Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011,

–  s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o opatřeních, při jejichž přijímání je třeba zohlednit zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o drobném pobřežním rybolovu, řemeslném rybolovu a reformě společné rybářské politiky,(1)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 Znalosti v námořní oblasti 2020: mapování mořského dna pro podporu udržitelného rybolovu,(2)

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2014 nazvané „Inovace v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst“ (COM(2014)0254),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací“ (COM(2010)0546),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014 ke sdělení nazvanému „Inovace v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst“ (2015/C 012/15),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 21. ledna 2015 ke sdělení nazvanému „Inovace v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst“ (2015/C 019/05),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst – Možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM(2012)0494),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu,(3)

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2013 nazvané „Akční plán pro námořní strategii v oblasti Atlantiku – Vytváření podmínek pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2013)0279),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. srpna 2012 nazvanou „Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány“ (COM(2012)0473),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o modrém růstu – podpoře udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2014 nazvané „Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014)0086),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0044/2016),

A.  vzhledem k tomu, že pobřežnímu rybolovu se věnuje 80 % evropského loďstva a spolu se sběrem měkkýšů zajišťuje vysokou míru zaměstnanosti v pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionech a představuje významnou společensky i ekologicky udržitelnou podobu rybolovu se značným potenciálem; vzhledem k tomu, že jeho vliv na společenské dědictví a kulturní charakter pobřežních a ostrovních oblastí je výjimečný a rozmanitý;

B.  vzhledem k tomu, že pro většinu pobřežních a ostrovních oblastí představuje pobřežní rybolov tradiční formu komerčního rybolovu, resp. způsob života i hlavní zdroj živobytí a přímé i nepřímé tvorby pracovních příležitostí, a proto vyžadují právě oblasti, které jsou na pobřežním rybolovu závislé, zvláštní opatření a podporu, které jim umožní růst a rozvoj;

C.  vzhledem k tomu, že pobřežní rybolov se mezi jednotlivými členskými státy i mezi různými pobřežními regiony v rámci jednoho členského státu značně liší, pokud jde o jeho základní definici a vlastnosti, což je situace, kterou bude třeba ve společné rybářské politice (SRP) v budoucnu napravit, a vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o geografii, klima, ekosystémy a sociálně-ekonomické faktory;

D.  vzhledem k tomu, že pobřežní rybolov v různých mořích v rámci Evropské unie, například v Jaderském moři a Středozemním moři jako celku, má jinou povahu než rybolov na širém moři v Atlantském oceánu, včetně rybolovu podél pobřeží Francouzské Guyany v Indickém oceánu;

E.  vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF) definuje drobný pobřežní rybolov jako rybolov prováděný plavidly o délce kratší dvanácti metrů, která nepoužívají vlečná rybolovná zařízení, a vzhledem k tomu, že toto je jediná definice pobřežního rybolovu v právním řádu EU;

F.  vzhledem k tomu, že jedním z ústředních bodů reformované SRP je regionalizace, protože kvůli obrovské rozmanitosti evropského rybolovu není vhodné centralizované řízení; vzhledem k tomu, že regionalizace a necentralizovaný přístup mají v tomto sektoru a v komunitách, jimž slouží, zvláštní význam už kvůli samotné povaze pobřežního a ostrovního rybolovu;

G.  vzhledem k tomu, že činnosti financované z ENRF mohou těžit z třicetibodového zvýšení intenzity pomoci, pokud se týkají drobného pobřežního rybolovu;

H.  vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o ENRF stanoví, že v členských státech, kde lze více než 1 000 plavidel považovat za plavidla pro drobný pobřežní rybolov, musí být vypracován akční plán pro rozvoj, konkurenceschopnost a udržitelnost drobného pobřežního rybolovu;

I.  vzhledem k tomu, že drobný pobřežní rybolov by měl být řízen podle nařízení (EU) č. 1380/2013 s ohledem na rozmanitost rybolovných zařízení, geografických a klimatických podmínek, technik rybolovu a rybích populací v jednotlivých členských státech a rybolovných oblastech, čímž by přispíval k zachování místních tradic a činností spojených s rybolovem;

J.  vzhledem k tomu, že každá rybolovná oblast má své zvláštní specifické rysy, a proto by výměna informací a osvědčených postupů mezi různými oblastmi pomohla výrazně zlepšit dopad rybolovných činností na životní prostředí a mořské ekosystémy a rovněž zlepšila interakci mezi veškerými lidskými a ekonomickými činnosti v pobřežních oblastech a jejich okolí;

K.  vzhledem k tomu, že příjmy z drobného rybolovu výrazně klesají v důsledku významného zvýšení provozních nákladů, zejména nákladů na pohonné hmoty, a v důsledku snížení hodnoty ryb při prvním prodeji, takže je často nezbytné zvýšit intenzitu rybolovu;

L.  vzhledem k tomu, že řízení zásob některých hlavních cílových druhů v mnoha regionech značně omezuje rybolov a ohrožuje drobné rybářské komunity;

