Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2032(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0222/2016

Předložené texty :

A8-0222/2016

Rozpravy :

PV 14/09/2016 - 19
CRE 14/09/2016 - 19

Hlasování :

PV 15/09/2016 - 11.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0358

Přijaté texty
PDF 483kWORD 64k
Čtvrtek, 15. září 2016 - Štrasburk Konečné znění
Přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky a zvýšení rozmanitosti financování MSP v unii kapitálových trhů
P8_TA(2016)0358A8-0222/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o přístupu malých a středních podniků k financování a o větší rozmanitosti financování malých a středních podniků v rámci unie kapitálových trhů (2016/2032(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 týkající se vytváření unie kapitálových trhů(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o rodinných podnicích v Evropě(9),

–  s ohledem na rozpravu ze dne 13. dubna 2016 na základě otázek k ústnímu zodpovězení jménem skupin PPE, S&D, ECR, ALDE a GUE/NGL o přezkumu podpůrného koeficientu pro malé a střední podniky(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2015 nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2015)0468),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Pokyny ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování“(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích(12),

–  s ohledem na dokument Evropské centrální banky z prosince 2015 „Šetření o přístupu podniků v eurozóně k financování za období od dubna do září 2015“,

–  s ohledem na druhý konzultativní dokument Basilejského výboru pro bankovní dohled z prosince 2015 týkající se revizí standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. června 2015 o hodnocení nařízení (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (COM(2015)0301),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Skupinové financování v unii kapitálových trhů EU“ (SWD(2016)0154),

–  s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků(13),

–  s ohledem na měsíční bulletin Evropské centrální banky z července 2014(14),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2016 nazvané „Balíček týkající se boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem: další kroky k dosažení efektivního zdaňování a větší daňové transparentnosti v EU“ (COM(2016)0023),

–  s ohledem na návrh nařízení o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, předložený Komisí dne 30. listopadu 2015 (COM(2015)0583),

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví o malých a středních podnicích a podpůrném koeficientu pro malé a střední podniky(15),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2015 nazvané „Společně k zaměstnanosti a růstu: Úloha národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu“ (COM(2015)0361),

–  s ohledem na „Zprávu mechanismu varování 2016“, kterou vydala Komise dne 26. listopadu 2015 (COM(2015)0691),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0222/2016),

A.  vzhledem k tomu, že mikropodniky, malé a střední podniky (MSP) a středně kapitalizované společnosti hrají významnou roli v evropském hospodářství, pokud jde o zaměstnanost a růst, kdy v roce 2014 připadalo na MSP v EU 67 % celkové zaměstnanosti, 71,4 % nárůstu zaměstnanosti a 58 % přidané hodnoty v nefinančním odvětví podnikání(16);

B.  vzhledem k tomu, že kromě kategorií „malých podniků“ a „středních podniků“ podle směrnice o účetnictví neznají právní předpisy Unie žádnou jednotnou a jasnou definici malých a středních podniků;

C.  vzhledem k tomu, že evropské MSP jsou velmi rozmanité a patří mezi ně obrovské množství mikropodniků, které působí na místní úrovni často v tradičních odvětvích, a stoupající počet startupů a rychle rostoucí inovativní podniky; vzhledem k tomu, že tyto obchodní modely čelí různým těžkostem, a mají proto odlišné potřeby financování;

D.  vzhledem k tomu, že většina evropských MSP působí hlavně na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že je poměrně málo MSP, které vyvíjejí přeshraniční činnost v rámci EU, a těch, které vyvážejí za hranice Unie, je naprostá menšina;

E.  vzhledem k tomu, že poskytovateli 77 % nesplaceného financování MSP jsou v EU banky(17);

F.  vzhledem k tomu, že financování MSP by mělo získat co nejširší základnu, aby MSP měly zajištěný optimální přístup k financování ve všech fázích svého podnikatelského rozvoje; vzhledem k tomu, že důležitou součástí je i právní prostředí, které bude vhodným způsobem regulovat všechny způsoby financování, jako je financování ze strany bank či kapitálových trhů nebo prostřednictvím směnečných úvěrů, leasingových úvěrů, skupinového financování, rizikového kapitálu, přímého úvěrování atd.;

G.  vzhledem k tomu, že institucionální investoři, jako jsou pojišťovny, přenášením a transformací rizik významně přispívají k financování MSP;

H.  vzhledem k tomu, že ve své zprávě o MSP a podpůrném koeficientu pro MSP z března 2016 dospěl Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) k závěru, že neexistují žádné průkazné informace o tom, že by podpůrný koeficient pro MSP svým podnětem jakkoli zvýšil objem půjček poskytovaných MSP ve srovnání s velkými společnostmi; vzhledem k tomu, že však uznal, že je možná ještě brzy na příliš striktní závěry, a to kvůli omezením při hodnocení, zejména pokud jde o dostupné údaje, relativně nedávné zavedení podpůrného koeficientu pro MSP a skutečnost, že zjišťování dopadů podpůrného koeficientu na MSP mohly bránit jiné, nadřazené důvody, a kvůli použití velkých společností jako kontrolní skupiny; vzhledem k tomu, že orgán EBA naopak zjistil, že lépe kapitalizované banky půjčují MSP zpravidla více a že menší a novější firmy se pravděpodobněji setkají s úvěrovým omezením než velké a zavedené firmy; vzhledem k tomu, že dále konstatuje, že podpůrný mechanismus pro MSP zákonodárce zavedl jako preventivní opatření, aby nebylo ohroženo poskytování půjček MSP;

I.  vzhledem k tomu, že financování mikropodniků, malých a středních podniků i přes určité zlepšení, které bylo v nedávné době zaznamenáno, utrpělo krizí více, než je tomu v případě financování velkých podniků, a vzhledem k tomu, že MSP v eurozóně narazily a do jisté míry i dnes stále narážejí na zpřísnění požadavků bank na zajištění(18);

J.  vzhledem k tomu, že od prvního kola šetření zabývajícího se otázkou přístupu k financování podniků (SAFE) zůstává pro MSP v eurozóně hlavním problémem i nadále „nalezení zákazníků“, zatímco „přístup k financování“ není považován za tak závažný problém; vzhledem k tomu, že poslední šetření zveřejněné v prosinci 2015 ukázalo, že dostupnost externího financování pro MSP se v jednotlivých zemích eurozóny velmi liší; vzhledem k tomu, že přístup k financování zůstává i nadále větším problémem pro MSM než pro větší podniky;

