Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2228(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0153/2016

Předložené texty :

A8-0153/2016

Rozpravy :

PV 25/05/2016 - 22
CRE 25/05/2016 - 22

Hlasování :

PV 26/05/2016 - 6.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0235

Přijaté texty
PDF 480kWORD 165k
Čtvrtek, 26. května 2016 - Brusel Konečné znění
Chudoba z hlediska rovnosti žen a mužů
P8_TA(2016)0235A8-0153/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů (2015/2228(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 8, 9, 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na ustanovení o sociálních právech a o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na strategii růstu EU, strategii Evropa 2020, a zejména na její cíl snížit do roku 2020 o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí, a na potřebu plně rozvinout systémy sociálního zabezpečení a důchodové systémy členských států, aby byla zajištěna dostatečná podpora příjmů,

–  s ohledem na balíček Komise z roku 2013 o investicích v sociální oblasti,

–  s ohledem na Společenství praktik v oblasti uplatňování genderového hlediska (GenderCoP) Evropského sociálního fondu, a zejména na pracovní skupinu GenderCoP pro otázky chudoby a sociálního začlenění,

–  s ohledem na článek 7 nařízení o společných ustanoveních pro strukturální fondy na období 2014–2020,

–  s ohledem na výroční konferenci Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení v roce 2014,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání,

–  s ohledem na směrnici Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES,

–  s ohledem na plán Komise ze srpna 2015 o novém začátku s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na výsledky průzkumu EU o lesbicky, homosexuálně, bisexuálně a transsexuálně orientovaných osobách, který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) a který byl zveřejněn dne 17. května 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii(1) a ze dne 3. února 2009 o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě(2),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 20. října 2010(3) k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/…/EU, kterou se mění směrnice o mateřské dovolené,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o situaci žen blížících se důchodovému věku(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o situaci matek samoživitelek(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 s doporučeními Komisi o uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o 57. zasedání Komise OSN pro postavení žen: odstraňování a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o dopadech hospodářské krize na rovnost mužů a žen a na práva žen(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku dosaženém v Evropské unii v oblasti rovnosti mužů a žen v roce 2013(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(13),

–  s ohledem na studii nazvanou „Rodiče samoživitelé a zaměstnanost v Evropě“ zveřejněnou v dubnu 2014, kterou nechala vypracovat Komise,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci o dosažení cílů boje proti chudobě s ohledem na zvyšující se náklady domácností a na přiložené stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0040/2016),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0153/2016),

A.  vzhledem k tomu, že nejnovější údaje Eurostatu ukazují, že počet žen žijících v chudobě zůstává trvale vyšší než počet mužů – jedná se o přibližně 64,6 milionů žen oproti 57,6 milionům mužů(14); vzhledem k tomu, že tato skutečnost ukazuje, že chudoba má odlišný dopad na ženy a muže; vzhledem k tomu, že v roce 2014 byly v EU-28 rizikem chudoby ohroženy zejména ženy, kdy jejich podíl činil 46,6 % před sociálními transfery a 17,7 % po sociálních transferech; vzhledem k tomu, že míra chudoby žen se v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že míra chudoby migrantek a příslušnic etnických menšin je v celé EU stejná, a to bez ohledu na zvláštnosti ohrožených skupin, jimiž jsou starší ženy, svobodné ženy, ženy samoživitelky, lesbické ženy, bisexuální ženy, transsexuální ženy či ženy se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že 38,9 % obyvatel a 48,6 % samostatně žijících žen v EU-28 si nedokáže poradit s nečekanými výdaji; vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva uvádí, že ženy tvoří většinu nejchudších obyvatel na světě a že počet žen žijících v chudobě na venkově vzrostl od roku 1975 o 50 %; vzhledem k tomu, že ženy odpracují v celosvětovém měřítku dvě třetiny pracovní doby a vyprodukují polovinu světových potravin, a přesto vydělávají pouze 10 % celosvětových příjmů a vlastní méně než 1 % světového majetku;

B.  vzhledem k tomu, že rovnost pohlaví díky zvýšení sociálního a hospodářského blahobytu, prospívá nejen ženám, ale také hospodářství a společnosti jako celku; vzhledem k tomu, že cíl zajistit rovnost mezi muži a ženami se datuje již od Římské smlouvy z roku 1957;

C.  vzhledem k tomu, že se vlády v Úmluvě OSN o právech dítěte a v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 zavázaly, že zajistí, aby všichni chlapci a všechny dívky dokončily úplné základní vzdělání; vzhledem k tomu, že Parlament uspořádal na Mezinárodní den žen v květnu 2015 akci s názvem „Vzděláním k posílení postavení dívek a žen“; vzhledem k tomu, že pro překonání marginalizace a vícenásobných forem diskriminace má zásadní význam formální a informální vzdělávání, a to tím, že vytváří prostor pro dialog, otevřenost a porozumění mezi komunitami a posiluje postavení marginalizovaných komunit;

D.  vzhledem k tomu, že v době hospodářské krize se lidé, kteří byli již předtím vystaveni riziku života v chudobě – což bývají s větší pravděpodobností ženy –, ocitají ve zranitelném postavení na trhu práce a pokud jde o sociální zabezpečení, zejména členové skupin, jež se potýkají s vícenásobnou diskriminací; vzhledem k tomu, že průzkum EU o LGBT osobách ukázal, že lesbické, bisexuální a transsexuální ženy čelí nepřiměřenému riziku diskriminace na základě své sexuální orientace nebo genderové identity v zaměstnání (19 %), vzdělávání (19 %), bydlení (13 %), zdravotnictví (10 %) a v přístupu k sociálním službám (8 %); vzhledem k tomu, že to přináší nepřiměřená rizika pro jejich ekonomickou a sociální situaci;

