Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2105(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0220/2016

Předložené texty :

A8-0220/2016

Rozpravy :

PV 04/07/2016 - 17
CRE 04/07/2016 - 17

Hlasování :

PV 05/07/2016 - 4.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0299

Přijaté texty
PDF 519kWORD 205k
Úterý, 5. července 2016 - Štrasburk Konečné znění
Nová a inovativní budoucí strategie pro obchod a investice
P8_TA(2016)0299A8-0220/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2016 k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice (2015/2105(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o aktuální situaci, pokud jde o rozvojový program z Dohá, v kontextu desátého zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace,(1)

–  s ohledem na svá doporučení Komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a o dohodě o obchodu se službami ze dne 8. července 2015(2) a 3. února 2016(3);

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–   s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku v roce 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2015 o vnějším dopadu politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru v zemích mimo EU(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015o druhém výročí zřícení budovy Rana Plaza a o vývoji ve věci bangladéšského paktu udržitelnosti(6),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 2/2014 nazvanou „Jsou preferenční obchodní dohody řádně prováděny?“

–  s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o nadnárodních podnicích a na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,

–   s ohledem na nařízení EU o nezákonně vytěženém dřevu, směrnice EU o podávání nefinančních informací, návrh EK týkající se nařízení o tzv. konfliktních nerostných surovinách, doložku zákona Spojeného království o moderním otroctví týkající se transparentnosti dodavatelských řetězců a francouzský zákon o povinné péči;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o strategii Evropa 2020,(8)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(11),

–   s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními osobami, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

–   s ohledem na závěry Evropské rady ze 7.-8. února 2013, její závěry týkající se obchodu ze dne 21. listopadu 2014 a závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 27. listopadu 2015,

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod ke zprávě o transparentnosti, odpovědnosti a integritě v orgánech EU;

–  s ohledem na Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace,

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na čl. 24 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství,

–  s ohledem na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v SFEU,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0220/2016),

A.  vzhledem k tomu, že obchod není samoúčelný, ale je prostředkem k dosažení prosperity a rovnosti, podporuje podnikatelské příležitosti, udržitelný hospodářský rozvoj, sociální pokrok a kulturní povědomí, zvyšuje zaměstnanost a zvyšuje životní úroveň, aniž by navyšoval veřejné výdaje;

B.  vzhledem k tomu, že společná obchodní politika se od prosince 2009, kdy byla přijata Lisabonská smlouva, zásadním způsobem změnila; vzhledem k tomu, že obchod nefunguje izolovaně, ale souvisí s mnoha dalšími politikami a závisí na nich; vzhledem k tomu, že jednání o obchodních a investičních dohodách nesmí být jen o snižování cla, neboť regulační otázky a sbližování mezinárodních norem s sebou nesou složité výzvy;

C.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii dosud neproběhla vážná diskuse o nákladech spojených s politikami volného obchodu (jako jsou hospodářské změny: rušení průmyslu, ztráty pracovních míst ve výrobních odvětvích, přemisťování celých odvětví do třetích zemí a zvýšení dovozu), ani nebyla vypracována analýza celkových nákladů/přínosu politik v oblasti volného obchodu; vzhledem k tomu, že skutečnost, že takováto otevřená diskuse neproběhla, vede řadu zúčastněných stran k tomu, že zpochybňují logiku a směr obchodní politiky EU a jejích politik obecně, a vzhledem k tomu, že by se díky otevřené diskusi tomuto nešťastnému důsledku předešlo;

D.  vzhledem k tomu, že globální nadměrná kapacita v klíčových průmyslových odvětvích a výsledná obchodní nerovnováha začaly podrývat důvěru evropských podniků a průmyslových odvětví v kvalitu obchodní politiky EU;

E.  vzhledem k tomu, že v době nízkého hospodářského růstu má příspěvek zahraničního obchodu k oživení evropského hospodářství klíčový význam pro dosažení konkrétních a měřitelných výsledků, podporu důstojných pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu a pro rovnost v Evropě i mimo ni;

F.  vzhledem k tomu, že obchodní politika nové generace musí reagovat na obavy občanů související s transparentností a účastí, sociálním zabezpečením a pracovními místy a na očekávání podniků související s globální a propojenou ekonomikou a musí bojovat proti chudobě, zaručit spravedlivější dělení zisků z obchodu a řešit nové otázky, jako je digitální obchod a klíčová úloha MSP;

G.  vzhledem k tomu, že probíhající jednání o obchodu přitáhly pozornost veřejnosti k otázce evropské obchodní politiky, a vzhledem k tomu, že čím dál více občanů vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že by společná obchodní politika mohla oslabit evropské vnitrostátní předpisy a normy;

H.  vzhledem k tomu, že se Komise zavázala, že žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň regulační ochrany, že případná změna v úrovni ochrany je možná pouze směrem nahoru a že právo na regulaci bude vždycky chráněno;

I.  vzhledem k tomu, že regulační spolupráce v rámci obchodních dohod musí zajistit nejvyšší úroveň ochrany zdraví a bezpečnost v souladu se zásadou obezřetnosti stanovenou v článku 191 SFEU;

J.  vzhledem k tomu, že evropští občané, podniky a MSP vznášejí pochybnosti o tom, za velká průmyslová uskupení skutečně zastupují zájmy občanů EU a podniků z EU a celkově Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že z důvodu transparentnosti je nutné, aby orgány a instituce EU ověřovaly, zda stanoviska, která jsou předkládána jménem průmyslu EU, skutečně zrcadlí názory evropského průmyslu;

L.  vzhledem k tomu, že obchodní a investiční politiku EU je třeba posílit nejen tím, že se zajistí pozitivní výsledky z hlediska zaměstnanosti a tvorby bohatství pro občany a podniky, ale také posílením environmentálních a sociálních práv a zajištěním co nejvyšší úroveň transparentnosti, zapojení a odpovědnosti, a to na základě stálého dialogu se sociálními partnery, zúčastněnými stranami, místními a regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a na základě jasně stanovených pokynů pro jednání;

M.  vzhledem k tomu, že pravidla týkající se původu určují skutečný rozsah liberalizace obchodu, neboť stanoví, na které zboží se vztahují výhody plynoucí z dohod o volném obchodu, přičemž však tato pravidla často chybí ve veřejných debatách o volném obchodu a Parlament doposud neprovedl jejich analýzu;

N.  vzhledem k tomu, že Evropská unie musí ve své obchodní politice a ve svých obchodních jednáních zohledňovat zranitelnost některých odvětví, pokud jde o otevírání trhu, především zemědělského odvětví;

O.  vzhledem k tomu, že v roce 2050 měly země EU-28 představovat pouze 15 % světového HDP, což je pokles oproti 23,7 % v roce 2013, a vzhledem k tomu, že v roce 2015 je 90 % světového růstu vytvořeno mimo Evropu; vzhledem k tomu, že se míra růstu rozvíjejících se ekonomik výrazně zpomaluje;

P.  vzhledem k tomu, že EU je v současnosti největším obchodním blokem na světě a kontroluje třetinu světového obchodu, a vzhledem k tomu, že do roku 2020 tento podíl podle odhadů poklesne na asi 26 %;

Q.  vzhledem k tomu, že další faktory, jako jsou demografické změny, budou mít rovněž negativní dopad na pozici EU v rámci světového hospodářství; vzhledem k tomu, že se očekává, že se podíl EU na světové populaci sníží v roce 2060 na 5,3 % oproti 7,1 % v roce 2013;

R.  vzhledem k tomu, že by budoucí obchodní dohody a jednání měly zohledňovat stanoviska vyjádřená v usneseních Parlamentu o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a dohodě o obchodu se službami (TiSA) a měly by být s těmito stanovisky v souladu;

S.  vzhledem k tomu, že centrum vytváření bohatství se jednoznačně posouvá směrem na východ, do asijsko-tichomořského regionu, potažmo Číny, která již předběhla Japonsko a pravděpodobně do roku 2025 předčí i USA a stane se největším světovým hospodářstvím; vzhledem k tomu, že tato skutečnost znamená, že rozvíjející se ekonomiky a rozvojové země dohánějí skupinu průmyslových zemí a vstupují do fáze vyzrálých hospodářství;

T.  vzhledem k tomu, že podle odhadů přeshraniční tok kapitálu, zboží, služeb a dat přinesl v roce 2014 do celosvětové ekonomiky dalších 7,8 bilionu USD, přičemž dodatečná hodnota toků dat samotná činila 2,8 bilionu USD z této celkové částky, což je více než 2,7 bilionu USD odhadovaných v oblasti obchodu se zbožím;

