Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2354(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0171/2016

Předložené texty :

A8-0171/2016

Rozpravy :

PV 26/05/2016 - 4
CRE 26/05/2016 - 4

Hlasování :

PV 26/05/2016 - 6.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0237

Přijaté texty
PDF 502kWORD 219k
Čtvrtek, 26. května 2016 - Brusel Konečné znění
Strategie pro jednotný trh
P8_TA(2016)0237A8-0171/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh (2015/2354(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. října 2015 nazvaný „Strategie pro jednotný trh – Analýza a důkazy“ (SWD(2015)0202),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. října 2015 nazvaný „Zpráva o integraci a konkurenceschopnosti jednotného trhu v EU a jejích členských státech“ (SWD(2015)0203),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu  Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry  „Společně pro nový růst““ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu II  Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),

–  s ohledem na zprávu ze dne 9. května 2010 předloženou Mariem Montim předsedovi Komise nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh  Ve službách evropského hospodářství a společnosti“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o evropském akčním plánu pro obchod, jenž je přínosem pro všechny zúčastněné strany(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě(5),

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu v oblasti jednotného trhu“, jejíž vypracování zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze září 2015 nazvanou „Strategie pro dokončení jednotného trhu: bonus ve výši 1 bilion EUR“, jejíž vypracování zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze dne 20. listopadu 2015 nazvanou „Ex-post hodnocení směrnice o opožděných platbách“, jejíž vypracování zadala Komise,

–  s ohledem na studii z listopadu 2014 nazvanou „Situace na trhu EU s nábytkem a možná iniciativa týkající se nábytkových výrobků“, jejíž vypracování zadala Komise,

–  s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu zveřejněný v říjnu 2015,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0171/2016),

A.  vzhledem k tomu, že jednotný trh byl a nadále je základním stavebním kamenem integrace EU a motorem udržitelného růstu a tvorby pracovních míst díky usnadňování přeshraničního obchodu v EU, který současně zaručuje vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství, jež se zakládá na čl. 3 odst. 3 SEU;

B.  vzhledem k tomu, že prohlubování evropského vnitřního trhu je i nadále klíčovou ekonomickou otázkou, zvláště v kontextu rozvoje nových technologií, kde je trh s kritickým množstvím zapotřebí k podpoře vzniku inovativních a konkurenceschopných hráčů na globální scéně;

C.  vzhledem k tomu, že jednotný trh v posledních letech prošel rozmanitým pozitivním vývojem, ale že mohl dosáhnout více výsledků téměř ve všech oblastech – při stimulaci procesu, který se řídí potřebami digitálního trhu, při podpoře začínajících podniků, při integraci celosvětových dodavatelských řetězců, při zlepšování mobility pracovníků a sociálních práv, při řešení nových obchodních modelů a při usnadňování přístupu na trh a při zajišťování pomoci odborníkům, jejich vzájemného uznávání, normalizace a udělování licencí – pokud by se odstranily neopodstatněné fyzické, právní a technické překážky;

D.  vzhledem k tomu, že podle vlastního průzkumu Parlamentu by očekávaný výtěžek z dokončení jednotného trhu mohl přinést 3 biliony EUR (odpovídající možnému zisku díky vyšší efektivitě 615 miliard EUR ročně); vzhledem k tomu, že roztříštěnost jednotného trhu je jednou z hlavních překážek, které brání většímu strukturálnímu hospodářskému růstu;

E.  vzhledem k tomu, že pro další integraci jednotného trhu je vyžadován strategický přístup, a vzhledem k tomu, že odpověď na existující výzvy by měla být stejně tak politické, jako technické povahy, zejména v případě neopodstatněných necelních překážek v rámci jednotného trhu;

F.  vzhledem k tomu, že cílem EU by mělo být vytvoření skutečného jednotného trhu, k němuž by měla přistupovat jako ke společnému majetku všech občanů, pracovníků, hospodářských subjektů a členských států, a vzhledem k tomu, že jednotný trh dosáhne svého plného potenciálu, pouze pokud bude mít plnou podporu všech členských států, které spolu budou navzájem spolupracovat;

G.  vzhledem k tomu, že pravidla a opatření na úrovni EU by měla být začleněna do jednotné strategické vize, a tudíž být v souladu, nikoli v rozporu s ostatními pravidly; vzhledem k tomu, že členské státy se musejí zdržet diskriminačních opatření, jako jsou obchodní a daňové právní předpisy, jimiž jsou dotčena pouze některá odvětví nebo obchodní modely a které narušují hospodářskou soutěž, což podnikům ztěžuje usazení v rámci daného členského státu a představuje jasné porušení zásad vnitřního trhu;

H.  vzhledem k tomu, že jednotný trh nelze vnímat izolovaně od jiných horizontálních oblastí politiky, zejména jednotného digitálního trhu, zdravotní a sociální péče a ochrany spotřebitelů, pracovního práva a mobility občanů, oblasti životního prostředí, udržitelného rozvoje, energetiky, dopravy a vnějších politik;

I.  vzhledem k tomu, že dokončení jednotného trhu v odvětví výrobků a služeb a odstranění překážek jsou nejvyšší prioritou, která ze strany členských států i orgánů EU vyžaduje uplatnění zrychleného přístupu;

J.  vzhledem k tomu, že překážky jednotného trhu vedou k omezenějšímu výběru a dražším výrobkům a službám pro spotřebitele;

K.  vzhledem k tomu, že podnikům sociální ekonomiky se na evropské úrovni dostává nízké míry uznání, a vzhledem k tomu, že právní rámec na evropské úrovni většinu těchto podniků neuznává, tzn. jsou uznávány pouze na vnitrostátní úrovni v některých členských státech, kde mají různou právní podobu; vzhledem k tomu, že tento nedostatek právního rámce EU omezuje tyto podniky ve využití jejich kapacit k přeshraničnímu působení v rámci vnitřního trhu;

L.  vzhledem k tomu, že padělání je závažnou hrozbou pro veřejné zdraví a bezpečnost a vzhledem k tomu, že celková hodnota obchodu s padělaným zbožím za poslední roky výrazně vzrostla, čímž se zhoršuje devastující dopad padělání na inovace, zaměstnanost a známky evropských společností;

M.  vzhledem k tomu, že vytvoření jednotného kapitálového trhu by podnítilo větší přeshraniční sdílení rizik a likvidnější trhy;

N.  vzhledem k tomu, že ze souhrnné zprávy Komise týkající se konzultací ohledně problematiky blokování na základě zeměpisné polohy vyplývá, že spotřebitelé jasně podporují legislativní opatření proti tomuto zeměpisnému blokování;

O.  vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky finanční krize dosud neodezněly a HDP několika členských států stále zůstává pod úrovní roku 2008;

P.  vzhledem k tomu, že jednotný trh se vyznačuje dlouhodobě vysokými mírami nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že od začátku finanční krize vzrostl počet nezaměstnaných o více než 6 milionů; vzhledem k tomu, že na konci roku 2015 bylo více než 22 milionů osob v Unii bez práce;

Cíle politiky

1.  podporuje všeobecné cíle strategie Komise pro jednotný trh týkající se zboží a služeb: „Zlepšení jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“, a oceňuje její kroky v klíčových oblastech s cílem uvolnit plný potenciál jednotného trhu ve prospěch spotřebitelů, zaměstnanců a podniků, zejména začínajících podniků, v zájmu zvýšení počtu udržitelných pracovních míst a podpoření růstu a rozvoje malých a středních podniků; vybízí Komisi, aby vypracovala průřezové politiky navržené za účelem dosažení spravedlivějšího a konkurenceschopnějšího jednotného trhu v souladu s Hlavou II SFEU o obecně použitelných ustanoveních;

2.  konstatuje, že vytvoření vnitřního trhu, v jehož rámci je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, je jedním ze zásadních cílů Unie;

