Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2321(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0204/2016

Předložené texty :

A8-0204/2016

Rozpravy :

PV 04/07/2016 - 14
CRE 04/07/2016 - 14

Hlasování :

PV 05/07/2016 - 4.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0297

Přijaté texty
PDF 510kWORD 191k
Úterý, 5. července 2016 - Štrasburk Konečné znění
Uprchlíci: sociální začlenění a uplatnění na pracovním trhu
P8_TA(2016)0297A8-0204/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2016 o uprchlících: sociální začlenění a uplatnění na pracovním trhu (2015/2321(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1951 a na její dodatkový protokol,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o migraci a uprchlících v Evropě(2),

–  s ohledem na desetibodový akční plán pro migraci, který předložila Komise na společném zasedání Rady pro zahraniční věci a Rady pro vnitřní věci konaném dne 20. dubna 2015 v Lucemburku,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropský program pro migraci“ (COM(2015)0240),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2016 nazvané „Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí“ (COM(2016)0377),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysoce odborné dovednosti, který předložila Komise (COM(2016)0378),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU (COM(2015)0452),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán EU v oblasti navracení“ (COM(2015)0453),

–  s ohledem na doporučení Komise, kterým se zavádí společná „příručka k navracení osob“, jež by měla být používána příslušnými orgány členských států při provádění činností souvisejících s navracením osob (C(2015)6250),

–  s ohledem na sdělení Komise o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s nynější azylovou krizí (COM(2015)0454),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o řešení uprchlické krize v Evropě a úloze vnější činnosti EU (JOIN(2015)0040),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise o zřízení Nouzového svěřenského fondu EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (C(2015)7293),

–  s ohledem na sdělení Komise o řešení uprchlické krize v Evropě: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci Evropského programu pro migraci (COM(2015)0490),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2015 nazvané „Akční plán EU proti pašování migrantů (2015–2020)“ (COM(2015)0285),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropské agendě pro integraci státních příslušníků třetích zemí,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Řešení migrační krize: Aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci“ (COM(2015)0510),

–  s ohledem na závěry Evropské rady, které byly přijaty na zasedání konaném v červnu 2014, na mimořádném zasedání konaném dne 23. dubna 2015, na zasedání konaném ve dnech 25. a 26. června 2015, na neformální schůzce hlav států a předsedů vlád členských států EU věnované migraci, která se konala dne 23. září 2015, na zasedání dne 15. října 2015 a na zasedáních konaných ve dnech 17. a 18. prosince 2015 a ve dnech 18. a 19. února 2016,

–  s ohledem na závěry, které přijala Rada na svém zasedání dne 20. července 2015 o bezpečných zemích původu, dne 20. července 2015 o migraci, dne 8. října 2015 o budoucnosti návratové politiky, dne 12. října 2015 o migraci, dne 9. listopadu 2015 o opatřeních pro řešení uprchlické a migrační krize a dne 4. prosince 2015 o problematice osob bez státní příslušnosti,

–  s ohledem na závěry zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. července 2015 o přesídlení 20 000 osob, které nezbytně potřebují mezinárodní ochranu, prostřednictvím mnohostranných a vnitrostátních programů,

–  s ohledem na společný akční plán EU a Turecka ze dne 15. října 2015,

–  s ohledem na prohlášení konference na vysoké úrovni o trase přes východní Středomoří a západní Balkán ze dne 8. října 2015 a na prohlášení vedoucích představitelů vydané na zasedání věnovaném uprchlickým tokům na balkánské trase, které se konalo dne 25. října 2015,

–  s ohledem na akční plán a politické prohlášení, které byly přijaty na summitu EU a Afriky věnovaném migraci, jenž se konal ve Vallettě ve dnech 11. a 12. listopadu 2015,

–  s ohledem na směrnici Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny,

–  s ohledem na společnou zprávu Komise a Rady o zaměstnanosti, která doplňuje sdělení o roční analýze růstu za rok 2016,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1994 (2014),

–  s ohledem na činnost a zprávy Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), a zejména na jeho výroční zprávu o situaci v oblasti azylu v Evropské unii za rok 2014,

–  s ohledem na čl. 33 odst. 1 a čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na činnost, výroční zprávy a studie Agentury pro základní práva (FRA), a zejména na její studie o závažných formách vykořisťování pracovní síly,

–  s ohledem na studii tematické sekce A o integraci migrantů a jejím dopadu na pracovní trh, na studie tematické sekce C o uplatňování článku 80 SFEU, o nových přístupech, alternativních cestách a způsobech přístupu osob žádajících o mezinárodní ochranu k azylovému řízení, o prozkoumání nových legislativních možností v oblasti migrace pracovních sil do EU, o zlepšení společného evropského azylového systému a alternativách k Dublinu a o spolupráci EU s třetími zeměmi v oblasti migrace, na dokumenty tematické sekce A a D o finančních prostředcích EU na migrační politiku a integraci uprchlíků: analýza efektivity a osvědčené postupy do budoucna a na studii tematické sekce EXPO o migrantech ve Středomoří: ochrana lidských práv,

–  s ohledem na studie Evropské migrační sítě (EMS), a zejména na její studii o politikách, postupech a údajích týkajících se nezletilých osob bez doprovodu,

–  s ohledem na činnost a zprávy vysokého komisaře OSN pro uprchlíky,

–  s ohledem na činnost a zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů,

–  s ohledem na činnost a zprávy Mezinárodní organizace pro migraci,

–  s ohledem na činnost a zprávy Evropské rady pro uprchlíky a exulanty,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů k Evropskému programu pro migraci přijaté na jeho 115. plenárním zasedání ve dnech 3. a 4. prosince 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Evropskému programu pro migraci a k akčnímu plánu EU proti převaděčství migrantů ze dne 10. prosince 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016 na téma integrace uprchlíků v EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci,(3)

–  s ohledem na zkušenosti získané v rámci programu EQUAL a vyvozená ponaučení,

–  s ohledem na společné základní zásady pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v EU přijaté v listopadu 2014 Radou pro spravedlnost a vnitřní věci, zejména na zásady 3, 5 a 7,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o integraci migrantů, jejích dopadech na trh práce a vnějším rozměru koordinace systémů sociálního zabezpečení(4),

–  s ohledem na příslušné publikace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zejména na publikace „Ukazatele integrace přistěhovalců za rok 2015: usazování přistěhovalců“, „Aby integrace fungovala: uprchlíci a další osoby potřebující ochranu“ a „Nový profil migrantů v důsledku nedávné hospodářské krize“,

–  s ohledem na příslušné publikace nadace Eurofound, zejména na publikace „Výzvy spojené s koordinací politik pro příslušníky třetích zemí“ a „Přístupy k začlenění uprchlíků na pracovní trh EU“,

–  s ohledem na dokument shrnující diskusi pracovníků Mezinárodního měnového fondu „Uprchlická vlna v Evropě: ekonomické výzvy“,

–  s ohledem na výroční zprávu o databázi informací z oblasti azylu za období 2014–2015 nazvanou „Společný azylový systém v bodu zlomu: uprchlíci v zajetí evropské krize solidarity“,

–  s ohledem na publikaci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky „Úvahy týkající se mezinárodní ochrany v případě osob prchajících ze Syrské arabské republiky“, druhá aktualizovaná verze ze dne 22. října 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí(5):

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(7),

–  s ohledem na studii vypracovanou tematickou sekcí C Parlamentu v únoru 2016, která nese název „Uprchlice a žadatelky o azyl: otázka integrace“,

–  s ohledem na závěry evropské trojstranné sociální vrcholné schůzky ze dne 16. března 2016, zejména na prohlášení evropských hospodářských a sociálních partnerů o uprchlické krizi,

