Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 173 a 49 této smlouvy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na Small Business Act (COM(2008)0394),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů“ (COM(2013)0685),

–  s ohledem na Akční plán podnikání 2020 vypracovaný Komisí,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování“ (COM(2011)0870),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na evropský investiční plán,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 na téma „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst(3),

–  s ohledem na směrnici o opožděných platbách (směrnice 2011/7/EU),

–  s ohledem na program EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI),

–  s ohledem na program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020,

–  s ohledem na Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2014 o konzultačním postupu „Top Ten“ a snižování zátěže plynoucí z předpisů EU pro malé a střední podniky(4),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ (COM(2011)0803),

–  s ohledem na „Výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2013/2014 – Částečné a křehké oživení“, kterou předložila Komise,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z ledna 2013 nazvanou „Globální charakter: potenciál tvorby pracovních míst v nových mezinárodních podnicích“ (Born global: The potential of job creation in new international businesses),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2013 nazvanou „Veřejná politika a podpora restrukturalizace malých a středních podniků“ (Public policy and support for restructuring in SMEs),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2016 nazvanou „Výroční zpráva ERM za rok 2015: Tvorba pracovních míst v malých a středních podnicích“ (ERM annual report 2015: Job creation in SMEs),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2012 nazvanou „Veřejná opatření na podporu samostatné výdělečné činnosti a vytváření pracovních míst u samostatně podnikajících osob a v mikropodnicích“ (Public measures to support self-employment and job creation in one-person and micro enterprises),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2011 nazvanou „Malé a střední podniky v krizi: zaměstnanost, pracovněprávní vztahy a místní partnerství“ (SMEs in the crisis: Employment, industrial relations and local partnership),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2011 nazvanou „Zastoupení zaměstnanců na úrovni podniků v Evropě“ (Employee representation at establishment level in Europe),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Sociální dialog v mikropodnicích a malých podnicích“ (Social dialogue in micro and small companies),

–  s ohledem na průzkum Evropské komise o přístupu podniků k finančním prostředkům (SAFE) za rok 2015,

–  s ohledem na Výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2014/2015 – Malé a střední podniky opět začínají přijímat (Annual Report on European SMEs 2014/2015 – SMEs start hiring again), kterou předložila Komise,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o Iniciativě zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a obchodní příležitosti(7),

–  s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES týkající se definice mikropodniků a malých a středních podniků (MSP),

–  s ohledem na průzkum Eurobarometr z roku 2015 o internacionalizaci malých a středních podniků,

–  s ohledem na studii OECD z roku 2015 nazvanou Financování malých a středních podniků a podnikatelů v roce 2015 – Srovnávací přehled OECD (Financing SMEs and Entrepreneurs 2015 - An OECD Scoreboard),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0248/2016),

A.  vzhledem k tomu, že MSP (v roce 2014 jich bylo v EU-28 činných 22,3 milionu(8)) vytvářejí více pracovních míst než ostatní podniky ze soukromého sektoru, přičemž zajišťují přibližně dvě třetiny veškeré zaměstnanosti soukromého sektoru v EU, a vzhledem k tomu, že podnikatelé a MSP významně přispívají k sociálně-ekonomickému růstu a rozvoji EU; poukazuje na to, že podpora MSP přispívá k boji proti evropské nezaměstnanosti, která dosahuje míry 8,9 %, a nezaměstnanosti mladých lidí, která dosahuje míry 19,4 %(9); vzhledem k tomu, že počet nezaměstnaných – v roce 2015 přibližně 23 milionů osob – zůstává na historické výši;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 měly MSP na růstu zaměstnanosti vysoký podíl, který v nefinanční obchodní sféře dosahoval až 71 %;

C.  vzhledem k tomu, že na vytváření pracovních míst v MSP má vliv řada vnitřních i vnějších činitelů, přičemž mezi nejdůležitější vnější činitele patří zvladatelná hospodářská soutěž (a to i ze strany nadnárodních korporací a stínové ekonomiky), zvladatelné administrativní zatížení a celkové výrobní náklady, jakož i přístup ke zdrojům financování a kvalifikovaná pracovní síla;

D.  vzhledem k tomu, že z průzkumu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofond) vyplývá, že MSP, které mají tendenci vytvářet pracovní místa, jsou často mladé, inovativní, aktivní v mezinárodním měřítku, usazené v městských oblastech, řízené schopnými manažery a mají komplexní strategie pro růst a investice;