3.  vítá skutečnost, že se jedná o strategii, která má za cíl doplnit úsilí vynaložené v jiných oblastech; je přesvědčen o tom, že zlepšením již uskutečněných iniciativ získá strategie skutečný potenciál napomoci k zajištění hospodářské prosperity, většímu vytváření udržitelných pracovních míst a zvýšení růstu, zlepšení dobrých životních podmínek Evropanů na základě praktických opatření, zatraktivnění Evropské unie pro investice a vytvoření globální konkurenceschopnosti evropských podniků; zdůrazňuje však, že je nutné se při provádění této strategie vyhnout možným nesrovnalostem nebo překrývání s různými jinými iniciativami; zdůrazňuje, že je nutné, aby návrhy byly založeny na důkazech a aby byly v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy;

4.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné odstranit z jednotného trhu neopodstatněné překážky a dosáhnout tak hmatatelných a rychlých výsledků, pokud jde o konkurenceschopnost, udržitelný růst, výzkum, inovace, tvorbu pracovních míst, výběr spotřebitelů a nové obchodní modely; domnívá se, že za účelem dosažení těchto cílů bychom měli v nezbytných a vhodných případech usilovat o větší harmonizaci právních předpisů a současně zachovat co nejvyšší úroveň ochrany spotřebitelů a přijmout vhodná opatření k řešení neopodstatněných překážek, jež byly členskými státy vytvořeny;

5.  je toho názoru, že přezkum strategie EU 2020 v polovině období by měl stanovit ambiciózní cíle pro dosažení vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství a udržitelného růstu, a to do roku 2020; zdůrazňuje, že jednotný trh by se měl stát ústředním prvkem dosažení tohoto cíle;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu byly skutečně inovační; zdůrazňuje, že odvětví náročná na pracovní sílu, jako je maloobchod a pohostinství, mají velký potenciál pro tvorbu pracovních míst, integraci a řešení nezaměstnanosti mladých lidí;

7.  domnívá se, že je nutné, aby byla Montiho zpráva z roku 2010 s názvem „Nová strategie pro jednotný trh“ plně provedena a zohledněna během prací na strategii pro jednotný trh;

8.  zdůrazňuje, že strategie pro jednotný trh nesmí zanedbávat potenciál průmyslového odvětví, pokud jde o udržitelný růst a kvalitní pracovní místa v Evropě;

9.  domnívá se, že vnitřní poptávka – zejména zvyšování kupní síly, přijímání inovativních opatření a investice do ekologické ekonomiky – je nezbytná k využití plného potenciálu jednotného trhu a na podporu udržitelného růstu;

Moderní a inovativnější jednotný trh

10.  vítá skutečnost, že se strategie zaměřuje na takové aspekty, které mají pomáhat podnikům, zejména napomoci malým a středním podnikům, mikropodnikům a začínajícím podnikům rozšířit jejich aktivity a podpořit jejich růst a setrvání na jednotném trhu s cílem podpořit inovace a tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že veškeré iniciativy ve prospěch malých a středních podniků a začínajících podniků vyžadují okamžitá opatření a měly by se stát prioritou, připomíná však, že tyto iniciativy by neměly nepoctivým podnikům poskytovat příležitosti k obcházení existujících předpisů, přispívat ke snižování norem týkajících se pracovníků a spotřebitelů ani vytvářet riziko, že se začnou množit případy podnikových podvodů, jiné trestné činnosti či zakládání krycích společností;

11.  je přesvědčen, že tato strategie může poskytnout nové příležitosti malým a středním podnikům, které jsou páteří hospodářství členských států EU, mikropodnikům a inovativním začínajícím podnikům; je přesvědčen, že příznivé podnikatelské prostředí, kterého bude dosaženo zdokonalením rámců soukromého rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, usnadněním přístupu k financování, vytvořením řádné legislativy a úplným uplatňováním zásady „zelenou malým a středním podnikům“ v rámci celého jednotného trhu, má zásadní význam pro růst a vytváření pracovních příležitostí a mohlo by tento proces podpořit;

12.  domnívá se, že omezení administrativních překážek a nákladů na dodržování předpisů pro podniky, zejména malé a střední podniky, a zrušení zbytečných právních předpisů spolu s dalším zajišťováním vysokých standardů ochrany spotřebitelů, zaměstnanců, zdraví a životního prostředí je zásadně důležité pro dosažení cílů této strategie;

13.  je přesvědčen, že pro definici „inovativních“ začínajících podniků, malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky je nezbytné zvážit řadu objektivních kritérií a ukazatelů, která lze použít jako referenční body pro přijímání příslušných opatření; vyzývá Komisi, aby tato kritéria a ukazatele navrhla;

14.  zdůrazňuje, že je zapotřebí podniky sociální ekonomiky podporovat v rámci politik vnitřního trhu, s vědomím toho, že v EU existují přibližně 2 miliony těchto podniků a tvoří přibližně 10–12 % všech evropských podniků; dále zdůrazňuje, že sociální ekonomika rychle roste, poskytuje kvalitní výrobky a služby a vytváří vysoce kvalitní pracovní místa;

15.  vyzývá Komisi, aby kromě předložení návrhu na zřízení Evropské inovační rady požádala platformu REFIT, aby řešila překážky inovace a prosazovala návrhy, jak je omezit nebo odstranit; zdůrazňuje, že tento proces nesmí vést k poklesu míry zaměstnanosti, snížení ochrany spotřebitelů a uvolnění norem v oblasti životního prostředí; je přesvědčen, že v zájmu zajištění lepší právní úpravy by stávající právní předpisy měly být přezkoumány, a je-li to nezbytné, i zjednodušeny, aby odpovídaly svému účelu, zatímco veškeré nové právní předpisy by měly být standardně připraveny i na budoucnost a zaměřeny na vybudování digitálního prostředí a měly by se řídit zásadou „zelená malým a středním podnikům“;

16.  konstatuje, že dobrá regulace může být prospěšná jak pro firmy, tak pro pracovníky a pomáhat podporovat hospodářský růst a kvalitní pracovní místa na jednotném trhu; bere na vědomí program zlepšování právní úpravy, který představila Komise a jehož součástí je větší zapojení zúčastněných stran, např. prostřednictvím platformy REFIT, a posílené posouzení dopadů; zdůrazňuje, že je třeba posuzovat nejen krátkodobé účinky, ale i dlouhodobou hodnotu právních předpisů a dopady jejich neexistence; domnívá se, že lepší, účinnější a jednodušší právní předpisy povedou ke snížení administrativních překážek, podpoří růst a vytváření pracovních míst a budou i nadále zajišťovat vysoké standardy ochrany spotřebitelů, zaměstnanců, zdraví a životního prostředí;

17.  domnívá se, že další rozvoj jednotného trhu vyžaduje odstranění překážek obchodu mezi členskými státy; podporuje Evropské prohlášení o konkurenceschopnosti z února 2016, zejména závazek k regulačnímu zjednodušení a ke snížení regulační zátěže s cílem více přispět ke snižování celkového regulačního zatížení v EU, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, a v případech, kdy je to možné, stanovit cíle týkající se snižování zátěže v konkrétních odvětvích; doporučuje, aby práce na stanovení těchto cílů v oblasti snižování zátěže byly zahájeny bezodkladně;

18.  domnívá se, že má-li dojít ke splnění cílů jednotného trhu a k vytváření růstu a pracovních míst, musí EU posílit konkurenceschopnost, a to v duchu prohlášení Evropské rady o konkurenceschopnosti;

19.  vítá odhodlání Komise řešit nedostatečnou koordinaci daňových systémů v EU, zejména obtíže, které mají malé a střední podniky v důsledku komplikovanosti lišících se vnitrostátních předpisů o DPH; vyjadřuje svou plnou podporu Komisi, pokud jde o reformu DPH; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak by bylo možné změnit nová pravidla týkající se místa poskytování, pokud jde o DPH na digitální služby, tak aby tato pravidla odpovídala zvláštním potřebám malých podniků a mikropodniků; vyzývá Komisi, aby zhodnotila proveditelnost další koordinace a aby posoudila zejména možnost zavést zjednodušený přístup k DPH (pro stejnou kategorii zboží) v oblasti elektronického obchodu;

