Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2041(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0196/2016

Předložené texty :

A8-0196/2016

Rozpravy :

PV 23/06/2016 - 2
CRE 23/06/2016 - 2

Hlasování :

PV 23/06/2016 - 8.13
CRE 23/06/2016 - 8.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0292

Přijaté texty
PDF 493kWORD 167k
Čtvrtek, 23. června 2016 - Brusel Konečné znění
Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů
P8_TA(2016)0292A8-0196/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2016 o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (2016/2041(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na její hlavu XX o životním prostředí a hlavu XXI o energetice,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na její hlavu IX o zaměstnanosti a hlavu XVIII o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména Protokol (č. 26) o službách obecného zájmu a protokol (č. 28) o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou Zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (COM(2015)0293) a na vnitrostátní plány,

–  s ohledem na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a 11. konferenci smluvních stran, na které se setkaly smluvní strany Kjótského protokolu (COP/CMP 11) a která se konala na v Paříži od 30. listopadu do 11. prosince 2015, a s ohledem na pařížskou dohodu,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané Přechod na integrovaný strategický plán pro energetické technologie (plán SET): urychlení transformace evropského energetického systému (C(2015)6317),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie EU pro vytápění a chlazení (COM(2016)0051),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23.–24. října 2014,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů(3),

–  s ohledem na studii EHSV o úloze občanské společnosti při provádění směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie nazvanou „Změnit budoucnost energie: občanská společnost jako hlavní hráč při výrobě energie z obnovitelných zdrojů“ (Changing the future of energy: civil society as a main player in renewable energy generation),

–  s ohledem na Akční plán pro udržitelnou energii Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky,

–  s ohledem na Aarhuskou úmluvu ze dne 25. června 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 o rámci politiky pro klima a energetiku do roku 2030(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. října 2015 nazvané „Na cestě k uzavření nové mezinárodní dohody o klimatu v Paříži“(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 o splnění cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 na téma „Směrem k evropské energetické unii“(7),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0196/2016),

A.  vzhledem k tomu, že EU jako celek zdárně směřuje k dosažení cílů pro rok 2020 pro obnovitelné zdroje, ale v některých členských státech jsou zapotřebí další intenzivnější opatření;

B.  vzhledem k tomu, že v posledních letech značně klesly náklady na obnovitelnou energii, což společně s technologickým pokrokem v oblasti výroby a skladování učinilo obnovitelnou energii konkurenceschopnější oproti konvenčně produkované energii a poskytlo jedinečnou možnost vytvořit opravdovou evropskou energetickou politiku, jež podnítí konkurenceschopnost a sníží emise skleníkových plynů; vzhledem k tomu, že součástí přechodu na udržitelný a na budoucnost orientovaný energetický systém musí být úsilí v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, nejlepšího využití evropských zdrojů energie, vývoje technologií a inteligentní infrastruktury; vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění hospodářského růstu a vytváření pracovních míst a dalšího zabezpečení vedoucího postavení EU v těchto oblastech je nezbytné přijmout dlouhodobý, stabilní regulační rámec;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 194 SFEU musí evropská energetická politika zajistit fungování trhu s energií, zajistit bezpečnost dodávek energie, podporovat energetickou účinnost a úspory energie, jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie, a podporovat propojení energetických sítí; vzhledem k tomu, že klíčovými hnacími silami investiční jistoty a rozvoje kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jakož i přenosové a distribuční infrastruktury v EU byly až dosud závazné vnitrostátní a unijní cíle, konkrétní povinnosti v oblasti plánování a podávání zpráv a podpůrná opatření;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu s Pařížskou dohodou COP 21 je třeba upravit směrnici o obnovitelných zdrojích energie, aby byla v souladu s dohodnutým cílem omezit růst celosvětové teploty na 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí; vzhledem k tomu, že hospodářství 100% založené na obnovitelných zdrojích lze dosáhnout jedině snížením naší spotřeby energie, zvýšením energetické účinnosti a posílením obnovitelných zdrojů energie;

E.  vzhledem k tomu, že ambiciózní politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou v kombinaci s energetickou účinností – „nejdůležitějším palivem“ – přední hnací silou, pokud jde o snížení závislosti EU na dovozu, celkových výdajů za energii, které EU odvádí do třetích zemí a zvýšení energetické bezpečnosti ve vztahu k vnějším dodavatelům; vzhledem k tomu, že EU dováží více než polovinu veškeré energie, kterou spotřebovává, což přináší náklady přesahující 1 miliardu EUR každý den, což činí více než 20 % celkového dovozu; vzhledem k tomu, že závislost na dovozu je zvláště vysoká u ropy, zemního plynu a černého uhlí; vzhledem k tomu, že náklady na dovoz paliv ušetřené zvýšením využívání energie z obnovitelných zdrojů činí nejméně 30 miliard EUR ročně;

F.  vzhledem k tomu, že rozvoj energie z obnovitelných zdrojů může pomoci zajistit energetickou bezpečnost a svrchovanost, odstranit energetickou chudobu a podporovat hospodářský rozvoj a vedoucí postavení EU v oblasti technologií a přitom řešit změnu klimatu; vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie by pomohly evropským občanům přinášet stabilní, dostupnou a udržitelnou energii, se zvláštní pozorností věnovanou nejzranitelnějším osobám; vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie by měly občanům umožnit využívat možnost vlastní výroby energie a mít předvídatelné dodávky energie;

G.  vzhledem k tomu, že rozvoj energie z obnovitelných zdrojů by měl probíhat souběžně s rozvojem dobře fungujícího vnitřního trhu s elektřinou; vzhledem k tomu, že energetická unie by se měla zakládat na přechodu k udržitelnému, na budoucnost orientovanému energetickému systému, jehož hlavními pilíři budou energetická účinnost a úspory energie, energie z obnovitelných zdrojů a inteligentní infrastruktura;

H.  vzhledem k tomu, že podniky z EU působící v odvětví energie z obnovitelných zdrojů, z nichž mnoho je malými a středními podniky, zaměstnávají v Evropě 1,15 milionu lidí a v celosvětovém měřítku se podílejí 40 % na všech patentech týkajících se technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, díky čemuž má EU vedoucí postavení ve světovém měřítku; vzhledem k tomu, že podle Komise by mohlo být od dnešního dne do roku 2020 vytvořeno v zelené ekonomice až 20 milionů pracovních míst, což rovněž představuje jednu z hlavních příležitostí pro vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že důležitou úlohu při inovacích a rozvoji odvětví energie z obnovitelných zdrojů hrají projekty, jež vlastní malé a střední podniky, družstva a jednotlivci;

