Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2097(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0076/2016

Předložené texty :

A8-0076/2016

Rozpravy :

PV 12/05/2016 - 6

Hlasování :

PV 12/05/2016 - 9.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0226

Přijaté texty
PDF 540kWORD 118k
Čtvrtek, 12. května 2016 - Štrasburk Konečné znění
Rámcová dohoda o rodičovské dovolené
P8_TA(2016)0226A8-0076/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. května 2016 o uplatňování směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (2015/2097(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 3 a článek 5 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 8 a 10, čl. 153 odst. 1 písm. i) a článek 157 Smlouvy o fungování Evropské Unie,

–  s ohledem na články 7, 9, 23, 24 a 33 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES,

–  s ohledem na směrnici Rady 2013/62/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se z důvodu změny statusu Mayotte vůči Evropské unii mění směrnice 2010/18/EU, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006 (777751/1/06 REV 1),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: silnější podpora pro sladění profesního, soukromého a rodinného života“ (COM(2008)0635),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (C(2013)0778),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2015(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o mateřské dovolené(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(4),

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z května 2015 nazvanou „Rovnost žen a mužů v oblasti zaměstnání a povolání – posouzení uplatňování směrnice 2006/54/ES v Evropské unii“,

–  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie nazvanou „Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená: údaje týkající se délky trvání a kompenzačních sazeb v Evropské unii“,

–  s ohledem na studii Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek nazvanou „Prosazování rodičovské a otcovské dovolené mezi otci“ (Promoting parental and paternity leave among fathers),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Ustanovení o mateřské dovolené v členských státech EU: délka a příspěvky“ (Maternity leave provisions in the EU Member States: Duration and allowances) (Eurofound, 2015),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Podpora využívání rodičovské a otcovské dovolené otci v Evropské unii“ (Promoting uptake of parental and paternity leave among fathers in the European Union),

–  s ohledem na studii Komise z února 2015 nazvanou „Uplatňování směrnice 2010/18/EU o rodičovské dovolené ve 33 evropských zemích“ (The Implementation of Parental Leave Directive 2010/18/EU in 33 European Countries),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0076/2016),

A.  vzhledem k tomu, že je dosti nepravděpodobné, že cíl stanovený ve strategii Evropa 2020, jímž je dosáhnout celkové míry zaměstnanosti ve výši 75 %, bude splněn do roku 2020 u žen (v současné době 63,5 %); vzhledem k tomu, že jsou navíc nutná iniciativní politická opatření, která by ženám pomohla zapojit se na trh práce a setrvat na něm, která by zajistila a podpořila jejich návrat – coby matek – na trh práce s cílem získat stabilní a důstojné pracovní místo a za stejných podmínek, jako jsou podmínky platné pro muže, a vzhledem k tomu, že jsou zejména nutná opatření, která prosazují lepší rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem všech rodičů;

B.  vzhledem k tomu, že práce rodičů vykonávaná v rámci péče o rodinu a rodičovské výchovy představuje měřitelný národohospodářský přínos, který má zásadní význam rovněž s ohledem na demografický vývoj v Evropě;

C.  vzhledem k tomu, že směrnice 96/34/ES uznává sladění pracovního a soukromého života jako samostatné téma a směrnice 2010/18/EU stanoví, že všichni zaměstnanci mají právo na čtyři měsíce neplacené rodičovské dovolené, přičemž jeden z těchto měsíců musí být nepřevoditelný; vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů v zaměstnání je nyní zakotvena v právních předpisech EU; vzhledem k tomu, že profesní rovnost žen a mužů, včetně rovnosti zajišťované na základě rodičovské dovolené, by pomohla splnit cíl 75% zaměstnanosti stanovený ve strategii Evropa 2020 a vyřešit problém, kterým je skutečnost, že ženy jsou více ohroženy chudobou, ale že tato rovnost rovněž představuje měřitelný národohospodářský přínos, který má navíc zásadní význam pro demografický vývoj v Evropě;

