Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2010(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0254/2016

Předložené texty :

A8-0254/2016

Rozpravy :

PV 14/09/2016 - 18
CRE 14/09/2016 - 18

Hlasování :

PV 15/09/2016 - 11.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0357

Přijaté texty
PDF 434kWORD 53k
Čtvrtek, 15. září 2016 - Štrasburk Konečné znění
Uplatňování směrnice o poštovních službách
P8_TA(2016)0357A8-0254/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o uplatňování směrnice o poštovních službách (2016/2010(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské Unie (SFEU) o svobodě usazování a svobodě poskytování služeb v rámci Unie,

–  s ohledem na článek 101 a 102 SFEU o pravidlech hospodářské soutěže pro podniky,

–  s ohledem na článek 14 SFEU,

–  s ohledem na Protokol č. 26 o službách obecného zájmu SFEU,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby(1), ve znění směrnic 2002/39/ES a 2008/6/ES (dále jen „směrnice o poštovních službách“),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 10. srpna 2010 o zřízení skupiny evropských regulačních orgánů pro poštovní služby(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(6),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. listopadu 2015 o uplatňování směrnice o poštovních službách (COM(2015)0568) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0207),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2013 nazvané „Plán pro dokončení jednotného trhu s doručováním balíků: Budování důvěry v doručovací služby a podpora elektronického prodeje“ (COM(2013)0886),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 29. listopadu 2012 nazvanou „Integrovaný trh doručování balíků pro růst elektronického obchodu v EU“ (COM(2012)0698),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 s názvem „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“ (COM(2011)0942),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 28. března 2011 nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o integrovaném trhu doručování balíků pro růst elektronického obchodu v EU(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(8),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0254/2016),

A.  vzhledem k tomu, že poštovní trh zůstává hospodářskou oblastí s velkými vyhlídkami na růst a větší hospodářskou soutěž, a to i přesto, že se mezi lety 2012 a 2013 objem listovních zásilkových služeb v EU podle statistických údajů databáze Evropské komise o poštovních službách snížil v průměru o 4,85 %, což nevybočuje z poklesu objemu listovních zásilek zaznamenaného v posledních 10 letech, jenž byl převážně způsoben přechodem k elektronickým službám;

B.  vzhledem k tomu, že provádění směrnice o poštovních službách pomohlo otevřít domácí trhy v oblasti listovních služeb hospodářské soutěži, avšak rozvoj byl pomalý a nevedl k vytvoření vnitřního trhu pro poštovní služby, které zůstávají sektorem, v němž ve většině členských států dominují poskytovatelé všeobecných služeb;

C.  vzhledem k tomu, že odvětví poštovních služeb je trvale stimulováno využíváním informačních a komunikačních technologií, které nabízejí příležitosti k inovacím a trhu umožňují expandovat;

D.  vzhledem k tomu, že noví konkurenti se zaměřují především na zákazníky z řad velkých podniků a na hustě obydlené oblasti;

E.  vzhledem k tomu, že trh s doručováním balíků je velmi konkurenceschopným, inovativním a rychle rostoucím odvětvím, které mezi lety 2008 a 2011 zaznamenalo 33% růst, a vzhledem k tomu, že rozhodujícím faktorem pro růst trhu je elektronický obchod;

F.  vzhledem k tomu, že široké využívání systémů dálkově řízených létajících zařízení (dronů) nabízí nový, rychlý, ekologicky šetrný a účinný způsob doručování balíků, zejména v oblastech s nízkou hustotou zalidnění a v izolovaných či odlehlých oblastech;

G.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé a malé podniky uvádějí, že problémy s doručováním balíků – především vysoké ceny – jim brání v prodeji či nákupu většího objemu zboží v jiných členských státech;

I. Všeobecná služba: posílení nezávislosti národních regulačních orgánů

1.  konstatuje, že zatímco minimální normy spojené s povinností všeobecné služby (poštovní zásilky do 2 kg, poštovní balíky do 10–20 kg, doporučené a pojištěné zásilky a další služby všeobecného hospodářského zájmu, jako jsou noviny a časopisy), jež jsou v EU regulovány především zaručením základního minimálního rozsahu služeb v každé části EU, což nebrání členským státům uplatňovat vyšší standardy, zpravidla uspokojují poptávku zákazníků, některé podrobné požadavky, které nepodléhají regulaci na úrovni EU, správně stanovují národní regulační orgány, jimž byl tento úkol svěřen;