I.  vzhledem k tomu, že je Komise odhodlána učinit z EU „světovou jedničku v oblasti obnovitelných zdrojů“, což je pro průmyslovou politiku imperativem; vzhledem k tomu, že se Čína stala předním světovým investorem do obnovitelných zdrojů, přičemž investice v Evropě klesly o 21 %, z 54,61 miliardy EUR (62 miliard USD) v roce 2014 na 42,99 miliardy EUR (48,8 miliardy USD) v roce 2015, což je nejméně za posledních devět let;

J.  vzhledem k tomu, že pokračující investice do obnovitelných zdrojů vyžadují jak ambiciózní vedení ze strany veřejných subjektů, tak i dlouhodobý, stabilní a spolehlivý politický rámec, který bude v souladu se závazky EU, jež vzešly z Pařížské dohody o klimatu, a který má velký potenciál pro tvorbu pracovních míst a růst v Evropě;

K.  vzhledem k tomu, že pro úspěšný rozvoj energie z obnovitelných zdrojů jsou zásadně důležité a musí být dále posíleny ambiciózní, ale realistické cíle, účast veřejnosti, monitorování a dohled, jasné politické pokyny na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni a zapojení všech příslušných zúčastněných stran včetně sociálních partnerů (společně představitelů pracovníků a průmyslu) a dalších organizací občanské společnosti;

L.  vzhledem k tomu, že je při podpoře energie z obnovitelných zdrojů důležité dodržování vlastnických práv;

M.  vzhledem k tomu, že energie z obnovitelných zdrojů nabízí příležitost pro větší energetickou demokracii na trzích s energií tím, že posílí občany, aby se aktivně účastnili trhu s energií jako rovnocenní partneři ostatních zúčastněných stran, aby sami svou vlastní energii z obnovitelných zdrojů produkovali a spotřebovávali, ukládali a prodávali ji, a to buď samostatně, nebo prostřednictvím kolektivního řízení, prostřednictvím veřejných i soukromých investic, včetně decentralizovaných forem výroby energie, zahájených městy, regiony a místními veřejnými orgány; vzhledem k tomu, že projekty energie z obnovitelných zdrojů by měly občanům umožňovat získat větší kontrolu nad svou spotřebou energie a přechodem na jiné zdroje energie a podporovat jejich přímé zapojení do energetického systému, i prostřednictvím investičních programů;

N.  vzhledem k tomu, že vítr na otevřeném moři má v oblasti Severního moře potenciál generovat do roku 2030 více než 8 % evropských dodávek energie;

O.  vzhledem k tomu, že členské státy jsou více vystaveny jednomu dodavateli fosilních paliv; vzhledem k tomu, že díky obnovitelným zdrojům nebyla dovezena fosilní paliva v hodnotě 30 miliard EUR a že se spotřeba zemního plynu snížila o 7 %, což posílilo evropskou energetickou nezávislost a bezpečnost dodávek energie, byť Evropa zůstává i nadále největším světovým dovozcem energie;

Pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů energie

1.  Vítá závazky Komise v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; je přesvědčen, že s ohledem na směrnici o obnovitelných zdrojích energie byla stávající kombinace závazných vnitrostátních cílů, národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů a monitorování prováděného každé dva roky až dosud klíčovou hnací silou rozvoje kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila úplné provedení směrnice o obnovitelných zdrojích energie pro rok 2020 a aby předložila ambiciózní legislativní rámec pro období po roce 2020; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nezbytný stabilní dlouhodobý regulační rámec včetně vnitrostátních a evropských cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které budou v souladu s nejefektivnější cestou k dosažení dlouhodobých (2050) cílů EU v oblasti klimatu;

2.  zatímco s uspokojením konstatuje, že je EU jako celek na dobré cestě splnit cíl pro rok 2020, vyjadřuje však své znepokojení ohledně velkého počtu zemí (Belgie, Francie, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Španělsko a Spojené království), které podle zprávy Komise z roku 2015 o pokroku v oblasti obnovitelné energie na období 2014-2020 možná budou muset posílit své politiky a nástroje, aby zajistily, že do roku 2020 splní své cíle, a ohledně Maďarska a Polska, v jejichž případě není splnění daný cílů také jisté; naléhavě vyzývá členské státy, které v této oblasti zaostávají, aby přijaly další opatření, jež jim umožní cíle splnit; vítá skutečnost, že některé členské státy své cíle pro rok 2020 již se značným předstihem splnily nebo velmi brzy splní, např. Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Rakousko, Rumunsko a Švédsko;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že zpráva Komise o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nenavrhuje doporučení pro jednotlivé země, aby upravily své politiky a nástroje, aby zajistily, že své cíle pro rok 2020 splní; zdůrazňuje, že klíčovou úlohu hraje přístup ke kapitálu, avšak náklady na kapitál se v EU-28 značně liší, což vedlo k tomu, že vznikl předěl mezi severem a západem na straně jedné a východem a jihem na straně druhé; bere na vědomí, že existence celé škály odlišných politik na podporu energie z obnovitelných zdrojů přináší riziko, že se rozdíly v konkurenceschopnosti mezi zeměmi EU dále prohloubí; upozorňuje, že je třeba mít finanční mechanismus EU, jehož cílem by bylo snížit vysoké náklady projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na rizikový kapitál;

4.  zdůrazňuje v tomto ohledu význam určení a sdílení osvědčených postupů, pokud jde o vnitrostátní politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a podpory jejich přijetí v rámci konvergentnějšího evropského modelu, což pomůže zintenzivnit spolupráci a koordinaci mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby udržela svou úlohu při monitorování pokroku a při aktivní podpoře rozvoje v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje význam posouzení obnovitelných zdrojů z hlediska jejich konkurenceschopnosti, udržitelnosti, efektivnosti nákladů a příspěvku ke geopolitické stabilitě a plnění cílů v oblasti změny klimatu;