M.  vzhledem k tomu, že se v pobřežním rybolovu používají hlavně tradiční rybolovná zařízení a techniky, jako jsou pasti k lovu ryb „almadraba“, které svou specifičností určují identitu a způsob života pobřežních oblastí, takže je obzvlášť zapotřebí používání těchto zařízení a technik zachovat a chránit je jako část kulturně-historického dědictví a tradic;

N.  vzhledem k tomu, že neprůmyslový rybolov přispívá k zachování pobřežních a ostrovních komunit tím, že omezuje jejich jinak sílící depopulaci, a působí proti stárnutí populace v odvětví rybolovu a proti nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že při vytváření pracovních příležitostí v těchto komunitách může hrát významnou úlohu rozvoj a inovace; vzhledem k tomu, že neprůmyslový rybolov také v některých oblastech využívá starobylých rybolovných zařízení a technik, které jsou ekologičtější a mají menší dopad na stav ohrožených druhů;

O.  vzhledem k tomu, neprůmyslový, pobřežní a tradiční rybolov je ekologický a je základním ekonomickým faktorem zachování a rozvoje pobřežních a ostrovních komunit a zaměstnanosti v těchto oblastech;

P.  vzhledem k tomu, že podle nařízení o využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři zahrnuje klasifikace vlečných zařízení také vlečné sítě a nevody, ačkoli jiné klasifikace, například klasifikace používaná Organizací pro výživu a zemědělství, řadí nevody do samostatné skupiny rybolovných zařízení; vzhledem k tomu, že ustanovení, která se vztahují na vlečné sítě, by neměla být používána na tradiční pobřežní nevody, pomocí nichž se loví druhy, které nejsou ohroženy;

Q.  vzhledem k tomu, že navzdory diskusím o inovacích a diverzifikaci rybolovného sektoru je třeba si uvědomit, že obrovská rybářská komunita je v obrovské míře závislá na tradičních a starobylých formách rybolovu;

R.  vzhledem k tomu, že nová SRP uznává význam pobřežních a ostrovních regionů závislých na rybolovu a vzhledem k tomu, že úloha, kterou by měly hrát členské státy při zajišťování přiměřeného životního standardu osobám, které jsou závislé na rybolovných činnostech, a přispívání k dosažení tohoto standardu v kontextu pobřežního rybolovu a prosazování udržitelného pobřežního rybolovu a diverzifikace rybolovných činností a příjmů pro osoby žijící v těchto pobřežních oblastech, s ohledem na jejich kulturní sociálně-ekonomickou realitu a environmentální faktory, by měla rovněž zdůrazňovat význam vzdělávání a zdraví a bezpečnosti na moři pro rybáře, v souladu se zvláštní ochranou poskytovanou podle článku 174 SFEU;

S.  vzhledem k tomu, že nové nařízení o společné rybářské politice poskytuje preferenční přístup rybářům provozujícím drobný, pobřežní a tradiční rybolov v pásmu do 12 námořních mil, tj. v nejcitlivější části vod Evropské unie, a vzhledem k tomu, že Komise při hodnocení starého nařízení o společné rybářské politice dospěla k závěru, že dvanáctimílové zóny byly jedním z mála úspěchů starého režimu, který byl předmětem mnoha konfliktů s ostatními lidskými činnostmi na pobřeží, pokud jde o využití prostoru a zdrojů;

T.  vzhledem k tomu, že článek 349 stanoví, že opatření – zejména opatření týkající se odvětví rybolovu – musí být přijata s ohledem na zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů, se zvláštním důrazem na jejich zeměpisnou izolaci, odlehlost a oceánské podmínky, často ve vysoce specifickém regionálním kontextu, v němž je nutné potravinová soběstačnost;

U.  vzhledem k tomu, že je třeba podotknout, že z důvodu zvláštní geografických rysů nejvzdálenějších regionů a jejich extrémní vzdálenosti od Evropy je pobřežní rybolov neoddělitelnou součástí jejich hospodářského rozvoje;

V.  vzhledem k tomu, že pobřežní rybolov v nejvzdálenějších regionech musí rovněž čelit konkurenci plavidel, která se plaví pod vlajkami jiných států než členských států EU a loví stejné druhy určené k prodeji na stejných trzích, a že tato konkurence dále zesiluje konkurenční tlak způsobený dovozem ze zemí mimo EU, v nichž jsou zcela jiné provozní náklady a regulační, hygienická a ekologická omezení; vzhledem tedy k tomu, že veškeré úsilí o podporu rozvoje těchto oblastí jejich vlastními silami a o jejich potravinovou soběstačnost by bylo odsouzeno k neúspěchu, pokud by nebylo podpořeno specifickými politikami EU v těchto regionech;

W.  vzhledem k tomu, že v nejvzdálenějších regionech mořská akvakultura rovněž přispívá – spolu s pobřežním rybolovem – k hospodářskému rozvoji a k zásobování místní oblasti čerstvými produkty;

X.  vzhledem k tomu, že se větší část pobřežních oblastí, zejména v jihoevropských státech, a ostrovních oblastí potýká se značným hospodářským poklesem, jehož důsledkem je vylidňování a odchod obyvatel, kteří hledají příležitosti v prostředích, jež nabízejí více možností v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání;