K.  vzhledem k tomu, že národní či regionální podpůrné banky hrají důležitou roli jako katalyzátory dlouhodobého financování; vzhledem k tomu, že tyto banky začaly vyvíjet intenzivnější činnost s cílem vyvažovat nezbytný proces snižování míry zadlužení v komerčním bankovním odvětví; vzhledem k tomu, že hrají rovněž důležitou roli při uplatňování finančních nástrojů EU, které nespadají do působnosti Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

L.  vzhledem k tomu, že lepší přístup k financování MSP by neměl vést ke snižování norem a předpisů v oblasti finančnictví;

M.  vzhledem k tomu, že WIR Bank představuje ve Švýcarsku doplňkový měnový systém, který slouží především malým a středním podnikům působícím v odvětví pohostinství, stavebnictví, výroby, maloobchodu a odborných služeb; vzhledem k tomu, že WIR Bank nabízí zúčtovací mechanismus, který podnikům umožňuje, aby od sebe navzájem nakupovaly bez nutnosti používat švýcarské franky; vzhledem k tomu, že WIR Bank bývá nicméně často využívána k transakcím ve dvou měnách, z nichž jednou je švýcarský frank; vzhledem k tomu, že obchodování v rámci WIR Bank tvoří 1–2% podíl švýcarského HDP; vzhledem k tomu, že ve vztahu k HDP, a ještě více pak ve vztahu k počtu nezaměstnaných, se WIR Bank osvědčila jako proticyklická;

N.  vzhledem k tomu, že směrnice o opožděných platbách byla podle dostupných informací k dubnu 2015 správně provedena pouze v 21 z 28 členských států, přestože v té době bylo již více než dva roky po termínu;

O.  vzhledem k tomu, že Komise ve zprávě mechanismu varování 2016 varuje před skutečností, že na jedné straně „hospodářský růst nyní více závisí na domácí poptávce, zejména pak na výraznějším oživení investic“ a na straně druhé „spotřeba se sice v poslední době zvyšovala, nicméně domácí poptávka zůstává slabá, zčásti v důsledku výrazných tlaků na snižování míry zadlužení v několika členských státech“;

P.  vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2004/113/ES zakazuje v přístupu ke zboží a službám včetně služeb finančních diskriminaci na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že přístup k financování považují ženy podnikatelky za jednu z hlavních překážek; vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky začínají podnikat zpravidla s menším kapitálem, méně si půjčují a využívají spíše rodiny nežli úvěrového či kapitálového financování;

Rozdílné potřeby financování v rámci různorodého sektoru MSP

1.  je si vědom různorodosti MSP, včetně mikropodniků, a středních kapitalizovaných společností v členských státech, která se odráží v jejich obchodních modelech, velikosti, zeměpisném umístění, socioekonomickém prostředí, stupni rozvoje, finanční struktuře, právní formě a různou úrovní podnikatelské přípravy;

2.  je si vědom výzev, jimž musí MSP čelit z důvodu rozdílných podmínek financování a potřeb v jednotlivých členských státech a regionech, zejména pokud jde o objem dostupných finančních prostředků a náklady na financování, což je důsledek různých faktorů specifických pro dané MSP či pro zemi, ve které sídlí, včetně hospodářské nestability, pomalého růstu a větší finanční zranitelnosti; bere na vědomí také další výzvy pro MSP, jako je získávání zákazníků; poukazuje na to, že kapitálové trhy jsou roztříštěné a regulované v rámci EU nejednotným způsobem a že část z toho, čeho se na poli integrace podařilo dosáhnout, se v důsledku krize ztratila;

3.  zdůrazňuje, že MSP potřebují možnost volby mezi různorodými a vylepšenými možnostmi financování z veřejných i soukromých zdrojů, a to nejenom v zahajovací fázi, ale po celý jejich životní cyklus, a upozorňuje na skutečnost, že zajištění financování podniků vyžaduje dlouhodobý strategický přístup; zdůrazňuje, že přístup k financování je důležitý také z hlediska převodu podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby MSP v tomto procesu podporovaly, a to i v prvních letech podnikání; konstatuje, že pokud jde o oblast regulace a volbu podporovaných iniciativ, je zapotřebí diferencovaný přístup odpovídající konkrétní potřebám; zdůrazňuje, že neexistuje univerzální způsob financování, a vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj široké škály programů, nástrojů a iniciativ vycházejících z individuálních potřeb, s cílem podporovat podniky v jejich počáteční fázi, fázi růstu a převodu, a to při zohlednění jejich velikosti, obratu a finančních potřeb; konstatuje, že ženy oproti mužům častěji podnikají ve službách či jiných odvětvích, která se zakládají na nehmotných zdrojích; konstatuje, že nízký podíl žen provozujících MSP je částečně zapříčiněn obtížnějším přístupem k financování; vyjadřuje politování nad skutečností, že u mikropůjček poskytnutých v rámci evropského nástroje mikrofinancování Progress, který si klade za cíl podporovat rovné příležitosti pro muže a ženy, činil v roce 2013 poměr mužů a žen 60:40; vyzývá proto Komisi, aby se zasadila o to, že její programy, jejichž cílem je usnadnit MSP přístup k financování, nebudou znevýhodňovat ženy podnikatelky;

4.  vyzývá Komisi, aby posoudila diskriminaci, s níž se setkávají MSP provozované jinými zranitelnými sociálními skupinami;

5.  je přesvědčen o tom, že současným potřebám MSP a reálné ekonomiky v oblasti financování nejlépe odpovídá diverzifikované, dobře regulované a stabilní odvětví finančních služeb nabízející širokou škálu nákladově účinných způsobů financování uzpůsobených konkrétním potřebám, které zároveň umožňuje dlouhodobý udržitelný rozvoj; podtrhuje v této souvislosti význam tradičních modelů bankovnictví včetně malých regionálních bank, družstevních záložen a veřejnoprávních institucí; poukazuje v této souvislosti na potřebu zajistit, aby stejná pozornost byla věnována i zlepšení přístupu k financování pro mikropodniky a živnostníky;

