Přijaté texty - Virtuální měny - Čtvrtek, 26. května 2016

Choisissez la langue de votre document :

Seznam

Předchozí

Další

Úplné znění

Postup : 2016/2007(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu : A8-0168/2016
Předložené texty : A8-0168/2016		Rozpravy : PV 25/05/2016 - 24 CRE 25/05/2016 - 24		Hlasování : PV 26/05/2016 - 6.1 Vysvětlení hlasování		Přijaté texty : P8_TA(2016)0228

Přijaté texty

449k

118k

Čtvrtek, 26. května 2016 - Brusel

Virtuální měny

P8_TA(2016)0228

A8-0168/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách (2016/2007(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na dokument Banky pro mezinárodní platby o digitálních měnách z listopadu 2015(1),

– s ohledem na publikaci Bank of England týkající se ekonomiky digitálních měn (Q3/2014)(2),

– s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví z července 2014 týkající se virtuálních měn(3),

– s ohledem na analýzu Evropské centrální banky z února 2015 týkající se systémů virtuálních měn(4),

– s ohledem na akční plán Komise ze dne 2. února 2016 pro zesílení boje proti financování terorismu(5),

– s ohledem na studii Komise z května 2015 o rozsahu výpadků příjmů z DPH v EU(6),

– s ohledem na studii Společného výzkumného střediska Komise o digitální agendě virtuálních měn(7),

– s ohledem na dokument Guidance for a Risk-Based Approach to Virtual Currencies, který v červnu 2015 vydal Finanční akční výbor (FATF),

– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. února 2016 o boji proti financování terorismu(8),

– s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora o uplatňování DPH při směně virtuální měny (C-264/14)(9) a stanovisko generální advokátky Kokottové přednesené dne 16. července 2015(10),

– s ohledem na konzultace Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) vedené v červenci 2015 o investicích využívajících virtuální měny nebo technologii distribuované účetní knihy(11),

– s ohledem na informační sdělení Výzkumné služby Evropského parlamentu o trhu s bitcoiny, jejich ekonomice a regulaci(12),

– s ohledem na zprávu Europolu ze dne 18. ledna 2016 nazvanou „Změny ve způsobu provádění teroristických útoků Islámského státu“(13),

– s ohledem na zprávu Finančního akčního výboru (FATF) z června 2014 o virtuálních měnách(14),

– s ohledem na studii OECD nazvanou „Problematika bitcoin – měna vs. nedůvěryhodná technologie převodu“(15),

– s ohledem na diskusní příspěvek pracovníků MMF z ledna 2016 o virtuálních měnách a související problematice(16),

– s ohledem na zprávu hlavního poradce Úřadu pro vědu vlády Spojeného království nazvanou „Technologie distribuované účetní knihy: nejen řetězec bloků“ (Distributed Ledger Technology: beyond block chain) z roku 2016(17),

– s ohledem na slyšení Hospodářského a měnového výboru ze dne 25. ledna 2016 na téma virtuálních měn,

– s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0168/2016),

A. vzhledem k tomu, že dosud neexistuje všeobecně použitelná definice, ale že virtuální měny jsou někdy označovány jako digitální hotovost a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) chápe virtuální měny jako digitální podobu hodnoty, kterou nevydává centrální banka ani veřejný orgán ani nemá nezbytně vazbu na měnu s nuceným oběhem, kterou však uznávají fyzické či právnické osoby jako platidlo, a která může být převáděna, ukládána či obchodována elektronickými prostředky; vzhledem k tomu, že virtuální měny jsou založeny nejčastěji na technologii distribuované účetní knihy, jež představuje technologický základ pro více než 600 systémů virtuálních měn(18) a umožňuje výměnu typu „peer-to-peer“, přičemž nejvýznamnější z nich je v současnosti bitcoin; přestože začal být bitcoin používán v roce 2009 a mezi virtuálními měnami založenými na technologii distribuované účetní knihy dosahuje v současnosti jeho podíl na trhu téměř 90 % a tržní hodnota nesplacených bitcoinů činí přibližně 5 miliard EUR(19), nedosáhla tato virtuální měna dosud systémových rozměrů;