E.  vzhledem k tomu, že politika úsporných opatření, kterou požaduje Komise a kterou uplatňují členské státy, ovlivnila spolu s hospodářskou krizí posledních několika let zejména ženy, prohloubila nerovnosti a chudobu žen a ještě více je vyloučila z trhu práce; vzhledem k tomu, že došlo k omezení sítí veřejných služeb a infrastruktury poskytování péče o děti, seniory a nemocné a poskytování těchto vysoce kvalitních bezplatných veřejných služeb;

F.  vzhledem k tomu, že rodiny s jedním rodičem jsou více ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením (49,8 % v porovnání s 25,2 % běžných domácností s vyživovanými dětmi, ačkoli existují velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy)(15); vzhledem k tomu, že podle Eurostatu v roce 2014 představovaly ženy 56,6 % domácností v Unii s jedním rodičem; vzhledem k tomu, že chudoba má významný dopad na osobnostní rozvoj a vzdělání dětí a že důsledky chudoby mohou přetrvávat po celý život; vzhledem k tomu, že se rozdíly ve vzdělání mezi dětmi z různých sociálně-ekonomických vrstev zvětšují (v 11 zemích se předškolního vzdělávání a péče nedostává více než 15 % dětí ve věku 0 až 3 let); vzhledem k tomu, že existuje vysoká pravděpodobnost přenosu chudoby na několik generací; vzhledem k tomu, že nedostatek kvalitního vzdělávání je faktorem, který významně zvyšuje riziko dětské chudoby a sociálního vyloučení dětí, a že riziko předčasného ukončení školní docházky výrazně zhoršuje celá řada faktorů souvisejících s rodinným životem, například nedostatek stability, násilí nebo špatné podmínky bydlení;

G.  vzhledem k tomu, že chudobou jsou postiženy zejména ženy žijící ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že mnoho žen žijících ve venkovských oblastech není registrováno na trhu práce nebo mezi nezaměstnanými; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mezi ženami ve venkovských oblastech je velmi vysoká, a ty, které zaměstnané jsou, mají velmi nízké příjmy; vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech mají omezený přístup ke vzdělání, včasné diagnostice rakoviny a zdravotní péči obecně;

H.  vzhledem k tomu, že život jedince ohroženého chudobou vede k sociálnímu vyloučení a nedostatečnému zapojení do společenského života, pokud jde o přístup ke vzdělání, spravedlnosti, celoživotnímu učení, primární zdravotní péči, důstojnému bydlení a výživě, dodávkám vody a energií, přístup ke kultuře a účast na kulturních akcích a dále o přístup ke sportu a veřejné dopravě; vzhledem k tomu, že investice do politik na podporu žen také zlepšují životní podmínky jejich rodin, zejména jejich dětí;

I.  vzhledem k tomu, že rozdíly v odměnách žen a mužů činí 16,3 % a vzhledem k tomu, že netypické a nejisté formy pracovních smluv rovněž postihují více ženy než muže;

J.  vzhledem k tomu, že ženy, které chtějí začít podnikat, mají velmi často potíže se získáváním přístupu k úvěrům, protože tradiční finanční zprostředkovatelé se zdráhají jim úvěry poskytovat, neboť se domnívají, že podnikatelky jsou více vystaveny rizikům a je méně pravděpodobné, že jejich podniky budou růst a investice přinesou zisk;

K.  vzhledem k tomu, že ženy bývají často zaměstnány jako pracovnice v domácnosti, v mnoha případech mimo oblast působnosti vnitrostátního pracovního práva; vzhledem k tomu, že zejména ženy bez povolení k pobytu riskují, že budou nuceny pracovat v této oblasti a budou vykořisťovány;

L.  vzhledem k tomu, že ženy častěji než muži přebírají odpovědnost za péči o starší, nemocné nebo závislé rodinné příslušníky, jakož i za děti, a že běžněji přerušují kariéru, což vede k nižší účasti na trhu práce a dlouhým obdobím ekonomicky neaktivní činnosti; vzhledem k tomu, že zavádění kvalitních sociálních služeb a zařízení za dostupné ceny umožňující předškolní vzdělávání a péči o děti nebo péči o další závislé osoby, jako jsou senioři, snižuje riziko prohloubení chudoby; vzhledem k tomu, že jen malý počet členských států dosáhl barcelonských cílů nebo je překonal, což je třeba chápat tak, že je třeba posunout se k rovnocennému rozdělení odpovědnosti za péči;

M.  vzhledem k tomu, že s ohledem na mezigenerační rozměr chudoby je pro vyřešení feminizace chudoby zásadní zabývat se situací dívek a mladých žen, které čelí sociálnímu vyloučení a chudobě;

N.  vzhledem k tomu, že v celé EU-27 je 34 % svobodných matek v produktivním věku ohroženo chudobou oproti 17 % v případě jiných rodin v produktivním věku, které mají děti;

O.  vzhledem k tomu, že propastný rozdíl v nárocích na důchod dosahuje průměrně 39 %, což je dáno nerovnováhu způsobenou přetrvávajícími nerovnostmi, pokud jde o platy, a přístupem k zaměstnání, diskriminací a rozdíly v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů představuje překážku ekonomické nezávislosti žen a je jedním z důvodů, proč se ženy ve stáří nacházejí pod prahem chudoby; vzhledem k tomu, že je nutné podniknout kroky s cílem zajistit rovný přístup k důstojnému důchodovému systému pro ženy; vzhledem k tomu, že v těch členských státech, které provedly směrnici 2006/54/ES, se v letech 2006 až 2012 zmenšil propastný rozdíl ve výši důchodů(16);

P.  vzhledem k tomu, že nárůst rizika chudoby úzce souvisí se snižováním rozpočtu, což má dopady na vzdělání, systémy sociálního zabezpečení a na služby péče o děti; vzhledem k tomu, že ženy a děti výrazněji postihla krize a úsporná opatření přijatá v některých evropských státech;