Rychlejší přizpůsobování se rychlému vývoji v oblasti mezinárodního obchodu

1.  vítá novou strategii Komise nazvanou „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ a především nové zaměření na takové otázky, jako je zodpovědné řízení dodavatelských řetězců, globální digitální trh, obchod s digitálním zbožím a službami, spravedlivý a etický obchod a sociální náklady liberalizace obchodu; je pevně přesvědčen, že veškerá budoucí obchodní politika musí bojovat proti formám protekcionismu, včetně snížení zbytečných necelních překážek obchodu, a musí zajistit přístup na nové trhy, a to i pro MSP; připomíná, že liberalizace obchodu musí být prováděna správně, aby se zajistil udržitelný růst; vyjadřuje politování v souvislosti se zpožděním Komise při předložení nové strategie, a to s ohledem na skutečnost, že Parlament požadoval, aby byla revidovaná střednědobá a dlouhodobá obchodní strategie předložena do léta roku 2012;

2.  je pevně přesvědčen, že i když služby představují více než 70 % HDP v EU a v budoucnu budou zajišťovat 90 % pracovních míst, evropské výrobní odvětví je zásadní složkou reindustrializace Evropy a proto by se strategie měla více zaměřit úlohu výrobního odvětví v rámci společné obchodní politiky; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s obchodními partnery s cílem zajistit, aby jejich trhy byly více otevřeny evropským podnikům, zejména pokud jde o dopravu, telekomunikace a veřejné zakázky, neboť jejich zahraniční podniky mají stále velký přístup na vnitřní trh EU;

3.  je si vědom, že obchodní politika EU má pro Evropu zásadní geopolitický a hospodářský význam, pokud jde o ovlivňování vývoje globalizace, posilování mezinárodních norem a rozšiřování přístup na zahraniční trhy; konstatuje, že pokud nebudeme nyní jednat, určí mezinárodní pravidla ostatní; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že EU je největší ekonomikou na světě, udržitelný a odpovědný obchod je jejím nejsilnějším politickým nástrojem jednak pro prosazování evropských zájmů, investic a podnikání a jednak pro podporování evropských hodnot v zahraničí, přičemž současně podporuje hospodářský růst a investice a vytváří pracovní místa na domácí půdě; podporuje záměr Komise posílit součinnost mezi obchodní politikou a politikou vnitřního trhu a doporučuje, aby tyto politiky přikládaly prioritu opatřením, jejichž cílem je vytváření pracovních míst;

4.  vítá, že Komise přislíbila, že žádná obchodní dohoda nesníží úroveň ochrany evropských spotřebitelů, jíž bylo dosaženo, a to ani v rámci digitální revoluce; zdůrazňuje, že Parlament bude nadále pečlivě kontrolovat, zda je tento závazek v rámci probíhajících jednání respektován;

5.  zdůrazňuje souvislost mezi jednotným trhem a obchodní politikou EU, které by měly být plně slučitelné jednak mezi sebou a jednak s širšími politikami a hodnotami Unie; je přesvědčen o tom, že otevřený, odpovědný a volný světový obchod založený na účinných, transparentních a silných celosvětových pravidlech je nezbytný pro to, aby jednotný trh dokázal uplatnit svůj úplný potenciál díky tomu, že bude fungovat, růst a pracovat pro vzájemný prospěch občanů, spotřebitelů a podniků, zejména pak malých a středních podniků; připomíná, že otevření obchodu vede k větší produktivitě, přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti v zahraničí a již nyní podporuje téměř každé sedmé pracovní místo na jednotném trhu a rovněž přináší významné výhody pro spotřebitele;

6.  vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala aktuální informace o své obchodní a investiční strategii a aby počínaje rokem 2017 každé dva roky předkládala Parlamentu podrobnou výroční zprávu o provádění a zveřejňovala ji s cílem zajistit, aby dostála svým slibům; vyzývá Komisi, aby do těchto zpráv zahrnovala pokrok dosažený při probíhajících obchodních jednání a provádění stávajících obchodních dohod;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby urychlila své postupy a vyjednané obchodní dohody tak mohly být postupovány Parlamentu v kratším čase, čímž se umožní, aby tyto dohody byly v kratší době prozatímně uplatňovány nebo aby vstupovaly rychleji v platnost;

Transparentní obchodní politika a větší slovo pro občany

8.  vítá skutečnost, že Komise zvýšila transparentnost a otevřenost v rámci všech fází obchodních jednání, a podporuje iniciativu Komise týkající se transparentnosti TTIP; oceňuje, že po řadě žádostí Parlamentu posílila Komise transparentnost jednání tím, že poskytla všem poslancům Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů přístup k utajovaným jednacím dokumentům a více informací všem zúčastněným stranám; připomíná, že větší přístup poslanců Parlamentu k utajovaným informacím týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) posílil kontrolní pravomoci Parlamentu, což mu umožnilo, aby v rámci společné obchodní politiky účinněji převzal svou odpovědnost; vyzývá proto, aby byla iniciativa Komise týkající se transparentnosti rozšířena a zahrnovala plnou míru transparentnosti a možnost veřejné kontroly v případě všech stávajících i budoucích obchodních jednání a aby probíhaly konzultace s partnerskými zeměmi s cílem podpořit nejvyšší standardy v oblasti transparentnosti a aby se zajistila reciprocita tohoto procesu, v němž vyjednávací pozice EU nebude oslabena, a aby byla dohoda dosažena na požadované úrovni transparentnosti jednání v rámci rozsahu působnosti; zdůrazňuje, že smysluplná transparentnost může posílit celosvětovou podporu obchodu založeného na pravidlech;

9.  vyzývá Radu, aby okamžitě zveřejnila všechny již schválené i budoucí mandáty k vyjednávání;

10.  žádá Komisi, aby zajistila silné a vyvážené zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů, a to i prostřednictvím řádných, veřejných konzultací online a komunikačních kampani s cílem zlepšit obsah obchodní politiky EU a směřovat ji tak, aby bránila zájmy občanů, čímž se posílí její legitimita;

11.  v souvislosti se současnou diskusí o rozsahu působnosti obchodních jednání musí regulační spolupráce chránit základní funkci předpisů, kterou je ochrana veřejného zájmu; zdůrazňuje, že posílená spolupráce mezi regulačními orgány by měla posilovat obchod a investice díky stanovení zbytečných technických překážek obchodu a zdvojované či nadbytečné administrativní zátěže a formalit, které mají neúměrný dopad na MSP, přičemž by neměly být oslabeny technické postupy související se základními normami a předpisy, měly by být zachovány evropské normy týkající se právních předpisů v oblasti zdraví, bezpečnosti, spotřebitelů, práce, kulturní rozmanitosti a sociálních a environmentálních předpisů, a to při plném dodržení zásady obezřetnosti a regulační autonomie celostátních, regionálních a místních orgánů; připomíná, že příslušné mechanismy musí být založeny na zvýšené výměně informací a lepším přijímání mezinárodních technických norem a musí vést k většímu sbližování, ale současně nesmí za žádných okolností oslabovat nebo zdržovat demokraticky legitimizovaný postup rozhodování žádného z obchodních partnerů; podporuje uplatňování a vypracování dalších mezinárodních technických norem na základě posouzení dopadů a rovněž veškeré úsilí, které by směřovalo k zajištění plného zapojení obchodních partnerů do mezinárodních normalizačních orgánů; domnívá se nicméně, že i kdyby neexistovala společná mezinárodní norma, nemělo by to bránit ve vhodných případech vzájemnému uznávání rovnocennosti ani úsilí o vypracování společných transatlantických technických norem;

12.  aby se zajistila transparentnost a byly chráněny obchodní zájmy EU, žádá Komisi, aby při provádění konzultací s průmyslem ohledně obchodních opatření zajistila to, aby sdružení EU skutečně zastupovala obchodní zájmy tím, že budou zohledňovat skutečné zájmy průmyslu v jednotlivých státech; zdůrazňuje, že pokud je to možné, měly by být dokumenty orgánů a institucí EU zveřejňovány, nebo transparentnost má zásadní význam pro získání podpory veřejnosti pro společnou obchodní politiku; vyzývá Komisi, aby provedla doporučení evropského veřejného ochránce práv z července 2015, zejména pokud jde o přístup k dokumentům pro všechna jednání;

Větší soudržnost obchodních cílů EU a ostatních aspektů její vnější politiky týkající se obchodu v zájmu rozvoje

13.  připomíná, že by společná obchodní politika měla být prováděna s ohledem na zásady a cíle vnější činnosti Unie stanovené v článku 21 SEU a v článku 208 SFEU a že by měla podporovat hodnoty, které EU hájí, definované v článku 2 SEU; připomíná, že musí být zajištěna soudržnost vnějších a vnitřních politik, které mají vnější rozměr; zdůrazňuje, že EU má zákonnou povinnost dodržovat lidská práva a měla by podporovat udržitelný hospodářský, sociální a environmentální rozvoj obchodujících zemí; domnívá se, že EU má povinnost vyvinout veškeré možné úsilí s cílem předvídat a řešit veškeré negativní dopady své společné obchodní politiky a předcházet jim, a to tím, že bude pravidelně provádět posouzení dopadu ex-ante a ex-post v oblasti lidských práv a udržitelnosti a následně podle potřeby revidovat obchodní dohody; připomíná, že pouze spravedlivý a řádně regulovaný obchod, bude-li v souladu s cíli udržitelného rozvoje, by mohl vést ke snížení nerovností a podporovat rozvoj; připomíná, že cíle udržitelného rozvoje zahrnují několik cílů souvisejících s obchodem v celé řadě politických oblastí, přičemž jeden z nejkonkrétnějších cílů je zaměřen na zvýšení vývozů z rozvojových zemí, a to za účelem zdvojnásobení podílu nejméně rozvinutých zemí na celosvětovém vývozu do roku 2020;