–  s ohledem na mezinárodní závazky vyplývající z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a z Úmluvy OSN o právech dítěte a s přihlédnutím k základnímu právu všech dětí na přístup k bezplatnému základnímu vzdělání bez ohledu na jejich pohlaví, rasu nebo etnický či sociální původ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o vzdělávání dětí v mimořádných situacích a ve vleklých krizích(8),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0204/2016),

A.  vzhledem k tomu, že uprchlická krize je především humanitární krizí, k níž došlo mimo jiné destabilizací zemí v sousedství EU a která má také dlouhodobé dopady na trhy práce a občanskou společnost, a proto vyžaduje dlouhodobá a dobře promyšlená řešení, jež zaručí sociální soudržnost na místní úrovni a úspěšnou integraci nově příchozích do našich společností;

B.  vzhledem k tomu, že Ženevská úmluva byla přijata za účelem ochrany evropských uprchlíků po druhé světové válce a že vymezuje, kdo je uprchlík, a stanovuje řadu práv uprchlíků a povinností států;

C.  vzhledem k tomu, že existují tři typy právního postavení požívající nebo potenciálně požívající mezinárodní ochrany, a sice osoby s postavením uprchlíka, žadatelé o azyl a osoby požívající doplňkové ochrany; vzhledem k tomu, že politika v oblasti sociálního začleňování a uplatnění na trhu práce by měla být uzpůsobena jejich zvláštním potřebám;

D.  vzhledem k tomu, že aby mohla být přijata účinná a okamžitá opatření, je nezbytné analyzovat příčiny uprchlické krize; vzhledem k tomu, že hlavními příčinami uprchlické krize jsou konflikty a že jejich vyřešení by mohlo výrazně snížit počet uprchlíků a umožnit ostatním návrat do jejich vlastní země;

E.  vzhledem k tomu, že počet žadatelů o azyl a uprchlíků evidovaných v Evropě v roce 2014 a 2015 nemá v historii obdoby, což je důsledkem závažné humanitární situace v některých zemích sousedících s EU; vzhledem k tomu, že lepší přístup k informacím prostřednictvím nových technologií by umožnil zabránit tomu, aby převaděči a obchodníci s lidmi prosperovali;

F.  vzhledem k tomu, že akční plán a politické prohlášení, které byly přijaty na summitu EU a Afriky věnovaném migraci, jenž se konal ve Vallettě ve dnech 11. a 12. listopadu 2015, nepřinesly žádné praktické přesvědčivé řešení;

G.  vzhledem k tomu, že integrace uprchlíků do společnosti i na trh práce lze dosáhnout pouze za předpokladu, že členské státy a jejich společnosti budou navzájem solidární a budou mít společné odhodlání;

H.  vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2020 poklesne počet obyvatel EU v produktivním věku o 7,5 milionu; vzhledem k tomu, že prognózy vývoje potřeb trhu práce v EU upozorňují na již nyní patrný i budoucí nedostatek pracovních sil v určitých odvětvích;

I.  vzhledem k tomu, že hlavním krokem k začlenění do společnosti je profesní integrace;

J.  vzhledem k tomu, že začleňování do společnosti a integrace uprchlíků do hostitelských komunit, a zejména jejich uplatnění na trhu práce, je dynamickým dvousměrným procesem, ale i dvourozměrným procesem (zahrnujícím práva a povinnosti), který představuje výzvu i příležitost, zatímco začleňování do společnosti vyžaduje společnou, ale rozdílnou odpovědnost a úsilí samotných uprchlíků a také členských států, jejich místních a případně regionálních správních orgánů a hostitelských společenství a zároveň zapojení a podporu ze strany sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dobrovolnických organizací;

K.  vzhledem k tomu, že úspěšná integrace nevyžaduje pouze uplatnění na trhu práce, ale také přístup k jazykovým kurzům po příchodu, k bydlení, vzdělávání a odborné přípravě, sociální ochraně a zdravotní péči, včetně pomoci v oblasti duševního zdraví;

L.  vzhledem k tomu, že určujícím faktorem úspěšného začlenění uprchlíků do společnosti jsou podmínky na trhu práce v hostitelských zemích; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v EU, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost, je stále alarmující a že sladění nabídky a poptávky na trhu práce zůstává nadále trvalým problémem;

M.  vzhledem k tomu, že každý uprchlík je jedincem, který s sebou nese stín minulosti, osobní zkušenost, dovednosti, kvalifikaci, pracovní a životní zkušenosti a potřeby, přičemž to vše je třeba brát na vědomí; vzhledem k tomu, že uprchlíci mohou vykonávat a vytvářet hospodářskou činnost, která může být pro hostitelské komunity přínosem;

N.  navíc vzhledem k tomu, že 24,4 % všech obyvatel v EU je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením a téměř 10 % zažívá silnou hmotnou deprivaci;

O.  vzhledem k tomu, že státní příslušníci třetích zemí čelí řadě potíží při uznávání své odbornosti a kvalifikace; vzhledem k tomu, že uznávání kvalifikace získané ve třetích zemích je provázeno prověřováním dovedností;

P.  vzhledem k tomu, že pro vstup dospělých uprchlíků na trh práce je nezbytným předpokladem uznání odborného vzdělání a kvalifikace a přijetí zvláštních opatření k tomu, aby mohli získat vysokoškolské vzdělání a konkrétní dovednosti;

Q.  vzhledem k tomu, že je důležité umožnit uprchlíkům skutečný přístup na trh práce, aby znovu nabyli lidské důstojnosti a pocitu vlastní hodnoty, a že to má finanční výhody a rovněž představuje odpovědný přístup k veřejným financím, neboť se tak sníží náklady pro členské státy a uprchlíci se budou moci stát aktivními daňovými poplatníky;

R.  vzhledem k tomu, že ženy a nezletilé osoby, a to jak z řad uprchlíků, tak i žadatelů o azyl, mají zvláštní potřeby, pokud jde o ochranu; vzhledem k tomu, že veškerá politika v oblasti začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatňování na trhu práce musí zahrnovat hledisko ochrany dětí a žen;

S.  vzhledem k tomu, že podle údajů agentury Europol z roku 2015 se po příjezdu do Evropy ztratilo nejméně 10 000 dětí bez doprovodu;

T.  vzhledem k tomu, že nucené vysídlování, konflikty, porušování lidských práv a války mohou mít vážný dopad na fyzické a duševní zdraví dotyčných osob; vzhledem k tomu, že ženy z řad uprchlíků a žadatelky o azyl se navíc potýkají s velmi vysokou mírou genderově podmíněného násilí;

U.  vzhledem k tomu, že velká část žadatelů o azyl, kteří přišli do Evropy, čelí nelidským a nejistým podmínkám a žije v táborech, kde chybí přístup ke zdrojům a službám dostatečné kvality, které by naplňovaly jejich základní potřeby;

V.  vzhledem k tomu, že článek 33 odst. 1 Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 stanovuje, že „Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení“;

W.  vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 1 a čl. 3. odst. 2 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 stanovuje, že „Žádný stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, nevypoví, nevrátí či nevydá osobu jinému státu, jsou-li vážné důvody se domnívat, že by jí v něm hrozilo nebezpečí mučení [...] vezmou příslušné orgány v úvahu veškeré související okolnosti, včetně, v odůvodněných případech, existence trvalého hrubého, zřejmého nebo masového porušování lidských práv v daném státě“;

X.  vzhledem k tomu, že diskriminace je spolu s jazykovými a institucionálními faktory a faktorem vzdělávání jedna z nejpodstatnějších překážek, které migrantům obecně brání v plnohodnotné účasti na trhu práce a v zapojení se do společnosti(9);

