Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2280(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0202/2016

Předložené texty :

A8-0202/2016

Rozpravy :

PV 12/09/2016 - 19
CRE 12/09/2016 - 19

Hlasování :

PV 13/09/2016 - 4.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0321

Přijaté texty
PDF 458kWORD 132k
Úterý, 13. září 2016 - Štrasburk Konečné znění
Evropská územní spolupráce – osvědčené postupy a inovativní opatření
P8_TA(2016)0321A8-0202/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2016 o Evropské územní spolupráci – osvědčené postupy a inovativní opatření (2015/2280(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti(5),

–  s ohledem na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství(7),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(8),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(9),

–  s ohledem na „Územní agendu Evropské unie 2020: K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění“ schválenou na neformálním setkání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj konaném dne 19. května 2011 v maďarském Gödöllő,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o připravenosti členských států EU na účinný a včasný začátek nového programového období politiky soudržnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o odkládaném zahájení provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na šestou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (COM(2014)0473),

–  s ohledem na své usnesení ze dne ze dne 9. září 2015 o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii(12),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 nazvané „Snaha o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020“(14),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(15),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přidané hodnotě makroregionálních strategií (COM(2013)0468) a na příslušné závěry Rady ze dne 22. října 2013,

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo Generální ředitelství pro vnitřní politiky (Tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti), z ledna 2015, nazvanou „Nová úloha makroregionů v oblasti Evropské územní spolupráce“,

–  s ohledem na studii, kterou vypracovalo Generální ředitelství pro vnitřní politiky (Tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti), z července 2015, nazvanou „Evropské seskupení pro územní spolupráci jako nástroj podpory a zlepšení územní spolupráce v Evropě“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. února 2016 nazvané „Investiční plán pro Evropu: nové pokyny ke kombinování strukturálních a investičních fondů s Evropským fondem pro strategické investice“,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů přijaté v květnu 2015 a nazvané „Finanční nástroje na podporu územního rozvoje“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 nazvané „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

–  s ohledem na prohlášení Výboru regionů ze dne 2. září 2015 nazvané „25 let existence programu Interreg – nový impuls pro přeshraniční spolupráci“,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů přijaté v prosinci 2015 a nazvané „Územní vize pro rok 2050: jaká je budoucnost?“,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 17. prosince 2015 nazvané „Posílení přeshraniční spolupráce: je nezbytný lepší regulační rámec?“,

–  s ohledem na podkladový dokument, který vypracovalo lucemburské předsednictví Rady, nazvaný „Ohlédnutí za 25letou existencí programu Interreg a příprava budoucí územní spolupráce“,

–  s ohledem na závěry Rady „25 let existence programu Interreg a jeho příspěvek k cílům politiky soudržnosti“,

–  s ohledem na iniciativu lucemburského předsednictví týkající se přijetí zvláštních právních předpisů pro příhraniční regiony, jejímž cílem je reagovat na potřeby a problémy těchto oblastí, nazvanou „Nástroj pro přidělování a uplatňování zvláštních ustanovení v příhraničních regionech“(16),

–  s ohledem na veřejnou konzultaci Komise na úrovni EU o zbývajících překážkách přeshraniční spolupráce zahájenou dne 21. září 2015 u příležitosti Evropského dne spolupráce(17),

–  s ohledem na výsledky vůbec prvního průzkumu Eurobarometru, provedeného Komisí v roce 2015 s cílem určit a zmapovat postoje občanů žijících v příhraničních oblastech a dosáhnout toho, aby zásahy EU byly cílenější(18),

–  s ohledem na zprávu OECD z roku 2013 nazvanou „Regiony a inovace: přeshraniční spolupráce“,

–  s ohledem na zprávu Výboru regionů nazvanou „Monitorovací zpráva o ESÚS za rok 2014 – provádění strategie Evropa 2020“(19),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0202/2016),

A.  vzhledem k tomu, že v příhraničních regionech žije přibližně 38 % evropského obyvatelstva, a vzhledem k tomu, že EU čelí významné hospodářské, finanční a sociální krizi, která má negativní dopady zejména ženy, a to ve všech oblastech života; vzhledem k tomu, že EU musí rovnost žen a mužů začleňovat jako hlavní složku do všech politik a postupů souvisejících s Evropskou územní spoluprací;