14.  vítá, že od roku 1990 došlo k velkému snížení počtu osob žijících v absolutní chudobě, jak ji definuje Světová banka; konstatuje nicméně, že je nutné pracovat dále na tom, aby se podnítily soukromé i veřejné investice v nejméně rozvinutých zemích s cílem vytvořit institucionální rámce a infrastrukturu, které těmto zemím umožní lépe využívat přínosy obchodu, a poskytnout jim pomoc při diverzifikaci jejich hospodářství a zapojení do globálních hodnotových řetězců a umožnit jim, aby se specializovaly na produkty s vysokou přidanou hodnotou;

15.  všímá si prohlášení Komise, že ve svých obchodních a investičních dohodách bude posilovat udržitelný rozvoj a podporovat lidská práva, pracovní a sociální normy a udržitelnost v oblasti životního prostředí na celém světě, avšak vyzývá k rozhodnému úsilí o plné provádění a prosazování souvisejících kapitol v praxi; sdílí názor Komise, že EU nese mimořádnou zodpovědnost, pokud jde o dopad jejích obchodních politik na rozvojové země a zejména na nejméně rozvinuté země;

16.  domnívá se, že migrace představuje jednu z hlavních výzev, kterým EU, kterým čelí ve 21. století; zdůrazňuje, že zajištění politické soudržnosti obchodu a investic EU je zásadní pro řešení příčin migrace; vyjadřuje politování nad tím, že tato skutečnost není dostatečně zohledněna ve strategii „obchod pro všechny“;

17.  domnívá se, že cílem prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, především pokud jde o partnerské země procházející hospodářskou krizí, musí být především hmatatelné a udržitelné zlepšení životních podmínek obyčejných lidí;

18.  zdůrazňuje, že ustanovení týkající se lidských práv, sociálních a environmentálních norem, závazků v oblasti pracovních práv vycházejících z hlavních úmluv MOP a zásad sociální odpovědnosti podniků, včetně zásad OECD pro nadnárodní společnosti a zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, by měla být závazná a musí tvořit podstatnou součást obchodních dohod EU prostřednictvím vymahatelných závazků; vyzývá Komisi, aby do všech obchodních a investičních dohod EU začleňovala kapitoly o udržitelném rozvoji; domnívá se, že k tomu, aby se tato ustanovení v oblasti udržitelného rozvoje stala závaznými, je třeba uplatňovat „třífázový přístup“ sestávající z vládních konzultací, domácích poradních skupin a odborných panelů zahrnujících MOP a také z ustanovení dohody o obecném postupu pro řešení sporů coby poslední možnosti, která se používá k řešení sporů s možností finančních postihů; zdůrazňuje, že normy v oblasti pracovních práv a životního prostředí nejsou jen součástí kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, ale musí platit ve všech oblastech obchodních dohod;

19.  zdůrazňuje, že je důležité, aby obchodní dohody zahrnovaly účinné ochranné mechanismy; zároveň požaduje, aby obsahovaly i účinný mechanismus vymáhání pracovních a environmentálních práv, na která se nevztahuje doložka o lidských právech; vyzývá Komisi, aby vytvořila strukturovaný a odpolitizovaný postup, podle kterého by konzultace s partnerem týkající se podezření z porušení povinností vyplývajících z kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji musely být zahajovány podle jasných kritérií;

20.  zdůrazňuje zapojení občanské společnosti do dohod o volném obchodu a možnost využívat modernější sdělovací prostředky s cílem usnadnit účast občanské společnosti;

21.  znovu zdůrazňuje, že je důležité dodržovat evropská i mezinárodní pravidla v oblasti obchodu se zbraněmi, zejména Smlouvu OSN o obchodu se zbraněmi a Kodex chování EU pro vývoz zbraní; zdůrazňuje, že obchodní politika EU je nástrojem hospodářské diplomacie, který by mohl rovněž přispívat k řešení prvotních příčin terorismu; zdůrazňuje, že klíčovým aspektem obchodní politiky EU jsou rovněž účinné právní předpisy upravující kontrolu vývozu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby aktualizovala právní předpisy EU týkající se kontroly vývozu zboží dvojího užití s cílem prosazovat strategické cíle a univerzální hodnoty EU;

22.  připomíná, že podle odhadu MOP by mohlo 865 milionů žen na celém světě v daleko větší míře přispívat k hospodářskému růstu, pokud by byly lépe podporovány; konstatuje, že podniky vlastněné ženami představují nedostatečně využívaný nástroj k posílení konkurenceschopnosti, urychlení rozvoje podnikání a udržení růstu; konstatuje, že obchodní politika může mít v různých odvětvích hospodářství rozdílné dopady na ženy a muže a že je zapotřebí více údajů o genderu a obchodu; bere na vědomí skutečnost, že se Komise ve svém sdělení týkajícím se strategie „obchod pro všechny“ nezabývá genderovým aspektem obchodních dohod; vyzývá Komisi, aby více usilovala o využívání obchodních jednání coby nástroje k prosazování rovnosti žen a mužů na celém světě, ale i o zajištění toho, aby ženy i muži mohli těžit z přínosů liberalizace obchodu a být chráněni před jejími negativními dopady; je přesvědčen, že za tímto účelem by Komise měla zajistit, že genderové hledisko bude horizontálně začleňováno do všech budoucích obchodních dohod, a že by měla monitorovat genderový dopad platných obchodních dohod;

23.  vítá oznámení Komise, že má v úmyslu provést přezkum všeobecného systému preferencí v polovině období a posoudit zejména možnost rozšířit preference také na služby v rámci systému; zároveň zdůrazňuje, že GSP, včetně systémů „Vše kromě zbraní“ a GSP+, jsou nástroji, které umožňují dodržování základních hodnot, a že je proto důležité, aby byly účinně prováděny a sledovány;

Transparentní globální hodnotové řetězce respektující základní hodnoty a normy na celém světě

24.  uznává, že internacionalizace systému světové produkce přispěla k tomu, že se stovkám milionů lidí otevřely možnosti hospodářského rozvoje a vymanění se z chudoby díky zaměstnání; připomíná, že podle MOP nemá asi 780 milionů žen a mužů v produktivním věku dostatečný výdělek, který by jim umožnil vymanit se z chudoby; zdůrazňuje, že rozšíření globálních hodnotových řetězců vytvořilo pracovní příležitosti, avšak nedostatečné vymáhání stávajících pracovněprávních předpisů a norem bezpečnosti práce, které byly zavedeny na ochranu pracovníků před vyčerpávající pracovní dobou a nepřijatelnými podmínkami, ve zdrojových zemích, zůstává palčivým problémem; poznamenává, že globální hodnotové řetězce rovněž přiměly některé dodavatelské firmy k tomu, aby ignorovaly pracovní předpisy, přemístily svou hospodářskou činnost mimo EU, zaměstnávaly pracovníky v nebezpečných a nepřijatelných podmínkách, požadovaly vyčerpávající pracovní dobu a upíraly zaměstnancům jejich základní práva; připomíná, že takovéto praktiky vytvářejí nespravedlivou hospodářskou soutěž pro dodavatele, kteří dodržují pracovní právo a mezinárodní pracovní a environmentální normy, a pro vlády, které chtějí zlepšit platové a životní podmínky; vyzývá Komisi, aby zkoumala důsledky vzestupu globálních hodnotových řetězců a aby předložila konkrétní návrhy na zlepšení podmínek v nich, a to v úzké spolupráci s MOP a OECD; zdůrazňuje, že další integrace EU do globálních hodnotových řetězců se musí řídit duálními zásadami zachování evropského sociálního a regulačního modelu a zajištění a vytváření udržitelného a spravedlivého růstu a důstojných pracovních míst v EU i v případě jejích partnerů; uznává, že se v důsledku globalizace hodnotových řetězců zvyšuje míra, v níž jsou při domácí výrobě a vývozu používány dovážené prvky, čímž se výrazně zvyšují náklady protekcionistických opatření;

25.  je přesvědčen, že obchodní politika musí přispívat k zajištění transparentnosti výrobního procesu v rámci celého hodnotového řetězce, ale i souladu se základními environmentálními, sociálními a bezpečnostními normami; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy týkající se norem náležité péče pro dodavatelské řetězce; vítá záměr Komise úzce spolupracovat s MOP a OECD za účelem vytvoření globálního přístupu ke zlepšení pracovních podmínek, zejména v oděvním průmyslu; zdůrazňuje, že je důležité stanovit a posoudit nové odvětvové nebo zeměpisné příležitosti pro další odpovědné iniciativy týkající se dodavatelských řetězců; se zájmem očekává nadcházející sdělení Komise týkající se sociální odpovědnosti podniků;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala komplexní rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj vypracovaný konferencí Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD);