Q.  vzhledem k tomu, že ženy jsou klíčovou hybnou silou hospodářského a sociálního rozvoje a že dobré vzdělání je jednou z nejúčinnějších dostupných strategií vedoucích k úspěchu na trhu práce a k vymanění se z chronické chudoby; vzhledem k tomu, že značná finanční zátěž vzdělávání, které není poskytováno bezplatně, představuje s ohledem na související přímé a nepřímé náklady závažnou překážku pro osoby žijící v chudobě, která jim znemožňuje získat lepší kvalifikaci; vzhledem k tomu, že dívky podávají ve škole lepší výkony než chlapci, ale často narážejí na větší problémy nebo jim z důvodu rodinných a jiných tlaků nebývá umožněno proměnit tyto úspěchy ve škole v úspěchy pracovní;

R.  vzhledem k tomu, že stereotypy přetrvávající ve společnosti jsou zakořeněny v patriarchátu a ponechávají ženám ve společnosti podřízenou roli, čímž přispívají k feminizaci chudoby; vzhledem k tomu, že tyto stereotypy se vyvíjejí od dětství a že jsou přítomny při volbě odborného i jiného vzdělání až po trh práce; vzhledem k tomu, že ženy jsou nadále příliš často omezovány na úlohy „vhodné pro ženy“, za jejichž výkon stále nejsou řádně placeny, a jsou nadále méně zastoupeny v takových oblastech, jako je matematika, věda, podnikání, IKT a inženýrství a rovněž na vedoucích pozicích; vzhledem k tomu, že tyto stereotypy v kombinaci s tím, že odvětví, v nichž převládají muži, mívají normativní přístup ke stanovování mezd, vedou k diskriminaci na základě pohlaví;

S.  vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020, jejímž cílem je učinit z Unie inteligentní, udržitelnou a inkluzivní ekonomiku, obsahuje ambiciózní záměry, například 75% míru zaměstnanosti a snížení počtu osob postižených nebo ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 o nejméně 20 milionů; vzhledem k tomu, že cíle této strategie předpokládají snížení míry předčasného ukončování školní docházky pod 10 %;

T.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů strategie Evropa 2020 je zajistit, aby ve srovnání s aktuálním průměrem 37,9 % získalo vysokoškolské vzdělání 40 % osob ve věkové kategorii od 30 do 34 let; vzhledem k tomu, že tento podíl dosahuje u žen v průměru více než 42,3 % oproti průměrnému podílu mužů, který činí 33,6 %;

U.  vzhledem k tomu, že splnění cíle boje proti chudobě v rámci strategie Evropa 2020, který je jedním z pěti měřitelných cílů této strategie, vyžaduje výrazný nový politický impuls; vzhledem k tomu, že těchto cílů nelze dosáhnout, nebude-li politika pro boj proti chudobě zahrnovat silný genderový rozměr spolu s přijetím vnitrostátních politik na ochranu žen, zejména před rizikem chudoby;

V.  vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení a ekonomická závislost žen mohou být přitěžujícími faktory pro oběti násilí páchaného na ženách a naopak, neboť násilí má dopad na zdraví žen a často vede ke ztrátě zaměstnání, bezdomovectví, sociálnímu vyloučení a chudobě; vzhledem k tomu, že s tím souvisí i neúměrná zranitelnost vůči obchodu s lidmi a sexuálnímu vykořisťování; vzhledem k tomu, že mnoho žen, které touto formou násilí trpí, i nadále žije s agresorem, protože jsou na něm ekonomicky závislé;

W.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů představuje nástroj v boji proti chudobě žen, neboť má příznivý dopad na produktivitu a hospodářský růst a vede k větší účasti žen na trhu práce, což má řadu sociálních a ekonomických výhod;

Chudoba a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

1.  zdůrazňuje klíčovou úlohu kvalitních veřejných služeb v boji proti chudobě, zejména chudobě žen, neboť ženy jsou na těchto službách více závislé;

2.  zdůrazňuje, že je třeba vést muže k tomu, aby podporovali rovnost žen a mužů ve všech oblastech a na všech úrovních trhu práce, a aby se k takovému přístupu zavázali;

3.  domnívá se, že členské státy by měly otázku sladění soukromého a pracovního života učinit prioritou a zavést pracovní podmínky vstřícné k rodinám, jako jsou například přizpůsobitelná pracovní doba a možnost práce z domova; upozorňuje na to, že nedostatek finančně dostupných kvalitních služeb zajišťujících péči o děti, závislé osoby a seniory, a zejména jeslí, školek a zařízení dlouhodobé péče, přispívá k sociálnímu vyloučení, rozdílu mezi ženami a muži v oblasti zaměstnanosti, odměňování a důchodů; zdůrazňuje, že rovný přístup k bezplatnému a vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělání a k finančně dostupné péči, formálnímu, informálnímu a neformálnímu vzdělávání a ke službám na podporu rodin je zásadní pro motivování žen k tomu, aby vstupovaly na trh práce a zůstávaly tam, pro zaručení rovných příležitostí a k prolomení cyklů chudoby, neboť ženám pomáhá získat nezávislost a kvalifikaci, kterou potřebují k výkonu zaměstnání;

4.  nesouhlasí s úspornými politikami,  které spolu s hospodářskou krizí přispívají k nárůstu chudoby, zejména mezi ženami;

5.  vyzývá členské státy a Komisi, aby rozvíjely a využívaly dostupné politické a finanční nástroje, mimo jiné balíček týkající se „sociálních investic“, s cílem dosáhnout barcelonských cílů; žádá v této souvislosti optimalizaci Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj s cílem upřednostňovat v první řadě zřizování veřejných a soukromých zařízení péče o děti a další závislé osoby a zařízení za účelem pomoci s využitím sociálních investic a nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI); navrhuje, aby Komise přidělila zvláštní zdroje na to, aby byla v rámci mechanismu spolufinancování financována podpůrná opatření pro konkrétní území, na nichž je nedostatek struktur pro zajištění předškolního vzdělávání a péče, a kde je mimořádně nízká zaměstnanost žen;

