Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2154(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0140/2016

Předložené texty :

A8-0140/2016

Rozpravy :

PV 27/04/2016 - 17
CRE 27/04/2016 - 17

Hlasování :

PV 28/04/2016 - 4.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0147

Přijaté texty
PDF 1256kWORD 798k
Čtvrtek, 28. dubna 2016 - Brusel Konečné znění
Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropská komise a výkonné agentury
P8_TA(2016)0147A8-0140/2016
Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Usnesení

1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise(2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

—  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

—  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(2),

—  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. června 2015 nazvané „Souhrnná zpráva o výsledcích činnosti Komise v oblasti řízení za rok 2014 (COM(2015)0279)“ a na přílohy tohoto sdělení,

—  s ohledem na výroční zprávu Komise o hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků (COM(2015)0313) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0124 a SWD(2015)0125,

—  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

—  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05583/2016 – C8-0042/2016),

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru ze dne 8. října 2015 o ochraně rozpočtu EU do konce roku 2014 (COM(2015)0503),

—  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(6);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Evropské investiční bance a vnitrostátním parlamentům, jakož i kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni, a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6)Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.


2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2014(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 2.
(4) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 73.
(5) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46.
(10) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.


3. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) za rozpočtový rok 2014(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace), Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 9.
(4) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 90.
(5) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 73.
(10) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.


4. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny) na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny za rozpočtový rok 2014(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny) za rozpočtový rok 2014 spolu s odpovědí agentury(4)

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES(9),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny“ na „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny“(10),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(11);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 2.
(4) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 56.
(5) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69.
(10) Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 183.
(11) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.


5. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2014(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013, o zřízení Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/37/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 12.
(4) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 247.
(5) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 58.
(10) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.


6. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2014(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/46/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro výzkum absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 10.
(4) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 379.
(5) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 54.
(10) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.


7. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za rozpočtový rok 2014(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za rozpočtový rok 2014 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro inovace a sítě a o zrušení rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 10.
(4) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 362.
(5) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(9) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 65.
(10) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.


8. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. června 2015 nazvané „Souhrnná zpráva o výsledcích činnosti Komise v oblasti řízení za rok 2014“ (COM(2015)0279) a na přílohy tohoto sdělení,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků (COM(2015)0313) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0124 a SWD(2015)0125),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05583/2016 – C8-0042/2016),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

1.  schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(8);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.


9. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že prostředky, které Unie vynakládá, významnou měrou přispívají k plnění politických cílů a představují v průměru 1,9 % veřejných výdajů členských států Unie, a v některých případech dokonce více než 10 % těchto výdajů;

B.  vzhledem k tomu, že při udělování absolutoria Komisi Parlament prověřuje na jedné straně legalitu a správnost vynakládání prostředků a na druhé straně plnění politických cílů, dosažení patřičných výsledků a respektování zásad řádného finančního řízení a „kultury výkonnosti“;

C.  vzhledem k tomu, že postup udělování absolutoria za plnění rozpočtu na rok 2014 se týká roku, ve kterém probíhala zároveň dvě programová období a v mnoha doložených případech se výdaje vztahovaly k programovému období 2007–2013;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 měla Komise v souvislosti s udělením absolutoria tyto hlavní priority:

   a) začít uplatňovat přístup, který bude ve větší míře založen na výkonnosti a na výsledcích a který tak přispěje k dosažení rovnováhy mezi jejím tradičním postupem a zaváděním nových prvků odrážejícím současné i budoucí potřeby Unie v oblasti financí;
   b) zaměřit se na to, aby rok 2014 jako první rok nového programového období obsahoval důležité prvky související s orientací na výsledky;
   c) navrhnout některá zlepšení v oblasti dostupnosti a použitelnosti údajů, aby bylo možné posuzovat reálné přínosy;
   d) učinit součástí procesu udělování absolutoria hodnocení kvality regulačního rámce pro přidělování výdajových prostředků z rozpočtu Unie;
   e) nechápat proces udělování absolutoria pouze ve vztahu k příslušnému roku, ale jako průběžný proces, jehož důležitou součástí jsou i opatření následující po udělení absolutoria;
   f) k procesu udělování absolutoria přistupovat se zřetelem k těsnému vztahu mezi unijním rozpočtem a novým paradigmatem makroekonomické politiky Unie(1) a s ohledem na vlastní cíl unijního rozpočtu, jímž je přispívat k plnění cílů odvětvových politik Unie;
   g) proces udělování absolutoria chápat jako důležitou platformu pro politická doporučení, která mají být uplatňována a prováděna v rámci unijního financování;

E.  vzhledem k tomu, že novými aspekty nového víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020, které jsou z hlediska udělování absolutoria Komisi za rok 2014 významné, jsou:

   a) tematická koncentrace – Unie by svým financováním neměla podporovat všechno, nýbrž pouze prioritní oblasti; priority by měly být přesně vymezeny a v případech, kdy je to zapotřebí, podloženy kvantitativní analýzou a uskutečnitelnými plány; soubor priorit by měl být velmi omezený; na priority by měly být uvolněny dostatečně rozsáhlé prostředky, které umožní dosáhnout reálných výsledků a přínosů;
   b) integrovaný a místně zaměřený přístup a synergie – programy a projekty by měly mít nejen své vlastní výsledky a přínosy, ale tyto výsledky a přínosy by při zachování zásad subsidiarity a proporcionality měly prostřednictvím různých synergií doplňovat výsledky a přínosy jiných programů a projektů; synergie by měly vznikat v rámci daného území; pro fungování tohoto systému je důležité, aby byl vytvořen základní rámec řízení, který vytvoří vhodné podmínky pro realizaci integrovaných projektů;
   c) podmíněnost a výkonnostní rezerva – zásady řádného finančního řízení vycházejí ze skutečnosti, že finanční prostředky Unie jsou v členských státech přidělovány za náležitých daňových, makroekonomických a institucionálních podmínek, jejichž splnění je předpokladem samotného financování; na druhé straně byla jako zvláštní bonus za dobré výkony zavedena výkonnostní rezerva;
   d) zjednodušování – unijní systém financování je mimořádně složitý, a to hned v několika ohledech, což brání efektivnímu řízení a měření skutečných výsledků a přínosů;
   e) spolehlivější vyčíslování výsledků – je třeba zajistit efektivní měření dosažených výsledků a z těchto zjištění pak vyvozovat politická ponaučení; je proto velmi důležité, aby se zvýšila úroveň referenčního srovnávání a kvalita systémů pro analýzu údajů a aby se těmto údajům, jakož i dalším ukazatelům zlepšování, věnovala v rámci řízení zvýšená pozornost.

F.  vzhledem k tomu, že konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Evropské unie nese Komise, zatímco členské státy jsou povinny s Komisí loajálně spolupracovat, tak aby rozpočtové prostředky byly využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení; vzhledem k tomu, že členské státy mají odpovědnost za plnění rozpočtu Unie, zejména v rámci sdíleného řízení finančních prostředků;

G.  vzhledem k tomu, že v rámci sdíleného řízení je zcela nezbytné, aby údaje poskytované členskými státy byly pravdivé a přesné; vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné, aby členské státy chápaly svou odpovědnost za správu finančních prostředků Unie v rámci sdíleného řízení;

A. Obecné kapitoly

Závazky Komise ve vztahu k prioritám postupu udělování absolutoria

1.  připomíná, že čl. 319 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že „Komise učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádění výdajů, jakož i poznámkám provázejícím doporučení Rady, spojeným s udělením absolutoria“.

2.  lituje, že odpovědi Komise zůstávají v řadě ohledů nejednoznačné;

3.  bere na vědomí návrh Komise na změnu nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o sekretariát dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

4.  opětovně vyzývá Komisi, aby v dostatečném předstihu před střednědobým přezkumem víceletého finančního rámce předložila Parlamentu sdělení, které bude obsahovat návrhy na řešení nových a potenciálních problémů, jež budou vyžadovat rozpočtovou podporu Unie, a současně objasní, jak bude napříště zajišťovat soulad mezi dlouhodobými politickými cíli (např. strategií Evropa 2020) a budoucím VFR, který bude platit po roce 2020;

5.  připomíná Komisi, že Účetní dvůr již po několik let žádá o vypracování dlouhodobého plánu hotovostních toků; vyzývá Komisi, aby tento plán předložila do konce roku 2016;

6.  vyzývá Komisi, aby před postupem udělování absolutoria za rok 2015 provedla změny v kodexu chování komisařů ve světle požadavků formulovaných v usnesení o udělení absolutoria Komisi za rok 2014;

7.  žádá Komisi, aby nepřijímala nový rámec pro skupiny odborníků, dokud se neuskuteční schůzka mezi místopředsedou Timmermansem, evropským veřejným ochráncem práv, klíčovými členy Evropského parlamentu a zástupci občanské společnosti, na níž budou jednat o posledních otázkách týkajících se obsahu a provádění nových horizontálních pravidel;

8.  žádá Komisi, aby svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru;

Strategie a poslání: kontinuita a inovace

9.  upozorňuje na to, že je nutné dodržovat platné zásady udělování absolutoria a nové aspekty a zásady nového VFR; upozorňuje proto na to, že k hodnocení prvního roku VFR je třeba přistupovat inovativně a upravit přístup k udělování absolutoria takovým způsobem, aby lépe odpovídal novým potřebám a požadavkům unijního rozpočtu;

10.  domnívá se, že z obsahového hlediska by hlavní inovace, ke které v rámci udělování absolutoria mělo dojít, měla spočívat v nalezení větší rovnováhy mezi formálními a procedurálními otázkami využívání unijního rozpočtu na straně jedné a výkonnostně a výsledkově orientovanými přístupy na straně druhé, přičemž je třeba zohledňovat využití absorpční kapacity;

11.  zdůrazňuje, že v minulosti spočíval postup udělování absolutoria především v ověřování legality a správnosti finančních transakcí; v souvislosti s iniciativou Komise nazvanou „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ („An EU Budget Focused on Results“) je přesvědčen, že kromě výše uvedeného ověřování by se mělo do budoucna důsledněji přezkoumávat i to, zda výsledky, kterých bylo v rámci projektů a programů dosaženo, odpovídají zamýšleným cílům;

12.  konstatuje, že v rámci udělování absolutoria se uplatňuje snaha o nalezení společného přístupu k jednotlivým bodům unijní rozpočtové politiky, zvláště pak k bodům, které byly zavedeny nedávno, tj. k výkonnostním aspektům a k aspektům souvisejícím s možnostmi prevence a korekce v rámci systémů dohledu a kontroly;

13.  domnívá se, že rozpočet orientovaný na výsledky vyžaduje spolehlivé, pevně stanovené a společně dohodnuté ukazatele; konstatuje nicméně, že na těchto ukazatelích se musejí zákonodárné orgány a Komise teprve dohodnout na základě širokých konzultací s orgány členských států a se zainteresovanými subjekty; vítá v této souvislosti zřízení interinstitucionální pracovní skupiny pro výkonnost rozpočtu zaměřeného na výsledky, která zcela nedávno zahájila svou činnost; vybízí všechny zúčastněné strany, aby urychlily svou práci a zároveň zajistily, že výsledkem dohody bude kvalitní soubor ukazatelů;

14.  zdůrazňuje, že hlavním cílem unijního rozpočtu je vytvářet přínosy pro občany Unie a současně chránit její finanční zájmy a být v souladu se závazky a cíli, které stanoví Smlouvy; přínosy spočívají v podpoře rozvoje a současných priorit, které jsou v souladu s celkovou hospodářskou politikou a hospodářskou výkonností, přičemž je třeba přihlížet i k nezbytné flexibilitě umožňující zvládat nově vznikající situace a mimořádné události; ochrana finančních zájmů Unie vyžaduje správné vydávání prostředků, které musí být v souladu s předpisy, nesmí být zatíženo chybami či předmětem podvodů; Postup udělování absolutoria by měl přispívat k tomu, aby mezi těmito prvky existovala rovnováha;

15.  zdůrazňuje rovněž, že Komise má podle čl. 17 odst. 1 SEU povinnost dbát na správné uplatňování unijního práva, a žádá Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávu o tom, zda Komise náležitě využívá svých pravomocí za účelem podpory a kontroly členských států při provádění práva Unie;

Rozpočet Unie a dosahování výsledků

16.  konstatuje, že klíčovou zásadou udělování absolutoria Komisi za rok 2014 je řádnost finančních toků a skutečných programů a projektů, které za nimi stojí, posuzovaná podle toho, zda využívání prostředků Unie po všech stránkách optimální;

17.  vítá skutečnost, že struktura a obsah výroční zprávy Účetního dvora za rok 2014 sleduje jednotlivé okruhy VFR a klade větší důraz na výkonnost a výsledky; oceňuje, že v kapitolách týkajících se sdíleného řízení zpráva zkušebně uvádí také předběžné výsledky posuzování výkonnosti jednotlivých programů;

18.  je si vědom toho, že zvýšení úrovně hodnocení výkonnosti vyžaduje celou řadu kroků, protože dosáhnout pokroku v provádění auditů výkonnosti lze teprve tehdy, začnou-li být základní právní akty i sám rozpočet navrhovány se zřetelem k potřebě harmonizace politických cílů a kvalitativních ukazatelů či vytváření měřitelných výsledků;

19.  v této souvislosti se domnívá, že díky zavedení předběžných podmínek, výkonnostních rezerv a nových možností zjednodušování a synergií mezi fondy představuje VFR důležitý krok vpřed;

20.  poukazuje na to, že jednotlivá období, na něž se vztahuje desetiletá strategie Unie, neodpovídají jejím sedmiletým rozpočtovým obdobím, což znamená, že v první polovině strategického období bude mít Komise jen omezenou možnost sledovat přínos unijního rozpočtu k plnění cílů strategie Evropa 2020, ačkoli jsou k dispozici všechny údaje, které jsou k provádění každoročních kontrol nezbytné;

21.  poukazuje nicméně na to, že stanovené cíle a rozpočet musí směřovat k dosažení cílů, které stanoví Smlouvy, strategie Evropa 2020 a odvětvové politiky a politika soudržnosti, a musí být dostatečně pružné, aby mohly být upraveny s ohledem na mimořádné situace, jako je hospodářská či uprchlická krize;

22.  konstatuje, že rok 2014 byl rokem nulového čerpání prostředků, protože v případě některých programů, fondů a nástrojů tvořících součást VFR 2014–2020 byly pozdě přijaty příslušné právní předpisy, a tudíž byla pozdě přijata i sekundární legislativa a programové dokumenty;

23.  připomíná, že víceletý finanční rámec 2014–2020 je první, který nabízí méně rozpočtových prostředků a že tlak na stropy plateb je oproti předchozím víceletým finančním rámcům mnohem větší;

24.  připomíná, že ve svých usneseních, která doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria(2), Parlament Komisi již od roku 2013 žádá, aby se soustředila na provádění článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) – na ustanovení týkající se hodnotící zprávy – o provádění desetileté unijní strategie pro růst a zaměstnanost a její reálnou výkonnost a výsledky; vítá, že Účetní dvůr se rozhodl věnovat třetí kapitolu své výroční zprávy za rok 2014 strategii Evropa 2020, a žádá Účetní dvůr, aby v tom i nadále pokračoval a aby tento výkonnostně a výsledkově orientovaný přístup rozvíjel;

25.  zdůrazňuje, že architektura strategie Evropa 2020 je velmi složitá (zahrnuje pět hlavních cílů, sedm stěžejních iniciativ a 11 tematických cílů evropských strukturálních a investičních fondů); lituje, že žádný z těchto nástrojů není koncipován tak, aby umožňoval převádět politické cíle strategie do podoby praktických operačních cílů formou synergií;

26.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory pokroku, o němž se zmiňuje výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014(3), byly informace o přínosu unijního rozpočtu k plnění cílů strategie Evropa 2020, které Komise podává v rámci hodnotící zprávy (v souladu s článkem 318 SFEU), zatím jen omezené; poukazuje na to, že VFR 2007–2013 nevyžaduje podávání souhrnných zpráv o přínosu unijního rozpočtu k plnění cílů strategie Evropa 2020, jak bylo zamýšleno před jeho přijetím;

27.  vítá skutečnost, že byly zavedeny některé prvky systému účinného monitorování a vykazování, zejména v podobě statistických nástrojů, které vytvořil Eurostat, nicméně vyjadřuje politování nad zpožděním přezkumu strategie Evropa 2020, který Komise dokončila až na začátku roku 2016, a že výsledky veřejné konzultace o strategii Evropa 2020 nepřinesly žádnou významnou zpětnou vazbu, pokud jde o roli unijního financování;

28.  lituje, že rozsáhlé a náročné cíle strategie Evropa 2020 se nedaří systematicky promítat do operačních cílů v partnerských dohodách a programech; poznamenává, že současná legislativa nevyžaduje, aby Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) byly strukturovány podle tematických cílů;

29.  připomíná, že jak Komise uvádí ve svých odpovědích na připomínky vznesené Účetním dvorem(4), jsou cíle Unie definovány ve Smlouvách a je nutno usilovat o jejich dosažení a respektovat je (např. společná zemědělská politika) a že v tomto kontextu se prostředky z rozpočtu Unie přidělují na různé činnosti a v rámci možností se přitom zohledňují změny hlavních priorit Unie (tj. Lisabonská strategie, strategie Evropa 2020);

30.  vyjadřuje politování nad tím, že se doposud nepodařilo realizovat výhody synergií mezi pěti evropskými strukturálními a investičními fondy (fondy ESI), jež by vznikaly v případě, že by tyto fondy měly jeden zastřešující předpisový a řídicí rámec a podléhaly by v každém členském státě vždy jen jedné dohodě o partnerství, a že na úrovni fondů, a tedy i na úrovni programů stále platí odlišné předpisy; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění účinného provádění fondu ESI by měly být přijímány pouze pečlivě uvážené dohody o partnerství a programy partnerství;

31.  očekává, že Komise bude podávat zprávy o přínosu unijního rozpočtu k plnění cílů strategie Evropa 2020; souhlasí s tím, že soustavně podávat zprávy o tematických cílech u všech pěti fondů ESI, a tedy i o přínosu těchto fondů k plnění cílů strategie Evropa 2020, je náročný úkol; konstatuje, že Komise musí v roce 2017 předložit první strategickou zprávu o přínosu k plnění strategie Evropa 2020;

32.  zdůrazňuje nicméně, že tři čtvrtiny projektů podporovaných strukturálními fondy dosáhly svých politických cílů zcela nebo zčásti a že cíle stanovené příslušným operačním programem či v grantové dohodě nebyly splněny pouze ve 2 % případů;

33.  poznamenává, že Účetní dvůr se soustředil hlavně na analýzu souladu dohod členských států o partnerství s cíli strategie Evropa 2020 jako předpokladu vyšší výkonnosti; žádá Účetní dvůr, aby ve své příští výroční zprávě podal informace o tom, jak se cíle strategie Evropy 2020 promítají do očekávaných výsledků v rámci jiných programů a fondů přímo řízených Komisí;

34.  poukazuje na to, že významným krokem by bylo zavedení společných ukazatelů výkonnosti, které by platily pro všechny fondy, vyjadřuje však politování nad tím, že:

   a) s výjimkou Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) nemají členské státy povinnost uplatňovat ve svých programech společné ukazatele a první stupeň kontroly na úrovni členských států nevyžaduje hodnocení výsledků;
   b) kromě dvou fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS)) se v evropských fondech společné ukazatele nepoužívají;
   c) milníky existují pouze ve výkonnostním rámci, stanovené cíle však mohou být málo ambiciózní;
   d) Evropská komise má i nadále omezené možnosti monitorování a hodnocení výkonnosti;

35.  bere na vědomí, že podle Účetního dvora rámec pro výkonnost, který stanovilo nařízení o společných ustanoveních pro fondy ESI(5), má systémové nedostatky, protože nedostatečné výsledky nemají za následek to, že by členské státy přicházely o výkonnostní rezervu, a protože Komise má jen omezené možnosti finančních sankcí; domnívá se nicméně, že před uvalováním sankcí by měl být zaveden lépe fungující systém měření výkonnosti, přičemž případným sankcím by měl předcházet proces, v jehož rámci bude členským státům poskytnuta pomoc za účelem zvýšení výkonnosti;

36.  vyzývá Evropskou komisi, aby ve větší míře využívala možností, které jí poskytují platné právní předpisy, pokud jde o výkonnostní rezervu, aby vytvořila skutečnou finanční pobídku, která povede k praktickému zlepšení finančního řízení; vyzývá rovněž k tomu, aby v rámci příští revize právních předpisů ve větší míře uplatnila výkonnostní rezervu jako prostředek posílení prvku, na němž závisí výkonnost(6);

37.  uznává, že pokyny vydávané ústředními útvary Komise v rámci každoročního vykazování výkonnosti, které provádějí její generální ředitelství, se zlepšily, opakuje nicméně, že cíle, které mají plnit generální ředitelství, neodpovídají účelům řízení a že se dosud nepodařilo odstranit obtíže s ukazateli pro sledování výkonnosti; konstatuje rovněž, že v roce 2014 byly z výroční zprávy o činnosti generálního tajemníka Evropské komise vypuštěny všechny ukazatele, které byly v předchozích letech zavedeny s cílem měřit pokrok dosažený v rámci reforem spojených se strategií Evropa 2020, a to jak na úrovni Unie, tak i na úrovni členských států, a namísto toho byly tyto ukazatele začleněny do plánů řízení a výročních zpráv o činnosti provozních generálních ředitelství;

38.  žádá, aby Komise zvážila předložení návrhů, které:

   a) zvýší soulad mezi VFR a strategií Evropa 2020, případně též návrh revize VFR s cílem přizpůsobit jej této strategii;
   b) zajistí, aby se obecné politické záměry strategie Evropa 2020 promítaly do cílů stanovovaných na úrovni Unie;
   c) zajistí, aby dohody o partnerství a programy partnerství převáděly cíle stanovené na úrovni Unie do podoby tematických cílů, které mohou být na úrovni členských států nebo v rámci programů přímo řízených Komisí propojeny s operačními cíli;

39.  žádá Komisi, aby zákonodárnému orgánu předložila návrh na to, aby:

   a) členské státy do svých dohod o partnerství a programů partnerství ve vhodných případech zahrnuly prohlášení o vyčíslitelných výsledcích, jichž má být financováním dosaženo;
   b) všechny dohody o partnerství a programy partnerství zahrnovaly společné ukazatele výsledků, pokud možno společné pro několik různých fondů, které byly navrženy za účelem sledování pokroku na místní, celostátní a unijní úrovni;
   c) základem rámce pro výkonnost byly v nejvyšší možné míře tyto společné výsledkové ukazatele;

40.  žádá Komisi, aby do příštích hodnotících zpráv podle článku 318 SFEU zařadila analýzu účinnosti, účelnosti a výsledků, pokud jde o růst a zaměstnanost, jichž se podařilo dosáhnout díky plánu investic ve výši 315 miliard EUR, který oznámil předseda Komise Jean-Claude Juncker na plenárním zasedání Parlamentu dne 26. listopadu 2014;

Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria Komisi za rok 2013

41.  vyjadřuje politování nad tím, že celková míra chyb zůstala téměř na stejné úrovni a že i platby vykazovaly nadále významnou chybovost;

Kapitola

2013

2014

Transakce

Míra chyb(7),

Transakce

Míra chyb

Příjmy

55

0,0%

55

0,0%

Konkurenceschopnost, výzkum, vzdělávání, doprava a další programy

160

4,0%

166 / 13 miliardy

5,6%

Soudržnost

343

5,3%

331 / 55,7 miliardy

5,7%

Regionální a městská politika

168

6,4%

161

6,1%

Politika zaměstnanosti a sociálních věcí

175

3,1%

170

3,7%

Přírodní zdroje

360

4,4%

359 / 57,5 miliardy

3,6%

EZZF – podpora trhu a přímá podpora

180

3,6%

183

2,9%

Rozvoj venkova, životní prostředí, klimatická opatření a rybolov

180

7,0%

176

6,2%

Globální Evropa

182

2,1%

172 / 7,4 miliardy

2,7%

Správa

135

1,1%

129 / 8,8 miliardy

0,5%

Celkem

1,180

4,5%

1 157 / 142,4 miliardy

4,4%

42.  vyjadřuje politování nad tím, že kontroly prvního stupně prováděné členskými státy v rámci sdíleného řízení jsou stále nespolehlivé a že vyřazování nezpůsobilé půdy ze systému evidence půdy (LPIS) stále provázejí nedostatky; poukazuje na to, že odhadovaná míra chyb u programů ve sdíleném řízení a u všech ostatních operačních výdajů (které většinou přímo řídí Komise) činí podle zprávy Účetního dvora za rok 2014 4,6 %; konstatuje nicméně, že bylo odvedeno již velké množství práce s cílem dosáhnout nápravy;

43.  se znepokojením upozorňuje na to, že stále ještě nedošlo k provedení níže uvedených doporučení a nebyly splněny požadavky formulované při udílení absolutoria Komisi za rok 2013:

   a) uplatňovat systém sankcí, pokud členské státy poskytnou nesprávné informace o programu a prohlášení, a stejně tak i v případě poskytnutí nepravdivých či nesprávných údajů ze strany platebních agentur včetně těchto tří prvků: kontrolní statistiky, prohlášení platebních agentur a činnost certifikačních orgánů;
   b) uveřejňovat na základě dobrovolného rozhodnutí nejen vnitrostátní prohlášení, ale i roční shrnutí a prohlášení o správě, v příslušných případech formou „důvěrných dokumentů“, aby bylo možné docílit reálného zlepšování finančního řízení a získat o něm lepší představu; vzhledem k rozdílům mezi strukturami členských států a politické odpovědnosti různých vnitrostátních orgánů však stále není jasné, zda tato opatření budou efektivní;
   c) poskytovat analýzu a informace o předběžných výsledcích, kterých bylo dosaženo v rámci investičního plánu pro Evropu, který oznámil předseda Komise Jean-Claude Juncker v listopadu 2014 Parlamentu;

44.  se znepokojením konstatuje, že z celkového počtu 65 doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, jich bylo plně provedeno pouze 20, 26 se jich provádí z větší části a 19 jen v některých ohledech; vyzývá Komisi, aby přijala doporučení a požadavky Parlamentu a pokračovala v provádění doporučení Účetního dvora;

45.  zdůrazňuje, že z hlediska Parlamentu je neuspokojivé, končí-li kontradiktorní řízení tím, že Komise a Účetní dvůr dospěly k rozdílným závěrům; vyzývá proto oba orgány, aby se snažily takovému výsledku předcházet;

46.  žádá, aby Komise připravila akční plán s pevně danými lhůtami a cíli, který by pomáhal předcházet těmto opakovaně se vyskytujícím chybám;

Postoj Účetního dvora: Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem

47.  vítá skutečnost, že stejně jako v roce 2007 vydal Účetní dvůr i za rok 2014 jasné stanovisko ke spolehlivosti účetní závěrky a že dospěl k závěru, že příjmy v roce 2014 nevykazovaly významné chyby; s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2014, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

48.  konstatuje, že celkové výsledky obecně odpovídají předchozím připomínkám Účetního dvora;

49.  vyjadřuje politování nad tím, že v systémy dohledu a kontroly jsou účinné jen částečně, takže platby jsou už po 21 let každoročně zatíženy významnou chybovostí;

50.  vyjadřuje politováním nad tím, že míra chyb, kterou platby vykazují, dosahuje s největší pravděpodobností 4,4 %; připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb u plateb v rozpočtovém roce 2013 byla odhadnuta na 4,7 %, v rozpočtovém roce 2012 na 4,8 % a v rozpočtovém roce 2011 na 3,9 %(8); v rámci jednotlivých položek byly nejvyšší míry chyb zjištěny u výdajů na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti (5,7 %) a konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost (5,6 %); v oblasti správních výdajů jsou naopak odhady zjištěných chyb nejnižší (0,5 %);

51.  táže se, zda je míra chyb u jednotlivých transakcí stanovena na srovnatelném základě, a zda by tedy mohla sloužit jako referenční hodnota pro srovnávání; konstatuje, že v případě režimů úhrady nákladů je míra chyb (5,5 %) stanovena na základě způsobilosti nákladů, zatímco v případě nárokových programů (2,7 %) je stanovena pouze na základě nutnosti splnit určité podmínky;

52.  konstatuje, že kdyby v případě plateb, které byly předmětem auditu Účetního dvora, členské státy a Komise nepřijaly nápravná opatření, celková odhadovaná míra chyb by nebyla 4,4 %, nýbrž 5,5 %; naléhavě proto vyzývá Komisi, orgány členských států či nezávislé auditory, aby využívali všech dostupných informací, které jim umožní předcházet chybám a případně je odhalovat a opravovat;

53.  zdůrazňuje, že v případě operačních výdajů dosahovala odhadovaná míra chyb 4,6 % (2013: 4,9 %), pokud jde o prostředky vynaložené v rámci sdíleného řízení, což je stále velmi vysoká míra; je znepokojen tím, že u jiných forem operačních výdajů, kde měla vedoucí úlohu Komise, se odhadovaná míra chyb vyšplhala až na hodnotu 4,6 % (2013: 3,7 %);

54.  bere na vědomí, že Komise uznává, že výdaje vykazují významnou míru chyb, protože ve své souhrnné zprávě za rok 2014 uvádí, že riziková částka se pohybuje v rozmezí 3,7 až 5 miliard EUR, což představuje 2,6 % až 3,5 % plateb; bere na vědomí, že Komise podle svých vlastních odhadů v budoucích letech zjistí a opraví chyby v celkové hodnotě asi 2,7 miliardy EUR;

55.  souhlasí s názorem Účetního dvora, že i přes určitá zlepšení, k nimž došlo v analýze dopadů nápravných opatření, se Komisi nepodařilo vyloučit riziko nadhodnocení či omezené relevantnosti nápravných opatření(9);

56.  je toho názoru, že u více než tří čtvrtin výdajů za rok 2014 se generální ředitelství Komise při svých odhadech rizikové částky opírají o údaje, které jim poskytují vnitrostátní orgány; bere na vědomí, že Komise ve své souhrnné zpráva uvádí, že spolehlivost kontrolních zpráv členských států je i nadále problematická;

57.  poukazuje na to, že u 12 generálních ředitelství Komise je odhadovaná schopnost zajišťovat nápravu vyšší než odhadovaná riziková částka, což je důsledkem víceletého trvání nápravných systémů;

58.  vyzývá Komisi, aby pro účely postupu udělování absolutoria za rok 2015 včas revidovala metodu výpočtu schopnosti zajišťovat nápravu;

59.  podotýká, že kdykoli má Komise průkazné informace o snížení absorpční kapacity členských států, měla by posoudit veškerá ustanovení o flexibilitě v nařízení o VFR a příslušné kroky podniknout teprve poté, co navrhne opatření, jak problém nedostatečné absorpční kapacity vyřešit;

60.  poukazuje na to, že více než dvě třetiny vnitrostátních oprav, které byly v roce 2014 evidovány v oblasti politiky soudržnosti, představují případy, kdy orgány členských států zruší ohlášené výdaje a místo nich uplatní nové výdaje; vítá skutečnost, že tento postup se v programovém období 2014–2020 uplatňuje v menší míře;

61.  žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy v jednotlivých oblastech politiky a v unijním rozpočtu jako celku posoudila, jak velké množství chyb v nich zůstane po přijetí všech nápravných opatření, a zohlednila přitom víceletou povahu programů;

62.  vyzývá Komisi, aby v případě dlouhodobě vysoké chybovosti důsledně uplatňovala čl. 32 odst. 5 nového finančního nařízení a následně zjišťovala nedostatky v kontrolních systémech, analyzovala náklady a přínosy případných nápravných opatření a ještě předtím, než proběhne přezkum v polovině programového období 2014–2020, přijala nebo navrhla vhodná opatření, jako je zjednodušení platných ustanovení, zdokonalení systémů kontrol a přepracování programů nebo kontrolních systémů;

63.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr v jedné ze svých připomínek uvádí, že pokud by Komise, orgány členských států nebo nezávislé audity využívaly všech jim dostupných informací, byly by schopny předejít značnému množství chyb ještě před jejich vznikem a případně je odhalit a opravit; je znepokojen tím, že Komise připustila, že opravit chybu trvá nejméně deset let; poukazuje na to, že využívání všech dostupných informací by mohlo snížit míru chyb o 3,3 procentních bodů jak u výdajů v oblasti regionální a městské politiky (6,1 %), tak u výdajů v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu (6,2 %); zdůrazňuje, že v okruhu konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost, který podléhá přímému řízení Komise, by využívání všech dostupných informací mohlo snížit míru chyb o 2,8 procentních bodů;

64.  bere na vědomí, že v roce 2014 byl nově položen důraz na rozpočtování zaměřené na výsledky a na analýzu, což přineslo i změnu metodických přístupů; v této souvislosti podtrhuje potřebu jasné a transparentní analýzy toho, jak unijní rozpočet za rok 2014 přispěl k výsledkům, jichž bylo dosaženo ve spojení s cíli strategie Evropa 2020 a odvětvových politik;

65.  konstatuje rovněž, že smyslem výročních zpráv o činnosti je umožnit zjišťovat výsledky intervencí, ale že se při tom stále hledí spíše na výstupy, nikoli na výsledky;

66.  schvaluje výhrady, které ve své výroční zprávě o činnosti vznesl generální ředitel GŘ REGIO stran systémů řízení a kontroly EFRR/Fondu soudržnosti v programovém období 2007–2013 ve 12 členských státech (77 programů) a programů EÚS; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy nemohou poskytovat potřebné záruky ohledně legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky;

67.  schvaluje výhrady vznesené generálním ředitelem GŘ AGRI v jeho výroční zprávě o činnosti, pokud jde o následující výdajové položky;