B. vzhledem k tomu, že technologie distribuované účetní knihy zahrnují databáze s proměnlivou mírou důvěry a odolnosti, s možností rychle zpracovávat velký počet transakcí a schopností vyvolat přeměnu nejen v oblasti virtuálních měn, ale také v oblasti finančních technologií obecně, přičemž clearing a zúčtování by se mohly stát jedním zřejmým způsobem aplikace, ale existují i další, mimo finanční oblast, zejména v souvislosti s prokazováním totožnosti a majetku;

C. vzhledem k tomu, že investice do této technologie jsou nedílnou součástí probíhajícího inovačního cyklu finančních technologií a dosud dosáhly celkové výše přesahující 1 miliardu EUR, přičemž pocházejí jak z financování rizikového kapitálu, tak i podnikových investicí(20);

Možnosti a rizika virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy v rychle se měnícím technologickém zázemí pro platby

1. zdůrazňuje, že virtuální měny a technologie distribuované účetní knihy mohou pozitivně přispět k blahobytu občanů a hospodářskému rozvoji, a to i ve finančním odvětví, tím, že:

	a)	sníží transakční a provozní náklady na platby a zejména přeshraniční převod finančních prostředků, pravděpodobně i značně pod 1 % ve srovnání s běžnými 2–4 % u on-line platebních systémů(21) a s průměrnými více než 7 % u přeshraničního převodu finančních prostředků(22), a podle optimistických odhadů mohou tudíž ve světovém měřítku snížit celkové náklady na poukazování prostředků až o 20 miliard EUR;
	b)	v obecnější rovině sníží náklady na přístup k finančním prostředkům dokonce i bez obvyklého bankovního účtu, čímž mohou přispět k finančnímu začlenění a cíli „5x5“ skupin G20 a G8(23);
	c)	zvýší odolnost a v závislosti na struktuře systému i rychlost platebních systémů a obchodu se zbožím a službami díky vnitřně decentralizované struktuře technologie distribuované účetní knihy, jež by mohla spolehlivě fungovat dokonce i v případě, že by části její sítě selhaly nebo byly napadeny hackery;
	d)	umožní vznik systémů, které kombinují snadné použití, nízké transakční a provozní náklady a vysokou míru soukromí, aniž by byly naprosto anonymní, aby mohly být operace v případě protiprávního jednání do určité míry zpětně sledovány a aby se obecně zvýšila transparentnost pro účastníky trhu;
	e)	těchto systémů bude využito k rozvoji zabezpečených on-line řešení pro mikroplatby, která respektují soukromí jednotlivců a která by případně mohla nahradit některé ze současných on-line obchodních modelů, jež představují pro soukromí jednotlivců značnou výzvu;
	f)	mohou vést ke sloučení různých druhů obvyklých i inovativních platebních mechanismů, od kreditních karet po mobilní řešení, do jedné bezpečné a uživatelsky vstřícné aplikace, která by mohla zlepšit některé aspekty elektronického obchodu v Evropě a prohloubit jednotný trh;

2. konstatuje, že se systémy virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy jsou spjata rizika, která je třeba vhodným způsobem řešit, aby se zvýšila jejich důvěryhodnost, a to i za stávajících podmínek, kdy konkrétně se jedná o tato rizika:

	a)	absence flexibilních, avšak odolných a spolehlivých struktur řízení, nebo i samotné definice těchto struktur, zejména u některých aplikací technologie distribuované účetní knihy, jako je bitcoin, což vzbuzuje nejistotu a problémy v oblasti ochrany spotřebitele či obecněji uživatele, především v případě výzev, které tvůrci původního softwaru nepředvídali;
	b)	vysoká volatilita virtuálních měn a potenciál pro spekulativní bubliny a absence tradičních forem regulačního dohledu, záruk a ochrany, což jsou otázky, které budí mimořádný zájem spotřebitelů;
	c)	v některých případech omezená schopnost regulačních orgánů v oblasti nových technologií, v jejímž důsledku může být obtížné stanovit včas vhodné záruky, které by v případě, že by se aplikace technologie distribuované účetní knihy rozšířily do takové míry, aby se staly systémově významnými, nebo dokonce i před tím, než k tomu dojde, zajistily jejich řádné a spolehlivé fungování;
	d)	právní nejistota spojená s novými aplikacemi této technologie;
	e)	spotřeba energie provozu některých virtuálních měn, která je podle zprávy hlavního poradce Úřadu pro vědu vlády Spojeného království o technologii distribuované účetní knihy v případě bitcoinu odhadována na více než 1GW, což by vyžadovalo investice do výzkumu a prosazování účinnějších forem mechanismů ověřování transakcí;
	f)	neexistence dostatečně transparentní a snadno dostupné technické dokumentace týkající se fungování konkrétních virtuálních měn a systémů technologie distribuované účetní knihy;
	g)	potenciální zdroje finanční nestability v souvislosti s derivátovými produkty založenými na špatně pochopených vlastnostech virtuálních měn;
	h)	potenciální dlouhodobá budoucí omezení účinnosti měnové politiky, pokud by byly soukromé virtuální měny široce používány jako náhražka oficiální měny s nuceným oběhem;
	i)	prostor pro transakce na „černém trhu“, legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu(24), daňové podvody a vyhýbání se daňovým povinnostem a další trestnou činnost páchanou na základě „pseudonymity“ a „směšování služeb“, které některé takové služby nabízejí, a decentralizovaný charakter některých virtuálních měn, přičemž je třeba mít na paměti, že sledovatelnost hotovostních transakcí se stále snižuje;

