Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2224(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0032/2016

Předložené texty :

A8-0032/2016

Rozpravy :

PV 09/05/2016 - 15
CRE 09/05/2016 - 15

Hlasování :

PV 10/05/2016 - 6.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0211

Přijaté texty
PDF 452kWORD 130k
Úterý, 10. května 2016 - Štrasburk Konečné znění
Nové nástroje územního rozvoje v politice soudržnosti v období 2014-2020
P8_TA(2016)0211A8-0032/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti pro období 2014–2020: Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj (2015/2224(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(5),

–  s ohledem na Územní agendu strategie EU 2020 schválenou na neformálním zasedání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj, které se konalo dne 19. května 2011 v Gödöllő,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 29. listopadu 2012 s názvem Komunitně vedený místní rozvoj(6),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. července 2015 k výsledku jednání o dohodách o partnerství a operačních programech(7),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2014 k tématu Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) jakožto nástroj politiky soudržnosti na období 2014–2020 pro místní rozvoj a rozvoj venkovských, městských a příměstských oblastí (průzkumné stanovisko na žádost řeckého předsednictví)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o demografických změnách a jejich důsledcích pro budoucí politiku soudržnosti EU(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o optimalizaci úlohy územního rozvoje v politice soudržnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o připravenosti členských států EU na účinný a včasný začátek nového programového období politiky soudržnosti(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 nazvané „Snaha o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020“(12),

–  s ohledem na informativní prezentaci z října 2015 s názvem „Nástroje na podporu územního a městského rozměru v rámci politiky soudržnosti: Integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj“ generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tematické sekce B: strukturální politiky a politiky soudržnosti Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii z července 2015 s názvem „Územní řízení a politika soudržnosti“ generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tematické sekce B: strukturální politiky a politiky soudržnosti Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii z února 2015 s názvem „Strategická ucelenost politiky soudržnosti: srovnání období plánování programů na roky 2007–2013 a 2014–2020“ generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tematické sekce B: strukturální politiky a politiky soudržnosti Evropského parlamentu,

–  s ohledem na šestou zprávu Komise z července 2014 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“,

–  s ohledem na studii Evropské komise z května 2015 s názvem „Praktická realizace Územní agendy Evropské unie 2020 – zvyšování efektivnosti a účelnosti politiky soudržnosti prostřednictvím místně podmíněného přístupu“, díl II – případové studie,

–  s ohledem na zprávu ze září 2011 s názvem „Jak posílit územní rozměr strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti EU na základě Územní agendy 2020“, která byla vypracována na žádost polského předsednictví Rady Evropské unie,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z listopadu 2014 nazvanou „Vytváření pracovních míst a místní hospodářský rozvoj“,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2015 nazvanou „Local Economic Leadership“ (Místní hospodářské vedení),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0032/2016),

A.  vzhledem k tomu, že územní soudržnost je klíčovým cílem Evropské unie, který je zakotven v Lisabonské smlouvě;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti na období 2014–2020 stanovuje a vybízí k využívání integrovaných a místně podmíněných přístupů v zájmu podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a současně podporuje územní správu;

C.  vzhledem k tomu, že integrovaný a místně podmíněný přístup mají potenciál zlepšit výsledky a účinnost veřejných opatření tím, že splní specifické požadavky daných území a pomůže jim zvýšit jejich atraktivitu;

D.  vzhledem k tomu, že komunitně vedený místní rozvoj (dále jen „CLLD“) a integrované územní investice (dále jen „ITI“) představují inovativní nástroje politiky soudržnosti, jež budou uplatňovat některé z členských států v této podobě vůbec poprvé a které mohou podstatně přispět k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, vytváření kvalitních místních pracovních míst, udržitelnému rozvoji a k dosažení cílů strategie Evropa 2020;

E.  vzhledem k tomu, že nové iniciativy v rámci ITI a CLLD představují krokové změny ve schopnosti místních zúčastněných stran kombinovat zdroje financování a plánovat správně zaměřené místní iniciativy;