B.  vzhledem k tomu, že celkovým cílem Evropské územní spolupráce je snižovat vliv státních hranic, aby se zmenšily rozdíly mezi regiony, odstranily se přetrvávající překážky pro investice a spolupráci fungující přes hranice, posílila se soudržnost a podpořil se harmonický hospodářský, sociální, kulturní a územní rozvoj Unie jako celku21;

C.  vzhledem k tomu, že Evropská územní spolupráce je nedílnou součástí politiky soudržnosti, neboť posiluje územní soudržnost Unie;

D.  vzhledem k tomu, že členské státy mohou Evropskou územní spolupráci využívat k tomu, aby reagovaly na výzvy vyplývající z migrační krize;

E.  vzhledem k tomu, že plného potenciálu vnitřního trhu EU a svobody pohybu stále využívá jen malý počet evropských občanů;

F.  vzhledem k tomu, že na základě zásad sdíleného řízení, víceúrovňové správy a partnerství byly v rámci kolektivního procesu propojujícího širokou škálu evropských, vnitrostátních, regionálních a místních aktérů vytvořeny programy Evropské územní spolupráce s cílem řešit společné přeshraniční problémy a usnadnit výměnu osvědčených postupů;

G.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí společně se zamyslet nad strukturou Evropské územní spolupráce po roce 2020;

Evropská přidaná hodnota Evropské územní spolupráce, osvědčené postupy a příspěvek k cílům strategie Evropa 2020

1.  konstatuje, že Evropská územní spolupráce se stala jedním ze dvou rovnocenných cílů politiky soudržnosti na léta 2014–2020 se samostatným nařízením; zdůrazňuje, že rozpočet Evropské územní spolupráce ve výši 10,1 miliardy EUR představuje 2,8 % rozpočtu politiky soudržnosti a neodpovídá náročnosti úkolů, které Evropská územní spolupráce plní, a neodráží ani vysokou úroveň její evropské přidané hodnoty; v této souvislosti připomíná zklamání Parlamentu z výsledku jednání o víceletém finančním rámci na období 2014–2020, pokud jde o snížení prostředků na Evropskou územní spolupráci; je přesvědčen, že zvýšený rozpočet na Evropskou územní spolupráci v příštím programovém období zvýší přidanou hodnotu politiky soudržnosti; vyzývá k důslednějšímu dodržování článku 174 SFEU o územní soudržnosti, zejména pokud jde o venkovské oblasti a oblasti procházející průmyslovými změnami a regiony, které jsou znevýhodněny závažnými a trvalými přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou nejvzdálenější regiony, nejsevernější regiony s nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony; žádá Komisi a členské státy, aby při provádění politiky soudržnosti věnovaly zvláštní pozornost geograficky a demograficky nejvíce znevýhodněným oblastem;

2.  konstatuje, že v souladu s cíli strategie Evropa 2020 byla Evropská územní spolupráce za účelem dosažení větší účinnosti přetvořena, aby se více zaměřovala na tematickou koncentraci a orientovala se na výsledky, aniž by to mělo dopad na přístup zohledňující územní hlediska a umožnilo se tak zachování regionálních priorit; je přesvědčen, že je třeba i nadále věnovat pozornost specifikům Evropské územní spolupráce; vyzývá proto k lepšímu vyhodnocení programů Evropské územní spolupráce, aby se prokázal jejich dopad a přidaná hodnota;

3.  konstatuje, že přeshraniční spolupráce se ukázala být klíčovým nástrojem pro rozvoj příhraničních regionů považovaných za skutečné laboratoře evropské integrace; zdůrazňuje, že přeshraniční spolupráce se během období 2000–2006 a 2007–2013 vyznačovala jednoznačnou orientací na priority s větším strategickým zaměřením a dosáhla osvědčených postupů v oblasti lepší propojenosti a přístupnosti, přenosu znalostí a inovací, posílení regionální identity, řešení problémů životního prostředí, posilování institucionální kapacity, zdravotní péče, vzdělání, zaměstnanosti a mobility pracovních sil a vytváření nových partnerství i upevňování těch stávajících;

4.  uznává, že nadnárodní spolupráce pomohla při podpoře výzkumu, inovací a znalostní ekonomiky, přizpůsobení se změně klimatu a podpoře udržitelné dopravy a mobility prostřednictvím nadnárodních přístupů a že přispěla k posílení institucionální kapacity; zdůrazňuje, že integrovaný územní přístup a nadnárodní spolupráce jsou zvláště důležité pro ochranu životního prostředí, především v oblasti vody, biologické rozmanitosti a energetiky;