6.  vybízí MSP, aby za svůj domácí trh považovaly celou EU a aby k uspokojení svých finančních potřeb využívaly možností spojených s jednotným trhem; vítá iniciativy Komise zaměřené na podporu MSP a startupů na modernizovaném jednotném trhu a Komisi vyzývá k tomu, aby návrhy zaměřené na potřeby MSP připravovala i nadále; je přesvědčen, že iniciativa pro startupy „Startup Europe“ by měla pomáhat malým inovativním společnostem tím, že je bude podporovat až do doby, kdy začnou samostatně fungovat; v této souvislosti zdůrazňuje význam sbližování předpisů a postupů v rámci celé Unie a provádění iniciativy na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“ pro Evropu); vyzývá Komisi, aby na tuto iniciativu navázala, tak aby podnikům mohla být poskytována další pomoc, která by jim usnadňovala překonávání fyzických i regulačních překážek; v této souvislosti uznává, že inovace jsou klíčovou hnací silou udržitelného růstu a zaměstnanosti v EU a že zvláštní pozornost by měla být věnována inovativním MSP; zdůrazňuje potenciál unijní politiky soudržnosti a regionálního fondu EU jakožto zdrojů financování MSP; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily koordinaci, soudržnost a součinnost jednotlivých evropských nástrojů a programů na podporu MSP, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly holistický přístup k šíření informací o všech možnostech financování, které EU nabízí; žádá členské státy a Komisi, aby výrazně pokročily v oblasti zjednodušování pravidel, aby se tak financování stalo pro MSP atraktivnějším;

7.  připomíná, že klíčovým předpokladem přístupu ke zdrojům financování je více harmonizované právní a podnikatelské prostředí napomáhající včasným platbám v obchodních transakcích; v této souvislosti poukazuje na finanční problémy MSP a na nejistotu dodavatelů, které jsou důsledkem opožděných plateb ze strany velkých podniků, institucí a orgánů veřejné správy; vyzývá Komisi, aby v rámci svého přezkumu směrnice o opožděných platbách zvážila zavedení zvláštních opatření, která by se zaměřovala na usnadnění plateb pro MSP; vyzývá Komisi, aby zveřejnila svou zprávu o provádění směrnice o opožděných platbách, která měla vyjít dne 16. března 2016, a případně vypracovala nové návrhy na minimalizaci rizika vyplývajícího z přeshraničních plateb a obecně z narušování peněžního toku;

8.  vítá iniciativu Komise, která v souvislosti s uveřejněním Zelené knihy o maloobchodních finančních službách (2015) obnovila práci na vytvoření skutečného evropského trhu maloobchodních finančních služeb; žádá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala specifickým vlastnostem MSP a aby zajistila, že přeshraniční činnosti v oblasti maloobchodních finančních služeb otevřou malým a středním podnikům lepší přístup ke zdrojům financování;

9.  poznamenává, že pro startupy a mikropodniky je obtížné získat potřebné finanční prostředky a zjistit, jaké finanční požadavky stanoví právní předpisy, a ty následně plnit, zejména ve fázi rozvoje; bere na vědomí nedostatek harmonizace vnitrostátní legislativy týkající se zakládání MSP; podporuje členské státy v jejich dalším úsilí o omezování administrativních překážek a vytvoření jednotných kontaktních míst, jež budou plnit funkci středisek pro všechny regulační požadavky stanovené pro podnikatele; vyzývá v této souvislosti členské státy, EIB a vnitrostátní podpůrné banky, aby poskytovaly informace o možnostech financování a programech úvěrových záruk;

10.  vítá iniciativu Komise, která chce odhalit zbytečné překážky a omezení, jež finančnímu sektoru brání při poskytování financování pro reálnou ekonomiku, zejména MSP, včetně malých a středních podniků; zdůrazňuje, že dosažení dobře fungujícího evropského kapitálového trhu je pro finanční odvětví jednou z nejdůležitějších iniciativ; zdůrazňuje, že je důležité zjednodušit a změnit pravidla, která vedla k nezamýšleným dopadům na MSP nebo k utlumení jejich rozvoje; zdůrazňuje, že by to nemělo vést ke zbytečnému snižování finančních regulačních norem, ale zároveň by mělo dojít ke zjednodušení právních předpisů; zdůrazňuje, že nové návrhy Komise nesmějí vést ke vzniku ještě složitějších předpisů, které by mohly nepříznivě ovlivnit investice; domnívá se, že evropský přístup k finanční regulaci a unii kapitálových trhů by měl řádně zohledňovat mezinárodní vývoj s cílem zabránit zbytečným rozdílům a zdvojování v právních předpisech a zajistit, aby Evropa byla i nadále pro mezinárodní investory atraktivní; zdůrazňuje, že evropské hospodářství musí být přitažlivé pro rozsáhlé přímé zahraniční investice, včetně přímých zahraničních investic do nových projektů (tzv. greenfield), které budou stimulovat nejen kapitálové trhy, ale také oblast soukromého vlastního kapitálu, jakož i rizikový kapitál a investice do evropského průmyslu; dále se domnívá, že by Komise a členské státy měly přijmout strategický plán na podporu financování MSP, jehož cílem bude jejich internacionalizace;

11.  znovu připomíná, že revidovaná pravidla přidělování veřejných zakázek a koncesních smluv by neměla bránit malým a středním podnikům a mikropodnikům v přístupu na trh veřejných zakázek;

12.  vyzývá Komisi a Radu, aby věnovaly větší pozornost problému poptávky, s nímž se MSP potýkají, a zohlednily tento problém patřičnějším způsobem v rámci doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny, v doporučení pro jednotlivé země a v následném posouzení plnění těchto doporučení ze strany členských států;

Bankovní úvěry pro MSP

13.  uvědomuje si, že bankovní úvěry tvoří v Unii tradičně nejvýznamnější externí zdroj financování pro MSP, protože v Unii se bankovní financování podílí na financování MSP více než ze tří čtvrtin, zatímco ve Spojených státech je to méně než polovina, a proto jsou MSP zvláště ohrožené zpřísňováním v oblasti poskytování bankovních úvěrů; konstatuje, že finanční krize přispěla k nejednotnosti podmínek bank v oblasti financování a poskytování půjček; lituje, že mezi úvěrovými podmínkami pro MSP, které se nacházejí v různých zemích eurozóny, stále existují rozdíly, byť se postupně snižují, což také odráží vnímání rizik a hospodářské podmínky; bere na vědomí přínos bankovní unie k řešení této situace; vybízí členské státy, aby v plném rozsahu provedly směrnici 2004/113/ES a spolupracovaly s finančním odvětvím na plnění své povinnosti zajistit MSP plný a rovný přístup k bankovním úvěrům; zdůrazňuje významnou a dobře rozvinutou úlohu bank, jež znají konkrétní regionální a místní podmínky, při poskytování financování MSP díky jejich dlouhodobým vztahům s těmito podniky; zdůrazňuje, že tam, kde existují, se rozvinuté místní banky osvědčily jako instituce schopné účinným způsobem poskytovat úvěry MSP a předcházet ztrátám; podtrhuje proto důležitost rozvoje místních bank;