20.  podporuje snahy Komise o zajištění daňové spravedlnosti v Evropské unii a o potírání agresivního daňového plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá Komisi, aby usilovala o dosažení povinnosti nadnárodních společností vykazovat činnost podle jednotlivých zemí;

21.  upozorňuje na obtíže, které mají podniky, zejména malé a střední podniky a začínající podniky, při zajišťování finančních prostředků; poukazuje na to, že rozdíly ve vnějších faktorech, jako jsou snazší přístup k úvěrům, rozdíly v systémech zdanění a rozdíly v pracovních předpisech, znamenají, že malé a střední podniky se nalézají ve znevýhodněném postavení oproti jiným podnikům; vyzývá Komisi, aby i nadále poskytovala těmto podnikům potřebnou pomoc prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a programů, jako je Horizont 2020, COSME a fondy ESI, a prověřila možnosti, jak dále usnadňovat dostupnost těchto a dalších programů a nástrojů, zejména pro mikropodniky, například zkrácením lhůty pro podávání žádostí na šest měsíců a dalším zjednodušením příslušných postupů a větším zviditelněním evropského financování; vítá záměr Komise využívat finanční prostředky z programu COSME k financování informačních kampaní zacílených na inovativní mladé malé a střední podniky; vyzývá veškeré regionální a místní orgány odpovědné za podporu společností, zejména ty, které jsou zapojeny do sítě Enterprise Europe Network, aby se na těchto kampaních podílely; domnívá se, že jedině zjednodušení umožní malým a středním podnikům a začínajícím podnikům přístup k financování; vyzývá Komisi, aby zajistila, že skupinové financování bude možné snadno provádět přes hranice;

22.  vyzývá Komisi, aby zvážila posílení sítě zmocněnců pro malé a střední podniky přijetím souboru opatření – aniž by došlo k navýšení byrokracie – na zlepšování povědomí o tomto nástroji a jeho viditelnosti ze strany malých a středních podniků s cílem posílit interakci mezi vnitrostátními zmocněnci pro malé a střední podniky a příslušnými zástupci malých a středních podniků, jakož i prezentovat Parlamentu jednou ročně činnost sítě;

23.  upozorňuje, že navzdory skutečnosti, že Evropský parlament přijal v únoru 2011 směrnici o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, v Evropě každoročně zkrachují tisíce malých a středních podniků a začínajících podniků, zatímco čekají na zaplacení svých faktur, a to i ze strany orgánů státní správy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o usnadnění uplatňování a prosazování směrnice o opožděných platbách; dále vyzývá členské státy, aby v případě neuspokojivého provádění směrnice o opožděných platbách zvážily způsoby, jak odpovídajícím způsobem poskytovat náhrady podnikům, kterým orgány státní správy dluží peníze, aby v důsledku opožděných plateb nebyly nuceny k úpadku;

24.  oceňuje legislativní podnět týkající se platební neschopnosti podniků, včetně časné restrukturalizace a druhých šancí, který zajistí, aby členské státy nabízely takové právní a správní prostředí, které akceptuje, že může dojít k neúspěchu, který může podnítit inovace, zdůrazňuje však, že náklady a důsledky těchto neúspěchů společností mají dopad nejen na vlastníky společností a podílníky, ale také jejich věřitele, jejich zaměstnance a daňové poplatníky; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato iniciativa uvede do souladu insolvenční řízení po celé EU, zkrátí délku řízení a sníží jejich náklady;

25.  s politováním konstatuje, že Komise dostatečně nezdůrazňuje zvláštní úlohu tradiční řemeslné výroby a produkce malých a středních podniků jakožto důležitého příspěvku jak ke konkurenceschopnosti, tak k hospodářské stabilitě v Evropě; vybízí Komisi, aby využívala plného potenciálu digitalizace a inovace ve zpracovatelském průmyslu, zejména pro mikro- a malé výrobce a začínající podniky, jakož i pro méně industrializované regiony, ke zmenšení rozdílů mezi regiony a ke znovuoživení místní ekonomiky; věří, že je třeba představit rozhodnější politiku týkající se malých a středních podniků a řemeslných podniků jakožto jednu z hlavních priorit všech evropských orgánů a členských států během nadcházejících let;

26.  vítá iniciativu Komise za jednotnou digitální bránu, která by měla vycházet ze stávajících jednotných kontaktních míst podle směrnice o službách, jež by se následně měla propojit do jiných podobných sítí pro spolupráci na jednotném trhu; vyzývá Komisi, aby prověřila všechny možnosti, jak nejlépe využít jednotnou digitální bránu na pomoc rozvoji začínajícím evropským podnikům po celé Evropě a jak se výhledově stát mezinárodnějšími na základě poskytování přesných a jasných informací v různých jazycích ohledně všech postupů a formalit nezbytných k vykonávání činnosti v domovském státě nebo jiné zemi EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zřídila jednotné vstupní místo, kde by podniky i spotřebitelé mohli získat všechny informace týkající se jednotného trhu, asistence, řešení problémů a vnitrostátních i celounijních postupů, které jsou zapotřebí k přeshraniční činnosti v rámci EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila jejich okamžité provedení;

27.  konstatuje, že společnosti, zvláště malé a střední podniky, si buď nejsou vědomy pravidel uplatňovaných v jiných členských státech, nebo mají obtíže s vyhledáváním informací o pravidlech a postupech týkajících se jejich podnikání, případně je pro ně obtížné se v nich orientovat; vyzývá Komisi, aby vzájemně propojila všechny různé portály, kontaktní místa a informační webové stránky do jedné brány, která bude malým a středním podnikům a začínajícím podnikům poskytovat informace v uživatelsky vstřícné podobě, takže tyto podniky budou moci činit informovaná rozhodnutí a šetřit čas i náklady;

28.  vyzývá Komisi, aby rozvinula jednotná kontaktní místa z podoby regulačního portálu na systém plnohodnotných on-line portálů pro podniky, které by podporovaly pravidelnou výměnu informací mezi zástupci podniků a poskytovaly pomoc vnitrostátním podnikům a občanům, pokud by chtěli soutěžit v jiných členských státech EU;

29.  připomíná, že je důležité posilovat a zjednodušovat stávající nástroje jednotného trhu pro malé a střední podniky za účelem usnadnění jejich přeshraniční expanze; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na racionalizaci a zdokonalení kontaktních míst pro výrobky a jednotných kontaktních míst;

30.  připomíná, že je naléhavě nutné, aby byla spotřebitelům zajištěna rovnocenná úroveň ochrany na on-line i off-line trhu; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby všechny hospodářské subjekty vykonávající on-line a off-line činnost na jednotném trhu přijaly veškerá náležitá a vhodná opatření v oblasti boje proti padělání, s cílem zajistit ochranu spotřebitelů a bezpečnost výrobků;

31.  zdůrazňuje, že ekonomika sdílení rychle roste a současně mění způsob, jakým jsou poskytovány a konzumovány mnohé služby a zboží, dokáže využívat inovaci a má potenciál zajistit dodatečné přínosy a příležitosti na jednotném trhu pro společnosti i spotřebitele; zdůrazňuje hospodářské, společenské a environmentální přínosy a výzvy, které mohou být s ekonomikou sdílení spojeny; vyzývá Komisi, aby koordinovala úsilí členských států nalézt krátkodobá nebo dlouhodobá legislativní řešení ve vztahu k ekonomice sdílení; vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily návrhy na to, jak zabránit zneužívání v oblasti zaměstnávání a daní v ekonomice sdílení;

32.  vítá ohlášenou iniciativu Komise týkající se ekonomiky sdílení a jejího záměru posoudit podniky, které byly v této sféře založeny, a vyjasnit pomocí pokynů vzájemné vztahy mezi ustanoveními stávajících právních předpisů EU ohledně používání a fungování obchodních modelů ekonomiky sdílení; zastává názor, že regulační zásahy v této oblasti by se měly vyznačovat pružností, s cílem umožnit, aby se pravidla dokázala rychle přizpůsobovat a bylo možné je prosazovat v rychle se měnícím odvětví, které si žádá rychlé a účinné úpravy; zdůrazňuje, že je třeba, aby se stávající normy na ochranu spotřebitelů uplatňovaly a prosazovaly rovněž v digitální ekonomice; vyzývá Komisi, aby zajistila co nejlepší podmínky pro to, aby se mohla ekonomika sdílení rozvíjet a prosperovat;