F.  vzhledem k tomu, že posílení postavení regionálních a místních organizací je nezbytné pro úplné provádění politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti; vzhledem k tomu, že inovativní přístupy upřednostňující využívání místních znalostí při řešení místních problémů pomocí místních řešení nabývají stále většího významu; vzhledem k tomu, že participativní řízení, například participativní sestavování rozpočtu, má k dispozici nezbytné nástroje pro zapojování veřejnosti zaměřené na přenesení odpovědnosti za rozhodování na úroveň místních společenství;

G.  vzhledem k tomu, že CLLD vychází ze zkušeností s uplatňováním iniciativ LEADER, URBAN a EQUAL v předchozích obdobích financování a především rozvíjí přístup LEADER, který od svého zahájení v roce 1991 vedl k exponenciálnímu nárůstu místních akčních skupin a přispěl významným způsobem ke zlepšení kvality života občanů, zejména ve venkovských oblastech;

H.  vzhledem k tomu, že CLLD je povinný pouze pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a nepovinný pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropská sociální fond (ESF) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF);

I.  vzhledem k tomu, že tyto dva nové nástroje mohou sehrát významnou úlohu v přizpůsobování se demografickým změnám a zvrátit meziregionální nerovnováhy v oblasti rozvoje;

J.  vzhledem k tomu, že CLLD používá přístup zdola nahoru s cílem určit předměty rozvoje a financovat projekty s vazbou na místní potřeby společenství, místo aby se ukládaly cíle na úrovni členských států;

K.  vzhledem k tomu, že ITI představují nástroj, který lze využít k realizaci integrovaných opatření pro udržitelný rozvoj měst, jak je vymezeno v článku 7 nařízení (EU) č. 1301/2013;

L.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují rozdíly, pokud jde o struktury správy a zkušenosti s využíváním rozvojových iniciativ vycházejících „zdola“;

M.  vzhledem k tomu, že pro úspěch těchto nástrojů má zásadní význam kapacita a zapojení regionálních a místních aktérů, bez ohledu na pravomoci vymezené pro jednotlivé organizace;

N.  vzhledem k tomu, že regionální a místní orgány jsou vyzývány, aby zasahovaly do rozhodnutí týkajících se jejich vlastního rozvoje a aby podporovaly synergie mezi veřejným a soukromým sektorem, neboť se jedná o zásadní prvky schopné zajistit účinné řízení a administraci projektů, včetně zajištění stability přijatých závazků ;

O.  vzhledem k tomu, že pro místní a regionální orgány je zásadní, aby při rozhodování týkajícím se jejich vlastního rozvoje řádně vymezily svá aktiva a strategické výhody, přičemž by měly vycházet z informací získaných od společenství, a aby na těchto aktivech a výhodách stavěly při vypracovávání strategií regionálního a místního rozvoje, které by společně s přispěním jejich společenství mohly zvýšit kvalitu života občanů na základě vyjasnění vzniklých problémů, stanovení priorit a navržení udržitelných řešení společně s občany;

P.  vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1301/2013 stanoví, že „každý členský stát s ohledem na svou konkrétní územní situaci vypracuje v rámci své dohody o partnerství zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděl podpory na uvedená opatření na vnitrostátní úrovni“;

Q.  vzhledem k tomu, že iniciativa RURBAN pro spolupráci mezi venkovskými a městskými oblastmi přispívá k posilování regionální konkurenceschopnosti a vytváření partnerství pro rozvoj;

R.  vzhledem k tomu, že na úrovni Evropské unie jsou žádoucí rozpočty založené na výsledcích, a tudíž je nezbytné, aby finanční prostředky přidělované nástrojům ITI a CLLD byly využívány účinně, a to plněním politických cílů a stanovených priorit, aby u sledovaného cíle byla zajištěna co nejvyšší přidaná hodnota, a aby výsledky, jichž bylo dosaženo, byly získány za nejnižší možné náklady;

