Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 8. března 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Zdraví zvířat ***II
 Režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení ***I
 Přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů ***I
 Harmonizované indexy spotřebitelských cen ***I
 Výroční zpráva za rok 2014 o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům
 Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu
 Situace uprchlic a žadatelek o azyl v EU

Zdraví zvířat ***II
PDF 480kWORD 67k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2016 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o přenosných nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (11779/1/2015 – C8-0008/2016 – 2013/0136(COD))
P8_TA(2016)0067A8-0041/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (11779/1/2015 – C8-0008/2016),

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené rakouskou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0260),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0041/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise připojené k tomuto usnesení;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

4.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady;

5.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o antimikrobiální rezistenci a používání veterinárních léčivých přípravků

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Akční plán proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence“ (COM(2011)0748) zdůrazňuje preventivní úlohu nařízení o přenosných nákazách zvířat („právní rámec o zdraví zvířat“) a následné očekávané snížení používání antibiotik u zvířat. Kromě požadavků tohoto nařízení se členské státy vyzývají, aby se zavázaly k tomu, že budou shromažďovat relevantní, srovnatelné a dostatečně podrobné údaje o skutečném používání antimikrobiálních léčivých přípravků u zvířat a budou tyto údaje zasílat Komisi za účelem zajištění obezřetnějšího používání antimikrobiálních léčivých přípravků u zvířat, a tím přispívat ke snižování rizika antimikrobiální rezistence.

Prohlášení Komise o podávání pravidelných zpráv o používání antimikrobiálních léčivých přípravků u zvířat v Unii

Komise se zavazuje zveřejňovat pravidelné zprávy o používání antimikrobiálních léčivých přípravků u zvířat v EU na základě údajů poskytnutých členskými státy.

Prohlášení Komise k dobrým životním podmínkám zvířat

Toto nařízení stanoví pravidla pro prevenci a kontrolu nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka, a neobsahuje ustanovení, která by specificky upravovala dobré životní podmínky zvířat, ačkoliv zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat jsou propojené. Unie má dobře rozvinuté acquis týkající se dobrých životních podmínek zvířat, které se vztahuje na různé druhy (kuřata chovaná na maso, nosnice, prasata, telata) nebo činnosti (chov, přeprava, porážka, výzkum atd.). Tyto právní předpisy týkající se dobrých životních podmínek zvířat se budou nezbytně uplatňovat i nadále. Komise je zcela odhodlána plně zohledňovat dobré životní podmínky zvířat v souladu s článkem 13 Smlouvy a v mezích v něm stanovených, včetně zajištění úplného provedení a vhodného rozvoje těchto právních předpisů.

(1) Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 104.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0381.


Režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení ***I
PDF 402kWORD 66k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení (COM(2014)0032 – C7-0025/2014 – 2014/0014(COD))
P8_TA(2016)0068A8-0006/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0032),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0025/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 9. července 2014(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. října 2014(2),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 27. května 2015 o zahájení interinstitucionálních jednání o tomto návrhu a o mandátu k těmto jednáním(3)

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. prosince 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0006/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. března 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/…, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1306/2013, pokud jde o režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/791.)

(1) Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 142.
(2) Úř. věst. C 415, 20.11.2014, s. 30.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0216.


Přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů ***I
PDF 878kWORD 438k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. března 2016 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů (COM(2013)0296 – C7-0144/2013 – 2013/0157(COD))(1)
P8_TA(2016)0069A8-0023/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Návrh
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se zřizuje rámec pro přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů
kterou se zřizuje rámec pro organizaci přístavních služeb a pro finanční transparentnost přístavů
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Přístavy jsou schopny přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví na světových trzích a zároveň vytvářet přidanou hodnotu a pracovní místa ve všech pobřežních oblastech Unie. Pro řešení výzev, jimž odvětví námořní dopravy čelí, jako jsou neefektivní postupy v rámci udržitelného dopravního a logistického řetězce, je velmi důležité, aby opatření, která jsou uvedena ve sdělení Komise nazvaném „Přístavy jako motor růstu“ pojednávajícím o zjednodušení administrativy, byla prováděna souběžně s tímto nařízením. Hlavní překážku pro konkurenceschopnost pobřežní plavby a efektivnost přístavů Unie představují složité správní postupy celního odbavení, v jejichž důsledku dochází v přístavech k prodlevám.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Velká míra zjednodušení celních postupů může znamenat značnou ekonomickou výhodu z hlediska konkurenceschopnosti přístavů. V zájmu předcházení nekalé hospodářské soutěži přístavů a omezování celních formalit, jež mohou závažným způsobem poškozovat finanční zájmy Unie, by měly přístavní orgány přijmout řádnou a účinnou politiku založenou na zvažování rizik s cílem zamezit narušování hospodářské soutěže. Členské státy a Komise by měly tyto postupy účinně a pravidelně monitorovat a Komise by měla vyhodnotit, zda je nutné přijmout k řešení problému nekalé hospodářské soutěže příslušná opatření.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Drtivá většina námořní dopravy Unie prochází námořními přístavy transevropské dopravní sítě. Za účelem dosažení cíle tohoto nařízení přiměřeným způsobem, aniž by byla ukládána zbytečná zátěž jiným přístavům, by se toto nařízení mělo vztahovat na přístavy transevropské dopravní sítě, z nichž každý hraje důležitou úlohu v rámci evropského dopravního systému, a to buď proto, že obsluhuje více než 0,1 % celkového objemu nákladu EU či celkového počtu cestujících, nebo proto, že zlepšuje regionální přístupnost ostrovních nebo okrajových oblastí, aniž by tím ovšem byla dotčena možnost členských států rozhodnout o použití tohoto nařízení i v jiných přístavech. Vzhledem k tomu, že se nepoužívají k přímému vjezdu a výjezdu z přístavů, nemají lodivodské služby prováděné v hlubokém moři přímý vliv na efektivitu přístavů, a nemusí být tedy zahrnuty do tohoto nařízení.
(4)  Drtivá většina námořní dopravy Unie prochází námořními přístavy transevropské dopravní sítě. Za účelem dosažení cíle tohoto nařízení přiměřeným způsobem, aniž by byla ukládána zbytečná zátěž jiným přístavům, by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na námořní přístavy transevropské dopravní sítě, z nichž každý hraje důležitou úlohu v rámci evropského dopravního systému, a to buď proto, že obsluhuje více než 0,1 % celkového objemu nákladu EU či celkového počtu cestujících, nebo proto, že zlepšuje regionální přístupnost ostrovních nebo okrajových oblastí. Toto nařízení by však mělo členským státům umožnit, aby se rozhodly, zda jej použít na námořní přístavy komplexní transevropské dopravní sítě situované v nejvzdálenějších regionech. Členské státy by rovněž měly mít možnost zavést výjimky, aby zabránily nadměrné administrativní zátěži těch námořních přístavů komplexní transevropské dopravní sítě, jejichž roční provoz nedává důvod k plnému uplatňování tohoto nařízení. Vzhledem k tomu, že se nepoužívají k přímému vjezdu a výjezdu z přístavů, nemají lodivodské služby prováděné v hlubokém moři přímý vliv na efektivitu přístavů, a nemusí být tedy zahrnuty do tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Toto nařízení nestanoví řídícím orgánům přístavu žádný konkrétní model správy přístavu. Za předpokladu, že jsou dodržována stávající pravidla týkající se finanční transparentnosti a přístupu na trh, mohou stávající modely správy přístavu, které jsou zavedeny na vnitrostátní úrovni v jednotlivých členských státech, zůstat i nadále zachovány v souladu s protokolem č. 26 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Cílem článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie je odstranit omezení volného pohybu služeb v Unii. V souladu s článkem 58 Smlouvy o fungování Evropské unie by tohoto cíle mělo být dosaženo v rámci ustanovení hlavy o dopravě, konkrétně čl. 100 odst. 2.
vypouští se
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Poskytování služeb vlastními silami spočívající v tom, že přepravní společnosti nebo poskytovatelé přístavních služeb zaměstnávají pracovníky, které si sami vyberou, a že sami poskytují přístavní služby, je v řadě členských států z důvodu bezpečnosti nebo ze sociálních důvodů regulováno. Zúčastněné strany, s nimiž Komise svůj připravovaný návrh konzultovala, zdůraznily, že udělení všeobecného oprávnění poskytovat služby vlastními silami na úrovni Unie by vyžadovalo další pravidla upravující bezpečnostní a sociální otázky s cílem zamezit případným negativním dopadům v těchto oblastech. V této fázi se tedy zdá vhodné neupravovat tuto otázku na úrovni Unie a ponechat na členských státech, zda budou přístavní služby poskytované vlastními silami regulovat, či ne. Nařízení by se proto mělo vztahovat pouze na poskytování přístavních služeb za úplatu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  V zájmu účinné, bezpečné a ekologicky vhodné správy přístavu by řídící orgán přístavu měl mít možnost požadovat, aby poskytovatelé přístavních služeb byli schopni prokázat, že splňují minimální požadavky na poskytování služeb vhodným způsobem. Tyto minimální požadavky by měly být omezeny na jasně vymezený soubor podmínek týkajících se odborné kvalifikace provozovatelů, mimo jiné i co se týče odborné přípravy, a požadovaného zařízení a měly by být transparentní, nediskriminační, objektivní a relevantní pro poskytování přístavní služby.
(7)  V zájmu účinné, bezpečné a ekologicky vhodné správy přístavu by řídící orgán přístavu měl mít možnost požadovat, aby poskytovatelé přístavních služeb byli schopni prokázat, že splňují minimální požadavky na poskytování služeb vhodným způsobem. Tyto minimální požadavky by měly být omezeny na jasně vymezený soubor podmínek týkajících se odborné kvalifikace provozovatelů, zařízení potřebného k poskytování příslušné přístavní služby, dostupnosti této služby a dodržování požadavků námořní bezpečnosti. Tyto minimální požadavky by měly zohledňovat i ekologické požadavky a vnitrostátní sociální normy a bezúhonnost poskytovatele přístavní služby.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Všichni poskytovatelé služeb, a zejména pak ti, kteří jsou novými subjekty na trhu, by měli prokázat, že jsou schopni s nasazením svého vlastního personálu a zařízení obsloužit určitý minimální počet plavidel. Poskytovatelé služeb by měli uplatňovat příslušná ustanovení a pravidla včetně platných pracovněprávních předpisů, platných kolektivních dohod a požadavků přístavu týkajících se kvality.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Při rozhodování o tom, zda poskytovatel služby splnil požadavek na bezúhonnost, by členský stát měl zvážit, zda existují pádné důvody pro pochybnosti o bezúhonnosti poskytovatele přístavní služby, správce přístavu či jakýchkoli dalších souvisejících osob, které může členský stát určit, a to např. v souvislosti s obviněním nebo sankcemi uvalenými v jakémkoli členském státě kvůli vážným trestným činům či porušení platných unijních nebo vnitrostátních předpisů, a to mimo jiné v následujících oblastech: sociální právo, pracovní právo, právní předpisy o bezpečnosti práce, právní předpisy na ochranu zdraví a na ochranu životního prostředí.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 c (nový)
(7c)  V souladu s nařízením Rady (EHS) č. 3577/921a a rozhodnutím Soudního dvora ze dne 11. ledna 2007 ve věci C-251/04 Komise v. Řecká republika1b, na jejichž základě nelze usuzovat, že služby vlečných lodí lze přiřadit ke službám námořní dopravy, je možno z důvodů námořní bezpečnosti a ochrany životního prostředí v rámci minimálních požadavků stanovit, že lodě používané k vlečení nebo kotvení musí být registrovány v členském státě příslušného přístavu nebo plout pod jeho vlajkou;
_______________
1a Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (nařízení o námořní kabotáži) (Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7).
1bRozhodnutí Soudního dvora ze dne 11. ledna 2007 ve věci C-251/04, Komise v. Řecká republika, C-251/04, ECLI:EU:C:2007:5.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Vzhledem k tomu, že přístavy tvoří omezené zeměpisné oblasti, přístup na trh by mohl v určitých případech podléhat omezením souvisejícím s nedostatečným rozsahem pozemku nebo v případě, že je pozemek vyhrazen pro určitý druh činností v souladu s formálním plánem rozvoje, který plánuje transparentním způsobem využití pozemku, a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, jako jsou např. předpisy týkající se cílů územního plánování měst a venkova.
vypouští se
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Přístavní systém Unie je velmi rozmanitý a přístavní služby jsou v jeho rámci organizovány mnoha různými způsoby. Jednotný systém by proto nebyl vhodný. Pokud to okolnosti vyžadují, měly by řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán mít možnost počet poskytovatelů přístavních služeb omezit.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Jakýkoli záměr omezit počet poskytovatelů přístavních služeb by měl být zveřejněn příslušným orgánem v předstihu a měl by být plně odůvodněný, aby měly zúčastněné strany příležitost se k němu vyjádřit. Kritéria pro jakékoli omezení by měla být objektivní, transparentní a nediskriminační.
(11)  Jakýkoli záměr omezit počet poskytovatelů přístavních služeb by měl být zveřejněn řídícím orgánem přístavu nebo příslušným orgánem v předstihu. Kritéria pro jakékoli omezení by měla být objektivní, transparentní a nediskriminační.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Aby byl postup výběru poskytovatelů přístavních služeb otevřený a transparentní, jeho výsledek by měl být zveřejněn a zúčastněným stranám by měla být poskytnuta úplná dokumentace.
(12)  Postup výběru poskytovatelů přístavních služeb a jeho výsledek by měly být zveřejněny a měly by být nediskriminační, transparentní a otevřené všem zúčastněným stranám.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Výběrové řízení na poskytovatele přístavních služeb by se v případě, že počet těchto poskytovatelů je omezen, mělo řídit zásadami a postupem stanoveným ve směrnici ../../… [o udělování koncesí]7, a to včetně prahové hodnoty a způsobu určení hodnoty smluv a rovněž definice podstatných změn a prvků souvisejících s trváním smlouvy.
vypouští se
__________________
7 Návrh směrnice o udělování koncesních smluv COM(2011)0897 v konečném znění.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Ve svém interpretačním sdělení ze dne 1. srpna 2006 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek1, poskytla Komise jasný rámec pro výběrové postupy, které nespadají do působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek a v jejichž rámci nejsou zakázky udělovány ve formě koncesních smluv.
_________________
1 Úř. věst. C 179, 1.8.2006, s. 2.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Důvodem k využití možnosti závazků veřejné služby k omezení počtu poskytovatelů přístavní služby by měl být pouze veřejný zájem, a to za účelem zajištění přístupnosti přístavní služby pro všechny uživatele, dostupnosti přístavní služby po celý rok nebo cenové dostupnosti přístavní služby pro určitou kategorii uživatelů.
(14)  Důvodem k využití možnosti závazků veřejné služby k omezení počtu poskytovatelů přístavní služby by měl být pouze veřejný zájem, a to za účelem zajištění přístupnosti přístavní služby pro všechny uživatele, dostupnosti přístavní služby po celý rok, cenové dostupnosti přístavní služby pro určitou kategorii uživatelů a bezpečných, zabezpečených a ekologicky udržitelných přístavních operací.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Příslušné orgány určené v členském státě by měly mít možnost rozhodnout, zda budou poskytovat přístavní služby se závazky veřejné služby samy, nebo zda poskytování těchto služeb svěří přímo internímu provozovateli. V případě, že se příslušný orgán rozhodne poskytovat službu sám, může službu poskytovat prostřednictvím svých pracovníků nebo pracovníků, které tím pověří. Komise by měla být informována, pokud je toto omezení uplatňováno ve všech přístavech sítě TEN-T na území jednoho z členských států. V případech, kdy příslušné orgány v jednom z členských států tuto volbu upřednostňují, by se poskytování přístavních služeb interními provozovateli mělo omezit pouze na přístav nebo na přístavy, pro něž byli tito interní provozovatelé určeni. Kromě toho by v takových případech poplatky za přístavní služby účtované těmito provozovateli měly být předmětem dohledu ze strany nezávislého orgánu dohledu.
(18)  Řídící orgán přístavu nebo příslušné orgány určené v členském státě by měly mít možnost rozhodnout, zda budou poskytovat přístavní služby samy, nebo zda poskytování těchto služeb svěří přímo internímu provozovateli. V případě, že se příslušný orgán rozhodne poskytovat službu sám, může službu poskytovat prostřednictvím svých pracovníků nebo pracovníků, které tím pověří. Komise by měla být informována, pokud je toto omezení uplatňováno ve všech námořních přístavech sítě TEN-T na území jednoho z členských států. V případech, kdy příslušné orgány v jednom z členských států poskytují přístavní služby v rámci závazků veřejné služby, by se poskytování přístavních služeb interními provozovateli mělo omezit pouze na přístav nebo na přístavy, pro něž byli tito interní provozovatelé určeni. Kromě toho by v takových případech poplatky za přístavní služby účtované těmito provozovateli měly být předmětem nezávislého dohledu.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Členské státy by si měly uchovat pravomoc zajistit přiměřenou úroveň sociální ochrany pro zaměstnance podniku poskytujícího přístavní služby. Toto nařízení nesmí mít dopad na uplatňování sociálních a pracovněprávních předpisů členských států. Pokud s sebou v případě omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb uzavření smlouvy o jejich poskytování může nést změnu jejich poskytovatele, měly by mít příslušné orgány možnost požádat zvoleného poskytovatele služeb, aby uplatňoval ustanovení směrnice Rady 2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů11.
(19)  Členské státy by si měly uchovat pravomoc zajistit přiměřenou úroveň sociální ochrany pro zaměstnance podniku poskytujícího přístavní služby. Toto nařízení by nemělo mít dopad na uplatňování sociálních a pracovněprávních předpisů členských států a mělo by zohledňovat článek 28 Listiny základních práv Evropské unie. Pokud s sebou uzavření smlouvy o poskytování přístavních služeb může nést změnu jejich poskytovatele, měl by příslušný orgán v případě převodu zaměstnanců požadovat, aby zvolený poskytovatel služeb uplatňoval ustanovení směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů11.
__________________
__________________
11 Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16.
11 Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  Má-li se v tak složitém a konkurenčním odvětví, jako jsou přístavní služby, zajistit zdraví a bezpečnost přístavních dělníků, kvalita služeb a konkurenceschopnost přístavů Unie, je naprosto nezbytné, aby nově přijatí zaměstnanci byli zaškolováni a aby ti stávající soustavně rozvíjeli své dovednosti. Členské státy by měly učinit opatření nutná k zajištění toho, aby bylo každému pracovníkovi v přístavním odvětví příslušné školení poskytnuto. Výbor pro sociální dialog v odvětví přístavnictví působící na úrovni EU by měl být schopen vypracovat pokyny pro stanovení školících požadavků s cílem zajistit vysokou kvalitu vzdělávání a odborné přípravy přístavních dělníků, minimalizovat nebezpečí nehod a vyhovět budoucím požadavkům odvětví s ohledem na technologické a logistické změny dané požadavky zákazníků.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 b (nový)
(19b)  Evropské přístavnictví čelí řadě problémů, které mohou mít dopad jak na jeho konkurenceschopnost, tak na jeho sociální rozměr. Mezi těmito problémy jsou: stálé zvětšování plavidel, konkurence ze strany mimounijních přístavů, zvyšující se tržní síla v důsledku vytváření aliancí přepravních společností, potřeba včas vyjednat nové pracovní vzorce a poskytnout náležité školení týkající se technologických inovací a minimalizovat jejich sociální dopad, rostoucí objemy, které jsou stále více spojovány do klastrů, nedostatek přiměřených investic do infrastruktur ve vnitrozemí, odstranění administrativních překážek pro vnitřní trh, měnící se energetické podmínky a rostoucí společenský a environmentální tlak. Členské státy by spolu se sociálními partnery měly tyto problémy řešit a přijmout opatření s cílem zaručit konkurenceschopnost odvětví a také předcházet nejistým pracovním podmínkám v přístavech, a to navzdory proměnlivé poptávce po přístavní pracovní síle.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 c (nový)
(19c)  Komise a členské státy by měly podporovat veškeré modely organizace přístavní práce, které zajišťují kvalitní pracovní místa a bezpečné pracovní podmínky. Jakékoli nutné změny je třeba prosazovat pouze prostřednictvím jednání mezi sociálními partnery, přičemž Komise by měla výsledkům těchto jednání věnovat patřičnou pozornost.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 d (nový)
(19d)  Automatizace a technologické inovace nabízejí příležitost ke zlepšení účinnosti a bezpečnosti přístavů. Před zavedením významných změn by zaměstnavatelé měli spolupracovat s odborovými svazy přístavních dělníků, aby se zajistilo nutné zaškolení a rekvalifikace pracovníků a aby bylo možno nalézt pro obě strany vhodné způsoby snížení nepříznivých dopadů tohoto vývoje na zdravotní podmínky pracovníků a jejich pracovní bezpečnost a zaměstnatelnost.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  V mnohých přístavech je přístup na trh pro poskytovatele služeb odbavování nákladu a služeb terminálů pro osobní dopravu poskytován prostřednictvím veřejných koncesních smluv. Na tento typ smluv se bude vztahovat směrnice …/… [o udělování koncesí]. Na tento typ smluv se bude vztahovat směrnice …/… [o udělování koncesí]. Kapitola II tohoto nařízení by proto neměla platit pro služby odbavování nákladu a služby osobní dopravy, nicméně členské státy by i nadále přesto měly mít možnost svobodně rozhodnout, že na tyto dva typy služeb pravidla této kapitoly použijí. Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že při uzavírání jiných typů smluv, jež veřejné orgány používají k poskytování přístupu na trh služeb odbavování nákladu a cestujících na terminálech, jsou příslušné orgány vázány zásadami transparentnosti a nediskriminace. Tyto zásady jsou plně použitelné, pokud jde o poskytování jakékoli přístavní služby.
(20)  Kapitola II tohoto nařízení by neměla platit pro služby odbavování nákladu a služby osobní dopravy. Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že při uzavírání jiných než veřejných koncesních smluv, jež veřejné orgány používají k poskytování přístupu na trh služeb odbavování nákladu a cestujících na terminálech, jsou příslušné orgány vázány zásadami transparentnosti a nediskriminace. Tyto zásady jsou plně použitelné, pokud jde o poskytování jakékoli přístavní služby.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)  Podle usnesení Mezinárodní námořní organizace (IMO) č. A. 960 se ve všech vodách, v nichž se provádějí lodivodské služby, od lodivodů vyžaduje velká míra odborných zkušeností a znalost místních podmínek. Vzhledem k tomu, že IMO uznává, že je vhodné řídit lodivodské služby na regionální nebo místní úrovni, neměla by se na tyto služby vztahovat ustanovení kapitoly II tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Nástroj pro propojení Evropy umožňuje, aby přístavy v transevropské dopravní síti byly schopny v probíhajícím období 2014–2020 těžit z podpory Unie. Kromě toho má Komise v úmyslu vytvořit revidovaný rámec státní pomoci poskytované přístavům a vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU1a rovněž zavádí nový legislativní rámec pro koncesní smlouvy, který rovněž bude mít vliv přístavní služby poskytované v rámci koncesí, je nutné, aby v rámci tohoto nařízení byla zavedena přísná pravidla týkající se transparentnosti finančních toků, jež umožní zabránit dumpingu a nekalé hospodářské soutěži mezi přístavy Unie.
_______________
1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Řídícímu orgánu přístavu, který je příjemcem veřejných finančních prostředků, je v případě, že plní rovněž funkci poskytovatele služeb, nezbytné uložit povinnost vést účetnictví k činnostem financovaným z veřejných prostředků a vykonávaným ve funkci řídícího orgánu přístavu odděleně od účetnictví k činnostem vykonávaným v podmínkách hospodářské soutěže, a to s cílem zajistit rovné podmínky, transparentnost při přidělování a využívání veřejných finančních prostředků a zamezit narušení trhu. V každém případě by mělo být zajištěno dodržování pravidel pro poskytování státní podpory.
(22)  Řídícímu orgánu přístavu, který je příjemcem veřejných finančních prostředků, je v případě, že plní rovněž funkci poskytovatele služeb, nezbytné uložit povinnost vést účetnictví k činnostem financovaným z veřejných prostředků a vykonávaným ve funkci řídícího orgánu přístavu odděleně od účetnictví k činnostem vykonávaným v podmínkách hospodářské soutěže, a to s cílem zajistit rovné podmínky, transparentnost při přidělování a využívání veřejných finančních prostředků a zamezit narušení trhu. V každém případě by mělo být zajištěno dodržování pravidel pro poskytování státní podpory.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Námořní přístavy, jejichž obrat nedosahuje prahu stanoveného ve směrnici Komise 2006/111/ES, by povinnosti v oblasti transparentnosti uvedené v článku 12 tohoto nařízení měly splňovat v přiměřené míře, aniž by musely nést nadměrnou administrativní zátěž.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 b (nový)
(22b)  S cílem zajistit spravedlivou soutěž a snížit administrativní zátěž by Komise měla písemně upřesnit význam pojmu státní podpora s ohledem na financování přístavní infrastruktury, přičemž by měla vzít v potaz, že přístup veřejnosti a obranná infrastruktura, ať už námořní nebo pozemní, která je přístupná všem potenciálním uživatelům za stejných nediskriminačních podmínek, a infrastruktura spojená s provozem nehospodářských služeb obecného zájmu, mají neekonomický charakter, jelikož jejich účely jsou převážně veřejného rázu. Tento druh infrastruktury spadá do pravomoci členského státu, který zajišťuje obecné potřeby obyvatelstva.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 c (nový)
(22c)  Komise by měla rovněž včas a na základě konzultace s odvětvím určit, které veřejné prostředky na investice do přístavní infrastruktury spadají do působnosti nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (obecné nařízení o blokových výjimkách)1a.
_________________
1aNařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Poplatky za přístavní služby účtované poskytovateli přístavních služeb, kteří nejsou určeni na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního postupu, s sebou nesou vyšší riziko zneužívání cen vzhledem k monopolnímu nebo oligopolnímu postavení poskytovatelů a skutečnosti, že toto jejich postavení na trhu nemůže nikdo narušit. Totéž platí pro poplatky účtované interními provozovateli ve smyslu tohoto nařízení. V případě absence poctivých tržních mechanismů by u těchto služeb měla být zavedena úprava, která by zajistila, aby poplatky, jež se účtují, odrážely běžné podmínky příslušného trhu a byly stanoveny transparentním a nediskriminačním způsobem.
(23)  Poplatky za přístavní služby účtované poskytovateli přístavních služeb, kteří nejsou určeni na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního postupu, a poplatky účtované poskytovateli lodivodských služeb, kteří svou činnost nevykonávají v podmínkách faktické hospodářské soutěže, s sebou nesou vyšší riziko zneužívání cen. V případě absence poctivých tržních mechanismů by u těchto služeb měla být zavedena úprava, která by zajistila, aby poplatky, jež se účtují, nebyly nepřiměřené ekonomické hodnotě poskytovaných služeb a byly stanoveny transparentním a nediskriminačním způsobem.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Mají-li být efektivní, měly by být poplatky za přístavní infrastrukturu každého jednotlivého přístavu stanoveny transparentním a nezávislým způsobem v souladu s jeho vlastní obchodní a investiční strategií.
(24)  Úlohou řídícího orgánu přístavu je mimo jiné usnadňovat obchod a vystupovat jako prostředník mezi regionálními odvětvovými subjekty a provozovateli dopravy. V zájmu efektivnosti by tak poplatky za přístavní infrastrukturu každého jednotlivého přístavu měly být stanoveny transparentním a nezávislým způsobem v souladu s jeho vlastní obchodní a investiční strategií.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Za účelem podpory pobřežní plavby a jako pobídka pro přilákání plavidel s lepší než průměrnou environmentální výkonností nebo energetickou či uhlíkovou účinností dopravního provozu, zejména činností v námořní dopravě na moři i na pevnině, by mělo být povoleno odstupňování výše poplatků za přístavní infrastrukturu. Mělo by se tak částečně přispět k politikám životního prostředí a politikám v oblasti změny klimatu a udržitelného rozvoje přístavu a jeho okolí, zejména v důsledku omezení environmentální stopy plavidel zastavujících a setrvávajících v přístavu.
(25)  Odstupňování výše poplatků za přístavní infrastrukturu je důležitým nástrojem řídícího orgánu přístavu a mělo by být povoleno. Výše poplatků za přístavní infrastrukturu se může lišit například za účelem podpory pobřežní plavby a jako pobídka pro přilákání plavidel s lepší než průměrnou environmentální výkonností nebo energetickou či uhlíkovou účinností dopravního provozu, zejména činností v námořní dopravě na moři i na pevnině. Mělo by se tak částečně přispět k politikám životního prostředí a politikám v oblasti změny klimatu a udržitelného rozvoje přístavu a jeho okolí, zejména v důsledku omezení environmentální stopy plavidel zastavujících a setrvávajících v přístavu.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Měla by být k dispozici vhodná zařízení k zajištění pravidelných konzultací s uživateli přístavů, kteří jsou povinni hradit poplatek za přístavní infrastrukturu a/nebo poplatek za přístavní službu, když dochází k definování a změně poplatku za přístavní infrastrukturu a za přístavní službu. Řídící orgány přístavů by měly rovněž pravidelně konzultovat s jinými zúčastněnými stranami klíčové otázky související se zdravým rozvojem přístavu, jeho výkonností a jeho schopností přilákat a podnítit ekonomickou činnost, jako např. koordinaci přístavních služeb v rámci přístavního areálu a efektivitu spojení s vnitrozemím a administrativních postupů v přístavech.
(26)  Měly by být zajištěny pravidelné konzultace s uživateli přístavů, kteří jsou povinni hradit poplatek za přístavní infrastrukturu a/nebo poplatek za přístavní službu, když dochází k definování a změně poplatku za přístavní infrastrukturu a za přístavní službu. Řídící orgány přístavů by měly rovněž pravidelně konzultovat s jinými zúčastněnými stranami klíčové otázky související se zdravým rozvojem přístavu, jeho výkonností a jeho schopností přilákat a podnítit ekonomickou činnost, jako např. koordinaci přístavních služeb v rámci přístavního areálu a efektivitu spojení s vnitrozemím a administrativních postupů v přístavech. Řídící orgán přístavu by měl soukromé investory, kteří do přístavu investují významným způsobem, zapojit do průběžných konzultací týkajících se rozvojových plánů přístavu.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  K zajištění náležitého a efektivního uplatňování tohoto nařízení by v každém členském státě měl být určen nezávislý orgán dohledu, kterým by mohl být již existující orgán.
(27)  V zájmu zavedení nezávislého mechanismu pro podávání stížností by v každém členském státě měl být určen jeden nebo více orgánů, které budou provádět nezávislý dohled. Mělo by být možné, aby k tomuto účelu byly určeny již existující subjekty, např. orgány pro hospodářskou soutěž, soudy, ministerstva nebo sekce ministerstev, které nejsou propojeny s řídícím orgánem přístavu.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Jednotlivé nezávislé orgány dohledu by si měly vyměňovat informace o své práci a spolupracovat s cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto nařízení.
(28)  Jednotlivé orgány provádějící nezávislý dohled by měly navzájem spolupracovat a vyměňovat si informace o své práci v případech, které se týkají přeshraničních sporů a stížností.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  Pracovněprávní vztahy v přístavech mají velký vliv na fungování přístavů. Výbor pro sociální dialog v odvětví přístavnictví působící na úrovni EU proto poskytuje sociálním partnerům rámec pro dosažení výsledků týkajících se organizace práce a pracovních podmínek, například pokud jde o zdraví a bezpečnost, odbornou přípravu a kvalifikaci, politiku Unie v oblasti paliv s nízkým obsahem síry nebo přitažlivost odvětví pro mladé pracovníky a pro ženy.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Za účelem doplnění a pozměnění určitých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, a zejména k prosazování jednotného způsobu účtování ekologických poplatků, posílení konzistence těchto poplatků na úrovni Unie a zajištění společných zásad pro účtování těchto poplatků v souvislosti s podporou pobřežní plavby by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o společné klasifikace plavidel, paliv a typů činností, podle nichž by měly být poplatky za infrastrukturu odstupňovány, a společné zásady pro účtování poplatků za přístavní infrastrukturu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by měla při přípravě a zpracování aktů v přenesené pravomoci zajistit souběžné, včasné a náležité postoupení příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.
vypouští se
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci týkající se vhodné úpravy výměny informací mezi nezávislými orgány dohledu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí13.
vypouští se
__________________
13 Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30 a (nový)
(30a)  Komise se vyzývá, aby předložila legislativní návrh týkající se osvědčení o výjimce z povinných lodivodských služeb, aby podpořila jejich používání ve všech členských státech, a zlepšila tak efektivní fungování přístavů, a zejména aby podpořila pobřežní plavbu, pokud to dovolují bezpečnostní podmínky. Členské státy v návaznosti na posouzení rizika stanoví zvláštní požadavky, na jejichž základě budou tato osvědčení vydávána a které zohlední místní podmínky. Tyto požadavky by měly být transparentní, nediskriminační a přiměřené.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)   Vzhledem k tomu, že cílů tohoto nařízení, tedy zajištění modernizace přístavních služeb a vhodného rámce k přilákání nezbytných investic do všech přístavů transevropské dopravní sítě, nemohou v důsledku evropského rozměru, mezinárodní a přeshraniční povahy přístavů a související námořní činnosti v dostatečné míře dosáhnout členské státy, a lze jich tudíž s ohledem na potřebu docílit rovných podmínek v Evropě lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.
(31)   Vzhledem k tomu, že cílů tohoto nařízení, tedy zajištění rámce pro organizaci přístavních služeb a vhodného rámce k přilákání nezbytných investic do všech námořních přístavů transevropské dopravní sítě, nemohou v důsledku evropského rozměru, mezinárodní a přeshraniční povahy přístavů a související námořní činnosti v dostatečné míře dosáhnout členské státy, a lze jich tudíž s ohledem na potřebu docílit rovných podmínek v Evropě lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné. Přístavy Unie by měly být chráněny před přístavy třetích zemí, na které se nevztahují stejná organizační a provozní kritéria tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31 a (nový)
(31a)  Pracovněprávní vztahy v přístavech mají významný vliv na činnost a fungování přístavů. Výbor pro sociální dialog v odvětví přístavnictví na úrovni EU by proto měl být schopen poskytnout sociálním partnerům Unie rámec pro případné schválení společných výsledků týkajících se sociálních otázek, které souvisejí s pracovněprávními vztahy v přístavech. Komise by v nezbytných případech měla tato jednání usnadnit a podporovat a nabídnout odbornou pomoc, aniž by zasahovala do autonomie sociálních partnerů. Sociální partneři Unie by měli mít možnost, pokud si to přejí, podat informace o jakémkoli dosaženém pokroku, tak aby je Komise mohla vzít v úvahu ve své zprávě o dopadech tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. a
a)  jasný rámec pro přístup na trh přístavních služeb;
a)  jasný rámec pro organizaci přístavních služeb;
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. b
b)  společná pravidla pro finanční transparentnost a poplatky, které mají být účtovány řídícími orgány nebo poskytovateli přístavních služeb.
b)  společná pravidla pro finanční transparentnost a poplatky, které mají být účtovány řídícími orgány nebo poskytovateli přístavních služeb, na něž se vztahuje toto nařízení.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. c
c)  bagrovací práce;
vypouští se
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 1. – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový)
Krom toho se čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení použije také na bagrovací práce.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 3
3.  Toto nařízení se vztahuje na všechny námořní přístavy transevropské základní dopravní sítě v souladu s jejich definicí v příloze I nařízení XXX [nařízení o hlavních směrech rozvoje TEN-T].
3.  Toto nařízení se vztahuje na všechny námořní přístavy transevropské dopravní sítě uvedené na seznamu v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/20131a.
________________
1aNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 3 a (nový)
3a.  Tímto nařízením není dotčena žádná přístavní struktura, která dodržuje zásady uvedené v odst. 1 písm. a) a v odst. 1 písm. b).
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 3 b (nový)
3b.  Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat toto nařízení na námořní přístavy globální transevropské dopravní sítě, které se nacházejí v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU. Pokud se členské státy rozhodnou na tyto námořní přístavy toto nařízení neuplatnit, vyrozumí o tomto rozhodnutí Komisi.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
2.  „službami odbavování nákladu“ se rozumí organizace nákladu a manipulace s ním mezi plavidlem, na kterém je náklad naložen, a pevninou, ať už se jedná o dovoz, vývoz, nebo tranzit nákladu, včetně zpracování, přepravy a dočasného skladování nákladu na příslušném terminálu pro odbavení nákladu v přímé souvislosti s přepravou nákladu, ovšem kromě skladování, rozbalování, opětovného balení nebo jiných služeb s přidanou hodnotou souvisejících s nákladem, který je odbavován;
2.  „službami odbavování nákladu“ se rozumí organizace nákladu a manipulace s ním mezi plavidlem, na kterém je náklad naložen, a pevninou, ať už se jedná o dovoz, vývoz, nebo tranzit nákladu, včetně zpracování, uvazování, odvazování, složení, přepravy a dočasného skladování nákladu na příslušném terminálu pro odbavení nákladu v přímé souvislosti s přepravou nákladu, ovšem – neurčí-li členský stát jinak – kromě skladování, rozbalování, opětovného balení nebo jiných služeb s přidanou hodnotou souvisejících s nákladem, který je odbavován;
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
2 a.  „příslušným orgánem“ se rozumí jakýkoli veřejný orgán či soukromý subjekt, který je oprávněn jako zástupce místní, regionální či celostátní úrovně provádět podle vnitrostátního práva nebo právních nástrojů činnosti související s organizací a řízením přístavních činností, a to ve spolupráci s řídícím orgánem přístavu nebo namísto tohoto orgánu;
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 3
3.  „bagrovacími pracemi“ se rozumí odstranění písku, sedimentu nebo jiných látek ze dna vodní přístupové cesty do přístavu s cílem uvolnit plavidlu přístup do přístavu, jehož součástí je jak počáteční odstranění (hlavní bagrovací práce), tak údržbové bagrovací práce za účelem zachování přístupnosti vodní cesty;
3.  „bagrovacími pracemi“ se rozumí odstranění písku, sedimentu nebo jiných látek ze dna vodní přístupové cesty do přístavu s cílem uvolnit plavidlu přístup do přístavu, jehož součástí je jak počáteční odstranění (hlavní bagrovací práce), tak údržbové bagrovací práce za účelem zachování přístupnosti vodní cesty, přičemž nejde o přístavní službu poskytovanou uživatelům;
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5
5.   „řídícím orgánem přístavu“ se rozumí jakýkoli veřejný orgán či soukromý subjekt, jehož úkolem, ať již v souvislosti s jinými činnostmi, nebo bez souvislosti s nimi, je podle vnitrostátního práva nebo právních nástrojů správa a řízení přístavní infrastruktury, přístavní dopravy, koordinace a případně kontrola činností provozovatelů působících v dotčeném přístavu;
5.   „řídícím orgánem přístavu“ se rozumí jakýkoli veřejný orgán či soukromý subjekt, jehož úkolem, ať již v souvislosti s jinými činnostmi, nebo bez souvislosti s nimi, je v souladu s vnitrostátním právem nebo právními nástroji správa a řízení přístavní infrastruktury a případně koordinace, provádění, organizace nebo kontrola činností provozovatelů působících v dotčeném přístavu a správa a řízení přístavní dopravy a rozvoj přístavního areálu;
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 6
6.   „kotvením“ se rozumí služby spojené s upoutáním plavidla ke kotvišti nebo přístavišti nebo s jeho odpoutáním, které jsou potřebné u plavidla ukotvovaného nebo jinak upevňovaného k pevnině v přístavu či ve vodní přístupové cestě do přístavu;
6.   „kotvením“ se rozumí bezpečné služby spojené s upoutáním, odpoutáním a přesunováním plavidla;
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 8
8.   „lodivodskými službami“ se rozumí služba vedení plavidla vykonávaná lodivodem nebo lodivodskou stanicí, která má umožnit bezpečný vjezd plavidla vodními přístupovými cestami do přístavu nebo výjezd plavidla z něj;
8.   „lodivodskými službami“ se rozumí služba vedení plavidla vykonávaná lodivodem nebo lodivodskou stanicí, která má umožnit bezpečný vjezd plavidla vodními přístupovými cestami do přístavu nebo výjezd plavidla z něj nebo bezpečnou plavbu v rámci přístavu;
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 9
9.   „poplatkem za přístavní infrastrukturu“ se rozumí poplatek vybíraný přímo nebo nepřímo ve prospěch řídícího orgánu přístavu a hrazený provozovateli plavidel nebo vlastníky nákladu za používání zařízení a služeb, které umožňují plavidlům vjezd do přístavu a výjezd z něj, včetně přístupových vodních cest do těchto přístavů, a rovněž přístup k odbavení cestujících a nákladu;
9.   „poplatkem za přístavní infrastrukturu“ se rozumí poplatek vybíraný přímo nebo nepřímo ve prospěch řídícího orgánu přístavu a hrazený provozovateli plavidel nebo vlastníky nákladu za používání infrastruktury, zařízení a služeb, které umožňují plavidlům vjezd do přístavu a výjezd z něj, včetně přístupových vodních cest do přístavu, pokud tyto vodní cesty spadají do zákonné pravomoci řídícího orgánu přístavu, a rovněž za přístup k odbavení cestujících a nákladu, avšak s výjimkou sazeb nájemného za pozemky a nákladů s rovnocenným účinkem;
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 12
12.  „smlouvou o poskytování přístavních služeb“ se rozumí formální a právně závazná dohoda mezi poskytovatelem přístavních služeb a příslušným orgánem, kterou tento orgán určuje poskytovatele přístavních služeb pro poskytování přístavních služeb na základě postupu omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb;
12.  „smlouvou o poskytování přístavních služeb“ se rozumí formální a právně závazná dohoda mezi poskytovatelem přístavních služeb a řídícím orgánem přístavu nebo příslušným orgánem, kterou tento orgán určuje poskytovatele přístavních služeb pro poskytování přístavních služeb na základě postupu omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb;
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 16
16.  „námořním přístavem“ se rozumí areál vodní plochy a pobřežního pozemku, který tvoří díla a zařízení, jež mají umožnit především příjem lodí, jejich nakládku a vykládku, skladování zboží, převzetí a dodávku tohoto zboží a nalodění a vylodění cestujících; a jakákoli jiná infrastruktura potřebná pro provozovatele dopravy v přístavním areálu;
16.  „námořním přístavem“ se rozumí vymezený areál vodní plochy a pobřežního pozemku, který spravuje řídící orgán přístavu a který tvoří infrastruktury a zařízení, jež mají umožnit především příjem lodí, jejich nakládku a vykládku, skladování zboží, převzetí a dodávku tohoto zboží a nalodění a vylodění cestujících a zaměstnanců;
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 2 – bod 17
17.  „službami vlečných lodí” se rozumí pomoc plavidlu poskytnutá remorkérem s cílem umožnit bezpečný vjezd do přístavu nebo výjezd z něj tím, že se plavidlu poskytne pomoc při manévrování;
17.  „službami vlečných lodí” se rozumí pomoc plavidlu poskytnutá remorkérem s cílem umožnit bezpečný vjezd do přístavu nebo výjezd z něj nebo bezpečnou plavbu v rámci přístavu tím, že se plavidlu poskytne pomoc při manévrování;
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 18
18.  „přístupovou vodní cestou do přístavu“ se rozumí přístup do přístavu z otevřeného moře, jako jsou přístavní přístupy, plavební dráhy, řeky, mořské kanály a fjordy.
18.  „přístupovou vodní cestou do přístavu“ se rozumí přístup do přístavu z otevřeného moře, jako jsou přístavní přístupy, plavební dráhy, řeky, mořské kanály a fjordy, pokud tato vodní cesta spadá do zákonné pravomoci řídícího orgánu přístavu.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Kapitola II – název
