Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2272(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0069/2016

Předložené texty :

A8-0069/2016

Rozpravy :

PV 12/04/2016 - 17
CRE 12/04/2016 - 17

Hlasování :

PV 13/04/2016 - 11.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0120

Přijaté texty
PDF 461kWORD 138k
Středa, 13. dubna 2016 - Štrasburk Konečné znění
EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět
P8_TA(2016)0120A8-0069/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. dubna 2016 o EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět (2015/2272(INI))

Evropský parlament,

˗  s ohledem na čl. 3 odst. 1, 2 a 5, článek 21, zejména na odstavce 1, odst. 2 písm. h) a odst. 3 druhý pododstavec, a na články 8, 22, 24, 25, 26, článek 42, zejméne na odst. 7 a článek 46 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou bezpečnostní strategii (ESS) přijatou v roce 2003 a na zprávu o jejím provádění z roku 2008,

–  s ohledem na zprávu místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky na téma „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“,

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky na téma „Rozvoj komplexního přístupu EU k vnějším konfliktům a krizím“ (JOIN(2013)0030),

–  s ohledem na sdělení Komise na téma „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky na téma „Přezkum evropské politiky sousedství“ (JOIN(2015)0050),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2015 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (na základě výroční zprávy Rady určené Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice)(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2016 o doložce o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii)(2),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 19. a 20. prosince 2013 (EUCO 217/13) a  ze dne 25. a 26. června 2015 (EUCO 22/15) a na závěry Rady o SBOP ze dne 18. května 2015 (8917/15),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1835 ze dne 12. října 2015, kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury(3),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky na téma „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor“ (JOIN(2013)0001),

–  s ohledem na strategii námořní bezpečnosti Evropské unie přijatou Radou Evropské unie dne 24. června 2014,

–  s ohledem na strategickou koncepci NATO z roku 2010 a na deklaraci z Waleského summitu NATO v roce 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2014 a politice Evropské unie v této oblasti(4),

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán EU pro lidská práva a demokracii přijaté Radou pro zahraniční věci dne 25. června 2012,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o vývozu zbraní: provádění společného postoje Rady 2008/944/SZBP(5),

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním OSN v září 2015 a na pařížskou dohodu o změně klimatu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0069/2016),

A.  vzhledem ke složitosti a propojenosti mnoha výzev a hrozeb, jimž Evropská unie čelí nebo bude čelit v budoucnosti, a které pocházejí od států i nestátních subjektů a přicházejí jak z prostoru uvnitř, tak vně společných hranic; vzhledem k tomu, že je nutné propojit místní, regionální a celosvětový kontext; vzhledem k tomu, že aby bylo možné na tyto výzvy aktivně a účinně společně odpovědět, zajistit hodnoty a společenský model EU, přeměnit EU na účinného a strategičtějšího aktéra a přispívat k celosvětové bezpečnosti, je potřebná silná politická vůle a silné vedení, které by zajistily rozhodné společné kroky za strany EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že tomuto vývoji musí vydláždit cestu globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku tím, že stanoví politickou míru ambicí EU jakožto mezinárodního aktéra;

B.  vzhledem k tomu, že EU si musí v plné míře uvědomit, jak se zhoršila situace v jejím bezprostředním strategickém okolí, a dlouhodobé důsledky tohoto stavu; vzhledem k tomu, že to, že dochází k současnému vzniku celé řady krizí, které mají ve stále větší míře přímé důsledky na území EU, znamená, že žádný členský stát nemůže reagovat samostatně a Evropané by měli plnit své úkoly společně, aby byli schopni zajistit svou bezpečnost;

C.  vzhledem k tomu, že hrozby identifikované v Evropské bezpečnostní strategii z roku 2003 – terorismus, zbraně hromadného ničení, regionální konflikty, selhání státu a organizovaná trestná činnost, zůstávají z větší části aktuální; vzhledem k tomu, že dnes čelí EU řadě závažných a nepředvídaných dalších výzev, jako jsou snahy revizionistických mocností přepsat hranice silou na základě porušování mezinárodního práva a stavět se proti světovému pořádku založenému na pravidlech, změna klimatu, pomalý hospodářský růst, velké toky migrantů a uprchlíků a největší uprchlická krize od druhé světové války, kromě technického rozvoje ve vesmíru a kybernetiky, finančních trestných činů, šíření jaderných zbraní a závodů ve zbrojení, hybridních a asymetrických válek a hrozeb;

D.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní systém Evropy je založen na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE); vzhledem k tomu, že EU je v OBSE klíčovým hráčem;