   ABB02 – Výdaje na tržní opatření: riziková částka 77,7 milionu EUR a 8 výhrad; týkající se 4 systémů podpor v 7 členských státech: Rakousko, Francie (u dvou opatření podpory), Nizozemsko, Polsko, Španělsko, Rumunsko a Spojené království;
   ABB03 – Přímé platby: riziková částka 831,6 milionu EUR; týkající se 15 platebních agentur v 6 členských státech: Španělsko (10 platebních agentur), Francie, Spojené království („Rural Payment Agency“ v Anglii), Řecko, Maďarsko a Portugalsko;
   ABB04 – Výdaje v oblasti rozvoje venkova: riziková částka 532,5 milionu EUR; týkající se 28 platebních agentur v 16 členských státech: Bulharsko, Německo (3 platební agentury), Dánsko, Španělsko (6 platebních agentur), Francie (2 platební agentury), Spojené království (2 platební agentury), Maďarsko, Řecko, Itálie (4 platební agentury), Litva, Lotyšsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko;
   ABB05 – výdeje IPARD pro Turecko: riziková částka 5,07 milionu EUR;

je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy nemohou poskytovat potřebné záruky týkající se legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky;

68.  schvaluje výhrady, které ve své výroční zprávě o činnosti vznesl generální ředitel GŘ EMPL; konstatuje, že jeho výroční zpráva o činnosti obsahuje výhradu týkající se plateb za programové období 2007–2013 s rizikovou částkou 169,4 mil. 2014 na výdaje na systémy řízení a kontroly u 36 specifických operačních programů Evropského sociálního fondu (ESF) v Belgii, České republice, Francii, Itálii, Maďarsku, Německu, Rumunsku, Řecku, na Slovensku, ve Spojeném království a ve Španělsku v programovém období 2007–2013; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy nemohou poskytovat potřebné záruky týkající se legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky;

69.  žádá, aby generální ředitel GŘ DEVCO ve své výroční zprávě o činnosti poskytl diferencovanější údaje o věrohodnosti podle rizika a následně zaměřil větší část svých kontrolních zdrojů na oblasti, jichž se týkají konkrétní výhrady;

70.  vyzývá Radu, aby zaujala bdělejší postoj k udělování absolutoria, a vítá kritické stanovisko Švédska a Spojeného království, které Komisi a Účetní dvůr požádaly, aby:

   namísto zvyšování počtu kontrol, které se týkají všech příjemců, zaměřily svou pozornost na oblasti a příjemce s vysokým rizikem chyb;
   se zaměřily na kontroly ex ante spíše než na kontroly ex post;
   dodržovaly jednomyslně schválené stropy plateb, zejména zachováváním fiskální kázně s ohledem na závazky, faktickým rušením nevyužitých přidělených prostředků s cílem uvolnit prostor pro nové priority a programy, zvýšením transparentnosti na základě poskytování dlouhodobých prognóz a zajištěním vyváženosti mezi závazky a platbami a snižováním nadměrně vysokých zůstatků hotovosti ve finančních nástrojích, neboť v rámci těchto nástrojů zůstává blokováno více než 14 miliard EUR nevyužitých finančních prostředků, které by mohly být použity na naléhavější potřeby a priority;

vítá rovněž důrazné výzvy Švédska a Spojeného království, aby orgány členských států lépe využívaly dostupné informace, a byly tak schopny předcházet chybám a odhalovat je a opravovat před vykázáním výdajů Komisi;

Shrnutí

71.  Dospívá k závěru, že absolutorium:

   a) stanovilo jako jednu z priorit vyvážený přístup spojující tradiční metody a větší důraz na výkonnost a výsledky, jenž bude v každém případě zohledňovat závazky vyplývající ze Smluv, odvětvové politiky a potřebu pružnosti, která je nezbytná k řešení nepředvídaných událostí;
   b) vyžaduje zlepšení v oblasti dostupnosti údajů a řízení, aby bylo možné určit výkonnost a výsledky;
   c) oceňuje posílení vazby mezi unijním rozpočtem a klíčovými strategiemi a koncepcemi politiky Unie (jako je strategie Evropa 2020) a jejich vztahu s klíčovými odvětvovými politikami;
   d) respektuje zlepšení v oblasti řízení a kontrolních metod v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
   e) poskytuje prostor k rozvoji připomínek vznesených v rámci předchozích absolutorií v podobě pravidelných následných kontrol;
   f) vyjadřuje politování nad významným zvýšením počtu chyb v operačních výdajích přímo řízených Komisí, který nyní poprvé dostoupil úrovně odpovídající míře chyb ve výdajích spadajících pod sdílené řízení za účasti členských států;
   a) v roce 2014 činila výše tohoto příspěvku 94,9 miliardy EUR;
   b) jiné zdroje zahrnutí platby na základě DPH vybrané v jednotlivých členských státech, které celkem činí 17,7 miliardy EUR;
   c) cla a zemědělské dávky představují při celkové výši 16,4 miliardy EUR třetí nejdůležitější zdroj;

B. Zvláštní kapitoly

Obecné rozpočtové a finanční řízení

72.  poukazuje na to, že řádné finanční řízení usiluje o dosažení reálných výsledků činností financovaných z unijního rozpočtu, ovšem za předpokladu, že tyto výsledky respektují zásady legality a správnosti a z hlediska Unie přispívají k vytváření přidané hodnoty unijního rozpočtu; zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou dodržování zásad řádného finančního řízení je snížení míry chyb a případů podvodů na minimum;

73.  zdůrazňuje, že míra chyb nesvědčí nutně o podvodech, nehospodárnosti či plýtvání, nýbrž představuje odhad toků finančních prostředků, které neměly být vyplaceny, protože nebyly využity v souladu s pravidly a regulačními předpisy; zdůrazňuje nicméně, že prudký nárůst závažných chyb v oblasti zadávání veřejných zakázek vzbuzuje vážné obavy, protože členské státy mají s platnými pravidly zadávání veřejných zakázek již mnohaletou zkušenost, a představují-li pro ně tyto předpisy stále ještě potíže, není-to v situaci, kdy vnitrostátní právní předpisy a postupy musí být uvedeny v soulad s novými směrnicemi o veřejných zakázkách a koncesích, dobrým znamením; uznává, že evropští občané nemají o tom, co míra chyb znamená, příliš jasnou představu, a žádá, aby Účetní dvůr zahájil s Komisí diskusi, která umožní odhalit případné metodologické nedostatky a dosáhnout dohody o společných normách vykazování míry chyb;

74.  doporučuje, aby pravidla a regulační předpisy byly prověřovány v rámci procesu hodnocení dopadů regulace (RIA)(10), které vyhodnotí jejich slučitelnost a soulad s potřebami a cíli Unie, jako v případě režimů úhrady nákladů, protože mezi nejtypičtější příklady chyb patří proplácení nezpůsobilých nákladů (41 %) a chyby v zadávání veřejných zakázek (27 %); upozorňuje na to, že tyto chyby se mohou lišit od podvodů a případů záměrného klamání za účelem obohacení;

75.  upozorňuje v této souvislosti na to, že provádění unijního rozpočtu na rok 2014 probíhalo v nejednotných regulačních rámcích, protože v tomto roce platily dva rámce, jeden pro období 2007–2013, druhý pro období 2014–2020;

76.  poukazuje proto na to, že je správné a důležité rozlišovat mezi různými typy chybovosti, které jsou spojeny s různými typy výdajů z unijního rozpočtu, protože rozpočtové prostředky se přidělují na základě rozdílných kritérií, a jejich vzájemné srovnávání je proto velmi obtížné;

77.  bere na vědomí, že Účetní dvůr ve snaze podporovat rozvoj kultury výkonnosti věnuje v rámci své výroční zprávy za rok 2014 velkou pozornost problematice zlepšování výkonnosti rozpočtu a zkušebně prověřuje skutečnou doplňkovost unijního financování a strategie Evropa 2020; bere na vědomí, že účetní dvůr poukázal na malou a slabou provázanost dohod o partnerství / operačních programů a strategie Evropa 2020; upozorňuje nicméně na to, že tato doplňkovost by měla být chápána na pozadí toho, jaké je poslání jednotlivých fondů, vyplývající z jejich cílů zakotvených ve Smlouvách, jako je hospodářská, sociální a územní soudržnost;

78.  vyjadřuje znepokojení nad mírou absorpce fondů v členských státech, která se pohybuje v rozmezí 50 % až 92 %; vyzývá Komisi, aby předložila důkladnou analýzu, proč některé regiony stále ještě vykazují tak nízkou míru absorpce, a posoudila konkrétní možnosti odstranění strukturálních problémů, které jsou příčinou této nerovnováhy;

79.  oceňuje inovativnost výroční zprávy Účetního dvora za rok 2014, projevující se v přístupu orientovaném na výsledky a výkonnost, posuzování žádostí a zaměření rozpočtových intervencí na priority strategie Evropa 2020; domnívá se, že přístup založený na výkonnosti a výsledcích by v nadcházejících letech měl být uplatňován při práci na doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru;

80.  zdůrazňuje, že připomínky a výsledky Účetního dvora jasně poukazují na to, že je třeba uplatňovat opatření, která zvýší normy rozpočtové výkonnosti a sdíleného řízení;

Rozpočtová výkonnost

81.  poznamenává, že rozpočtová výkonnost spočívá ve vhodném a časově omezeném zaměření výdajů z unijního rozpočtu na reálné priority Unie;

82.  poukazuje na to, že výkonnostní kultura stojí na třech pilířích: strategie, zjednodušování a rozpočtový proces;

83.  doporučuje další zjednodušování rozpočtového procesu i jeho náplně, které umožní omezit nadměrné správní zatížení a do určité míry zamezit tvorbě vnitrostátních pravidel přesahujících rámec požadavků EU („gold-plating“); zdůrazňuje, že proces zjednodušování by neměl vést k deregulaci a neměl by znamenat, že budou opomíjeny kontrolní mechanismy a postupy, tj. audity ex ante; zdůrazňuje, že zjednodušování by nemělo mít za následek příliš časté změny v regulačním rámci, které by se stávaly novou zátěží pro správu a příjemce a podkopávaly by zamýšlený pozitivní postup zjednodušování; vítá existenci skupiny na vysoké úrovni, kterou zřídila Evropská komise, a očekává výsledky;

84.  doporučuje zlepšení rozpočtového procesu, pokud jde o poskytování informací o výkonnosti a řízení, včetně nákladové efektivity kontrol, prohlášení o věrohodnosti a udělování absolutoria, projektových databází a komunikace;

85.  vyzývá Komisi, aby zlepšila komunikaci a spolupráci mezi subjekty, které se podílejí na plánování a provádění rozpočtu a na udělování rozpočtového absolutoria, a s širší veřejností a aby za tímto účelem sladila jejich očekávání a zasadila se o sdílení zkušeností o provádění a o vykazování dosažených výsledků;

86.  vyzývá Komisi, aby zvážila využívání nástrojů, jako jsou sociální media, průzkumy a ohniskové skupiny, pro měření veřejného povědomí a aby posoudila možnosti budoucího zlepšování svých komunikačních strategií, pokud jde o sdělování výsledků projektů občanům;

87.  vítá nově vytvořenou interinstitucionální skupinu pro sestavování rozpočtu na základě výkonnosti, jejímž cílem je dosáhnout společného porozumění v otázce zásad řízení rozpočtu na základě výkonnosti a výsledků;

88.  doporučuje odpovídající zlepšení v oblastech, jako je zajištění přiměřené intenzity kontrol, odpovídající rizikům, mapování vykazování výkonnosti či spolehlivost výsledků kontrol vykazovaných členskými státy;

89.  konstatuje, že Komise vybudovala rozsáhlou analytickou kapacitu, která se zaměřuje hlavně na odvětví relevantní pro jednotlivá generální ředitelství a která se nezabývá analyzováním horizontálních mezioborových otázek a reálných výsledků jejích politik, které jsou (spolu)financovány z rozpočtu Unie;

90.  doporučuje zaměřit se na přístup založený na výkonnosti a na problém nedostatků / selhání trhu, protože tento přístup umožní lepší zacílení rozpočtových intervencí Unie na oblasti, kde lze nejlépe uplatňovat kritéria hospodárnosti, účelnosti a účinnosti; poukazuje na to, že tato koncepce by měla zohledňovat určitý soubor různých typů nedostatků / selhání trhu, z nichž jeden souvisí s informační asymetrií, druhý s ekonomickým posouzením návratnosti, jež obecně nezahrnuje všechny pozitivní externality a širší sociální přínosy, přestože jedno i druhé je oprávněně podporováno z prostředků Unie;

91.  navrhuje, aby Komise přijala a v rámci hodnocení přidané hodnoty pro Unii uplatňovala kritérium v podobě pravděpodobného scénáře, který by nastal v případě, že by se daný projekt nebo činnost uskutečnily, nebo v případě, že by nebyly financovány z prostředků Unie;

92.  naléhavě žádá o informace o tom, kolik peněz z evropských fondů bylo v jednotlivých členských státech poskytnuto mediálním společnostem a které společnosti to byly a zda to bylo kvůli propagaci těchto fondů nebo z jiných důvodů;

Sdílené řízení

93.  připomíná, že velkou část odpovědnosti za správné přidělování rozpočtových prostředků Unie nesou členské státy, protože 76 % výdajů se vynakládá v rámci sdíleného řízení; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení finančních prostředků EU, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

94.  zdůrazňuje, že klíčovým předpokladem správného přidělování prostředků je správné vymezení potřeb Unie ve spojení s rozvojovými prioritami členských států;

95.  zdůrazňuje, že čím více se budou členské státy snažit plnit vnitrostátní a vyčíslené cíle strategie Evropa 2020, tím lépe bude možné zacílit výdaje z unijního rozpočtu, a čím více budou tyto cíle odrážet skutečné hospodářské, sociální, územní a environmentální potřeby Unie, tím lépe bude Unie schopna vytvářet vhodné prostředí pro řádné finanční řízení; v této souvislosti doporučuje vytvoření stálé platformy, ve které bude mít své zastoupení Komise, vlády členských států, rovněž prostřednictvím stálých zástupců v Evropské unii, a regionální vlády a orgány;

96.  sdílí závěr Účetního dvora, že Komise, vnitrostátní orgány a nezávislí auditoři by měli využívat veškeré dostupné informace, které jsou k dispozici, aby předcházeli chybám ve výdajích nebo je odhalovali a opravovali ještě před jejich uhrazením; rozhodně prohlašuje, že v situaci, kdy jsou k dispozici potřebné údaje, není žádný důvod k tomu, aby Komise, vnitrostátní orgány a nezávislí auditoři nepodnikali patřičné kroky, aby chybám předcházeli, odhalovali je a opravovali;

97.  vyzývá Účetní dvůr, aby společně s vnitrostátními auditními orgány vytvořil systém, který mu umožní hodnotit opatření přijatá členskými státy v návaznosti na jeho doporučení;

98.  vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny, které pomohou zajistit, aby dohody o partnerství a operační programy důsledněji odrážely cíle strategie Evropa 2020 a uplatňovaly rovněž koncepci společných výsledkových ukazatelů, jak to ve své výroční zprávě za rok 2014 navrhuje Účetní dvůr;

99.  domnívá se, že by bylo užitečné, kdyby Parlament a Rady společně hledaly způsob, jak řešit problém výdajů členských států v rámci sdíleného řízení;

100.  podporuje návrh na začleňování doporučení pro jednotlivé země do dohod o partnerství;

101.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v jednání s členskými státy s větším důrazem poukazovala na nezbytnost uveřejňování vnitrostátních prohlášení řídicích subjektů a shrnutí výsledků za daný rok;

Finanční opravy a zpětné získávání prostředků

102.  je znepokojen tím, že míra finančních oprav provedených v roce 2014 (v poměru platbám přijatým ze strany Unie) dosahovala v některých členských státech trojnásobku průměrné procentuálního podílu ve výši 2,3 % (Slovensko 8,7 %, Česká republika 8,1 %, Řecko 4,7 %);

103.  konstatuje, že v programovém období 2007–2013 byly v rámci ESF potvrzeny finanční opravy ve výši 209 milionů EUR a provedeny byly opravy ve výši 156 milionů EUR, z čehož 95 milionů EUR bylo potvrzeno v roce 2014; poznamenává, že členskými státy s nejvyšší úrovní oprav jsou Španělsko (56 milionů EUR), Rumunsko (43 miliony EUR), Polsko (32 miliony EUR) a Francie (20 milionů EUR);

104.  konstatuje, že v oblasti politiky soudržnosti za období 2007–2013 představují opravené souhrnné částky 0,9 % přidělených rozpočtových prostředků; sdílí názor Komise, že lze očekávat, že finanční opravy za období 2007–2013 se budou v nadcházejících letech dále zvyšovat, jelikož se začínají uzavírat příslušné programy;

105.  konstatuje, že u programů EFRR/FS Komise uložila od začátku programového období 2007–2013 finanční opravy v souhrnné výši přibližně 2 miliard EUR, což zahrnuje finanční opravy ve výši 782 milionů EUR uplatněné členskými státy před nebo současně s vykázáním výdajů Komisi; se znepokojením konstatuje, že dotčenými členskými státy jsou především Česká republika (719 milionů EUR), Maďarsko (298 milionů EUR), Řecko (257 milionů EUR), Španělsko (237 milionů EUR), Slovensko (152 milionů EUR), Rumunsko (146 milionů EUR) a Itálie (105 milionů EUR);

106.  konstatuje, že v případě ESF jsou členskými státy s nejvyššími souhrnnými finančními opravami Rumunsko (355 milionů EUR), Španělsko (213 milionů EUR) a Polsko (152 miliony EUR);

107.  finanční opravy a zpětné získávání prostředků považuje za účinný prostředek ochrany unijního rozpočtu; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že značná složitost souvisejících postupů a počet úrovní kontroly v mnoha oblastech v důsledku právního rámce na ochranu finančních zájmů Unie způsobují, že opravy chyb mohou být prováděny teprve několik let poté, co k chybám dojde;

Ochrana finančních zájmů

108.  zdůrazňuje, že korupce a podvody podrývají důvěru ve veřejné instituce a demokracii a narušují fungování vnitřního trhu Unie; podtrhuje potřebu integrovaného přístupu založeného na vzájemné spolupráci orgánů Unie (a členských států); vyjadřuje politování nad tím, že různé orgány Unie (Komise a agentury, Evropský úřad pro boj proti podvodům, Účetní dvůr) podávají zprávy o podvodech různým způsobem;

109.  doporučuje, aby Komise v zájmu zvýšení efektivity boje proti podvodům a korupci sloučila veškeré své předpisy týkající se podávání zpráv do jednotného systému pro ochranu finančních zájmů Unie; připomíná důležitost toho, aby uvnitř Unie platily soudržné právní předpisy, které umožní účinný boj proti nadnárodní organizované trestné činnosti;

110.  poukazuje na to, že transparentnost je nejúčinnějším nástrojem v boji proti zneužívání veřejných prostředků a podvodům; vyzývá Komisi, aby zdokonalila právní předpisy v této oblasti a v rámci toho stanovila povinnost uveřejňovat údaje týkající se všech příjemců prostředků z evropských fondů včetně údajů o subdodavatelských smlouvách;

111.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve přistoupila k Trestněprávní úmluvě Rady Evropy o korupci (ETS č. 173) a aby urychlila jednání o účasti Unie ve Skupině států proti korupci (GRECO) a přispěla tak k lepší koordinaci protikorupčních politik v Evropě;

112.  vyzývá Komisi, aby přijala plnou odpovědnost za vracení neoprávněně vyplacených prostředků zpět do rozpočtu Unie a aby stanovila jednotné zásady vykazování, které budou platit pro všechny členské státy, tak aby byl zajištěn sběr srovnatelných, spolehlivých a odpovídajících údajů;

113.  vítá prohlášení Komise uvedené v její výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů (PIF), kde připomíná, že přijetím směrnice o ochraně finančních zájmů (směrnice PIF) a nařízení o úřadu evropského veřejného žalobce (nařízení EPPO) „by byl doplněn a posílen právní rámec a výrazně by to podpořilo boj proti podvodům“; opakuje své rozhodné postoje, že je třeba co nejdříve přijmout směrnici o ochraně finančních zájmů, do jejíž působnosti bude spadat DPH a jež bude obsahovat jasnou definici trestných činů v oblasti ochrany finančních zájmů, minimální i maximální sazby odnětí svobody a minimální pravidla pro promlčecí lhůty; připomíná věc Taricco, ve které Soudní dvůr Evropské unie upozornil na skutečnost, že podvody v oblasti DPH spadají pod definici podvodu poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Evropských společenství podle Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství z roku 1995; vyzývá Komisi, aby jasněji vymezila vztahy mezi agenturou Eurojust, Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a aby v zájmu zvýšení efektivity vyšetřování prověřila možnost integrovanějšího způsobu práce těchto agentur;

114.  vítá rozhodnutí Komise zvýšit transparentnost tím, že zlepší svůj systém odborných skupin, zejména pokud jde o postup výběru odborníků, a to tak, že vytvoří novou politiku předcházení střetům zájmů pro odborníky jmenované jako soukromé osoby, která Evropskému parlamentu umožní přímý vliv na jejich výběr; bere na vědomí požadavek, aby v případech, kdy to má význam, museli být odborníci zaregistrováni v rejstříku transparentnosti; naléhavě však vyzývá Komisi, aby při vypracovávání pozměňovacích návrhů ke stávajícím horizontálním pravidlům pro odborné skupiny vzala v úvahu doporučení evropského veřejného ochránce práv, pokud jde o složení odborných skupin, a studii „Složení odborných skupin Komise a status rejstříku odborných skupin“, s cílem vytvořit systematičtější a transparentnější přístup; žádá Komisi, aby před formálním přijímáním těchto pravidel vedla dialog s Parlamentem, zejména v souvislosti s nadcházející zprávou Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro právní záležitosti na toto téma; vybízí agentury EU, aby zvážily reformy v podobném smyslu;

115.  zdůrazňuje, že členské státy se nezabývají ohlášenými případy podvodů poškozujících finanční zájmy Unie, na které je upozorňuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF); vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) aby i nadále podporoval členské státy v jejich práci na zvyšování výkonnosti v oblasti předcházení podvodům zneužívajícím evropské fondy a jejich odhalování;

116.  vyzývá Komisi, aby vytvořila systém přísných ukazatelů a jednotných kritérií; vyjadřuje obavy ohledně spolehlivosti a kvality údajů pocházejících z členských států; vyzývá proto Komisi, aby v tomto směru spolupracovala s členskými státy a zajistila komplexní, přesné a spolehlivé údaje, přičemž cílem, který by při tom měla mít na zřeteli, je důsledné provedení jednotného systému auditu;

117.  opakuje svůj požadavek, aby Komise podávala Parlamentu a Radě dvakrát ročně zprávu o tom, jak orgány Unie provádějí své vnitřní politiky boje proti korupci, a těší se, až si na začátku roku 2016 bude moci přečíst další zprávu; žádá Komisi, aby do zprávy zahrnula kapitolu o výsledcích činnosti orgánů Unie v boji proti korupci, a je toho názoru, že budoucí zprávy Komise o boji proti korupci by se měly vždy zabývat všemi orgány a institucemi Unie;

118.  vyjadřuje znepokojení nad údaji, které poskytl Eurodad ohledně legalizace výnosů z trestné činnosti a podle nichž jsou Lucembursko a Německo země s nejvyšším rizikem legalizace výnosů z trestné činnosti; považuje za nezbytné, aby členské státy provedly v plném rozsahu směrnici EU o praní peněz a zřídily veřejný rejstřík vlastnictví společností včetně svěřenství;

119.  žádá, aby registrace všech lobistů, kteří ve vztahu ke Komisi vyvíjejí nějakou činnost, nebyla nadále dobrovolná, nýbrž povinná;

120.  domnívá se, že první zpráva Komise o boji proti korupci, zveřejňovaná jednou za dva roky, je slibným pokusem lépe pochopit korupci ve všech jejích dimenzích, koncipovat účinná opatření s cílem vypořádat se s ní a připravit podmínky pro větší zodpovědnost veřejné sféry vůči občanům Unie; znovu v této souvislosti potvrzuje důležitost unijní politiky nulové tolerance vůči podvodům, korupci a tajným dohodám; považuje nicméně za politováníhodné, že tato zpráva neobsahuje informace o protikorupčních politikách samotných orgánů Unie;

121.  žádá, aby Komise nejpozději ve své druhé zprávě o boji proti korupci provedla na úrovni orgánů EU i členských států další analýzu toho, jaké je prostředí, v němž se politiky provádějí, s cílem zjistit, jaké jsou rozhodující inherentní faktory, zranitelné oblasti a rizikové faktory, které vytvářejí podmínky pro korupci;

122.  vyzývá Komisi, aby neprodleně splnila své povinnosti podávat zprávy podle Úmluvy OSN proti korupci;

Obecná míra chyb

123.  se znepokojením konstatuje, že mezi nejtypičtější příklady zjištěných chyb patří vykazování nezpůsobilých nákladů v žádostech o jejich proplacení (41 %), závažné chyby v zadávání veřejných zakázek (27 %) a nesprávné údaje zemědělců v prohlášeních o plochách (20 %);

124.  konstatuje nicméně, že procento závažných chyb, jichž se členské státy dopouštějí při zadávání veřejných zakázek, se výrazně snížilo z 45 % v roce 2013 v oblasti regionální politiky na 25 % všech kvalifikovaných chyb v roce 2014 v celé oblasti politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

125.  považuje za alarmující, že v mnoha případech vyčíslitelných chyb Komise, vnitrostátní orgány či nezávislí auditoři měli dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a opravili ještě před přijetím výkazu výdajů; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by odhadovaná míra chyb výrazně nižší;

126.  konstatuje, že u nárokových programů dosahuje odhadovaná míra chyb hodnoty 2,7 % (3 % v roce 2013), což je výrazně méně, než je tomu u proplácených výdajů, kde je odhadovaná míra chyb 5,5 % (5,6 % v roce 2013); žádá Komisi, aby v rámci zjednodušování ve vhodných případech posoudila možnost přechodu od režimu úhrad k nárokovému režimu;

Osvědčené postupy

127.  naléhavě vyzývá členské státy, aby braly vážně své závazky týkající se plnění cílů strategie Evropa 2020, tak jako berou vážně doporučení pro jednotlivé země a proces evropského semestru; bylo by to známkou viditelné změny v chápání výkonnosti, na kterou by mělo navázat zavedení hodnotících postupů s určitými dopady, například v podobě výkonnostní rezervy pro odpovědné příjemce a sankcí a různých omezení pro ty ostatní;

Hodnocení a analýza hlavních výsledků unijního rozpočtu na rok 2014

128.  konstatuje, že celkový objem prostředků v přibližné výši 142,5 miliardy EUR v roce 2014 představuje téměř 2 % celkových výdajů členských států Unie či 1 % HDP EU;

129.  žádá, aby se předmětem postupů udělování rozpočtového absolutoria stalo i určování reálných účinků využívání unijního rozpočtu na unijní makroekonomické ukazatele;

130.  vyjadřuje politování nad skutečností, že pouze 47 % příspěvků na nástroje finančního inženýrství (FEI) bylo do konce roku 2013 vyplaceno konečným příjemcům v rámci sdíleného řízení (na konci roku 2012 jich bylo vyplaceno 37 %) a že objem peněžních prostředků vázaných v nástrojích finančního inženýrství (FEI) v rámci nepřímého řízení je i nadále vysoký (1,3 miliardy EUR v roce 2014; 1,4 miliardy EUR v roce 2013);

131.  bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise předložila legislativní návrh změny platného nařízení o prodloužení období způsobilosti pro nástroje finančního inženýrství v rámci nařízení (ES) č. 1083/2006, a odpověď Komise na toto doporučení;

132.  v návaznosti na doporučení Účetního dvora žádá, aby Komise v rámci svého rozpočtového a finančního řízení brala v úvahu kapacitní omezení na straně některých členských států s cílem předejít nedostatečnému využívání prostředků a zvýšit míru absorpce, zvláště pak v oblasti fondů ESI; oceňuje zároveň kroky, které byly dosud učiněny, jako je například vytvoření pracovní skupiny pro lepší plnění rozpočtu, díky níž již bylo dosaženo určitých zlepšení;

133.  žádá, aby Komise přijala opatření na omezení neuhrazených závazků včetně včasného uzavření programů z období let 2007–2013 a omezení objemu peněžních prostředků v držení fiduciárních správců;

134.  opětovně připomíná, že Komise by měla každoročně provádět dlouhodobou prognózu peněžních toků, jejímž předmětem by měly být rozpočtové stropy, platební potřeby, kapacitní omezení a možné rušení závazků za účelem nalezení lepšího souladu mezi platebními potřebami a dostupnými prostředky(11);

135.  je toho názoru, že přezkum VFR v polovině období, který má Komise předložit do konce roku 2016, je první a nejlepší příležitostí k řešení problému velkého množství zbývajících závazků; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh revize nařízení o VFR, který mimo jiné umožní odstranit i problém zbývajících závazků;

Neuhrazené platby

136.  zdůrazňuje, že přijaté závazky činily v roce 2014 109,3 miliardy EUR, tj. 76,6 % dostupných prostředků na závazky, a že v důsledku toho je v roce 2015 k dispozici vysoký objem přídělů na závazky (vzhledem k přenosu prostředků ve výši 12,1 miliardy EUR byl strop zvýšen o 16,5 miliardy EUR);

137.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli objem plateb byl i nadále vyšší než strop VFR, využívání neuhrazených žádostí o platbu z rozpětí pro nepředvídané události vzrostlo o 1,4 miliardy EUR na 25,8 miliardy EUR; zdůrazňuje, že je třeba plně respektovat společné prohlášení o platebním plánu na období 2015–2016, na kterém se dohodly Parlament, Rada a Komise, a v návaznosti na společný závazek omezit množství nevyřízených žádostí o platbu podaných v rámci programů politiky soudržnosti za období 2007–2013, jejichž celková výše bude do konce roku 2016 činit zhruba 2 miliardy EUR; zastává názor, že věcně vzato je tento stav porušením článku 130 SFEU, ve kterém se uvádí, že rozpočet musí být co do příjmů a výdajů vyrovnaný;

138.  zdůrazňuje, že snižování objemu neuhrazených závazků má být podle prognóz kvůli požadovanému zvýšení stropu VFR v roce 2015 a v letech následujících pouze dočasné;

139.  poukazuje zejména na to, že do konce roku 2014 dosáhly platby vyplacené členským státům do víceletých fondů ESI za období 2007–2013(12) celkové výše 309,5 miliardy EUR, tj. 77 % z celkové částky 403 miliard EUR vyhrazených pro všechny operační programy, přičemž na pět členských států, jmenovitě Českou republiku, Španělsko, Itálii, Polsko a Rumunsko, zde připadá více než polovina nevyužitých závazků víceletých fondů ESI;

140.  vyjadřuje politování nad velkým zpožděním při čerpání víceletých fondů, které může některým členským státům způsobit značný problém(13); v tomto smyslu uznává vzhledem ke zpožděnému zahájení všech programů užitečnost možností flexibility a podporuje jejich uplatňování;

Příjmy

141.  poznamenává, že příjmové toky jsou založeny na zásadě více zdrojů:

142.  vítá skutečnost, že z celkového počtu tří doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, jsou dvě doporučení prováděna z větší části a jedno alespoň v některých ohledech;

HND

143.  zdůrazňuje, že dokud se nezmění systém vlastních zdrojů Unie, parametr HND představuje klíčový faktor v souvislosti s otázkou příjmů plynoucích do unijního rozpočtu, a upozorňuje na to, že má proto zásadní význam správné a objektivní měření tohoto parametru, což je jediný vážný problém týkající se otázky příjmů v rámci současné architektury unijního rozpočtu, a že je velmi důležité, aby byly k dispozici spolehlivé a pružně fungující databáze pro výpočet výše příspěvků členských států;

144.  vyzývá proto Komisi, aby vydala prohlášení o tom, že členskými státy překládané údaje o HND jsou spolehlivé, a že výše jejich příspěvků je tudíž správná;

145.  připomíná, že v roce 2014 se po aktualizaci údajů o HND výše příspěvků změnila tak jako nikdy předtím: o 9 813 milionů EUR;

146.  zdůrazňuje, že dopad těchto významných revizí na zůstatky HND by mohl být menší, kdyby Unie měla nějakou společnou revizní politiku, která by harmonogram významných revizí sjednotila;

147.  vyjadřuje politování nad tím, že podvody spojené s DPH, zvláště pak karuselové podvody nebo podvody na bázi chybějícího obchodníka, narušují hospodářskou soutěž, připravují vnitrostátní rozpočty o významné zdroje prostředků a poškozují rozpočet Unie; poukazuje na to, že výpadek DPH a odhadované ztráty na DPH, kterou se nepodařilo vybrat, v roce 2013 činily 168 miliard EUR; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise nemá spolehlivé údaje o podvodech s DPH a o karuselových podvodech; konstatuje, že současný systém DPH je i nadále roztříštěný a vytváří značnou administrativní zátěž, především pro MSP a společnosti obchodující online; je znepokojen tím, že nový systém odpovědnosti za DPH jakožto vlastní zdroj vůbec neumožnil dosáhnout stanoveného cíle, jímž bylo zjednodušení, a podtrhuje, že je odpovědností členských států, aby se zasadily o řešení nedostatků EUROFISC a lepší koordinaci svých politik týkajících se přenesení daňové povinnosti s cílem usnadnit výměnu informací a napomoci boji proti nesrovnalostem a podvodům; žádá Komisi, aby předložila návrhy legislativních změn, které umožní efektivní křížové kontroly celních a daňových údajů, a aby se při svém monitorování členských států zaměřila na poskytování včasnějších odpovědí na žádosti o informace a na spolehlivost systému pro výměnu informací o DPH;

