Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 25. února 2016 - BruselKonečné znění
Zmocnění Rakouska k podepsání a ratifikaci Haagské úmluvy ze dne 15. listopadu 1965 a zmocnění Malty k přistoupení k této úmluvě ***
 Dohoda EU-San Marino o automatické výměně informací o finančních účtech *
 Přistoupení Chorvatska k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Unie *
 Evropská síť služeb zaměstnanosti, přístup pracovníků ke službám mobility a další integrace trhů práce ***I
 Zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tunisko ***I
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost Belgie – EGF/2015/007 BE/Hainaut-Namur Glass
 Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2016
 Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2016
 Správa jednotného trhu v rámci evropského semestru na rok 2016
 Zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Tuniskem
 Činnost evropské veřejné ochránkyně práv v roce 2014
 Výroční zpráva Evropské centrální banky za rok 2014
 Zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem
 Zavedení kompatibilních systémů registrace zvířat v zájmovém chovu ve všech členských státech
 Humanitární situace v Jemenu

Zmocnění Rakouska k podepsání a ratifikaci Haagské úmluvy ze dne 15. listopadu 1965 a zmocnění Malty k přistoupení k této úmluvě ***
PDF 321kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Rakouská republika zmocňuje, aby v zájmu Evropské unie podepsala a ratifikovala Haagskou úmluvu ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, a Malta se zmocňuje, aby k této úmluvě v zájmu Evropské unie přistoupila (13777/2015 – C8-0401/2015 – 2013/0177(NLE))
P8_TA(2016)0052A8-0018/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13777/2015),

–  s ohledem na Haagskou úmluvu ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních (13777/15/ADD1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 81 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0401/2015),

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014(1),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A8-0018/2016),

1.  souhlasí s návrhem rozhodnutí Rady, kterým se Rakouská republika zmocňuje, aby v zájmu Evropské unie podepsala a ratifikovala Haagskou úmluvu ze dne 15. listopadu 1965 o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, a Malta se zmocňuje, aby k této úmluvě v zájmu Evropské unie přistoupila;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Dohoda EU-San Marino o automatické výměně informací o finančních účtech *
PDF 319kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Republikou San Marino, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, jménem Evropské unie (COM(2015)0518 – C8-0370/2015 – 2015/0244(NLE))
P8_TA(2016)0053A8-0025/2016

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2015)0518),

–  s ohledem na návrh Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Republikou San Marino, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (13448/2015),

–  s ohledem na článek 115 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec, písm. b) a odst. 8 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0370/2015),

–  s ohledem na článek 59, čl. 108 odst. 7 a čl. 50 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0025/2016),

1.  schvaluje uzavření pozměňovacího protokolu k uvedené dohodě;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Republiky San Marino.


Přistoupení Chorvatska k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Unie *
PDF 317kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o doporučení pro rozhodnutí Rady o přistoupení Chorvatska k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. července 1995 vypracovanému na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, protokolu k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 27. září 1996 vypracovanému na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, protokolu ze dne 29. listopadu 1996 vypracovanému na základě článku K. 3 Smlouvy o Evropské unii o výkladu Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství Soudním dvorem Evropských společenství prostřednictvím rozhodnutí o předběžné otázce a druhému protokolu k Úmluvě o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 19. června 1997 vypracovanému na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (COM(2015)0458 – C8-0296/2015 – 2015/0210(NLE))
P8_TA(2016)0054A8-0019/2016

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise předložené Radě (COM(2015)0458),

–  s ohledem na čl. 3 odst. 4 a 5 aktu o přistoupení Chorvatska, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0296/2015),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0019/2016),

1.  schvaluje doporučení Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Evropská síť služeb zaměstnanosti, přístup pracovníků ke službám mobility a další integrace trhů práce ***I
PDF 403kWORD 96k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské síti služeb zaměstnanosti, přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce (COM(2014)0006 – C7-0015/2014 – 2014/0002(COD))
P8_TA(2016)0055A8-0224/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0006),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 46 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0015/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 4. června 2014(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 25. června 2014(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 2. prosince 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0224/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. února 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/... o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/589.)

(1) Úř. věst. C 424, 26.11.2014, s. 27.
(2) Úř. věst. C 271, 19.8.2014, s. 70.


Zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tunisko ***I
PDF 511kWORD 81k
Text
Úplné znění
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 25. února 2016 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tuniskou republiku (COM(2015)0460 – C8-0273/2015 – 2015/0218(COD))(1)
P8_TA(2016)0056A8-0013/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌

k návrhu Komise
P8_TA(2016)0056A8-0013/2016
---------------------------------------------------------
P8_TA(2016)0056A8-0013/2016

NAŘÍZENÍ
EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/...
o zavedení mimořádných autonomních obchodních opatření pro Tuniskou republiku
[pozm. návrhy 1 - 4, není-li uvedeno jinak]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“)(2) tvoří základ vztahů mezi Unií a Tuniskem.

(2)  Po teroristickém útoku ze dne 26. června 2015 nedaleko Sousse v Tunisku Rada Evropské unie ve svých závěrech ze dne 20. července 2015 uvedla, že Unie za konzultací s členskými státy přezkoumá možnost přijetí výjimečných a dočasných opatření na podporu tuniského hospodářství.

(3)  Olivový olej představuje hlavní zemědělský produkt Tuniska, který se vyváží do Unie, a odvětví olivového oleje je důležitou součástí hospodářství země, stejně jako je důležité pro některé regiony určitých členských států.

(4)  Unie může nejlépe podpořit tuniské hospodářství v souladu s cíli stanovenými v rámci evropské politiky sousedství a v dohodě tím, že poskytne atraktivní a spolehlivý trh pro vývoz olivového oleje z Tuniska. Vytvoření takového trhu vyžaduje zavedení autonomních obchodních opatření, které umožňí dovoz tohoto produktu do Unie na základě celní kvóty s nulovým clem.

(5)  Za účelem zabránění podvodům a zajištění toho, aby zamýšlená autonomní obchodní opatření přinesla tuniskému hospodářství skutečný prospěch, by měla být tato opatření podmíněna dodržováním příslušných pravidel uvedených v dohodě týkajících se původu produktů a souvisejících postupů ze strany Tuniska, jakož i účinnou správní spoluprací Tuniska s Unií.

(6)  Pro zachování stability trhu s olivovým olejem v Unii je nezbytné, aby se dodatečný objem vytvořený autonomními obchodními opatřeními stal dostupným teprve tehdy, až bude vyčerpán objem roční celní kvóty s nulovým clem pro nezpracovaný olivový olej stanovené v čl. 3 odst. 1 protokolu č. 1 k dohodě.

(7)  Ustanovení článku 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013(3) stanoví pravidla pro správu celních kvót. Tato pravidla by se měla rovněž vztahovat na autonomní obchodní opatření stanovená tímto nařízením.

(8)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, které jí umožní dočasně pozastavit preferenční režim stanovený tímto nařízením a zavést nápravná opatření, pokud by byl tímto nařízením dotčen trh Unie. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(4).

(9)  Mimořádná autonomní obchodní opatření stanovená tímto nařízením jsou určena ke zmírnění obtížné hospodářské situace, které Tunisko v současnosti čelí v důsledku teroristických útoků. Tato opatření by proto měla být časově omezená a neměla by jimi být dotčena jednání mezi Unií a Tuniskem o vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA). ▌[pozm. návrhy 11 a 15]

(10)  Vzhledem k vážnému poškození tuniského hospodářství a zejména tamějšího cestovního ruchu způsobenému teroristickým útokem nedaleko Sousse dne 26. června 2015 a vzhledem k nutnosti přijmout mimořádná obchodní opatření ke zlepšení hospodářské situace Tuniska v krátkodobém horizontu je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Preferenční režim

Otevírá se roční celní kvóta na dovoz s nulovým clem ve výši 35 000 tun (dále jen "roční celní kvóta na dovoz") na kalendářní roky 2016 a 2017 pro dovoz nezpracovaného olivového oleje kódů KN 1509 10 10 a 1509 10 90 pocházejícího z Tuniska do Unie, pokud je tento panenský olivový olej zcela získán v Tunisku a dovezen přímo z Tuniska do Unie. [pozm. návrhy 5 a 12]

Článek 2

Podmínky nároku na roční celní kvótu na dovoz

Nárok na využívání roční celní kvóty na dovoz je podmíněn dodržováním pravidel původu produktů a souvisejících postupů podle protokolu č. 4 k dohodě ze strany Tuniska.

Článek 3

Přístup k roční celní kvótě na dovoz

Roční celní kvóta na dovoz bude dostupná teprve tehdy, až bude vyčerpán objem roční celní kvóty s nulovým clem pro nezpracovaný olivový olej stanovené v čl. 3 odst. 1 protokolu č. 1 k dohodě.

Článek 4

Správa roční celní kvóty na dovoz

Roční celní kvótu na dovoz spravuje Komise v souladu s článkem 184 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 5

Dočasné pozastavení

Pokud Komise shledá, že existují dostatečné důkazy o nedodržení podmínek stanovených v článku 2 ze strany Tuniska, může přijmout prováděcí akt, kterým dočasně preferenční režim stanovený v článku 1 zcela nebo částečně pozastaví. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 6

Přezkum v polovině období

1.  Komise provede posouzení dopadu tohoto nařízení na trh Unie s olivovým olejem v polovině období od vstupu tohoto nařízení v platnost a závěry tohoto posouzení poskytne Evropskému parlamentu a Radě.

2.  V případě, že se zjistí, že ustanovení tohoto nařízení mají dopad na trh Unie s olivovým olejem, je Komise oprávněna přijmout prováděcí akt s cílem zavést nápravná opatření, jejichž účelem je obnovit situaci na daném trhu Unie. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 7

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený článkem 229 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se do 31. prosince 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 61 odst.2, druhého pododstavce jednacího řádu(A8-0013/2016).
(2) Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.
(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost Belgie – EGF/2015/007 BE/Hainaut-Namur Glass
PDF 426kWORD 82k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2015/007 – BE/Hainaut-Namur Glass, předložená Belgií) (COM(2016)0001 – C8-0013/2016 – 2016/2013(BUD))
P8_TA(2016)0057A8-0029/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0001 – C8-0013/2016),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0029/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013, pokud jde o přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, stanovení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů navrhovaných opatření, zefektivnění postupu Komise, Parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tím, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, a dále ohledně rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a ohledně financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Belgie podala žádost EGF/2015/007 BE/Hainaut-Namur Glass o finanční příspěvek z EFG v důsledku propouštění v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 23 (Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) v regionech na úrovni NUTS 2 Hainaut (BE32) a Namur (BE35) v Belgii, a vzhledem k tomu, že těchto opatření se má účastnit 412 propuštěných pracovníků a dále 100 mladých lidí z regionu Hainaut, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (NEET), ve věku do 25 let; vzhledem k tomu, že 144 z těchto pracovníků bylo propuštěno v důsledku uzavření výrobního závodu v Roux (Hainaut) patřícího společnosti AGC Europe SA a 268 jich bylo propuštěno v důsledku uzavření výrobního závodu v Auvelais (region Namur) patřícího společnosti Saint-Gobain Glass Benelux;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli tato žádost nesplňuje kritéria způsobilosti stanovená v čl. 4 odst. 1 nařízení o EFG, byla podána na základě kritérií pro pomoc, jež za mimořádných okolností umožňují výjimku, především čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG v případě propuštěných pracovníků a čl. 6 odst. 2 nařízení o EFG v případě osob, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG jsou splněny, a Belgie má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 1 095 544 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 1 825 907 EUR;

2.  bere na vědomí, že belgické orgány podaly žádost o finanční příspěvek z EFG dne 19. srpna 2015 a že Komise dokončila její posouzení dne 20. ledna 2016 a ve stejný den o tom informovala Parlament;

3.  konstatuje, že v posledních letech došlo v Unii k vážnému narušení obchodu se sklářskými výrobky, a zdůrazňuje, že v období 2000–2010 poklesla v Evropě zaměstnanost ve sklářském odvětví celkově o 32 %; poukazuje na to, že ve Valonsku, které má dlouhou sklářskou tradici, se v posledních letech dostalo do potíží několik velkých podniků a že v odvětví sklářství v regionech Namur a Hainaut se mezi lety 2007 a 2012 snížil počet pracovních míst o 19 % a ve Valonsku poklesl v roce 2013 počet pracovních míst o 1 236 a v roce 2014 o 1 878;

4.  upozorňuje na to, že zejména Hainaut se potýká s obtížnou situací na trhu práce, neboť zaměstnanost v tomto regionu je o 9,2 % nižší než celostátní průměr; bere na vědomí, že pracovní trhy obou regionů se navíc vyznačují vysokým podílem nekvalifikované pracovní síly (přibližně 50 % uchazečů o zaměstnání v obou regionech nemá vyšší sekundární vzdělání);

5.  konstatuje, že společnost Saint-Gobain Group byla v roce 2013 donucena ukončit výrobu v dalším závodě v deindustrializované zóně ve Valonsku, což bylo předmětem žádosti EGF/2013/011 BE/Saint-Gobain Sekurit, jež se týkala propuštění 257 pracovníků v tomtéž odvětví; bere na vědomí, že některá opatření v obou žádostech jsou podobná;

6.  vítá, že belgické orgány dne 10. září 2014 – tedy se značným předstihem před rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory z fondu EFG pro navrhovaný koordinovaný soubor opatření – zahájily poskytování individualizovaných služeb dotčeným pracovníkům;

7.  konstatuje, že výjimka z kritérií uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG se v tomto případě týká počtu propuštěných pracovníků, který není výrazně nižší než stanovených 500 propuštěných pracovníků; vítá skutečnost, že žádost má podpořit dalších 100 lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy;

8.  bere na vědomí, že pro propuštěné pracovníky, na něž se vztahuje tato žádost, plánuje Belgie sedm druhů opatření: i) podpora/vedení/začlenění, ii) pomoc při hledání zaměstnání, iii) integrovaná odborná příprava, iv) předávání zkušeností, v) podpora při zakládání podniků, vi) podpora kolektivních projektů a vii) příspěvky na hledání zaměstnání a odbornou přípravu;

9.  vítá podporu kolektivních projektů; žádá Komisi, aby v zájmu posouzení, jaké přínosy má tento druh opatření pro účastníky, posuzovala u dalších žádostí výsledky takových opatření;

10.  vítá skutečnost, že žádost obsahuje opatření specificky určená na pomoc osobám, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy; bere na vědomí, že individualizované služby poskytované těmto osobám budou zahrnovat: i) mobilizaci a vedení buď za účelem dalšího vzdělávání / odborné přípravy, nebo za účelem účasti na iniciačních schůzkách, ii) odbornou přípravu, iii) individualizované zvyšování kvalifikace a iv) příspěvky na hledání zaměstnání a odbornou přípravu;

11.  oceňuje, že příspěvky a pobídky, jež mají být poskytovány v rámci tohoto navrhovaného opatření, jsou omezeny na 5,52 % celkových odhadovaných nákladů;

12.  bere na vědomí, že při vypracovávání koordinovaného balíčku individualizovaných služeb byly vedeny konzultace se sociálními partnery, podniky a veřejnými službami pro zaměstnanost;

13.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z fondu EFG předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a odrážet posun směrem k udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

14.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je v rámci koordinovaného balíčku nabízena, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

15.  zdůrazňuje, že v případě po sobě jdoucích žádostí z téhož geografického regionu by měla Komise shromáždit a analyzovat zkušenosti z předchozích žádostí a zajistit, aby byly všechny závěry této analýzy u nových žádostí řádně zohledněny;

16.  žádá Komisi, aby v příštích návrzích uvedla více podrobností o tom, v jakých odvětvích dotčení pracovníci pravděpodobně naleznou práci, a o tom, zda je nabízené vzdělávání přizpůsobeno budoucím ekonomickým vyhlídkám a potřebám pracovního trhu v regionu, v němž k propouštění došlo;

17.  konstatuje, že belgické orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby bylo zajištěno plné dodržování stávajících předpisů a aby se zamezilo zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

18.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

19.  oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla účinnější postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového harmonogramu a jeho potenciální dopad na efektivitu posuzování případu;

20.  žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s případy pomoci z EFG;

21.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

22.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

23.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost EGF/2015/007 – BE/Hainaut-Namur Glass předložená Belgií)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2016/407.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2016
PDF 533kWORD 130k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2016 (2015/2285(INI))
P8_TA(2016)0058A8-0030/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 121 odst. 2, články 136 a 148 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 9 SFEU (horizontální sociální doložka),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25.–26. března 2010 a ze dne 17. června 2010 a na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020“: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie(9),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 s názvem „Přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy“(12),

–  s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie („zpráva pěti předsedů“),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na komuniké vedoucích představitelů zemí skupiny G20 ze summitu konaného v Antalyi ve dnech 15. a 16. listopadu 2015,

–  s ohledem na dokument Mezinárodního měnového fondu nazvaný Nerovnováha a růst - Aktuální informace k posouzení udržitelnosti zaměstnanců pro postup vzájemného posuzování skupiny G20 (říjen 2015),

–  s ohledem na dohodu COP 21, která byla přijata na pařížské konferenci o klimatu dne 12. prosince 2015,

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu, již na podzim 2015 vydala Komise,

–  s ohledem na studie a hloubkové analýzy koordinace hospodářských politik v eurozóně v rámci evropského semestru, které byly připraveny pro Hospodářský a měnový výbor (listopad 2015),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 o roční analýze růstu na rok 2016 (COM(2015)0690), na zprávu mechanismu varování na rok 2016 (COM(2015)0691) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti (COM(2015)0700),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (COM(2015)0701),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie(14),

–  s ohledem na doporučení Rady o hospodářské politice eurozóny,

–  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2016,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. prosince 2015 o veřejných financích v hospodářské a měnové unii v roce 2015 (Institutional Paper 014),

–  s ohledem na diskusi s Komisí v Evropském parlamentu o balíčku evropského semestru – roční analýze růstu na rok 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0030/2016),

A.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii dochází k hospodářskému oživení, které je však mezi členskými státy i v jejich rámci dosud nerovnoměrné a slabé a je částečně způsobeno přechodnými a vnějšími faktory, včetně nízkých cen ropy;

B.  vzhledem k tomu, že některé členské státy se neustále potýkají s velmi nízkou mírou růstu;

C.  vzhledem k tomu, že se v souvislosti s hospodářskými a finančními otřesy v několika rozvíjejících se ekonomikách zpomaluje globální hospodářský růst, což vede ke vzniku nových strategických výzev, jimž se musí Evropská unie přizpůsobit;

D.  vzhledem k tomu, že Evropa stále čelí výraznému nedostatku investic, což značně oslabuje dlouhodobý růstový potenciál EU, zatímco přebytek běžného účtu v eurozóně se zvyšuje; vzhledem k tomu, že veřejné i soukromé zadlužení je v mnohých zemích i nadále vysoké, přestože byl snížen schodek běžného účtu; vzhledem k tomu, že několik členských států by mělo zintenzivnit své úsilí a provést smysluplné strukturální reformy;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli v několika členských státech došlo ke značnému snížení schodku jejich běžných účtů a snížení nákladů na jednotku pracovní síly, čistý zahraniční dluh v procentech HDP se ve většině členských států nesnížil;

F.  vzhledem k tomu, že se zlepšuje míra nezaměstnanosti, ale ne natolik, aby významně omezila nezaměstnanost, zejména mladých a dlouhodobě nezaměstnaných osob, a chudobu;

G.  vzhledem k tomu, že Evropa je hospodářskou oblastí, která je ve srovnání se svými konkurenty nejvíce závislá na dovážených zdrojích; vzhledem k tomu, že vybudování skutečně oběhového hospodářství je tudíž v Evropě základním předpokladem budoucího hospodářského růstu;

H.  vzhledem k tomu, že krize z roku 2008 nebyla pouze cyklické, ale také strukturální povahy, což vysvětluje její dlouhodobé dopady;

I.  vzhledem k tomu, že volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu je základním stavebním kamenem udržitelného hospodářského růstu na jednotném trhu Evropské unie;

J.  vzhledem k tomu, že vyhýbání se daňové povinnosti, daňové úniky a agresivní daňové plánování zavinily v několika členských státech miliardové ztráty, pokud jde o potenciální příjmy veřejných financí, a to ve prospěch velkých společností, což narušilo základy solidarity mezi zeměmi a spravedlivou soutěž mezi podniky;

Kombinace politik

1.  vítá balíček roční analýzy růstu na rok 2016 a navrhovanou kombinaci politik v oblasti investic, strukturálních reforem a rozpočtové odpovědnosti, jejichž cílem je dále prosazovat vyšší míru růstu a posilovat evropské oživení a další sbližování; zdůrazňuje, že k dosažení silnějšího hospodářského oživení a udržitelné, široce sdílené prosperity je zapotřebí velké úsilí na vnitrostátní úrovni v oblasti účinného provádění strukturálních reforem a větší evropská koordinace;

2.  vítá zlepšení v oblasti veřejných financí, především postupný pokles poměru mezi zadlužením a HDP v EU a eurozóně a pokles celkových rozpočtových schodků; konstatuje však, že míra veřejného zadlužení nadále roste v některých zemích s nízkým růstem nominálního HDP a nízkou inflací a že v devíti členských státech dosud probíhá postup při nadměrném schodku; zdůrazňuje, že mnoho členských států má omezený fiskální prostor pro to, aby se dokázaly vyrovnat s případnými novými ekonomickými otřesy, a že je proto třeba zvážit prohloubenou evropskou koordinaci, aby se podpořila fiskální konsolidace, aniž by byl omezen růst;

3.  poznamenává, že celosvětová konkurenceschopnost Evropské unie je i nadále důležitým cílem, a zdůrazňuje význam strukturálních reforem, investic do výzkumu a vývoje, účinného využívání zdrojů, inovací na zvýšení produktivity a snížení makroekonomické nerovnováhy; současně zastává názor, že zhoršující se globální výhled si rovněž žádá posílení domácí poptávky, která přispěje k větší odolnosti evropského hospodářství; je znepokojen zejména možným snižováním celosvětové poptávky;

4.  domnívá se, že na řešení makroekonomické nerovnováhy by se měly koordinovaným úsilím založeným na příslušných reformách a investicích podílet všechny členské státy; zdůrazňuje, že každý členský stát musí v této souvislosti plnit své individuální povinnosti; poznamenává, že z vysokého přebytku běžného účtu vyplývá možnost větší domácí poptávky; zdůrazňuje, že vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení představuje významnou slabinu a že k její rychlejšímu snížení je zapotřebí odpovědná fiskální politika a vyšší růst;

5.  vyzývá v této souvislosti k usilovnější snaze o podporu oživení a posílení konvergence se státy, jež dosahují nejlepších výsledků, a k nápravě makroekonomické nerovnováhy, včetně zvýšení produktivity a navyšování investic;

6.  je potěšen mírným zlepšením v ukazatelích pracovního trhu, přičemž si je vědom skutečnosti, že mezi členskými státy i nadále panují velké rozdíly a míra nezaměstnanosti zůstává nepřijatelně vysoká; poznamenává, že na zlepšeních dosažených v poslední době je třeba stavět také úsilím o vyšší kvalitu a produktivitu vytvořených pracovních míst; vyzývá k usilovnější snaze o navýšení investic do dovedností, větší začleňování v rámci pracovního trhu, vytváření kvalitních pracovních míst a snížení chudoby, sociálního vyloučení a rostoucí nerovnosti v příjmech a bohatství, přičemž by však měla být dodržována rozpočtová kázeň; zdůrazňuje, že ukazatele zaměstnanosti by měly mít stejnou váhu jako stávající ukazatele, neboť umožňují spustit hloubkovou analýzu, aby se zabránilo dvouúrovňovému přístupu, a že by měly být náležitě zohledněny v politice EU a pokynech určených členským státům;

7.  vítá, že byly obnoveny integrované hlavní směry strategie Evropa 2020, a vyzývá k posílení úlohy strategie Evropa 2020 při řízení evropského semestru v souladu s cíli Smlouvy a platnými právními předpisy a k zamezení opakování krize veřejného dluhu; zdůrazňuje význam ambiciózních politik a nástrojů pro zajištění toho, aby Evropa z přechodu na jiné zdroje energie a na digitální technologie vytěžila maximum, a to rovněž díky odpovídajícím investicím do výzkumu a vývoje a dovedností, přičemž by měla snížit náskok svých hlavních světových konkurentů, pokud jde o souhrnnou produktivitu výrobních faktorů; domnívá se, že je zásadně důležité bojovat proti hospodářským nerovnostem, které brání dlouhodobému hospodářskému růstu; vyzývá Komisi, aby se v doporučeních pro jednotlivé země zabývala environmentálními fiskálními reformami, a to i v souvislosti s rozpočtovou odpovědností; vyzývá k nepřetržitému a komplexnímu monitorování konvergence se státy, jež dosahují nejlepších výsledků, pokud jde o plnění cílů strategie Evropa 2020;

Investice

8.  žádá, aby byl Evropský fond pro strategické investice (EFSI) co nejúčinněji využíván k podpoře strategických projektů, které nejsou financovány jinak, a to v souladu s mandátem tohoto fondu; vyzývá členské státy a nástroj EFSI, aby do přípravy seznamů projektů a investičních platforem úzce zapojovaly své místní a regionální orgány a využívaly přitom Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů; zdůrazňuje, že je rovněž důležité dosahovat synergií mezi EFSI a evropskými strukturálními a investičními fondy;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly plný potenciál evropských strukturálních a investičních fondů v souladu se strategií Evropa 2020 s cílem posílit soudržnost a omezit rozdíly v rámci jednotného trhu tím, že všechny regiony budou moci rozvíjet své konkurenční výhody a že se usnadní další soukromé investice; domnívá se, že tyto investice by měly sloužit konzistentní průmyslové politice a měly by klást zvláštní důraz také na vytváření kvalitních pracovních míst, zejména v případě mladých lidí; zdůrazňuje nezbytnost dostatečné správní kapacity, aktivní úlohy regionů a lepší koordinace na všech úrovních veřejné správy a mezi těmito úrovněmi; vyzývá ke zvážení dalších případných politických opatření na odstranění nedostatku investic v EU;

10.  je si vědom probíhajícího procesu oddlužování v soukromém sektoru; zdůrazňuje, že míra evropských investic je výrazně nižší než v období před krizí; poukazuje v této souvislosti na význam rychlého uplatňování bankovní unie a strukturální reformy bank a na důležitost oživení kapitálových investic do malých a středních podniků díky unii kapitálových trhů; vyzývá k maximálnímu využívání EFSI a COSME s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků k financím; je toho názoru, že lepší předvídatelnost regulace na jednotném trhu by zlepšila důvěru investorů;

11.  zdůrazňuje, že je třeba více investovat do lidského kapitálu, zejména vzdělávání a inovací, a to rovněž v souvislosti s reformami trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vnitrostátní systémy odborného vzdělávání a celoživotního učení a přizpůsobit je novým požadavkům na dovednosti a znalosti na trhu práce EU; zdůrazňuje, že toto vše umožní inovace jakožto klíčový motor růstu, produktivity a konkurenceschopnosti; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zlepšily produktivitu veřejných investic;

12.  vítá investiční profily pro jednotlivé země, jež identifikují některé z největších překážek pro investice v jednotlivých členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby zapojily všechny úrovně veřejné správy i příslušné zúčastněné strany do určování překážek investicím a zaměřily se zejména na vnitřní trh, potlačenou domácí poptávku a strukturální reformy a na poskytování vhodných nástrojů, které propojí veřejné a soukromé financování; poukazuje na význam vyšších produktivních investic pro trvalý proces vyrovnávání úrovně členských států; konstatuje, že v každé zemi je třeba nalézt odpovídající rovnováhu mezi běžnými výdaji, dlouhodobou udržitelností veřejných financí a investicemi do potenciálu hospodářského růstu a že jednotný trh a evropské nástroje, jako je EFSI a ESI fondy, mají významnou úlohu při podpoře zdravých investic; zdůrazňuje, že nízké veřejné investice do výzkumu a inovací mohou některé země ještě více strhávat do středně-příjmové pasti;

Strukturální reformy

13.  domnívá se, že po dlouhém období makroekonomické úpravy je třeba zaměřit se na uskutečňování strukturálních reforem a investic s cílem posílit potenciál růstu založený na kvalitních pracovních místech a produktivitě, podpořit spravedlivé, stabilní, účinné a fiskálně udržitelné systémy sociálního zabezpečení a udržitelný přechod hospodářství členských států k účinnějšímu využívání zdrojů;

14.  vyzývá k udržitelným reformám na trzích s výrobky a službami, na trhu práce a v souvislosti s penzijními systémy a k lepší regulaci, která by podporovala inovace, vytváření pracovních míst a spravedlivou soutěž podporující sociální zabezpečení a neoslabující ochranu spotřebitelů;

15.  zdůrazňuje význam větší účinnosti při využívání zdrojů a energie, a to i prostřednictvím rozvoje oběhového hospodářství; zdůrazňuje význam dalšího rozvoje skutečné energetické unie založené na solidaritě, účinnosti a rozmanitosti, jež by zároveň nepřehlížela lokální zdroje energie, včetně zdrojů obnovitelné energie; vyzývá Komisi, aby do doporučení pro jednotlivé země zařadila tyto otázky, které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost a udržitelný růst;

