Seznam 
Přijaté texty
Středa, 3. února 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Dohoda o přidružení EU-Moldavsko: ochranná doložka a mechanismus proti obcházení***I
 Dohoda o přidružení EU-Gruzie: mechanismus proti obcházení ***I
 Ratifikace Marrákešské smlouvy na základě obdržených petic, zejména petice 924/2011
 Produkty, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
 Produkty. které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 x MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
 Produkty, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 x MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
 Jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)
 Nová strategie pro rovnost žen a mužů a práva žen po roce 2015

Dohoda o přidružení EU-Moldavsko: ochranná doložka a mechanismus proti obcházení***I
PDF 401kWORD 63k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, jímž se provádí ochranná doložka a mechanismus proti obcházení, které umožňují dočasné pozastavení celních preferencí obsažených v Dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (COM(2015)0154 – C8-0092/2015 – 2015/0079(COD))
P8_TA(2016)0035A8-0364/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0154),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0092/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. prosince 2015 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0364/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 3. února 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady /EU) .../2016, kterým se provádí ochranná doložka a mechanismus proti obcházení stanovené v Dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/400.)


Dohoda o přidružení EU-Gruzie: mechanismus proti obcházení ***I
PDF 401kWORD 64k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, jímž se provádí mechanismus proti obcházení opatření, který umožňuje dočasné pozastavení celních preferencí stanovených Dohodou o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (COM(2015)0155 – C8-0091/2015 – 2015/0080(COD))
P8_TA(2016)0036A8-0365/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0155),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0091/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. prosince 2015 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0365/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 3. února 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/..., kterým se provádí mechanismus proti obcházení opatření stanovený v Dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/401.)


Ratifikace Marrákešské smlouvy na základě obdržených petic, zejména petice 924/2011
PDF 321kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2016 o ratifikaci Marrákešské smlouvy na základě obdržených petic, zejména petice 924/2011 (2016/2542(RSP))
P8_TA(2016)0037B8-0168/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na petice občanů EU s postižením znemožňujícím práci s tištěnými dokumenty, a zejména na petici 924/2011, kterou jménem Evropské unie nevidomých (EBU) / Královského národního institutu nevidomých (RNIB) předložil Dan Pescod (britský státní příslušník) ohledně přístupu nevidomých ke knihám a jiným tištěným materiálům,

–  s ohledem na Marrákešskou smlouvu o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení (dále jen Marrákešská smlouva),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na čl. 216 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace v roce 2010 odhadovala, že v celé Evropě je 2 550 000 nevidomých osob a 23 800 000 slabozrakých osob, což činí celkem 26 350 000 zrakově postižených osob;

B.  vzhledem k tomu, že pouze 5 % všech knih zveřejněných v rozvinutých zemích a méně než 1 % knih zveřejněných v rozvojových zemích je vydáváno v dostupných formátech;

C.  vzhledem k tomu, že EU a členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

D.  vzhledem k tomu, že EU a členské státy podepsaly Marrákešskou smlouvu v dubnu 2014, a proto na sebe vzaly politický závazek, že ji ratifikují;

E.  vzhledem k tomu, že Výbor OSN pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením v závěrečných připomínkách k původní zprávě Evropské unie o provádění této úmluvy Evropskou unii vyzval, aby přijala veškerá opatření nezbytná k tomu, aby bylo možné Marrákešskou smlouvu co nejdříve ratifikovat a provádět;

F.  vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh rozhodnutí Rady o uzavření Marrákešské smlouvy jménem Evropské unie (COM(2014)0638);

1.  připomíná, že články 24 a 30 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením zdůrazňují právo osob se zdravotním postižením na vzdělávání bez diskriminace a na základě rovných příležitostí i potřebu zajistit, aby zákony na ochranu práv duševního vlastnictví nepředstavovaly neodůvodněnou nebo diskriminující překážku bránící přístupu osob se zdravotním postižením ke kulturním materiálům;

2.  s hlubokým rozhořčením konstatuje, že sedm členských států EU utvořilo menšinový blok, který brání procesu ratifikace této smlouvy; vyzývá Radu a členské státy, aby urychlily ratifikační proces, aniž by ratifikaci podmiňovaly přezkumem právního rámce EU nebo rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, členským státům, Evropské komisi a Výboru OSN pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením.


Produkty, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
PDF 340kWORD 76k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D042684 – 2016/2547(RSP))
P8_TA(2016)0038B8-0133/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na skutečnost, že Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 rozhodl dne 18. listopadu 2015 hlasováním, že nevydá stanovisko,

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 16. července 2015(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 (MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 24. června 2011 podala společnost Bayer CropScience AG v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Belgie žádost týkající se uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují sóju FG72, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh;

B.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója MST-FGØ72-2 popsaná v žádosti exprimuje protein 2mEPSPS, který rostlině dává schopnost tolerance k herbicidům na bázi glyfosátu, a protein HPPD W336, který zajišťuje toleranci k herbicidům na bázi isoxaflutolu; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, jež je specializovanou agenturou Světové zdravotnické organizace pro rakovinu, klasifikovala dne 20. března 2015 glyfosát jako látku, která je pro člověka pravděpodobně karcinogenní(5);

C.  vzhledem k tomu, že Stálý výbor dne 18. listopadu 2015 hlasoval o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, aniž by vydal stanovisko;

D.  vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2015 vyjádřila Komise v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení v souladu s použitelnými právními předpisy bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako takový, se stalo při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv standardem;

E.  vzhledem k tomu, že legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, byl dne 28. října 2015(6) Parlamentem zamítnut z toho důvodu, že pěstování GMO sice nutně probíhá na území členského státu, nicméně obchodování s nimi má přeshraniční charakter, což znamená, že vnitrostátní zákaz prodeje a použití, jak jej navrhuje Komise, by nebyl bez znovuzavedení hraničních kontrol dováženého zboží vynutitelný; vzhledem k tomu, že Parlament zamítl legislativní návrh, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a nařízení (ES) č. 396/2005(7), který podle obecných zásad stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(8)spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

2.  vyzývá Komisi, aby stáhla návrh prováděcího rozhodnutí;

3.  vyzývá Komisi, aby na základě Smlouvy o fungování Evropské unie předložila nový legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 1829/2003, který zohlední často vyjadřované obavy členských států týkající se nejen otázek bezpečnosti GMO pro zdraví a životní prostředí;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) EFSA GMO Panel (vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA) 2015. Vědecké stanovisko k žádosti společnosti Bayer CropScience AG (EFSA-GMO-BE-2011-98) pro uvedení na trh geneticky modifikované sóji FG72 odolné vůči herbicidům pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003. EFSA Journal 2015; 13(7):4167, 29 pp. doi:10.2903/j.efsa.2015.4167.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0456.
(5) Monografie IARC, svazek 112: hodnocení pěti organofosfátových insekticidů a herbicidů, 20. března 2015 http://www.iarc.fr/en/media-centre/iarcnews/pdf/MonographVolume112.pdf
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0379
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).


Produkty. které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 x MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
PDF 341kWORD 75k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 (MON-877Ø8-9 × MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D042682 – 2016/2548(RSP))
P8_TA(2016)0039B8-0134/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 (MON-877Ø8-9 × MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na skutečnost, že Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 rozhodl dne 18. listopadu 2015 hlasováním, že nevydá stanovisko,

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 18. června 2015(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 (MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 23. března 2012 společnost Monsanto Europe S.A. podala v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh;

B.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója MON-877Ø8-9 × MON-89788-1, popsaná v žádosti, exprimuje proteiny dikamba monooxygenázy (DMO), které rostlině propůjčují schopnost tolerance k herbicidům na bázi dikamby, a protein CP4 EPSPS, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidům na bázi glyfosátu; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, jež je specializovanou agenturou Světové zdravotnické organizace pro rakovinu, klasifikovala dne 20. března 2015 glyfosát jako látku, která je pro lidi pravděpodobně karcinogenní(5);

C.  vzhledem k tomu, že Stálý výbor dne 18. listopadu 2015 hlasoval o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, aniž by vydal stanovisko;

D.  vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2015 vyjádřila Komise v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení v souladu s použitelnými právními předpisy bez podpory stanovisek výboru členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv standardem;

E.  vzhledem k tomu, že legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, byl dne 28. října 2015(6) Parlamentem zamítnut z toho důvodu, že pěstování GMO sice nutně probíhá na území členského státu, nicméně obchodování s nimi má přeshraniční charakter, což znamená, že vnitrostátní zákaz prodeje a použití, jak jej navrhuje Komise, by nebyl bez znovuzavedení hraničních kontrol dováženého zboží vynutitelný; vzhledem k tomu, že Parlament zamítl legislativní návrh, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a (ES) č. 396/2005(7), který podle obecných zásad stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(8) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

2.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

3.  vyzývá Komisi, aby na základě Smlouvy o fungování Evropské unie předložila nový legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 1829/2003, který zohlední často vyjadřované obavy členských států týkající se nejen otázek bezpečnosti GMO pro zdraví a životní prostředí;

4.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) Vědecké stanovisko k žádosti společnosti Monsanto (EFSA-GMO-NL-2012-108) pro uvedení na trh geneticky modifikované sóji odolné vůči herbicidům MON 87708 × MON 89788 pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003. EFSA Journal 2015; 13(6):4136, 26 s. doi: 10.2903/j.efsa.2015.4136.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0456.
(5) Monografie IARC, svazek 112: hodnocení pěti organofosfátových insekticidů a herbicidů, 20. března 2015 http://www.iarc.fr/en/media-centre/iarcnews/pdf/MonographVolume112.pdf
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0379.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).