Přístup na trh
Organizace přístavních služeb
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Článek 3
Článek 3
vypouští se
Volný pohyb služeb
1.  Volný pohyb služeb v námořních přístavech, na které se vztahuje toto nařízení, se týká poskytovatelů přístavních služeb v Unii za podmínek stanovených v této kapitole.
2.  Poskytovatelům přístavních služeb musí být umožněn přístup k nezbytným přístavním zařízením v míře nezbytné pro to, aby mohli provádět příslušné činnosti. Podmínky přístupu musí být spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Článek 3 a (nový)
Článek 3 a
Volnost při organizování přístavních služeb
1.  S ohledem na toto nařízení mohou být při organizování přístavních služeb, na něž se vztahuje tato kapitola, stanoveny podmínky týkající se:
a)  minimálních požadavků kladených na poskytovatele přístavních služeb;
b)  omezení počtu poskytovatelů;
c)  závazků veřejné služby;
d)  vnitřních provozovatelů;
e)  volného a otevřeného přístupu na trh přístavních služeb.
2.  Při organizování přístavních služeb podle odstavce 1 musí být dodrženy podmínky uvedené v této kapitole.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.   Řídící orgán přístavu může požadovat, aby poskytovatelé přístavních služeb splňovali minimální požadavky na poskytování příslušné přístavní služby.
1.   Aniž je dotčena možnost uložit závazky veřejné služby podle článku 8, může řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán požadovat, aby poskytovatelé přístavních služeb včetně subdodavatelů splňovali minimální požadavky na poskytování příslušné přístavní služby.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – návětí
2.  Minimální požadavky stanovené v odstavci 1 se mohou případně vztahovat pouze k těmto aspektům:
2.  Minimální požadavky stanovené v odstavci 1 se vztahují k těmto aspektům:
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. b
b)  zařízení potřebné k poskytování příslušné přístavní služby za běžných a bezpečných podmínek a schopnost udržet toto zařízení na přiměřené úrovni;
b)  zařízení potřebné k nepřetržitému poskytování příslušné přístavní služby za běžných a bezpečných podmínek a technická a finanční schopnost udržet toto zařízení na požadované úrovni;
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  nepřetržitá denní i noční celoroční dostupnost přístavních služeb pro všechny uživatele a na všech kotvištích;
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. c
c)  dodržování požadavků na námořní bezpečnost nebo bezpečnost a ochranu přístavu nebo přístupu do přístavu, jeho objektů, zařízení a osob;
c)  dodržování požadavků na námořní bezpečnost nebo bezpečnost a ochranu přístavu nebo přístupu do přístavu, jeho objektů, zařízení, pracovníků a jiných osob;
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)  dodržování vnitrostátních právních předpisů členského státu dotčeného přístavu v sociální a pracovní oblasti, včetně podmínek kolektivních smluv;
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. d b (nové)
db)  bezúhonnost poskytovatele přístavních služeb, jak stanoví členský stát.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
3a.  Provádění tohoto nařízení nesmí být za žádných okolností důvodem ke snížení úrovně minimálních požadavků na poskytování přístavních služeb, kterou členské státy nebo příslušné orgány již stanovily.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4
4.  Pokud minimální požadavky předpokládají konkrétní místní znalosti nebo obeznámenost s místními podmínkami, řídící orgán přístavu zajistí, aby existoval odpovídající přístup k příslušné odborné přípravě, na základě transparentních a nediskriminačních podmínek, pokud k této odborné přípravě nezajistí odpovídající přístup dotčený členský stát.
4.  Pokud minimální požadavky předpokládají konkrétní místní znalosti nebo obeznámenost s místními podmínkami, řídící orgán přístavu zajistí, aby existoval odpovídající přístup k informacím, na základě transparentních a nediskriminačních podmínek.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 5
5.  V případech stanovených v odstavci 1 zveřejní řídící orgán přístavu minimální požadavky stanovené v odstavci 2 a postup pro udělení práva poskytovat přístavní služby v souladu s těmito požadavky do 1. července 2015 nebo v případě minimálních požadavků nabývajících platnosti po tomto dni přinejmenším tři měsíce přede dnem, kdy tyto požadavky vstoupí v platnost. Poskytovatelé přístavních služeb jsou o případné změně kritérií či postupu informováni předem.
5.  V případech stanovených v odstavci 1 zveřejní řídící orgán přístavu minimální požadavky stanovené v odstavci 2 a postup pro udělení práva poskytovat přístavní služby v souladu s těmito požadavky do ...* nebo v případě minimálních požadavků nabývajících platnosti po tomto dni přinejmenším tři měsíce přede dnem, kdy tyto požadavky vstoupí v platnost. Poskytovatelé přístavních služeb jsou o případné změně kritérií či postupu informováni předem.
__________________
* 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 5 a (nový)
5a.  Členský stát nebo příslušný orgán může v zájmu zajištění námořní bezpečnosti a ochrany životního prostředí vyžadovat, aby lodě používané k vlečení nebo kotvení byly zaregistrovány v členském státě dotčeného přístavu a pluly pod jeho vlajkou.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Řídící orgán přístavu jedná s poskytovateli přístavních služeb rovnocenně a transparentním způsobem.
1.  Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán jedná s poskytovateli přístavních služeb rovnocenně a transparentním, objektivním, nediskriminačním a přiměřeným způsobem.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Řídící orgán přístavu přizná, nebo odepře právo poskytovat přístavní služby na základě minimálních požadavků stanovených podle článku 4 do jednoho měsíce od obdržení žádosti o přiznání tohoto práva. Jakékoli odepření tohoto práva musí být náležitě odůvodněno na základě objektivních, transparentních, nediskriminačních a proporcionálních kritérií.
2.  Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán přizná, nebo odepře právo poskytovat přístavní služby na základě minimálních požadavků stanovených podle článku 4. Učiní tak v přiměřené lhůtě a v každém případě do čtyř měsíců od obdržení žádosti o přiznání tohoto práva. Jakékoli odepření tohoto práva musí být náležitě odůvodněno na základě objektivních, transparentních, nediskriminačních a proporcionálních kritérií.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. -1 (nový)
-1.  V případech, na něž odkazuje článek 9 tohoto nařízení, se tento článek neuplatní, pokud řídící orgán přístavu není veřejným zadavatelem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU1a.
________________
1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – návětí
1.  Odchylně od článku 3 může řídící orgán přístavu omezit počet poskytovatelů přístavních služeb pro danou přístavní službu z jednoho nebo z několika z následujících důvodů:
1.  Aniž jsou dotčeny stávající různé modely organizace přístavních služeb, může řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán omezit počet poskytovatelů přístavních služeb pro danou přístavní službu z jednoho nebo z několika z následujících důvodů:
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a
a)  nedostatečný rozsah nebo vyhrazené využívání pozemku, pokud řídící orgán může prokázat, že tento pozemek představuje nezbytné přístavní zařízení pro poskytování přístavních služeb a pokud je toto omezení v souladu s formálním plánem rozvoje přístavu, který schválil řídící orgán přístavu, případně jiné veřejné příslušné orgány, jak stanoví vnitrostátní právní předpisy;
a)  nedostatečný rozsah nebo vyhrazené využívání pozemku, pokud řídící orgán může prokázat, že tento pozemek představuje přístavní zařízení, které má zásadní význam pro poskytování přístavních služeb, a že je toto omezení případně v souladu s rozhodnutími či plány, které schválil řídící orgán přístavu a případně jiné veřejné příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  nedostatečný vodní prostor, pokud má zásadní dopad na schopnost poskytovat danou přístavní službu bezpečným a účinným způsobem;
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a b (nové)
ab)  povaha provozu neumožňuje, aby v přístavu za hospodářsky uspokojivých podmínek provozovalo činnost více poskytovatelů přístavních služeb;
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a c (nové)
ac)  nutnost zajistit poskytování bezpečných, zabezpečených nebo z hlediska životního prostředí udržitelných přístavních činností;
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
3a.  Jakékoli omezení ve vztahu k poskytovatelům přístavních služeb probíhá na základě výběrového řízení, které je otevřené všem zúčastněným stranám, nediskriminační a transparentní. Řídící orgán přístavu sdělí všem zúčastněným stranám všechny nezbytné informace týkající se organizace výběrového řízení a uzávěrku pro podání přihlášek, jakož i veškerá příslušná kritéria a požadavky pro přidělení. Lhůta pro podání přihlášek musí být dostatečně dlouhá, aby zúčastněným stranám umožnila provést smysluplné posouzení a připravit žádost, přičemž za normálních okolností by minimální lhůta měla být 30 dní.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4
4.  Pokud řídící orgán přístavu poskytuje přístavní služby sám nebo prostřednictvím právně samostatného subjektu, který přímo nebo nepřímo ovládá, může členský stát svěřit přijetí rozhodnutí o omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb orgánu, který je na řídícím orgánu přístavu nezávislý. Pokud členský stát nesvěří přijetí rozhodnutí o omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb tomuto orgánu, měli by být vybráni nejméně dva poskytovatelé.
4.   Pokud řídící orgán přístavu poskytuje přístavní služby sám nebo prostřednictvím právně samostatného subjektu, který přímo nebo nepřímo ovládá, příjme členský stát nezbytná opatření, aby zabránil střetům zájmů. V případě nepřijetí takových opatření musí být vybráni nejméně dva poskytovatelé, pokud některý z důvodů uvedených v odstavci 1 neospravedlňuje omezení na poskytovatele jediného.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
vypouští se
Postup omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb
1.  Jakékoli omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb v souladu s článkem 6 probíhá ve výběrovém řízení, které je otevřené všem zúčastněným stranám, nediskriminační a transparentní.
2.  Pokud odhadovaná hodnota přístavních služeb překročí prahovou hodnotu definovanou v odstavci 3, použijí se pravidla pro koncesní řízení, procesní záruky a maximální trvání koncesí podle směrnice …./…. [o udělování koncesí].
3.  Prahová hodnota a způsob stanovení hodnoty přístavních služeb musí odpovídat příslušným a použitelným ustanovením směrnice ..…/…. [o udělování koncesí].
4.  Vybraný poskytovatel nebo poskytovatelé a řídící orgán přístavu uzavřou smlouvu o poskytování přístavních služeb.
5.  Pro účely tohoto nařízení se podstatná změna ustanovení smlouvy o poskytování přístavních služeb během doby její platnosti ve smyslu směrnice …./… [o udělování koncesí] považuje za novou smlouvu o poskytování přístavních služeb a vyžaduje nový postup podle odstavce 2.
6.  Odstavce 1 až 5 se nepoužijí v případech uvedených v článku 9.
7.  Tímto nařízením nejsou dotčeny směrnice …/… [o udělování koncesí]15, směrnice .…/….[o společnostech veřejných služeb]16 a směrnice …/… [o zadávání veřejných zakázek]17.
__________________
15 Návrh směrnice o udělování koncesních smluv KOM(2011)0897 v konečném znění
16 Návrh směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (KOM/2011/0895 v konečném znění)
17 Návrh směrnice o zadávání veřejných zakázek (KOM/2011/0896 v konečném znění).
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – návětí
1.   Členské státy se mohou rozhodnout, že uloží poskytovatelům závazky veřejné služby týkající se přístavních služeb s cílem zajistit:
1.   Členské státy určí příslušné orgány na svém území, které mohou být řídícím orgánem přístavu, oprávněným ukládat poskytovatelům závazky veřejné služby týkající se přístavních služeb s cílem zajistit alespoň jednu z následujících věcí:
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. b
b)  dostupnost služeb pro všechny uživatele;
b)  dostupnost služby pro všechny uživatele, poskytované v příslušných případech za rovných podmínek;
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  bezpečnost a zabezpečení přístavních činností nebo jejich udržitelnost z hlediska životního prostředí;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – písm. c b (nové)
cb)  poskytování řádně fungujících dopravních služeb veřejnosti a zajištění územní soudržnosti.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
3.  Členské státy určí příslušné orgány na svém území, kterým uloží tyto závazky veřejné služby. Příslušným orgánem může být řídící orgán přístavu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4
4.  Pokud příslušný orgán určený podle odstavce 3 není řídícím orgánem přístavu, vykonává tento příslušný orgán pravomoci stanovené v článcích 6 a 7 týkající se omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb na základě závazků veřejné služby.
4.  Pokud příslušný orgán určený podle odstavce 1 tohoto článku není řídícím orgánem přístavu, vykonává tento příslušný orgán pravomoci stanovené v článku 6 týkající se omezení počtu poskytovatelů přístavních služeb na základě závazků veřejné služby.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 5
5.  Pokud se příslušný orgán rozhodne uložit tyto závazky veřejné služby ve všech námořních přístavech, na které se vztahuje toto nařízení v určitém členském státě, uvědomí o těchto závazcích Komisi.
5.  Pokud se členský stát rozhodne uložit tyto závazky veřejné služby ve všech námořních přístavech, na které se vztahuje toto nařízení v určitém členském státě, uvědomí o těchto závazcích Komisi.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 6
6.  V případě narušení přístavních služeb, v souvislosti s nimiž jsou uloženy závazky veřejné služby, nebo v případě, že vznikne bezprostřední riziko takové situace, může příslušný orgán přijmout nouzové opatření. Nouzové opatření může mít podobu přímého zadání, v jehož rámci je služba přidělena jinému poskytovateli na dobu až jednoho roku. Během této doby příslušný orgán buď vypíše nové řízení k výběru poskytovatele přístavní služby podle článku 7, nebo použije článek 9.
6.  V případě narušení přístavních služeb, v souvislosti s nimiž jsou uloženy závazky veřejné služby, nebo v případě, že vznikne bezprostřední riziko takové situace, může příslušný orgán přijmout nouzové opatření. Nouzové opatření může mít podobu přímého zadání, v jehož rámci je služba přidělena jinému poskytovateli na dobu až jednoho roku. Během této doby příslušný orgán buď vypíše nové řízení k výběru poskytovatele přístavní služby, nebo použije článek 9. Kolektivní protestní akce, které probíhají v souladu s vnitrostátními právními předpisy příslušného členského státu nebo s platnými dohodami se sociálními partnery, se nepovažují za narušení přístavních služeb opravňující k přijetí nouzových opatření.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  V případech uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) může příslušný orgán rozhodnout, že bude poskytovat přístavní službu v rámci závazků veřejné služby sám, nebo uloží tyto závazky přímo právně samostatnému subjektu, který ovládá obdobným způsobem, jakým ovládá své vlastní útvary. V takovém případě se tento poskytovatel přístavních služeb pro účely tohoto nařízení považuje za interního provozovatele.
1.  Řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán může rozhodnout, že bude poskytovat přístavní službu sám, nebo prostřednictvím právně samostatného subjektu, který ovládá obdobným způsobem, jakým ovládá své vlastní útvary, za předpokladu, že se na všechny provozovatele poskytující dotčenou službu rovnocenně vztahuje článek 4. V takovém případě se tento poskytovatel přístavních služeb pro účely tohoto nařízení považuje za interního provozovatele.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Ovládání právně samostatného subjektu příslušným orgánem se považuje za obdobné ovládání vlastních útvarů pouze tehdy, pokud má příslušný orgán rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí právního subjektu, který ovládá.
2.  Ovládání právně samostatného subjektu řídícím orgánem přístavu nebo příslušným orgánem se považuje za obdobné ovládání vlastních útvarů pouze tehdy, pokud má řídící orgán přístavu nebo příslušný orgán rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí dotčeného právního subjektu.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3
3.  Internímu provozovateli se poskytování přidělené přístavní služby přizná pouze v přístavu (přístavech), pro které mu bylo poskytování přístavní služby zadáno.
3.  V případech uvedených v článku 8 se internímu provozovateli poskytování přidělené přístavní služby přizná pouze v přístavu (přístavech), pro které mu bylo poskytování přístavní služby zadáno.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 2
2.  Aniž by tím bylo dotčeno vnitrostátní právo a právo Unie, včetně kolektivních smluv mezi sociálními partnery, mohou řídící orgány přístavu požadovat, aby poskytovatel přístavních služeb určený na základě postupu stanoveného v článku 7, pokud tento poskytovatel není dosavadním poskytovatelem přístavních služeb, přiznal zaměstnancům, které předtím přijal do pracovního poměru dosavadní poskytovatel přístavních služeb, práva, na která by měli nárok, pokud by došlo k převodu ve smyslu směrnice 2001/23/ES.
2.  Aniž by tím bylo dotčeno vnitrostátní právo a právo Unie, včetně reprezentativních kolektivních smluv mezi sociálními partnery, požaduje příslušný orgán, aby poskytovatel přístavních služeb přiznal zaměstnancům pracovní podmínky na základě závazných vnitrostátních, regionálních nebo místních sociálních norem. V případě převodu zaměstnanců v důsledku změny poskytovatele služeb obdrží zaměstnanci, které předtím přijal do pracovního poměru dosavadní poskytovatel přístavních služeb, stejná práva, na která by měli nárok, pokud by došlo k převodu ve smyslu směrnice 2001/23/ES.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 3
3.  V případě, že řídící orgány přístavu vyžadují, aby poskytovatelé přístavních služeb jednali v souladu s určitými společenskými normami, pokud jde o poskytování příslušných přístavních služeb, budou v zadávací dokumentaci a ve smlouvách o poskytování přístavních služeb uvedeni dotčení pracovníci a budou zde uvedeny také transparentní informace o jejich smluvních právech a o podmínkách, za kterých mají tito zaměstnanci vykonávat přístavní služby.
3.  Řídící orgány přístavu nebo příslušný orgán vyžadují, aby všichni poskytovatelé přístavních služeb jednali v souladu se všemi společenskými a pracovními normami stanovenými ve vnitrostátním právu nebo v právu Unie a také s platnými kolektivními smlouvami v souladu s vnitrostátními zvyky a tradicemi. Pokud v rámci poskytování příslušných přístavních služeb dojde k převodu zaměstnanců, budou v zadávací dokumentaci a ve smlouvách o poskytování přístavních služeb uvedeni dotčení pracovníci a budou zde uvedeny také transparentní informace o jejich smluvních právech a o podmínkách, za kterých mají tito zaměstnanci vykonávat přístavní služby.
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
Článek 10 a
Odborná příprava a ochrana zaměstnanců
1.  Zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanci absolvovali nezbytnou odbornou přípravu k získání důkladné znalosti podmínek, v nichž je jejich práce vykonávána, a aby byli řádně proškoleni k tomu, aby dokázali čelit rizikům, jež jim v souvislosti s jejich prací mohou hrozit.
2.  Při plném respektování nezávislosti sociálních partnerů se výbor pro sociální dialog v odvětví přístavnictví působící na úrovni EU vyzývá, aby vypracoval pokyny pro stanovení požadavků na odbornou přípravu s cílem předcházet nehodám a zajistit nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Tyto požadavky na odbornou přípravu se pravidelně aktualizují s cílem snižovat soustavně výskyt nehod na pracovišti.
3.  Sociální partneři se vyzývají, aby vytvořili modely, které zajistí rovnováhu mezi výkyvy v poptávce po práci v přístavech a flexibilitou požadovanou u přístavních činností na jedné straně a kontinuitou a ochranou zaměstnání na straně druhé.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Článek 11
Tato kapitola a přechodná ustanovení článku 24 se nevztahují na služby odbavení nákladu a služby osobní dopravy.
Tato kapitola s výjimkou článku 10a a přechodná ustanovení článku 24 se nevztahují na služby odbavení nákladu, služby osobní dopravy a lodivodské služby.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 – návětí
2.  V případech, ve kterých řídící orgán přístavu, který je příjemcem veřejných finančních prostředků, poskytuje sám přístavní služby, je povinen vést účetnictví každé činnosti přístavních služeb odděleně od účetnictví svých jiných činností, a to tak, že:
2.  V případech, ve kterých řídící orgán přístavu, který je příjemcem veřejných finančních prostředků, poskytuje sám přístavní služby nebo zajišťuje bagrovací práce, je povinen vést účetnictví této činnosti nebo investice financované z veřejných prostředků odděleně od účetnictví svých jiných činností, a to tak, že:
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Pokud řídící orgán přístavu nebo sdružení přístavů vykonávají sami bagrovací práce a dostávají na tuto činnost veřejné finanční prostředky, nesmí vykonávat bagrovací práce v jiných členských státech.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3
3.  Veřejné finanční prostředky podle odstavce 1 zahrnují akciový kapitál nebo kvazikapitálové finanční prostředky, nevratné dotace, dotace vratné pouze za určitých okolností, poskytnutí půjček, včetně přečerpání úvěrů a záloh na kapitálové příspěvky, záruky poskytnuté řídícímu orgánu přístavu veřejnými orgány, vyplacené dividendy a nerozdělený zisk nebo jakoukoli jinou formu veřejné finanční podpory.
3.  Veřejné finanční prostředky podle odstavce 1 zahrnují akciový kapitál nebo kvazikapitálové finanční prostředky, nevratné dotace, dotace vratné pouze za určitých okolností, poskytnutí půjček, včetně přečerpání úvěrů a záloh na kapitálové příspěvky, záruky poskytnuté řídícímu orgánu přístavu veřejnými orgány nebo jakoukoli jinou formu veřejné finanční podpory.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4
4.  Řídící orgán přístavu uchovává veškeré informace týkající se finančních vztahů podle odstavce 1 a 2 tohoto článku tak, aby byly k dispozici Komisi a příslušnému nezávislému orgánu dohledu podle článku 17 po dobu pěti let od konce účetního období, kterého se tato informace týká.
4.  Řídící orgán přístavu uchovává veškeré informace týkající se finančních vztahů podle odstavce 1 a 2 tohoto článku tak, aby byly k dispozici Komisi a orgánu určenému podle článku 17 po dobu pěti let od konce účetního období, kterého se tato informace týká.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 5
5.  Řídící orgán přístavu poskytne Komisi a příslušnému nezávislému orgánu dohledu na vyžádání veškeré další informace, které považují za nezbytné k důkladnému posouzení předložených údajů a posouzení souladu s tímto nařízením. Tyto informace je třeba předat do dvou měsíců od data podání žádosti.
5.  Řídící orgán přístavu poskytne Komisi a orgánu určenému podle článku 17 v případě podání formální stížnosti a na vyžádání veškeré další informace, které považují za nezbytné k důkladnému posouzení předložených údajů a posouzení souladu s tímto nařízením. Tyto informace je třeba předat do dvou měsíců od data podání žádosti.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 7 a (nový)
7a.  Členské státy mohou rozhodnout, že se odstavec 2 tohoto článku nepoužije na jejich přístavy globální sítě, které nesplňují kritéria uvedená v čl. 20 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1315/2013 v případě neúměrné administrativní zátěže, za předpokladu, že jakékoliv přijaté veřejné finanční prostředky a jejich využití pro poskytování přístavních služeb budou v účetním systému i nadále zcela transparentní. Pokud se tak členské státy rozhodnou, uvědomí o tom Komisi předtím, než jejich rozhodnutí nabude účinnosti.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Poplatky za služby poskytované interním provozovatelem podle článku 9 a poplatky účtované poskytovateli přístavních služeb v případě omezení počtu poskytovatelů, kteří nebyli určeni na základě postupů, jež jsou otevřené, transparentní a nediskriminační, je třeba stanovit transparentním a nediskriminačním způsobem. Tyto poplatky odrážejí podmínky na konkurenčním relevantním trhu a nesmí být nepřiměřené ekonomické hodnotě poskytované služby.
1.  Poplatky za služby poskytované interním provozovatelem v rámci závazku veřejné služby, poplatky účtované za lodivodské služby, které nejsou poskytovány za podmínek reálné hospodářské soutěže, jakož i poplatky účtované poskytovateli přístavních služeb v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b), je třeba stanovit transparentním a nediskriminačním způsobem. Tyto poplatky odrážejí pokud možno co nejvíce podmínky na konkurenčním relevantním trhu a nesmí být nepřiměřené ekonomické hodnotě poskytované služby.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3
3.  Poskytovatel přístavní služby dá k dispozici příslušnému nezávislému orgánu dohledu podle článku 17 na vyžádání informace o prvcích, které slouží jako základ pro stanovení struktury a výše poplatků za přístavní služby, jež spadají pod uplatňování odstavce 1 tohoto článku. Součástí těchto informací je metodika použitá pro stanovení přístavních poplatků ve vztahu k zařízením a službám, k nimž se tyto poplatky za přístavní služby vztahují.
3.  Poskytovatel přístavní služby dá k dispozici orgánu určenému podle článku 17 v případě podání formální stížnosti a na vyžádání informace o prvcích, které slouží jako základ pro stanovení struktury a výše poplatků za přístavní služby, jež spadají pod uplatňování odstavce 1 tohoto článku. Součástí těchto informací je metodika použitá pro stanovení přístavních poplatků ve vztahu k zařízením a službám, k nimž se tyto poplatky za přístavní služby vztahují.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3
3.  Za účelem přispění k efektivnímu systému účtování poplatků za infrastrukturu stanoví strukturu a výši poplatků za přístavní infrastrukturu nezávislým způsobem řídící orgán přístavu, a to podle své vlastní obchodní strategie a investičního plánu, který odráží podmínky hospodářské soutěže na relevantním trhu, a v souladu s pravidly pro státní podporu.
3.  Za účelem přispění k efektivnímu systému účtování poplatků za infrastrukturu stanoví strukturu a výši poplatků za přístavní infrastrukturu nezávislým způsobem řídící orgán přístavu, a to podle své vlastní obchodní strategie a investičního plánu a v souladu s pravidly pro státní podporu a pravidly hospodářské soutěže.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 4
4.  Aniž je dotčen odstavec 3, mohou být poplatky za infrastrukturu přístavů odstupňovány v závislosti na obchodních postupech souvisejících s četností užívání přístavu či s cílem podpořit efektivnější využívání přístavní infrastruktury, pobřežní plavbu či vysokou environmentální výkonnost, energetickou účinnost či uhlíkovou účinnost dopravních služeb. Kritéria použitá pro odstupňování poplatků by měla být relevantní, objektivní, transparentní a nediskriminační a měla by náležitě zohledňovat pravidla hospodářské soutěže. Volný přístup k informacím o výsledném odstupňování výše poplatků je k dispozici zejména všem příslušným uživatelům přístavu.
4.  Aniž je dotčen odstavec 3, mohou být poplatky za infrastrukturu přístavů odstupňovány v závislosti na ekonomické strategii a politice územního plánování přístavu, mimo jiné se zřetelem k některým kategoriím uživatelů přístavu či k cíli podpořit efektivnější využívání přístavní infrastruktury, pobřežní plavbu či vysokou environmentální výkonnost, energetickou účinnost či uhlíkovou účinnost dopravních služeb. Kritéria použitá pro odstupňování poplatků by měla být spravedlivá, nediskriminační na základě státní příslušnosti a být v souladu s pravidly státní podpory a hospodářské soutěže. Řídící orgán přístavu může při stanovování poplatků zohlednit externí náklady. Řídící orgán přístavu může poplatky za infrastrukturu přístavů odstupňovat v závislosti na obchodních postupech.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5
5.  Komise je v případě potřeby zplnomocněna přijímat akty v přenesené pravomoci postupem podle článku 21 ve věci společných klasifikací plavidel, paliv a typu činností, podle nichž lze odstupňovat poplatky za infrastrukturu, a ve věci společných zásad pro účtování poplatků za přístavní infrastrukturu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 6
6.  Řídící orgán přístavu informuje uživatele přístavu a zástupce nebo sdružení uživatelů přístavu o struktuře a kritériích používaných ke stanovení výše poplatků za přístavní infrastrukturu, včetně celkových nákladů a výnosů sloužících jako základ pro stanovení struktury a výše poplatků za přístavní infrastrukturu. O veškerých změnách ve výši poplatků za přístavní infrastrukturu nebo ve struktuře či kritériích používaných ke stanovení těchto poplatků informuje uživatele přístavní infrastruktury nejméně tři měsíce předem.
6.  Řídící orgán přístavu informuje uživatele přístavu a zástupce nebo sdružení uživatelů přístavu transparentním způsobem o struktuře a kritériích používaných ke stanovení výše poplatků za přístavní infrastrukturu. O veškerých změnách ve výši poplatků za přístavní infrastrukturu nebo ve struktuře či kritériích používaných ke stanovení těchto poplatků informuje uživatele přístavní infrastruktury nejméně tři měsíce předem. Řídící orgán přístavu není povinen zveřejňovat rozdíly v poplatcích, které jsou výsledkem individuálních jednání.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 7
7.  Řídící orgán přístavu dá příslušnému nezávislému orgánu dohledu a Komisi na vyžádání k dispozici informace podle odstavce 4 a podrobný přehled nákladů a výnosů, které slouží jako základ pro stanovení struktury a výše poplatků za přístavní infrastrukturu, a informace o metodice použité ke stanovení poplatků za přístavní infrastrukturu ve vztahu k zařízením a službám, kterých se tyto přístavní poplatky týkají.
7.  Řídící orgán přístavu dá orgánu určenému podle článku 17 a Komisi v případě podání formální stížnosti a na vyžádání k dispozici informace podle odstavce 4 tohoto článku a výši poplatků za přístavní infrastrukturu a informace o metodice použité ke stanovení poplatků za přístavní infrastrukturu ve vztahu k zařízením a službám, kterých se tyto přístavní poplatky týkají.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
1.  Řídící orgán přístavu zřídí výbor zástupců provozovatelů plavidel, vlastníků nákladu nebo jiných uživatelů přístavu, kteří jsou povinni hradit poplatek za infrastrukturu nebo poplatek za přístavní služby či oba poplatky. Tento orgán se bude nazývat „poradní výbor uživatelů přístavu“.
vypouští se
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Řídící orgán přístavu jednou ročně před stanovením poplatků za přístavní infrastrukturu s poradním výborem uživatelů přístavu konzultuje strukturu a výši těchto poplatků. Poskytovatelé přístavních služeb podle článku 6 a článku 9 jednou ročně před stanovením poplatků za přístavní služby konzultují s poradním výborem uživatelů přístavu strukturu a výši těchto poplatků. Řídící orgán přístavu poskytne pro tyto konzultace vhodná zařízení a je poskytovateli přístavních služeb informován o výsledcích konzultace.
2.  Řídící orgán přístavu zajistí, aby byly zavedeny odpovídající mechanismy pro konzultace s uživateli přístavu, včetně příslušných provozovatelů integrované dopravy. V případě podstatných změn poplatků za přístavní infrastrukturu provede konzultace s uživateli přístavu. Poskytovatelé přístavních služeb sdělí uživatelům přístavu odpovídající informace o struktuře poplatků za přístavní služby a kritériích používaných k jejich stanovení. Interní provozovatelé poskytující služby v rámci závazku veřejné služby a poskytovatelé přístavních služeb podle čl. 6 odst. 1 písm. b) jednou ročně a před stanovením poplatků za přístavní služby konzultují s uživateli přístavu strukturu a výši těchto poplatků. Řídící orgán přístavu poskytne pro tyto konzultace vhodné mechanismy a je poskytovateli přístavních služeb informován o výsledcích konzultace.
Povinnosti uvedené v tomto odstavci mohou být uloženy orgánům, a to i orgánům odlišného složení, které již byly v rámci přístavu zřízeny.
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1 – návětí
1.  Řídící orgán přístavu pravidelně konzultuje strany, jako např. podniky se sídlem v přístavu, poskytovatele přístavních služeb, provozovatele plavidel, majitele nákladu, provozovatele pozemní dopravy a orgány veřejné správy působící v přístavu, v těchto otázkách:
1.  Řídící orgán přístavu pravidelně konzultuje příslušné strany působící v přístavu a případně i orgány veřejné správy odpovědné za plánování dopravní infrastruktury v těchto otázkách:
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  důsledky plánování a rozhodnutí o územním plánu z hlediska environmentální výkonnosti;
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1 – písm. c b (nové)
cb)  opatření, která mají v přístavním areálu zaručovat a zvyšovat bezpečnost, včetně zdraví a bezpečnosti pracovníků přístavu a informací o přístupu k odborné přípravě pracovníků přístavu.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 17 – název
Nezávislý orgán dohledu
Nezávislý dohled
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby na území každého z nich sledoval a zajišťoval dohled nad uplatňováním nařízení ve všech námořních přístavech, na které se vztahuje toto nařízení, nezávislý orgán dohledu.
1.  Členské státy zajistí, aby na území každého z nich byly zavedeny účinné mechanismy pro vyřizování stížností ve všech námořních přístavech, na které se vztahuje toto nařízení. Za tím účelem členské státy určí jeden nebo více orgánů.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2
2.  Nezávislý orgán dohledu je právně samostatný a funkčně nezávislý ve vztahu k jakémukoli řídícímu orgánu přístavu nebo poskytovatelům přístavních služeb. Členské státy, které si podrží vlastnictví přístavů nebo kontrolu nad nimi či nad řídícími orgány přístavu, zajistí efektivní strukturální oddělení funkcí, jež se týkají dohledu nad tímto nařízením a jeho sledování, a činností spojených s tímto vlastnictvím nebo kontrolou. Nezávislý orgán dohledu vykonává své pravomoci nestranně a transparentně a s patřičným přihlédnutím k právu svobodně podnikat.
2.  Nezávislý dohled je prováděn způsobem, který vylučuje střety zájmů a je právně samostatný a funkčně nezávislý ve vztahu k jakémukoli řídícímu orgánu přístavu nebo poskytovatelům přístavních služeb. Členské státy, které si podrží vlastnictví přístavů nebo kontrolu nad nimi či nad řídícími orgány přístavu, zajistí, aby došlo k efektivnímu strukturálnímu oddělení funkcí, jež se týkají vyřizování stížností, a činností spojených s tímto vlastnictvím nebo kontrolou. Nezávislý dohled je nestranný a transparentní a patřičně zohledňuje právo svobodně podnikat.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3
3.  Nezávislý orgán dohledu řeší stížnosti podané kteroukoli stranou s legitimním zájmem a spory, které mu byly předloženy, jež vyvstaly v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení.
3.  Členské státy zajistí, aby uživatelé přístavu a další příslušné zúčastněné strany byli informováni o tom, kde a jak podat stížnost, včetně uvedení orgánů odpovědných za řešení stížností uvedených v čl. 12 odst. 5, čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 7.
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4
4.  V případě, že vznikne spor mezi stranami usazenými v různých členských státech, příslušným orgánem k řešení tohoto sporu je nezávislý orgán dohledu členského státu, v němž se nachází přístav, ve kterém se předpokládá původ sporu.
4.  V případě, že vznikne spor mezi stranami usazenými v různých členských státech, je k řešení tohoto sporu příslušný členský stát, v němž se nachází přístav, ve kterém se předpokládá původ sporu. Dotčené členské státy navzájem spolupracují a vyměňují si informace o své práci.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 5
5.  Nezávislý orgán dohledu má právo vyžadovat, aby řídící orgány přístavů, poskytovatelé přístavních služeb a uživatelé přístavu předložili informace potřebné k zajištění sledování a dohledu nad uplatňováním tohoto nařízení.
5.  V případě, že kterákoli strana s legitimním zájmem podá formální stížnost, má příslušný orgán provádějící nezávislý dohled právo vyžadovat, aby řídící orgány přístavů, poskytovatelé přístavních služeb a uživatelé přístavu předložili nezbytné informace.
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 6
6.  Nezávislý orgán dohledu může vydávat stanoviska na žádost příslušného orgánu členského státu v jakýchkoli otázkách v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení.
vypouští se
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 7
7.  Nezávislý orgán dohledu se může při řešení stížností nebo sporů obrátit na poradní výbor uživatelů dotčeného přístavu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 8
8.  Rozhodnutí nezávislého orgánu dohledu mají závaznou platnost, aniž by tím byla dotčena možnost soudního přezkumu.
8.  Rozhodnutí příslušného orgánu provádějícího nezávislý dohled mají závaznou platnost, aniž by tím byla dotčena možnost soudního přezkumu.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 9
9.  Členské státy oznámí Komisi totožnost nezávislých orgánů dohledu nejpozději do 1. července 2015 a následně rovněž jakoukoli změnu této totožnosti. Komise zveřejní a aktualizuje seznam nezávislých orgánů dohledu na svých internetových stránkách.
9.  Členské státy oznámí Komisi do ...* mechanismy a postupy, které zavedly s cílem dodržet odstavce 1 a 2 tohoto článku, a bezodkladně pak veškeré jejich následné změny. Komise zveřejní a aktualizuje seznam příslušných orgánů na svých internetových stránkách.
__________________
* 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Článek 18
Článek 18
vypouští se
Spolupráce mezi nezávislými orgány dohledu
1.  Nezávislé orgány dohledu si vyměňují informace o své práci a o svých zásadách a postupech při rozhodování s cílem umožnit jednotné provádění tohoto nařízení. Za tímto účelem se zapojí do činnosti sítě, jejíž účastníci se scházejí v pravidelných intervalech, a to nejméně jednou za rok, a v rámci této sítě spolupracují. Komise se zapojí do činnosti této sítě, koordinuje ji a podporuje.
2.  Nezávislé orgány dohledu úzce spolupracují za účelem vzájemné pomoci při plnění svých úkolů, včetně provádění šetření potřebných k řešení stížností a sporů v případech týkajících se přístavů v jednotlivých členských státech. Za tímto účelem nezávislý orgán dohledu dá k dispozici jinému takovému orgánu na základě opodstatněné žádosti informace, které jsou nezbytné k tomu, aby umožnily dotčenému orgánu plnit jeho povinnosti podle tohoto nařízení.
3.  Členské státy zajistí, aby nezávislé orgány dohledu na odůvodněnou žádost poskytly Komisi informace potřebné k provedení jejích úkolů. Informace požadované Komisí jsou přiměřené vzhledem k provedení těchto úkolů.
4.  Pokud nezávislý orgán dohledu považuje určité informace za důvěrné v souladu s pravidly Unie nebo vnitrostátními pravidly upravujícími zachování důvěrnosti v podnikání, pak zachování důvěrnosti zajistí jiný vnitrostátní orgán dohledu a Komise. Tyto informace lze použít pouze k účelům, pro které byly vyžádány.
5.  Na základě zkušeností nezávislých orgánů dohledu a zkušeností s činnostmi sítě podle odstavce 1 a za účelem zajištění efektivní spolupráce může Komise přijmout společné zásady pro vhodné mechanismy pro výměnu informací mezi nezávislými orgány dohledu. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 22 odst. 2.
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1
1.  Jakákoli strana s legitimním zájmem má právo se odvolat proti rozhodnutím nebo jednotlivým opatřením přijatým podle tohoto nařízení příslušnými orgány, řídícím orgánem přístavu nebo nezávislým orgánem dohledu k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Odvolacím orgánem může být soud.
1.  Jakákoli strana s legitimním zájmem má právo se odvolat proti rozhodnutím nebo jednotlivým opatřením přijatým podle tohoto nařízení příslušnými orgány, řídícím orgánem přístavu nebo orgánem určeným podle článku 17 k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Odvolacím orgánem může být soud.
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1
Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi příslušná ustanovení nejpozději do 1. července 2015 a bezodkladně pak veškeré následné související změny.
Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi příslušná ustanovení do ...* a bezodkladně pak veškeré následné související změny.
__________________
* 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Článek 21
Článek 21
vypouští se
Výkon přenesené pravomoci
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 14 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 14 vstoupí v platnost pouze v případě, že Evropský parlament ani Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě námitku nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada informují Komisi, že nebudou vznášet námitku. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Článek 22
Článek 22
vypouští se
Postup ve výboru
1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Článek 23
Nejpozději tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování a účinnosti tohoto nařízení, kterou případně doprovodí dalšími vhodnými návrhy.
Pro účely hodnocení fungování a účinnosti tohoto nařízení jsou Evropskému parlamentu a Radě předkládány pravidelné zprávy. Do ...* předloží Komise první zprávu a poté každé tři roky předloží pravidelnou zprávu, kterou případně doprovodí dalšími vhodnými návrhy. V těchto zprávách Komise zohlední veškerý pokrok, jehož dosáhl výbor pro sociální dialog v odvětví přístavnictví působící na úrovni EU.
________________
* Čtyři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Článek 25
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se s účinkem ode dne 1. července 2015.
Použije se s účinkem ode dne ...*.
__________________
* 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 61 odst.2, druhého pododstavce jednacího řádu(A8-0023/2016).