27.  žádá, aby se pomoc EU na podporu obchodu a technická pomoc zaměřovaly na posílení postavení chudých výrobců, mikropodniků, malých podniků, družstev a žen, ale i na rovnost žen a mužů, s cílem rozšířit výhody, které mohou tyto subjekty čerpat z obchodování na místních a regionálních trzích;

28.  vyzývá Komisi, aby vytvořila právní předpisy s cílem zakázat dovoz zboží vyráběného jakoukoli formou nucené práce nebo moderního otroctví a aby do té doby posílila kontrolu dovozu a dodavatelských řetězců na etickém základě;

29.  zdůrazňuje, že pro další integraci do globálních hodnotových řetězců je zásadně důležité zlepšit ochranu celého spektra práv duševního vlastnictví a zefektivnit jejich prosazování;

30.  žádá Komisi, aby podpořila všechny rozvojové země v jejich úsilí o úplné a efektivní využívání pružných ustanovení obsažených v dohodě TRIPS, která jsou uznána a potvrzena v prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatém dne 14. listopadu 2001, s cílem zajistit, aby mohly v rámci svých vnitrostátních programů veřejného zdraví poskytovat přístup k cenově dostupným základním lékům; v této souvislosti připomíná Radě, aby splnila své závazky plynoucí z prohlášení z Dohá tím, že zajistí, aby Komise výslovně zaručila přístup k lékům při jednáních o ustanoveních týkajících se léčiv v rámci budoucích dvoustranných a regionálních obchodních dohod s rozvojovými zeměmi nebo v případě, že rozvojové země budou usilovat o vstup do WTO; vítá skutečnost, že Komise podpořila žádost nejméně rozvinutých zemí o prodloužení týkající se práv duševního vlastnictví ve farmaceutické oblasti, ale vyjadřuje politování nad konečným rozhodnutím Rady pro dohodu TRIPS v rámci WTO udělit pouze časově omezené prodloužení v délce 17 let;

31.  vítá pozornost, kterou Komise ve svém sdělení nazvaném „Obchod pro všechny“ věnovala spravedlivému obchodu, a vyzývá ji, aby prioritně dostála svým závazkům a využila stávající systém pro provádění dohod o volném obchodu na podporu spravedlivého obchodu, aby propagovala systémy spravedlivého obchodu u malých producentů ve třetích zemích prostřednictvím delegací EU a aby prováděla informační činnost zvyšující povědomí v EU, například udělováním ocenění „Evropské město spravedlivého a etického obchodu“;

32.  je přesvědčen, že nové technologie a internet poskytují nové nástroje pro sledovatelnost produktů v rámci dodavatelského řetězce;

33.  zdůrazňuje úlohu bankovních služeb při rozvoji obchodu a investic; vyzývá EU, aby podporovala přístup k bankovním službám v rozvojových zemích;

34.  vítá oznámení Komise, že má v úmyslu modernizovat pravidla původu, neboť tato pravidla představují stále větší překážku obchodu v rámci obchodních vzorců, kterým dominují globální hodnotové řetězce; zdůrazňuje, že modernizace pravidel původu musí být prioritou ve všech dohodách o volném obchodu, které Unie vyjednává; vyzývá Komisi, aby pracovala zejména na flexibilních pravidlech původu, včetně nenáročných požadavků týkajících se přidané hodnoty a změny dílčích kódů harmonizovaného systému;

Monitorování a hodnocení a kontrola stávajících dohod jakožto klíčová priorita obchodní politiky EU

35.  vítá návrh Komise na posílené partnerství s Parlamentem a zúčastněnými stranami v oblasti provádění obchodních dohod; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl Parlament včas zapojen do všech fází postupu, včetně provádění, a aby byl plně informován, a to i prostřednictvím systematických konzultací, které předcházejí vypracování návrhů mandátů pro jednání; poukazuje na to, že Komise je povinna informovat Parlament o své činnosti související s prováděním, monitorováním a následnou kontrolou obchodních a investičních dohod;

36.  vyzývá Komisi, aby nepožadovala prozatímní uplatňování obchodních dohod, včetně obchodních kapitol dohod o přidružení, dokud Parlament neudělí svůj souhlas; připomíná, že by to závažně oslabilo práva Parlamentu a vytvořilo případnou právní nejistotu vůči dalším signatářům dohody a dotčeným hospodářským subjektům; v této souvislosti připomíná a vítá závazky komisařky pro obchod, avšak důrazně doporučuje, aby toto uspořádání bylo formalizováno v nové interinstitucionální dohodě;

37.  domnívá se, že v případě smíšených dohod nabízí nejlepší rovnováhu mezi demokratickým dohledem a účinností v praxi ověřený postup, kdy je dohoda po udělení souhlasu Parlamentem uplatňována pouze dočasně, zatímco je očekávána ratifikace ze strany vnitrostátních parlamentů;

38.  trvá na tom, že monitorování, hodnocení a následná kontrola stávajících dohod se musí stát klíčovou prioritou společné obchodní politiky; vyzývá Komisi, aby vzhledem k čím dál rozsáhlejší agendě pro jednání přerozdělila dostatečné zdroje, a umožnila tak GŘ pro obchod lépe monitorovat obchodní dohody, které je nutné provést; žádá Komisi, aby stanovila specifické ukazatele s cílem zajistit sledování provádění obchodních dohod a aby veřejně a pravidelně předkládala Parlamentu důkladné a podrobné výroční zprávy o provádění, v nichž bude například uveden výkon evropských odvětví a dopad těchto dohod na různá odvětví a jejich tržní podíly;

39.  vyzývá Komisi, aby zlepšila kvalitu a přesnost předběžných i následných hodnocení na základě revidované metody; zdůrazňuje, že je vždy zapotřebí předkládat důkladné a komplexní posouzení dopadu iniciativ v oblasti obchodní politiky na udržitelnost, zejména s ohledem na nedávné doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se žádosti 1409/201/JN ohledně dohody o volném obchodu EU-Vietnam; zdůrazňuje, že tato posouzení by měla zahrnovat přinejmenším: citlivá hospodářská odvětví; lidská, sociální a environmentální práva a zemědělství a místní produkci v nejvzdálenějších regionech; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem průběžných a následných posouzení a nad nedostatečnou kvalitou těch posouzení, která jsou prováděna, jak ukazuje zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 02/2014; trvá na tom, že v souvislosti se všemi obchodními dohodami by měla být prováděna kvalitnější průběžná a následná hodnocení, aby mohli tvůrci politik, zúčastněné strany a evropští daňoví poplatníci posoudit, zda obchodní dohody přinesly zamýšlené výsledky; žádá Komisi, aby poskytla údaje o dopadu obchodních dohod, které byly uzavřeny, se zvláštním ohledem na MSP, vytváření důstojných pracovních míst, lidská práva a životní prostředí, a to i v partnerských zemích, a aby navrhla dodatečná opatření s cílem zajistit, aby nejméně rozvinuté země čerpaly výhody z našich obchodních politik;

40.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o dvojích cenách a dalších praktikách hlavních obchodních partnerů EU narušujících ceny, která se zaměří zejména na zdroje energie a bude uvádět hospodářský dopad těchto praktik na hospodářství EU, a kroky, které přijala Komise na dvoustranné a vícestranné úrovni a na úrovni WTO za účelem vymýcení těchto praktik; vyzývá Komisi, aby učinila maximum pro odstranění dvojích cen a dalších praktik narušujících ceny v obchodních vztazích se všemi svými obchodními partnery;

Podpora světového obchodu na základě mnohostranného přístupu v rámci WTO

41.  zdůrazňuje, že mnohostranný obchodní systém, jaký představuje WTO, je tou nejlepší možností pro zaručení otevřeného a spravedlivého systému založeného na daných pravidlech, který bere ohled na velké množství různých zájmů svých členů a udržuje mezi nimi rovnováhu; připomíná, že Parlament je jednoznačným zastáncem mnohostranné agendy; vítá uzavření jednání o dohodě o usnadnění obchodu, která přispěje ke zjednodušení a modernizaci celních postupů v mnoha zemích, což zase usnadní rozvojovým zemím začlenit se do světového obchodního systému; požaduje, aby všechny strany začaly dohodu co nejdříve a správně uplatňovat;