2.  konstatuje, že prvořadým úkolem národních regulačních orgánů je plnit celkový cíl směrnice o poštovních službách, tj. zajistit udržitelné poskytování všeobecných služeb; vyzývá členské státy, aby podporovaly úlohu a nezávislost národních regulačních orgánů prostřednictvím vysokých odborných kvalifikačních kritérií pro zaměstnance, zaručeného spravedlivého a nediskriminačního přístupu k přípravě na pracovišti, pevného funkčního období, právní ochrany proti neodůvodněnému propuštění a vyčerpávajícího seznamu důvodů opodstatňujících propuštění (např. závažné porušení právního předpisu), neboť je třeba, aby národní regulační orgány mohly plnit své povinnosti, které jim ukládá směrnice o poštovních službách, neutrálně, transparentně a včas;

3.  domnívá se, že jakékoli rozšíření úlohy národních regulačních orgánů na trhu doručování balíků podle nového nařízení by mělo řešit účelový výběr v odvětví doručování zásilek a stanovit minimální normy pro všechny provozovatele, jež zaručí spravedlivou a rovnou hospodářskou soutěž;

4.  věří, že povinnost národních regulačních orgánů jednat nezávisle může být splněna pouze v případě, že jsou regulační funkce těchto orgánů strukturálně a funkčně odděleny od činností, které se pojí s vlastnictvím nebo kontrolou provozovatelů poštovních služeb; domnívá se, že vedoucím úředníkům národních regulačních orgánů by z důvodu předcházení střetu zájmů mělo být zakázáno pracovat pro veřejného provozovatele poštovních služeb nebo pro jiné dotčené strany po dobu nejméně šesti měsíců poté, co národní regulační orgán opustí; domnívá se, že za tímto účelem by členské státy měly přijmout legislativní ustanovení, jež umožní uložit subjektům porušujícím uvedenou povinnost sankce;

5.  žádá Komisi, aby usnadnila a posílila spolupráci a koordinaci mezi národními regulačními orgány s cílem dosáhnout větší účinnosti a interoperability u přeshraničního doručování a aby prováděla dohled nad regulační činností národních regulačních orgánů, včetně poskytování všeobecných služeb, s cílem zajistit jednotný přístup k uplatňování evropského práva a harmonizaci poštovního trhu v EU;

6.  připomíná, že směrnice o poštovních službách poskytuje členským státům flexibilitu nezbytnou k řešení místních zvláštností a k zajištění dlouhodobé udržitelnosti poskytování všeobecných služeb při současném uspokojování potřeb uživatelů a přizpůsobování se změnám v technickém, hospodářském a sociálním prostředí;

7.  bere na vědomí potvrzení Komise, že poskytovatelé všeobecných služeb nemusí mít podle směrnice o poštovních službách žádnou zvláštní vlastnickou strukturu; domnívá se, že poskytovatelům všeobecných služeb by nemělo být bráněno v tom, aby investovali do poskytování účinných a kvalitních poštovních služeb, ani v jejich inovování;

II. Zachování všeobecných služeb a umožnění spravedlivé hospodářské soutěže: přístup, kvalita služeb a potřeby uživatelů

8.  domnívá se, že převládá trend zužovat rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby; vybízí k podpoře výběru pro spotřebitele s cílem vymezit doručování listovních zásilek v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby; zdůrazňuje proto, že je důležité poskytovat kvalitní všeobecné služby za cenově dostupných podmínek, které by všem občanům zajišťovaly alespoň pět doručovacích dnů a pět dnů sběru v týdnu; konstatuje, že v zájmu zajištění dlouhodobé udržitelnosti všeobecných služeb a s ohledem na své zvláštní vnitrostátní charakteristiky a zeměpisnou situaci některé členské státy umožňují určitou míru flexibility; připomíná, že směrnice určitou míru flexibility sice povoluje, avšak vnitrostátní právní předpisy by ji neměly překračovat;