Obecné informace

1.  konstatuje, že pro úspěch přístupu, který vychází zdola, je klíčové hmatatelné zapojení regionálních a místních aktérů od samého počátku, jejich angažovanost ve strategiích územního rozvoje, přisvojení si těchto strategií a vhodné přenesení pravomocí a zdrojů na nižší rozhodovací úrovně; domnívá se, že zapojení partnerů může také posílit integrovaný a místně podmíněný přístup, zejména tam, kde je nízká míra zájmu o CLLD a ITI; poukazuje však na to, že místní aktéři potřebují technickou a finanční podporu z regionální, vnitrostátní a unijní úrovně, a to zejména v počátečních fázích postupu provádění;

2.  navrhuje stanovovat strategie v úvodních fázích prováděcího postupu ve spolupráci s regionálními a místními aktéry, zejména na úrovni specifického a specializovaného vzdělávání, a také na úrovni technické a finanční podpory, v kontextu účinného partnerství mezi regiony, členskými státy a EU;

3.  je toho názoru, že v rámci evropských strukturálních a investičních fondů by mělo být dále podpořeno další přenesení pravomocí a zdrojů a že nechuť řídících orgánů tak učinit může omezit potenciál těchto dvou nástrojů; vyzývá členské státy, aby se zasadily o zdola vycházející přístup přenesením odpovědnosti na místní skupiny; vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům doporučení a všeobecné pokyny k tomu, jak v souvislosti s prováděním CLLD a ITI překonat otázku nedůvěry a administrativní překážky mezi rozdílnými úrovněmi správy, ale aby při tom setrvala plně v rámci svých pravomocí;

4.  zdůrazňuje, že pro místní úroveň je navržení vysoce kvalitních integrovaných víceodvětvových inovativních strategií výzvou, zejména pokud je třeba vytvářet je participativně;

5.  upozorňuje na skutečnost, že opatření přijímaná v rámci těchto nástrojů mají zohlednit priority místních aktérů, ale současně musí být sladěna s obecnými cíli operačních programů a s ostatními strategiemi unijního, vnitrostátního, regionálního a místního rozvoje a se strategiemi pro inteligentní specializaci a zároveň zajistit určitou míru flexibility;

6.  připomíná, že nejenom programy EU musí být flexibilnější a lépe integrované, ale že to platí i pro hlavní vnitrostátní a regionální politiky; zdůrazňuje, že zajištění obecnější povahy správní reformy pomůže tomu, aby k poskytování finančních prostředků EU nedocházelo v rámci „paralelním“ s rámcem vnitrostátních a regionálních politik, ale že budou tyto prostředky naopak začleněny do širšího úsilí o vytvoření udržitelných hospodářských výsledků;

7.  má za to, že nezaměstnanost mladých lidí je nejtíživějším problémem členských států společně s nedostatečným financováním malých a středních podniků; zdůrazňuje, že strategie místního a územního rozvoje musí tyto problémy řešit jako jednu ze svých priorit; vyzývá místní a regionální orgány, aby v zájmu podpory zaměstnanosti a meziregionální mobility mladých lidí zavedly daňové a další pobídky a aby v partnerství s institucemi odborné přípravy stavěly do popředí odbornou přípravu;

8.  doporučuje, aby místní a regionální orgány dbaly zvláště na projekty určené k přizpůsobení míst a regionů nové demografické realitě a na zmírnění nerovnováhy, která je jejím důsledkem, a to zejména těmito prostředky: 1. přizpůsobením sociálních infrastruktur a infrastruktur pro mobilitu demografickým změnám a migračním tokům; 2. vytvářením specifického zboží a služeb zaměřených na stárnoucí populaci; 3. podporou pracovních příležitostí pro starší osoby, ženy a migranty, které přispívají k sociálnímu začlenění; 4. rozšířením digitálních propojení a vytvářením platforem, jež umožňují a posilují zapojení občanů z izolovanějších regionů a jejich interakci s různými správními, sociálními a politickými službami orgánů na všech úrovních (místní, regionální, vnitrostátní a evropské);

