Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2138(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0021/2016

Předložené texty :

A8-0021/2016

Rozpravy :

PV 11/04/2016 - 20
CRE 11/04/2016 - 20

Hlasování :

PV 12/04/2016 - 5.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0106

Přijaté texty
PDF 435kWORD 117k
Úterý, 12. dubna 2016 - Štrasburk Konečné znění
Vyučování o EU ve škole
P8_TA(2016)0106A8-0021/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole (2015/2138(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1093/2012/EU ze dne 21. listopadu 2012 o Evropském roku občanů (2013)(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení(4),

–  s ohledem na prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání („Pařížské prohlášení“), které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů školství Evropské unie dne 17. března 2015,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2015 nazvané Návrh společné zprávy Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (COM(2015)0408),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 14. září 2015 o přijetí ročního pracovního programu na rok 2016 pro provádění programu „Erasmus+“: programu Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (C(2015)6151),

–  s ohledem na závěry Rady ze zasedání ve dnech 28. a 29. listopadu 2011 o referenční úrovni mobility ve vzdělávání(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2015 nazvané Předloha společné zprávy Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (COM(2015)0429),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. dubna 2009 nazvané Strategie EU pro mládež: investování do mládeže a posílení jejího postavení – Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže (COM(2009)0200),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(7),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 1992 o politice v oblasti vzdělávání a odborné přípravy vydané v rámci příprav na rok 1993(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2006 o iniciativách na doplnění učebních osnov o vhodná podpůrná opatření zohledňující evropský rozměr(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0021/2016),

A.  vzhledem k tomu, že vzdělání je základní lidské právo a veřejný statek, který by měl být stejnou měrou dostupný všem;

B.  vzhledem k tomu, že hlavní úlohou vzdělávání je formovat plně uvědomělé občany, a nemá tedy jen naplňovat hospodářské cíle unijních a vnitrostátních strategií;

C.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů vzdělávání je připravit jednotlivce na život a aktivní občanství ve stále složitější, náročnější, multikulturnější a integrovanější společnosti;

D.  vzhledem k tomu, že v průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z roku 2014 uvedlo 44 % občanů Evropské unie, že mají nedostatečné povědomí o tom, jak EU funguje, a 52 % Evropanů je přesvědčeno, že jejich hlas nemá v EU žádnou váhu(12);

E.  vzhledem k tomu, že k posledním volbám do Evropského parlamentu se dostavilo pouze 42,61 % občanů EU a pouze 27,8 % osob ve věku 18–24 let, což představuje nejnižší volební účast od roku 1979(13);

F.  vzhledem k tomu, že chabé znalosti o EU a nedostatečné chápání jejího konkrétního přínosu mohou přiživovat dojem demokratického deficitu a vést k šíření euroskepticismu v členských státech a kandidátských zemích; vzhledem k tomu, že jedním z důvodů, proč se zabývat demokratickým deficitem, je potřeba vyřešit zvětšující se propast mezi hlasem evropských občanů a orgány EU;

G.  vzhledem k tomu, že podle zvláštního průzkumu Eurobarometru č. 437 z roku 2015 se převážná většina Evropanů domnívá, že by v učebních osnovách a výukových materiálech měly být informace o rozmanitosti ve smyslu náboženského vyznání nebo víry, etnického původu, sexuální orientace a pohlavní identity(14);

H.  vzhledem k tomu, že větší informovanost o přínosech evropských politik, jako je volný pohyb osob a služeb v Unii a programy mobility v rámci EU, může pomoci vytvořit pocit sounáležitosti s EU a pospolitosti a schopnost přijímání multikulturní a mnohonárodnostní společnosti;

I.  vzhledem k tomu, že vylepšení systémů vzdělávání a učebních osnov spolu s vyšším vlivem a účastí Evropanů na rozhodovacích postupech v oblasti politik by navodily větší zájem o záležitosti EU a podpořily by smysl pro porozumění a pocit sounáležitosti, a nadto by přispěly k řešení sociálního rozdělení, kulturní segregace a pocitu zbavení osobní svobody;