6.  vyzývá členské státy, aby prováděly politiky, které budou chránit, zlepšovat a podporovat bezplatné a vysoce kvalitní veřejné služby, a to především v oblasti zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení a spravedlnosti; poukazuje na to, že je důležité, aby veřejné služby měly k dispozici potřebné finanční a lidské zdroje k plnění svých cílů;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření na podporu slaďování pracovního a soukromého života s cílem umožnit ženám, zejména těm, které jsou nejvíce ohroženy chudobou, pracovat na plný pracovní úvazek, nebo pokud chtějí, na částečný nebo flexibilní úvazek;

8.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy provedla komplexní legislativní iniciativu s cílem naplnit potřeby matek a otců, pokud jde o různé druhy dovolených, a to mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a pečovatelskou dovolenou, zejména s cílem pomoci mužům, aby mohli hrát aktivní roli otců a umožnit spravedlivější rozdělení rodinných povinností, a tím ženám poskytnout rovné příležitosti k účasti na trhu práce, což jim následně přinese ekonomickou nezávislost; vzhledem k tomu, že některé členské státy již schválily právní předpisy týkající se této problematiky, která přesahuje ustanovení právních předpisů EU; vyzývá členské státy, aby zvážily právní předpisy, jimiž ochrání nebo posílí mateřská, otcovská a rodičovská práva; zdůrazňuje, že v roce 2010 tvořili muži pouze 2,7 % osob, které využily své právo na rodičovskou dovolenou, což podtrhuje nutnost přijetí konkrétních kroků k zajištění práva na otcovskou dovolenou;

9.  opětovně zdůrazňuje své zklamání ze stažení směrnice o mateřské dovolené po mnoha letech snahy odblokovat patovou situaci a zajistit tak lepší ochranu evropských občanů; vyzývá Komisi, aby předložila nový návrh a navrhla zákonný nárok na placenou otcovskou dovolenou; je přesvědčen, že ve všech členských státech je třeba přijmout konkrétní opatření za účelem zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen; naléhavě vyzývá Komisi, aby do rámce evropského semestru zařadila výraznější sociální rozměr a cíle rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnání;

10.  vítá návrh na zavedení dovolené pro pečující osoby, s níž se počítá v plánu Komise pro nový začátek, s cílem vyřešit problémy spojené s hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, jimž čelí pracující rodiny;

Chudoba a práce

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na cíle strategie Evropa 2020 zavedly politiky ve prospěch zaměstnanosti žen a začleňování sociálně marginalizovaných skupin žen na trh práce, aby posílily a zlepšily vzdělávání, více investovaly do odborných příprav a informačních kampaní, a zajistily tak, že v následném začleňování žen na trh práce bude převládat kvalifikace, a aby kladly důraz na celoživotní učení, neboť ženám poskytuje nezbytné dovednosti pro přístup ke kvalitním pracovním místům a dává jim možnost rekvalifikace na neustále se měnícím trhu práce; vyzývá ke zvýšení podpory oborů přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky se zaměřením na mladé dívky, aby se v rané fázi odstranily existující stereotypy ve vzdělávání a dlouhodobé rozdíly v oblasti zaměstnanosti a mezd; vyzývá k rozvoji cenově dostupných a kvalitních veřejných pečovatelských služeb, zajištění přizpůsobitelného, nikoli však nejistého rozložení pracovní doby, které bude přínosné pro ženy i muže, a přijetí opatření pro boj proti profesní a odvětvové segregaci mezi muži a ženami, a to i ve světě podnikání a na vedoucích pozicích;

12.  zdůrazňuje, že přístup k úvěrům, finančním službám a poradenství je klíčem k posílení postavení žen, jež čelí sociálnímu vyloučení v oblasti podnikání, a ke zvýšení jejich zastoupení v tomto odvětví; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření s cílem zvýšit přístup k financování pro ženy, které chtějí zahájit své vlastní podnikání nebo investiční projekty, a aby podporovaly podnikání žen, které přispívá k obecnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji, usnadnily přístup k úvěrům, mimo jiné pomocí nástrojů mikroúvěrů, zvláště s ohledem na zranitelné ženy čelící vícenásobné diskriminaci, a aby rozvíjely a rozšiřovaly programy pro samostatně výdělečnou činnost způsobem, který nepovede k nejistotě; zdůrazňuje v této souvislosti význam sdílení a prosazování osvědčených postupů, odborného vedení, ženských vzorů a dalších forem podpory pro nezaměstnané ženy;

13.  zdůrazňuje, že klíčový význam mají: reformy politik v makroekonomické a sociální oblasti a na trhu práce v souladu s politikou rovnosti mužů a žen, jejímž cílem bude zaručit ekonomickou a sociální spravedlnost pro ženy; přehodnocení metod používaných pro stanovení míry chudoby a rozvíjení strategií na podporu spravedlivého rozdělení bohatství;

14.  konstatuje, že ženy jsou mnohem častěji zaměstnávány v nejistých a špatně placených zaměstnáních a na základě nestandardních pracovních smluv; konstatuje, že dalším aspektem pracovní nejistoty je míra nedobrovolné práce na částečný pracovní úvazek, která přispívá k riziku chudoby a vzrostla z 16,7 % na 19,6 % veškerých pracovních míst; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí v boji proti nehlášené práci, nejisté práci a zneužívání atypických pracovních smluv, mezi něž patří smlouvy na nulový počet hodin v některých členských státech; upozorňuje na vysoký počet případů nehlášené práce vykonávané ženami, což má negativní dopad na jejich příjmy a na úhradu sociálního zabezpečení a ochranu a nepříznivý vliv na úroveň HDP v EU; naléhavě vybízí členské státy, aby zvážily provedení doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP), jejichž záměrem je snížit rozsah nejisté práce(17), jako je například doporučení analyzovat a omezit okolnosti, za nichž lze využívat nejisté pracovní smlouvy, a omezit dobu, po niž mohou být pracovníci zaměstnáni na základě navazujících smluv tohoto typu, po jejichž vypršení by jim měla být nabídnuta trvalá smlouva;