Produkty, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 x MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
PDF 341kWORD 76k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788 (MON-877Ø5-6 × MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D042681 – 2016/2549(RSP))
P8_TA(2016)0040B8-0135/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788 (MON-877Ø5-6 × MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na skutečnost, že Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 rozhodl dne 18. listopadu 2015 hlasováním, že nevydá stanovisko,

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 16. července 2015(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 (MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 11. srpna 2011 společnost Monsanto Europe S.A. podala v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh;

B.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója MON-877Ø5-6 × MON-89788-1 popsaná v žádosti má sníženou expresi enzymů pro mastné kyseliny Δ12-desaturázu (FAD2) a palmitoyl acyl carrier protein thioesterázu (FATB), což má za následek profil se zvýšeným podílem kyseliny olejové a sníženým podílem kyseliny linolové, a exprimuje protein CP4 EPSPS, který zajišťuje toleranci vůči herbicidům na bázi glyfosátu; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, jež je specializovanou agenturou Světové zdravotnické organizace pro rakovinu, klasifikovala dne 20. března 2015 glyfosát jako látku, která je pro lidi pravděpodobně karcinogenní(5);

C.  vzhledem k tomu, že Stálý výbor dne 18. listopadu 2015 hlasoval o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, aniž by vydal stanovisko;

D.  vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2015 vyjádřila Komise v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení v souladu s použitelnými právními předpisy bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem;

E.  vzhledem k tomu, že legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, byl dne 28. října 2015 Parlamentem zamítnut(6) z toho důvodu, že pěstování GMO sice nutně probíhá na území členského státu, nicméně obchodování s nimi má přeshraniční charakter, což znamená, že vnitrostátní zákaz prodeje a použití, jak jej navrhuje Komise, by nebyl bez znovuzavedení hraničních kontrol dováženého zboží vynutitelný; vzhledem k tomu, že Parlament zamítl legislativní návrh, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a nařízení (ES) č. 396/2005(7), který podle obecných zásad stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(8) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

3.  vyzývá Komisi, aby na základě Smlouvy o fungování Evropské unie předložila nový legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 1829/2003, který zohlední často vyjadřované obavy členských států týkající se nejen otázek bezpečnosti GMO pro zdraví a životní prostředí;

4.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) Vědecké stanovisko k žádosti společnosti Monsanto (EFSA-GMO-NL-2011-110) o uvedení na trh geneticky modifikované sóji MON 87705 × MON 89788, se zvýšeným podílem kyseliny olejové a odolné vůči herbicidům, pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003. EFSA Journal 2015; 13(7):4178 [30 stran]. doi:10.2903/j.efsa.2015.4178.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0456.
(5) Monografie IARC, svazek 112: hodnocení pěti organofosfátových insekticidů a herbicidů, 20. března 2015, http://www.iarc.fr/en/media-centre/iarcnews/pdf/MonographVolume112.pdf
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0379.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).


Jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)
PDF 495kWORD 178k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA) (2015/2233(INI))
P8_TA(2016)0041A8-0009/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu se službami (GATS)(1), která vstoupila v platnost v lednu 1995 jako výsledek uruguayského kola jednání v rámci WTO,

–  s ohledem na zprávu WTO ze dne 21. dubna 2011 o zvláštním kole jednání o obchodu se službami, kterou vypracoval předseda Rady WTO pro obchodování se službami, velvyslanec Fernando de Mateo pro Výbor pro jednání o obchodu WTO(2),

–  s ohledem na prohlášení skupiny „Really Good Friends of Services“ (RGF) ze dne 5. července 2012(3),

–  s ohledem na pokyny EU pro jednání o Dohodě o službách (TISA), které Rada přijala dne 8. března 2013 a dne 10. března 2015 odtajnila a zveřejnila(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o zahájení jednání o mnohostranné dohodě o službách(5),

–  s ohledem na politické směry předsedy Junckera z 15. července 2014 adresované nové Evropské komisi a nazvané „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu ze dne 17. července 2014, kterou pro Komisi vypracovala společnost ECORYS a která nese název „Trade Sustainable Impact Assessment in support of negotiations on a plurilateral Trade in Services Agreement (TiSA) (Posouzení udržitelného dopadu obchodu pro jednání o mnohostranné dohodě o obchodu se službami (TISA)“(6),

–  s ohledem na dokumenty, které při vyjednávání přeložily všechny jednotlivé strany dohody TISA, zejména na dokumenty, které Komise odtajnila a dne 22. července 2014 zveřejnila, včetně původního návrhu EU(7),

–  s ohledem na prohlášení komisařky Malströmové ze dne 5. února 2015 o mobilitě pacientů v rámci TISA(8),

–  s ohledem na společné prohlášení EU–USA ze dne 20. března 2015 o veřejných službách(9) v souvislosti s jednáními o TISA a TTIP,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise,

–  s ohledem na článek 39 Smlouvy o Evropské unii, článek 8 Listiny základních práv Evropské unie o ochraně osobních údajů a článek 12 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie, které podporují rovnost mezi ženami a muži jako jednu ze základních hodnot EU,

–  s ohledem na články 14 a 106 Protokolu č. 26 o službách obecného zájmu připojeného ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na usnesení ze dne 12. března 2003 o Všeobecné dohodě o obchodu službami (GATS) v rámci WTO, včetně kulturní rozmanitosti(10),

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na zásadu soudržnosti v zájmu rozvoje, která je uvedena ve Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů k místnímu a regionálnímu rozměru dohody o obchodu se službami (TISA) (CDR 2700/2015),

–  s ohledem na čl. 108 odst. 4 a článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0009/2016),

A.  vzhledem k tomu, že jednání o TISA by měla vést k dosažení účinné mezinárodní regulace, nikoli snížit úroveň regulace domácí;

B.  vzhledem k tomu, že ačkoli je TISA ve své současné formě a se stávajícími jednajícími členy mnohostranná obchodní dohoda, jejím cílem by mělo být, aby dojednaná úmluva dosáhla kritické velikosti a mohla se stát mnohostrannou dohodou v rámci WTO;

C.  vzhledem k tomu, že jakákoli obchodní dohoda musí evropským spotřebitelům skýtat více práv a nižší ceny, více pracovních příležitostí a ochranu pracovníků; vzhledem k tomu, že musí rovněž přispívat k podpoře udržitelného rozvoje a sociální odpovědnosti podniků na celém světě a musí zajišťovat pro evropské společnosti rovné podmínky; vzhledem k tomu, že by obchodní politika měla přispívat k agendě důstojné práce MOP a Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a být s nimi plně v souladu;

D.  vzhledem k tomu, že jakákoli obchodní dohoda musí otevírat našim společnostem zahraniční trhy a musí poskytovat občanům Unie alespoň minimální záchrannou síť; vzhledem k tomu že dohoda TISA by měla zlepšit přístup na zahraniční trhy, šířit osvědčené postupy a ovlivňovat podobu globalizace tak, aby bylo zajištěno, že bude odrážet hodnoty, zásady a zájmy EU a že bude napomáhat uplatnění evropských společností v éře globálních hodnotových řetězců; vzhledem k tomu, že spotřebitelská práva, stejně jako sociální a environmentální normy nejsou překážkami obchodu, ale nezpochybnitelnými stavebními prvky strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; vzhledem k tomu, obchodní politika EU musí dodržovat cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak jsou stanoveny v článku 174 Smlouvy o fungování EU; vzhledem k tomu, že poskytování služeb v EU se zakládá na zásadách všeobecného přístupu, kvality, bezpečnosti, cenové dostupnosti a rovného zacházení, které mají být dodržovány vždy, ve všech městech a regionech; vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat rovnost žen a mužů na mezinárodní úrovni;

E.  vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace našich ekonomik i mezinárodního obchodu a jejich zvyšující se orientace na služby a jejich digitalizace je naléhavě zapotřebí přijmout politické kroky ke zlepšení mezinárodních pravidel; vzhledem k tomu, že Evropská unie má bytostný zájem na posílení pravidel světového obchodu pro řízení globálních dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že mnohostranný obchodní systém je i nadále nejúčinnějším rámcem pro dosažení otevřeného a spravedlivého obchodu na celém světě;

F.  vzhledem k tomu, že TISA skýtá EU příležitost upevnit své postavení největšího vývozce služeb, které vyplývá z jejího 25% podílu na celosvětovém vývozu služeb, jejichž obchodní přebytek dosáhl v roce 2013 výše 170 miliard EUR; vzhledem k tomu, že hodnota vývozu služeb v EU se v průběhu posledních 10 let zdvojnásobila a v roce 2014 dosáhla hodnoty 728 miliard EUR; vzhledem k tomu, že odvětví služeb zaměstnává téměř 70 % pracovní síly v EU a představuje 40 % hodnoty zboží vyváženého z Evropy; vzhledem k tomu, že 90 % nových pracovních míst vytvořených v EU mezi lety 2013 a 2025 budou pracovní místa v odvětví služeb; vzhledem k tomu, že tato dohoda má potenciál v oblasti vytváření pracovních příležitostí v EU;

G.  vzhledem k tomu, že obchod se službami stimuluje vytváření pracovních míst a růst v EU, což může posílit dohoda TISA;