E.  vzhledem k tomu, že MSP hrají důležitou úlohu při prohlubování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a navíc přispívají k inteligentnějšímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění; vzhledem k velkému místnímu významu sítě MSP, zejména v oblastech venkova;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že k 90 % světového růstu dochází mimo EU, pouze 13 % MSP bylo činných na mezinárodní úrovni mimo EU;

G.  vzhledem k tomu, že mezi MSP jsou v rámci EU značné rozdíly, které se týkají například velikosti podniků a jejich vlivu na národní hospodářství; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly jsou dány historickými skutečnostmi;

H.  vzhledem k nedostatku dovedností a k rozdílům, které v tomto ohledu v rámci EU existují, a vzhledem k tomu, že toky kvalifikovaných pracovníků směřují většinou z členských států, které do EU vstoupily po roce 2004, a ze zemí eurozóny do jiných členských států, čímž vznikají okrajové regiony, které v důsledku odlivu mozků trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků;

I.  vzhledem k tomu, že navzdory pravidlům vnitřního trhu přetrvávají v Evropské unii značné rozdíly v regulačních rámcích pro MSP, zejména pokud jde o míru jistoty ohledně budoucího vývoje právního prostředí a obecně ohledně kvality právních předpisů;

J.  vzhledem k tomu, že zástupci MSP označují jako jednu z hlavních překážek bránících tvorbě pracovních míst vysoké mzdové náklady a očekávají jejich snížení, přičemž nejvyšší mzdové náklady jsou podle zjištění v těch systémech, které se vyznačují nadměrnou regulací a byrokracií;

K.  vzhledem k tomu, že pro MSP je z důvodu jejich méně rozsáhlé struktury mnohem obtížnější plnit regulační normy než pro velké společnosti;

L.  vzhledem k tomu, že zastoupení zaměstnanců a sociální dialog jsou v MSP méně rozšířené nežli ve větších společnostech a že pro odborové svazy v některých zemích se nyní snaha o silnější zastoupení zaměstnanců v MSP, například v podobě podpory vytváření rad zaměstnanců v MSP, stala jednou z priorit(10);

M.  vzhledem k tomu, že sociální a solidární ekonomika zajišťuje práci více než 14 milionům osob, což představuje zhruba 6,5 % pracovníků v EU; vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky, kterých jsou v EU 2 miliony, představují 10 % podniků Unie; vzhledem k tomu, že sociální podniky prokázaly během hospodářské krize svou odolnost;

N.  vzhledem k tomu, že MSP odolávají hospodářským krizím lépe z hlediska ztráty pracovních míst, což platí zejména pro výrobní družstva i družstva v odvětví služeb, které od krize v roce 2008 prokázaly větší odolnost než jiné podniky působících v týchž odvětvích;

O.  vzhledem k tomu, že převádění podniků do správy zaměstnanců v podobě družstev se ukázalo být úspěšným typem převodu podniků, což dokládá vysoká míra jejich životaschopnosti(11);

P.  vzhledem k tomu, že velké množství pracovních míst zůstává zbytečně neobsazených, protože pracovní mobilita je nízká a některé systémy vzdělávání a odborné přípravy neodpovídají reálným potřebám trhu práce;

Q.  vzhledem k tomu, že zelené odvětví se během recese stalo v Evropě jedním z hlavních čistých tvůrců pracovních míst a že MSP, které chtějí v ekologickém hospodářství dlouhodobě působit, vytvářejí pracovní místa, která jsou vůči současným vnějším činitelům globalizované ekonomiky odolnější(12);

R.  vzhledem k tomu, že údaje o smluvních podmínkách a organizaci práce v MSP jsou obecně obtížně zjistitelné;

S.  vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound jsou v mnoha zemích pracovní podmínky a faktory, jako je pracovní doba, v MSP pružnější a méně formální, nežli je tomu ve větších společnostech; vzhledem k tomu, že počáteční dopad krize se projevil, jak se zdá, v podobě větší „vnitřní“ flexibility, protože podniky se tímto způsobem snaží vyrovnat s měnícími se vnějšími okolnostmi a nároky;

T.  vzhledem k tomu, že dluhová krize zvýšila podle tvrzení ECB v zemích eurozóny, které byly touto krizí postiženy, finanční náklady bank, které byly následně přeneseny na MSP v podobě vyšších úrokových sazeb nebo nižších úvěrů;