Y.  vzhledem k tomu, že jednu polovinu žadatelů o azyl a uprchlíků, kteří v roce 2015 přišli do EU, představují osoby ve věku 18 až 34 let a jednu čtvrtinu děti; vzhledem k tomu, že tyto děti přišly z oblastí zasažených konfliktem, kde došlo k přerušení jejich školní docházky nebo k jejímu omezení často na velmi dlouhou dobu, nebo z uprchlických táborů, kde mohla získat určitou formu vzdělávání nebo navštěvovat místní školy jen menšina těchto dětí;

Z.  vzhledem k tomu, že směrnice 2003/86/ES stanovuje, že pokud jde o slučování rodin uprchlíků, nesmějí země EU ukládat podmínky minimální doby pobytu na daném území, dokud se k uprchlíkům nemohou připojit jejich rodinní příslušníci;

1.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU při své bezprostřední reakci na stávající situaci vycházela ze zásad solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, jak stanovuje článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a z uceleného přístupu zohledňujícího nezbytnost zlepšit způsoby bezpečné a legální migrace, který by zajistil dodržování všech stávajících právních předpisů a základních evropských práv a hodnot; poukazuje na to, že pro zvládnutí přílivu uprchlíků a žadatelů o azyl je nezbytné zavést co možná nejdříve trvalý mechanismus jejich přemísťování v rámci všech členských států;

2.  bere na vědomí, že pojem uprchlík je ve veřejné a politické debatě používán ve významové rovině velmi nejednotně a nejasně; zdůrazňuje, že je důležité uprchlíky jasně definovat v souladu s právním vymezením stanoveným v Ženevské úmluvě ze dne 28. července 1951 ve znění Protokolu z New Yorku ze dne 31. ledna 1967 a právními předpisy EU, zejména se směrnicí o podmínkách přiznávání azylu (2011/95/EU)(10), jak je vymezeno v čl. 2 písm. c), d), e), f) a g), a se směrnicí o podmínkách přijímání žadatelů o azyl, jak je vymezeno v čl. 2 písm. a), b) a c); zdůrazňuje, že pro účely uplatňování nejrůznějších evropských koncepcí je důležité jasně rozlišovat mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem;

3.  upozorňuje na to, že osobou, která má nárok na doplňkovou ochranu, je státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která nesplňuje podmínky pro přiznání statusu uprchlíka, ale taktéž jí reálně hrozí utrpení, mučení či nelidské nebo ponižující zacházení či trestání, nebo civilista, jehož život je v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu vážné individuálně ohrožen (viz směrnici o podmínkách přiznávání azylu);

4.  zdůrazňuje, že existují výrazné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o lhůty a podmínky vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu; upozorňuje, že zdlouhavé a příliš byrokratické postupy mohou bránit uprchlíkům a žadatelům o azyl v přístupu ke vzdělávání a odborné výchově, k poradenství ohledně zaměstnání a na trh práce, aktivaci programů EU a členských států a účinnému koordinovanému využívání finančních prostředků v této oblasti a také vést k větší zranitelnosti uprchlíků a žadatelů o azyl, pokud jde o nehlášenou práci a nejisté pracovní podmínky; poukazuje na to, že je naléhavě nutné zavést společný azylový systém, který by zdokonalil postupy při uznávání statusu uprchlíků, ale současně by uprchlíkům a evropským občanům zajistil nejvyšší míru bezpečnosti; doporučuje přijmout nezbytná opatření na podporu těch členských států, které jsou kvůli své zeměpisné poloze intenzivněji zapojeny do prvotního přijímání uprchlíků; uznává, že délka platnosti vydaného povolení k pobytu (zejména u osob s doplňkovou ochranou) je v případě, že je relativně krátká, překážkou integrace na trhu práce;

5.  žádá rovněž, aby byla přijata účinná opatření mimo území EU s cílem zajistit, aby se osoby, které na to mají nárok, mohly bezpečně dostat do hostitelských zemí, a rovněž s ohledem na vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu a zvládání blíže neurčených migračních toků;

6.  poukazuje na to, že k usnadnění začlenění uprchlíků do společnosti a na pracovní trh je nezbytné přijmout postupy, které by předepisovaly vhodnou adaptaci uprchlíků a předpokládaly spolupráci s nimi, a zabývat se celou řadou závažných mnohostranných problémů, jako jsou např.: všechny formy diskriminace, jazyková bariéra, která je první překážkou integrace, ověření dovedností, rozmanité sociálně-ekonomické, vzdělanostní a kulturní prostředí, bydlení, potřeby z hlediska zdraví, včetně psychosomatické a posttraumatické pomoci, slučování rodin a značné množství ohrožených skupin obyvatel mezi uprchlíky, zejména znepokojivý počet dětí, včetně dětí bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, starších osob a žen(11), z nichž všichni vyžadují opatření, která by byla uzpůsobena jejich specifickým potřebám;

7.  odmítá myšlenku vytvořit zvláštní trhy práce pro uprchlíky;

8.  vyzývá k tomu, aby příslušná minimální mzda v členských státech byla platná i pro uprchlíky;

9.  upozorňuje na krajně znepokojující situaci žen v uprchlických táborech v Evropě, zejména na životní a hygienické podmínky, v nichž se nacházejí a které si žádají mimořádná sanitární opatření; zdůrazňuje, že ženy mají jiné potřeby v oblasti zdravotní péče než muži, protože jsou více ohroženy vícenásobným rizikem, včetně násilí na základě pohlaví, komplikací z hlediska reprodukčního zdraví a kulturních překážek, které jim brání v přístupu ke zdravotní péči; domnívá se proto, že koncepce v této oblasti nemohou být genderově neutrální;

10.  zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat mezi naléhavými opatřeními a opatřeními, která mají být přijata ve střednědobém až dlouhodobém výhledu, aby bylo možné účinně reagovat na rozličné potřeby uprchlíků;

11.  znovu poukazuje na to, že je důležité mít při zpracovávání žádostí o přiznání statusu uprchlíka už od samého počátku na zřeteli genderový rozměr a že je nutné brát na vědomí potřeby žen, které žádají o mezinárodní ochranu, a specifické problémy spojené se začleňováním do společnosti a s uplatněním na trhu práce, jimž ženy čelí; vyzývá k tomu, aby všechny strategie a postupy týkající se začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce, udělování azylu a migrace poskytovaly mužům a ženám rovné možnosti s přihlédnutím k tomu, že odpovědnost za péči o děti a starší osoby a za nemocné nebo jinak závislé rodinné příslušníky přebírají častěji ženy než muži; připomíná, že poskytování kvalitní a přístupné péče o děti a péče o další závislé osoby a také flexibilní pracovní podmínky jsou důležitým příkladem toho, jak zlepšit přístup všech rodičů na pracovní trh a zajistit jejich ekonomickou a sociální emancipaci;

12.  poukazuje na přínos vzdělávání pro začleňování do společnosti a uplatnění na trhu práce; zdůrazňuje, že je důležité zaručit všem uprchlíkům, zejména dívkám a ženám, přístup k formálnímu, informálnímu a neformálnímu vzdělávání a celoživotní odborné přípravě v kombinaci s pracovními zkušenostmi(12); vyzývá dále k zavedení solidních transparentních postupů pro uznávání kvalifikace získané v zahraničí mimo Evropskou unii;

13.  vyzývá členské státy, aby zavedly takový systém jazykového vzdělávání, který by úzce propojoval obecné a odborně zaměřené jazykové vzdělávání;

14.  poukazuje na význam speciálně uzpůsobeného přístupu k integraci, který by se zakládal na rovných příležitostech a dostatečně se věnoval potřebám a specifickým problémům různých cílových skupin; poukazuje v této souvislosti na značnou poptávku po programech gramotnosti;