D.  vzhledem k tomu, že dostupné údaje potvrzují, že neplacená či málo placená pracovní volna z rodinných důvodů jsou čerpána pouze zřídka a že otcové pouze v malé míře využívají své právo na rodičovskou dovolenou; vzhledem k tomu, že zcela či částečně nepřevoditelná, řádně placená rodičovská dovolená je využívána ve vyváženějším poměru oběma rodiči a pomáhá snižovat diskriminaci žen na trhu práce;

E.  vzhledem k tomu, že smíšený model sestávající z mateřské i otcovské dovolené a ze společné, tj. rodičovské dovolené, umožňuje oběma rodičům, aby se společně řádně rozhodli, jak se svými nároky na dovolenou naloží, a to v nejlepším zájmu svých dětí a s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem svých zaměstnání;

F.  vzhledem k tomu, že rodičovská dovolená je dlouhodobě přínosná pro vývoj dítěte; vzhledem k tomu, že v rámci současných veřejných politik v této oblasti se čerpání rodičovské dovolené otci v členských státech EU zvyšuje, ale přesto zůstává nízké, neboť alespoň jeden den této dovolené si vybere pouze 10 % otců; vzhledem k tomu, že naopak 97 % žen čerpá rodičovskou dovolenou, na niž mají nárok oba rodiče;

G.  vzhledem k tomu, že studie nadace Eurofound poukázaly na aspekty, jež ovlivňují využívání rodičovské dovolené otci a k nimž patří výše náhrady, flexibilita systému čerpání dovolené, dostupnost informací, dostupnost a flexibilita zařízení péče o děti a strach z izolace od pracovního trhu v případě čerpání této dovolené; vzhledem k tomu, že mnoho odborníků(5) je toho názoru, že otcové, kteří nastoupí na rodičovskou dovolenou, si vytvoří se svými dětmi lepší vztah a existuje u nich větší pravděpodobnost, že v budoucnu budou hrát při péči o děti aktivnější roli; vzhledem k tomu, že je tudíž nutné se těmito otázkami zabývat;

H.  vzhledem k tomu, že EU jakožto celek čelí závažným demografickým problémům, neboť ve většině členských států porodnost neustále klesá, a vzhledem k tomu, že politiky na podporu rodiny, jež jsou spravedlivé vůči mužům i ženám, by měly zlepšit perspektivy žen na trhu práce a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, zmírnit rozdíly mezi ženami a muži, pokud jde o mzdy, důchody a celoživotní výdělky, a kladně ovlivňovat demografický vývoj;

I.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu čerpalo v roce 2010 rodičovskou dovolenou 3 518 600 osob, z nichž pouze 94 800 tvořili muži (2,7 %); vzhledem k tomu, že podle výzkumu nadace Eurofound(6) způsobují rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů závažné ztráty evropským ekonomikám, jež v roce 2013 činily přibližně 370 miliard EUR;

J.  vzhledem k tomu, že by Komise měla společně s členskými státy zavést konkrétní opatření zaměřená na prosazování nové organizace práce prostřednictvím pružnějších modelů, jež dají rodičům pomocí nástrojů na sladění pracovního a soukromého života možnost účinně vykonávat jejich právo na rodičovství; vzhledem k tomu, že tato opatření by mohla přispět ke snižování diskriminace žen a pomoci ženám zapojit se na trh práce, setrvat na něm a vrátit se na tento trh, aniž by na ně byl vyvíjen jakýkoli ekonomický či sociální tlak;

K.  vzhledem k tomu, že kromě zajištění rovnosti žen a mužů a přístupu žen na pracovní trh by rodičovská dovolená měla také rodičům umožnit, aby mohli co nejlépe vykonávat své rodičovské povinnosti;