5.  uznává důležitou úlohu, již hrají při monitorování pokroku členských států povinnosti v oblasti národních plánů a podávání zpráv, a domnívá se, že tyto povinnosti je třeba pro období po roce 2020 zachovat; uznává, že stanovení skladby zdrojů energie členských států stále v kontextu článku 194 SFEU náleží do pravomoci členských států, kdy každý členský stát rozvíjí své vlastní formy energie z obnovitelných zdrojů, v důsledku čehož v jejich skladbě přetrvávají velké rozdíly;

6.  zdůrazňuje význam jednoduchých, přístupných, dostupných a účinných správních postupů;

7.  vyzývá Komisi, aby do budoucích zpráv o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů začleňovala hodnocení dopadu obnovitelných zdrojů na náklady a ceny, zejména ceny pro domácnosti;

8.  zdůrazňuje význam legislativního návrhu EU o pravidlech pro trh s energií, neboť integrovanější trh má klíčový význam pro rozvoj obnovitelných zdrojů a pro snížení nákladů na energii pro rodiny a průmysl;

9.  zdůrazňuje význam stabilních a předvídatelných režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, pokud jde o přilákání dlouhodobých investic, které budou pružně reagovat a přizpůsobovat se v krátkodobém horizontu a budou odpovídat vnitrostátním potřebám a okolnostem, což umožní postupné odstranění dotací pro vyspělé technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů; vítá skutečnost, že řada technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů začíná být z hlediska nákladů konkurenceschopnými s konvenčními formami výroby energie; zdůrazňuje, že přechod na energii z obnovitelných zdrojů závisí na transparentnosti, soustavnosti a stálosti právního, finančního a regulačního rámce, která by měla posílit důvěru investorů; vyjadřuje politování nad retroaktivními změnami režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, které mění návratnost provedených investic; vyzývá členské státy, aby veškeré úpravy režimu podpory obnovitelných zdrojů energie vždy oznámily a tyto změny konzultovaly se širokým spektrem zúčastněných stran; vyzývá Komisi, aby urychleně prověřila slučitelnost vnitrostátních režimů podpory s pokyny Evropské komise, aby se zamezilo zbytečným prodlevám v jejich provádění;

10.  zdůrazňuje, že v rozvoji obnovitelných zdrojů energie hraje klíčovou roli výzkum a vývoj; připomíná cíl Parlamentu, kterým je poskytnout 85 % finančních prostředků v rámci energetické kapitoly programu Horizont 2020 na nefosilní energii; vyzývá proto Evropskou komisi a členské státy, aby dále usnadnily účinné využívání všech stávajících režimů financování a zajistily dostupnost kapitálu, zejména pro MSP, a podporovaly výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jejího skladování a s tím souvisejícího vývoje produktů, a to s cílem zvýšit konkurenceschopnost odvětví obnovitelné energie, což umožní vyšší využívání obnovitelných zdrojů a zabrání dalšímu prohlubování rozdílů v konkurenceschopnosti mezi zeměmi EU;

11.  zdůrazňuje, že k flexibilnějšímu fungování elektrického systému EU a vyvážení výkyvů vznikajících v důsledku výroby energie z obnovitelných zdrojů může přispět skladování energie; znovu upozorňuje na to, že stávající směrnice o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 2009/72/ES se skladováním nezabývá, a zdůrazňuje, aby při její nadcházející revizi byly zohledněny četné služby, které může skladování energie poskytnout; domnívá se, že vyjasnění pozice skladování by provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům sítě umožnilo investovat do služeb skladování energie;

12.  zdůrazňuje, že režimy podpor na všech úrovních by se měly soustředit na technologie s velkým potenciálem pro snížení nákladů na obnovitelné zdroje a/nebo na zvýšení jejich podílu na trhu;

13.  domnívá se, že budoucí strategie pro výzkum a vývoj by se měla soustředit na podporu rozvoje inteligentních sítí a měst; dále zastává názor, že elektrifikace dopravy, dobíjení inteligentních vozidel a technologie rozhraní mezi vozidly a sítí mohou významně přispět ke zlepšení energetické účinnosti a potenciálního využívání obnovitelných zdrojů energie;

14.  domnívá se, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti mohou přispívat k plnění cílů stanovených směrnicí 2009/28/ES a rámcem politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 i k financování výzkumu a inovace v souvislosti s výrobou obnovitelné energie a zároveň podporovat vytváření pracovních míst a hospodářského růstu; zdůrazňuje význam tematického zaměření v rámci politiky soudržnosti, jež by mělo přispět k nasměrování investic k nízkouhlíkovému hospodářství včetně obnovitelných zdrojů energie, zejména s ohledem na klíčovou úlohu tematického cíle „podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích“; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a co nejvíce využívaly stávající příležitosti k financování této oblasti, a zároveň zdůrazňuje příležitosti pro rozvoj místních podniků a tvorbu pracovních míst; připomíná společná ustanovení v EFRR a Fondu soudržnosti podporující způsobilost projektů souvisejících s energetickou účinností a využívání obnovitelných zdrojů energie v soukromých domácnostech, veřejných budovách a podnicích, a domnívá se, že integrace regionálního trhu s obnovitelnou energií, které by mohlo být prostřednictvím tohoto financování dosaženo, by z tohoto hlediska představovala významný příspěvek k politice soudržnosti;

15.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zintenzivnit spolupráci a koordinaci v rámci jednotlivých členských států a regionů i mezi nimi navzájem a že je potřebný integrovaný přístup k veřejným investicím a úvěrům v oblasti technických zlepšení, přizpůsobení sítě, skladování, inteligentních měřících systémů, energetické účinnosti a nových forem výroby energie;

16.  zdůrazňuje, že sítě v mnoha členských státech jednoduše nedokážou přijmout energii vyrobenou z různých obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že modernizace energetických sítí je naprosto nezbytná, aby se dokázaly vyrovnat se změnami ve výrobě a přenosu energie;

17.  naléhavě vyzývá k posílení transparentnosti a účasti veřejnosti, při zapojení všech příslušných zúčastněných stran, na vytváření vnitrostátních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že nejsou k dispozici informace o uplatňování směrnice o obnovitelných zdrojích energie, a zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy předkládaly v dvouletých intervalech podrobnější zprávy; vyzývá Komisi, aby posílila svou úlohu při monitorování a podpoře pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby svou donucovací pravomoc uplatňovala transparentněji;