H.  vzhledem k tomu, že řada důležitých trhů, zejména v rozvíjejících se ekonomikách, je pro evropské společnosti stále ještě uzavřená; vzhledem k tomu, že nadbytečné překážky obchodu se službami, které by v celním ekvivalentu dosahovaly 15 % u Kanady, 16 % u Japonska, 25 % u Jižní Koreje, 44 % u Turecka a 68 % u Číny, nadále znemožňují, aby evropské společnosti plně těžily z výhod plynoucích z jejich konkurenceschopnosti; vzhledem k tomu, že EU, v níž činí omezení v celním vyjádření pouhých 6 %, je podstatně otevřenější než většina z jejích partnerů; vzhledem k tomu, že EU by měla využít své pozice nejdůležitějšího dovozce a vývozce služeb k zajištění rovných podmínek prostřednictvím vzájemného přístupu na trh a spravedlivé hospodářské soutěže;

I.  vzhledem k tomu, že necelní překážky, které představují v průměru více než 50 % nákladů na přeshraniční služby, se v nepoměrně větší míře dotýkají malých a středních podniků, podniků, které tvoří jednu třetinu poskytovatelů vyvážených služeb v EU a které často nemají dostatečné lidské a finanční zdroje nutné k jejich překonání; vzhledem k tomu, že odstranění zbytečných překážek by malým a středním podnikům usnadnilo působení v celosvětovém měřítku, pokud lze tyto překážky odstranit, aniž by bylo ohroženo splnění cílů veřejné politiky, z nichž vycházejí; vzhledem k tomu, že je třeba, aby byla zachována opatření potřebná k dosažení legitimních cílů veřejných politik;

J.  vzhledem k tomu, že se v důsledku globalizace hodnotových řetězců zvyšuje míra, v níž jsou při domácí výrobě a vývozu používány dovážené prvky; vzhledem k tomu, že obchod se zbožím a obchod se službami jsou vzájemně propojené a řízení těchto globálních dodavatelských řetězců vyžaduje celosvětově platná pravidla; vzhledem k tomu, že v kontextu globálních hodnotových řetězců je ještě více nutné zavést závazné základní mezinárodní normy, aby se zabránilo dalšímu zhoršování podmínek i sociálnímu a environmentálnímu dumpingu;

K.  vzhledem k tomu, že důvěra občanů v obchodní politiku EU má zcela zásadní význam a je třeba ji posílit tím, že se zajistí nejen prospěšné výsledky z hlediska zaměstnanosti a tvorby bohatství pro občany a podniky, ale také co nejvyšší úroveň transparentnosti, zapojení a odpovědnosti, a to vedením stálého dialogu se sociálními partnery, občanskou společností, místními a oblastními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a stanovením jasných pokynů pro jednání;

L.  vzhledem k tomu, že největší část závazků EU odkazuje na vnitrostátní právní předpisy členských států; vzhledem k tomu, že provádění závazků zajišťují zejména regionální a místní vlády;

M.  vzhledem k tomu, že ochrana údajů není ekonomickým břemenem, ale naopak zdrojem hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné obnovit důvěru v digitální prostředí; vzhledem k tomu, že pro obchod se službami jsou datové toky nenahraditelné, avšak nikdy by neměly ohrozit acquis EU v oblasti ochrany údajů a práva na soukromí;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 4. července 2013 o zahájení jednání o mnohostranné dohodě o službách požádal Komisi, aby „pokračovala ve svém záměru připravit posouzení dopadů udržitelnosti“;

O.  vzhledem k tomu, že TISA bude zahrnovat pohyb fyzických osob mezi zeměmi, které budou jejími členskými stranami, a že v tomto ohledu se se všemi evropskými občany musí při jejich přístupu na území jiných smluvních stran dohody zacházet stejně;

P.  vzhledem k tomu, že Parlament má v rámci postupu souhlasu, který se vztahuje na obchodní dohody, konečné slovo a jeho poslanci budou po završení jednání o TISA rozhodovat pouze o tom, zda tuto dohodu schválí či odmítnou; vzhledem k tomu, že v některých členských státech může ratifikace vyžadovat ratifikaci v regionálních parlamentech nebo parlamentních komorách zastupujících regionální úrovně;

Q.  vzhledem k tomu, že si Parlament vyhrazuje právo vyjádřit stanovisko po konzultaci jakéhokoli budoucího znění návrhů TISA;

1.  v souvislosti s probíhajícími jednáními o dohodě o obchodu službami předkládá Komisi následující doporučení:

