Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2346(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0160/2016

Předložené texty :

A8-0160/2016

Rozpravy :

PV 25/05/2016 - 23
CRE 25/05/2016 - 23

Hlasování :

PV 26/05/2016 - 6.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0236

Přijaté texty
PDF 502kWORD 113k
Čtvrtek, 26. května 2016 - Brusel Konečné znění
Necelní překážky na jednotném trhu
P8_TA(2016)0236A8-0160/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o necelních překážkách na jednotném trhu (2015/2346(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. října 2015 nazvaný „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě – analýza a důkazy“ (SWD(2015)0202),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. října 2015 nazvaný „Zpráva o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech “ (SWD(2015)0203),

–  s ohledem na studii výzkumných služeb Evropského parlamentu ze září 2014 nazvanou „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o vnitřním trhu služeb: aktuální stav a další postup(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o evropském akčním plánu pro obchod, jenž je přínosem pro všechny zúčastněné strany(2),

–  s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu z října 2015,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0160/2016),

A.  vzhledem k tomu, že jednotný evropský trh je pro evropské ekonomiky významným přínosem;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů by dotvoření jednotného trhu umožňujícího volný pohyb zboží a služeb a zahrnujícího veřejné zakázky, digitální ekonomiku a soubor spotřebitelského práva přineslo roční hospodářské zisky v rozmezí 651 miliard EUR až 1,1 bilionu EUR ročně, což odpovídá 5–8,63 % HDP EU;

C.  vzhledem k tomu, že ani více než dvacet let po zahájení jednotného trhu nepřestávají postihovat obchod a volný pohyb zboží a služeb mezi členskými státy neopodstatněné necelní překážky; vzhledem k tomu, že tyto necelní překážky, jejichž příčinou je často protekcionismus a jež mohou být doprovázeny byrokratickými problémy, bývají velmi často nepřiměřené, pokud jde o jejich účel;

D.  vzhledem k tomu, že jednotný trh služeb představuje podle odhadů zhruba 70 % evropské ekonomiky, ale tvoří asi jen 20 % obchodu uvnitř EU;

E.  vzhledem k tomu, že 25 % regulovaných povolání je regulováno pouze v jednom členském státě;

F.  vzhledem k tomu, že možné zisky spojené s fungováním jednotného digitálního trhu by podle odhadů mohly v roce 2020 dosahovat přibližně 415 miliard EUR ročně, což představuje nárůst HDP zhruba o 0,4 %, a vzhledem k tomu, že v právních předpisech EU existuje spousta mezer, které brání jeho řádnému fungování;

G.  vzhledem k tomu, že pouze 2 % nových malých a středních podniků (MSP), mikropodniků a začínajících podniků expandovalo do zahraničí prostřednictvím přímých zahraničních investic;

H.  vzhledem k tomu, že mezery na jednotném trhu, včetně provádění právních předpisů EU způsobem, který je neúplný nebo v rozporu s cíli jednotného trhu, vedou v mnoha případech k tomu, že není k dispozici optimální nabídka výrobků a zboží a služby jsou dražší;

I.  vzhledem k tomu, že pro podniky se tyto náklady projevují v dražších dodavatelských řetězcích, což vede k vyšší ceně jejich vlastních výrobků, nebo v omezeném přístupu k podnikatelským službám, což poškozuje jejich konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že konkurenční tržní prostředí podporuje inovace;

J.  vzhledem k tomu, že za necelní překážku lze považovat i složitost současného systému DPH;

K.  vzhledem k tomu, že za neopodstatněné necelní překážky lze považovat protikonkurenční daňové dohody mezi členskými státy a velkými nadnárodními společnostmi;

L.  vzhledem k tomu, že podniky a jednotlivci narážejí ve své přeshraniční činnosti v rámci jednotného trhu na velké překážky, které vznikají v důsledku nedostupnosti a špatné kvality informací, asistenčních služeb a on-line postupů, což vede k velké administrativní zátěži a značným nákladům na zajištění souladu s právními předpisy;

M.  vzhledem k tomu, že monitorování překážek a nákladů je namátkové a nesystematické a překážky a náklady nejsou kvantifikovány a jasně identifikovány, což komplikuje stanovení priorit politických opatření;