L.  vzhledem k tomu, že je velmi důležité zajistit, aby ženy měly právo skloubit své zaměstnání s patřičnými právy a právem na mateřství, aniž by za to byly penalizovány, protože ženy jsou nadále nejhůře postiženy a nejvíce diskriminovány; vzhledem k tomu, že příklady této diskriminace zahrnují nátlak zaměstnavatelů při pohovorech na pracovní místa, kdy jsou jim – s cílem ovlivnit jejich rozhodování – kladeny otázky, zda mají děti a kolik jim je let, a rovněž větší zájem zaměstnavatelů o ženy, které děti nemají, a jsou tedy ochotné věnovat „více prostoru“ práci, jakož i rostoucí ekonomický a pracovní tlak na zaměstnané ženy, aby nečerpaly mateřskou dovolenou;

M.  vzhledem k tomu, že jednu z překážek bránících ženám ve vstupu na pracovní trh a v setrvání na něm představuje jejich odpovědnost za péči o postižené děti, které nejsou samostatné a jsou tudíž závislé na ostatních nebo patří ke znevýhodněným skupinám a kategoriím;

N.  vzhledem k tomu, že v případech, kdy neexistují žádná ustanovení upravující čerpání dovolené či kdy jsou stávající ustanovení považována za nedostatečná, mohou hrát důležitou úlohu sociální partneři díky kolektivním smlouvám, neboť mohou stanovit nová ustanovení či aktualizovat ustanovení stávající v oblasti mateřské, otcovské a rodičovské dovolené;

O.  vzhledem k tomu, že rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je základním právem, které by mělo být zcela zapracováno do každého textu EU, jenž by mohl mít na tuto oblast dopad; vzhledem k tomu, že obecněji by měl být kladen větší důraz na důležitost pracovních prostředí, která jsou vstřícná k rodinám;

P.  vzhledem k tomu, že většina členských států EU již splňuje minimální požadavky stanovené ve směrnici 2010/18/EU o rodičovské dovolené a že vnitrostátní ustanovení řady členských států jsou dokonce přísnější než tyto požadavky;

Q.  vzhledem k tomu, že by členské státy měly jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru podporovat modely podnikového sociálního zabezpečení, které vyžadují uplatňování práva na sladění pracovního a soukromého života;

R.  vzhledem k tomu, rozdíly mezi muži a ženami, pokud jde o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, poukazují na diskriminaci na základě pohlaví v oblasti péče o děti a účasti žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že opatření, která mají motivovat muže, aby přebírali rovný díl rodinných povinností, dosud v mnoha členských státech nepřinesla uspokojivé výsledky;

S.  vzhledem k tomu, že pokud mají rodiče stejného pohlaví dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je velmi důležitá adekvátní individuální rodičovská dovolená s kompenzací;

T.  vzhledem k tomu, že ženy, které tím, že si vybírají rodičovskou dovolenou, uplatňují své právo na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, jsou při návratu na pracovní trh stigmatizovány, což vede k tomu, že jejich pracovní podmínky jsou méně příznivé a pracovní smlouvy nejisté;

Provádění směrnice

1.  zdůrazňuje, že ustanovení nezbytná k provedení směrnice 2010/18/EU mají v jednotlivých členských státech různou podobu; domnívá se proto, že při tomto provádění je třeba v plném rozsahu dodržovat platné právní předpisy v oblasti kolektivního vyjednávání mezi sociálními partnery;

2.  domnívá se, že jelikož se všechny členské státy neřídily odděleným či sekvenčním přístupem EU k mateřské a rodičovské dovolené, je klasifikace jednotlivých typů dovolené na úrovni EU obtížná;

3.  připomíná, že tzv. gold-plating (přidávání dodatečných požadavků) ze strany členských států může zvýšit složitost regulace a ve svém důsledku snížit dodržování předpisů; vyzývá členské státy, aby se při provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu vyvarovaly zvyšování administrativní zátěže;