Y.  vzhledem k tomu, že evropská krize poukázala na to, že Evropa musí diverzifikovat svou ekonomickou aktivitu a že je třeba analyzovat nové modely inovací a znalostí, které by mohly vést k vytváření nových pracovních příležitostí na místní úrovni;

Z.  vzhledem k tomu, že některé pobřežní rybolovné oblasti se nacházejí v blízkosti hospodářsky rozvinutých oblastí a turistických destinací, ale navzdory tomu se jim nedaří dosáhnout odpovídajícího hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že v těchto regionech již roste tlak na využívání mořských zdrojů a že rybolovný sektor je marginalizován ve prospěch cestovního ruchu, ačkoli oba sektory jsou vzájemně slučitelné a doplňují se;

AA.  vzhledem k tomu, že pro podniky provozující drobný pobřežní rybolov představují lodní deníky často velkou administrativní zátěž a byla by vhodná větší flexibilita;

AB.  vzhledem k tomu, že tlak turistického odvětví na pobřežní oblasti je způsoben zejména určitými specifickými činnosti, jako je nekontrolovaný rekreační rybolov, který v některých oblastech ničí mořské zdroje a omezuje podnikatelské příležitosti obyvatel tradičních rybolovných oblastí;

AC.  vzhledem k tomu, že zakládání místních akčních skupin v oblasti rybolovu (FLAG) v oblastech, které jsou na rybolovu závislé, je potřebné a že je uznáváno jako užitečný nástroj, který poskytuje příležitosti a možnosti diverzifikace činnosti v odvětví rybolovu, což v konečném důsledku přispívá k celkovému rozvoji pobřežních a ostrovních oblastí a k jejich sociální soudržnosti, a proto je třeba dále zvyšovat hospodářské zdroje k tomu, aby tyto skupiny mohly v příslušných oblastech vznikat a jednat;

AD.  vzhledem k tomu, že se stále málo ví o ženách, které se živí jako sběračky měkkýšů a korýšů, a že tyto ženy jsou v rybolovném odvětví málo zastoupeny;

AE.  vzhledem k tomu, že ženy působící v námořním odvětví, které se živí výrobou sítí, zásobování, vykládáním úlovku a jeho balením, jsou stále jako skupina prakticky neviditelné;

AF.  vzhledem k tomu, že se celková hospodářská krize projevuje i v odvětví rybolovu, zejména v případě skupin obyvatelstva, které jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností (starší lidé, ženy), a proto je nezbytná diverzifikace a inovace v zájmu zvýšení zaměstnanosti, využití nových příležitostí, jako je tzv. modrý a zelený rozvoj, a prevence marginalizace rybolovu v oblastech, jež se rozvíjejí, a v oblastech na periferii; vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost je třeba věnovat odbornému vzdělávání;

AG.  vzhledem k tomu, že diverzifikaci v pobřežních a ostrovních oblastech lze realizovat prostřednictvím činností spojených s uváděním produktů rybolovu na trh a jejich propagací, cestovním ruchem a kulturně-historickým dědictvím a tradicemi, jakož i prostřednictvím činností souvisejících se životním prostředím a zeleným růstem;

AH.  vzhledem k tomu, že koncepce modré ekonomiky se rozvíjí a může být výrazným stimulem růstu a ekonomického rozvoje a vytváření zaměstnanosti, zejména v pobřežních a ostrovních zemích a regionech a v nejvzdálenějších regionech;

AI.  vzhledem k tomu, že pobřežní a ostrovní komunity mají základní zájem na tom, aby byla myšlenka modré ekonomiky uvedena do praxe;

AJ.  vzhledem k tomu, že v rámci iniciativy EU „Unie inovací“ byly zjištěny a potvrzeny nedostatky, které omezují a znemožňují rozvoj výzkumu a inovací, jako např. nedostačující investice do vědy, nedostatek příslušných údajů o mořích a oceánech, nedostačující finanční prostředky a nedostatečná spolupráce soukromého a veřejného sektoru;

AK.  vzhledem k tomu, že by rozvoj modré ekonomiky byl přínosem pro hospodářský růst celkově, a zejména pro pobřežní, ostrovní a nejvzdálenější regiony, a že právě oblasti závislé na rybolovu představují klíčové subjekty, co se týče rozvoje inovací, a musí být zapojeny do všech fází rozvoje modré ekonomiky;

AL.  vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu platí ve větší míře než v jiných odvětvích, že životní prostředí a hospodářství jdou ruku v ruce; vzhledem k tomu, že rozvoj modré ekonomiky by se měl proto zaměřovat na sociální ekonomiky a na udržitelné projekty a činnosti šetrné k životnímu prostředí s cílem zavést rozvojové pobřežní aktivity a chránit mořské prostředí a biologickou rozmanitost jako celek, se zvláštní podporou drobného rybolovu šetrného k životnímu prostředí, který rovněž přispívá k biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že tyto projekty a činnosti musí být rovněž udržitelné ze sociálního a ekonomického hlediska, aby mohl neprůmyslový rybolov zůstat životaschopný;