I. Kontext a politické cíle

1.  je si vědom toho, že navzdory odstranění celních překážek dne 1. července 1968 je volný pohyb zboží a služeb nadále omezován necelními překážkami, jako jsou neopodstatněné vnitrostátní technické předpisy a regulační i neregulační požadavky kladené na produkty, poskytovatele služeb a podmínky poskytování služeb nebo byrokracie; zdůrazňuje, že posílení jednotného trhu vyžaduje naléhavá opatření na úrovni Unie a členských států, která umožní problém takovýchto necelních překážek řešit;

2.  chápe necelní překážky jako nepřiměřené nebo diskriminační regulační opatření vedoucí k zátěži či nákladům, jež nese podnik usilující o vstup na trh, avšak nikoli podniky, které se na trhu již nachází, či k nákladům, které vznikají zahraničním podnikům, nikoli však podnikům tuzemským, aniž je dotčeno právo členských států na regulaci a sledování legitimních cílů veřejné politiky, např. ochrany životního prostředí a spotřebitelských či zaměstnaneckých práv;

3.  uznává, že z důvodu víceúrovňové správy se mohou objevit rozdíly na vnitrostátní úrovni; je přesvědčen o tom, že je nezbytné, aby byla příslušná opatření přiměřená a aby byla v zájmu podpory legitimních cílů veřejné politiky dobře chápána na všech úrovních rozhodování v oblasti regulace; je přesvědčen, že k omezení necelních překážek může významnou měrou přispět jednotnost a soudržnost politické a regulační praxe;

4.  je přesvědčen o tom, že tam, kde lze necelní překážky odůvodnit jako přiměřené, by měly být snadno přístupné informace o odlišných vnitrostátních regulačních požadavcích; dále by mělo být uživatelsky co nejvstřícnější související poskytování informací o oznámeních i dokončování postupů; domnívá se, že současný systém vybudovaný kolem široké škály kontaktních míst, včetně kontaktních míst pro výrobky a jednotných kontaktních míst, byl v členských státech zaveden nejednotným způsobem a je zbytečně složitý; připomíná význam posilování a zjednodušování stávajících nástrojů jednotného trhu pro MSP za účelem usnadnění jejich přeshraniční expanze; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na zefektivnění a zdokonalení těchto systémů, zvláště pak na potřebu rychlého zlepšení jednotných kontaktních míst, a vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 podala Parlamentu zprávu o pokroku a dalších krocích; zdůrazňuje, že bude-li daný členský stát otevřenější a přístupnější, pokud jde o regulační požadavky, stane se rovněž atraktivnějším pro investice ze zahraničí;

5.  vítá coby pozitivní krok iniciativu týkající se jednotné digitální brány, kterou ve svém sdělení o jednotném digitálním trhu ohlásila Komise; naléhavě vyzývá Komisi, aby zřídila jednotné vstupní místo, kde by podniky i spotřebitelé mohli získat všechny informace týkající se jednotného trhu, asistence, řešení problémů a vnitrostátních i celounijních postupů, které jsou zapotřebí k přeshraniční činnosti v rámci EU;

6.  domnívá se, že pro odstranění necelních překážek je důležitá spolupráce Komise a členských států na zlepšení fungování sítě SOLVIT, a to zejména v zeměpisných a průmyslových oblastech, kde podniky nevyužívají síť SOLVIT často a kde příslušný orgán není schopen vyřídit všechny předložené případy;

7.  zdůrazňuje, že pro mnoho podniků, zejména MSP, které chtějí obchodovat v jiném členském státě, bude taková expanze z jejich pohledu stále znamenat „mezinárodní obchod“; zdůrazňuje, že MSP a začínajícím a inovačním podnikům, zejména podnikům založeným na ekonomice sdílení, by mělo být v plné míře umožněno růst prostřednictvím přeshraničního obchodu;

8.  domnívá se, že jedním z úkolů Unie a jejích jednotlivých členských států by mělo být konečné zrušení necelních překážek, pokud nejsou odůvodnitelné nebo nepodporují cíle uvedené v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který uvádí, že Evropa je založená na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství;

9.  opakuje, že součástí strategie pro jednotný digitální trh a strategie pro jednotný trh v Evropě jsou iniciativy, které by měly být rychle a ambiciózně provedeny za účelem omezení necelních překážek na jednotném trhu; zdůrazňuje, že je klíčové, aby tyto iniciativy byly založeny na zásadách zlepšování právní úpravy a na nejúčinnějších nástrojích, mezi něž patří harmonizace a vzájemné uznávání;