4.  vybízí členské státy, které tak zatím neučinily, aby v přiměřené době poskytly Komisi tabulky umožňující srovnání ustanovení směrnice a prováděcích opatření; je přesvědčen, že je mimořádně důležité, aby členské státy zajistily nezbytné prostředky na inspekce plnění právních předpisů na ochranu rodičovských práv; naléhavě vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala uplatňování směrnice v členských státech s cílem zajistit, aby nedocházelo ke zneužívání přizpůsobivosti, kterou směrnice umožňuje; považuje zásadu sdílení osvědčených postupů za jeden z užitečných prostředků ke splnění těchto cílů;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že v opatřeních k provedení směrnice existují rozdíly v rozsahu uplatňování, které vytvářejí režimy, jejichž výhodnost pro pracovníky se liší například v závislosti na odvětví, v němž jsou zaměstnáni (v celé EU je větší ochrana zajištěna ve veřejném sektoru než v sektoru soukromém, hraje tudíž průkopnickou úlohu), nebo na délce platnosti jejich pracovní smlouvy; za tímto účelem doporučuje přijmout všechna případná opatření, jež umožní řádné a jednotné uplatňování směrnice jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru; zdůrazňuje, že je nutné zajistit všem, tedy mužům i ženám, právo na rodičovskou dovolenou bez jakékoli diskriminace a nezávisle na sektoru, v němž pracují, nebo na typu pracovního vztahu pracujících otců a matek.

6.  vítá skutečnost, že některé členské státy provedly ve svém vnitrostátním právu ustanovení směrnice nad rámec její minimální působnosti, díky čemuž z ní mohou těžit rovněž samostatně výdělečně činné osoby, učňové, páry stejného pohlaví a rodiče adoptovaných dětí;

7.  je pevně přesvědčen o tom, že sociální zabezpečení spadá do oblasti působnosti členských států;

8.  vyzývá členské státy, aby přijímaly sociální politiky orientované na rodiny, které umožní uplatňování veškerých výhod stanovených v této směrnici v případech prodlouženého pobytu rodičů v zahraničí za účelem dokončení mezinárodní adopce;

9.  konstatuje, že více než deset let poté, co členské státy směrnici 96/34/ES provedly ve svém právu, stále přetrvávají rozdíly v čerpání rodičovské dovolené ze strany žen a mužů; konstatuje také, že pokud jde o maximální délku a zákonnou formu rodičovské dovolené a systémy určující příspěvek po dobu jejího čerpání, existují mezi členskými státy velké rozdíly; domnívá se, že otázka výše příspěvku po dobu dovolené je klíčová, má-li být zajištěno, aby z něj měli rodiče s nízkými příjmy a rodiče samoživitelé stejný prospěch jako všichni ostatní rodiče; vítá různá opatření přijímaná s cílem vybízet otce k využití rodičovské dovolené; uznává hodnotu EU jako prostředku, který zaměří pozornost členských států na nutnost jednat a zprostředkovat těm členským státům, jež to potřebují, výměny poradenství a asistence především v oblasti práv na sociální zabezpečení; domnívá se, že Komise by měla navrhnout opatření, která by vybízela otce k většímu využívání rodičovské dovolené, a členské státy by měly prosazovat efektivnějšímu sdílení osvědčených postupů v této oblasti;

10.  konstatuje, že se některé členské státy rozhodly poskytnout přístup k právům na sociální zabezpečení po kratší dobu, než je stanovená maximální doba rodičovské dovolené, čímž se snižuje počet rodičů, kteří tuto maximální dobu skutečné využívají;