E.  vzhledem k tomu, že EU musí s ohledem na zhoršování regionální bezpečnosti dávat přednost stabilizaci svého bezprostředního sousedství, aniž by se však vzdávala svých celosvětových závazků; vzhledem k tomu, že bezpečnostní krize na prahu EU zhoršují a vyhrocují celosvětové trendy a naopak účinné řízení regionální bezpečnosti je nezbytným předpokladem toho, aby byla EU schopna jednat na celém světě;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská rada pověřila dne 26. června 2015 vysokou představitelku, aby pokračovala v procesu strategických úvah s cílem připravit v úzké spolupráci s členskými státy globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, jež by měla být předložena Evropské radě do června 2016;

G.  vzhledem k tomu, že rychlá a účinná reakce na hrozby ze strany EU vyžaduje jasnou solidaritu mezi členskými státy, tak aby v rámci orgánů a institucí a také zahraničních zastoupení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) došlo k překonání bariér a mentality nespolupráce a aby byly vyčleněny dostatečné a flexibilní rozpočtové zdroje, které by podpořily dosahování zájmů EU; vzhledem k tomu, že účinná evropská strategie vyžaduje především silnou politickou vůli a smysl pro pochopení společného zájmu mezi členskými státy, tak aby bylo možné vypracovat skutečně evropské nástroje a používat je;

H.  vzhledem k tomu, že je nutné považovat nejrůznější hrozby zaměřené na jednotlivé členské státy za hrozby ohrožující Unii jako celek, což vyžaduje jednoznačnou jednotu a solidaritu mezi členskými státy a důslednou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku;

I.  vzhledem k tomu, že v centru této nové strategie by měl stát ucelený přístup a důsledné a koordinované využívání nástrojů vnější a vnitřní politiky EU; vzhledem k tomu, že vývoz zbraní z EU nelze považovat za vývoz v přímém bezpečnostním zájmu EU a že v rámci vypracovávání globální strategie EU je nutné přihlížet ke společnému postoji 2008/944/SZBP; vzhledem k tomu, že primárním cílem EU je propagovat své hodnoty, a přispívat tak k míru, bezpečnosti a udržitelnému rozvoji na zemi a také k solidaritě a vzájemnému respektování různých národů; vzhledem k tomu, že v rámci kroků, které EU přijímá za účelem uplatňování své vnitřní a vnější politiky, nelze přehlížet základní cíle; vzhledem k tomu, že i tehdy, když EU jedná na podporu svých obchodních zájmů, musí se vždy snažit zajistit, aby byla její opatření v souladu se snahou o dosažení cílů v oblasti zachování míru a ochrany lidských práv;

J.  vzhledem k tomu, že v tomto nestabilním a nejistém mezinárodním prostředí si musí EU zachovávat svou strategickou nezávislost, která by jí umožnila zajistit si svou bezpečnost a prosazovat své zájmy a hodnoty;

K.  vzhledem k tomu, že bezpečnost osob musí být v centru globální strategie EU, přičemž je nutné plně přihlédnout k genderové perspektivě bezpečnosti a k rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325;

L.  vzhledem k tomu, že od přijetí evropské bezpečnostní strategie z roku 2003 si EU stanovila za cíl dosažení mezinárodního pořádku na základě účinného multilateralismu a zásad mezinárodního práva;

M.  vzhledem k tomu, že tato nová strategie musí být v souladu s agendou pro udržitelný rozvoj 2030;

N.  vzhledem k tomu, že budoucí strategie, na kterou by měly navazovat každoroční zprávy o jejím provádění, by měla obsahovat následující cíle, které by měly být podrobně rozpracovány do dílčích strategií, v nichž by byla stanovena konkrétní ustanovení pro různé oblasti činnosti;

Obrana Evropské unie

1.  podotýká, že cílem Evropské unie je prosazovat mír a své hodnoty a podporovat blahobyt svých obyvatel a zároveň zajistit bezpečnost svých občanů na území EU; zdůrazňuje, že vnější činnost Unie se řídí zásadami zakotvenými v článku 21 SEU; zdůrazňuje, že EU musí proto zajistit svou vnitřní i vnější odolnost a schopnost předjímat a řešit předvídatelné problémy a hrozby, být připravena k rychlé akci na nepředvídatelné krize a být schopna zotavit se z různých druhů útoků a zajistit bezpečnost dodávek energie a surovin a zároveň musí přihlédnout k důsledkům změny klimatu, které je nutné urychleně řešit, přičemž EU musí hrát v celosvětové reakci na tuto změnu a při podpoře udržitelného rozvoje vedoucí úlohu;

2.  domnívá se, že aby bylo možné vyrovnat se s měnícím se celosvětovým prostředím, měla by se strategie EU zakládat na:

   a) vyhledávání hrozeb a problémů a jejich přednostním řešení;
   b) stanovování reakce na tyto hrozby a problémy;
   c) stanovování nezbytných zdrojů;