33.  zdůrazňuje, že nové bezpečnostní charakteristiky ekonomiky sdílení zajišťují například bezpečnost plateb, geolokalizaci a pojištění nebo podporu spotřebitelů, a tudíž vyžadují posouzení toho, kde by ex post nápravná opatření mohla být účinnější než ex ante právní předpisy; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala spolupráci veřejného a soukromého sektoru s cílem řešit stávající překážky ekonomiky sdílení, zejména většího využívání digitální identity k budování důvěry spotřebitelů v on-line transakce, rozvoje digitálních řešení pro placení daní, poskytování systémů přeshraničního pojištění a modernizace pracovněprávních předpisů;

34.  domnívá se, že v ekonomice sdílení by se měl podporovat rozvoj nových obchodních modelů, inovativních služeb a dočasné využívání aktiv, ale pokud je to možné, měl by se zakládat na podobných pravidlech pro podobné služby za účelem zajištění vysoce kvalitních služeb nezávisle na tom, jak jsou přístup k nim a jejich poskytování organizovány, zajistit rovné podmínky a bezpečnost spotřebitelů a současně se vyhnout roztříštěnosti, která by bránila rozvoji nových obchodních modelů; je přesvědčen o tom, že v souvislosti s ekonomikou sdílení lze zaujmout jedině přístup založený na jednotném trhu, neboť roztříštěnost jednotného trhu prostřednictvím místních nebo vnitrostátních pravidel brání evropským společnostem ekonomiky sdílení rozšiřovat svou činnost v evropském měřítku;

35.  upozorňuje na významnou úlohu technických norem EU pro inovace, konkurenceschopnost a pokrok v oblasti jednotného trhu; je přesvědčen, že je třeba v rámci cesty k průmyslové politice EU přijmout včasná opatření pro vývoj přísných norem EU v oblasti jakosti, interoperability a bezpečnosti a že by tyto normy měly být také prosazovány na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi, aby podpořila a posílila normy EU tak, jak stanoví nařízení (EU) č. 1025/2012 a zajistila, aby byl rámec pro standardizaci účinnější a odpovídal svému účelu, a aby prověřila možnosti, které nabízí mezinárodní obchodní jednání; zdůrazňuje, že normy by se měly stanovovat na trhu založeným, otevřeným a inkluzivním způsobem na základě soutěže, tak aby byly snadno proveditelné malými a středními podniky a bylo možné vyhnout se riziku uzavřených hodnotových řetězců, současně je však třeba zamezit prodlením v jejich zveřejnění;

36.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou sehrává systém standardizace ve volném oběhu výrobků, a rostoucí měrou služeb; konstatuje, že dobrovolné používání norem pomohlo zvýšit HDP v Evropě o 0,3 až 1 % a má příznivý dopad na produktivitu práce;

37.  připomíná, že většina norem je vytvářena v reakci na potřebu stanovenou daným odvětvím, přičemž se uplatní přístup zdola nahoru, aby se zajistila tržní relevance norem; podporuje závazek zajistit, aby Evropa celosvětově zůstala v čele, pokud jde o vypracování norem, obsažený ve strategii pro jednotný trh; vybízí k normalizaci, jež je slučitelná s mezinárodním přístupem buď prostřednictvím vývoje celosvětových mezinárodních norem nebo, ve vhodných případech, i uznáním rovnocenných mezinárodních norem; bere na vědomí záměr stanovit rámec a priority pro činnosti normalizace podle společné iniciativy pro normalizaci; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby společná iniciativa byla i nadále řízena touto zdola nahoru, tj. odvětvím, identifikovanou potřebou, a aby tedy upřednostňovala a aby v jejím rámci vznikaly pouze takové normy, které reagují na identifikované potřeby a u nichž je zajištěna tržní relevance a nedochází tak k vytváření zbytečných norem nebo požadavků nekonzistentních s jinými souvisejícími normami, které jsou vytvářeny;

38.  konstatuje, že návrh na společnou iniciativu pro evropskou normalizaci bude vycházet z nezávislého přezkumu evropského standardizačního systému, a podporuje jeho cíl spočívající v tom, aby evropské normalizační společenství vykonávalo činnosti, které budou zaměřené na zlepšení systému jako celku, včetně doporučení ohledně začleňování a pro podporu konkurenceschopnosti evropských podniků;

39.  vyzývá Komisi, aby v rámci své účasti na činnosti evropských normalizačních organizací těmto evropským normalizačním organizacím a jejich vnitrostátním protějškům poskytovala podporu v jejich úsilí o zlepšování zapojení malých a středních podniků, a to jak v procesu vytváření norem samotných, tak při přejímání norem již vytvořených; dále vybízí Komisi, aby s evropskými normalizačními organizacemi a vnitrostátními orgány pro normalizaci a dalšími subjekty úzce spolupracovala na zvyšování transparentnosti normalizačního procesu, při plnění závazků obsažených v pracovním programu pro evropskou normalizaci na rok 2016 a základním nařízení;

40.  domnívá se, že společná iniciativa by se měla zaměřit na trvalá zlepšování pracovních postupů, zejména by měly být vytvořeny postupy pro přezkum složení technických výborů a opatření na podporu otevřenosti a začlenění, jež umožní, aby přispíval k diskusím v technických výborech širší okruh zúčastněných stran;

41.  domnívá se, že transparentnější a dostupné odvolací mechanismy by měly budovat důvěru a zlepšovat procesy vytváření norem; je přesvědčen o tom, že pokud byla norma požadována Komisí v návaznosti na přijetí právního předpisu Evropskou unií, může být příslušný výbor Parlamentu schopen sehrát úlohu v rámci veřejného dohledu a diskuse, což může být součást tohoto procesu, než dojde k rozhodnutí o vyjádření jakékoli formální námitky; zdůrazňuje, že klíčovými zásadami při určování toho, zda budou normalizačním orgánům předány normalizační požadavky, by měly být zásady proporcionality a přístupu založeného na posouzení rizik;

42.  domnívá se, že zvyšování informovanosti veřejnosti o navrhovaných normách ve formě návrhu před konečným schválením může zvyšovat odpovědnost a transparentnost a zajišťovat, že bude proces robustnější, v souladu s existujícími osvědčenými postupy definovanými evropským normalizačním společenstvím;

43.  vyzývá Komisi, aby podala do konce roku 2016 Parlamentu zprávu o provádění společné iniciativy pro evropskou normalizaci a o pokroku, jehož bylo dosaženo ve spolupráci s evropským normalizačním společenstvím na základě doporučení obsažených v ročním pracovním programu Unie na rok 2016;

44.  vyzývá Komisi, jež je odpovědná za hospodářskou soutěž na vnitřním trhu EU, aby ve spolupráci s vnitrostátními orgány dozoru zajistila rovné podmínky mezi konkurenty působícími na trhu;

45.  vítá nedávné iniciativy, které mají vést k vytvoření účinnějšího a transparentnějšího systému veřejných zakázek, neboť by se díky nim mělo zlepšit využívání údajů o veřejných zakázkách a rovněž by se mělo zvýšit dobrovolné posuzování veřejných zakázek na určité rozsáhlé projekty v oblasti infrastruktury; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí na zavádění těchto iniciativ;

46.  uvítal by, kdyby Komise pokračovala v reformách systému veřejných zakázek, které započala směrnicemi z roku 2014, a doufá, že bude směřovat k čím dál tím kvalifikovanější poptávce v oblasti veřejných zakázek, s cílem oceňovat technologické inovace a energetickou účinnost;

47.  konstatuje, že nový systém zadávání veřejných zakázek z roku 2014 je méně zatěžující a zahrnuje pružnější pravidla, aby lépe sloužil dalším politikám veřejného sektoru, jakož i členským státům a místním specializovaným podnikům; poukazuje na to, že při zadávání veřejných zakázek v členských státech stále dochází ke značné neefektivnosti, která omezuje přeshraniční rozšiřování a růst na domácích trzích;