3. konstatuje, že odstraňování těchto rizik bude vyžadovat navýšení kapacity v oblasti regulace, včetně technických znalostí, a vypracování řádného právního rámce, který drží krok s inovacemi, aby v případě, že se využívání některých aplikací technologie distribuované účetní knihy stane systémově významným, a až se tak stane, následovala včasná a přiměřená reakce;

4. upozorňuje však, že není možné předčasně vytvořenou regulaci přizpůsobovat stále ještě se měnící realitě, neboť by to mohlo směrem k veřejnosti vyslat chybnou zprávu o výhodách nebo zabezpečení virtuálních měn;

Využívání technologie distribuované účetní knihy mimo odvětví plateb

5. konstatuje, že možnosti technologie distribuované účetní knihy zrychlit, decentralizovat, zautomatizovat a standardizovat procesy zaměřené na údaje s nižšími náklady mohou zásadním způsobem změnit způsob převádění aktiv a uchovávání záznamů, což by mělo důsledky pro soukromý i veřejný sektor, přičemž veřejný sektor by byl dotčen ve třech ohledech: jakožto poskytovatel služeb, orgán dohledu a normotvůrce;

6. připomíná, že náklady světového finančního odvětví na clearing, zúčtování a další poobchodní řídicí procesy výrazně přesahují 50 miliard EUR ročně(25) a že tato skutečnost a procesy odsouhlasení bankovních účtů představují oblasti, v nichž by používání technologie distribuované účetní knihy mohlo vést ke změnám v účinnosti, rychlosti a odolnosti, ale také k novým výzvám v oblasti regulace;

7. zdůrazňuje skutečnost, že v této souvislosti předložily subjekty soukromého sektoru několik iniciativ, a vyzývá příslušné orgány na evropské i vnitrostátní úrovni, aby tyto iniciativy monitorovaly;

8. dále konstatuje, že technologie distribuované účetní knihy by mohla být využívána k tomu, aby se zvýšilo sdílení údajů, transparentnost a důvěra nejen mezi státem a občany, ale také mezi subjekty soukromého sektoru a jejich klienty;

9. uznává stále se rozvíjející potenciál technologie distribuované účetní knihy, který dalece přesahuje finanční odvětví, včetně krypto-kapitálového skupinového financování, služeb v oblasti mediace sporů, zejména ve finančním a soudně-právním odvětví, a potenciál inteligentních smluv v kombinaci s digitálními podpisy, aplikací umožňujících zvýšené zabezpečení údajů a synergií s rozvojem internetu věcí;

10. klade důraz na dynamiku, kterou vytvářejí blockchainové technologie v podnikovém prostředí, a v dlouhodobém výhledu na jejich transformační potenciál v reálné ekonomice;

11. uznává, že technologie distribuované účetní knihy může pomáhat státům v boji proti praní peněz, podvodům a korupci;

12. vybízí vládní subjekty, aby po provedení řádných posouzení dopadů testovaly systémy technologie distribuované účetní knihy s cílem zlepšit poskytování služeb občanům a zdokonalit systémy elektronické správy, a to v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů; vybízí vládní subjekty, aby se vyvarovaly efektů uzamčení, které mohou hrozit v případě chráněných systémů technologie distribuované účetní knihy; konkrétně uznává potenciál technologie distribuované účetní knihy pro zlepšování katastrálních systémů;