Potřebná opatření

148.  žádá Komisi, aby poskytla analýzu týkající se budoucnosti unijního financování, ve které zhodnotí adekvátnost základny vlastních zdrojů;

149.  vyjadřuje politování nad tím, že návrhy na zavedení společné unijní revizní politiky, které Komise předložila v roce 2013, se dosud nedočkaly svého uskutečnění a že Komise v tomto směru dosud nepodnikla žádné další kroky, přestože 19 členských států uvedlo, že by se do září 2014 revizní politice Unie přinejmenším zčásti přizpůsobily;

150.  je potěšen zřízením skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje; vítá první hodnotící zprávu, kterou tato skupina předložila na konci roku 2014, a souhlasí s tím, že původní systém se postupně změnil v systém s převažující složkou vnitrostátních příspěvků a zbytkovou složkou, kterou tvoří nezávislé a skutečně vlastní evropské zdroje; má za to, že současný systém vlastních zdrojů by se měl vyvinout takovým způsobem, aby přestal být založen na vnitrostátní debatě o čistých přispěvatelích a příjemcích, která je občanům Unie vzdálená, a stal se systémem, který bude prokazatelně sloužit obecnému zájmu Unie a její politice;

151.  poukazuje na to, že změny vyplývající z práce na výhradách by bylo možné zmírnit, kdyby ověřovací cyklus Komise byl kratší, a připomíná, že Parlament v loňském roce Komisi vyzýval ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria na rozpočtový rok 2013, aby: :

   a) zkrátila dobu ověřovacího cyklu HND;
   b) uplatňování obecných výhrad omezila na výjimečné případy;

152.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že Komise oznámila, že příští ověřovací cyklus bude dokončen teprve v roce 2019 a že výhrady zaberou stejně jako u předchozího cyklu nejméně devět let;

153.  poukazuje na to, že podle Účetního dvora se kvalita celních kontrol v členských státech nezlepšila; vyjadřuje politování nad tím, že nová verze Průvodce celním auditem, kterou Komise vydala v roce 2014, se nezabývá některými nedostatky, které zjistil Účetní dvůr, zejména pak nedostatky, které se týkají způsobu zacházení s dováženým zbožím procleným v jiných členských státech;

154.  žádá Komisi, aby:

   a) přijala opatření, která povedou ke zkrácení doby pro uplatňování výhrad na konci příštího období pro ověřování příspěvků na základě HND;
   b) vytvořila nezbytné podmínky pro zmírnění dopadů revizí metod a zdrojů, které členské státy poskytují pro účely stanovení svého HND;
   c) zlepšila stávající pokyny pro celní úřady členských států týkající se kontrol, které provádějí (zejména auditů po propuštění zboží); a
   d) zajistila, aby členské státy používaly vhodné systémy pro vyhotovování a správu svých výpisů stanovených cel a dávek z cukru;
   e) rozšířila kapacity agentury Eurofisc pro posuzování rizik, tak aby zahrnovaly i systém VIES (nadnárodní systém pro výměnu informací o DPH);

Osvědčené postupy

155.  strana příjmů není zatížena významnými chybami, což je samo o sobě určitý osvědčený postup, stejně jako současná praxe, kdy je výše příspěvků členských států stanovována podle zásady HND, která se až dosud osvědčuje; nicméně k tomu, aby tento model mohl fungovat i nadále, je zapotřebí zajistit průběžné hodnocení hospodářské výkonnosti členských států; alternativní možnost, rozšířit svou základnu vlastních zdrojů, zůstává i nadále otevřenou otázkou do budoucna;

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Obecné otázky

156.  vítá skutečnost, že struktura výroční zprávy Účetního dvora poprvé odpovídá okruhům VFR, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2014; v roce 2013 se tato kapitola nazývala „Výzkum a další vnitřní politiky“; podotýká však, že tato strukturální změna omezuje srovnatelnost zjištění Účetního dvora s těmi, k nimž došel v předchozích letech;

157.  poznamenává rovněž, že výzkum a inovace představují 61 % (8,1 miliardy EUR) výdajů, které jsou vynakládány prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj na období 2007–2013 (7. RP), přičemž program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), programy pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (1,5 miliardy EUR), kosmické programy (1,4 miliardy EUR), doprava (0,8 miliardy EUR) a další činnosti a programy (1,5 miliardy EUR) tvoří zbývajících 39 %;

158.  připomíná, že okruh 1a VFR byl během jednání o VFR výrazně zkrácen (v porovnání s původním návrhem Komise o 24 %); je si vědom toho, že okruh 1a. zahrnuje výdaje na podporu zvyšování úrovně výzkumu a inovací, rozvoj systémů vzdělávání a podporu zaměstnanosti, budování jednotného digitálního trhu, podporu energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, modernizaci dopravního sektoru a zlepšování podnikatelského prostředí, zejména s ohledem na malé a střední podniky;

159.  zdůrazňuje, že 90 % výdajů vynaložených v této oblasti tvoří granty poskytnuté soukromým i veřejným příjemcům;

160.  vítá skutečnost, že z celkového počtu devíti doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, byla tři doporučení provedena v plném rozsahu a šest jich bylo provedeno z větší části;

Evropa 2020

161.  je si vědom toho, že kumulativní celkový počet grantových smluv za celý 7.RP činí 26 078 (z toho jich bylo uzavřeno celkem 9 627); současně Komise zahájila pracovní program Horizont 2020 na období 2014–2015, který se setkal s velkým ohlasem, když k 25. únoru 2015 bylo přijato 46 097 návrhů: v rámci 79 výzev k předkládání návrhů bylo 25 903 návrhů způsobilých, 3 765 jich bylo vybráno k financování a bylo podepsáno 1 410 grantových dohod;

162.  je potěšen, že Komise dokázala splnit většinu cílů týkajících se klíčových ukazatelů výkonnosti; má nicméně pochybnosti o tom, že bude možné naplnit cíl investovat do roku 2020 3 % unijního HDP do výzkumu a vývoje; vyzývá všechny členské státy, aby se k této výzvě postavily čelem; konstatuje, že obzvláště obtížná je tato situace zřejmě pro Chorvatsko, Finsko, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko; vyzývá Komisi, aby z toho vyvodila nezbytný závěr pro nadcházející přezkum VFR v polovině období, který má být předložen do konce roku 2016;

163.  vítá přínosy evropského výzkumu (evropských výzkumných sítí) v boji proti ebole, jeho výsledky v léčbě nádorových onemocnění, budování jednotného evropského prostoru pro klinický výzkum, boji proti povodním, zvyšování bezpečnosti potravin a zlepšování bezpečnosti výletních lodí a v mnohých dalších oblastech;

164.  vítá skutečnost, že v listopadu 2015 bylo zpřístupněno ex post prováděné hodnocení 7. RP; očekává, že ke zjištěním a k doporučením, která toho hodnocení obsahuje, bude ještě možné přihlédnout i v rámci pracovních programů Horizontu 2020;

165.  se zájmem se seznamuje s prvními dostupnými informacemi o zprávě o stavu Unie inovací v roce 2015(14), která přináší aktuální informace o provádění 34 závazků přijatých v rámci Unie inovací, jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020;

166.  připomíná, že „sociální výzva č. 6 (SC6)“, zejména humanitní a sociální vědy, představuje pro Parlament jednu z priorit, kterou prosadil v rámci přípravy programu Horizont 2020; vyzdvihuje důležitost této složky pro oblasti, ve kterých Unie čelí obzvláště obtížným výzvám, jako je boj proti chudobě, radikalizaci, terorismu, podpora migrantů, hospodářská a měnová správa či boj proti nerovnosti; je proto znepokojen, že během prováděcí fáze programu byly humanitní a sociální vědy svého prioritního významu zbaveny a ztratily jednak své směrodatné postavení, a jednak i část příspěvků na závazky, které se snížily o 40 %, přestože celkové dotace programu Horizont 2020 se v rámci VFR 2014–2020 zvyšují;

Otázky řízení

167.  poukazuje na to, že:

   a) obecné závěry a připomínky týkající se praxe sdíleného řízení platí z hlediska konkurenceschopnosti;
   b) synergie a integrovaný přístup vytváření propojení mezi různými typy nástrojů na podporu výzkumu, rozvoje a inovací sice existují, měly by však být nadále zlepšovány;
   c) program Horizont 2020 zavedl oproti 7. RP jednodušší pravidla; na druhou stranu však program Horizont 2020 podporuje i oblasti, které jsou potenciálně rizikovější, jako jsou podnikatelsky zaměřené projekty s účastí MSP a využívání nových inovativních nástrojů včetně nástrojů finančních;

168.  vyzývá příjemce, aby co nejvíce využívali osvědčení o auditu, protože ve srovnání s neosvědčenými žádostmi o proplacení nákladů snižují osvědčení o auditu míru chyb o 50 %; domnívá se nicméně, že externí audity by vzhledem k vysoce specializované podpoře, kterou jim poskytuje Komise, měly odhalovat větší míru chyb; vítá v této souvislosti všechny pokyny, semináře, šablony i seznam nejčastějších chyb, které dala Komisi k dispozici příjemcům a auditním orgánům, avšak vyzývá Komisi k důraznějším opatřením, aby osvědčení o externím auditu přesněji odrážela míru chyb;

169.  podporuje Komisi v jejím úsilí o další rozvoj řízení rizik v oblasti výzkumu; vítá v této souvislosti, že výběr účastníků, u kterých bude proveden následný audit, se již do značné míry provádí s ohledem na jejich rizikovost; Komise očekává, že 83 % auditů provedených v období 2012–2016 bude vybráno na základě kritérií rizikovosti;

170.  vítá zřízení společného podpůrného centra, které všem výzkumným službám nabízí pomoc v oblasti právní podpory, auditů, podnikání a IT a poskytuje informace a údaje;

171.  uznává, že součástí dohod o partnerství v souvislosti s ESI fondy a operačních programů členských států i regionů je významná podpora výzkumu a inovací, díky níž vzniká více synergií; tato podpora činí více než 42 miliard EUR, které jsou určeny na základní výzkum a inovace, a 118 miliard EUR na výzkum a inovace v širším smyslu;

Legalita a správnost; otázky týkající se chybovosti

172.  je hluboce znepokojen tím, že Účetní dvůr provedl analýzu 166 transakcí, z nichž 79 bylo zatíženo chybou; konstatuje, že na základě 53 vyčíslených chyb je odhadovaná míra chyb 5,6 %;

173.  považuje za alarmující, že v 27 případech vyčíslitelných chyb Komise, vnitrostátní orgány či nezávislí auditoři měli dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a opravili ještě před přijetím výkazu výdajů; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 2,8 procentních bodů nižší; tato situace, která se už několik let nemění, je dokladem nedbalosti;

174.  považuje za nepřijatelné, aby se míra chyb odhalená v 7. RP oproti 6. RP nesnížila, nebo se dokonce, jak ve svých prohlášeních uvádí generální ředitel GŘ RTD, dokonce zhoršila; zastává názor, že v 7. RP by míra chyb vzhledem ke zkušenostem získaným v oblasti projektového řízení měla být nižší; vyjadřuje politování nad tím, že dramatické zvýšení míry chyb v oblasti „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, k němuž došlo v roce 2014, pouze staví do jasnějšího světla řádné řízení programu v předchozích letech;

175.  vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti výdajů na „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ došlo v Unii mezi lety 2013 a 2014 k největšímu nárůstu míry chyb;

176.  vyjadřuje politování nad tím, že příčiny chyb jsou stále tytéž:

   a) v oblasti výzkumu (Výzkum): nesprávně vypočítané osobní náklady, jiné nezpůsobilé přímé náklady, jako jsou neopodstatněné náklady na cestovné či zařízení; nezpůsobilé nepřímé náklady, které jsou nezpůsobilé z důvodu chybných sazeb režijních nákladů nebo proto, že zahrnují kategorie nezpůsobilých nákladů nesouvisejících s daným projektem;
   b) u jiných výdajových nástrojů (Jiné): neopodstatněné nebo nezpůsobilé náklady a případy nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

Příspěvek podle typu chyby

Výzkum

Jiné

Nesprávně vypočítané osobní náklady

30,5 %

2,5 %

Jiné nezpůsobilé přímé náklady

17,5 %

13,5 %

Nezpůsobilé nepřímé náklady

20 %

 

Nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek

 

14 %

Nezpůsobilé subdodávky

2 %

 

Celkem

70 %

30 %

177.  je stále přesvědčen, že Komise musí i nadále usilovat o dosažení přijatelné rovnováhy mezi atraktivitou programů pro účastníky a legitimní potřebou odpovědnosti a finanční kontroly; v této souvislosti připomíná prohlášení generálního ředitele z roku 2012, že snaha o dosažení 2% míry zbytkových chyb za každou cenu nepředstavuje praktickou strategii(15);

178.  bere na vědomí, že generální ředitel Generálního ředitelství pro výzkum a inovace vydal stejně jako v předchozích letech horizontální výhradu k míře zbytkových chyb v žádostech o úhradu výdajů za 7. RP, který provádělo přímo GŘ RTD, a v platbách Společnému podniku iniciativy pro inovativní léčiva, u nichž míra zbytkového rizika dosahuje 3 % a odhadovaný dopad činí 111,39 milionů EUR;

179.  bere na vědomí, že na některé výdaje uskutečněné v rámci provádění 7. RP se výhrada nevztahovala, protože bylo prokazatelné, že rizika (a tedy i míry zbytkových chyb) byla ve srovnání s veškerými výdaji výrazně nižší; v oblasti výzkumu a technologického rozvoje (RTD) to platí pro výdaje na Fusion for Energy (Společný podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy), Clean Sky a Fusion Cells and Hydrogen Joint Undertaking (společný podnik pro palivové články a vodík); mimo oblast působnosti GŘ RTD to platí také pro výdaje na Výkonnou agenturu pro výzkum v rámci programu „Marie Curie“ a pro veškeré výdaje Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum;

180.  dochází k závěru, že jakkoli může být horizontální výhrada z právního hlediska nezbytná, vrhá zároveň nepříznivé světlo na finanční řízení, které zajišťuje Komise, a to především proto, že plnou věrohodnost může Generální ředitelství pro výzkum a inovace uznat u 97 % těchto výdajů;

181.  bere na vědomí, že v roce 2014 a 2015 Komise v oblasti výzkumu vystavila inkasní příkazy v hodnotě 42 milionů EUR; prostředky ve výši 31 milionů EUR se již podařilo získat zpět, zbytek zatím nikoli, buď z důvodu úpadku, nebo z důvodu probíhajícího vymáhání pohledávky;

182.  vyjadřuje politování nad nejnovějšími tiskovými zprávami, které vrhají pochybnosti na schopnost GŘ RTD chránit účinným způsobem finanční zájmy Unie; vyzývá Komisi, aby objasnila okolnosti, které byly dobře zdokumentovány ve sdělovacích prostředcích a které svědčí o jasném případu nesprávného úředního postupu a zcela jednoznačném poškození finančních zájmů Unie a jejího dobrého jména; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zahájila vyšetřování této věci;

183.  vyjadřuje politování nad tím, že v rámci zjednodušování byly zrušeny audity ex ante (v současnosti například není potřebné získat na výdaje přesahující částku 375 000 EUR žádné předběžné osvědčení), důsledkem čehož je nárůst kumulativních chyb a obecně rozšířená chybovost, která se ještě zvyšuje a která se ani v případě programu Horizont 2020 pravděpodobně nesníží, protože se zvýšil počet orgánů odpovědných za řízení výdajů v rámci 7. RP;

Problémy se spolehlivostí údajů

184.  vyjadřuje politování nad problémem se sekundární analýzou údajů, která je nezbytným podkladem pro hodnocení na základě výkonnosti; domnívá se, že tento problém by měl být chápán jako výzva, kterou se v nejbližší budoucnosti podaří zvládnout; připomíná potřebu zlepšení správy informací;

Přístup založený na výkonnosti a výsledcích

185.  konstatuje, že zcela zásadní význam mají reálné dopady a výsledky výzkumu, vývoje a inovací z hlediska komercializace a vytváření přidané hodnoty;

186.  vítá kladné výsledky, které podle odhadů odborné skupiny na vysoké úrovni provádějící ex post hodnocení 7. RP tento program přinesl, zejména pak to, že program vytvořil přímo 1,3 milionů pracovních let (prostřednictvím projektů financovaných po dobu 10 let) a nepřímo 4 miliony pracovních let za období 25 let, že každé euro vynaložené v rámci 7. RP vytvořilo přibližně 11 EUR v podobě přímých i nepřímých hospodářských účinků docílených díky inovacím, novým technologiím a výrobkům a že finanční přínos tohoto programu pro MSP přesáhl cílovou hodnotu 15 % a dosáhl 17 % (5 miliard EUR);

187.  poukazuje na to, že kvůli posílení přístupu založeného na výkonnosti Účetní dvůr nabídl průkopnický test ukazatelů strategie Evropa 2020, kde hrají výdaje na výzkum a vývoj důležitou roli;

188.  žádá Komisi, aby Parlamentu předala akční plán představený na listopadovém zasedání Rady pro ITER;

189.  trvá na tom, aby mu Komise do června 2016 v rámci přípravy rozpočtových rozhodnutí na následující rok předložila aktualizovaný dlouhodobý harmonogram projektu a související náklady na projekt ITER; připomíná, že pro účely projektu ITER byly na rok 2016 vyčleněny prostředky na platby téměř ve výši 475 milionů EUR;

Finanční nástroje

190.  konstatuje, že zejména pro Horizont 2020 představují vysoce pokročilé inovativní finanční nástroje jednu z klíčových oblastí praktického provádění; vítá v této souvislosti, že v roce 2014 byla v rámci programu „InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory“ zavedena nová řada produktů, které jsou společnou iniciativou skupiny Evropské investiční banky (EIB a EIF) realizovanou ve spolupráci s Komisí;

191.  žádá Komisi, aby v rámci postupu udělování absolutoria do budoucna poskytovala informace o provádění programu InnovFin, které se týkají podílu rozpočtových prostředků Unie na financování tohoto finančního nástroje;

192.  poukazuje na to, že některá odvětví a oblasti politiky, jako je například železniční infrastruktura nebo teoretický či základní výzkum, se pro financování prostřednictvím finančním nástrojů hodí méně, a hrozí tak riziko jejich vyloučení z pole činností Unie;

Osvědčené postupy

193.  konstatuje, že auditní činnost v této oblasti zesílila a že se zlepšila koordinace společného útvaru auditu od té doby, co funguje jako služba sdíleného řízení pro všechna generální ředitelství, výkonné agentury a společné podniky podílející se na vydávání prostředků na výzkum a inovace;

194.  za potenciální osvědčený postup považuje zvláštní druh externího zajišťování služeb, který využívá řízení velkých programů v této oblasti prostřednictvím zvláštních agentur; jelikož tato praxe funguje zatím jen krátkou dobu, není možné s jistotou tvrdit, jaké přináší výsledky, nicméně jako metoda a model se zdá být velmi inovativní;

Potřebná opatření

195.  dochází k závěru, že Komise by měla:

   a) přijmout soubor opatření, která omezí poměrnou vysokou míru chyb v této oblasti, zlepší řízení údajů a informací, aby bylo možné analyzovat i velmi pokročilé projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a prověřovat jejich reálné dopady ve srovnání s potenciálem programu Horizont 2020;
   b) představit zprávu, ve které zhodnotí současné zkušenosti s novou praxí využívání zvláštních agentur v tomto segmentu(16) z rozpočtového hlediska a zavést povinnost pravidelného vykazování souladu s příslušnými ukazateli strategie Evropa 2020;

196.  vyzývá GŘ RTD, aby zlepšilo řízení informací, tak aby zejména v souladu s kulturou výkonnosti zahrnovalo všechny zúčastněné strany, zvláště pak ty nové, a aby zlepšilo řízení informací s příjemci v členských státech; doporučuje, aby byl přizván větší počet nezávislých auditorů, kteří se budou zaměřovat nejen na chyby, ale také na výkonnostní cyklus a budou provádět i náležitá hodnocení rizik; předmětem posouzení dopadů by měly být i regulační předpisy;

197.  vyzývá GŘ RTD, aby ve svých výročních zprávách o činnosti uveřejňovalo, čím přispělo k doporučením pro jednotlivé země, a tento svůj příspěvek vždy uceleně a podrobně popsalo, neboť tato doporučení by měla ukazovat, jak GŘ RTD členským státům usnadňuje naplňování cílů strategie EU 2020;

198.  bere na vědomí, že Komise zahájila konzultace se zainteresovanými subjekty o nových zjednodušeních, která by se měla v programu Horizont 2020 začít uplatňovat; žádá informace o tom, jak tato nová zjednodušení budou prováděna;

199.  zdůrazňuje, že zjednodušování a účast v programu Horizont 2020 by se měly stát rovněž vůdčí zásadou anotované grantové dohody; zdůrazňuje, že v programu Horizont 2020 musí být na rozdíl od 7. RP interně fakturované náklady rozděleny a vykazovány podle jednotlivých kategorií nákladů včetně osobních nákladů; vyzývá proto Komisi, aby anotace přezkoumala a umožnila, aby interně fakturované náklady byly považovány za způsobilé jakožto jiné přímé náklady, aniž by je bylo nutné rozdělovat podle kategorií nákladů a aniž by bylo nutné uvádět časové záznamy o službách;

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Obecné otázky

200.  vítá skutečnost, že struktura výroční zprávy Účetního dvora poprvé odpovídá okruhům VFR, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2014; v roce 2013 obsahovala výroční zpráva Účetního dvora dvě samostatné kapitoly: „Regionální politika, doprava a energetika“ a „Zaměstnanost a sociální věci“; domnívá se však, že tato změna politiky omezuje srovnatelnost zjištění Účetního dvora s těmi, k nimž došel v předchozích letech;

201.  konstatuje, že na hospodářskou, sociální a územní soudržnost je přerozdělována značná část rozpočtu Unie – v roce 2014 se jednalo o 54,4 miliardy EUR; 80 % této částky bylo přiděleno na regionální a městskou politiku, hlavně prostřednictvím EFRR a FS, 20 % pak na zaměstnanost a sociální věci, především prostřednictvím ESF;

202.  poukazuje na to, že z prostředků EFRR a FS byly v tomto konkrétním období podporovány hlavně oblasti zahrnující projekty infrastruktury, tvorbu pracovních míst, iniciativy pro regionální hospodářský rozvoj a činnost MSP (EFRR) a rovněž investice do infrastruktury v oblasti životního prostředí a dopravy (FS);

203.  poukazuje na to, že ESF podporuje investice do lidského kapitálu a činnosti zaměřené na zlepšování schopnosti pracovníků a podniků přizpůsobovat se změnám pracovních metod, zpřístupňování možností zaměstnání, větší sociální začlenění znevýhodněných osob a zvyšování kapacit a účelnosti správy a veřejných služeb; domnívá se, že proto jsou výsledky investic ESF obtížněji vyčíslitelné, ačkoli existují výkonnostní ukazatele;

204.  vítá skutečnost, že z celkového počtu 16 doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, bylo osm doporučení provedeno v plném rozsahu, sedm se jich provádí z větší části a jedno alespoň v některých ohledech;

Evropa 2020

205.  bere na vědomí, že v oblasti regionální a městské politiky jsou čtyři nejdůležitější klíčové ukazatele výkonnosti: počet vytvořených pracovních míst, počet podniků spolupracujících s podporovanými výzkumnými institucemi, počet podniků přijímajících podporu a nově vytvořená kapacita pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů; třebaže celkové výsledky vykázané ve zprávách členských států o provádění představují ve srovnání s předchozím rokem v průměru posun o 29 %, v důsledku hospodářské krize se podle Komise všechny cíle splnit nepodaří; vyzývá Komisi, aby z toho vyvodila nezbytný závěr pro nadcházející přezkum VFR v polovině období, který má být předložen do konce roku 2016;

206.  vítá úsilí Komise o větší přínos politiky soudržnosti pro unijní správu ekonomických záležitostí v podobě prověření všech dohod o partnerství a operačních programů za období 2014–2020 s cílem zajistit, aby příslušná doporučení pro jednotlivé země, která byla přijata v červnu 2014, byla náležitým způsobem zohledněna ve strategiích členských států pro rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti;

207.  konstatuje, že do konce roku 2015 bylo využito v průměru 89 % prostředků programového období 2007–2013 (z hlediska míry čerpání), přičemž zaostávaly Itálie (79 %), Rumunsko (70 %) a Chorvatsko (59 %);

208.  poukazuje na to, že v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí jsou dva nejdůležitější ukazatele výkonnosti: míra nezaměstnanosti a počet vytvořených/zachovaných pracovních míst; vítá skutečnost, že podle předběžných zjištění, k nimž dospělo hodnocení programového období 2007–2013 ex post, díky intervencím z ESF během tohoto období do konce roku 2013 získalo nebo neztratilo práci 8,8 milionu účastníků ESF; vítá rovněž skutečnost, že více než 300 000 osob podporovaných z prostředků ESF se stalo osobami samostatně výdělečně činnými a že bylo podpořeno více než 50 000 začínajících podniků;

209.  zvláštní význam přikládá systému záruk pro mladé lidi; s uspokojením proto konstatuje, že do činností financovaných v roce 2014 z prostředků Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) se zapojilo 110 300 nezaměstnaných mladých lidí; místním projektům jsou v současnosti již přiděleny prostředky ve výši 1,3 miliardy EUR; v této souvislosti si cení pokynů poskytnutých v rámci zvláštní zprávy Účetního dvora č. 3/2015 a konstruktivní reakce Komise na zjištění v ní uvedená; zdůrazňuje nicméně, že v některých členských státech jsou s prováděním systému záruk pro mladé lidi a se zajištěním dostatečně rozsáhlého seznamu projektů pro realizaci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) stále určité potíže;

210.  bere na vědomí zjištění obsažená ve zprávě Komise o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), kde se uvádí, že během obou let (2014–2015) do skončení prováděcího období EFG získalo nové zaměstnání 7 636 pracovníků (44,9 % příjemců);

211.  sdílí stanovisko Komise, že míra nezaměstnanosti (zvláště pak dlouhodobé nezaměstnanosti) a procentní podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), jsou známkou nesouladu mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou na trhu práce; konstatuje, že mezi pět zemí Unie, ve kterých je dlouhodobá nezaměstnanost (vyjádřená jako podíl z celkového počtu aktivních obyvatel) ve srovnání s unijním průměrem 5,1 % nejvyšší, patří Řecko (19,5 %), Španělsko (12,9 %), Chorvatsko (10,1 %), Slovensko (9,3 %) a Portugalsko (8,4 %) a že zeměmi s nejvyšším podílem mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou ve srovnání s unijním průměrem dosahujícím 16,37 % Kypr (33,7 %), Bulharsko (30,9 %), Maďarsko (30,3 %), Řecko (30,0 %) a Rumunsko (26,9 %);

212.  vítá výsledky provádění programů EFRR/FS za období 2007–2013, o nichž svědčí ukazatele každoročně vykazované členskými státy a výsledky předběžného posouzení nejnovějších dostupných údajů, z nichž vyplývá, že bylo vytvořeno přibližně 950 000 pracovních míst, 36 000 podniků spolupracovalo s výzkumnými institucemi, více než 270 000 podniků získalo podporu a nárůst kapacit pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů činil více než 4 000 megawattů;

213.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr se v rámci pilotního projektu poprvé pokusil zhodnotit také výkonnost programů a že v rámci tohoto auditu došel k závěru, že 89 ze 186 projektů (48 %) splnilo (nebo překročilo) všechny cíle, které byly pro účely měření výkonnosti projektu vytýčeny; konstatuje, že u 56 projektů (30 %) Účetní dvůr zjistil, že v jednom nebo více ukazatelích stanovených pro daný projekt nebylo dosaženo zamýšlené cílové hodnoty a že v 17 případech (9 %) byla dodržena lhůta jen u některých cílů, ale že všechny cíle se do doby konání auditu splnit nepodařilo; vybízí Účetní dvůr, aby tento postup nadále zlepšoval, tak aby byl použitelný zejména v případě programů spadajících do nového finančního období 2014–2020;

Otázky řízení

214.  zdůrazňuje, že výdaje patřící do okruhu VFR 1b podléhají sdílenému řízení; v této oblasti jsou to členské státy, kdo nese hlavní odpovědnost za provádění OP a za předcházení neoprávněným výdajům, jejich odhalování a napravování;

215.  zdůrazňuje, že zejména v oblasti soudržnosti je rozsah sdíleného řízení velmi důležitý a specifický, a to ze dvou důvodů: programy jsou prováděny v členských státech a jejich regionech podle společných unijních předpisů, přičemž však respektují specifické potřeby, a zadruhé je zde ještě sdílené financování, kdy jsou projekty spolufinancovány z prostředků členských států a v mnoha případech i z prostředků příjemců;

216.  považuje za nepřijatelné, že ve 21 případech vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit před tím, než výdaje vykázaly Komisi; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 1,6 procentního bodu nižší; Účetní dvůr kromě toho zjistil, že ve 13 případech byla chyba, kterou odhalil, způsobena vnitrostátními orgány; tyto chyby zvýšily odhadovanou míru chyb o 1,7 procentního bodu; tato situace, která se už několik let nemění, je dokladem nedbalosti;

217.  zdůrazňuje, že v rámci ESF patří mezi nejčastější typy odhalených problémů týkajících se způsobilosti výdajů: výdaje vykázané mimo období způsobilosti (Česká republika, Německo), nadměrně vysoké mzdy (Německo, Finsko, Polsko, Portugalsko), náklady nesouvisející s projektem (Nizozemsko, Polsko, Portugalsko), nedodržování vnitrostátních pravidel způsobilosti (Polsko) a neodečtené příjmy (Rakousko); mezi nejčastější příklady nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek patří: neodůvodněné přímé zadání zakázky (Německo, Itálie), neodůvodněné přímé zadání dodatečných stavebních prací nebo služeb, nezákonné vyloučení uchazečů, střet zájmů a diskriminační výběrová kritéria (Finsko);

218.  poznamenává, že Účetní dvůr provedl analýzu 161 transakcí v oblasti regionální a městské politiky (101 se jich týkalo EFRR, 55 FS a 5 z nich finančních nástrojů) a 170 transakcí ESF a že 135 ze 331 transakcí bylo zatíženo chybami; konstatuje, že Účetní dvůr odhaduje, že míra chyb je 5,7 % (v případě EFRR a FS činí odhadovaná míra chyb 6,1 %, v případě ESF 3,7 %);

219.  vyzývá Komisi, aby vytvořila účinný nástroj, který bude přispívat ke zvyšování spolehlivosti kontrolních a auditních činností vnitrostátních orgánů; připomíná, že je důležité, aby transparentní byly i údaje týkající se zadávání veřejných zakázek, které tak budou přístupnější a kontrolovatelnější, a to díky uveřejňování údajů o příjemcích těchto zakázek a o jejich subdodavatelích;

220.  bere na vědomí, že podle všech výsledků auditů, které byly na konci listopadu 2015 dostupné, fungovalo 90 % manažerských kontrol programů realizovaných v rámci EFRR/Fondu soudržnosti dobře nebo vyžadovalo jen drobná zlepšení; připomíná, že hlavní příčinou chyb, kterých se členské státy dopouštějí, je složitá struktura řízení a ztráta odbornosti způsobená vysokou fluktuací zaměstnanců či nedostatečným personálním zajištěním v důsledku rozpočtových omezení;

221.  vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla silnější pobídky k širšímu využívání inovativních finančních nástrojů v rámci jejich regionální politiky a vzala si při tom ponaučení z období 2007–2013, aby nedocházelo k blokování prostředků ve finančních nástrojích;

222.  upozorňuje na doporučení, která obsahuje zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2015 nazvaná „Snaha o řešení problémů v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti by měla zesílit“, a vítá kladnou reakci Komise na zjištění Účetního dvora;

223.  je potěšen, že Komise v říjnu 2015 uveřejnila dokument nazvaný „Zadávání veřejných zakázek – Praktická příručka, jak předcházet nejčastějším chybám u projektů financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů“; kriticky se nicméně staví k tomu, že hlavním zdrojem chyb ve výdajích v oblasti „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ je i nadále porušování pravidel zadávání veřejných zakázek, které představuje téměř polovinu odhadované míry chyb; poukazuje na to, že k závažnému porušování pravidel zadávání veřejných zakázek patří neodůvodněné přímé zadání dodatečných zakázek nebo dodatečných prací či služeb, nezákonné vyloučení uchazečů, střet zájmů a diskriminační kritéria výběru; v zájmu řešení problému chybovosti a zneužívání veřejných zakázek považuje za velmi důležité prosazovat politiku naprosté transparentnosti informací o dodavatelích a subdodavatelích;

224.  vítá skutečnost, že Komise v listopadu 2014 zřídila pracovní skupinu pro lepší provádění se zaměřením na Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Maďarsko, Itálii (jižní), Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, aby nedocházelo k rušení závazků v oblasti financování;

225.  připomíná, že součástí právního rámce evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) se v období 2014–2020 staly rovněž předběžné podmínky pro účinné a účelné využívání unijních fondů, vztahující se mimo jiné i na vnitrostátní systémy zadávání veřejných zakázek, a že v této souvislosti byly přijaty akční plány pro 12 zemí (Bulharsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko), které budou posouzeny v roce 2016; připomíná, že splnění předběžných podmínek je předpokladem financování; žádá o nezbytnou plnou transparentnost financování projektů infrastruktury včetně povinnosti uveřejňovat ex ante a ex post hodnocení hospodářské, environmentální a sociální udržitelnosti projektů;

226.  vyzývá Komisi, aby uveřejnila veškeré dokumenty týkající se projektu výstavby vysokorychlostní železniční tratě Lyon–Turín a jeho financování;