9.  vybízí Komisi a členské státy, aby poskytly dodatečnou podporu, odbornou přípravu a poradenství malým a méně rozvinutým lokalitám, které disponují pouze skrovnějšími zdroji a kapacitami a pro něž může být obtížné vyrovnat se během plánování a realizace s administrativní zátěží a složitostí spojenou s prováděním těchto nástrojů; připomíná, že územní soudržnost musí vycházet zdola a musí rovněž zahrnovat malé správní subjekty, které nesmí být jakkoli vylučovány nebo diskriminovány, pokud jde o přístup k ITI a CLLD; vyzývá Komisi, aby informovala o výsledcích osvědčených postupů v jednotlivých členských státech a navrhuje, aby byly sdíleny prostřednictvím sítě on-line, jež by pro tyto subjekty zajistila rovnost přístupu k těmto nástrojům; vyzývá vnitrostátní a regionální orgány, aby navrhly řešení zaměřená na seskupování malých správních subjektů s přihlédnutím k územnímu rozměru a ke specifickým potřebám rozvoje;

10.  vybízí členské státy, aby vypracovaly strategii pro větší zužitkování CLLD a ITI na základě přístupu využívajícího více fondů a s cílem vytvořit účinnější strategie regionálního a místního rozvoje, a to zejména v oblastech, na které odkazuje článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie; vyzývá členské státy, aby případně využívaly flexibilitu podle čl. 33 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních, a mohly tak lépe reagovat na zvláštnosti těchto regionů; vybízí k tomu, aby byla v těchto oblastech v souvislosti s jejich izolovaností a částečnou konkurenční nevýhodou zaváděna zvláštní opatření pro poskytování technické podpory a pomoci s vytváření kapacit určené správním orgánům;

11.  zdůrazňuje, že pro zúčastněné strany není lehké integrovat více fondů, a to zejména v souvislosti s CLLD a ITI; domnívá se, že pro vytvoření podmínek pro provádění těchto nástrojů je zapotřebí usilovat o zjednodušení ve všech oblastech; vítá proto ustavení skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni, která monitoruje zjednodušení pro příjemce evropských strukturálních a investičních fondů, a úsilí Komise v oblasti zlepšování právní úpravy; zdůrazňuje, že při tvorbě doporučení je zapotřebí nalézt evropský rámec;

12.  obzvláště zdůrazňuje, že je zapotřebí bojovat proti postupům tzv. gold-platingu, kdy se na vnitrostátní, regionální a místní úrovni vytvářejí další, často zbytečné požadavky a překážky; konstatuje, že u mnohých příjemců se často zvyšuje finanční a administrativní zátěž kvůli různým auditním úrovním; trvá na tom, že nesmí docházet k překrývání administrativních úkolů, a zdůrazňuje, že je důležité nastolit podmínky pro investice a partnerství veřejného a soukromého sektoru; doporučuje, aby se auditní činnosti zefektivnily, monitoring se zaměřil na proces a na hodnocení výkonnosti a aby současně byly zachovány účinné kontroly;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a prováděly cílenou odbornou přípravu určenou pro regionální a místní aktéry a zaměřenou na CLLD a ITI, a vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost vzdělávacím programům zaměřeným na místní příjemce; má zato, že je zásadně zapotřebí zajistit, aby se do těchto aktivit zapojila všechna příslušná odvětví společnosti a byla v nich zastoupena; zdůrazňuje význam účinného a účelného využívání technické pomoci na podporu těchto nástrojů, aniž by však docházelo k duplikování organizací;