II. Průřezové necelní překážky

10.  je přesvědčen o tom, že rozdíly v rychlosti provedení stávajících směrnic ve vnitrostátním právu a v jejich přesném uplatňování na vnitrostátní úrovni vytvářejí právní nejistotu pro podniky a odlišné podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

11.  domnívá se, že pokud Komise zrušila nepotřebné právní předpisy EU, měly by členské státy neprodleně zrušit odpovídající vnitrostátní ustanovení;

12.  domnívá se, že rozsáhlé nedodržování práva Unie ze strany členských států poškozuje jednotný trh a spotřebitele; domnívá se rovněž, že pomalý proces provádění ve vnitrostátním právu vede k tomu, že některé členské státy těží z nepřiměřeného prodlužování lhůty pro zajištění souladu; vyzývá k tomu, aby byla ve vzájemné spolupráci Komise a členských států dále podporována kultura dodržování právních předpisů, jak předpokládá strategie pro jednotný trh; zdůrazňuje, že je zapotřebí urychleně řešit problém nedodržování právních předpisů ze strany členských států;

13.  upozorňuje Komisi a členské státy na problematiku tzv. gold-platingu, kdy některé vnitrostátní vlády zatěžují při provádění práva EU transponované směrnice dodatečnými předpisy;

14.  upozorňuje na skutečnost, že narůstá důkladnost a počet kontrol, kterým jsou v poslední době vystavováni zahraniční poskytovatelé služeb; vyzývá členské státy, aby zajistily, že tyto kontroly budou přiměřené, opodstatněné a nediskriminační;

15.  zdůrazňuje, že nedůsledné prosazování stávajících správně provedených předpisů ze strany členských států způsobuje jednotnému trhu stejnou újmu jako jejich opožděné provedení ve vnitrostátním právu; domnívá se, že dodržování předpisů a jejich prosazování je náročnější, jsou-li společně uplatňovaným definicím, například definici sledovatelnosti či uvádění na trh, připisovány v různých právních předpisech různé významy;

16.  je přesvědčen o tom, že rozdílné uplatňování týchž předpisů v různých členských státech může vytvořit nové neopodstatněné necelní překážky; vyzývá Komisi, aby se vynasnažila tyto rozdíly minimalizovat již v co nejranější fázi;

17.  je přesvědčen, že Komise by v souvislosti s prováděním směrnic měla ve větší míře využívat možnosti vydávání pokynů, které mohou být užitečným nástrojem k zajištění jednotnějšího provádění;

18.  poukazuje na přetrvávání rozdílů na vnitrostátní úrovni v oblasti regulace výrobkového trhu, s nimiž se musejí podniky působící přeshraničně stále potýkat, jak co se týče míry omezování, tak rozdílů mezi členskými státy; domnívá se, že tato situace zbytečně nutí podniky přizpůsobovat své výrobky a služby tak, aby byly v souladu s různými normami a vyhovovaly opakovanému testování, což omezuje obchod uvnitř EU, brzdí růst a ztěžuje vytváření pracovních míst;

19.  je přesvědčen o tom, že jelikož jsou úspory z rozsahu snižovány potřebou zavádět různé produktové řady, doléhá toto břímě v mnoha ohledech, ať již právních, finančních či jiných, neúměrně na MSP a mikropodniky;

20.  poukazuje na dosavadní nízké míry přeshraničního zadávání veřejných zakázek, s méně než 20 % veškerých veřejných zakázek v Unii inzerovanými na celoevropských platformách a pouze 3,5 % zakázek, jež byly přiděleny podnikům z jiných členských států; upozorňuje na problémy, se kterými se potýkají zejména MSP účastnící se přeshraničního veřejného zadávání zakázek; podtrhuje v této souvislosti význam nových směrnic EU o zadávání veřejných zakázek a přidělování koncesí, které mají členské státy provést ve vnitrostátním právu do dubna 2016; vyzývá členské státy, aby tyto právní předpisy provedly v plném rozsahu, včetně zcela elektronických postupů pro zadávání veřejných zakázek;

21.  zdůrazňuje, že náklady na shodu s požadavky DPH představují jednu z největších necelních překážek; žádá, aby byly předloženy praktické návrhy na zjednodušení DPH;