AM.  vzhledem k tomu, že modrá ekonomika může rovněž přispívat k rozvoji bezpečnosti na palubě rybářských plavidel a ke zlepšení pracovních podmínek rybářů a jejich každodennímu životnímu standardu;

AN.  vzhledem k tomu, že environmentální cíle a cíle selektivity se používají všude stejně, nicméně pro malá plavidla bude obtížné splnit povinnosti vykládky výmětů;

AO.  vzhledem k tomu, že antropogenní faktory, tj. činnost člověka, v pobřežních regionech se podceňuje v kontextu problematiky ochrany životního prostředí; vzhledem k tomu, že kumulativní efekty různých činností v pobřežních regionech nebyly řádně rozpoznány a vyhodnoceny; vzhledem k tomu, že rybářské odvětví zvláště zatěžují činnosti v některých oblastech (námořní doprava, cestovní ruch, nekontrolovaný a vyčerpávající rekreační rybolov v některých oblastech, prodej druhů získaných v rámci této činnosti, pytláctví, odpadní vody z městských oblastí a z průmyslové činnosti na pevnině atd.);

AP.  vzhledem k tomu, že znalost mořského prostředí, popřípadě stavu mořského ekosystému, je klíčová pro zhodnocení dopadů provádění různých činností na životní prostředí i dopadů stanovení příslušných ochranných opatření a programů monitorování, a to za účelem obnovy rybích populací, udržitelného využívání zdrojů a rozvoje inovací; vzhledem k tomu, že údaje o mořském prostředí jsou nedostatečné, nedostupné a nejsou odpovídajícím způsobem systematizovány;

AQ.  vzhledem k tomu, že v některých regionech představuje ilegální rybolov reálnou hrozbu další existence neprůmyslového pobřežního rybolovu a ohrožuje zachování rybolovných zdrojů a biologické rozmanitosti;

AR.  vzhledem k tomu, že integrovaná námořní politika se snaží reagovat na nové výzvy, kterým čelí moře, námořní odvětví a rybáři v celé Evropě, od ochrany životního prostředí až po rozvoj pobřežních oblastí, a to prostřednictvím akvakultury, námořní turistiky a jiných ekonomických činností souvisejících s modrým růstem;

1.  vyzývá Komisi, aby definici pobřežního rybolovu a drobného pobřežního a tradičního rybolovu upravila v souladu se sociálně-ekonomickými charakteristikami a specifiky různých regionů, a nikoli pouze podle rozměrů a výkonu rybářských plavidel – současné předpisy EU totiž nejsou vyhovující; navrhuje, aby se k adaptaci definice pobřežního rybolovu využívala regionalizaci, a to případ od případu v souladu se specifiky každého typu rybolovu; navrhuje, aby byla brána v potaz indikativní kritéria, jako je velikost plavidel, použité rybolovné náčiní, selektivita rybolovných technik, délka výjezdů a to, zda je majitel lodi na palubě, tradiční způsoby podnikání a tradiční struktury vlastnictví a podnikání v těchto oblastech, zapojení rybolovného sektoru do zpracovatelských a prodejních činností, skutečná povaha a rozsah rybolovných činností a další faktory spojené s tradičními činnosti, podpora poskytovaná podniky nebo místními komunitami;

2.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnosti drobného pobřežního rybolovu v ostrovních komunitách, které tradičně závisí na rybolovu pro svou obživu, a provozují rybolovné činnosti po celý rok;

3.  žádá Komisi a členské státy, aby postupně zvyšovaly kvóty pro neprůmyslový rybolov s cílem podpořit tuto sociálně a ekologicky udržitelnou formu rybolovu;

4.  vyzývá Komisi, aby podporovala inovativní projekty a právní ustanovení, která napomáhají vývoji rybolovu v pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších oblastech s ohledem na diverzitu sociálně-ekonomických činností jako prostředky rozvíjející pozitivní externality neprůmyslového rybolovu, pokud jde o sociální a hospodářskou soudržnost a ochranu životního prostředí prostřednictvím nových typů podporu v kontextu stávajícího evropského financování; zdůrazňuje, že prioritou by měly být projekty zaměřující se na vytváření a zachování udržitelných pracovních míst, sílící zapojení rybolovného odvětví do zpracování a prodeje, podporu podnikatelských vzorců spojených se sociální ekonomikou, podporu krátkých tržních řetězců, zavádění nových technologií v propagaci a prodeji zboží a služeb pro rybolov, inovace v rozvoji nového zboží a služeb a zachování a ochranu tradičních rolí;

5.  domnívá se, že revize rámce technických opatření musí brát ohled na specifika pobřežního rybolovu a umožňovat určité odchylky, pokud budou odůvodněné, v kontextu regionalizace;

6.  vyzývá Komisi, aby koordinovala vyšetřování na evropské úrovni s cílem zjistit, jaký dopad má rekreační pobřežní rybolov na tradiční rybolovné činnosti, a definovat parametry, které jsou nutné ke snížení rekreačního pobřežního rybolovu v některých oblastech; požaduje intenzivnější monitorování této činnosti s cílem zamezit interferencím mezi rybolovným sektorem a těmito činnostmi, které jsou již nyní zdrojem obav v nejvzdálenějších regionech s významným podílem cestovního ruchu;