9.  připomíná, že všeobecné služby se musí vyvíjet v reakci na technické, hospodářské a sociální prostředí a na potřeby uživatelů a že směrnice o poštovních službách nabízí členským státům flexibilitu nezbytnou k zohlednění místních zvláštností a zajištění dlouhodobé udržitelnosti poskytování všeobecných služeb;

10.  domnívá se, že geografické pokrytí a dostupnost všeobecných služeb týkajících se dodávek balíků je možné a nutné zlepšit, zejména co se týče občanů se zdravotním postižením, osob s omezenou schopností pohybu a spotřebitelů v odlehlých oblastech; zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezbariérový přístup k poštovním službám a soulad směrnice o poštovních službách s aktem o přístupnosti;

11.  konstatuje, že v důsledku poklesu objemu listovních zásilek je v mnoha členských státech poskytování všeobecných služeb stále obtížnější; uznává, že mnoho určených poskytovatelů všeobecných služeb využívá k financování těchto služeb příjmy z jiných obchodních činností, jako jsou finanční služby či doručování balíků;

12.  konstatuje, že v odvětví poštovních služeb dochází k případům nekalé soutěže, a vyzývá příslušný orgán, aby každé pochybení sankcionoval;

13.  vyzývá členské státy a Komisi, aby dohlížely na poskytování poštovních služeb jakožto veřejné služby s cílem zajistit, aby byla náhrada za poskytování veřejných služeb uplatňována přiměřeně, transparentně a spravedlivě;

14.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby ceny stanovené v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby byly dostupné a zajišťovaly přístup k poskytovaným službám pro všechny uživatele; připomíná, že národní regulační orgány musí jasně vymezit cenovou dostupnost listovní zásilky a členské státy mohou zachovat nebo zavést bezplatnou poštovní službu pro nevidomé a slabozraké osoby;

15.  vyzývá členské státy, aby zachovaly územní a sociální soudržnost a související požadavky na kvalitu, a konstatuje, že členské státy již mohou přizpůsobovat některé konkrétní aspekty účelům pokrytí místní poptávky na základě flexibility stanovené ve směrnici 97/67/ES; uznává, že poštovní sítě a služby mají pro občany EU velký význam; vyzývá členské státy, aby v souladu s politikou EU v oblasti hospodářské soutěže využívaly nástroje státní podpory pouze ve výjimečných případech, a to transparentně, nediskriminačně a vhodným způsobem, a aby případně zaručením minimálního počtu služeb na jednom přístupovém místě zajistily, že spotřebitelé budou mít přístup k poštovním službám i nadále; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby fondy náhrad byly přiměřené a postupy zadávání veřejných zakázek transparentní a spravedlivé;

16.  žádá členské státy, aby pomocí podrobného sledování vývoje trhu zajistily, že otevření trhu bude i nadále přínosné pro všechny uživatele, zejména spotřebitele a malé a střední podniky; vybízí k dalšímu zlepšení rychlosti, nabídky a spolehlivosti služeb;

17.  vyzývá Komisi, aby zdokonalila stávající definici všeobecných služeb tak, aby tato definice stanovila minimální zaručenou úroveň služeb pro spotřebitele, aby přizpůsobila povinnost poskytovat všeobecné služby vyvíjejícím se trhům, aby přihlížela ke změnám na trhu v jednotlivých členských státech a aby podporovala hospodářský růst a sociální soudržnost; domnívá se však, že by s ohledem na to, že každý trh má svá specifická omezení, měli mít provozovatelé v otázce organizace všeobecných služeb určitou míru flexibility; vyzývá členské státy, aby zavedly postupy udělování licencí podle platné směrnice a aby dále harmonizovaly postupy udělování licencí nebo postupy oznamování, a omezily tak neopodstatněné překážky bránící vstupu na vnitřní trh, aniž by vytvářely zbytečnou administrativní zátěž;

18.  zdůrazňuje, že zavedení snadno přístupných a cenově dostupných dohodovacích postupů skýtá pro provozovatele i spotřebitele v případě sporů zajímavý potenciál pro nalezení jednoduchého a krátkodobého řešení; vybízí Komisi, aby předložila právní předpisy o právech spotřebitelů v oblasti poštovních služeb;