J.  vzhledem k tomu, že většina členských států zahrnula výuku o EU do svých učebních osnov a vzdělávacích programů pro učitele; vzhledem k přetrvávajícím rozdílům mezi jednotlivými členskými státy a v rámci jejich území;

K.  vzhledem k tomu, že jestliže se v některých členských státech témata týkající se EU obecně prolínají různými stupni vzdělávání a různými předměty v rámci povinné školní docházky, primárně tvoří malou část učebních osnov, které daný učitel musí zajistit;

L.  vzhledem k tomu, že znalosti a dovednosti učitelů a dalších pedagogických pracovníků o tématech týkajících se EU je třeba dále zlepšovat a aktualizovat prostřednictvím počáteční a průběžné odborné přípravy, a vzhledem k tomu, že vzdělávacím zařízením a učitelům je třeba v tomto ohledu poskytovat účinnou pomoc, která je šitá na míru a odpovídá jejich konkrétním potřebám;

M.  vzhledem k tomu, že podle studie s názvem „Vyučování o Evropě ve škole“, kterou pro GŘ pro vzdělávání a kulturu vpracovala soukromá poradenská společnost ICF GHK (15), zajišťují vzdělávání učitelů o otázkách EU především instituce a asociace mimo vysokoškolské vzdělávání;

N.  vzhledem k tomu, že studie dopadů programu Erasmus předložená Komisí v roce 2014 ukazuje na to, že mobilita ve vzdělávání a internacionalizace studií mají pozitivní dopad nejenom na učební osnovy a na zaměstnatelnost, ale také ve smyslu znalostí Evropy, vytváření povědomí o evropském občanství a pozitivního postoje k Evropě, a na hlasování v evropských volbách;

Evropský rozměr v oblasti vzdělávání

1.  upozorňuje na rostoucí význam evropského rozměru v oblasti vzdělávání napříč různými obory, stupni a formami vzdělávání a zdůrazňuje, že je nutné chápat tento pojem široce a do hloubky s přihlédnutím k jeho komplexní, dynamické a mnohovrstevné povaze a že vyučování o EU ve škole je jeho velmi důležitou složkou;

2.  zdůrazňuje, že unijní rozměr v oblasti vzdělávání má rozhodující význam pro to, aby občané lépe chápali EU a opětovně se k ní přiblížili, a přispívá k posílení významu hodnot zakotvených v článku 2 SEU a k zajištění větší váhy Unie v provázaném světě;

3.  zdůrazňuje, že je třeba porozumět a prosazovat oddanost základním hodnotám Evropské unie; poukazuje na to, že znalost a pochopení společné historie a hodnot EU a jejích členských států je klíčem k vzájemnému porozumění, mírovému soužití, toleranci a solidaritě, ale i k porozumění klíčovým zásadám Evropské unie;

4.  poukazuje na to, že vzhledem k tomu, jak EU ovlivňuje každodenní život svých občanů, by měla být viditelnější a lépe začleněná do výukových materiálů a mimoškolní zájmové činnosti; domnívá se, že náplň výuky, která bude výslovně souviset s EU, může výrazně obohatit učební osnovy a zásadním způsobem přispět k osobnímu rozvoji a růstu účastníků vzdělávání;

5.  zdůrazňuje, že je nutné využívat aktivní a participativní vyučovací metody přizpůsobené věku, úrovni znalostí, potřebám a zájmům účastníků vzdělávání a využívat v plné míře příležitostí, jež nabízejí informační a komunikační technologie a média, včetně sociálních médií;

6.  zdůrazňuje, že díky unijnímu rozměru v oblasti vzdělávání by žáci neměli získávat jenom znalosti a rozvíjet svůj smysl pro sounáležitost a dovednosti evropského občanství, ale měli by se také zapojit do kritické diskuse o EU, mimo jiné učením se o základních hodnotách EU vycházejících z dodržování zásad právního státu a lidských práv, o správě a rozhodovacích procesech EU a o tom, jak tyto procesy ovlivňují jejich členský stát a jejich demokratickou účast; vybízí k hraní rolí v rámci Evropského parlamentu mládeže, což by mělo pomoci dětem a studentům pochopit evropské procesy a zvýšit jejich povědomí o evropských záležitostech;