5.  uznává, že meziregionální spolupráce umožňuje městům a regionům spolupracovat v celé řadě oblastí a témat, což zahrnuje i výměnu zkušeností a osvědčených postupů, a že posílila účinnost řady regionálních a místních politik; domnívá se, že je třeba řešit výrazné rozdíly v rozvoji mezi venkovskými a městskými oblastmi a problémy metropolitních oblastí;

6.  je přesvědčen, že účinná přeshraniční a nadnárodní spolupráce umožňuje zvýšit atraktivnost zeměpisných oblastí pro obchodní společnosti prostřednictvím účinnějšího využití místního, regionálního a přeshraničního potenciálu a lidského kapitálu, aby lépe vyhovoval potřebám a očekávání obchodních společností, ale aby také nedocházelo k odchodu pracovníků do třetích zemí, vylidňování regionů EU a růstu nezaměstnanosti;

7.  je přesvědčen, že Evropská územní spolupráce nabízí značnou evropskou přidanou hodnotu tím, že přispívá k míru, stabilitě a regionální integraci, a to i v rámci politiky rozšíření a politiky sousedství, stejně jako po celém světě tím, že šíří osvědčené postupy; je přesvědčen, že přeshraniční spolupráce může přinést přidanou hodnotu při řešení migračních krizí;

8.  zdůrazňuje, že v letech 2014–2020 bude přibližně 41 % rozpočtu určeného na Evropskou územní spolupráci v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR)(20) investováno do opatření na zlepšení životního prostředí, přičemž 27 % bude investováno do posílení inteligentního růstu, včetně výzkumu a inovací, a 13 % bude určeno na podporu růstu podporujícího začlenění prostřednictvím činností spojených se zaměstnaností, vzděláním a odbornou přípravou a 33 programů se bude zaměřovat na zlepšení celkové propojenosti na přeshraniční úrovni; dále konstatuje, že na posílení institucionální kapacity prostřednictvím zřizování nebo posilování struktur pro spolupráci a zlepšení účinnosti veřejných služeb bude přiděleno 790 milionů EUR;

9.  zdůrazňuje, že koncepce založená na orientaci na výsledky vyžaduje, aby programy Interreg zajišťovaly vysokou kvalitu spolupráce na úrovni projektů a uplatňovaly nový druh hodnocení, který zohlední specifickou povahu každého z projektů a přispěje ke snížení administrativní zátěže pro příjemce a řídící orgány; vyzývá Komisi, členské státy a řídící orgány, aby spolupracovaly a vyměňovaly si informace a osvědčené postupy s cílem vypracovávat posouzení a vydávat pokyny ohledně toho, jak by mohla být orientace na výsledky přizpůsobena specifikům Evropské územní spolupráce; bere na vědomí, že plnou přidanou hodnotu programů Evropské územní spolupráce nelze hodnotit pouze kvantitativními ukazateli, a vyzývá Komisi, aby stanovila více kvalitativních ukazatelů, které by lépe odrážely dosažené výsledky územní spolupráce;

10.  se znepokojením si všímá, že programy Interreg jsou schvalovány pozdě, a žádá Komisi a členské státy, aby zmobilizovaly své úsilí v zájmu jejich účinného a úspěšného provádění a odstranění překážek přeshraniční spolupráce, aby se zabránilo vážným problémům, na něž bylo poukazováno už v programovém období 2007–2013; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k urychlení realizace programů Evropské územní spolupráce;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávách týkajících se výsledků chybí spolehlivé přeshraniční údaje a podložené informace o efektivnosti přeshraniční spolupráce; vyzývá proto Komisi, Eurostat a řídící orgány, aby spolupracovaly na určení společných kritérií hodnocení, společně koordinovaly jedinou databázi a stanovily metodiku pro poskytování, využívání a výměnu spolehlivých údajů na přeshraniční úrovni; bere na vědomí stávající problémy spojené s prováděním integrovaných územních přístupů, které z velké části vyplývají z různého rozsahu zmocnění regionálních a místních orgánů členských států;