48.  z principu vítá iniciativy, které Komise vyhlásila ke zvyšování transparentnosti, účinnosti a odpovědnosti v zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje však, že provedení a uplatňování nových směrnic EU by mělo mít přednost před zaváděním nových nástrojů, jako je registr smluv; v této souvislosti zdůrazňuje, že možné nástroje pro analýzu dat nesmí vést k novým nebo doplňkovým požadavkům na podávání zpráv; připomíná, že mechanismus hodnocení ex-ante by měl být u projektů infrastruktury velkého rozsahu založen na čisté dobrovolnosti;

49.  podtrhuje potřebu plně elektronického systému veřejných zakázek; zdůrazňuje potřebu rychlého a komplexního provedení směrnice o veřejných zakázkách jako celku; v zájmu otevření trhů malým a středním podnikům zdůrazňuje potřebu širšího využívání elektronického zadávání zakázek;

50.  zdůrazňuje význam jednotného patentu; podporuje záměr Komise odstranit nejistotu týkající se společné existence jednotného patentu s vnitrostátními patenty a s dodatkovými ochrannými osvědčeními a vytvořit případně jednotné dodatkové ochranné osvědčení, kdy by mělo být na paměti zároveň veřejné zdraví a zájmy pacientů;

51.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla a nejpozději do roku 2019 provedla výjimku z dodatkových ochranných osvědčení, která přispěje k posílení konkurenceschopnosti evropského odvětví výroby generických a biologicky podobných léčivých přípravků v globálním prostředí a rovněž k udržení a vytváření dalších pracovních míst a růstu v EU, aniž by bylo ohroženo trvání výhradního práva na trhu uděleného v návaznosti na režim dodatkových ochranných osvědčení na chráněných trzích; je přesvědčen, že taková ustanovení by mohla mít pozitivní dopad na přístup k vysoce kvalitním léčivým přípravkům v rozvojových a méně rozvinutých zemích a napomoci tomu, aby nedocházelo k přesouvání výroby;

52.  vyzývá k zavedení opatření, která by usnadnila přístup k patentovému systému v Evropě všem mikropodnikům, malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, které mají zájem využít evropský patent s jednotným účinkem při inovaci svých produktů a procesů, včetně toho, že se co nejvíce sníží poplatky za žádosti a obnovení a že bude poskytována pomoc s překladem; zdůrazňuje význam jak patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (tzv. SEP), tak otevřených modelů udělování licencí, které jsou někdy vhodnější pro podporu inovací; zdůrazňuje význam uzavírání licenčních dohod na patenty za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, a to v mezích daných právními předpisy EU pro hospodářskou soutěž, s cílem chránit výzkum a vývoj a zachovat pobídky k účasti na standardizaci, podporovat inovace a zajistit spravedlivé licenční podmínky;

53.  vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila legislativní návrh týkající se vytvoření jednotného evropského systému na ochranu zeměpisných označení v EU u jiných než zemědělských produktů, jak již o to Parlament žádal, s cílem vytvořit jednotný evropský systém a ukončit tím nevhodný a mimořádně roztříštěný charakter v Evropě a nabídnout řadu různých pozitivních dopadů pro občany, spotřebitele, výrobce a celou evropskou hospodářskou a sociální strukturu; zdůrazňuje, že takový nástroj by výslovně vyjádřil přidanou hodnotu řady místních výrobků, se zřejmými přínosy pro dotčené výrobce a regiony a ve smyslu informovanosti spotřebitelů;

54.  konstatuje, že plný potenciál partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) nebyl dosud ve většině členských států využit; vybízí k harmonizaci rámcových pravidel členských států týkajících se PPP, šíření osvědčených postupů a prosazování tohoto modelu;

55.  vyzývá členské státy, aby zřídily struktury, které by přeshraničním pracovníkům poskytovaly poradenství a pomoc, pokud jde o hospodářské a sociální dopady práce v jiném členském státě;

56.  podotýká, že prohloubení jednotného trhu a jednotného digitálního trhu může přinést nové možnosti a výzvy a že bude nutné zabývat se otázkami, jako jsou dovednosti, nové formy zaměstnávání, finanční struktury a sociální ochrana, jakož i bezpečnost a ochrana zdraví při práci, jež musí být uzpůsobeny tak, aby z nich měli prospěch nejen pracovníci, ale i podniky a spotřebitelé;

57.  lituje, že strategie nevěnuje zvláštní pozornost nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, který je i nadále překážkou růstu jednotného trhu; se znepokojením konstatuje, že 40 % až 47 % obyvatel EU má nedostatečné digitální dovednosti a že poptávka po zaměstnancích s digitálními dovednostmi roste každý rok o 4 %, zatímco veřejné výdaje na vzdělávání klesly od roku 2010 o 3,2 %, což ve střednědobém horizontu ohrožuje konkurenční postavení EU a zaměstnatelnost její pracovní síly; vybízí členské státy, aby investovaly do digitálního vzdělávání a dovedností;

58.  bere na vědomí cíle balíčku opatření v oblasti mobility pracovních sil, který má přispět k hlubšímu a spravedlivějšímu jednotnému trhu; zdůrazňuje však, že je důležité zajistit, aby opatření v rámci tohoto balíčku byla přiměřená a zohledňovala důsledky velké mobility do určitých regionů;

59.  poukazuje na to, že Komise podporuje duální systémy vzdělávání, které nejen usnadňují osobní rozvoj, ale mohou přispět ke sbližování dovedností a kvalifikací evropských pracovníků se skutečnými potřebami trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby strategie žádným způsobem tyto duální systémy vzdělávání neohrožovala, nýbrž aby zaručovala kvalitní učňovskou přípravu a zejména ochranu zaměstnanosti; zdůrazňuje důležitou roli sociálních partnerů při rozvoji duálních systémů vzdělávání; domnívá se, že ačkoli duální systém vzdělávání uplatňovaný v jednom členském státě nelze jednoduše kopírovat v jiném členském státě, měla by se EU zaměřit na silnou provázanost mezi duálním vzděláváním a zaměstnaností mladých lidí;

60.  podporuje opatření ve prospěch odstranění nedostatků v evropských právních předpisech proti diskriminaci v zaměstnávání, zejména s ohledem na osoby se zdravotním postižením; dále podporuje bezodkladné uplatňování směrnice Rady 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání a povolání;

61.  vítá vytvoření platformy pro boj proti nehlášené práci a vybízí zejména členské státy a sociální partnery, aby se plně zapojily do této platformy, a přispívaly tak k účinnějšímu boji proti nehlášené práci a falešné samostatně výdělečné činnosti;

62.  zdůrazňuje, že mají-li být využity příležitosti, které nabízí digitalizace pracovních míst, je třeba zajistit pružnou pracovní dobu, stabilní pracovní podmínky a sociální ochranu a usnadnit tzv. smart working (flexibilní a autonomní práci) s cílem zlepšit produktivitu a přispět ke sladění profesního a soukromého života; v tomto ohledu zdůrazňuje význam zavedení digitální infrastruktury ve venkovských oblastech, což umožní využívat různé příležitosti, které digitální agenda nabízí, například pracovat z domova;

63.  zdůrazňuje význam silných a nezávislých sociálních partnerů a účinného sociálního dialogu; zdůrazňuje, že tam, kde je to vhodné, je třeba zapojit sociální partnery do diskusí o případných vnitrostátních reformách v oblasti regulovaných povolání;

64.  zdůrazňuje význam vedení sociálního dialogu o příležitostech a změnách, které jednotný trh přináší, pokud jde o zaměstnanost;