Výzvy a příležitosti

15.  domnívá se, že usnadnění účinného přístupu uprchlíků a žadatelů o azyl k bydlení, zdravotnictví, vzdělávání, sociální ochraně a na trh práce a současné zajištění dodržování jejich základních práv a toho, aby byly trhy práce inkluzivní na místní i celostátní úrovni, může hrát důležitou úlohu při snahách o to, aby uprchlíci a žadatelé o azyl znovu nabyli lidskou důstojnost a pocit vlastní hodnoty, a zdůrazňuje, že tyto kroky jsou také rentabilní, jelikož jim zajišťují soběstačnost, získání ekonomické nezávislosti a možnost přispět ke společnosti, což je velmi důležité z hlediska jejich úspěšného začlenění do společnosti, a že představují odpovědný přístup k veřejným financím, protože snižují náklady, které nesou členské státy a místní orgány, neboť zahrnují začleňování uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti, ale zároveň umožňují, aby se z nich stali aktivní plátci daní, což lze považovat za přínosné pro jejich osobní růst, rozvoj, sebeúctu, uznání ve společnosti i pro společnosti a komunitu jako celek; poukazuje na to, že ne všichni uprchlíci přicházející do EU jsou schopni pracovat z důvodů zdraví, věku a další problémů; připomíná, že směrnice o podmínkách přiznávání azylu a směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl přiznávají žadatelům o azyl a osobám požívajícím mezinárodní ochrany právo na přístup na pracovní trh a k odbornému vzdělávání;

16.  žádá členské státy, aby pracovaly na uplatnění doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru;

17.  poukazuje na to, že v rámci snahy o co nejúčinnější začlenění uprchlíků do společnosti a o jejich uplatnění na trhu práce a začlenění do místních společenství je nutné začít působit co nejdříve a trvale, což by mělo zmírnit riziko, že se později budou cítit izolovaně a nevhodně a žít s pocitem, že do společnosti nepatří; připomíná, že opatření včasné intervence by mohla zahrnovat včasné zapojení prostřednictvím dobrovolnictví, stáží, mentoringu a komunitní činnosti;

18.  uznává význam činnosti občanské společnosti a dobrovolnických organizací, které přispívají ke zlepšení postavení a k integraci všech žadatelů o azyl a uprchlíků nejen před získáním práce, ale i poté a ke zvyšování jejich schopnosti postarat se o sebe; zdůrazňuje, že by měla být přijata nezbytná opatření, aby se těm, kteří se dobrovolně zapojují do integrace a vzdělávání uprchlíků, dostalo náležitého školení; je si vědom toho, jaký význam má vytvoření a rozvíjení sociálních a komunitních sítí mezi komunitami uprchlíků a migrantů a s těmito komunitami, jež by jim usnadnily přístup na pracovní trh;

19.  zdůrazňuje, že jedním z určujících faktorů úspěšného a trvalého začlenění uprchlíků do společnosti jsou podmínky na pracovním trhu v hostitelských zemích; je si vědom toho, že uprchlíci jsou z hlediska věku, schopností a znalostí heterogenní skupinou; upozorňuje na to, že nezaměstnanost v EU, zejména nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost, je v některých zemích a regionech stále alarmující a že Komise a členské státy by měly i nadále upřednostňovat takovou politiku a investice, které by se zaměřovaly na tvorbu kvalitních pracovních míst pro celou společnost, se zvláštním zřetelem na nejohroženější osoby a hospodářský růst; připomíná, že opatření na podporu tvorby kvalitních pracovních míst, aktivních trhů práce a zaměstnanosti musejí být přizpůsobena místním podmínkám, jinak nebudou účinná;

20.  poukazuje dále na významné rozdíly, pokud jde o sociální a hospodářskou situaci uvnitř samotné Unie; zdůrazňuje, že je důležité přihlížet při přemísťování uprchlíků k této skutečnosti, tak aby byly jejich vyhlídky na uplatnění na trhu práce co nejlepší, jelikož jsou velmi často přemísťovány do míst, kde na trhu práce nenacházejí žádné uplatnění;

21.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že při přijímání uprchlíků budou uplatňována účelná integrační opatření, například jazykové a orientační kurzy, které by je důkladně seznámily se základními právy a hodnotami EU a problematikou začleňování do společnosti; zdůrazňuje, že nabytí jazykových znalostí má zásadní význam při úspěšné integraci uprchlíků, zejména pokud jde o jejich uplatnění na trhu práce; vyzývá členské státy, aby uprchlíkům, kterým bude pravděpodobně uděleno povolení k pobytu a kteří si mohou najít práci v hostitelské zemi, zajistily komplexní obecné jazykové kurzy i jazykové vzdělávání pro pracovní účely a aby po nich vyžadovaly účast na těchto kurzech; zastává názor, že jazykové kurzy by měly probíhat už v registračních centrech a přijímacích střediscích;

22.  zdůrazňuje, že je nutné včas, spravedlivě, transparentně a bezplatně posoudit formální a neformální dovednosti uprchlíků a žadatelů o azyl, uznat jejich kvalifikaci a potvrdit její platnost, tak aby byl umožněn jejich přístup k aktivní politice trhu, zejména na základě školení a profesního poradenství, mj. prostřednictvím opatření, která by jim zajistila přístup na pracovní trh a nediskriminační pracovní podmínky, a prostřednictvím speciálních opatření, která by jim umožnila plně využít vlastního potenciálu, přičemž poukazuje na to, že je nutné vyrovnat nabídku a poptávku na pracovním trhu hostitelských zemí; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité posílit úlohu evropského rámce kvalifikací a urychleně vytvořit účinnější systémy uznávání diplomů, praxe a kompetencí a potvrzování jejich platnosti; připomíná, že pokud by tyto systémy byly účinné, měli by z toho prospěch všichni občané Unie; zdůrazňuje přitom, že toto posuzování by nemělo být diskriminačním procesem, pokud jde o kvalifikaci žadatelů o azyl, a že dovednosti a potenciál zaměstnatelnosti by neměl sloužit jako kritérium při rozhodování o přijetí žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že omezené zdroje, které jsou k dispozici, by měly být účelně vynakládány na jedné straně na rychlý průběh azylového řízení a na druhé straně na bezodkladnou a účinnou integraci uprchlíků;

23.  poukazuje na to, že veřejná fiskální politika, v jejímž rámci jsou financovány mimořádné investice do opatření a programů na začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu, má zpravidla krátkodobě příznivý dopad na HDP daného státu, zatímco střednědobý a dlouhodobý dopad na veřejné finance bude záviset na účinnosti těchto opatření;

24.  v této souvislosti vítá rozhodnutí Komise zohledňovat dopad mimořádného přílivu uprchlíků na rozpočet, pokud jde o mimořádné výdaje členských států v rámci preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu při posuzování případných dočasných odchylek od požadavků tohoto paktu(13);

25.  zdůrazňuje, že hlavní fondy EU zaměřené na začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu, zejména Evropský sociální fond (ESF), Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský fond pomoci nejchudším osobám (FEAD), mají na úrovni členských států různé zaměření, různé cílové skupiny a odlišný způsob správy; zdůrazňuje, že tyto prostředky jsou vynakládány na podporu cílených iniciativ na zlepšení jazykových a odborných dovedností uprchlíků, zlepšení jejich přístupu ke službám a na trh práce a na podporu informačních kampaní zaměřených jak na hostitelské komunity, tak na migranty; znovu upozorňuje, že je důležité vynakládat prostředky určené na integraci na opatření vedoucí ke skutečné integraci, a připomíná členským státům význam zásady partnerství pro zajištění účelného a lépe koordinovaného využití těchto prostředků; poukazuje však na to, že cíl, kterým je uplatnění uprchlíků na trhu práce, se musí odrazit na zvýšení významu Evropského sociálního fondu;