14.  vítá, že se Komise zaměřila na výsledky a výstupy, což by také mělo pomoci tvůrcům politik na místní úrovni, aby se posunuli od přílišného zaměření na čerpání finančních prostředků a na katalogizaci procesu provádění směrem k určení reálných a smysluplných cílů, jež budou produkovat hmatatelnou změnu pro jejich místní podniky a obyvatele;

15.  vyjadřuje obavy nad nedostatkem náležité komunikace mezi různými zúčastněnými stranami; vybízí k iniciativám zaměřeným na posílení výměny informací; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zlepšila koordinaci a šíření informací ohledně CLLD a ITI; trvá na tom, že CLLD a ITI zvyšují zapojení občanů do řízení na místní a regionální úrovni prostřednictvím přímého zapojení občanů do rozhodovacího procesu v zájmu zvýšení odpovědnosti za rozhodnutí, a vyzývá místní a regionální orgány, aby se vhodnými metodami snažily zapojit občany do veřejných konzultací a s tím podporovaly vyspělejší formu poradní a kolaborativní kultury;

16.  vybízí Komisi, členské státy a regiony, aby tam, kde je to vhodné, zajistily, že budou k dispozici vhodné mechanismy pro zamezení problémům, které mohou vznikat mezi řídícími orgány a jednotlivými partnerstvími, a dále aby zajistily, že potencionální příjemci budou náležitým způsobem informováni a chráněni, pokud jde o tyto mechanismy; bere na vědomí prodlení, ke kterému došlo v důsledku řešení sporů vyplývajících ze stížností, a trvá na vytvoření souboru konkrétních pravidel pro stanovení postupů pro vyřizování stížností a rychlé vyřešení oblasti zadávání veřejných zakázek;

17.  vyzývá Komisi, a zejména její generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, aby ustavila rámec pro spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), čímž bude možné využít jejích dlouhodobých zkušeností s realizací Programu rozvoje místního hospodářství a zaměstnanosti (LEED), a aby se snažila nalézt synergie mezi nástroji, zejména pokud jde o zvýšení realizační kapacity místních aktérů;

18.  zdůrazňuje, že větší úsilí jak ze strany členských států, tak ze strany Komise je důležité pro to, aby se zvýšilo využívání nových nástrojů v kontextu Evropské územní spolupráce; zdůrazňuje, že sousední oblasti rozdělené hranicí se často potýkají se stejnými problémy, které lze lépe řešit společně, na místní úrovni;

19.  je znepokojen vysokou mírou nezaměstnanosti v řadě členských zemí a regionů EU; vybízí členské státy, aby tyto nástroje využívaly v projektech, které povedou k vytváření vysoce kvalitních pracovních míst a příležitostí pro malé a střední podniky, k podpoře investic, udržitelného růstu podporujícího začlenění a sociálních investic a přispějí ke snižování chudoby a k sociálnímu začlenění, zejména v těch regionech a subregionech, kde je to nejvíce potřeba; poukazuje v této souvislosti na význam integrovaného financování, zejména na kombinaci ESF a EFRR; podtrhuje možnost zpětného investování části místních daní do činností orientovaných na výsledky; vyzývá Komisi, aby v souladu s balíčkem opatření v oblasti sociálních investic vypracovala zvláštní investiční strategii, která by mohla být prospěšná regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti;

20.  vyzdvihuje potenciál přístupu CLLD, tzn. přístupu zdola nahoru, k podpoře strategií místního rozvoje, vytváření pracovních příležitostí a vybízení k udržitelnému rozvoji venkova; domnívá se, že ITI a CLLD mají potenciál reagovat přímo na místní potřeby a výzvy cílenějším a vhodnějším způsobem, trvá na větším začleňování městských oblastí do tohoto mechanismu a vyzývá Komisi, aby tuto strategii aktivně uplatňovala; konstatuje, že ITI poskytují účinný mechanismus pro provádění integrovaných plánů obnovy a rozvoje měst; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu posílení součinnosti uplatňovala nařízení týkající se financování CLLD a ITI z evropských strukturálních a investičních fondů jako jeden celek;