16.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byly podniknuty další kroky k podpoře vytváření kvalitních pracovních míst a vytváření odolných trhů práce, jež budou méně roztříštěné; zdůrazňuje význam udržitelných a účinných systémů sociálního zabezpečení; připomíná, že důležitým faktorem pro zachování udržitelnosti penzijních systémů je zajištění vysoké míry zaměstnanosti;

17.  zdůrazňuje potřebu moderní, efektivní a demokratické veřejné správy vstřícné k občanům na všech úrovních správy a účinných a transparentních pravidel pro veřejné zakázky; zdůrazňuje, že je důležité přijmout další kroky směrem ke skutečné elektronické správě v rámci členských států i mezi nimi; žádá Komisi a členské státy, aby zjistily a napravily nedostatky ve svých správách, které se mohou ukázat v krizových situacích jako škodlivé;

18.  žádá o přesunutí daňového zatížení z práce na jiné zdroje, o němž je třeba rozhodnout na vnitrostátní úrovni, a k zajištění udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení;

19.  bere na vědomí návrh programu na podporu strukturálních reforem, který má v členských státech posílit provádění reforem na podporu růstu a o němž je třeba rozhodnout v rámci řádného legislativního postupu; připomíná, že za provádění strukturálních reforem jsou zodpovědny členské státy;

Rozpočtová odpovědnost

20.  znovu zdůrazňuje potřebu odpovědných fiskálních politik podporujících růst, které by zajišťovaly udržitelnost dluhu a přihlížely k hospodářskému cyklu a nedostatku investic a zároveň respektovaly sociální práva občanů; připomíná, že velmi vysoká zadluženost některých členských států představuje značné riziko v případě, že v budoucnosti dojde k otřesům v eurozóně; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit úsilí zemí s vysokým zadlužením v poměru k HDP o posílení odolnosti veřejných financí a podporu růstu, aby nastoupily cestu udržitelného snižování svého zadlužení;

21.  klade důraz na provádění Paktu o stabilitě a růstu a zároveň na plné využívání stávajících doložek flexibility v souladu se sdělením Komise ze dne 13. ledna 2015 (COM(2015)0012), mimo jiné v zájmu podpory zvyšování investic a strukturálních reforem a řešení bezpečnostních hrozeb a přílivu uprchlíků;

22.  zdůrazňuje, že je třeba lépe vybírat daně, bojovat proti daňovým podvodům a únikům, posílit opatření namířená proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům a zlepšit koordinaci daňových politik v EU; žádá, aby daňové systémy byly účinné a transparentní s cílem zvýšit výběr daní, zabránit vyhýbání se daňové povinnosti a bojovat s organizovanou trestnou činností; zastává proto názor, že daňovým a celním úřadům by měly být poskytnuty dostatečné lidské, materiální a finanční zdroje;

23.  podporuje racionální snahy o kvalitnější, účinnější a prorůstové veřejné výdaje přizpůsobené situaci v jednotlivých zemích, zejména prostřednictvím přesunutí neproduktivních výdajů na investice podporující růst, aniž by bylo ohroženo poskytování základních veřejných a sociálních služeb;

Zvláštní důraz na eurozónu

24.  vítá doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, která Komise navrhla šest měsíců před doporučeními pro jednotlivé země, jako krok k prohloubení politické koordinace v návaznosti na zprávu pěti předsedů, a příslušná usnesení Evropského parlamentu;

25.  zdůrazňuje, že vzhledem k vysoké míře vzájemné propojenosti a jednotnosti měnové politiky je eurozóna ekonomickým subjektem, v němž je třeba důslednější koordinací vnitrostátních politik podporovat a prosazovat konvergenci se státy, jež dosahují nejlepších výsledků; zdůrazňuje význam posílených opatření všech vlád členských států zaměřených na uplatňování vnitrostátních hospodářských reforem a investicí, které jsou nutné ke snížení makroekonomické nerovnováhy a k zabránění negativním vedlejším účinkům vnitrostátních politik v jiných členských státech; vyzývá proto k důkladnému posouzení této makroekonomické nerovnováhy a vedlejších účinků, které by mělo doplňovat posouzení specifické zranitelnosti jednotlivých zemí a makroekonomický dialog; trvá na plném souladu mezi doporučeními pro země eurozóny a doporučeními pro jednotlivé země;

26.  vítá zvýšenou pozornost, která je věnována souhrnné fiskální situaci v eurozóně a která neodvrací pozornost od odpovědnosti jednotlivých členských států; připomíná, že v rámci postupu při nadměrném schodku nelze fiskální deficit jednoho členského státu vyvážit fiskálním přebytkem jiného státu; vyzývá k pravidelnému monitorování toho, zda je souhrnná fiskální situace odpovídající s ohledem na stávající nedostatek investic;

27.  podporuje doporučení rozlišovat fiskální úsilí podle jednotlivých členských států s ohledem na jejich postoj vůči požadavkům vyplývajících z Paktu o stabilitě a růstu a jejich potřeby v oblasti stabilizace, jakož i na efekt přelévání; konstatuje, že pro mnoho členských států to znamená pokračovat ve fiskální konsolidaci podporující růst; konstatuje na druhé straně, že některé země mají velký fiskální prostor, pokud jde o požadavky Paktu o stabilitě a růstu, který by měl být v tomto okamžiku využit na podporu domácí ekonomiky;

28.  konstatuje, že zatímco stávající vysoký přebytek běžného účtu eurozóny je vítanou známkou její vnější konkurenceschopnosti, tato úroveň rovněž odráží nedostatek vnitřních investic, což má nepříznivý dopad na růst a zaměstnanost; domnívá se, že silnější domácí poptávka by byla vhodnější jak pro udržitelný růst eurozóny, tak i z globálního hlediska; je si vědom toho, že přebytek běžného účtu některých členských států je spojen s pozitivními vedlejšími účinky napříč hodnotovým řetězcem, což může být jiným členským státům v různých ohledech ku prospěchu; uznává rovněž význam jednotné měny, která pomáhá konkurenceschopnějším zemím zachovat vysoké přebytky ve srovnání se zbytkem světa; vítá zjištění obsažená v zimní prognóze Komise na rok 2016, podle kterých hospodářský růst v některých členských státech v roce 2015 poháněla zejména domácí poptávka; považuje za důležité, aby členské státy s vyššími přebytky běžných účtů nadále rozšiřovaly svou domácí poptávku pro vlastní a obecný zisk; zároveň vyzývá méně konkurenceschopné členské státy, aby účinně prováděly strukturální reformy a vysoce kvalitní investice s cílem modernizovat své ekonomiky a nastolit udržitelné podnikatelské prostředí pro dlouhodobé investice v souladu se strategií Evropa 2020; považuje to za nejlepší způsob, jak snížit makroekonomickou nerovnováhu v členských státech, místo vnitřní devalvace, která oslabuje poptávku a zpomaluje ekonomický růst v celé eurozóně;

29.  zdůrazňuje, že je třeba posílit skutečnou hospodářskou a sociální konvergenci, která bude vyplývat ze zvyšování produktivity a z nenákladových faktorů; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny členské státy účinně prováděly strukturální reformy, zvyšovaly kvalitu veřejných výdajů a měly dostatečnou investiční kapacitu s cílem umožnit vyvážený a udržitelný růst, což je rovněž klíčové pro snížení poměru dluhu vůči HDP; uznává, že vysoký veřejný a soukromý dluh výrazným způsobem snižuje investiční schopnosti a zpomaluje tak růst;

30.  připomíná, že stanovování mezd je záležitost samostatného kolektivního vyjednávání, a žádá příslušné subjekty, aby zajistily odpovědný a prorůstový vývoj mezd, který by měl odrážet zvýšení produktivity; vyzývá zejména příslušné subjekty v zemích s deficitem běžných účtů nebo přibližnou rovnováhou, aby nadále usilovaly o posílení produktivity a zachování konkurenceschopnosti; zároveň vyzývá příslušné subjekty v zemích s vysokým přebytkem, aby využívaly nadměrné úspory na podporu domácí poptávky a investic;

31.  vyzývá k přijetí opatření, která zabrání závodění o co nejnižší daně a sociální normy, což vede k prohloubení nerovností; připomíná, že je třeba zachovat mezinárodní konkurenceschopnost založenou na produktivitě a konvergenci se státy, jež dosahují nejlepších výsledků; vítá rostoucí pozornost věnovanou třem ukazatelům souvisejícím se zaměstnaností v makroekonomickém srovnávacím přehledu a žádá Komisi, aby jim přisuzovala stejný význam jako ostatním ukazatelům; domnívá se rovněž, že analýza stávajícího srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů a příslušné ukazatele účinnosti využívání zdrojů by měly být řádně zohledněny ve směrech řízení politiky;

32.  bere na vědomí závěry Evropské rady z prosince 2015 ohledně hospodářské a měnové unie a vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila přípravu dlouhodobějších opatření;

Efektivnější evropský semestr se silnější demokratickou odpovědností

33.  kritizuje velmi nedostatečné provádění doporučení pro jednotlivé země a věří, že s cílem zlepšit provádění je třeba lépe definovat a jasně formulovat priority na evropské úrovni a rozvíjet skutečnou veřejnou diskusi, politickou vůli a závazek na vnitrostátní úrovni, což povede k větší relevanci a vnitrostátní odpovědnosti; vítá v této souvislosti návštěvy členů Komise v členských státech za účelem jednání o evropském semestru a s ním souvisejících dokumentech;

34.  vyzývá k nalezení správné rovnováhy mezi vydáváním doporučení pro jednotlivé země zaměřených na klíčové priority a zajištěním toho, aby řešily všechny klíčové úkoly, včetně potřeby zabránit opakování krize veřejného zadlužení a potřeby zvýšit konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost, s přihlédnutím k cílům strategie Evropa 2020;

35.  vítá rozpravu v plénu o návrhu doporučení eurozóně, která proběhla dne 15. prosince 2015 a které se zúčastnili předsedové Komise a eurozóny, a žádá, aby se podobné rozpravy v plénu staly pravidelným rysem evropského semestru; domnívá se, že podobné rozpravy posilují a doplňují stávající demokratický dialog, zejména dialog o hospodářských záležitostech, a pomáhají zvyšovat odpovědnost výkonné moci;

36.  zdůrazňuje, že jarní zasedání Evropské rady by mělo zůstat tím hlavním momentem, kde jsou definovány politické priority; vítá rozpravu v plénu s Komisí o prioritách roční analýzy růstu před jejím přijetím a po něm; připomíná, že stanovení hospodářské politiky na základě doporučení Rady členským státům je exekutivním aktem, který musí být podroben demokratické kontrole a rozpravě v Evropském parlamentu; vyzývá proto Radu, aby doporučení eurozóně a závěry o souboru opatření týkajících se roční analýzy růstu přijala až poté, co k nim bude moci Parlament zaujmout své stanovisko; potvrzuje, že je odhodlán se těmito dokumenty urychleně zabývat a zaujmout k nim své stanovisko v dostatečném předstihu před jarním zasedáním Evropské rady; vítá, že v rámci pozvání Evropskému parlamentu byl jeho předseda vyzván, aby na jarním zasedání Evropské rady přednesl stanovisko Parlamentu; připomíná dále, že Smlouva vyžaduje, aby byl Evropský parlament poté, co Rada přijme doporučení, informován, a to i o výsledcích mnohostranného dohledu;

37.  vyzdvihuje význam rozprav ve vnitrostátních parlamentech o zprávách o jednotlivých zemích a doporučeních pro jednotlivé země, jakož i hlasování o národních programech reforem a programech národní konvergence nebo stability; vyzývá členské státy, aby strukturovaným způsobem zapojily sociální partnery, místní a regionální úřady a další zainteresované strany a využily tak brzkého zveřejnění zpráv o jednotlivých zemích; vyzdvihuje nenahraditelnou úlohu sociálních partnerů při stanovování mezd a základní roli, kterou by měli hrát při širších ekonomických debatách, zejména pokud jde o podporu produktivity; vyzývá rovněž k užší spolupráci vnitrostátních parlamentů s Evropským parlamentem;

38.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila vyjednávání o interinstitucionální dohodě o správě ekonomických záležitostí; trvá na tom, že IIA by měla v rámci Smluv zajistit, aby struktura evropského semestru umožňovala smysluplný a řádný parlamentní dohled nad tímto procesem, zejména pokud jde o priority roční analýzy růstu a doporučení eurozóně;

Rozpočtové politiky

39.  vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k omezenému rozpočtu EU neexistuje uspokojivá hybná páka, neboť nelze změnit systém vlastních zdrojů, a nad chybějící koherencí mezi ekonomickými prognózami, prioritami hospodářské politiky a přípravou ročních a víceletých rozpočtů;

40.  poukazuje na to, že rozpočet EU přímo přispívá k plnění dvou ze tří cílů roční analýzy růstu 2016 (oživit investice, uskutečnit strukturální reformy a provádět odpovědné a upřímně míněné fiskální politiky odpovídající proklamovaným politickým závazkům); v této souvislosti vítá návrh Komise na využití fondů EU pro účely technické pomoci v zájmu podpory strukturálních reforem;

41.  domnívá se, že rozpočet EU by mohl ulevit vnitrostátním rozpočtům a doplnit snahy o fiskální konsolidaci zavedením vlastních zdrojů a také racionalizací výdajů; je pevně přesvědčen, že rozmanitější způsoby řízení veřejných financí na úrovni EU by umožnily dosáhnout úspor z rozsahu a snížení výdajů, například v diplomatické a vojenské oblasti, aniž by však byla zpochybňována zásada sdíleného řízení, a to zejména v případě strukturálních fondů;

42.  zdůrazňuje, že schodek rozpočtu Unie je protiprávní; konstatuje, že členské státy mění rozpočet Unie na proměnný prostředek v úpravách vnitrostátních rozpočtů;

43.  zdůrazňuje, že další integrace v rámci eurozóny je pro dokončení hospodářské a měnové unie bezpodmínečně nutná a že rozpočtová unie je základním kamenem nezbytným pro dobré fungování eura;

44.  vyzývá k tomu, aby v souvislosti s postojem Parlamentu k eurozóně a její rozpočtové způsobilosti byly náležitě zohledněny závěry zprávy z vlastního podnětu o rozpočtové kapacitě pro eurozónu, která bude vypracována v průběhu roku 2016;

45.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v revizi víceletého finančního rámce v souladu s politickou dohodou uzavřenou mezi Parlamentem, Komisí a Radou v červnu roku 2013; zdůrazňuje, že finanční a humanitární krize, které Evropskou unii zasáhly mezi lety 2009 a 2014, odhalily nedostatečnost stávajícího víceletého finančního rámce; dále zdůrazňuje potřebu přistoupit k rozsáhlé reformě finančního programování EU, které zohlední cíle, financování a délku trvání nástrojů, jež jsou k dispozici;

Politiky v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin

46.  zdůrazňuje, že má-li reforma právních předpisů v oblasti odpadů a akční plán pro oběhové hospodářství podpořit přeměnu evropského hospodářství na oběhový model, je zcela nezbytné začlenit doporučení ohledně této problematiky do procesu evropského semestru s cílem podpořit konkurenceschopnost a vytvářet pracovní místa a udržitelný růst; doporučuje, aby zásady oběhového hospodářství byly začleněny do doporučení pro jednotlivé země;

47.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rámec, který bude odměňovat vytváření udržitelných politik a bude v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, čímž bude poskytovat správné signály pro investice do účinného využívání zdrojů, modernizace výrobních postupů a výroby zboží s delší životností, které bude snáze opravitelné; opakuje, že je nutné postupně zrušit dotace se škodlivým dopadem na životní prostředí, včetně fosilních paliv, a přejít od zdanění práce ke zdanění podle znečištění životního prostředí;

48.  považuje za důležité zhodnotit v rámci evropského semestru výkonnost a udržitelnost zdravotnických systémů a podporuje přechod k přístupu založenému na výsledcích, jakož i zaměření na prevenci nemocí a podporu zdraví; vyzývá Komisi, aby společně se všemi zúčastněnými stranami vyvinula nástroje k monitorování výsledků v oblasti zdraví, k měření přístupu k vysoce kvalitní zdravotní péči a pro podporu transparentnosti nákladů na lékařský výzkum s cílem snižovat sociální rozdíly a nerovnosti v oblasti zdraví v jednotlivých členských státech i mezi nimi; vyzývá Komisi, aby v doporučeních pro jednotlivé země zohlednila dlouhodobé dopady v oblasti zdraví a fiskální dopady opatření zaměřených na programy prevence;

49.  zdůrazňuje význam udržitelnosti zdravotnictví, jež hraje v rámci hospodářství jako celku významnou roli, neboť představuje 8 % všech evropských pracovních míst a 10 % HDP v EU, a význam schopnosti zajistit všem občanům rovný přístup ke zdravotnickým službám, jelikož zdraví je zásadním prvkem stability, udržitelnosti a dalšího rozvoje členských států a jejich hospodářství;

Regionální politiky

50.  bere na vědomí význam investic EU pro méně rozvinuté regiony a význam zajištění jejich schopnosti přilákat další investice, a tím podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

51.  bere na vědomí vazby mezi cíli procesu evropského semestru a plánováním ESI fondů na období 2014 až 2020, které jsou zohledněny v dohodách o partnerství; domnívá se proto, že v návaznosti na reformu pro období 2014 až 2020 by nástroje politiky soudržnosti mohly hrát velmi důležitou úlohu při plnění příslušných doporučení pro jednotlivé země, a tím přispět k podpoře strukturálních reforem a plnění strategických cílů EU a k účinnému provádění dohod o partnerství; zdůrazňuje nicméně víceletou a dlouhodobou povahu programů a cílů v rámci ESI fondů oproti ročnímu cyklu evropského semestru a potřebu zajistit koordinaci mezi prioritami Evropské unie a vnitrostátními, regionálními a místními potřebami;

o
o   o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(7) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(9) Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27.
(10) Úř. věst. L 268, 15.10.2015, s. 28.
(11) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0238.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2015)0408.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2015)0469.


Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2016
PDF 630kWORD 196k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2016 (2015/2330(INI))
P8_TA(2016)0059A8-0031/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o EU a článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na články 145, 148, 152 a čl. 153 odst. 5 SFEU,

—  s ohledem na článek 174 SFEU,

—  s ohledem na článek 349 SFEU, který definuje zvláštní postavení nejvzdálenějších regionů,

—  s ohledem na směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

—  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 nazvané „Roční analýza růstu za rok 2016 – Posílení hospodářského oživení a podpora konvergence“ (COM(2015)0690),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 26. listopadu 2015 nazvanou „Zpráva mechanismu varování 2016“ (COM(2015)0691),

–  s ohledem na doporučení Komise pro doporučení Rady ze dne 26. listopadu 2015 týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2015)0692),

–  s ohledem na předlohu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 26. listopadu 2015, která doprovází sdělení Komise o roční analýze růstu 2016 (COM(2015)0700),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 2. března 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, který předložila Komise (COM(2015)0098), a na postoj Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o tomto návrhu(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2014 nazvané Účinné, dostupné a odolné systémy zdravotní péče (COM(2014)0215),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvané „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (COM(2013)0690),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

—  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (C(2013)0778),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 nazvané Iniciativa „Příležitosti pro mladé“ (COM(2011)0933),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758), a usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k tomuto sdělen(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na komunikační strategii pro rovnost žen a mužů na období 2010–2015 a na navazující strategický závazek k rovnosti žen a mužů na období 2016–2019, které se konkrétně týkají zaměstnanosti a ekonomické nezávislosti žen,

—  s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce,

—  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení hospodářské a měnové unie“,

—  s ohledem na závěry Rady nazvané „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“ (13414/15),

—  s ohledem na zprávu Výboru pro sociální ochranu z roku 2014 nazvanou Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020(4),

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000121/2015 – B8-1102/2015 Radě a s ní související usnesení ze dne 29. října 2015 o doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 nazvané „Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2015“(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. července 2014 o zaměstnanosti mladých lidí(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a začínající podniky v zájmu vytvoření pracovních míst(10),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o strategii EU v oblasti bezdomovectví(11),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice(12),

—  s ohledem na legislativní usnesení ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní(13),

—  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (ze září 2015),

—  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2015 nazvanou „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“(14),

—  s ohledem na publikaci Eurostatu z dubna 2015 o nezaměstnanosti v regionech Evropské unie,

—  s ohledem na čtvrtletní přehled v oblasti evropské zaměstnanosti a sociálních podmínek z března 2015(15),

—  s ohledem na pracovní dokument organizace OECD ze dne 9. prosince 2014 nazvaný „Trendy v nerovnosti platů a jejich dopad na hospodářský růst“,

—  s ohledem na pátý a šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě z let 2010 a 2015(16),

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofond z 16. února 2016 o úloze sociálních partnerů v evropském semestru,

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofond ze dne 17. června 2014 o změnách v mechanismu stanovení mezd v kontextu krize a o novém režimu správy ekonomických záležitostí EU,

—  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0031/2016),

A.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost se od druhé poloviny roku 2013 pomalu snižuje, avšak navzdory podpůrným makroekonomickým politikám a strukturálním reformám ne dostatečně rychle na to, aby se nezaměstnanosti a chudobě zabránilo; vzhledem k tomu, že i přesto zůstává nezaměstnanost v mnoha členských státech příliš vysoká a v současnosti postihuje 9,9 % aktivních občanů, tj. 23 milionů Evropanů, přičemž polovina z nich je dlouhodobě nezaměstnaná, z toho více než 10 % v eurozóně; vzhledem k tomu, že tyto údaje stále značně překračují stav z roku 2008; vzhledem k tomu, tato skutečnost poukazuje na to, že je naprosto nezbytné zohlednit konkrétní mikroekonomickou situaci a že jsou potřebné další sociálně spravedlivé strukturální reformy, před jejichž vstupem v platnost by se měl posoudit jejich sociální dopad;

B.  vzhledem k tomu, že hospodářské oživení pokračuje již třetím rokem, přičemž se předpokládá, že v roce 2016 dosáhne tempo růstu v EU-28 míry 2 % a v eurozóně 1,8 %, ovšem mezi jednotlivými členskými státy i v rámci jejich území je toto tempo nerovnoměrné a částečně je hnáno dočasnými faktory, jako je pokračující pokles cen energie, což přispívá k růstu kupní síly v případech, kdy to má vliv na reálnou ekonomiku; vzhledem k tomu, že tato skutečnost ukazuje, že EU může udělat víc proto, aby své ekonomické a sociální oživení zintenzívnila, tak aby bylo ve střednědobém horizontu udržitelnější, zejména v současné situaci nejistoty panující v globálním hospodářství;

C.  vzhledem k tomu, že rozpočtová situace v EU-28 se zlepšuje a že schodek souhrnného rozpočtu se snížil ze 4,5 % v roce 2011 na 2,5 % v roce 2015;

D.  vzhledem k tomu, že podle Evropské komise(17) přetrvávají rozdíly v zaměstnanosti a sociální rozdíly v rámci jednotlivých států a mezi členskými státy navzájem a že vývoj v sociální oblasti stále směřuje k jejich dalšímu prohlubování v celé EU na úkor růstu, zaměstnanosti a soudržnosti; vzhledem k tomu, že společnosti, které se vyznačují rovností a vysokými investicemi do lidí vykazují v oblasti růstu a zaměstnanosti lepší výsledky;

E.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí na úrovni EU činí 22,6 % a že v roce 2014 nebylo 12,3 % mladých lidí zaměstnaných, ani se neúčastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a tudíž této skupině hrozilo riziko vyloučení z pracovního trhu vedoucí ke ztrátě dovedností a lidského kapitálu; vzhledem k tomu, že tato situace přispívá k nedostatku individuální autonomie a ohrožuje sociální integraci; vzhledem k tomu, že primární odpovědnost za boj proti nezaměstnanosti mladých lidí nesou členské státy a že za tímto účelem musí vypracovat a uplatňovat regulační rámce pro trh práce, vzdělávací a školící systémy a aktivní politiky pracovního trhu;

F.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 vzrostla míra zaměstnanosti v EU-28 o 0,8 % a v eurozóně o 0,4 %, zatímco mezi výkonností členských států existují značné rozdíly, uvážíme-li, že v pěti z nich se v letech 2009 až 2014 míra zaměstnanosti snížila minimálně o pět procentních bodů; vzhledem k tomu, že v roce 2014 se počet samostatně výdělečných osob zvýšil zhruba stejným tempem jako zaměstnanost a že od roku 2013 je nárůst celkové zaměstnanosti způsoben především větším množstvím smluv na dobu určitou, ačkoli situace v této oblasti se mezi jednotlivými členskými státy významně liší; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti a její sociální důsledky jsou v každé evropské zemi jiné; vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí se ve snaze uniknout nezaměstnanosti buď zapíše na další postgraduální studium, nebo odejde z vlasti hledat zaměstnání do jiného členského státu; vzhledem k tomu, že vnitrostátní statistiky o nezaměstnanosti mladých lidí neberou tyto dva případy v potaz;

G.  vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen (63,5 % v květnu 2015) zdaleka nedosahuje hlavního cíle strategie Evropa 2020, jenž byl stanoven na 75 %, a že podíl žen zaměstnaných na částečný úvazek zůstává vysoký (32,2 %) v porovnání s muži (8,8 %), a to i při zohlednění svobodných rozhodnutí a potřeb jednotlivců; vzhledem k tomu, že zvýšením účasti žen na pracovním trhu lze snížit tyto rozdíly a řešit nebezpečí chudoby a sociálního vyloučení, které ženám ve zvýšené míře hrozí;

H.  vzhledem k obrovským ztrátám lidského kapitálu v důsledku nezaměstnanosti a vzhledem k tomu, že podle odhadů činí celkové náklady na nezaměstnané mladé lidi 153 miliard EUR ročně(18); vzhledem k tomu, že nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost mají nejen negativní finanční a sociální dopady, ale také brání sociálnímu sbližování a v konečném důsledku i udržitelnému hospodářskému růstu;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo asi 5 % pracovní síly v EU-28 nezaměstnáno déle než jeden rok a 3,1 % více než dva roky; vzhledem k tomu, že pouze polovina osob ve věku od 55 do 65 let má zaměstnání a že dlouhodobá nezaměstnanost postihuje zejména mladší a starší věkové skupiny; vzhledem k tomu, že bohužel velmi běžně dochází k diskriminaci dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání; vzhledem k tomu, že tato praxe vychází z psychologického stigmatu spojeného s nezaměstnaností, pod jehož vlivem zaměstnavatelé mohou pohlížet na nezaměstnané a starší uchazeče jako na méně schopné a hůře zaměstnatelné v porovnání se zaměstnanými osobami; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé musí vedoucí pracovníky v oblasti lidských zdrojů vyškolit tak, aby se zbavili případné předpojatosti vůči nezaměstnaným a starším pracovníkům a aby se spíše zaměřovali na kvalifikace a zkušenosti, než na to, zda jsou dané osoby aktuálně zaměstnané, či nikoli;

J.  vzhledem k tomu, že přibližně 20 % aktivních občanů v EU má pouze základní digitální dovednosti a 40 % populace EU lze označit za nedostatečně zběhlou v digitálních dovednostech; vzhledem k tomu, že navzdory problémům, které mají mnozí lidé, včetně mladých, při vstupu na pracovní trh, existují v EU přibližně 2 miliony volných pracovních míst, z nichž téměř 900 000 v digitálním odvětví, a 39 % společností stále obtížně hledá zaměstnance s požadovanými dovednostmi, ačkoli průzkumy ukazují, že právě společnosti, jimž se nedaří najít pracovníky s požadovanými dovednostmi, často odmítají uzavírat dlouhodobé pracovní smlouvy; vzhledem k tomu, že v roce 2012 jeden ze tří Evropanů nebyl pro svou práci ani překvalifikován, ani pro ni neměl nedostatečnou kvalifikaci; vzhledem k tomu, že nízká úroveň vzdělávání a nesoulad mezi dosaženým vzděláním a potřebami trhu práce jsou jedněmi z hlavních příčin toho, proč mladí lidé nejsou zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, což negativně ovlivňuje růst; vzhledem k tomu, že je naprosto nutné určit prvotní příčiny předčasného ukončování školní docházky a doporučit členským státům , aby na vzdělávání vynakládaly opět takové množství prostředků, které umožní dosáhnout cílů strategie Evropa 2020;

K.  vzhledem k tomu, že nehlášená práce připravuje pracovníky o jejich sociální a pracovní práva, podporuje sociální dumping, má vážné rozpočtové dopady, neboť vede ke ztrátě daňových příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení, má negativní dopady na zaměstnanost, produktivitu a kvalitu práce, rozvoj dovedností a celoživotní učení a nepříznivě ovlivňuje účinnost a účelnost systému důchodových práv, mimo jiné tím, že prohlubuje důchodové rozdíly a také negativně ovlivňuje přístup ke zdravotní péči v některých členských státech; vzhledem k tomu, že je zapotřebí více usilovat o to, aby se nehlášená práce změnila v práci hlášenou;