26.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že tyto prostředky nepostačují, je zapotřebí navýšit veřejné investice a dodatečné finanční prostředky, tak aby bylo možné místním orgánům, sociálním partnerům, sociálním a hospodářským subjektům, občanské společnosti a dobrovolnickým organizacím urychleně poskytnout přímou finanční podporu na opatření zaměřená na rychlou integraci uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu, mj. aby se předešlo sociálnímu napětí, zejména v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností;

27.  oceňuje úsilí Komise o zjednodušení dostupných nástrojů financování a zlepšení součinnosti mezi nimi; zdůrazňuje však, že je nutné dále zlepšovat přístupnost, doplňkovost a transparentnost těchto finančních prostředků, aby byly členské státy lépe schopny přijímat a integrovat uprchlíky a žadatele o azyl;

28.  v tomto směru zdůrazňuje, že Azylový, migrační a integrační fond vyčerpal veškeré dostupné finanční prostředky; doporučuje proto, aby byl tento fond v rámci přezkumu víceletého finančního rámce zachován;

29.  zdůrazňuje, že při vytváření a provádění politiky a uplatňování opatření zaměřených na začleňování a integraci uprchlíků do společnosti by měla být vždy dodržena zásada rovného zacházení, zákazu diskriminace, rovných příležitostí a rovnosti pohlaví;

30.  dále poukazuje na to, že na opatření zaměřená na integraci a začleňování uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti by neměly být vynakládány finanční prostředky vyčleněné na programy určené jiným znevýhodněným skupinám, nýbrž že tato opatření si bezpodmínečně žádají dodatečné sociální investice, které by odrážely potřebu přijmout další opatření; zdůrazňuje navíc, že dostupné finanční prostředky EU by se měly vynakládat účelněji a účinněji; vyzývá Komisi, aby při vytváření integrační politiky zohledňovala údaje o pracovním trhu a sociální situaci, aby bylo zajištěno, aby proces integrace nezhoršoval sociální a ekonomickou situaci v hostitelských regionech;

31.  vyzývá proto Komisi, aby v rámci přepracování víceletého finančního rámce zvážila přidělení alespoň 25 % rozpočtu vyčleněného na politiku soudržnosti na fond ESF, aby byly na uplatnění uprchlíků na pracovním trhu zajištěny v dlouhodobém horizontu dostatečné prostředky; vyzývá Radu, aby v rámci nadcházejícího přepracování víceletého finančního rámce uzpůsobila horní hranici celkové výše přidělených prostředků a jednotlivých položek vnitřním a vnějším výzvám vzniklým ve spojitosti s uprchlickou krizí a aby je dala do souladu s potřebami členských států, které se při začleňování uprchlíků do společnosti potýkají se největšímu problémy(14);

32.  poukazuje na to, že aby bylo zajištěno účelné přidělování prostředků z Evropského sociálního fondu, měly by členské státy v případě potřeby upravit svá příslušná pravidla, s cílem zajistit, aby bylo s žadateli o azyl zacházeno stejně jako s občany EU a se státními příslušníky třetích zemí, kteří mají přístup na trh práce;

Zajistit fungování integrace

33.  zdůrazňuje, že je třeba úzce provázat všechny legislativní akty tvořící Evropský program pro migraci(15), aby byl zajištěn správný postup v otázce příjímání uprchlíků a migrantů;

34.  konstatuje, že je velmi důležité zajistit účast všech zainteresovaných subjektů společnosti, a navrhuje proto rozšířit výměnu osvědčených postupů v této oblasti, aniž by byly dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o integrační opatření; zdůrazňuje, že integrační opatření vztahující se na všechny oprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí by měla prosazovat jejich začlenění do společnosti, nikoli jejich izolaci; poznamenává, že klíčovou úlohu v integračním procesu hrají místní a regionální orgány, včetně měst;

35.  je pevně přesvědčen, že bez rozsáhlé aktivní podpory ze strany mikropodniků a malých a středních podniků v EU bude obtížné dosáhnout začlenění uprchlíků na pracovní trh; domnívá se, že příslušné orgány v členských státech musejí malým a středním podnikům poskytnout s ohledem na uplatnění uprchlíků na trhu práce komplexní cílenou podporu a poradenství;

36.  podporuje úsilí Komise o aktualizaci Evropského programu pro migraci, zejména na základě přepracování nařízení Dublin III, s cílem zvýšit solidaritu, rozdělení odpovědnosti a jednotnost norem ochrany v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje pozitivní vliv, který by mohla mít mobilita uprchlíků při řešení nedostatku pracovních sil a při začleňování uprchlíků na trhu práce, mj. s přihlédnutím k takovým aspektům, jako je vybízení členských států k tomu, aby umožnily slučování rodin; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit další úsilí na vytvoření skutečně jednotného společného evropského azylového systému a komplexní a udržitelné politiky legální migrace v EU, a to s cílem pokrýt poptávku na trhu práce z hlediska dovedností, kdy hraje začleňování uprchlíků do společnosti a aktivní integrační politika ústřední úlohu;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise byla nucena vydat 40 rozhodnutí o nesplnění povinnosti ze strany mnoha členských států kvůli tomu, že neuplatňovaly klíčové koncepce společného evropského azylového systému, včetně tzv. „výzvy“ zaslané 19 členským státům, které neoznámily, že by přijaly opatření k provedení směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl ve vlastním právu, v níž jsou stanoveny základní normy pro záležitosti, jako je přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání, školní docházce a vzdělávání nezletilých osob, k potravinám, bydlení, lékařské a psychologické péči a ustanovení pro znevýhodněné osoby; je pevně přesvědčen, že Komise by měla více usilovat o zajištění plného a účinného uplatňování stanovených pravidel; naléhavě vyzývá členské státy, aby v souladu s normami v oblasti lidských práv a s evropskými zásadami solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti a loajální spolupráce zakotvenými ve Smlouvách zajistily nápravu;

38.  bere na vědomí prohlášení předsedy Komise Junckera(16) v projevu o stavu Unie v roce 2015, v němž potvrdil svoji podporu poskytnutí přístupu na trh práce žadatelům o azyl i během zpracovávání jejich žádostí; vyjadřuje však politování nad malým odhodláním Komise, pokud jde o provádění přijatých rozhodnutí; vyjadřuje své znepokojení nad rozhodnutím některých členských států uzavřít své vnitřní hranice či zavést dočasné hraniční kontroly, jelikož to ohrožuje svobodu pohybu v schengenském prostoru;

39.  s politováním konstatuje, že dohoda o rozdělení uprchlíků mezi členské státy ze září 2015 není uspokojivě plněna; zdůrazňuje, že většina členských států neplní kvóty na přijímání uprchlíků; vyzývá Komisi a členské státy, aby začaly co nejrychleji uplatňovat příslušné dohody a urychlily proces přijímání a přesídlování uprchlíků;

40.  zdůrazňuje, že zdlouhavé vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu a neschopnost zaregistrovat žadatele o azyl po jejich příjezdu nebrání pouze včasnému a legálnímu přístupu uprchlíků a žadatelů o azyl na trh práce, ale vytváří rovněž podmínky pro rozvoj praxe nehlášené práce a veškerých forem vykořisťování; zdůrazňuje, že je nutno podporovat členské státy, které stojí při registrování žadatelů o azyl v první linii;