18.  zdůrazňuje význam zapojení všech úrovní správy a sdružení při provádění evropského modelu výroby, spotřeby a vlastní spotřeby energie založeného na obnovitelných zdrojích energie; vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu Paktu starostů a primátorů, iniciativě „pro inteligentní města“ a iniciativě obcí využívajících výhradně obnovitelné zdroje („100% RES Communities“), což umožní sdílení znalostí a osvědčených postupů;

19.  konstatuje, že klíčem k dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie je prohlubování regionální spolupráce;

20.  vítá skutečnost, že využívání obnovitelných zdrojů energie zabránilo v roce 2013 produkci přibližně 388 milionů hrubých tun CO2 a vedlo ke snížení poptávky po fosilních palivech v EU o 116 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe);

21.  poukazuje na to, že v odvětví obnovitelných zdrojů energie tkví obrovský potenciál tvorby pracovních míst; vyzývá členské státy, aby zajistily, že v důsledku transformace energetiky nedojde ke snížení pracovních standardů, jelikož by měla být založena na vytváření kvalitních pracovních míst;

Obnovitelné zdroje energie pro budoucnost

22.  zdůrazňuje, že cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie musí být stanoveny tak, aby odpovídaly cílům, na nichž se 195 států dohodlo v Paříži v prosinci 2015; bere na vědomí návrh Evropské rady stanovit cíl pro energii z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na alespoň 27 %; připomíná požadavek Parlamentu, aby byly dosaženy závazné cíle v podobě podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů nejméně ve výši 30 %, přičemž tyto cíle by měly být realizovány prostřednictvím vnitrostátních cílů, aby byla zajištěna nezbytná právní jistota a stabilní prostředí pro investory; je přesvědčen, že s ohledem na nedávnou dohodu COP21 je třeba stanovit výrazně ambicióznější cíle; zastává názor, že jasné náročné cíle v tomto ohledu jsou nástrojem k zajištění větší jistoty a vedoucího postavení EU na celosvětové úrovni; vyzývá Komisi, aby předložila ambicióznější klimaticko-energetický balíček do roku 2030, který zvýší cíl obnovitelné energie alespoň na 30 %, jenž bude proveden prostřednictvím jednotlivých vnitrostátních cílů;

23.  poukazuje na to, že při vytváření nového rámce příznivého pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie mají velký význam nové právní předpisy v oblasti obnovitelných zdrojů a organizace trhu, jejichž základem by měly být přiměřené systémy podpory a plná účast obnovitelných technologií na trhu;

24.  je si vědom toho, že daňové škrty představují silnou pobídku pro posun od fosilních zdrojů k obnovitelným zdrojům energie, a naléhá na Komisi, aby provedla reformu směrnice o zdanění energie a pravidel státní podpory, která znemožňují využít plný potenciál těchto pobídek;

25.  zdůrazňuje, že cíle, které již byly schváleny pro rok 2020, musí být při přezkumu směrnice o energii z obnovitelných zdrojů po tomto datu brány jako minimální základ, aby členské státy nemohly po roce 2020 jít pod úroveň hodnot, které byly stanoveny v jejich vnitrostátních cílech pro rok 2020; zdůrazňuje, že dosažení cíle spočívajícího ve zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 vyžaduje kolektivní úsilí; zdůrazňuje, že členské státy by měly včas vypracovat vlastní vnitrostátní plány a že Komise potřebuje větší kapacity dohledu, a to i na období po roce 2020, a měla by být vybavena vhodnými nástroji k účinnému včasnému sledování a možnosti zasáhnout v případě kontraproduktivních opatření; domnívá se, že toto sledování bude možné zajistit pouze v případě, že Komise stanoví pro členské státy srovnávací ukazatele, které by se daly používat k měření pokroku, jehož dosáhly v oblasti zavádění obnovitelných zdrojů energie;

26.  poukazuje na potenciál, který má pro Evropu rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a zdůrazňuje význam dlouhodobých příznivých podmínek pro všechny aktéry na trhu;

27.  poukazuje na významný přínos obnovitelných zdrojů energie na snižování celkových emisí uhlíku; zdůrazňuje význam rozvoje obnovitelných zdrojů energie pro dosažení cílů dohodnutých na konferenci COP21;

28.  zdůrazňuje, že členské státy by měly v souladu s ustanoveními článku 6 směrnice o obnovitelných zdrojích energie zvýšit odůvodněné používání ustanovení pro statistické převody a vytváření mechanismů spolupráce za účelem splnění jejich cílů; poukazuje na význam spolupráce mezi členskými státy, která by byla přínosem k optimalizaci systému, efektivnímu poskytování a vedla by k vyšším úsporám v oblasti obnovitelné energie; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu členským státům poskytla další pobídky, informace, analýzu přínosů a nákladů a pokyny;

29.  zdůrazňuje, že je nutné definovat pevný, spolehlivý a transparentní systém správy, aby bylo zajištěno provádění cíle pro obnovitelné energie do roku 2030 při náležitém zohlednění vnitrostátních pravomocí při určování skladby zdrojů energie, přičemž by umožnilo plnou demokratickou kontrolu a dohled energetických politik; vyzývá k intenzivnímu rozšiřování stávajícího úspěšného systému závazných cílů členských států, jejich plánů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a podávání zpráv ve dvouletých intervalech; je přesvědčen, že by měly být zahrnuty do směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která musí zabezpečit odpovědnější, transparentnější monitorování závazků členských států a uplatňování stávajících evropských právních předpisů, tak aby byl vytvořen základ dobře fungující evropské energetické unie;

30.  poukazuje na význam jednotných závazných vzorů pro plány členských států v oblasti energetiky a klimatu, s cílem zajistit pro investory srovnatelnost, transparentnost a předpověditelnost; domnívá se, že postup zavádění obnovitelných zdrojů energie a plánování příslušné koncepce v členských státech se musí rozdělit podle jednotlivých odvětví, technologií a zdrojů;

31.  naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby v případě elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů kodifikovala v právních předpisech zásadu přechodného období, která by zabránila tomu, aby u mechanismů na podporu obnovitelných zdrojů energie došlo k retroaktivním změnám, a která by zároveň zaručovala ekonomickou životaschopnost už existujících zařízení;