U.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU by měl podporovat vytváření dlouhodobých a kvalitních pracovních míst pro kvalifikované pracovníky a posilovat potenciál MSP k vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst;

V.  vzhledem k tomu, že přístup k financování je stále jednou z hlavních překážek bránících zakládání a růstu MSP, především podniků sociální ekonomiky, kdy v celé Unii mimo jiné chybí dostatečně rozmanitá škála kapitálových nástrojů a rizikového kapitálu, jež jsou potřebné během procesu růstu podniku;

W.  vzhledem k tomu, že z historických důvodů jsou v některých společnostech podnikatelé vnímáni dosti negativně, což se v některých případech odráží i v diskriminačním přístupu vlád k odvětí MSP, například oproti zvýhodňujícím podmínkám, které se v těchto zemích vytvářejí pro zahraniční investory, zejména nadnárodní korporace;

X.  vzhledem k tomu, že nerovné podmínky hospodářské soutěže mezi nadnárodními korporacemi a MSP jsou i výsledkem převádění zisků do zemí považovaných za daňové ráje;

Y.  vzhledem k tomu, že studie Komise neobsahují podrobné posouzení možných dopadů budoucí dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství na MSP v jednotlivých členských státech;

Potenciál tvorby pracovních míst a kvalifikovaná pracovní síla

1.  připomíná, že téměř 99 % evropských společností jsou MSP, které tudíž tvoří páteř hospodářství EU;

2.  domnívá se, že za účelem zajištění lepších podmínek pro tvorbu kvalitních pracovních míst pro odvětví MSP musí členské státy a Komise řešit tyto problémy, které se v různých členských státech a regionech vyskytují v odlišné míře: nedostatky v oblasti dovedností, nedostatečné odhadování do budoucna potřebných dovedností, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, odliv mozků, zbytečná regulační zátěž a regulační nejistota ve všech odvětvích, nedostatečný dialog mezi zainteresovanými subjekty na trhu práce, omezený přístup k financování a veřejným zakázkám, nedostatečná inovační kapacita a nedostatečný přístup k novým technologiím, nedostatečná podpora MSP v rámci politiky veřejných investic, stínová ekonomika a podvody, ale také zvýhodňované postavení nadnárodních korporací;

3.  domnívá se, že výsledkem řešení výše uvedených strukturálních problémů by byla mimo jiné spravedlivější hospodářská soutěž a rozšíření sociálních příspěvků a daňového základu na vyšší počet hospodářských subjektů, což by členským státům umožnilo financovat opatření na podporu tvorby pracovních míst, zejména v MSP, a zajistit spravedlivou soutěž mezi členskými státy a spravedlivější podmínky na trhu;

4.  podtrhuje potřebu regulačního prostředí, které bude podněcovat investice napomáhající udržitelnému růstu a zároveň i kvalitním pracovním místům;

5.  je si vědom toho, že dopad na potenciál MSP v oblasti tvorby pracovních míst mají mj. náklady práce tvořící součást podnikání a že tyto náklady mohou mít vliv na konkurenceschopnost; zdůrazňuje proto, že daňové zatížení by se mělo přesunout z práce na jiné zdroje daní, které mají méně závažné dopady na zaměstnanost a růst, zároveň je však třeba zajistit dostatečnou sociální ochranu;

6.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout vysoké úrovně ochrany pracovníků a že snížení nákladů práce prostřednictvím omezení ochrany pracovníků by nemělo být prostředkem snižování nezaměstnanosti; dále upozorňuje na to, že snižování mezd pracovníků a omezování jejich práv by mohlo vyvolat odliv osob s vyšší kvalifikací a vést k větší nejistotě zaměstnání, což vystavuje MSP nedostatku kvalifikovaných pracovníků, a zároveň se tak v Evropě vytvářejí nejisté pracovní podmínky; zastává názor, že vyšší flexibilita trhu práce by neměla vést k omezování ochrany pracovníků, neboť nezvyšuje potenciál MSP v oblasti tvorby pracovních míst;