   (a) oblast působnosti a souvislosti:
   i. považovat jednání o TISA za krok k tomu, aby bylo na úrovni WTO opět usilováno o stanovení náročných cílů s cílem opětovně zahájit jednání o reformované dohodě GATS;
   ii. znovu potvrdit, že podporuje ambiciózní, komplexní a vyvážená jednání, která by měla uvolnit nevyužité možnosti integrovanějšího celosvětového trhu služeb a zároveň zabránit sociálnímu, environmentálnímu a ekonomickému dumpingu a plně zaručovat soulad s acquis EU; ovlivňovat a regulovat podobu globalizace a posilovat mezinárodní normy a zároveň právně zajistit právo na regulaci a sledování legitimních cílů veřejné politiky, jako jsou veřejné zdraví, bezpečnost a životní prostředí; zajistit evropským dodavatelům služeb včetně malých a středních podniků širší vstup na trhy v klíčových oblastech zájmu a zároveň uspokojit potřeby citlivých odvětví, včetně všech veřejných služeb, specifickou úpravou; zajistit, že tato jednání významným a spravedlivým způsobem přispějí k vytváření pracovních míst a růstu podporujícího začleňování, a stanovit náročné obchodní normy týkající se hlavních problémů 21. století; respektovat politické, sociální a kulturní modely EU a členských států, stejně jako základní zásady zakotvené ve Smlouvách o EU, včetně těch, které jsou uvedeny v Listině základních práv Evropské unie, jako je rovnost žen a mužů; prosazovat a chránit lidská práva, demokracii a zásady právního státu na celém světě;
   iii. usilovat o mnohostrannost a odmítnout veškerá ustanovení nebo přílohy, které by jí bránily, které by nebyly v souladu s dohodou GATS a bránily by budoucímu začlenění do systému WTO; přijímat nové strany za podmínky, že budou ochotny přijmout už sjednaná pravidla a úroveň ambicí; podpořit širší zapojení do rozhovorů v rámci jednání; uvědomit si, že největší překážky, ale také největší možnosti růstu v oblasti obchodu službami se musí hledat u zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a MINT (Mexiko, Indonésie, Nigérie a Turecko); považovat tyto země za významné destinace vývozu EU, neboť v nich roste střední třída, jsou zdrojem zpracovatelských vstupů a klíčovými uzly globálních hodnotových řetězců; otevřít cestu k zapojení rozvíjejících se a dynamických hospodářství a znovu potvrdit, že podporuje požadavek Číny na zapojení se do jednání; zajistit závazek všech účastníků dohody TISA, že výsledek jednání zahrnou do mnohostranných smluv; zajistit, aby se v tomto ohledu věnovala zvláštní pozornost rozvojovým zemím, a zahrnout do TISA ustanovení obsažená v článku IV dohody GATS;
   iv. poukázat na to, že podle Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) představuje odvětví služeb přibližně 51 % HDP v rozvojových zemích a že stoupá vývoz služeb z afrických zemí; uznat, že obchod, včetně služeb, by mohl být za určitých podmínek spouštěcím mechanismem pro růst podporující začlenění, udržitelný rozvoj, snižování chudoby a nerovností a pro vytváření pracovních míst a že může povzbudit inovace, bude-li usnadňovat výměnu know-how, technologie a investice do výzkumu a rozvoje, a to i prostřednictvím zahraničních investic; zdůraznit proto, že bude-li rozvojovým zemím poskytnuta možnost získat spravedlivý přístup na světové trhy se službami, mohlo by se tím prohloubit jejich ekonomické začlenění a míra jejich přizpůsobení globalizaci;
   v. uznat, že když se jednání vedou na preferenčním základě, bude pozitivní přínos dohody TISA omezen pouze na její strany, než bude dosaženo její mnohostrannosti; odmítnout zahrnutí doložky nejvyšších výhod do dohody TISA pro strany, které nejsou smluvními stranami dohody TISA, než bude dosaženo její mnohostrannosti; odmítnou podobně jako v případě dohody GATS začlenění dohod o volném obchodu do doložky nejvyšších výhod;
   vi. oživit diskuse o službách v rámci rozvojového kola z Dohá;
   vii. zajistit synergii a konzistentnost s dvoustrannými, vícestrannými a mnohostrannými dohodami, které jsou aktuálně sjednávány, a s vývojem jednotného trhu, zejména s ohledem na jednotný digitální trh; zajistit soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a podporovat integrovaný přístup v oblasti zahraničních věcí; dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a podporovat provádění cílů udržitelného rozvoje, které byly přijaty v září 2015;
   viii. navrhnout zvláštní záruky pro turisty, mj. v zájmu zvýšení transparentnosti mezinárodních poplatků za roamingové služby a poplatků za mezinárodní hovory a zprávy, a rovněž v zájmu snížení nepřiměřených poplatků, které jsou účtovány spotřebitelům při použití jejich kreditních karet mimo Evropu, a v zájmu zachování práva EU a členských států vydávat bezpečnostní varování týkající se turistických destinací;
   ix. zahrnout revizní doložku stanovující mechanismus, jenž některé straně poskytuje možnost opustit dohodu nebo pozastavit či zrušit závazky na liberalizaci služby, zejména v případě porušení pracovních a sociálních norem;
   x. zveřejnit bez jakéhokoli dalšího odkladu hodnocení dopadu na udržitelnost obchodu a po ukončení jednání je odpovídajícím způsobem aktualizovat, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost dopadu dohody TISA na občany, místní a oblastní orgány a rozvojové země, které se neúčastní jednání, stejně jako na sociální situaci a situaci zaměstnanosti v EU; provést podrobné a včasné posouzení účinků dohody GATS na evropské hospodářství od jejího vstupu v platnost; plně zapojit sociální partnery a občanskou společnost do dokončení hodnocení dopadu na udržitelnost obchodu; požádat výzkumné útvary Parlamentu, aby zveřejnily komplexní a informativní studii o oblasti působnosti a možných dopadech jednání o TISA, včetně z hlediska rovnosti žen a mužů, a o potřebě řešit jevy, jako je „křišťálový strop“ a rozdíly v odměňování žen a mužů; provádět kontrolu základních práv, aby mohl Parlament přijímat informované rozhodnutí o udělení nebo neudělení svého souhlasu dohody TISA;
   xi. zajistit, aby mechanismy řešení sporů mezi investorem a státem nemohly být „importovány“ z jiných dvoustranných smluv o investicích na základě doložek nejvyšších výhod;
   (b) přístup na trh:
   i. z oblasti působnosti dohody vyjmout veřejné a audiovizuální služby a uplatňovat obezřetný přístup ke kulturním službám, aniž by byly dotčeny závazky EU podle dohody GATS; usilovat o ambiciózní závazky napříč stranami, odvětvími a úrovněmi veřejné správy, a zejména o další otevírání zahraničních trhů v oblasti zadávání veřejných zakázek, v odvětví telekomunikací, dopravy, finančních a odborných služeb;
   ii. zajistit reciprocitu na všech úrovních; podpořit využívání ustanovení v oblasti horizontálních závazků, která jsou prostředkem pro stanovení společné úrovně ambicí, aniž by byla dotčena práva a povinnosti vyplývající z článků XVI a XVII dohody GATS, přičemž je třeba vzít na vědomí, že takové minimální požadavky by měly stanovovat jasné podmínky pro státy, které mají zájem o účast na dohodě; v souladu s článkem IV dohody GATS poskytovat rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím flexibilitu, pokud jde o výši cílů, k nimž se v dohodě zavazují; dohlédnout na to, aby dohoda vedla k vytvoření rovných podmínek v odvětví služeb a otevření nových trhů poskytovatelům služeb z EU;
   iii. vyjmout ze závazků EU ustanovení o nových službách neuvedených v příslušném systému klasifikace, a zachovat přitom možnost jejich pozdějšího začlenění;
   iv. odmítnout použití doložky o zachování stávajícího stavu či o návratu k původnímu stavu, pokud jde o veškeré závazky týkající se přístupu na trh a národního zacházení, a odmítnout jejich použití na citlivá odvětví, jako např. veřejné a kulturní služby, zadávání veřejných zakázek, režim 4, dopravu a finanční služby; umožnit dostatečnou flexibilitu s cílem navrátit služby obecného hospodářského zájmu zpět pod veřejnou kontrolu; zachovat právo EU a členských států na úpravu svých prvotních harmonogramů závazků v souladu s dohodou GATS;
   v. převzít omezené závazky v režimu 1, zejména v oblastech digitálních a finančních služeb a silniční dopravy, s cílem zamezit regulatorní arbitráži a sociálnímu dumpingu; přijímat však ambiciózní závazky a uznat ofenzivní zájmy v oblasti služeb souvisejících se satelitními telekomunikačními sítěmi, námořních služeb a zajištění; uznat, že závazky mohou být úspěšné pouze v řádně regulovaném prostředí; zajistit, aby byly právní předpisy EU plně dodržovány a prosazovány vůči zahraničním poskytovatelům, poskytuje-li určitá společnost spotřebitelům v EU své služby ze zahraničí, a začlenit ustanovení zaručující spotřebitelům snadný přístup k nápravě; vymezit současně výzvy, kterým spotřebitelé čelí při jednání s poskytovateli služeb usazenými ve třetích zemích, a vypracovat pokyny pro spotřebitele týkající se jejich práva na nápravu v těchto situacích a v případě potřeby navrhnout konkrétní opatření;
   vi. přijmout ambiciózní přístup v režimu 3 a usilovat o odstranění překážek obchodní přítomnosti a usazení v třetích zemích, např. v podobě omezení podílu zahraničního kapitálu nebo požadavků na společné podniky, což má zásadní význam, pokud jde o posílení růstu služeb poskytovaných v režimu 1 a 4, při zachování současné úrovně výhrad na úrovni EU;
   vii. zohlednit ofenzivní zájem EU na vnější mobilitě vysoce kvalifikovaných odborníků; zdržet se přijímání nových závazků nad rámec dohody GATS v oblasti vnitřní mobility, dokud ostatní účastníci zásadně nezlepší své nabídky; vycházet z toho, že klauzule o pracovní síle zachovává právní povinnost zahraničních poskytovatelů služeb dodržovat právní předpisy EU a členských států v oblasti sociálního a pracovního práva, včetně kolektivních smluv; přijmout ambiciózní závazky podle režimu 4 v případech, které podporují závazky podle režimu 3; zachovat možnost provádět zkoušky hospodářské potřeby a trhu práce v souvislosti se smluvními poskytovateli služeb a nezávislými odborníky;
   viii. respektovat svrchované právo členských států rozhodovat o tom, která odvětví otevřou zahraniční konkurenci a v jakém rozsahu tak prostřednictvím omezení a výjimek učiní; netlačit na členské státy s tím, že tohoto práva nemají plně využívat;
   ix. v souladu s články 14 a 106 SFEU a protokolem č. 26 vyloučit z oblasti působnosti dohody stávající a budoucí služby obecného zájmu a služby všeobecného hospodářského zájmu (mimo jiné včetně těch, které se týkají vodohospodářství, zdravotnictví, sociálních služeb, systémů sociálního zabezpečení, vzdělávání, nakládání s odpady a veřejné dopravy); zajistit, že si evropské, vnitrostátní a místní orgány zachovají v plném rozsahu své oprávnění zavádět, přijímat, zachovávat či rušit jakákoli opatření, která se týkají pořizování, organizace, financování a poskytování veřejných služeb; uplatňovat tuto výjimku bez ohledu na to, jakým způsobem jsou tyto služby poskytovány nebo financovány; zajistit, aby byly z oblasti působnosti dohody vyloučeny systémy sociálního zabezpečení; odmítnout návrh týkající se přílohy o mobilitě pacientů, s nímž nesouhlasí většina účastníků dohody TISA; uznat, že evropští občané si velmi zakládají na kvalitních veřejných službách, které přispívají k sociální a územní soudržnosti;
   x. odmítnout omezení křížového subvencování podniků podléhajících témuž místnímu orgánu tam, kde jdou nad rámec stávajících omezení vnitrostátních a evropských právních předpisů;
   xi. aniž by byla dotčena ustanovení dohody GATS, snažit se zavést jednoznačnou klauzuli tzv. zlatého standardu, která by mohla být vkládána do všech obchodních dohod a která by zajišťovala, aby se doložka o veřejných zařízeních vztahovala na všechny způsoby dodávání a všechny služby, které evropské, vnitrostátní a regionální orgány považují za veřejné služby v jakémkoli odvětví, a to bez ohledu na monopolní postavení služby;
   xii. v souladu s čl. 167 odst. 4 SFEU a Úmluvou Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 zajistit prostřednictvím horizontální a právně závazné doložky platné pro celou dohodu, aby si strany uchovaly své právo přijímat či zachovávat jakákoli opatření, která se týkají ochrany nebo propagace kulturní a jazykové rozmanitosti bez ohledu na užitý typ technologie či způsob distribuce, ať už on-line nebo off-line;
   (c) pravidla upravující digitální ekonomiku;
   i. zajistit přeshraniční toky údajů v souladu s všeobecným právem na ochranu soukromí;
   ii. při vyjednávání o kapitolách týkajících se ochrany údajů a soukromí postupovat s obezřetností;
   iii. vycházet z toho, že ochrana údajů a právo na soukromí nejsou obchodními překážkami, ale základními právy, která jsou zakotvena v článku 39 SEU, v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 12 Všeobecné deklarace lidských práv; vycházet z toho, že vytvoření ekonomiky založené na datech vyžaduje vysoký stupeň důvěry; zaručit bezvýhradné dodržování těchto základních práv a řádně zohledňovat nejnovější vývoj v digitální ekonomice, a to v plném souladu s rozhodnutím Evropského soudního dvora o zásadě bezpečného přístavu; doplnit komplexní, jednoznačné, horizontální, samostatné a právně závazné ustanovení vycházející z článku XIV dohody GATS, který z oblasti působnosti této dohody zcela vyjímá stávající a budoucí právní rámec EU na ochranu osobních údajů, aniž by byly stanoveny podmínky, že musí být v souladu s ostatními částmi dohody TISA; uplatňovat taková ustanovení na všechny přílohy dohody TISA; ihned formálně podpořit tyto návrhy v příloze dohody TISA o elektronickém obchodování; podpořit návrhy, jejichž cílem je zajistit, aby vnitrostátní právní rámce na ochranu osobních údajů uživatelů byly uplatňovány nediskriminačně; použít ustanovení o ochraně údajů, která jsou uvedena v příloze o elektronickém obchodování, ve všech ostatních přílohách TISA, včetně přílohy o finančních službách;
   iv. zajistit, aby byl celosvětový tok údajů evropských občanů plně v souladu s pravidly o ochraně údajů a bezpečnosti, která se uplatňují v Evropě; zajistit, aby občané i nadále rozhodovali o svých vlastních údajích; odmítnout proto jakákoli obecná ustanovení o tocích údajů, která by neobsahovala zmínku o nutnosti dodržovat standardy ochrany údajů;