13. doporučuje, aby vládní subjekty a příslušné orgány pověřené analýzou velkých objemů dat zkoumaly využití nástrojů dohledu a podávání zpráv v reálném čase založených na technologii distribuované účetní knihy, a to v rámci agendy RegTech ve finančním odvětví i jiných oblastech, aby tak mimo jiné snížily značný výpadek příjmů z DPH v Unii(26);

Inteligentní regulace pro podporu inovací a zajištění integrity

14. vyzývá k přiměřené regulaci na úrovni EU, která nebude v této rané fázi potlačovat inovace ani zbytečně zvyšovat náklady, přičemž je nezbytné vážně se zabývat výzvami v oblasti regulace, jež by mohly vyvstat v souvislosti s rozšířením využívání virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy;

15. poukazuje na podobnost technologie distribuované účetní knihy (DLT), kterou tvoří soubor uzlů účastnících se systému a společná databáze, s World Wide Web (WWW) definovaným jako globální soubor zdrojů logicky propojených hyperlinky; konstatuje, že základem technologií DLT i WWW je internet, globální systém propojených sítí sálových a osobních počítačů a bezdrátových počítačových sítí;

16. připomíná, že internet je navzdory pokusům o rozvoj struktury s více zúčastněnými stranami stále řízen Národní správou telekomunikací a informatiky, což je agentura ministerstva obchodu USA;

17. vítá vznik „dynamické koalice technologií blockchain“ na Fóru pro správu internetu a vyzývá Komisi k podpoře sdíleného inkluzivního řízení DLT, aby nedocházelo k problémům, které byly zaznamenány při rozvoji internetu;

18. upozorňuje, že klíčové právní předpisy EU, jako je nařízení o infrastruktuře evropských trhů, nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů, směrnice o neodvolatelnosti zúčtování, směrnice o trzích finančních nástrojů / nařízení o trzích finančních nástrojů, směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a směrnice o správcích alternativních investičních fondů, mohou vytvořit regulační rámec podle prováděných činností bez ohledu na základní technologii, a to i v situaci, kdy virtuální měny a aplikace založené na DLT expandují na nové trhy a rozšiřují své aktivity; konstatuje však, že zřejmě budou zapotřebí cílenější právní předpisy;

19. vítá návrhy Komise na začlenění platforem pro směnu virtuálních měn do směrnice o boji proti praní peněz s cílem ukončit anonymitu, s níž jsou tyto platformy spojovány; očekává, že jakýkoli návrh v tomto směru bude cílený, odůvodněný na základě plnohodnotné analýzy rizik spojovaných s virtuálními měnami a že se bude opírat o důkladné posouzení dopadů;

20. doporučuje Komisi, aby provedla komplexní analýzu k tématu virtuálních měn a aby na základě tohoto posouzení zvážila případné přepracování příslušných právních předpisů EU týkající se plateb, včetně směrnice o platebních účtech, směrnice o platebních službách a směrnice o elektronických penězích, s ohledem na nové možnosti, které se otevírají díky novým technologiím včetně virtuálních měn a DLT, s cílem více podpořit hospodářskou soutěž a snížit transakční náklady, a to i prostřednictvím lepší interoperability a případně také podporou univerzální a nechráněné elektronické peněženky;

21. konstatuje, že nejen v reakci na finanční krize a s nimi související obtíže při získávání úvěrů vzniklo v Evropě několik virtuálních lokálních měn; nabádá k tomu, aby byla v budoucích legislativních návrzích věnována zvláštní pozornost definici virtuálních měn, aby byly řádně zohledněny také „lokální měny“ neziskového charakteru, které se vyznačují často omezenou zaměnitelností a mají významné sociální a environmentální přínosy, a aby tato oblast nebyla nepřiměřeně regulována, pokud nedochází k neplacení nebo obcházení daní;