7.  zastává názor, že nepotřebná akademizace některých profesí k řešení problému nedostatku dovedností v MSP nepřispívá; je přesvědčen, že odborné vzdělávání a příprava a zejména duální systém prováděný ve spolupráci s MSP by měly dostat větší veřejnou podporu; zdůrazňuje, že duální odborné vzdělávání a příprava je důležitým nástrojem omezování nezaměstnanosti mladých lidí, a požaduje, aby byly podporovány MSP, které mladým lidem umožňují získat odbornou kvalifikaci, čímž významně přispívají k začleňování mladých lidí na trhu práce a do společnosti; poukazuje na to, že systém duálního vzdělávání, který se používá v jednom členském státě, nelze jednoduše kopírovat v jiném členském státě;

8.  vyzývá členské státy, aby podpořily rozvoj silné podnikatelské kultury tím, že zakomponují příslušné dovednosti do vzdělávání a přípravy;

9.  domnívá se, že členské státy by měly podporovat systémy učňovské přípravy v rámci MSP, mimo jiné pomocí daňových a finančních pobídek a rámců kvality, jejichž součástí je náležitá ochrana zdraví a bezpečnosti; připomíná, že MSP mají velmi specifické potřeby, pokud jde o dovednosti; zdůrazňuje proto, že je nezbytné podporovat programy duálního vzdělávání a možnosti kombinovaného vzdělávání a praxe, neboť plní důležitou hospodářskou a společenskou roli nástroje vytváření rovných příležitostí pro všechny občany;

10.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vyvinuly formy spolupráce, do níž budou zapojeny všechny úrovně správy, podnikatelská sféra (včetně podniků spojených se sociální ekonomikou), odbory, vzdělávací instituce a další zainteresované strany a jejímž cílem bude přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy, které umožní překonat nesoulad mezi dovednostmi/kvalifikacemi a potřebami trhu práce, zejména potřebami MSP; vyzývá k podpoře většího využívání neformální odborné přípravy včetně zácviků na pracovišti nebo vzájemného předávání znalosti v rámci pracovního kolektivu;

11.  podtrhuje klíčovou úlohu podniků včetně MSP a mikropodniků, kterou plní v rámci spolupráce s tvůrci politik a sociálními partnery na přetváření evropských systémů vzdělávání a programů odborné přípravy, a to jak co se týče výukových metod, tak koncepce osnov s větším důrazem na rozvoj pracovních dovedností potřebných ve 21. století, zejména digitálních dovedností, kritického myšlení, řešení problémů a týmové práce; vyzdvihuje v této souvislosti význam praktických zkušeností ze skutečného života;

12.  zdůrazňuje význam odstranění rozdílů v dovednostech, s nimiž se potýkají inovativní MSP; považuje za nezbytné, aby Komise kladla důraz na usnadňování příslušné odborné přípravy a vzdělávání, které mohou přispět k odstranění nedostatků v dovednostech v oblasti IKT, které jsou pro inovativní MSP zásadní;

13.  domnívá se, že za účelem sladění nabídky a poptávky práce musí členské státy provést reformy školských systémů tak, aby zohledňovaly změny sociálního kontextu, pokud jde o nezbytnost vyučovat a osvojit si jeden nebo více jazyků a pokud jde o technologické inovace;

14.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly náležité odborné vzdělávání a zajistily průběžný profesní rozvoj učitelů s cílem podporovat moderní výukové metody a rozvoj dovedností a schopností potřebných ve 21. století;

15.  žádá, aby byla rovněž přijata zvláštní opatření, která pomohou najít místo na trhu práce, v podnikání, vzdělávání či odborné přípravě osobám ve věku 50 a více let, a zabránit tak dlouhodobé nezaměstnanosti a riziku sociálního vyloučení této kategorie pracovníků a jejich rodin;

16.  domnívá se, že MSP mohou sehrát důležitou roli při vytváření zelených pracovních míst; vybízí k dalším investicím do rozvoje potenciálu MSP přetvářet ekologické výzvy na obchodní příležitosti;

17.  uznává rostoucí význam samostatné výdělečné činnosti a mikropodniků, které mají zásadní význam pro oživení inovací a podnikání; je však znepokojen rozmáhajícím se jevem nepravé samostatné výdělečné činnosti v celé EU, což nelze považovat v kladném slova smyslu za příspěvek k „rostoucímu počtu mikropodniků“, ale spíše za něco, co vytváří nejistotu v zaměstnání a vede k nepříznivým pracovním podmínkám a omezené či neexistující sociální ochraně a poškozuje obraz podnikání, přičemž se řada osob ocitá ve zranitelné situaci, v důsledku čehož vznikají nové sociální problémy, které je nutno řešit;