L.  vzhledem k tomu, že ačkoli atypické nebo nestandardní formy zaměstnání samy o sobě nepředstavují nejistou práci, její výskyt je pravděpodobnější tam, kde se uplatňuje tento typ smluv, i když tyto smlouvy tvoří menšinu stávajících pracovněprávních vztahů(19); vzhledem k tomu, že nedostatečné zabezpečení je dalším klíčovým prvkem nejisté životní situace a zahrnuje nejistou práci, nedostatečný příjem, absenci ochrany před propuštěním a neznámou délku pracovního poměru; vzhledem k tomu, že v některých členských státech se počet smluv tohoto typu ve znepokojivé míře zvyšuje; vzhledem k tomu, že má-li se zabránit nepatřičnému využívání takových smluv, musí být na vnitrostátní úrovni zaveden účinný a účelný mechanismus pracovních inspekcí; vzhledem k tomu, že je důležité stimulovat kvalitní pracovní místa, která rodinám zajistí adekvátní příjem a ekonomické zabezpečení;

M.  vzhledem k tomu, že jeden z pěti cílů strategie Evropa 2020 se týká snížení počtu osob ohrožených nebo postižených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů; vzhledem k tomu, že v této situaci se v EU nachází téměř 123 milionů osob; vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo v EU-28 celkem 26,5 milionu dětí ohrožených chudobou či sociálním vyloučením nebo propadajících se do chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že počet Evropanů ohrožených chudobou v období 2009–2012 vzrostl, ale situace se s ohledem na jejich množství v letech 2013 a 2014 stabilizovala; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech EU se zvýšil počet bezdomovců; vzhledem k tomu, že v roce 2012 bylo 32,2 milionů postižených osob ve věku nad 16 let ohroženo chudobou či sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že cíle strategie Evropa 2020 nebyly dosud splněny, a proto je nutné tuto strategii bezodkladně zrevidovat;

N.  vzhledem k tomu, že se předpokládá, že počet osob ve věku 65 let či více se v poměru k počtu osob ve věku 15 až 64 let v EU do roku 2060 zvýší z 27,8 % na 50,1 % a celkový poměr ekonomické závislosti(20) se do poloviny příštího desetiletí ustálí na více než 120 % a poté do roku 2060 vzroste na více než 140 %; vzhledem k tomu, že tyto faktory, jakož i další demografické změny, jako je stárnutí populace, hustota obyvatel či rozptyl obyvatelstva, poukazují na nutnost, aby veřejné orgány zavedly komplexní a sociálně odpovědné politiky s cílem zvýšit míru porodnosti, umožnit vysokou míru kvalitní zaměstnanosti, podpořit získávání dostatečných prostředků pro systémy sociálního zabezpečení a aktivní stárnutí, zavést sociálně odpovědné reformy na pracovním trhu a v důchodových systémech a zajistit dostatečnost a přiměřenost prvního důchodového pilíře v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu;

O.  vzhledem k tomu, že rozdíly mezi důchody žen a mužů dosahují v EU i nadále podstatné míry 40 %, což odráží rozdíly mezi ženami a muži s ohledem na práci na plný a částečný úvazek, genderové rozdíly v platech a kratší profesní dráhu žen;

P.  vzhledem k tomu, že rostoucí počet závislých starších lidí má a bude mít stále větší dopad na systémy zdravotní a dlouhodobé péče a na potřebu formálních i neformálních zdrojů péče; vzhledem k tomu, že stávající systémy sociálního zabezpečení neberou dostatečně v úvahu situaci neformálních pečovatelů, kteří představují obrovský přínos pro společnost;

Q.  vzhledem k tomu, že veřejná a soukromá zadluženost zůstává v mnoha členských státech příliš vysoká, což snižuje sílu ekonomik EU; vzhledem k tomu, že nízké úrokové míry v eurozóně lze využít pro rozšíření pole pro akční opatření v členských státech; vzhledem k tomu, že je nutné uspořádat důkladnou diskusi o řešení dluhu v EU;

R.  vzhledem k  současnému trendu, kdy 90 % světového růstu budou v příštích 10 až 15 letech generovat oblasti mimo EU; domnívá se proto, že je nezbytné pokračovat v rozvoji a podpoře strategií reálného růstu a vytváření pracovních míst v členských státech; vzhledem k tomu, že je nezbytné zavést inovativní průmyslové a tržní politiky ke zvýšení konkurenceschopnosti uvnitř EU a konkurenceschopnosti globální, a napomoci tak k vytvoření příležitostí pro udržitelnou zaměstnanost podporující sociální začlenění;

S.  vzhledem k tomu, že na řešení chudoby a sociálního vyloučení v členských státech by mělo být použito 20 % výdajů Evropského sociálního fondu;

T.  vzhledem k tomu, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) již schválil 69 projektů v 18 zemích a podepsal 56 operací (s celkovým financováním v rámci tohoto fondu ve výši okolo 1,4 miliardy EUR) a že se očekává, že výsledkem bude více než 22 miliard EUR v investicích a zapojení okolo 71 000 malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že v zájmu splnění dlouhotrvajících barcelonských závazků je třeba vynaložit větší úsilí k zajištění finančních prostředků pro sociální infrastrukturu, jako je péče o děti; vzhledem k tomu, že stávající projekty zahrnují především velkou infrastrukturu, zatímco malé a střední podniky a mikropodniky jsou obvykle z těchto prostředků vyloučeny, a to i navzdory jejich významu coby páteře evropské ekonomiky a generátora kvalitních pracovních míst;

U.  vzhledem k tomu, že podniky sociální ekonomiky sestávají ze 2 milionů podniků (10 % z jejich celkového počtu v EU), které zaměstnávají více než 14 milionů lidí, což představuje okolo 6,5 % pracovníků v EU;

V.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony čelí značným obtížím spojeným s jejich zvláštními charakteristikami, jež omezují jejich potenciál růstu; vzhledem k tomu, že se míra nezaměstnanosti v těchto regionech pohybuje od 15 % do 32,4 %;

W.  vzhledem k tomu, že své základní právo na volný pohyb a na život a práci v jiné zemi EU v současné době uplatňuje 6,9 milionu občanů EU; vzhledem k tomu, že existuje více než 1,1 milionu přeshraničních nebo příhraničních pracovníků; vzhledem k tomu, že volný pohyb osob je základním předpokladem většího sbližování evropských zemí;

X.  vzhledem k tomu, že zvyšující se počet uprchlíků v Evropě si žádá solidaritu a vyváženější a větší úsilí ze strany členských států a regionálních a místních orgánů, pokud jde o integrační opatření, jako je sociální pomoc v souladu s příslušnými právními předpisy EU v oblasti azylu a střednědobé až dlouhodobé kroky a strategie pro přijímání a integraci uprchlíků do společnosti;

Investice do lidí

1.  zdůrazňuje, že potřeba investovat do sociálního rozvoje není jen prostředkem, jak zaručit dosažení udržitelného a inkluzivního hospodářského rozvoje a konvergence, ale že musí být zvláštním cílem sama o sobě; zdůrazňuje proto význam kvality ukazatelů zaměstnanosti, chudoby a nerovnosti; vítá výzvu Komise k investování do oblasti služeb, jako jsou podpora bydlení, zdravotní péče, péče o děti a rehabilitační služby; zdůrazňuje, že hlavním cílem veškeré politiky EU by měla zůstat hospodářská a sociální soudržnost a že je třeba vynaložit více úsilí na provádění komplexnějšího a objektivnějšího hodnocení na základě rozmanitosti a charakteristik členských států;

2.  vítá skutečnost, že v roční analýze růstu Komise zdůrazňuje, že je třeba věnovat více pozornosti sociální spravedlnosti v kontextu nových vnitrostátních, stabilizačních a reformních programů, a do postupu při makroekonomické nerovnováze přidává tři ukazatele zaměstnanosti (míru aktivity, nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost); naléhavě žádá, aby měly tyto ukazatele skutečně stejnou váhu jako stávající ukazatele, což jim umožní spustit hloubkovou analýzu v příslušných členských státech a zaručit další posuzování jejich vnitřní nerovnováhy, přičemž budou navrženy a sledovány hospodářské a sociální reformy;

3.  oceňuje Komisi za to, že v rámci roční analýzy růstu postavila sociální spravedlnost do centra evropské hospodářské obnovy; zdůrazňuje konvergenční úspěchy EU vytvořením EMU a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zaměřená na větší posílení sociálního sbližování v Unii; vyzývá Komisi, aby definovala a vyčíslila svoji představu sociální spravedlnosti, které má být dosaženo pomocí roční analýzy růstu na rok 2016 a evropského semestru, a zohlednila přitom politiku v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

4.  připomíná, že kvalitní zaměstnání podporující začlenění představuje zásadní pilíř sociální spravedlnosti a podporuje lidskou důstojnost pro všechny; je přesvědčen, že v tomto smyslu je třeba do středu zájmu politiky členských států a EU postavit vytváření kvalitní zaměstnanosti a růstu, zejména pokud jde o mladé lidi a generaci nad 55 let, jako prostředků budování udržitelnějších sociálních ekonomik v EU; naléhavě žádá členské státy, aby zavedly a dále rozvíjely politiku zaměstnanosti mladých lidí a přizpůsobily tuto politiku skutečným potřebám trhu práce;

5.  vyzývá Komisi, aby na úrovni členských států podpořila typy spolupráce zahrnující vlády, podniky včetně sociálních podniků, vzdělávací zařízení, individualizované služby, občanskou společnost a sociální partnery, a to na základě výměny osvědčených postupů a s cílem lépe sladit systémy členských států v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, aby bylo možné bojovat proti nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, uspokojovat potřeby trhu práce a podporovat přístup k zaměstnání a jeho udržení na otevřeném trhu práce pro všechny lidi v Evropě, zejména prostřednictvím duálního odborného vzdělávání; vybízí členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery pečlivě navrhly a zhodnotily ex ante všechny strukturální reformy ve vnitrostátních vzdělávacích systémech, aby bylo zaručeno, že vzdělání poskytuje občanům náležité nástroje; vyzývá členské státy, aby do svých vzdělávacích a školících programů zahrnuly kulturu podnikání a zásady sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby na úrovni členských států podpořila širší investiční strategii celého cyklu vzdělávání a odborné přípravy, který zahrnuje všechna odvětví celoživotního učení, učení se prací a praktický výcvik a formální i neformální vzdělávání;

6.  konstatuje, že vzdělávací úsilí se zaměřuje zejména na mladší část pracovníků, ale mnohé členské státy potřebují širší zaměření na vzdělávání pracovní síly, včetně možností týkajících se vzdělávání dospělých a odborného vzdělávání; zdůrazňuje, že nedostatečné investice do vzdělávání, zejména do digitálních dovedností, představují hrozbu pro konkurenční postavení Evropy a zaměstnavatelnost evropských pracovníků; vybízí proto členské státy, aby upřednostňovaly široce zaměřené vzdělávání v oblasti digitálních dovedností; vyzývá Komisi, aby na úrovni členských států prosazovala širší investiční strategii pro celý cyklus vzdělávání a odborné přípravy, zahrnující všechna odvětví celoživotního učení, učení se prací a praktický výcvik, duální vzdělávání a formální i neformální vzdělávání, a aby zohlednila potřebu zlepšit vzdělávání dospělých s cílem reagovat na demografické změny lepším přizpůsobením systémů členských států v oblasti vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce; vyzývá členské státy, aby podporovaly učňovské vzdělávání a plně využily prostředky programu ERASMUS+, které jsou k dispozici pro učně, s cílem zaručit kvalitu a přitažlivost tohoto druhu odborné přípravy;

7.  zdůrazňuje, že je třeba do lidí investovat co možná nejdříve v jejich životě, aby se snížila nerovnost a podpořilo sociální začlenění v nízkém věku; vyzývá tedy k přístupu ke kvalitnímu, inkluzivnímu a dostupnému předškolnímu vzdělávání a péči pro všechny děti ve všech členských státech;

8.  připomíná význam dovedností a schopností získaných v neformálním a informálním vzdělávacím prostředí z hlediska zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí a lidí, kteří byli po nějakou dobu mimo trh práce kvůli pečovatelským povinnostem; zdůrazňuje proto, že je důležité vytvořit systém uznávání neformálních a informálních druhů znalostí a zkušeností, zejména těch, které byly získány prostřednictvím dobrovolné činnosti; zastává názor, že ucelená certifikace a vzájemné uznávání kvalifikací přispěje k tomu, že bude překlenuta propast mezi nedostatkem dovedností na evropských trzích práce na jedné straně a mladými uchazeči o práci na straně druhé; trvá na tom, aby při uplatňování rámcového přístupu zaměřeného na celoživotní učení, který směřuje k flexibilní vzdělávací dráze uznávající jak formální, tak neformální a informální učení, byla podporována spravedlnost a sociální soudržnost a poskytnuty pracovní příležitosti zranitelnějším skupinám;

9.  vítá návrh Komise posílit záruku pro mladé lidi na celostátní, regionální a místní úrovni a poukazuje na jejich význam pro přechod ze školy do zaměstnání; lituje však toho, že záruka pro mladé lidi nebyla v mnoha členských státech účinně provedena; zdůrazňuje, že je třeba na místní, celostátní i evropské úrovni zaručit vhodné typy spolupráce mezi veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti a sociálními podpůrnými službami, včetně obvyklých a individualizovaných podpůrných služeb; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby k záruce pro mladé lidi získali přístup také mladí lidé, kteří čelí mnohonásobnému vyloučení a extrémní chudobě; ohledem na to vyzývá Komisi, aby zvážila cílený přezkum záruky pro mladé lidi a jejích finančních nástrojů, včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; je přesvědčen, že Komise může sehrát roli v zaměření pozornosti členských států na potřebu jednat a usnadnit výměnu osvědčených postupů ohledně toho, jak nejlépe bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí;

10.  vítá iniciativu Komise ohledně individuálního přístupu k dlouhodobě nezaměstnaným, je však znepokojen svízelnou situací více než 12 milionů dlouhodobě nezaměstnaných v Evropě; domnívá se, že takovýto přístup bude vyžadovat zvýšené úsilí, co se týče lidských zdrojů, přičemž bude nutné, aby účastníci s potřebnou úrovní vzdělání byli schopni poradit nezaměstnaným, jak překonat možné mezery ve vzdělání nebo odborné přípravě; žádá o dostatečnou podporu pro uchazeče o zaměstnání v podobě poskytování integrovaných služeb a přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě k překonání případných mezer; zdůrazňuje, že profesní rekvalifikační procesy vyžadují odpovídající finanční zdroje, které je třeba směřovat k nezaměstnaným osobám všech věkových kategorií, a že k tomu, aby byla aktivní politika v oblasti zaměstnanosti účinná, musí zahrnovat požadavky na příslušné vnitrostátní orgány a zaměstnavatele, jakož i na dlouhodobě nezaměstnané;

11.  připomíná, že integrace dlouhodobě nezaměstnaných osob je rozhodující pro jejich sebevědomí, duševní pohodu a budoucí rozvoj a je klíčová pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a přispěje k zaručení udržitelnosti vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení; domnívá se, že je třeba vzít v úvahu sociální situaci těchto občanů a jejich potřeby; zdůrazňuje však, že 12,7 % osob v produktivním věku trpí chudobou pracujících (na základě údajů za rok 2014 se jedná o zvýšení z 11 % v roce 2009), takže je nezbytný přístup zahrnující integrované aktivní začleňování a sociální investice; vyzývá Komisi, aby v souladu se strategií Evropa 2020 zapojila členské státy do strategií a opatření ke snížení chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá Komisi, aby podpořila snahy o vytvoření inkluzívních příležitostí k celoživotnímu vzdělávání pro pracovníky a uchazeče o práci všech věkových kategorií a aby co nejdříve přijala opatření ke zlepšení přístupu k finančním prostředkům EU a případně uvolnila další zdroje, jako tomu bylo v případě Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

12.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zajistit, aby se snahy EU v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení aktivně zaměřovaly na vzrůstající počty bezdomovců, jež v současnosti nejsou zachyceny ukazateli používanými k měření cíle EU v oblasti chudoby, avšak představují znepokojivou sociální skutečnost, jež má každoročně dopad nejméně na 4 miliony osob(21);

13.  zdůrazňuje potřebu rychle a účinně reagovat na potřeby nezaměstnaných lidí ve věku nad 55 let; vyzývá Komisi i členské státy, aby podporovaly flexibilní pracovní řešení pro tuto skupinu (včetně zaměstnání na částečný úvazek nebo dočasných pracovních míst), jež by splňovala jejich konkrétní potřeby a zajistila, aby tito lidé neopouštěli předčasně pracovní prostředí; zdůrazňuje důležitou úlohu starších lidí na pracovišti při předávání svých znalostí a zkušeností mladším pracovníkům, např. tím, že budou zapojeni do školících procesů, čímž se zajistí, aby pracovníci nad 55 let věku nezůstali nezaměstnaní;

Strukturální reformy provedené sociálním a odpovědným způsobem

14.  konstatuje, že EU jako celek i řada členských států EU nadále trpí strukturálními problémy, jež je naléhavě nutné řešit; je znepokojen sociálním dopadem opatření fiskální korekce, která se zaměřují na snížení výdajů, a zdůrazňuje, že by hospodářská politika měla být v souladu s článkem 9 SFEU; poukazuje na to, že je třeba nadále upřednostňovat veřejné i soukromé investice a společensky a ekonomicky vyvážené strukturální reformy, které snižují nerovnosti, a podporovat udržitelný růst a zodpovědnou fiskální konsolidaci (s ohledem na udržitelnost dluhu, ekonomický cyklus a investiční mezery), včetně politiky v oblasti příjmů prostřednictvím boje proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňové povinnosti, čímž se posílí vývoj směrem k větší soudržnosti a vzrůstající sociální konvergenci; domnívá se, že tato politika podporuje příznivé prostředí pro podnikání a veřejné služby s cílem vytvořit kvalitní pracovní místa a sociální pokrok a podpořit investice, které mají jak sociální, tak hospodářský přínos; zdůrazňuje, že tyto priority budou dosaženy pouze tehdy, pokud budou jako společná strategie upřednostňovány odpovídající investice do lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání; trvá na zapojení sociálních partnerů, pokud jde o strukturální reformy a politiky na trhu práce;

15.  zdůrazňuje, že sociálně odpovědné reformy musí být založeny na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivě rozděleném bohatství – tento model zajišťuje rovnost a sociální ochranu, chrání zranitelné skupiny a zlepšuje životní podmínky všech občanů;

16.  zdůrazňuje, že je potřeba podporovat a chránit sociálně tržní hospodářství, které poskytuje rámec, v němž konkurenceschopnost a vysoké sociální standardy přispívají k sociální spravedlnosti a sociální spravedlnost pak podněcuje konkurenceschopnost; dále zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt rovnováhu mezi hospodářskými hledisky a potřebou zajistit účinnou fiskální konsolidaci, udržitelné hospodářství, skutečnou sociální soudržnost a zvýšenou sociální ochranu; vyzývá Komisi, aby rozšířila svůj postoj k platební neschopnosti a bankrotu(22) a zlepšila restrukturalizaci dluhu a programy „druhé šance“;

17.  zdůrazňuje, že roční analýzy růstu by měly soudržněji hodnotit vývoj nerovnosti v Evropě prostřednictvím hospodářských ukazatelů, jako jsou koeficienty Giniho a Palmův;

18.  vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do platformy pro nehlášenou práci a v návaznosti na výměnu osvědčených postupů přijaly konkrétní opatření s cílem řešit nehlášenou práci, tzv. schránkové firmy a předstíranou samostatně výdělečnou činnost, protože ohrožují jak kvalitu práce, tak přístup pracovníků k systémům sociální ochrany i vnitrostátní veřejné finance, což vede k nekalé hospodářské soutěži mezi evropskými podniky; vyzývá členské státy, aby více usilovaly o to, aby se nehlášená práce změnila v práci hlášenou a přiměřeně vybavily inspektoráty práce, jakož i posílily mechanismy inspekce práce a navrhly opatření, která by umožnila pracovníkům přejít z šedé ekonomiky do oficiální ekonomiky s cílem získat přístup k systémům na ochranu zaměstnanců; vybízí členské státy, aby jako jednu z pobídek pro stabilní smlouvy uplatňovaly míru zdanění ve vztahu ke stupni stability a kvalitě různých forem pracovněprávních vztahů;

19.  domnívá se, že mzdový rozptyl zvyšuje nerovnost a škodí produktivitě a konkurenceschopnosti podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly opatření ke zlepšení kvality pracovních míst s cílem omezit segmentaci trhu práce v kombinaci s opatřeními ke zvýšení minimálních mezd na odpovídající úroveň v souladu se zásadou subsidiarity a k posílení kolektivního vyjednávání a postavení pracovníků v systémech stanovování mezd, s cílem snížit mzdový rozptyl; je přesvědčen, že to vše by mělo být provedeno s cílem podpořit celkovou poptávku a hospodářské oživení, snížit mzdové nerovnosti a bojovat proti chudobě pracujících;

20.  domnívá se, že pečlivě zvážená flexikurita přispívá k zabránění pracovní roztříštěnosti a k podpoře zachování udržitelné kvalitní zaměstnanosti, obává se však, že v řadě členských států není flexikurita dostatečně uplatňována; vyzývá členské státy a Komisi, aby při uplatňování modelu flexikurity zajistily v případě potřeby ochranu pracovních práv a norem sociálního zabezpečení; vyzývá členské státy, aby modernizovaly své právní předpisy na ochranu zaměstnanců, a podpořily tak větší stabilitu při přechodu mezi pracovními místy, a to v příslušných případech i prostřednictvím větší spolupráce mezi veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti, a přístup zaměstnanců k sociálnímu zabezpečení a sociálním právům; poukazuje na to, že několik členských států provedlo reformy, jejichž pozitivní výsledky jsou patrné například ve zvyšování míry zaměstnanosti, ale lituje toho, že v některých případech upřednostnily reformy trhu práce flexibilitu na úkor pracovní jistoty, což vede k nejistotě a nedostatečné ochraně zaměstnání; vyzývá Komisi, aby posílila monitorování nekorektních praktik v soukromém i veřejném sektoru, které spočívající v na sebe navazujících smlouvách na dobu určitou a jiných na sebe navazujících atypických smluv;

21.  vyzývá členské státy, aby vzaly v úvahu celkový vývoj příjmů pracovníků veřejných služeb, případně i minimálních příjmů, aniž by byl dotčen růst produktivity, a to udržitelným a stabilním způsobem, který by neohrozil jejich vlastní pravomoci;

22.  vítá iniciativu Komise týkající se investic do lidského kapitálu s cílem obnovit úroveň zaměstnanosti a udržitelný růst, ale je velmi znepokojen tím, že veřejné výdaje na vzdělávání zaznamenaly od roku 2010 pokles o 3,2 %(23), přičemž k poklesu došlo v jedenácti členských státech v posledním roce, u něhož jsou údaje k dispozici (2013);

23.  zdůrazňuje, že v současné situaci je důležitá aktivní politika na podporu trhu práce; vyzývá členské státy, aby rozšířily působnost a účinnost své aktivní politiky na trhu práce;

24.  konstatuje, že posun k digitální ekonomice je zapotřebí řešit zvyšováním odborné kvalifikace, odbornou přípravou a hledáním nových forem zaměstnání;

25.  vyzývá členské státy, aby postupně přesouvaly daňové zatížení z práce na jiné zdroje způsobem, který by neohrožoval ani nejzranitelnější skupiny ve společnosti, zejména špatně placené pracovníky, ani celkovou konkurenceschopnost, a aby zároveň zajistily dlouhodobou udržitelnost veřejných důchodových systémů a odpovídající financování systémů sociálního zabezpečení a sociální ochrany; rovněž vyzývá členské státy, aby uplatňovaly daňové předpisy, které by podpořily pobídky pro podnikání a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi a také pro osoby nad 55 let, aby bylo možné využít odborné zkušenosti těchto pracovníků a zajistit předání jejich znalostí a posílit projekty v oblasti výzkumu a inovací v rámci evropských podniků; naléhavě vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory podnikání mladých lidí snížily administrativní zátěž;

26.  vyzývá, aby se v rámci evropského semestru a roční analýzy růstu posoudil význam politiky v oblasti příjmů, včetně důchodů, ukazatelů příjmů a fiskální politiky, aby se zajistila sociální soudržnost a zvrátily trendy prohlubující nerovnost;

27.  vyzývá členské státy, aby posoudily své současné systémy sociální ochrany a zvýšily investice do nich, a zajistily tak jejich účinnost, pokud jde o boj s chudobou a nerovností a jejich odstraňování, a zároveň zajistily jejich udržitelnost s ohledem na očekávané demografické, hospodářské a nové sociální výzvy a zlepšily odolnost hospodářství členských států během krize; zdůrazňuje, že kvalitní systémy sociálního zabezpečení a sociální investice jsou velmi důležité pro to, aby si Evropa udržela svou hlavní konkurenční výhodu, tj. vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a produktivní společnosti;

28.  v souladu se zásadou subsidiarity si členské státy mají podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří „pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech; domnívá se, že by důchodové systémy měly poskytovat záruky proti chudobě ve stáří a že z tohoto důvodu je nutné provádět politiku, která by zajistila silný, udržitelný a přiměřený první důchodový pilíř;

29.  vybízí členské státy, aby se maximálně vynasnažily odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů a přijaly aktivnější opatření na podporu účasti žen v pracovním trhu; vyzývá členské státy a Komisi, aby případně v souladu se zásadou subsidiarity a za pomoci sociálních partnerů propagovala rodinně zaměřenou politiku, která by zajistila lepší péči o další závislé osoby a také rodičovské možnosti, jako např. formou vhodných ustanovení týkajících se mateřské a rodičovské dovolené a finančně přístupné péče o děti, která by zajistila dobré podmínky pro děti, tak aby měly pečující osoby stejný přístup na pracovní trh, aby bylo možné dosáhnout větší vyváženosti mezi soukromým a pracovním životem, což je důležité zejména při zapojování žen do pracovního trhu; vybízí členské státy, aby se věnovaly otázce trvale nízké porodnosti v EU a zvážily uplatňování příznivější daňové diferenciace podle počtu dětí v domácnosti; vyzývá členské státy, aby podporu rodinám zabezpečila nejen ve formě financí, ale i služeb;

30.  konstatuje, že nízká míra zalidnění nebo značně rozptýlené obyvatelstvo vedou k významnému zvýšení nákladů na poskytování veřejných služeb, jako je např. zdravotní péče či vzdělávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby při analýze dopadů demografických změn a jejich vlivu na udržitelnost veřejných financí přihlédly k příčinám a důsledkům těchto jevů;

31.  zdůrazňuje, že mají-li se prostředky fondu EFSI investovat efektivně, je nutné, aby se pozornost soustředila na nové investice do oblastí, o něž investoři přestávají jevit zájem, spíše než na nahrazování investičních prostředků, které by byly generovány jinde, či na vysoce ziskové investice, které by byly realizovány v každém případě; opakuje svou výzvu týkající se významu investic do lidského kapitálu a dalších sociálních investic, jako je například zdravotní péče, péče o děti a dostupné bydlení, a potřeby účinného uplatňování balíčku týkajícího se sociálních investic;

32.  vybízí Komisi a členské státy, aby do zjišťování překážek pro investice zapojily všechny úrovně státní správy a příslušné zúčastněné strany a zaměřily se na regiony a odvětví, v nichž je to nejvíce zapotřebí, a aby poskytly vhodné nástroje, v jejichž rámci by se spojilo veřejné financování se soukromým;

Oživení udržitelného růstu na základě opětovného zahájení investic

33.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelný růst podporující začlenění vedoucí k vytváření většího množství kvalitních pracovních míst a hmatatelných šancí pro všechny, i pro mladé lidi, a to s cílem reagovat na vnitřní a vnější problémy, jimž EU čelí; podotýká, že s cílem zajistit udržitelnost zaměstnanosti by se měla větší pozornost věnovat přizpůsobení stávajících pracovních míst, a to i pracovních míst pro ohrožené skupiny obyvatel, rychle se měnícímu pracovnímu trhu a nově vznikajícím odvětvím;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na mikropodniky a malé a střední podniky, které jsou klíčovým prvkem při zajišťování udržitelného a inkluzivního rozvoje a vytváření pracovním míst, a aby vyrovnaly rozdíly v poměru mezi muži a ženami, pokud jde o samostatně výdělečnou činnost; naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly daňové režimy navazující na udržitelné modely podnikání, které by upřednostňovaly inovativní začínající podniky a usnadňovaly vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, aby sledovaly vliv daňových pobídek na udržitelný rozvoj a aby vytvořily mechanismy, jež by mohly tyto podniky podnítit k dosažení tohoto cíle nebo fungování v mezinárodním měřítku; zdůrazňuje proto, že na úrovni EU je zapotřebí uplatňovat v oblasti průmyslu komplexní politiku, která by jí umožnila řešit výzvy, jež před ní staví konkurenční společnosti ze zemí mimo EU;