42.  konstatuje, že na 10. konferenci ministrů WTO konané v Nairobi v roce 2015 bylo dosaženo jen malého pokroku; uznává, že mezi členy WTO existují rozdílné názory na to, jak postupovat v souvislosti s jednacím kolem z Dohá, mj. co se týče potřeby zvážit nové přístupy k uzavření dosud nedořešených otázek s ohledem na různé zájmy v rozvojových zemích a mezi nejméně rozvinutými zeměmi, přičemž uznává větší odpovědnost rozvíjejících se ekonomik za uzavření jednacího kola z Dohá; vítá závazek EU, že během pěti let poskytne 400 milionů EUR na podporu rozvojovým zemím, a zejména těm nejméně rozvinutým, v souvislosti s jejich úsilím o provádění dohody o usnadnění obchodu; bere na vědomí, že někteří členové WTO mají zájem o to, aby se otevřely některé nové oblasti jednání, jako jsou mj. investice, státní podniky, hospodářská soutěž a digitální obchod; je přesvědčen, že výsledek ministerské konference v Nairobi skýtá příležitost pro oživení vyjednávací funkce WTO; naléhavě vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativy při reformě a posílení WTO s cílem zajistit větší inkluzivnost, účinnost, transparentnost a odpovědnost, mimo jiné posílením koordinace s MOP a dalšími agenturami OSN v oblasti životního prostředí a lidských práv; připomíná zásadní úlohu, kterou představuje iniciativa „pomoc na podporu obchodu“, pokud jde o aspekty související s obchodem v oblasti budování kapacit a technickou pomoc rozvojovým zemím a nejméně rozvinutým zemím; vyzývá v této souvislosti EU a její členské státy, aby se zavázaly zvýšit pomoc na podporu rozvoje, a umožnily tak rozvojovým zemím těžit z většího podílu přidané hodnoty v globálních hodnotových řetězcích; vyzývá Komisi, aby se při nadcházející revizi strategie pomoci na podporu obchodu zabývala otázkou spravedlivého a etického obchodu;

43.  považuje vícestranná jednání, pokud možno v rámci WTO (např. dohodu o informačních technologiích (ITA), dohody o ekologickém zboží (EGA) a dohodu o obchodu se službami (TiSA)) za příležitost k oživení pokroku na úrovni WTO, ale pouze tím, že ponechá otevřené dveře, tak aby se k nim mohli členové WTO, kteří mají zájem, připojit; je pevně přesvědčen, že tam, kde je to možné, musí být takové dohody dostatečně ambiciózní, aby se uplatnily na základě doložky nejvyšších výhod mezi všemi členy WTO, a měly by fungovat jako stavební prvky budoucích vícestranných dohod; zdůrazňuje, že obchodní politika by také měla být využita jako nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti produktů, které mají příznivý dopad na životní prostředí, a to z hlediska jak jejich využití, tak výrobních metod; zdůrazňuje, že je důležité, aby se posílil vícestranný charakter „ekologického zboží“ a aby se posoudilo, zda by obchodní dohody mohly poskytovat prémiové preference pro skutečně ekologické zboží; zdůrazňuje, že dohoda TiSA by mohla být příležitostí k oživení pokroku v oblasti obchodu se službami na úrovni WTO;

44.  požaduje silný a účinný parlamentní rozměr WTO, aby byla zlepšena transparentnost této organizace a posílena a zaručena demokratická legitimita světového obchodu; naléhavě vyzývá WTO, aby v plné míře využila Parlamentní konference o WTO a zajistila, že poslanci budou mít přístup ke všem informacím, které potřebují k účinnému plnění své úlohy v oblasti dohledu, a k tomu, aby mohli smysluplně přispívat k obchodním politikám;

Individuální přístup při výběru budoucích jednání o dohodách o volném obchodu

45.  vyzývá Komisi, aby se vyváženým způsobem a při řádném zohlednění reciprocity a vzájemné prospěšnosti zaměřila na uzavření probíhajících obchodních jednání, a vyzývá ji, aby posoudila možný kumulovaný dopad, zejména v případě citlivých produktů dotčených kvótami nebo liberalizací v rámci probíhajících jednání nebo již uzavřených obchodních dohod; žádá lepší posouzení případných dopadů uzavřených obchodních dohod a lepší informování o nich, s cílem nalézt náležitou rovnováhu mezi ochranou citlivých zemědělských odvětví a prosazováním ofenzivních zájmů, které jsou Unii jako jednomu z největších zemědělsko-potravinářských vývozců vlastní, mimo jiné tím, že budou naplánována vhodná přechodná období a kvóty pro nejcitlivější produkty a v několika případech budou tyto produkty vyloučeny; připomíná Komisi, aby dříve, než navrhne mandáty pro jednání, provedla nestranné a nepředpojaté předběžné posouzení dopadů a zohlednila přitom zájmy Unie;

46.  domnívá se, že je zásadní v prvé řadě zajistit, aby obchodní jednání, která již byla úspěšně uzavřena, byla co nejdříve ratifikována; požaduje především uzavření dohod s Kanadou a Singapurem, aby se zajistilo otevření dvou velkých trhů, které budou nezbytné pro budoucí zájmy podniků EU; požaduje, aby v celé Evropské unii byla během politických jednání vedena informovaná debata;

47.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité věnovat se v rámci všech obchodních jednání EU citlivým a ofenzivním zájmům, jako je například podpora investic, odstranění zbytečných necelních překážek obchodu, uznání a ochrana zeměpisných označení a pracovních práv, zlepšení přístupu k výběrovým řízením (zejména v kontextu současných jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem), zajištění důstojných a kvalitních pracovních míst, začlenění malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců, vyloučení veřejných a audiovizuálních služeb a právní zajištění práva na regulaci při vyjednávání dohod o volném obchodu coby součásti ambiciózních, vyvážených a komplexních balíčků;

48.  trvá na tom, že obchodní jednání musí probíhat podle přiměřeně uzpůsobené regionální obchodní strategie a že musí být zajištěn plný soulad s regionální integrací, a to zejména v Asii, Africe a Latinské Americe, které Komise označila za regiony s klíčovým významem pro evropské hospodářské zájmy, aniž by přehlížela zásadní úlohu strategického partnerství EU-USA; vyzývá Komisi, aby okamžitě zahájila jednání o investiční dohodě s Tchaj-wanem; připomíná, že EU a Latinská Amerika jsou přirozenými spojenci, jejichž populace dohromady čítají jednu miliardu lidí produkujících čtvrtinu světového HNP; zdůrazňuje, že potenciál tohoto partnerství není dosud patřičně využíván; vítá skutečnost, že nová obchodní a investiční strategie Komise klade klíčový důraz na Latinskou Ameriku; vyzývá Komisi, aby využila současné dynamiky v obchodních jednáních se zeměmi Mercosuru s cílem dosáhnout komplexní, vyvážené a ambiciózní dohody; podporuje modernizaci dohod s Mexikem a Chile; žádá, aby byly vytvořeny další podněty pro jednání o dohodách o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem, a připomíná, že je důležité rozvinout obchodní vztahy EU s Indií s ohledem na obrovský potenciál tohoto trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby opětovně podnítila jednání s Malajsií a zahájila jednání s Indonésií co nejdříve po uzavření přípravných diskusí pro komplexní hospodářské partnerství;

49.  zdůrazňuje, že v souvislosti se stávajícími výzvami by měl být kladen zvláštní důraz na rámec po skončení platnosti dohody z Cotonou se zaměřením na jeho souvislost s lidskoprávními doložkami v dohodách o hospodářském partnerství, a na podporu vytvoření kontinentální zóny volného obchodu v Africe v zájmu posílení stability, regionální integrace, místního růstu, zaměstnanosti a inovací; připomíná, že je nutné, aby EU zajistila stabilitu ve svém východním a jižním sousedství, a vyzývá k lepší obchodní a hospodářské integraci, čímž se v této souvislosti dosáhne plného, rychlého a náležitého uplatnění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskou republikou a konkrétního pokroku s Tuniskem, Marokem a Jordánskem;

50.  vyzývá Komisi, aby do všech etap obchodních jednání v plné míře zapojila vnitrostátní podniky, a to i prostřednictvím konzultací s vnitrostátními sdruženími souběžně s konzultacemi se zastřešujícími sdruženími na úrovni EU, a aby doplnila text projednávané obchodní dohody o seznam s jasně uvedeným závěrem jednání pro jednotlivá odvětví a důvody rozhodnutí, která učinila Komise;

Nesouhlas s tím, aby byl Číně udělen status tržního hospodářství, a potřeba účinných nástrojů na ochranu obchodu