32.  vyzývá k odstranění zbytečných byrokratických překážek a k investicím, které umožní dosažení 10 % cíle propojení elektrických sítí do roku 2020; poukazuje na to, že prohloubená regionální spolupráce může přispět k zajištění optimalizace nákladů na začleňování obnovitelných zdrojů energie a ke snížení nákladů pro spotřebitele; zdůrazňuje význam účasti veřejnosti na prosazování projektů obnovitelné energie, které jsou šetrné k životnímu prostředí, od rané fáze s přihlédnutím k místním podmínkám; připomíná význam technické pomoci a posuzování dopadu projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů a její distribuce na životní prostředí;

33.  bere na vědomí mezeru mezi dostupnými dovednostmi a změnami poptávky na trhu práce, které pocházejí z rozvoje obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že aktivní strategie v oblasti vzdělávání / odborné přípravy a dovedností mají při přechodu na udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje základní význam; zdůrazňuje význam sociálních partnerů a rovněž veřejných orgánů při rozvoji dovedností programů a programů odborné přípravy;

34.  poukazuje na nutnost zajistit vhodné financování na úrovni EU, kterého by mělo být dosaženo mj. důkladnou ochranou investic před riziky, tak aby byly vytvořeny pobídky k širokému využívání zdrojů obnovitelné energie;

Energie pro občany a obce

35.  domnívá se, že hlavní oporou přechodu na obnovitelné zdroje energie by měli být místní orgány, obce, domácnosti a jednotlivci, kteří by měli být aktivně podporováni, aby se mohli stát výrobci a dodavateli energie, kteří by měli stejné postavení jako ostatní subjekty na energetickém trhu; v této souvislosti vyzývá k vytvoření společné komplexní definice pojmu výrobců-spotřebitelů na úrovni EU;

36.  domnívá se, že je velmi důležité zajistit základní právo na vlastní výrobu a spotřebu energie a také právo na uchovávání a prodej nadměrného množství energie za spravedlivé ceny;

37.  připomíná, že členské státy na základě účasti veřejnosti vyvíjejí strategii „Energie pro občany a obce“ a ve svých vlastních akčních plánech popisují, jak budou podporovat malé a střední projekty obnovitelných zdrojů energie a energetická družstva a jak je začleňují do svého legislativního rámce, své podpůrné politiky a do přístupu na trh;

38.  požaduje, aby v revidované směrnici o obnovitelných zdrojích energie byla obsažena nová kapitola o „energii pro občany a obce“, která by se věnovala hlavním tržním a administrativním překážkám a vytvářela příznivější investiční prostředí pro vlastní výrobu a vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů;

39.  podotýká, že ne u všech technologií a ve všech zemích už byly zavedeny vhodné postupy udělování licencí a administrativní postupy; žádá členské státy, aby zrušily administrativní a tržní překážky bránící vytváření nových kapacit v oblasti vlastní výroby energie, nahradily zdlouhavé schvalovací postupy požadavkem jednoduché ohlašovací povinnosti a vytvořily účinně fungující jednotná místa pro udělování povolení pro projekty, zajištění přístupu k síti a poskytování podpory na základě finančních a technických odborných znalostí, a aby zároveň zajistily pro výrobce-spotřebitele přístup k alternativním mechanismům řešení sporů; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila neomezené uplatňování a trvalou platnost článku 13 (administrativní postupy) a 16 (přístup k sítím a jejich provoz) stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie i po roce 2020;

40.  poukazuje na to, že je důležité přihlížet k rozdílům mezi mikrovýrobci, malými a velkými výrobci; konstatuje, že je třeba rozvíjet vhodné podmínky a nástroje pro „prozumenty“ (aktivní spotřebitele energie, jako jsou domácnosti, jak vlastníci, tak nájemci, instituce a malé podniky, které jsou zapojeny do výroby energie z obnovitelných zdrojů buď samostatně, nebo společně prostřednictvím družstev, i jiné sociální podniky nebo seskupení) s cílem přispět k přechodu na jiné zdroje energie a usnadnit jejich integraci do trhu s energií; doporučuje snížit administrativní překážky pro nové kapacity vlastní výroby energie na absolutní minimum zejména odstraněním omezení přístupu na trh a k síti; navrhuje zkrátit a zjednodušit postup schvalování tím, že by se přešlo na jednoduchý požadavek ohlašovací povinnosti; navrhuje, že by revize směrnice o energii z obnovitelných zdrojů mohla zahrnovat zvláštní ustanovení odstraňující překážky a podporující programy na výrobu energie v komunitách / družstvech za pomoci jednotných kontaktních míst a poskytovala by finanční a odborné poradenství; vyzývá členské státy, aby plně využily výjimek podpory de minimis stanovených v rámci pokynů pro státní podporu v oblasti evropské energetiky a životního prostředí, aby malé a středně velké projekty i nadále těžily z pohyblivých výkupních cen a nemusely se přitom účastnit komplikovaných aukcí;

41.  zdůrazňuje význam účasti veřejnosti na prosazování projektů obnovitelné energie, které jsou šetrné k životnímu prostředí, od rané fáze s přihlédnutím k místním podmínkám;

42.  zdůrazňuje, že je třeba nastolit rovnováhu mezi rozvojem centralizované a decentralizované výroby energie, která zajistí, aby spotřebitelé, kteří si nemohou dovolit stát se výrobci-spotřebiteli, nebyli diskriminováni; poukazuje na to, že je nutné zajistit technické vybavení a správní zázemí pro kolektivní řízení výroby energie; zdůrazňuje, že výroba vlastní energie a energie z obnovitelných zdrojů nejsou hlavní příčinou vyšších evropských nákladů na energii;

43.  poukazuje na skutečnost, že větší důraz na dosažení energetické účinnosti ve všech odvětvích pomůže EU zvýšit konkurenceschopnost a vypracovat inovativní rentabilní řešení zaměřená na úsporu energie;

44.  poukazuje na výhody z hlediska životního prostředí a ekonomické a sociální výhody jednotného přístupu k energetice a na nutnost podporovat součinnost mezi odvětvím elektřiny, topení a chlazení a dopravy a v jejich rámci; vyzývá dále Komisi, aby posoudila, jak by mohly flexibilní obnovitelné zdroje energie doplňovat variabilní zdroje energie a jak by se k tomu mělo přihlížet při energetickém plánování a při navrhování systémů podpory;