21.  upozorňuje Komisi, že za účelem dosažení podstatného pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 je třeba věnovat jak v přezkumu strategie, tak v přezkumu víceletého finančního rámce více pozornosti regionální a místní situaci a konkrétním zvláštnostem příslušných oblastí;

Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)

22.  vítá zřízení nového nástroje CLLD, který rozvinul iniciativu LEADER, aby zvýšil pravomoc místních komunit a poskytoval konkrétní místní řešení nejen prostřednictvím EZFRV, ale i ESI fondů;

23.  zdůrazňuje, že CLLD skýtá příležitosti pro městské a příměstské oblasti a měl by být nedílnou součástí širších strategií městského rozvoje, mimo jiné cestou přeshraniční spolupráce; připomíná, že za účelem zajištění maximální účinnosti rozvojových strategií musí být rozvoj městských oblastí udržitelný a musí probíhat v souladu s rozvojem jejich okolí, příměstských oblastí a venkovských oblastí;

24.  lituje toho, že v řadě členských států bude CLLD fungovat s využitím jediného fondu, což může zmařit šance na vytvoření účinnějších strategií místního rozvoje; připomíná, že je důležitý integrovaný přístup a že je třeba, aby se zapojilo co možná nejvíce místních aktérů občanské společnosti;

25.  vítá zřízení horizontální pracovní skupiny pro partnerství, která byla vytvořena díky GŘ REGIO;

26.  apeluje na důsledné dodržování kodexu chování pro partnerskou spolupráci, zejména pokud jde o uplatňování principu partnerství ve využívání nástrojů ITI a CLLD;

27.  vybízí k budování kapacit a zvyšování povědomí na straně sociálních a hospodářských partnerů a rovněž u aktérů občanské společnosti a k aktivnímu zapojení těchto stran, aby co nejvíce z nich mohlo předložit návrhy strategií CLLD před koncem lhůty pro předkládání návrhů (tj. do 31. prosince 2017);

28.  je znepokojen tím, že v některých členských státech znamená CLLD jen pouhé zaškrtávání kolonek a nikoliv skutečný přístup zdola nahoru; v této souvislosti trvá na tom, že místní aktéři mají mít skutečné rozhodovací pravomoci;

29.  žádá Komisi a členské státy, aby společně podporovaly sdílení osvědčených postupů, které se týkají místních akčních skupin (MAS), na základě strategie šíření informací na evropské úrovni ohledně jejich úspěšných projektů, a to s využitím stávajících nástrojů a platforem, jako jsou např. TAIEX, REGIO, PEER 2 PEER, URBACT a síť pro rozvoj měst;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaváděly iniciativy CLLD a aby v operačních programech a v kontextu regionálních, vnitrostátních a unijních politických rámců poskytly více flexibility, a mohly tak lépe zohlednit priority strategií CLLD; uznává úspěch MAS v projektovém řízení a vyzývá ke komplexnějšímu financování a ke zvážení rozšíření působnosti těchto skupin; s politováním konstatuje skutečnost, že v některých členských státech je CLLD omezen vnitrostátními orgány jen na jeden specifický cíl politiky; naléhavě žádá Komisi, aby poskytla členským státům pokyny ohledně financování CLLD, které se bude opírat o více fondů, jakož i pokyny týkající se motivace pro využívání finančních nástrojů;

31.  připomíná, že nařízení o ESF umožňuje přisoudit „strategiím pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit“ zvláštní investiční prioritu v rámci tematického cíle 9, a vybízí členské státy, aby to zahrnuly do svých operačních programů; poukazuje na to, že fond může poskytnout zásadní podporu územním dohodám o zaměstnanosti, strategiím městského rozvoje a budování institucionálních kapacit na místní a regionální úrovni, a žádá Komisi, aby členským státům poskytla dodatečnou pomoc při prosazování těchto zvláštních investičních priorit a aby ve svých výročních zprávách o činnosti informovala o rozsahu realizace těchto priorit; vyzývá Komisi, aby využila přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období a reagovala v něm na problémy, které byly zjištěny v souvislosti s využíváním těchto nástrojů, a navrhla udržitelná řešení;