35.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy přijala opatření za účelem poskytování lepších informací o všech evropských fondech a programech, jež mají potenciál podpořit podnikání, investice a přístup k financování, jako je Erasmus pro mladé podnikatele, Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES), Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a Evropský fond pro strategické investice (EFSI); opětovně poukazuje na význam zásady partnerství, přístupu zdola nahoru a přidělování odpovídajících zdrojů;

36.  vyzývá Komisi k ucelenému vyhodnocení všech těchto programů, aby se předešlo rozporům mezi cíli a požadavky a aby se snížila byrokracie; domnívá se, že součástí této revize by měla být analýza jejich realizace ze strany každého členského státu, aby byla zaručena větší spravedlnost, pokud jde o jejich přístup k finančním prostředkům;

37.  domnívá se, že Evropský sociální fond by měl věnovat více zdrojů na financování zapojení nezaměstnaných pracovníků do vzdělávacích programů i v dalších členských státech EU než jen v zemi jejich původu, a usnadnit tak jejich integraci na jimi zvoleném evropském trhu práce a posílit evropské občanství;

38.  žádá členské státy, aby vypracovaly politiku, která by podpořila podnikavost mladých lidí, a to již od raného věku, a které by poskytovaly příležitosti pro stáže a návštěvy v podnicích;

39.  v zájmu stimulace podnikání mezi mládeží vyzývá členské státy k podpoře sdružení a iniciativ, které pomáhají mladým podnikatelům při rozvoji inovativních projektů na základě administrativní, právní a organizační podpory;

40.  upozorňuje, že podniky v sociální ekonomice, a to i podniky poskytující sociální služby, narážejí při získávání veřejných nebo soukromých finančních prostředků na ještě větší obtíže než tradiční podniky, mimo jiné proto, že zástupci finančních zprostředkovatelů neznají realitu těchto podniků; zdůrazňuje, že je třeba jim poskytnout větší podporu, zejména pokud jde o přístup k různým formám financování, jako jsou evropské fondy; zdůrazňuje rovněž, že mají-li se podpořit sociální podniky, je nutno omezit byrokracii; poukazuje na to, že je nutné vytvořit pro tyto podniky právní rámec, např. na základě evropského statutu pro družstevní společnosti, sdružení, nadace a vzájemné společnosti, který by uznal jejich činnost v rámci EU a zabránil nekalé konkurenci; vyzývá Komisi, aby podporovala investice do sociální ekonomiky, a s potěšením konstatuje, že část finančních prostředků na program EaSI je vyhrazena na pomoc podnikům sociální a solidární ekonomiky při získávání finančních prostředků;

41.  vyzdvihuje vysokou společenskou a ekonomickou hodnotu investic do sociální ochrany, včetně sociálních služeb;

Lepší využití evropských fondů k podpoře sociální, hospodářské a územní soudržnosti

42.  vítá vytvoření fondu EFSI v průběhu prvního roku jeho realizace a jeho úlohu, která spočívá v podpoře nejlepších projektů na evropské úrovni; vyzývá Komisi, aby zajistila, že fond EFSI umožní lepší sociální a hospodářskou konvergenci členských států a jejich regionů uvnitř EU a že v souladu s cíli politiky soudržnosti využijí možnosti přístupu k tomuto fondu všechny členské státy; vyzývá Komisi, aby monitorovala a kontrolovala investice v rámci fondu EFSI; domnívá se, že by měla být zveřejněna zpráva, která by podrobila auditu ekonomický a sociální dopad těchto investic v reálných hodnotách a změřila jej;

43.  poukazuje na to, že investiční priority musí být zaměřeny na projekty infrastruktury prováděné tam, kde jsou zcela zřejmě potřebné, aby byla zajištěna větší soudržnost, sociální spravedlnost, rozvoj lidského kapitálu nebo posílen udržitelný inkluzivní růst; vyzývá Komisi, aby vyžadovala jak předchozí předložení očekávaných sociálních a hospodářských výsledků veškerých investičních projektů financovaných ze strany EU, tak jejich následné monitorování a hodnocení; poukazuje na to, že je nutné zabránit negativnímu vlivu, který by mohly mít tyto projekty na životní prostředí;

44.  s ohledem na obtíže členských států, pokud jde o plné využití evropských fondů, zdůrazňuje, že EU musí zaručit řádné a lepší využívání svých investic, které je třeba sladit s jejími prioritami a základními hodnotami uvedenými ve smlouvách a v Listině základních práv, a účinné řízení svých zdrojů a musí také snížit administrativní zátěž a omezit překážky související s přístupem k těmto programům, jejich prováděním a hodnocením; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby měly stejnou možnost přístupu k financování všechny podniky; vyzývá Komisi, aby zajistila podrobné monitorování využívání fondů EU;

45.  vítá výzvu Komise určenou členským státům, aby zvýšily své sociální investice s cílem posílit evropskou hospodářskou, územní a sociální soudržnost, zejména do (formální i neformální) zdravotní a dlouhodobé péče a do sociálních služeb, péče o děti, podpory bydlení a rehabilitačních služeb; vyzývá podniky a další způsobilé příjemce, aby lépe využívaly investiční mechanismy, které poskytují evropské fondy a jež lze uplatnit přímo; vyzývá Komisi dále k tomu, aby sledovala, zda jsou doporučení EU členskými státy řádně prováděna;

46.  zdůrazňuje, že osoby poskytující formální, ale zejména neformální péči jsou důležitým předpokladem pro zvládnutí rychle rostoucí poptávky budoucích systémů péče v Evropě; vyzdvihuje potřebu zlepšit sociální ochranu pečujících rodinných příslušníků, kteří musí často omezit své placené zaměstnání, aby mohli zajišťovat neplacenou péči, v důsledku čehož ztrácejí svůj nárok na sociální zabezpečení;

47.  uznává úsilí Komise o větší využívání evropských strukturálních a investičních fondů na podporu provádění doporučení pro jednotlivé země a bere na vědomí návrh Komise týkající se financování technické pomoci, který předložila členským státům; zdůrazňuje, že tyto finanční prostředky by se neměly využívat pouze k provádění doporučení pro jednotlivé země, protože by to znamenalo, že by mohlo případně dojít k opomíjení dalších důležitých investičních oblastí;

48.  souhlasí s tím, že je třeba rozvinout proces vzestupné ekonomické a sociální konvergence za účelem podpory sociální, ekonomické a územní soudržnosti mezi členskými státy a jejich regiony a v jejich rámci, zdůrazňuje však, že je třeba vnímat jej jako cíl společného projektu, ve kterém hraje hlavní úlohu sociální dialog a zapojení všech příslušných zainteresovaných stran; poukazuje na to, že sociální politika je součástí společných pravomocí rozdělených mezi EU a členské státy a že úloha EU v této oblasti je v souladu s článkem 153 SFEU a se zásadou subsidiarity omezena na podporu a doplňování činnosti členských států;

49.  vyzývá k boji proti hospodářským nerovnostem, které brání dlouhodobému hospodářskému růstu; zdůrazňuje, že dochází k prohlubování rozdílů mezi nejchudšími regiony a zbytkem EU, a vyzývá k tomu, aby se na úrovni EU a členských států bezodkladně vyvíjelo cílené úsilí na podporu soudržnosti a růstu v těchto regionech; vyzývá v souladu s tím Komisi a členské státy, aby zvýšily strategické investice s cílem posílit konkurenceschopnost v souladu s cíli stanovenými v článku 174 SFEU, a to zejména v těch regionech, které jsou podstatným a trvalým způsobem znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami;

50.  vyzývá Komisi, aby zlepšila uplatňování článku 349 SFEU s cílem lépe začlenit nejvzdálenější regiony do Evropy regionů a odlišit přitom politiku EU, aby byla zaručena rovnost mezi regiony a podpořeno jejich další sbližování; zdůrazňuje, že je nezbytné i nadále věnovat zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům, a to nejen pokud jde o přidělování prostředků, ale i o sledování dopadu, který mohou mít jednotlivé oblasti evropská politiky na jejich sociální situaci a míru zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropská rozhodnutí a příděly finanční prostředků budou řádně monitorovány a přinesou výrazné zlepšení kvality života občanů v nejvzdálenějších regionech;

51.  vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období prozkoumala možnost navýšení finančních prostředků z Evropského sociálního fondu s cílem zajistit přiměřenost jeho cílů a přihlédnout k nově přijatým výzvám, které představuje dlouhodobá nezaměstnanost či integrace uprchlíků; vyzývá také k tomu, aby byl v rámci víceletého finančního rámce, jak bylo dohodnuto, vytvořen konkrétní program pro ty subregiony EU, v nichž míra nezaměstnanosti přesahuje 30 %;

Sociální začleňování jako příležitost pro společnost

52.  vítá, že byly obnoveny integrované hlavní směry strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že od založení strategie Evropa 2020 došlo k zvýšení její relevance, a vyzývá členské státy, aby rozšířily její provádění v praxi; žádá Komisi a Radu, aby bedlivěji monitorovaly její celkové provádění a provádění na úrovni členských států; považuje za nezbytné zahájit plánování scénáře pro období po roce 2020 ve spojitosti s cíli udržitelného rozvoje;

53.  je znepokojen tím, že práce již sama o sobě není zárukou toho, že se člověk vymaní z chudoby, ani nejlepším nástrojem k zajištění sociálního začlenění, jelikož v roce 2014 trpělo chudobou 12,7 % osob v produktivním věku, přestože byli zaměstnaní, což představuje oproti 11 % v roce 2009 zvýšení; vyzývá Komisi, aby pro EU předložila integrovanou strategii zaměřenou na boj s chudobou, aby bylo možné bojovat proti mnohostrannému charakteru chudoby ve všech skupinách, zejména u nejvíce ohrožených skupin, a podporovat jejich integrované aktivní zapojení, které by se zakládalo na právu na řádnou sociální ochranu; v tomto smyslu opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila iniciativu, která by podpořila zavedení minimální mzdy v členských státech, aniž by došlo k porušení zásady subsidiarity;

54.  vyzývá členské státy, aby zavedly a monitorovaly účinnější, účelnější a inkluzivnější formy systémů sociální ochrany a podpory příjmů, a zajistily tak, aby tyto systémy poskytovaly přiměřenou životní úroveň nezaměstnaným a osobám ohroženým chudobou a sociálním vyloučením, a současně zaručily, že takové mechanismy nepovedou k zachování sociální závislosti, nýbrž že zajistí přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a možnostem, jak vstoupit na trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy ohledně účinnosti minimálního příjmu při snižování nerovnosti a sociálního vyloučení v Evropě;

55.  vyzývá členské státy, aby v souladu s příslušnými právními předpisy v oblasti udělování azylu přijaly nezbytná opatření, která by zajistila zapojení uprchlíků, migrantů legálně se nacházejících na území EU a žadatelů o azyl do společnosti; upozorňuje nicméně na to, že tato opatření mohou být účinná, pouze budou-li uplatňována a prováděna všemi členskými státy; domnívá se, že takový přístup bude vyžadovat přidělení příslušných finančních prostředků, které v tak nestabilní situaci nemohou poskytovat pouze členské státy; vyzývá Komisi, aby v rámci přehodnocení víceletého finančního rámce v polovině období poskytla financování požadované k vytvoření takovéto ucelené strategie v oblasti migrace; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly odpovídající opatření s cílem pomáhat uprchlíkům usadit se a začlenit se do společnosti a aby zajistily, aby veřejné služby disponovaly dostatečnými zdroji a včas předvídaly požadavky, které na ně bude klást usnadňování jejich hladkého přestupu na trh práce, včetně mechanismů uznávání dovedností a kvalifikace; domnívá se, že místní orgány a sociální partneři by měli hrát klíčovou úlohu při usnadňování začlenění migrantů na trh práce a při snaze o to, aby nebyli v pracovním procesu obětí zneužívání;

56.  naléhavě vybízí členské státy, aby ve svém právu provedly a uplatňovaly všechna ustanovení obsažená v aktualizovaném evropském programu pro migraci; s politováním konstatuje, že Komise musela přijmout 40 rozhodnutí o nesplnění povinnosti proti několika členským státům, včetně tzv. „výzvy“ (zahajující postup při nesplnění povinnosti) zaslané 19 členským státům, které nepřijaly opatření nezbytná k provedení směrnice o podmínkách přijímání ve svém právu; podporuje Komisi v jejím úsilí o posílení evropského programu pro migraci;

57.  s ohledem na stárnutí občanů Evropy a na vysokou míru nezaměstnanosti mezi mládeží v některých částech EU upozorňuje členské státy na sociální riziko, které s sebou nese neschopnost zaručit udržitelnost, bezpečnost, přiměřenost a účinnost systémů sociálního zabezpečení během nadcházejících desetiletí; vybízí proto členské státy, aby vypracovaly strategii, která by zajistila, že ve společnosti zůstane aktivní větší množství osob;

58.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly při odstraňování překážek spravedlivé pracovní mobility, jelikož volný pohyb je v EU základním právem, a aby jednaly na jednu stranu tak, aby došlo ke zvýšení míry zaměstnanosti, a na druhou stranu tak, aby bylo zajištěno, že se s pracovníky využívajícími možností mobility v rámci EU bude zacházet stejně jako s pracovníky daného členského státu, že nebude docházet k jejich zneužívání nebo diskriminaci a že budou zaručena jejich práva v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

59.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly pracovní mobilitu mezi členskými státy v celé EU jakožto prostředek k vytváření možností jak pro pracující, tak i pro společnosti; vyzývá členské státy, aby využívaly a propagovaly dostupné evropské nástroje určené k usnadnění této pracovní mobility, obzvláště evropskou síť pracovních míst EURES; vybízí členské státy, aby v přeshraničních regionech, v nichž je pracovní mobilita vysoká již dnes, rozvíjely přeshraniční partnerství EURES s cílem pomáhat pracovníkům s jejich plány v oblasti mobility;

60.  vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní plán, jak bude využit evropský semestr k prosazování zásad obsažených v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením;

61.  tvrdí, že sociální dialog je klíčovým nástrojem ke zlepšování pracovních podmínek, a že aby bylo možné zajistit nejlepší možné podmínky pro dialog mezi sociálními partnery, je v této souvislosti základní podmínkou existence silných odborových svazů, podíl zaměstnanců na rozhodování o otázkách týkajících se jejich podniku a posílení kolektivních dohod; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily kvalitu sociálního dialogu také na evropské úrovni a zajistily včasnou a smysluplnou konzultaci se sociálními partnery, která by umožnila provádění potřebných analýz a začleňování návrhů do rozhodovacích procesů;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o vyřešení problému sociálního a mzdového dumpingu v EU, který výrazně poškozuje dotyčné pracovníky a systémy sociálního zabezpečení členských států; vyzývá dále k tomu, aby byli do tohoto úsilí začleněni sociální partneři na všech úrovních;

Lepší koordinace evropského semestru

63.  vítá doporučení Komise ohledně eurozóny, které slučuje společnou analýzu a definici strategií sociálního a ekonomického rozměru členských států v rámci hospodářské a měnové unie (HMU), přičemž zdůrazňuje, že tato kritéria je třeba uvést do souladu; varuje nicméně před možným vytvářením dvourychlostní EU;

64.  domnívá se, že východiskem k posílení sociálního rozměru musejí být doporučení týkající se eurozóny, a sice pokud jde o:

   a. rozšířené mechanismy demokratické odpovědnosti na úrovni EU a členských států, včetně interinstitucionální dohody s Evropským parlamentem, a zajištění toho, aby podmínky ke sledování každého kroku v rámci evropského semestru měly všechny parlamenty zemí, které jsou součástí eurozóny;
   b. sociální rozměr zaměřený na zachování evropského sociálně tržního hospodářství, včetně usilování o lepší mzdové úrovně pokud možno ve formě minimální mzdy stanovených na důstojné úrovni a se zapojením sociálních partnerů, a to v souladu se zásadou subsidiarity;
   c. konání společných zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) a Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) s cílem podporovat koordinovanou socio-ekonomickou politiku směřující ke zvýšení konkurenceschopnosti v Evropě a udržitelně podpořit růst a tvorbu kvalitních pracovních míst;
   d. zasedání ministrů práce a sociálních věci eurozóny s cílem lépe zohledňovat její sociální rozměr a řádně řešit problém sociálních rozdílů;

65.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila návrh na vytvoření pilíře pro sociální práva, který by byl schopen zajistit stejné podmínky v celé EU a který by byl součástí snahy o vybudování skutečně celoevropského pracovního trhu a také prostředkem k podporování většího hospodářského a sociální sbližování, s cílem vyřešit ekonomické a sociální nerovnosti, které existují v rámci členských států a mezi nimi;

66.  vyzývá Komisi, aby přiměřeně monitorovala provádění doporučení pro jednotlivé země, přijímala v této věci následné kroky a zajišťovala vhodné zaměření na otázky zaměstnanosti a sociálního začleňování;

67.  požaduje, aby strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění hrála větší roli, a aby se cíle této strategie, zejména v sociální oblasti, odrážely ve všech nástrojích evropského semestru, včetně doporučení pro jednotlivé země, rovným dílem;

68.  vítá skutečnost, že Komise v případě evropského semestru jasně rozlišila evropskou a vnitrostátní fázi; zdůrazňuje, že je třeba více koordinovat evropské orgány při navrhování, provádění a hodnocení evropské strategie pro udržitelný a inkluzivní růst; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vytvořila jasný program, který by zahrnoval také sociální partnery, parlamenty členských států a další příslušné zúčastněné strany v rámci občanské společnosti a zajistil, aby jarní summit Evropské rady představoval hlavní časový rámec pro vymezení politických priorit na základě návrhů Komise, Parlamentu a Rady; domnívá se, že Komise by mohla zajišťovat sledování a podávání zpráv, pokud jde o to, zda byly zohledněny návrhy na uplatňování některých doporučení pro jednotlivé země na základě konzultací se sociálními partnery;

69.  domnívá se, že za účelem sladění evropské politiky a politiky členských států v oblasti růstu a zajištění její vhodnosti v praxi je velmi důležité posílit úlohu sociálních partnerů na úrovni EU i členských států; zdůrazňuje, že aby bylo možné při vzestupném sbližování a vyvažování konkurenceschopnosti a spravedlnosti dosáhnout pokroku, je třeba vést ve všech fázích semestru sociální dialog; v této souvislosti vítá úsilí Komise o opětovné zahájení sociálního dialogu a přijetí racionalizovaného přístupu zavedeného v rámci roční analýzy růstu v roce 2015; upozorňuje nicméně na to, že v řadě členských států je situace na vnitrostátní úrovni i nadále neuspokojivá;

70.  je přesvědčen, že by Komise měla posílit úlohu úředníků zodpovědných za evropský semestr tím, že lépe definuje jejich cíle a funkci;

o
o   o

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0261.
(2) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0401.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0384.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0389.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0068.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2014)0060.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2014)0010.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2014)0394.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2014)0043.
(12) Přijaté texty, P6_TA(2009)0062.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2016)0033.
(14) http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR14_03/SR14_03_CS.pdf
(15) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=89⟨Id=en≠wsId=2193&furtherNews=yes
(16) http://www.eurofound.europa.eu/european-working-conditions-surveys-ewcs
(17) Společná zpráva o zaměstnanosti 2016, strana 2.
(18) http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR14_03/SR14_03_CS.pdf
(19) Study on Precarious Work and Social Rights (Studie o nejisté práci a sociálních právech) (VT/2010/084), s. 164-170.
(20) Celková neaktivní populace oproti zaměstnaným osobám ve věku 20 až 64 let.
(21) http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=9770&langId=en
(22) Vyjádřený v doporučení Komise ze dne 12. března 2014 (C(2014)1500).
(23) Společná zpráva o zaměstnanosti za rok 2016, s. 19.


Správa jednotného trhu v rámci evropského semestru na rok 2016
PDF 437kWORD 115k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2016 (2015/2256(INI))
P8_TA(2016)0060A8-0017/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(3) a na následnou odpověď Komise přijatou dne 28. května 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi týkajícími se správy jednotného trhu(5) a na následnou odpověď Komise přijatou dne 8. května 2013,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané Investiční plán pro Evropu (COM(2014)0903),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou Dokončení evropské hospodářské a měnové unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 21. října 2015 pro doporučení Rady ke zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost v rámci eurozóny (COM(2015)0601),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 nazvané Roční analýza růstu za rok 2016 – Posílení hospodářského oživení a podpora konvergence (COM(2015)0690),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o investičních výzvách, jimž čelí členské státy (SWD(2015)0400),

–  s ohledem na strategický dokument analytického střediska Bruegel nazvaný Omezení koordinace politik v eurozóně v rámci evropského semestru, listopad 2015,

–  s ohledem na Čtvrtletní zprávu o eurozóně, roč. 14, č. 2,

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu nazvanou Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu, září 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky (COM(2015)0550) a na zprávu o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech (SWD(2015)0203),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (COM(2015)0192),

–  s ohledem na srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu za rok 2015, který je dostupný on-line,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 o provádění směrnice o službách (COM(2012)0261) v aktualizovaném znění z října 2015,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 27.–28. června 2013,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 24.–25. října 2013,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 19.–20. prosince 2013,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0017/2016),

A.  vzhledem k tomu, že EU čelí na celosvětové i domácí úrovni rozličným problémům, jako je pomalý růst, vysoká míra nezaměstnanosti a zejména silná mezinárodní konkurence;

B.  vzhledem k tomu, že cílem evropského semestru je zvýšit koordinaci hospodářských a fiskálních politik v celé EU 28, a zlepšit tak stabilitu, podpořit růst a zaměstnanost a posílit konkurenceschopnost;

C.  vzhledem k tomu, že je nezbytné využít všechny možné způsoby, jak oživit hospodářství a konkurenceschopnost EU;

D.  vzhledem k tomu, že jednotný trh je jedním ze základních kamenů EU a jedním z jejích největších úspěchů; vzhledem k tomu, že má-li evropský semestr úspěšně podpořit hospodářský růst a stabilizovat ekonomiky, musí rovněž zahrnovat jednotný trh a politiky zaměřené na jeho dokončení;

E.  vzhledem k tomu, že začleňující jednotný trh s posílenou správou, který upřednostňuje lepší právní předpisy a hospodářskou soutěž, je zásadním nástrojem k posílení růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a k zachování důvěry podniků a spotřebitelů;

F.  vzhledem k tomu, že pokračující technologické, společenské a behaviorální změny mají významný dopad na chování podniků a spotřebitelů a vytvářejí řadu hospodářských příležitostí a problémů, kterými se musí zabývat jednotný tržní rámec;

G.  vzhledem k tomu, že především dodržování stávajících pravidel v rámci evropského semestru a jednotného trhu může skutečně ukázat, zda jsou stávající pravidla vhodná, nebo jaké mají nedostatky;

Jednotný trh jako důležitý nástroj podpory konkurenceschopnosti EU a zajišťování pracovních míst a růstu

1.  opakuje, že jednotný trh je jedním ze základů EU; vzhledem k tomu, že má-li evropský semestr úspěšně podpořit hospodářský růst a stabilizovat ekonomiky členských států, musí rovněž zahrnovat jednotný trh a politiky zaměřené na jeho dokončení;

2.  zdůrazňuje, že jednotný trh je oporou hospodářství členských států a projektu evropské integrace jako celku; poukazuje na hospodářské přínosy jednotného trhu, jako je standardizace produktů a integrace trhů, úspory z rozsahu, posílená hospodářská soutěž a rovné podmínky pro 500 milionů spotřebitelů ve všech 28 členských státech, které především poskytují větší možnost výběru kvalitních výrobků a služeb za nižší ceny pro spotřebitele;

3.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit pokrok v oblasti jednotného trhu za účelem dosažení strukturálního a udržitelného hospodářského růstu, který přiláká a podpoří investice, v rámci pravidel týkajících se transparentnosti a efektivnosti, což napomůže vytváření pracovních míst a zvýšení blahobytu obyvatel členských států; naléhavě žádá Komisi, aby systematicky sledovala provádění a prosazování pravidel jednotného trhu prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země, zejména pokud tato pravidla významným způsobem přispívají ke strukturálním reformám;

4.  domnívá se, že je nezbytné zajistit prostředí vhodné pro ekonomické iniciativy, rozvoj podnikání, podporu konkurenceschopnosti a spolupráci mezi malými a středními podniky, čímž se zúročí průmyslový potenciál v oblasti inovací, výzkumu a technologií;

5.  bere na vědomí, že útvary Komise v poslední době pracují na určení a mapování výzev týkajících se investic a na sestavení investičních profilů jednotlivých zemí;

6.  je znepokojen tím, že míra provedení doporučení evropského semestru na období 2011–2014 byla nižší, než se očekávalo; vyzývá proto Komisi, aby navrhla mechanismus, který by státy podnítil k provádění doporučení pro jednotlivé země;

7.  vítá skutečnost, že Komise nový evropský semestr zefektivnila, a bere na vědomí, že počet doporučení pro jednotlivé země se snížil tak, aby byla vydávána doporučení zaměřená více na priority zemí; konstatuje, že roční analýza růstu věnuje větší pozornost otázkám jednotného trhu než doporučením pro jednotlivé země;

8.  znovu opakuje svou výzvu k zahrnutí pilíře jednotného trhu do evropského semestru, a to se systémem pro pravidelné sledování, určování překážek jednotného trhu v jednotlivých zemích a hodnocení integrace jednotného trhu a konkurenceschopnosti zaměřeným na soubor priorit, ve kterém by opatření měla dopad zejména na růst a pracovní místa, včetně udržitelného rozvoje podniků, který by se týkal i malých a středních podniků; domnívá se, že tento systém by měl obsahovat spolehlivou informační databázi, soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů zaměřených mimo jiné na určení ekonomických dopadů uplatňování pravidel jednotného trhu, referenční srovnávání, vzájemné hodnocení a výměnu osvědčených postupů;

9.  vítá zprávu o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech z roku 2015; konstatuje, že tato zpráva, která nahrazuje jak zprávu o integraci jednotného trhu dříve přikládanou k roční analýze růstu, tak zprávu o výkonnosti evropského průmyslu, byla publikována jako dokument doprovázející sdělení o strategii jednotného trhu, nikoli jako příloha k roční analýze růstu, jako tomu bylo v minulosti; požaduje, aby tato zpráva byla více rozpracována a stala se součástí správního pilíře jednotného trhu a základem pro výroční hodnocení pokroku jednotného trhu; domnívá se, že zpráva by měla být využita ve zvláštním oddílu roční analýzy růstu týkajícím se jednotného trhu, v doporučeních pro jednotlivé země a v pravidelném strukturovaném dialogu o souladu s jednotným trhem vedeném s členskými státy;

10.  vítá záměr Komise hlouběji analyzovat problémy související s investicemi, které byly zjištěny v jednotlivých zemích v rámci evropského semestru, a to zejména ve zprávách o jednotlivých zemích a při tematických diskusích v Radě;

11.  upozorňuje na skutečnost, že mnohé ze zjištěných problémů souvisejících s investicemi se týkají fungování jednotného trhu a provádění a uplatňování právních předpisů o jednotném trhu; žádá Komisi, aby důsledně sledovala kroky členských států v návaznosti na zjištěné problémy a překážky pro investice, aby s členskými státy zahájila pravidelný strukturovaný dialog o souladu a aby využívala své pravomoci a v případě potřeby přijímala opatření za účelem odstranění neodůvodněných a nepřiměřených překážek jednotného trhu;

12.  zdůrazňuje, že každý přezkum evropského semestru musí umožnit řádné zapojení Evropského parlamentu, vnitrostátních a regionálních parlamentů i všech zúčastněných stran, včetně organizací zaměstnavatelů a odborů, a to nejen kvůli zvýšení odpovědnosti za evropský semestr, ale také za účelem zlepšení úrovně provádění doporučení pro jednotlivé země;

13.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byl po celý evropský semestr uplatňován začleňující, transparentní přístup přinášející důležité a nezbytné reformy;

Nevyužitý potenciál jednotného trhu

14.  připomíná, že je nutné provést vhodné a spravedlivé hospodářské a sociální reformy a omezit byrokracii a protekcionismus s cílem zlepšit produktivitu a konkurenceschopnost evropského hospodářství;

15.  zdůrazňuje, že i přes absenci jednoznačných celních překážek v rámci jednotného trhu existuje obrovské množství různých překážek necelní povahy; vybízí orgány EU, členské státy a všechny zúčastněné strany, aby zahájily konstruktivní diskusi o této otázce s cílem překonat necelní překážky v rámci EU;

16.  lituje toho, že v některých členských státech existují významné nedostatky, pokud jde o provádění směrnice o službách, která se týká činností, jež představují více než 45 % HDP a zaměstnanosti EU, mj. z důvodu řady vnitrostátních pravidel a právních předpisů, jež nejsou vždy opodstatněné s ohledem na veřejný zájem; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že není vždy dodržován postup oznamování;

17.  vítá modernizaci směrnice o uznávání odborných kvalifikací, která předkládá hladší systém uznávání kvalifikací, a tím podporuje mobilitu pracovní síly; konstatuje, že regulace regulovaných povolání, stejně jako rezervy činností, se v jednotlivých členských státech liší;