Prohloubení jednotného trhu

65.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o vymáhání práva; poukazuje na to, že mnoho opatření již bylo přijato, ale nebylo ještě řádně vymáháno, a tím jsou ohroženy rovné podmínky v rámci jednotného trhu; dále poukazuje na to, že podle údajů, které poskytla Komise v polovině roku 2015, bylo v této oblasti jednotného trhu přibližně 1 090 neukončených řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá Komisi, aby s ohledem na lepší provádění, uplatňování a vymáhání právních předpisů upravujících oblast jednotného trhu zajistila, aby se administrativní koordinace, spolupráce a prosazování staly prioritou na všech úrovních (EU, mezi členskými státy a vnitrostátními, místními a regionálními orgány), a to přijetím dobře cílených vymáhacích opatření na základě transparentních a objektivních kritérií, s cílem zajistit, aby hospodářsky nejvýznamnější případy neoprávněných nebo nepřiměřených překážek byly řešeny; je přesvědčen, že co se týká vnitrostátních opatření nebo provádění, včasný zásah může být efektivnější a může jím být dosaženo lepších výsledků než prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje však, že pokud řešení prostřednictvím včasného zásahu nepovede k výsledkům, musí Komise využít všech dostupných opatření, včetně řízení o nesplnění povinnosti, aby zajistila plné provádění právních předpisů o jednotném trhu;

66.  vítá záměr, který je předložen ve strategii, vytvářet kulturu dodržování pravidel a nadále uplatňovat nulovou toleranci k porušování předpisů o jednotném trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby prověřily, zda by pravomoci Komise při řízeních o nesplnění povinnosti neměly být sladěny s povinnostmi, které má Komise v rámci politiky hospodářské soutěže;

67.  vyzývá Komisi, aby dále podporovala členské státy při rozvíjení důrazné kultury dodržování a vymáhání pravidel, a to i prosazováním a šířením Systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, rozvojem plánů provádění nových důležitých právních předpisů, organizováním dialogů o dodržování předpisů s členskými státy a školeními pro vnitrostátní úředníky veřejné správy odpovědnými za vymáhání a posilováním účinnější koordinace mezi vnitrostátními regulačními orgány; vyzývá členské státy, aby se plně zavázaly k provádění a vymáhání právních předpisů EU a k uplatňování zásady vzájemného uznávání; zdůrazňuje, že vzhledem k roztříštěnosti jednotného trhu, která omezuje hospodářskou činnost a možnost výběru pro spotřebitele, je zásadní věcí řádné prosazování a zlepšování právní úpravy, které by se měly vztahovat na všechna odvětví podnikání a platit pro stávající i budoucí právní předpisy;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly zbytečná omezení na jednotném trhu, která nevyplývají ze závažných důvodů týkajících se veřejného zájmu, neboť je nutné posunout dál myšlenky, jak by bylo možné v nezbytných případech tyto výzvy překonat, a aby předložily v roce 2017 zprávu na toto téma;

69.  žádá členské státy, aby do svého vnitrostátního práva důsledně a jednotně provedly právní předpisy týkající se vnitřního trhu a aby pravidla a právní předpisy v této oblasti uplatňovaly beze zbytku a správně; zdůrazňuje, že požadavky na doplňující testy a registraci, neuznávání osvědčení a norem, územní omezení dodávek a podobná opatření zvyšují náklady spotřebitelů i obchodníků, a tím připravují evropské občany o plné výhody jednotného trhu; v zájmu zajištění lepší správy vyzývá Komisi také k tomu, aby vůči členským státům, které neuplatňují právní předpisy týkající se vnitřního trhu řádným způsobem, uplatňovala odpovídající politiku a aby tak popřípadě činila i prostřednictvím řízení o nesplnění povinností a jejich uspíšením na základě zrychleného postupu;

70.  konstatuje, že za účelem dosažení důsledného jednotného provádění stávajících právních předpisů upravujících jednotný trh je naléhavě zapotřebí jednotné uplatňování a řádné vymáhání předpisů EU ve spojení s pravidelným sledováním a hodnocením na základě kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, referenčních hodnot a sdílení osvědčených postupů; připomíná proto, že je nutné plně a důkladně provést a uplatňovat evropské předpisy týkající se fungování jednotného trhu ve všech členských státech;

71.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o odhalování možných porušení práva EU ze strany členských států ve velmi rané fázi a aby zaujala pevný postoj vůči jakýmkoli legislativním opatřením, která již byla přijata nebo jsou projednávána ve vnitrostátních parlamentech, jež by mohla zvýšit roztříštěnost jednotného trhu;

72.  zdůrazňuje, že, má-li být jednotný trh úspěšný, je závazek a ochota členských států řádně provést a uplatňovat právní předpisy EU zásadní; vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti odstranily neodůvodněné a nepřiměřené překážky jednotného trhu a zdržely se diskriminačních a ochranářských opatření;

73.  konstatuje, že členské státy sehrávají klíčovou úlohu při řádné správě věcí veřejných a řádném fungování jednotného trhu, a musí tedy přistupovat k odpovědnosti a řízení jednotného trhu proaktivně, a to vytvářením nového politického impulsu prostřednictvím konsolidovaných zpráv o stavu jednotného trhu, pravidelných tematicky zaměřených diskusí v rámci schůzí Rady pro konkurenceschopnost, zvláštních výročních schůzí Evropské rady a začlenění jednotného trhu jako zvláštního pilíře evropského semestru týkajícího se správy;

74.  připomíná, že by EU mohla vytvořit svůj vlastní soubor vědecky podložených, nezávislých ukazatelů používaných pro hodnocení stupně integrace jednotného trhu, který bude zveřejňován jako součást roční analýzy růstu, a požaduje přijetí strategického dokumentu předsedy některých institucí EU a zprávy pěti předsedů popisující cestu ke skutečnému jednotnému trhu;

75.  zdůrazňuje, že Výbor EP pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů musí posílit své vazby s vnitrostátními parlamenty, a to s cílem koordinovat a řešit otázky týkající provedení a uplatňování předpisů v oblasti jednotného trhu;

76.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit síť SOLVIT, zejména rozšířením interakce mezi systémy SOLVIT, CHAP, EU Pilot a Enterprise Europe Network (EEN) ke zefektivnění širšího rámce postupů EU pro vyřizování stížností, a zvýšit povědomí o této síti mezi občany a malými a středními podniky, a o její praktické úloze při řešení problémů s výkladem předpisů souvisejících s jednotným trhem; domnívá se, že by Komise měla zohlednit údaje o problémech zjištěné v rámci sítě SOLVIT při zvažování toho, jak stanovit priority pro vymáhací opatření; vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí pomoci členským státům při řešení nejproblematičtějších případů; vyzývá členské státy, aby odpovídajícím způsobem vybavily a náležitě umístily svá vnitrostátní centra SOLVIT, tak aby mohla plnit svou úlohu;

77.  zdůrazňuje, že transparentnost vnitrostátních předpisů je zásadním nástrojem, který umožňuje přeshraniční obchod v rámci jednotného trhu a pomáhá odhalovat netarifní překážky; vybízí členské státy, aby učinily své předpisy snadno dostupnými on-line a ve více než jednom jazyce, a to v zájmu zvyšování obchodu, což bude přínosem pro všechny;

78.  poukazuje na význam podporování mobility prostřednictvím odborného vzdělávání, učňovské přípravy, dovedností a zaměstnatelnosti v rámci programů, jako je Erasmus+ a EURES, které poskytují milionům pracovníků v EU příležitosti k získání užitečných zkušeností;

79.  s politováním konstatuje, že mnoho členských států zásadu vzájemného uznávání řádně neuplatňuje; v této souvislosti očekává návrh Komise, jakožto součásti posilování jednotného trhu se zbožím, protože zlepší vzájemné uznávání pomocí opatření ke zvyšování povědomí, jakož i zajištěním lepšího uplatňování a vymáhání zásady vzájemného uznávání prostřednictvím přezkumu nařízení o vzájemném uznávání, mimo jiné s cílem zdokonalit nástroje pro řešení sporů ve spojení s nesprávným prováděním nebo uplatňováním zásady vzájemného uznávání; zdůrazňuje, že pokud by byla zásada vzájemného uznávání řádně uplatňována příslušnými orgány po celé EU, podniky by se mohly soustředit výhradně na podnikání a na posilování růstu EU, a nikoli na překonávání různých překážek ukládaných členskými státy, které vzájemné uznávání nerespektují;