32.  je přesvědčen, že do strategie CLLD by měly být zahrnuty nástroje jako participativní sestavování rozpočtu, neboť se jedná o demokratický postup významně přispívající ke zvyšování zapojení sociálních a hospodářských partnerů v zájmu posilování sociální soudržnosti na místní úrovni a zvyšování účinnosti veřejných výdajů;

33.  zdůrazňuje, že je zásadně zapotřebí uplatňovat nediskriminační a transparentní přístup a co nejvíce omezovat možné střety zájmů v interakci mezi jednotlivci z řad veřejnosti a soukromými sektory, s cílem zajistit rovnováhu mezi efektivností, zjednodušováním a transparentností; dále vítá zapojení široké škály partnerů do MAS; považuje za vhodné ustanovení, podle něhož nesmí mít veřejné orgány ani žádná jednotlivá zájmová sdružení více než 49 % hlasovacích práv v MAS, jak je stanoveno stávajícím právním rámcem, což umožňuje přispět k posunu od administrativního přístupu směrem k inovativnímu přístupu zaměřenému na výsledky; žádá Komisi, aby důsledně monitorovala a posoudila uplatňování tohoto ustanovení, včetně okolností, za kterých mohou být povoleny určité výjimky, a aby poskytla cílenou technickou pomoc a pomoc při budování kapacit;

Integrované územní investice (ITI)

34.  bere na vědomí, že pro realizaci ITI lze využít řadu odlišných přístupů k řízení; domnívá se však, že je zásadně třeba, aby místní partneři sehráli roli klíčových aktérů při přípravě strategie územního rozvoje ITI a byli rovněž plně zapojeni do jejího řízení a monitorování a převzali příslušnou zodpovědnost v oblasti auditu, čímž pomohou zajistit skutečně místní zainteresovanost na opatřeních ITI;

35.  zdůrazňuje, že ITI by neměly být omezeny pouze na městské oblasti, ale mohly by se vztahovat i na takové zeměpisné oblasti, jako jsou městské čtvrti, metropolitní oblasti, území propojující město a venkov, oblasti na subregionální nebo přeshraniční úrovni; zdůrazňuje, že nástroj ITI má nejlepší předpoklady pro to, aby zohledňoval specifika územních potřeb tím, že bude pružněji vymezovat jejich územní rozsah, a tak může být uplatněn skutečně místně podmíněný přístup; domnívá se, že ITI rovněž poskytují vhodnou strukturu pro řešení problematiky území se špatným přístupem ke službám a izolovaných a znevýhodněných komunit; žádá Komisi a členské státy, aby optimalizovaly lidské a technické zdroje a více využívaly své ITI v oblasti přeshraniční spolupráce;

36.  zdůrazňuje, že včasné zapojení regionálních a místních orgánů a zúčastněných stran, včetně aktérů občanské společnosti, do strategie územního rozvoje, které bude probíhat zdola, a větší přenesení odpovědnosti na ně, je klíčové z hlediska budoucí zainteresovanosti a účasti v integrované územní strategii a z hlediska úspěchu této strategie, která bude realizována na místní a meziodvětvové úrovni; trvá na tom, aby byla rozšířena kapacita k využití jejich vlastního potenciálu rozvoje v souladu s místními specifiky;

37.  vybízí členské státy, aby se rozhodly pro přístup k ITI, jenž se bude opírat o využití více fondů, a mohly tak dosáhnout synergie mezi fondy na daném území a komplexněji řešit příslušné výzvy; zdůrazňuje, že cílené budování kapacit je nezbytné pro usnadnění sdružování fondů z různých zdrojů;