12.  vyzývá Komisi, členské státy a řídící orgány, aby vypracovaly vhodně strukturované monitorovací systémy a hodnotící plány, které umožní lépe vyhodnotit dosahování výsledků v rámci cílů strategie Evropa 2020 a územní integrace;

Příspěvek k územní soudržnosti

13.  upozorňuje, že Evropská územní spolupráce významně přispívá k podpoře cíle EU, kterým je územní soudržnost, neboť propojuje různé odvětvové politiky na úrovni daného území; vítá studii Evropské pozorovací sítě pro územní plánování a soudržnost (ESPON) „ET2050 – Územní scénáře a vize pro Evropu“, která může představovat referenční rámec pro další diskusi o přípravě politiky soudržnosti po roce 2020;

14.  připomíná význam integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje, které nejsou v rámci programů Interreg na období 2014–2020 dostatečně prováděny, a vyzývá členské státy, aby jich více využívaly, přičemž zdůrazňuje, že to bude vyžadovat větší účast regionálních a místních subjektů; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly informační a vzdělávací programy pro příjemce;

15.  domnívá se, že nové nástroje územního rozvoje, jako jsou integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj mohou přinést investice do sociální infrastruktury, zdravotnictví, vzdělávání, obnovy zanedbaných městských oblastí, tvorby pracovních míst a jiných opatření směřujících ke snížení izolace migrantů a k podpoře jejich začleňování;

16.  doporučuje, aby byla zvláštní pozornost věnována projektům, které se snaží přizpůsobit lokality a regiony nové demografické situaci a zvrátit nerovnováhu z ní vyplývající zejména pomocí: 1) přizpůsobení sociální infrastruktury a infrastruktury související s mobilitou demografickým změnám a migračním tokům; 2) vytváření výrobků a služeb zaměřených na stárnoucí populaci; 3) podpory pracovních příležitostí pro starší osoby, ženy a migranty, které by přispívaly k sociálnímu začleňování; 4) posílení digitálního připojení a vytvoření platforem, které umožní a podpoří účast občanů z izolovanějších oblastí a jejich vzájemnou komunikaci s různými administrativními, sociálními a politickými službami orgánů na všech úrovních (místní, regionální, vnitrostátní i evropské);

17.  zdůrazňuje, že v ostrovních regionech, nejvzdálenějších regionech, řídce obydlených regionech a v horských a venkovských oblastech sehrává Evropská územní spolupráce úlohu důležitého nástroje k posílení jejich regionální spolupráce a integrace; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost využívání finančních prostředků v těchto regionech, včetně regionů sousedícími se třetími zeměmi, s cílem zlepšit provádění přeshraničních projektů financovaných v rámci Evropské územní spolupráce;

18.  upozorňuje na doplňkovost Evropské územní spolupráce a makroregionálních strategií při řešení společných úkolů ve větších funkčních oblastech, stejně jako na přínosnou pomoc, kterou mohou makroregionální strategie poskytovat při řešení společných problémů, kterým makroregiony čelí;

19.  domnívá se, že v rámci přeshraniční a nadnárodní spolupráce je třeba usilovat o lepší koordinaci, součinnost a doplňkovost, a tak zlepšit spolupráci a integraci širších strategických oblastí; vyzývá k lepší koordinaci mezi řídicími orgány a dotčenými subjekty makroregionální strategie; naléhavě vyzývá Komisi k posílení spolupráce a k tomu, aby při přípravě vnitrostátních a regionálních programů posílila vazby a soulad s programy Evropské územní spolupráce, a to s cílem zvýšit jejich doplňkovost a zabránit jejich překrývání;

20.  konstatuje, že některé regiony čelí vážným problémům s migrací, a vyzývá k tomu, aby byly programy Interreg využívány a realizovány mimo jiné s cílem řešit uprchlickou krizi, a k výměně osvědčených postupů mezi místním a regionálními orgány v příhraničních oblastech, včetně třetích zemí, zejména prostřednictvím makroregionálních strategií;