14.  zdůrazňuje, že digitalizace je sice na vzestupu, což s sebou nese nové zdroje financování, avšak tradiční úvěrové instituce fungující v daném místě, zvláště pak na ostrovech a souostrovích, jakož i ve venkovských, odlehlých a okrajových oblastech, mají pro přístup MSP ke zdrojům financování i nadále zcela zásadní význam;

15.  vybízí banky, aby celou EU chápaly jako svůj vnitřní trh a využívaly potenciálu jednotného trhu k nabízení možností financování MSP včetně těch, které mají sídlo v jiném členském státě než příslušná finanční instituce;

16.  vybízí Komisi, aby zkoumala možnost zavést programy financování pro účely půjček, které by bankám umožňovaly čerpat prostředky ECB za výhradním účelem jejich půjčování MSP; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost rozvinutí nových iniciativ na přilákání investic;

17.  podtrhuje významnou úlohu národních a regionálních podpůrných bank a institucí při financování odvětví MSP; připomíná, že mají ústřední význam v rámci specializovaného nástroje Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) pro MSP, a rovněž připomíná roli, jakou hrají v souvislosti se zapojováním členských států do projektů podporovaných z tohoto fondu; domnívá se, že fond EFSI je důležitým zdrojem financování pro MSP; je přesvědčen, že EIB/EIF by měly vyvíjet větší úsilí, pokud jde o poskytování odborných informací MSP, které by jim umožnily získat přístup ke zdrojům a financování a nástrojům usnadňujícím navázaní kontaktů s investory, jako je mimo jiné Evropský fond neformálních investorů („European Angels Fund“); vyzývá Komisi, aby posoudila úlohu vnitrostátních/regionálních podpůrných bank jakožto katalyzátorů dlouhodobého financování MSP, a zejména aby určila a šířila osvědčené postupy a vybízela členské státy, ve kterých subjekty tohoto druhu zatím ještě neexistují, k zakládání vnitrostátních/regionálních podpůrných bank, které budou fungovat na tomto základě; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inkluzivní růst, zajistily větší míru koordinace a soudržnosti všech investičních politik EU, které se zaměřují na MSP, včetně fondu EFSI, regionálních fondů EU a Evropského investičního fondu (EIF);

18.  znovu opakuje, že důležité je rovněž posílit kapacity bank na poskytování úvěrů MSP a zvýšit jejich schopnost poskytovat MSP úvěry; poukazuje na skutečnost, že samotné financování kapitálovými trhy nestačí k zajištění dostatečných finančních prostředků a vhodných finančních řešení, která by MSP umožňovala přístup ke kapitálu; konstatuje, že stabilitu finančního sektoru by zvýšila diverzifikace úvěrových zdrojů;

19.  zdůrazňuje, že základním předpokladem pro přístup MSP k financování je zdravé, stabilní a odolné bankovní odvětví a unie kapitálových trhů; zdůrazňuje, že nařízení o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálových požadavcích, a zejména pak větší množství a vyšší kvalita kapitálu, jsou přímou reakcí na krizi a tvoří jádro obnovené stability finančního odvětví; vítá skutečnost, že Komise při přezkumu nařízení o kapitálových požadavcích považuje poskytování úvěrů MSP za jednu z prioritních oblastí; konstatuje, že Komise zkoumá možnosti, jak by všechny členské státy mohly využívat místní úvěrová družstva provozující činnost mimo oblast působnosti pravidel EU týkajících se kapitálových požadavků na banky; zdůrazňuje, že fungování úvěrových družstev vyžaduje obezřetnostní právní předpisy, které úvěrovým družstvům zajistí finanční stabilitu i příležitosti k poskytování úvěrů za konkurenceschopné úrokové sazby;

20.  bere na vědomí řadu regulačních požadavků na banky a jejich případné negativní dopady na poskytování úvěrů MSP, avšak zároveň připomíná, že tyto požadavky byly zavedeny v reakci na finanční krizi; zdůrazňuje, že je třeba zabránit požadavkům na dvojí podávání zpráv a jejich podávání několika různými způsoby a obecněji zbytečné administrativní zátěži pro úvěrové instituce, zejména menší banky; vyzývá Komisi, aby za pomoci orgánu EBA a jednotného mechanismu dohledu vyhodnotila dopady regulačních požadavků stanovených pro banky na poskytování úvěrů MSP;

21.  konstatuje, že poskytování úvěrů MSP nebylo příčinou finanční krize; připomíná rozhodnutí společných normotvůrců zavést podpůrný koeficient do rámce nařízení o kapitálových požadavcích / směrnice o kapitálových požadavcích i skutečnost, že cílem tohoto rozhodnutí bylo ponechat kapitálové požadavky na poskytování úvěrů MSP v souladu s úrovní Basel II, spíše než Basel II; zdůrazňuje význam podpůrného koeficientu pro malé a střední podniky z hlediska zachování a zvyšování poskytovaných úvěrů MSP; bere na vědomí zprávu orgánu EBA z března 2016 o podpůrném koeficientu pro MSP; vyjadřuje obavy nad negativními dopady, které by mohlo mít jeho zrušení; vítá záměr Komise podpůrný faktor zachovat, dále jej posoudit a stanovit, zda by měla být zvýšena prahová hodnota, aby se dále zlepšil přístup MSP k bankovním úvěrům; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost nového nastavení podpůrného koeficientu, včetně velikosti, prahové hodnoty a možných vzájemných interakcí s jinými regulačními požadavky, jakož i vnějších prvků, jako je zeměpisná poloha či socioekonomické prostředí, s cílem zvýšit jeho dopad; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost trvalého zavedení tohoto koeficientu; vyzývá Basilejský výbor pro bankovní dohled, aby podpůrný koeficient pro MSP podpořil a zvážil snížení kapitálových požadavků na expozice vůči MSP;