38.  zdůrazňuje, že pozdní rozhodnutí přijaté na vnitrostátní úrovni o využívání nástroje ITI bylo zdůrazněno jako hlavní problém, pokud jde o řádné formulování územní strategie, vytvoření koordinační struktury, stanovení rozpočtu a vypracování vnitrostátního právního základu pro ITI;

39.  vítá úsilí, které Komise společně s odbornou skupinou pro oblast územní soudržnosti a městských záležitostí (TCUM) vynakládá na přípravu variant ITI; potvrzuje názor, podle něhož by se tyto pokyny měly objevit již v rané fázi postupu programování; domnívá se, že je zapotřebí pokyny aktualizovat a doplnit je o reálné příklady a zkušenosti, které byly získány po uplatnění ITI;

40.  žádá Komisi, aby zohlednila výsledky průzkumu provedeného Výborem regionů v roce 2015, a to účinnějším využíváním IT nástrojů a snížením produkované administrativy, zavedením pružnějších pravidel pro země/regiony s velmi nízkými přidělovanými prostředky, zlepšením mechanismů spolufinancování v členských státech a poskytnutím většího objemu odborné přípravy osobám odpovědným za řízení a čerpání fondů, včetně volených politiků;

Budoucí doporučení

41.  domnívá se, že CLLD a ITI by měly hrát ještě důležitější roli v budoucí politice soudržnosti; vyzývá Komisi, aby před předložením nového legislativního návrhu, jenž se bude týkat možných řešení ve vztahu k těmto nástrojům v období po roce 2020, připravila příslušnou zprávu, v niž popíše silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby („analýzu SWOT“) provádění těchto dvou nástrojů;

42.  žádá, aby výše uvedená zpráva obsahovala analýzu dopadů a účinnosti CLLD a ITI a aby posoudila, zda by byl v rámci právní úpravy politiky soudržnosti v období po roce 2020 vhodný povinný přístup, pokud jde o tyto nástroje, který by na ně vyčleňoval prostředky v operačních programech; navrhuje posoudit podobu konkrétních pobídek, které by členské státy vybízely k realizaci CLLD a ITI, společně s potenciálními prostředky k zajištění větší provázanosti operačních programů s CLLD a ITI; zdůrazňuje, že tato analýza by měla být založena na příslušném souboru ukazatelů, v nichž se budou odrážet jak kvalitativní, tak kvantitativní prvky;

43.  požaduje, aby se v příštím období politiky soudržnosti během programování, jakož i v prováděcí fázi formalizoval přístup zdola nahoru ve vztahu k ITI;

44.  vybízí Komisi a členské státy, aby prostřednictvím koordinace s příslušnými místními orgány sledovaly využívání fondů ITI, které jsou díky fúzi kvantitativně významnější než v dřívější době; zdůrazňuje, že je to důležité z hlediska omezení možnosti korupce v členských státech;

45.  opakuje, že zejména při poskytování pokynů je zapotřebí dvojího přístupu, a to zaprvé ve vztahu ke členským státům, které mají pouze vnitrostátní operační programy, a zadruhé vůči členským státům, které disponují rovněž regionálními operačními programy;

46.  trvá na tom, že je zapotřebí, aby Komise, členské státy a regiony zlepšily koordinaci svých kroků, pokud jde o pokyny k těmto nástrojům; doporučuje, aby byly pokyny vypracovávány souběžně s návrhem nových právních předpisů o politice soudržnosti na programové období po roce 2020 a následně byly aktualizovány; zdůrazňuje, že tím by bylo možné poskytnout dokumenty obsahující pokyny včas, posílit právní jistotu pro všechny strany a rovněž vyjasnit způsob uplatňování navrhovaných ustanovení v praxi;

o
o   o

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a regionálním a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
(4) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(6) Úř. věst. C 17, 19.1.2013, s. 18.
(7) Úř. věst. C 313, 22.9.2015, s. 31.
(8) Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 1.
(9) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 9.
(10) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 6.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2014)0015.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0419.

Právní upozornění