Podpora výzkumu a inovací

21.  upozorňuje na úspěchy, jichž bylo dosaženo v oblasti výzkumu a inovací, jako jsou například společné výzkumné projekty, spolupráce mezi výzkumnými institucemi a podniky, zakládání mezinárodních přeshraničních univerzit, přeshraničních výzkumných středisek, přeshraničních institucí odborné přípravy, vytváření přeshraničních klastrů a sítí podniků, přeshraničních inkubátorů a poradenských služeb pro malé a střední podniky, označování technologicky vyspělých společností s cílem přilákat zahraniční investory atd.; konstatuje, že programy Interreg hrají důležitou úlohu při posilování konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu regionů tím, že prohlubují součinnost mezi strategiemi inteligentní specializace, spolupráci mezi seskupeními a posilují rozvoj inovačních sítí; žádá Komisi, aby předložila komplexní přehled územní spolupráce v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF) na základě společného strategického rámce (příloha I nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013));

22.  je si vědom, že investice na posílení inteligentního růstu včetně výzkumu a inovací představují 27 % přídělu z EFRR na programy přeshraniční spolupráce na léta 2014-2020(21); konstatuje, že 35 % rozpočtu nadnárodních programů je rovněž určeno na podporu inteligentního růstu prostřednictvím posílení výzkumu a inovací;

23.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit politické přístupy založené na přeshraničních inovacích, jako jsou např. společné výzkumné programy, společné výzkumné infrastruktury, partnerství a sítě spolupráce; upozorňuje na skutečnost, že rozdílné právní předpisy v jednotlivých členských státech brzdí společné úsilí o posílení výzkumu a inovací na přeshraniční úrovni;

24.  naléhavě vyzývá k tomu, aby se synergie a doplňkovost mezi programy a fondy, včetně evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), programu Horizont 2020. Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) atd., a ostatními fondy EU zaměřovala na co největší posílení objemu, kvality a dopadu investic do výzkumu a inovací; doporučuje, aby místní a regionální orgány, pokud je to možné, v plné míře využívaly možnosti kombinování těchto fondů k podpoře MSP a projektů v oblasti výzkumu a inovací, včetně přeshraničních projektů; vyzývá MSP, aby plně využívaly příležitostí, které jim tyto fondy poskytují, a přispěly k realizaci těchto programů Evropské územní spolupráce;

25.  vyzývá k přijetí přeshraničních inovačních strategií a zajištění doplňkovosti s již existujícími strategiemi inteligentní specializace, stejně jako s dalšími stávajícími programy a strategiemi; vybízí k vyhodnocení potenciálu přeshraniční součinnosti a k mobilizaci různých zdrojů financování;

26.  domnívá se, že finanční nástroje musí tvořit nedílnou součást programů Evropské územní spolupráce tím, že budou doplňovat granty s cílem podpořit přístup MSP k financování, výzkumu a inovacím; domnívá se, že by zvýšené vyžívání finančních nástrojů mohlo přilákat více investicí do projektů Interreg, vytvářelo by pracovní místa a umožnilo dosažení lepších výsledků; připomíná zásadní význam technické podpory a uzpůsobených vzdělávacích iniciativ pro dosažení maximálního přínosu při využívání finančních nástrojů, a to i v méně rozvinutých regionech;

Správa a koordinace politik

27.  připomíná, že šestá zpráva o soudržnosti nevěnovala dostatečnou pozornost Evropské územní spolupráci, ačkoli se od programového období 2007–2013 jedná o plnohodnotný cíl politiky soudržnosti; připomíná potenciál evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) nejen jako nástroje podporujícího a propagujícího evropskou územní spolupráci a řízení přeshraničních projektů, ale také jako způsobu, jak přispívat ke komplexnímu integrovanému územnímu rozvoji, a jakožto flexibilní platformy víceúrovňové správy;

28.  vítá zjednodušené nařízení o ESÚS (nařízení (EU) č. 1302/2013) a vyzývá členské státy, aby zesílily své úsilí zaměřené na usnadnění vytváření evropských seskupení územní spolupráce; upozorňuje však, že toto nařízení samo o sobě nepostačuje k odstranění všech právních překážek přeshraniční spolupráce; vítá proto iniciativu lucemburského předsednictví, které navrhlo vytvoření zvláštního právního nástroje pro příhraniční regiony, jenž členským státům umožní přijímat zvláštní právní předpisy; vítá iniciativu Komise, v jejímž rámci má být do konce roku 2016 provedena analýza překážek přeshraniční spolupráce zaměřená na nalezení řešení a příkladů osvědčených postupů; žádá Komisi, aby do této analýzy zahrnula studii o potřebách příhraničních regionů; se zájmem očekává výsledky celoevropské veřejné konzultace Komise týkající se zbývajících překážek v přeshraniční spolupráci, která byla zahájena dne 21. září 2015; žádá Komisi, aby ve své analýze zohlednila doporučení Parlamentu a výsledky veřejné konzultace;