22.  zdůrazňuje, že hlavní silnou stránkou bank je posuzování obezřetnostního rizika a hodnocení kvalitativních informací, zejména v případě složitějších úvěrů pro MSP; je toho názoru, že povědomí o specifických vlastnostech MSP a jejich znalost v rámci bankovnictví by měly být dále zvyšovány; zdůrazňuje důvěrnou povahu úvěrových informací, které banky obdrží při posuzování úvěruschopnosti MSP;

23.  vítá různé probíhající iniciativy zaměřené na zlepšení dostupnosti standardizovaných a transparentních informací o úvěrech pro MSP, které mohou zvýšit důvěru investorů; zdůrazňuje však, že při vyžadování takovýchto informací je třeba uplatňovat zásadu proporcionality;

24.  zdůrazňuje, že proporcionalita je vůdčí zásadou, jíž se při vytváření a provádění nařízení, norem, pokynů a postupů v oblasti dohledu musejí řídit jak evropské orgány, tak evropské orgány dohledu i jednotný mechanismus dohledu; vyzývá Komisi, aby ve shodě s oběma společnými normotvůrci vypracovala další pokyny pro evropské orgány dohledu a ECB / jednotný mechanismus dohledu o správném uplatňování zásady proporcionality, a naléhavě vyzývá, aby tato zásada byla zachována, aniž by byla snížena úroveň současných regulačních norem, ale aby zároveň došlo ke zjednodušení právních předpisů;

25.  poukazuje na výhody záruk třetích stran u úvěrových smluv pro podnikatele; žádá, aby byly tyto záruky třetích stran více zohledňovány při hodnocení úvěrových ratingů, jakož i obezřetnostních pravidel a postupů v oblasti dohledu;

26.  připomíná, že úvěrové instituce musí MSP na jejich žádost poskytnout vysvětlení ke svému hodnocení ratingů; vybízí Komisi, aby posoudila provádění tohoto ustanovení a posílila ustanovení nastíněná v čl. 431 odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích a vybízela k poskytování zpětné vazby MSP; bere na vědomí probíhající diskuse Komise s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem zlepšit kvalitu a soudržnost této zpětné vazby; připomíná, že tato zpětná vazba může být počátečním bodem pro nalezení zdrojů informací a poradenství v oblasti nebankovního financování;

27.  konstatuje, že úvěrový rating je důležitým, a někdy i rozhodujícím faktorem investičních rozhodnutí; upozorňuje na to, že v některých členských státech existují interní systémy hodnocení úvěrů (ICAS) spravované národními centrálními bankami, jejichž účelem je posuzovat způsobilost zajištění a umožnit MSP získat hodnocení jejich úvěruschopnosti; vyzývá Komisi, ECB a národní centrální banky, aby se hlouběji zabývaly otázkou, zda a jak jsou tyto systémy využitelné k usnadnění přístupu MSP na kapitálové trhy;

28.  žádá Komisi a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby poskytovaly více pokynů ohledně uplatňování stávajících předpisů o odkladu splatnosti; žádá Komisi, aby provedla posouzení dopadu stávajícího režimu odkladu splatnosti u nesplácených úvěrů, a připomíná, že nesplácené úvěry v rozvahách bank brání v poskytování nových úvěrů, zejména pro MSP; zdůrazňuje, že zavedení hranice de minimis u méně závažných přestupků by mohlo zabránit zbytečnému a neopodstatněnému snížení úvěruschopnosti MSP; bere na vědomí probíhající konzultace Basilejského výboru pro bankovní dohled týkající se definic nesplácených expozic a odkladu splatnosti;

29.  konstatuje, že omezení nákupů vládních dluhopisů ze strany bank či zvyšování vážených podílů těchto dluhopisů by v EU mohlo zvýšit úvěrové náklady a zvětšit rozdíly v konkurenceschopnosti v rámci EU, pokud nebudou dodrženy určité podmínky;

30.  bere na vědomí opatření přijatá Evropskou centrální bankou (ECB) dne 10. března 2016 a zvláště pak novou řadu čtyř cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO II), jež bude sloužit jako pobídka motivující banky k úvěrování reálné ekonomiky; zdůrazňuje, že měnové politiky samy o sobě nebudou dostatečným stimulem pro oživení růstu a investic a že je musejí doprovázet vhodné fiskální politiky a strukturální reformy;

31.  podtrhuje význam veřejnoprávních institucí jako alternativního zdroje financování MSP vedle soukromých bank;

32.  vyzývá Komisi, aby zvážila, jak v rámci celé EU přiměřenějším způsobem upravit předčasné splacení úvěrů, například stanovením maximální výše nákladů pro MSP a větší transparentnosti smluv, které MSP uzavírají;

Nebankovní zdroje financování MSP

33.  vyzývá členské státy, aby podporovaly kulturu podstupování rizik a kapitálového trhu; opakuje, že finanční vzdělávání MSP je klíčové nejen pro zvýšené poskytování bankovních úvěrů, ale také pro rozšířenější využívání a přijímání řešení z oblasti kapitálového trhu i pro motivování žen a mladých lidí k zahájení podnikání či jeho rozšiřování, neboť umožňuje lepší vyhodnocování nákladů, přínosů a souvisejících rizik; zdůrazňuje význam požadavků ukládajících poskytování jasných finančních informací; vybízí členské státy, aby základní zásady finančního vzdělání a podnikatelské etiky začlenily do osnov předuniverzitního i univerzitního vzdělávání, a probouzely tak v mladých lidech zájem o zapojení se do činností MSP; vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily finanční gramotnost MSP a jejich přístup k finančním dovednostem a zajistily sdílení osvědčených postupů; podotýká nicméně, že odpovědnost mají v tomto ohledu i samy MSP;

34.  vyzdvihuje přínosy leasingových půjček pro MSP spočívající v uvolnění kapitálu společnosti pro další investice do udržitelného růstu;