18.  vítá záměr Komise zvážit iniciativu týkající se služebních pasů a harmonizovaného formuláře pro oznamování pod podmínkou, že tato iniciativa povede k větší transparentnosti, pokud jde o rozsah pravomocí poskytovatelů přeshraničních služeb, a k omezení byrokracie a administrativní zátěže; zdůrazňuje, že žádná taková iniciativa by neměla vést k uplatňování zásady země původu; bylo by však vhodné dále vyjasnit obrysy tohoto návrhu; služební pasy považuje za dočasné řešení určené pro použití během přechodu na plně integrovaný jednotný trh;

19.  zdůrazňuje, že trh s veřejnými zakázkami tvoří značnou část jednotného trhu jako celku a výrazně přispívá k růstu, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti v členských státech a podnicích; žádá Komisi, aby podporovala transparentnost veřejných zakázek ve veřejném sektoru, přeshraniční konkurenci a lepší využívání veřejných zdrojů, včetně sociálních norem a norem týkajících se životního prostředí;

20.  připomíná, že EU přijala v roce 2014 zásadní reformu rámce EU pro zadávání veřejných zakázek, která zjednodušila postupy, zlepšila pružnost pravidel a přizpůsobila je tak, aby lépe sloužila ostatním politikám ve veřejném sektoru;

21.  poukazuje na to, že při zadávání veřejných zakázek v členských státech stále dochází ke značné neefektivnosti, která omezuje přeshraniční rozšiřování a růst na domácích trzích; zdůrazňuje nutnost řádného a včasného provádění a uplatňování právních předpisů v oblasti veřejných zakázek a koncesí ze strany členských států; je přesvědčen, že řádné provádění postupu uplatňování nápravných opatření z roku 2007 by zajistilo účinnější, účelnější a transparentnější zadávání veřejných zakázek;

22.  vítá druhý program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA²), který byl zahájen dne 1. ledna 2016 a který podpoří rozvoj interoperabilních digitálních řešení, jež budou zdarma k dispozici všem zainteresovaným orgánům veřejné správy a také podnikům a občanům v Evropě;

23.  zdůrazňuje, že rozvoj a širší využívání elektronické veřejné správy v členských státech poslouží jako důležitý nástroj usnadňující firmám podnikání na jednotném trhu a spotřebitelům uplatňování jejich práv; v souvislosti s výše uvedeným vyzývá Komisi, aby se zavázala považovat rozvoj elektronické veřejné správy za zásadní a naléhavou prioritu;

24.  zdůrazňuje, že soukromý sektor představuje jeden z hlavních impulzů růstu a vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že jednotlivé vnitrostátní regulace a postupy spolu s nevhodným uplatňováním zásady vzájemného uznávání mohou vytvářet zbytečné a škodlivé překážky a zátěž pro podnikatele i spotřebitele; požaduje po Komisi a členských státech, aby zajistily řádné uplatňování a lepší prosazování této zásady a rentabilní nástroje pro řešení sporů;

25.  vyzývá Komisi, aby konzultovala se zúčastněnými stranami s cílem zjistit, v kterých odvětvích a na kterých trzích je uplatňování zásady vzájemného uznávání nedostatečné nebo problematické;

26.  uvádí, že posílená úloha stávajících kontaktních míst pro výrobky jako jednotných přístupových míst pro hospodářské subjekty v otázkách jednotného trhu pomůže zvýšit povědomí o platných právních předpisech a jejich chápání;

27.  poukazuje na to, že lepší podmínky pro vznik začínajících podniků a malých a středních podniků by mohly vést k aktivnějším inovacím a aktivnějšímu vytváření pracovních míst a k dosažení udržitelného růstu; připomíná, že rozvoji malých a středních podniků na domácí i mezinárodní úrovni brání mnoho překážek, z nichž některé jsou byrokratické povahy; vyzývá k nalezení těchto překážek, které brání růstu na domácí i mezinárodní úrovni, a k jejich odstranění;

28.  poukazuje na to, že intenzita hromadění hmotného i nehmotného kapitálu v EU byla po finanční krizi v porovnání s konkurenty nižší, což má negativní vliv na hospodářský a sociální rozvoj; zdůrazňuje, že za účelem obnovení produktivity a dlouhodobého růstu v EU jsou nanejvýš důležité investice, a to i v oblasti informačních a komunikačních technologií; domnívá se, že ke změně tohoto negativního vývoje je nutno rozšířit jednotný trh a odstranit překážky bránící investicím; požaduje, aby byly investice zaměřeny na financování reálné ekonomiky a aby byla i nadále podporována opatření přijatá za tímto účelem;

29.  požaduje okamžité zrušení neoprávněných územních omezení známých jako zeměpisné blokování, a to zejména prostřednictvím neomezeného uplatňování článku 20 směrnice o službách a tím i ukončení neoprávněné diskriminace v přístupu ke zboží a službám i cenové diskriminace založené na zeměpisné poloze či státní příslušnosti;

30.  požaduje, aby byla co nejdříve zahájena modernizace evropského systému normalizace s cílem podpořit politiku EU v oblasti digitálních inovací, zvýšené kybernetické bezpečnosti a lepší interoperability;

31.  naléhavě žádá členské státy, aby řádně a včas prováděly a prosazovaly pravidla jednotného trhu; zdůrazňuje význam provádění doporučení pro jednotlivé země – včetně reforem vnitrostátních trhů výrobků a služeb – za účelem uvolnění růstového potenciálu členských států;

32.  domnívá se, že členské státy musí zvýšit své úsilí o modernizaci své veřejné správy a poskytnout občanům a podnikům více dostupnějších digitálních služeb a usnadnit přeshraniční spolupráci a interoperabilitu orgánů veřejné správy;

Jednotný trh ve 21. století

33.  zdůrazňuje, že v důsledku digitálního a technického pokroku, intenzivnější mezinárodní hospodářské soutěže a změn ve vzorcích chování hospodářských subjektů a spotřebitelů dochází k rychlé změně pojmu moderní hospodářství;

34.  poukazuje na splývání hranic mezi produkty a službami; poukazuje na rostoucí význam služeb souvisejících s podnikáním a systémů s integrovanými produkty a službami; je přesvědčen, že regulační rámce pro jednotný trh musí být odrazem tohoto transformačního vývoje;

35.  vítá nové obchodní modely ekonomiky sdílení a uznává jejich obrovský potenciál pro inovace, které by měly být realizovány v souladu s platnými právními předpisy a normami týkajícími se ochrany spotřebitelů a při dodržení rovných podmínek hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že je důležité zajistit co nejlepší podmínky k tomu, aby se mohla ekonomika sdílení rozvíjet a prosperovat; vyzývá Komisi, aby přijala strategický přístup umožňující podnikům zapojeným do ekonomiky sdílení soutěžit s tradičními podniky ve spravedlivém prostředí;

36.  poukazuje na to, že investiční vzorce podniků zaznamenávají výraznou změnu, kdy se v porovnání s investicemi do hmotných aktiv zvyšuje velikost a význam výdajů na nehmotná aktiva; zdůrazňuje, že v souvislosti s nehmotnými aktivy se na vědecký výzkum a vývoj vynakládá pouze 17 % firemních investic; vyzývá tvůrce politik, aby pracovali na odstranění regulačních překážek, které brání realizaci plného potenciálu nové inovační páky;

37.  vítá, že strategie jednotného trhu nastiňuje, jak jsou různé akce Komise (unie kapitálových trhů, jednotný digitální trh, energetická unie atd.) zaměřeny na hlavní cíl, kterým je využití potenciálu jednotného trhu EU; zdůrazňuje, že ve sdělení o strategii jednotného trhu se uvádí, že evropský semestr by se měl jednotnému trhu více věnovat;

38.  vítá strategii pro jednotný digitální trh jako správný přístup k zajištění toho, aby byla EU připravena na digitální věk; požaduje rychlé zavedení a uplatňování této strategie s cílem zaručit, aby EU znovu získala pozici, kterou v minulosti ztratila v souvislosti s pomalým přijímáním a využíváním digitálních technologií; domnívá se v této souvislosti, že je nutné na úrovni členských států i EU vyčlenit zdroje na zajištění nezbytné infrastruktury, zejména ve venkovských oblastech; konstatuje, že je také důležité podporovat digitální inovace a lepší interoperabilitu a že by zvláštní pozornost měla být věnována zejména otázkám kybernetické bezpečnosti;

39.  zdůrazňuje, že základním předpokladem prosperujícího přeshraničního elektronického obchodu ve prospěch malých a středních podniků a především spotřebitelů je přístupná, cenově dostupná, efektivní a kvalitní přeprava zásilek;

40.  připomíná, že integrace jednotného trhu zboží a služeb je téměř vždy poháněna údaji, přičemž interoperabilita je spojovacím prvkem, který zlepšuje propojení celého dodavatelského řetězce a zajišťuje účinnou komunikaci mezi digitálními složkami; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila modernizaci Evropského rámce interoperability, kterou by doplnil integrovaný plán normalizace, jenž by stanovil a vymezil hlavní priority;

41.  zdůrazňuje, že předpokladem jakéhokoli pokroku v digitální oblasti jsou soukromé a veřejné investice do rychlých a ultrarychlých komunikačních sítí, pro které musí stabilní regulační rámec EU vytvářet pobídky, aby všem zúčastněným stranám bylo umožněno investovat, a to i ve venkovských a vzdálených oblastech;

42.  poukazuje na význam úspěšného uplatňování Evropského fondu pro strategické investice z hlediska maximalizace investic a podpory inovativních společností v různých fázích financování jejich vývoje; zdůrazňuje, že pokud dojde k selhání trhu, je důležité plně využít veřejné prostředky, které jsou již k dispozici pro digitální investice, a umožnit součinnost mezi programy EU, jako jsou Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, další příslušné strukturální fondy a ostatní nástroje;

43.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda aktuální strategie pro širokopásmové připojení pro mobilní a pevné sítě společně s příslušnými cíli přináší řešení, která by obstála i v budoucnu, a zda splňuje podmínky pro vysokorychlostní propojení pro všechny, které by zabránily vytvoření digitální propasti, podmínky pro potřeby hospodářství založeného na datech a podmínky pro rychlý rozvoj 5G;

44.  pokazuje na to, že EU by měla rozvíjet svou konkurenční výhodu tím, že vytvoří vynikající podmínky pro rozvoj inovativních společností, což si vyžádá moderní pracovněprávní politiku a lépe integrovanou infrastrukturu, v jejímž popředí by stálo uplatňování nových technologií a regulační prostředí, které je příznivé pro inovace a podnikatele; požaduje, aby veškeré digitální rámce navrhované v budoucnosti podporovaly začlenění všech stran, byly přístupné a zajišťovaly vysokou úroveň ochrany spotřebitelů;

Správa jednotného trhu

45.  zdůrazňuje, že za účelem dosažení dokonalejší správy jednotného trhu a odpovědnosti na všech úrovních je zapotřebí vyjasnit rozdělení úkolů mezi těmito úrovněmi a zajistit rámce, které by vytvořily lepší pobídky a stanovily jasnou odpovědnost za uplatňování a prosazování právních předpisů jednotného trhu, s cílem dát jednotnému trhu nový impuls;

46.  konstatuje, že odpovědnosti za účinnou správu jednotného trhu na více úrovních by mohlo být úspěšně dosaženo prostřednictvím zkvalitnění tvorby právních předpisů na jedné straně a zvyšování kultury jejich uplatňování na straně druhé; vyzývá k rozvoji lidského kapitálu, mimo jiné na základě přístupnějších informací a odpovídající odborné přípravy, čímž se zvýší úroveň znalostí a vědomostí;

47.  vyzývá Komisi, aby zajistila důslednější prosazování pravidel jednotného trhu na úrovni členských států za využití veškerých dostupných informací, údajů a nástrojů, které má k dispozici, přičemž vůči členským státům, které nedodržují politiku a právní předpisy EU, je nutné vyvodit důsledky stanovené ve Smlouvách;

48.  poukazuje na význam sledování a shromažďování údajů a na nezbytnost spolehlivého a integrovaného systému; je znepokojen tím, že informace o veřejných konzultacích jsou ve většině případů k dispozici pouze v jednom jazyce, což neumožňuje, aby se k důležitým otázkám a návrhům vyjádřily všechny zúčastněné strany; domnívá se, že při přijímání strategických rozhodnutí, která mají značný význam pro vybudování jednotného trhu, snižování rozdílů mezi členskými státy a zajišťování lepšího řízení jednotného trhu, jako např. při stanovování priorit v rámci určitých kroků a jejich prosazování, při posuzování integrace jednotného trhu a hospodářské soutěže a také v rámci dialogu s členskými státy o strukturovaném jednotném trhu, je nutné přihlížet k údajům a důkazům;

49.  vyzývá Komisi, aby předložila výroční zprávu o překážkách jednotného trhu v jednotlivých členských státech a v EU jako celku a aby v rámci doporučení pro jednotlivé země vydala doporučení zaměřená na odstranění těchto překážek; zdůrazňuje, že jednotný trh by měl v doporučeních pro jednotlivé země hrát důležitější roli;

50.  vyzývá Komisi, aby k zajištění bezpodmínečného uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného trhu využila všechna dostupná opatření, případně s využitím řízení při neplnění povinností; se znepokojením konstatuje, že náprava v rámci řízení při neplnění povinností je při řešení případů porušování právních předpisů v oblasti jednotného trhu a jejich nápravě zdlouhavá, a poukazuje na značné množství nevyřízených případů;

51.  bere na vědomí přínosy systému řešení problémů na vnitřním trhu (SOLVIT); požaduje, aby byl tento systém upevněn, lépe propojen s útvary Komise a správně začleněn do stávajících projektů a databází, jako je CHAP a EU Pilot, s cílem dosáhnout vytvoření informační synergie a výměny osvědčených postupů; požaduje, aby Komise důsledně sledovala nevyřešené případy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pro systém SOLVIT zajistily potřebnou podporu a odborné poradenství, díky nimž by bylo možné účinně řešit předložené případy;

52.  domnívá se, že je třeba posílit, lépe propojit a náležitě personálně obsadit orgány dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu, tak aby byly schopny řešit současné problémy, zejména ty, které souvisejí s celosvětovou hospodářskou soutěží; naléhavě vyzývá vnitrostátní orgány dozoru nad trhem k užší spolupráci a výměně informací a osvědčených postupů s cílem účinně řešit nejrůznější formy nekalé konkurence na jednotném trhu, mj. vysoký počet nezákonných a nevyhovujících produktů, které způsobují vysoké náklady podnikům dodržujícím právní předpisy a představují vysoké riziko pro spotřebitele, zejména ty nejzranitelnější; je znepokojen tím, jak dlouhou dobu potřebuje Rada Evropské unie k tomu, aby schválila balíček opatření pro zajištění bezpečnosti na trhu a dohled nad trhem, což ohrožuje bezpečnost výrobků v EU; vyzývá Radu, aby jej okamžitě schválila;

53.  vítá iniciativu Komise ohledně vytvoření jednotné digitální brány coby přístupného zastřešujícího portálu, který by zefektivnil a zjednodušil přístup k informacím a podpořil stávající specializované uživatelské platformy; poukazuje na úlohu vlád členských států a regionálních vlád při podpoře těchto platforem, jejich zpřístupnění a vyškolení jejich uživatelů; vyzývá Komisi, aby dále posílila a zefektivnila internetové nástroje jednotného trhu;

54.  je si vědom významu zásad zlepšování právní úpravy a Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a toho, že při návrhu nových legislativních iniciativ je nutné zajistit regulační bezpečnost a předvídatelnost; zdůrazňuje, že zásadou zlepšování tvorby právních předpisů by nemělo být dotčeno právo EU a členských států přijímat právní předpisy v oblastech zásadního významu pro veřejný zájem, jako je zdraví a životní prostředí;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0067.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0069.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0130.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2014)0038.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0054.


Zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Tuniskem
PDF 440kWORD 116k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Tuniskem (2015/2791(RSP))
P8_TA(2016)0061B8-0255/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na zahájení jednání o dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Tuniskem dne 13. října 2015,

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 3, 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na prohlášení komisařky Cecilie Malmströmové ze dne 13. října 2015 v Tunisu u příležitosti zahájení jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu mezi EU a Tuniskem,

–  s ohledem na rozhodnutí ze dne 9. října 2015 udělit Nobelovu cenu míru za rok 2015 členům tuniského Kvartetu pro národní dialog, kteří zastupují tuniskou občanskou společnost,

–  s ohledem na závěry Rady Evropské unie o Tunisku ze dne 20. července 2015(1),

–  s ohledem na doporučení Rady přidružení EU-Tunisko č. 1/2015 ze dne 17. března 2015 k provádění akčního plánu EU-Tunisko (2013–2017), kterým se provádí privilegované partnerství v rámci evropské politiky sousedství(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 534/2014/EU ze dne 15. května 2014 o poskytnutí makrofinanční pomoci Tuniské republice(3) a na zpřístupnění první části pomoci dne 26. dubna 2015,

–  s ohledem na analýzy společnosti Ecorys o dopadech obchodu na udržitelný rozvoj, které podpořily jednání o rozsáhlé a komplexní dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Tuniskem(4),

–  s ohledem na posouzení dopadu na udržitelný rozvoj (SIA) evropsko-středomořské oblasti volného obchodu (EMFTA), závěrečnou zprávu projektu SIA-EMFTA a na návrh ke konzultaci ze září 2007, které vypracovalo Středisko pro výzkum posouzení dopadu Institutu pro rozvojovou politiku a řízení Univerzity v Manchesteru(5),

–  s ohledem na evropsko-středomořské dohody o přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tuniskem na straně druhé(6),

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. listopadu 2015 nazvané „Přezkum politiky sousedství“,

–  ohledem na svá předchozí usnesení o Unii pro Středomoří a o zemích jižního sousedství, a zejména na své usnesení ze dne 10. května 2012 o strategii Obchodem za změnu: obchodní a investiční strategie EU pro oblast jižního Středomoří po arabském jaru(7),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že vztahy mezi Evropou a Tuniskem jsou velmi blízké a sahají až do dávné minulosti; vzhledem k tomu, že Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Tuniska a že Tunisko je 34. partnerem Unie;

B.  vzhledem k tomu, že první dohoda o obchodní spolupráci byla mezi těmito dvěma partnery uzavřena v roce 1969 a že v roce 1995 se Tunisko stalo první zemí jižního Středomoří, která s Evropskou unií podepsala dohodu o přidružení;

C.  vzhledem k tomu, že dne 13. října 2015 zahájily Evropská unie a Tunisko jednání o uzavření ambiciózní dohody o volném obchodu na základě mandátu jednomyslně přijatého dne 14. prosince 2011 členskými státy Unie, a že první kolo těchto jednání se uskutečnilo ve dnech 19. až 22. října 2015;

D.  vzhledem k tomu, že předběžná jednání mezi Evropskou unií a Tuniskem o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu trvala čtyři roky a že Tunisko zřídilo vnitrostátní komisi pro vymezení vlastních priorit;

E.  vzhledem k tomu, že prohloubení obchodních vztahů mezi EU a Tuniskem prostřednictvím uzavření ambiciózního obchodního partnerství by mělo otevírat příležitosti pro růst a sblížení hospodářství Tuniska a Evropské unie; vzhledem k tomu, že toto partnerství by mělo přispět k politické a demokratické stabilizaci Tuniska;

F.  vzhledem k tomu, že obchodní partnerství je součástí širších sousedských vztahů mezi Evropskou unií a Tuniskem, které jsou upraveny v evropsko-středomořské dohodě o přidružení, jež obsahuje ustanovení o zavádění oblasti volného obchodu a o zemědělství a službách; vzhledem k tomu, že Rada přidružení EU-Tunisko dne 17. března 2015 přijala nový akční plán, kterým se zavádí výsadní partnerství s cílem dosáhnout vysokého stupně hospodářské integrace; vzhledem k tomu, že přezkum evropské politiky sousedství musí podpořit společné hodnoty a zájmy unie a Tuniska, solidární hospodářský a sociální rozvoj, vytváření pracovních míst pro mladé lidi a dosáhnout stabilizace hospodářství;

G.  vzhledem k tomu, že Tunisko, kolébka událostí známých jako „arabské jaro“, je jedinou zemí v oblasti Blízkého a Středního východu a severní Afriky, kde proběhl politický přechod k demokracii, a je proto příkladem pro všechny ostatní země v této oblasti;

H.  vzhledem k tomu, že politická stabilita a hospodářský rozvoj jdou ruku v ruce a že cílem této obchodní dohody musí být nabídka reálných vyhlídek pro tuniské a evropské hospodářství;

I.  vzhledem k tomu, že souběžně s těmito jednáními musí Evropská unie nadále posilovat svoji pomoc Tunisku, poskytovat mu odpovídající a vhodnou finanční a technickou podporu během jednání a následně také při provádění ustanovení dohody a rozvíjet skutečné partnerství, v němž by mohly být zohledněny zájmy obyvatel obou břehů Středozemního moře;

J.  vzhledem k tomu, že je v zájmu Tuniska a Evropské unie podporovat a posilovat proces regionální integrace v rámci zemí Jihu mezi Tuniskem a sousedními státy, a to zejména prostřednictvím Agadirské dohody; vzhledem k tomu, že jednání mezi EU a Tuniskem o volném obchodu musí tato úsilí rozvíjet;

K.  vzhledem k tomu, že demokratická přeměna Tuniska je příkladem pro ostatní země regionu; vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2014 schválilo Národní ústavodárné shromáždění novou Ústavu pro Tunisko; vzhledem k tomu, že tato ústava je ukázkovým příkladem, pokud jde o ochranu práv a svobod; vzhledem k tomu, že dne 21. prosince 2014 byl Bádží Kaíd Sibsí zvolen prezidentem Tuniské republiky na základě svobodných, pluralistických a transparentních voleb;

L.  vzhledem k tomu, že tuniská občanská společnost svou dynamikou a úrovní vzdělání hraje zásadní roli při přechodu země k demokratickému uspořádání; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se tato společnost i nadále podílela na procesu politických jednání, včetně jednání, která nyní probíhají;

M.  vzhledem k tomu, že tuniský Kvartet pro národní dialog obdržel Nobelovu cenu míru, čímž bylo vyjádřeno uznání jeho úsilí při upevňování demokracie a povzbuzení k pokračování v této cestě; vzhledem k tomu, že je zásadně zapotřebí, aby byla uzavřena příkladná dohoda, která by vyvrátila znepokojení vyjádřené občanskou společností;

Shrnutí hospodářské, politické a sociální situace v Tunisku

1.  důrazně odsuzuje teroristické atentáty, které byly spáchány během posledních měsíců v Tunisku a vyžádaly si řadu obětí; konstatuje, že Tunisko čelí velmi vysoké hrozbě terorismu, a opakovaně zdůrazňuje, že v důsledku atentátu na autobus prezidentské ochranky, k němuž došlo dne 24. listopadu 2015, útoku, k němuž došlo 26. června 2015 v letovisku Súsa, a útoku spáchaného 18. března 2015 v muzeu Bardo byla vážně ohrožena turistická letní sezóna v roce 2015, neboť cestovní ruch a související odvětví představují 15 % HDP této země; vyjadřuje plnou solidaritu s Tuniskem a opakovaně potvrzuje svou podporu tuniským orgánům v jejich boji s terorismem s ohledem na dodržování lidských práv a právního státu;

2.  konstatuje, že tuniské hospodářství se potýká s velkými potížemi, že v roce 2014 vzrostlo HDP o 2,3 %, že míra nezaměstnanosti se v roce 2015 zvýšila na 15 % aktivního obyvatelstva, že 28,6 % vysokoškolsky vzdělaných lidí je bez zaměstnání a že stoupá míra nezaměstnanosti mezi mladými Tunisany;

3.  konstatuje, že mezi Evropskou unií a Tuniskem existuje zřejmá demografická a ekonomická nerovnováha a že tato nerovnováha ospravedlňuje asymetrickou a progresivní strategii v jednání;

4.  připomíná, že Tunisko se vyznačuje významnými regionálními rozdíly mezi hlavním městem Tunis a ostatními regiony v zemi, přičemž existují velké odchylky ve vývoji mezi pobřežím a vnitrozemskými oblastmi, zejména pokud jde o míru nezaměstnanosti a dostupnost zdravotní péče a vzdělávání, a že tyto rozdíly by se mohly prohloubit v důsledku změny klimatu;

5.  připomíná, že v Tunisku existuje nesoulad v zaměstnanosti v různých odvětvích, na něž se vztahuje obchodní dohoda, který by, pokud nebude překonán, mohl vést k přebytku pracovní síly v zemědělství a k vymizení jiných odvětví důležitých pro diverzifikaci tuniského hospodářství, jako je zpracovatelský a těžební průmysl;

6.  poukazuje na skutečnost, že proces přechodu k demokracii je v Tunisku nejúspěšnější ze zemí v regionu a že v rámci zemí na jižním břehu Středozemního moře si země zvolila jedinečný model jak politický, tak hospodářského rozvoje, a žádá Evropskou komisi, aby jej během jednání plně zohlednila; domnívá se, že Unie musí přijmout veškerá možná opatření, aby podpořila Tunisko v jeho procesu přechodu k demokracii s cílem dosáhnout stabilní a pluralitní společnosti;

7.  konstatuje, že Tunisko sužuje velmi nestabilní prostředí v regionech, zejména v důsledku konfliktu v sousední Libyi a jednotlivých projevů násilí v Alžírsku;

8.  konstatuje, že Tunisko přijalo více než 1,8 milionu libyjských uprchlíků, což představuje 16 % celkového počtu obyvatel v Tunisku;

Podmínky úspěšné obchodní dohody mezi Evropskou unií a Tuniskem

9.  vítá zahájení jednání na podzim roku 2015 s cílem uzavřít dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Tuniskem na základě mandátu přijatého Radou v roce 2011 záhy po „arabském jaru“; konstatuje, že Tunisko od roku 2011 upevnilo svůj přechod k demokracii, neboť dne 26. ledna 2014 vyhlásilo novou ústavu, dne 26. října 2014 uspořádalo parlamentní volby a dne 23. listopadu 2014 volby prezidentské;

10.  domnívá se, že tato dohoda má širší než jen obchodní dimenzi a jejím klíčovým cílem musí nezbytně být přispět ke stabilitě Tuniska, upevnit jeho demokracii a opětovně rozhýbat jeho hospodářství, neboť by měla mít pozitivní dopad jak na spotřební ceny, zaměstnanost a mzdy kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků, tak na snížení nerovnosti; žádá, aby těmto zásadním výzvám odpovídal obsah návrhu znění dohody před jejím uzavřením;

11.  vybízí vyjednavače, aby s ohledem na značně ekonomické rozdíly obou stran uzavřeli progresivní asymetrickou dohodu a prokázali flexibilitu, schopnost reagovat, inovativnost, transparentnost a schopnost přizpůsobit se v těchto jednáních a zároveň měli na paměti, že tato dohoda poskytující výhody oběma stranám musí být především přínosem pro hospodářství a společnost v Tunisku a v EU, avšak musí rovněž zohledňovat zvláštní specifika, citlivé otázky, kulturu a místní socioekonomické sféry, a nesmí způsobit odklon od tuniského obchodu s ostatními zeměmi v rámci regionu;

12.  je potěšen tím, že tuniská vláda předložila pětiletý plán hospodářských reforem (2015–2020), jejichž cílem je snížit míru nezaměstnanosti a nerovnost mezi regiony v zemi a diverzifikovat hospodářskou strukturu; domnívá se, že dohoda o volném obchodu musí být v souladu s cíli tohoto plánu;

13.  připomíná, že pro Tunisko se jedná o první obchodní jednání tohoto rozsahu, a že je tudíž důležité, aby k otevírání tuniských hospodářských odvětví docházelo progresivně, postupně a asymetricky a počítalo se s přechodnými obdobími pro citlivá odvětví, přičemž by z jednání byly vyloučeny některé produkty, které obě strany považují za citlivé;

14.  považuje za zásadní, aby Tunisku byla ze strany Evropské unie poskytnuta v rámci obchodních jednání značná finanční a technická pomoc a podpora za účelem odpovídajícího provedení jednotlivých ustanovení dohody o volném obchodu; žádá, aby finanční podpora byla poskytována transparentně a byla reálným přínosem pro své příjemce;

15.  vítá podporu, kterou poskytuje Evropská investiční banka mnoha projektům v Tunisku; zdůrazňuje, že tato podpora přispívá k diverzifikaci tuniského hospodářství a k vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi;

16.  vítá skutečnost, že Evropská unie učinila z Tuniska jednu z prioritních zemí své politiky sousedství týkající se zemí jižního Středomoří a že Tunisku poskytla půjčku jako makrofinanční pomoc ve výši 300 milionů EUR na provedení hospodářských reforem;

17.  žádá nicméně Evropskou unii, stejně jako její členské státy, EIB a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby tuniský lid i nadále podporovaly a zintenzivnily programy pomoci a podpory, a to včetně zavedení výjimečných autonomních obchodních opatření, s cílem podpořit proces upevňování demokracie v Tunisku; je potěšen tím, že některé členské státy zavedly „partnerství pro transformaci“ Tuniska; vyzývá Evropskou unii, aby pokračovala v programu omezování nerovnosti mezi jednotlivými regiony, pokud jde o přístup k základní nezbytné zdravotní péči v Tunisku;