18.  zdůrazňuje, že regulace představuje pro samostatně výdělečně činné osoby a mikropodniky nepoměrně větší administrativní zátěž než pro větší společnosti; domnívá se v této souvislosti, že opatření namířená proti „osobám vykonávajícím nepravou samostatně výdělečnou činnost“ musí být jasně zacílená a nesmějí vytvořit žádnou zbytečnou administrativní zátěž pro jednotlivce;

19.  je znepokojen nejistými pracovními podmínkami vysokého počtu samostatně výdělečně činných osob a rostoucí mírou jejich chudoby; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly kooperativní sítě mikropodniků a malých podniků v podobě družstev (družstev individuálních výrobců, družstev nezávislých pracovníků, družstev MSP, pracovních a zaměstnaneckých družstev), protože sítě tohoto druhu významně posilují udržitelnost jejich členských jednotek i jejich potenciál nabízet zaměstnání;

20.  bere na vědomí investiční plán pro Evropu, který je navržen tak, aby vytvářel nová pracovní místa a podporoval inovace a konkurenceschopnost, a doufá, že Evropský portál investičních projektů coby transparentní seznam projektů v EU, do nichž je možné investovat, pomůže upozorňovat investory na příležitosti, které se nabízejí v oblasti financování MSP a rozvoje začínajících podniků, což je důležitý a udržitelný způsob, jak snížit nezaměstnanost a podporovat dlouhodobou kvalitní zaměstnanost; žádá proto, aby Evropský portál investičních projektů obsahoval seznam jednotlivých kategorií s příslušnými prahy, aby MSP a začínající podniky měly z jeho fungování co největší užitek;

21.  připomíná, že EU se zavázala posílit svou průmyslovou základnu a že si stanovila za cíl, že do roku 2020 dosáhne podíl průmyslové výroby alespoň 20 % HDP, který má být do roku 2030 zvýšen na 30 %; domnívá se, že se jedná o zásadní předpoklad účinného zlepšení evropské zaměstnanosti;

22.  zdůrazňuje úlohu přijetí prediktivních předpisů a usnadnění procesu v souvislosti s rychlým vývojem v odvětví MSP, které intenzivně využívá znalostí a je velmi inovativní, včetně podniků sociální ekonomiky a družstevního podnikání, přičemž má na paměti jeho úlohu v inteligentní specializaci a městské agendě EU, a očekává přijetí Amsterodamského paktu; také podtrhuje vytváření sítí a struktur zastřešujících subjektů, jako je evropské inovační partnerství;

23.  konstatuje, že MSP v členských státech, které nemají veřejné investiční banky, mohou být v nevýhodě oproti podnikům v zemích s fungujícími veřejnými investičními bankami, jelikož posuzování veřejného zájmu není pro soukromé bankovní ústavy prioritou;

24.  vyzývá členské státy, aby posílily legislativu týkající se rovného přístupu MSP k veřejným zakázkám;

25.  vyzývá členské státy, aby podporovaly vytváření a rozvoj družstevních podniků, neboť se během krize ukázalo, že podniky tohoto druhu jsou ve srovnání s průměrným podnikem odolnější a méně náchylné ke ztrátám pracovních míst, a aby vytvářely kvalitní pracovní místa, která zůstávají v dané lokalitě; vyzývá EIB a Komisi, aby Parlament průběžně informovaly o konkrétních opatřeních, která byla doposud přijata s cílem zlepšit přístup k financování pro družstva a sociální podniky;

26.  domnívá se, že politiky EU a členských států by se neměly zaměřovat jen na začínající MSP a tvorbu nových pracovních míst v MSP, a vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále podporovaly převody podniků jako prostředek zachování stávajících pracovních míst v MSP, u kterých hrozí riziko ukončení činnosti; žádá, aby byly podporovány převody podniků na zaměstnance v podobě družstev, neboť tento typ převodu podniků se v praxi osvědčil;