   v. ihned se formálně postavit proti návrhům Spojených států týkajícím se pohybu informací;
   vi. zvážit, že jednoznačně definovaný a vzájemně dohodnutý právní rámec zaručuje rychlou výměnu informací, pokud to vyžadují bezpečnostní hrozby; zajistit, aby byl článek XIVa dohody GATS převzat v klíčových pasážích dohody TISA; zajistit, aby byly doložky národní bezpečnosti podmíněny vhodnými kritérii nezbytnosti; rozhodně však odmítnout jakékoli rozšíření rozsahu výjimky z důvodu národní bezpečnosti zakotvené v článku XIVa dohody GATS, stejně jako uplatňování tzv. zadních vrátek v technologiích; ihned formálně odmítnout tyto návrhy v dohodě TISA;
   vii. vycházet z toho, že digitální inovace stimulují hospodářský růst a růst produktivity v celém hospodářství; vycházet z toho, že toky údajů jsou zásadní hybnou silou ekonomiky služeb a nezbytným prvkem globálního hodnotového řetězce tradičních výrobních podniků a mají zásadní význam pro rozvoj jednotného digitálního trhu; usilovat proto o komplexní zákaz povinných požadavků na lokalizaci údajů a zajistit, aby dohoda TISA obsahovala pravidla schopná reagovat na budoucí vývoj a zabraňovala fragmentaci digitálního světa; zvážit, zda požadavky na povinnou lokalizaci, které podmiňují poskytování služeb požadavkem, aby poskytovatelé služeb používali místní infrastrukturu nebo zřizovali místní zastoupení, neodrazují přímé zahraniční investice jednotlivých stran, stejně jako přímé zahraniční investice určené těmto stranám; vyvinout proto úsilí s cílem zamezit v co největším možném rozsahu těmto praktikám jak v Evropě, tak i mimo Evropu, přičemž je třeba zachovat potřebné výjimky vyplývající z oprávněného veřejného zájmu, jako např. ochrany spotřebitele nebo ochrany základních práv;
   viii. zajistit, aby byla ustanovení závěrečné dohody v souladu se stávajícími a budoucími právními předpisy na úrovni EU, včetně nařízení o jednotném evropském trhu elektronických komunikací, obecného nařízení o ochraně údajů, směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a 16 opatření obsažených ve sdělení o jednotném digitálním trhu; zajistit neutralitu sítě a otevřený internet; zajistit, aby bylo možné předávat osobní údaje mimo Unii pouze tehdy, budou-li dodržena ustanovení právních předpisů EU na ochranu osobních údajů o předávání do třetích zemí; zajistit zejména to, aby si EU zachovala možnost zastavit předávání osobních údajů z EU do třetích zemí, pokud pravidla třetí strany nesplňují ekvivalentní standardy EU, pokud společnosti nevyužívají jiné způsoby, jako např. závazná pravidla korporací či standardní smluvní doložky, a pokud se neuplatní výjimky uvedené v čl. 26 odst. 1 směrnice 95/46/ES; zabránit geoblokování a prosazovat zásadu otevřené správy internetu; spolupracovat s ostatními stranami na vhodném uspořádání, aby mohly být přijaty dostatečně vysoké standardy ochrany údajů;
   ix. podporovat hospodářskou soutěž založenou na pravidlech v odvětví telekomunikací, která bude prospěšná pro poskytovatele služeb i spotřebitele; řešit přetrvávající regulatorní nevyváženost v odvětví telekomunikací, a za tím účelem zajistit, aby smluvní strany nemohly ukládat omezení zahraničního kapitálu, a stanovit pravidla pro přístup k velkoobchodu u sítí zavedených operátorů, která budou podporovat hospodářskou soutěž, dále stanovit jasná a nediskriminační pravidla pro udělování licencí, zajistit pro poskytovatele telekomunikačních služeb v EU skutečný přístup k infrastruktuře poslední míle na exportních trzích, zajistit nezávislost regulačních orgánů a podpořit širokou definici telekomunikačních služeb, která se bude vztahovat na všechny typy sítí; zajistit rovné podmínky pro všechny provozovatele a zajistit, aby společnosti ze třetích zemí z oligopolních trhů nevyužívaly roztříštěnosti trhu EU; zajistit, aby strany dohody TISA respektovaly zásadu otevřeného a nediskriminačního přístupu poskytovatelů služeb a spotřebitelů k internetu; zajistit, aby poskytovatelé ze zemí EU měli v zemích, které jsou smluvními stranami dohody TISA, spravedlivý a vyvážený přístup na trh telekomunikačních služeb neomezovaný necelními překážkami a překážkami přeshraničního obchodu, včetně regulačních požadavků, asymetrických norem, technologických předpisů a omezení;
   x. důsledně podporovat ustanovení, která se týkají mezinárodního mobilního roamingu, a rozšířit je na mezinárodní hovory a zprávy; zvýšit v krátkodobém horizontu množství veřejně dostupných informací o maloobchodních sazbách a v dlouhodobém horizontu podpořit zavedení stropů v zájmu snížení cen; zajistit, aby dohoda TISA nevytvářela žádné překážky uzavírání dvoustranných dohod v této oblasti; prosazovat ochranu spotřebitele na internetu, zejména vůči nevyžádaným elektronickým zprávám komerční povahy;
   xi. zajistit účinnou spolupráci v oblasti zdanění digitálního hospodářství založenou na činnosti Platformy Komise pro řádnou správu daní a zajistit zejména spojitost mezi zdaněním a skutečnou hospodářskou činností společností v tomto odvětví;
   (d) pravidla upravující mobilitu:
   i. zajistit, aby EU ani jejím členským státům nic nebránilo v tom, aby zachovávaly, zlepšovaly a uplatňovaly pravidla v pracovní a sociální oblasti, kolektivní smlouvy a právní předpisy týkající se vstupu fyzických osob na území EU či jednotlivých členských států či dočasného pobytu na něm, včetně opatření nezbytných pro zajištění spořádaných přesunů fyzických osob přes hranice, jako jsou např. povolení nebo podmínky povolení vstupu; v souladu se směrnicí 96/71/ES o vysílání pracovníků zajistit, aby se minimální podmínky a pracovní podmínky hostitelské země vztahovaly na veškeré dodavatele služeb, kteří mají nebo budou v budoucnu mít přístup do EU; zajistit, aby měli všichni zaměstnanci přicházející do EU, bez ohledu na zemi svého původu, stejná pracovní práva jako státní příslušníci hostitelské země a aby byla dodržována zásada stejné odměny za stejnou práci; zajistit, aby strany TISA ratifikovaly a účinně uplatňovaly osm základních úmluv Mezinárodní organizace práce; vyzvat všechny strany k ratifikaci a provedení hlavních standardů MOP a prosazovat další příslušné úmluvy MOP a rezoluce OSN; zajistit, aby na území EU bylo dodržováno pracovní právo EU a členských států, stejně jako kolektivní dohody; posílit evropské mechanismy sledování a vymáhání za účelem potírání protiprávního jednání; vyzvat členské státy, aby navýšily zdroje vyčleněné pro inspektoráty práce; co nejrychleji shromáždit a předložit podrobné informace o počtu a typu poskytovatelů služeb, kteří v současnosti provozují svou činnost v EU v rámci režimu 4, včetně doby trvání jejich pobytu; zajistit zefektivnění přeshraničního přístupu k údajům v EU v budoucnosti; zahrnout ustanovení bránící společnostem v tom, aby při vyjednáváních o kolektivních smlouvách a řešení pracovněprávních sporů využívaly pracovníky ze třetích zemí s cílem obcházet nebo oslabovat práva zaměstnanců na protestní akce, a umožnit, aby účastníci TISA mohli uplatnit jakákoli nezbytná ochranná opatření, pokud by byl vyvíjen tlak na domácí mzdy, pokud by byla ohrožena práva domácích pracovníků nebo by byly porušovány další smluvené normy, v souladu s omezeními stanovenými v článku X dohody GATS; vybízet všechny smluvní strany, aby dodržovaly pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;
   ii. opětovně zdůraznit, že závazky podle režimu 4 se musí použít pouze na pohyb vysoce kvalifikované pracovní síly, jako jsou osoby, které absolvovaly vysokoškolské nebo rovnocenné magisterské studium nebo jsou zaměstnané na vyšší manažerské pozici, ke zvláštním účelům, a to po vymezenou dobu a na základě přesných podmínek, které jsou vymezeny vnitrostátními právními předpisy země, ve které jsou služby prováděny, a smlouvou, která je v souladu s těmito vnitrostátními právními předpisy; v této souvislosti vyzývá, aby byl naplněn a prováděn článek 16 směrnice o službách (2006/123/ES); odmítnout zásadní změny pravidel režimu 4, jak jsou vymezeny v dohodě GATS, a zvážit revizi směrnice 2014/66/EU o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti;
   iii. považovat přílohu k režimu 4 za ofenzivní zájem Evropy, neboť kvalifikovaní pracovníci EU mají špičkové vzdělání a jsou mobilní a společnosti v EU potřebují v zájmu podpory rozvoje nových podnikatelských činností v narůstajícím rozsahu využívat v rámci Evropy specifické odborné znalosti zahraničních kvalifikovaných pracovníků a svých zaměstnanců mimo Evropu; zajistit, aby mobilita byla výhodná nejen pro evropské společnosti, ale také pro evropské pracovníky;
   iv. vystoupit proti jakýmkoli ustanovením o vízech nebo jiných postupech pro vstup, s výjimkou těch, která se zaměřují na zvýšení transparentnosti a zjednodušení správních postupů; zajistit, aby se dohoda TISA nevztahovala na opatření týkající se fyzických osob usilujících o vstup na trh práce některé strany, ani na opatření týkající se občanství, trvalého pobytu nebo zaměstnání v trvalém pracovním poměru; stanovit odpovídající ochranná opatření, která zajistí, aby se poskytovatelé dočasných služeb vraceli zpět;
   v. usilovat o horizontální zákaz požadavku na zřízení obchodní pobočky či nutnost mít bydliště jakožto nezbytné náležitosti pro poskytování odborných služeb; omezit oblast působnosti přílohy o odborných službách na seznam závazků přijatých jednotlivými stranami;
   vi. usilovat o vytvoření rámce pro vzájemné uznávání odborné přípravy, úrovní vysokoškolského vzdělání a odborných kvalifikací, zejména v odvětví architektury, účetnictví a právních služeb, a zajistit odbornou způsobilost dodavatelů, a tím i kvalitu poskytovaných služeb v souladu se směrnicemi EU o uznávání odborných kvalifikací, a vyvarovat se přitom automatického a hromadného uznávání vysokoškolských diplomů;
   vii. požadovat jasnou definici pracovníků, na něž se vztahuje příloha o režimu 4;
   (e) pravidla týkající se finančních služeb:
   i. dosáhnout dohody, která bude obsahovat ambiciózní a současně vyváženou přílohu pokrývající poskytování všech typů finančních služeb, zejména v bankovnictví a pojišťovnictví, půjde nad rámec přílohy o finančních službách dohody GATS a bude podporovat dlouhodobě udržitelný růst v souladu s cíli strategie Evropa 2020; usilovat o zvyšování stability finančního systému a jednotlivých finančních institucí zaručením plného souladu s regulačním prostředím v období po skončení krize a zaručením spravedlivé hospodářské soutěže mezi poskytovateli finančních služeb; dosáhnout dohody, která bude přínosná pro evropské spotřebitele a poskytne jim ochranu v podobě většího sbližování regulace finančního sektoru a širší nabídky finančních služeb; zaměřit se na zajištění odpovídající úrovně ochrany spotřebitelů, včetně ochrany údajů a práva na soukromí, stejně jako poskytování srozumitelných a přesných informací, které jsou nezbytné pro snížení informační asymetrie;
   ii. zavázat strany dohody TISA, aby prováděly a uplatňovaly mezinárodní standardy v oblasti regulace finančního sektoru a vykonávaly nad ním dohled, jak byly například potvrzeny skupinou G 20, Basilejským výborem pro bankovní dohled, Radou pro finanční stabilitu, Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry a Mezinárodní asociací dozorů v pojišťovnictví; učinit kroky k zajištění toho, aby byly do dohody TISA zařazeny klíčové prvky Ujednání WTO o závazcích v oblasti finančních služeb, a současně zlepšit návrhy ujednání tak, aby bylo plně v souladu se stávajícími směry politiky EU v těchto oblastech; zajistit, aby TISA přispívala k zmírnění dvojího zdanění a nijak neusnadňovala či nenabízela prostor pro daňové podvody, daňové úniky, agresivní daňové plánování nebo praní peněz; vyžadovat podstatné závazky, zejména pokud jde o přístup na trh, od zemí, které v současnosti nemají dvoustranné obchodní dohody s EU, např. Austrálie, Nový Zéland, Hongkong a Tchaj-wan, nebo velmi omezené závazky na úrovni WTO, např. Chile nebo Turecko, či velmi omezené dvoustranné závazky v oblasti finančních služeb, např. Mexiko;
   iii. zahrnout do dohody TISA obezřetnostní výjimku vycházející z výjimky obsažené v komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci uzavřené mezi EU a Kanadou (CETA), která zachová svrchované právo strany odchýlit se od svých obchodních závazků a přijmout jakékoliv opatření, které považuje za nezbytné za účelem regulace svého finančního a bankovního sektoru z obezřetnostních důvodů a pro účely dohledu s cílem zajistit stabilitu a integritu finančního systému strany;
   iv. zajistit, že v oblasti finančních služeb nebudou přijímány žádné nové závazky, které by mohly ohrozit finanční regulaci EU tím, že by EU nutily, aby opustila svůj posílený regulační rámec pro finanční odvětví, nebo tím, že by EU bránily v tom, aby uplatňovala právní předpisy s cílem zamezit nadměrnému podstupování rizik ze strany finančních institucí; zajistit, aby tato dohoda nijak neomezila možnost regulačních orgánů EU na základě svého regulačního rámce schvalovat nebo zamítat jakékoli stávající nebo nové finanční produkty;
   v. u vědomí nutnosti rozšířit celosvětový přístup k finančním službám – s ohledem na jejich význam pro růst a hospodářství –, vyloučit přeshraniční finanční služby ze závazků EU, včetně správy portfolia, dokud nebude dosaženo souladu regulace finančního sektoru na nejvyšší úrovni, s výjimkou ojedinělých a řádně odůvodněných případů, jako například zajišťovací služby poskytované mezi podniky; vzít v úvahu zejména skutečnost, že jednoznačná a stabilní pravidla a postupy pro schvalování podniků se sídlem ve třetí zemi, které mají poskytovat tyto služby v EU, a případně uznání toho, že země původu těchto subjektů má vymahatelný právní a dohledový rámec rovnocenný s rámcem EU, jsou nezbytné k zajištění toho, aby v Unii nemohl působit žádný subjekt bez dohledu a aby bylo dosaženo rovnocenných podmínek pro všechny subjekty, bez ohledu na jurisdikci země, v níž sídlí; současně s dohodou TISA neprodleně učinit kroky s cílem sblížit různé způsoby, jak země v současnosti uznávají rovnocennost systémů právních úprav a dohledu jiných jurisdikcí, jež jsou příčinou stávající roztříštěnosti světových trhů finančních služeb, docílením obecné shody na tom, že rozhodnutí o rovnocennosti by mělo být výsledkem transparentního posouzení toho, zda pravidla každé jurisdikce dosahují stejných cílů, a že ačkoli by se toto rozhodnutí mělo opírat o včasné a časté dvoustranné rozhovory, může být jednostranné, není-li vzájemné uznání možné;