41.  zdůrazňuje, že by měl být všem obětem vykořisťování a diskriminace zajištěn přístup ke spravedlnosti a ochraně; zdůrazňuje zásadní význam práce, kterou odvádějí sociální partneři, odbory, občanská společnost, místní orgány, hospodářské a sociální subjekty a dobrovolnické organizace ve snaze pomoci těmto pracovníkům a poskytnout jim potřebné informace, zejména informace o jejich právech a povinnostech a o ochraně, na niž mají právo, ale také podporu, kterou potřebují, mj. s přihlédnutím k možnému dočasnému charakteru pobytu uprchlíků;

42.  poukazuje na to, že je důležité vyvarovat se vytváření ghett, aby se dosáhlo účinného začlenění uprchlíků do společnosti;

43.  vítá vytvoření „nástroje dovednostního profilu“ určeného státním příslušníkům třetích zemí v rámci „Nové agendy dovedností pro Evropu“ Evropské komise, jehož cílem je posílit rané vymezení a zdokumentování dovedností a kvalifikací státních příslušníků třetích zemí a předložit „průvodce“ obsahujícího osvědčené postupy v oblasti podpory integrace na trhu práce v členských státech a zdokonalování výuky jazyků on-line pro nově příchozí uprchlíky a žadatele o azyl prostřednictvím jazykových kurzů on-line Erasmus +;

44.  vítá „Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí“ Evropské komise, který se zabývá opatřeními předcházejícími odchodu a příchodu, vzděláváním, zaměstnáváním a odbornou přípravou, přístupem k základním službám, aktivní účastí a sociálním začleňováním;

Doporučení a osvědčené postupy

45.  vyzývá členské státy, aby zajistily rychlou a úplnou integraci uprchlíků na trhu práce a jejich sociální začlenění v souladu se zásadou rovného zacházení, situací na vnitrostátním trhu práce a vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU, a aby jim poskytly informace a přístup k bydlení, zdravotní péči a sociální ochraně, k integračním kurzům, jazykovým výukovým modulům a k dalším vzdělávacím a školícím opatřením;

46.  vyzývá Komisi, aby zvážila cílenou revizi směrnice o podmínkách přijímání s cílem zajistit, aby žadatelé o mezinárodní ochranu měli co nejdříve přístup na trh práce po podání žádosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala vzestupnou konvergenci norem sociální ochrany a rychlé vydávání pracovních povolení v členských státech;

47.  vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o zajištění skutečného přístupu uprchlíků a žadatelů o azyl na trh práce, zejména ověřováním toho, zda členské státy nestanovují příliš restriktivní podmínky přístupu k zaměstnání, jež by přístup k zaměstnání neúměrně ztěžovaly; vyzývá dále členské státy, aby omezily administrativní formality v zájmu usnadnění vstupu zaměstnatelných osob na trh práce; poukazuje na to, že tato opatření by byla prospěšná jak pro integraci uprchlíků, tak obecněji pro všechny občany EU;

48.  vybízí členské státy, aby zkrátily lhůtu potřebnou pro zpracování žádostí o mezinárodní ochranu, s patřičným ohledem na práva dotčených osob a aniž by byla ohrožena kvalita rozhodování, a posoudily úroveň vzdělání a kvalifikaci uprchlíků už v registračních centrech, tak aby jim mohly nabídnout cílenější opatření včasného zásahu, mezi něž patří např. jazyková příprava, hodnocení dovedností a kurzy občanské integrace, včetně kurzů o evropských základních právech, hodnotách a kultuře, zejména pokud jde o žadatele o azyl, kteří mají dobré vyhlídky na přiznání mezinárodní ochrany, a naléhavě žádá, aby měli všichni k těmto opatřením rovný přístup; naléhavě žádá Komisi, aby podpořila členské státy prostřednictvím konkrétních a účinných opatření, jež umožní zkrátit dobu vyřízení žádostí;

49.  vyzývá členské státy, aby zajistily včasný, snadný a rovný přístup uprchlíků a žadatelů o azyl k odborné přípravě, včetně stáží a učňovské přípravy, s cílem zaručit jejich rychlou, účinnou a plnou integraci do našich společností a trhu práce včetně získání nezbytných dovedností, které jim umožní vybudovat si po návratu novou budoucnost; zdůrazňuje, že by tato opatření měla být prováděna formou iniciativ společně se soukromým sektorem, odbory a občanskou společností; vyzývá dále členské státy, aby uznávaly a potvrzovaly stávající dovednosti uprchlíků a formální i neformální schopností, nadání a odborné znalosti na individuálním základě; připomíná, že první překážka, kterou musí uprchlíci překonat, je jazyková; doporučuje tudíž přijmout účinná opatření, jež jim umožní nejen se naučit jazyk hostitelské země a porozumět mu, nýbrž také podpořit proces vzájemného poznávání různých kultur, aby bylo zabráněno šíření xenofobních a rasistických nálad;

50.  požaduje, aby byla v rámci Komise ustavena pracovní skupina GŘ EMPL, která by co nejrychleji vypracovala celoevropské normy pro tzv. měkké dovednosti a metodiku k jejich evidenci;

51.  vítá řešení, která umožňují poskytovat informace o možnostech formálního a neformálního vzdělávání, odborné přípravy, pracovních stáží a dobrovolných pracích pro migranty, uprchlíky a žadatele o azyl v několika jazykových mutacích; žádá proto, aby byla nabídka těchto služeb rozšířena;

52.  zdůrazňuje, že inovativní nástroje založené na nových médiích, jakými jsou sociální média a aplikace, by mohly významně usnadnit přístup k službám a výměnu informací týkajících se registrace uprchlíků, posuzování dovedností, hledání práce a jazykového vzdělávání, jakož i zajistit přímou pomoc lidem, kteří ji potřebují; vybízí dále členské státy, aby vytvořily specializované platformy a mnohojazyčné internetové portály, jejichž cílem by bylo poskytování stručných a snadno dostupných informací o možnostech uznávání kvalifikací, existujících integračních programech a seznamech odpovědných orgánů, přičemž připomíná, že každý stát EU a EHP má pověřené národní informační středisko pro akademické uznávání, které poskytuje způsob, jak vysokoškolské tituly porovnávat; vybízí v této souvislosti členské státy, aby tuto službu propagovaly;

53.  upozorňuje na nejrůznější možnosti a modely odborné přípravy dostupné v členských státech a zejména na model kombinovaného odborného vzdělávání a přípravy, který některé členské státy a uprchlíci a žadatelé o azyl neznají nebo znají jen minimálně, který však může díky tomu, že umožňuje plynulý přechod ze školy a odborné přípravy do profesního života, představovat významný příspěvek k integraci uprchlíků na trh práce a k jejich začleňování do společnosti, a kromě toho může být využit k cílené přípravě kvalifikovaného personálu pro nedostatková povolání;

54.  vyzývá Komisi, aby navrhla pokyny týkající se toho, jak by bylo možné uznávat stávající kvalifikace a dovednosti uprchlíků; poukazuje v této souvislosti na to, že v mnoha případech neodpovídá odborná příprava a proces získávání kvalifikací v zemi původu uprchlíků evropským normám; navrhuje, aby Komise vypracovala doporučení, která umožní členským státům zjišťovat dovednosti, kvalifikaci, nadání a odborné znalosti uprchlíků snadněji, rychleji a účinněji; poukazuje v této souvislosti na rozdíly mezi trhy práce v členských státech a na jejich různé potřeby a doufá, že s přihlédnutím k této skutečnosti bude možné potřebu pracovních sil v určitých oblastech zajistit rychleji, snadněji a účinněji a zároveň zajistit rychlejší integraci uprchlíků na trhu práce;

55.  vyzývá Komisi, aby zvážila revizi směrnice o modré kartě;