15.  vyzývá členské státy, aby bedlivě sledovaly práva pracujících žen, které stále častěji vykonávají hůře placenou práci a stávají se oběťmi diskriminace;

16.  poukazuje na to, že existují nové kategorie žen žijících v chudobě, a to mladé zaměstnané ženy, což tedy odsuzuje velký podíl mladých absolventek k nejistému zaměstnání a příjmu, který jen zřídka překročí hranici chudoby (tzv. „noví chudí“);

17.  znovu opakuje svou výzvu Komisi ve prospěch přezkumu stávajících právních předpisů s cílem odstranit rozdíly v odměňování mezi muži a ženami a snížit rozdíly ve výši důchodů; konstatuje, že pro odstranění rozdílů v odměňování mezi ženami a muži jsou zásadní opatření za účelem zvýšení transparentnosti mezd, a vyzývá členské státy, aby prováděly doporučení Komise ze dne 7. března 2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti, včetně přenesení důkazního břemene při stížnostech na genderovou diskriminaci na pracovišti;

18.  vyzývá Komisi, aby provedla studii toho, jak postupy související s oficiálním uznáním změny pohlaví či absence takovýchto postupů ovlivňují postavení transsexuálů na trhu práce, zejména pokud jde o jejich přístup k zaměstnání, výši odměny, profesní rozvoj a důchod;

19.  se znepokojením konstatuje, že ženy často dostávají důchody, které jsou stěží vyšší než životní minimum, což má různé důvody, například ten, že přerušily nebo ukončily kariéru, aby se mohly starat o rodinu, nebo že převážnou část života pracovaly na částečný úvazek, popřípadě pracovaly bez mzdy pro svého manžela, zvláště v oblastech obchodu či zemědělství, a tudíž nepřispívaly do systému sociálního zabezpečení;

20.  vítá skutečnost, že Komise považuje „stejnou odměnu za práci stejné hodnoty“ za jednu z klíčových oblastí činnosti ve své nové strategii týkající se rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby přijala sdělení o „Nové strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen po roce 2015“, tak aby bylo možné v ní zahrnuté cíle a politiky účinně provádět;

21.  žádá členské státy, aby zajistily, že každá osoba, která dočasně přeruší svou práci, aby se mohla věnovat výchově dětí nebo péči o seniory, mohla být znovu začleněna na trh práce a vrátit se na své předchozí místo a úroveň kariérního rozvoje;

22.  vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu, který v EU přinášejí systémy minimálního příjmu, a aby zvážila další opatření, která by zohlednila ekonomické a sociální okolnosti jednotlivých členských států, a rovněž posouzení toho, zda tyto systémy umožňují domácnostem zajistit jejich základní osobní potřeby; opětovně naléhavě vyzývá členské státy, aby na vnitrostátní úrovni zavedly minimální důchod, který nebude moci být nižší než hranice ohrožení chudobou;

23.  konstatuje, že nejzranitelnější skupinu tvoří ženy v důchodu, které často žijí v chudobě nebo jim chudoba hrozí; vyzývá členské státy, aby k otázce snižování rozdílů mezi důchody žen a mužů přistupovaly jako k ekonomickému cíli; vyzývá členské státy, aby provedly reformu důchodových systémů s cílem zaručit za každých okolností patřičnou výši důchodů pro všechny s cílem odstranit rozdíly mezi důchody žen a mužů; domnívá se, že nástroje pro řešení rozdílů ve výši důchodů musí zahrnovat úpravu důchodových systémů, tak aby zaručovaly rovnost žen a mužů, úpravu vzdělávacích systémů, systémů plánování profesní kariéry a rodičovské dovolené a dalších služeb na podporu rodičovství; vyzývá členské státy, aby zvážily poskytování nároku na sdílený důchod v případě rozvodu a rozluky, v souladu se zásadou subsidiarity; konstatuje, že systémy zaměstnaneckých starobních důchodů čím dál tím více fungují na základě pojistných zásad, což může vést k mnoha trhlinám, pokud jde o sociální ochranu(18); zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie jasně konstatoval, že systémy zaměstnaneckého penzijního pojištění mají být považovány za platbu, a tudíž se zásada rovného zacházení vztahuje i na ně;

Chudoba: obecná doporučení

24.  konstatuje, že osoby žijící v chudobě platí často vyšší jednotkový náklad ve vztahu k lépe zajištěným obyvatelům, a to za stejné zboží a služby, které jsou nezbytné pro jejich společenské a ekonomické přežití, zejména pokud jde o telekomunikace, energii a vodu; vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly s dodavateli a provozovateli na rozvoji mechanismů podpory a sociálních tarifů ve prospěch nejchudších osob, zejména pokud jde o dodávky vody a elektrické energie, s cílem vymýtit energetickou chudobu domácností;

25.  opětovně zdůrazňuje úlohu vzdělání v boji proti genderovým stereotypům, neboť podporuje ženy a dívky v sociální, hospodářské, kulturní a politické oblasti a ve vědecké kariéře i při ukončení cyklu chudoby pomocí začleňování žen do odvětví, kde jsou nedostatečně zastoupeny, jako je věda, technologie, inženýrství a podnikání, a vyzývá Komisi, aby cíle odborné přípravy pro ženy začlenila do doporučení pro jednotlivé země; zdůrazňuje úlohu neformálního vzdělávání; vyzývá členské státy, aby investice do vzdělání dívek a žen zaměřené na zlepšení jejich potenciálu zahrnuly jako nedílnou součást do svého hospodářství a plánů obnovy; vybízí členské státy, aby podporovaly mladé ženy při přechodu z formálního vzdělávání na trh práce; zdůrazňuje, že všechny vzdělávací instituce musí předávat demokratické hodnoty a podporovat tak toleranci, aktivní občanství, společenskou zodpovědnost a respekt k odlišnostem pohlaví, menšin a etnických a náboženských skupin; poukazuje na význam sportu a tělesné výchovy při překonávání předsudků a stereotypů a jejich potenciální hodnotu při pomoci sociálně zranitelným mladým lidem, aby znovu nalezli správnou cestu;