3.  zdůrazňuje, že hranice každého členského státu jsou hranicemi Unie a jako takové je nutné je chránit;

4.  zastává názor, že EU jako globálnímu aktéru připadá klíčová úloha při prosazování zásad zakotvených v mezinárodních právních předpisech v oblasti lidských práv, zejména zásad univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv; domnívá se proto, že lidská práva musí být smysluplně zapracována do nové globální strategie, aby byly plně prováděny strategický rámec EU, obecné zásady EU v oblasti lidských práv a akční plán pro lidská práva a demokracii; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je nutné vždy konzultovat s občanskou společností EU, členských států a třetích zemí, aby bylo možné zkušenosti a odborné znalosti právníků a obránců lidských práv využít k poskytování relevantních informací pro účely zahraniční a bezpečnostní politiky EU a k jejímu zdokonalování; vyzývá EU a členské státy k zajištění toho, aby zahraniční politika EU zaujala strategický přístup k lidským právům, který bude klást důraz na konkrétní opatření a výsledky a zajistí koherentní angažovanost EU na poli lidských práv v různých zemích a regionech bez ohledu na její zájmy v oblasti bezpečnosti, zahraniční politiky, obchodu, energetiky, pomoci a v dalších oblastech;

5.  domnívá se, že je naprosto nezbytné stanovit v každém regionu na světě a v každé příslušné politické oblasti skutečné zájmy v oblasti zahraniční politiky, které sdílí všech 28 členských států; zdůrazňuje navíc, že zviditelnění těchto společných zájmů povede samo o sobě k podstatnému posílení úlohy EU jakožto aktéra v oblasti zahraničních věcí; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby pověřila ESVČ úkolem zmapovat tyto konkrétní zájmy a pomoci při stanovování strategických a operačních cílů, které by mohly vést přímo ke konkrétním výsledkům;

6.  domnívá se, že Spojené státy jsou klíčovým strategickým partnerem EU; podotýká, že EU a její členské státy se musejí více sjednotit a připravit se na převzetí větší odpovědnosti za svou kolektivní bezpečnost a územní obranu a méně se spoléhat na Spojené státy, zejména v sousedství Evropy; zdůrazňuje, že transatlantická aliance musí zůstat základním pilířem celosvětového systému založeného na pravidlech; vyzývá proto EU a členské státy, aby zlepšily svoji obranyschopnost, aby byly v součinnosti s NATO připraveny reagovat na široké spektrum civilních, vojenských a hybridních hrozeb a rizik a plně využívaly ustanovení Lisabonské smlouvy v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

7.  naléhavě vyzývá EU, aby v důsledku toho prohloubila ucelenou a strukturovanou spolupráci v oblasti obranného výzkumu, průmyslové základny a kybernetické obrany prostřednictvím vzájemného sdílení a sdružování prostředků a dalších projektů spolupráce, s cílem efektivněji využívat rozpočty na obranu, dosáhnout společného cíle vydávat 2 % HDP na obranu a zahájit v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) obranný výzkum a technický program financovaný ze strany EU; domnívá se, že je třeba posílit úlohu Evropské obranné agentury (EDA) a navýšit její zdroje, aby mohla účinněji působit; domnívá se také, že členské státy by měly převzít větší odpovědnost za vybudování tolik potřebných evropských sil a za přispívání ke strategické autonomii EU, zvýšit své výdaje na vojenský výzkum prováděný prostřednictvím Evropské obranné agentury a posílit evropskou technickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB) a evropský trh s obranným vybavením; vyzývá k transparentnějšímu a odpovědnějšímu využívání rozpočtu určeného na zajištění bezpečnosti a obrany ze strany členských států; vyzývá členské státy také k tomu, aby k plnění úkolů podle článku 43 SEU zajistily uvolnění příslušných kapacit, včetně kapacit pro příslušné mírové mise OSN; domnívá se navíc, že je nutné zlepšit výměnu zpravodajských informací v rámci EU a vybudovat skutečně evropskou zpravodajskou službu a schopnost predikce, které by doprovázely vhodné mechanismy dohledu;

8.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby se zabývala otázkou nedostatečně jasně formulované doložky o vzájemné obraně obsažené v čl. 42 odst. 7 SEU a aby stanovila pokyny a postupy k jejímu uplatňování, tak aby členské státy mohly účinně reagovat v případě jejího použití;

9.  ostře odsuzuje Komisi za to, že nesplnila včas úkoly, které jí svěřila Evropská rada v roce 2013, pokud jde o budoucí plán komplexního celounijního režimu bezpečnosti dodávek, plánovanou zelenou knihu týkající se kontroly v oblasti obranných a citlivých bezpečnostních průmyslových kapacit, o sledování zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a o prodej obranného materiálu mezi vládami;