22.  uznává, že různé systémy DPH napříč Unií lze vnímat jako necelní překážku; zdůrazňuje, že jednotné malé správní místo pro DPH představuje dobrý způsob, jak napomáhat překonání této překážky a zejména podporovat MSP v jejich přeshraniční činnosti; je si vědom toho, že v souvislosti s jednotným malým správním místem pro DPH existují stále ještě určité drobné problémy; vyzývá Komisi, aby podnikům v celé EU dále usnadňovala plnění jejich povinností spojených s placením DPH;

23.  je přesvědčen o tom, že k neopodstatněným necelním překážkám vedou rovněž mnohé vnitrostátní administrativní postupy, včetně požadavků na formalizaci dokumentů vnitrostátními orgány či úřady; naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly řešení elektronické správy (e-governance), jež zahrnují upřednostňování interoperability a digitálních podpisů, za účelem modernizace své veřejné správy, jež bude např. vycházet z příkladů Estonska a Dánska, a to poskytováním rozsáhlejších a lépe dostupných digitálních služeb občanům a podnikům a usnadňováním přeshraniční spolupráce a interoperability orgánů veřejné správy, aniž by byla ohrožena ochrana osobních údajů; je přesvědčen o tom, že používání elektronické správy je pro společnosti důležitým nástrojem, který by však neměl vylučovat alternativní způsoby přístupu k informacím ani znevýhodňovat občany, kteří nemají k digitálním službám přístup;

24.  vyzývá Komisi, aby zaujala důrazný postoj k prosazování předpisů v praxi a ujistila se, že členské státy řádně uplatňují a provádějí předpisy jednotného trhu; domnívá se v tomto ohledu, že by proces provádění transponovaných směrnic měl být lépe koordinován, například prostřednictvím seminářů o provádění ve vnitrostátním právu, jež by organizovala Komise, a výměny osvědčených postupů s cílem minimalizovat rozdíly mezi členskými státy již v rané fázi;

III. Necelní překážky v jednotlivých odvětvích

Jednotný trh zboží

25.  zdůrazňuje, že zásada vzájemného uznávání je důležitá pro zajištění přístupu zboží, které není harmonizováno na úrovni Unie, na jednotný trh, jakož i v případech, kdy členské státy mají pro určité produkty své vnitrostátní předpisy, které jsou často velmi odlišné, ale mají stejný základní cíl;

26.  zdůrazňuje, že mnohé podniky si nejsou vzájemného uznávání vědomy a jsou přesvědčeny, že při obchodování na jednotném trhu musí dodržovat vnitrostátní požadavky v cílových členských státech;

27.  vyzývá Komisi, aby jednala za účelem zlepšení uplatňování vzájemného uznávání; očekává v této souvislosti plány Komise na zvýšení informovanosti a provedení přezkumu nařízení o vzájemném uznávání; je přesvědčen, že harmonizace je rovněž účinným nástrojem pro zajištění rovného přístupu zboží a služeb na jednotný trh;

Jednotný trh služeb

28.  upozorňuje na problémy poskytovatelů služeb, zejména v oblasti služeb poskytovaných podnikům a v oblasti dopravy a stavebnictví, které pramení z mnoha různých odlišných a neopodstatněných či nepřiměřených požadavků týkajících se povolení, registrace, předběžného oznámení nebo faktického zřízení; zdůrazňuje, že by tato situace mohla vést k diskriminaci zahraničních poskytovatelů služeb, jež by byla v rozporu se zásadou volného pohybu služeb; vyzývá v této souvislosti k zavedení rozvinutějšího systému elektronické správy a elektronické registrace, jenž by tento proces poskytovatelům služeb zjednodušil;

29.  zdůrazňuje, že jednotný trh brzdí zejména nedostatky v provádění a rozdíly v uplatňování směrnice o službách;

30.  zdůrazňuje potřebu jasného a jednotného regulačního prostředí, které umožní rozvoj služeb na trhu, jenž bude chránit pracovníky i spotřebitele a zajistí, aby stávající i noví provozovatelé působící na jednotném trhu EU nemuseli čelit nesmyslným regulačním překážkám, ať už podnikají v jakékoli oblasti;

31.  upozorňuje rovněž na neopodstatněná či nepřiměřená omezení platící v některých členských státech, pokud jde o právní formu poskytovatelů služeb a jejich akciovou či řídící strukturu i o omezení společného výkonu povolání; zdůrazňuje, že některá z těchto omezení mohou být nepřiměřená či představovat neopodstatněnou překážku pro přeshraniční poskytování služeb; podtrhuje potřebu zajistit důsledné posuzování přiměřenosti regulačních požadavků a omezení, jež se vztahují na poskytování služeb;