7.  vyzývá členské státy, aby při udílení finanční podpory z ENRF upřednostňovala drobný pobřežní rybolov a aby zjednodušila postupy pro podniky provozující tento ryb rybolovu;

8.  žádá orgány účastnící se těchto činností, aby zajistily, že všechny zúčastněné strany na místní úrovni, sdružení podnikatelů, výzkumné ústavy v oblasti rybolovu a oceánografie, vysoké školy, technologická centra a místní a regionální instituce se budou podílet na inovačních procesech s cílem pomoci těmto projektům zavádět komplexní opatření ke zlepšení jejich finančních vyhlídek a zajištění dostatečné podpory v zájmu splnění podmínek Evropského rybářského fondu;

9.  vyzývá Komisi, aby se Parlamentu zodpovídala z akčních plánů rozvoje, konkurenceschopnosti a udržitelnosti drobného pobřežního rybolovu vypracovaných členskými státy pro účely ENRF;

10.  vyzývá Komisi, aby uplatnila nezbytná opatření na podporu různých skupin žen v námořním odvětví a motivovala je k účasti a zajišťovala jejich zastoupení ve všech oblastech, a to jak ve vztahu k rozhodování, tak k rybolovným činnostem;

11.  vyzývá Komisi, aby zavedla specifická opatření ke zjišťování a zlepšování pracovních podmínek žen, které pracují ve výrobě sítí, zásobování, vykládce a balení produktů;

12.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy posílila úlohu Evropské sítě rybářských oblastí (FARNET), která poskytuje významnou podporu místním akčním skupinám v oblasti rybolovu (FLAG);

13.  vyzývá Komisi, aby podporovala zakládání a činnost FLAG tím, že navýší jejich ekonomické zdroje, protože tyto skupiny poskytují soustavnou podporu a poradenství přímo podnikům v rybářském odvětví, čímž napomáhají sociálně inkluzivnímu udržitelnému rozvoji v rybolovných oblastech, inspiruje mladé lidi a ženy, aby se zapojili do nových podnikatelských projektů, a přispívá k modernizaci inovační infrastruktury, ekonomickým investicím a diverzifikaci a místním manažerským plánům prováděným samotnými podniky v odvětví rybolovu; vyzývá Komisi, aby posilovala úlohu a zlepšovala fungování příslušných orgánů při vývoji nových inovativních činností a aby pracovala v úzké spolupráci s různými operátory v odvětví;

14.  vyzývá Komisi, aby pomáhala posilovat úlohu komunit v odvětví rybolovu v místním rozvoji a řízení místních rybolovných zdrojů a námořních činností;

15.  vyzývá Komisi, aby uvažovala o zvláštní úloze žen v ekonomice pobřežních oblastí a aby v souladu s tím také jednala, jak již činí v oblasti zemědělství; žádá, aby byl uznáno, jakým podílem přispívají ženy k HDP ve svých pomocných úlohách a jaký je zvláštní význam jejích příspěvku k fungování domácnosti, v nichž tradiční rozdělení rolí mezi muže a ženy znamená, že rybolov je výhradně mužskou činností; žádá, aby na všech úrovních byly profesionálně uznány tradiční ženské role v odvětví a aby byly zřízeny specializované programu podpory podnikání žen v těchto oblastech;

16.  vyzývá Komisi, aby propagovala a podporovala investice do diverzifikace rybolovu pomocí rozvoje doplňkových činností a diverzifikace profesních drah v oblasti rybolovu, včetně investic do plavidel, bezpečnostního vybavení, vzdělávání, environmentálních služeb v oblasti rybolovu a kulturních a vzdělávacích činností v oblasti rybolovu, se zvláštním důrazem na ochranu životního prostředí a podporu udržitelného růstu; zdůrazňuje, že hlavním cílem musí být financování činností, které jsou sociálně, environmentálně a ekonomicky udržitelné a které vytvářejí pracovní příležitosti, zejména pro mladé lidi a ženy; zdůrazňuje, že mořská akvakultura je kompatibilní a komplementární s pobřežním rybolovem v nejvzdálenějších regionech, a vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj chovných technik v teplých vodách v tropických a subtropických oblastech; vyzývá Komisi, aby zdůraznila úlohu, kterou hrají ženy v neprůmyslovém pobřežním rybolovu a všech souvisejících činnostech;

17.  vyzývá Komisi, aby napomáhala vzniku a rozvoji rybářské turistiky s cílem uplatňovat diferenciovanou obchodní strategii, která je vhodná k rozvinutí potenciálu tohoto segmentu a která dokáže plnit jeho potřeby efektivněji, v zájmu směřování k nové formě cestovního ruchu, v němž hlavními principy jsou mimo jiné kvalita, flexibilita, inovace a zachování historického a kulturního dědictví rybářských oblastí a ochrana životního prostředí a zdraví; vyzývá Komisi, aby rovněž podporovala a prosazovala investice do rybolovu v turistických oblastech s cílem vytvořit diferencované turistické kapacity prostřednictvím podpory gastronomie spojené s neprůmyslovými rybími produkty, rekreačním rybolovem, podvodní a potápěčskou turistikou atd., a tím přispívat k udržitelnému využívání rybářského dědictví a viditelnosti specifických rysů rybářských regionů;