29.  domnívá se, že by programy Interreg měly podporovat reakce na migrační a azylové otázky a podporovat účinné integrační politiky, přičemž by současně měly respektovat dohodnuté programové priority i přijatou logiku intervencí při zachování doplňkovosti s ostatním příslušným financováním; vyzývá k tomu, aby byla využita otevřenost Komise k rychlému projednání a schválení změn operačních programů na období 2014–2020 v případech, kdy to požadují dotčené členské státy a výhradně za účelem řešení nezbytně nutných otázek souvisejících s uprchlickou krizí;

30.  zvažuje širší využívání finančních nástrojů jakožto pružných mechanismů, které mohou být používány společně s granty; zdůrazňuje, že finanční nástroje, pokud jsou účinně uplatňovány, mohou výrazně zvýšit dopad financování; zdůrazňuje v této souvislosti, že jsou zapotřebí jasná a jednotná pravidla týkající se finančních nástrojů, která správcům a příjemcům finančních prostředků pomohou zjednodušit přípravu a proces provádění; poukazuje na možnost využít konkrétní odborné znalosti a know-how prostřednictvím nástrojů finančního inženýrství a technické pomoci EIB;

31.  zdůrazňuje, že v programovém období 2007–2013 nebyla dostatečně posouzena možná doplňkovost mezi programy Interreg a dalšími programy financovanými EU; vyzývá k vytvoření vhodných koordinačních mechanismů k zajištění účinné koordinace, doplňkovosti a součinnosti mezi ESI fondy a dalšími finančními nástroji Společenství a vnitrostátními finančními nástroji, například programem Horizont 2020, stejně jako fondem EFSI a EIB;

32.  doporučuje, aby do hodnotících plánů řídicích orgánů byla začleněna průběžná hodnocení konkrétně zaměřená na posouzení účelnosti synergie mezi programy;

33.  zdůrazňuje stále rostoucí význam přeshraničních trhů práce, které mají obrovskou dynamiku z hlediska bohatství a tvorby pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly možností, které programy Interreg nabízejí, k usnadnění přeshraniční mobility pracovních sil, včetně podpory zásady rovných příležitostí, a to případně i úpravou správního a sociálně právního rámce a posílením dialogu mezi všemi úrovněmi správy;

34.  považuje za zásadní zvýšit součinnost a vzájemnou doplňkovost programů Evropské územní spolupráce se službami EURES, které plní obzvláště důležitou úlohu v přeshraničních regionech s vysokým počtem pracovníků dojíždějících přes hranice; vyzývá členské státy a regiony, aby v rámci celé EU plně využívaly možností služeb EURES v oblastech zaměstnanosti a pracovní mobility;

35.  je přesvědčen, že zásada víceúrovňové správy, zásada partnerství a samotné provádění evropského kodexu chování mají mimořádný význam pro rozvoj programů Interreg;

Zjednodušení

36.  zdůrazňuje, že bez ohledu na existenci samostatného nařízení o Evropské územní spolupráci je nutné dále zjednodušit provádění programů územní spolupráce, a vyzývá skupinu na vysoké úrovni pro zjednodušování1, aby zvážila podobu opatření na zjednodušení a snížení administrativní zátěže příjemců ještě předtím, než bude předložen legislativní návrh týkající se Evropské územní spolupráce a než se začne s přípravou programů Interreg na období po roce 2020;

37.  vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření ke zjednodušení pravidel pro vykazování, audity a státní podporu a k harmonizaci postupů; vyzývá k vypracování standardních požadavků pro všechny programy Interreg podle jednotlivých okruhů;

38.  vyzývá členské státy, aby zjednodušily své vnitrostátní právní předpisy a vyvarovaly se ukládání dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. „gold-plating“); naléhavě vyzývá k provedení elektronické soudržnosti a zefektivnění administrativních postupů;