   vi. vyžadovat důkladné, nezávislé předběžné posouzení dopadů ke zhodnocení hospodářských a sociálních důsledků další finanční liberalizace v rámci dohody TISA;
   vii. uznat, že opětovná regulační činnost po finanční krizi ještě neskončila a že je kromě toho třeba klást požadavky na určité právní formy, rozdělování (např. oddělování bank), změny podnikání nebo zmenšování velikosti;
   (f) pravidla týkající se logistiky:
   i. usilovat o ambiciózní, avšak vyvážené výsledky v odvětví dopravy, které mají zásadní význam pro udržitelný rozvoj celosvětových hodnotových řetězců; zvýšit rychlost, spolehlivost, bezpečnost a interoperabilitu dopravních služeb, což bude přínosem pro zákazníky z řad podniků i jednotlivé uživatele a pracovníky; zajistit soudržnost s politikou EU v oblasti změny klimatu; mít na paměti, jaký mají přepravní a doručovací služby význam pro evropské hospodářství a zaměstnanost, vzhledem k tomu, že 40 % veškerého obchodního loďstva světa vlastní evropští majitelé, letecký průmysl zajišťuje více než 5 milionů pracovních míst, že více než polovina výroby železničních zařízení a železničních služeb na světě pochází z evropského železničního průmyslu a že silniční doprava má významné místo v oblasti logistiky v EU; uznat proto, že dopravní služby mají potenciál snížit míru nezaměstnanosti v Evropě; zajistit, aby se v rámci jednání zohlednil rychlý vývoj v odvětví dopravy a rostoucí význam druhů dopravy, které nabízí ekonomika sdílení pro každodenní život obyvatel Evropy; požadovat, aby zahraniční společnosti, které poskytují dopravní či doručovací služby v rámci EU, beze zbytku splňovaly současné regulační normy EU;
   ii. usilovat o zlepšení přístupu na zahraniční trhy a snížení protisoutěžních regulačních postupů, zejména těch, které poškozují životní prostředí a snižují účinnost dopravních služeb, a omezení ukládaných třetími zeměmi v souvislosti se zahraničním vlastnictvím, a zároveň zajistit veřejným orgánům právo na regulaci dopravy a zaručení veřejné dopravy; řešit omezení odvětví kabotáže a zamezit tomu, aby se přepravci navraceli ze své hostitelské země bez nákladu, a to zejména v přílohách o námořní a letecké dopravě;
   iii. navrhnout ustanovení, jejichž cílem je posílit práva cestujících, zejména v příloze o letecké dopravě, jakož i ve vztahu ke všem dopravním prostředkům, tak aby dohoda byla přínosná i pro spotřebitele;
   iv. zachovat práva členských států, pokud jde o stávající či budoucí vnitrostátní předpisy a dvoustranné či mnohostranné dohody týkající se silniční dopravy, včetně požadavků pro vydávání povolení k tranzitu; vyloučit z oblasti působnosti přílohy o silniční dopravě jakákoli ustanovení usnadňující profesionálním řidičům vstup a pobyt; odmítnout veškeré žádosti o to, aby byly v odvětví silniční dopravy přijaty jakékoli závazky v režimu 4;
   v. zajistit soulad s mezinárodními normami, například normami schválenými Mezinárodní námořní organizací a Mezinárodní organizací pro civilní letectví, považovat je za minimální standardy a vystupovat proti jakémukoli snížení těchto mezinárodních standardů; z dlouhodobého hlediska usilovat o závazná pravidla mezinárodního obchodu pro odvětví námořní dopravy a odvětví letectví; zajistit, aby byly uplatňovány úmluvy Mezinárodní organizace práce týkající se odvětví logistiky a dopravy, například Úmluva o práci na moři; zdůraznit, že právní předpisy EU a členských států zajišťují podporu pro zaměstnance, a to i pokud jde o jejich bezpečnost a jistotu práce, pro spotřebitele a životní prostředí; poukázat na to, že všichni poskytovatelé služeb uvnitř EU, ať už jde o zahraniční nebo domácí subjekty, musí tyto právní předpisy dodržovat; uznat, že kvalita služeb je nerozlučně spjata s kvalitou pracovních míst a uplatňovanými regulačními rámci;
   vi. usilovat o vhodnou rovnováhu mezi liberalizací konkurenceschopného poštovního sektoru, který je klíčový pro další rozvoj služeb a digitální ekonomiky, a ochranou univerzálních poštovních služeb, které mají zásadní význam pro podporu sociální, hospodářské a územní soudržnosti; zamezit proto křížovému protisoutěžnímu subvencování a posílit přístup na trhy zemí mimo EU a současně zajistit plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby, jak je vymezují jednotlivé strany;
   vii. připomenout, že námořní doprava hraje ve světovém hospodářství zásadní roli jako průmyslové odvětví i jako zprostředkovatel mezinárodního obchodu; podpořit vznik srozumitelného textu, který jasně přislíbí zajištění přístupu do přístavů a na trh a vnitrostátní úpravu mezinárodních námořních dopravních služeb;
   (g) pravidla týkající se domácí regulace a transparentnosti:
   i. zajistit zákonné právo evropských, vnitrostátních a místních orgánů na regulaci ve veřejném zájmu způsobem, který nebude více omezující než v případě dohody GATS a nebude vyžadovat ověřování nezbytnosti; zajistit, aby ustanovení příloh nebyla více omezující než zásady zakotvené v článku VI dohody GATS nebo v právu EU;
   ii. uznat, že strany účastnící se jednání disponují právním státem, nezávislým soudnictvím a možnostmi odvolání, což zaručuje práva investorů a občanů;
   iii. podporovat řádnou správu a transparentnost a prosazovat osvědčenou praxi ve správních, regulačních a legislativních postupech, a to podněcováním k širokému využívání opatření, která posilují nezávislost činitelů s rozhodovací pravomocí, zvyšují transparentnost a demokratickou odpovědnost rozhodování a snižují byrokratickou zátěž; zdůraznit, že jádrem regulatorního úsilí musí být bezpečnost a ochrana spotřebitele, zdraví a životního prostředí a pracovní práva; zajistit, aby veškeré změny regulační ochrany v EU vedly vždy ke zvýšení, a nikoli snížení její úrovně;
   iv. zajistit, že bude zaručena univerzální služba, aby například lidé žijící ve vzdálených regionech, v příhraničních oblastech, na ostrovech nebo v horských oblastech mohli využívat stejně kvalitních služeb a nemuseli nést vyšší finanční zátěž než občané v městských aglomeracích;
   v. vycházet z toho, že v souladu s ustanoveními dohody GATS by příloha o vnitrostátní právní úpravě měla stranám bránit v zavádění skrytých překážek obchodu a v ukládání zbytečných povinností zahraničním společnostem, zejména pokud žádají o různá povolení; zajistit, aby vnitrostátní právní úprava nadále splňovala cíle veřejné politiky;
   vi. zajistit, aby se sjednaná pravidla vztahovala pouze na opatření související s obchodem, jako jsou například požadavky a postupy týkající se odborné způsobilosti a licencí, a byla uplatňována pouze v odvětvích, v nichž smluvní strana přijala příslušné závazky;
   vii. požádat o právní stanovisko před hlasováním Parlamentu o konečném znění dohody a zveřejnit je, aby bylo možné podrobně posoudit obě přílohy o domácí regulaci a transparentnosti s ohledem na právo EU a posoudit, zda jsou právní závazky stanovené v těchto přílohách již v rámci EU dodržovány;
   viii. jasně vymezit zásady tvorby práva, kterými je transparentnost a objektivita, aby se zajistilo, že se z těchto pojmů nestane ustanovení, které lze obecně použít na širokou škálu situací;
   ix. zveřejnit na internetu informace o právních úpravách v oblasti obchodu a jejich provádění, včetně právních úprav platných na nižší než celostátní úrovni; zaměřit se na pravidla upravující udělování licencí a povolení; zejména prosazovat, aby byl na internetu zřízen informační režim pro malé a střední podniky v podobě jednotného kontaktního místa, a zapojit malé a střední podniky do jeho vytváření;
   x. zajistit, aby byly správní poplatky vybírané od zahraničních společností spravedlivé a nediskriminační a aby byly dostatečné prostředky nápravy, které umožní podat žalobu k vnitrostátnímu soudu, stejně dostupné pro domácí i zahraniční poskytovatele, a aby byla soudní rozhodnutí vydávána v přiměřené lhůtě;
   xi. zachovat unijní praxi veřejných konzultací před přípravou legislativních návrhů; zajistit, aby výsledky těchto konzultací byly během jednání důsledně zohledňovány;
   xii. vystoupit proti jakýmkoli návrhům, které by požadovaly, aby byly návrhy právních předpisů před zveřejněním povinně předkládány třetím stranám; mít na paměti, že zainteresované strany nemají stejný přístup ke zdrojům a odborným poznatkům, a zajistit, aby zavedení postupu dobrovolné konzultace se zainteresovanými stranami v dohodě TISA nevedlo k neúmyslnému upřednostňování lépe finančně zajištěných organizací;
   (h) pravidla obsažená v jiných oblastech regulace:
   i. vycházet z toho, že TISA skýtá příležitost zajistit, že hospodářská soutěž bude probíhat podle pravidel, a nikoli, že se bude soutěžit o pravidla nejvýhodnější;
   ii. zajistit, aby dohodnuté závazky byly v praxi respektovány, umožnit účinná protiopatření a odrazovat od porušování závazků; zahrnout proto do dohody mechanismus pro mezistátní urovnávání sporů, který by se používal do té doby, než bude dosaženo mnohostrannosti dohody a budou dostupné mechanismy urovnávání sporů WTO; provést revizi nařízení (EU) č. 654/2014 o výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu s cílem zajistit, aby EU mohla přijímat protiopatření v odvětví služeb;
   iii. hájit zařazení regulační přílohy týkající se veřejných zakázek v zájmu co nejvyšší účasti evropských společností v zahraničních výběrových řízeních při zachování kritérií EU, včetně sociálních a environmentálních kritérií, a postupů v rámci evropských nabídkových řízení, zejména pokud jde o přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám, kritérií způsobilosti založených na nejlepším poměru kvality a ceny a nejnižších prahových hodnot pro uplatňování závazků; překonat nedostatečnou transparentnost a překážky bránící v přístupu na trh u mimoevropských výběrových řízení a nedostatek vzájemnosti v této oblasti na všech úrovních veřejné správy, o čemž svědčí preferenční zacházení, které bylo v několika zemích uděleno domácím společnostem, přičemž v zájmu mnohostrannosti je třeba zachovat možnost zvolit si přístup na trh a národní zacházení; podpořit ratifikaci a provádění Dohody WTO o veřejných zakázkách a jejího pozměněného znění z roku 2011 těmi stranami, které tak ještě neučinily; vyzvat Evropskou unii, aby po vzoru „American Business Act“ zavedla „European Business Act“, který podpoří hospodářský rozvoj malých a středních podniků a evropského průmyslu;
   iv. zajistit ochranu malých a středně velkých poskytovatelů služeb z EU před nekalými obchodními praktikami ze strany poskytovatelů služeb pocházejících ze zemí mimo EU;
   v. snížit zbytečné překážky v obchodu službami v oblasti energie a životního prostředí, a to zejména ty, které souvisejí s rozvojem a podporou obnovitelné energie a technologií šetrných k životnímu prostředí, ale zachovat přitom možnost vydávat výhrady týkající se přístupu na trh a národního zacházení u všech způsobů dodávání v této oblasti, neboť rostoucí počet služeb, jako je montáž, údržba a opravy, je v těchto dvou oblastech prodáván společně s produktem; potvrdit výslovnou svrchovanost volby stran, pokud jde o zdroje energie, v souladu s ustanoveními Smlouvy a prostřednictvím zlepšení ustanovení rovnocenných ustanovením dohody GATS právně zajistit právo EU regulovat, zejména za účelem splnění evropských cílů v oblasti udržitelnosti, politiky v oblasti klimatu, bezpečnosti a dostupnosti;
   vi. zajistit, aby budoucí závazky v oblasti zadávání veřejných zakázek nebyly v rozporu s místními nebo vnitrostátními právními předpisy kterékoli strany;
   (i) informovanost veřejnosti a politiků:
   i. zajistit co nejvyšší úroveň transparentnosti, dialogu a zodpovědnosti;
   ii. v plné míře informovat Evropský parlament, a to bezprostředně ve všech stádiích jednání; zajistit, aby všichni poslanci Evropského parlamentu dostávali veškeré dokumenty týkající se jednání o TISA, včetně interních dokumentů Evropské komise, jako jsou například podrobné zápisy z jednotlivých kol jednání a důkladná posouzení nabídek stran dohody TISA, za předpokladu, že bude zachována řádná důvěrnost; v souladu s politikou WTO, judikaturou Evropského soudního dvora o utajovaných dokumentech a s omezeními zakotvenými v acquis EU, zejména v nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům, zveřejňovat dokumenty z jednání s výjimkou těch, které jsou v jednotlivých případech a s jasným odůvodněním označeny za tajné;
   iii. uvítat výrazný trend ke zvyšování transparentnosti vůči veřejnosti od evropských voleb v roce 2014, včetně zveřejnění nabídek přístupu na trh učiněných EU a mandátu, který udělila Rada; dále rozšiřovat toto úsilí poskytováním informativních přehledů, které jasným a srozumitelným způsobem vysvětlí každou část dohody, a zveřejňováním zpráv po jednotlivých kolech jednání na internetových stránkách Europa; podněcovat naše partnery v jednání ke zvýšení transparentnosti, aby dohoda TISA nebyla vyjednávána za podmínek, které jsou méně transparentní než podmínky nastolené pod vedením WTO;
   iv. zajistit skutečnou a průběžnou spolupráci orgánů EU se všemi příslušnými zúčastněnými stranami v procesu vyjednávání; vyzvat k tomu, aby se tato spolupráce v průběhu jednání prohloubila, aby tak byla odpovídajícím způsobem vzata do úvahy očekávání evropské občanské společnosti, sociálních partnerů a ostatních zúčastněných stran, a to i v rámci dialogu s občanskou společností; zdůraznit, že členské státy, které stanovují směrnice pro jednání, hrají v této souvislosti zásadní úlohu;
   v. podpořit členské státy v tom, aby do probíhajících jednání zapojily své vnitrostátní parlamenty a místní a regionální orgány, aby s nimi jednání konzultovaly a průběžně je o nich informovaly;
   vi. přizvat zástupce místních a regionálních orgánů, které jsou na úrovni EU zastoupeny Výborem regionů, k dialogům pořádaným Komisí na začátku a na konci každého kola jednání.