26.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že ženy, které mají děti, jsou na pracovišti diskriminovány, protože jsou matkami, a nikoli proto, že je jejich pracovní výkon ve srovnání s kolegy horší; naléhavě žádá členské státy, aby aktivně podporovaly pozitivní obraz matek jako zaměstnankyň a bojovaly proti jevu zvanému „sankce za mateřství“ (motherhood penalty), který zjistila řada výzkumných studií;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zlepšení vzdělávání a odborné přípravy zajistily využívání strukturálních a investičních fondů, zejména ESF a rovněž EFSI, zlepšily tak přístup na trh práce a bojovaly proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení žen; zdůrazňuje, že 20% podíl ESF, který je určen na opatření sociálního začleňování a projekty sociální inovace by mohl být aktivněji využíván k podpoře iniciativ, jako jsou místní projekty malého rozsahu zaměřené na posílení postavení žen trpících chudobou a sociálním vyloučením; naléhavě žádá členské státy, aby vedly více informačních kampaní o možnostech účasti na projektech financovaných z prostředků EU;

28.  požaduje mechanismy financování, které podnítí dosažení rovného zastoupení v oblastech, v nichž existuje genderová nerovnováha, a zdůrazňuje, že je zapotřebí rozdělit údaje podle pohlaví s cílem lépe chápat situaci dívek, chlapců, mužů a žen, a moci tak účinněji reagovat na nerovnováhu; žádá Komisi, aby poskytla informace o účasti na evropských programech mobility ve vzdělání, jako je Erasmus+, Tvůrčí Evropa a Evropa pro občany, rozdělené podle pohlaví a věku;

29.  připomíná zejména právo dětí z řad migrantů a uprchlíků, a to chlapců i dívek, na přístup ke vzdělání, který představuje pro evropské společnosti jednu z priorit; zdůrazňuje proto, že s ohledem na přetrvávající migrační krizi by měla být na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU přijata naléhavá opatření týkající se vzdělávání migrantů; zdůrazňuje, že vzdělání je klíčem k integraci a uplatnitelnosti na trhu práce a že pokud vnitrostátní systémy vzdělávání nedokáží v této výzvě obstát, může to vyvolat další kulturní segregaci a prohloubit rozdělení společnosti; poukazuje na to, že přístup ke vzdělání na požadované úrovni kvality spolu s jazykovou a psychologickou podporou, ať už v uprchlických táborech nebo v hostitelských městech, nesmí být omezován byrokratickými a administrativními otázkami souvisejícími s uznáním postavení uprchlíka;

30.  připomíná roli, kterou v této oblasti plní dobrovolnické organizace a terciární sféra, a naléhavě vyzývá členské státy, aby jejich činnost podporovaly; připomíná vysokou úroveň účast žen v oblasti dobrovolnictví, co se týče vzdělávání a jiných činností, a při podpoře a zlepšování vzdělávacích možností, například pro děti uprchlíků a znevýhodněné děti;

31.  zdůrazňuje, že dopady chudoby a sociálního vyloučení na děti mohou přetrvávat celý život a mít za následek mezigenerační přenos chudoby; zdůrazňuje, že riziko chudoby a sociálního vyloučení mezi dětmi je ve všech členských státech velmi úzce spjato s úrovní vzdělání jejich rodičů, obzvláště jejich matek, s jejich pozicí a s pozicí rodičů na trhu práce, s jejich sociální situací a s formami podpory rodiny ze strany členských států; doporučuje, aby členské státy zajistily všem mladým lidem přístup k vysoce kvalitnímu bezplatnému veřejnému vzdělání na všech úrovních včetně předškolní; zdůrazňuje úlohu výchovného poradenství pro děti, které se zaměřuje na to, aby měly možnost realizovat svůj plný potenciál; zdůrazňuje, že je nezbytné pomocí cílených programů podporovat další vzdělávání dospívajících matek, u nichž je předčasné ukončení školní docházky prvním krokem k chudobě; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní soubor opatření za účelem boje proti chudobě dětí a podpory dobrých životních podmínek dětí, který se bude opírat o tři pilíře, jimiž jsou: přístup k přiměřeným zdrojům a sladění pracovního a rodinného života; přístup ke kvalitním službám; účast dětí na rozhodnutích, která se jich týkají, a účast v kulturních, rekreačních a sportovních aktivitách; znovu opakuje, že je potřeba zajistit snadný přístup k informacím za stejných podmínek, zvláště pokud jde o sociální zabezpečení, vzdělávání dospělých, zdravotní péči a dostupnou ekonomickou podporu;

32.  upozorňuje, že mnoho členských států neuznává LGBTI rodiny, což má za následek nižší příjmy a vyšší životní náklady pro LGBTI osoby, čímž u nich vzrůstá riziko chudoby a sociálního vyloučení; je přesvědčen, že právní předpisy týkající se rovného zacházení jsou životně důležitým nástrojem boje proti chudobě, která vzniká v důsledku marginalizace a diskriminace postihující sexuální a genderové menšiny; vyzývá v této souvislosti Radu, aby přijala návrh z roku 2008 týkající se směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; vyzývá dále, aby při jakémkoli budoucím přepracování směrnic týkajících se rovnosti žen a mužů byl do těchto směrnic výslovně zapracován zákaz diskriminace na základě genderové identity; je nadále znepokojen nízkým povědomím o právech a o existenci orgánů a organizací, které obětem diskriminace poskytují podporu; žádá v této souvislosti Komisi, aby pozorně sledovala efektivnost vnitrostátních orgánů a postupů při vyřizování stížností;

33.  vyzývá k řádnému provedení směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání a k jejímu přezkumu, tak aby byl stanoven požadavek na podniky vypracovat opatření či plány týkající se rovných podmínek žen a mužů, včetně opatření k odstranění segregace, rozvoje mzdových systémů a opatření na podporu profesní dráhy žen;