39.  zdůrazňuje, že je třeba usilovat o rozšíření a zjednodušení ustanovení, která by umožnila lépe zapojit občanskou společnost a soukromé subjekty, a to vždy s přihlédnutím k potřebě transparentnosti a odpovědnosti; poukazuje na to, že by vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru mohlo přinést řadu potenciálních výhod, nese s sebou však riziko střetu zájmů, které by mělo být náležitě řešeno jak právně závaznými, tak právně nevynutitelnými nástroji; vyzývá Komisi, aby poskytovala včasné, soudržné a jednoznačné pokyny ohledně uplatňování finančních nástrojů v rámci programů Evropské územní spolupráce;

40.  zdůrazňuje, že všechna zjednodušení programů růstu a zaměstnanosti se musí vztahovat i na programy Interreg;

41.  zdůrazňuje, že v rámci opatření, jejichž účelem je zjednodušení, je důležité vytvořit mechanismy pro monitorování příjemců;

42.  domnívá se, že prioritou by mělo být spojení sil v praxi a posílení vzájemné důvěry mezi aktéry napříč hranicemi, a že by k tomuto úsilí mohly významně přispívat finanční nástroje;

Budoucí doporučení

43.  domnívá se, že Evropská územní spolupráce prokázala svou efektivitu a že je třeba dále rozvíjet její potenciál; upozorňuje na potenciál Evropské územní spolupráce, který překračuje úroveň regionální politiky, v oblastech jako je např. jednotný trh, digitální agenda, zaměstnanost, mobilita, energetika, výzkum, vzdělání, kultura, zdravotnictví a životní prostředí, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zachování Evropské územní spolupráce jakožto jednoho z důležitých nástrojů a aby jí přidělily významnější úlohu v rámci politiky soudržnosti po roce 2020 a výrazně navýšily její rozpočet;

44.  domnívá se, že základní filozofie spolupráce a stávající struktura Evropské územní spolupráce by měly být zachovány včetně dodržení zásady hlavního příjemce, stejně jako důraz na přeshraniční složku; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu možného vytvoření souboru harmonizovaných kritérií zohledňující zkušenosti získané v průběhu 25 let, a to nejen na základě velikosti populace, ale také socio-hospodářských a územních specifik;

45.  zdůrazňuje význam přeshraniční spolupráce na vnějších hranicích EU v rámci nástroje předvstupní pomoci a evropského nástroje sousedství; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že bude možné využívat osvědčené postupy umožňující snížit administrativní zátěž příjemců programů Interreg také u programů prováděných na vnějších hranicích EU;

46.  připomíná potenciál spolupráce občanů na místní úrovni, který skýtá tzv. fond pro malé projekty, v souvislosti s částkami pro malé projekty a mikroprojekty, jejichž cílem je podpořit zapojení občanů, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat malým projektům přeshraniční spolupráce mezi sousedními přeshraničními oblastmi; vyzývá, aby bylo financování takovýchto projektů podpořeno, a připomíná, že bude třeba vynaložit další úsilí, pokud jde o zjednodušení a flexibilitu;

47.  vyzývá ke společnému vypracování strategií pro pohraniční oblasti s cílem podpořit udržitelný a integrovaný územní rozvoj, včetně provádění a šíření integrovaných přístupů a harmonizace správních postupů a právních předpisů napříč hranicemi; poukazuje na význam podpory vyváženého územního rozvoje v rámci regionů;

48.  domnívá se, že by měla být věnována větší pozornost podpoře přeshraniční spolupráce mezi horskými příhraničními oblastmi, přičemž prioritou by měly být venkovské oblasti;

49.  zdůrazňuje, že jedním z cílů Evropské územní spolupráce by měla být spolupráce v oblasti kultury; domnívá se proto, že je třeba více podporovat spolupráci v oblasti kultury a vzdělávání v příhraničních oblastech, které sdílejí společné kulturní a jazykové dědictví;

50.  žádá, aby regionální a místní orgány hrály větší a důležitější roli při navrhování, řízení a vyhodnocování Evropské územní spolupráce, zejména v oblasti přeshraniční spolupráce, s přihlédnutím ke skutečnosti, že některé regiony již takovéto pravomoci mají;

51.  vyzývá Komisi, aby zvážila úlohu finančních nástrojů jako doplňku grantů; domnívá se, že za účelem podnícení investic je velmi důležité úžeji spolupracovat s EIB při podpoře MSP a mobilizaci finančního a technického poradenství ze strany Komise i EIB; vyzývá Komisi a EIB k zajištění toho, aby finanční nástroje byly ve větším souladu s cíli územní spolupráce;