Harmonizované indexy spotřebitelských cen ***I
PDF 401kWORD 91k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a o zrušení nařízení (ES) č. 2494/95 (COM(2014)0724 – C8-0283/2014 – 2014/0346(COD))
P8_TA(2016)0070A8-0313/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0724),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0283/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 13. března 2015(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. prosince 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8‑0313/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. března 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/792.)

(1) Úř. věst. C 175, 29.5.2015, s. 2.


Výroční zpráva za rok 2014 o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům
PDF 556kWORD 164k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2016 k výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům (2015/2128(INI))
P8_TA(2016)0071A8-0026/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. července 2015 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2014“ (COM(2015)0386) a na její doprovodné pracovní dokumenty (SWD(2015)0151, SWD(2015)0152, SWD(2015)0153, SWD(2015)0154, SWD(2015)0155 a SWD(2015)0156),

–  s ohledem na výroční zprávu úřadu OLAF za rok 2014,

–  s ohledem na zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2014,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2015 nazvané „Ochrana rozpočtu EU do konce roku 2014“ (COM(2015)0503),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. září 2015 nazvané: Boj proti korupci v EU: reakce na obavy podniků a občanské společnosti (CCMI/132),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2014 nazvané „Zpráva o boji proti korupci v EU“ (COM(2014)0038),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES(1),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který dne 17. července 2013 předložila Komise (COM(2013)0534),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999(2),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363), který dne 11. července 2012 předložila Komise,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2011 o úsilí EU v boji proti korupci(4), na své prohlášení ze dne 18. května 2010 o úsilí Unie v boji proti korupci(5) a na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(6),

–  s ohledem na zprávu o výpadcích příjmů z DPH z roku 2015, kterou nechala vypracovat Evropská komise,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora o zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-105/14 – Taricco a další,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0026/2016),

A.  vzhledem k tomu, že členské státy a Komise sdílejí odpovědnost za plnění přibližně 80 % rozpočtu Unie; vzhledem k tomu, že členské státy jsou primárně odpovědné za výběr vlastních zdrojů, mimo jiné v podobě DPH a cel;

B.  vzhledem k tomu, že rozumné veřejné výdaje a ochrana finančních zájmů EU by měly být klíčovými prvky politik EU, aby se zvýšila důvěra občanů, kteří by měli být ujištěni, že jsou jejich peníze využívány řádně, efektivně a účinně; vzhledem k tomu, že řádné finanční řízení by mělo spojeno s přístupem založeným na co nejlepším využití každého eura;

C.  vzhledem k tomu, že k dosažení dobrých výsledků je třeba, aby byly prostřednictvím auditů výkonnosti pravidelně hodnoceny vstupy, výstupy, výsledky a dopady;

D.  vzhledem k tomu, že v důsledku různorodosti právních a správních systémů v členských státech je odstraňování nesrovnalostí a boj proti podvodům v tomto prostředí velmi náročnou výzvou, a vzhledem k tomu, že by Komise tudíž měla postupovat aktivněji a vynaložit ještě větší úsilí, aby boj s podvody a korupcí došel skutečného uplatnění a vedl k hmatatelnějším a uspokojivějším výsledkům;

E.  vzhledem k tomu, že pro ochranu finančních zájmů Unie prostřednictvím vyšetřování podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nezákonných činností je příslušný Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF); vzhledem k tomu, že byl zřízen dozorčí výbor úřadu OLAF, který má posílit a zaručit nezávislost tohoto úřadu pomocí pravidelného sledování toho, jak je naplňována jeho vyšetřovací úloha; vzhledem k tomu, že dozorčí výbor sleduje zejména vývoj týkající se uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování na základě informací, které mu v souladu s čl. 7 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 poskytuje generální ředitel;

F.  vzhledem k tomu, že korupce zasahuje všechny členské státy a stojí přibližně 120 miliard EUR ročně, jak je uvedeno v první zprávě Komise věnované protikorupční politice EU, zveřejněné v únoru 2014;

G.  vzhledem k tomu, že korupce může pomáhat financovat činnost organizovaného zločinu nebo teroristických sítí v Evropě; vzhledem k tomu, že korupce taktéž podrývá důvěru občanů v orgány a instituce a demokratické procesy;

H.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům a korupci je nejen civilizačním předpokladem založeným na etických zásadách vlastních právnímu státu, ale přispívá také ke konkurenceschopnosti Unie ve světovém hospodářství;

1.  bere na vědomí zprávu Komise nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2014“; žádá Komisi, aby ve svých výročních zprávách o ochraně finančních zájmů EU rychleji reagovala na žádosti Parlamentu;

Odhalování a oznamování nesrovnalostí

2.  konstatuje, že všechny oznámené nesrovnalosti představují souhrnně částku ve výši přibližně 3,24 miliardy EUR; zdůrazňuje, že se celkový finanční dopad podvodných a nepodvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2014 zvýšil oproti roku 2013 o 36 %, přičemž počet nesrovnalostí se zvýšil o 48 %; zdůrazňuje, že z oznámených nesrovnalosti mělo 2,27 miliardy EUR, tj. 1,8 % celkových plateb, souvislost s výdaji;

3.  zdůrazňuje, že v roce 2014 bylo Komisi oznámeno celkem 16 473 nesrovnalostí, z nichž se v 1 649 případech jednalo o podvodné nesrovnalosti, které souhrnně představovaly částku ve výši 538,2 milionu EUR; konstatuje, že podvodné nesrovnalosti související s výdaji představovaly 362 milionů EUR, tj. 0,26 % celkových plateb, a podvodné nesrovnalosti související s příjmy souhrnně představovaly 176,2 milionu EUR, tj. 0,88 % hrubých tradičních vlastních zdrojů vybraných v roce 2014;

4.  zdůrazňuje, že se celkový finanční dopad nepodvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2014 zvýšil oproti roku 2013 o 47 %, přičemž jejich počet se snížil o 5 %; dále konstatuje, že nepodvodnými nesrovnalostmi souvisejícími s výdaji bylo zatíženo 1,54 % celkových plateb a nepodvodnými nesrovnalostmi souvisejícími s příjmy bylo zatíženo 3,66 % hrubých tradičních vlastních zdrojů vybraných v roce 2014;

5.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala plnou odpovědnost za zpětné získávání finančních prostředků neoprávněně vyplacených z rozpočtu EU a lepší vybírání vlastních prostředků a aby stanovila jednotné zásady pro podávání zpráv ve všech členských státech s cílem zajistit shromažďování vhodných, srovnatelných a přesných údajů;

6.  zdůrazňuje, že nesrovnalosti nepodvodného charakteru jsou často spojeny s nedostatečnou znalostí složitých pravidel a požadavků; je přesvědčen, že zjednodušení pravidel a postupů členskými státy a Komisí množství nesrovnalostí nepodvodného charakteru sníží; domnívá se, že v boji proti nesrovnalostem a podvodům je důležité, aby všechny institucionální orgány na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni a také široká veřejnost měly o této problematice povědomí; konstatuje, že je nezbytné vytvořit ve všech institucích a orgánech, které jsou zapojeny do provádění fondů, kulturu napomáhající předcházení podvodům a boji proti nim, a vyzývá členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů;

7.  připomíná, že s cílem uvést finance do udržitelnější podoby jsou členské státy zapojeny do probíhající fiskální konsolidace a zdrženlivosti, a je pevně přesvědčen, že všechny dostupné zdroje je třeba investovat v členských státech s cílem podpořit udržitelný hospodářský růst; je přesvědčen, že musí být podniknuty všechny kroky nezbytné k prevenci a zastavení veškerého podvodného jednání v oblasti obchodní politiky a s ní spojených prostředků, přičemž tyto kroky budou kombinovat všechny příslušné nástroje dané politiky (jako je kriminální vyšetřování, vývoj spolehlivých modelů analýzy a úsilí o řešení nedostatků a selhání související s nedostatečnou politikou Komise); vyzývá členské státy, aby vynaložily ještě větší úsilí k zajištění toho, že prostředky z rozpočtu EU na projekty přispívající k růstu a vytváření pracovních míst v Evropě a na vymáhání celního dluhu po odhalení podvodů budou správně využívány; zdůrazňuje, že z obecného hlediska by boj proti nedovolenému obchodu a nezákonným finančním tokům měl i nadále být jednou z předních priorit EU i členských států;

8.  vítá skutečnost, že Komise přijala víceletou strategii proti podvodům, která má napomoci odstranit výrazné rozdíly v počtu nesrovnalostí oznamovaných jednotlivými členskými státy;

Příjmy – vlastní zdroje

9.  se znepokojením konstatuje, že objem tradičních vlastních zdrojů zatížených podvody byl v roce 2014 o 191 % vyšší než v roce 2013 a objem tradičních vlastních zdrojů zatížených nepodvodnými nesrovnalostmi byl v roce 2014 ve srovnání s předchozím rokem vyšší o 146 %;

10.  je znepokojen tím, že průměrná míra zpětně získaných tradičních vlastních zdrojů na členský stát jak za podvodné, tak nepodvodné nesrovnalosti činila za rok 2014 24 %, což představuje historické minimum; naléhavě vyzývá členské státy, aby dlužné částky získávaly zpět rychleji, a zejména naléhá na ty členské státy, které musí získat zpět nejvyšší částky, aby své vymáhání zlepšily;

11.  je znepokojen výpadkem příjmů z DPH a odhadovanými ztrátami při výběru DPH, které v roce 2013 činily 168 miliard EUR; zdůrazňuje skutečnost, že ve 13 z 26 členských států, které byly v roce 2014 prověřovány, přesahovala odhadována průměrná ztráta DPH 15,2 %; zdůrazňuje, že Komise nemá přístup k výměně informací mezi členskými státy, k níž dochází za účelem prevence a potírání tzv. „kolotočových“ podvodů; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na práci v rámci platformy Eurofisc ve všech oblastech její činnosti, a usnadnily tak výměnu informací s cílem přispívat k boji proti podvodům; připomíná, že je v pravomoci Komise kontrolovat opatření přijatá členskými státy a dohlížet na ně; vyzývá proto Komisi, aby v plné míře využila svých výkonných pravomocí, které ji umožňují pomáhat členským státům v boji proti podvodům s DPH a vyhýbání se daňové povinnosti a rovněž členské státy kontrolovat; bere na vědomí skutečnost, že Komise od roku 2013 používá mechanismus rychlé reakce, aby se vypořádala s hromadnými a náhlými podvody v oblasti DPH;

12.  vybízí Komisi, aby vytvořila mechanismus, který bude společnosti motivovat k tomu, aby pravidelně platily daně a nevyhýbaly se daňovým povinnostem;

13.  konstatuje, že agentura Eurojust a úřad Europol podporují stále více koordinačních center; vítá výsledky přeshraničních operací Vertigo 2 a 3 a účinnou spolupráci mezi donucovacími a soudními orgány z Německa, Polska, Nizozemska, Spojeného království, Belgie, Španělska, České republiky a Švýcarska směřující ke zneškodnění zločineckých sítí, které jsou odpovědné za podvody v oblasti daňových příjmů, včetně DPH, v hodnotě zhruba 320 milionů EUR;

14.  vyjadřuje znepokojení, pokud jde o celní kontroly a s nimi související výběr cel, která představují jeden z vlastních zdrojů rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že kontroly k ověření toho, zda dovozci dodržují právní předpisy o clech a dovozu, provádějí celní orgány členských států, a zdůrazňuje, že podle zjištění Účetního dvora se kvalita těchto kontrol mezi jednotlivými členskými státy liší; vyzývá Komisi, aby aktualizovala Průvodce celním auditem, vydaný v roce 2014, s cílem odstranit nedostatky, na které poukázal Účetní dvůr, např. v otázkách týkajících se zacházení s dovezeným zbožím procleným v jiném členském státě;

Výdaje

15.  se znepokojením konstatuje, že počet nesrovnalostí souvisejících s výdaji, jež byly v roce 2014 oznámeny jako podvodné, se po 76 % nárůstu v roce 2013 snížil pouze o 4 %; naléhavě žádá příslušné orgány, aby přijaly veškerá opatření nutná ke snížení počtu podvodných nesrovnalostí, nikoli však na úkor norem kontroly;

16.  je znepokojen stálým nárůstem počtu oznamovaných nepodvodných nesrovnalostí souvisejících s přímo spravovanými fondy EU, a to jak z hlediska počtu případů, tak finančního objemu; je překvapen tím, že se počet podvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2014 oproti předchozímu roku zčtyřnásobil, a žádá Komisi, aby poskytla podrobná vysvětlení a učinila nezbytné kroky v boji proti tomuto trendu;

17.  je proto znepokojen tím, že v roce 2014 se nejvíce oznámených podvodných nesrovnalostí týkalo odvětví rozvoje venkova, v němž došlo k největšímu nárůstu ve srovnání s rokem 2013; poukazuje na to, že přibližně 71 % celkového počtu podvodných nesrovnalostí oznámených v oblasti přírodních zdrojů (zemědělství, rozvoj venkova a rybolov) pochází z Maďarska, Itálie, Polska, Rumunska;