10.  bere na vědomí rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1835 ze dne 12. října 2015; vyzývá ředitelku Evropské obranné agentury a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby vysvětlila, jak toto rozhodnutí Rady odráží opakovanou výzvu Parlamentu, aby došlo k upevnění postavení agentury na základě financování jejího personálu a běžných nákladů z rozpočtu Unie;

11.  domnívá se, že hlavním cílem by mělo být přikročení k vytvoření trvale působících mnohonárodních vojenských jednotek společných obranných sil a vybudování rámce pro společnou obrannou politiku, jenž by nakonec vedl k vytvoření evropské obranné unie; požaduje v této souvislosti zřízení trvalého vojenského velitelství s cílem zlepšit schopnost řešit vojenské krize a zajistit plánování pro nepředvídané události a interoperabilitu sil a vybavení; vyzývá členské státy, aby prohloubily spolupráci v oblasti obrany kolektivně, dvoustranně a v rámci regionálních uskupení; podporuje schválení bílé knihy o obraně EU, která by byla založena na globální strategii EU;

12.  je toho názoru, že by nynější uplatňování čl. 42 odst. 7 SEU mělo být podnětem k uvolnění potenciálu všech ustanovení Smlouvy týkajících se bezpečnosti a obrany;

13.  konstatuje, že je velmi důležité prohloubit spolupráci mezi EU a NATO, která by mohla zajistit koordinaci operací, a podporuje vytvoření evropských sil, jež by v oblasti územní obrany doplňovaly NATO a byly schopné provádět nezávislé operace za hranicemi EU; zdůrazňuje, že SBOP by měla upevnit evropský pilíř NATO a zajistit, aby evropští členové NATO skutečně plnili své závazky v rámci této organizace; navrhuje zkombinovat koncepci bojových skupin EU a sil rychlé reakce NATO; připomíná, že vojenské příspěvky by se měly zakládat na zásadě solidarity mezi členskými státy EU;

14.  zdůrazňuje, že vývozní kontroly zbraní jsou nedílnou součástí zahraniční a bezpečnostní politiky EU a musejí se řídit se zásadami zakotvenými v článku 21 Smlouvy o EU, zejména pokud jde o prosazování demokracie a právního státu a o zachování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti; připomíná, že je velmi důležité zajistit soulad mezi vývozem zbraní a důvěryhodností EU jako globálního obhájce lidských práv; je hluboce přesvědčen o tom, že účinnější provádění osmi kritérií společného postoje by bylo významným přínosem k rozvoji globální strategie EU;

15.  vyzývá členské státy, aby dodržovaly společný postoj týkající se vývozu zbraní a přestaly provozovat obchod se zbraněmi s třetími zeměmi, které nesplňují kritéria ze seznamu;

16.  podporuje další prohlubování účinné správy globálních společných oblastí, jako je moře, vzdušný prostor, vesmír a kyberprostor;

17.  poukazuje na rostoucí úlohu, kterou hraje technika v naší společnosti, a na to, že politika EU musí reagovat na rychlé změny technického rozvoje; zdůrazňuje v této souvislosti základní úlohu, kterou může hrát Internet a technologie skrz posilování práv při rozvoji, demokratizaci a emancipaci občanů na celém světě, a proto poukazuje na význam činnosti EU zaměřené na prosazování a zajišťování svobodného a otevřeného Internetu a na ochranu digitálních práv;

18.  zdůrazňuje, že dopad technologií by se měl odrážet v globální strategii a také v iniciativách v oblasti kybernetické bezpečnosti, zatímco zlepšování v oblasti lidských práv by mělo být nedílnou součástí všech opatření a programů EU, které by je měly řádně zohledňovat, tak aby došlo k pokroku v oblasti ochrany lidských práv, prosazování demokracie, právního státu a řádné státní správy a k mírovému řešení konfliktů;

Stabilizace evropského širšího sousedství

19.  domnívá se, že aby byla EU účinnějším a důvěryhodnějším globálním aktérem, měla by převzít větší odpovědnost a zaměřit se na vyplnění bezpečnostního vakua ve svém blízkém i vzdálenějším sousedství a na vytvoření podmínek pro stabilitu a prosperitu založených na právním státě a dodržování lidských práv, což nevyhnutelně obsahuje nutnost zabývat se hlavními příčinami současných válek a konfliktů, migračních toků a uprchlických krizí;