11.  vyzývá členské státy, aby společně s Komisí zaručily, že práva, která veřejné politiky na podporu rodiny přiznávají, tedy i rodičovská dovolená, jsou pro všechny stejná, že jsou to tedy individuální práva, na něž mají oba rodiče stejný nárok, a aby tak rodiče podpořily v úsilí o sladění pracovního a soukromého života v nejlepším zájmu jejich dětí; zdůrazňuje, že tato práva by měla být maximálně individualizována, aby tak přispěla ke splnění cíle 75% zaměstnanosti žen a mužů stanoveného ve strategii Evropa 2020 a k prosazování rovnosti žen a mužů; domnívá se, že rodičům by měla být poskytnuta jistá míra flexibility, pokud jde o čerpání rodičovské dovolené, která by v žádném případě neměla být překážkou v plnění cíle 75% zaměstnanosti žen a mužů stanoveného ve strategii Evropa 2020; je toho názoru, že systémy přijímané sociálními partnery by měly prosazovat takové řešení, které zajistí, že podstatná část dovolená bude i nadále nepřevoditelná; podtrhuje, že k oběma rodičům je třeba přistupovat stejně, pokud jde o právo na příjem a délku rodičovské dovolené;

12.  zdůrazňuje, že rodiny s dětmi a rodiče, kteří přerušili svou profesní dráhu, aby vychovávali děti, se musí vyrovnat nejen s nižším příjmem, ale i vyššími výdaji a příliš malým oceněním rodičovské úlohy;

13.  poukazuje na flexibilitu, kterou směrnice poskytuje členským státům při stanovování podoby rodičovské dovolené, tj. dovolené v rozsahu plného či zkrácené pracovního úvazku, i při stanovování pracovních období či předběžného oznamování coby podmínky pro povolení této dovolené; všímá si, že v některých členských státech nejsou do těchto opatření zahrnuti pracovníci s nestandardními smlouvami, například se smlouvou na dobu určitou(7) a smlouvou bez stanovení pracovní doby(8), a je znepokojen zneužíváním tohoto typu pracovních smluv; bere na vědomí iniciativy členských států, jejichž účelem je poskytnout pracovníkům v tomto rámci maximální flexibilitu, aby rodičovská dovolená odpovídala jejich pracovní a soukromé situaci, je však přesvědčen, že cílem veškerých opatření by mělo být větší využívání rodičovské dovolené;

14.  konstatuje, že návrat do práce po rodičovské dovolené může být obtížnou a stresující situací jak pro rodiče, tak pro dítě; vyzývá členské státy, aby přijaly politiky zaměřené na rodiny, které budou umožňovat hladký a postupný návrat do práce a celkové optimální sladění pracovního života s životem soukromým, a aby současně uvažovaly o podpoře práce na dálku, práce z domova a tzv. smart working (flexibilní a autonomní tak, aby tyto politiky neznamenaly pro zaměstnance další zátěž;

15.  vyzývá členské státy, aby při navrhování svých opatření zajistily také jistotu plánování pro podniky a aby zvláštní pozornost v tomto ohledu věnovaly potřebám nejmenších, malých a středních podniků;

16.  vyzývá Komisi, aby zlepšila a posílila ustanovení směrnice 2010/18/EU týkající se podmínek způsobilosti k rodičovské dovolené pro rodiče postižených dětí nebo dětí s dlouhodobými vážnými onemocněními a podrobných pravidel pro udělení této dovolené a aby vzala současně v potaz osvědčené postupy z členských států (zvýšení věkové hranice dítěte pro způsobilost k rodičovské dovolené nebo dovolené na péči o děti, snazší přístup ke zkrácenému úvazku po návratu do práce, prodloužení dovolené apod.);

17.  zdůrazňuje, že je nutné zaručit příhodné podmínky pro návrat do práce lidem, kteří čerpali rodičovskou dovolenou, zejména pokud jde o návrat na stejné pracovní místo nebo na rovnocenné či srovnatelné místo podle pracovní smlouvy nebo pracovního vztahu zaměstnance, o změny pracovní doby nebo organizace pracovních postupů po návratu do práce (včetně povinnosti zaměstnavatele odůvodnit případné odmítnutí takové změny), aby tito lidé mohli využívat nároku na dobu věnovanou vzdělávání, na ochranu před propuštěním nebo méně příznivým zacházením v důsledku žádosti o rodičovskou dovolenou nebo jejího čerpání a na dobu ochrany po návratu do práce, během níž by se mohli opět zařadit do pracovního procesu;