19.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při přípravě legislativních návrhů brala v úvahu digitalizaci a možnosti, které nabízí, konkrétní zvláštnosti členských států a celkový vývoj na trhu poštovních služeb a doručování balíků;

20.  připomíná, že osvobození poštovních služeb od DPH musí být provedeno tak, aby narušení hospodářské soutěže mezi bývalými monopoly a novými subjekty na trhu bylo minimální, přičemž musí být zaručena dlouhodobá udržitelnost povinnosti poskytovat všeobecné služby, aby všichni poskytovatelé mohli dále poskytovat poštovní služby po celé Evropě; konstatuje, že osvobození od DPH týkající se jiných služeb, než jsou všeobecné služby, zaručené pouze stávajícímu poskytovateli je v situaci, kdy ostatní poskytovatelé služeb podléhají DPH, překážkou rozvoje hospodářské soutěže na trhu;

21.  vyzývá Komisi, aby zajistila pro poskytovatele služeb společné rovné podmínky, a to jak u tradičních listovních zásilek a u rychle rostoucího segmentu doručování balíků, tak mezi zavedenými poskytovateli poštovních služeb a novými subjekty na trhu; navrhuje, aby Komise byla oprávněna posuzovat, zda zadávací řízení nepředstavují nespravedlivou zátěž;

22.  vyzývá členské státy, aby si uvědomily, že bývalí zavedení poskytovatelé nesmí být oproti novým subjektům na trhu zvýhodňováni státní podporou, ale ani znevýhodňováni povinností poskytovat veřejné služby nebo svými náklady z dřívější doby;

23.  považuje hospodářskou soutěž a trh za hnací sílu inovací a rozvoje služeb s přidanou hodnotou a žádá Komisi, aby přihlížela k zásadě proporcionality a hospodářského důvodu a podporovala inovace v tomto odvětví a prosazovala tak služby s přidanou hodnotou, k nimž patří sledování pohybu zásilek, místa k vyzvednutí a k předání k odeslání, možnost zvolit si čas doručení, vhodné postupy vracení zásilek a snadné nápravné prostředky; uznává vykonanou práci a realizované investice provozovatelů poštovních služeb v této oblasti;

24.  vyzývá Komisi, aby důsledně sledovala podporu členských států určenou na plnění povinnosti poskytovatelů poštovních služeb poskytovat všeobecné služby a jejich další náklady z dřívější doby, a to v souladu s hlavním souborem pravidel pro kontrolu státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu (rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012);

25.  domnívá se, že kvalita služeb by měla být posuzována z hlediska standardů stanovených ve směrnici a měla by odrážet potřeby spotřebitelů, s cílem posílit interoperabilitu a zlepšit kvalitu služeb;

26.  konstatuje, že evropští provozovatelé poštovních služeb investovali do modernizace propojenosti svých sítí a zavedli inovační a uživatelsky vstřícné služby pro spotřebitele a internetové maloobchodníky z řad malých a středních podniků, kteří využívají přeshraniční elektronický obchod; domnívá se, že tyto investice by měly být chráněny spravedlivými podmínkami přístupu;

27.  znovu vyjadřuje svou podporu fóru uživatelů poštovních služeb, které v roce 2011 zřídila Komise a které má umožnit diskusi mezi uživateli, provozovateli, odbory a dalšími zainteresovanými stranami o otázkách, jako jsou spokojenost koncových uživatelů, požadavky podnikových uživatelů a jak zlepšit doručování v rámci elektronického obchodu; je toho názoru, že toto fórum je velmi užitečné a mělo by se setkávat pravidelně, aby mohlo nalézt možná řešení, jak zlepšit poštovní služby a služby doručování balíků;

III. Přeshraniční rozměr a elektronický obchod

28.  žádá členské státy, aby zajistily interoperabilitu a modernizaci poštovních sítí a tam, kde existuje několik poskytovatelů všeobecných služeb, předcházely překážkám přepravy poštovních zásilek a aby malým a středním podnikům umožnily přístup k finančně přitažlivým službám v oblasti přeshraničního doručování zásilek tím, že zvýší transparentnost sazeb používaných provozovateli poštovních služeb;