20.  je přesvědčen o tom, že EU by se měla více zapojit do diplomacie zaměřené na zmírňování napětí, zejména v oblasti jižního sousedství; domnívá se, že nová strategie by měla zahrnovat možnosti k tomu, aby EU navázala na nedávnou dohodu o íránském jaderném programu a podporovala další opatření zaměřená na další budování důvěry a na regionální opatření v oblasti bezpečnosti, která by mohla rovněž navázat na vlastní evropskou zkušenost s opatřeními k zajištění regionální bezpečnosti, jako je Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) a opatření, jako např. Helsinský závěrečný akt;

21.  zastává stanovisko, že pro vybudování stability a míru a prosazování bezpečnosti občanů, právního státu, dodržování lidských práv a demokratizace by EU měla dostát svým závazkům týkajícím se rozšíření a integrace, které by se zakládaly na politice zaměřené na podporu hospodářského růstu a inkluzivní společnosti, a pokračovat ve spolupráci s velmi úzce přidruženými zeměmi v kontextu nově přepracované evropské politiky sousedství; připomíná, že podle článku 49 SEU může kterýkoli evropský stát požádat o členství v Evropské unii, pokud splní Kodaňská kritéria, která jsou pevně stanovena a nelze o nich jednat, a zásady demokracie a dodržování základních svobod, lidských práv a práv menšin, a zajistí fungování právního státu; domnívá se, že EU by měla za všech okolností pokračovat v důsledné komplexní spolupráci v rámci svého východního i jižního sousedství;

22.  je přesvědčen o tom, že současná uprchlická krize vyžaduje ucelený přístup na evropské úrovni a rychlou koordinovanou akci s využitím nástrojů vnitřní i zahraniční politiky; vyzývá k vypracování dlouhodobé strategie a k udržitelnému řízení azylové, migrační a readmisní politiky na základě společných zásad a solidarity, jež by náležitě zohlednily zajištění lidských práv a bezpečnosti osob; vyzývá k upevnění schengenského systému, evropské pohraniční a pobřežní stráže a agentury FRONTEX; v této souvislosti žádá Komisi, aby navrhla efektivní a trvalá řešení; domnívá se v tomto ohledu, že by EU měla navrhnout praktičtější a ucelenější přístup k pomoci Africe, Blízkému východu a nestabilním zemím a regionům, v nichž hrozí vypuknutí války;

23.  je přesvědčen, že základním nástrojem při řešení konfliktů a zvládání krizí v sousedství i na celém světě je inkluzivní mnohostranná diplomacie pod vedením a koordinací místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout mezi stále propojenější politikou v oblasti vnější činnosti a vnitřní politikou na úrovni EU, v rámci členských států a mezi ESVČ a Komisí strategičtější řízení, větší konzistentnost a pozitivní synergické působení;

Upevnění multilaterální globální správy

24.  je přesvědčen, že EU by měla být konstruktivním a odolným globálním aktérem, který by se zaměřoval na regionální otázky, byl by vybaven nezbytnými civilními i vojenskými prostředky a aspiroval by na to stát se „tvůrcem pravidel“, což by přispělo k posílení účinné multilaterální globální správy s cílem upevnit demokracii, řádnou státní správu, právní stát a lidská práva; zdůrazňuje, že SBOP je klíčovým nástrojem k předcházení krizím a jejich řešení;

25.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby v rámci své vnější činnosti nadále rozvíjely ucelený, společný a integrální přístup a aby zohledňovaly nevyhnutelnou propojenost vnitřní a vnější bezpečnosti; vyzývá v tomto ohledu EU, aby rozvíjela synergické působení mezi bezpečností, rozvojem, obchodem, lidskými právy, činností zaměřenou na prosazování demokracie a vnější činností EU, a aby tuto politiku začlenila do své globální strategie; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby opatření EU v oblasti obchodu napomáhala také dosahování cílů týkajících se nešíření zbraní, prosazování míru a zabezpečování lidských práv;

26.  připomíná, že stále významnější roli ve vnitřním rozvoji EU a v jejích vztazích s místními, regionálními a mezinárodními partnery bude sehrávat energetická bezpečnost; žádá o rychlé a plné uplatňování pěti pilířů energetické unie; věří, že je ve strategickém zájmu EU propůjčit Komisi pravomoc společně vyjednávat a společně podepisovat všechny dohody o dodávkách energie ze třetích zemí a její výrobě ve třetích zemích;

27.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy projevily politickou vůli dosahovat větší flexibility v otázkách SBOP, s cílem poskytnout této oblasti skutečně nový impulz; podporuje zřízení Obranné rady v podobě ministrů či pravidelná zasedání Evropské rady věnovaná otázkám obrany; naléhá na svolné členské státy, aby navázaly stálou strukturovanou spolupráci v oblasti obrany (PESCO); v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba překonat strukturální omezení, která souvisejí zejména s posuzováním potřeb, (civilními a vojenskými) kapacitami a společným financováním; vyjadřuje přesvědčení, že využívání stálé strukturované spolupráce v oblasti obrany a článku 44 Smlouvy o Evropské unii představuje nejvhodnější institucionální metody k dosažení realistického pokroku v rámci této společné politiky;