18.  konstatuje, že míra zpětného získávání prostředků členskými státy pro Evropský zemědělský záruční fond je pod celkovým průměrem a že do konce roku 2014 nebyla zpětně získána ani polovina prostředků souvisejících s nesrovnalostmi zjištěnými v roce 2009; poukazuje na významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o jejich schopnost zpětně získávat nesprávně vyplacené částky zjištěné v rámci společné zemědělské politiky, a naléhavě žádá Bulharsko, Francii, Řecko a Slovensko, aby výrazně zlepšily své výsledky; uznává, že mechanismus schvalování účetní závěrky (pravidlo „50/50“) představuje pro členské státy silnou motivaci, aby neoprávněně vyplacené částky z Evropského zemědělského fondu získávaly od příjemců zpět co nejrychleji; lituje toho, že rok 2014 byl již třetím rokem po sobě, kdy byl zaznamenán nárůst počtu případů podvodných nesrovnalostí v souvislosti s Evropským zemědělským záručním fondem, a čtvrtým rokem po sobě, ve kterém došlo k nárůstu počtu podvodů oznámených v oblasti rozvoje venkova; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly finanční prostředky rychleji získávány zpět;

19.  bere na vědomí, že nesrovnalosti spojené se společnou rybářskou politikou v roce 2014 se po ročním maximu v roce 2013 opět vrátily na úroveň srovnatelnou s rokem 2012; konstatuje, že v období 2010–2014 byly nejčastěji odhalovány nesrovnalosti z kategorie „Nezpůsobilost opatření/projektu k pomoci“, po níž následovala kategorie „Porušení pravidel zadávání veřejných zakázek“;

20.  konstatuje, že pokud jde o programové období politiky soudržnosti v letech 2007–2013, bylo v roce 2014 oznámeno 306 podvodných nesrovnalostí, což oproti roku 2013 představuje pokles o 5 %; je vážně znepokojen tím, že v roce 2014 došlo v porovnání s rokem 2013 k nárůstu objemu finančních prostředků zatížených podvodnými nesrovnalostmi, a to o více než 115 milionů EUR (76 %), což je zejména důsledek výrazného zvýšení částek (660 %) zahrnutých do Fondu soudržnosti; konstatuje, že ze 74 případů, v nichž byly v rámci politiky soudržnosti zjištěny podvody, jich v období let 2008–2014 61 (82 %) oznámily tři členské státy – Německo (42 případů), Polsko (11 případů) a Slovinsko (8 případů); vyjadřuje znepokojení nad tím, že 14 členských států v tomto období zjistilo 0% míru podvodů, což může vyvolávat pochybnosti ohledně účinnosti jejich systémů kontroly;

21.  je rovněž znepokojen tím, že se v oblasti soudržnosti zvětšila celková prodleva mezi okamžikem, kdy dojde k nesrovnalosti, jejím odhalením a konečným oznámením Komisi, a to až na 3 roky a 4 měsíce; připomíná, že po odhalení nesrovnalosti následují další postupy (příkazy k vrácení prostředků, vyšetřování úřadu OLAF apod.); naléhavě vyzývá Komisi, aby s členskými státy spolupracovala na zlepšení účinnosti jejich postupů odhalování a oznamování;

22.  vítá všeobecný pokles oznámených nesrovnalostí v rámci předvstupní pomoci; vyjadřuje politování nad rostoucím trendem, pokud jde o nesrovnalosti v souvislosti s nástrojem předvstupní pomoci od roku 2010, a to jak pokud jde o výši částky, tak o počet případů, přičemž hlavním původcem tohoto negativního vývoje je Turecko, a vyzývá Komisi, aby učinila maximum pro zlepšení situace především s ohledem na nadcházející proces posílené spolupráce mezi EU a Tureckem;

Zjištěné problémy a potřebná opatření

Lepší podávání zpráv

23.  se znepokojením konstatuje, že přes četné výzvy Parlamentu, aby byly ve všech členských státech zavedeny jednotné zásady pro oznamování, je situace i nadále velmi neuspokojivá a stále existují podstatné rozdíly v počtu podvodných a nepodvodných nesrovnalostí, které jednotlivé členské státy oznamují; domnívá se, že tento problém vytváří zkreslenou představu o skutečném stavu míry nesrovnalostí a ochrany finančních zájmů EU; naléhavě vybízí Komisi, aby vynaložila značné úsilí o vyřešení problému, který představují odlišné přístupy členských států k odhalování nesrovnalostí a nejednotné výklady při uplatňování právního rámce EU;

24.  vítá závazek Komise dvakrát ročně zveřejňovat zprávu EU o boji proti korupci, a očekává, že příští zpráva bude k dispozici na počátku roku 2016; žádá Komisi, aby do zprávy začlenila kapitolu o výsledcích, kterých dosahují orgány a instituce EU v boji proti korupci, a aby provedla další analýzu na úrovni orgánů a institucí EU ohledně toho, jaké politiky jsou prováděny, s cílem určit vnitřní kritické faktory, zranitelné oblasti a rizikové činitele podporující korupci;

25.  vyzývá Komisi, aby sjednotila rámec pro oznamování podezření na podvod a aby zavedla pravidla pro oznamování všech soudních kroků přijatých v členských státech v souvislosti s případným podvodným využíváním zdrojů EU a požadovala přitom, aby v oznámeních byly výslovně uváděny soudní kroky přijaté na základě soudních doporučení úřadu OLAF;

26.  vyzývá Komisi, aby na základě požadavků stanovených ve Stockholmském programu rozvinula systém důsledných ukazatelů a snadno použitelných, jednotných kritérií k měření úrovně korupce v členských státech a aby vyhodnotila protikorupční politiky členských států; je znepokojen, pokud jde o spolehlivost a kvalitu údajů pocházejících z členských států; vyzývá proto Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit poskytování komplexních, přesných a spolehlivých údajů a měla při tom na paměti cíl spočívající v úplném provádění systému jednotného auditu; vyzývá Komisi, aby vytvořila index korupce s cílem rozčlenit členské státy do kategorií;

27.  vyzývá Komisi, aby členským státům při každoročním vyhodnocování jejich výsledků v boji proti korupci poskytovala přesná doporučení v zájmu usnadnění postupného a kontinuálního plnění povinností, které na sebe každý členský stát v oblasti boje proti korupci vzal;

28.  opětovně vyzývá Komisi, aby urychleně prosadila právní předpisy o minimální úrovni ochrany oznamovatelů v EU; vyzývá evropské orgány, aby pozměnily služební řád tak, aby úředníky nejenom formálně zavazoval k oznamování nesrovnalostí, ale také aby stanovil přiměřenou ochranu pro oznamovatele; vyzývá evropské orgány, které tak dosud neučinily, i ostatní subjekty, aby bezodkladně prováděly čl. 22 písm. c) služebního řádu; naléhavě žádá všechny orgány a instituce EU, aby přijaly interní předpisy týkající se whistleblowingu ze strany zaměstnanců a jejich povinností, jež by byly zaměřeny na ochranu oznamovatelů; domnívá se, že tyto předpisy by měly být výslovně rozšířeny na oznamovatele odhalující podvody v souvislosti s mezinárodními dohodami, včetně obchodních dohod;

29.  zdůrazňuje význam přístupu k informacím a transparentnosti lobbingu i využívání finančních prostředků EU na podporu činnosti nezávislých organizací v této oblasti;

30.  je přesvědčen, že míru transparentnosti by bylo možno zvýšit vytvořením „legislativní stopy“ lobbistů v EU, s cílem přejít od dobrovolného k povinnému rejstříku EU pro všechny lobbistické činnosti zaměřené na veškeré orgány a instituce EU;

31.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala ve striktní politice přerušování a pozastavování plateb v souladu s příslušným právním základem; vítá skutečnost, že Komise přijala nové rozhodnutí o mechanismu včasného varování; očekává vytvoření komplexního systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, který má Komise navrhnout; vyzývá Komisi, aby členské státy a místní orgány lépe informovala o provádění své politiky s ohledem na to, že by tento proces neměl být oslabován politickými úvahami;

32.  požaduje proto, aby byl článek 325 SFEU uplatňován horizontálně ve všech politikách EU a aby se opatření neomezovala pouze na reakci na podvody, ale rovněž na jejich prevenci; vyzývá k dodržování článku 325 SFEU a zejména jeho odstavce 5 o výročních zprávách, které jsou v současné době předkládány s ročním zpožděním; požaduje zejména zjednodušení způsobu, kterým jsou dotace EU využívány v rámci politiky soudržnosti; požaduje, aby se dodržovaly dohodnuté postupy a aby došlo k ratifikaci dohod o boji proti podvodům na regionální a mezinárodní úrovni, jež byly uzavřeny mezi Unií a třetími zeměmi nebo organizacemi třetích stran; požaduje, aby byla přijata opatření v návaznosti na doporučení pro akční plán obsažená v usnesení Parlamentu ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy(7), zejména pokud jde o doporučení 130 týkající se viditelnosti opatření přijatých členskými státy v rámci boje proti podvodům a organizované trestné činnosti a bod 131 týkající se všeobecného akčního plánu boje proti organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz na období 2014–2019 (body i až xxi); požaduje, aby byly zveřejněny první výsledky uplatňování směrnice proti padělání peněz; požaduje dále, aby bylo poskytnuto více informací o nástrojích úřadu OLAF v oblasti boje proti korupci a o koordinaci postupů členských států při zpětném získávání částek vyplacených v důsledku podvodu;

33.  žádá, aby EU podala přihlášku ke členství ve Skupině států proti korupci (GRECO), která vznikla v rámci Rady Evropy;

34.  vítá skutečnost, že v roce 2014 bylo uplatňováno 48 dohod zahrnujících vzájemnou administrativní pomoc celkem v 71 zemích, přičemž s dalšími 49 zeměmi včetně významných obchodních partnerů jako USA nebo Japonsko probíhají jednání, a žádá, aby byl Evropský parlament o vývoji těchto jednání neustále informován; zdůrazňuje, že pro ochranu zájmů EU v zájmu účinného boje s podvody je nutné dohlížet na to, aby stávající právní předpisy byly účinně uplatňovány a aby mezinárodní závazky byly dodržovány všemi stranami, včetně příslušných ustanovení o sankcích namířených proti podvodům a korupci; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s dalšími zeměmi v oblasti opatření proti podvodům a zavedla nová opatření pro administrativní spolupráci; vyzývá Komisi, aby nadále do všech mezinárodních dohod EU zahrnovala ustanovení zaměřená proti podvodům a korupci, tak, aby připravila půdu pro posílenou spolupráci v oblasti boje proti organizovanému zločinu, pašování a dalším formám nezákonného nebo nedovoleného obchodu;

35.  vítá klíčovou úlohu, již hraje program makrofinanční pomoci EU (MFA) v podpoře reforem u nejbližších obchodních partnerů EU; žádá, aby Komise nadále podávala zprávy Parlamentu a členským státům s cílem zajistit, že všechny finanční prostředky budou využívány v plném souladu se základním nařízením, jakož i s regionální soudržností a prosazováním regionální stability, čímž se omezí riziko zneužívání vratných úvěrů; požaduje dlouhodobé posouzení toho, jaký vliv mají programy makrofinanční pomoci na boj proti korupci a podvodům v přijímajících zemích.

36.  opakuje svou výzvu, aby účetní dvory jednotlivých členských států zveřejnily vnitrostátní prohlášení, která by objasnila nakládání s finančními prostředky EU;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na svých příslušných úrovních vytvořily propojené databáze nesrovnalostí v oblasti politiky soudržnosti, včetně nesrovnalostí, ke kterým dochází v oblasti veřejných zakázek, neboť takové databáze jsou schopny poskytnout podklady pro smysluplné a srozumitelné analýzy četnosti výskytu, závažnosti a příčin těchto nesrovnalostí a pro zjištění finančního objemu podvodných nesrovnalostí; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zajistily, že budou Komisi včas a vhodným způsobem předkládány přesné a srovnatelné údaje, aniž by docházelo k nepřiměřenému zatížení v administrativě;

Lepší kontroly

38.  zdůrazňuje komplexní povahu nesrovnalostí; domnívá se, že Komise i členské státy musí přijímat proti podvodným nesrovnalostem důsledná opatření; domnívá se, že nepodvodné nesrovnalosti by se měly řešit prostřednictvím administrativních opatření, a zejména transparentnějších a jednodušších požadavků, poskytováním větší technické pomoci členským státům ze strany Komise a posílenou výměnou osvědčených postupů a získaných zkušeností; je přesvědčen metodika pro výpočet míry chyb musí být harmonizována na úrovni EU a členských států;

39.  vítá skutečnost, že předběžné a následné „kontroly Společenství“ odhalují stále více případů nesrovnalostí, a proto by tyto kontroly měly být dále podporovány;

40.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby prováděly důkladnější kontroly a využívaly všech dostupných informací, aby se tak vyvarovaly chyb a neoprávněných plateb, které se týkají fondů EU;

41.  vyzývá Komisi, aby dále posílila svou úlohu dohledu prostřednictvím auditů, kontrolní a inspekční činnosti, akčních plánů nápravy a dopisů včasného varování; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a využily svůj potenciál k odhalování a nápravě chyb předtím, než požádají Komisi o proplacení finančních prostředků; zdůrazňuje v této souvislosti zvláštní význam preventivních opatření při zastavení plateb, čímž zaniká potřeba následných opatření za účelem zpětného získání zpronevěřených prostředků;

42.  opětovně vyzývá Komisi, aby vypracovala systém výměny informací mezi odpovědnými orgány, který by umožnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, s cílem zamezit mezinárodním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů, a tím zajistit horizontální přístup k ochraně finančních zájmů Evropské unie;

43.  vítá skutečnost, že všechny útvary Komise v roce 2014 vytvořily a prováděly své strategie proti podvodům; vyzývá agentury EU, výkonné agentury a společné podniky, aby tak také učinily; zdůrazňuje úlohu koordinačních služeb boje proti podvodům (služby AFCOS) v boji proti podvodům; vítá přijetí vnitrostátních strategií proti podvodům v Bulharsku, Řecku, Chorvatsku, na Maltě a na Slovensku a vyzývá příslušné členské státy, aby co nejdříve předložily své vnitrostátní strategie boje proti podvodům (NAFS); žádá Komisi, aby provádění těchto strategií důkladně monitorovala;

44.  rovněž netrpělivě očekává posílení spolupráce mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o způsob, jak mají být finanční prostředky spravovány; požaduje, aby bylo zaměstnancům orgánů podílejících se na správě finančních prostředků, zejména zaměstnancům v koordinačních službách pro boj proti podvodům (AFCOS), poskytováno komplexní vzdělávání, aby mohli vypracovat vlastní vnitrostátní strategie boje proti podvodům;

45.  vítá pozitivní výsledky prvního ročního přezkumu programu Hercule III; vyjadřuje znepokojení nad tím, že vyhrazený rozpočet může být nedostatečný; požaduje další informace na základě výkonnosti, zejména o přínosu 55 konferencí a školení pro účinnost opaření členských států proti podvodům, korupci a všem dalším nezákonným činnostem, které se dotýkají finančních zájmů Evropské unie;

46.  opět opakuje, že vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 SFEU stanoví, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“; domnívá se, že toto ustanovení není v EU plněno; domnívá se, že by Komise měla rozvinout horizontální politiku v oblasti boje proti podvodům a korupci; zdůrazňuje, že Komise je také odpovědná za účinné vynakládání finančních prostředků, a proto Komisi vyzývá, aby vydala požadavky týkající se interní výkonnosti;

47.  považuje za nezbytné větší zapojení evropského obyvatelstva do fáze programování a kontroly, a to prostřednictvím snadno přístupných informačních nástrojů, zejména v případě financování velkých infrastrukturních projektů; vyzývá Komisi, aby zvážila myšlenku participativního rozpočtu s cílem zapojit občany do monitorování vynakládání evropských finančních prostředků a aby vytvořila snadno přístupnou elektronickou přepážku pro upozorňování na podvody;

48.  poukazuje na to, že definice, klasifikace a způsob zjišťování a hlášení nesrovnalostí se v rámci členských států i mezi členskými státy nadále liší, převážně v důsledku rozcházejících se definicí nesrovnalostí; zastává názor, že je nutná další harmonizace a vítá v této souvislosti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 8. července 2015 o podávání zpráv o nesrovnalostech pro doplnění nařízení o společných ustanoveních; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci politiky soudržnosti zavedly soudržné strategie přístupu k nesrovnalostem a boje proti podvodům; vítá preventivní a nápravná opatření, která Komise přijala s cílem zamezit podvodným nesrovnalostem, včetně přerušení 193 plateb v rámci politiky soudržnosti;

49.  připomíná, že nařízení o společných ustanoveních ukládá řídícím orgánům povinnost zavést účinná a přiměřená opatření proti podvodům, jež by měla být vymezena ve vnitrostátních strategiích pro boj proti podvodům; vyzývá Komisi, aby posílila preventivní opatření; v této souvislosti vítá zavedení systému pro včasné odhalení rizik, a žádá, aby byla zvýšena technická a administrativní kapacita řídících orgánů za účelem zajištění spolehlivějšího kontrolního systému, který by byl schopen snížit riziko podvodů a zvýšit schopnost tyto podvody a nesrovnalosti odhalovat, a to i v méně rozvinutých regionech, aniž by vznikla nepřiměřená finanční a administrativní zátěž; zdůrazňuje, že prevence by měla zahrnovat soustavné vzdělávání a podporu pracovníků odpovědných za správu a kontrolu finančních prostředků v rámci příslušných orgánů, stejně jako i výměnu informací a osvědčených postupů; poukazuje na klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů a partnerů v boji proti podvodům, zajištění transparentnosti a předcházení střetům zájmů;

50.  oceňuje rozhodnutí Komise provést v roce 2018 hodnocení v polovině období s cílem zjistit, zda nový předpisový rámec politiky soudržnosti nadále zabraňuje nesrovnalostem včetně podvodů a snižuje riziko jejich výskytu, a očekává, že obdrží podrobné informace o dopadu nových pravidel na systémy kontroly a správy z hlediska rizika výskytu nesrovnalostí a podvodů a z hlediska obecného provádění této politiky;

51.  vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby usnadňovaly transparentní přístup k auditním údajům tím, že budou zveřejňovat podrobnější informace o tom, které členské státy mají v jednotlivých politických oblastech a odvětvích nejlepší a nejhorší výsledky, což aktérům umožní určit oblasti, v nichž je nejvíce zapotřebí pomoci, a navrhnout na základě toho opatření;

Směrnice o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce

52.  vítá prohlášení Komise obsažené v její výroční zprávě o ochraně finančních zájmů EU, v němž se připomíná, že jak směrnice o ochraně finančních zájmů, tak nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce „by měly doplňovat a upevňovat právní rámec a měly by podstatně posílit boj proti podvodům“; opakuje svůj postoj, že je naléhavě třeba co nejdříve přijmout směrnici o ochraně finančních zájmů, do jejíž působnosti bude spadat DPH a jež bude obsahovat jasnou definici trestných činů v oblasti ochrany finančních zájmů, minimální pravidla pro maximální sazby odnětí svobody a minimální pravidla pro promlčecí lhůty; připomíná věc Taricco, v níž Soudní dvůr upozorňuje na skutečnost, že podvod v oblasti DPH je zahrnut v definici podvodu v oblasti ochrany finančních zájmů podle Úmluvy o ochraně finančních zájmů z roku 1995;

53.  zdůrazňuje, že také nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce by mělo být přijato co nejdříve, a žádá, aby Rada vysvětlila své důvody pro zpožďování jednání;

Zadávání veřejných zakázek

54.  konstatuje, že výskyt nesrovnalostí z důvodu nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek je i nadále vysoký; vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech urychleně provedly směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek(8), jež činí používání elektronického zadávání veřejných zakázek povinným a zavádí povinnosti v oblasti monitorování a podávání zpráv, aby se omezily podvody a další závažné nesrovnalosti v souvislosti s veřejnými zakázkami; vyzývá Komisi, aby zavedla povinnost zveřejňovat veškerou dokumentaci týkající se příjemců, zejména pak subdodavatelů;

55.  žádá Komisi, aby důsledně uplatňovala opatření týkající se diskrétnosti a vyloučení u zadávání veřejných zakázek, přičemž musí být v každém z takových případů prováděny náležité kontroly správnosti daného rozhodnutí, a aby uplatňovala kritéria vyloučení s cílem vyřadit společnosti, u nichž nastává jakýkoli střet zájmů, což je zásadní v zájmu zachování důvěryhodnosti institucí;

56.  zdůrazňuje, že v programovém období 2007–2013 představovalo nedodržování předpisů pro veřejné zakázky závažný zdroj chyb, přičemž se mimo jiné jednalo o vyhýbání se zadávání veřejných zakázek rozdělováním smluv do více menších nabídek, aby se zabránilo překračování limitů, a používání nevhodného postupu; zdůrazňuje, že nové směrnice v oblasti zadávání veřejných zakázek musí být provedeny do dubna 2016; zdůrazňuje, že k tomu, aby se omezil výskyt nesrovnalostí, je třeba, aby členské státy tyto směrnice správně prováděly; žádá proto Komisi, aby vypracovala pokyny pro řádné provádění těchto směrnic; žádá Komisi, aby provádění těchto směrnic důkladně monitorovala; domnívá se, že předběžné podmínky mají potenciál zadávání veřejných zakázek zlepšit; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí transparentní a dostupná pravidla;

57.  je znepokojen nedostatečnou transparentností financování velkých projektů infrastruktury; vyzývá Komisi, aby zvážila předložení návrhu, který stanoví povinné zveřejňování všech finančních zpráv a projektů, které se vztahují k velkým veřejným zakázkám, včetně dokumentace týkající se subdodavatelů;

58.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila veškerou dokumentaci, která se týká projektu vysokorychlostní železnice mezi Lyonem a Turínem, a informace o jeho financování;

59.  vyzývá Komisi, aby vytvořila databázi nesrovnalostí, jež by mohla poskytnout základ pro smysluplnou a komplexní analýzu četnosti, závažnosti a příčin chyb při zadávání veřejných zakázek; vyzývá příslušné orgány členských států, aby vytvořily a analyzovaly své vlastní databáze nesrovnalostí, včetně těch, k nimž dochází při zadávání veřejných zakázek, a aby spolupracovaly s Komisí a poskytovaly jí tyto údaje v takové podobě a čase, jež Komisi usnadní její činnost;

60.  zpochybňuje nepodvodný charakter stále většího počtu vážných chyb, ke kterým dochází v souvislosti s postupy zadávání veřejných zakázek, a žádá Komisi, aby byla v tomto ohledu obzvláště obezřetná a aby se zapojovala do dialogu s členskými státy, jehož cílem je lepší uplatňování stávajících a nových směrnic o zadávání veřejných zakázek, a rovněž aby významné případy předkládala k dalšímu zvážení úřadu OLAF;

61.  připomíná, že v naléhavých situacích, jako je využití finančních prostředků pro potřeby uprchlíků, často dochází k odchylkám od běžných postupů při zadávání veřejných zakázek a přístup k finančním prostředkům je umožňován přímo; lituje, že v těchto situacích často dochází k pochybením; vyzývá Komisi, aby účinněji dohlížela na používání takovýchto výjimek a na rozšířenou praxi dělení veřejných zakázek, které je motivováno snahou nepřekročit prahovou hodnotu vyžadující dodržení řádných postupů při zadávání veřejných zakázek;

62.  poukazuje na to, že ve zvláštní zprávě č. 10/2015 nazvané „Snaha o řešení problémů v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti by měla zesílit“ Účetní dvůr analyzuje postupy spojené s veřejnými zakázkami; poukazuje na to, že nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek vede k chybám, které mohou mít za následek zpoždění v provádění a finanční opravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důsledné uplatňování ex-ante podmíněnosti pokud jde o účinné uplatňování právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek do konce roku 2016; vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé a řádné provedení směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek z roku 2014;

63.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby plně využily příležitostí, jež v oblasti zadávání veřejných zakázek skýtají informační technologie (IT), včetně elektronického zadávání zakázek, výměny osvědčených postupů a nástrojů pro preventivní hodnocení rizik; oceňuje internetový nástroj varování před podvody Arachne vyvinutý Komisí, jenž má na základě souboru ukazatelů rizik určit nejrizikovější projekty, a vyzývá členské státy, aby jej využívaly;

Sestavování rozpočtu podle výkonnosti a přístup založený na efektivnosti nákladů

64.  zdůrazňuje, že je důležité jít příkladem, a upřímně vítá interinstitucionální přístup k sestavování rozpočtu podle výkonnosti; vyzývá Komisi, aby přijímala plánovací, prováděcí a kontrolní fázi víceletého finančního rámce v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výsledků;

65.  připomíná význam dalších a průběžných opatření, jež by zamezila podvodným nesrovnalostem, a také opakuje svou výzvu, aby byla přijata nová metodika zaměřená na výkonnost, a nikoli na formální hodnocení programů, což je v souladu se zásadou rozpočtu EU zaměřeného na výsledky; vyzývá Komisi, aby posílila své činnosti v souvislosti s uplatňováním ukazatelů účinnosti a účelnosti u všech svých programů a aby se nesoustředila pouze na míru chyb; dále Komisi vyzývá, aby se nepohybovala pouze v oblasti tří hlavních kategorií – tj. hospodárnosti, účinnosti a účelnosti –, ale aby se začala zaměřovat také na novou trojici (ekologie, rovnost a etika);

66.  žádá, aby postup výběru projektů pro financování jak v Unii, tak i mimo území Unie povinně zahrnoval předběžné hodnocení environmentální, hospodářské a sociální přidané hodnoty a aby výsledky těchto hodnocení a použitá kritéria byla zveřejňována a plně přístupná;

67.  konstatuje, že podávání zpráv o výkonnosti je stále nedostatečné a že je třeba pravidelně hodnotit parametry vstupů (finanční, lidské, materiální, organizační nebo regulační prostředky potřebné k provedení programu), výstupů (dosažené výsledky programu), výsledků (bezprostřední účinky programu) a dopadů (dlouhodobé změny ve společnosti);

68.  vítá vytvoření sítě národních kontaktních míst v členských státech a začlenění cílů týkajících se boje proti korupci do procesu správy ekonomických záležitostí zvaného evropský semestr;

69.  naléhavě Komisi vyzývá, aby okamžitě zveřejnila hodnocení všech dohod s tabákovými společnostmi s cílem stanovit účinnost jejich boje proti podvodům a padělání, které se týkají finančních zájmů EU, a aby posoudila, zda je vhodné podobné dohody prodloužit.