Za účinnou směrnici, která řeší problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem

18.  bere na vědomí skutečnost, že Komise stáhla návrh směrnice o mateřské dovolené, i fakt, že v této fázi a s ohledem na plán nazvaný „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“ nemá v úmyslu zveřejnit závěrečnou zprávu o provádění směrnice o rodičovské dovolené; žádá Komisi, aby znovu předložila ambiciózní návrh, který skutečně umožní lepší soulad mezi rodinným a pracovním životem, a aby přitom respektovala zásadu subsidiarity;

19.  je přesvědčen, že politické diskuse by se měly rovněž zaměřit na řadu nelegislativních iniciativ, jejichž cílem by byly společné kroky s členskými státy a občanskou společností za účelem zdůraznění úlohy rodičů a podpory sladění pracovního a soukromého života;

20.  je přesvědčen, že by měla být vzata v úvahu široce pojatá nelegislativní iniciativa na podporu sladění pracovního a rodinného života v členských státech;

21.  má za to, že vzhledem k provázanosti různých režimů dovolených z rodinných důvodů by měl být na úrovni EU ve spolupráci se sociálními partnery zajištěn soulad mezi různými zněními předpisů s cílem poskytnout rodinám vyhlídky na dovolené odpovídající životnímu cyklu a prosazovat rovnoměrnější sdílení povinností mezi ženami a muži; naléhavě vyzývá Komisi, aby za tímto účelem zvážila uplatnění doložky o přezkumu, která je součástí právních předpisů EU v oblasti rodičovské dovolené; domnívá se, že jsou nutné jasněji formulované právní předpisy, jejichž prostřednictvím se odstraní složitost, zlepší dodržování a zajistí ochrana pracovníků;

22.  domnívá se, že by měla být přijata účinnější opatření s cílem podněcovat k rovnoprávnějšímu rozdělení rodinných povinností mezi muže a ženy;

23.  poukazuje na to, že uspokojivá úprava rodičovské dovolené je úzce spjata s přiměřenou výší příspěvku; konstatuje, že v případech, kdy neexistují žádná ustanovení upravující čerpání dovolené či kdy jsou stávající ustanovení považována za nedostatečná, mohou hrát důležitou úlohu sociální partneři prostřednictvím kolektivních smluv, neboť mohou stanovit nová ustanovení či aktualizovat ustanovení stávající v oblasti mateřské, otcovské a rodičovské dovolené; žádá členské státy, aby po dohodě se sociálními partnery přehodnotily své systémy finančních náhrad v době rodičovské dovolené s cílem dosáhnout takové výše, která by byla pobídkou k nahrazení přiměřeného a důstojného příjmu a rovněž by motivovala muže k čerpání rodičovské dovolené po delší dobu, než je minimální doba zaručená uvedenou směrnicí;

24.  domnívá se, že k dosažení souladu mezi pracovním a soukromým životem, jenž by byl vyvážený z hlediska žen i mužů, je nezbytné prosazovat individualizaci práva na dovolenou a vyrovnávací opatření zaměřená na podporu úlohy otců;

25.  žádá Komisi a sociální partnery, aby v zájmu zlepšení souladu mezi pracovním a soukromým životem zvážili možnost přiměřeného prodloužení minimální délky rodičovské dovolené ze čtyř na šest měsíců;

26.  zdůrazňuje, že lepší koordinace, soudržnost a dostupnost systémů dovolené v členských státech (mateřské, otcovské a rodičovské) zvyšuje míru čerpání těchto typů dovolené a jejich celkovou účinnost; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné a naléhavě nutné navrhnout směrnici EU o minimálně dvoutýdenní otcovské dovolené;