28.  podporuje zásadu, že by se členské státy EU měly zavázat k tomu, že do roku 2024 vyčlení 2 % svého HDP na výdaje na obranu, aby byly schopny vybudovat přiměřené civilní a vojenské kapacity nezbytné k dosažení cílů SZBP/SBOP, a že prostřednictvím společného vývoje a spolupráce zároveň zvýší úspory z rozsahu a omezí rozdíly mezi členskými státy;

29.  zdůrazňuje, že pro dosažení celosvětového pořádku řídícího se pravidly je nutné prohloubit spolupráci s globálními a regionálními aktéry ve věci globálních hrozeb a výzev; je přesvědčen o tom, že partnerství se zainteresovanými regionálními aktéry ohledně konkrétních odvětvových otázek umožňuje sdílet evropské hodnoty a přispívá k růstu a rozvoji; připomíná, že globální hrozby mají často místní příčiny a že v důsledku toho jejich řešení vyžaduje zapojení místních aktérů; konstatuje, že k zajištění komplexního přístupu ke globálním výzvám, jako je změna klimatu a terorismus, je rovněž velmi důležité navázat užší spolupráci s nestátními aktéry, místními a regionálními samosprávami a občanskou společností a že je třeba přezkoumat způsob, jímž EU buduje a definuje jednotlivá partnerství, s cílem posílit u partnerů smysl pro odpovědnost a dále začleňovat mnohostranný přístup;

30.  domnívá se, že zapojení hlavních globálních a regionálních aktérů – států, organizací a institucí – se musí opírat o základní principy a strategické zájmy Unie, o dodržování mezinárodního práva a stanovené společné cíle a zájmy, s přihlédnutím k jejich strategické váze a jejich možnému přispění k řešení celosvětových hrozeb a problémů; zastává názor, že projekty strategického propojení mohou hrát klíčovou úlohu při budování pevných a stabilních vztahů s hlavními partnery Evropy;

31.  vyzývá k intenzivnější spolupráci s regionálními mocnostmi a k vytvoření rámcových podmínek k dosažení trvalého synergického působení v zájmu míru, bezpečnosti, prevence konfliktů a zvládání krizí, a k větší podpoře zemí, které jsou pod silným tlakem vznikajícím v důsledku regionálních krizí, včetně spolupráce při budování odolných a stabilních institucí a inkluzivní společnosti, které by zvýšily působení obchodních a odvětvových dohod, s cílem podporovat bezpečnost, stabilitu a prosperitu a uplatňovat komplexní regionální strategie;

32.  s politováním konstatuje, že autokratické a represivní režimy jsou stále úspěšnější, pokud jde o jejich schopnost oslabovat nebo podkopávat lidská práva, rozvoj, demokracii a rozvoj aktivní občanské společnosti; naléhavě vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby se v rámci globální strategie zaměřila na tento negativní globální trend;

33.  konstatuje, že prosperita Unie je určena její schopností zachovat si inovativnost a konkurenceschopnost a těžit z dynamického světového hospodářství; domnívá se, že EU musí konzistentně využívat všechny své politické nástroje, aby vytvořila příznivé vnější podmínky pro udržitelný růst evropského hospodářství; je přesvědčen, že EU musí být angažovaným a aktivním aktérem, který by podporoval volný a spravedlivý obchod a investice, bezpečné obchodní kanály a širší přístup na trh po celém světě a který by na základě prosazování vysokých norem regulace a řízení zároveň zajišťoval stabilitu světového finančního systému;

34.  podotýká, že aby bylo možné dosáhnout uvedených cílů, musí EU prohloubit spolupráci s reformovanou OSN a získat takové postavení, které by jí umožnilo ovlivňovat a řídit činnost celosvětových fór týkajících se řízení v oblastech, kde má EU své strategické zájmy a které se týkají bezpečnosti, a musí prohloubit partnerství s dalšími globálními a regionálními aktéry, obnovit svá strategická partnerství a transformovat je na účinné politické nástroje, včetně partnerství s nestátními aktéry; domnívá se, že EU musí posílit také evropskou diplomacii, zvýšit své operační schopnosti s cílem bránit vzniku konfliktů, podporovat demokracii a mír, zvládat krize, vytvářet spojenectví na základě vyjednávání a dialogu a podporovat občanskou společnost a posilovat její úlohu; vybízí k navázání hlubší spolupráce mezi EU a OSN a mezi EU a Africkou unií v rámci operací na podporu míru; zdůrazňuje, že přístup k řešení konfliktů by se měl v maximální míře zakládat na mnohostranných dohodnutých řešeních, s řádným přihlédnutím k mnohačetnému působení těchto zásahů v oblasti udržování a prosazování míru, udržitelného rozvoje, řešení hlavních příčin migrace a dodržování lidských práv;