35.  konstatuje, že unie kapitálových trhů představuje příležitost k odstranění regulačních nedostatků, které současný rámec obsahuje, a k harmonizaci přeshraničních regulačních předpisů; poukazuje na to, že tam, kde bankovní úvěry nedostačují finančním a podnikatelským potřebám MSP, vzniká kapitálové vakuum; upozorňuje, že pokračující rozvoj unie kapitálových trhů musí být doprovázen opakovaným úsilím o sbližování unijních procesů a postupů a vyhodnocování stávajícího finančního regulačního rámce, zejména s ohledem na jeho dopady na MSP a celkovou makrofinanční a makroekonomickou stabilitu; zdůrazňuje, že toto hodnocení by mělo zohledňovat konkrétní doporučení týkající se praktických aspektů zavedených opatření; vyzývá Komisi, aby poskytla vhodný regulační rámec uzpůsobený potřebám poskytovatelů financování MSP, který by pro ně nebyl zatěžující a který by rovněž získal důvěru investorů; je přesvědčen, že v uceleném rámci dobře koncipované unie kapitálových trhů by pro všechny účastníky trhu, kteří budou vykazovat tytéž charakteristiky, měl platit jednotný soubor pravidel, měli by mít rovný přístup k určitému souboru finančních nástrojů či služeb a rovné zacházení jako všichni účastníci působící na trhu; vítá akční plán Komise týkající se unie kapitálových trhů, jehož cílem je zajistit MSP snadnější přístup k většímu počtu různých způsobů financování; zdůrazňuje, že bankovní a kapitálové modely financování by se měly vzájemně doplňovat;

36.  připomíná, že přístup na kapitálové trhy, jako jsou dluhové a akciové trhy, znamená pro MSP značné náklady; zdůrazňuje, že je zapotřebí přiměřená regulace, jež by na MSP kladla méně komplexní a zatěžující požadavky týkající se zveřejňování informací a podmínek kotace s cílem zabránit zdvojování činností a omezit náklady MSP spojené s přístupem na kapitálové trhy, aniž by však byla ohrožena ochrana investorů nebo systémová finanční stabilita; bere na vědomí zavedení minimálního režimu zveřejňování informací pro MSP, který je součástí návrhu nového nařízení o prospektu, o němž se v současnosti jedná; připomíná však, že by nařízení nemělo vytvářet příliš velké překážky, které by mohly bránit například přechodu z jedné kategorie velikosti do druhé nebo mezi kotovanými a nekotovanými společnostmi; je tudíž toho názoru, že přednost by měl mít fázovaný přístup počítající s postupným zvyšováním regulačních požadavků; v této souvislosti poukazuje na ustanovení druhé směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II), která se týkají trhů pro růst MSP, a naléhavě vyzývá k rychlému provedení tohoto nástroje;

37.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly bankám, investorům, orgánům dohledu a dalším zúčastněným stranám k dispozici transparentní, standardizované a veřejně dostupné informace o financování MSP, které umožní porozumět jejich rizikovému profilu a přijímat informovaná rozhodnutí a omezit náklady na financování; je přesvědčen, že tomuto účelu by mohlo sloužit vytvoření evropské databáze, která by shromažďovala informace o obchodních strategiích a potřebách financování MSP, jež by do ní mohly dobrovolně vkládat své údaje a aktualizovat je; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení jednotného identifikačního čísla MSP; upozorňuje také na potenciál, který v oblasti poskytování podpory MSP nabízejí struktury spojující banky a nebankovní subjekty; vítá informační strategii Komise týkající se MSP, zejména určování nerelevantnější podpory a poradenských kapacit pro MSP, které usilují o alternativní financování v jednotlivých členských státech, a propagaci příkladů osvědčených postupů na úrovni EU i zkoumání možností podpory celoevropských informačních systémů, které by propojovaly MSP s poskytovateli alternativního financování;

38.  připomíná, že velmi důležité jsou i účetní standardy, protože určují způsob, jakým jsou informace poskytovány orgánům dohledu a investorům, a protože od toho, jaké účetní standardy se uplatňují, se odvíjí i různá míra administrativního zatížení společností; bere na vědomí probíhající diskuse o prospěšnosti navrhování zvláštních společných účetních standardů pro MSP a se zájmem očekává další úvahy na toto téma;

39.  upozorňuje na potenciál nové inovační finanční technologie (FinTech), pokud jde o lepší propojování MSP s potenciálními investory; vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely k rozvoji iniciativ FinTech a zabývaly se potenciálními riziky, jakož i otázkou, zda je zapotřebí vhodný harmonizovaný regulační rámec EU, který ovšem nebude bránit inovacím;

40.  zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat inovace prostřednictvím úvěrových platforem; vybízí banky, aby vnímaly využívání takovýchto inovačních technologií jako příležitost; zdůrazňuje, že alternativní zdroje financování nabízejí řešení právě pro startupy, ženy podnikatelky a inovační MSP; vyzývá Komisi, aby se zabývala tím, zda je zapotřebí harmonizovaný rámec EU pro alternativní zdroje financování a jaký by byl jeho případný potenciál, pokud jde o rozšíření dostupnosti tohoto typu financování pro MSP v celé EU; připomíná, že podmínkou účelného fungování tohoto systému je, aby si jak MSP, tak poskytovatel úvěru byli plně vědomi možných rizik a příležitostí, jež jsou s tímto způsobem financování spojeny; konstatuje, že v různých členských státech platí v současnosti velmi různé právní a správní předpisy týkající se skupinového financování a k rozvoji přeshraničních činností zjevně nepřispěly; vítá hodnocení Komise týkající se stávajícího rámce pro skupinové financování; podporuje přijatý přístup, který spočívá v dlouhodobém monitorování trhu a vývoje právní úpravy a podporuje užší soulad mezi regulačními přístupy, sdílení osvědčených postupů a usnadňování přeshraničních investic; současně připomíná, že skupinové financování či přímé úvěrování by nemělo být regulováno přespříliš, protože nadměrná regulace by bránila jejich rozvoji; vyzývá Komisi, aby podporovala vznik nových platforem pro soukromé kapitálové financování, jako jsou mezaninové financování a neformální investoři („business angels“); vyzývá Komisi, aby podporovala bezpečné poskytování úvěrů podnikům ze strany soukromníků prostřednictvím přímého úvěrování či retailových dluhopisů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tyto nové formy financování byly plně v souladu s příslušnými daňovými a finančními předpisy, a nemohly tak sloužit vyhýbání se daňovým povinnostem či vytváření finanční neprůhlednosti; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je třeba přezkoumat také současné právní předpisy;