227.  vítá skutečnost, že GŘ REGIO uskutečnilo od roku 2009 celkem 265 výjezdních auditů; GŘ REGIO dospělo k závěru, že na práci 42 auditních orgánů pověřených kontrolováním zhruba 91 % prostředků přidělených v období 2007–2013 z EFRR/FS se lze v zásadě spolehnout; GŘ EMPL posuzovalo na konci roku 2014 87 auditních orgánů z celkového počtu 92 (94,6 %); do působnosti těchto orgánů spadá 113 ze 118 OP, což představuje 99,1 % finančního programování v programovém období 2007–2013;

228.  konstatuje, že přerušování a předběžné pozastavování plateb se týkalo 121 programů EFRR/FS a platebních žádostí členských států v hodnotě téměř 7,9 miliardy EUR; konstatuje rovněž, že v případě ESF zaslala Komise 11 písemných varování a 18 dopisů o předběžném pozastavení plateb, že v 31 případech přikročila k přerušení plateb a pozastavila 11 operačních programů a že vyplácení prostředků bylo přerušeno u platebních žádostí v celkové hodnotě 1,3 miliardy EUR;

229.  bere na vědomí, že v roce 2014 byly v důsledku přísné politiky GŘ REGIO a GŘ EMPL v oblasti dohledu a přerušování plateb a rostoucího počtu akčních plánů potvrzeny finanční opravy ve výši 840 milionů EUR a v případě EFRR/FS byly za všechna programová období provedeny opravy ve výši 854 milionů EUR (rozhodnuto o nich bylo v roce 2014 a v letech předchozích) a že v případě ESF byly za období 2007–2013 přijaty finanční opravy ve výši 209 milionů EUR nebo o nich bylo rozhodnuto, přičemž provedeny byly finanční opravy v celkové hodnotě 155,9 milionu EUR (rozhodnuto o nich bylo v roce 2014 a v letech předchozích);

230.  s uspokojením poznamenává, že v roce 2014 uplatnily certifikační orgány před vykázáním výdajů Komisi díky jejímu dohledu finanční opravy ve výši 782 milionů EUR v rámci EFRR/FS, což ochránilo rozpočet EU před proplácením neoprávněných výdajů;

231.  je znepokojen skutečností, že podle Účetního dvora není strategie Evropa 2020 systematickým způsobem převáděna prostřednictvím tematických cílů do podoby operačních cílů stanovených v dohodách o partnerství a v programech partnerství; konstatuje nicméně, že na úrovni programů ESIF je převedena do podoby operačních cílů prostřednictvím specifických cílů vázaných na 11 tematických cílů; má za to, že výsledky lze smysluplně hodnotit jen tehdy, budou-li tematické cíle a operační programy uvedeny vzájemně v soulad a výkonnostní ukazatele a referenční hodnoty umožní měření dosaženého pokroku;

232.  konstatuje, že dohody o partnerství a obecné nařízení na jedné straně stanovují společná pravidla, která by měla pobízet k integrovanému přístupu, ale na straně druhé se každý fond řídí svým vlastním nařízením a svými vlastními postupy;

233.  se zájmem konstatuje, že Účetní dvůr vbrzku představí zvláštní audit dohod o partnerství a rámec zaměřený na výkonnost v rámci politiky soudržnosti;

234.  vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2014 se počet operačních programů, které se staly předmětem výhrad, u EFRR/FS zvýšil ze 73 na 77 a u ESF se nezměnil: zde je to stále 36 operačních programů; odhadované finanční dopady těchto výhrad se snížily ze 423 milionů EUR v roce 2013 na 224 miliony EUR v roce 2014 u EFFR/FS, zatímco u ESF se zvýšily z 123,2 milionu EUR v roce 2013 na 169,4 milionu EUR v roce 2014;

235.  souhlasí s návrhem společné auditní strategie na období 2014–2020, který počítá s tím, že tematické audity budou mít dvě prioritní oblasti: spolehlivost systémů pro vykazování údajů o výkonnosti (nová funkce spojená s orientací politiky na výsledky) a finanční nástroje;

236.  vyjadřuje politování nad tím, že členské státy v rámci ESF stále ještě nezačaly v plné míře využívat možností zjednodušeného vykazování nákladů; vítá zprávu „Zjednodušené vykazování nákladů v rámci Evropského sociálního fondu“, podle níž GŘ EMPL očekává, že v programovém období 2014–2020 bude v průměru 35 % nákladů nárokováno formou zjednodušeného vykazování nákladů, přičemž některé členské státy budou výrazně nad touto hladinou (Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko), jiné výrazně pod ní (Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko a Slovensko); podporuje úsilí GŘ EMPL o propagaci uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů ze strany členských států a naléhavě členské státy vyzývá k plnému využívání jeho potenciálu;

237.  v této souvislosti oceňuje, že Komise zřídila skupinu na vysoké úrovni pro zjednodušování z pohledu příjemců ESIF; přeje si dostávat výtisky zpráv, které bude skupina od února 2016 uveřejňovat;

238.  vítá úsilí Komise o to, aby přesvědčila členské státy, že mají přijmout nástroj Arachne, který využívá IT pro vytěžování dat za účelem předcházení podvodnému jednání; připomíná členským státům, že tento nástroj IT je poskytován zdarma;

239.  vítá skutečnost, že v roce 2014 Komise zahájila první řadu čtyř studií s cílem posoudit integraci jednotlivých prvků reformované politiky soudržnosti v rámci přípravy programů na období 2014–2020; připomíná, že tyto čtyři studie mají následující témata: předběžná podmíněnost, zásada partnerství, rámec pro výkonnost a „nová ustanovení“ (týkající se celé řady nových prvků přípravy programů, jako jsou posouzení administrativní zátěže na straně příjemců a plánovaná opatření pro omezení této zátěže, horizontální zásady, územní přístupy atp.); po dokončení těchto studií si přeje obdržet jejich výtisky;

Legalita a správnost; otázky týkající se chybovosti

240.  je hluboce znepokojen tím, že Účetní dvůr provedl analýzu 161 transakcí v oblasti regionální a městské politiky a 170 transakcí v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí a z toho 135 jich bylo zatíženo chybami (75 v oblasti regionální a městské politiky, 60 v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí); konstatuje, že v oblasti regionální a městské politiky je na základě 25 vyčíslených chyb odhadovaná míra chyb 6,1 %, v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí je pak na základě 28 vyčíslených chyb odhadovaná míra chyb 3,7 %, což znamená, že nejpravděpodobnější míra chyb v celé oblasti soudržnosti je 5,7 %;

241.  považuje za frustrující, že ve 21 případech vyčíslitelných chyb zapříčiněných příjemci měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit před tím, než výdaje vykázaly Komisi, a že pokud by byly na základě všech těchto informací chyby opraveny, míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu by se o 1,6 procentního bodu snížila; podotýká rovněž, že Účetní dvůr zjistil, že u třech případů byla chyba odhalená Účetním dvorem způsobena vnitrostátními orgány; tyto chyby zvýšily odhadovanou míru chyb o 1,7 procentního bodu; domnívá se, že tato situace, která se už několik let nemění, je dokladem nedbalosti;

242.  kritizuje skutečnost, že míra chyb, a to i v případě žádostí o konečnou platbu, které byly předmětem externích auditů a kontrol, svědčí stejně jako v předchozích letech o tom, že v rámci ESF nejsou dostatečně prováděny kontroly ex ante; zdůrazňuje, že chyby zahrnující nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek a nepředložení dokladů příslušných výdajů tvoří téměř jednu třetinu odhadované míry chyb;

243.  zdůrazňuje, že kdyby kontroly prováděné v obou oblastech politiky na úrovni členských států byly zcela spolehlivé, odhadovaná míra chyb v oblasti regionální a městské politiky by se mohla snížit o 3,3 procentního bodu a v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí o 3,2 procentního bodu;

244.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do 1. července sdělila, jaký je její plán nápravy této situace, který povede k podstatnému zlepšení finančního řízení na úrovni členských států; je pevně přesvědčen, že udělení absolutoria by mělo záviset na nezbytném pokroku na tomto poli;

245.  vyjadřuje politování nad tím, že příčiny chyb jsou stále tytéž:

   a) v oblasti regionální a městské politiky (Regionální): nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek, žádosti o úhradu nezpůsobilých nákladů a porušení pravidel státní podpory;
   b) v oblasti politiky zaměstnanosti a sociálních věcí (Zaměstnanost): žádosti o úhradu nezpůsobilých nákladů, nezpůsobilé projekty nebo nezpůsobilí příjemci a nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek; mezi nejčastější typy zjištěných problémů týkajících se způsobilosti výdajů patří: výdaje vykázané mimo období způsobilosti (Česká republika, Německo), nadměrně vysoké mzdy (Německo, Finsko, Polsko, Portugalsko), náklady nesouvisející s projektem (Nizozemsko, Polsko, Portugalsko), nedodržování vnitrostátních pravidel způsobilosti (Polsko) a neodečtené příjmy (Rakousko); mezi nejčastější příklady nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek patří: neodůvodněné přímé zadání zakázky (Německo, Itálie), neodůvodněné přímé zadání dodatečných prací nebo služeb, nezákonné vyloučení uchazečů, střet zájmů a diskriminační výběrová kritéria (Finsko);

Příspěvek podle typu chyby

Regionální

Zaměstnanost

Nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek

44,9 %

2,9 %

Nezpůsobilé náklady

21,5 %

5,6 %

Státní podpora

21,2 %

 

Nezpůsobilý projekt či příjemce

 

3,9 %

Celkem

87,6 %

12,4 %

246.  vyjadřuje politování nad tím, že řadu let jsou zjišťovány stále tytéž chyby, často v týchž členských státech; oceňuje, že pozastavování a přerušování plateb ze strany Komise zajišťuje, že jsou v případech, kdy byly zjištěny nedostatky, prováděna nápravná opatření; žádá Komisi, aby prováděla intenzivnější kontroly vnitrostátních a regionálních systémů řízení a kontroly na základě tohoto zjištění a ve státech, ve kterých se systémy řízení a kontroly ukázaly jako spolehlivé, monitorování omezila;

247.  je znepokojen porušováním pravidel zadávání veřejných zakázek během nabídkového řízení vztahujícího se na výběr výpočetních monitorovacích systémů v rozpočtovém období 2007–2013 a 2014–2020, které rovněž vyvolalo podezření na podvod; poukazuje na to, že tyto chyby objevily české auditní orgány; plně podporuje postoj Komise, že by platby neměly být prováděny dříve, než budou přijata příslušná nápravná opatření a než skončí policejní vyšetřování;

248.  se znepokojením sleduje problémy provázející výběrová řízení na systémy pro monitorování čerpání prostředků ze strukturálních fondů v období 2007–2013 a 2014–2020 a požaduje vysvětlení, proč se tyto problémy objevují v každém období financování a jaký je aktuální stav vyšetřování podvodů a vracení neoprávněně získaných prostředků;

249.  poukazuje na to, že podle údajů uvedených ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2014 je riziko chyb vyjádřené jako vážený průměr odhadu vztahujícího se ke všem operačním programům podporovaným z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v devíti členských státech (oproti šesti členským státům v roce 2013) nižší než 1 % a že pouze ve 2 členských státech dosahuje tento podíl 4 % nebo více (oproti 5 členským státům v roce 2013);

250.  poukazuje na to, že podle údajů uvedených ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování za rok 2014 je riziko chyb vyjádřené jako vážený průměr odhadu vztahujícího se ke všem operačním programům podporovaným z ESF v devíti členských státech nižší než 1 %, stejně jako tomu bylo v roce 2013, a že v šesti členských státech dosahuje tento podíl 4 % nebo více (nejvýše 7,9 %), zatímco v roce 2013 byl tento podíl vyšší než 4 % v 5 členských státech (nejvýše 8,8 % a 9,3 %);

251.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr nezjistil za poslední tři roky žádnou vyčíslitelnou chybu, která by souvisela s používáním zjednodušeného vykazování nákladů; z toho je zřejmé, že u projektů, které využívají zjednodušené vykazování nákladů, je v porovnání s projekty využívajícími skutečné náklady menší náchylnost k chybám;

252.  je toho názoru, že by bylo užitečné, kdyby Komise poskytla cílenou analýzu vnitrostátních pravidel způsobilosti (jak na období 2007–2013, tak na období 2014–2020) a na jejím základě připravila pokyny pro členské státy týkající se zjednodušení a rušení zbytečně složitých a spletitých pravidel (nad rámec právních předpisů);

253.  konstatuje, že dodržování pravidel státní podpory je zjevně důležitým prvkem úsilí o minimalizaci chybovosti v oblasti soudržnosti;

254.  zdůrazňuje, že pozornost je třeba zčásti věnovat i problému nedostatečného vykazování chyb a nadsazeného počtu finančních oprav ze strany vnitrostátní orgánů v členských státech;

255.  vyjadřuje znepokojení ohledně kontrol fondů pro uprchlíky, z nichž jsou členským státům prostředky často přidělovány v mimořádných situacích, aniž by byly dodržovány platné předpisy; domnívá se, že je velmi důležité, aby Komise zavedla přísnější kontroly, v neposlední řadě i kvůli tomu, aby bylo zajištěno dodržování lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl;

Problémy se spolehlivostí údajů

256.  s uspokojením konstatuje, že přesnost údajů vykazovaných na základě výročních kontrolních zpráv (ACR) členských států v oblasti EFRR/FS a ESF se zlepšila; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že v některých případech překročila Komisí provedená oprava 1,5 % a byly považovány za nespolehlivé;

Přístup založený na výkonnosti a výsledcích

257.  vítá skutečnost, že s ohledem na průkazné údaje o skutečných výsledcích politiky a dosažené výkonnosti Účetní dvůr poprvé uplatnil při hodnocení doplňkovosti unijního rozpočtu a strategie Evropa 2020 přístup založený na výkonnosti; domnívá se, že výsledky dosažené při uskutečňování této strategie díky strukturálním fondům jsou velmi důležité pro hlavní celounijní hospodářský ukazatel „HDP na obyvatele“, jakož i pro další ukazatele;

258.  domnívá se, že je důležité posoudit, zda a do jaké míry se podařilo dokončit projekty EFRR, FS a ESF (do konce roku 2014) a splnit jejich cíle;

259.  vyjadřuje politování nad tím, že podmínky financování založené na výkonnosti jsou stále spíše výjimkou než pravidlem; konstatuje, že ve většině případů nemělo nesplnění cílů projektu stanovených v grantových dohodách žádný dopad na výši získaných prostředků financování ze strany Unie;

260.  připomíná, že provádění 51 prioritních projektů v Řecku mělo být urychleno; připomíná rovněž, že 14 projektů – týkajících se krom jiného katastru a vnitrostátního registru – bylo označeno za projekty problémové, u nichž je riziko rušení závazků; očekává, že aktuální informace o situaci podá Komise Parlamentu ve zprávě o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2014;

261.  připomíná, že ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky OPTP/2014/SM/01 o veřejné zakázce na monitorovací systém na období 2014–2020, kterou Komise zaevidovala v dubnu 2015, se poukazuje na neodůvodněné výdaje ve výši přesahující 9 milionů EUR; vítá, že Komise vydala písemné varování, kde upozorňuje na možnost přerušení plateb a vyzývá české orgány, aby uplatnily odpovídající finanční opravy; rád by se dozvěděl, jak tuto situaci posoudil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF);

Nástroje finančního inženýrství

262.  bere na vědomí, že řídicí orgány členských států vykázaly, že na konci roku 2014 fungovalo celkem 1 025 nástrojů finančního inženýrství (73 podílových fondů a 952 zvláštních fondů): 90 % činí nástroje finančního inženýrství pro podniky, 6 % pro projekty rozvoje měst a 4 % pro fondy pro energetickou účinnost / obnovitelné zdroje energie, že tyto nástroje finančního inženýrství byly zřízeny v 25 členských státech a obdržely finanční podporu z prostředků 183 operačních programů; že celková hodnota příspěvků OP, které byly vyplaceny ve prospěch nástrojů finančního inženýrství, činila 16 miliard EUR, z toho 10,9 miliardy EUR v oblasti EFRR a ESF, a že celková výše plateb uhrazených do konce roku 2014 konečným příjemcům dosahovala 9,19 miliardy EUR, z toho 5,8 miliardy EUR z prostředků strukturálních fondů, takže míra čerpání dosahovala téměř 57 % objemu prostředků přidělených OP;

263.  konstatuje, že podle nedávno uveřejněné velmi komplexní studie, která správně hodnotí používání nástrojů finančního inženýrství v oblasti politiky soudržnosti v období 2007–2013, mají nástroje finančního inženýrství mnohé výhody, ale stále i určité nedostatky, které je třeba překonat; tato analýza nicméně ukazuje, že jejich využívání se mezi členskými státy zásadně liší; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu hlavních důvodů tak dramatických rozdílů mezi členskými státy a aby zjistila, co by se pro ně mohlo stát účinnou pobídkou k tomu, aby byly při používání nástrojů finančního inženýrství v oblastech, ve kterých se osvědčily, aktivnější;

264.  konstatuje, že je zřetelný rozdíl mezi objemem finančních prostředků vložených do nástrojů finančního inženýrství a částkou rozdělenou mezi konečné příjemce; zastává názor, že by to mohlo znamenat, že některé významné částky byly do nástrojů finančního inženýrství pouze „odloženy“, aby nevznikalo riziko zrušení závazků; vyzývá Komisi, aby přispěla k odstranění tohoto negativního rysu využívání nástrojů finančního inženýrství, a domnívá se, že nové ustanovení, podle něhož mají být v období 2014–2020 platby určené na nástroje finančního inženýrství prováděny v tranších, je pozitivním krokem tímto směrem;

265.  konstatuje, že rychlé rozšíření nástrojů finančního inženýrství nutně povede k uplatňování zcela nového přístupu k vynakládání veřejných peněz ze strany orgánů státní správy, jakož i auditních a kontrolních orgánů, který si do určité míry žádá, aby vznikla „nová kultura“ v prostředí pro inovativní finanční nástroje; vyzývá Komisi, aby prověřila, zda je takové prostředí náležitě připraveno;

266.  konstatuje, že nástroje finančního inženýrství, jsou-li rozumně používány, přispívají k účelnosti, účinnosti a hospodárnosti využívání ESI fondů, neboť jsou přirozeně zaměřeny na dosažení určitého výsledku či výkonnosti; vyzývá Komisi, aby tento druh přínosu zohledňovala v unijní politice rozpočtových výdajů;

267.  bere na vědomí informace, že do roku 2014 byly v 7 členských státech zavedeny celkem 53 finanční nástroje financované z prostředků ESF, které měly primárně podporovat jen MSP, a že se tímto způsobem podařilo zapojit celkový počet 16 716 MSP (z toho 11 286 mikropodniků), jimž byly z rozpočtu ESF vyplaceny prostředky v celkové výši 472 milionů EUR;

268.  připomíná, že zavádění nástrojů finančního inženýrství v programovém období 2007–2013 bylo pomalé v důsledku:

   a) složitosti předpisů;
   b) v některých případech přidělení nadměrného množství prostředků, které neodpovídalo skutečným potřebám;
   c) toho, že jejich zavádění probíhalo v době finanční krize;

269.  vítá skutečnost, že v programovém období 2014–2020 počítá regulační rámec s tím, že používání nástrojů finančního inženýrství bude podmíněno povinným předběžným posouzením, jehož účelem bude zjistit potřeby investic a přispět k tomu, aby závazek financování z prostředků Unie nebyl zbytečně vysoký;

270.  vítá rovněž vytvoření společné platformy pro finanční nástroje a technické poradenství.(Fi-compass) za účasti Evropské investiční banky, jejímž účelem je podporovat během celého programového období 2014–2020 zavádění nástrojů finančního inženýrství;

Osvědčené postupy

271.  vítá trend ke zjednodušování, omezování požadavků nad rámec právních předpisů (gold-plating) a zlepšování sdíleného řízení, jakož i nové prvky politiky soudržnosti, které s sebou nese politika soudržnosti v programovém období 2014–2020, což se jeví jako osvědčený metodický postup a projevuje se v mnoha konkrétních krocích, jako je hledání doplňkovosti ve vztahu k investičnímu plánu pro Evropu v podobě praktické koexistence fondů ESI a fondu EFSI (Evropského fondu pro strategické investice), zdvojnásobení rozsahu nástrojů finančního inženýrství, vytváření cílených iniciativ, zaměřených například na MSP, zřizování pracovních skupin pro lepší provádění, prosazování tematického zaměření na inteligentní růst a provádění výzkumných a inovativních strategií respektujících strategie inteligentní specializace nebo přínos politiky soudržnosti k příslušným politikám Unie v oblasti digitální ekonomiky, energetiky, sociálních věcí a v dalších oblastech;

272.  vítá, že se Komise rozhodla vytvořit skupinu na vysoké úrovni pro zjednodušování z pohledu příjemců, jejímž cílem je pomoci určit překážky a bariéry bránící zjednodušování a hledat způsoby jejich odstraňování; vyzývá Komisi, aby si všímala úspěšných postupů zjednodušování uznávaných Účetním dvorem, například v rámci programu Horizont 2020 a zjednodušování proplácení nepřímých nákladů na základě paušálních sazeb, s cílem dosáhnout obecného rozšíření tohoto přístupu i do dalších oblastí politiky;

273.  vyzývá Komisi, aby posoudila nebo přezkoumala možnost rozšíření systému vyrovnávání platebních nároků, ve kterém vzniká méně chyb než v systému proplácení nákladů – který je příčinou většiny chyb –, i na jiné programy;

274.  vybízí Komisi, aby monitorovala, jakým způsobem členské státy zkvalitňují pravidla auditů a kontrol s cílem vytvořit společnou základnu pro sdílení osvědčených postupů, a to zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek a boje proti podvodům a korupci;

Potřebná opatření

275.  dochází k závěru, že Komise by měla:

   a) shromáždit průkazné údaje o dopadech intervencí EFRR, ESF a FS za období 2007–2013 na plnění cílů strategie Evropa 2020;
   b) zajistit, aby nové priority Unie měly co nejtěsnější vazbu na politiku soudržnosti;
   c) pokračovat v započatém procesu zjednodušování včetně podpory zjednodušeného vykazování nákladů;
   d) nadále podporovat synergie v rámci politiky soudržnosti i mezi ní a dalšími intervencemi z unijního rozpočtu;

276.  schvaluje výhrady Komise v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti a žádá, aby byl formou zprávy Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Parlamentem informován o dalším vývoji dotčených programů;

277.  naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále důsledně řešila slabiny „primárních kontrol“, které probíhají v členských státech, neboť právě na této úrovni vznikají některé nejvážnější chyby;

278.  vyzývá Komisi, aby ve zprávě o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014 informovala o šíření zjednodušeného vykazování nákladů v jednotlivých členských státech;

279.  s Účetním dvorem je zajedno v tom, že věrohodnost finančních oprav vykazovaných certifikačními orgány by Komise měla posuzovat ve všech členských státech a že toto posouzení by mělo mít vliv na Komisí prováděný výpočet „zbytkové míry chyb“; vyzývá Komisi, aby podala zprávu o výsledcích opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Parlamentem;

280.  sdílí názor Účetního dvora, že Komise by měla ještě více posílit systém kontroly auditních orgánů a podat zprávu o výsledcích opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Parlamentem;

281.  vyzývá GŘ REGIO a GŘ EMPL, aby ve svých výročních zprávách o činnosti uveřejňovala, čím přispěla k přípravě doporučení Komise pro jednotlivé země a jak podporují členské státy při jejich provádění, neboť tato doporučení by měla ukazovat, jak GŘ členským státům usnadňují plnění cílů strategie EU 2020;

Přírodní zdroje

Obecné otázky

282.  konstatuje, že výdajová oblast týkající se přírodních zdrojů zahrnuje velmi různé typy činností v rámci společné zemědělské politiky (SZP), jejichž cílem je zvýšit produktivitu v zemědělském odvětví a zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělců, stabilizovat trhy, zajistit plynulé zásobování a zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny; je si vědom toho, že tuto funkci plní dva fondy: Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) přerozděluje přímou podporu / platby z prostředků Unie a poskytuje tržní opatření a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) spolufinancuje programy rozvoje venkova na základě projektů;

283.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby na přímou či nepřímou podporu býčích zápasů nebyly poskytovány žádné finanční prostředky Evropské unie; domnívá se, že na financování činnosti, která zahrnuje týrání zvířat, by se neměly používat žádné prostředky určené na SZP či jakékoli jiné prostředky vyčleněné v rámci rozpočtu Unie;

284.  konstatuje, že ostatní oblasti zahrnují činnosti prováděné v rámci společné rybářské politiky (EFF; Evropský rybářský fond) a činnosti v oblasti péče o životní prostředí (ochrana životního prostředí, jeho zlepšování, racionální využívání přírodních zdrojů), prováděné hlavně v rámci programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE);

285.  s politováním konstatuje, že z celkového počtu 21 doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, jich bylo plně provedeno pouze pět, přičemž čtyři doporučení jsou prováděna z větší části a dvanáct jen v některých ohledech;

Otázky řízení

286.  konstatuje, že prostředky SZP jsou poskytovány v rámci sdíleného řízení (spolufinancování za účasti členských států; rovněž přímé platby jsou přerozdělovány prostřednictvím platebních agentur a je vymezena odpovědnost za způsobilost a vyplácení prostředků příjemcům), že také Evropský rybářský fond je spravován formou sdíleného řízení a že program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) je řízen Komisí centrálně;

287.  zdůrazňuje, že problém účelného přidělování prostředků spočívá také v omezené spolehlivosti a ve stavu databáze systému evidence půdy (LPIS), která není vždy aktuální; s uspokojením konstatuje, že členské státy, které byly předmětem auditu, přikročily k řešení nedostatků systému LPIS, vyjadřuje však politování nad tím, že v některých členských státech některé významné nedostatky přetrvávají; žádá Komisi, aby v případě, že vnitrostátní systémy vykazují významné a přetrvávající nedostatky, užívala účinnějších nástrojů, které má v rámci nových právních předpisů v oblasti SZP(17) k dispozici;

288.  poukazuje na to, že jedním ze zjištěných nedostatků je také to, že členské státy nemají dostatečně zpracovány akční plány rozvoje venkova;

289.  doporučuje Komisi, aby poskytla členským státům vedení při řešení těchto problémů a aby přispěla k tomu, že v této věci učiní uspokojivá rozhodnutí;

290.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr provedl následný audit, jehož cílem bylo posoudit, zda nedostatky systému LPIS, které byly v členských státech zjištěny v období od roku 2007 do roku 2013, byly napraveny;

291.  s uspokojením konstatuje, že členské státy, které byly předmětem auditu, přikročily k řešení nedostatků systému LPIS; vyjadřuje však politování nad tím, že v Řecku, ve Španělsku a v Itálii některé významné nedostatky stále přetrvávají; žádá Komisi, aby v případě, že vnitrostátní systémy vykazují významné a přetrvávající nedostatky, užívala účinnějších nástrojů, které má v rámci nových právních předpisů v oblasti SZP k dispozici;

292.  se znepokojením konstatuje, že v rámci „postupu posíleného ujištění“(18) může docházet k podhodnocování míry chyb vykazovaných v daném rozpočtovém roce certifikačním orgánem; zdůrazňuje, že celkově zjistil Účetní dvůr u šesti členských států, které se rozhodly pro dobrovolné uplatňování tohoto postupu, že nedostatky spojené s jeho prováděním většinou způsobují, že vykazovaná míra chyb je nespolehlivá, a že Komise musí hlášené míry chyb korigovat směrem nahoru;

293.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že řecký certifikační orgán výrazně podhodnotil míru chyb vykázanou v rozpočtovém roce 2014 v rámci „postupu posíleného ujištění“, a zdůrazňuje, že celkově zjistil Účetní dvůr u šesti členských států, které se rozhodly pro dobrovolné uplatňování tohoto postupu (Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Itálie, Lucembursko, Spojené království), že nedostatky spojené s jeho prováděním většinou způsobují, že vykazovaná míra chyb je nespolehlivá;

294.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr odhalil nedostatky v systémech kontroly transakcí vztahujících se k oblasti rozvoje venkova u pěti platebních agentur, které v roce 2014 navštívil – v Irsku, Itálii (Kampánii), Portugalsku, Rumunsku a ve Švédsku –, zejména při kontrolách týkajících se environmentálních podmínek způsobilosti, maximální velikosti společností a postupů zadávání veřejných zakázek;

295.  vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti rozvoje venkova se akční plány přezkoumávané Účetním dvorem většinou typů chyb a systémových nedostatků nezabývaly;

296.  vítá skutečnost, že podle zjištění Evropského účetního dvora řídila Komise v roce 2014 postup finančního schvalování uspokojivým způsobem;

297.  je znepokojen tím, že postupy pro schvalování shody byly v roce 2014 stále příliš zdlouhavé; poukazuje na to, že 15% snížení počtu nevyřízených případů oproti roku 2013 není dostatečné, neboť v důsledku velkých prodlev zůstalo na konci roku 2014 nevyřízeno 180 dokumentů;

298.  zdůrazňuje, že audit Účetního dvora v oblasti řízení opatření týkajících se předávání znalostí a poradenství odhalil, že značný počet podobných služeb je financován z různých unijních fondů (např. z ESF a EZFRV), což s sebou nese riziko dvojího financování a potřebu zdvojování nákladných struktur řízení;

299.  vyjadřuje politování nad závěry Účetního dvora, podle nichž podpora venkovské infrastruktury v Unii umožnila dosáhnout jen omezené hodnoty v poměru k vynaloženým prostředkům; lituje rovněž toho, že potřeba financování rozvoje venkova z unijních prostředků nebyla vždy jasně odůvodněna, že koordinace s jinými fondy byla slabá a že výběrová řízení nevedla vždy k tomu, aby financování bylo nasměrováno k nákladově nejúčinnějším projektům; žádá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly potřebné a spolehlivé údaje o účinnosti a účelnosti financovaných opatření, tak aby bylo možné řídit vynakládání prostředků podle výsledků;

Legalita a správnost; otázky týkající se míry chyb

300.  je hluboce znepokojen tím, že Účetní dvůr provedl analýzu 183 transakcí v rámci EZZF včetně tržní a přímé podpory a 176 transakcí v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu, přičemž 177 z nich bylo zatíženo chybami (93 v oblasti zemědělství v souvislosti s tržní a přímou podporou, 84 v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu); konstatuje, že v oblasti tržní a přímé podpory z prostředků EZZF je na základě 88 vyčíslených chyb odhadovaná míra chyb 2,9 %, v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu je pak na základě 41 vyčíslených chyb odhadovaná míra chyb 6,2 %, což znamená, že nejpravděpodobnější míra chyb v celé oblasti „přírodních zdrojů“ je 3,6 %; s uspokojením konstatuje, že se situace zlepšila, protože bez podmíněnosti by nejpravděpodobnější míra chyb v celé oblasti „přírodních zdrojů“ činila 3 %.