32.  zdůrazňuje, že oznamovací povinnost obsažená ve směrnici o službách mohla být při zmírňování či odstraňování neopodstatněných necelních překážek efektivní, pokud by nebyla členskými státy a Komisí opomíjena; vítá proto opětovnou pozornost věnovanou tomuto postupu ve strategii pro jednotný trh, neboť vnitrostátní opatření mohou být na základě včasného zapojení revidována tak, aby vyřešila problémy ještě před jejich vznikem; je rovněž přesvědčen, že členské státy zavádějící nová regulační opatření by měly být povinny poskytovat jejich podrobnější odůvodnění; vyzdvihuje pozitivní zkušenosti s oznamovacím postupem pro výrobky a navrhuje, aby se podle tohoto vzoru zlepšil i odpovídající postup pro služby;

33.  připomíná, že veřejné služby jsou v předpisech pro vnitřní trh předmětem zvláštní ochrany, protože plní úkoly veřejného zájmu, a že předpisy stanovené veřejnými orgány za účelem zajištění řádného fungování těchto služeb nepředstavují z tohoto důvodu necelní překážky; v této souvislosti upozorňuje, že služby v oblasti sociální a zdravotní péče nepodléhají směrnici o službách;

34.  poukazuje na skutečnost, že poskytovatelé služeb v oblasti stavebnictví naráží často ve svém domovském státě na určité požadavky týkající se jejich organizační struktury, včetně organizačních certifikačních systémů, které jim velice komplikují nabízení služeb za hranicemi, což brání volnému pohybu služeb a odborných pracovníků v oblasti stavebnictví;

35.  vyzývá Komisi, aby se těmito překážkami zabývala a neopomněla ani smysluplná zlepšení vzájemného uznávání a, bude-li to vhodné, legislativní opatření; zdůrazňuje, že by budoucí opatření, jako je např. navrhovaný služební pas, neměla vést k další administrativní zátěži, ale zaměřit se na odstranění necelních překážek;

36.  vyzývá Komisi, aby hledala způsob, jak odstranit zátěž spojenou s roztříštěností evropského bankovního odvětví, kvůli které je pro nerezidentní subjekty, zejména MSP, obtížné zřídit si účet v jiném členském státě;

37.  poukazuje na skutečnost, že některé předpisy členských států o přístupu a výkonu regulovaných povolání mohou být nepřiměřené, a mohou tudíž vytvářet zbytečné regulační překážky omezující přístup k některým povoláním i mobilitu poskytovatelů služeb působících v regulovaných profesích; uznává však, že je důležité zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž a kvalitu odborné přípravy a podporovat úspěšně fungující systémy kvalifikací;

38.  souhlasí s názorem Komise, že v rámci Evropské unie je třeba doporučovat duální vzdělávací systémy jako příklad osvědčené praxe;

39.  vítá vzájemné hodnocení uskutečněné v posledních dvou letech; je přesvědčen o tom, že jsou-li postupy vzájemného hodnocení navrženy dobře a podporují-li otevřenou diskusi mezi členskými státy, mohou účinným způsobem podporovat změnu; vybízí členské státy a Komisi, aby tento postup rozšířily, zejména do dalších oblastí regulace jednotného trhu;

40.  vyzývá Komisi, aby se zabývala prioritami členských států, pokud jde o reformu v oblasti odborných služeb v kontextu Evropského semestru a doporučení pro jednotlivé země týkající se deregulace určitých povolání v členských státech;

Jednotný trh pro maloobchod

41.  zdůrazňuje, že ze vzájemného hodnocení zaměřeného na maloobchodní provozovny, které v letech 2014–2015 uskutečnila Komise, vyplynulo, že maloobchodní prodejci často čelí nepřiměřeným a nevhodným podmínkám a postupům na jednotném trhu, pokud jde o zřízení a provoz podniku;

42.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily proces uvolňování potenciálu, který v sobě nese dokončení jednotného digitálního trhu a provedení digitální agendy EU;

43.  poukazuje na to, že některé členské státy zavádějí předpisy, které diskriminují hospodářskou činnost v maloobchodním či velkoobchodním sektoru na základě velikosti pozemku, na němž je daná činnost prováděna, velikosti podniku nebo původu kapitálu, což se neslučuje s myšlenkou jednotného trhu a se zásadami volné hospodářské soutěže a omezuje rozvoj trhu práce;