Elektrická energie

45.  zdůrazňuje, že s ohledem na změny směřující k pružnějšímu a decentralizovanějšímu modelu pro výrobu energie, která zohledňuje trh, by výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů měla být lépe začleněna do soustav pro rozvod elektrické energie na všech úrovních, jakož i do soustav pro její přenos;

46.  poukazuje na to, že nevariabilní formy výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jako je elektřina z vodních elektráren, by mohly podpořit začlenění variabilních obnovitelných zdrojů na trh;

47.  vyzývá k integrovanému přístupu k energetické politice, jenž zahrnuje rozvoj rozvodné sítě a regulace, skladování, řízení poptávky a zlepšení energetické účinnosti, stejně jako zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že je nutné zabránit využívání technologií, které jsou neslučitelné s dekarbonizací;

48.  konstatuje, že začlenění energie z obnovitelných zdrojů na trh vyžaduje flexibilní trh jak na straně dodávky, tak na straně poptávky a že to bude vyžadovat výstavbu, modernizaci a uzpůsobení sítí a vypracování nových technologií umožňujících skladovat energii;

49.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byl zajištěn rychlý a účinný přechod na obnovitelné zdroje energie, má naprosto zásadní význam elektrifikace systémů topení a chlazení, dopravy a dalších odvětví;

50.  zdůrazňuje, že dokud je elektrický systém neflexibilní, je nutné zajistit přednostní přístup a prioritní dodávky energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné podpořit modernizaci sítí a vytvořit opatření v oblasti skladování energie a poptávky po ní; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na zpřísnění a ujasnění předpisů týkajících se přednostního přístupu a prioritních dodávek energie v období po roce 2020; zdůrazňuje, že při příležitosti přepracování budoucí směrnice o obnovitelných zdrojích energie v polovině období, tj. do roku 2024, je nutné vyhodnotit možnost postupného ukončení přednostního přístupu a prioritních dodávek energie;

51.  zdůrazňuje, že by měl být zachován a upevněn přednostní přístup energie z obnovitelných zdrojů k síti a její prioritní dodávky, jak stanovuje směrnice o obnovitelných zdrojích energie; vyzývá k vytvoření regulačního rámce na období po roce 2020, který by zajišťoval vhodnou kompenzaci za omezení výroby energie z obnovitelných zdrojů;

52.  bere na vědomí strategii Komise pro nárůst mechanismů odezvy na straně poptávky; zdůrazňuje, že by to v případě spotřebitelů nemělo vést k neúměrnému nárůstu nákladů na energii; zdůrazňuje, že mechanismy odezvy na straně poptávky by mohly být příležitostí ke snížení nákladů na energii a zdůrazňuje, že účast na odezvě na straně poptávky nebo dynamické mechanismy stanovování cen by měly vždy zůstat přísně dobrovolnou záležitostí;

53.  je přesvědčen, že rozvoj řešení skladování elektrické energie bude hrát nenahraditelnou úlohu v úsilí o rozvoj a integraci obnovitelných zdrojů energie na vysoké úrovni, pomoc při vyrovnávání sítě a poskytování uložit přebytek výroby energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá k provedení revize stávajícího právního rámce, tak aby podporoval zavádění systémů skladování energie a další možnosti flexibility;

54.  zdůrazňuje, že otázka překážek oblasti elektřiny i nadále brání volnému toku energie z obnovitelných zdrojů přes hranice členských států a zpomaluje proces vytváření skutečného vnitřního trhu s energií v Evropské unii;

55.  zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli být oprávněni a mít k dispozici správné pobídky k účasti na trhu s energií; konstatuje, že dynamické tržní ceny by měly být navrženy tak, aby vyvolávaly vhodné reakce poptávky ze strany spotřebitelů, aktivovaly nezbytnou produkci, jakož i usnadňovaly inteligentní a účinnou spotřebu; doporučuje Komisi, aby dále analyzovala jejich dopad na různé skupiny spotřebitelů;

56.  zdůrazňuje, že určití spotřebitelé mají pevné modely spotřeby a posílené mechanismy účinnosti založené na cenách na ně mohou mít negativní dopad; zdůrazňuje v této souvislosti význam energetické účinnosti politik v členských státech, které se zaměřují na spotřebitele ve zranitelné situaci;

57.  domnívá se, že by měl existovat jasný regulační rámec EU pro vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů energie z obnovitelných zdrojů společenství nebo družstev, která zohledňuje všechny výhody při navrhování mechanismů plateb za prodej nadbytečné produkce, přístup k nim a využívání sítě; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vlastní výrobu energie a vytváření a propojování místních distribučních sítí obnovitelné energie, aby tak doplnily své vnitrostátní energetické politiky; zdůrazňuje skutečnost, že výrobci-spotřebitelé by měli mít přístup k energetické síti a na trh za spravedlivou cenu a neměli by být trestáni dodatečnými daněmi nebo poplatky; vyjadřuje své obavy ohledně iniciativ, které provedly některé členské státy za účelem vytvoření překážek pro výkon práva na vlastní spotřebu a vlastní výrobu;

58.  konstatuje, že spotřebitelé v současnosti přispívají málo k zamýšlenému vytvoření nových kapacit výroby energie z obnovitelných zdrojů, když si volí tarify elektřiny, které jsou na trh uváděny s tím, že jejich elektřina pochází ze 100 % z obnovitelných zdrojů; vyzývá k zavedení přesného, spolehlivého a transparentního mechanismu sledování tak, aby tvrzení o zelené energii byla spojena s měřitelnými kritérii týkajícími se dalších přínosů pro životní prostředí;

59.  naléhá na členské státy, aby při vytápění a chlazení lépe využívaly energii z geotermálních zdrojů;