2.  žádá Komisi, aby toto usnesení plně zohlednila a poskytla odpověď do šesti měsíců od jeho přijetí;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení obsahující doporučení Evropského parlamentu Komisi a pro informaci Radě, vládám a parlamentům členských států a všem vládám a parlamentům stran TISA.

(1) https://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/26-gats_01_e.htm
(2) TN/S/36
(3) http://eeas.europa.eu/delegations/wto/press_corner/all_news/news/2012/20120705_advancing_negotiations_services.htm
(4) http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2015/03/150310-trade-services-agreement-negotiating-mandate-made-public
(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0325.
(6) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/july/tradoc_152702.pdf
(7) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/july/tradoc_152702.pdf
(8) http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1254
(9) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/march/tradoc_153264.pdf
(10) Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 289.


Nová strategie pro rovnost žen a mužů a práva žen po roce 2015
PDF 334kWORD 78k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2016 o nové strategii pro práva žen a pro rovnost žen a mužů v Evropě po roce 2015 (2016/2526(RSP))
P8_TA(2016)0042B8-0150/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5 (2000), Peking + 10 (2005), Peking + 15 (2010) a Peking + 20 (2015),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 1996 s názvem „Začlenění otázky rovných příležitostí žen a mužů do všech politik a činností Společenství“ (COM(1996)0067), ve kterém se Komise zavázala „podporovat rovné příležitosti žen a mužů ve všech svých činnostech a politikách na všech úrovních“ a které účinně stanovuje zásadu rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada Evropské unie v březnu 2011,