51.  zdůrazňuje, že opatření k další liberalizaci obchodu, která by mohla vést k nekalým obchodním praktikám a hospodářské soutěži mezi zeměmi, pokud jde o všechny druhy necelních překážek, pracovní práva, environmentální normy a normy v oblasti veřejného zdraví, vyžadují, aby EU byla schopna ještě účinněji reagovat na nekalé obchodní praktiky a zajišťovat rovné podmínky; poukazuje na to, že nástroje na ochranu obchodu musí zůstat nedílnou součástí obchodní strategie EU a musí umožnit zvýšení její konkurenceschopnosti tím, že budou v nezbytných případech opětovně ustanoveny podmínky spravedlivé hospodářské soutěže; připomíná, že stávající právní předpisy EU v oblasti ochrany obchodu pocházejí z roku 1995; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba unijní systém ochrany obchodu modernizovat, aniž by došlo k jeho oslabení; poukazuje na to, že právní předpisy EU o ochraně obchodu musí být účinnější, přístupnější pro malé a střední podniky a přizpůsobené současným výzvám a struktuře obchodu, vyšetřování musí probíhat rychleji a že je třeba zvyšovat transparentnost a předvídatelnost; vyjadřuje politování nad tím, že návrh na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu je zablokován v Radě, která nebyla schopna dosáhnout v souvislosti s tímto zásadním právním předpisem žádného výsledku; s lítostí konstatuje, že Komise modernizaci nástrojů na ochranu obchodu vůbec nezmiňuje ve svém sdělení „obchod pro všechny“; naléhavě vyzývá Radu, aby na základě postoje Parlamentu bezodkladně uvolnila patovou situaci týkající se modernizace nástrojů na ochranu obchodu, zejména nyní, kdy Čína neústupně požaduje, aby jí byl přiznán status tržního hospodářství;

52.  znovu potvrzuje význam partnerství EU s Čínou, v němž hrají důležitou úlohu volný a spravedlivý obchod a investice; je přesvědčen o tom, že dokud Čína nebude splňovat všech pět kritérií, na jejichž základě může být považována za tržní hospodářství, měla by EU v rámci antidumpingových a antisubvenčních šetření zaměřených na dovoz produktů z Číny uplatňovat nestandardní metodiku pro určování srovnatelnosti cen v souladu s těmi částmi oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny, jež umožňují uplatňování nestandardní metodiky, přičemž tyto části by měly být využívány v plném rozsahu; vyzývá Komisi, aby v souladu s touto zásadou předložila příslušný návrh, a připomíná, že je zásadní tuto otázku úzce koordinovat s dalšími partnery z WTO;

53.  vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu nepřijímala žádná opatření bez předchozího důkladného a komplexního posouzení dopadu, které se zaměří na všechny možné účinky a důsledky, jež by dané rozhodnutí mohlo mít na zaměstnanost a udržitelný růst ve všech odvětvích EU, a na možné účinky a důsledky, jež by mohlo mít na životní prostředí;

Větší soudržnost mezi obchodními a průmyslovými politikami EU a lepší ochrana práv duševního vlastnictví

54.  domnívá se, že je třeba podniknout více kroků k řešení potřeb evropského průmyslu komplexním způsobem a že výrobní odvětví v EU je až příliš často kladeno za odvětví služeb; zdůrazňuje, že obchodní politika musí zajistit rovné podmínky pro evropský průmysl, poskytnout přístup na nové a rozvíjející se trhy a usnadnit sbližování norem směrem k vyšší úrovni a současně omezit dvojí certifikaci; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi obchodní a průmyslovou politikou EU a podporovala rozvoj a konkurenceschopnost evropského průmyslu se zvláštním odkazem na strategii reindustrializace;

55.  poukazuje na ústřední úlohu, kterou hrají pravidla původu při určování toho, která odvětví budou těžit z dohod o volném obchodu uzavřených s EU a pro která budou znamenat ztrátu; uznává, že Parlament pravidla původu dosud plně neanalyzoval, a žádá Komisi, aby připravila zprávu uvádějící změny, které provedla během posledních 10 let na úrovni čtyřmístných kódů podle klasifikace KN ve svém obvyklém preferovaném vyjednávacím postoji v oblasti dohod o volném obchodu k pravidlům původu, a aby uvedla důvody veškerých provedených změn;

56.  domnívá se, že nedostatečné vymáhání práv duševního vlastnictví ohrožuje existenci celých odvětví evropského průmyslu; zdůrazňuje, že padělání má za následek ztráty pracovních míst a ohrožuje inovace; připomíná, že přiměřená ochrana duševního vlastnictví a jejich účinné vymáhání jsou základními kameny celosvětového hospodářství; vítá, že se Komise zavázala ke zvýšení ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví v dohodách o volném obchodu a v rámci WTO a k tomu, že bude s partnery spolupracovat na potírání podvodů; podporuje Komisi v jejím záměru chránit celé spektrum práv duševního vlastnictví, včetně patentů, ochranných známek, autorských práv, vzorů, zeměpisného označení, uvedení původu a léčivých přípravků;

Vytváření nových tržních příležitostí pro poskytovatele služeb z EU a uznávání odborných kvalifikací jakožto základní prvek obchodní strategie EU

57.  připomíná, že EU má vedoucí postavení v odvětví služeb; zdůrazňuje, že základním prvkem mezinárodní obchodní strategie EU musí být vytváření nových tržních příležitostí; zdůrazňuje, že zahrnutí služeb do obchodních dohod má mimořádný význam, protože představuje příležitosti pro evropské společnosti a pro místní pracující a současně v souladu s články 14 a 106 SFEU a protokolem č. 26 vylučuje současné a budoucí služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu z rozsahu uplatňování jakékoli dohody, a to bez ohledu na to, zda jsou financovány z veřejných nebo soukromých zdrojů; požaduje, aby Komise podporovala uznávání odborných kvalifikací a zahrnula jej do obchodních dohod, což vytvoří nové příležitosti pro evropské společnosti a zaměstnance; konkrétně požaduje, aby se zvážilo začlenění některých výhod vyplývajících ze směrnice o převádění v rámci společnosti do obchodních a investičních dohod výměnou za toto uznávání;

58.  sdílí názor Komise, že dočasné přesuny odborníků se staly základním prvkem pro růst obchodu v mezinárodním měřítku a zůstávají ofenzivním zájmem EU; zdůrazňuje, že kapitola o mobilitě pracovních sil by měla být součástí všech obchodních a investičních dohod EU; připomíná však, že závazky v rámci režimu 4 se musí vztahovat výhradně na pohyb vysoce kvalifikovaných odborníků (jako jsou osoby s univerzitním nebo obdobným magisterským titulem nebo osoby ve vysoké manažerské funkci) za konkrétním účelem, na časově omezenou dobu a za přesných podmínek vymezených vnitrostátními právními předpisy země, kde je služba vykonávána, a pomocí smlouvy, která tyto vnitrostátní právní předpisy dodržuje v souladu s článkem 16 směrnice o službách, přičemž by současně mělo být zajištěno, že EU a jejím členským státům nebude nic bránit v tom, aby zachovaly a zlepšily pracovní normy a kolektivní smlouvy;

59.  vítá záměr Komise využívat obchodní politiku k řešení nových forem digitálního protekcionismu a stanovit pravidla pro elektronický obchod a přeshraniční toky údajů v souladu s právními předpisy EU týkajícími se ochrany údajů a soukromí a současně ochránit základní práva; je přesvědčen, že má-li se vytvořit klima příznivé pro elektronický obchod a podnikání v rámci EU, je třeba přijmout daleko více opatření, jako je omezení monopolů a zneužívání monopolních postavení na telekomunikačním trhu, omezení postupů blokování na základě zeměpisné polohy a nalezení konkrétních řešení nápravy; zdůrazňuje, že je proto nezbytné zajistit regulační spolupráci, snížit podvody prováděné on-line, zajistit vzájemné uznávání a harmonizaci norem v oblasti digitálního obchodu; vyzývá Komisi, aby předložila nový model kapitol o elektronickém obchodu, který zcela vyjme stávající a jakýkoli budoucí právní rámec EU pro ochranu osobních údajů ze všech obchodních jednání a jehož cílem bude zajistit výměnu údajů v plném souladu s pravidly ochrany údajů, která jsou platná v zemi původu subjektu údajů; požaduje větší spolupráci mezi donucovacími orgány, zejména v oblasti nekalých obchodních praktik prováděných on-line;

Nezbytnost digitální ekonomiky pro budoucí globální obchod

60.  bere na vědomí rostoucí a budoucí význam digitální ekonomiky nejen v Evropě, ale na celém světě, přičemž se odhaduje, že počet uživatelů internetu celosvětově dosahuje počtu 3,3 miliardy, což představuje 40 % světové populace; domnívá se, že trendy, jako jsou cloud computing, mobilní internetové služby, inteligentní sítě a sociální média, vedou k radikální změně na firemní scéně; zdůrazňuje, že obchodní politika EU musí držet krok s digitálními a technologickými trendy;

61.  požaduje, aby Komise spolu s partnery z WTO nejen zřídila v rámci WTO pracovní skupinu pro digitální trh, která by měla podrobně prozkoumat vhodnost současného rámce pro elektronický obchod a zabývat se přitom konkrétními doporučeními, vysvětleními a úpravami, ale aby se také zaměřila na ustavení nového rámce pro usnadnění obchodu se službami a vycházela přitom z osvědčených postupů vyplývajících z provedení dohody o usnadnění obchodu;