34.  potvrzuje význam ekonomického a finančního vzdělávání v mladém věku, neboť bylo prokázáno, že toto vzdělávání zlepšuje rozhodování o ekonomických otázkách v pozdějším životě, včetně spravování výdajů a příjmů; doporučuje výměnu osvědčených postupů a podporu vzdělávacích programů zaměřených na ženy a dívky v ohrožených a marginalizovaných skupinách obyvatel, které čelí chudobě a sociálnímu vyloučení;

35.  konstatuje, že chybějící příjem partnera je významným faktorem, který může přispívat k chudobě žen a k jejich sociálnímu vyloučení; zdůrazňuje často nejistou situaci vdov a rozvedených žen i matek samoživitelek, jimž soud přiřkl opatrovnictví dětí a pro které je zapotřebí stanovit odpovídající výši výživného; konstatuje, že neplacení výživného může uvrhnout matku samoživitelku do chudoby; zdůrazňuje skutečnost, že rozvedené ženy jsou náchylné k diskriminaci a chudobě, což dokazuje, že ženy stále nejsou plně ekonomicky nezávislé a poukazuje na nutnost dalších opatření v oblasti trhu práce a odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů;

36.  zdůrazňuje, že shromažďované údaje o výdajích a příjmech domácností musí být doplněny individualizovanými údaji, aby bylo možné vysvětlit nerovnosti mezi muži a ženami v rámci domácností;

37.  trvá na tom, že makroekonomická politika musí být v souladu s politikou sociální rovnosti; opakuje, že finanční instituce, jako jsou ECB a národní centrální banky, musí při modelování makroekonomických měnových politik či politik finančních služeb a rozhodování o těchto politikách brát v úvahu sociální dopady;

38.  opakuje svou podporu iniciativě mající za cíl formulovat zásady referenčního rozpočtu a vyzývá Komisi, aby do ní zahrnula genderová hlediska, včetně nerovnosti mezi muži a ženami, k níž dochází v rámci domácností;

39.  znovu zdůrazňuje, že je třeba provést výzkum bezdomovectví žen a jeho příčin a faktorů, jelikož tento jev není v aktuálních údajích dostatečně podchycen; konstatuje, že zohledněny by měly být takové genderové prvky, jako je ekonomická závislost daná pohlavím, přechodné bydlení a nevyužívání sociálních služeb;

40.  zdůrazňuje, že násilí páchané na ženách zůstává závažným problémem v EU, neboť ovlivňuje oběti, a že je naléhavě zapotřebí do opatření na potírání násilí páchaného na ženách zahrnout pachatele bez ohledu na věk, vzdělání, výši příjmu nebo sociální postavení, a že jeho dopad na riziko marginalizace, chudoby a sociálního vyloučení neustále narůstá; konstatuje, že ekonomická nezávislost žen hraje ústřední úlohu v jejich schopnosti vymanit se ze situací, v nichž jim hrozí násilí na základě pohlaví, a to přijetím proaktivních opatření; vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zajistily sociální ochranné systémy zajišťující sociální práva žen, které jsou oběťmi násilí v jakékoli podobě, ať již jde o domácí násilí, obchodování s lidmi nebo prostituci, a aby přijaly opatření k jejich opětovnému začlenění na trh práce, také s využitím nástrojů, jako je ESF; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit dostupnost informací, pokud jde o právní služby pro oběti násilí;

41.  zdůrazňuje, že proti domácímu násilí, zejména násilí na ženách, je nutné důsledně bojovat; konstatuje, že ekonomická nezávislost žen má klíčový význam pro jejich život a pro jejich schopnost vymanit se ze situací domácího násilí a že ženám, které vyčerpaly svou placenou dovolenou, hrozí, že přijdou o své zaměstnání a svou ekonomickou nezávislost; konstatuje, že poté, co bylo nedávno v Austrálii a USA zavedeno placené volno v souvislosti s domácím násilím, byla řadě pracovníků zajištěna v zaměstnání ochrana, když řešili důsledky domácího násilí, například tím, že dotčeným osobám byl poskytnut čas na lékařská vyšetření, soudní jednání a další postupy, jimiž se v takových situacích musí zabývat; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly proveditelnost a možné výsledky zavedení systému zvláštní placené dovolené pro oběti domácího násilí a jeho svědky vzhledem k tomu, že chybějící placená dovolená je překážkou pro oběti, které si mohou udržet zaměstnání při zajištění svého soukromí; vyzývá také Komisi a členské státy, aby zavedly další opatření na posílení povědomí o problému domácího násilí a pomáhaly obětem takového násilí a aby prosazovaly lepší poučené hájení jejich práv a chránily jejich ekonomickou nezávislost;

42.  opětovně vyzývá EU a všechny členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, a žádá, aby byla urychleně přijata iniciativa s cílem vypracovat směrnici EU o boji proti násilí páchanému na ženách; opětovně vyzývá Komisi, aby předložila evropskou strategii proti násilí na základě pohlaví a aby zavedla Evropský rok pro boj proti násilí na základě pohlaví;

43.  domnívá se, že je třeba proaktivně usilovat o zastavení násilí páchané na ženách pomocí zaměření se na normy, které násilí oslavují; zdůrazňuje, že proti stereotypům a strukturám, jež jsou základem násilí páchaného muži na ženách, je nutné bojovat proaktivními opatřeními a prostřednictvím kampaní a stávajícího vzdělávání na celostátní úrovni zaměřeného na „macho“ kulturu;

44.  poukazuje na to, že nové technologie by měly být považovány za základní nástroj pro vytváření nových pracovních míst a za příležitost pro ženy vymanit se z chudoby;

45.  vybízí členské státy, aby ve spolupráci s regionálními a místními orgány přispěly ke zlepšení kvality života žen ve venkovských oblastech, aby se tak snížilo riziko chudoby tím, že budou poskytovány kvalitní vzdělávací programy zaměřené na posílení postavení venkovských žen, a také kvalitní podmínky a důstojné mzdy pro tuto skupinu; vybízí členské státy, aby zajistily kvalitní obecní, sociální i veřejnou infrastrukturu za účelem zlepšení celkových životních podmínek ve venkovských oblastech;