29.  domnívá se, že doručování balíků je velmi konkurenceschopné, inovativní a rychle rostoucí odvětví; konstatuje, že pro realizaci jednotného digitálního trhu jsou důležité cenově dostupné a spolehlivé služby doručování balíků; připomíná, že otevření tohoto odvětví hospodářské soutěži stimulovalo rozvoj služeb s přidanou hodnotou, jako jsou sledování pohybu zásilek, místa k vyzvednutí a k předání k odeslání, možnost zvolit si čas doručení a vhodné postupy vracení zásilek; proto se domnívá, že jakékoli nové právní předpisy v oblasti trhu s doručováním balíků musí být přiměřené a podložené spolehlivými ekonomickými důkazy;

30.  konstatuje v tomto ohledu, že je třeba posuzovat všechny výhody, které nabízejí nové technologie, a to včetně dronů, neboť drony by mohly usnadnit doručování zásilek, zejména v řídce zalidněných, izolovaných a odlehlých oblastech, avšak současně je třeba brát ohled na bezpečnostní aspekty a environmentální udržitelnost;

31.  domnívá se, že neodůvodněná regulace a zbytečná byrokracie by neměly omezovat dynamičnost vysoce konkurenčního, inovativního a rychle rostoucího trhu doručování balíků;

32.  vyzývá Komisi, aby tam, kde je to nezbytné, zavedla dohled nad trhem s doručováním balíků vycházející z výkonnosti a – aniž by podkopávala pravomoci národních regulačních orgánů – aby podporovala cenovou dostupnost přeshraničních sazeb a rozpoznávala nekalé protisoutěžní a monopolní praktiky; podporuje zvýšení transparentnosti sazeb a dostupnosti služeb, zejména pro maloobchodní zákazníky a malé a střední podniky;

33.  vítá návrh Komise týkající se transparentního a nediskriminačního přeshraničního přístupu ke všem síťovým prvkům, přiřazeným zařízením, příslušným službám a informačním systémům poštovních sítí pro třetí strany; domnívá se, že účinné využívání infrastruktury by mohlo přinést poskytovatelům všeobecných služeb hospodářské zisky a posílit hospodářskou soutěž v oblasti přeshraničního doručování zásilek;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby o trhu s doručováním balíků shromažďovaly více údajů, aby bylo možné lépe posuzovat vývoj tohoto hospodářského odvětví a jeho strukturální rozvoj;

35.  zdůrazňuje význam zlepšení kvality služeb a ochrany práv spotřebitelů pro obnovení odpovídající míry důvěry spotřebitelů; má za to, že nedostatek důvěry by mohly překonat větší transparentnost v oblasti cen, možností doručení, postupů a kvality/výkonnosti (rychlost, zeměpisné pokrytí, zpoždění a vyřizování poškozených nebo ztracených zásilek) a značky důvěryhodnosti;

36.  žádá členské státy a Komisi, aby zlepšily transparentnost v oblasti podmínek stanovování veřejných cen a výkonnosti služby (možnosti doručení, koncové doručení, spolehlivost), zejména pokud jde o elektronický obchod; požaduje, aby byly prováděny kontroly transparentnosti, když ceny nejsou kontrolovány hospodářskou soutěží nebo jsou nepřiměřeně vysoké; zdůrazňuje význam zmenšení rozdílů mezi domácími a přeshraničními cenami a podporuje opatření, která zvýší povědomí a schopnost spotřebitelů porovnávat strukturu domácích a přeshraničních cen; vyzývá národní regulační orgány, aby posuzovaly cenovou dostupnost na některých přeshraničních trasách a věnovaly zvláštní pozornost přílišným nesrovnalostem;

37.  žádá Komisi, aby prosazovala strategii elektronického obchodu a přeshraničního doručování balíků; navrhuje usnadnění interoperability v rámci celého doručovacího řetězce a rozvoj veřejně přístupných osvědčených postupů pro internetové maloobchodníky;