70.  zdůrazňuje úlohu Účetního dvora, nejvyšších kontrolních institucí, Komise a řídících orgánů při kontrole správnosti a optimálního využívání veřejných prostředků; vyzývá Účetní dvůr a Komisi, aby dále zlepšovaly svou spolupráci s nejvyššími kontrolními institucemi v členských státech s cílem rozšířit zaměření a podíl auditovaných fondů a projektů;

Pašování tabáku a padělané zboží

71.  je znepokojen zjištěním evropského veřejného ochránce práv(9), že s výjimkou GŘ pro zdraví Komise plně neprovádí předpisy a pokyny Světové zdravotnické organizace OSN v oblasti transparentnosti a lobbování v souvislosti s tabákem; domnívá se tedy, že důvěryhodnost a vážnost Komise jsou ohroženy;

72.  naléhá na všechny příslušné instituce EU, aby uplatňovaly článek 5 odst. 3 Úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku v souladu s doporučeními uvedenými v pokynech k úmluvě; naléhavě žádá Komisi, aby okamžitě zveřejnila posouzení dohod s tabákovými společnostmi a posouzení dopadu na provádění Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku; vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost dohod s tabákovými společnostmi a případně jejich transparentní obnovování, a naléhá na členské státy, aby pravidelně podávaly zprávy o výdajích vzniklých v souvislosti s prostředky, které obdržely uzavřením těchto dohod;

73.  vítá úspěšné výsledky řady společných celních operací, které proběhly na základě spolupráce úřadu OLAF a členských států s různými útvary třetích zemí a vedly k zabavení mj. 1,2 milionu pašovaných výrobků, včetně parfémů, náhradních dílů na automobily, elektronických přístrojů a 130 milionů cigaret; zdůrazňuje, že v důsledku pašování vysoce zdaněného zboží přichází rozpočet EU a členských států o značné příjmy a že přímé ztráty příjmů z cel, k nimž v EU dochází v souvislosti s pašováním cigaret, se odhadují na více než 10 miliard EUR ročně; připomíná, že obchodování s padělanými značkami zboží poškozuje příjmy EU a jejích členských států i evropských podniků;

74.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím problémem pašeráctví, nelegálního obchodu a dalších nezákonných a nedovolených aktivit, které nejen že mají dopad na výběr cel v členských státech a následně na rozpočet EU, ale zároveň jsou úzce spojeny s mezinárodní organizovanou trestnou činností, ohrožují spotřebitele, mají nepříznivý dopad na fungování jednotného trhu a narušují rovné podmínky pro všechny konkurenční společnosti, obzvláště malé a střední podniky; žádá proto lepší koordinaci mezi úřadem OLAF, celními úřady a orgány dozoru nad trhem nejen za účelem boje s těmito problémy, ale také s cílem zamezit obchodu s produkty, které porušují práva duševního vlastnictví v EU;

75.  zdůrazňuje, že aby nebyla přerušena zákonná výroba a obchod s léčivými přípravky, je důležité rozlišovat mezi zákonnými generickými léčivými přípravky a podvodnými padělanými léčivy, a znovu vyzývá všechny členské státy, jež podepsaly, ale ještě neratifikovaly Protokol OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, aby co nejdříve dokončily proces jeho ratifikace;

Vyšetřování a úloha úřadu OLAF

76.  konstatuje, že úřad OLAF hraje roli při předcházení ztrátám v rozpočtu EU v rámci různých společných celních operací, a žádá jej, aby do svých budoucích výročních zpráv zařadil více informací a konkrétní číselné údaje o svém příspěvku k ochraně příjmové strany rozpočtu EU;

77.  vítá každoroční interinstitucionální schůze Rady, Komise, Parlamentu, úřadu OLAF a jeho dozorčího výboru; důrazně žádá, aby se předsednictví střídalo mezi třemi evropskými orgány; vyzývá Komisi, aby podpořila iniciativu Parlamentu, a naléhavě žádá Radu, aby znovu zvážila svůj negativní postoj v této věci;

78.  opakuje svou výzvu týkající se výroční zprávy z roku 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie(10) k rychlému vyřešení zbývajících otázek mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem; znovu opakuje, že ani úřad OLAF ani jeho dozorčí výbor nemohou za stávajících podmínek omezené spolupráce účinně plnit své právní povinnosti; se znepokojením bere na vědomí nedostatečný pokrok, a považuje tudíž stávající situaci za nepřijatelnou; vyzývá Komisi, aby plně hrála svou úlohu a aktivně pracovala na dlouhodobém řešení, jež by mohlo být bezodkladně uvedeno do praxe;

79.  domnívá se, že kvůli souladu se svým mandátem by měl dozorčí výbor mít samostatné zaměstnance nezávislé na správních útvarech úřadu OLAF a finanční autonomii; vyzývá úřad OLAF, aby dozorčímu výboru umožnil přístup k dokumentům, v jejichž případě to považuje výbor za nezbytné, má-li plnit své úkoly v souladu se svými pravomocemi; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh na příslušnou změnu nařízení OLAF;

80.  podotýká, že existuje rozpor mezi informacemi o podvodech shromažďovanými úřadem OLAF z veřejných a soukromých zdrojů v členských státech (zpráva úřadu OLAF za rok 2014) a velmi nerovnoměrným zpětným vymáháním částek, které bylo členským státům doporučeno úřadem OLAF; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na zvýšení míry zpětně získaných částek v případě podvodů.

81.  naléhavě vyzývá Komisi, aby byla zcela transparentní, pokud jde o veškeré žádosti státních zástupců o zbavení imunity zaměstnance úřadu OLAF, včetně jeho generálního ředitele;

82.  vítá ověřenou účinnost vyšetřování vedených úřadem OLAF týkajících se způsobilosti pro preferenční celní opatření a vyzývá členské státy, aby vzaly tato zjištění v potaz a učinily veškerá nutná a vhodná opatření v souladu s ustanoveními právních předpisů EU v oblasti cel; vyzývá Komisi, aby se s cílem předejít ztrátám pro rozpočet EU v důsledku dovozu zboží, v jehož případě neexistuje oprávnění požívat preferenčního sazebního zacházení podle preferenčních obchodních dohod, pokračovala v ověřování, zda členské státy zvyšují účinnost svých systémů řízení rizik a strategií kontroly na základě sdělení v rámci vzájemné pomoci; dále vyzývá Komisi, aby pokračovala v svém úsilí o provádění hodnocení ex-post u preferenčních obchodních dohod, které mají závažné hospodářské, sociální a environmentální dopady, včetně pravidelného systému podávání zpráv ze strany přijímající států týkajících se řízení a kontroly preferenčního původu zboží;

83.  konstatuje, že komplexní stíhání trestných činů, včetně podvodů, korupce, praní peněz, souvisejícího organizovaného zločinu a dalších nelegálních činnosti, jež mají dopad na finanční zájmy EU, je nezbytným předpokladem pro účinné fungování EU; zdůrazňuje, že je třeba systematicky přijímat opatření navazující na doporučení úřadu OLAF; domnívá se, že aby bylo možné přijímat opatření v návaznosti na tato doporučení, je třeba, aby měl úřad OLAF ve vnitrostátních právních předpisech procesní práva, jež zajistí, že vnitrostátní orgány budou jeho doporučení respektovat a brát v potaz;

84.  vyzývá Komisi, aby objasnila hlavní důvody, proč členské státy neprovádějí navazující opatření v případech údajných podvodů dotýkajících se finančních zájmů Evropské unie, které jim předložil úřad OLAF;

o
o   o

85.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a dozorčímu výboru úřadu OLAF.

(1) Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6.
(2) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 121.
(5) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 62.
(6) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0444.
(8) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(9) http://www.ombudsman.europa.eu/en/press/release.faces/en/61027/html.bookmark
(10) Přijaté texty ze dne 11. března 2015, P8_TA(2015)0062.


Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu
PDF 452kWORD 137k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2016 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu 2015/2230(INI)
P8_TA(2016)0072A8-0034/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010) a výsledný dokument z hodnotící konference Peking +20,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o problematice rovnosti žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na společný interní pracovní dokument ze dne 21. září 2015 s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna životů žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182) a na závěry Rady ze dne 26. října 2015 o akčním plánu týkajícím se genderových otázek pro období 2016–2020,

–  s ohledem na článek 3 Úmluvy Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu, v němž je „gender“ definován jako „společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 nazvané „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů – Charta žen“ (COM(2010)0078),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na hodnotící zprávu Komise nazvanou „Hodnocení předností a slabin strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015,

–  s ohledem na strategii pro rovnost žen a mužů na období 2014–2017, kterou formulovala Rada Evropy,

–  s ohledem na studii Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) na téma „pokrok žen na cestě k politickému rozhodování“, která byla zveřejněna v roce 2015,

–  s ohledem na závěry a doporučení obsažená ve zprávě EIGE: „Parlamenty s rovným přístupem k ženám a mužům: celkové zhodnocení osvědčených postupů“, která byla zveřejněna v roce 2011,

–  s ohledem na tato svá usnesení: usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(1), usnesení ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(2), usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(3) a usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů a delegací(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU a při upevňování míru a budování státu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o ženách v politickém rozhodovacím procesu – kvalita a rovnost(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 o nové strategii pro práva žen a rovnost žen a mužů v Evropě po roce 2015(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 1996 s názvem „Začlenění otázky rovných příležitostí žen a mužů do všech politik a činností Společenství“ (COM(1996)0067), ve kterém se Komise zavázala „[podporovat] rovné příležitosti žen a mužů ve všech [svých] činnostech a politikách na všech úrovních“ a které účinně stanovuje zásadu rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na studii s názvem „Hodnocení strategie pro rovnost žen a mužů na období 2010–2015 jako příspěvku k dosažení cílů Pekingské akční platformy“, kterou v roce 2014 zveřejnila tematická sekce C Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii s názvem „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti výborů a delegací Evropského parlamentu“, kterou v roce 2014 zveřejnila tematická sekce C Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii s názvem „Rozpočet EU věnovaný rovnosti žen a mužů“, kterou v roce 2015 zveřejnila tematická sekce D Evropského parlamentu,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Pokyny k rozvoji rovnosti žen a mužů a k posílení politik zaměřených na ženy“, který v květnu 2014 vydala agentura UN Women,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Pokrok v rovnosti žen a mužů v EU: nemineme cíl?“, který v roce 2014 vydala síť European Policy Institutes Network,

–  s ohledem na výroční zprávu o lidských zdrojích za rok 2014, kterou vydalo generální ředitelství Evropského parlamentu pro personál,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0034/2016),

A.  vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) definuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jako horizontální zásadu a článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) řadí zásadu rovnosti žen a mužů mezi hodnoty Unie;

B.  vzhledem k tomu, že v Listině základních práv jsou uvedena zvláštní ustanovení o horizontální zásadě rovnosti žen a mužů a že článek 6 SEU přiznává listině stejnou právní hodnotu, jakou mají Smlouvy;

C.  vzhledem k tomu, že dosažení rovnosti žen a mužů má zásadní význam pro ochranu lidských práv, fungování demokracie, dodržování zásad právního státu, hospodářský růst, sociální začlenění a udržitelnost;

D.  vzhledem k tomu, že úsilí o dosažení rovnosti žen a mužů v EU nyní stagnuje a tímto tempem bude ještě nějaký čas trvat, než bude této rovnosti dosaženo;

E.  vzhledem k tomu, že Komise se ve svém dokumentu „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ zavázala, že bude i nadále podnikat kroky k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, k nimž mimo jiné patří hodnocení a monitorování; vzhledem k tomu, že Komise změnila svůj strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů po roce 2015 a učinila z něj pracovní dokument útvarů Komise;

F.  vzhledem k tomu, že pátým cílem udržitelného rozvoje je dosáhnout do roku 2030 genderové rovnosti;

G.  vzhledem k tomu, že začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů se rozumí „začleňování tohoto hlediska do všech aspektů politik EU – do přípravy, návrhů, provádění, sledování a hodnocení politik, právních opatření a výdajových programů – s cílem dosáhnout rovnosti mezi ženami a muži“(12);

H.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů musí zahrnovat práva, vyhlídky a dobré životní podmínky lesbických žen, gayů, bisexuálních, transgender, intersexuálních a genderově nevyhraněných osob (LGBTIQ), stejně jako osob všech genderových identit;

I.  vzhledem k tomu, že má-li začleňování hlediska rovnosti žen a mužů vést k rovnosti pohlaví, mělo by být proaktivním nástrojem i nástrojem reakce;

J.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů není samo o sobě politickým cílem, ale klíčovým prostředkem k dosažení rovnosti žen a mužů, a to vždy ve spojení s dalšími specifickými opatřeními a politikami, jejichž účelem je podpořit rovnost pohlaví;

K.  vzhledem k tomu, že jednou z pravomocí příslušného výboru je přispívat k uplatňování a dalšímu rozvoji začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politických oblastí;

L.  vzhledem k tomu, že většina výborů Parlamentu obvykle považuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů za důležité (např. v jejich legislativní činnosti, v pracovních vztazích s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví a při vypracovávání akčních plánů týkajících se rovnosti žen a mužů), nicméně některé výbory projevují nedostatečný zájem o tuto otázku nebo se o ni nezajímají vůbec;

M.  vzhledem k tomu, že v minulém volebním období Parlamentu zavedl příslušný výbor praxi pravidelného předkládání pozměňovacích návrhů týkajících se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (gender mainstreaming amendments, GMAs), kterými cíleně přispíval ke zprávám jiných výborů; vzhledem k tomu, že podle studie z roku 2014(13) bylo 85 % těchto pozměňovacích návrhů, které byly předloženy mezi červencem 2011 a únorem 2013, začleněno do konečné zprávy schválené hlavními příslušnými výbory; vzhledem k tomu, že jsou potřebné další údaje získané po únoru 2013, aby bylo možné provést aktualizované hodnocení situace v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu;

N.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na usnesení z roku 2003 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jmenuje každý parlamentní výbor jednoho člena, který je odpovědný za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, čímž se vytváří „síť pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (gender mainstreaming)“ vzhledem k tomu, že další usnesení věnující se tomuto tématu vyzvala k pokračování v rozvoji této sítě a k vytvoření obdobné sítě v rámci meziparlamentních delegací; vzhledem k tomu, že tato síť se opírá o obdobnou síť fungující na úrovni zaměstnanců sekretariátů výborů;

O.  vzhledem k tomu, že členové této sítě vyplnili dotazník, jehož účelem bylo zhodnotit aktuální situaci, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v jejich příslušné politické oblasti;

P.  vzhledem k tomu, že k VFR (víceletému finančnímu rámci) bylo přiloženo společné prohlášení tří orgánů, které se dohodly, že součástí ročních rozpočtových procesů týkajících se VFR na období 2014–2020 budou v příslušných případech prvky související s problematikou rovnosti žen a mužů, přičemž se zohlední, jak celkový finanční rámec Unie přispívá k upevňování této rovnosti (a jak zajišťuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů); vzhledem k tomu nicméně, že stávající závazek pokračovat v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen musí být posílen, neboť stávající politiky byly prováděny jen ve skromném rozsahu a na specifické otázky rovnosti žen a mužů nebyly vyčleněny dostatečné rozpočtové prostředky;

Q.  vzhledem k tomu, že žádná instituce EU neuplatňovala soustavně genderové rozpočtování;

R.  vzhledem k tomu, že byl zřízen Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby podporoval a posiloval prosazování rovnosti žen a mužů, a tedy i začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, ve všech politikách Unie a vyplývajících vnitrostátních politikách; vzhledem k tomu, že s cílem pomáhat subjektům s rozhodovacími pravomocemi, zaměstnancům orgánů a institucí EU a vládním orgánům se začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů do jejich práce vytvořil institut EIGE platformu pro začleňování tohoto hlediska a sestavil glosář a tezaurus termínů týkajících se rovnosti pohlaví;

S.  vzhledem k tomu, že začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů se rozumí jak začleňování tohoto hlediska do obsahu jednotlivých politik, tak i řešení problematiky zastoupení žen a mužů a osob všech genderových identit v konkrétních politických oblastech; vzhledem k tomu, že oba tyto rozměry – zastoupení žen a mužů a obsah související s otázkou rovnosti žen a mužů – musí být zohledněny ve všech fázích procesu tvorby politik;

T.  vzhledem k tomu, že všechny vnitřní i vnější politiky EU by měly být vypracovány tak, aby byly stejně přínosné pro chlapce i děvčata, muže i ženy i pro osoby s jakoukoli jinou genderovou identitou;

U.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je uvedeno mezi hlavními nedostatky v hodnocení strategie rovnosti pohlaví v období 2010–2015, které vypracovala Komise;

V.  vzhledem k tomu, že pro napravování genderové nerovnováhy, podporu rovného ekonomického, sociálního a politického zastoupení žen a mužů a rozvíjení politického rámce pro rovnost žen a mužů má klíčový význam parlament, který je vstřícný k problematice genderu;

W.  vzhledem k tomu, že vzdělávání v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro poslance EP a zaměstnance Parlamentu, zejména na vedoucích pozicích, má klíčový význam pro prosazování genderového hlediska ve všech oblastech politik a ve všech jejich fázích;

X.  vzhledem k tomu, že k dosažení skutečného pokroku v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Parlamentu není vyčleňován dostatek finančních prostředků a lidských zdrojů;

Y.  vzhledem k tomu, že k analyzování pokroku v otázce rovnosti žen a mužů je naprosto nezbytné systematické a pravidelné shromažďování údajů a statistik členěných podle pohlaví a týkajících se posouzení dopadu a tvorby politik; vzhledem k tomu, že je třeba provádět kvalitativní výzkum v Parlamentu s cílem stanovit význam a dopad nástrojů pro začleňování hlediska rovnosti pohlaví na výsledky politik, usnesení a legislativní texty;

Z.  vzhledem k tomu, že zastoupení žen na klíčových rozhodovacích pozicích na politické i správní úrovni, včetně zastoupení v politických skupinách Parlamentu, zůstává nízké; vzhledem k tomu, že ženy spíše předsedají výborům, jež jsou méně spojené s přidělováním zdrojů a s rozhodováním v hospodářských věcech; vzhledem k tomu, že s cílem zlepšit kvalitu přijatých rozhodnutí je třeba, aby Parlament zajistil, aby pozice, na kterých jsou rozhodnutí přijímána, byly přidělovány stejným dílem ženám a mužům; vzhledem k tomu, že muži se musí zapojit do podpory rovnosti pohlaví ve všech oblastech a na všech úrovních a poslanci EP musí být vybízeni, aby začlenili zohledňování hlediska rovného postavení žen a mužů do své práce;

AA.  vzhledem k tomu, že Parlament má organizační strukturu umožňující prosazovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činnosti a že tato struktura musí být lépe koordinovaná, posílená a rozšířená, s čerstvou politickou a administrativní vůlí, aby bylo možné dosáhnout vyššího stupně začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

AB.  vzhledem k tomu, že je třeba větší interinstitucionální spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, aby se zajistilo, že genderové hledisko bude moci být začleněno do všech fází politického cyklu, což by umožnilo vlastní činnost Parlamentu, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

AC.  vzhledem k tomu, že přínos externích subjektů, jako jsou organizace občanské společnosti, skupiny hájící ženská práva a rovnost žen a mužů na místní úrovni, mezinárodní instituce, akademické obce a vnitrostátní parlamenty, je důležitý při zlepšování postupů Parlamentu v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a při posilování vzájemných výměn na podporu osvědčených postupů;

AD.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů přijatém v roce 2007 vyzval Parlament k tomu, aby činnost Parlamentu byla každé dva roky hodnocena z hlediska rovnosti žen a mužů;

Všeobecné posouzení stávajícího institucionálního rámce

1.  je toho názoru, že má-li být do procesu formování politiky začleněno genderové hledisko, je třeba vzít v potaz různé aspekty: obsah dané politiky a zastoupení obou pohlaví v administrativě a na rozhodovací úrovni; konstatuje rovněž, že jasné údaje o dopadu politik jsou nezbytné, aby bylo možné dále zlepšovat rovnost žen a mužů;

2.  bere na vědomí, že v rámci organizační struktury Parlamentu jsou uplatňováním a rozvojem začleňování hlediska rovnosti žen a mužů na úrovni politické i pracovní pověřeny tyto různé subjekty:

   skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost, která má za úkol podporovat naprostou rovnost žen a mužů ve všech aspektech pracovního života parlamentního sekretariátu;
   příslušný výbor, který odpovídá za opatření, jež mají hledisko rovnosti žen a mužů začleňovat do práce ostatních výborů a delegací;
   síť pro gender mainstreaming;
   útvary odpovědné za úspěšné zajišťování vyváženého zastoupení obou pohlaví na všech pozicích organizačního schématu;

3.  vyslovuje politování nad tím, že činnost těchto různých subjektů odpovědných za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů není v rámci Parlamentu ani s ostatními orgány a institucemi koordinována či integrována (pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů neexistuje žádný mechanismus interinstitucionální spolupráce); zavazuje se k zajištění účinné spolupráce mezi všemi aktéry institucionálního rámce, přičemž tato spolupráce bude založena na konkrétních mechanismech, jako je sledování a zpětná vazba týkající se odvedené práce;

4.  opakuje svůj závazek pravidelně v rámci Parlamentu schvalovat a uplatňovat plán politiky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jehož celkovým cílem bude podpora rovnosti žen a mužů účinným začleňováním genderové perspektivy do politik a činností, včetně rozhodovacích struktur a administrativy;

5.  vyzývá k neustálému rozvoji sítě pro gender mainstreaming, v níž jsou kromě výborů zastoupeny i meziparlamentní delegace, a k jejímu plnému zapojení do pravidelného monitorování situace ve všech politických oblastech z hlediska rovnosti žen a mužů; konstatuje, že je třeba, aby se do této sítě více a aktivně zapojili poslanci EP a žádá, aby byli do sítě začleněni náhradníci poslanců jak ve výborech, tak v delegacích, aby se zvýšilo zapojení;