301.  považuje za nepřijatelné, že u 26 případů vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci tržní a přímé podpory z prostředků EZZF měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit předtím, než dané výdaje vykázaly Komisi; konstatuje, že pokud by byly na základě všech těchto informací chyby opraveny, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto podkapitolu o 0,6 procentního bodu nižší; podotýká rovněž, že Účetní dvůr zjistil, že u 34 případů udělaly chybu, kterou Účetní dvůr zjistil, vnitrostátní orgány; a že tyto chyby zvýšily odhadovanou míru chyb o 0,7 procentního bodu; že u 15 případů vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit předtím, než dané výdaje vykázaly Komisi; a že pokud by byly na základě všech těchto informací chyby opraveny, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto podkapitolu o 3,3 procentního bodu nižší; podotýká rovněž, že Účetní dvůr zjistil, že ve třech případech udělaly chybu, kterou Účetní dvůr zjistil, vnitrostátní orgány; že tyto chyby zvýšily odhadovanou míru chyb o 0,6 procentního bodu; domnívá se, že tato situace, která se už několik let nemění, je dokladem nedbalosti;

302.  vyjadřuje politování nad tím, že příčiny chyb jsou stále tytéž:

   a) v oblasti tržní a přímé podpory z prostředků EZZF (v zemědělství): nepřesné či nezpůsobilé žádosti příjemců (nadhodnocení výměry zemědělské půdy uváděné v prohlášení, nezpůsobilé pozemky půdy), nezpůsobilí příjemci, činnosti, projekty nebo výdaje, porušení podmíněnosti a administrativní chyby;
   b) v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu (výdaje na rozvoj venkova): nepřesné či nezpůsobilé žádosti příjemců (nadhodnocení výměry zemědělské půdy uváděné v prohlášení, nezpůsobilé pozemky půdy), nezpůsobilí příjemci, činnosti, projekty nebo výdaje, porušení podmíněnosti, nedodržení agroenvironmentálních závazků a nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek;

Příspěvek podle typu chyby

Zemědělství

Rozvoj venkova

Nadhodnocený počet způsobilých hektarů

28%

6%

Nezpůsobilý příjemce, činnost, projekt nebo výdaj

6%

16%

Porušení podmíněnosti,

15%

1%

Administrativní chyby

15%

 

Nedodržení agroenvironmentálních závazků

 

10%

Nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek

 

3%

Celkem

63%

37%

303.  je zvláště znepokojen případy podezření na záměrné obcházení kritérií způsobilosti; poznamenává, že tyto případy byly předány Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a žádá tento úřad, aby o výsledcích svého vyšetřování informoval ve zprávě Komise o návazných opatřeních;

Problémy se spolehlivostí údajů

304.  zdůrazňuje, že je zásadně důležité, aby systém evidence půdy (LPIS) byl spolehlivý a aktuální, což by mělo omezit množství chyb;

305.  poukazuje na to, že GŘ AGRI upravuje míru chyb, kterou členské státy hlásí pro jednotlivé platební agentury, avšak způsobem ne vždy spolehlivým, hlavně na základě auditů Komise a Účetního dvora, které byly provedeny v posledních třech letech;

306.  zdůrazňuje, že zatímco v roce 2014 certifikační orgány kladně posoudily všechny kontrolní statistiky integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) EZZF, které byly vykázány členskými státy, Komise musela hlášené míry chyb u 17 z 69 platebních agentur opravit a zvýšit, přičemž zbytková míra chyb přesahovala 2 % a v pěti případech 5 %(19), konkrétně ve Španělsku (regiony Andalusie, Kantábrie, Extremadura a La Rioja) a v Maďarsku; poukazuje na to, že celkově se hlášená míra chyb u přímých plateb v oblasti SZP v důsledku úprav, které provedlo GŘ AGRI, zvýšila z 0,55 % na 2,54 %;

307.  zdůrazňuje, že zatímco v roce 2014 certifikační orgány kladně posoudily 88 % kontrolních statistik EZFRV, které byly vykázány členskými státy, Komise musela hlášené míry chyb u 43 z 72 platebních agentur opravit a zvýšit, přičemž upravená míra chyb přesahovala 2 % (z toho ve 14 případech přesahovala 5 %), v Bulharsku, v Dánsku, ve Španělsku (Andalusie a Valencie), ve Francii (ODARC a ASP), ve Spojeném království (Anglie), v Řecku, v Irsku, v Litvě, v Lotyšsku, v Nizozemsku, v Portugalsku a v Rumunsku; poukazuje na to, že celkově se hlášená míra chyb u plateb v oblasti rozvoje venkova v důsledku úprav, které provedlo GŘ AGRI, zvýšila z 1,52 % na 5,09 %;

308.  zdůrazňuje, že hrozí riziko, že Komise stanoví příliš nízkou upravenou míru chyb na úrovni jednotlivých platebních agentur, protože provedené úpravy se provádějí pouze tehdy, když jsou k dispozici výsledky auditu Komise nebo Účetního dvora;

309.  konstatuje nicméně, že Účetní dvůr považuje metodiku Komise za vhodný přístup, který může poskytnout dostatečný základ pro vyjádření výhrad na úrovni jednotlivých platebních agentur;

310.  poukazuje na to, že struktura provádění politik je v oblasti rozvoje venkova velmi fragmentovaná(20), což omezuje rozsah Komisí prováděných kontrol souladu u výdajů z EZFRV;

311.  konstatuje, že jelikož průměrné finanční opravy, které byly v posledních třech letech v oblasti EZZF provedeny, představují 1,2 % dotčených výdajů, v oblasti EZFRV pak 1 %, Komise uplatnila finanční opravy zahrnující v případě EZZF o něco méně než polovinu upravené míry chyb (2,6 % v roce 2014) a v případě EZFRV jednu pětinu upravené míry chyb (5,1 % v roce 2014); konstatuje, že za poslední tři roky činil objem zpětně získaných příspěvků 0,3 % výdajů v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a 0,9 % v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV);

312.  zdůrazňuje, že na základě údajů, které byly Komisi předány a které se týkají finančních oprav a zpětně získaných plateb na jedné jedné (1,9 % výdajů) a souhrnné upravené míry chyb na straně druhé (5,1 %), vyplývá z číselných údajů, že u EZFRV v roce 2014 není schopnost zajišťovat nápravu dostatečná k tomu, aby se do konce programového období podařilo snížit rizikové výdaje pod hranici významnosti(21);

313.  konstatuje, že prohlášení generálního ředitele GŘ AGRI o věrohodnosti obsahuje tři výhrady týkající se výdajů vykázaných za rok 2014 v rámci sdíleného řízení za účasti členských států a jednu výhradu týkající se nepřímého řízení v celkové výši 1 446,9 milionu EUR (1 451,9 milionu EUR v roce 2013); poznamenává, že nejvyšší rizikovou částku představuje v roce 2014 ABB03 (Přímé platby); vítá tuto intenzivní práci generálního ředitelství s údaji členských států v oblasti dohledu a napravování chyb, jak to ukládá článek 66 finančního nařízení; poukazuje na to, že nedostatky odhalené ve vnitrostátních systémech a jejich opravy tvoří důležitou část údajů, které slouží jako podklad pro prohlášení o věrohodnosti; vyzývá Komisi k dalšímu zlepšování kvality údajů sloužících jako podklad pro prohlášení o věrohodnosti;

Přístup založený na výkonnosti a výsledcích

314.  konstatuje, že bylo zřejmé poměrně výrazné, ale spíše formální zaměření na výkonnostní kritéria (podle Účetního dvora dokonce u 93 % prověřovaných projektů), avšak měření toho, nakolik se podařilo dosáhnout stanovených cílů, se nejevilo jako příliš důsledné;

315.  konstatuje, že podle výroční zprávy o činnosti generálního ředitele GŘ AGRI byl zemědělský příjmový faktor v roce 2014 stabilní (klíčový ukazatel výkonnosti 1); zdůrazňuje, že podle Komise(22) má na příjem v zemědělství na pracovníka pozitivní vliv úbytek zemědělské pracovní síly; žádá Komisi, aby o této otázce podala ve své výroční zprávě o činnosti systematické informace;

316.  je překvapen tím, že podle výroční zprávy o činnosti generálního ředitele GŘ AGRI byla míra zaměstnanosti ve venkovských oblastech (klíčový ukazatel výkonnosti 4) v roce 2014 stabilní, přestože počet zemědělců v Unii trvale klesá;

317.  považuje za neudržitelný stav, kdy podle výroční zprávy o činnosti GŘ AGRI(23) tvoří 44,7 % všech zemědělských podniků v Unii podniky částečně soběstačné, tj. podniky, které mají příjem nižší než 4 000 EUR ročně; konstatuje rovněž, že podle zprávy o rozdělení přímé podpory zemědělským producentům v rozpočtovém roce 2014, kterou Komise přijala dne 15. prosince 2015:

   a) v průměru 80 % příjemců přímé podpory SZP dostává zhruba 20 % plateb a
   b) 79 % příjemců přímé podpory SZP dostává ročně 5 000 EUR nebo méně;

318.  žádá GŘ AGRI, aby ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2015 podalo vyvážený přehled o stavu unijního zemědělství a jeho širším rámci, který bude vycházet z dostatečně širokého souboru hospodářských a environmentálních ukazatelů a který oběma spolutvůrcům právních předpisů umožní lepší posouzení výkonnosti SZP a informovanou reflexi o její budoucí orientaci;

319.  žádá GŘ AGRI, aby ve své výroční zprávě informovalo o vývoji rozdělování podpory příjmu zemědělců s důrazem na účinky nových forem podpory, které byly zavedeny v rámci reformy SZP z roku 2013, jako je například redistributivní platba;

320.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr se v rámci pilotního prověřování výkonnosti zaměřil na 71 projektů rozvoje venkova, které zahrnovaly investice do hmotného majetku;

321.  vítá výsledky, kterých bylo podle předběžných údajů (z konce roku 2014) týkajících se podporovaných mikropodniků (73 300) a mladých zemědělců (164 000) a podpory inovací pro zavádění nových výrobků či technologií ve 136 000 zemědělských podnicích dosaženo v rámci provádění politiky rozvoje venkova v období 2007–2013;

322.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr prokázal nedostatky v zacílení opatření a výběru projektů a že chyběly průkazné údaje o přiměřenosti nákladů;

323.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr odhalil nedostatky v systémech kontroly transakcí vztahujících se k oblasti rozvoje venkova u pěti platebních agentur, které v roce 2014 navštívil – v Irsku, v Itálii (v Kampánii), v Portugalsku, v Rumunsku a ve Švédsku –, zejména při kontrolách týkajících se environmentálních podmínek způsobilosti, maximální velikosti společností a postupů zadávání veřejných zakázek;

Nástroje finančního inženýrství

324.  konstatuje, že využívání nástrojů finančního inženýrství je v této oblasti zcela zanedbatelné a spíše výjimečné;

325.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr odhalil v oblasti rozvoje venkova u financovaných zařízení hrubé nedostatky, pokud jde o zajištění pákového efektu a opětovné využití prostředků (revolving), a dospěl k závěru, že nástroje finančního inženýrství byly v období 2007–2013 neúspěšné(24) ; žádá, aby Komise prováděla měření, která budou příjemcům sloužit jako dostatečná pobídka k vytváření významné přidané hodnoty;

326.  bere na vědomí, že Komise zahájila postup schvalování souladu, aby získala podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu v České republice, a že zdůraznila, že nebudou-li přijata nezbytná opatření, která střetům zájmů zamezí, mohlo by to vést až k tomu, že český příslušný orgán odebere platební agentuře akreditaci, a/nebo k tomu, že Komise uplatní finanční opravu; žádá Komisi, aby postupovala rychle a aby o této věci do června 2016 informovala Parlament; žádá úřad OLAF, aby o svém rozhodnutí zahájit nebo nezahájit v této věci vyšetřování neprodleně informoval Parlament;

327.  konstatuje, že po skončení období způsobilosti nástrojů finančního inženýrství mohou být prostředky, které se jako výnos z investic navracejí zpět do fondů, využívány členskými státy a stát se v souladu s platným právním rámcem vnitrostátními prostředky; vyjadřuje politování nad tím, že tímto způsobem mohou být prostředky, které byly původně vázány na určité finanční nástroje, posléze převedeny do jiných odvětví a konkrétních podniků; vyzývá Komisi, aby vytvářela větší pobídky, které budou členské státy motivovat k vynakládání těchto prostředků v témže odvětví;

Osvědčené postupy

328.  bere na vědomí podrobnou analýzu Účetního dvora, který si v ní klade otázku, zda byla unijní podpora zaměřena na jasně definované cíle a odrážela zjištěné strukturální a územní potřeby a strukturální nevýhody; a že rovněž prověřoval, zda součástí zacílení a výběru je i kritérium výkonnosti; domnívá se, že společný rámec monitorování a hodnocení (CMEF), který vytvořilo GŘ AGRI, obsahuje v souvislosti přístupem zaměřeným na výkonnost soubor konkrétních ukazatelů, které Komisi umožní měřit a vykazovat dosažený pokrok;

Potřebná opatření

329.  dochází k závěru, že Komise by měla:

   a) přijmout vhodná opatření k posílení akčních plánů v členských státech, díky nimž bude možné určit nejčastější příčiny chyb; a revidovat audity shody prováděné v rámci strategie pro rozvoj venkova;
   b) provést analýzu dopadů reformy SZP z hlediska výkonnosti odvětví a jeho priorit v souvislosti s unijní rozpočtovou podporou;
   c) usnadnit synergie v oblasti přírodních zdrojů a zamezit tak současné různorodosti podpůrných opatření;
   d) předložit Parlamentu podrobnou zprávu týkající se stanovení stropů pro přímé platby ze SZP v jednotlivých členských státech;

330.  žádá, aby:

   a) Komise zvážila možnost, aby GŘ AGRI uvádělo ve své výroční zprávě o činnosti informace o vývoji rozdělování podpory příjmu zemědělců;
   b) členské státy ve větší míře usilovaly o to, aby do svých databází LPIS ukládaly spolehlivé a aktuální údaje a zamezily tak platbám za nezpůsobilou půdu;
   c) Komise vypracovala návrhy na stanovení sankcí za poskytování vědomě či nevědomě nesprávných údajů ze strany platebních agentur včetně těchto tří rozměrů: kontrolní statistiky, prohlášení platebních agentur a činnost certifikačních orgánů;
   d) Komise by měla přijmout vhodná opatření, která stanoví, že akční plány členských států v oblasti rozvoje venkova musejí zahrnovat nápravná opatření s cílem odstranit nejčastější příčiny vzniku chyb;
   e) Komise revidovala strategii svých auditů shody, které provádí v rámci rozvoje venkova, tak aby bylo možné stanovit, zda se systémové nedostatky zjištěné v jednom určitém regionu v případě členských států, které mají regionální programy, vyskytují i v jiných regionech, zvláště pokud jde o investiční opatření;
   f) Komise zajistila, že nový postup zaručování legality a správnosti uskutečněných operací, který bude počínaje rozpočtovým rokem 2015 povinný, bude certifikačními orgány správně uplatňován a bude přinášet spolehlivé informace o míře chyb;
   g) členské státy posuzovaly nutnost podpory činností v oblasti předávání znalostí a poradenství, které jsou na trhu dostupné okamžitě a za přiměřenou cenu, a je-li tato nutnost opodstatněná, aby členské státy zajistily, že náklady podporovaných činností nebudou převyšovat náklady obdobných činností nabízených na trhu;
   h) Komise zajistila vzájemnou doplňkovost unijních fondů s cílem zmírnit riziko dvojího financování a zdvojování administrativní práce spojené s opatřeními v oblasti předávání znalostí a poradenství;
   i) Komise podpořila členské státy v tom, aby vytvořily jediný finanční nástroj, který může poskytovat jak úvěry, tak záruky, čímž se zvýší jeho činnost a celková efektivita;
   j) Komise stanovila příslušné standardy a cíle pro zajištění pákového efektu a opětovného využití prostředků (revolving) s cílem zvýšit účinnost finančních nástrojů v programovém období 2014–2020;
   k) Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny co nejvíce omezila přenosy prostředků na závazcích, jejichž výše v roce 2014 činila 0,9 milionu (50 %); poukazuje na to, že v roce 2013 vydal Účetní dvůr podobné připomínky a že informace o nápravných opatřeních jsou dosud nedostupné;

Globální Evropa

Obecné otázky

331.  konstatuje, že do této oblasti patří výdaje spojené s činnostmi v rámci zahraniční politiky, podpora kandidátských a možných kandidátských zemí a také rozvojová pomoc a humanitární pomoc poskytovaná rozvojovým a sousedním zemím, které nespadají mezi činnosti Evropského rozvojového fondu;

332.  konstatuje, že okruh 4 nazvaný „Globální Evropa“ pracuje s celkovou částkou 7,4 miliardy EUR, přičemž vynakládání prostředků závisí na nástrojích spolupráce a metodách realizace;

333.  konstatuje, že pro agendu sousedství a rozšiřování EU jsou v současnosti nepochybně důležité tři oblasti: partnerství, rozšíření a synergie s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ);

334.  vítá skutečnost, že z celkového počtu osmi doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, byla čtyři doporučení provedena v plném rozsahu, dvě se provádějí z větší části a dvě alespoň v některých ohledech;

Otázky řízení

335.  konstatuje, že tato oblast podléhá přímému řízení, tj. že výdaje řídí Komise a její GŘ; zajišťováno je z bruselského ústředí nebo prostřednictvím delegací Unie v jednotlivých zemích nebo ve spolupráci s mezinárodními organizacemi;

336.  s překvapením konstatuje, že delegace disponující částkou, která je měřeno klíčovými ukazateli výkonnosti 5 – „včasné provádění“ a 6 – „plnění cíle“ nejvíce riziková, nepatří mezi delegace, které jsou uváděny jako nejméně výkonné; domnívá se, že to vrhá určité pochyby na kvalitu a serióznost údajů vykazovaných některými delegacemi;

337.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že podle zprávy o řízení vnější pomoci týkající se 2 projektů řízených delegacemi EU:

   805 projektů v hodnotě 13,7 miliardy EUR (45,53 % celkové částky) je v prodlení,
   610 projektů v hodnotě 9,9 miliardy EUR (32,96 %) nedosáhne původně stanovených cílů,
   500 projektů v hodnotě 8,6 miliardy EUR (29 %) je v prodlení a nedosáhne původně stanovených cílů,
   915 projektů v hodnotě 15 miliard EUR (50 %) je buď v prodlení, nebo nedosáhne původně stanovených cílů,
   opatření rozpočtové podpory představují téměř jednu pětinu projektů s největšími problémy;

338.  vítá skutečnost, že Komise zavedla systém pro monitorování probíhajících projektů a že zprávy o řízení vnější pomoci na konci roku poskytují zběžné posouzení projektů, které čelí prodlevám při provádění, nebo v souvislosti se kterými hrozí, že nesplní jeden nebo více původně stanovených cílů;

339.  vyzývá Komisi, aby nadále monitorovala tyto projekty a aby přijala odpovídající opatření s cílem umožnit, aby byly cíle projektů splněny ve stanoveném časovém rámci; žádá Komisi, aby podala aktuální zprávu o stavu těchto projektů, a vyzývá ji, aby do této zprávy zahrnula i programy sousedské podpory;

340.  335. vyjadřuje politování nad tím, že projekty, jejichž provádění je problematické, bývají méně často předmětem inspekcí pracovníků delegací než projekty, které jsou bezproblémové;

341.  konstatuje, že na základě údajů uvedených ve zprávě o řízení vnější pomoci za rok 2014 bylo navštíveno 77 % projektů, kterým bylo podle klíčového ukazatele výkonnosti 5 (KUV 5) uděleno výstražné znamení, zatímco 23 % navštíveno nebylo, že pokud je o projekty, kterým bylo podle KUV 5 uděleno varování, bylo navštíveno 74 % projektů a 26 % navštíveno nebylo a že bylo navštíveno 71 % projektů, které byly podle KUV 5 označeny za bezproblémové, a 29 % nebylo;

342.  336. připomíná, že Parlament žádal Komisi, aby jej informovala o opatřeních, která přijala za účelem zlepšení výkonnosti delegací Unie v oblasti finančního plánování a přidělování prostředků, finanční správy a auditu, a spolu se zprávami o řízení vnější pomoci sdělovala Parlamentu i závěry, které z nich vyvodila;

343.  konstatuje, že akční plány pro 22 delegací, které splnily kritéria stanovená KUV v roce 2014 na méně než 60 %, byly oficiálně předány Evropskému parlamentu dne 5. listopadu 2015; dále konstatuje, že závěry vypracované GŘ DEVCO na základě zprávy o řízení vnější pomoci, byly uvedeny ve výroční zprávě o činnosti GŘ DEVCO za rok 2014;

344.  trvá na tom, že Komise by v žádném případě neměla využívat řízení o sporných otázkách, které stanoví článek 163 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie, za účelem toho, aby odložila či zamezila přijetí zvláštní zprávy Účetního dvora;

345.  důrazně opakuje, že proces budování věrohodnosti vyžaduje opatření, která posílí odpovědnost delegací Unie prostřednictvím zpráv o řízení vnější pomoci, které připravují a podepisují vedoucí delegací Unie;

346.  má za to, že zprávy o řízení vnější pomoci, vydávané vedoucími delegací Unie, jsou užitečným nástrojem vnitřního řízení, který Komisi umožňuje včas rozpoznat problematické projekty a řešit tyto problémy ještě v průběhu provádění projektu; vyjadřuje politování nad tím, že zprávy o řízení vnější pomoci, které vydávají vedoucí delegací Unie, nejsou přikládány k výročním zprávám o činnosti GŘ DEVCO a NEAR, jak to stanoví čl. 67 odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že jsou soustavně považovány za důvěrné, třebaže v souladu s čl. 67 odst. 3 finančního nařízení „[se] zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu“;

347.  vyjadřuje politování nad tím, že celková výkonnost delegací Unie, pokud jde o provádění programů vnější pomoci, měřená klíčovým ukazatelem výkonnosti, který je použit ve zprávě o řízení vnější pomoci za rok 2014, se ve srovnání s rokem 2013 zhoršila; podotýká nicméně, že tyto zprávy představují hodnocení probíhajících projektů a že výkonnost je zde ovlivněna faktory, na které delegace EU nemají žádný vliv, včetně kvality státní správy v přijímajících zemích, bezpečnostní situace, politických krizí, úsilí provádějících partnerů atd.;

348.  uznává, že posuzování na základě zpráv o řízení vnější pomoci představuje pouze určitý dílčí pohled na situaci jednotlivých projektů na konci roku a že skutečný dopad zjištěných problémů je možné posoudit teprve ke konci projektu;

349.  zdůrazňuje, že Komise by měla využívat zprávy o řízení vnější pomoci jako pomůcku při řešení zjištěných nedostatků, aby probíhající projekty splnily původně stanovené cíle; očekává, že Komise zajistí, aby časové plány projektů vnější pomoci byly reálně splnitelné a aby se tak snížil počet projektů, které jsou v prodlení; očekává, že Komise bude Evropskému parlamentu podávat zprávy o nápravných opatření, na jejich základě pak bude možné zjednat nápravu v situacích, kdy se delegace při provádění potýkají s vážnými problémy;

350.  konstatuje, že pouze u velmi omezené části probíhajících projektů dospělo posouzení k závěru, že jsou to projekty s vážnými problémy, které opravňují k udělení výstražného znamení; vítá předpokládaná nápravná opatření, která by mohla mít pozitivní přínos ještě před skončením tohoto prováděcího období;

351.  zastává názor, že vedoucím delegací Unie by měly při jejich přijímání a ve zkušebním době být připomínány povinnosti, které mají v oblasti řízení, jejich odpovědnost za zabezpečení řízení portfolia činností, jejichž vykonáváním je jejich delegace pověřena (klíčové řídicí procesy, řízení kontroly, adekvátní porozumění danému klíčovému ukazateli výkonnosti a jeho posuzování), předkládání kvalitativních a vyčerpávajících výkazů v souvislosti s přípravou výroční zprávy, a měli by být upozorněni na to, že se nemohou soustředit pouze na politickou část svých povinností;

352.  je znepokojen způsobem, jakým EU řídí svou vnější pomoc třetím zemím poukazuje na to, že každé druhé euro je vydáváno se zpožděním (což se v době vydání poslední zprávy týkalo 805 projektů), každé třetí euro bylo vynaloženo, aniž by přispělo k plnění plánovaného cíle (610 projektů), a pro každé čtvrté euro platí obojí (500 projektů); je znepokojen tím, že v případě rozpočtové podpory je v prodlení téměř jedna pětina (18,5 %) opatření a nejsou plněny jejich cíle, přičemž téměř jedna polovina projektů podporovaných z prostředků Evropského rozvojového fondu (ERF) má s prováděním tytéž potíže; je proto znepokojen tím, že projekty, které mají problémy, jsou mnohem méně často předmětem inspekcí než projekty, které jsou bezproblémové; žádá Komisi, aby podala aktuální zprávu o stavu těchto projektů, a vyzývá ji, aby do této zprávy zahrnula i programy podpory v rámci politiky sousedství;

353.  uznává, že skutečný dopad zjištěných problémů je možné posoudit teprve v době skončení projektu; domnívá se, že finanční dopad problémů a zpoždění vzniklých během provádění projektů by měl být pečlivě měřen a že může představovat pouze velmi omezenou část výdajů na projekt;

354.  je přesvědčen, že vedoucí delegací Unie by měli mít jasné pokyny v podobě obecných směrnic týkajících se definice výhrady a jejích složek;

355.  je přesvědčen, že důležitým úkolem delegace je určovat a konsolidovat trendy na základě řízení informací a klíčového ukazatele výkonnosti a na základě toho posuzovat programový cyklus s ohledem na zajištění přínosu celkové nebo odvětvové užitkovosti unijní rozvojové pomoci;

356.  vítá skutečnost, že Komise posílila monitorování projektů financovaných z prostředků Unie v táborech v Tindúfu, kde během roku 2015 proběhlo 24 monitorovacích misí a kde humanitární pracovníci strávili v táborech až dva týdny měsíčně; vítá veškeré úsilí Evropské komise o zajištění toho, aby unijní finanční prostředky byly v táborech využívány co nejúčelněji, a zjišťuje, že v případě Tindúfu nepodléhá dovážená humanitární pomoc žádným clům;

Legalita a správnost; otázky týkající se míry chyb

357.  poznamenává, že Účetní dvůr provedl analýzu 172 transakcí, z nichž 43 bylo zatíženo chybou; konstatuje, že na základě 28 vyčíslených chyb je odhadovaná míra chyb 2,7 %;

358.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr stanovil zvláštní míru chyb týkající se výdajů přímo řízených Komisí (z nichž jsou vyloučeny transakce za účasti více dárců a transakce v rámci rozpočtové podpory), a vyjadřuje politování nad tím, že míra chyb byla u těchto zvláštních transakcí vyčíslena na 3,7 %; považuje za skličující, že v sedmi případech vyčíslitelných chyb měla Komise dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešla nebo je odhalila a opravila ještě před přijetím výkazu výdajů; podotýká, že pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 0,2 procentního bodu nižší;

359.  konstatuje, že mezi hlavní chyby patří nezpůsobilé výdaje vykázané příjemci financování (ať už z důvodu nesplnění lhůty, daní, nedodržení pravidla původu nebo nedostatečné dokumentace) a nedostatečné zúčtování a schválení plateb ze strany Komise;

Příspěvek podle typu chyby

Globální Evropa

Nezpůsobilé výdaje

57%

Neposkytnuté služby / práce / dodávky

24%

Chybějící doklady odůvodňující výdaje

8%

Nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek

6%

Nesprávný výpočet vykázaných výdajů

4%

Celkem

100%

360.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr stanovil zvláštní míru chyb týkající se výdajů přímo řízených Komisí, z nichž jsou vyloučeny transakce za účasti více dárců a transakce v rámci rozpočtové podpory; vyjadřuje politování na tím, že míra chyb byla u těchto zvláštních transakcí vyčíslena na 3,7 %;

361.  poukazuje na to, že Účetním dvorem prověřované transakce v rámci rozpočtové podpory chyby týkající se legality a správnosti nevykazovaly; zastává nicméně názor, že Komise by měla zavést jednotné monitorování prostředků přidělovaných formou rozpočtové podpory, jehož součástí by měly být i systematické kontroly dodržování podmínek způsobilosti pro tento typ podpory;

362.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil v roce 2014 tutéž systémovou chybu, kterou odhalil už při finanční kontrole v roce 2013 a která spočívá v tom, že výdaje jsou přijímány na základě vlastních odhadů, a nikoli na základě vzniklých, uhrazených a schválených nákladů; s uspokojením nicméně konstatuje, že GŘ ELARG v květnu 2014 opravilo nesprávně provedená zúčtování za roky 2013 a 2014 a revidovalo rovněž pokyny obsažené v účetní příručce ELARG;

363.  připomíná, že generální ředitel EuropeAid ve svém prohlášení o věrohodnosti(25) uvedl, že zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti předmětných transakcí, zároveň však vydal globální výhradu k míře chyb přesahující 2 %, což svědčí o tom, že kontrolní postupy nedokázaly předejít významné míře chyb ani ji odhalit a napravit;

364.  považuje za velmi důležité, aby byla možnost pozastavit předvstupní financování nejen v případech, kdy bylo prokázáno zneužívání prostředků, ale i v případech, kdy země v předvstupní fázi jakýmkoli způsobem porušují práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie;

Problémy se spolehlivostí údajů

365.  konstatuje, že vzhledem k charakteru výdajů a území, kam jsou tyto prostředky přidělovány, se řízení údajů v této oblasti znatelně liší od kterékoli jiné oblasti unijního rozpočtu;

Přístup založený na výkonnosti a výsledcích

366.  konstatuje, že vzhledem k charakteru podpory přispívají k zaměření na výkonnost podstatnou měrou i lépe fungující řízení rizik a posílené systémy kontroly;

Nástroje finančního inženýrství

367.  poznamenává, že v této oblasti nepředstavují nástroje finančního inženýrství žádné klíčové téma; pokud je zde nějaký prostor pro tento druh podpory, bývá využíván spíše formou opatření Evropského rozvojového fondu;

Potřebná opatření

368.  dochází k závěru, že by Komise měla:

   a) postupovat podle doporučení Účetního dvora a vytvořit a provádět postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit, aby refinancování plateb vycházelo ze skutečných výdajů, a v případě grantových dohod zpřísnit předběžné kontroly, počítající mj. s plánováním s ohledem na rizika a s následným systematickým navštěvováním;
   b) zohledňovat současný soubor priorit, které se velmi prudce mění, aby byla schopna zajistit, aby poskytovaná finanční podpora plnila svůj účel, a to nejen s ohledem na územní aspekty (Ukrajina, Turecko, západní Balkán, země Východního partnerství ad.), ale současně i s ohledem na aspekty tematické;

369.  žádá, aby Komise vytvořila a zavedla postupy vnitřní kontroly, které zajistí, aby zúčtování předběžného financování vycházelo ze skutečných výdajů nezahrnujících právní závazky;

370.  plně podporuje pokyn, který vydala Komise ve své souhrnné zprávě(26), v níž vyzývá GŘ DEVCO, aby „hledalo způsoby, jak zvýšit rozsah, v němž zohlední výsledky svých kontrol, s cílem poskytnout diferencovanější údaje o věrohodnosti podle rizika a následně zaměřit větší část svých kontrolních zdrojů na oblasti, jichž se týkají konkrétní výhrady, s přihlédnutím k relativní nákladové efektivitě jednotlivých kontrol“;

371.  žádá Komisi, aby:

   a) Parlamentu každoročně předkládala celkové posouzení zprávy o řízení vnější pomoci; a
   b) ve výročních zprávách o činnosti GŘ DEVCO a GŘ NEAR uváděla opatření, která přijala za účelem nápravy v situacích, kdy mají delegace problémy s čerpáním prostředků, aby omezila prodlení, k nimž dochází při poskytování rozpočtové podpory, a zjednodušila programy;

Správa

372.  konstatuje, že tato velmi specifická oblast se týká výdajů orgánů a jiných institucí Unie a že Komise zde v mnoha případech hraje roli toho, kdo poskytuje služby ostatním;

373.  poukazuje na to, že zhruba 60 % celkové částky představují náklady na zaměstnance; ostatní položky tvoří budovy, vybavení, energie, komunikace, IT aj.;

374.  požaduje, aby všechny orgány, instituce a agentury Unie naplňovaly článek 16 služebního řádu úředníků EU každoročním zveřejňováním informací o vysokých úřednících, kteří odešli ze správních orgánů Unie, a také seznamu případů střetu zájmů; požaduje, aby v rámci výše zmíněné nezávislé struktury byla posuzována slučitelnost zaměstnání po ukončení služby pro Unii nebo situace, kdy osoby ve služebním poměru a bývalí poslanci Parlamentu odejdou z veřejného do soukromého sektoru (problém „otáčivých dveří“), a možnost střetu zájmů a aby byly stanoveny čekací lhůty, které by měly trvat přinejmenším po dobu vyplácení odchodného;

375.  poukazuje na to, že 5 bývalých úředníků bylo v roce 2014 zaměstnáno ve funkci zvláštních poradců, přičemž jeden z nich pobíral odměnu po dobu 43 týdnů, další dva po dobu 30 týdnů; žádá Komisi, aby poskytla další informace o tom, proč výše zmíněným bývalým úředníkům nebyly prodlouženy původní smlouvy a místo toho se jim počítala odměna podle počtu dní, zda byly tyto původní smlouvy zohledněny, a pokud ano, jakým způsobem, a zda byly souběžně vypláceny i důchody;

376.  poukazuje na to, že prodloužením délky pracovního týdne z 37,5 na 40 hodin v rámci úpravy služebního řádu vznikl ekvivalent zhruba 2 900 míst, což prakticky vyvažuje dohodnuté 5% snížení stavu zaměstnanců, k němuž by mělo v průběhu několika let v rámci reformy služebního řádu dojít; vyzývá Komisi, aby předložila transparentní zprávu s údaji o plánovaném omezování počtu pracovních míst v daném roce a započítala do nich prodloužení pracovní doby;

377.  zdůrazňuje, že pro každého člena Komise je postup udělování absolutoria důležitější než jiné schůze, protože odpovědný parlamentní výbor je toho názoru, že každý komisař je odpovědný Parlamentu;

378.  zdůrazňuje důležitou úlohu oznamovatelů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny orgány Unie zavedou pravidla na ochranu oznamovatelů; vyzývá Komisi, aby prosazovala právní předpisy o ochraně oznamovatelů v Unii;

379.  žádá, aby všechny ty orgány, instituce a agentury Unie, které tak dosud neučinily, přijaly urychleně vnitřní předpisy pro oznamování případů nesprávného jednání (whistleblowing) a uplatnily společný přístup ke svým povinnostem, přičemž se zaměří na ochranu oznamovatelů; žádá, aby v rámci směrnice o ochraně obchodních tajemství byla věnována zvláštní pozornost ochraně oznamovatelů; vyzývá Komisi, aby prosazovala právní předpisy o minimální úrovni ochrany oznamovatelů v Unii; vyzývá orgány, instituce a agentury, aby pozměnily služební řád s cílem zajistit, aby pouze formálně neukládal úředníkům povinnost oznamovat nesrovnalosti všeho druhu, ale také stanovil odpovídající ochranu „oznamovatelů“; vyzývá orgány, instituce a agentury, aby neprodleně uplatňovaly čl. 22 písm. c) služebního řádu;

380.  vyjadřuje znepokojení nad počtem sebevražd mezi zaměstnanci; zastává názor, že Komise by měla provést za tímto účelem důkladné posouzení dobrých životních podmínek zaměstnanců, aby se takové případy již neopakovaly;

381.  s politováním konstatuje, že z celkového počtu osmi doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, nebylo plně provedeno žádné, 5 doporučení se provádí z větší části a 3 jen v některých ohledech;

382.  konstatuje, že doba pracovní neschopnosti zůstává v Komisi na stále stejné úrovni; vítá zavedení skupiny pro psychosociální podporu, za jejíhož působení se počet dní nepřítomnosti na pracovišti snížil ze 2 200 v roce 2010 na 772 v roce 2014; je nicméně znepokojen skutečností, že v 868 případech bylo nutné intervenovat, třebaže spokojenost dosahuje 95 %;

383.  bere na vědomí, že více než 250 zaměstnanců, kteří nenašli uplatnění v nových kabinetech, získali opět práci jako interní nebo externí zaměstnanci na generálních ředitelstvích a že v nové Junckerově Komisi bylo přivítáno zhruba 550 zaměstnanců nových kabinetů;

384.  domnívá se, že 64 let stará výsada pracovníků Unie, která je zbavuje povinnosti zodpovídat se za svou trestnou činnost před soudy v členských státech, je již drahný čas přežitkem; žádá, aby tato výsada, která je zakotvena v protokolu ke Smlouvě, byla omezena jen na pracovníky Unie ve třetích zemích;