–  s ohledem na hodnotící zprávu Komise ze dne 21. září 2010 nazvanou „Hodnocení předností a slabin strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 nazvané „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů – Charta žen“ (COM(2010)0078),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(1),

–  s ohledem na analýzu veřejné konzultace na téma „Rovnost žen a mužů v EU“, která byla zveřejněna v říjnu 2015,

–   s ohledem na nový plán: soubor legislativních a nelegislativních návrhů zveřejněný Komisí v srpnu 2015 nazvaný „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“,

–  s ohledem na výsledek schůze Poradního výboru Evropské komise pro rovné příležitosti žen a mužů konané dne 26. listopadu 2015,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské otázky (EPSCO), které se konalo dne 7. prosince 2015, zejména na bod 35 těchto závěrů,

–  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko, Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na otázku Komisi o nové strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen po roce 2015 (O-000006/2016 – B8-0103/2016),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv, kterou se EU zavázala prosazovat ve všech svých činnostech, a vzhledem k tomu, že strategický cíl rovnosti žen a mužů je zásadní pro dosažení celkových cílů strategie Evropa 2020 pro růst, zaměstnanost a sociální začlenění;

B.  vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení je základním právem uznaným ve Smlouvách Evropské unie a je pevně zakotveno v evropské společnosti, a vzhledem k tomu, že toto právo má zásadní význam pro její další rozvoj a mělo by být uplatňováno v právních předpisech, praxi, judikatuře i reálném životě;

C.  vzhledem k tomu, že EU v minulosti učinila určité významné kroky k posílení práv žen a rovnosti žen a mužů, avšak v posledním desetiletí došlo na úrovni EU ke zpomalení politických opatření a reforem týkajících se rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že minulá strategie Komise pro rovnost žen a mužů 2010–2015 nebyla dostatečně komplexní, aby přispěla k rovnosti žen a mužů na evropské a mezinárodní úrovni, a vzhledem k tomu, že cíle, které si strategie stanovila, nebyly účinně splněny; vzhledem k tomu, že nová strategie po roce 2015 musí být novým impulzem pro konkrétní opatření vedoucí k posílení práv žen a podpoře rovnosti žen a mužů;

D.  vzhledem k tomu, že hodnocení strategie 2010–2015 a stanoviska zúčastněných stran uvedená v hodnotící zprávě Komise nazvané „Hodnocení předností a slabin strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ zdůrazňují, že je třeba dále posílit strategický přístup přijatý v roce 2010;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 9. června 2015 jasné vyzývá k nové, samostatné strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen po roce 2015; vzhledem k tomu, že výsledky veřejné konzultace ukázaly, že 90 % respondentů se vyslovilo pro novou strategii;

F.  vzhledem k tomu, že Rada EPSCO ve svých závěrech ze dne 7. prosince 2015 (bod 35) vyzývá Komisi, aby „přijala jakožto sdělení novou strategii pro rovnost žen a mužů po roce 2015“; vzhledem k tomu, že trojice předsednictví EU se ve svém prohlášení ze dne 7. prosince 2015 zavázala postoupit návrhy závěrů Rady o strategii EU pro rovnost žen a mužů po roce 2015 Radě EPSCO;

1.  připomíná, že Komise je podle článku 2 SEU a Listiny základních práv povinna přijmout opatření ve prospěch rovnosti žen a mužů;

2.  konstatuje, že Komise v minulosti jasně podpořila srozumitelné, transparentní, legitimní a veřejné sdělení o rovnosti žen a mužů, kterému vyjádřily podporu všechny orgány a instituce EU na nejvyšší politické úrovni;

3.  považuje za politováníhodné, že pracovní program Komise na rok 2016 zveřejněný v listopadu 2015 neobsahoval specifický odkaz na strategii EU pro rovnost žen a mužů po roce 2015; vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise dne 3. prosince 2015 zveřejnila pouze pracovní dokument svých útvarů s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“, tj. že zveřejnila jen méně významný interní dokument a rovněž omezila dobu trvání opatření;

4.  vítá skutečnost, že Komise v srpnu 2015 zveřejnila svůj „plán: soubor legislativních a nelegislativních návrhů nazvaný „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“;

5.  vyzývá členské státy, aby přijaly plnou zodpovědnost za zdokonalení uplatňování zásad rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy na vnitrostátní úrovni;

6.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele se dne 7. prosince 2015 neshodla na oficiálním stanovisku k několika otázkám, které mohou přispět k rovnosti žen a mužů, včetně směrnice o ženách ve správních orgánech, kterou Parlament již dlouho očekává;

7.  vítá přístup Komise uvedený ve výše zmíněném pracovním dokumentu útvarů Komise o strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů, vyjadřuje však politování nad tím, že chybějící konkrétní kritéria a odpovídající rozpočtové prostředky znemožňují jak hodnocení, tak dosažení pokroku, pokud jde o cíle a ukazatele;

8.  vyzývá Komisi, aby zvážila své rozhodnutí a přijala sdělení o nové strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen v letech 2016–2020, které by se zabývalo otázkami rovnosti žen a mužů a které by bylo v souladu s mezinárodní agendou, zejména se závěrečným dokumentem z roku 2015 ze zasedání Peking + 20 a s novým rámcem s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“;

9.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s Parlamentem a Radou, a vyzývá k uspořádání summitu EU o rovnosti žen a mužů a právech žen s cílem posoudit dosažený pokrok a obnovit závazky v rámci nadcházejícího zasedání Rady EPSCO v březnu 2016;

10.  připomíná, že provádění právních předpisů EU a politických nástrojů musí respektovat zásady subsidiarity a „přidané hodnoty“, že jednotná pravidla nejsou vždy nezbytná pro praktické a konkurenceschopné fungování vnitřního trhu a že Komise musí zvážit administrativní zátěž vyplývající z jejích legislativních návrhů a odlišné kulturní zvyklosti a postupy v jednotlivých členských státech;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi jakož i vládám členských států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.

Právní upozornění