18.  zdůrazňuje rostoucí význam námořních sportovních aktivit při posilování místních společenství, zejména mimo sezónu, prostřednictvím nových podvodních sportů či potápění a dalších sportů, jako je surfování a bodyboarding;

19.  vyzývá Komisi, aby v zájmu podpory vytváření a rozvoje rybářské turistiky aktivně propagovala a podporovala investice do diverzifikace rybolovu v oblasti kultury a umění coby součásti tradic (řemesla, hudba, tance) a aby podporovala investice do propagace tradic, historie i dědictví v oblasti rybolovu celkově (rybářská zařízení, lodě, techniky, historické dokumenty atd.) otvíráním muzeí a pořádáním výstav, které jsou s pobřežním rybolovem úzce spjaty;

20.  vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost povolení smíšeného užívání rybářských lodí, které by při zachování svého hlavního účelu mohly rovněž sloužit k dalším činnostech spojeným s turistickým odvětvím, jako jsou námořní informační dny nebo činnosti spojené se zpracováním, učením či gastronomií atd. v souladu se systémem, který působí ve venkovském odvětví se školami na farmách a agroturistikou;

21.  vyzývá Komisi a členské státy prostřednictvím jejich správních orgánů, aby zajistily, že drobný pobřežní rybolov bude dostávat svůj spravedlivý díl financování ENRF, zejména s ohledem na administrativní omezení, která jsou mu ukládána;

22.  vyzývá Komisi, aby vytvořila opatření, která budou podporovat a prosazovat mobilitu mezi profesemi se vztahem k moři;

23.  požaduje, aby výsledky výzkumu a projektů, jež jsou financovány z prostředků veřejného rozpočtu, byly za určitých podmínek přístupné veřejnosti, čímž by se zajistilo účinnější zveřejňování a dostupnost stávajících údajů o mořích a oceánech a odstranily se současné administrativní překážky, které brzdí růst a rozvoj inovací;

24.  naléhavě žádá Komisi, aby zlepšila regulaci zavedením mechanismů ke kontrole spravedlivého přidělování kvót drobnému rybolovu s ohledem na sdílené druhy;

25.  zdůrazňuje, že hlavním produktem rybolovu jsou ryby a že je velmi důležité posílit různé způsoby jejich využití, včetně konzervování a zpracování vedlejších produktů; vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala a prosazovala investice do diverzifikace rybolovu z hlediska marketingu a zpracování místních rybích produktů a aby napomáhala rozvoji místních distribučních cest, propagaci těchto produktů prostřednictvím vytváření místních distinktivních rysů či značek rybích produktů a podporovala vytváření místních obchodních projektů zaměřených na provádění těchto činností; zdůrazňuje, že podpora inovací tímto způsobem musí zejména zahrnovat rozvoj značek zaručujících kvalitu místních rybích produktů;

26.  vyzývá ke zvýšení flexibility, pokud jde o lodní deníky u plavidel kratších 12 metrů, zejména s ohledem na povinnost zasílat tyto dokumenty do 48 hodin, neboť to představuje značnou administrativní zátěž; v této souvislosti navrhuje, aby bylo možné vyjmout z této povinnosti plavidla, která prodávají všechny své ryby na aukcích, protože tak by byly potřebné informace získávány i bez zbytečné administrativní zátěže;

27.  vybízí ke zřízení chráněných mořských oblastech v zájmu podporu udržitelných rybolovných zdrojů a usnadnění kontroly IUU (nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov); zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU v tomto ohledu členským státům poskytla odpovídající poradenství, koordinaci a podporu;

28.  vyzývá k rozhodné podpoře práce žen, které hrají v neprůmyslovém rybolovu klíčovou úlohu; zdůrazňuje zejména důležité úkoly, které ženy vykonávají ve zpracovatelském řetězci, a jejich zásadní úlohu při sběru měkkýšů a korýšů;

29.  konstatuje, že pobřežní rybolov v nejvzdálenějších regionech je způsobilý k získání prostředků z kompenzačního systému uznaného v rámci ENRF, protože jsou s ním spojeny značné dodatečné náklady; vyzývá Komisi, aby tento systém rozšířila přidáním specifického mechanismu pro nejvzdálenější regiony podobného systému POSEI v zemědělském odvětví;

30.  vyzývá Komisi, aby podporovala zavádění čerstvých produktů získaných neprůmyslovým rybolovem, sběrem korýšů a měkkýšů a drobnou, udržitelnou, extenzivní akvakulturou do zařízení veřejného stravování (vzdělávací instituce, nemocnice, restaurace atd.);