38.  je toho názoru, že postupy pro podávání stížností a mechanismy pro řešení sporů mají být jednoduché a účinné a mají být uplatňovány na přeshraničním základě; zdůrazňuje, že spotřebitelé a podniky mohou mít při přeshraničních transakcích prospěch ze směrnice o alternativním řešení sporů a z internetové platformy zřízené nařízením (EU) č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line; je znepokojen tím, že přestože byl lhůtou pro provedení směrnice o alternativním řešení sporů červenec 2015, transponovalo tuto směrnici dosud pouze 24 členských států, a miliony evropských občanů tak nemají k tomuto důležitému mechanismu nápravy přístup; je přesvědčen o tom, že vhodným nástrojem, jejž mohou spotřebitelé a podniky využívat při přeshraničních transakcích, by mohlo být evropské řízení o drobných nárocích; žádá, aby byly v případě potřeby zváženy další mechanismy náležitého odškodnění spotřebitelů v poštovních službách;

39.  vybízí členské státy, aby podpořily snížení nákladů zlepšením interoperability postupů odesílání a sběru balíků a aby vytvořily evropské normy pro integrované systémy sledování; oceňuje pokrok, jejž odvětví dosáhlo v přeshraničním poskytování služeb spotřebitelům a malým a středním podnikům posílením interoperability a systémů sledování pohybu zásilek; vybízí k zavedení otevřených nástrojů a ukazatelů kvality služeb, pomocí nichž budou moci spotřebitelé nabídky jednotlivých poskytovatelů služeb porovnávat; vítá zmíněný pokrok, jenž potvrzuje tržní přístup, který podporuje a požaduje Parlament; podporuje vytváření platforem pro spolupráci a výměnu informací mezi doručovatelskými subjekty s cílem nabídnout spotřebitelům větší výběr možností doručení a postupů vracení zásilek;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prošetřily fungování přeshraničního doručování balíků podle různých pravidel vyplývajících buď z mezinárodních obchodních dohod (např. pravidel Světové poštovní unie (UPU) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)), nebo z práva Unie (např. celního kodexu Unie), zejména pokud jde o povinnost poskytovat všeobecné služby, jež mohou být zneužívána a způsobovat narušení trhu; vybízí Evropskou unii, aby za účelem vytvoření plně integrovaného evropského poštovního odvětví podala žádost o členství ve Světové poštovní unii;

41.  podporuje zásadu sestavování statistik o trhu s doručováním balíků s cílem získat jasnější představu o předních účastnících trhu, struktuře hospodářské soutěže a trendech na trhu;

IV. Sociální rozměr: zlepšení zaměstnanosti

42.  vyzývá členské státy, aby všem pracovníkům v odvětví poštovních služeb zaručily důstojné pracovní podmínky, včetně požadované úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bez ohledu na velikost a druh podniku, který je zaměstnává, místo výkonu zaměstnání nebo uzavřenou smlouvu; zdůrazňuje význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zvláště s ohledem na demografické změny a vysokou mobilitu pracovníků v odvětví poštovních služeb; vítá spolupráci Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) s odvětvovými sociálními partnery v rámci kampaně „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“;

43.  bere na vědomí, že v důsledku technologického pokroku a digitalizace se odvětví poštovních služeb v uplynulých letech výrazně změnilo a že modernizace a diverzifikace poštovních služeb má zásadní dopad na pracovní podmínky a na zaměstnanost v tomto odvětví;

44.  bere na vědomí, že liberalizace poštovního odvětví v některých členských státech vedla k zásadním rozdílům v pracovních podmínkách a mzdách mezi poskytovateli všeobecných služeb a konkurenčními společnostmi poskytujícími zvláštní poštovní služby; má za to, že intenzívnější hospodářská soutěž by neměla vést k nezákonným sociálním praktikám nebo ke zhoršení pracovních podmínek;

45.  konstatuje, že mají-li poštovní podniky příležitost rozvíjet a rozšiřovat svou produkci inovativně, zejména v okrajových oblastech, mělo by to vést i k podpoře zaměstnanosti;