7.  upozorňuje na to, že EU utvářejí její členské státy, které prošly specifickým historickým vývojem a mají specifickou kulturu, a že rozvoj Unie je i nadále neoddělitelně spjat s jejími členskými státy; zároveň zdůrazňuje příspěvek různých kultur k evropským společnostem a dědictví;

8.  poukazuje na to, že EU své členské státy výrazně ovlivňuje a že při vyučování o EU ve škole je třeba zohlednit jak roli členských států při utváření EU, tak vliv EU na vývoj v jednotlivých zemích;

9.  poukazuje na to, že členské státy a EU musejí jít všem aktérům zapojeným do výuky a učení se o EU ve škole příkladem tím, že budou samy základní evropské hodnoty sociálního začleňování a evropské a světové solidarity používat v praxi;

10.  připomíná, že je nutné poskytnout učitelům a pedagogickým pracovníkům lepší a rozsáhlejší možnosti celoživotního profesního rozvoje na začátku jejich kariéry i v jejím průběhu a poskytnout jim odpovídající podporu a zdroje, aby byli s to zahrnout do své výuky unijní rozměr, zejména co se týče výuky historie a výchovy k občanství, a rovněž provádět strategie zaměřené na studenta a přizpůsobit výukové metody potřebám studentů;

11.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat a podněcovat vícejazyčné a mezikulturní dovednosti vyučujících a rovněž příležitosti mobility, vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů mezi pedagogickými pracovníky, například pořádáním seminářů na evropské úrovni;

12.  zdůrazňuje úlohu univerzit pro přípravu a vzdělávání vysoce kvalifikovaných a motivovaných učitelů a pedagogických pracovníků; vyzývá k podnícení a podpoře opatření členských států přijímaných ve snaze nabídnout možnosti specializovaných kvalifikačních kurzů v rámci univerzit, které by byly otevřené a přístupné zapsaným studentům i učitelům a pedagogickým pracovníkům z praxe;

13.  zdůrazňuje význam a potenciál evropského přístupu k výuce historie – přičemž je nutné mít na paměti pravomoci členských států v této oblasti –, jelikož některé historické události byly rozhodující pro vznik evropské myšlenky a hodnot; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly společnosti zabývající se dějinami a střediska historického výzkumu, s cílem zdůraznit hodnotu jejich vědeckého příspěvku k evropské historii a jejich úlohu při udržování znalostí učitelů na aktuální úrovni;

14.  požaduje, aby Dům evropských dějin vypracoval speciálně pro studenty a jejich učitele na všech stupních vzdělávání zvláštní programy, nástroje a činnosti, ve snaze o vytvoření přesvědčivého vyprávění o evropské integraci a jejích základních hodnotách;

15.  žádá, aby ve státech, které jsou nebo budou součástí EU, byla neprodleně modernizována a posílena výchova k občanství a občanská výchova týkající se EU tak, aby si žáci osvojili příslušné znalosti, hodnoty, dovednosti a schopnosti odpovídající jejich věku a aby dokázali myslet kriticky a utvářet si dobře informovaný a vyvážený názor, vykonávat svá demokratická práva a povinnosti, včetně hlasovacího práva, cenili si rozmanitosti, podporovali mezikulturní a mezináboženský dialog a byli aktivními a odpovědnými občany;

16.  poukazuje na to, že větší zapojení žáků a rodičů do řízení škol může přispět k potírání diskriminace a posílení udržitelné participativní demokracie a občanství a k budování důvěry a rozvoji spolupráce mezi jednotlivými subjekty; vyzývá vzdělávací zařízení k tomu, aby zavedla demokratické řízení, mimo jiné poskytnutím větší váhy hlasu zastoupení studentů, a rozsáhleji ho uplatňovala, jelikož k demokracii je třeba vychovávat a je třeba ji zažívat v praxi;

17.  zdůrazňuje, že je nutné posílit motivaci učitelů a studentů a příležitost učit se více o EU prostřednictvím bezprostředních zkušeností, například návštěv škol v jiných zemích, návštěv evropských orgánů, kontaktu s představiteli EU, stáží pro studenty v rámci orgánů EU a mediální výchovy, například Evropského portálu pro mládež, s plným využitím nových informačních a komunikačních technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů;