31.  zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony mají specifické rysy v důsledku své odlehlosti a ostrovního charakteru; zdůrazňuje, že tyto zvláštní rysy vytvářejí zvláštní náklady pro pobřežní rybolov v těchto regionech a že tyto dodatečné náklady by měly být plně kompenzovány z ENRF;

32.  zdůrazňuje, že pro pobřežní rybolov jsou v nejvzdálenějších regionech často používána stará plavidla, což vytváří obavy o bezpečnost na palubě; vyzývá Komisi, aby navrhla revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o ENRF s cílem povolit pomoc na obnovu plavidel používaných pro drobný pobřežní rybolov v nejvzdálenějších regionech, pokud tím nedojde ke zvýšení kapacity;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly přístup k údajům o mořích a životním prostředí s cílem zvyšovat transparentnost a podporovat inovace a rozvoj a aby zainteresovaným stranám zaručily přístup k vědeckým informacím získaným s pomocí veřejného spolufinancování;

34.  zdůrazňuje, že oceány a oblasti podél pobřeží a v jeho blízkosti mají potenciál, který zůstává do značné míry neprozkoumán, pokud jde o rozvoj, zaměstnanost, energetickou soběstačnost, inovace a udržitelný rozvoj; domnívá se, že pokud by EU tento potenciál a úlohu těchto oblastí uznala, staly by se tyto pobřežní, ostrovní a vzdálené oblasti atraktivnějšími a podpořil by se jejich rozvoj;

35.  vyjadřuje znepokojení nad uplatňováním programu Horizont 2020 v oblasti modré ekonomiky, protože tento program je hlavním programem výzkumu, vývoje a inovací na evropské úrovni; podporuje vytváření znalostního a inovačního společenství pro modrou ekonomiku v rámci programu Horizont 2020, který by přispíval k rozvoji činností v pobřežních regionech prostřednictvím nadnárodních partnerství veřejného a soukromého sektoru;

36.  podporuje využívání fondů určených k inovacím a modrému růstu k financování základního výzkumu, výzkumu a vývoje, ochrany životního prostředí a uvádění inovativních produktů a procesů na trh;

37.  vyzývá Komisi, aby poskytovala podporu v rámci iniciativ přímého řízení, pokud jde o financování projektů, jež budou zaměřeny na pobřežní rybolov a rozvoj pobřežních oblastí;

38.  zdůrazňuje důležitost nástrojů ochrany životního prostředí, jako je posouzení vlivů jednotlivých projektů na životní prostředí a strategické posouzení vlivů strategií, plánů a programů, které přispívají k udržitelnému rybolovu, na životní prostředí;

39.  zdůrazňuje význam integrované námořní politiky pro budoucnost regionů závislých na rybolovu a uvědomuje si, že je třeba se více přihlásit ke strategii modrého růstu; cílem je poskytovat dlouhodobou podporu udržitelnému růst ve všech mořských a námořních odvětvích, uznat význam moří a oceánů jako zdrojů vytvářejících zaměstnanost v pobřežních regionech;

40.  zdůrazňuje, že pobřežní a ostrovní oblasti a nejvzdálenější regiony jsou hlavními subjekty, pokud je o rozvoj inovací, a že musí být zapojeny do všech fází rozvoje modré ekonomiky;

41.  zdůrazňuje význam ENRF, jenž věnuje zvláštní pozornost diverzifikaci a inovacím v odvětví rybolovu tím, že podporuje rybolov, který je sociálně-ekonomicky a ekologicky udržitelný, inovativní, konkurenceschopný, účinný a založený na znalostech; souhlasí s tím, že je nutné financovat osu 4 Evropského rybářského fondu s cílem podpořit členy rybářských komunit a zlepšit jejich životní úroveň prostřednictvím rozvoje nových činností; vyzývá Komisi, aby co nejdříve potvrdila regionální varianty ENRF;

42.  zdůrazňuje význam posilování vztahu mezi místními komunitami a vysokými školami/technologickými centry, neboť tento vztah přispěje rozhodujícím způsobem k vytváření nových podnikatelských inkubátorů a umožní vznik nových podnikatelských nápadů v námořním sektoru;

43.  vyzývá Komisi, aby aktivně podněcovala projekty, které podporují posilování inovací a technologického rozvoje a jejichž cílem je vypracování nebo zavádění nových výrobků a vybavení, technik a nových či vylepšených systémů správy a organizace; vyzývá Komisi, aby podporovala a stimulovala výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi různými rybolovnými oblastmi s cílem napomáhat rozvoji inovativních a udržitelných metod rybolovu; považuje za zásadní, aby byly v odborných námořních a rybářských školách integrovány moduly pro vzdělávání podnikatelů a pro diverzifikaci;

44.  vyzývá Komisi, aby vytvářela pobídky ke vzniku nových inovativních podniků v regionech závislých na rybolovu a aby stimulovala podnikání a zakládání nových podniků, které mají velkou šanci na úspěch v námořním odvětví, což přispěje k diverzifikaci činnosti tradičního pobřežního rybolovu, zvyšování zaměstnanosti a udržení obyvatelstva nebo přilákání nových obyvatel;