41.  bere na vědomí návrhy Komise týkající se rámce pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci (JTS) a kalibraci obezřetnostních požadavků na banky; konstatuje, že sekuritizace malých a středních podniků může být spojena s riziky i přínosy; bere na vědomí možný dopad těchto návrhů na bankovní úvěry těmto podnikům a na investice v této oblasti; zdůrazňuje potřebu transparentnosti, pokud jde o související rizika, i potřebu přispět ke stabilitě finančního systému;

42.  konstatuje, že různorodost vnitrostátních předpisů úpadkového práva a s tím související právní nejistota představují jednu z překážek bránících přeshraničním investicím do MSP a startupů; je přesvědčen, že zjednodušení a harmonizace předpisů v této oblasti by pomohly startupům, mikropodnikům, malým a středním podnikům a zlepšily by podnikatelské prostředí v EU; vítá proto rozhodnutí Komise řešit tento problém prostřednictvím legislativního návrhu ohlášeného v jejím akčním plánu pro unii kapitálových trhů, a se zájmem očekává jeho předložení; domnívá se, že by Komise měla zvážit různé možnosti pro provádění insolvenčního rámce EU a poskytnout doporučení členským státům, aby mohly přijímat nebo provádět právní předpisy, kterými zavedou účinné a transparentní insolvenční režimy a včasný restrukturalizační proces a kterými rovněž odstraní administrativní a regulační zátěž MSP, na niž poukazují doporučení pro jednotlivé země;

43.  zdůrazňuje potenciál financování „venture“ kapitálem a rizikovým kapitálem, zejména u nekotovaných startupů a inovačních MSP; konstatuje, že tyto trhy nejsou v EU dostatečně rozvinuté; vítá iniciativu Komise revidovat právní předpisy týkající se evropského fondu rizikového kapitálu (EuVECA) a evropského fondu sociálního podnikání (EuSEF); zdůrazňuje rovněž, že je naléhavě zapotřebí, aby Komise řešila problém fragmentace celého evropského odvětví investičních fondů, které je rozděleno podle hranic jednotlivých členských států;

44.  zdůrazňuje vliv strukturace zdanění právnických osob a příjmu a případných daňových úlev na schopnost samofinancování MSP; upozorňuje dále na skutečnost, že v mnoha členských státech existují značné rozdíly mezi zdaňováním MSP a některých nadnárodních podniků, což pak nepříznivě ovlivňuje konkurenceschopnost MSP a výrazně snižuje účinnost jejich financování z různých zdrojů; poukazuje na to, že v důsledku nekalých daňových praktik, kterých se dopouštějí některé nadnárodní společnosti, platí MSP až o 30 % vyšší daně, než by platily v případě spravedlivých daňových daňových postupů, a že tato skutečnost má ve svém důsledku nepříznivé dopady na jejich schopnost samofinancování; v této souvislosti vítá balíček Komise proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který má vést v EU k zavedení jednoduššího, účinnějšího a spravedlivějšího zdanění; zdůrazňuje, že členské státy by měly usilovat o spravedlivý, účinný a transparentní systém zdanění, který přiláká finance a investice a vytvoří tak příznivější podmínky pro zakládání a růst MSP; podtrhuje potřebu zavedení finančních výjimek pro MSP, zejména v počáteční fázi jejich rozvoje, které jim umožní shromáždit dostatečné prostředky do dalších období jejich životního cyklu; zdůrazňuje, že je zapotřebí taková daňová politika, která omezí celkové daňové zatížení a sníží daně z práce a podnikání; zdůrazňuje, že je zapotřebí zaměřit se na problematiku zvýhodňování dluhu oproti vlastnímu kapitálu v daňových systémech;

45.  poukazuje na to, že přímá státní podpora, která nenarušuje přínosy hospodářské soutěže, je někdy nezbytným prostředkem k zajištění potřebných zdrojů financování pro startupy, mikropodniky a malé a střední podniky, a to zejména v případech, kdy socioekonomické podmínky neumožňují přístup k jiným zdrojům financování; podtrhuje význam transparentnosti, pokud jde o režimy financované z veřejných zdrojů a státní podporu zaměřující se na podporu investic do MSP, jakož i vzniku nových institucí pro financování a investice;

46.  naléhavě vyzývá členské státy, aby se seznámily se zkušenostmi švýcarské WIR Bank, která byla založena v roce 1934 a která funguje na principu sdružení MSP, které si vzájemně poskytují clearingové úvěry, a aby těchto zkušeností využily, protože v době zhoršené dostupnosti úvěrů či krizí likvidity působí WIR Bank úspěšně jako makroekonomický stabilizační prvek;

47.  vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu předkládala výroční zprávu, ve které podá základní informace o stavu prováděcích iniciativ a jejich dopadu na zlepšování přístupu evropských MSP ke zdrojům financování; vyzývá Komisi, aby ve zprávě uváděla i své vlastní hodnocení strategického směřování a případných doporučených změn;

48.  vyzývá Komisi, aby provedla audit stávajících nástrojů, jako jsou strukturální fondy a další příslušné programy, který posoudí, zda finanční podpora poskytovaná v jejich rámci malým a středním podnikům je vyhovující s ohledem na stanovené cíle a případně též jejich schopnost tlumit dopady krize na MSP;

49.  uznává, že mikropodniky a malé a střední podniky působící v kulturních a kreativních odvětvích mají stále větší význam pro investice, růst, inovace a zaměstnanost, ale bere na vědomí i jejich klíčovou úlohu při udržování a podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti;

50.  zdůrazňuje, že od října 2013 byly podle výsledků studie nazvané „Survey on access to finance for cultural and creative sectors“ zveřejněné Evropskou komisí zaznamenány významné problémy, pokud jde o přístup společností kulturních a kreativních odvětví k úvěrům, a finanční schodek v těchto odvětvích dosahuje podle odhadů mezi 8 a 13,3 miliardami eur;