35.  upozorňuje na klíčovou úlohu, kterou Unie hraje v oblasti rozvojové pomoci, a vyzývá členské státy, aby dodržely svůj závazek, že vyčlení 0,7 % HDP na veřejnou rozvojovou pomoc; vyzývá EU, aby podpořila pragmatičtější přístup k pomoci tím, že bude vybízet k využívání rozpočtové podpory; vyzývá členské státy, aby ke splnění cílů v oblasti udržitelného rozvoje učinily vše, co je v jejich silách;

36.  zdůrazňuje, že rozvoj není možný bez bezpečnosti a bezpečnost není možná bez rozvoje; upozorňuje, že rozvojová politika EU proto musí být nezbytnou součástí globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku;

37.  s potěšením konstatuje, že cílem nové globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku je být komplexní, posilovat soudržnost vnitřních a vnějších politik a zlepšit koordinaci mezi institucemi a s členskými státy; připomíná závazek plynoucí ze Smlouvy, podle nějž je nutno dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zabránit veškerým rozporům mezi rozvojovou a nerozvojovou politikou, která má dopad na rozvojové země; vyzývá tudíž členské státy a Komisi, aby vytvořily a upevnily systémy koordinace mezi svými příslušnými ministerstvy a mezi celým sborem komisařů a aby více zapojily parlamenty členských států do agendy soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a vyzývá EU, aby posílila koordinační mechanismus pro zjišťování možných dopadů politiky na rozvojové cíle, zahrnula aspekty rozvoje do politických iniciativ od samého počátku a zavedla systematičtější měření dopadů a pokroku, pokud jde o soudržnost politik ve prospěch rozvoje; vyzývá v této souvislosti k zavedení účinných nápravných prostředků pro oběti případů, kdy tuzemská jurisdikce evidentně není schopna zabývat se politikou uplatňovanou jakýmkoli zahraničním subjektem;

38.  s potěšením konstatuje, že v nové Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 je náležitě zohledněna souvislost míru s rozvojem, v důsledku čehož byl zaveden 16. cíl udržitelného rozvoje pro mír a spravedlnost; vyzývá EU a členské státy, aby mimo jiné upřednostňovaly činnost související s plněním 16. cíle udržitelného rozvoje (lidská práva, řádná správa, budování míru a demokracie) a aby zajistily, že se bude jednat o klíčové oblasti národních orientačních programů v rámci plánování rozvojové spolupráce;

39.  vyzývá k přezkumu Evropského konsenzu o rozvoji jakožto důležitého příspěvku k aktualizované a ucelené globální strategii EU; zdůrazňuje, že při tomto přezkumu by se měly vzít v úvahu nové globální výzvy, řešit provádění cílů udržitelného rozvoje ze strany EU a připomenout základní hodnoty, jako je dodržování lidských práv, se zvláštním zřetelem k právům ohrožených skupin, jako jsou dívky, ženy a osoby se zdravotním postižením, uplatňování demokracie a právního státu, ale i klíčové zásady efektivnosti rozvoje, jako je přijetí odpovědnosti za strategii rozvoje ze strany partnerských zemí, větší odpovědnost, pokud jde o vnitrostátní systémy partnerských zemí, a diferenciace na základě potřeb a rovněž výkonnostní kritéria založená na cílech v oblasti udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že Evropská unie by měla vyvinout veškeré úsilí ke zvýšení doplňkovosti mezi všemi činiteli v oblasti rozvoje za účelem plného využití potenciálu evropské rozvojové politiky, a urychlit tak plnění rozvojové agendy do roku 2030;

40.  se znepokojením konstatuje, že jak v rozvinutých, tak i v rozvojových zemích dochází k nárůstu neudržitelnosti dluhu; vyzývá Komisi, aby upevnila zásadu společné odpovědnosti dlužníků a věřitelů a aby se účinně řídila zásadami Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) o odpovědném přijímání a poskytování úvěrů ve všech politických oblastech a prosazovala je; v této souvislosti vyzývá EU a její členské státy, aby se konstruktivně zapojily do činnosti OSN směřující k vytvoření mezinárodního mechanismu oddlužení státního dluhu;