80.  domnívá se také, že by Komise měla postupovat aktivněji při určování odvětví s vysokým potenciálem pro přeshraniční obchod a digitalizaci, kde by mohla být uplatňována zásada vzájemného uznávání;

81.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak by mohly navrhované informační nástroje pro trh fungovat a jaký by byl právní základ pro tyto nástroje;

82.  opakovaně vyzývá k tomu, aby Rada rychle přijala balíček o bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem, a vyzývá Komisi, aby se plně zhostila své úlohy při usnadňování řešení v tomto ohledu; zdůrazňuje význam poskytování příslušných informací o výrobcích určených pro maloobchod, zejména uvádění země původu, což je velmi důležité pro ochranu spotřebitelů a pro posílení boje proti padělání;

83.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zpřísnily sankce za padělání a aby zajistily plnou vymahatel právních předpisů EU v této oblasti;

84.  zdůrazňuje, že rozdíly v předpisech mezi členskými státy, pokud jde o rozdílné požadavky na označování nebo kvalitu, vytvářejí zbytečné překážky pro dodavatele zboží a ochranu spotřebitelů; podtrhuje přidanou hodnotu ekoznačky; vyzývá Komisi, aby posoudila, které značky jsou pro zajištění informací pro spotřebitele zásadní a které ne, a aby zvážila zavedení závazného systému poskytování klíčových informací o ručně vyráběných a průmyslových výrobcích, jak bylo uvažováno například v nábytkářském odvětví, na úrovni EU, s cílem poskytnout spotřebitelům klíčové informace a zajistit stejnou kvalitu výrobků v různých členských státech; domnívá se, že taková iniciativa by byla přínosná pro spotřebitele, výrobní odvětví a obchodní subjekty, neboť by zajišťovala transparentnost, odpovídající uznávání evropských produktů a harmonizovaná pravidla pro subjekty na jednotném trhu;

85.  zdůrazňuje, pokud jde o jednotný trh v oblasti služeb, že je zjevně zapotřebí zlepšit přeshraniční poskytování služeb a dbát na to, aby se nepodporoval sociální dumping; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily řádné a účinnější uplatňování směrnice o službách a zabránily nadměrné tvorbě vnitrostátních právních předpisů; vítá návrh Komise na zlepšené oznamování podle směrnice o službách, neboť stávající postup je neúčinný a netransparentní; domnívá se, že k oznámení by mělo dojít v legislativním procesu dříve, aby byla možnost včasné zpětné vazby od zúčastněných stran a členských států a aby se minimalizovalo prodlení v přijímání nových právních předpisů; souhlasí s rozšířením postupu oznamování stanoveným ve směrnici (EU) 2015/1535 na všechna odvětví, na něž se tato směrnice nevztahuje; odmítá jakékoliv tvrzení, že by oblast působnosti směrnice o službách měla být rozšířena; vyzývá Komisi, aby hledala způsob, jak odstranit zátěž spojenou s roztříštěností evropského bankovního odvětví, která je zdrojem potíží, na něž narážejí nerezidentní subjekty, zejména malé a střední podniky, při zřizování bankovního účtu v jiném členském státě;

86.  žádá Komisi, aby usilovala o zjednodušení a sjednocení postupů přeshraničního poskytování služeb, aby integrovala malé a střední podniky do vnitřního trhu;

87.  poukazuje na to, že požadavky na přiměřenou regulaci jsou jasně stanovené v čl. 16 odst. 1 směrnice o službách a v judikatuře ESD; připomíná, že skutečnost, že jeden členský stát ukládá mírnější předpisy něž druhý stát, neznamená, že předpisy tohoto druhého státu jsou nepřiměřené, a tudíž neslučitelné s právem Evropské unie; znovu opakuje, že pravidla, která oslabují, poškozují nebo činí neatraktivními přeshraniční služby, jsou slučitelná s požadavky vnitřního trhu pouze tehdy, pokud slouží účelu převažujícího veřejného zájmu a pokud jsou tato pravidla skutečně vhodná pro tento účel a nebudou bránit volnému poskytování služeb víc, než je nezbytné na ochranu věci veřejného zájmu, jíž mají sloužit;

88.  podtrhuje potřebu zajistit důsledné posuzování přiměřenosti regulačních požadavků a omezení vztahujících se na poskytování služeb; bere na vědomí návrh Komise na zavedení pasu na poskytování služeb, který by v klíčových hospodářských odvětvích, jako je poskytování služeb pro podniky, usnadnil rozvoj a mobilitu společností po celém jednotném trhu; domnívá se, že cílem této iniciativy by mělo být zjednodušování administrativních postupů pro poskytovatele služeb, kteří chtějí působit přeshraničně, a na řešení překážek regulační povahy, které odrazují tyto společnosti od vstupování na trh v jiném členském státě; požaduje, aby případnému pasu na poskytování služeb náleželo místo mezi řadou horizontálních nástrojů, které mají za cíl podporu právních předpisů upravujících oblast vnitřního trhu, jako je Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu nebo jednotná kontaktní místa, jež byla ustanovena směrnicí o službách jako jediné správní rozhraní pro vyřizování všech nezbytných správních postupů spojených s činností poskytování služeb s přeshraničním rozměrem; zdůrazňuje, že zavedení pasu na poskytování služeb nesmí vést k situaci, v níž je oslabená nebo zrušená judikatura Soudního dvora o závažných důvodech veřejného zájmu, kterými mohou být legitimizována pravidla omezující přeshraniční pohyb služeb; zdůrazňuje však, že pas na poskytování služeb by se mohl jevit jako nadbytečný, pokud by směrnice o službách byla řádně provedena a vymáhána; zdůrazňuje, že tuto iniciativu nesmí provázet zavádění zásady země původu;

89.  vítá, že je kladen silný důraz na úlohu služeb na jednotném trhu a zajištění toho, aby odborníci a společnosti poskytující služby, zvláště v oblasti maloobchodu, nebyli uzavřeni do svých vnitrostátních trhů; zdůrazňuje, že další rozšiřování systémů profesních pasů a pasů na poskytování služeb bude ústředním prvkem při předcházení zbytečné byrokracii mezi členskými státy, která odrazuje naše občany od práce a obchodování přeshraničně;

90.  připomíná, že je důležité odstranit překážky (včetně jazykových a administrativních překážek a překážek spojených s nedostatkem informací), které omezují podnikatelský potenciál přeshraničního internetového obchodu a podrývají důvěru spotřebitelů v jednotný trh; zdůrazňuje, že je důležité odstranit provozní omezení týkající se výkonu maloobchodní činnosti, jako je regulace otevírací doby, specifické a selektivní daně v oblasti maloobchodu a vyžadování nepřiměřeného objemu informací od společností;

91.  uznává pravomoci místních orgánů, pokud jde o územní plánování; zdůrazňuje však, že by územní plánování nemělo sloužit jako záminka pro obcházení práva na svobodu usazování; v této souvislosti poukazuje na důležitost řádného prosazování směrnice o službách; naléhavě vyzývá členské státy, aby odstranily překážky bránící volnému pohybu a otevřely své trhy s cílem podnítit konkurenceschopnost a podpořit různorodost obchodů, jež má zásadní význam pro zachování přitažlivosti nákupních zón, zejména v městských centrech;

92.  zdůrazňuje, že odvětví maloobchodu a velkoobchodu je největším odvětvím podnikatelského sektoru v Evropě; domnívá se, že prioritou je snížit zbytečné regulační administrativní a praktické překážky podnikání v maloobchodu;

93.  vyzývá Komisi a členské státy, aby odvětví maloobchodu přikládaly nejvyšší politickou prioritu, neboť se jedná o pilíř jednotného trhu, včetně jednotného digitálního trhu, a aby odstranily regulační, administrativní a praktické překážky, které ztěžují zakládání nových podniků, brání rozvoji a kontinuitě a maloobchodníkům neumožňují, aby plně využívali výhod vnitřního trhu; domnívá se, že by právní předpisy pro maloobchodní trh měly být založené na důkazech a měly by přihlížet k potřebám odvětví;