51.  zdůrazňuje, že podle údajů Eurostatu zaměstnávala kulturní a tvůrčí odvětví v roce 2014 2,9 % pracovní síly EU, tj. 6,3 milionu lidí, což je srovnatelné s počtem osob pracujících v bankovnictví a pojišťovnictví; dále zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví představují téměř 4,5 % evropského hospodářství a tvoří je téměř 1,4 milionu malých a středních podniků, které produkují a distribuují kulturní a tvůrčí obsah v celé Evropě, a že zaměstnanost v kulturních a tvůrčích odvětvích plynule roste od roku 2008, přičemž patří k nejrychleji rostoucím odvětvím evropského hospodářství a produkují asi 4,2 % celkového HDP EU;

52.  uznává, že kultura a inovace jsou zásadní faktory, které regionům pomáhají přilákat investice; zdůrazňuje, že neexistuje příliš velká pravděpodobnost, že by pracovní místa v tvůrčích a kulturních odvětvích byla přesunuta do zahraničí, neboť jsou vázána na specifické kompetence z oblasti kultury a historie, které rovněž přispívají k ochraně široké řady tradičních umění a řemesel; zdůrazňuje, že je důležité podporovat MSP, které provozují činnost v prostředí menšinových nebo méně užívaných jazyků a které podporují kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy, a taktéž poukazuje na to, že je důležité podporovat projekty související se začínajícími podniky mladých lidí, které se zaměřují na ochranu kultury a kulturní dědictví;

53.  zdůrazňuje, že další investice do kulturního a kreativního průmyslu a jeho podpora bude přínosem, pokud jde o vytvoření nových pracovních míst a boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, neboť velký počet mladých lidí studuje obory související s touto oblastí; konstatuje, že podle nedávné studie zaměstnávají kulturní a tvůrčí odvětví více lidí ve věku 15-29 let než jakékoli jiné odvětví ekonomiky (19,1 % celkové zaměstnanosti těchto osob v těchto odvětvích, přičemž ve zbytku ekonomiky toto číslo činí 18,6 %)(19); vybízí členské státy, aby posílily rozvoj kulturních a tvůrčích dovedností a zavedly sítě na rozvoj podnikatelských dovedností, které by propojily vzdělávací systém a systém odborné přípravy s tvůrčími podniky a kulturními a uměleckými institucemi s cílem rozvíjet interdisciplinární přístup; vybízí EU a členské státy, aby rozšiřovaly řešení umožňující podněcovat rozvoj talentů a dovedností v rámci kulturních a kreativních odvětví, například poskytováním inovativních a pružných dotací na podporu tvořivosti a rozvoj inovace a talentů;

54.  poukazuje na to, že podle průzkumu, který Komise provedla v roce 2013, mají překážky v oblasti přístupu k financování v kulturních a kreativních odvětvích specifickou povahu, neboť tato odvětví čelí větším problémům, pokud jde přilákání kapitálu a investic z důvodu omezené databáze, nedostatku okamžitě dostupných informací o zdrojích financování, nedostatku obchodních dovedností, závislosti na veřejných investičních programech a z důvodu chybějících dostatečných informací v důsledku problémů při posuzování rizik a oceňování hmatatelného vlastnictví, jako jsou práva duševního vlastnictví;

55.  zdůrazňuje proto, že má-li se zlepšit přístup k finančním prostředkům v kulturních a kreativních odvětvích, je zapotřebí nalézt taková řešení problému přístupu k financování, která budou odpovídat potřebám těchto odvětví, konkrétně je nutné získat odborné znalosti o posuzování specifických rizik vyplývajících z nedostatku hmotného kolaterálu, závislosti na nehmotných aktivech a nejistoty tržní poptávky v době digitální změny; konstatuje, že tyto odborné znalosti musí mít jak mikropodniky a malé a střední podniky, tak finanční instituce; zdůrazňuje, že práva duševního vlastnictví lze akceptovat jako zajištění; zdůrazňuje, že je důležité harmonizovat ustanovení legislativního rámce upravujícího daně a práva duševního vlastnictví v EU s cílem podporovat snahu o přilákání investic a financování určených kulturním a kreativním MSP;

56.  vítá zřízení záručního mechanismu programu Kreativní Evropa, i přes skutečnost, že jej doprovázelo velké zpoždění, neboť se jedná o jeden z klíčových nástrojů k řešení naléhavé potřeby přístupu k úvěrům na financování inovativních a udržitelných projektů v kulturních a tvůrčích odvětvích, jež zahrnují mikropodniky, MSP, menší neziskové organizace a nevládní organizace, a rovněž jeden z klíčových nástrojů pro zajištění spravedlivých odměn pro tvůrce; vítá iniciativu, již představuje integrovaný systém školení, který záruční mechanismus nabízí bankéřům a finančním zprostředkovatelům; důrazně doporučuje, aby byla v průběhu roku 2016 zavedena nezbytná opatření, jak stanovil původní návrh Komise; připomíná, že se očekává, že deficit financování podle posouzení ex-ante provedeného Komisí přesahuje částku 1 miliardy EUR ročně, přičemž se jedná o výši ztracených investic způsobených tím, že je podnikům s kvalitní podnikatelskou strategií a dobrým rizikovým profilem buď odmítnuta půjčka, nebo se rozhodnou, že o ni vůbec nepožádají, protože nedisponují dostatečnými aktivy použitelnými jako kolaterál;

57.  vítá novou zprávu, již zveřejnila expertní skupina členských států EU pro přístup k financování pro kreativní a kulturní odvětví a která byla vypracována v rámci otevřené metody koordinace, a zdůrazňuje, že doporučení obsažená v této zprávě by měla být Komisí realizována s cílem vytvořit účinnější a inovativní nástroje a usnadnit přístup k financování;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 2.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2014)0069.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0200.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0063.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0268.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0408.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0004.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0006.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0290.
(10) htttp://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+CRE+20160413+ITEM-024+DOC+XML+V0//CS.
(11) Úř. věst. C 19, 22.1.2014, s. 4.
(12) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1.
(13) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.
(14) https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/art2_mb201407_pp79-97en.pdf.
(15) EBA/OP/2016/04 ze dne 23.3.2016.
(16) Výroční zpráva Evropské komise o evropských malých a středních podnicích za rok 2014/2015.
(17) Šetření ECB o přístupu podniků v eurozóně k financování za období od dubna do září 2015.
(18) Šetření ECB o přístupu podniků v eurozóně k financování za období od dubna do září 2015.
(19) Kulturní časy - první globální mapa kulturního a kreativního průmyslu, prosinec 2015 (Cultural times - the first global map of cultural and creative industries).

Právní upozornění