Vytápění a chlazení

60.  vítá sdělení Komise z února 2016 o strategii EU pro vytápění a chlazení, upozorňuje však na nedostatečný pokrok a nízké cíle stanovené pro využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, zejména v budovách; zdůrazňuje velký potenciál pro další pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení; konstatuje, že odvětví vytápění a chlazení představuje polovinu konečné spotřeby energie EU, a proto hraje klíčovou úlohu při dosahování cílů EU v oblasti změny klimatu a obnovitelných zdrojů energie; uznává přínos většího používání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení; zdůrazňuje rostoucí flexibilitu tepelných infrastruktur a skladování, pokud jde o snazší začlenění různých obnovitelných zdrojů energie pomocí ukládání energie ve formě tepla, které nabízejí vynikající návratnost investic a poskytování příležitostí pro zlepšení kvality zaměstnanosti na místní úrovni; vyzývá Komisi, aby v legislativním balíčku týkajícím se obnovitelných zdrojů po roce 2020 zaplnila mezeru v právních předpisech v těchto odvětvích; znovu opakuje, že úsilí v odvětví vytápění a chlazení skýtají obrovský potenciál pro zvýšení energetické bezpečnosti (vzhledem k tomu, že se 61 % plynu dováženého do Evropské unie se používá v obytných budovách, především pro účely vytápění), například rozvojem sítí pro dálkové vytápění a chlazení, které jsou účinným prostředkem pro začleňování udržitelného tepla do měst ve velkém měřítku, neboť mohou současně dodávat teplo získané ze škály různých zdrojů a nejsou ze své podstaty závislé na jediném konkrétním zdroji;

61.  vítá sdělení Komise o strategii pro vytápění a chlazení, které zdůrazňuje potřebu vyloučit postupně fosilní paliva, které ještě stále tvoří 75 % paliv používaných v tomto odvětví, a plně je nahradila opatřeními v oblasti energetické účinnosti – naší největší naději v oblasti snižování využívání fosilních paliv – a obnovitelných zdrojů energie;

62.  vyzývá k dalším opatřením na využití zbývajícího významného potenciálu obnovitelných zdrojů energie v odvětví vytápění a chlazení s cílem dosáhnout úplného dosažení cílů pro rok 2020; vyzývá Komisi, aby v legislativním balíčku týkajícím se obnovitelných zdrojů po roce 2020 zaplnila mezeru v právních předpisech v těchto odvětvích;

63.  konstatuje, že biomasa je nejčastěji používaným zdrojem obnovitelné energie pro vytápění, což představuje přibližně 90 % veškeré energie z obnovitelných zdrojů při vytápění; hraje klíčovou úlohu, a to zejména ve střední a východní Evropě, pro účely zvýšení energetické bezpečnosti udržitelným způsobem;

64.  zdůrazňuje, že je třeba usnadnit přechod na zařízení k vytápění energií z obnovitelných zdrojů a současně zajistit náležitou finanční podporu a více informací a podpory pro občany zasažené energetickou chudobou;

65.  poukazuje na to, že je zapotřebí komplexní a účinná definice chlazení za použití obnovitelných zdrojů;

66.  zdůrazňuje, že je nezbytné renovovat a posílit výkonnost systémů dálkového vytápění a chlazení, vzhledem k tomu, že sítě dálkového vytápění a chlazení mohou používat a ukládat elektřinu vyrobenou za pomoci obnovitelných zdrojů energie a poté ji distribuovat do budov a průmyslových lokalit a zvýšit tak podíl vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů;

67.  zdůrazňuje potenciál skupin prozumentů , včetně domácností, mikropodniků a malých podniků, družstev a místních orgánů pro účely zřizování kolektivních energetických systémů, jako je dálkové vytápění, které poskytuje nákladově efektivní vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, jakož i mnohé synergie mezi energetickou účinností a obnovitelnými zdroji energie;

68.  domnívá se, že synergie mezi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické účinnosti, směrnice o energetické náročnosti budov by měly být posíleny s cílem zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení;

69.  konstatuje, že projekty energetické účinnosti týkající se jak vytápění, tak i chlazení, jsou důležitými nástroji pro zajištění stabilních a předvídatelných vzorců spotřeby energie a v boji proti energetické chudobě;

Doprava

70.  konstatuje, že cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy do roku 2020 výrazně zaostává, částečně kvůli problémům v oblasti strategie obnovitelné energie pro dopravu na základě biopaliv; připomíná, že doprava je jediným odvětvím v EU, v němž od roku 1990 emise skleníkových plynů stouply; poukazuje na to, že obnovitelné zdroje energie jsou základním předpokladem pro dosažení trvale udržitelné mobility; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem zavést udržitelná opatření v odvětví dopravy, jako je snížení poptávky, modální přechod na udržitelnější způsoby dopravy, lepší účinnost a elektrifikace dopravního odvětví; vyzývá Komisi, aby vytvořila rámec pro podporu využívání elektrických vozidel s přívodem elektřiny z obnovitelných zdrojů a pro zlepšení právního rámce tak, aby nabízela perspektivy pro biopaliva s vysokou účinností při omezování emisí, přičemž je třeba zohledňovat nepřímé změny ve využívání půdy v období po roce 2020;

71.  vyzývá k částečnému využití společné zemědělské politiky pro podporu investic do výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie v zemědělství;

72.  odhaduje, že doprava se na konečné spotřebě energie v Evropě podílí více než 30 % a 94 % dopravy závisí na ropných produktech; domnívá se proto, že úsilí k většímu využití obnovitelných zdrojů energie v odvětví dopravy musí být ambiciózní, s jasnou vazbou na dekarbonizaci odvětví dopravy;

73.  žádá Komisi, aby navrhla ambiciózní opatření k urychlení dekarbonizaci dopravy, mimo jiné prostřednictvím obnovitelných paliv, vyšší míry elektrifikace a zvýšené účinnosti, a aby zvýšila své úsilí s cílem podpořit rozvoj technologií a inovace v těchto oblastech;

74.  poukazuje na význam elektrifikace odvětví dopravy pro dekarbonizaci hospodářství a vyzývá Komisi, aby vytvořila rámec pro podporu využívání elektrických vozidel s přívodem elektřiny z obnovitelných zdrojů, což je zásadní pro dosažení cílů strategie Evropa 2030;

75.  očekává strategii Evropská komise v červnu 2016 týkající se dekarbonizace odvětví dopravy a v této souvislosti zdůrazňuje, že musí být podporováno větší využívání obnovitelných zdrojů energie s cílem zajistit, aby odvětví dopravy aktivně přispívalo k dosažení cílů pro rok 2020;