Legalita a správnost; otázky týkající se míry chyb

385.  poznamenává, že Účetní dvůr provedl analýzu 129 transakcí, z nichž 20 bylo zatíženo chybou; konstatuje, že na základě 12 vyčíslených chyb je odhadovaná míra chyb 0,5 %;

386.  konstatuje, že mezi hlavní chyby patří nezpůsobilé nebo nesprávně vypočítané zaměstnanecké příspěvky a související požitky, platby za služby, na které se nevztahuje stávající smlouva, a jiné výlohy bez řádného odůvodnění;

Příspěvek podle typu chyby

Správa

Nezpůsobilé nebo nesprávně vypočítané zaměstnanecké příspěvky a související požitky

70%

Platby za služby, na které se nevztahuje stávající smlouva

22%

Jiné výlohy bez řádného odůvodnění

8%

Celkem

100%

Kodex chování a střet zájmů

387.  poukazuje na to, že problémům, které se týkají bezúhonnosti, věnují veřejnost i sdělovací prostředky velkou pozornost, z čehož plyne, že dobře fungující kodexy chování vyžadují trvalou pozornost; zdůrazňuje, že kodex chování je účinným preventivním opatřením jedině tehdy, je-li náležitým způsobem uplatňován a jeho dodržování se kontrolu soustavně, nikoli pouze v případě přestupků; poukazuje na to, že k přezkumu kodexu chování by mělo dojít do konce roku 2017;

388.  podněcuje orgány, instituce a agentury Unie k tomu, aby u osob vykonávajících funkce ve veřejné správě lépe zvyšovaly informovanost o politice prevence střetu zájmů, souběžně s již probíhajícími činnostmi zvyšování informovanosti, a požaduje, aby integrita a transparentnost byly zařazeny jako povinný bod, o němž se bude hovořit při přijímacích řízeních a při pohovorech o pracovním výkonu; zastává názor, že v rámci právních předpisů o střetu zájmů je třeba rozlišovat mezi volenými zástupci a úředními osobami; domnívá se, že podobnými pravidly by se měly řídit i úřední osoby a osoby vykonávající funkce ve veřejné správě v členských státech, které se podílí na správě a kontrole evropských grantů; žádá Komisi, aby předložila příslušný návrh právního základu;

389.  domnívá se, že Komise by měla iniciativně zpřístupňovat dokumenty týkající se doporučení etického výboru, který zasedá ad hoc, ohledně pracovních míst bývalých komisařů po odchodu z funkce, přičemž zpracování obchodních a osobních údajů by mělo probíhat v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001;

390.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování pro komisaře, jehož součást by mělo být i vymezení toho, co představuje „střet zájmů“, zavedení kritérií pro posuzování slučitelnosti zaměstnání vykonávaného po odchodu z funkce a prodloužení čekací lhůty, která by v případě komisařů měla trvat tři roky; vyzývá Komisi, aby členské státy požádala, aby u svého kandidáta na členství v Komisi jasně uváděly veškeré možnosti střetů zájmů, které u něj připadají v úvahu, a aby podaly vysvětlení toho, jak je střet zájmů definován v jejich vnitrostátních právních předpisech; domnívá se, že v případě, že se výklady střetu zájmů, které podávají vnitrostátní právní předpisy a pravidla, která v tomto ohledu uplatňuje sama Komise, rozcházejí, by se měly členské státy řídit tímto druhým výkladem;

391.  požaduje, aby Komise v tomto ohledu věnovala zvláštní pozornost předcházení střetům zájmů a korupčním praktikám v případě decentralizovaných agentur, které jsou v tomto směru mimořádně zranitelné, vzhledem k tomu, že jsou mezi občany relativně neznámé a nacházejí se v celé EU;

392.  poukazuje na to, že v souvislosti s otázkou střetu zájmů je důležitým krokem to, aby se v rámci přezkoumávání situace možného střetu zájmů zvýšila transparentnost předsedy Evropské komise, jejího etického výboru, který zasedá ad hoc, a generálního tajemníka; vyzývá Komisi, aby stanoviska etického výboru v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 sama aktivně zveřejňovala a veřejnost se tak mohla domnívat, že Komise je schopna nést za svá rozhodnutí odpovědnost; opakuje parlamentní doporučení, že etický výbor, který zasedá ad hoc, by měl být reformován, aby měl širší pravomoci a aby v něm mohli působit nezávislí odborníci;

393.  domnívá se, že kodex chování pro komisaře by měl obsahovat jasnější popis úkolů etického výboru, který zasedá ad hoc, a rovněž požadavek, aby členy výboru byli nezávislí odborníci;

394.  vyzývá Komisi, aby uveřejňovala prohlášení o střetu zájmů v otevřeném a strojově čitelném formátu;

395.  domnívá se, že zaměstnanci státních orgánů zaměstnaní v soukromé kanceláři evropského komisaře by pokud možno v rámci svých funkcí neměli být pověřeni vztahy s vlastními členskými státy, pokud nebude řádně prověřen a vyloučen jakýkoli možný střet zájmů s legitimními zájmy Komise;

Střety zájmů v rámci sdíleného řízení a ve třetích zemích při spravování prostředků EU

396.  poukazuje na to, že v některých členských státech neexistují ministerské předpisy, které by zamezily tomu, aby úřední osoby byly výhradními nebo částečnými vlastníky hospodářských podniků;

397.  vážný střet zájmů spatřuje v tom, že hospodářské podniky, jejichž vlastníky jsou úřední osoby Unie, mohou žádat o peníze Unie nebo je mohou získávat jako subdodavatelé a že sám majitel i úřední osoba nese zároveň odpovědnost za řádné užívání těchto peněz či případně za jeho kontrolu;

398.  žádá, aby Komise do budoucna ve všech právních předpisech Unie týkajících se plateb stanovila, že hospodářské podniky z členských států Unie a ze třetích zemí, které jsou ve vlastnictví úředních osob, nemohou žádat o finanční prostředky Unie ani je nemohou získávat;

Transparentnost

399.  domnívá se, že veškeré údaje o plnění rozpočtu v rámci EU by měly být transparentní a spojené s konkrétní odpovědností, které se lze dovolávat prostřednictvím jejich zveřejnění, a to i včetně výdajů členských států v rámci sdíleného řízení;

400.  vyzdvihuje zásadu, že Komise by na všech úrovních měla ukončit své styky s neregistrovanými lobbisty;

401.  vyzývá Komisi, aby povinnost protokolovat údaje o jednání s lobbisty rozšířila na každého, kdo se podílí na procesu vytváření unijních politik, a aby žádala od svých GŘ pravidelné zprávy o schůzkách, k nimž v jejich útvarech dochází, a aby tyto informace umístila snadno přístupným způsobem na svou internetovou stránku;

402.  domnívá se, že Komise by měla mít povinnost protokolovat a zpřístupňovat v podobě „legislativní stopy“ veškeré vstupy, které obdrží ze strany lobbistů či zástupců určitých zájmů k návrhům politik či zákonů; navrhuje, aby tato legislativní stopa obsahovala podrobné informace o lobbistech, jejichž náhledy měly na návrhy Komise významný vliv;

403.  vítá zveřejnění seznamu vyšších úředníků, kteří odešli z Komise, a vyzývá Komisi, aby pod definici vyšších úředníků zahrnula všechny členy kabinetu;

Odborné skupiny

404.  naléhavě vyzývá Komisi, aby proti střetům zájmů v odborných skupinách postupovala dle doporučení veřejného ochránce práv a odložila přijetí nových horizontálních pravidel, dokud Parlament nebude schopen vyjádřit své stanovisko na základě probíhající práce na společné zprávě z vlastního podnětu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a Výboru pro právní záležitosti (JURI);

Jiné

Migrace a uprchlíci

405.  vítá informace o fondech, kterých lze využít pro zmírnění krizových situací, které vznikají v důsledku rozsáhlého přílivu uprchlíků(27);

406.  je toho názoru, že unijní fondy použitelné pro účely migrační politiky by měly podléhat kontrole a auditům sledujícím výkonnostní ukazatele;

407.  poukazuje na neustávající migrační krizi a podtrhuje potřebu nalezení jednotného unijního řešení; je si vědom toho, jaké prostředky byly v roce 2014 přiděleny na řízení migrace a vnějších hranic, a žádá Účetní dvůr, aby zvážil přípravu rychlé zvláštní zprávy, která by se zaměřila na efektivitu vynakládání těchto prostředků a v níž by vyvodil závěry, které by pak byly zohledněny v procesu přizpůsobování unijní migrační politiky a politiky ochrany vnějších hranic současným potřebám;

408.  poukazuje na body 234 a 235 usnesení o udělení absolutoria za rok 2013; žádá aktuální informace o probíhající spolupráci s Mezinárodní řídicí skupinou (IMG) a informace od Komise zejména o stávajících a nových smlouvách a platbách;

409.  žádá vysvětlení toho, které nedokončené řecké projekty financované z prostředků Unie nemohou být po 31. prosinci 2015 už dále financovány; žádá vysvětlení toho, jak bude realizace těchto jednotlivých projektů pokračovat;

OLAF

410.  pokládá úřad OLAF za klíčového aktéra v boji proti korupci, a je proto přesvědčen, že je nanejvýš důležité, aby tato instituce pracovala efektivně a nezávisle; v souladu s nařízením o úřadu OLAF doporučuje, aby dozorčímu výboru OLAF byl umožněn přístup k informacím nutným k efektivnímu plnění jeho mandátu, pokud jde o dohled nad činnostmi úřadu OLAF, a aby měl rozpočtovou nezávislost;

411.  zdůrazňuje, že členské státy se nezabývají ohlášenými případy podvodů poškozujících finanční zájmy Unie, na které je upozorňuje úřad OLAF; vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření, a úřad OLAF, aby co nejrychleji pokračoval ve své analýze důvodů, proč se členské státy nezabývají ohlášenými případy, aby závěry, ke kterým v této souvislosti dospěje, sdělil Parlamentu a aby i nadále podporoval členské státy v jejich práci na zvyšování výkonnosti v oblasti předcházení podvodům zneužívajícím evropské fondy a jejich odhalování;

412.  poukazuje na úsilí úřadu OLAF uskutečnit většinu doporučení, která vydává jeho dozorčí výbor(28); přeje si být nicméně informován o zásadních rozdílech v náhledu na to, zda příslušná doporučení byla nebo nebyla realizována; do budoucna očekává, že úřad OLAF jasně sdělí, zda a jak dalece se odchyluje od původních doporučení dozorčího výboru; konstatuje, že v roce 2014 se jeho dozorčí výbor poprvé rozhodl sledovat plnění dříve vydaných doporučení; vyzývá úřad OLAF a dozorčí výbor, aby tento postup opakovaly každoročně;

413.  naléhavě vyzývá úřad OLAF, aby provedl doporučení týkající se přímé účasti generálního ředitele na vyšetřování, protože čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 jasně stanoví, že vyšetřování vedou zaměstnanci, které generální ředitel určil, a nikoli generální ředitel sám, protože by tak mohla vznikat situace ovlivňovaná cíli, které si navzájem odporují;

414.  očekává, že úřad OLAF naplní doporučení dozorčího výboru, aby součástí příslušné spisové dokumentace bylo i prověření jakéhokoli potenciálního střetu zájmů mezi povinnostmi národního odborníka a jeho zapojením do vyšetřovací činnosti;

415.  je pevně přesvědčen, že dozorčí výbor by měl být v zájmu ochrany procesních záruk obviněných osob v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 informován o všech odložených případech, ve kterých došlo k předání informací vnitrostátním soudním orgánům; žádá, aby úřad OLAF toto doporučení dozorčího výboru uskutečnil co nejdříve;

416.  konstatuje, že úřad OLAF uzavřel v roce 2014 celkem 307 vyšetřování a koordinovaných činností; ve 147 případech těchto vyšetřování vydal úřad OLAF doporučení, což odpovídá 47% podílu návazných opatření; konstatuje, že v letech před rokem 2011 tento podíl pravidelně překračoval 50 %; očekává, že úřad OLAF přijme opatření, která povedou k trvalému obnovení této efektivity, a že za tímto účelem zlepší své výběrové řízení; je toho názoru, že úřad OLAF by měl s ohledem na zvýšení své efektivity znovu uvážit 31. doporučení dozorčího výboru;

417.  bere na vědomí společné úsilí úřadu OLAF a jeho dozorčího výboru o dosažení dohody o nových podmínkách práce; opakuje svou výzvu k rychlému dořešení zbývajících problémů mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem, která byla vznesena v souvislosti s rozpočtem na rok 2013, s cílem umožnit jim efektivní plnění jejich zákonných povinností za podmínek jejich spolupráce, jež je v současnosti omezena; vyzývá Komisi, aby se plně ujala své role a aktivně se přičinila o dlouhodobé řešení, které bude možné neprodleně realizovat;

418.  vítá rozhodnutí sboru zbavit imunity generálního ředitele úřadu OLAF, aby belgickým orgánům umožnil vyšetřit, zda docházelo k nezákonnému nahrávání telefonních rozhovorů (přepisovaných na úřadu OLAF) mezi svědkem (kterému dával úřad OLAF podnět k telefonnímu volání) a dotčenou osobou nacházející se v prostorách úřadu OLAF a za účasti vyšetřovatelů úřadu OLAF;

419.  zdůrazňuje, že ve snaze počínat si v souladu se svým mandátem by měl mít dozorčí výbor samostatné zaměstnance nezávislé na správních útvarech úřadu OLAF a finanční autonomii; vítá současnou snahu Komise o dosažení tohoto cíle;

420.  naléhavě vyzývá úřad OLAF, aby dozorčímu výboru zpřístupnil dokumenty, které tento považuje za nezbytné pro plnění vlastního úkolu v souladu se svou oblastí působnosti v rámci daného legislativního mandátu;

421.  konstatuje, že v roce 2014 učinil úřad OLAF významné kroky k posílení ochrany finančních zájmů Unie na straně Komise a členských států a dokončil za tím účelem prioritní opatření víceleté strategie proti podvodům, zaměřující se jak na rozvíjení strategií boje proti podvodům na úrovni útvarů a agentur Komise, tak na podporu členských států při vytváření jejich vlastních strategií boje proti podvodům;

422.  poukazuje na to, že v roce 2014 úřad OLAF doporučil rekordně vysokou finanční částku, která měla být vrácena zpět do unijního rozpočtu, celkem 901 milion EUR, což byl ve srovnání s rokem 2013 více než dvojnásobek; poukazuje na to, že v roce 2014 se také celková výše prostředků vrácených příslušnými orgány zvýšila na základě doporučení úřadu OLAF, který navrhoval vrácení 206,5 milionu EUR (v roce 2013 to bylo 117 milionů EUR);

423.  naléhavě vyzývá úřad OLAF, aby v souladu s novým služebním řádem z roku 2014 vypracoval vnitřní předpisy pro oznamování případů nesprávného jednání (whistleblowing);

424.  připomíná, že Komise obdržela žádost, aby své zaměstnance zbavila imunity před belgickými soudy; trvá na tom, aby Komise s belgickými soudními orgány plně spolupracovala;

425.  konstatuje, že ve výroční zprávě úřadu OLAF za roku 2014 jsou uvedeny vyšetřovací aktivity a jejich výsledky podle jednotlivých odvětví; žádá úřad OLAF, aby v příští výroční zprávě poskytl podrobné informace o typu a výsledcích vyšetřování ve všech odvětvích;

Dohody v odvětví tabáku

426.  připomíná, že Komise v květnu 2015 slíbila, že své posouzení dohody se společností Philip Morris International (PMI) dodá co nejdříve; zdůrazňuje, že Komise zveřejnění tohoto posouzení několikrát odložila a nakonec k němu došlo dne 24. února 2016, den před rozpravou na plenárním zasedání Parlamentu na toto téma; je pevně přesvědčen, že toto opožděné zveřejnění je závažným selháním Komise, pokud jde o plnění jejích povinností v oblasti transparentnosti, a to jak vůči Parlamentu, tak vůči občanům, a že jím byly omezeny možnosti Parlamentu včas vyjádřit své stanovisko k této komplikované a citlivé otázce;

427.  zdůrazňuje, že když byla dohoda s PMI v roce 2004 poprvé uzavřena, jednalo se o inovativní nástroj k potírání nezákonného obchodování s tabákovými výrobky, poukazuje však na to, že od té doby došlo k významným změnám tržního a regulačního prostředí; zdůrazňuje, že se dohody uzavřené s „velkou čtyřkou“ tabákových společností(29) nezabývají důležitými aktuálními aspekty nezákonného obchodování s tabákovými výrobky, zejména skutečností, že předmětem velké části tohoto obchodu jsou v současné době laciné neznačkové cigarety; vyzývá Komisi, aby předložila akční plán, který by obsahoval nová opatření pro urychlené řešení tohoto problému;

428.  je toho názoru, že všechny prvky, na něž se výše uvedené dohody vztahují, budou zahrnuty do nového právního rámce sestávajícího ze směrnice o tabákových výrobcích(30) a Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC);

429.  připomíná, že Parlament vyjádřil dne 9. března 2016(31) mínění, že dohoda s PMI by neměla být obnovena, prodloužena ani znovu sjednána;

430.  naléhavě žádá Komisi, aby po uplynutí platnosti dohody s PMI přijala na úrovni Unie veškerá opatření nezbytná ke zpětnému dohledávání tabákových výrobků společnosti PMI a aby se v případě nezákonného zabavení produktů tohoto výrobce obracela na soud, až do doby, než budou všechna ustanovení směrnice o tabákových výrobcích plně vymahatelná, aby mezi vypršením platnosti dohody s PMI a vstupem směrnice o tabákových výrobcích a úmluvy FCTC v platnost nedošlo k regulační mezeře;

431.  vyzývá společnost PMI, aby i nadále uplatňovala ustanovení týkající se zpětné dohledatelnosti a náležité péče (zásada „znej svého zákazníka“) obsažená ve stávající dohodě, a to bez ohledu na to, zda je její platnost prodloužena, či nikoli;

432.  vyzývá Komisi, aby předložila nový, dodatečný předpis, který by vytvořil nezávislý systém zpětného dohledávání výrobků, jenž by uplatňoval zásadu náležité péče (zásada „znej svého zákazníka“) na surový řezaný tabák, filtry a papír využívané tabákovým průmyslem, což by představovalo dodatečný nástroj v boji proti pašování a padělání výrobků;

433.  vyjadřuje politování nad zpožděním Komise při posuzování dohod v odvětví tabáku; vyzývá Komisi, aby toto posouzení předložila co nejdříve a nastínila v něm výsledky investic uskutečněných s použitím peněz, které na základě těchto dohod zaplatily tabákové společnosti;

434.  je znepokojen zjištěním evropského veřejného ochránce práv(32), který prohlásil, že s výjimkou GŘ pro zdraví Komise plně neprovádí předpisy a pokyny Světové zdravotnické organizace OSN v oblasti transparentnosti a lobbování v souvislosti s tabákem; domnívá se tedy, že důvěryhodnost a bezúhonnost Komise jsou ohroženy;

435.  naléhavě vyzývá všechny příslušné orgány EU, aby prováděly článek 5.3 úmluvy FCTC v souladu s doporučeními obsaženými v pokynech k této úmluvě; naléhavě vyzývá Komisi, aby okamžitě zveřejnila posouzení dohod s tabákovými společnostmi a posouzení dopadu na provádění úmluvy FCTC;

Evropské školy

436.  poukazuje na to, že evropské školy obdržely z rozpočtu EU 164,2 milionu EUR, což představuje 59 % jejich provozního rozpočtu;

437.  je nanejvýš znepokojen závěry obsaženými ve zprávě Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2014, kde se uvádí: „Vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům jak v účetnictví, tak kontrolách není Účetní dvůr schopen potvrdit, že konsolidovaná účetní závěrka za rok 2014 neobsahuje významné (materiální) nesprávnosti“;

438.  konstatuje, že Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost (GŘ HR) prosadilo, aby v souhrnné zprávě Komise za rok 2014 zůstala zachována „výhrada z důvodu ochrany dobré pověsti“ týkající se evropských škol, a že zástupce Evropské komise hlasoval proti udělení absolutoria účtů Evropských škol za roky 2012 a 2013; vyjadřuje politování nad tím, že představitelé členských států neberou tyto problémy stejnou měrou vážně;

439.  připomíná, že Parlament již při svém postupu udělování absolutoria Komisi za rok 2010 zpochybnil „struktury rozhodování a financování vyplývající z Úmluvy o evropských školách“; a požádal Komisi, aby „spolu s členskými státy prozkoumala možnost revize této úmluvy a [...] do 31. prosince 2012 podala zprávu o tom, k jakému pokroku v tomto směru došlo“; konstatuje, že Parlament od té doby neobdržel ani jednu zprávu o pokroku;

440.  plně podporuje 11 doporučení Účetního dvora, která vydal ve své zprávě ze dne 11. listopadu 2015 o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2014 a která se týkají účetnictví, zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek, standardy kontroly a platby;

441.  yzývá Komisi, aby podala zprávu o pokroku dosaženého evropskými školami při provádění doporučení Účetního dvora a akčního plánu Komise do 1. července 2016;

442.  vyzývá rozpočtový orgán, aby do té doby, než budou provedena doporučení Účetního dvora, určité části příspěvku plynoucího z unijního rozpočtu na evropské školy nevyplácel a ukládal v rámci rozpočtového procesu na rok 2017 v podobě rezerv, a to především s ohledem na kancelář generálního tajemníka;

Euronews

443.  konstatuje, že televizní kanál Euronews obdržel v roce 2014 z rozpočtu Unie 18 milionů EUR, přestože Komise v tomto podniku nemá žádný vlastnický podíl; je znepokojen tím, že současná správní struktura Euronews nemusí umožňovat úplnou nezávislost a autonomii na jeho mezinárodních akcionářích; vyzývá Komisi z titulu její funkce hlavního finančního přispěvatele, aby zajistila, že Euronews bude respektovat zásady řádného finančního řízení a veškeré právní dohody uzavřené s Komisí, včetně závaznosti Listiny o redakční nezávislosti;

Shrnutí

444.  dochází k těmto shrnujícím závěrům:

   a) zásady řádného finančního řízení představují pro unijní rozpočtové řízení klíčový požadavek;
   b) jako jeho nedílnou součást je třeba chápat posouzení dopadů a rizik;
   c) současná strategie zjednodušování je důležitá pro řádné řízení a pro jeho účelné fungování; spolu s ní by se měla uplatňovat přísná rozpočtová kázeň;
   d) metody sdíleného řízení stále skýtají dostatek možností zlepšení v podobě zvětšování slučitelnosti politik Unie a členských států;
   e) zcela zásadní je větší snaha podporovat ochranu finančních zájmů;
   f) celková míra chyb, jakkoli mají velmi různou typologii, zůstává téměř beze změny na úrovni 4,4 %;
   g) na straně příjmů nebyly zjištěny žádné závažné problémy; klíčovou podmínkou tohoto úspěchu je i nadále zásada HND; přiměřenost příjmů představuje ovšem určitý problém;
   h) nadprůměrná míra chyb byla zjištěna u výdajů v oblasti konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost, přestože dočasné monitorování této oblasti současně jeví zcela jasné známky přístupu založeného na výkonnosti;
   i) v oblasti podpory soudržnosti byla míra chyb znatelně vyšší v případě regionální a městské politiky a nižší v případě sociálních věcí; přístupu založenému na výkonnosti navíc napomáhají i nástroje finančního inženýrství, zejména v některých členských státech;
   j) k rozvoji přístupu založeného na výkonnosti by nepochybně přispělo lepší řízení a zpracování údajů;
   k) oblast přírodních zdrojů má potenciál rozvoje projektové podpory, která by umožnila zvýšit účinnost využívání unijních zdrojů; je zde navíc velký prostor pro zvyšování úrovně řízení a zlepšování institucionální podpory, především na úrovni členských států;

Obecné výsledky a politická doporučení

445.  omnívá se, že postup udělování absolutoria za plnění rozpočtu za rok 2014:

   a) vytváří nové paradigma komplexnějšího chápání účinků a přínosů unijního rozpočtu, zohledňujícího všechny aspekty včetně chyb, legality, absorpce, výkonnosti a výsledků jako jeden systém; a vyzývá Komisi a další zúčastněné strany, aby i nadále rozvíjely vhodnou metodiku a rámec, jež umožní ve větší míře a s větší důsledností uplatňovat přístup založený na výkonnosti;
   b) ukazuje, že test výkonnosti, který se používá v rámci strategie Evropa 2020, je pozitivním krokem správným směrem, třebaže na slučitelnosti s rámcem unijní hospodářské politiky je třeba ještě pracovat, včetně doporučení pro jednotlivé země obsahujících příslušné makroekonomické ukazatele a pravidelně aktualizované priority hospodářské a sociální politiky Unie;
   c) poukazuje na prostor pro zlepšování rozpočtového řízení a vítá úsilí o jeho zjednodušení a posouzení jeho dopadů; ukazuje, že velkým přínosem je pravidelný proces provádění návazných opatření;
   d) vyzývá příslušné orgány Unie, aby své systémy řízení a procedurální postupy upravily způsobem umožňujícím úspěšné zavádění nových prvků, které vyplývají ze současných i budoucích potřeb rozpočtu Unie, aby bylo možné jeho potenciál co nejlépe využívat;
   2 616 755 356 EUR v prostředcích na závazky a 937 182 847 EUR v prostředcích na platby k dispozici na dopravní politiky, jež zahrnují Nástroj pro propojení Evropy, bezpečnost dopravy a práva cestujících a dopravní agentury;
   239 313 549 EUR v prostředcích na závazky a 71 213 206 EUR v prostředcích na platby k dispozici na výzkum a inovaci v oblasti dopravy, včetně společných podniků SESAR a Shift2Rail,
   75 078 470 EUR v prostředcích na závazky a 80 731 327 EUR v prostředcích na platby k dispozici na správní výdaje;

C. Názory výborů

Zahraniční věci

446.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v rozpočtovém roce 2014 vzrostla míra materiálních chyb v okruhu 4; podporuje všechna doporučení, která uvedl Účetní dvůr ve své výroční zprávě, a naléhavě vyzývá Komisi, aby se urychleně zabývala doporučeními z předchozích let, která dosud nejsou plně provedena;

447.  vítá skutečnost, že GŘ NEAR odstranilo systémovou chybu, která měla dopad na jeho výdaje v roce 2013, a provedlo podstatné změny ve svých systémech, jak požadoval Účetní dvůr; podobně vyjadřuje spokojenost s tím, že na základě auditní činnosti Účetního dvora byla konstatována správnost výroční zprávy o činnosti GŘ ECHO;

448.  se znepokojením si všímá chyb zjištěných v rámci ověřování výdajů na grantové smlouvy, které v souhrnu představují více než 50 % chyb zjištěných Účetním dvorem v okruhu 4; konstatuje, že nejzávažnější typ chyb se týká nezpůsobilých výdajů; zdůrazňuje význam prevence, odhalování a opravy chyb prostřednictvím důkladnějších kontrol ex ante; obzvláště jej znepokojuje skutečnost, že EuropeAid není schopen chyby odhalovat; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila dosavadní úsilí o vyřešení těchto problémů v oblasti ověřování výdajů a plně provedla doporučení týkající se kontroly grantů, která uvedl Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2011;

449.  zdůrazňuje, že v případech, kdy se Komise rozhodne financovat – případně prostřednictvím Evropské investiční banky – rozsáhlé projekty infrastruktury s významným dopadem na životní prostředí, je zapotřebí provádět řádné hodnocení ex ante s cílem ověřit jejich finanční, environmentální a sociální udržitelnost, a požaduje, aby financování Unie ve třetích zemích směřovalo na projekty, které jsou jak finančně udržitelné, tak ekonomicky a sociální přínosné;

450.  oceňuje setrvalý pokrok Komise, pokud jde o akreditaci všech misí společné zahraniční a bezpečnostní politiky na základě „posouzení šesti pilířů“; vítá zejména skutečnost, že tři největší mise byly uvedeny v soulad s příslušnými pravidly; zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise akreditovala všechny mise v souladu s doporučením Účetního dvora;

451.  vítá zřízení platformy pro podporu misí (mission support platform, MSP) a znovu vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k vytvoření skutečného společného střediska služeb (SSC) a integrovaného systému pro řízení zdrojů (IRMS) za účelem zvýšení rychlosti nasazení a nákladové efektivity misí; navrhuje, aby byl rozšířen sklad společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) tak, aby sloužil i pro účely stávajících misí SBOP, a aby jej spravovalo budoucí společné středisko služeb.

452.  lituje toho, že při pořizování základního vybavení a služeb pro mise SBOP dochází ke značným zpožděním, která mají negativní dopad na fungování misí; připomíná, že na tento problém poukázal Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě z roku 2012 o pomoci Unie Kosovu v oblasti právního státu, v níž dospívá k závěru, že pravidla pro veřejné zakázky obsažená ve finančním nařízení „nejsou určena pro mise SBOP, kde jsou někdy nutné rychlé a pružné reakce“; lituje toho, že při nedávné novelizaci finančního nařízení nebyly nezbytné změny finančních pravidel provedeny; opakuje svůj názor, že řízení příslušných rozpočtových položek by mělo být svěřeno veliteli civilních operací, stejně jako je tomu u vedoucích delegací EU;

453.  připomíná, že účinnost výcvikových a poradenských misí SBOP výrazně snižují institucionální obtíže Unie, pokud jde o to, aby na tyto mise bylo poskytnuto alespoň základní vybavení; vítá v této souvislosti úsilí Komise o provádění společného sdělení o budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje; vyzývá Komisi, aby předložila nezbytné legislativní návrhy s cílem vytvořit zvláštní fond co nejdříve, aby mohl být zahrnut do rozpočtu Unie v průběhu příštího přezkumu VFR;

454.  vítá zvláštní zprávy Účetního dvora z roku 2015 o misi EUPOL v Afghánistánu a o podpoře, kterou Unie poskytuje na boj proti mučení a za zrušení trestu smrti; naléhavě žádá Komisi, aby se řídila všemi doporučeními Účetního dvora formulovanými v těchto zprávách;

455.  zdůrazňuje, že je při hodnocení efektivity projektů Unie ve třetích zemích důležité zohledňovat kontextuální kritéria, neboť činnosti vnější pomoci Unie často probíhají v regionech zasažených krizí a v politicky obtížném prostředí;

Rozvojová spolupráce

456.  připomíná, že k výdajům Unie na rozvojovou a humanitární pomoc často dochází ve velmi náročných prostředích, což zvyšuje obtíže s plněním a hodnocením projektů a kontrolami výdajů; rozvojová a humanitární pomoc je proto náchylnější k chybám než jiné oblasti politik Unie;

457.  konstatuje, že podle Účetního dvora souvisí 57 % chyb s nezpůsobilými výdaji; podporuje doporučení Účetního dvora, aby EuropeAid zlepšil předběžné kontroly a lépe využíval kontroly na místě, aby se chyby odhalit;

458.  vítá skutečnost, že podle Účetního dvora fungují kontrolní postupy zavedené GŘ ECHO v případě finančních transakcí správně a že systém podávání zpráv je spolehlivý; blahopřeje GŘ ECHO k tomuto výsledku;

459.  uznává, že výdaje na bezpečnost jsou důležité pro rozvoj a mimořádně relevantní v rámci současných snah o komplexní řešení provázaných otázek bezpečnosti a rozvoje a o splnění cíle č. 16 rozvojového programu, avšak zdůrazňuje, že tyto výdaje nejsou předmětem oficiální rozvojové pomoci a že v současné době nemohou být financovány z nástroje pro rozvojovou spolupráci, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014, ani z Evropského rozvojového fondu;

460.  konstatuje, že v roce 2014 byly z nástrojů pro rozvojovou spolupráci financovány dva projekty spojené se správou libyjských hranic v hodnotě 12,9 milionu EUR; připomíná, že prvořadým cílem tohoto nástroje je snížení chudoby; opakuje, že je hluboce znepokojen tím, že rozvojové programy mohou být používány k účelům, které s rozvojem přímo nesouvisejí; připomíná, že takovýto přístup nepomůže Unii splnit cíl požadující vyčlenění 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc;

461.  uvědomuje si potenciální význam rámce pro výsledky, který GŘ DEVCO uvedlo do praxe v roce 2015, ale taktéž související rizika zjištěná Účetním dvorem v jeho zvláštní zprávě 21/2015; domnívá se, že je důležité předcházet také riziku více politického rázu, a sice tomu, že bude přeceňováno plnění omezeného počtu kvantifikovatelných výsledků, které GŘ DEVCO zahrnulo do uvedeného rámce, na úkor plnění jiných výsledků souvisejících s cíli politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce i na úkor kvalitativních výsledků; zdůrazňuje, že je důležité tento rámec používat jako doplněk k dalším mechanismům sledování a podávání zpráv;

462.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky; vybízí GŘ DEVCO, aby se bezodkladně začalo zabývat různými nedostatky ve svých systémech pro hodnocení a monitorování, na něž ve své zvláštní zprávě poukázal Účetní dvůr, zejména vážnými nedostatky v systému GŘ DEVCO pro hodnocení; zdůrazňuje, že špatně fungující systém hodnocení zvyšuje riziko, že budou vybrány nekvalitní projekty nebo projekty, které nesplní své cíle; se znepokojením bere na vědomí, že Komise a Účetní dvůr mají různé názory, pokud jde o spolehlivé informace o účinnosti operací rozpočtové podpory; je přesvědčen, že problémy, na které poukázal Účetní dvůr, souvisejí s nedostatkem personálu v delegacích Unie a v oddělení GŘ DEVCO pro hodnocení; domnívá se, že jde o ukázkový příklad toho, jak může mít snižování počtu zaměstnanců škodlivé důsledky pro efektivní fungování programů Unie;

463.  pevně věří, že se GŘ DEVCO bude zabývat různými nedostatky ve svých systémech pro hodnocení a monitorování, na něž poukázal Účetní dvůr ve zvláštní zprávě 18/2014;

464.  žádá, aby byla zavedena formální kontrolní pravomoc v souvislosti s ERF, například prostřednictvím závazné interinstitucionální dohody v souladu s článkem 295 SFEU;

465.  je vážně znepokojen zjištěními Účetního dvora uvedenými ve zvláštní zprávě 11/2015 nazvané „Řídí Komise dohody o partnerství v oblasti rybolovu řádně?“; bere na vědomí, že Účetní dvůr pochybuje o udržitelnosti těchto dohod kvůli obtížnému uplatňování koncepce odlovu přebytků; dále konstatuje, že Účetní dvůr vážně pochybuje o tom, že způsob, kterým Komise monitoruje uplatňování dohod o partnerství v oblasti rybolovu, je kvalitní; dále vyjadřuje politování nad tím, že podle Účetního dvora nejsou následná hodnocení těchto dohod dostatečně využívána při koncipování navazujících dohod; naléhá na Komisi, aby četná doporučení Účetního dvora co nejdříve realizovala;

466.  připomíná, že prakticky neustálý nedostatek prostředků na platby v roce 2014 ještě více ztížil možnost GŘ ECHO adekvátně reagovat na zhoršující se humanitární krize v sousedství Unie i jinde ve světě; vítá skutečnost, že lépe přizpůsobené prostředky v rozpočtech Unie na roky 2015 a 2016 z velké části platební problémy GŘ ECHO vyřešily;

467.  vyjadřuje politování nad tím, že kvůli nedostatečným prostředkům na platby v roce 2014 nebylo možné v témže roce vyplatit rozpočtovou podporu Maroku a Jordánsku v celkové výši 43 milionů EUR, jak bylo smluvně ujednáno; domnívá se, že to vážně poškozuje důvěryhodnost Unie.