6.  zdůrazňuje, že podle výše uvedené studie vypracované na toto téma v roce 2014 byly nejúčinnějším nástrojem pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politických procesů postupy, na nichž spolupracovaly i jiné výbory; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby i ostatní výbory podporovaly úsilí o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a aby toto úsilí vyvíjely v rámci svých činností;

7.  vyzývá příslušné útvary, aby pokračovaly v práci na zvláštních opatřeních zaměřených na podporu rovnováhy mezi pracovním a osobním životem; vyslovuje politování nad tím, že většina úřednic pracujících v EP zaujímá pozice, které patří do funkční skupiny asistentů (AST); vyzývá k provedení každoroční analýzy situace týkající se rovnosti žen a mužů v Parlamentu založené na údajích rozčleněných podle pohlaví, a to na všech úrovních zaměstnanecké struktury a politických orgánů, včetně parlamentních asistentů, a aby byly tyto údaje zveřejňovány;

8.  vyzývá k řešení strukturálních překážek a vytvoření prostředí, které ženám umožní účast na rozhodovacích pozicích na všech úrovních, jako jsou například opatření vedoucí ke sladění pracovního a soukromého života a pozitivní akční opatření, jejichž prostřednictvím by se zvýšil počet osob nedostatečně zastoupeného pohlaví v pozicích, kde dominují buď muži nebo ženy; vyzývá politické strany, aby uznaly svou odpovědnost za podporu žen, neboť pravomoc přijímat, vybírat a jmenovat kandidáty mají politické strany;

9.  lituje skutečnosti, že do daného termínu, tj. roku 2009, nebylo dosaženo cílů, které byly stanoveny pro vyvážené zastoupení žen a mužů na pozicích vyššího a středního vedení a jež byly schváleny předsednictvem v roce 2006 (zpráva paní Kaufmannové), a že těchto cílů nebylo dosaženo dodnes; poznamenává, že platnost těchto cílů v dalších letech poté potvrdila skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost; naléhavě vyzývá, aby byla přijata účinná, nápravná a dalekosáhlá opatření k dosažení těchto cílů rovnosti mužů a žen v co nejkratším časovém rámci;

10.  konstatuje, že skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost odpovídá za přijetí akčního plánu pro podporu rovnosti a rozmanitosti v Parlamentu a za zajištění jeho provádění; vyzývá skupinu na vysoké úrovni, aby za podpory příslušných útvarů předložila komplexní plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů, v němž by bylo uvedeno, jak do roku 2020 zvýšit zastoupení žen na pozicích středního a vyššího vedení o 40 %; vyzývá generální ředitelství pro personál a politické skupiny, aby při navrhování kandidátů na funkci vedoucích oddělení na uvolněná místa uvažovaly o výběru jednoho kandidáta mezi muži a jednoho mezi ženami;

11.  doporučuje, aby stálý zpravodaj pro otázky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jakmile bude tato funkce zřízena, spolupracoval se skupinou na vysoké úrovni, aby se zajistilo splnění cílů sekretariátu Parlamentu v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

12.  vyzývá politické skupiny, aby při navrhování kandidátů na funkci předsedů výborů a skupin uvažovaly o výběru jednoho kandidáta mezi muži a jednoho mezi ženami;

13.  konstatuje, že rovné zastoupení žen a mužů v každém výboru je vhodné v míře, v jaké to okolnosti dovolují; vyzývá politické skupiny, aby zvážily koordinované jmenování poslanců EP z nedostatečně zastoupeného pohlaví v každém výboru; vyzývá politické skupiny, aby jmenovaly stejný počet mužů i žen z poslanců EP jako členy a náhradníky Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, aby podpořily zapojení mužů do politiky rovnosti žen mužů;

Nástroje pro gender mainstreaming

14.  zdůrazňuje, že využívání GMAs se ukázalo jako účinnější nástroj než předkládání stanovisek, neboť pozměňovací návrhy jsou stručnější, lze je předložit rychleji a týkají se klíčových, konkrétních a vymezených témat; opět vyzývá příslušný výbor, aby tuto praxi využívající GMAs zařadil do jednacího řádu a jako horizontální zásadu vzal při tom v potaz zvláštní úlohu, kterou v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů hraje Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví; vyzývá k užší spolupráci mezi výbory a účinné koordinaci mezi sítí pro gender mainstreaming a příslušným výborem jak na politické, tak na administrativní úrovni, s cílem vnést do zpráv významný genderový rozměr; zdůrazňuje význam úlohy síťových členů v každém výboru, která spočívá v tom, že usnadňují účinné získávání podkladů od příslušného výboru v podobě GMAs a stanovisek, a vyzývá k tomu, aby součástí postupu pro GMAs byla účinná koordinace mezi odpovědnými členy Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a síťovými členy; opakovaně upozorňuje na potřebu úzké koordinace mezi příslušným výborem a hlavními výbory ohledně GMAs a stanovisek, s cílem zajistit optimální načasování a plánování pro přípravu účinných podkladů ke zprávě hlavního výboru;

15.  lituje skutečnosti, že navzdory interinstitucionálnímu prohlášení o zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, které bylo připojeno k VFR, nebyla dosud přijata žádná opatření, pokud jde o rozpočtové iniciativy zohledňující rovnost žen a mužů („gender budgeting“); v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba pečlivě sledovat, jak jsou prováděny zásady společného prohlášení z hlediska ročních rozpočtových procesů, a vyzývá k tomu, aby se příslušný výbor formálně podílel na revizi VFR;

16.  zdůrazňuje, že rozpočtové iniciativy reagující na problematiku rovnosti pohlaví ve formě plánování, přípravy programů a přípravy rozpočtů, jež přispívají k pokroku rovnosti pohlaví a naplňování ženských práv, jsou jedním z hlavních nástrojů, které tvůrci politik používají k řešení otázky rozdílů mezi muži a ženami; vyslovuje politování nad tím, že z rozpočtových iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů vyplynulo, že genderová perspektiva se zdaleka nebere v potaz ve všech politikách, na všech úrovních a ve všech fázích procesu tvorby politik; konstatuje, že v tomto kontextu je obzvláště důležité budovat interní kapacity v oblasti rozpočtových iniciativ reagujících na problematiku rovnosti pohlaví ke zlepšení kontrolní úlohy Parlamentu v těchto záležitostech; konstatuje, že dopady rozhodování o výdajích a příjmech mají na ženy a muže extrémně odlišný dopad a zdůrazňuje, že poslanci EP v příslušných výborech by měli tyto rozdílné dopady zohlednit při navrhování rozpočtů; zdůrazňuje, že rozpočtové iniciativy reagující na problematiku rovnosti pohlaví podporují odpovědnost a transparentnost ohledně odhodlání Parlamentu prosazovat rovnost žen a mužů;

17.  bere na vědomí, že se Komise zavázala pokračovat v uplatňování zásady rovnosti žen a mužů tím, že v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy začlení kritérium genderové rovnosti do hodnocení a posuzování dopadů, a že zvažuje předložení zprávy o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Komise v roce 2017;

18.  znovu připomíná, že je třeba, aby byly přiděleny dostatečné zdroje i v Parlamentu, a bylo tak možné vytvořit postupy pro posuzování dopadů z hlediska rovnosti žen a mužů a analýzu na základě pohlaví; vyzývá Komisi, aby prováděla systematické hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro nové legislativní nebo politické návrhy na základě svého posíleného hodnocení jejich dopadu na základní práva a s cílem zaručit, aby EU prosazovala práva žen; zdůrazňuje, že takové analýzy a používané metody sběru dat musí zohledňovat zkušenosti osob LGBTIQ; zdůrazňuje, že výbory jsou vybízeny k tomu, aby využily interní odborné znalosti, jakož i externí odborné znalosti dalších institucí a orgánů veřejného či soukromého sektoru, které jsou aktivní v oblasti prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže;

19.  vyzývá institut EIGE, aby pravidelně předkládal informace všem výborům s cílem zdůraznit hledisko rovnosti žen a mužů ve všech oblastech tvorby politik a aby zpřístupnil údaje a nástroje, které vytvořil, například platformu pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, v rámci širšího budování kapacit zaměřeného i na zaměstnance a parlamentní asistenty; vyzývá výzkumnou službu, aby prováděla pravidelný podrobný kvalitativní a kvantitativní výzkum pokroku v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu a rovněž výzkum fungování organizační struktury, která je mu věnována;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že EIGE v současnosti nemá dostatečné zdroje, aby mohl provádět všechnu práci, která je od něj žádána, a proto zdůrazňuje, že je potřebné zajistit, aby byl rozpočet EIGE změněn v souladu s jeho širokým mandátem;

21.  konstatuje, že odpovědi uvedené v dotaznících o stavu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v parlamentních výborech upozornily na určité nástroje, které byly označeny za účinné z hlediska začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do práce výborů; mezi nimi byly například:

   rozesílání klíčových dokumentů a zahrnutí otázek rovnosti žen a mužů do obsahu zadávaných studií;
   pozornost věnovaná používání specifické terminologie a definic souvisejících s otázkami rovnosti žen a mužů;
   podpora hodnocení ex ante a ex post legislativních návrhů a budoucích dohod;
   školení a činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a určené poslancům, zaměstnancům, politickým poradcům a asistentům;

a důvodně doporučuje další vývoj a uplatňování daných nástrojů v práci Parlamentu;

22.  připomíná, že hodnocení a programy začleňování hlediska rovnosti žen a mužů rovněž vyžadují účinná následná opatření, která musí být prováděna s cílem řešit účinnost a případné problémy každé činnosti; zdůrazňuje, že je důležité případně provést nápravná opatření a rozvíjet začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, pokud se po provedení nápravných opatření zjistí nedostatečný pokrok;

23.  doporučuje generálnímu ředitelství Parlamentu pro komunikaci, aby do svých zpráv o tvorbě politik ze strany Parlamentu výrazněji zahrnulo genderové hledisko;

24.  vyjadřuje svou plnou podporu rozvoji cílených a pravidelných školení v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, na která by měly být vyčleněny dostatečné zdroje a která budou uzpůsobena konkrétním potřebám Parlamentu, určená všem zaměstnancům Parlamentu pracujícím v politických oblastech, a aby střední a nejvyšší management procházel podrobnějším školením, což se týká zejména vedoucích oddělení; vyzývá k tomu, aby bylo školení v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zpřístupněno poslancům EP, parlamentním asistentům a pracovníkům politických skupin; žádá, aby byly pro ženy pořádány kurzy rozvoje vůdčích schopností a aby jim byla nabízena možnost získat praxi ve vedoucí funkci; doporučuje, aby vzdělávací kurzy zahrnovaly informace o mnohočetných a průřezových formách diskriminace; zdůrazňuje potřebu zajistit, že všechny jeho služby si budou vědomy svých odpovědností za uplatňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, včetně služeb odpovědných za lidské zdroje, bezpečnost a budovy; navrhuje zavést konkrétní pokyny pro lidské zdroje, které budou účinně uplatňovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů tak, aby zlepšily životní podmínky na pracovišti všem pracovníkům včetně osob LGBTIQ;

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti výborů

25.  znovu opakuje svou výzvu, aby byl splněn závazek, podle nějž má Parlament dvakrát ročně podávat zprávu o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do své práce; je si vědom úlohy, kterou sehrává síť pro gender mainstreaming, pokud jde o hodnocení aktuální situace týkající se zohledňování rovnosti žen a mužů v jednotlivých oblastech politik, a doporučuje, aby se dotazník, který byl podkladem pro uvedenou zprávu, stal metodou pro každoroční monitorování;

26.  konstatuje, že členové sítě pro gender mainstreaming ve svých odpovědích v dotazníku obecně uváděli, že v jejich konkrétních oblastech politik byly zohledněny genderově specifické potřeby při různých činnostech, jako je například vypracovávání zpráv, pozměňovacích návrhů týkajících se rovnosti žen a mužů, studií, a dále při činnostech, jako jsou slyšení, pracovní cesty a výměny názorů;

27.  vítá specifické iniciativy, které v této oblasti přijalo několik parlamentních výborů; vyjadřuje politování nad tím, že velká většina výborů nepřijala akční plán pro rovnost žen a mužů pro svou práci ani jej z hlediska své práce neprojednala; zdůrazňuje, jak je důležité, aby příslušné orgány pracovaly se všemi výbory a delegacemi a sdílely tak osvědčené postupy, mimo jiné prostřednictvím sítě pro gender mainstreaming, a aby stanovily jasný postup, jakým budou jednotlivé výbory přijímat akční plán pro rovnost žen a mužů, a aby byl tento postup začleněn do jednacího řádu Parlamentu; doporučuje, aby každý výbor zorganizoval každé dva roky slyšení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do své oblasti politiky, které se bude časově shodovat s návrhem zprávy o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

28.  zdůrazňuje, že je zapotřebí důkladně vyhodnotit fungování sítě pro gender mainstreaming a nalézt způsoby, jak zajistit užší zapojení členů sítě a zvýšit jejich informovanost; doporučuje, aby členové a náhradníci sítě pro gender mainstreaming byli odhodláni prosazovat rovnost žen a mužů, zdůrazňuje však, že nemusejí být nutně členy Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, což umožní, aby na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pracoval širší okruh poslanců EP; doporučuje, aby příslušný výbor a síť byly v pravidelném kontaktu a zapojovaly se do pravidelných výměn;

29.  doporučuje, aby síti pro gender mainstreaming spolupředsedal příslušný výbor a další člen sítě, který bude jmenován střídavě z různých výborů, čímž se naznačí, že hledisko rovnosti žen a mužů se týká všech výborů;

30.  je toho názoru, že je třeba vytvořit interní monitorovací subjekt, aby sledoval a hodnotil ex-post provádění nástrojů a opatření; žádá, aby byly vypracovány konkrétní popisy práce pro zaměstnance odpovědné za gender mainstreaming ve výborech; vyzývá příslušné orgány, aby jednou za dva roky provedly hodnocení pokroku, jakého bylo v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v jednotlivých výborech dosaženo;

Interinstitucionální spolupráce na podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

31.  je přesvědčen, že pevnější interinstitucionální vztahy zlepší zastoupení žen a mužů v oblasti tvorby politik EU; konstatuje, že dosud nebyla zavedena strukturovaná spolupráce v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů s ostatními institucionálními partnery, jako je Komise, Rada nebo institut EIGE; vyzývá Komisi, aby navrhla vhodný rámec pro ustavení interinstitucionální spolupráce v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a také pro zapojení dalších stran do této oblasti;

32.  vyzývá Komisi, aby navázala na výsledky veřejné konzultace a na postoje Parlamentu a Rady tím, že bezodkladně přijme sdělení týkající se nové strategie pro práva žen a rovnost žen a mužů po roce 2015, které se bude zabývat otázkami rovnosti žen a mužů v souladu s mezinárodní agendou;

33.  doporučuje, aby evropský veřejný ochránce práv každoročně dodával skupině EP na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost údaje týkající se stížností na nesprávný úřední postup související s rovností žen a mužů v Parlamentu, a to při náležitém zohlednění rozhodnutí Evropského Parlamentu o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv;

34.  je přesvědčen, že výměna osvědčených postupů s jinými organizacemi posílí budování kapacit a účinnost praktického začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu; žádá, aby se na všech úrovních organizovaly výměny osvědčených postupů s ostatními institucemi a organizacemi, například s agenturou UN Women, Radou Evropy a orgány a subjekty EU zapojenými do podpory rovnosti mezi pohlavími, jako jsou orgány pro rovnost žen a mužů, sociální partneři a nevládní organizace; podporuje účast na specifických programech pro budování kapacit jiných mezinárodních organizací a vybízí k získání jejich podpory pro realizaci přímo uzpůsobených programů pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

35.  žádá, aby generální ředitelství pro personál sdílelo osvědčené postupy a technickou podporu v oblasti rovnosti žen a mužů a rozmanitosti, například s Kongresem Spojených států a s vnitrostátními subjekty pro rovnost žen a mužů, pokud jde o podporu nedostatečně zastoupených rasových a etnických menšin v krátkodobých postupech přijímání a výběrových řízeních EPSO; žádá, aby byla pozornost věnována stážistům a aby byly rozvíjeny iniciativy a programy, které by podporovaly stáže pro mladé lidi, zejména ženy, z nedostatečně zastoupených rasových a etnických menšin;

36.  zdůrazňuje, že je třeba vést průběžný dialog s vnitrostátními parlamenty s cílem zavést pravidelné výměny názorů, vyměňovat nové techniky a podávat nazpět zprávy o hodnoceních dopadů politik s cílem podporovat sdílený přístup, aby se mohly dále rozvíjet osvědčené postupy při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; doporučuje, aby se pořádala pravidelná meziparlamentní setkání věnovaná začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

o
o   o

37.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 35.
(2) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 65.
(3) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 1.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0050.
(5) Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384.
(6) Úř. věst. C 244 E, 18.10.2007, s. 225.
(7) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 18.
(8) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 32.
(9) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 11.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0042.
(12) SWD(2015)0278.
(13) „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti výborů a delegací Evropského parlamentu“, tematická sekce C Evropského parlamentu.


Situace uprchlic a žadatelek o azyl v EU
PDF 461kWORD 127k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU (2015/2325(INI))
P8_TA(2016)0073A8-0024/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 8 a článek 78 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků přijatou v roce 1951 a na její protokol z roku 1967,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979 a na obecné doporučení č. 32 Výboru CEDAW o genderových aspektech postavení uprchlíka, azylu, státní příslušnosti a ztráty státní příslušnosti žen ze dne 14. listopadu 2014,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulskou úmluvu),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5, Peking + 10, Peking + 15 a Peking + 20,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvané „Evropský program pro migraci“ (COM(2015)0240),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2015 nazvané „Akční plán EU proti převaděčství migrantů (2015–2020)“ (COM(2015)0285),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. října 2015 týkající se přistěhovalectví, a zejména na závazek uvedený v těchto závěrech, který se týká zajištění lidských práv v případě žen a dívek,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany,

–  s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU (COM(2015)0452),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států,

–  s ohledem na závěry Rady nazvané „Akční plán pro rovnost žen a mužů 2016–2020“ ze dne 26. října 2015,

–  s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. března 2015 nazvaný „Provádění evropské politiky sousedství v roce 2014“ (SWD(2015)0076)

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. prosince 2015 o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex(1),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0024/2016),

A.  vzhledem k tomu, že v důsledku probíhajících konfliktů, nestability v regionu a porušování lidských práv, včetně násilí páchaného na základě pohlaví a znásilňování jako válečné zbraně, usiluje stále větší počet mužů, žen a dětí, který nemá v historii obdoby, o získání mezinárodní ochrany v EU;

B.  vzhledem k tomu, že mezi žadateli o azyl v celé Evropské unii panuje značná nerovnost z hlediska pohlaví; vzhledem k tomu, že ženy představují průměrně jednu třetinu žadatelů o azyl; vzhledem k tomu, že od počátku roku 2015 do listopadu téhož roku připlulo na evropské břehy přes Středozemní moře přibližně 900 000 osob a že přibližně 38 % z celkového počtu představují ženy a děti; vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) informoval o tom, že 55 % osob, které od ledna 2016 přišly do Řecka, aby požádaly o azyl v EU, představují ženy a děti; vzhledem k tomu, že při cestě za nadějnou budoucností přišlo o život již příliš mnoho lidí a že mnoho z nich byly ženy;

C.  vzhledem k tomu, že ženy i osoby LGBTI čelí specifickým formám pronásledování na základě pohlaví, které v azylovém řízení velmi často stále nejsou brány v potaz;

D.  vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti nedosáhla svého hlavního cíle chránit ženy a podstatně zvýšit zapojení žen do politických a rozhodovacích procesů;

E.  vzhledem k tomu, že podle UNHCR žádá každý rok o azyl v členských státech EU přibližně 20 000 žen a dívek pocházejících ze zemí, v nichž se uplatňují praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že značný počet žen podávajících žádost o azyl tak činí na základě obav z mrzačení ženských pohlavních orgánů;

F.  vzhledem k tomu, že podle odhadů UNHCR bylo 71 % žádostí o udělení azylu v EU podaných ženami ze zemí, které praktikují mrzačení ženských pohlavních orgánů, podáno osobami, jež se samy staly oběťmi těchto praktik; vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva zastavil svými rozsudky vyhoštění dívek, kterým hrozilo, že by byly podrobeny mrzačení pohlavních orgánů, a to vzhledem k riziku, že utrpí nenapravitelnou újmu z hlediska tělesného i duševního zdraví;

G.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky žádající o azyl potřebují specifickou ochranu a jejich obavy jsou odlišné od mužů, což si žádá, aby při provádění všech azylových politik a postupů, včetně posuzování žádostí o udělení azylu, byla zohledňována specifika pohlaví a aby se postupovalo individuálně; vzhledem k tomu, že žádosti o udělení azylu související s násilím by měly být vyřizovány způsobem, který ochrání ženy před druhotnou viktimizací během azylového řízení;

H.  vzhledem k tomu, že jestliže právní postavení žen a dívek závisí na manželovi, dochází k maření procesu jejich integrace a k porušování jejich práv;

I.  vzhledem k tomu, že příslušné akty, které vytvářejí společný evropský azylový systém, musí být provedeny ve vnitrostátním právu a uplatňovány v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků a dalšími nástroji;

J.  vzhledem k tomu, že se mezi sebou členské státy výrazně liší, pokud jde o zacházení s ženami a dívkami žádajícími o azyl, a že stále existují značné nedostatky;

K.  vzhledem k tomu, že uprchlice a žadatelky o azyl jsou často vícenásobně diskriminovány a ve větší míře jim hrozí násilí na základě pohlaví v zemích jejich původu, v tranzitních i cílových zemích; vzhledem k tomu, že obzvláště zranitelné jsou ženy a dívky bez doprovodu, ženy, které jsou hlavou rodiny, těhotné ženy, osoby se zdravotním postižením a lidé v pokročilém věku;

L.  vzhledem k tomu, že uprchlice se musejí potýkat nejen s hrozbami týkajícími se jejich osobního bezpečí (dlouhá a nebezpečná cesta do exilu, obtěžování, lhostejnost orgánů a často sexuální zneužívání a násilí, dokonce i poté, co dosáhnou zdánlivě bezpečného místa, a z toho vyplývající společenská stigmatizace), ale také musejí zajišťovat fyzickou bezpečnost, dobré životní podmínky a přežití svých rodin;

M.  vzhledem k tomu, že mnoho uprchlíků, kteří přicestovali do Evropy, žije v provizorních podmínkách v táborech nebo na ulicích a ženy a dívky jsou přitom obzvláště zranitelné;

N.  vzhledem k tomu, že zločinecké sítě využívají chybějících bezpečných cest do EU pro žadatele o azyl a uprchlíky, regionální nestability, konfliktů a zranitelnosti žen a dívek na útěku k jejich vykořisťování prostřednictvím obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování;

O.  vzhledem k tomu, že ženám, které se stanou oběťmi násilí a obchodování s lidmi, hrozí větší riziko pohlavně přenosných onemocnění;

P.  vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) informoval o případech násilí, včetně sexuálního násilí, páchaných na uprchlicích a na dětech a o jejich zneužívání, k nimž mělo docházet během jejich cesty a také v přeplněných přijímacích střediscích v EU;

Q.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky, které hledají útočiště v EU, často přicházejí z režimů, kde jsou ženy utlačovány, kde není uznávána rovnost žen a mužů a toleruje se násilí páchané na ženách, zneužívání a dětské, rané a nucené sňatky;

R.  vzhledem k tomu, že záchytná zařízení pro uprchlíky velmi často nemají odpovídající prostory, kde by mohly ubytované matky pečovat o děti; vzhledem k tomu, že systémy právní pomoci navíc neposkytují odpovídající podporu při informování a dohledávání rodinných příslušníků;

S.  vzhledem k tomu, že ty nejzákladnější potřeby k předcházení násilí na základě pohlaví, což jsou oddělené toalety, sprchy a ložnice pro ženy, nejsou zajištěny ani v přijímacích, ani tranzitních zařízeních po celé Evropské unii;