44.  upozorňuje, že předpisy, které v rozporu s právem EU nepřiměřeným způsobem omezují maloobchodní a velkoobchodní činnost, mohou vytvářet značné překážky pro vstup nových hráčů, což vede k otevírání menšího počtu nových prodejen, narušování hospodářské soutěže a k vyšším cenám pro spotřebitele; zdůrazňuje v této souvislosti, že některá opatření, včetně různých poplatků a poplatků za kontroly, mohou fungovat jako necelní překážky, nejsou-li opodstatněna cíli veřejné politiky; je přesvědčen o tom, že všechna provozní omezení uložená maloobchodním a velkoobchodním činnostem by neměla tyto činnosti přehnaně nebo nepřiměřeně omezovat ani nesmí vést k faktické diskriminaci mezi subjekty trhu;

45.  vyzývá Komisi, aby stanovila osvědčené postupy pro zřizování maloobchodních provozoven za účelem zajištění volného pohybu produktů a služeb, zároveň však dodržela zásadu subsidiarity a proporcionality;

46.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu omezení vztahujících se na provozování maloobchodů a velkoobchodů na jednotném trhu, v nutných případech přednesla reformní návrhy a na jaře roku 2017 podala o této analýze zprávu;

47.  zdůrazňuje, že základním předpokladem prosperujícího přeshraničního elektronického obchodu ve prospěch MSP a především spotřebitelů je přístupné, cenově dostupné, efektivní a vysoce kvalitní doručování zásilek;

IV. Závěry

48.  vyzývá Komisi, aby v roce 2016 představila ucelený přehled necelních překážek na jednotném trhu a analýzu způsobů, jak proti nim bojovat, přičemž jasně rozliší necelní překážky a předpisy usilující o přiměřené provádění legitimních cílů veřejné politiky členských států, a aby součástí tohoto přehledu byl i ambiciózní návrh na co nejrychlejší odstranění těchto necelních překážek s cílem uvolnit dosud nevyužitý potenciál jednotného trhu;

49.  vyzývá Komisi, aby začínala včas projednávat politickou a legislativní činnost EU v nově vznikajících oblastech, a to s využitím rozsáhlých konzultací zúčastněných stran, zejména MSP a organizací občanské společnosti;

50.  vyzývá Komisi, aby dříve než přistoupí k tvorbě nových dodatečných právních předpisů v oblastech, na které se již vztahují stávající předpisy týkající se jednotného trhu, zajistila, že členské státy budou tyto předpisy dodržovat;

51.  vyzývá Komisi, aby intenzivněji pracovala na prosazování předpisů a na zásadách, které tvoří základ jednotného trhu; je přesvědčen o tom, že včasný zásah do vnitrostátních opatření či prováděcích postupů, které vytvářejí neopodstatněné necelní překážky, může mít efektivní účinek a přinést snadněji dosažené výsledky, než by tomu bylo při uplatnění řízení pro nesplnění povinnosti; zdůrazňuje ovšem, že v případě vážných nebo přetrvávajících pochybení či při nesprávném uplatňování práva Unie musí Komise v zájmu úplného provedení právních předpisů EU týkajících se jednotného trhu, využívat všech dostupných opatření, včetně upřednostnění řízení pro nesplnění povinnosti;

52.  vyjadřuje politování nad skutečností, že přístup Parlamentu k příslušným informacím souvisejícím s postupy, jež předchází řízení o nesplnění povinnosti, a postupy při nesplnění povinnosti je stále omezený, a vyzývá, aby byla v tomto ohledu zvýšena transparentnost s náležitým zřetelem na předpisy v oblasti důvěrnosti;

53.  vyzývá členské státy, aby na jednotný trh nahlížely jako na společnou iniciativu, která vyžaduje koordinovanou a kolektivní péči a je podmínkou pro dosažení konkurenceschopnosti ekonomiky EU; je přesvědčen o tom, že důsledky neopodstatněných necelních překážek pociťují nakonec spotřebitelé, neboť nemají přístup k novým subjektům, jimž je odepírán vstup na tuzemské trhy, a čelí vyšším cenám, nižší kvalitě a omezené nabídce; domnívá se, že by členské státy měly věnovat více času horizontálním problémům jednotného trhu a určení oblastí, které vyžadují prioritní opatření ze strany jednoho či více členských států, s cílem jednotný trh zachovat a dále jej rozvíjet;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 84.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0580.

Právní upozornění