Zaměstnanost a sociální věci

468.  se znepokojením konstatuje, že odhadovaná míra chyb v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v roce 2014 dosahuje 3,7 %, tj. je mírně vyšší než v předchozím roce (3,1 %); zdůrazňuje, že to znamená krok zpět, pokud jde o dosažení cíle, aby byla míra chyb nižší než 2 %;

469.  vítá skutečnost, že zpráva Účetního dvora analyzuje plnění rozpočtu Unie s ohledem na strategii Evropa 2020; bere na vědomí, že příspěvek z rozpočtu Unie není uveden zvlášť v souvislosti s plněním hlavních cílů, jako jsou cíle v oblasti zaměstnanosti a boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

470.  vítá dále doporučení Účetního dvora, podle nichž by měla být strategie Evropa 2020 více sladěna s VFR a politické cíle na vysoké úrovni by měly být převedeny v užitečné operační cíle, a zdůrazňuje, že je důležité se zaměřit na výkonnost a na výsledky, jakož i na přidanou hodnotu, především v případě hlavních cílů týkajících se zaměstnanosti a sociálních věcí, u nichž nemá Komise pravomoc vytvářet právně závazný rámec; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela ukazatele výsledků a monitorovací systémy, aby bylo možno srovnávat výsledky s dohodnutými cíli, mít lepší informace při stanovování budoucích cílů a zvýšit efektivitu výdajů Unie;

471.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora ohledně vyššího rizika nesrovnalostí u malých a středních podniků účastnících se programu Horizont 2020; podporuje odpověď Komise, podle níž je zapojení malých a středních podniků do tohoto programu zásadně důležité pro vytváření růstu a pracovních míst, bere na vědomí, že byla zjednodušena správní pravidla pro malé a střední podniky, a zdůrazňuje, že další zjednodušení by vedlo k většímu zapojení malých a středních podniků; zdůrazňuje význam vytváření udržitelných pracovních míst prostřednictvím malých a středních podniků;

472.  poukazuje na to, že malé a střední podniky v Evropě vytváří nejvíce pracovních míst, a domnívá se, že pro zvýšení jejich účasti na programech financování v celé Unii lze udělat více; vyzývá Komisi, aby zavedla další opatření, která by podnítila aktivní účast malých a středních podniků, včetně uplatňování zásady „zelená malým a středním podnikům“;

473.  konstatuje, že hlavními riziky pro správnost výdajů z ESF jsou i nadále především nehmotná povaha investic do lidského kapitálu, rozmanitost činností a zapojení různorodých partnerů (často se jedná o menší subjekty) do provádění projektů; vyzývá Komisi, aby dále podnikala konkrétní kroky ke zmírnění zjištěných rizik, které zahrnují preventivní i nápravná opatření;

474.  bere na vědomí zjištění uvedená ve zvláštní zprávě Účetního dvora 17/2015 ohledně přesměrování finančních prostředků ESF v období let 2012–2014; s obavami bere na vědomí nedostatky ve zprávách Komise o dopadu těchto fondů, domnívá se, že pro zajištění řádné finanční odpovědnosti a efektivního využívání fondů EU je nezbytný posun směrem k politice zaměřené na výsledky;

475.  je znepokojen skutečností, že vyšší míra chyb a z ní vyplývající pozastavování a přerušování programů může mít vliv na úspěšné dokončení programů z období let 2007–2013;

476.  domnívá se, že podpora širšího využívání zjednodušeného vykazování nákladů může vést ke snížení administrativní zátěže, ke snížení počtu chyb a k většímu zaměření na výkonnost a výsledky; poukazuje však na to, že zjednodušené vykazování nákladů by se mělo používat v prostředí právní jistoty a důvěry a mělo by být doprovázeno posouzením přínosů a plným zapojením zúčastněných stran na všech úrovních; zdůrazňuje, že členské státy by měly mít i nadále možnost zjednodušeného vykazování nákladů;

477.  trvá na tom, aby se členské státy vyhýbaly dalšímu komplikování pravidel a požadavků týkajících se provádění ESF, neboť přináší příjemcům další zátěž a zvyšuje riziko chyb;

478.  je znepokojen skutečností, že ze 178 transakcí zkoumaných Účetním dvorem v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí bylo 62 (34,8 %) zatíženo chybami, z nichž 12 byly vyčíslitelné chyby přesahující 20 % (6,7 %); naléhavě žádá Komisi, aby prováděla nápravná opatření a uplatňovala přísné postupy ke snížení rizika nesrovnalostí v této oblasti politik a také aby se dále zabývala případy nezpůsobilých výdajů, které odhalil Účetní dvůr;

479.  politováním konstatuje, že počet programů v rámci ESF s mírou chyb vyšší než 5 % se zvýšil z 18,8 % v roce 2013 na 22,9 % v roce 2014 a že objem plateb zatížených chybami se dramaticky zvýšil z 11,2 % na 25,2 %;

480.  upozorňuje na opakovanou připomínku Účetního dvora, že procento chyb by bylo nižší, pokud by vnitrostátní orgány předtím, než Komisi odešlou žádosti o platby, lépe využívaly dostupné informace; v tomto ohledu trvá na tom, aby členské státy a vnitrostátní orgány prováděly důkladnější kontroly a nepodávaly žádosti o proplácení nesprávných výdajů;

481.  vybízí členské státy, aby používaly nástroj pro hodnocení rizik Arachne, a vybízí Komisi, aby i nadále poskytovala členským státům příslušné pokyny a technickou pomoc pro řádné provádění požadavků na řízení a kontrolu v období let 2014–2020; trvá na tom, aby Komise zlepšila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

482.  vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a zajistila, že plnění rozpočtu Unie více přispěje k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí; v tomto ohledu očekává, že Komise a členské státy využijí lepší ukazatele výkonnosti a zkvalitní podávání zpráv o výsledcích dosažených v období let 2014–2020.

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

483.  opakuje, že v souladu se SFEU udělí Parlament Komisi absolutorium za plnění rozpočtu po prověření účetnictví, finančního výkazu, hodnotící zprávy podle článku 318 SFEU, výroční zprávy Účetního dvora i odpovědí kontrolovaných orgánů, prohlášení o věrohodnosti účtů a případných příslušných zvláštních zpráv Účetního dvora;

484.  připomíná, že rok 2014 je prvním rokem provádění nového VFR, který určuje objem a rozdělení výdajů Unie na období let 2014–2020, a proto je míra plnění nižší než v předcházejících letech;

485.  všímá si, jakým způsobem jsou ve výroční zprávě Účetního dvora za rozpočtový rok 2014 prezentovány environmentální politika a zdravotní politika; vyjadřuje znepokojení nad tím, že oblast životního prostředí a politika v oblasti klimatu se opětovně objevují v kapitole, která je rovněž věnována rozvoji venkova a rybolovu; opakovaně kritizuje nelogické spojení různých oblastí politik v této konkrétní kapitole; nedomnívá se, že by Účetní dvůr měl přijímat politická rozhodnutí o seskupování oblastí politik do kapitol; naléhavě vyzývá Účetní dvůr, aby v příští výroční zprávě svůj přístup změnil;

486.  v této souvislosti považuje za důležité uvést, že ve zprávě Účetního dvora za rok 2014 se kapitola zahrnující rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a zdraví vyznačuje nejvyšší mírou chyb (6,2 % oproti průměrné hodnotě 4,4 %); dále konstatuje, že co se týče hlavních nedostatků zjištěných Účetním dvorem, řada z nich se velmi podobala těm, na něž Účetní dvůr upozorňoval již v předchozích třech letech;

487.  všímá si, že se Účetní dvůr a Komise neshodují v pohledu na to, jakým způsobem by se měla míra chyb počítat; konstatuje, že Komise se domnívá, že na roční reprezentativní míru chyb Účetního dvora by mělo být pohlíženo v souvislosti s víceletou povahou čistých finančních oprav a zpětně získaných plateb;

488.  všímá si, že Účetní dvůr nevyslovil žádnou připomínku k řízení politik „veřejné zdraví“, „bezpečnost potravin“ a „životní prostředí a opatření v oblasti klimatu“;

489.  pokud jde o celkové plnění rozpočtových položek vyčleněných v roce 2014 na životní prostředí, klimatická opatření, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, je Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin spokojen; znovu připomíná, že na tyto nástroje politiky je vyčleněno pouze necelých 0,5 % rozpočtu Unie, přičemž je třeba mít na zřeteli jednoznačnou přidanou hodnotu Unie v těchto oblastech a podporu evropských občanů politikám Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a také v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin;

490.  vyjadřuje spokojenost s prací pěti decentralizovaných agentur, které spadají do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a které provádějí technické, vědecké nebo manažerské úkoly a napomáhají tak orgánům Unie při vytváření a provádění politik v oblasti životního prostředí, klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, i se způsobem plnění jejich rozpočtů;

Životní prostředí a klimatická opatření

491.  zdůrazňuje, že GŘ ENV mělo k dispozici částku 352 041 708 EUR v prostředcích na závazky a 99,7 % této částky bylo vyčerpáno; konstatuje, že pokud jde o prostředky na platby, je uspokojivé, že bylo využito 95,03 % z částky 290 769 321 EUR, jež byla k dispozici; rovněž poznamenává, že správní výdaje programu LIFE + jsou rozloženy do dvou rozpočtových roků (prostřednictvím automatických přenosů), a pokud se tyto správní výdaje neberou v potaz, dosahuje míra čerpání prostředků na platby 99,89 %;

492.  bere na vědomí, že v případě GŘ CLIMA dosáhla míra čerpání prostředků na závazky 99,7 % z částky 102 694 032 EUR a míra čerpání prostředků na platby 93,1 % z částky 32 837 296 EUR, a pokud se neberou v potaz správní výdaje, dosahuje míra čerpání prostředků na platby 98,5 %;

493.  je spokojen s celkovým plněním operačního rozpočtu programu LIFE+, které v roce 2014 činilo 99,9 % u prostředků na závazky a 97,4 % u prostředků na platby; všímá si, že v roce 2014 byla částka 283 121 194 EUR vyčleněna na výzvy k předkládání návrhů projektů v členských státech, částka 40 000 000 EUR byla vynaložena na financování operací v rámci nástroje financování přírodního kapitálu (NCFF) a nástroje soukromého financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE), částka 8 952 827 EUR byla využita na operační činnost nevládních organizací, které se zabývají ochranou a zlepšováním životního prostředí na úrovni Unie a podílejí se na tvorbě a provádění politik a právních předpisů Unie, a částka 49 502 621 EUR byla vynaložena na opatření na podporu úlohy Komise, pokud jde o iniciování a sledování tvorby politik a právních předpisů; bere na vědomí, že částka 20 914 622 EUR byla vynaložena na administrativní podporu programu LIFE a na operační podporu agentury EASME;

494.  je si vědom toho, že míra čerpání prostředků na platby je v případě činností programu LIFE+ vždy o něco nižší než míra čerpání prostředků na závazky, avšak s vysokou mírou plnění;

495.  bere na vědomí, že částka 4 350 000 EUR byla přidělena na příspěvky v rámci mezinárodních úmluv, protokolů a dohod, jichž je Unie smluvní stranou nebo v souvislosti s nimiž se Unie účastní přípravných prací;

496.  zastává názor, že pokrok dosažený při provádění dvanácti pilotních projektů a šesti přípravných akcí v úhrnné výši 2 950 000 EUR je uspokojivý; je si vědom toho, že provádění těchto akcí může být pro Komisi zatěžující, neboť dostupné částky jsou vzhledem k postupům nezbytným pro jejich provedení (např. akční plány, výzvy k předkládání návrhů) nízké; vyzývá rozpočtový orgán, aby se v budoucnu zaměřil na pilotní projekty a přípravné akce se skutečnou přidanou hodnotou pro Unii;

Veřejné zdraví

497.  připomíná, že rok 2014 je prvním rokem provádění nových programů: program v oblasti zdraví byl přijat dne 11. března 2014 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014(33)) a společný finanční rámec pro krmiva a potraviny byl schválen dne 27. června 2014 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014(34));

498.  konstatuje, že GŘ SANTE bylo v roce 2014 odpovědné za čerpání částky ve výši 244 221 762 EUR v rozpočtových položkách na veřejné zdraví, a že 96,6 % z této částky bylo uspokojivě přiděleno na závazky; je si vědom toho, že přibližně 75 % tohoto rozpočtu je přímo převedeno třem decentralizovaným agenturám (Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin a Evropské agentuře pro léčivé přípravky); rovněž bere na vědomí, že míra čerpání prostředků na závazky přesahuje 98,9 % u všech položek s výjimkou Evropské agentury pro léčivé přípravky, u níž nižší míra čerpání prostředků na závazky odpovídá zůstatku z roku 2013, který byl čerpán v roce 2015;

499.  konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činí 98,8 %, což odráží velmi dobrou míru plnění;

500.  konstatuje, že úroveň čerpání prostředků v programu v oblasti veřejného zdraví na období 2008–2014 je také velmi dobrá (99,7 % u prostředků na závazky i u prostředků na platby) a že zbývající nevyužité prostředky souvisejí především s účelově vázanými příjmy, které lze stále ještě využít v roce 2015;

501.  s uspokojením shledává, že výrazně pokročilo provádění všech deseti přípravných projektů a pěti přípravných akcí v oblasti veřejného zdraví spadajících do působnosti GŘ SANTE a že byly vyčerpány všechny příslušné prostředky na závazky (6 780 000 EUR);

Bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin

502.  bere na vědomí, že v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin činí míra plnění 96,8 %; všímá si však toho, že bere-li se v potaz neautomatický přenos prostředků ve výši 6 800 000 EUR, dosahuje míra plnění 100 % dostupných prostředků;

503.  konstatuje, že Unie stejně jako v předchozím roce nejvýrazněji přispěla na programy boje proti tuberkulóze, zatímco její příspěvek na programy týkající se katarální horečky ovcí zůstal nízký;

504.  bere na vědomí, že hlavní faktory, kvůli nimž nebyly vyčerpány prostředky ve výši 8 100 000 EUR v kapitole „bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin“ lze do značné míry vysvětlit takto: částka 500 000 EUR představuje účelově vázané příjmy pro různé programy, jež lze čerpat v roce 2015 (tzn. nejedná se o nedočerpání prostředků), částka 800 000 EUR představuje účelově vázané příjmy, které není technicky možné čerpat v roce 2015 (prostředky na staré programy – C5) a částka 6 800 000 EUR přestavuje prostředky fondu pro mimořádné události; bere na vědomí, že prostředky fondu pro mimořádné události byly přeneseny do roku 2015 (opatření v rámci boje proti africkému moru prasat v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku v roce 2014);

505.  bere na vědomí, že pokud jde o prostředky na platby na rok 2014, činí míry jejich čerpání v rozpočtové kapitole „bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin“ 99,0 %, což představuje mírné snížení oproti roku 2013 (99,9 %); vyrozuměl, že během souhrnného převodu byly požadovány dodatečné prostředky na platby, které však nebyly obdrženy, a že na konci roku nebylo možné plně provést pouze jednu platbu, avšak se souhlasem členských států byla tato částka splacena začátkem ledna 2015;

506.  s uspokojením konstatuje, že výrazně pokročilo provádění všech tří přípravných projektů a jedné přípravné akce spadajících do působnosti GŘ SANTE v oblasti bezpečnosti potravin a že byly vyčerpány všechny příslušné prostředky na závazky (1 250 000 EUR);

507.  na základě dostupných údajů a zprávy o plnění je toho názoru, že Komisi lze udělit absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014, pokud jde o politiky v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin.

Doprava a cestovní ruch

508.  konstatuje, že v rozpočtu na rok 2014, jak byl s konečnou platností přijat a v průběhu roku pozměněn, bylo konkrétně na dopravní politiky k dispozici celkem 2 931 147 377 EUR v prostředcích na závazky a 1 089 127 380 EUR v prostředcích na platby; bere dále na vědomí, že z těchto částek bylo:

509.  vítá vysokou míru čerpání prostředků na závazky roce 2014 v případě politik v oblasti mobility a dopravy (98,2 %) a poměrně vysokou míru čerpání prostředků na platby (95,2 %); konstatuje, že objem neuhrazených závazků se v roce 2014 zvýšil o 1 653 372 424 EUR na celkem 5 647 143 046 EUR a že zvýšení objemu neuhrazených závazků bývá na začátku nového VFR obvykle významnější, protože platby na nové projekty bývají prováděny až později; vyzývá však Komisi a členské státy, aby zajistily řádné provádění dopravních projektů;

510.  lituje skutečnosti, že pro oblast „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, do níž doprava spadá a v níž představuje nejmenší částku auditovanou Účetním dvorem (0,8 miliardy EUR) ve srovnání s celkovou auditovanou částkou (13 miliard EUR), činila odhadovaná míra chyb v roce 2014 5,6 %, tj. více, než činily srovnatelné výsledky v roce 2013 (4 %), což je způsobeno zejména proplácením nezpůsobilých nákladů ve výzkumných projektech, ale také nedodržováním předpisů v oblasti veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby přijala všechna přiměřená opatření k nápravě této situace (včetně provádění důkladnějších kontrol ex-ante s cílem zjistit a opravit chyby před proplácením);

511.  upozorňuje na skutečnost, že v roce 2014 nebyly v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) financovány žádné projekty, jelikož první výzvy k předkládání projektů byly uzavřeny v březnu 2015 a řízení dluhového nástroje CEF Evropskou investiční bankou bylo schváleno až na konci roku 2014; konstatuje, že v roce 2014 přezkoumal Účetní dvůr šest transakcí v odvětví dopravy (GŘ pro mobilitu a dopravu) a zjistil, že dvě ze šesti transakcí byly zatíženy vyčíslitelnými chybami; je proto spokojen se snížením procentuálního podílu dotčených transakcí v roce 2014 (33 %) ve srovnání s lety 2013 (62 %) a 2012 (49 %); vyzývá Komisi a ostatní příslušné aktéry, aby zajistili dodržování předpisů v oblasti veřejných zakázek a způsobilosti nákladů u budoucích projektů v odvětví dopravy;

512.  konstatuje, že v souladu s víceletou kontrolní strategií používanou Komisí, která zohledňuje zpětně získané prostředky, úpravy a účinky kontrol a auditů během období provádění programu, byla míra zbytkových chyb v případě TEN-T vypočtena na 0,84 %;

513.  upozorňuje na velký počet vysoce kvalitních projektů, které nemohly být při předkládání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy v roce 2014 přijaty kvůli nedostatku dostupných prostředků; domnívá se, že je třeba pro projekty v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy zajistit dostatek finančních prostředků; lituje, že rozpočet na Nástroj pro propojení Evropy byl snížen o finanční prostředky poskytnuté Evropskému fondu pro strategické investice (EFSI); připomíná však, že bod 17 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(35) stanoví 10% flexibilitu k navýšení rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy v ročním rozpočtovém procesu a že tato flexibilita existuje bez ohledu na financování EFSI; trvá na tom, že provádění projektů dohodnutých mezi Evropským parlamentem a Radou v příloze I nařízení Parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013(36) by takovéto navýšení rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy odůvodňovalo;

514.  vybízí Komisi, aby i nadále důkladně sledovala provádění inovativních finančních nástrojů pro posílení investic Unie a získání nových zdrojů financování pro infrastrukturní projekty TEN-T, jako jsou fond Marguerite, nástroj pro úvěrové záruky (LGTT) a iniciativa projektových dluhopisů (PBI), a aby zajistila, že příspěvek z rozpočtu Unie na tyto nástroje bude řádně spravován a vhodně využíván;

515.  konstatuje, že informace o projektech v oblasti dopravy a cestovního ruchu jsou k dispozici v různých databázích, jako je systém pro finanční transparentnost, databáze agentury INEA obsahující projekty TEN-T a projekty v oblasti dopravy a cestovního ruchu spolufinancované z Fondu soudržnosti a regionálních fondů a databáze CORDIS pro projekty programu Horizont 2020; vyzývá k integraci informací o projektech z těchto nástrojů s cílem získat lepší přehled o procesu přidělování prostředků Unie (ve vztahu k poskytovatelům i příjemcům); opakuje, že je důležité každoročně zveřejňovat snadno dostupný seznam projektů v oblasti dopravy a cestovního ruchu, jež jsou spolufinancovány Unií, a zavést online databázi s možností vyhledávání, v níž bude uváděna přesná výše financování s cílem zvýšit transparentnost;

516.  zdůrazňuje, že projekty v oblasti dopravy budou v období 2014–2020 financovány z několika zdrojů, včetně Nástroje pro propojení Evropy, Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj a fondu EFSI; vyzývá proto Komisi, aby rozvíjela součinnost s cílem zvýšit efektivitu přidělování těchto různých zdrojů financování;

517.  konstatuje, že zásada, podle níž příjemci prostředky buď využijí, nebo o ně přijdou, může motivovat členské státy k tomu, aby v případě finančních prostředků Unie navrhovaly k výběru projekty s nízkým dopadem; je znepokojen tím, že v minulosti vedl výběr špatných projektů k tomu, že Unie financovala některé dopravní investice s nízkou efektivností nákladů; vítá nový právní rámec na období 2014–2020, který zpřísňuje jak posuzování nákladů a přínosů, tak i proces přezkumu projektů;

518.  vítá skutečnost, že byl v červnu 2014 zřízen společný podnik Shift2Rail s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropského železničního odvětví; konstatuje, že bude prováděn oddělený postup udělování absolutoria společnému podniku Shift2Rail, jakmile v nadcházejících letech získá finanční autonomii; lituje nicméně zpoždění při realizaci tohoto společného podniku, stejně jako toho, že k němu malé a střední podniky jen velmi obtížně získávají přístup;

519.  zastává názor, že by Komise měla zaručit naprostou transparentnost správy prostředků a zajistit, aby byl chráněn veřejný zájem a měl vždy a za všech okolností přednost před veškerými soukromými zájmy;

520.  konstatuje, že v rozpočtu na rok 2014, jak byl s konečnou platností přijat a v průběhu roku pozměněn, bylo konkrétně na cestovní ruch k dispozici celkem 11 226 160 EUR v prostředcích na závazky a 6 827 266 EUR v prostředcích na platby; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení dopadu financovaných projektů s cílem lépe definovat budoucí priority v oblasti výdajů, které budou v souladu s tím, že Unie představuje světovou turistickou destinaci číslo jedna, a které umožní využít cestovního ruchu jako významného motoru růstu unijní ekonomiky; vyzývá Komisi, aby začlenila výsledky pilotních projektů a přípravných akcí do plánování rozpočtu na příští rok a aby každoročně vytvářela snadno dostupný seznam projektů v této oblasti;

521.  navrhuje, aby Parlament udělil Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2014, pokud jde o odvětví spadající do oblasti působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

Regionální rozvoj

522.  konstatuje, že výroční zpráva Účetního dvora ze dne 10. listopadu 2015 o plnění rozpočtu Evropské unie na rok 2014 obsahuje zjištění, že nejpravděpodobnější míra chyb u politiky soudržnosti se odhaduje na 5,7 %, což představuje zvýšení oproti roku 2013 o 5,3 %; vyjadřuje znepokojení nad tímto zvýšením, které je zvláště výrazné, pokud jde o chyby s finančními důsledky a vážnými nepříznivými dopady na rozpočet; zdůrazňuje, že za polovinou této odhadované míry chyb stojí složitost pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pro státní podporu i porušování pravidel při těchto postupech, jako je neodůvodněné přímé uzavírání smluv, střet zájmů a diskriminační výběrová kritéria;

523.  bere na vědomí odpovědi Komise na zprávu Účetního dvora, v nichž se uvádí, že průměrné snížení míry chyb, k němuž ve srovnání s programovým obdobím 2000–2006 došlo, je odrazem zlepšení řídících a kontrolních systémů; vyzývá Komisi, aby poskytovala orgánům včasné informace a školení v souvislosti s pravidly pro zadávání veřejných zakázek a státní podporu; vítá v této souvislosti vznik akčního plánu pro zadávání veřejných zakázek; bere na vědomí provádění iniciativy týkající se dohod o integritě a naléhavě žádá Komisi, aby provedla odpovídající hodnocení ex ante, pokud jde o jejich potenciál skutečně zlepšit transparentnost a efektivnost zadávání veřejných zakázek v souvislosti s ESI fondy; vyzývá členské státy, aby nejpozději do konce roku 2016 splnily předběžnou podmínku týkající se zadávání veřejných zakázek a aby do dubna 2016 provedly ve svých právních řádech směrnice o zadávání veřejných zakázek z roku 2014 s cílem zamezit nesrovnalostem a zajistit účinné a efektivní provádění projektů a dosažení zamýšlených výsledků, a tím i cílů politiky soudržnosti; vyzývá Komisi, aby tento proces pozorně sledovala a poskytovala členským státům poradenství a technickou podporu v zájmu řádného provedení uvedených směrnic do vnitrostátního práva;

524.  připomíná, že všechny nesrovnalosti nemají charakter podvodu a že je nutné rozlišovat mezi nesrovnalostmi, které nemají charakter podvodu, a těmi, které tento charakter mají, vzhledem k tomu, že nesrovnalosti, které nemají charakter podvodu, často způsobují slabé systémy finančního řízení a kontroly, nedostatečná administrativní kapacita týkající se jak znalosti pravidel, tak technických odborných znalostí v oblasti konkrétních stavebních prací nebo služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byly v souladu s příslušnými pravidly regulačního rámce, který zohledňuje stav regulace v členských státech, vytvořeny vhodné, účinné a účelné systémy finančního řízení a kontroly;

525.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány k zajištění toho, aby byly příjemcům poskytovány ucelené informace o podmínkách financování týkající se zejména způsobilosti výdajů a příslušných maximálních výší úhrad;

526.  konstatuje, že při provádění politiky soudržnosti se v členských státech uplatňuje, v závislosti na jejich institucionálním systému, značné množství vnitrostátních a regionálních postupů a předpisů, které jsou další vrstvou regulace, mohly by vést k nesrovnalostem, a v důsledku toho ke ztrátám u ESI fondů a ke zvětšování rozdílů mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby přispěla ke zjednodušení provádění této politiky na vnitrostátní a regionální úrovni, respektovala přitom specifické institucionální rysy jednotlivých členských států a poskytla jim upřesňující vysvětlení nutná k uplatňování nařízení; připomíná Komisi a členským státům usnesení Parlamentu nazvané „Snaha o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020“ a potřebu přijmout nezbytné kroky k omezení nadměrné regulační a administrativní zátěže na tu nejnižší nutnou míru, což umožní lépe využívat prostředky z ESI fondů a vyhnout se chybám ze strany konečných příjemců, zvláště malých a středních podniků; s politováním konstatuje, že Komise ze skupiny na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení monitorování pro příjemce ESI fondů vyloučila zástupce členských států, a při snaze o zlepšení stávajícího systému tak nezazní jejich názor;

527.  domnívá se, že zásadním faktorem pro řádné a efektivní využívání ESI fondů je administrativní kapacita, a vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily výměnu znalostí a osvědčených postupů pro konkrétní oblasti související s prováděním programů (jako jsou zadávání veřejných zakázek, poskytování státní podpory, kritéria způsobilosti nebo auditní stopa), která by byla zaměřena zejména na potenciální příjemce s menší administrativní a finanční kapacitou; navrhuje provádět v této souvislosti specifické, avšak komplexní činnosti s cílem vyškolit pracovníky veřejné správy a orgány pracující na projektech financovaných z ESI fondů i příjemce (například školení a opakovací kurzy, semináře nebo poskytování technické a administrativní podpory);

528.  vítá skutečnost, že Komise vytvořila nástroj Taiex Regio Peer 2 Peer, který má usnadnit přímé sdílení mezi partnery na úrovni řídících, certifikačních a auditních orgánů členských států s cílem pomoci členským státům zvýšit jejich administrativní kapacity; zdůrazňuje, že je důležité vynakládat větší úsilí při určování příslušných orgánů, což je nutný předpoklad pro předkládání žádostí o platby, s cílem zajistit hladké provádění programů a bezproblémový tok finančních prostředků; dále se domnívá, že by Komise měla efektivně a účinně uplatňovat veškeré dostupné nástroje pro včasné zjišťování a prevenci rizik v politice soudržnosti, a konkrétně nástroje na vytěžování dat, jako je ARACHNE, pro včasné zjišťování a prevenci rizik při postupu zadávání veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že záběr činnosti pracovní skupiny pro lepší provádění programů zahrnuje také činnosti, které by mohly zvýšit efektivnost, účinnost a přidanou hodnotu projektů v rámci politiky soudržnosti, které již byly realizovány, vyzývá Komisi, aby prostřednictvím kvalitativních ukazatelů vyhodnotila tyto parametry.