18.  vyzývá k tomu, aby byly plně využity možnosti, jež nabízejí digitální technologie, k dalšímu rozvoji přeshraničního vyučování prostřednictvím digitálních kurzů a videokonferencí s cílem usnadnit studentům odhalování jiného úhlu pohledu a přístupu k jejich oboru;

19.  zdůrazňuje, že výuka cizích jazyků se může významným způsobem podílet na posilování mezikulturního povědomí a poskytnout občanům dovednosti potřebné k životu a práci ve stále složitějším a globalizovaném světě;

20.  vyzdvihuje zásadní význam neformálního a informálního učení, včetně práce s mládeží, dobrovolnictví, mezigeneračního učení, vzdělávání v rodině a vzdělávání dospělých, jakož i sportu coby pedagogického nástroje, pro rozvoj sociálních a občanských dovedností, schopností a řádného chování a pro výchovu odpovědných a aktivních evropských občanů; zdůrazňuje, že tyto schopnosti musejí být uznávány a potvrzeny v rámci formálního vzdělávání a že je nutné vytvořit užší vazby mezi formálním, neformálním a informálním učením;

21.  vyzývá k přijetí interkulturního přístupu k politice vzdělávání, který by umožnil skutečnou integraci studentů z řad přistěhovalců do škol na základě vzájemné znalosti odlišných kultur a vyznávání společných hodnot;

Úloha Unie

22.  vybízí Komisi k tomu, aby i nadále podporovala snahy o začlenění unijního rozměru do vzdělávání a o jeho prosazování a také aby podporovala mobilitu pracovníků v oblasti vzdělávání a aby aktivně předávala informace hlavním zainteresovaným subjektům a občanům, včetně informací o příslušných možnostech financování a dostupných studiích a zprávách; vyzývá v tomto ohledu k lepšímu využívání nových komunikačních technologií a médií, včetně sociálních médií;

23.  vyzývá Komisi, aby poskytla společný rámec a sestavila pokyny pro výuku o EU, které by doplnila o konkrétní příklady, s cílem posílit objektivní a kritické myšlení o tom, jaké výhody Evropská unie svým občanům přináší, přičemž je třeba respektovat pravomoci členských států v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

24.  vyzývá Komisi, aby nabádala k dalšímu výzkumu toho, jak je v dnešní době problematika EU v evropských školách vyučována, do jaké míry se jí zabývají školní osnovy a zkoušky a zda a) učitelé a další pracovníci v oblasti vzdělávání mají dostatečný přístup k příslušným programům a opatřením EU pro profesní rozvoj, celoživotní učení a platformám pro výměnu osvědčených postupů a zda b) financované činnosti zaměřené na začlenění odpovídající výuky o EU do škol mají v konečném důsledku na školy skutečný dopad;

25.  vyzývá Komisi, aby poskytovala podporu a napomáhala sítím, jež prosazují výuku o EU na celostátní, regionální a místní úrovni a podílejí se na ní, a také výměně osvědčených postupů mezi těmito sítěmi na úrovni Unie a aby zřizování těchto sítí a tuto výměnu povzbuzovala a aby identifikovala oblasti, v nichž musí dojít ke zlepšení;

26.  vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy i kandidátskými zeměmi s ohledem na rozměr EU ve vzdělávání a boj proti diskriminaci a předsudkům ve vzdělávacích zařízeních, mimo jiné zhodnocením výukových materiálů a politik proti šikaně a proti diskriminaci;

27.  zdůrazňuje významnou roli, již hrají programy Erasmus+, Evropa pro občany a Kreativní Evropa při podpoře vzdělávání a odborné přípravy, jazykových znalostí, aktivního občanství, kulturního povědomí, mezikulturního porozumění a dalších cenných klíčových a průřezových schopností; zdůrazňuje, že tyto programy jsou důležité pro posilování evropského občanství a že je třeba na ně vyčlenit více odpovídajících finančních prostředků, více se zaměřit na jejich kvalitu a lepší přístup k mobilitě a věnovat zvláštní pozornost učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům, mladým lidem s odlišným sociálně-ekonomickým zázemím, jakož i zranitelným a znevýhodněným skupinám a lidem se zvláštními potřebami;