27.  zdůrazňuje, že je nezbytné prodloužit období, během kterého mohou oba rodiče uplatnit své právo na rodičovskou dovolenou; vyzývá Komisi a sociální partnery, aby zvýšili věkový limit dítěte, do něhož lze čerpat rodičovskou dovolenou, a aby vzali rovněž v potaz to, že možnost čerpat rodičovskou dovolenou by v případě rodičů, kteří se starají o děti se zdravotním postižením či dlouhodobým onemocněním, měla být prodloužena nad věkovou hranici dítěte určenou danou směrnicí;

28.  vyzývá členské státy a sociální partnery, aby řešili velký počet překážek bránících v návratu do práce po dlouhé rodičovské dovolené, a zabránili tak tomu, že v důsledku čerpání této dovolené může hrozit vyloučení z trhu práce; v této souvislosti připomíná, že rovnosti žen a mužů lze dosáhnout pouze prostřednictvím spravedlivé redistribuce placené a neplacené práce, jakož i pracovních, rodinných a pečovatelských povinností;

29.  vybízí členské státy, aby i nadále usilovaly o větší sbližování, pokud jde o sdílení osvědčených postupů v oblasti sladění pracovního a rodinného života, a zaměřily se zejména na politiky, které pomáhají matkám zapojit se na trhu práce, setrvat na něm a vrátit se na tento trh a otcům podílet se rodinném životě a které zvyšují čerpání rodičovské dovolené ze strany otců; vybízí Komisi a členské státy, aby tyto kroky sledovaly a podporovaly;

30.  domnívá se, že v zájmu dosažení barcelonských cílů by členské státy, které využívají finanční podporu z různých nástrojů EU, měly vedle legislativních opatření prosazujících rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, klást důraz na zavádění vysoce kvalitních, cenově přístupných a dostupných služeb péče o děti podporujících začlenění, jež by byly k dispozici od okamžiku, kdy se rodič rozhodne k návratu na trh práce, a že zvláštní pozornost by se měla věnovat chudým rodinám a rodinám, kterým hrozí sociální vyloučení;

31.  vyzývá členské státy, aby zvyšovaly povědomí rodičů o prospěšnosti zapojování dětí i rodičů do programů předškolní výchovy a péče; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily kritéria navrhování a výběru vysoce kvalitních služeb předškolní výchovy a péče podporujících začlenění stále větším změnám ve způsobu práce, čímž pomohou rodičům dostát jejich pracovním závazkům či najít si zaměstnání a zároveň mít na zřeteli nejlepší zájmy dítěte;

32.  věří, že integrovaný přístup k rovnosti mužů a žen, včetně politik usilujících o překonání stereotypních rolí žen a mužů, by společně s aspektem souladu mezi pracovním a soukromým životem zapracovaným do všech budoucích iniciativ EU danému procesu přinesl soudržnost a transparentnost a napomohl by zajistit podporu genderově vyrovnaného sladění pracovního a soukromého života; vyzývá Komisi a členské státy, aby v celé společnosti zvyšovaly povědomí o právech a právních krocích souvisejících se sladěním pracovního a soukromého života;

33.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vyhodnotila pozitivní dopad iniciativ, které se týkají zlepšení souladu mezi pracovním a soukromým životem, s cílem přerozdělit rodinné, pečovatelské a domácí povinnosti a rozšířit zvláštní odpovědnost osob pečujících o děti postižené, závislé nebo patřící ke znevýhodněným kategoriím či skupinám;

o
o   o

34.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0068.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0207.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0351.
(5) http://www.oecd.org/gender/parental-leave-where-are-the-fathers.pdf
(6) https://www.eurofound.europa.eu/news/news-articles/social-policies/international-womens-day-2016-the-campaign-for-equality-continues
(7) Peter Moss, the 10th International Review of Leave Policies and Related Research 2014 (10. Mezinárodní přezkum politik týkajících se dovolených a související výzkum), červen 2014, str. 39.
(8) https://www.cipd.co.uk/binaries/zero-hours-contracts_2013-myth-reality.pdf

Právní upozornění