52.  vyzývá Komisi, členské státy a řídicí orgány, aby zvážily návrh lucemburského předsednictví na vytvoření nového právního nástroje pro politiku soudržnosti po roce 2020, který bude založen na výsledcích hodnocení ex post, provádění programů na období 2014–2020 a příslušném posouzení dopadů;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v roce 2016 zahájily strukturovanou mnohostrannou rozpravu na úrovni EU o budoucnosti Evropské územní spolupráce po roce 2020 s cílem připravit politiku soudržnosti po roce 2020; zdůrazňuje, že tato rozprava by se měla v první řadě týkat záležitostí souvisejících se strukturou Evropské územní spolupráce, postupem pro přidělování prostředků z rozpočtu na jednotlivé programy a s prací na nových mechanismech k zajištění širšího uplatňování orientace na výsledky; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s Výborem regionů a příslušnými subjekty občanské společnosti a regionálními aktéry;

54.  vyzývá k přijetí územní vize EU založené na zelené knize o územní soudržnosti (COM(2008)0616) a poznamenává, že budoucí bílá kniha o územní soudržnosti by mohla být důležitá i pro příští programové období po roce 2020;

Zvyšování viditelnosti a povědomí veřejnosti

55.  vyjadřuje politování nad nízkým povědomím veřejnosti o programech Evropské územní spolupráce a jejich nedostatečnou viditelností a požaduje, aby byla o jejich cílech, možnostech, které nabízejí, a způsobech, jakými je lze realizovat, a rovněž následně o výsledcích dokončených projektů veřejnost účinněji informována; vyzývá Komisi, členské státy a řídicí orgány, aby zavedly mechanismy a široké institucionalizované platformy pro spolupráci, a zajistily tak lepší viditelnost a zvyšování povědomí; vyzývá Komisi, aby zmapovala dosavadní úspěchy programů a projektů v rámci Evropské územní spolupráce a rozsáhle o nich informovala;

56.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly úlohu, kterou může hrát ESÚS jakožto nástroj účinnějšího naplňování místních potřeb v přeshraničních regionech;

57.  uznává důležitou úlohu subjektů v terénu a podpory při přípravě projektů a vybízí příslušné orgány, aby posílily stávající propagační nástroje, jako jsou regionální kontaktní místa;

58.  konstatuje, že pro zajištění úspěšného využívání finančních nástrojů v územním rozvoji a v rámci celé politiky soudržnosti je zásadní dobrá spolupráce mezi Komisí, EIB a místními a regionálními orgány; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba zintenzívnit výměnu zkušeností a znalostí mezi Komisí a EIB na jedné straně a místními a regionálními orgány na straně druhé;

59.  uznává významnou úlohu, kterou plní územní propagace (v terénu), šíření informací, zvyšování povědomí na místní úrovni a podpora projektů, a vyzývá proto řídicí orgány, aby posílily užitečné nástroje, jako jsou územní kontaktní místa;

60.  vyzývá k lepší koordinaci mezi Komisí, řídicími orgány a všemi zúčastněnými stranami, aby bylo možné zpracovat kritickou analýzu tematických výsledků projektů, která by zkoumala úspěchy i nedostatky a předložila doporučení pro období po roce 2020 a současně zajišťovala kvalitu projektů, jejich transparentnost a blízkost občanům;

o
o   o

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.
(5) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95.
(6) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11.
(7) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27.
(8) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(9) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2014)0015.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2014)0068.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0308.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2015)0384.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2015)0419.
(15) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(16) http://www.dat.public.lu/eu-presidency/Events/Informal-Ministerial-Meetings-on-Territorial-Cohesion-and-Urban-Policy-_26-27-November-2015_-Luxembourg-City_/Material/IMM-Territorial-_LU-Presidency_---Input-Paper-Action-3.pdf
(17) Evropská komise – tisková zpráva IP/15/5686.
(18) Bleskový průzkum Eurobarometr 422 – Přeshraniční spolupráce v EU.
(19) http://cor.europa.eu/en/documentation/studies/Documents/EGTC_MonitoringReport_2014.pdf
(20) Příloha I (Evropská územní spolupráce / Interreg) sdělení Komise nazvaného „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“.
(21) Příloha I (Evropská územní spolupráce / Interreg) sdělení Komise nazvaného „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“.

Právní upozornění