18.  vyzývá Evropskou unii, aby při jednáních zohlednila specifickou situaci Tuniska, a to zejména v souvislosti s křehkým přechodem k demokracii a rozdílným hospodářským rozvojem Unie a Tuniska, a aby vždy zohlednila i skutečnost, že nejlepším řešením je takové, které přinese výhody oběma stranám;

19.  žádá Komisi, aby dohlédla na to, že tato jednání povedou co nejrychleji ke konkrétním přínosům pro evropské a tuniské hospodářství v klíčových odvětvích, stejně jako pro veškeré dotčené hospodářské subjekty, zejména pro malé a střední podniky a velmi malé podniky;

20.  zdůrazňuje, že tato dohoda musí přispět k rozvoji a diverzifikaci tuniského hospodářství, jež je dnes zaměřeno především na zemědělství, a ke snížení regionálních rozdílů a že musí přinést konkrétní prospěch všem Tunisanům a všem Evropanům;

21.  vítá významné sociální a ekonomické reformy, které Tunisko provedlo; zdůrazňuje, že by tyto reformy měly nadále pokračovat, a to také během jednání, aby tato země mohla dohodu plně využít;

22.  domnívá se, že tato dohoda musí přispět k prohloubení ekonomické spolupráce mezi Evropskou unií a Tuniskem, která již značně pokročila díky zrušení celních poplatků na průmyslové zboží v souladu s dohodou o přidružení; navrhuje tedy nové označení „hospodářské partnerství mezi Evropskou unií a Tuniskem“;

23.  vybízí velmi důrazně Komisi a tuniskou vládu, aby zavedly jasný a přesný postup účasti tuniských a evropských občanských společností v průběhu jednání a aby prokázaly inovační přístup; vyjadřuje v této souvislosti uspokojení nad úlohou, již tuniská občanská společnost hrála v první fázi jednání, a žádá, aby konzultace byly otevřené a transparentní a aby více zohledňovaly různorodost všech složek tuniské občanské společnosti, při využití osvědčených postupů shodných s těmi, které byly zavedeny v rámci podobných jednání;

24.  vítá v tomto ohledu, že ministerstvo obchodu a řemeslné výroby vytvořilo internetovou stránku věnovanou informacím o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu pro veřejnost a že vyjednavači mají v úmyslu zveřejnit konečné znění ve třech jazycích; domnívá se, že by se tuniská občanská společnost mohla rovněž podílet na jednáních prostřednictvím výboru pro dohled nad analýzami dopadu;

25.  naléhavě žádá Radu, aby zveřejnila mandát k jednání přijatý jednomyslně členskými státy dne 14. prosince 2011;

26.  vyjadřuje přání, aby byl zaveden pravidelný dialog mezi parlamenty Tuniska a Evropské unie po celou dobu jednání; vyjadřuje v této souvislosti potěšení nad vytvořením smíšeného parlamentního výboru pro vztahy EU a Tuniska, který bude plnit ústřední úlohu, neboť umožní pravidelné setkávání evropských a tuniských poslanců a reálné kroky navazující na jednání o dohodě o volném obchodu;

27.  vyjadřuje přání, aby tento dialog umožnil lépe zhodnotit očekávání a hlavní zájmy obou stran, a tím zlepšit znění dohody;

28.  připomíná, že Unie pro Středomoří podporuje rozvoj konkrétních projektů v regionu a může v tomto smyslu v průběhu jednání o dohodě poskytnout odborné podněty;

29.  žádá, aby na obou stranách, včetně Evropského parlamentu, byla za účasti tuniských odborníků prováděna precizní a transparentní odvětvová hodnocení týkající se dopadů dohody na různé oblasti, zejména na služby, veřejné zakázky, konkurenceschopnost malých a středních podniků, zaměstnanost, zemědělství, životní prostředí nebo jakékoli jiné prioritní odvětví; bere na vědomí, že si Tunisko přeje, aby od počátku byli zapojeni tuniští odborníci, což zajistí důvěryhodnost údajů z posouzení dopadu v samotném Tunisku;

30.  požaduje, aby uvedená posouzení dopadu a odvětvová hodnocení byla financována Evropskou unií a aby jim v souladu s požadavkem řady organizací tuniské občanské společnosti případně předcházela ex post hodnocení společensko-hospodářských dopadů dohody o přidružení z roku 1995;

31.  požaduje, aby Komise co nejdříve určila smíšenou či exkluzivní povahu dohody, a dále ji žádá, aby do diskuzí od samého počátku zapojila vnitrostátní parlamenty členských států;

32.  zdůrazňuje, že při jednáních musí být brány v úvahu environmentální podmínky ve Středomoří, zvláště nedostatek vody, který znesnadňuje zemědělské činnosti, a že je zapotřebí prosazovat ekonomický model udržitelný z hlediska životního prostředí a řízení přírodních zdrojů;

33.  zdůrazňuje, že obchodní jednání s Tuniskem jsou součástí širších evropsko-středomořských obchodních vztahů; trvá na tom, aby se desátá konference ministrů obchodu Unie pro Středomoří, která byla již v roce 2013 odložena na neurčito, konala co nejdříve, s cílem přezkoumat obchodní výzvy v regionu a priority v činnosti, které je třeba stanovit pro následující roky;

Odvětvové zaměření jednání

34.  žádá, aby dohoda odpovídajícím způsobem vyzdvihla význam odvětví služeb, které představuje silný potenciál pro růst tuniského hospodářství a mělo by přitahovat strategické investice; domnívá se, že toto obchodní jednání je prvním jednáním s Tuniskem v takovém rozsahu, proto by kapitola o službách měla explicitně uvádět odvětví, v nichž si smluvní strany přejí přijmout závazky, pokud jde o přístup na trh nebo národní zacházení;

35.  připomíná, že pro Tunisko má zásadní význam veřejný sektor a že se v něm soustředí většina kvalifikovaných pracovních míst v Tunisku;

36.  připomíná, že v Tunisku působí mnoho dynamických začínajících podniků, mikropodniků a malých a středních podniků v oblasti vyspělých technologií, a žádá, aby tato dohoda podpořila jejich schopnosti rozvoje a internacionalizace; bere na vědomí žádost Tunisanů, aby byla do dohody začleněna ambiciózní a vyvážená ustanovení o elektronickém obchodu;

37.  vyzývá obě strany, aby, mimo jiné společnými iniciativami, podpořily růst zaměstnanosti, která je základní podmínkou pro hospodářskou obnovu a politickou stabilitu Tuniska;

38.  domnívá se, že dohoda musí být prospěšná pro malé výrobce a drobné podnikatele v Tunisku, kteří jsou nezbytnou součástí struktury jeho hospodářství; vybízí k rozvoji pravidelného dialogu mezi podnikateli, profesními organizacemi a vzdělávacími organizacemi, který umožní především prosazovat osvědčené postupy a lépe chápat obtíže a očekávání všech účastníků;

39.  domnívá se, že v rámci jednání o kapitole o hospodářské soutěži je třeba postupovat opatrně, postupně a flexibilně vzhledem ke strategické povaze státních podpor pro tuniský hospodářský rozvoj;

40.  připomíná, že je důležité vytvořit dvoustranné obchodní komory, které by představovaly stálá fóra umožňující různým aktérům vytvářet vzájemná partnerství a rozvíjet hospodářské a obchodní činnosti;

41.  žádá Komisi, aby usnadnila udělování krátkodobých víz pro výkon služeb typu „Move IV“, kde je zapotřebí cestování osob na omezenou dobu za přesně určených podmínek stanovených ve smlouvě a ve vnitrostátních právních předpisech; zdůrazňuje, že nic z toho, co je uvedeno v dohodě, by nemělo bránit Evropské unii ani jejím členským státům, aby uplatňovaly opatření, jimiž se reguluje vstup nebo dočasný pobyt fyzických osob na jejich území, včetně těch opatření, která jsou nezbytná k zajištění řádného pohybu fyzických osob přes jejich hranice, jako je mimo jiné zavedení podmínek vstupu;

42.  vyjadřuje přání, aby tato dohoda přispěla k dlouhodobému nastolení příznivé atmosféry v Tunisku, která bude podněcovat dlouhodobé investice do hlavních dynamických ekonomických odvětví s výraznou přidanou hodnotou, jako je cestovní ruch, energetika včetně obnovitelných zdrojů energie, služby v oblasti vyspělých technologií, digitální ekonomika a výměna údajů; vyzývá Komisi, aby začlenila kapitolu o investicích s cílem usnadnit přímé zahraniční investice mezi Evropskou unií a Tuniskem a urychlit zavedení evropsko-středomořského mechanismu usnadnění investic a obchodu, který umožní shromažďovat relevantní informace a údaje, posílí obchodní partnerství a bude prospěšný zejména pro Tunisko;

43.  domnívá se, že dohoda by měla obsahovat ustanovení o veřejných zakázkách, přičemž by se však mělo opatrně jednat o stupni otevřenosti jak na evropské tak i na tuniské straně, při současném zohlednění struktury a zvláštních podmínek tuniského hospodářství;

44.  domnívá se, že Evropská unie i Tunisko mohou hodně získat díky lepšímu vzájemnému přístupu ke svým zemědělským trhům a že dohoda musí přispět ke snížení cel a odstranění necelních překážek a k lepším postupům vývozu;

45.  konstatuje, že Tunisko klade důraz na rozvoj ekologického zemědělství a že je třeba, aby díky této dohodě měly tuniské produkty pocházející z tohoto typu zemědělství možnost dostat se na nové trhy;

46.  vyjadřuje přání, aby jednání nepoškodila hospodářství jedné nebo druhé strany; žádá Unii a Tunisko, aby vzaly v úvahu skutečnost, že na obou březích Středozemního moře existuje několik citlivých zemědělských odvětví, pro něž bude během jednání třeba sestavit kompletní seznamy současně se stanovením přechodných období a vhodných kvót, případně je vyloučit z jednání;

47.  vybízí Komisi, aby jednala o provedení náročných norem a o vysoké kvalitě v sanitární a fytosanitární oblasti a aby řešila veterinární problémy a problémy v kontrole masa, ovoce a zeleniny, které v Tunisku přetrvávají; vyzývá Komisi, aby přijala ustanovení o technické podpoře specificky zaměřené na pomoc tuniským producentům při dodržování přísnějších sanitárních a fytosanitárních norem Evropské unie;

48.  domnívá se, že dohoda musí přispět ke stanovení vysoce kvalitních norem v oblasti udržitelného rozvoje, zejména předpisů v sociální oblasti;

49.  očekává, že tuniská vláda a evropské orgány vypracují vhodná ustanovení s cílem jasně určit původ, provenienci a sledovatelnost tuniských produktů a zaručit větší transparentnost pro výrobce, zprostředkovatele a spotřebitele;

50.  vyjadřuje přání, aby dohoda obsahovala ambiciózní kapitolu o odvětvích práv duševního vlastnictví, například o uznání a posílené ochraně zeměpisných označení, což zaručí úplné uznání zeměpisných označení Evropské unie a Tuniska, sledovatelnost dotčených produktů a ochranu know-how výrobců;

51.  vyzývá Komisi, aby zejména pro účely této dohody rozšířila ochranu zeměpisných označení na výrobky nepocházející ze zemědělství, vzhledem k tomu, že Tunisko ji uplatňuje;

52.  vyjadřuje přání, aby dohoda umožnila modernizaci tuniského průmyslu a posílení odbornosti, s cílem pokrýt větší rozsah dodavatelských řetězců konečných výrobků, a tudíž využívat vyšší kvalifikaci a zaměstnávat na místní úrovni kvalifikovanější zaměstnance;

53.  vybízí Komisi, aby do dohody začlenila ambiciózní kapitolu o energetice a surovinách, což umožní lepší výzkum a spolupráci v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství, větrné a solární energie a dalších obnovitelných zdrojů energie;

54.  vyjadřuje přání, aby byla u příležitosti této dohody posílena vědecká spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými středisky a instituty odborného vzdělávání v Evropě a Tunisku v oblasti výzkumu, inovací a zavádění nových technologií i obecněji v oblasti kultury a vzdělávání, a aby tyto iniciativy mohly také přispět k podpoře tuniského trhu práce;

55.  vítá skutečnost, že Tunisko bylo zahrnuto do evropského výzkumného programu „Horizont 2020“, a naléhavě žádá Komisi a vládu Tuniska, aby do dohody začlenily ambiciózní kapitolu o udržitelném rozvoji, která by podpořila sociální a pracovní normy vysoké úrovně v souladu s ustanoveními úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a s environmentálními standardy stanovenými v mnohostranných dohodách v této oblasti;

56.  připomíná, že Tunisko ratifikovalo všechny úmluvy MOP, ale že podle nezávislého kontrolního orgánu musí zvýšit své úsilí, pokud jde o podporu vyšších pracovních norem; přeje si, aby prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu pomohla Tunisku vypracovat sociální a pracovní normy poskytující lepší ochranu, zejména pokud jde o dodržování odborových práv; očekává, že prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu podpoří v souvislosti s přechodem Tuniska k demokracii a s hrozbou terorismu posílení právního státu a základních svobod, zejména svobody sdružování, projevu a informací;

57.  vyzývá Komisi, aby do textu dohody zahrnula ustanovení o lidských právech, na jehož základě by Evropská unie mohla jednostranně pozastavit uplatňování dohody v případě, že by některá smluvní strana porušovala lidská práva;

58.  žádá, aby zúčastněné strany zvážily zavedení doložky o řádné daňové správě, která by byla inspirována činností platformy pro řádnou daňovou správu Evropské komise, aby nedocházelo k situacím dvojího nezdanění;

59.  vítá společný zájem o prohloubení partnerství pro mobilitu zahájeného dne 3. března 2014 a přeje si, aby byla dokončena dohoda o zjednodušení vydávání víz a dohoda o zpětném přebírání;

60.  vyzývá evropské orgány, aby pro případ skutečných nebo možných škod způsobených jednomu nebo více obchodním odvětvím, na něž se dohoda vztahuje, přijaly příslušná vyrovnávací opatření;

o
o   o

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Závěry Rady Evropské unie, 11076/15 RELEX 626, ze dne 20.7.2015.
(2) Úř. věst. L 151, 18.6.2015, s. 25.
(3) Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 9.
(4) http://www.trade-sia.com/tunisia/the-study/?lang=fr
(5) http://www.sia-trade.org/emfta.
(6) Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.
(7) Úř věst. C 261 E, 10.9.2013, s. 21.


Činnost evropské veřejné ochránkyně práv v roce 2014
PDF 354kWORD 105k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2014 (2015/2231(INI))
P8_TA(2016)0062A8-0020/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2014,

–  s ohledem na článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 11, 19, 41, 42 a 43 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a všeobecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na čl. 220 odst. 2 druhou a třetí větu jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A8-0020/2016),

A.  vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2014 byla oficiálně předložena předsedovi Evropského parlamentu dne 26. května 2015 a že evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová dne 23. června 2015 v Bruselu předložila zprávu Petičnímu výboru;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament znovu zvolil na svém plenárním zasedání ve Štrasburku dne 16. prosince 2014 do funkce evropského veřejného ochránce práv Emily O’Reillyovou;

C.  vzhledem k tomu, že hlavní prioritou evropského veřejného ochránce práv je zajistit, aby byla práva občanů plně respektována, a právo na řádnou správu vyjadřuje i co nejvyšší úroveň její kvality, jež se očekává od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie; vzhledem k tomu, že klíčová role evropského veřejného ochránce práv spočívá v tom, aby napomáhal orgánům EU zvyšovat míru jejich otevřenosti, účinnosti a vstřícnosti k občanům, v důsledku čehož se posiluje důvěra občanů v Unii;

D.  vzhledem k tomu, že z průzkumu Eurobarometru z května 2015 vyplývá, že 40  % občanů Evropské unii důvěřuje a 46 % nikoli; vzhledem k tomu, že ke zlepšení úrovně spokojenosti evropských občanů má zásadní důležitost, aby evropské instituce byly schopny monitorovat se mezi sebou navzájem;

E.  vzhledem k tomu, že článek 24 SFEU stanovuje, že „každý občan Unie se může obracet na veřejného ochránce práv ustanoveného v souladu s článkem 228“;

F.  vzhledem k tomu, že na základě článku 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn provádět šetření týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí; vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny základních práv je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

G.  vzhledem k tomu, že článek 43 listiny stanoví, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí“,

H.  vzhledem k tomu, že první evropský veřejný ochránce práv vymezil, že „nesprávný úřední postup vzniká tehdy, když veřejný orgán nefunguje v souladu s pravidly či principy, které jsou pro něj závazné“(2); vzhledem k tomu, že se proto vyžaduje, aby orgány, instituce a jiné subjekty Unie neplnily jen své zákonné povinnosti, ale také aby vykonávaly svou službu svědomitě a aby zajistily, že postup vůči občanům bude náležitý a občané budou moci plně využívat svých práv; vzhledem k tomu, že koncept řádné správy by měl být chápán jako neustálý proces jejího zlepšování;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 se na veřejnou ochránkyni práv obrátilo 23 072 občanů; vzhledem k tomu, že 19 170 občanů obdrželo radu prostřednictvím interaktivních pokynů na jejích internetových stránkách; vzhledem k tomu, že v roce 2014 obdržela veřejná ochránkyně práv 2 079 stížností a 1 823 žádostí o informace;

J.  vzhledem k tomu, že z 2 163 stížností, které veřejná ochránkyně práv zpracovala, 736 spadalo do její působnosti a 1 427 do ní nespadalo;

K.  vzhledem k tomu, že z 2 163 zpracovaných stížností poskytla veřejná ochránkyně práv v 1 217 případech stěžovateli radu nebo případ předala, ve 621 případě stěžovatele informovala, že nelze poskytnout žádné další poradenství, a v 325 případech zahájila šetření;

L.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zahájila 342 šetření, z čehož bylo 325 zahájeno na základě stížnosti a 17 z vlastního podnětu; vzhledem k tomu, že uzavřela 400 šetření, z čehož 13 bylo z vlastního podnětu; vzhledem k tomu, že z uzavřených šetření bylo 335 předloženo občany a 52 společnostmi, sdruženími nebo jinými právnickými osobami;

M.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv předala 772 stížností členům Evropské sítě veřejných ochránců práv včetně 86 stížností předaných Petičnímu výboru, 144 Evropské komisi a 524 jiným orgánům a subjektům; vzhledem k tomu, že většina šetření se týkala Komise (59,6 %) a dále evropských agentur (13,7 %), Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO) (9,4 %), jiných orgánů (8,5 %), Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) (3,8 %), Parlamentu (3,5 %) a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (3,2 %);

N.  vzhledem k tomu, že 21,5 % z šetření, která veřejná ochránkyně práv uzavřela, se týkalo žádostí o poskytnutí informací a přístupu k dokumentům, 19,3 % úlohy Komise coby strážkyně Smluv, 19,3 % konkursů a výběrových řízení, 16 % institucionálních a programových záležitostí, 11,3 % správy a služebního řádu úředníků, 8,3 % udělování veřejných zakázek a grantů a 6 % plnění smluv;

O.  vzhledem k tomu, že z uzavřených šetření bylo 133 případů orgánem vyřešeno nebo uzavřeno v důsledku dohody o smírném řešení a ve 163 případech veřejná ochránkyně práv usoudila, že není důvod k dalšímu šetření;

P.  vzhledem k tomu, že v 76 případech nebyl zjištěn nesprávný úřední postup; vzhledem k tomu, že ve 39 případech byl zjištěn nesprávný úřední postup a ve 13 případech se využilo jiného způsobu uzavření případu; vzhledem k tomu, že v případech, kdy byl zjištěn nesprávný úřední postup, veřejná ochránkyně práv 27krát vyslovila kritickou připomínku a 12krát návrh doporučení;

Q.  vzhledem k tomu, že délka většiny šetření, která veřejná ochránkyně práv v roce 2014 uzavřela, se pohybovala v rozmezí od 3 do 18 měsíců; vzhledem k tomu, že průměrná délka šetření do jeho uzavření byla 11 měsíců;

R.  vzhledem k tomu, že orgány vyhověly 80 % návrhů veřejné ochránkyně práv; vzhledem k tomu, že stále zůstává 20 % návrhů, které byly podány a jimž je potřeba vyhovět;

S.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor, jenž pouze v roce 2014 obdržel 2 714 petic, je důležitou součástí institucionálního fungování Evropské unie a přibližuje Parlament občanům; vzhledem k tomu, že úzký vztah mezi veřejnou ochránkyní práv a Petičním výborem by zlepšil úroveň demokratického dohledu nad činností evropských orgánů a institucí;

1.  schvaluje výroční zprávu za rok 2014 předloženou evropskou veřejnou ochránkyní práv;

2.  blahopřeje Emily O’Reillyové k jejímu znovuzvolení evropskou veřejnou ochránkyní práva, jakož i k její výtečné práci; podporuje její cíl napomáhat orgánům Evropské unie v jejich snaze poskytovat občanům a obyvatelům Evropy nejlepší možné služby; je přesvědčen, že zásadní význam mělo zaměření veřejné ochránkyně práv na transparentnost jakožto záruku řádné správy;

3.  vítá a plně podporuje skutečnost, že veřejná ochránkyně práv více využívá své pravomoci zahajovat strategická šetření z vlastního podnětu; vítá jmenování koordinátora šetření z vlastního podnětu v jejím úřadě, jakož i zavedení nových interních pravidel pro whistleblowing; oceňuje veřejnou ochránkyni práv za úsilí, jež vynaložila na reorganizaci svého úřadu, což již vedlo ke značným úsporám z důvodu vyšší efektivity; vítá a podporuje přístup veřejné ochránkyně práv zaměřený do budoucnosti, jakož i přijetí nové pětileté strategie „Směrem k roku 2019“, která zavádí strategičtější přístup k řešení systémových problémů a podpoře řádné správy;

4.  vítá šetření, jež v roce 2014 veřejná ochránkyně práv zahájila z vlastního podnětu a která se týkají především těchto témat: transparentnost v rámci orgánů EU, transparentnost v oblasti lobbingu a klinických hodnocení, základní práva, etické otázky, účast občanů na procesu rozhodování EU, projekty a programy financované Evropskou unií a politika EU v oblasti hospodářské soutěže;

5.  připomíná, že po dlouhou dobu se 20–30 % stížností týká transparentnosti a k nejobvyklejším obtížím, na které stížnosti poukazují, patří skutečnost, že orgány neumožní přístup k dokumentům a/nebo informacím; domnívá se, že otevřenost a přístup veřejnosti k dokumentům podle článku 15 SFEU a článku 42 Listiny je základním prvkem systému institucionálních brzd a protivah; podporuje veškeré iniciativy Komise a dalších institucí EU k zajištění spravedlivého, rychlého a jednoduchého přístupu ke všem dokumentům EU; s uznáním konstatuje, že veřejný rejstřík dokumentů online vedl ke zlepšení transparentnosti; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby vyšetřila otázky transparentnosti, jež se týkají včasného přístupu Parlamentu k příslušným dokumentům o řízení o nesplnění povinnosti a „EU Pilot“, zejména pokud se vztahují k podaným peticím; je přesvědčen, že musí být určeny a zavedeny vhodné mechanismy k zajištění opravdového interinstitucionálního dialogu;

6.  varuje, že stále nedochází k účinnému dodržování všech ustanovení Aarhuské úmluvy a souvisejících předpisů ((ES) č. 1367/2006 a (ES) č. 1049/2001); je přesvědčen, že ze strany Komise je stále velký prostor ke zlepšení v oblasti transparentnosti, zejména pokud jde o dostupnost, kvalitativní i kvantitativní, informací poskytovaných jednotlivým občanům a organizacím občanské společnosti na jejich žádost o přístup k dokumentům; vyzývá ochránkyní, aby provedla šetření na základě rozsáhlé petice č. 0134/2012 o těchto záležitostech s cílem určit a napravit jakýkoli nesprávný úřední postup týkající se uplatňování těchto nařízení ze strany dotyčných institucí EU;

7.  vítá šetření veřejné ochránkyně práv případů „otáčivých dveří“ týkajících se vysoce postavených úředníků EU; poznamenává, že veřejná ochránkyně práv prošetřila stížnosti pěti neziskových organizací a prozkoumala 54 spisů Komise; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby pomohla vytvořit a zavést jasná a podrobná kritéria a donucovací mechanismy s cílem určit a prošetřit konflikty zájmů na jakékoliv úrovni orgánů, institucí a agentur EU a případně jim předcházet;

8.  je toho mínění, že pojem konflikt zájmů přesahuje pouhou záležitost transparentnosti a že zajistit, že evropská veřejná správa bude od takových konfliktů oproštěna, je základním zájmem ve snaze vybudovat skutečnou evropskou demokracii a ochránit důvěru evropských občanů, úředníků a v institucích; doporučuje veřejné ochránkyni práv, aby ve svých šetřeních zohledňovala ustanovení Úmluvy OSN proti korupci (UNCAC), pokynů OECD k řešení střetu zájmů ve veřejné službě a specifických doporučení organizace Transparency International;

9.  podotýká, že v důsledku šetření veřejné ochránkyně práv Komise zveřejnila dokumenty týkající se vstupu Řecka do eurozóny, Evropská centrální banka zveřejnila dopis irské vládě o finanční krizi a Komise vyhověla doporučení veřejné ochránkyně práv a poskytla dokumenty týkající se reformy společné rybářské politiky, třebaže dohoda o reformě byla v tu dobu již uzavřena;

10.  vítá pokrok v otevřenosti probíhajících jednání o TTIP, jenž následoval po šetření veřejné ochránkyně práv týkajícím se transparentnosti v těchto jednáních; konstatuje, že Rada od té doby zveřejnila směrnice, které EU při jednání o transatlantickém investičním a obchodním partnerství používá, a že Komise oznámila, jaké jsou její plány na zvýšení transparentnosti lobbingu a rozšíření přístupu k dokumentům, které se partnerství týkají; konstatuje, že občané jsou znepokojeni, pokud jde o transparentnost v jednáních o TTIP;

11.  připomíná, že Petiční výbor dostává řadu anonymních stížností od skupin a občanů, jež se týkají nedostatku transparentnosti jednání o TTIP, a to ukazuje na hluboké znepokojení veřejnosti ohledně této záležitosti na evropské úrovni;

12.  táže se, zda dlouhé prodlevy v rozhodování v Radě o některých legislativních iniciativách, jako je horizontální antidiskriminační směrnice, která byla zmrazená přes šest let, nebo ratifikace Marrákešské dohody o usnadnění přístupu zrakově postižených osob a osob s postižením znemožňujícím práci s tištěnými dokumenty k publikovaným dílům, nespadají do kategorie nesprávného úředního postupu, jelikož u dotčených občanů vytvářejí značnou frustraci vůči institucím EU; naléhavě vyzývá Radu, a zejména blokující menšiny v Radě, aby podnikly nezbytné kroky k řešení těchto neúnosných situací; navrhuje, aby veřejná ochránkyně práv v mezích svých pravomocí tuto otázku prozkoumala;

13.  vítá zvýšenou a nezbytnou pozornost, kterou veřejná ochránkyně práv věnuje transparentnosti v oblasti lobbingu, a její snahu o zavedení povinného rejstříku transparentnosti, který by občanům umožňoval zjistit, kdo se snaží ovlivnit činitele EU s rozhodovací pravomocí; vítá šetření veřejné ochránkyně práv týkající se složení a transparentnosti odborných skupin v Komisi, především těch, které poskytují poradenství v oblasti společné zemědělské politiky (SZP), na niž EU vydává více než třetinu rozpočtu; podporuje její přístup k těmto skupinám a vybízí ji k dalšímu sledování transparentnosti jejich složení s cílem zaručit vyrovnané zastoupení a rovnováhu žen a mužů v široké škále ekonomických a neekonomických zájmových skupin ve všech oblastech politiky;

14.  konstatuje, že se v rejstříku transparentnosti již dobrovolně zaregistrovalo přes 7 000 organizací, což odráží rozmanitost veřejných a soukromých stran, s nimiž evropské instituce pracují; schvaluje podporu ochránkyně plánu místopředsedy Timmermanse, aby byl rejstřík povinný; vítá rozhodnutí Komise ze dne 1. prosince 2014, jež ukládá členům Komise i jejím vysoce postaveným pracovníkům povinnost zveřejňovat veškeré kontakty a setkání se zúčastněnými stranami a lobbisty; vítá skutečnost, že by rejstřík měl obsahovat informace o lidských a finančních zdrojích, jež mají lobbistické organizace k dispozici, což je ve větším souladu se stávajícími pravidly a ustanoveními týkajícími se otevřenosti a řádné správy v institucích EU;

15.  vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby zůstávala bdělá a odhodlaná a aby nadále naléhavě vyzývala Komisi, aby byla plně transparentní, pokud jde o členy a schůze všech skupin odborníků, technologických platforem a agentur; připomíná podmínky, které stanovil v roce 2012, když uvolnil zmrazení rozpočtů skupin odborníků;