Zemědělství a rozvoj venkova

529.  je přesvědčen, že SZP, která je historicky jednou z prvních evropských politik, je významným nástrojem Unie se širokým dopadem, a to nejen pokud jde o produkci potravin a ekosystémové služby, ale také pokud jde o skutečné a potenciální zlepšování životního prostředí a socio-ekonomické situace a zajištění rovných příležitostí žen a mužů ve venkovských oblastech i pokud jde o snahy zvrátit trend vylidňování venkova, přičemž je třeba zohlednit nutnost dále pracovat na koncepci oběhového hospodářství; domnívá se, že SZP tak přispívá k rovnováze mezi regiony Unie, neboť nabízí finanční podporu a důležité nástroje, jež pomáhají mladým zemědělcům začít se zemědělskou činností a zajistit generační kontinuitu;

530.  konstatuje, že GŘ AGRI v roce 2014 výrazně přispělo k tomu, aby byly orgány členských států schopny čím dál tím lépe předcházet vzniku chyb při vynakládání prostředků na zemědělství a při provádění programů rozvoje venkova; uznává kladný vliv GŘ AGRI, který je patrný ve výroční zprávě Evropského účetního dvora za rok 2014, a je přesvědčen, že ve spolupráci s členskými státy by měly činnosti GŘ AGRI představovat dobrý základ pro další zlepšování v klíčových letech výdajového období 2014–2020;

531.  naléhavě žádá, aby těm platebním agenturám, jejichž výkon je soustavně neuspokojivý, byla v krajních případech odebrána akreditace;

532.  je přesvědčen, že pro SZP, která zajišťuje bezpečnou a konzistentní produkci našich potravin, funguje napříč EU, má kladné dopady na sociální, environmentální a hospodářské úrovni a pokrývá produkci mnoha různých druhů plodin a potravin, je klíčové soudržné provádění a dosahování výsledků;

533.  konstatuje, že příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor v přepočtu na jednoho pracovníka v členských státech, které přistoupily k Unii v roce 2004 nebo později, představuje jen jednu čtvrtinu příjmu ze zemědělské činnosti na výrobní faktor vytvářeného v EU-15(37);

534.  vítá zlepšení oproti údajům obsaženým ve výroční zprávě za rok 2013 a konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k názoru, že pokud se jedná o zemědělskou politiku, poměr testovaných transakcí vedl k nižší míře chyb ve srovnání s rokem 2013; konstatuje, že míra chyb pro rok 2014 činí 2,9 % (ve srovnání s 3,6 % v roce 2013), a to u EZZF auditovaného v 17 členských státech, a 6,2 % (pokles oproti 7 % v roce 2013) u rozvoje venkova, životního prostředí a rybolovu auditovaného v 18 členských státech, přičemž celková průměrná míra chyb u kapitoly „přírodní zdroje“ dosahuje 3,6 %;

535.  zdůrazňuje, že je třeba vyvinout společnou metodiku pro výpočet míry chyb s cílem přispět k zaručení jeho přesnosti a zajistit, aby nevznikly významné rozdíly mezi mírou chyb, kterou uvádí Komise, a mírou chyb zjištěnou Účetním dvorem;

536.  upozorňuje na prohlášení Komise(38), že chyby v podmíněnosti (např. včasná prohlášení o pohybu zvířat, data schůzek či lhůty) nemají vliv na způsobilost k platbám (jak již potvrdil Účetní dvůr) a že by se míra chyb v podmíněnosti měla pro větší srozumitelnost od celkové míry chyb odečítat;

537.  poukazuje na skutečnost, že v důsledku rozdílného provádění plateb vázaných na produkci v jednotlivých členských státech dochází k narušení hospodářské soutěže, jako například v odvětví mléka a mléčných výrobků;

538.  vítá skutečnost, že Komise vydala nové pokyny pro stanovování finančních oprav, které se uplatní na výdaje financované při sdíleném řízení v souvislosti s nedodržováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek(39);

539.  konstatuje, že rok 2014 byl rokem přechodu, což znamená, že docházelo k významným platbám týkajícím se poslední části období financování 2007–2013 a že až do poloviny tohoto roku byly zaváděny poslední prvky (prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci) pro období financování SZP 2014–2020; rovněž konstatuje, že za přechodné by měly být považovány i roky 2015 a 2016, během kterých byly poprvé v plném rozsahu uplatňovány ekologizační a další významné změny v rámci zemědělské politiky, a to jak zemědělci, tak příslušnými orgány členských států, přičemž byla zavedena nová, složitá pravidla a objevil se vysoký počet nových žadatelů o přímé platby, přičemž mnohá z víceletých opatření v plánech rozvoje venkova členských států začnou být uplatňována až v roce 2016 a bude nutné, aby byla věnována zvláštní pozornost novým nástrojům zavedeným v rámci reformy;

540.  vítá snížení míry chyb ve srovnání s rokem 2013 a uznává intenzivní úsilí a značné zdroje, které byly věnovány na dosažení tohoto cíle, obzvláště pak prostřednictvím informování a technické podpory poskytované Komisí orgánům členských států ohledně provádění; je nicméně toho názoru, že pouhé změření chyb nevyjadřuje samo o sobě míru výkonnosti či konečné úspěšnosti;

541.  připomíná Komisi, že riziko neúmyslných chyb vzniklých kvůli složitým předpisům nese v konečném důsledku příjemce; žádá o vytvoření rozumného, přiměřeného a účinného systému sankcí, který by tento přístup podpořil, jako je např. předcházení dvojímu postihování za stejnou chybu podle platebního režimu i podmíněnosti; naléhavě vybízí Komisi, aby lépe zajistila přiměřenost sankcí s ohledem na druh chyby; žádá zavedení nástrojů, které zajistí přístup více založený na pobídkách a více zaměřený na výstupy, jenž by mohl přinést nižší chybovost a nižší četnost kontrol, a které umožní rozlišovat mezi chybou a podvodem a současně zajistí, aby byli zemědělci i nadále schopni zajišťovat životně důležitou produkci potravin, která je hlavním prvkem této politiky; domnívá se, že je nezbytné pokračovat ve snaze o zjednodušení a zefektivnění SZP, neboť se jedná o jeden z klíčových prvků nutných k tomu, aby zemědělství přilákalo a udrželo nové subjekty spolu s jejich dovednostmi, čímž se zajistí budoucí prosperující zemědělské odvětví EU;

542.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr zkoumá, jak by ve svých výročních zprávách mohl měřit výkonnost, a to tím spíše, že Komise usiluje o to, aby byly výdaje, které financuje, více zaměřeny na výsledky; upozorňuje nicméně na skutečnost, že je obtížně měřit úspěšnost víceletých programů financování – které jsou nyní upřednostňovanou metodou pro realizaci environmentálních opatření v pilíři II – prostřednictvím nástroje, který zkoumá jen jeden rok, a vybízí Účetní dvůr, aby vysvětlil své zaměření na výkonnost konkrétně ve vztahu k výdajům na zemědělství; naléhavě však vyzývá Účetní dvůr, aby při svém hodnocení výkonnosti zohlednil skutečnost, že cíle politiky rozvoje venkova jsou rozmanité, a to tím, že se vyhne uplatňování příliš zjednodušených ukazatelů a vyvaruje se tak nesprávné interpretace;

543.  bere na vědomí názor Účetního dvora, vyjádřený v jeho auditech, podle nějž integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) významně přispívá k předcházení chybám a ke snižování míry chyb u systémů, na něž se uplatňuje(40), a konstatuje, že nedostatky systému evidence půdy (LPIS) byly ve všech auditovaných členských státech odstraněny díky nápravným opatřením(41);

544.  vítá návrh Komise na zjednodušení integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) díky preventivním předběžným kontrolám, které vnitrostátním orgánům umožní zjistit problémy spojené s žádostmi zemědělců a učinit nápravné kroky a které by měly vést k nižší míře sankcí;

545.  přijímá za svá hlavní doporučení Účetního dvora: členské státy by měly zajistit, že informace a obrazový materiál v rámci LPIS budou důvěryhodné a aktuální s cílem snížit riziko chyb spojených s nadhodnocením způsobilé půdy; Komise by měla po členských státech požadovat akční plány zahrnující nápravná opatření s cílem odstranit nejčastější důvody pro vznik chyb, revidovat svou vlastní strategii pro audity shody v souvislosti s rozvojem venkova a zajistit řádné uplatňování postupu zaručování legality a správnosti uskutečněných operací, který bude od roku 2015 povinný;

546.  bere na vědomí dohodu mezi Komisí a Účetním dvorem, podle níž se výdaje na rozvoj venkova řídí komplexními pravidly a podmínkami způsobilosti, což je částečně způsobeno povahou této politiky a různorodostí evropských regionů; vyzývá k většímu úsilí o uplatňování zjednodušujících a preventivních opatření v rámci pravidel na období 2014–2020 a mimoto žádá, aby bylo zjednodušení uplatňováno rovněž na úrovni členských států v nových programech pro rozvoj venkova a aby bylo považováno za prioritu a důležitý prostředek umožňující snížit míru chyb a zvýšit účinnost a flexibilitu a tím zvýšit absorpční kapacitu, zejména v případech, kdy v minulosti programy malého rozsahu kvůli své nízké flexibilitě vzbuzovaly menší zájem nebo soustavně vykazovaly vysokou míru chyb;

547.  vyzývá Komisi, aby s dostatečným časovým předstihem předložila podrobný plán, jak snížit byrokratickou zátěž v případě SZP;

548.  naléhavě vybízí Komisi a orgány členských států, aby vždy, kdy je to možné, i nadále snižovaly komplikovanost postupů ve vztahu k přímým platbám a řešily problémy, které jsou s tím spojeny a aby výrazně upřednostňovaly zjednodušování ekologizačních opatření, a to zejména v těch případech, kdy je do celého procesu zapojeno několik různých administrativních úrovní EZZF a fondů rozvoje venkova v rámci členských států, přičemž v nezbytných případech se uplatní rozdílný přístup k těmto dvěma pilířům; zdůrazňuje skutečnost, že značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy v případě přímých plateb ještě zvýšily rozdíly v konkurenceschopnosti mezi zemědělci, kteří jsou činní na jednotném trhu;

549.  očekává, že Komise co nejdříve plně zavede proces zjednodušování SZP, zejména pokud jde o zatěžující a složitá nařízení týkající se podmíněnosti a ekologizace, která v konečném důsledku zatěžují zemědělce v celé Evropě; zdůrazňuje, že proces zjednodušování by se měl zaměřit na snižování administrativní zátěže a neměl by ohrožovat zásady a pravidla, dohodnutá v rámci poslední reformy SZP, jež by měla zůstat beze změny; domnívá se, že takové zjednodušení by nemělo vést k revizi výdajů na SZP na období let 2013–2020;

550.  poukazuje na to, že v důsledku skupování zemědělských ploch investory jsou v EU zemědělské podniky vedené vlastníkem pod stále vyšším tlakem a že část přímých plateb je poskytována mezinárodním koncernům;

551.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly k dispozici srovnatelné ukazatele výkonnosti a číselné údaje pro tentýž druh programů prováděných na různých místech, a netrpělivě očekává zlepšení v této oblasti v období let 2014–2020, kdy má být zajištěno lepší finanční řízení SZP založené na potřebách jednotlivých členských států;

552.  konstatuje, že SZP hraje významnou úlohu v rámci podpory sociálního začleňování (obzvláště, nikoli však výhradně, v rámci strategií spolupráce), omezování chudoby a posilování hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech díky tvorbě pracovních míst, díky iniciativě Společenství pro rozvoj venkova a díky zavádění nových či zdokonalených služeb a infrastruktury; vyzývá k vypracování analýzy celkových účinků obou pilířů SZP ve venkovských oblastech zaměřené na skutečné konečné příjemce, která by ukázala, kde a jak jsou prostředky přidělovány;

553.  konstatuje, že u vynaložených prostředků se očekává, že budou vytvářet přínosy jak pro venkovské oblasti, tak pro spotřebitele obecně, a připomíná, že koneční příjemci utrácejí své peníze za zboží a služby ve svých místních komunitách nebo díky nim zaměstnávají pracovníky ve svých podnicích, čímž pomáhají udržet obyvatele ve venkovských či izolovaných oblastech, kde jsou zemědělství a lesnictví často hlavní hospodářskou činností;

554.  konstatuje, že dopady ruského zákazu uvaleného na dovoz zemědělských produktů, který byl zaveden v polovině roku 2014, představují velký problém; vyslovuje se pro lepší řízení v rané fázi všech naléhavých opatření s cílem zajistit řádné zacílení vynakládaných prostředků a popřípadě rychlé navrácení neoprávněně nárokovaných prostředků; v této souvislosti vítá pokračující snahu Komise o hledání alternativních odbytišť pro zemědělské přebytky a o podporu odvětví postižených zákazem; vítá snahu, již Komise vynaložila při hledání alternativních odbytišť pro zemědělské přebytky, a vyzývá členské státy, aby vynaložily společné úsilí k odstranění překážek bránících rozšíření odbytišť; zdůrazňuje význam dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), která by mohla vyvážit uzavření řady tradičních devizových trhů;

555.  vítá rozhodnutí Komise, kterým se zavádí mimořádné režimy podpory pro země, které v odvětví mléka a mléčných výrobků utrpěly ztráty, a vyzývá Komisi, aby zvážila další opatření na podporu odvětví, která čelí podobným problémům;

556.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že ženy ve venkovských oblastech v řadě členských států mají pouze omezený přístup na trh práce, a vyzývá Komisi, aby se ve svých budoucích rozvojových iniciativách v první řadě ujala úlohy zlepšit a rozšířit přístup na trh práce pro ženy ve venkovských oblastech a aby přidělila odpovídající finanční prostředky na „evropskou záruku pro ženy ve venkovských oblastech“ jako obdobu programu záruk pro mladé lidi, v níž pro ženy ve venkovských oblastech stanoví samostatné cíle;

557.  naléhavě vybízí Komisi, aby vyjasnila pravidla upravující uznávání organizací producentů, obzvláště v odvětví ovoce a zeleniny, a aby ještě více zkrátila dobu předcházející auditům Komise s cílem poskytnout příjemcům právní jistotu a zabránit zbytečným chybám;

558.  s ohledem na jeden z cílů Smlouvy(42), jímž je zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny, se domnívá, že v případě, že je u potravin příliš vysoká DPH, je ohrožen spravedlivý přístup pro všechny spotřebitele a hrozí větší riziko podvodů v souvislosti s DPH;

559.  je přesvědčen, že cíle programového období 2007–2013 jsou i nadále důležité a že Unie by se v současném období měla zaměřit na zvýšení rentability zemědělských podniků a zemědělského odvětví a prosazovat větší rovnováhu v potravinářském řetězci s cílem konsolidovat a posílit postavení organizací producentů a podporovat systémy kvality, krátké dodavatelské řetězce, sociální družstva, místní trhy, ekosystémové služby a vyvážený územní rozvoj, a to výhradně ve venkovských oblastech v rámci nových programů rozvoje venkova, přičemž je nutné se vyhnout nepřiměřeným environmentálním očekáváním nebo výdajům;

560.  připomíná, že ve všech auditech, v nichž se Účetní dvůr zabýval výdaji vynaloženými v roce 2014, byly celkem pouze tři případy předány k vyšetření úřadu OLAF(43), neboť u nich panovalo podezření, že „byly uměle vytvořeny podmínky, bez nichž by příjemce podporu nezískal“ (nové subjekty vytvořené zavedenými podniky nebo skupinami osob), a jeden byl již před auditem Účetního dvora vnitrostátními orgány posouzen jako podezřelý;

561.  konstatuje, že provádění této politiky by mohlo být dále zlepšováno; proto žádá, aby byl informován o všech zlepšeních z hlediska zaměření a plnění cílů této politiky a z hlediska jejího dodržování;

562.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala účinnost a účelnost plateb na podporu odbytu ve třetích zemích a zajistila, aby v důsledku těchto opatření nedošlo k vytěsnění místních zemědělců z trhu;

563.  konstatuje, že v době, kdy GŘ AGRI připravovalo výroční zprávu o činnosti za rok 2014, existovalo mnoho prvků Nástroje předvstupní pomoci na rozvoj venkova (IPARD), u nichž doposud nebyly dostupné informace, ale které jsou zahrnuty v této zprávě, a tyto informace je tedy nutné aktualizovat (počet podpořených zemědělských podniků, zvýšení hrubé hodnoty, počet podniků, které zavedly normy Unie), přičemž se domnívá, že v novém období financování se očekává konstantní analýza;

564.  konstatuje, že výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 ukazuje, že bylo dosaženo dobrých výsledků, současně však Účetní dvůr vyzývá, aby Parlament informoval o krocích, jež hodlá podniknout s cílem zavést takovou metodiku šetření, která bude lépe zohledňovat víceletou povahu programů, a to v rámci rozvoje zvažovaného přístupu, který bude více zaměřený na výkon.

Rybolov

565.  bere na vědomí sdělení Komise Parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o roční účetní závěrce Unie za rozpočtový rok 2014; dále bere na vědomí výroční zprávu Účetního dvora týkající se rozpočtového roku 2014; bere na vědomí výroční zprávu o činnosti GŘ MARE za rok 2014; bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2015 o dohodách o partnerství v odvětví rybolovu;

566.  bere na vědomí výroky Účetního dvora o legalitě a správnosti uskutečněných operací, na nichž se účetní závěrka zakládá; bere na vědomí negativní stanovisko Účetního dvora ohledně prostředků na platby, u nichž činila celková míra chyb 4,4 %, aniž by byla uvedena konkrétní míra chyb týkající se odvětví rybolovu; žádá, aby byl rybolov předmětem auditu samostatně, a nikoli jako součást odvětví zemědělství, s cílem zajistit větší transparentnost v oblasti rybolovu;

567.  všímá si výhrad GŘ MARE týkajících se systémů řízení a kontroly u programů ERF v některých členských státech;

568.  je ujištěn o tom, že systém vnitřní kontroly uplatňovaný GŘ MARE poskytuje dostatečné záruky, pokud jde o řádné řízení rizik souvisejících s legalitou a správnosti uskutečněných operací;

Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)

569.  konstatuje, že skutečnost, že od 1. ledna 2014 byly programy v rámci ENRF a dalších ESI fondů schvalovány v rámci sdíleného řízení, vedla k technické revizi VFR s cílem převést nevyužité prostředky z roku 2014 do následujících let;

570.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že převážná většina členských států předložila své operační programy související s ENRF velice pozdě, což způsobilo obrovská zpoždění při uvolňování finančních prostředků; připomíná, že za využívání finančních prostředků nesou v rámci sdíleného řízení odpovědnost členské státy;

571.  zastává názor, že členské státy by měly zlepšit nástroje a cesty, které využívají k předávání informací Komisi; doporučuje, aby Komise vyvíjela větší tlak na členské státy s cílem zajistit, aby předkládaly spolehlivé údaje;

572.  naléhavě žádá Komisi, aby členským státům poskytovala veškerou možnou podporu s cílem zajistit řádné a plné využívání zdrojů ENRF a dosáhnout vysoké míry čerpání v souladu s jejich příslušnými prioritami a potřebami, především pokud jde o udržitelný rozvoj odvětví rybolovu;

Výkonná agentura pro malé a střední podniky

573.  vítá pověření agentury pro ENRF platné od 1. ledna 2014; bere na vědomí memorandum o porozumění, které dne 23. září 2014 podepsalo GŘ MARE a agentura; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat vysoce kvalitní podporu agentury poskytovanou všem jejím příjemcům v souvislosti s 19 akcemi v rámci ENRF;

Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 11/2015 (udělení absolutoria za rok 2014): Řídí Komise dohody o partnerství v oblasti rybolovu řádně?

574.  vyzývá Komisi, aby zohlednila doporučení Účetního dvora;

575.  vyjadřuje politování nad finančními náklady vzniklými v důsledku toho, že nejsou plně využívány tonážní kvóty přijaté v protokolech z poslední doby; navrhuje, aby platby za rybolovná práva byly více vázány na skutečné úlovky; žádá Komisi o zajištění toho, aby byly výplaty odvětvové podpory v souladu s ostatními platbami rozpočtové podpory, a vyzývá ke zlepšení výsledků dosažených partnerskými zeměmi při provádění matrice společně dohodnutých akcí;

576.  poukazuje na to, že, jak zdůraznil Účetní dvůr, existuje stále prostor umožňující zlepšit doplňkovost a jednotnost dohod o partnerství v oblasti rybolovu vyjednaných v témže regionu, a maximalizovat tak potenciál těchto dohod na regionální úrovni;

577.  zdůrazňuje, že informace získané na základě nezávislých hodnocení ex post nebyly vždy úplné, dostatečně konzistentní či srovnatelné, což snižovalo jejich užitečnost při přijímání rozhodnutí a při jednáních; konstatuje dále, že tato hodnocení dostatečně neposuzovala, do jaké míry splnily dohody o partnerství v oblasti rybolovu všechny své cíle, např. neuváděly žádné údaje o zaměstnanosti v regionech Unie závislých na rybolovu ani informace o dodávkách ryb na trhu Unie;

578.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že neexistují spolehlivé, ověřitelné a dostupné informace o populacích ryb a o intenzitě rybolovu vnitrostátních rybářských loďstev nebo jiných cizích rybářských loďstev, kterým partnerské země také poskytly přístup, neboť jedním z hlavních cílů dohod o partnerství v oblasti rybolovu bylo lovit pouze přebytečné zdroje, což se ukázalo v praxi jako velmi těžko proveditelné;

579.  naléhavě žádá Komisi, aby pečlivěji sledovala čerpání odvětvové podpory s cílem zajistit její účinnost;

580.  zdůrazňuje, že je nezbytné účinně monitorovat činnosti financované Unií za účelem poskytování odvětvové podpory v rámci mezinárodních dohod, a to za pomoci co nejpodrobnějších matric; dále zdůrazňuje, že je nutné požadovat také zvýšení míry odvětvové podpory; je pevně přesvědčen o tom, že obchodní části dohod by měly být vždy podmíněny účinnou a rozsáhlou odvětvovou podporou, která by byla dostatečně sledována;

581.  se znepokojením konstatuje, že protokoly, které jsou v současnosti v platnosti, nestanoví možnost částečných plateb v případě, kdy je výsledků dosaženo jen zčásti; uznává, že v případech, kdy nebylo dosaženo žádných či jen omezených výsledků, by platby v oblasti odvětvové podpory v následujícím roce měly být pozastaveny do doby, než budou cíle splněny; vyzývá nicméně Komisi, aby v případech, kdy je to možné, zahrnula do nových protokolů možnost částečného proplacení odvětvové podpory;

Absolutorium

582.  na základě dostupných informací navrhuje, aby bylo Komisi uděleno absolutorium týkající se jejích výdajů v námořní oblasti a oblasti rybolovu za rozpočtový rok 2014.

Kultura a vzdělávání

583.  s uznáním konstatuje, že se program Erasmus+ v prvním roce neodchýlil od svého klíčového cíle, jímž je podpora dovedností a zaměstnatelnosti, těsněji propojil programy a tvorbu politik Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, sportu a mládeže, jak bylo zamýšleno, dále podpořil činnost Unie tak, aby lépe reagovala na cíl celoživotního učení, a pomohl zmírnit sociální, hospodářské a územní rozdíly tím, že se dostal k mnoha občanům Unie; poukazuje však na to, že v sekci programu Erasmus+ věnované mládeži se oproti předchozímu programu Mládež v akci vyskytuje řada problémů souvisejících s přístupem k financování; vyjadřuje politování nad tím, že Komise v rámci programu Erasmus+ nevyhradila dostatečné prostředky na lepší poskytování informací o celkových změnách v nových programových položkách, aby z nich bylo možné financovat větší počet školních projektů;

584.  zastává názor, že ačkoli zvýšená decentralizace vyplácení finančních prostředků pro program Erasmus+ umožňuje lépe reagovat na určité vnitrostátní a místní potřeby programu v závislosti na klíčových akcích, mělo by dojít k vyhodnocení této decentralizace, aby nebyla překážkou pro plnění strategických cílů programu Erasmus+, zejména pokud jde o sekci zaměřenou na mládež;

585.  konstatuje, že program Erasmus+ pomáhá mladým Evropanům se vstupem na pracovní trh, podporuje zaměstnatelnost a rozvoj nových dovedností, posiluje iniciativy v oblasti občanství, dobrovolnictví a internacionalizace mládeže a sportu, přispívá ke zlepšování kvality vzdělávání, formální i neformální odborné přípravy a celoživotního učení a posiluje identifikaci s evropským občanstvím založeným na chápání a respektování lidských práv;

586.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že v rámci programu Erasmus+ bylo fakticky pozastaveno vyplácení prostředků Řecku na oblast mládeže, na což upozorňuje zpráva Evropského fóra mládeže o provádění programu za rok 2015;

587.  bere na vědomí těžkosti, o nichž informovaly GŘ Komise pro vzdělávání a kulturu (EAC) a Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) v počáteční fázi provádění programů Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa občanů, zejména zpoždění při vyhlašování některých výzev k podávání návrhů a při vyplácení prostředků; doufá, že se jedná o výjimečnou situaci, a s nadějí proto očekává další roky, v nichž tyto programy vstoupí do stabilnější fáze v porovnání s prvním rokem provádění; doporučuje, aby program Erasmus+ přijímal více projektů malého rozsahu, které jsou jádrem inovativních zážitků ve všech třech oblastech: vzdělávání, mládeže a sportu;

588.  vítá kroky k zavedení modelů financování, které jsou založeny na jednorázových platbách a jednotkových nákladech a zjednodušují finanční řízení jak příjemcům prostředků z fondů EU, tak i samotné Unii; poukazuje však na to, že zejména v sekci programu Erasmus+ věnované mládeži nestačí tyto jednorázové platby a jednotkové náklady k financování hlavních provozních nákladů mládežnických sdružení a neziskových organizací; trvá na tom, že investice Unie do tohoto programu by měly být navýšeny;

589.  připomíná, že zpoždění konečných plateb ze strany agentury EACEA se přímo dotýkají práv příjemců, a ohrožují tak kulturní sdružení a projekty, kreativitu a kulturní rozmanitost občanské společnosti; vybízí agenturu EACEA, aby dále zlepšila své kontrolní a platební systémy;

590.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že se evropské školy nezabývaly připomínkami, které Účetní dvůr znovu zopakoval, a upozorňuje na jeho doporučení Nejvyšší radě evropských škol, aby zavedla rotační systém pro citlivá pracovní místa a řešila další nedostatky, které mohou ohrožovat základní principy transparentnosti a řádného finančního řízení; bere na vědomí, že v roce 2014 bylo přijato nové finanční nařízení pro evropské školy, které – bude-li řádně uplatňováno – bude jedním z nástrojů pro řešení kritických problémů zjištěných Účetním dvorem; vyzývá Nejvyšší radu evropských škol, aby zvážila možnost centralizace některých pracovních míst, která jsou v současnosti decentralizována, jako je například funkce účetních, a aby prosazovala rozdělení úkolů v oblasti schvalování, výkonu a kontroly finančních transakcí v zájmu minimalizace rizika chyb a podvodů; je přesvědčen, že vzhledem k vzneseným připomínkám a ke skutečnosti, že 60 % rozpočtu evropských škol, tj. 177 milionů EUR, pochází z finančních prostředků Unie, nazrál čas ke komplexnímu přezkumu správy, řízení a organizace systému evropských škol;

591.  poukazuje na to, že nesoulad mezi sedmiletým programovým obdobím VFR a desetiletým programovým obdobím pro politické a strategické priority Unie by mohl zkomplikovat konzistentní hodnocení výsledků dosahovaných programy Unie; konstatuje, že chystaná revize VFR je klíčovým okamžikem pro řízení výdajů Unie, protože zajistí, aby byly investiční programy Unie i nadále efektivní; trvá na zásadním zjednodušení formulářů žádostí a kritérií, obzvláště pro projekty malého rozsahu, jak u programu Erasmus+, tak i u programu Kreativní Evropa;

592.  vyjadřuje znepokojení nad nahromaděnými neuhrazenými platbami Komise, jež v roce 2014 dosáhly 26 miliard EUR, z čehož polovina byla považována za „abnormální“, tj. nebyla způsobena fakturami vystavenými na konci rozpočtového roku, jak dokládá výzkumná služba Evropského parlamentu, a jen v případě programu Erasmus+ se jednalo o 202 milionů EUR; konstatuje, že toto nahromadění plateb bylo částečně způsobeno mimořádnou rigiditou VFR, který neumožňuje realokace a má jen malá rozpětí, a částečně tím, že členské státy nedodržely své závazky týkající se prostředků na platby;

593.  upozorňuje na to, že program Evropa pro občany je jedinečnou a přímou spojnicí mezi Unií a jejími občany sloužící k podpoře různých akcí, petic a občanských práv; domnívá se, že současná úroveň financování je příliš nízká, a zdůrazňuje, že by tento program měl být prováděn v rámci své náplně a být obohacován o iniciativy posilující hodnoty evropského občanství; důrazně nesouhlasí s jakýmikoli dalšími rozpočtovými škrty nebo zpožděními plateb, jež by se týkaly programu Evropa pro občany na období 2014–2020.

Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

594.  bere na vědomí závěr Účetního dvora, že konsolidovaná účetní závěrka Unie ve všech významných materiálních ohledech věrně zobrazuje její finanční situaci k 31. prosinci 2014; vyjadřuje znepokojení nad tím, že zkoumané systémy finančního dohledu a kontroly jsou již 21 let po sobě pouze částečně účinné při zajišťování legality a správnosti plateb, na nichž se účetní závěrka zákládá;

595.  je však znepokojen tím, že u plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, se zjištěná míra chyb nachází nad prahem významnosti; připomíná proto nezbytnost obezřetného řízení rozpočtu a vyzývá k vynakládání dalšího úsilí s cílem snížit tuto míru chyb;

596.  bere na vědomí nově předloženou výroční zprávu Účetního dvora o výdajích v rámci VFR, okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“; vzhledem k navýšení rozpočtu požaduje její začlenění v příštím roce; souhlasí s tím, že je třeba zaujmout nový přístup spočívající v tom, že rozpočet EU je třeba investovat, a nikoli utrácet;

597.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v některých členských státech jsou právní předpisy upravující střet zájmů poslanců, členů vlády a místních správních orgánů vágní a nedostatečné; vyzývá Komisi, aby tuto situaci prověřila a případně v tomto ohledu předložila návrhy; domnívá se, že každý takový návrh by měl platit i pro stávající členy Komise a budoucí kandidáty;

598.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit efektivnost nákladů a poučit se z minulých projektů, kdy nedostatky v řízení ze strany Komise vedly ke zpožděním a přílišným výdajům, jako tomu bylo v případě vývoje Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), jenž byl dokončen o šest let později, než se plánovalo, a vyšel na osminásobek původního rozpočtu;

599.  poznamenává, že i když Fond pro vnější hranice přispěl ke správě vnějších hranic, jeho přidaná hodnota je omezená; celkový výsledek nelze zhodnotit z důvodu nedostatečného sledování příslušnými orgány a závažných nedostatků v hodnoceních Komise a členských států.

Genderové otázky

600.  připomíná, že podle článku 8 SFEU představuje rovnost žen a mužů jednu z hodnot, na nichž se Evropská unie zakládá a kterou prosazuje; domnívá se, že rovnost žen a mužů musí být součástí všech politik, a je proto třeba ji zohledňovat v rámci rozpočtového procesu;

601.  připomíná Komisi, že některé rozpočtové položky mohou nepřímo podporovat genderovou nerovnost tím, že jejich provádění má nepříznivý dopad na ženy; vyzývá proto Komisi, aby u nových i stávajících rozpočtových položek prováděla analýzu rozpočtu z hlediska rovnosti žen a mužů a, pokud je to možné, provedla nezbytné změny politik a zajistila tak, že nebude docházet k nepřímé podpoře genderové nerovnosti;

602.  připomíná Komisi její čerstvý závazek k sestavování rozpočtu zaměřeného na výsledky a opakuje požadavek Parlamentu, aby do společného souboru ukazatelů týkajících se výsledků v oblasti plnění rozpočtu Unie byly začleněny i genderové ukazatele, což by umožnilo lepší hodnocení plnění rozpočtu z genderového hlediska;

603.  žádá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu financování Unie na podporu rovnosti žen a mužů;

604.  vyzývá Unii, aby zvýšila podíl ESF věnovaný na rozvoj vysoce kvalitních a cenově dostupných veřejných služeb péče o děti, o seniory a závislé dospělé (o něž ve většině případů stále pečují ženy), a aby vzala také v úvahu výsledky, které přinesl index rovnosti žen a mužů, jenž v nedávné době vyvinul Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE);

605.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné proškolení úředníků veřejné správy zapojených do rozhodování o výdajích, aby plně chápali dopad svých rozhodnutí na rovnost žen a mužů;

606.  vyzývá všechny orgány Unie, aby posoudily, zda existuje skutečná rovnost v rozdělení pracovních míst v orgánech a institucích Unie, a v rámci postupu udělování absolutoria poskytovaly údaje o počtu a platovém zařazení pracovníků, jež budou rozděleny podle pohlaví.

(1)mj.strategie Evropa 2020, evropský semestr, balíček šesti opatření a balíček dvou opatření, balíček dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, k tomu je třeba dbát na důsledné dodržování doporučení pro jednotlivé země jako měřítko účinného přidělování výdajových prostředků z rozpočtu FEU.
(2) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2013 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Úř. věst. L 308, 16.11.2013, s. 27) bod 328; usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2014 o udělení absolutoria na rozpočtový rok 2012,(Úř. věst. L 266, 5.9.2014, s. 32) body 314 a315; usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria na rozpočtový rok 2013 (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 27) bod 305.
(3) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, bod 3.10.
(4) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, bod 3.5.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(6) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, bod 3.65.
(7) Číselné údaje za rok 2013 byly přepočítány tak, aby odpovídaly struktuře výroční zprávy za rok 2014 a umožňovaly tak srovnání mezi oběma roky.
(8) Podle výroční zprávy Účetního dvora za rok 2014 je srovnatelná odhadovaná míra chyb za rok 2013 a 2012 o 0,2 a 0,3 procentních bodů nižší, protože Soudní dvůr upravil svou metodu vyčíslování závažného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
(9) Výroční zpráva Účetního dvora, body 1.54 a 1.65.
(10) hodnocení dopadů regulace (RIA) představuje velmi účinný nástroj, který umožňuje docílit toho, aby finanční řízení bylo skutečně řádné.
(11) Platební plán přijatý Komisí v březnu 2015, který představuje krátkodobá opatření na omezení výše nevyplacených žádostí, není tím správným nástrojem; vysoký objem neuhrazených závazků vyžaduje dlouhodobější výhled;
(12) Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF); zdroj Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014;
(13) Míra absorpce se v členských státech pohybuje v rozmezí 50 % až 92 %.
(14) Odpovědi na dodatečnou písemnou otázku položenou komisaři Moedasovi, otázka 3.
(15) Výroční zpráva o činnosti GŘ pro výzkum a inovace za rok 2012, s. 45 a násl.
(16) Jako INEA.
(17) „Snížení a pozastavení měsíčních a průběžných plateb“; viz čl. 41 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).
(18) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, body 7.44 až 7.50.
(19) Viz tabulka: Příloha 10-3.2.8 k výroční zprávě GŘ AGRI za rok 2014.
(20) Politika rozvoje venkova se provádí prostřednictvím 46 opatření a tato opatření se prostřednictvím programů rozvoje venkova dostávají na vnitrostátní či regionální úroveň.
(21) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, bod 7.71.
(22) Viz odpověď komisaře Hogana na písemnou otázku 7b. Slyšení ve výboru CONT dne 14. ledna 2016.
(23) Výroční zpráva o činnosti generálního ředitele GŘ AGRI, s. 17.
(24) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 5/2015: Jsou finanční nástroje úspěšným a slibným nástrojem v oblasti rozvoje venkova?
(25) Viz výroční zpráva o činnosti EuropeAid za rok 2014, s. 115.
(26) Souhrnná zpráva o výsledcích činnosti Komise v oblasti řízení za rok 2014 (COM(2015)0279, s. 21).
(27) Odpovědi na písemné otázky položené komisaři Thyssenovi, otázky 48 a 49.
(28) Viz opatření navazující na usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2014, Komisí přijato dne 23. září 2015.
(29) Philip Morris International, British American Tobacco, Japan Tobacco International a Imperial Tobacco Limited.
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1).
(31) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2016 o dohodě o tabáku (dohoda se společností Philip Morris International (dohodaPMI) (Přijaté texty, P8_TA(2016)0082).
(32) http://www.ombudsman.europa.eu/en/press/release.faces/en/61027/html.bookmark
(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).
(35) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s.1.
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).
(37) GŘ AGRI - výroční zpráva za rok 2014, s. 12.
(38) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – odpověď na bod 7.15.
(39) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – odpověď na bod 7.32.
(40) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – bod 7.35.
(41) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – bod 7.40.
(42) Čl. 39 odst. 1 písm. e) SFEU
(43) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – bod 7.30.

Právní upozornění