76.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při vyvíjení nových biopaliv a motorů v projektech dokončených v rámci společný podniku EU Čisté nebe;

77.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet nové generace biopaliv z biomasy nebo odpadu;

78.  zdůrazňuje potřebu zlepšit regulační prostředí a dlouhodobé podmínek s cílem podpořit rozvoj energie z obnovitelných zdrojů v oblastech letecké a námořní dopravy;

79.  zdůrazňuje, že je potřeba modálního přechodu v odvětví dopravy s cílem přizpůsobit se udržitelné regulaci mobility a politikám, které zahrnují intermodalitu, udržitelné logistické systémy, řízení mobility a udržitelnou městskou politiku, které změní spotřebu energie v odvětví dopravě na zdroje obnovitelné energie a /nebo snížení celkové spotřeby energie, podpory aktivnějších modelů cestování, vytváření a provádění řešení v oblasti inteligentních měst a podpory městské eko- mobility a vhodného územního plánování; vyzývá členské státy a EU, aby podpořily modální přechod cestujících a nákladu ze silniční a letecké dopravy ve prospěch železniční a námořní dopravy; vyzývá Komisi, aby posoudila potenciál technologií elektrifikovaných nákladních vozidel;

80.  naléhá na orgány EU, aby jakožto příklad svého pevného závazku používání energií z obnovitelných zdrojů vytvářely své vlastní kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za účelem pokrytí poptávky po energii ve vlastních budovách; zdůrazňuje, že dokud tyto kapacity nejsou vyvinuty, orgány EU by měly nakupovat zelenou energii s cílem uspokojit své potřeby;

81.  zdůrazňuje, že větší podíl chůze, cyklistiky, spolujízdy, zvýšení obsazenosti automobilů, společně se systémy veřejné dopravy, má zásadní význam pro snižování a omezování závislosti EU na ropě a zároveň pro snížení emisí skleníkových plynů;

82.  zdůrazňuje potenciál cyklistických systémů a infrastruktur s cílem zlepšit udržitelnost dopravy v městských oblastech;

83.  zdůrazňuje potenciál pro snižování emisí a přispívání k nízkouhlíkovému hospodářství prostřednictvím větší elektrifikace dopravy;

Kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny

84.  vyzývá Komisi, aby vzhledem k potřebě větší synergie a jednotnosti evropských politik za zohlednění důkladného posouzení stávajících evropských politik udržitelnosti a politik oběhového hospodářství stanovila pro bioenergii kritéria udržitelnosti; zdůrazňuje, že posilování energetické bezpečnosti EU by se mělo dosáhnout prostřednictvím udržitelného využívání vlastních zdrojů v souladu s cílem zlepšování energetické účinnosti;

85.  nabádá k obezřetnosti, pokud jde o rostoucí trend využívání lesní biomasy jako hlavního zdroje energie z obnovitelných zdrojů v EU, neboť to může mít potenciálně škodlivé účinky na klima a životní prostředí, pokud nebude biomasa pocházet z udržitelných zdrojů a nebude řádně zaevidována; konstatuje, že na dopady bioenergie na klima se musí pohlížet v dlouhodobém horizontu, neboť obnova vytěžených lesů trvá dlouhou dobu;

86.  konstatuje, že bioenergie již představuje 60 % podílu obnovitelné energie v Evropě a její použití je má i nadále růst; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné objasnit dopady různého využití lesní biomasy pro energetiku z hlediska skleníkových plynů a zjistit, který způsob využití může mít nejvíc zmírňující vliv v časovém rámci dané politiky;

87.  zdůrazňuje, že výroba biopaliv by neměla ovlivňovat výrobu potravin ani ohrožovat bezpečnost potravin; je však přesvědčen, že vyvážené politiky prosazující zvýšení výnosu takových vstupních plodin, jako jsou pšenice, kukuřice, cukrová řepa a slunečnice, by mohly zahrnovat výrobu biopaliv, s přihlédnutím k nepřímé změně ve využívání půdy, takovým způsobem, který by evropským zemědělcům poskytl jistý přísun příjmu, přilákal by na venkov investice a pracovní příležitosti, pomohl by v Evropě řešit chronický nedostatek krmiv s vysokým obsahem bílkovin (bez geneticky modifikovaných látek), snížil by závislost Evropy na dovozech fosilních paliv a pomohl by EU plnit její cíle týkající se emisí skleníkových plynů, a přitom by minimalizoval obavy ze změn ve využívání půdy a z jiných environmentálních faktorů; je přesvědčen, že v případě nadbytku výše uvedených zemědělských produktů na trhu by mohla výroba biopaliv a bioetanolu dočasným způsobem zastoupit jejich zužitkování, což by zajistilo udržitelné výkupní ceny, zabezpečilo by zemědělcům příjmy v dobách krizí a sloužilo by jako mechanismus k zachování stability trhu; zdůrazňuje, že je třeba podněcovat k využívání neobdělávané zemědělské půdy, která se nepoužívá k výrobě potravin, při výrobě bioenergie s cílem splnit vnitrostátní a evropské cíle v oblasti obnovitelné energie;

88.  je přesvědčen, že statková hnojiva mohou být hodnotným zdrojem bioplynu, a to využitím technik zpracování hnojiv, jako je fermentace, současně však také zdůrazňuje, že je důležité, aby se tato možnost stala pro zemědělce ekonomicky perspektivní;

89.  podněcuje členské státy a Komisi k tomu, aby prosazovaly důležitost udržitelného obhospodařování lesů, a tudíž i klíčovou úlohu lesní biomasy jako jedné z nejdůležitějších obnovitelných surovin EU pro dosažení jejích cílů v oblasti energetiky; upozorňuje na vzrůstající poptávku po lesní biomase, což znamená, že je třeba ještě více posílit a podporovat udržitelné obhospodařování lesů, a to v souladu se strategií EU v oblasti lesnictví, jelikož je naprosto zásadní pro biologickou rozmanitost a funkci lesů v ekosystému, včetně absorpce CO2 z atmosféry; poukazuje na to, že je proto zapotřebí vyváženého využívání zdrojů vyrostlých v EU i dovezených ze třetích zemí se zřetelem k velmi dlouhé době, kterou les potřebuje k regeneraci;

o
o   o

90.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81.
(3) Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0359.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0445.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0444.

Právní upozornění