28.  připomíná širokou škálu opatření, kterou nabízí program Erasmus+, a rovněž jeho oblibu a uznání u široké veřejnosti, zejména pokud se jedná o mobilitu studentů v rámci jejich studia; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily povědomí o těch částech programu Erasmus+, které jsou méně známé, například Evropské dobrovolné službě;

29.  vítá pracovní program Komise pro provádění programu Erasmus+ na rok 2016 a v něm vyjádřený záměr přijmout konkrétní opatření na základě Pařížského prohlášení, zejména taková, která jsou zaměřená na zvýšení dopadu programu Erasmus+ na posilování aktivního a demokratického občanství, mezikulturního dialogu, sociálního začleňování a solidarity, včetně výraznější podpory organizací občanské společnosti, která bude odpovídat jejich klíčové úloze ve vzdělávání občanů;

30.  žádá Komisi, aby posílila pedagogické aspekty a schopnosti reagovat na potřeby škol u projektů financovaných z opatření Jean Monnet, a to tím, že se zajistí, aby školy mohly žádat přímo, a že finanční prostředky budou poskytovány na delší dobu, například na tři roky, v souladu s postupy financování modulů Jeana Monneta; žádá Komisi, aby činnosti modulu Jeana Monneta zpřístupnila zařízením vzdělávajícím učitele a aby tato zařízení nabádala k tomu, aby tyto činnosti začlenila do svých programů;

31.  konstatuje, že Unie v současnosti prochází krizí své demokratické legitimity, a to nejen kvůli tomu, že Evropané mají nedostatečné znalosti o mechanismech EU, ale rovněž v důsledku vyřazení jejich hlasu z rozhodovacích procesů; zdůrazňuje, že pro opětovné získání své legitimity musí Unie zabránit rozpadu svých demokratických struktur a znovu navázat kontakt se svými občany;

32.  žádá Komisi, aby účinně zavedla program Evropa pro občany s cílem splnit cíle demokratické společnosti podporující začlenění, a posílit tak zapojení občanů do rozhodovacích procesů;

33.  vyzývá Komisi, aby úzce sledovala, jakým způsobem veškeré programy EU ovlivňují utváření smyslu pro občanství a občanskou angažovanost u zúčastněných osob;

34.  žádá Komisi, aby dále rozvíjela a v co nejvyšší míře podporovala virtuální platformy eTwinning, EPALE a School Education Gateway a aby i v budoucnu podporovala a rozvíjela další digitální platformy, například internetové stránky Teachers´ Corner, s cílem usnadnit přístup k vysoce kvalitním, snadno použitelným a aktuálním výukovým materiálům o EU dostupným ve všech jazycích EU;

35.  žádá Komisi, aby byla nápomocna kritickému přezkumu materiálů, které jsou v současné chvíli k dispozici na platformě Teachers' Corner, vzdělavateli, jež v současné době vyučují, a vysokoškolskými pracovníky specializovanými na studia o EU za účelem zajištění kvality a vhodnosti;

36.  vyzdvihuje úlohu, kterou sehrávají informační kanceláře evropských orgánů, a vítá jejich závazek přispět k posilování vztahů s členskými státy, s celostátními, regionálními a místními vzdělávacími zařízeními, organizacemi mladých a sdělovacími prostředky, aby se k sobě navzájem přiblížily a aby mladí lidé porozuměli úloze, kterou každý z těchto orgánů sehrává v jejich každodenním životě;

37.  vyzývá k otevřené a sdílené diskusi Komise a měst a místních a regionálních orgánů ohledně vazby mezi školskými systémy a urbanistickými modely, která by byla cestou k porozumění účinkům různých přístupů k mezikulturním vztahům v dnešní Evropě;

38.  vybízí Komisi, aby prosazovala vyučování o EU ve škole jako doporučení, které je třeba formulovat již v začátcích vyjednávacího procesu se zeměmi usilujícími o členství v EU;