56.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy vynaložily větší úsilí v boji proti všem formám diskriminace, xenofobii a rasismu, mimo jiné zvyšováním povědomí o právních předpisech o zákazu diskriminace, podporou činnosti místních orgánů, organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a vnitrostátních orgánů odpovědných za rovné zacházení a posílením snah o komunikaci se sdělovacími prostředky a občany v EU s cílem bojovat proti jakýmkoli dezinformacím nebo xenofobii, které jsou v rozporu se základními evropskými hodnotami, přičemž všechno toto úsilí do velké míry přispěje k sociálnímu přijetí a začlenění uprchlíků; vybízí členské státy, aby využívaly prostředky z programu Práva, rovnost a občanství na vzdělávání v oblasti rozmanitosti a na poučení a informování uprchlíků a migrantů vstupujících na trh práce o jejich zákonných právech v pracovněprávních vztazích, aby se nestali obětí vykořisťovatelských postupů nebo zaměstnavatelů; zdůrazňuje, že ve všech migračních a integračních politikách je třeba vzít v úvahu vícenásobnou diskriminaci;

57.  vítá společné prohlášení sociálních partnerů o uprchlické krizi vydané dne 16. března 2016 na sociálním summitu tripartity, v němž je vyjádřen jejich závazek a vůle spolupracovat s vládami a dalšími zúčastněnými stranami na návrhu a vypracování politiky na podporu začleňování; zastává názor, že sociální partneři a organizace občanské společnosti jsou nezastupitelnými zprostředkovateli, kteří hrají zásadní úlohu při začleňování uprchlíků do trhu práce a do společnosti jako celku; vybízí Komisi, aby zintenzivnila dialog se sociálními partnery na základě vyváženého zastoupení zájmů s cílem odhalit možnosti trhu práce a příležitosti pro zaměstnávání uprchlíků;

58.  vyzývá členské státy, aby se poučily ze zkušeností a osvědčených postupů na úrovni měst a usnadnily jejich výměnu s cílem podpořit takové podmínky na trhu práce, které umožní začlenění všech obyvatel včetně osob požívajících mezinárodní ochrany, a aby zapojily města a místní orgány do vytváření a provádění politik zaměřených na sociální a ekonomickou integraci; zastává názor, že různé úrovně správy musí navázat efektivnější partnerství a že iniciativy na úrovni EU a na úrovni členských států musí doplňovat a posilovat opatření uplatňovaná na úrovni měst, jež cílí na skutečné potřeby občanů; je přesvědčen, že by osvědčené postupy členských států měly být při účinné koordinaci a zapojení měst uznány a zviditelněny;

59.  pokládá za nezbytné, aby byli uprchlíci, stejně jako orgány řádně seznámeni s pracovněprávními předpisy a předpisy o zákazu diskriminace, aby uprchlíci nebyli vykořisťováni praktikami nehlášené práce a jinými formami závažného vykořisťování při práci či aby netrpěli diskriminací na pracovišti;

60.  vyzývá Komisi, aby finančně podpořila přeshraniční programy zajišťující přenositelnost a přizpůsobitelnost osvědčených postupů – jako jsou projekty partnerského mentorství a poradenství, do nichž jsou zapojeny všechny úrovně správy a řada subjektů, které jsou navržené a prováděné různými zúčastněnými stranami na úrovni EU – a aby zajistila jejich praktické uplatňování v praxi;

61.  vyzývá členské státy, aby provedly rámcové rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii a novou směrnici o obětech zločinu a aby zajistily včasné vyšetření a stíhání jakéhokoli podněcování k násilí, včetně genderově podmíněného násilí, vůči migrantům a žadatelům o azyl, bez ohledu na jejich status pobytu;

62.  zdůrazňuje rostoucí míru nenávistných řečí, protimigrantských postojů a xenofobního násilí jak ze strany institucí a orgánů, tak jednotlivců;

63.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily diplomatické vztahy a přijaly všechna nezbytná hospodářská a sociální opatření, aby umožnily stabilizaci zemí původu uprchlíků tak, aby tito ve svých zemích mohli zůstat nebo se do nich navrátit;

64.  požaduje, aby došlo k urychlenému přerozdělení prostředků v rámci ESF, AMIF, EFRR a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), tak aby bylo možné poskytnout účinnější pomoc členským státům, na nichž leží ve spojitosti s uprchlickou krizí hlavní břímě;

Kultura, vzdělávání a sport

65.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zajistit, aby se nezletilým osobám bez doprovodu dostalo zvláštní ochrany před vykořisťováním na pracovišti, násilím a obchodováním s lidmi; zdůrazňuje, že je třeba, aby zejména dívkám, které jsou často zranitelnější a ve větší míře vystavené nejrůznějším formám vykořisťování, obchodování s lidmi a sexuálnímu zneužívání a u nichž je pravděpodobnější, že budou připraveny o možnosti vzdělávat se, byli nápomocni mentoři a aby pro ně byla přijata specifická opatření;

66.  žádá Komisi, aby zvýšila význam kultury, vzdělávání a odborné přípravy v rámci operačních opatření uskutečňovaných jako součást Evropského programu pro migraci; vyzývá Komisi, aby přijala zvláštní politiku týkající se mezikulturního dialogu;

67.  vyzývá EU a členské státy, aby upřednostňovaly integraci prostřednictvím včasně cílených opatření v oblasti vzdělání, odborné přípravy, kultury a sportu a rovněž výzvy, s nimiž se potýkají hostitelské společnosti zejména při zaručování práva dětí na vzdělání bez ohledu na jejich status uprchlíků, jak je stanoveno v článku 22 Úmluvy OSN o právech dítěte, díky čemuž se tak stane prioritou nejvlastnější zájem dítěte;

68.  trvá na tom, že je nezbytné, aby prostřednictvím studií, výzkumu a statistických údajů byla provedena co nejúplnější analýza, na jejímž základě lze dát ty nejlepší náměty pro koncepční iniciativy a kroky s cílem zjistit, jaká by měla být strategie vzdělávání uprchlíků, konkrétně strategie vzdělávání dospělých, přičemž je třeba mít na zřeteli jejich současné kvalifikace;

69.  zdůrazňuje klíčovou úlohu bezplatného veřejného vzdělání, kultury, mezikulturního a mezináboženského dialogu, neformálního a informálního učení, celoživotního učení a politiky v oblasti mládeže a sportu pro posilování integrace a sociálního začlenění uprchlíků a žadatelů o azyl v Evropě, jakož i úlohu porozumění a solidarity hostitelských zemí v boji proti rasismu, xenofobii a extremismu a v tom, že přispívají k budování soudržnější a inkluzivnější společnosti založené na kulturní rozmanitosti, podpoře společných evropských hodnot a ochraně základních práv; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit uprchlíkům a žadatelům o azyl kulturní a jazykovou mediaci a rovněž rozvíjet jejich znalosti jazyka hostitelské země a jejích kulturních a sociálních hodnot;

70.  zdůrazňuje důležitou úlohu sportu jako nástroje podporujícího sociální a mezikulturní dialog tím, že podporuje vytváření pozitivních vazeb mezi místním obyvatelstvem a uprchlíky a žadateli o azyl, a vyzývá evropské orgány a instituce a členské státy, aby zavedly programy zaměřené na sociální integraci uprchlíků prostřednictvím společných kulturních nebo sportovních aktivit; podporuje proto stávající iniciativy sportovních organizací a vybízí k výměně osvědčených postupů mezi různými subjekty pořádajícími sportovní akce zaměřené na sociální integraci uprchlíků;

71.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v současnosti mizí kulturní sítě, což je dáno novým směřováním programu Kreativní Evropa;

72.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí účinné postupy, které umožní hladký přechod mezi vzdělávacími zařízeními dostupnými v uprchlických táborech a vzdělávacími systémy členských států, v nichž se nacházejí;