94.  vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly zbytečná omezení pro maloobchodní podniky na jednotném trhu, která nejsou oprávněná na základě závažných důvodů vážících se k veřejnému zájmu, neboť je nutné pokročit s návrhy, jak by bylo možné v nezbytných případech tyto výzvy překonat, a aby předložily na jaře 2017 zprávu na toto téma;

95.  v souvislosti s odvětvím profesionálních služeb zastává názor, že různé přístupy k právní úpravě svou povahou nepředstavují překážku prohlubování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že pravidla přístupu k profesím a týkající se jejich vykonávání mohou být nezbytná pro ochranu veřejného zájmu a ochranu spotřebitelů a že jejich hodnocení se jeví účelné pouze ve vnitrostátním kontextu;

96.  souhlasí s Komisí, že mnoho předpisů členských států upravujících přístup k regulovaným profesím a jejich vykonávání je nepřiměřených požadavkům a vytvářejí překážky omezující přístup k těmto profesím;

97.  domnívá se, že přeshraniční poskytování služeb na dočasném základě, včetně profesionálních služeb, by mělo být považováno za klíčový prvek vnitřního trhu, neboť tyto služby vytvářejí pracovní místa a poskytují vysoce kvalitní produkty a služby občanům EU; z tohoto důvodu považuje pravidelné poradenství za užitečný nástroj pro členské státy, se zohledněním různého hospodářského, zeměpisného a sociálního zázemí jednotlivých členských států;

98.  vítá oživený zájem o regulovaná a svobodná povolání v Evropě v rámci nedávné strategie pro jednotný trh, což představuje důležitý faktor pro růst a zaměstnanost na jednotném trhu; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření pro provedení doporučení, která vyjádřila pracovní skupina Komise k hlavním směrům pro posílení podnikání ve svobodných povoláních;

99.  vítá legislativní návrh Komise zabývající se regulačními překážkami, jež omezují přístup k některým profesím, jakožto významný krok k otevření jednotného trhu a podpoře růstu pracovních míst;

100.  podporuje iniciativu Komise přezkoumat regulovaná povolání, připomíná však, že jakákoli aktivita v této oblasti by měla zachovat přísné normy pro zaměstnávání a pro poskytování služeb, odpovídající odbornou kvalifikaci a bezpečnost spotřebitelů;

101.  je přesvědčen, že bez konkurenceschopných profesionálních a obchodních služeb po celé EU mohou mít podniky potíže s udržením konkurenceschopnosti a se zachováním a vytvářením nových pracovních míst;

102.  zdůrazňuje skutečnost, že neefektivní doručovací služby, zvláště pokud se jedná o doručování do místa konečného určení, představují jednu z hlavních překážek přeshraničního prodeje v EU; zdůrazňuje, že základním předpokladem pro rozvoj jednotného trhu jsou snadno přístupné, cenově dostupné, efektivní a kvalitní doručovací služby; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní akční plán pro oblast doručování zásilek a stanovila cíle, jež mají být na tomto trhu dosaženy do konce roku 2020; vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na odstranění překážek, s nimiž se potýkají poskytovatelé služeb v oblasti přeshraničního doručování zásilek;

103.  žádá Komisi, aby se společně s členskými státy pokusila zjednodušit a urychlit postupy pro uznávání odborných kvalifikací, mimo jiné tím, že usnadní a podpoří zavedení společných rámců odborné přípravy, a přitom bude plně respektovat zásadu subsidiarity; žádá Komisi a členské státy, aby podpořily odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky tak, aby stávající i budoucí pracovníci byli vybaveni relevantními digitálními dovednostmi;

104.  vítá skutečnost, že se ve strategii zmiňuje vysoká úroveň nezaměstnanosti v celé EU, s politováním však konstatuje, že v ní nejsou předloženy konkrétní kroky a opatření, které mohou pomoci lidem najít práci, jako například zlepšování norem vzdělávání a odborné přípravy, plnění cílů v oblasti celoživotního učení a řešení nesouladu mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikacemi pracovníků a odborníků; domnívá se, že je zcela zřejmé, že se jednotný trh v důsledku digitalizace různých odvětví rychle mění a že nová pracovní místa budou vyžadovat odlišný soubor dovedností a kvalifikací;

105.  odsuzuje skutečnost, že Komise nepřijala ve strategii pro jednotný trh žádná konkrétní opatření pro řešení potřeb lidí a spotřebitelů se zdravotním postižením, starších osob a lidí žijících ve venkovských a odlehlých oblastech;

106.  považuje zásadu stejné odměny za stejnou práci na stejném místě, kterou prosazuje předseda Komise Juncker, za důležitý nástroj v boji proti narušením trhu;

Spravedlivější jednotný trh

107.  zdůrazňuje, že skutečný jednotný trh by měl poskytovat výhody a ochranu občanům, spotřebitelům a podnikům ve smyslu lepší kvality, větší rozmanitosti, přiměřených cen a bezpečnosti zboží a služeb; zdůrazňuje, že bezdůvodná diskriminace přijímatelů služeb (spotřebitelů a podnikatelů) na základě státní příslušnosti nebo místa pobytu, která se nezakládá na žádných objektivních a ověřitelných kritériích, jak v elektronickém prostředí, tak mimo něj, je na jednotném trhu nepřijatelná; domnívá se však, že povinnost, aby společnosti prodávaly po celé EU, není proveditelná;

108.  vyzývá Komisi, aby pokročila v přípravě legislativního návrhu, který by se zabýval bezdůvodným blokováním na základě zeměpisné polohy a dalšími formami bezdůvodné diskriminace ze strany hospodářských subjektů na trhu; vyzývá Komisi, aby stanovila účinná kritéria pro posuzování bezdůvodného blokování na základě zeměpisné polohy; zdůrazňuje, že každý takový návrh musí respektovat základní zásadu svobody obchodu; zdůrazňuje také, že by návrh Komise měl brát v úvahu zásadu proporcionality, zejména pro malé a velmi malé podniky; konstatuje, že se subjekty na trhu musí někdy zapojit do výběru na trhu, aby mohly fungovat v rámci stanovených tržních podmínek;

109.  souhlasí s tím, že při nakupování zboží a služeb na jednotném trhu potřebují spotřebitelé transparentní informace a soubor moderních a pevně stanovených práv na ochranu jejich zájmů; zastává názor, že jakákoli revize, sloučení s jiným předpisem nebo konsolidace směrnic v oblasti spotřebitelského práva by měly stanovovat skutečně vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a vymahatelná práva a uznávat stávající osvědčené postupy pocházející z vnitrostátních právních úprav;

110.  vyzývá Komisi, aby analyzovala současné právní nejistoty, jež mají dopad na spotřebitele, a v případě potřeby je vyřešila objasněním nebo doplněním právního rámce v oblasti práv spotřebitele; opakuje svůj závazek spočívající v průběžném uplatňování zásady pružné harmonizace u jakéhokoli navrhovaného právního předpisu EU týkajícího se spotřebitelů a to, že úplná harmonizace se uplatní, pouze pokud přináší velmi vysokou úroveň ochrany spotřebitele a poskytuje spotřebitelům jednoznačné přínosy;

111.  zdůrazňuje, že podniky sociální ekonomiky představují rozmanitou škálu obchodních modelů, což je klíčem k vysoce konkurenceschopnému a spravedlivějšímu jednotnému trhu; vyzývá Komisi, aby začlenila sociální ekonomiku do svých politik týkajících se jednotného trhu a aby vytvořila evropský akční plán pro podniky sociální ekonomiky s cílem odblokovat jejich plný potenciál pro udržitelný růst podporující začlenění;

Závěry

112.  vyzývá Komisi, aby s přihlédnutím k výše uvedeným návrhům a v návaznosti na příslušné konzultace se zúčastněnými stranami a posouzení dopadu rychle předložila normotvůrcům plánované legislativní návrhy a iniciativy a zajistila tak jejich včasné přijetí;

o
o   o

113.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0069.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0580.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0012.

Právní upozornění