Podpora Komisi v jejím boji proti korupci

62.  je si vědom toho, že zahrnutí ustanovení týkajících se finančních služeb do obchodních dohod vyvolalo v poslední době obavy ohledně jejich možných negativních dopadů z hlediska praní peněz, daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby bojovala proti korupci jako hlavní necelní překážce v rozvinutých a rozvojových zemích; trvá na tom, že obchodní a investiční dohody nabízejí dobrou příležitost pro posílení spolupráce v boji proti korupci, praní peněz a daňovým podvodům a únikům; domnívá se, že závazky vycházející z mezinárodních standardů, závazky ohledně podávání zpráv o jednotlivých zemích a automatická výměna informací by se měly začlenit do odpovídajících mezinárodních dohod s cílem podpořit další liberalizaci finančních služeb;

63.  domnívá se, že vazba mezi obchodními a investičními dohodami a smlouvami o zamezení dvojímu zdanění je zcela nedostatečně prozkoumána, a vyzývá Komisi, aby pečlivě prostudovala veškeré dopady, jež tyto nástroje mohou mít na sebe navzájem a na širší politickou soudržnost v boji proti daňovým únikům;

Obchodní politika orientovaná na budoucnost a zohledňující zvláštní potřeby MSP

64.  zdůrazňuje, že obchodní politika orientovaná na budoucnost musí věnovat větší pozornost zvláštním potřebám mikropodniků a MSP a zajistit, aby tyto podniky mohly plně těžit z obchodních a investičních dohod; připomíná, že v současné době dokáže jen malá část evropských MSP rozpoznat příležitosti, které nabízí globalizace a liberalizace obchodu, a využít jich; konstatuje, že pouze 13 % evropských MSP působí na mezinárodní úrovni mimo EU, ačkoli se podílejí na jedné třetině vývozu EU; podporuje iniciativy, jejichž cílem je usnadnit internacionalizaci evropských MSP, a tudíž trvá také na tom, že kapitola o MSP bude ve všech budoucích dohodách o volném obchodu přínosem; je přesvědčen, že je třeba prozkoumat nové cesty, jak lépe pomáhat MSP při prodeji jejich zboží a služeb v zahraničí; zdůrazňuje, že MSP potřebují podporu, která bude více uzpůsobena jejich potřebám a která bude začínat na úrovni členských států, snadný přístup k přehledným informacím o obchodních opatřeních na internetu a konkrétní a jasné informační pokyny ohledně příležitostí a výhod nabízených každou minulou či budoucí obchodní dohodou uzavřenou EU;

65.  žádá Komisi, aby řešila potřeby MSP horizontálně ve všech kapitolách obchodních dohod, včetně mj. zřízení on-line jednotného kontaktního místa pro MSP, kde se mohou dozvědět více o příslušných právních předpisech, což je obzvláště důležité pro poskytovatele přeshraničních služeb z hlediska získávání licencí a dalších správních požadavků; zdůrazňuje, že tyto nástroje by tam, kde je to vhodné, měly pokrývat nové příležitosti malých a středních podniků pro přístup na trh, zejména pokud jde o výběrová řízení o získání zakázek nízké hodnoty; zdůrazňuje, že je třeba snížit obchodní náklady MSP prostřednictvím zefektivnění celních postupů, omezení zbytečných necelních překážek a regulační zátěže a zjednodušení pravidel původu; domnívá se, že MSP by měly pomoci Komisi tyto nástroje utvářet, aby se zajistilo, že obchodní dohody odpovídají jejich potřebám; vybízí Komisi, aby udržovala blízký dialog se zástupci MSP ve všech fázích obchodních jednání;

66.  zdůrazňuje, že rychlejší přístup evropských MSP k antidumpingovým postupům má klíčový význam pro jejich ochranu před nekalými obchodními praktikami; zdůrazňuje, že je nutné reformovat mnohostranný rámec WTO, aby bylo možno lépe zapojit malé a střední podniky a zajistit rychlejší řešení sporů;

67.  vyzývá Komisi, aby předtím, než přistoupí k vytváření dalších samostatných opatření k podpoře internacionalizace MSP, posoudila a zlepšila stávající nástroje týkající se subsidiarity, zamezení zdvojování a doplňkovosti v souvislosti s programy jednotlivých členských států a evropskou přidanou hodnotou; zdůrazňuje, že by Komise měla Parlamentu předložit nezávislé hodnocení veškerých stávajících programů;

Investice

68.  zdůrazňuje význam vnějších a vnitřních investic do hospodářství EU a potřebu zajistit ochranu podnikům EU, pokud investují na trzích třetích zemí; v tomto kontextu oceňuje úsilí Komise v souvislosti s novým systémem soudů pro investice (Investment Court System (ICS)); zdůrazňuje význam další diskuse se zúčastněnými stranami a Parlamentem ohledně ICS; upozorňuje na to, že tento systém musí být v souladu s právním řádem EU, především s pravomocemi soudů v EU, a konkrétně pak s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže; sdílí ambici vytvořit ve střednědobém výhledu vícestranné řešení investičních sporů; vyjadřuje politování nad tím, že návrh systému soudů pro investice neobsahuje ustanovení o povinnosti investorů;

69.  vyzývá EU a její členské státy, aby se řídily doporučeními komplexního rámce politiky investic pro udržitelný rozvoj Konference OSN o obchodu a rozvoji s cílem podnítit odpovědnější a transparentnější investice;

70.  bere na vědomí, že „investiční plán pro Evropu“, který předložila Komise, hovoří o nutnosti posílit investice v EU, a domnívá se, že obchodní strategie jsou pro dosažení tohoto cíle nezbytné; poukazuje na to, že Evropský fond pro strategické investice postrádá vnější rozměr; žádá, aby Komise po pečlivé analýze výkonnosti fondu a přezkumu jeho užitečnosti zvážila vytvoření vnější složky vzhledem k existenci úvěrů poskytovaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a opatření Evropského rozvojového fondu; zdůrazňuje, že tyto fondy musí přispívat k udržitelnému rozvoji a důstojným pracovním místům, zmírňovat chudobu a bojovat proti hlavním příčinám migrace;

71.  připomíná, že je nutné zvýšit transparentnost a demokratickou kontrolu institucí pro financování rozvoje a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, aby bylo možné účinně sledovat peněžní toky, udržitelnost dluhu a přínos jejich projektů z hlediska udržitelného rozvoje;

Obchod a zemědělství

72.  zdůrazňuje, že přísné evropské normy v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a sociálního zabezpečení mají pro občany EU velký význam, a to zejména v zájmu zajištění příznivého prostředí a informované volby spotřebitelů; domnívá se, že obchodní dohody by měly prosazovat spravedlivou hospodářskou soutěž, aby zemědělci mohli mít z celních koncesí plný užitek a aby nebyli ekonomicky znevýhodněni vůči svým protějškům ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit ochranu norem EU v oblasti bezpečnosti potravin a životního prostředí zachováním zásady předběžné opatrnosti, udržitelného zemědělství a vysoké míry vysledovatelnosti a označování produktů a zajištěním toho, aby byl veškerý dovoz v souladu s příslušnými právními předpisy; poukazuje na velký rozdíl mezi mezinárodními standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba regulovat vývoz živých hospodářských zvířat v souladu se stávajícími právními předpisy EU a normami stanovenými Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE);

73.  považuje za zásadní, aby se v kontextu současné krize zemědělství otevřely nové trhy pro zemědělskou produkci EU, jako jsou mléčné výrobky, maso, ovoce a zelenina; zdůrazňuje, že je důležité hledat nové příležitosti na trzích s vysokým kupním potenciálem;

74.  domnívá se, že je nezbytné zvýšit přidanou hodnotu zemědělství a posílit reklamní kampaně za účelem otevření nových trhů; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit zejména evropské systémy jakosti, neboť představují nejlepší způsob, jak na světovém trhu zviditelnit obchodní značky výrobků Evropské unie, a které současně nepřímo prospívají evropskému zemědělství jako celku;

75.  zdůrazňuje, že Potravinový a veterinární úřad musí provádět přísnější kontroly dovozu na hranicích a tvrdší inspekce výrobních a tržních podmínek v zemích vyvážejících do EU, aby bylo zajištěno dodržování předpisů Unie;

76.  zdůrazňuje, že ve všech jednáních o volném obchodu je důležité dosáhnout pokroku v oblasti hygienických, fytosanitárních a dalších necelních překážek na zemědělském trhu, a to zejména s ohledem na přesné limity stanovené EU, které mohou mít dopad na zdraví spotřebitelů;

77.  připomíná význam zeměpisných označení při podpoře tradičních evropských zemědělsko-potravinářských výrobků, při jejich ochraně před škodlivými postupy parazitování, při zabezpečování práv spotřebitelů a vědomé volby a při ochraně venkovských výrobců a zemědělců se zvláštním odkazem na malé a střední podniky; poznamenává, že ochrana a uznávání zeměpisných označení ve třetích zemích může být pro zemědělsko-potravinářské odvětví EU velkým přínosem, a domnívá se, že všechny obchodní dohody by měly obsahovat ochranná opatření a kroky zaměřené na boj proti padělání;