T.  vzhledem k tomu, že dívky, které jsou na útěku před konfliktem a pronásledováním, jsou více ohroženy dětskými, ranými a nucenými sňatky, znásilněním, pohlavním a tělesným zneužíváním a prostitucí;

U.  vzhledem k tomu, že v důsledku oddělení od členů rodiny, včetně případů, kdy jsou zadržovány, jsou ženy a děti vystaveny větším rizikům;

V.  vzhledem k tomu, že sloučení rodiny, přestože jde o základní lidské právo, bývá systematicky oddalováno či dokonce znemožňováno, a vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou prvními oběťmi upírání či oddalování tohoto práva;

W.  vzhledem k tomu, že ženy jsou často nuceny přijímat práci načerno či za ponižujících podmínek, aby mohly zůstat v zemi, kam přicestovaly;

X.  vzhledem k tomu, že Pekingská akční platforma zdůraznila, že je třeba zvýšit účast žen na řešení konfliktů na rozhodovací úrovni a že je třeba, aby uprchlice, vysídlené ženy a migrantky byly odpovídajícím způsobem zapojeny do přijímání rozhodnutí, která se jich týkají;

Y.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů udržitelného rozvoje (č. 5) je dosažení rovnosti mužů a žen a zlepšení životních podmínek žen do roku 2030;

1.  domnívá se, že má-li se zlepšit bezpečnost uprchlic, je třeba pro osoby, které prchají před konfliktem a pronásledováním, zajistit bezpečné a legální cesty do EU a zohledňovat jejich pohlaví; zdůrazňuje zejména, že by se víc členských států mělo podílet na programech EU pro přesídlování; domnívá se, že právní předpisy a politika týkající se nelegální migrace by neměly bránit v přístupu k azylovému řízení v EU; zdůrazňuje, že právo na azyl je zakotveno v článku 18 Listiny základních práv EU;

2.  vyzdvihuje, že je naléhavě nutné zajistit ihned žadatelům o azyl bezpečné a legální cesty s cílem bojovat proti převaděčským sítím a ve větší míře umožnit ženám, dětem, starším lidem a osobám se zdravotním postižením, aby si mohli hledat útočiště, aniž by při tom byl ohrožen jejich život; je hluboce znepokojen případy úmrtí, nuceného navracení a hrubého porušování lidských práv na vnějších hranicích EU; domnívá se, že odpovědnost, náklady a přínosy by mělo sdílet všech 28 členských států, a nikoli pouze ty země, do nichž uprchlíci vstupují jako první; s politováním konstatuje nedostatek solidarity mezi členskými státy;

3.  upozorňuje, že je důležité, aby uprchlice byly registrovány jednotlivě a dostávaly příslušné dokumenty, které jim zajistí osobní bezpečnost, svobodu pohybu a přístup k nejzákladnějším službám, jak vyžaduje UNHCR;

4.  zdůrazňuje, že koordinační výbory i všechny ostatní formy zastoupení uprchlíků, ať už v městských, nebo ve venkovských oblastech a v uprchlických táborech, včetně míst, kam jsou uprchlíci navraceni, by měly zachovávat zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů, aby zaručily dodržování práv a uspokojení potřeb uprchlic a žadatelek o azyl;

5.  znovu opakuje svou výzvu adresovanou všem členským státům a Evropské unii, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulskou úmluvu);

6.  vyzývá všechny členské státy, aby ve spolupráci s EU zaručily specializované posttraumatické poradenství a psychosociální péči ženám, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, a to s přímým zapojením kvalifikovaných pracovnic, jež jsou odbornicemi v dané oblasti, přičemž tato péče a poradenství by měly být dostupné ve všech fázích azylového řízení;

7.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o tom, že ženy a děti jsou nuceny poskytovat sexuální služby, aby mohly zaplatit převaděčům a pokračovat v cestě do EU, kde chtějí požádat o azyl; znovu zdůrazňuje, že bezpečné a legální trasy do Evropy jsou klíčem k tomu, jak této situaci účinně předcházet;

8.  naléhavě žádá EU, aby při zřizování mechanismu pro vyřizování stížností v rámci úřadu osoby odpovědné za oblast základních práv v agentuře Frontex zohlednila genderové hledisko a aby řešila porušování lidských práv, jehož se má dopouštět tato agentura, členské státy a příslušné osoby třetích zemí při spolupráci s agenturou Frontex, jak Parlament nedávno žádal ve svém usnesení ze dne 2. prosince 2015 o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex;

9.  požaduje cílená opatření, jejichž účelem bude zajistit úplnou integraci uprchlic a žadatelek o azyl předcházením veškerým formám vykořisťování, zneužívání, násilí a obchodu s lidmi;

10.  zdůrazňuje, že při vypracovávání migrační a azylové politiky a opatření EU a při jejich uplatňování a hodnocení by mělo být zohledňováno pohlaví;

Genderový rozměr při určování postavení uprchlíka

11.  žádá, aby v rámci širších reforem migrační a azylové politiky byl přijat nový, komplexní soubor celoevropských pokynů týkajících se zohledňování pohlaví, který v plném rozsahu vezme v úvahu sociální, kulturní a politické rozměry pronásledování a bude zahrnovat opatření v oblasti přijímání a začleňování;

12.  zdůrazňuje, že dokonce i v zemích, které jsou považovány za bezpečné, se ženy mohou setkávat s pronásledováním na základě pohlaví, přičemž LGBTI osoby mohou být rovněž oběťmi zneužívání, a proto mají oprávněný nárok žádat o ochranu; vyzývá všechny členské státy, aby přijaly azylové postupy a usilovaly o zavedení vzdělávacích programů, které budou brát v potaz potřeby žen s rozmanitými marginalizovanými identitami, včetně LGBTI žen; naléhavě žádá, aby všechny členské státy bojovaly proti škodlivým stereotypům v posuzování chování a vlastností LGBTI žen a aby ve vztahu k žádostem těchto žen o udělení azylu plně dodržovaly Listinu základních práv EU; zdůrazňuje, že ve všech členských státech by měla být přijímací zařízení vstřícná k LGBTI osobám; zdůrazňuje, že v přijímacích zařízeních často dochází k násilí páchanému na LGBTI osobách;

13.  zdůrazňuje, že různé podoby násilí na základě pohlaví, mimo jiné znásilnění a sexuální násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, domácí násilí, tzv. zločiny ze cti a diskriminace na základě pohlaví, kterou členský stát považuje za nezákonnou, představují pronásledování a měly by být považovány za legitimní důvod žádosti o azyl v EU, což by mělo být vzato v potaz v nových pokynech týkajících se genderové problematiky;

14.  vyzývá Komisi, aby shromažďovala podrobné statistiky v oblasti migrace a mezinárodní ochrany s cílem doplnit kategorie údajů rozlišených podle pohlaví, zejména v souvislosti se stádii azylového řízení poté, co bylo přijato původní rozhodnutí;

15.  naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala pokyny pro výklad v oblasti mrzačení ženských pohlavních orgánů, které by plně zohlednily pokyny UNHCR týkající se pronásledování na základě pohlaví a pokyn týkající se mrzačení ženských pohlavních orgánů a jednoznačně uvedly závazky členských států, zejména se zaměřením na identifikování zranitelných žadatelů o azyl a vedení komunikace s těmito žadateli; zdůrazňuje, že ženy, které se staly obětí mrzačení ženských pohlavních orgánů, mohou mít obtíže s vyjádřením svého traumatu v této souvislosti; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, jimiž zajistí, že veškeré formy násilí páchaného na ženách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, bude možné uznat jako druh pronásledování, a tudíž se na oběti takového zacházení bude vztahovat ochrana podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, jak stanoví článek 60 Istanbulské úmluvy;

16.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby azylová řízení na hranicích probíhala v souladu s pokyny Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) o mezinárodní ochraně, především s ohledem na pronásledování na základě pohlaví, a v souladu s pokyny UNHCR ohledně požadavků na status uprchlíka na základě sexuální orientace nebo genderové identity, které jasně vymezují povinnosti členských států;

17.  žádá Komisi, aby s ohledem na zmíněnou situaci přezkoumala možnosti zlepšení financování a rozšíření působnosti programů Daphne a Odysseus a aby posoudila, nakolik lze tyto programy přizpůsobit současné situaci a chránit uprchlice;

18.  bere na vědomí návrh Komise na zřízení společného seznamu EU bezpečných zemí původu; žádá, aby byla přijata všechna vhodná opatření k zajištění toho, aby tento přístup byl v souladu se zásadou nenavracení a aby nebyla omezována práva žen, dětí a dalších zranitelných skupin; žádá, aby byla uplatňována diferenciace na základě pohlaví; je přesvědčen, že žádný seznam bezpečných zemí původu by neměl vést k méně příznivému procesnímu zacházení se ženami, jejichž žádost o azyl je založena na obavě z genderově motivovaného násilí či na zkušenosti s ním; zdůrazňuje, že je třeba předejít unáhleným rozhodnutím, která nebudou dostatečně zohledňovat hrozbu – dokonce i smrtelnou – pro ženu, která se stala obětí násilí na základě pohlaví a jejíž žádost by byla odmítnuta a musela by se vrátit do své země;

19.  žádá, aby při posuzování hodnověrnosti uváděných údajů byl ve všech členských státech uplatňován objektivnější přístup zohledňující pohlaví, a vyzývá k zavedení intenzivnějších školení o problematice posuzování hodnověrnosti těchto údajů pro osoby s rozhodovacími pravomocemi, která by měla mít genderový rozměr; upozorňuje, že tato posouzení hodnověrnosti nemohou být nikdy zcela přesná a neměla by být používána jako jediný základ pro zamítavé rozhodnutí o azylu; doporučuje, aby byl při posuzování žádostí o azyl předložených ženami brán v úvahu kulturní, sociální a psychologický profil včetně kulturního zázemí, vzdělání, traumat, která zažily, strachu a pocitů hanby, popřípadě kulturních nerovností mezi muži a ženami;

20.  vyzývá členské státy, aby uváděly důvody k přijetí pozitivních rozhodnutí o udělení azylu s cílem zpřístupnit užitečné údaje o zohledňování násilí na základě pohlaví a aby zajistily transparentnost ohledně toho, na základě jakých důvodů byl azyl podle Úmluvy udělen;

21.  naléhavě žádá členské státy, aby ženám poskytovaly informace o azylovém řízení, jejich právech a zvláštních službách pro žadatelky o azyl; zdůrazňuje právo žen podat žádost o azyl nezávisle na svém manželovi a poukazuje na to, že se jedná o klíčový prvek pro posílení postavení žen a zásadu nenavracení; naléhavě žádá členské státy, aby všechny ženy informovaly o jejich právu na podání nezávislé žádosti o azyl, čímž ženám umožní žádat o postavení uprchlice či žadatelky o azyl či si toto postavení zachovat nezávisle na situaci dalších členů vlastní rodiny;

22.  vyzývá členské státy k plnému provedení směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí a směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu;

23.  domnívá se, že je nutno okamžitě zasáhnout formou humanitární pomoci, kdykoli existuje podezření na násilí páchané na základě pohlaví, a to vzhledem k velmi vysoké míře, v níž jsou během migračních pohybů, kdy dochází k popírání veškerých práv, zranitelné osoby – jako jsou ženy a děti – vystaveny různým formám fyzického a psychického násilí;

24.  zdůrazňuje, že ženy a dívky jsou zvláště ohroženy vykořisťováním ze strany převaděčů; vyzývá proto členské státy, aby posílily policejní a soudní spolupráci mj. s úřadem Europol, agenturou Frontex, agenturou Eurojust a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO), a účinně tak bojovaly proti převaděčství migrantů a obchodování s nimi;

25.  zdůrazňuje, že během prověřování a pohovorů v rámci azylového řízení musí být poskytována péče o děti a závislé osoby, aby byly zajištěny rovné příležitosti pro podání žádosti o azyl;

Potřeby žen procházejících azylovým řízením

26.  naléhavě žádá členské státy, aby řádně informovaly ženy, které žádají o azyl, o jejich právech, zejména o právu požadovat, aby pohovor vedla žena, a o právu na tlumočnici a na osobní pohovor bez přítomnosti třetí osoby; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily komplexní a povinné školení pro osoby vedoucí pohovory a tlumočníky na téma sexuálního násilí, traumatu a paměti; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily dodržování těchto práv; naléhavě vyzývá členské státy, aby dodržovaly čl. 15 odst. 3 směrnice o azylovém řízení;

27.  se znepokojením konstatuje, že mnoho pracovníků v rámci azylových řízení v EU není obeznámeno s problematikou mrzačení ženských pohlavních orgánů; vyzývá členské státy, aby na vnitrostátní úrovni spolupracovaly se svými azylovými orgány s cílem zavést lepší postupy na pomoc a podporu ženám a dívkám, které se staly obětí mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo jimž toto mrzačení hrozí;

28.  naléhavě žádá všechny členské státy, aby poskytovaly aktuální a dostupné informace o azylovém řízení a o specifických právech a nárocích žadatelek o azyl;

29.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zaručily široký přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům s ním spojeným, včetně dostupnosti bezpečného potratu, a aby neprodleně přidělily další finanční prostředky na poskytování zdravotní péče;

30.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby ženám zaručily ochranu a pomoc během jejich pobytu v uprchlických táborech, při kontrolách na hranicích a samozřejmě po vstupu do EU;

31.  naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu a aby uplatňovaly článek 59 této úmluvy, který jasně stanoví, že strany by měly přijmout opatření nutná k zastavení řízení o vyhoštění migrantek, jejichž pobytový status závisí na manželovi, nebo jim udělit samostatné povolení k pobytu v případě rozloučení manželství;

32.  žádá, aby bylo žadatelkám o azyl a migrantkám udělováno právní postavení nezávisle na postavení jejich manžela, čímž by se zamezilo vykořisťování, snížila by se jejich zranitelnost a bylo by dosaženo větší rovnosti;

33.  zdůrazňuje, že musí být plně dodržována základní práva migrantek bez dokladů a že by měly být vytvořeny cesty pro legální migraci;

34.  zdůrazňuje, že je nutné, aby postupy sjednocování rodin poskytovaly prostor pro individuální práva žen a dívek, které se připojují ke svým rodinám v EU, aby tyto ženy a dívky nemusely být závislé na potenciálně zneužívajícím vztahu s mužským členem rodiny, pokud jde o jejich přístup ke zdraví, vzdělávání nebo práci;

35.  důrazně odsuzuje používání sexuálního násilí páchaného na ženách coby válečné zbraně; domnívá se, že migrantkám, které byly zneužity v rámci konfliktů, je třeba věnovat zvláštní pozornost a zaručit jim přístup ke zdravotní a psychologické podpoře;

36.  vítá skutečnost, že úřad EASO vytvořil nový vzdělávací modul k genderové problematice, genderové identitě a sexuální orientaci; požaduje, aby byly otázky rovnosti žen a mužů a sestavování rozpočtu s přihlédnutím k rovnosti žen a mužů plně začleněny do práce úřadu EASO prostřednictvím kontaktních míst pro genderovou problematiku a formálního styku s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů; v rámci informací o zemi původu požaduje také informace o situaci žen, ze zákona i fakticky, včetně informací o pronásledování žen nebo jeho hrozbě, poskytované nestátními­ subjekty;

37.  vyzývá všechny členské státy, aby plně využily dublinského nařízení k zajištění toho, že rodiny budou moci být spolu a že jejich žádosti o azyl budou posuzovat tytéž orgány;

Přijímání a zadržování žadatelů o azyl

38.  žádá, aby bylo ukončeno veškeré zadržování dětí v EU a aby bylo rodičům umožněno žít s dětmi během čekání na rozhodnutí o azylu ve zvlášť uzpůsobených zařízeních;

39.  zdůrazňuje, že by nemělo docházet k zadržování žadatelů o azyl a že k němu smí dojít, pouze pokud k tomu existuje legitimní důvod a zadržení bylo v jednotlivém případě shledáno jako nezbytné a přiměřené, přičemž v žádném případě nelze ospravedlnit zadržování osob mladších 18 let; domnívá se, že dodržování práva požádat o azyl zahrnuje i zavedení otevřených a humánních systémů přijímání pro žadatele o azyl, v nichž by mělo být zajištěno bezpečné a důstojné zacházení v souladu s lidskými právy; zdůrazňuje, že je nutné, aby vznikly alternativy k zadržování, včetně přístupů kladoucích důraz na zapojení, které by vyhovovaly potřebám zranitelných skupin;

40.  zdůrazňuje, že mnoho žadatelek o azyl a uprchlic zažilo extrémní násilí a že jejich zadržování může prohloubit trauma, které utrpěly; zdůrazňuje, že zadržování žadatelů o azyl pouze za administrativními účely porušuje právo na svobodu zakotvené v článku 6 Listiny základních práv EU; vyzývá k tomu, aby všechny členské státy okamžitě upustily od zadržování dětí, těhotných a kojících žen a obětí znásilnění, sexuálního násilí a obchodování s lidmi a aby byla byla poskytována náležitá psychologická podpora;

41.  naléhavě žádá všechny členské státy, aby ještě před úplným zrušením zadržování žadatelů o azyl zkrátily jeho maximální možnou délku tak, aby tato doba byla kratší než limit uvedený ve směrnici o navracení; domnívá se, že dlouhotrvající zadržování neúměrně poškozuje zranitelné skupiny;

42.  naléhavě žádá, aby zadržovaným žadatelkám o azyl, které byly vystaveny sexuálnímu zneužívání, bylo poskytnuto náležité lékařské poradenství, včetně případů, kdy zneužití vedlo k těhotenství, a aby jim byla poskytována nezbytná tělesná i duševní zdravotní péče, podpora a právní pomoc; žádá, aby Komise a členské státy přijaly okamžitá opatření k zajištění toho, aby podmínky přijímání, tranzitu a zadržování žadatelů o azyl byly bezpečné, humánní a na odpovídající úrovni a aby ženy a rodiny byly ubytovány odděleně a měly k dispozici samostatná sociální zařízení; upozorňuje, že poskytování vhodné základní sady hygienických potřeb všem ženám a dívkám by mělo být v rámci programů pomoci standardním postupem;

43.  zdůrazňuje, že přímá i nepřímá účast uprchlic na řízení distribuce potravin i nepotravinového zboží zajistí, aby tyto produkty rozdělovaly a hospodařily s nimi přímo dospělé členky domácností, což zaručí jejich spravedlivé rozdělování;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v záchytných zařízeních určených k příjmu uprchlíků a žadatelů o azyl vybudovaly odpovídající prostory určené k péči o děti;

45.  žádá členské státy, aby zavedly či posílily mechanismy kontroly přelidněných přijímacích středisek v EU, která nemusí vždy splňovat minimální normy nutné pro zmírňování násilí páchaného na základě pohlaví, a to s cílem zabránit tomu, aby útlak žen a dětí pokračoval i v hostitelských zemích;

46.  zdůrazňuje, že při přijímacích řízeních je nutné upřednostňovat potřeby ohrožených osob, jako jsou ženy, které se staly obětí násilí, a dívky, především dívky bez doprovodu;

47.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit v přijímacích zařízeních odpovídající právní pomoc pro ženy a zajistit jim tak cennou podporu při získávání informací a dohledávání rodinných příslušníků;

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření s cílem zabránit nedobrovolným sňatkům, k nimž ženy a dívky nutí muži poté, co získají postavení uprchlice, neboť doufají, že jim bude umožněn bezpečný vstup, na který by jinak neměli právo;

49.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zahájit nezávislá šetření všech obvinění, včetně případů údajného sexuálního zneužití a násilí na základě pohlaví, v místech, kde jsou zadržováni imigranti nebo na hranicích, a umožnit přístup novinářům a příslušným organizacím občanské společnosti;

50.  domnívá se, že při zadržování žadatelek o azyl jsou nutná zařízení a materiály naplňující specifické hygienické potřeby žen, mělo by být podporováno využívání strážkyň a dozorkyň a všichni zaměstnanci přidělení na práci se zadrženými ženami by měli projít školením zaměřeným na genderově specifické potřeby a lidská práva žen;

51.  je toho názoru, že zadržovaným žadatelkám o azyl, které nahlásí zneužívání, musí být bezprostředně poskytnuta ochrana, podpora a poradenství a jejich tvrzení musí být prověřeno příslušnými a nezávislými orgány, přičemž je třeba beze zbytku dodržet zásadu mlčenlivosti, a to i v případech, kdy jsou ženy zadržovány společně se svými manžely/partnery nebo jinými příbuznými; domnívá se, že ochranná opatření by měla zohledňovat zejména hrozbu odvety;

52.  vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti a organizacemi na ochranu lidských práv s cílem usnadnit nepříjemnou situaci uprchlíků, kteří přežívají v provizorních podmínkách, zejména pokud se jedná o zranitelné ženy a dívky;

Sociální začlenění a integrace

53.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly a přijaly zvláštní opatření usnadňující uplatnění uprchlic a žadatelek o azyl na pracovním trhu, jako jsou jazykové kurzy, kurzy gramotnosti, celoživotní vzdělávání a odborná příprava; vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby zaručily právo dívek z řad uprchlíků na přístup k zákonem zaručenému vzdělání; zdůrazňuje význam informálního učení a neformálního vzdělávání a kulturní výměny při začleňování a posilování postavení mladých žen a dívek; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit dostupnost vyššího vzdělávání pro uprchlice; vyzývá k zavedení solidních a transparentních postupů pro uznávání kvalifikací získaných v zahraničí;

54.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zpřístupnily finanční prostředky a jiné zdroje pro organizace občanské společnosti a organizace zabývající se lidskými právy, které poskytují pomoc, podporují začleňování a sledují situaci uprchlíků a žadatelů o azyl v EU, zejména ve vztahu k řešení různých překážek a slabin, s nimiž se potýkají ženy a dívky;

55.  žádá členské státy a Komisi, aby zajistily, že vedoucí představitelky v postavení uprchlíka, které jsou ve svých zemích původu pronásledovány, budou moci v EU bezpečně pokračovat ve své politické a sociální činnosti ve prospěch práv žen a rovnosti žen a mužů;

56.  zdůrazňuje zásadní význam dostupnosti a kvality péče o děti a další závislé osoby z hlediska posílení ekonomického a sociálního postavení uprchlic;

57.  vyzývá členské státy, aby na podporu integrace uprchlíků na trh práce využívaly kromě azylového, migračního a integračního fondu i strukturální a investiční fondy, se zvláštním důrazem na oblast péče o děti;

58.  vyzývá k zavedení rychlejších a účinnějších postupů ke slučování rodin a ke sběru údajů rozlišených podle pohlaví o rozhodnutích týkajících se slučování rodin; zdůrazňuje, že v případech slučování rodin je důležitá dostupnost právní pomoci;

59.  domnívá se, že vzájemné uznávání kladných rozhodnutí o udělení azylu by zlepšilo pracovní příležitosti, možnosti integrace a slučování rodin;

60.  zdůrazňuje, že hostitelské země by měly uprchlicím zaručit neomezený přístup k uplatňování práva na kvalitní bezplatné státní vzdělání a zdravotnické služby – související především s pohlavním a reprodukčním zdravím a právy – a práva na zaměstnání a ubytování odpovídající schopnostem a potřebám žen a dívek z řad uprchlíků; zdůrazňuje, že klíčem k integraci je politika v oblasti sociálního zabezpečení;

61.  požaduje komplexní a přiměřenými zdroji disponující programy, které by řešily nenaplněné krátkodobé i dlouhodobé zdravotní potřeby uprchlic, včetně psychosociálního a posttraumatického poradenství;

62.  zdůrazňuje, že sociální podnikání a alternativní obchodní modely, například modely založené na vzájemnosti a spolupráci, mohou hrát významnou pozitivní úlohu při ekonomické emancipaci uprchlic a jejich integraci na trh práce a rovněž v sociální a kulturní sféře;

63.  vybízí členské státy k výměně osvědčených postupů v oblasti zapojování místních komunitních organizací a přímého zapojení uprchlíků do zprostředkovávání názorů uprchlic a žadatelek o azyl tvůrcům politiky;

64.  zastává názor, že místní a regionální orgány hrají v integraci uprchlic a žadatelek o azyl zásadní roli, a to zejména pokud jde o jejich zapojení do trhu práce; vybízí tyto orgány, aby podporovaly dialog a diskusi mezi uprchlicemi a místními ženami;

o
o   o

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0422.

Právní upozornění