73.  trvá na tom, že je nezbytné, aby členské státy usnadnily zápis studentů z řad uprchlíků do vzdělávacích zařízení na všech úrovních, a žádá, aby bylo vynakládáno větší úsilí o efektivnější rozdělení žáků a jejich umístění ve vnitrostátních vzdělávacích systémech;

74.  vyzývá EU a členské státy, aby zavedly „vzdělávací koridory“, a to tak, že budou prosazovat dohody s evropskými univerzitami a Unií vysokých škol ze Středomoří (UNIMED), s cílem přijímat studenty z řad uprchlíků, kteří přicházejí z oblastí sužovaných konflikty, a usnadňovat jim přístup ke studiu a prosazovat vzájemnou podporu a dobrovolnictví; vítá iniciativy, které v tomto směru přijala řada evropských univerzit a jejich partneři;

75.  vítá evropské a vnitrostátní programy i soukromé iniciativy zahájené neziskovými institucemi, které poskytují pomoc akademickým pracovníkům z řad migrantů ve vědě a dalších profesních oblastech, a zasazuje se za jejich rozvoj a podporu;

76.  vyzývá členské státy, aby v zájmu zajištění okamžitého zahájení integrace zaručily řešení týkající se prakticky orientovaných a srozumitelných předběžných informací o vzdělávání v několika jazycích;

77.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly cílenou podporu dětem a mladým lidem z řad uprchlíků a žadatelů o azyl při jejich vstupu do vzdělávacího systému, například formou intenzivních jazykových kurzů a programů obecného uvedení do studia, včetně pedagogické podpory, s cílem umožnit jim co nejdříve se zapojit do běžné výuky; zdůrazňuje nutnost reagovat na rozdílné potřeby a zranitelnost konkrétních skupin, zejména nezletilých osob bez doprovodu a dospělých bez základního vzdělání;

78.  připomíná EU a členským státům jejich povinnost zajistit v souladu s mezinárodními úmluvami v mimořádných situacích zvláštní ochranu nezletilým osobám, včetně dětem z řad uprchlíků, a zejména pak přístup ke školám a vzdělávacím zařízením; vítá cíl vyčlenit z celkového rozpočtu EU na humanitární pomoc na rok 2016 finanční prostředky na vzdělávání ve výši 4 % a vyzývá Komisi a členské státy, aby se s ohledem na Světový humanitární summit konaný v květnu 2016 v Istanbulu nadále na mezinárodní úrovni zasazovaly o to, aby byly v rámci současných programů pomoci zvýšeny finanční prostředky na vzdělávání v mimořádných situacích;

79.  doporučuje, aby byly dětem z řad uprchlíků poskytovány doplňkové jazykové kurzy v jazyku jejich domovských zemí;

80.  zdůrazňuje, že je třeba zahájit činnosti na podporu vzdělávání, zejména s cílem poskytnout vhodné vybavení v hotspotech a záchytných zařízeních EU pro uprchlíky, jež podpoří úsilí humanitárních a nevládních organizací, které již v uprchlických táborech začaly pořádat vzdělávací a jiné akce, a poskytnout pobídky a podporu pro rozvoj formálních vzdělávacích struktur v uprchlických táborech, včetně táborů nacházejících se ve třetích zemích;

81.  vítá nové výzvy k předložení návrhů, které se budou věnovat kulturním, vzdělávacím a sportovním programům a programům mobility mladých lidí a projektům zaměřeným na mezikulturní dialog, kulturní a sociální začlenění a integraci v rámci programu Kreativní Evropa a Erasmus+; zdůrazňuje, že je třeba odstranit problémy a stávající překážky, které by mohly bránit žádostem o projekty zaměřené na integraci uprchlíků a usnadnit přístup veškerých žadatelů k dotyčným programům;

82.  žádá členské státy, aby podporovaly iniciativy, které zajišťují lepší spolupráci, soudržnost politik a dialog mezi veřejnými orgány, příslušnými nevládními organizacemi, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a komunitami uprchlíků s cílem zlepšit vzájemné vědomosti a porozumění, a aby posoudily další možné iniciativy s cílem zajistit rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a pomoci tak začlenit migranty a uprchlíky do příznivého učebního prostředí;

83.  zdůrazňuje klíčovou úlohu učitelů při začleňování dětí a mladých lidí z řad uprchlíků a migrantů do vzdělávacího systému a upozorňuje na potřebu specializovaných pedagogických pracovníků a dalších školení pro učitele, aby byli profesně připraveni; vyzývá v této souvislosti EU a členské státy, aby zvážily vytvoření takových nástrojů pro spolupráci mezi učiteli, které jim umožní vyměňovat si své zkušenosti a osvědčené postupy a poskytovat si vzájemnou podporu;

84.  vyzývá členské státy, aby pomohly učitelům a profesorům z řad migrantů získat pracovní místa pedagogů, nejen aby se zlepšila jejich situace, ale aby mohli své jazykové znalosti a pedagogické dovednosti a zkušenosti řádně využít ve vzdělávacích systémech;

85.  podporuje myšlenku vytvoření asistenčních služeb pro učitele, které jim budou nabízet včasnou podporu při zvládání různých druhů rozmanitosti ve třídě a podpoře mezikulturního dialogu a radit jim v případě konfliktů či konfrontace se studenty, u nichž hrozí radikalizace; vyzývá dále členské státy, aby rozšířily možnosti politického vzdělávání a poskytly vhodné příležitosti další odborné přípravy a výukové materiály k objasnění toho, proč lidé utíkají, a k boji proti extremismu;

86.  zdůrazňuje význam škol při poskytování poradenství a jazykové a kulturní mediace, i pokud jde o demokratické hodnoty, a to prostřednictvím programů občanské výchovy a aktivního občanství, a při jejich klíčové úloze v procesu urychlení a zajištění sociálního a kulturního začlenění a integrace nejen studentů, ale i jejich rodin;

87.  vítá rozhodnutí Rady věnovat konkrétní opatření v pracovním plánu pro kulturu na období 2015–2018 úloze kultury, umění a mezikulturního dialogu v integraci migrantů a zhodnotit stávající osvědčené postupy v členských státech;

88.  zdůrazňuje, že je třeba lépe propagovat využití umění jakožto integračního nástroje a usnadňovat a posilovat zapojení uprchlíků do uměleckých činností;

89.  vítá novou odbornou pracovní skupinu pro mezikulturní dialog a integraci migrantů a uprchlíků prostřednictvím umění a dialogu(17), kterou vytvořila Komise a která by do konce roku 2017 měla vydat příručku osvědčených postupů;

90.  zdůrazňuje význam podpory a dalšího rozvoje vzdělávacích aplikací, videí a cvičení, jakož i výukových platforem pro uprchlíky, s cílem usnadnit a doplnit jejich vzdělání a odbornou přípravu;

o
o   o

91.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0176.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0317.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0105.
(4) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 91.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0008.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0073.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0418.
(9) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/note/join/2014/518768/IPOL-EMPL_NT%282014%29518768_EN.pdf
(10) Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9.
(11) http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/social-issues-migration-health/making-integration-work-humanitarian-migrants_9789264251236-en
(12) Viz Přijaté texty ze dne 8.3.2016, P8_TA(2016)0073.
(13) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-6067_en.htm
(14) http://www.europarl.europa.eu/news/cs/news-room/20131118IPR25534/EP-schv%C3%A1lil-novou-politiku-soudr%C5%BEnosti-325-miliard-EUR-do-evropsk%C3%BDch-region%C5%AF
(15) COM(2015)0240.
(16) http://ec.europa.eu/avservices/video/player.cfm?ref=I107934
(17) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14444-2015-INIT/en/pdf

Právní upozornění