Lepší přístup k veřejným zakázkám pro evropské hospodářské subjekty

78.  vyzývá k odstranění stávající nerovnováhy mezi EU a dalšími obchodními partnery, pokud jde o míru otevřenosti trhů s veřejnými zakázkami; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o rozsáhlejší a vzájemnější otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami, avšak aby současně zaručila, že budou vyloučeny služby obecného hospodářského zájmu, a zajistila, aby státům byla ponechána volnost při přijímání sociálních a environmentálních norem, jako je například kritérium „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ při zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že evropské hospodářské subjekty, zejména však obchodní společnosti a MSP, potřebují lepší přístup k veřejným zakázkám ve třetích zemích prostřednictvím nástrojů, jako je iniciativa na podporu malých středních podniků, a odstraněním současné úrovně asymetrie; připomíná v této souvislosti, že EU je jedním z nejotevřenějších trhů pro zadávání veřejných zakázek mezi všemi členy WTO;

79.  konstatuje, že Komise předložila pozměněný návrh nařízení o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami, což je důležitý nástroj pro zajištění rovných podmínek, pokud jde o přístup třetích zemí na trh, přičemž vyjadřuje hluboké politování nad tím, že vlády členských států podporují původní návrh; vyzývá Komisi, aby ve věci přístupu na trhy s veřejnými zakázkami dosáhla pozitivní reciprocity se všemi obchodními partnery;

Rovný přístup ke zdrojům v zájmu spravedlivé soutěže na globálním trhu

80.  zdůrazňuje, že přírodní zdroje jsou omezené a měly by být používány hospodárným způsobem, který je udržitelný z hlediska životního prostředí, přičemž je třeba upřednostnit recyklaci; uznává velkou závislost rozvojových zemí na přírodních zdrojích, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí; připomíná, že v rámci evropské obchodní politiky je třeba provádět konzistentní, udržitelnou a komplexní strategii pro suroviny, která by zahrnovala různé politiky, jak již uvedl Parlament ve svém usnesení o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020;

81.  zdůrazňuje, že je třeba přejít na nízkouhlíkové hospodářství, a vybízí proto Komisi, aby zintenzivnila spolupráci v oblasti činností zabývajících se energetickým výzkumem, vývojem a inovacemi, jejichž cílem je prosazovat diverzifikaci dodavatelů energie a energetických tras a zdrojů, hledat nové obchodní partnery v oblasti energie a vytvořit zvýšenou konkurenci na trhu, čímž se sníží ceny pro spotřebitele energie; zdůrazňuje, že rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů a podpora energetické účinnosti mají zásadní význam pro zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dovozu energie; zdůrazňuje, že je důležité začlenit do dohod o volném obchodu jak ustanovení zaměřená na budování udržitelných partnerství v oblasti energetiky a posílení technologické spolupráce, obzvláště v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, tak ochranná opatření a zabránit úniku uhlíku, aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených na konferenci COP21;

Boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a produkty z těchto druhů

82.  zůstává hluboce znepokojen nedávným nárůstem trestné činnosti týkající se volně žijících a planě rostoucích druhů a s nimi spojeného nezákonného obchodu, což má nejen ničivý dopad na biologickou rozmanitost a počet druhů, ale představuje to také jasné a přítomné nebezpečí pro živobytí a místní hospodářství, zejména v rozvojových zemích; vítá závazek EU odstranit nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy jako součást reakce EU na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíl udržitelného rozvoje č. 15, podle kterého je třeba nejen zajistit ukončení pytláctví a nezákonného obchodu s chráněnými rostlinnými a živočišnými druhy, ale také řešit poptávku a nabídku produktů z volně žijících a planě rostoucích druhů; očekává v tomto směru, že Komise po období úvah spolu s konzultací Evropského parlamentu a členských států zváží, jak nejlépe začlenit ustanovení o nezákonném obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy do všech budoucích obchodních dohod EU;

Lepší celní spolupráce a boj proti nezákonnému obchodu na hranicích EU

83.  zdůrazňuje, že lépe harmonizované a účinnější celní postupy v Evropě a zahraničí přispívají k usnadnění obchodu, splnění vzájemných obchodních požadavků pro usnadnění obchodu a k boji proti padělání, nezákonnému a padělanému zboží, které se dostává na jednotný trh, což oslabuje hospodářský růst v EU a vystavuje spotřebitele z EU závažným rizikům; vítá záměr Komise posílit spolupráci celních orgánů; opětovně vyzývá Komisi a členské státy, aby se vážně zabývaly myšlenkou zřídit jednotnou celní službu EU s cílem účinněji uplatňovat celní předpisy a postupy na celém celním území EU;

84.  zdůrazňuje, že Komise by měla při jednáních o obchodních dohodách usilovat o to, aby její obchodní partneři přijali jednotný portál pro dodržování celních právních předpisů a předpisů týkajících se hranic, který v případě potřeby doplní fondy určené k budování kapacit na podporu obchodu;

85.  zdůrazňuje, že za účelem zajištění toho, že odstranění cel je doprovázeno náležitými technickými, institucionálními a politickými opatřeními, která i nadále zaručí bezpečnost obchodu, je nutná odpovídající komunikace a dobrá koordinace;

86.  žádá Komisi, aby posoudila klíčové ukazatele výkonnosti s cílem vyhodnotit výkonnost celní správy na domácí půdě i v zahraničí; poukazuje na to, že by bylo užitečné porozumět tomu, jak průběžně fungují celní správa a další agentury pohraniční stráže doma i u obchodních partnerů, aby bylo možné v rámci evropských orgánů a institucí sdílet osvědčené postupy a koordinovat zvláštní zájmy v oblasti usnadňování obchodu, a to s přihlédnutím k ustanovením článku 13 dohody WTO o usnadnění obchodu;

87.  žádá Komisi a členské státy, aby zahájily otevřenou diskusi o možném posunu celních orgánů z vnitrostátní úrovně na úroveň EU;

Zajištění hmatatelného přínosu pro spotřebitele

88.  uznává, že obchodní dohody mohou do velké míry představovat přínos pro spotřebitele, zejména zvýšením hospodářské soutěže, snížením cen, poskytnutím větších možností výběru a oživením inovací; vyzývá Komisi, aby pro uvolnění tohoto potenciálu důrazně prosazovala ve všech jednáních omezení postupu zeměpisného blokování, snížení mezinárodních poplatků za Rodlingové služby a posílení práv cestujících;

89.  vyzývá k přijetí opatření na podporu spotřebitelů v rámci přeshraničního obchodu se zbožím a službami se třetími zeměmi, například formou online asistenční služby poskytující informace nebo poradenství v souvislosti se spory;

90.  trvá na tom, že spotřebitelům musí být o vlastnostech obchodovaných produktů poskytovány přesné informace;

„Obchod pro všechny: doprovodné politiky v obchodních a investičních politikách potřebné k maximalizaci zisků a minimalizaci ztrát

91.  sdílí názor OECD, že „otevřené a spravedlivé obchodní“ a investiční politiky vyžadují řadu doprovodných politik, které by zajistily maximalizaci zisků a minimalizaci ztrát vzniklých v důsledku liberalizace obchodu pro EU a obyvatele a ekonomiky třetích zemí; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby vyvinuly větší úsilí za tím účelem, aby otevírání trhu doplňovala řada podpůrných opatření, a byl tak zajištěn udržitelný rozvoj – může jít např. o posílení veřejných služeb a investic, vzdělávání a zdraví, aktivní politiky na trhu práce, výzkum a rozvoj, rozvoj infrastruktury, přiměřená pravidla pro zaručení sociálních a environmentálních práv;

92.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly důkladnou analýzu ex ant a ex post na základě posouzení dopadů příslušných obchodních dohod a legislativních spisů na jednotlivá odvětví a regiony s cílem předjímat negativní dopady na pracovní trh v EU a nalézt sofistikovanější způsoby, jak zavádět zmírňující opatření, která umožní modernizaci průmyslu a regionů, které zaostávají, a dosáhnout tak spravedlivějšího rozdělování zisků z obchodu a zajištění jejich širšího základu; zdůrazňuje, že v této otázce mohou plnit mimořádnou úlohu evropské strukturální a investiční fondy, zejména pak Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond; poukazuje na to, že významnou úlohu by taktéž mohl plnit Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, bude-li reformován a strukturován tak, aby byl adekvátně financován, aby bylo zajištěno, že je podnikům a výrobcům působícím v EU, které negativně zasáhly obchodní sankce vůči třetím zemím, a zaměstnancům malých a středních podniků, na které měla přímý dopad globalizace, poskytována pomoc;

o
o   o

93.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, Konferenci OSN o obchodu a rozvoji a WTO.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0415.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0252.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0041.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0250.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0219.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0175.
(7) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s.87.
(8) Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s.42.
(9) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s.94.
(10) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(11) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.

Právní upozornění