41.  považuje za politováníhodné, že dosud schází regulační rámec týkající se toho, jakým způsobem společnosti dodržují lidská práva a povinnosti s ohledem na sociální a environmentální normy, což určitým státům a společnostem umožňuje jejich beztrestné obcházení; vyzývá EU a členské státy, aby se aktivně zapojovaly do činnosti Rady OSN pro lidská práva a programu OSN pro životní prostředí, pokud jde o mezinárodní úmluvu zakládající odpovědnost nadnárodních podniků za porušování lidských práv a norem týkajících se životního prostředí;

42.  podporuje myšlenku nového definování vztahů EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi na základě rozšíření politiky rovnocenného partnerství, respektování demokratického politického prostoru vlád suverénních zemí, aby mohly přijímat politická rozhodnutí ve prospěch svého obyvatelstva, a zlepšení zásady řádné správy a lidských práv jakožto základních prvků dohody přijaté po vypršení dohody z Cotonou a na základě účinného posilování vazeb mezi rozvojovými cíli EU v oblasti obchodní, bezpečnostní a migrační politiky a politiky v oblasti změny klimatu za účelem jejich vzájemného posílení; vyzývá k zavedení formálních kontrolních pravomocí vůči Evropskému rozvojovému fondu, pokud možno prostřednictvím závazné interinstitucionální dohody podle článku 295 Lisabonské smlouvy; vyzývá ke spravedlivému a ambicióznímu partnerství EU-AKT po roce 2020, které by se zakládalo na zásadách odpovědnosti a vzájemného respektu mezi partnery, kteří by měli stejná práva a povinnosti, a které by se více zaměřilo na společné výzvy a zájmy a bylo lépe uzpůsobeno tomu, aby skutečně ovlivnilo vůli obou stran a výzvy, kterým čelí; žádá Evropskou unii, aby podpořila využívání nástrojů vnějšího obchodu ve vztahu k zemím AKT, zejména dohod o hospodářském partnerství, aby skutečně došlo ke změně v oblasti bezpečnosti a prospěchu obou stran;

43.  zdůrazňuje, že EU musí nadále rozvíjet a zvyšovat své úsilí o podporu hospodářského rozvoje a odolnosti ve svém sousedství a v regionech, jež mají z hlediska zájmů EU zásadní význam; připomíná, že malé a střední podniky jsou hlavními poskytovateli pracovních míst, a že usnadnění jejich činnosti má tudíž pro podporu hospodářské činnosti klíčový význam;

44.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, Komisi a členské státy, aby globální strategii EU pevně propojily se strukturou a prioritami rozpočtu EU, včetně navýšení vlastních zdrojů, aby vyčlenily nezbytné zdroje na její uplatňování a co nejlépe využívaly stávající rozpočty, a to na základě lepší spolupráce a koordinovaného postupu na poli diplomacie, rozvoje, obchodu, energetiky a obrany;

Zapojení EU, parlamentů členských států a občanů

45.  zdůrazňuje, že globální strategie by měla být každých pět let přezkoumána v součinnosti s novým Evropským parlamentem a novou Komisí, což by mělo umožnit ověření toho, zda její cíle a priority nadále odpovídají hrozbám a bezpečnostnímu prostředí a umožnit novému vysokému představiteli pro zahraniční a bezpečnostní politiku, místopředsedovi Komise se do tohoto přezkumu zapojit;

46.  zdůrazňuje, že opatření EU podléhají dohledu Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů a že Evropský parlament hraje klíčovou úlohu při pravidelném, podrobném sledování vnější činnosti orgánů EU; domnívá se, že do tohoto sledování by mohly být více zapojeny vnitrostátní parlamenty; připomíná, že Evropský parlament je klíčovým partnerem vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise při utváření vnějších vztahů EU a řešení stávajících problémů, a to včetně monitorování kroků EU v oblasti zahraniční politiky; vyzývá k tomu, aby každoroční zprávy o plnění této strategie byly předkládány Evropskému parlamentu;

47.  domnívá se, že Parlament by měl v rámci snahy o zabránění konfliktům hrát svou neomezenou úlohu;

48.  zdůrazňuje, že je důležité aktivně zapojit do tohoto procesu parlamenty členských států prostřednictvím pečlivější kontroly prováděné společně s Evropským parlamentem během zasedání meziparlamentní konference SZBP/SBOP;

49.  obrací se s naléhavou výzvou na evropské politické činitele, aby zapojili občany, občanskou společnost, průmysl a místní a regionální samosprávy do diskuze o nutnosti poskytnout evropské bezpečnosti pevnější rámec a o přínosech, které by to mělo;

o
o   o

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost.

(1) Příjaté texty, P8_TA(2015)0213.
(2) Příjaté texty, P8_TA(2016)0019.
(3) Úř. věst. L 266, 13.10.2015, s. 55.
(4) Příjaté texty, P8_TA(2015)0470.
(5) Příjaté texty, P8_TA(2015)0472.

Právní upozornění