46.  konstatuje, že počet pracovníků na částečný úvazek, agenturních pracovníků a samostatně výdělečně činných osob v odvětví se zvýšil a že obecným trendem jsou flexibilnější pracovní smlouvy, které mohou v některých případech vést k nejistému zaměstnání bez odpovídající zaměstnanecké ochrany; vítá rozvoj nových modelů pracovní doby, které umožňují pracovníkům dosáhnout například lepšího sladění rodinného a pracovního života, absolvovat odbornou přípravu na pracovišti nebo jim dávají možnost pracovat na částečný úvazek; konstatuje, že nové, flexibilní pracovní smlouvy musí vyloučit potenciální rizika, jako je nadměrné zatěžování pracovníků nebo mzdová úroveň, která neodpovídá pracovnímu výkonu; zdůrazňuje proto nezbytnost flexibility trhu práce na jedné straně a nutnost hospodářské a sociální jistoty pracovníků na straně druhé; zdůrazňuje, že snižování nákladů práce zhoršováním pracovních podmínek a standardů v zaměstnání by nemělo být považováno za flexibilitu; vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly činnost zaměřenou na boj proti předstírané samostatně výdělečné činnosti v odvětví poštovních služeb; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby obecně předcházely tomu, aby měly flexibilní pracovní smlouvy negativní dopad na pracovníky;

47.  vítá významnou úlohu odborů, které se v mnoha členských státech ve spolupráci s poskytovateli všeobecných služeb snaží učinit transformaci odvětví poštovních služeb sociálně udržitelnou; zdůrazňuje význam silných a nezávislých sociálních partnerů v odvětví poštovních služeb, institucionalizovaného sociálního dialogu a účasti zaměstnanců na dění ve společnosti;

48.  zdůrazňuje význam sledování dodržování povinné doby jízdy a odpočinku a pracovní doby v odvětví poštovních služeb; je přesvědčen, že by sledování mělo být prováděno pomocí digitálních monitorovacích zařízení instalovaných ve vozidlech; připomíná, že nařízení (EU) č. 165/2014 o tachografech v silniční dopravě se nevztahuje na vozidla o hmotnosti nižší než 3,5 tuny; požaduje proto, aby se intenzivněji kontrolovalo dodržování pracovní doby a doby odpočinku; připomíná, že veškeré úkoly související s činností pracovníka je třeba považovat za pracovní dobu; stejně tak zdůrazňuje význam sledování dodržování evropských a vnitrostátních právních předpisů týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, včetně podmínek ve vozidlech, u všech osob zapojených do doručování poštovních zásilek bez ohledu na to, zda se jedná o osoby samostatně výdělečně činné, subdodavatele, dočasné pracovníky nebo smluvní zaměstnance;

49.  je přesvědčen, že by měla panovat rovnováha mezi svobodnou hospodářskou soutěží, požadavky spotřebitelů, udržitelností všeobecných služeb a jejich financováním a zachováním pracovních míst;

50.  je znepokojen pokusy obejít stávající předpisy o minimální mzdě zvyšováním pracovní zátěže na takovou míru, která není zvládnutelná v průběhu placené pracovní doby;

51.  vítá zásadní práci Výboru pro sociální dialog v odvětví poštovních služeb a vyzdvihuje projekt evropských sociálních partnerů nazvaný „Zvládání demografických výzev a nalézání udržitelných řešení sociálními partnery v odvětví poštovních služeb“ („Managing demographic challenges and finding suitable solutions by the social partners in the postal sector“);

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly více údajů o míře zaměstnanosti a pracovních podmínkách v odvětví poštovních služeb, aby bylo možné lépe posoudit skutečnou situaci po úplném otevření trhů a rychle reagovat na vývoj a řešit případné problémy; vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě sledovaly nové způsoby automatizovaného doručování poštovních zásilek a jejich dopad na pracovní podmínky a zaměstnanost a aby posoudily nutnost modernizace právních předpisů v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti tak, aby držely krok se změnami v odvětví poštovních služeb; vybízí sociální partnery, aby v případě potřeby rovněž aktualizovali kolektivní smlouvy tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň pracovních a zaměstnaneckých standardů;

o
o   o

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14.
(2) Úř. věst. C 217, 11.8.2010, s. 7.
(3) Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63.
(4) Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.
(6) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0067.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.

Právní upozornění