16.  konstatuje, že v roce 2014 hrála veřejná ochránkyně práv klíčovou úlohu v oblasti transparentnosti údajů klinického hodnocení, protože pomohla vytvořit politiku Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) založenou na aktivním přístupu k transparentnosti; konstatuje, že v říjnu 2014 se EMA rozhodla aktivně zveřejnit zprávy o klinických studiích; vybízí veřejnou ochránkyni práv k tomu, aby nadále sledovala, jak EMA zajišťuje dostupnost údajů o klinickém hodnocení, a aby zaručila dodržení nejvyšších standardů transparentnosti;

17.  vyzývá členské státy, aby byly přičinlivější ve své povinné spolupráci s veřejnou ochránkyní práv;

18.  naléhavě žádá, aby veřejná ochránkyně práv pokračovala v úsilí o větší transparentnost v oblasti klinických hodnocení, především posuzování kvality výsledků Evropskou agenturou pro léčivé přípravky; připomíná, že toto posuzování musí být založeno na přidané hodnotě inovativních léčivých přípravků a skutečných nákladech na výzkum, což členským státům usnadní zavádění modelů stanovování cen a financování;

19.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby v mezích svých pravomocí pokračovala v úsilí o větší transparentnost ve výzkumu a vývoji s cílem zajistit dostupnost zdravotní péče;

20.  vítá nové nařízení EU o klinických hodnoceních, podle nějž musí být informace o klinických hodnoceních zveřejňovány; konstatuje, že „Mezinárodní den svobodného přístupu k informacím 2014“ organizovaný veřejnou ochránkyní práv byl věnován transparentnosti údajů o klinických hodnoceních;

21.  vítá šetření veřejné ochránkyně práv v oblasti ochrany základních práv ve všech případech provádění politiky soudržnosti Evropské unie, ustavené s cílem vytvořit růst a pracovní místa, řešit změnu klimatu a energetickou závislost a snížit chudobu a sociální vyloučení;

22.  konstatuje, že třetím největším balíčkem rozpočtových investic po společné zemědělské politice (SZP) a strukturálních fondech je Horizont 2020, jehož rozpočet dosahuje téměř 80 000 milionů EUR, a že se jedná o program klíčový pro hospodářský a sociální rozvoj v budoucnosti; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále zaručovala transparentnost celého procesu analýzy a udělování projektů v rámci programu Horizont 2020;

23.  vyzývá agenturu Frontex, aby zaručovala dobré podmínky navraceným osobám během letů za účelem jejich navrácení a řádné provádění svého kodexu chování pro společné návratové operace; vítá výzvu veřejné ochránkyně práv, aby agentura Frontex zavedla mechanismus podávání individuálních stížností na případná porušení základních práv; vybízí ji, aby v současné situaci, kdy se zvyšuje počet uprchlíků na hranicích Evropské unie, pokračovala v šetření v této otázce;

24.  vítá šetření veřejné ochránkyně práv ke zjištění, zda orgány a instituce EU dodržují svůj závazek zavést interní pravidla pro whistleblowing; připomíná devíti orgánům a institucím EU, na něž se obrátila veřejná ochránkyně práv, aby ji informovaly o pravidlech, která zavedly nebo zamýšlejí zavést;

25.  oceňuje veřejnou ochránkyni práv za šetření týkající se práva občanů podílet se na rozhodovacím procesu EU, především šetření, jak funguje evropská občanská iniciativa (ECI); konstatuje, že veřejná ochránkyně práv v roce 2014 vybídla organizátory iniciativ ECI, organizace občanské společnosti a další zainteresované strany, aby poskytly zpětnou vazbu k evropské občanské iniciativě za účelem jejího zlepšení; se znepokojením konstatuje, že představitelé petičních organizací žádají lepší harmonizaci a zlepšení správních metod pro sběr a zaznamenávání podpisů; očekává další návrhy na zlepšení, zejména pokud jde o stávající omezení procesu sběru podpisů, technická a ta, jež se týkají ochrany údajů; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby sdílela své zkušenosti a přispěla k přezkumu nařízení o evropské občanské iniciativě (ECI);

26.  vítá, že orgány vyhověly 80 % návrhů veřejné ochránkyně práv; je znepokojen, že tak ve 20 % případů stále neučinily; je si vědom toho, že návrhy veřejné ochránkyně práv nejsou právně závazné; naléhavě vyzývá orgány, instituce a agentury Unie, aby na kritické připomínky a návrhy doporučení veřejné ochránkyně práv reagovaly rychle, účinně a odpovědně; podporuje veřejnou ochránkyni práv v budoucích šetřeních v rámci svých pravomocí s cílem určit případné mezery transparentnosti v plnění rozpočtu EU, v případě potřeby ve spolupráci s Účetním dvorem, úřadem OLAF a parlamentním Výborem pro rozpočtovou kontrolu;

27.  připomíná, že veřejná ochránkyně práv má také možnost, a tudíž i povinnost, kontrolovat Parlament při provádění řádné správy pro občany EU;

28.  oceňuje veřejnou ochránkyni práv za její iniciativu před evropskými volbami spočívající v pořádání interaktivní události „Váš seznam přání pro Evropu“ („Your wish list for Europe“), která usilovala o to, aby se občané stali ústředním bodem rozhodování;

29.  vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby nadále propagovala Evropskou síť veřejných ochránců práv s cílem zlepšit informovanost občanů EU o rozdělení působnosti mezi evropským veřejným ochráncem práv, vnitrostátními veřejnými ochránci práv a Petičním výborem; uznává důležitý příspěvek této sítě v tom, že podporuje výměnu osvědčených postupů a informací o oblastech působnosti a pravomocech svých členů; konstatuje, že 59,3 % stížností zpracovaných v roce 2014 spadalo do působnosti členů sítě; vyzývá svůj petiční výbor, aby byl aktivnějším členem sítě a posílil svou spolupráci se sítí, pokud jde o společné politiky spadající do působnosti Evropské unie; konstatuje, že veřejná ochránkyně práv v roce 2014 tomuto výboru předala 86 stížností;

30.  vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby ve spolupráci s Evropským účetním dvorem prošetřovala programy a projekty financované Evropskou unií, se zvláštním zřetelem na financování projektů zaměřených na snižování rozdílů v rozvoji;

31.  souhlasí s veřejnou ochránkyní práv, že orgány EU mají zaručit, aby byly jejich služby dostupné osobám se zdravotním postižením a aby tyto osoby měly přístup k informacím a komunikačním prostředkům; naléhavě vyzývá orgány k zaručení otevřených, přístupných a dostupných pracovních prostředí pro osoby se zdravotním postižením, aby se tyto osoby mohly účinně a plně podílet na politickém a veřejném životě;

32.  vyzývá k navýšení ročního rozpočtu úřadu veřejné ochránkyně práv;

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.
(2) „Výroční zpráva evropského veřejného ochránce práv za rok 1999“ (Úř. věst. C 260, 11.9.2000, s. 1).


Výroční zpráva Evropské centrální banky za rok 2014
PDF 346kWORD 98k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2014 (2015/2115(INI))
P8_TA(2016)0063A8-0012/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky za rok 2014,

–  s ohledem na čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora v případě ze dne 16. června 2015,

–  s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, zejména na článek 15 tohoto statutu,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0012/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle poslední podzimní prognózy Komise se očekává zvýšení hospodářského oživení v eurozóně a odhaduje se růst reálného HDP o 1,4 % v roce 2015, o 1,7 % v roce 2016 a 1,8 % v roce 2017; vzhledem k tomu, že základy růstu jsou křehké; vzhledem k tomu, že silná politická podpora provádění udržitelných a sociálně vyvážených reforem je klíčová pro posílení hospodářského růstu;

B.  vzhledem k tomu, že podle uvedené prognózy se v eurozóně očekává pozvolný pokles nezaměstnanosti z 11,6 % na konci roku 2014 na 10,5 % na konci roku 2016; vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými členskými státy je míra nezaměstnanosti velmi rozdílná, a to v rozptylu od 6,4 % v Německu až po 26,6 % v Řecku; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti zůstává v řadě členských států na alarmující úrovni a dopadá zejména na mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané osoby;

C.  vzhledem k tomu, že podle uvedené prognózy by měl fiskální výhled vykázat v eurozóně zlepšení a očekává se snížení schodku veřejných financí (z 2,4 % v roce 2014 na 1,7 % v roce 2016) a veřejného dluhu (z 94 % na konci roku 2014 na 92,5 % na konci roku 2016);

D.  vzhledem k tomu, že nízké ceny energií, přestože mají negativní dopad na inflační očekávání, by mohly napomoci hospodářskému oživení;

E.  vzhledem k tomu, že tyto procesy jsou podporovány zejména soukromou spotřebou, vývozem a vnějšími faktory, jako je například nízká cena energií, zejména ropy, zatímco soukromé investice v eurozóně se zvyšují jen pozvolně a i nadále zůstávají na úrovni, která je významně nižší oproti úrovni zaznamenané v období před počátkem krize, a relativní podíl investic na HDP již po několik desetiletí soustavně klesá;

F.  vzhledem k tomu, že se podle výhledu ECB ze září 2015 očekává, že se průměrná míra inflace v eurozóně poté, co se v prvním pololetí roku 2015 blížila nule, zvýší až na 1,1% v roce 2016 a na 1,7% v roce 2017;

G.  vzhledem k tomu, že podle čl. 127 odst. 2 SFEU má Evropský systém centrálních bank za úkol „podporovat plynulé fungování platebních systémů“;

H.  vzhledem k tomu, že ECB v roce 2014 snížila svou úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace na účinnou spodní mez a úrokovou sazbu vkladové facility na -0,20 %; vzhledem k tomu, že nižší reálné úrokové sazby se neprojevily ani zvýšením úvěrů pro domácnosti a podniky, a zejména malé a střední podniky, přičemž na základě této skutečnosti ECB začala směřovat k opatřením nekonvenční měnové politiky;

I.  vzhledem k tomu, že ECB při výkonu své úlohy v oblasti dohledu dosud nebrala vždy dostatečně v úvahu zásadu proporcionality;

J.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství a že bankovní systém napomáhá zajištění jejich konkurenceschopnosti a růstu; vzhledem k tomu, že zajistit tok úvěrů pro mikropodniky a malé a střední podniky má zásadní důležitost, neboť představují 99 % všech podniků a 80 % všech pracovních míst v Unii, a mají tudíž klíčovou úlohu ve vytváření hospodářského růstu, v tvorbě pracovních míst a při odstraňování sociálních nerovností; vzhledem k tomu, že se objem bankovního úvěrování pomalu zvyšuje;

K.  vzhledem k tomu, že ECB v roce 2014 realizovala řadu cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO) a programů nákupu vybraných aktiv soukromého sektoru, jejichž účelem bylo podpořit úvěrování reálné ekonomiky;

L.  vzhledem k tomu, že 22. ledna 2015 ECB zahájila rozsáhlý program nákupu aktiv ve výši až 1,1 bilionu EUR, jenž má trvat do září 2016 či do okamžiku, než se dosáhne udržitelného směřování inflačního vývoje;

M.  vzhledem k tomu, že tím, že se rozhodla zapojovat do programu nákupů dluhopisů, zatížila ECB svou rozvahu vysokou rizikovostí;

N.  vzhledem k tomu, že jednotný mechanismus dohledu, který je prvním pilířem bankovní unie, zahájil své plné fungování dne 4. listopadu 2014, kdy na ECB převedl přímý dohled nad 122 největšími bankami v eurozóně; vzhledem k tomu, že u těchto významných bank bylo provedeno komplexní posouzení, jež sestávalo z přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu, které bylo dokončeno dne 26. října 2014; vzhledem k tomu, že jednotný mechanismus pro řešení krizí, jenž je druhým pilířem bankovní unie, vstoupil v platnost na počátku roku 2015, zatímco třetí pilíř, kterým je jednotný systém pojištění vkladů, nebyl dosud zřízen;

1.  opětovně zdůrazňuje, že územně nevyvážené a mírné oživení eurozóny očekávané v nadcházejících letech bude muset být posíleno a potenciální hospodářský růst bude potřeba navýšit, aby došlo ke snížení vysoké míry nezaměstnanosti, která je zaznamenána v řadě členských států eurozóny a ke snížení dluhové zátěže; zdůrazňuje, že mnoho členských států čelí podobným makroekonomickým výzvám; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit podmínky jak pro veřejné, tak soukromé investice zaměřené na posílení růstu a vytváření pracovních míst, a žádá proto, aby bylo vynaloženo další úsilí za účelem zajištění financování reálné ekonomiky; je přesvědčen o tom, že členské státy budou muset provádět udržitelné a sociálně vyvářené strukturální reformy;

2.  odsuzuje stávající rozdíl mezi úrokovými sazbami financování malých a středních podniků a sazbami úroků pro větší společnosti, byť se postupně snižují, rozdíl mezi úrokovými sazbami pro malé a velké půjčky a mezi podmínkami úvěrování malých a středních podniků, které se nacházejí v různých zemích eurozóny, i když uznává, že možnosti měnové politiky jsou v tomto směru omezené; v této souvislosti upozorňuje na úlohu úspor a družstevních a vzájemných bank a zdůrazňuje, že regulatorní rámec by měl vyhovovat jejich zvláštnímu způsobu fungování a ctít jejich zvláštní poslání, a orgány dohledu by tato hlediska měly brát v úvahu a zohlednit ve svých postupech a přístupech;

3.  zdůrazňuje, že přestože ECB provádí svá opatření usilující o udržení příznivých podmínek pro financování, soukromé a veřejné investice se i nadále v eurozóně pohybují výrazně pod úrovní před začátkem krize; vítá v tomto ohledu, že byl zřízen Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a byl také přijat plán Komise na vytvoření skutečné unie kapitálových trhů (UKT), což by mělo diverzifikovat zdroje financování v hospodářství EU, zvýšit přeshraniční investice a zlepšit přístup podniků, zvláště pak malých a středních podniků, k financování;

4.  konstatuje, že se ECB v reakci na složité podmínky krize státního dluhu, klesající inflace, poklesu úvěru a pomalého hospodářského růstu a s úrokovými sazbami blízkými k nulové spodní hranici rozhodla využít nekonvenčních nástrojů měnové politiky;

5.  bere na vědomí pozitivní, i když ještě mírný, dopad programu nákupu aktiv na peněžní a úvěrovou dynamiku, kdy je poskytován zatím nízký objem půjček podnikům, které však využívají postupného uvolňování úvěrových standardů, pokračuje uvolňování podmínek pro nové úvěry, klesá počet případů, kdy je žádost zamítnuta, roste poptávka po úvěrech a postupně se za první tři čtvrtletí roku 2015 zvýšily soukromé investice, přestože v rámci eurozóny přetrvávají výrazné rozdíly; dále konstatuje, že od zahájení programu nákupu aktiv se počala zvyšovat očekávaná míra střednědobé inflace, která se postupně přibližuje k cílové 2% úrovni, zatímco rizika deflační pasti se mohla snížit; žádá, aby ECB pokud možno uplatňovala program nákupu aktiv bez diskriminace u všech členských států, a respektovala přitom pravidla, kterými je ECB vázána;

6.  očekává, že ECB v souladu s článkem 282 SFEU přispěje obecným hospodářským politikám v Unii a k dosažení jejich cílů, aniž by byl ohrožen její hlavní úkol, kterým je zajištění cenové stability;

7.  zdůrazňuje, že příspěvek ECB obnáší úsilí, které je zaměřeno na poskytování úvěrů reálné ekonomice za nízké výpůjční náklady a napomáhání hospodářskému oživení v zájmu vytváření pracovních míst, růstu a udržování stability;

8.  je znepokojen možnými nechtěnými a dlouhodobými dopady nekonvenčních nástrojů měnové politiky ECB; bere na vědomí, že ukončení těchto opatření bude velice složitou záležitostí, která musí být důkladně naplánována, aby se zabránilo nezamýšleným narušením trhu, zejména pokud jde o vhodné, obezřetné řízení ukončení v náležitém okamžiku; žádá ECB, aby bedlivě sledovala rizika související s jejími programy nákupů; trvá na tom, že měnová politika nemůže vyřešit fiskální a hospodářské problémy, které v řadě členských států existují, a nemůže být náhradou za nezbytné udržitelné a sociálně vyvážené strukturální reformy, fiskální konsolidaci a cílené investice;

9.  volá k obezřetnosti v případě potenciálních rizik pro finanční stabilitu v důsledku prodloužení období nízkých úrokových sazeb v některých z členských států, což může mít negativní dopad na životní pojištění a penzijní plány; konstatuje, že dlouhodobé úrokové sazby odrážejí základní makroekonomické podmínky a rozhodnutí měnové politiky;

10.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na vylepšení makroobezřetnostního dohledu a dostupných nástrojů politiky, které by zmírňovaly rizika stínového bankovnictví, a to s ohledem na varování ECB uvedené v její výroční zprávě, neboť vzhledem k dlouhodobému stálému nárůstu nebankovní úvěrové činnosti v posledním desetiletí, a to až na hodnotu aktiv 22 bilionů EUR, je třeba vyvinout další iniciativy ke sledování a posuzování slabých míst v rostoucím odvětví stínového bankovnictví;

11.  vítá kategorický závazek ECB „učinit vše“ pro záchranu eura, jejž přijala v srpnu 2012;

12.  vyvozuje závěr, že program nákupů veřejných a soukromých dluhových cenných papírů na sekundárních trzích by byl účinnější;

13.  zdůrazňuje své obavy vyjádřené v rozsudku Soudního dvora ve věci C-62/14 ze dne 16. června 2015, v němž se uvádí, že se ECB může vystavovat při nákupu vládních dluhopisů na sekundárních trzích značnému riziku ztrát, včetně rizika částečného prominutí dluhu; konstatuje, že ve stejném rozsudku je dále vyjasněno, že tím není změněn závěr o tom, že ECB je oprávněna nakupovat vládní dluhopisy na sekundárních trzích a že tyto nákupy nejsou porušením zákazu měnového financování členských států;

14.  zdůrazňuje, že vysoká a rozdílná míra veřejného a soukromého zadlužení v některých členských státech, společně se zatím vyřešenými strukturálními slabinami bankovního sektoru, je překážkou pro řádné uplatňování měnové politiky a není v silách nekonvenční měnové politiky, kterou ECB uplatňuje, aby tuto skutečnost sama změnila;

15.  vyzývá členské státy eurozóny, na které se vztahuje makroekonomický ozdravný program, aby jednaly v souladu s čl. 7 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 a provedly komplexní audity svých veřejných financí, což mimo jiné umožní vyhodnotit příčiny, které vedly k hromadění nadměrného dluhu, a zpětně dohledat možné nesrovnalosti; zdůrazňuje, že účelem tohoto auditu by mělo být lépe porozumět minulým chybám, nikoli zahájit ad hoc proces restrukturalizace dluhu, který by mohl v některých zemích opět zažehnout dluhovou krizi;

16.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné dodržování a prosazování stávajícího rámce pro správu ekonomických záležitostí, aniž by bylo rozlišováno mezi malými a velkými členskými státy, zdůrazňuje, že dodržování střednědobého cíle stavů rozpočtu, které se blíží k rovnováze nebo dosahují přebytku v cyklicky očištěném vyjádření a bez vlivu jednorázových a dočasných opatření, umožní členským státům zvládat běžné cyklické výkyvy a zároveň udržet schodek veřejných financí v mezích 3 % referenční hodnoty HDP; má za to, že v zájmu lepšího udržení stability a růstu by měly být uplatněny veškeré stávající nástroje, které jsou k dispozici v rámci posíleného Paktu o stabilitě a růstu;

17.  potvrzuje svůj závazek respektovat nezávislost ECB při provádění měnové politiky, jak je zakotvena ve Smlouvách; má za to, že nezávislost centrální banky je klíčová pro dosažení cíle zachování cenové stability; zdůrazňuje, že všechny vlády a vnitrostátní veřejnoprávní orgány by se měly zdržet toho, aby po ECB požadovaly přijetí určitých konkrétních opatření;

18.  připomíná, že v článku 127 SFEU se uvádí, že „aniž je dotčen cíl cenové stability, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky v Unii“, což je dále upřesněno v článku 282 SFEU;

19.  upozorňuje na článek 123 SFEU, článek 21 Statutu Evropského systému centrálních bank a na článek 7 nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, který zakazuje přímý nákup dluhových nástrojů vydaných EU nebo vnitrostátními orgány veřejné správy nebo subjekty národními centrálními bankami nebo ECB; připomíná však, že tyto nákupy jsou povoleny na sekundárních trzích;

20.  vítá, že se ECB pokouší zvýšit inflaci na úroveň těsně pod 2 %, neboť to může rovněž přispět k úspěchu ostatních politik EU a zvýšit konkurenceschopnost, hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Evropě, budou-li tento cíl doprovázet cílené investice, ambiciózní a sociálně vyvážené strukturální reformy a fiskální konsolidace;

21.  vítá vstřícný krok ECB v podobě uveřejňování shrnutí zápisů z jejích jednání a se zájmem očekává oznámení dalších kroků, které zlepší transparentnost jejího způsobu komunikace; domnívá se, že v této oblasti by bylo možné dosáhnout dalšího pokroku, zejména pokud jde o jednotný mechanismus dohledu;

22.  vítá aktuální všeobecnou tendenci hlavních centrálních bank veřejně vysvětlovat měnová rozhodnutí ihned po jejich přijetí, praxi, v níž jde příkladem ECB; dále vítá zveřejnění jasnějších a transparentnějších odpovídajících postupů programu nouzové pomoci v oblasti likvidity (ELA) u platebně schopných finančních institucí (převážně národních bank) s dočasnými problémy s likviditou;

23.  připomíná svou žádost, aby výroční zpráva ECB zahrnovala zpětnou vazbu vztahující se na podněty uvedené ve výroční zprávě Evropského parlamentu; domnívá se, že zároveň se svým hodnocením měnových a finančních podmínek by bylo vhodné, pokud by ECB mohla uvést ve svém prohlášení po setkání Rady guvernérů ECB, které se koná každý měsíc, odhad míry výpadku produkce v eurozóně;

24.  opětovně připomíná význam čtvrtletního měnového dialogu pro zajištění transparentnosti měnové politiky ve vztahu k Parlamentu a široké veřejnosti; vítá praxi, kdy představitele ECB poskytují přesné a podrobné odpovědi na dotazy poslanců EP; rovněž vítá praxi, kdy ECB poskytuje doplňující informace písemnou formou, nejsou-li odpovědi dané během jednání dostatečné nebo vyčerpávající;

25.  zdůrazňuje, že musí být jednoznačně odlišována dohledová role ECB a její funkce v měnové politice, přičemž kombinace obou funkcí by pro ECB neměly vyvolávat střet zájmů; v té souvislosti připomíná hlavní zásadu, že nástroje používané pro utváření politik – v oblasti měnové i dohledu – by měly být zvoleny v závislosti na sledovaném cíli a příslušném problému;

26.  zdůrazňuje, že s ohledem na nové povinnosti svěřené ECB v oblasti dohledu a rovněž její poradenskou úlohu v programech Trojky a Čtyřky je nutná demokratická odpovědnost;

27.  zdůrazňuje význam organizační nezávislosti Evropské rady pro systémová rizika a vyzývá ECB, aby zvážila, jakým způsobem by bylo možné její nezávislost zvýšit;

28.  vyzývá ECB, aby zcela přepracovala návrh na zřízení komplexních souborů analytických údajů o úvěrech (Anacredit), s přihlédnutím zejména k zásadě proporcionality, a aby přitom dbala na to, aby stanovené úrovně prahových hodnot byly odpovídající snaze o minimalizování administrativních nákladů především pro menší finanční instituce;

29.  vítá ochotu, kterou vyjádřil Mario Draghi v průběhu měnového dialogu dne 23. září 2015, „informovat Evropský parlament o stanoviscích přijatých ECB“ na půdě subjektů, jako jsou Rada pro finanční stabilitu nebo Basilejský výbor pro bankovní dohled;

30.  připomíná, že role ECB zahrnuje i ochranu finanční stability, a tudíž potřebu zajistit dostatek likvidity k tomu, aby se předešlo hromadnému vybírání bankovních vkladů v platebně schopných bankách, které jsou součástí sítě Euro systém;

31.  připomíná, že úloha ECB v Trojce a Čtyřce byla kodifikována balíčkem dvou právních předpisů (článek 7 nařízení (EU) č. 472/2013); bere na vědomí rozsudek Soudního dvora ve věci C-62/14 ze dne 16. června 2015 a žádá ECB, aby jej při přijímání svých opatření zohlednila; naléhavě vyzývá ECB, aby znovu posoudila a v případě potřeby posílila svou nezávislost na politických rozhodnutích;

32.  vyzývá k důkladnému posouzení způsobu fungování Trojky a zapojení ECB do rámce činnosti Trojky a Čtyřky s cílem vyjasnit rozsah pravomocí a zajistit větší demokratickou zodpovědnost při přijímání a provádění záchranných programů;

33.  připomíná zprávu Parlamentu ze dne 28. února 2014 týkající se šetření role a fungování Trojky, v níž je nadcházející Parlament vyzván k dalšímu rozvíjení činnosti vycházející z této zprávy, rozpracování hlavních zjištění a dalšímu šetření;

34.  vyzývá členské státy, Radu a ECB, aby usilovaly o genderovou vyváženost v rozhodovacích orgánech ECB a aby věnovaly tomuto hledisku větší pozornost při obměně členů těchto orgánů, zejména v případě Rady guvernérů a výkonné rady;

35.  bere na vědomí, že Komise předložila dne 24. listopadu 2015 návrh o evropském systému pojištění vkladů, který se vztahuje na vklady v celé eurozóně;

36.  vítá projekt unie kapitálových trhů a jeho potenciál vyvážit možnosti financování, aniž by bylo zapotřebí snížit financování či zachovat jeho stávající úroveň, a to prostřednictvím jejich rozšíření a jejich větší rozmanitostí, čímž přispívá ke snížení nadměrné závislosti zemí eurozóny na bankovním systému a vytváří zásadní ochranný prvek měnové unie; varuje však před tím, aby UKT neodrazovala od bankovnictví zaměřeného na reálnou ekonomiku, neboť je nejvhodnější formou financování menších podniků;

37.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské centrální bance.


Zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem
PDF 338kWORD 84k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem (2015/2932(RSP))
P8_TA(2016)0064B8-0250/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na společná prohlášení, která dne 29. října 2015 učinili předseda Komise Jean-Claude Juncker a předseda Rady Donald Tusk s předsedou novozélandské vlády Johnem Keyem a dne 15. listopadu 2015 s předsedou australské vlády Malcolmem Turnbullem,

–  s ohledem na rámec pro partnerství EU a Austrálie ze dne 29. října 2008 a na společné prohlášení EU a Nového Zélandu o vztazích a spolupráci ze dne 21. září 2007,

–  s ohledem na dvoustranné dohody mezi EU a Austrálií, především na dohodu o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování a na dohodu o obchodu s vínem;

–  s ohledem na dvoustranné dohody mezi EU a Novým Zélandem, především na dohodu o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty a na dohodu vzájemném uznávání posuzování shody,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, a především na své postoje ze dne 12. září 2012 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Austrálií, kterou se mění Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody, certifikátů a označování mezi Evropským společenstvím a Austrálií(1) a ze dne 12. září 2012 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem, kterou se mění Dohoda o vzájemném uznávání posuzování shody mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem(2)

–  s ohledem na komuniké vydané po setkání hlav států a předsedů vlád zemí G20 konaném v Brisbane ve dnech 15.–16. listopadu 2014,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a australského ministra zahraničních věcí ze dne 22. dubna 2015 nazvané „Na cestě k užšímu partnerství mezi EU a Austrálií“ a na společné prohlášení předsedy Van Rompuye, předsedy Barrosa a předsedy vlády Keye ze dne 25. března 2014 o prohlubování partnerství mezi Novým Zélandem a Evropskou unií,

–  s ohledem na citlivý charakter některých odvětví zemědělství při těchto jednáních,

–  s ohledem na již značný počet dohod, o nichž nyní probíhají jednání mezi EU a jejími hlavními obchodními partnery,

–  s ohledem na čl. 207 odst. 3 a článek 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem (O-000154/2015 –B8-0101/2016),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Austrálie a Nový Zéland patří k nejstarším a nejbližším partnerům EU, neboť sdílíme společné hodnoty a soustavně prosazujeme prosperitu a bezpečnost v rámci systému založeného na pravidlech v celosvětovém měřítku;

B.  vzhledem k tomu, že EU, Austrálie a Nový Zéland společně usilují o řešení společných výzev v široké řadě otázek a spolupracují v rámci mnoha mezinárodních fór;

C.  vzhledem k tomu, že EU a Nový Zéland jsou smluvními stranami dohody o vládních zakázkách a Austrálie zahájila proces přistoupení k této dohodě;

D.  vzhledem k tomu, že EU, Austrálie a Nový Zéland se účastní mnohostranných jednání o další liberalizaci v oblasti environmentálních produktů (dohoda o environmentálním zboží) a obchodu se službami (TiSA);

E.  vzhledem k tomu, že Austrálie i Nový Zéland jsou smluvními stranami nedávno uzavřených jednání o transpacifickém partnerství (TPP) i stranami probíhajících jednání o regionálním komplexním hospodářském partnerství (RCEP) ve východní Asii, v němž jsou sdruženi nejdůležitější obchodní partneři Austrálie a Nového Zélandu;

F.  vzhledem k tomu, že Austrálie a Nový Zéland jsou dvě země z pouze šesti členských zemí WTO, které ještě nemají preferenční přístup na trh EU, ani za tímto účelem neprobíhají jednání;

G.  vzhledem k tomu, že Austrálie a Nový Zéland jsou dvě země, jež jsou plně právními státy a v nichž se v současné době těší životní prostředí i lidská, sociální a pracovní práva silné ochraně;

H.  vzhledem k tomu, že uzavření dohod o volném obchodu mezi EU a Austrálií a mezi EU a Novým Zélandem prohloubí obchodní a investiční vztahy, a vzhledem k tomu, že by to nepřicházelo v úvahu, pokud by tyto dohody omezily možnost stran zavést, zachovat nebo posílit jejich sociální, environmentální nebo pracovní normy;

I.  vzhledem k tomu, že dne 30. července 2014 uzavřela EU jednání o dohodě o partnerství, vztazích a spolupráci mezi EU a Novým Zélandem a dne 22. dubna 2015 jednání o rámcové dohodě mezi EU a Austrálií;

J.  vzhledem k tomu, že EU je pro Austrálii i Nový Zéland třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem, přičemž pro EU je Austrálie 21. a Nový Zéland 51. největším obchodním partnerem (2014);

K.  vzhledem k tomu, že Nový Zéland je jednou z mála zemí, v jejichž případě Komise uznala, že mají patřičnou úroveň ochrany soukromých údajů;

L.  vzhledem k tomu, že uzavření moderních, ambiciózních, vyvážených a komplexních dohod by posunulo hospodářské vztahy na novou úroveň;

M.  vzhledem k tomu, že Parlament bude muset přijmout rozhodnutí o udělení souhlasu s případnými dohodami o volném obchodu mezi EU a Austrálií a mezi EU a Novým Zélandem;

1.  zdůrazňuje význam, který má prohloubení vztahů mezi EU a asijsko-tichomořským regionem pro hospodářský růst v Evropě, a zdůrazňuje, že se tato skutečnost v obchodní politice Evropské unie odráží; uznává, že Austrálie a Nový Zéland jsou klíčovou součástí této strategie a že rozšíření a prohloubení obchodu s těmito partnery může přispět ke splnění tohoto cíle;

2.  vyjadřuje uznání Austrálii i Novému Zélandu za jejich pevné a soustavné odhodlání, pokud jde o vícestrannou obchodní agendu;

3.  domnívá se, že plný potenciál dvoustranné a regionální spolupráce Unie lze využít pouze tehdy, budou-li uzavřeny vysoce kvalitní dohody o volném obchodu s Austrálií i Novým Zélandem v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu, přičemž za žádných okolností nesmí dojít k oslabení či přesměrování zdrojů a pozornosti od ambice dosáhnout pokroku na vícestranné úrovni nebo plnit již uzavřené vícestranné a dvoustranné dohody;

4.  je přesvědčen, že vyjednání dvou oddělených, moderních, ambiciózních, vyvážených a komplexních dohod o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem v souladu se specifickými rysy jejich ekonomik je pragmatickým krokem při prohlubování dvoustranného partnerství a dalšího posilování stávajících, již vyspělých dvoustranných obchodních dohod a investičních vztahů, a přispělo by ke zmírnění případných negativních účinků nedávno uzavřené dohody o TPP; předpokládá, že výsledek jednání může být vzorem pro budoucí dohody o volném obchodu;

5.  vyzývá Komisi, aby v rámci analýzy rozsahu působnosti důkladně posoudila veškeré další příležitosti související s přístupem na trh pro evropské hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, které nabízí dohody o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem, a aby je zvážila v porovnání s jakýmikoli možnými defenzivními zájmy, jelikož Austrálie i Nový Zéland mají již poměrně otevřené trhy a v mezinárodním srovnání velmi nízká cla;

6.  zdůrazňuje, že se ambiciózní dohody mezi třemi vyspělými ekonomikami musí smysluplným způsobem zabývat investicemi, obchodem se zbožím a službami (v návaznosti na doporučení Evropského parlamentu z poslední doby, pokud jde o zachování politického prostoru a citlivá odvětví), elektronickým obchodem, veřejnými zakázkami, energetikou, státními podniky, hospodářskou soutěží, bojem proti korupci, regulačními otázkami týkajícími se například sanitárních a fytosanitárních překážek, technologickým výzkumem a zejména potřebami malých a středních podniků, a mohly by přispět ke správě celosvětového hospodářství tím, že posílí konvergenci a spolupráci v oblasti mezinárodních standardů, aniž by došlo k jakémukoli oslabení ochrany spotřebitelů (např. bezpečnosti potravin), životního prostředí (např. zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin) nebo úrovně sociální a pracovní ochrany;

7.  zdůrazňuje, že v případných dohodách by v samostatné kapitole měly být plně brány v úvahu potřeby a zájmy malých a středních podniků v otázkách týkajících se usnadnění přístupu na trh, aby se vytvořily konkrétní obchodní příležitosti;

8.  domnívá se, že propracovaná a ambiciózní kapitola o udržitelném rozvoji, která mimo jiné pokryje základní pracovní normy, čtyři prioritní úmluvy MOP týkající se správy a vícestranné dohody v oblasti životního prostředí, je nedílnou součástí každé případné smlouvy o volném obchodu; domnívá se, že dohoda by měla také zahrnovat vytvoření společného fóra občanské společnosti, které by monitorovalo a podávalo připomínky k jejímu provádění a způsobu, jakým strany respektují dodržování závazků a povinností v oblasti lidských práv, pracovních norem a ochrany životního prostředí;

9.  poukazuje na to, že zemědělství je velmi je velmi citlivým odvětvím a že v konečném a vyváženém výsledku, pokud jde o kapitoly týkající se zemědělství a rybolovu, musí být řádně zohledněny zájmy všech evropských producentů, například producentů masa, mléčných výrobků, cukru, obilovin a textilu a producentů v nejvzdálenějších regionech, a to i zavedením přechodných období nebo přiměřených kvót nebo tím, že v necitlivějších odvětvích nebudou přijímány žádné závazky; domnívá se, že jen tak lze posílit konkurenceschopnost a poskytnout výhody jak spotřebitelům, tak producentům; vyzývá k začlenění účinných dvoustranných ochranných opatření, která by zabránila prudkému nárůstu dovozu, jenž by způsobil nebo mohl způsobit vážnou újmu evropským producentům v citlivých odvětvích, a k provedení zvláštních opatření na ochranu citlivých produktů z nejvzdálenějších regionů, zejména vyloučení zvláštních cukrů;

10.  zdůrazňuje, že výsledkem jednání musí být silná a vymahatelná ustanovení týkající se uznání a ochrany práv duševního vlastnictví, včetně zeměpisného označení;

11.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve provedla komplexní hodnocení dopadů případných dohod na udržitelnost, aby mohla řádně posoudit možné zisky a ztráty vyplývající z posílení obchodních a investičních vztahů mezi EU a Austrálií a EU a Novým Zélandem, z nichž by těžili obyvatelé a podniky na obou stranách, včetně nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území;

12.  vyzývá Komisi, aby podmínila zahájení jednání s Austrálií a Novým Zélandem tím, že se na začátku jednání všechny strany zavážou k tomu, že jednání proběhnou co nejtransparentněji a při plném dodržení osvědčených postupů stanovených v rámci předchozích jednání a prostřednictvím trvalého dialogu se sociálními partnery a občanskou společností, a aby začlenila příslušnou míru ambicí do analýzy rozsahu působnosti;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům Austrálie a Nového Zélandu.

(1) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 210.
(2) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 210.


Zavedení kompatibilních systémů registrace zvířat v zájmovém chovu ve všech členských státech
PDF 333kWORD 79k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o zavedení kompatibilních systémů registrace zvířat v zájmovém chovu ve všech členských státech (2016/2540(RSP))
P8_TA(2016)0065RC-B8-0251/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na prohlášení Komise ze dne 4. února 2016 o zavedení kompatibilních systémů registrace zvířat v zájmovém chovu ve všech členských státech,

–  s ohledem na článek 43 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkající se provádění společné zemědělské politiky,

–  s ohledem na článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se zřízení a fungování jednotného trhu,

–  s ohledem na čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti,

–  s ohledem na článek 169 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se opatření na ochranu spotřebitele,

–  s ohledem na článek 13 SFEU, který stanoví, že při stanovování a uplatňování politik Unie zohledňují Unie a členské státy v plné míře požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013,

–  s ohledem na směrnici Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 15. dubna 2014 o návrhu nařízení o zdraví zvířat(1),

–  s ohledem na závěry 3 050. zasedání Rady pro zemědělství a rybolov ze dne 29. listopadu 2010 o dobrých životních podmínkách psů a koček,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi,

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 792/2012 ze dne 23. srpna 2012, kterým se stanoví vzor formuláře povolení, potvrzení a dalších dokumentů uvedených v nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a mění nařízení Komise (ES) č. 865/2006,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o bezpečnějším zdravotnictví v Evropě: zlepšení bezpečnosti pacientů a boj proti antimikrobiální rezistenci(2),

–  s ohledem na závěry studie mezioborové strategické expertní skupiny pro zvířata v zájmovém chovu na téma zoonóz (projekt CALLISTO),

–  s ohledem na první výsledky studie EU o psech a kočkách, s nimiž se obchoduje, kterou na základě prohlášení Komise připojeného k nařízení (EU) č. 576/2013 vypracovalo 12 členských států,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Komise financovala výzkum životních podmínek psů a koček používaných v komerčních praktikách;

B.  vzhledem k tomu, že nevládní organizace, donucovací orgány, příslušné úřady a veterináři předložili důkazy o rostoucím nezákonném obchodu se zvířaty v zájmovém chovu, při němž dochází k rozsáhlému porušování režimu pro přesun těchto zvířat, k obcházení kontrol a k padělání dokladů;

C.  vzhledem k tomu, že nevládní organizace, donucovací orgány a příslušné úřady spojují nezákonný obchod se zvířaty v zájmovém chovu, včetně volně žijících a exotických zvířat, se závažnou a organizovanou trestnou činností;

D.  vzhledem k tomu, že navzdory nedávným nápravným opatřením přetrvávají vážné obavy v souvislosti s informacemi uvedenými v cestovních dokladech zvířat v zájmovém chovu, zejména ohledně toho, jak lze prokázat uvedený věk dotčeného zvířete;

E.  vzhledem k tomu, že zvířata v zájmovém chovu, která jsou předmětem nezákonného obchodu, jsou často odchována ve špatných podmínkách, nedostatečně socializována a více ohrožena nemocemi; vzhledem k tomu, že více než 70 % nových nemocí, které se v posledních desetiletí objevily u lidí, bylo přeneseno ze zvířat a že zvířata v běžném zájmovém chovu jsou nositeli mnoha zoonóz, včetně vztekliny;

F.  vzhledem k tomu, že většina členských států již zavedla nějakou formu povinné registrace zvířat v zájmovém chovu a/nebo metody jejich identifikace; vzhledem k tomu, že tyto databáze ve většině případů doposud nejsou vzájemně kompatibilní a že je obtížné důsledně sledovat pohyb zvířat v zájmovém chovu uvnitř EU;

G.  vzhledem k tomu, že kompatibilní požadavky na identifikaci a registraci zvířat v zájmovém chovu by výrazně posílily ochranu životních podmínek a zdraví zvířat a veřejného zdraví a umožnily by účinně sledovat zvířata v zájmovém chovu na území Unie;

H.  vzhledem k tomu, že některé členské státy (například Nizozemsko a Belgie) již sestavily seznamy zvířat, která jsou vhodná k zájmovému chovu a/nebo k prodeji;

1.  poukazuje na pozitivní přínosy zvířat v zájmovém chovu pro životy milionů jednotlivců a rodin v celé EU a potvrzuje, že majitelům by mělo být umožněno s jejich zvířaty bezpečně a kontrolovaně cestovat po celé Unii;

2.  vítá zlepšení režimu pro přesun zvířat v zájmovém chovu, která zavedlo nařízení (EU) č. 576/2013, mimo jiné dodatečné bezpečnostní prvky v cestovních dokladech zvířat v zájmovém chovu, a další zlepšení, která budou následovat, jakmile legislativní orgány přijmou právní rámec pro zdraví zvířat;

3.  se znepokojením konstatuje, že nevládní organizace, donucovací orgány, příslušné úřady a veterináři předložili jasné důkazy o stále častějším porušování režimu pro přesun domácích zvířat, který je zneužíván ke komerčním účelům;

4.  konstatuje, že chybějící vakcinace a vhodná antivirová léčba a nedostatečná veterinární a sanitární péče o zvířata, s nimiž se nezákonně obchoduje pro účely zájmového chovu, často vedou k tomu, že je těmto zvířatům nutné podávat antibiotika; zdůrazňuje, že se tak zvyšuje riziko vzniku antimikrobiální rezistence;

5.  se znepokojením konstatuje nárůst zákonného i nezákonného obchodu s volně žijícími zvířaty, která jsou běžně chována v zájmovém chovu; konstatuje, že chování volně žijících druhů zvířat v zájmovém chovu zhoršuje životní podmínky daného zvířete a ohrožuje lidské zdraví a bezpečnost; konstatuje, že uvedený obchod má vážné dopady na přežití druhu, který je předmětem divokého odchytu určeného ke splnění obchodních dodávek; vyzývá Komisi, aby přijala přísná a účinná opatření k řešení nelegálního obchodu se zvířaty v zájmovém chovu, včetně volně žijících zvířat, jež jsou v zájmovém chovu;

6.  uznává, že ačkoli mnoho států již zavedlo povinné systémy identifikace a registrace zvířat v zájmovém chovu, přetrvávají určité nesrovnalosti, pokud jde o to, jaký typ informací se shromažďuje, na která zvířata se povinnost identifikace a registrace vztahuje a na které správní úrovni jsou tyto informace shromažďovány;

7.  konstatuje, že harmonizace požadavků na identifikaci a registraci psů (Canis lupus familiaris) a koček (Felis silvestris catus) by omezily příležitosti pro padělání dokumentů a nezákonný obchod, a tak by zlepšily životní podmínky zvířat, chránily veřejné zdraví a zdraví zvířat a umožnily účinnou sledovatelnost těchto zvířat na území Unie;

8.  vyzývá Komisi, aby poté, co vstoupí v platnost nařízení o přenosných nákazách zvířat, přijala akt v přenesené pravomoci, kterým stanoví pravidla podle článků 109 a 118 uvedeného nařízení týkající se podrobných kompatibilních systémů s prostředky a metodami identifikace a registrace psů (Canis lupus familiaris) a koček (Felis silvestris catus); zdůrazňuje, že v souladu se zákonnými standardy EU ve věci ochrany osobních údajů by měly být respektovány osobní údaje vlastníků a prodejců zvířat v zájmovém chovu;

9.  vyzývá Komisi, aby poté, co vstoupí v platnost nařízení o přenosných nákazách zvířat, zvážila přijetí aktů v přenesené pravomoci, kterými stanoví pravidla podle článků 109 a 118 uvedeného nařízení týkající se podrobných kompatibilních systémů s prostředky a metodami identifikace a registrace zvířat v zájmovém chovu vymezených v příloze 1 téhož nařízení;

10.  naléhavě vybízí Komisi, aby urychleně zveřejnila závěry studie o životních podmínkách psů a koček používaných v komerčních praktikách;

11.  je přesvědčen, že kompatibilní systém identifikace a registrace zvířat v domácím chovu v celé EU přinese výhody nejen pro boj s nezákonným obchodem; je přesvědčen, že tyto výhody zahrnují schopnost vysledovat zdroj epidemií a řešit problém týrání zvířat a další otázky spojené s životními podmínkami zvířat;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0381.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0197.


Humanitární situace v Jemenu
PDF 254kWORD 87k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu (2016/2515(RSP))
P8_TA(2016)0066RC-B8-0151/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Jemenu, zejména na usnesení ze dne 9. července 2015 o situaci v Jemenu(1),

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové (dále jen „místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky“) a komisaře pro humanitární pomoc a řešení krizí Christose Stylianidese ze dne 10. ledna 2016 o útoku na zdravotnické zařízení Lékařů bez hranic v Jemenu,

–  s ohledem na prohlášení, které dne 15. prosince 2015 vydal mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o obnově rozhovorů o Jemenu zprostředkovaných OSN, a na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Federicy Mogheriniové a komisaře pro humanitární pomoc a řešení krizí Christose Stylianidese ze dne 2. října 2015 o Jemenu,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci týkající se Jemenu, zejména na závěry ze dne 20. dubna 2015,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se Jemenu, zejména na rezoluce 2216 (2015), 2201 (2015) a 2140 (2014),

–  s ohledem na prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN ze dnů 10. ledna 2016 a 8. ledna 2016 o Jemenu,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že současná krize v Jemenu je výsledkem toho, že několik po sobě jdoucích vlád nevyšlo vstříc legitimní touze jemenských občanů po demokracii, hospodářském a sociálním rozvoji, stabilitě a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že tento neúspěch vytvořil podmínky pro vypuknutí násilného konfliktu, jelikož se nepodařilo vytvořit inkluzivní vládu a dosáhnout spravedlivého rozdělení moci a jelikož byly systematicky přehlíženy četné případy kmenového napětí v zemi, rozšíření nestability a hospodářské ochromení;

B.  vzhledem k tomu, že vojenský zásah v Jemenu pod vedením Saúdské Arábie, o nějž požádal jemenský prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí a při němž byly použity mezinárodně zakázané kazetové bomby, způsobil katastrofální humanitární situaci, jež postihuje obyvatelstvo celé země, má závažné důsledky pro tento region a představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že prvními oběťmi nynější eskalace vojenských střetů je civilní obyvatelstvo Jemenu, které již tak čelí zoufalým životním podmínkám;

C.  vzhledem k tomu, že hútijští rebelové obléhají třetí největší jemenské město Taiz a brání dodávkám humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že podle Stephena O’Briena, náměstka generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátora nouzové pomoci, potřebuje asi 200 000 civilistů, kteří se tak octli v pasti, naléhavě pitnou vodu, potraviny, lékařskou péči a další životně důležitou pomoc a podporu;

D.  vzhledem k tomu, že od začátku konfliktu bylo zabito nejméně 5 979 osob, z toho se téměř v polovině případů jedná o civilisty, a 28 208 osob utrpělo zranění; vzhledem k tomu, že mezi oběťmi jsou stovky žen a dětí; vzhledem k tomu, že pokračující boje mezi různými milicemi, bombardování a rozvrat základních služeb mají na civilní obyvatelstvo alarmující humanitární dopad;

E.  vzhledem k tomu, že podle přehledu humanitárních potřeb (HNO) na rok 2016, který byl zveřejněn v listopadu 2015, potřebuje nyní nějakou formu humanitární pomoci 21,2 milionu lidí (82 % populace); vzhledem k tomu, že podobně se odhaduje, že 2,1 milionu obyvatel je v současnosti podvyživených, z toho 1,3 milionu dětí trpí vážnou akutní podvýživou;

F.  vzhledem k tomu, že EU v roce 2015 poskytla v souvislosti s krizí v Jemenu a jejími dopady na Africký roh novou humanitární pomoc ve výši 52 milionů EUR; vzhledem k tomu, že EU poskytne až 2 miliony EUR na vytvoření mechanismu OSN pro ověřování a inspekce (UNVIM) pro obchodní dopravu do Jemenu, který usnadní nerušené dodávky zboží a humanitární pomoci do Jemenu;

G.  vzhledem k tomu, že podle více zpráv zasáhly vzdušné údery vojenské koalice pod vedením Saúdské Arábie civilní cíle, včetně nemocnic, škol, tržnic, sýpek, přístavů a táborů pro vysídlené osoby, a že vážným způsobem poškodily základní infrastrukturu pro poskytování pomoci a přispěly k závažnému nedostatku potravin a paliva v zemi; vzhledem k tomu, že dne 10. ledna 2016 byla bombardována nemocnice v severním Jemenu podporovaná organizací Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières (MSF)) a že při zásahu zemřelo nejméně šest lidí, desítka jich byla zraněna, včetně zaměstnanců MSF, a že zdravotnické zařízení bylo vážně poškozeno; vzhledem k tomu, že se jednalo o poslední ze série útoků na zdravotnická zařízení; vzhledem k tomu, že nezvratně poškozeno nebo zničeno bylo také mnoho historických památek a archeologických nalezišť, včetně několika částí historického centra v San´á, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO;

H.  vzhledem k tomu, že kvůli omezené přístavní kapacitě a přetížení v důsledku zničené infrastruktury a zařízení se do země dostane pouze 15 % objemu paliv dodávaného před krizí; vzhledem k tomu, že podle integrované klasifikace fází zabezpečování potravin Organizace OSN pro výživu a zemědělství je v současnosti osm provincií – Saada, Hadždža, Hudajda, Taiz, ad-Dáli, Lahdž, Abjan a Hadramaut – zařazeno z hlediska zabezpečování potravin mezi oblasti ve stavu nouze;

I.  vzhledem k tomu, že podle organizace Save the Children byly v důsledku bojů nebo nedostatku paliv zavřeny nebo vážně postiženy nemocnice nejméně v 18 z 22 jemenských provincií; vzhledem k tomu, že bylo zejména uzavřeno 153 zdravotních středisek, která předtím zajišťovala výživu více než 450 000 ohrožených dětí, a 158 ambulantních klinik poskytujících základní zdravotní péči téměř půl milionu dětí ve věku do pěti let;

J.  vzhledem k tomu, že podle fondu UNICEF má konflikt v Jemenu vážné dopady i na přístup dětí ke vzdělání, neboť bylo zavřeno 3 584 škol, tedy jedna čtvrtina, což znemožnilo školní docházku téměř 2 milionům dětí; vzhledem k tomu, že z toho 860 škol je poškozeno nebo jsou v nich ubytovány vysídlené osoby;

K.  vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 2015 bylo v celé zemi vyhlášeno příměří, které však je obecně porušováno; vzhledem k tomu, že mírové rozhovory znesvářených stran, které proběhly v polovině prosince 2015 ve Švýcarsku, nepřinesly žádné průlomové řešení, které by vedlo k ukončení konfliktu; vzhledem k tomu, že kvůli pokračujícímu násilí bylo dočasně odloženo obnovení mírových rozhovorů pod vedením OSN a pod záštitou zvláštního vyslance OSN pro Jemen Ismaíla Uld Šajcha Ahmada, jež bylo naplánováno na 14. ledna 2016;

L.  vzhledem k tomu, že situace v Jemenu představuje velké riziko pro stabilitu v tomto regionu, zejména v oblasti Afrického rohu, Rudého moře a v širší oblasti Blízkého východu; vzhledem k tomu, že se al-Káidě na Arabském poloostrově (AQAP) podařilo využít zhoršující se politické a bezpečnostní situace v Jemenu a rozšířit svou oblast vlivu a zvýšit počet a rozsah teroristických útoků; vzhledem k tomu, že takzvaný Islámský stát (ISIS) / Dá‘iš zapustil v Jemenu kořeny a spáchal teroristické útoky na šíitské mešity, při kterých zahynuly stovky lidí;

M.  vzhledem k tomu, že stabilní a bezpečný Jemen s řádně fungující vládou má zásadní význam pro mezinárodní úsilí v boji proti extremismu a násilí nejen v tomto regionu a také pro mír a stabilitu v samotném Jemenu;

N.  vzhledem k tomu, že po vypuknutí války pokračují některé členské státy EU ve schvalování dodávek zbraní a souvisejícího zboží do Saúdské Arábie; vzhledem k tomu, že tyto dodávky porušují společný postoj 2008/944/SZBP ke kontrole vývozu zbraní, který výslovně členským státům zakazuje povolovat zbrojní licence, pokud existuje vážné riziko, že vojenská technika nebo vybavení určené k vývozu mohou být použity k vážnému porušení mezinárodního humanitárního práva a k oslabení míru, bezpečnosti a stability v daném regionu;

1.  je hluboce znepokojen dramatickým zhoršováním humanitární situace v Jemenu, která se vyznačuje všeobecným nedostatkem potravin a závažnou podvýživou, plošnými útoky na civilní obyvatelstvo a zdravotnické a humanitární pracovníky a ničení civilní a zdravotnické infrastruktury v důsledku předchozích domácích konfliktů, zintenzivnění leteckých útoků vedených koalicí Saúdské Arábie, pozemních bojů a ostřelování, jež pokračují navzdory opakovaným výzvám k opětovnému ukončení násilností; hluboce lituje ztrát na životech v tomto konfliktu a utrpení osob zasažených boji a vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí; znovu potvrzuje, že je odhodlán Jemen a jeho lid nadále podporovat;

2.  je velmi znepokojen leteckými útoky koalice vedené Saúdskou Arábií a její námořní blokádou Jemenu, které způsobily smrt tisíců osob, prohloubily destabilizaci Jemenu, ničí fyzickou infrastrukturu v této zemi, vytvořily živnou půdu pro expanzi teroristických a extremistických organizací, jako je Islámský stát / Dá’iš a AQAP a vyostřily již tak kritickou humanitární situaci; důrazně odsuzuje rovněž destabilizující a násilné činy Hútiů podporovaných Íránem, mimo jiné obléhání města Taiz, které má na jeho obyvatele dramatické humanitární dopady;

3.  zdůrazňuje, že je třeba pod vedením OSN zahájit koordinovanou humanitární akci, a naléhavě vyzývá všechny země, aby přispěly k řešení humanitárních potřeb; naléhavě vyzývá všechny strany, aby v souladu se zásadou nestrannosti, neutrality a nezávislosti umožnily OSN a mezinárodním humanitárním organizacím vstup a dodávky nezbytně nutných potravin, léků, paliv a další potřebné pomoci, aby byly uspokojeny naléhavé potřeby civilistů zasažených krizí; vyzývá k okamžitému přerušení bojů z humanitárních důvodů, aby bylo možné obyvatelům Jemenu poskytnout životně důležitou pomoc; připomíná proto, že je naprosto zásadní, aby byla dále usnadněna obchodní doprava do Jemenu;

4.  vyzývá všechny strany, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo a mezinárodní ujednání v oblasti lidských práv a zajistily tak ochranu civilistů a aby se již přímo nezaměřovaly na civilní infrastrukturu, zejména na zdravotnická zařízení a systémy pro zásobování vodou; žádá o nezávislé vyšetření všech obvinění ze zneužívání, mučení, cíleného zabíjení civilistů a jiných případů porušování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;

5.  připomíná všem stranám, že nemocnice a zdravotnický personál jsou pod výslovnou ochranou mezinárodního humanitárního práva a že úmyslné útoky na civilisty a civilní infrastrukturu jsou válečným zločinem; žádá nestranné a nezávislé vyšetření všech obvinění z porušování mezinárodních ujednání v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, včetně posledních útoků na humanitární infrastrukturu a pracovníky; vyzývá všechny strany, aby respektovaly lidská práva a svobody všech občanů Jemenu, a zdůrazňuje, že je důležité zvýšit bezpečnost všech osob, které působí v mírových a humanitárních misích v této zemi, včetně humanitárních pracovníků, lékařů a novinářů;

6.  vyzývá EU, aby účinně prosazovala dodržování mezinárodního humanitárního práva, jak je stanoveno v příslušných obecných zásadách EU; zejména zdůrazňuje, že EU musí v rámci svých politických rozhovorů se Saúdskou Arábií poukazovat na nutnost dodržování mezinárodního humanitárního práva a v případě, že tyto rozhovory nepřinesou žádné výsledky, zvážit jiná opatření v souladu s obecnými zásadami EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva;

7.  vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby iniciovala uvalení zbrojního embarga EU na Saudskou Arábii na základě závažných tvrzení o porušování mezinárodního humanitárního práva Saudskou Arábií v Jemenu a na základě skutečnosti, že pokud by byl i nadále povolen prodej zbraní do Saudské Arábie, došlo by k porušení ustanovení společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008;

8.  domnívá se, že Saúdská Arábie a Írán mají zásadní význam pro řešení krize, a naléhavě obě strany vyzývá, aby pragmaticky a v dobré víře usilovaly o ukončení bojů v Jemenu;

9.  zdůrazňuje, že obnovit mír a zachovat jednotu, svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Jemenu lze pouze na základě širokého politického konsensu a prostřednictvím inkluzivních jednání; vyzývá všechny strany, aby se co nejdříve, bez předběžných podmínek a v dobré víře zapojily do nového kola rozhovorů a také aby své neshody řešily prostřednictvím dialogu a konzultací, odmítly násilí jako prostředek k dosažení politických cílů a zdržely se provokací a jednostranných akcí, které by znemožňovaly dosáhnout politického řešení; podporuje úsilí zvláštního vyslance OSN Ismaíla Uld Šajcha Ahmada o uspořádání mírových rozhovorů pod záštitou OSN v souladu s iniciativou Rady pro spolupráci v Zálivu, výsledky konference o národním dialogu a příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, zejména rezolucemi 2140 (2014) a 2216 (2015);

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Rady pro spolupráci v Zálivu, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států a vládě Jemenu.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0270.

Právní upozornění