22. vyzývá k vytvoření horizontální pracovní skupiny pro oblast technologie distribuované účetní knihy pod vedením Komise, jejímiž členy by byli techničtí odborníci a odborníci v oblasti regulace, s cílem:

	i)	poskytovat nezbytné technické odborné znalosti a odborné znalosti v oblasti regulace napříč různými odvětvími příslušných aplikací DLT, sdružovat zúčastněné strany a podporovat příslušné veřejné subjekty na úrovni EU a členských států v jejich úsilí o monitorování využívání DLT v evropském i celosvětovém měřítku;
	ii)	zvyšovat informovanost a analyzovat přínosy a rizika – včetně rizik pro koncové uživatele – aplikací DLT s cílem lépe využívat jejich potenciál, a to i tím, že se pokusí určit základní soubor atributů systémů DLT napomáhajících obecnému zájmu, jako jsou nechráněné otevřené standardy, a že vymezí standardy pro osvědčenou praxi, v níž takové standardy vznikají;
	iii)	podporovat včasné, informované a přiměřené reakce na nové příležitosti a výzvy spojené se zaváděním významných aplikací DLT, a to i formou plánu budoucích opatření na úrovni EU a členských států, který by zahrnoval posouzení stávajících evropských právních předpisů, aby mohly být případně v reakci na významné a systémové využívání DLT aktualizovány, a zabýval by se také ochranou spotřebitele a systémovými výzvami;
	iv)	vyvinout zátěžové testy pro všechny relevantní aspekty virtuálních měn a jiných systémů DLT, které jsou využívány v takové míře, že by mohly být z hlediska stability systémově významné;

23. zdůrazňuje význam informovanosti spotřebitelů, transparentnosti a důvěry při používání virtuálních měn; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a odvětvím virtuální měny vypracovala pokyny, jejichž cílem bude zaručit, aby byly stávajícím i budoucím uživatelům virtuální měny poskytovány správné, jasné a úplné informace, které jim umožní informovaně se rozhodovat, čímž se zvýší transparentnost systémů virtuální měny, pokud jde o způsob, jakým jsou organizovány a řízeny, a o to, jak se z hlediska ochrany spotřebitele odlišují od systémů plateb, které jsou regulovány a nad kterými je vykonáván dohled;

o
o o

24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)	http://www.bis.org/cpmi/publ/d137.pdf
(2)	http://www.bankofengland.co.uk/publications/Documents/quarterlybulletin/2014/qb14q3digitalcurrenciesBitcoin2.pdf
(3)	https://www.eba.europa.eu/documents/10180/657547/EBA-Op-2014-08+Opinion+on+Virtual+Currencies.pdf
(4)	https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf
(5)	http://ec.europa.eu/justice/newsroom/criminal/news/160202_en.htm
(6)	http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5592_en.htm
(7)	http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC97043/the%20digital%20agenda%20of%20virtual%20currencies_final.pdf
(8)	http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/02/12-conclusions-terrorism-financing/
(9)	http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1463564584935&uri=CELEX:62014CJ0264
(10)	http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62014CC0264
(11)	https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/2015/11/2015-532_call_for_evidence_on_virtual_currency_investment.pdf
(12)	http://www.europarl.europa.eu/RegData/bibliotheque/briefing/2014/140793/LDM_BRI(2014)140793_REV1_EN.pdf
(13)	https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/publications/changes_in_modus_operandi_of_is_in_terrorist_attacks.pdf
(14)	http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/reports/virtual-currency-key-definitions-and-potential-aml-cft-risks.pdf
(15)	http://www.oecd.org/daf/fin/financial-markets/The-Bitcoin-Question-2014.pdf
(16)	https://www.imf.org/external/pubs/ft/sdn/2016/sdn1603.pdf
(17)	https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/492972/gs-16-1-distributed-ledger-technology.pdf
(18)	http://www.bis.org/cpmi/publ/d137.pdf
(19)	http://coinmarketcap.com/
(20)	Viz mimo jiné http://www.coindesk.com/state-of-Bitcoin-blockchain-2016/
(21)	https://www.eba.europa.eu/documents/10180/657547/EBA-Op-2014-08+Opinion+on+Virtual+Currencies.pdf
(22)	https://remittanceprices.worldbank.org/sites/default/files/rpw_report_december_2015.pdf
(23)	http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/TOPICS/EXTFINANCIALSECTOR/0,,contentMDK:22383199~pagePK:210058~piPK:210062~theSitePK:282885,00.html
(24)	Ačkoli existuje prostor pro využívání virtuálních měn k financování terorismu, Europol nedávno (dne 18. ledna 2016) upozornil, že „přestože hlášení třetích stran naznačují, že teroristé využívají k financování svých činností anonymní měny jako bitcoin, donucovací orgány toto nepotvrdily“.
(25)	https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/492972/gs-16-1-distributed-ledger-technology.pdf
(26)	http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5592_en.htm

Právní upozornění - Ochrana soukromí