Úloha členských států

39.  vybízí členské státy k tomu, aby podporovaly, přezkoumaly a modernizovaly své vzdělávací systémy – a veškeré formy náplně výuky související s EU na všech úrovních vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy – s cílem posílit unijní rozměr v úzké spolupráci se všemi relevantními subjekty na úrovni EU a jednotlivých zemí, přičemž budou důrazně vybízeny regiony a místní orgány, aby učinily totéž, zejména pokud disponují přímými pravomocemi v systémech vzdělávání;

40.  vybízí členské státy, aby podporovaly veškeré možnosti předávání poznatků o problematice EU studentům i učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům prostřednictvím formálního, neformálního a informálního učení a aby plně využívaly a doplňovaly finanční nástroje, programy a iniciativy EU, které mají k dispozici;

41.  žádá členské státy, aby podnikly další kroky na podporu interkulturního, nediskriminačního a inkluzivního vzdělávání a občanských hodnot ve školních a vysokoškolských vzdělávacích programech;

42.  vyzývá členské státy, aby navýšily investice do kvalitního vzdělávání, mimo jiné prohloubením partnerství se soukromým sektorem, aby podporovaly rovné příležitosti pro všechny a aby všem vzdělávacím zařízením a zařízením odborné přípravy, jakož i učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům poskytly potřebnou podporu k tomu, aby mohli do výuky žáků od raného věku, která bude přesahovat hranice školní třídy, začlenit unijní rozměr a aby ho mohli neustále rozvíjet;

43.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovný a inkluzivní přístup k inovativnímu a kvalitnímu formálnímu a neformálnímu vzdělávání pro všechny žáky, jakož i příležitostem celoživotního učení; v této souvislosti žádá členské státy, aby přijaly návrh směrnice z roku 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, který by bránil diskriminaci z těchto důvodů v oblasti vzdělávání;

44.  vyzývá členské státy, aby zapojily migranty, uprchlíky a náboženské komunity do procesů, jež budou postupovat s respektem a posilovat budování občanství, a aby přitom zajistily účast těchto osob na občanském a kulturním životě;

45.  vyzývá členské státy k podpoře a usnadňování vysoce kvalitní odborné přípravy týkající se unijních témat pro učitele, jiné pedagogické pracovníky, vedoucí mládeže a lektory, mimo jiné tím, že by část svého studia v jiném členském státě a že by bylo zajištěno formální uznání jejich schopností učit o EU, například vytvořením a prosazováním označení „Euroučitel“;

46.  domnívá se, že by členské státy ve spolupráci se vzdělávacími subjekty – s nimiž by měly udržovat dialog – měly hledat příležitosti k výměně nápadů a příkladů osvědčených postupů ohledně toho, jak do svých vzdělávacích programů začleňují unijní rozměr, mimo jiné s cílem zlepšit znalosti a porozumění mladých lidí, pokud jde o proces budování unijního občanství a orgány EU, a umožnit jim tak pohlížet na Unii jako na nedílnou součást prostředí, v němž žijí a které mohou a měli by utvářet;

47.  naléhavě členské státy žádá, aby uznaly a podporovaly činnost sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, zejména mládežnických organizací, jíž strukturovaným a udržitelným způsobem přispívají k překonání propasti mezi orgány EU a evropskými občany a podporují a posilují participativní a přímé demokratické nástroje;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.
(2) Úř. věst. L 325, 23.11.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3.
(4) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
(5) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(6) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 31.
(7) Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.
(8) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(9) Úř. věst. C 150, 15.6.1992, s. 366.
(10) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 100.
(11) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 12.
(12) Standardní Eurobarometr č. 81, jaro 2014. „Veřejné mínění v Evropské unii“ (http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb81/eb81_publ_en.pdf), s. 117 a 131.
(13) http://www.eprs.sso.ep.parl.union.eu/lis/lisrep/13-EPRS-publications/2015/COMM_STUD_558351_UpdateReview-EN.pdf, s. 43-45.
(14) Zvláštní Eurobarometer č. 437, 2015: „Diskriminace v EU v roce 2015“ (http://ec.europa.eu/COMMFrontOffice/PublicOpinion/index.cfm/ResultDoc/download/DocumentKy/68004), s. 100.
(15) http://www.eupika.mfdps.si/Files/Learning%20Europe%20at%20School%20final%20report.pdf.

Právní upozornění