45.  vyzývá Komisi, aby při vytváření legislativních návrhů používala selektivní přístup při vypracovávání legislativních návrhů týkajících se používání rybářského náčiní a metod s cílem zohlednit skutečný dopad tohoto náčiní a metod na neprůmyslové rybolovné zdroje v každé z těchto oblastí; vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré legislativní iniciativy budou procházet důkladným předchozím posouzením dopadu, při němž budou zohledněny veškeré specifické faktory v každé rybářské oblasti; neselektivní přístup, pokud jde o používání rybářských zařízení a metod, má vážný dopad na životaschopnost pobřežních a ostrovních společenství, která jsou již tak marginalizována, a vede k dalšímu vylidňování a brání rozvoji a inovacím; domnívá se, že na drobný pobřežní rybolov je třeba uplatnit pozitivní diskriminaci; je přesvědčen, že tento přístup – stejně jako je tomu v případě návrhu na zákaz tenatových sítí – je známkou toho, že Komise se dosud přizpůsobuje decentralizované reformované SRP, kterou se legislativní orgány rozhodly přijmout; připomíná Komisi, že je její povinností působit v rámci regionalizace stanovené novým nařízením o SRP;

46.  konstatuje, že pobřežní mořské ekosystémy jsou citlivé, a žádá členské státy a Komisi, aby v souladu se zásadou předběžné opatrnosti vyhodnocovaly environmentální dopad všech činností, které by mohly ovlivnit udržitelnost rybích populací, jako je námořní doprava, odpad, doprava, znečištění vodonosných vrstev, těžebné činnosti nebo výstavba nových turistických zařízení na pobřeží;

47.  doporučuje Komisi, aby přisuzovala nejvyšší prioritu sociálně-ekonomickému významu řemeslnému pobřežnímu rybolovu a drobnému rybolovu v rámci EU, zavádění alternativních metod definice segmentů loďstva a diverzifikaci činnosti v pobřežních regionech silně závislých na rybolovu; poukazuje na to, že je důležité shromažďovat vědecké informace, které přispívají ke zlepšování řízení řemeslného rybolovu s cílem zajistit jeho udržitelnost z biologického, sociálního, ekonomického a ekologického hlediska;

48.  vyzývá Komisi, aby uspíšila proces transpozice dohody sociálních partnerů o provádění Úmluvy MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 do příslušných legislativních nástrojů EU;

49.  vyzývá Komisi, aby v souladu s odbornou klasifikací rybolovného náčiní v nařízení o Středozemním moři vzala v potaz rozdíly mezi vlečnými sítěmi a nevody, čímž by vznikly nejlepší podmínky pro udržitelnější využívání každého druhu s ohledem na nejnovější vědecké poznatky;

50.  vyzývá Komisi, aby zaručila revizi posouzení stavu populací ryb, která je důležitá pro pobřežní rybolov, a zdůrazňuje, že je zapotřebí analýza vlivu drobného rybolovu na populace ryb, přičemž nesmíme zapomínat na rozsáhlejší techniky, jako je lov tuňáka, vzhledem k tomu, že druhy lovené v rámci pobřežního rybolovu jsou nesmírně cenné ze sociálně-ekonomického hlediska, i když tvoří jen malou část celkových úlovků, avšak mají velmi významnou úlohu pro přežití rybářů, kteří na nich závisí pro svou obživu;

51.  vyjadřuje znepokojení nad zánikem tradičních rybolovných technik a dovedností v důsledku nepříznivé regulace ovlivňující pobřežní komunity;

52.  vyzývá Komisi, aby pozměnila ustanovení technických specifikací rybářských sítí, jako je minimální velikost ok, výška sítí, vzdáleností od pobřeží a hloubka, v níž smějí být sítě používány, aby bylo zajištěno vyváženější využívání rybích populací a byla zachována biologická rozmanitost;

53.  vyzývá Komisi, aby pozměnila ustanovení stávajícího nařízení, které předepisuje určitou vzdálenost od pobřeží a hloubku, v níž se smí zařízení používat, a zohlednila tak geografické zvláštnosti hraničních oblastí členských států;

54.  zdůrazňuje, že je třeba změnit nařízení o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, tzv. nařízení o Středozemním moři z roku 2006, které je určující, pokud jde o technické charakteristiky rybářských zařízení a způsoby jeho používání; domnívá se, že toto nařízení musí být uvedeno do souladu s novou SRP, přičemž je třeba pamatovat na to, že tato oblast je řízena společně se zeměmi, které nejsou členy EU, zejména s ohledem na cíl maximálního udržitelného úlovku;

55.  zdůrazňuje nutnost účinné koordinace mezi členskými státy s cílem zajistit, aby rybáři dostávali včas úplné informace o provádění platných nařízení a jejich změn;

56.  vyzývá Komisi, aby podporovala projekty v kontextu politiky soudržnosti, které přispějí k ochraně pobřežních a ostrovních oblastí coby součásti tradic a kulturně-historického dědictví;

57.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly evropské fondy k podpoře certifikace pastí „almadraba“ s cílem napomáhat uznání této rybářské techniky;

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 167. (2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0438. (3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0291. (4) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 24.