46.  domnívá se, že se mnohé aspekty chudoby, a zvláště chudoby žen, stále neuznávají, například včetně nedostatečného přístupu žen ke kultuře a k účasti na životě společnosti, a vyzývá proto členské státy, aby poskytly nezbytnou podporu, jež zajistí, aby všechny ženy mohly využívat kulturu, sport a volný čas, a to zejména ženy, které žijí v chudobě, ženy se zdravotním postižením a ženy migrantky; domnívá se, že stávající ukazatele závažného materiálního nedostatku vylučují faktory přístupu ke kultuře a účasti na společenském životě, a umožňují proto jen neúplné chápání chudoby; vyzývá, aby byly vyvinuty další ukazatele s cílem zhodnotit vyloučení z hlediska zapojení do společenského, kulturního a politického života, zejména jeho vliv na bludný kruh chudoby, a  také jeho mezigenerační dopad;

47.  konstatuje, že ženy se zdravotním postižením často čelí diskriminaci v rodinném prostředí i ve vzdělávání, jejich pracovní příležitosti jsou omezené, a že sociální dávky, které dostávají, nepostačují k odvrácení rizika chudoby; zdůrazňuje v této souvislosti, že by členské státy a regionální a místní orgány měly ženám se zdravotním postižením poskytovat specializovanou péči, kterou tyto ženy potřebují k výkonu svých práv, a měly by navrhnout opatření na podporu jejich začlenění na trh práce prostřednictvím dalších podpůrných opatření, zejména pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu;

48.  požaduje ambicióznější opatření za účelem boje proti energetické chudobě, která neúměrně postihuje domácnosti samostatně žijících žen, domácnosti s jedním rodičem a domácnosti, v jejichž čele stojí žena; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vypracovaly definici energetické chudoby, která zohlední genderové aspekty tohoto jevu, a aby ji zahrnuly do budoucího přepracování směrnice o energetické náročnosti budov; zdůrazňuje významnou úlohu komunitních energetických iniciativ, jako jsou družstva, v pomoci zranitelným spotřebitelům energie, zejména ženám, které čelí chudobě, sociálnímu vyloučení a marginalizaci;

49.  opětovně potvrzuje svou výzvu, aby Komise usilovala o zřízení Evropské záruky pro děti, která zajistí, že každé evropské dítě, které je ohroženo chudobou, bude mít přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělání, bezplatné péči o děti, slušnému bydlení a dostatečné výživě; zdůrazňuje, že takováto politika musí řešit situaci žen a dívek, zejména těch, které jsou členkami zranitelných a marginalizovaných skupin obyvatel; konstatuje, že iniciativa záruky pro mladé lidi musí zahrnovat genderové hledisko;

50.  vybízí členské státy a Komisi, aby shromažďovaly statistiky členěné podle pohlaví a zavedly nové individuální ukazatele, pokud jde o ženy a chudobu, jakožto nástroj k monitorování dopadu, jaký mají na ženy a chudobu širší sociální a hospodářské politiky a politiky v oblasti zaměstnanosti, s cílem rozvíjet výměny osvědčených postupů, pokud jde o právní a rozpočtové nástroje za účelem potírání chudoby, se zaměřením na tyto skupiny a na zvláštní riziko chudoby, a to bez ohledu na sexuální orientaci nebo genderovou identitu;

51.  zdůrazňuje úlohu sociálních podniků při posilování postavení žen a začleňování žen čelících chudobě, sociálnímu vyloučení a vícenásobné diskriminaci;

52.  žádá Komisi a členské státy, aby vypracovaly postupy zapojení zúčastněných stran, které budou podporovat a usnadňovat přímé zapojení osob ohrožených chudobou a sociální začleňování, zejména žen a dívek, do tvorby politik týkajících se sociálního začleňování na všech úrovních;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly sestavování rozpočtů s ohledem na rovnost pohlaví jako nástroj, který zajistí, aby rozpočtová rozhodnutí zohledňovala genderový rozměr a řešila diferencované dopady;

54.  vyzývá členské státy, aby v boji proti chudobě spolupracovaly s nevládními organizacemi, které úspěšně působí v oblastech postižených extrémní chudobou a které mají cenné know-how v místních komunitách; vyzývá členské státy, aby podporovaly účinnou spolupráci na místní úrovni;

55.  vyzývá členské státy a Komisi, aby do zajišťování rovnosti žen a mužů zapojily sociální partnery (odbory a zaměstnavatele) a občanskou společnost, včetně orgánů odpovědných za rovnost mezi ženami a muži, s cílem podpořit rovné zacházení; zdůrazňuje, že sociální dialog musí zahrnovat sledování a podporu postupů zajišťujících rovnost žen a mužů na pracovišti, včetně flexibilních pracovních úvazků, s cílem usnadnit soulad pracovního a soukromého života; zdůrazňuje význam kolektivních smluv v boji proti diskriminaci a v podpoře rovnosti žen a mužů na pracovišti, jakož i význam dalších nástrojů, jako jsou kodexy chování, výzkum, výměna zkušeností a osvědčených postupů v oblasti rovnosti žen a mužů.

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 130.
(2) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 31.
(3) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 162.
(4) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 77.
(5) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 26.
(6) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 9.
(7) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 60.
(8) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75.
(9) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 8.
(10) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 6.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0050.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2015)0351.
(14) http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=t2020_50&language=en
(15) Save the Children, „Dětská chudoba a sociální vyloučení v Evropě“, Brusel 2014, s. 14.
(16) http:\\www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/547546/EPRS_STU(2015)547546_EN.pdf, s. 11
(17) Mezinárodní organizace práce (MOP), Policies and regulations to combat precarious employment („Politiky a předpisy na boj proti nejistému zaměstnávání“), 2011.
(18) http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/conference_sept_2011/dgjustice_oldagepensionspublication3march2011_en.pdf.

Právní upozornění