27.  vyzývá Komisi, aby lépe zapojila orgány členských států a místní a regionální orgány, instituce terciárního vzdělávání a odborné přípravy, organizace občanské společnosti, podniky, odborové organizace a finanční instituce s cílem podpořit a plně využít finanční zdroje EU (např. EFSI, ESF, EFRR, COSME, Horizont 2020 a Erasmus+), a napomoci tak překonat obtížný přístup k informacím, poradenství a financím, který je stále jednou z hlavních překážek růstu MSP a využití jejich potenciálu, pokud jde o vytváření pracovních míst; zdůrazňuje rovněž význam přeshraničních programů na podporu MSP v rámci evropské výzkumné iniciativy EUREKA pro usnadnění spolupráce MSP a výzkumných institucí; vyzývá Komisi a členské státy k lepší koordinaci jednotlivých nástrojů financování MSP;

28.  v této souvislosti zdůrazňuje, že zatím prakticky neexistují žádné vzdělávací a informační kampaně, které by osvětlily skutečné potřeby a rozmanité příležitosti, které tyto fondy mohou nabízet;

29.  naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s vnitrostátními kontaktními místy na přípravě účinných a výrazných reklamních kampaní, které budou propagovat „Rychlou cestu k inovacím“ (FTI), nástroj, který je součástí programu Horizont 2020, a které se budou obracet výlučně na MSP;

30.  vyzývá MSP, včetně mikropodniků, i místní a regionální orgány, aby plně využily stávajících možností kombinovat evropské strukturální a investiční fondy (ESI) s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), jelikož se jedná o dva vzájemně se doplňující nástroje; doporučuje kombinaci evropských strukturálních a investičních fondů a fondu EFSI v tematických investičních platformách pro více zemí a vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby zvýšily své úsilí, pokud jde zřizování takových platforem, s cílem podpořit produkty skupiny EIB a zlepšit přístup MSP k finančním prostředkům;

31.  zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit investice do výzkumu, inovací, kvalifikované odborné přípravy a rozvoje, aby bylo možné podpořit kvalitativní růst a potenciál evropských MSP vytvářet pracovní místa; zdůrazňuje, že v rámci složky EFSI věnované MSP bylo na podporu MSP vyčleněno 75 miliard EUR; vítá úspěšné financování MSP v rámci EFSI mezi doposud schválenými projekty;

32.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s revizí víceletého finančního rámce na období 2014–2020 našla způsob, jak v plném rozsahu vyrovnat snížení rozpočtu EFSI z prostředků přidělených na program Horizont 2020 vzhledem k jeho velkému významu pro hospodářský rozvoj a tvorbu pracovních míst, zejména v MSP;

33.  vítá, že na podporu MSP se začaly využívat finanční nástroje, ale domnívá se, že grantové financování by mělo být zachováno v případech, kdy sehrává kritickou a nezbytnou roli při podpoře inovací, vývoje a výzkumu, které jsou velmi důležité pro vytváření pracovních míst a budoucí hospodářský úspěch Evropy;

34.  vyzývá jak členské státy, tak Komisi, aby bylo v rámci celostního přístupu k podpoře MSP do roku 2017 dosaženo významného pokroku v dalším zjednodušování financování EU, pokud jde o provádění, řízení a sledování/kontrolování projektů, a to zejména zavedením jednotného celounijního elektronického postupu zadávání veřejných zakázek, dokončením systému elektronické výměny údajů (e-soudržnost), provedením jednotného auditu založeného na riziku, omezením požadavků na poskytování údajů a informací a odstraněním tzv. gold-platingu prostřednictvím rozsáhlé regulační optimalizace; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit náležitou rovnováhu mezi zjednodušením na jedné straně a odhalením nesrovnalostí a jejich předcházení, včetně podvodů, na straně druhé; žádá Komisi, aby v rámci střednědobého přezkumu/revize předložila návrhy legislativních změn v nařízeních o politice soudržnosti s cílem usnadnit přístup k finančním prostředkům pro MSP, zejména pro začínající podniky, které se chtějí rozvíjet; připomíná, že podle výpočtů Komise by evropské elektronické zadávání veřejných zakázek, transparentnost a snížení administrativních výdajů mohlo ušetřit až 50 miliard EUR ročně;

35.  vyzývá Komisi, aby předtím, než s Parlamentem zahájí plnohodnotnou debatu o budoucím finančním rámci a politice soudržnosti v období po roce 2020, vypracovala příslušné kvantitativní studie o dopadu podpůrných politik a nástrojů na MSP, které umožní přípravnou činnost na základě monitorování výsledků a hodnocení jejich účinnosti v porovnání s jinými opatřeními, jež nejsou cílena na podniky do určité velikosti;

36.  zdůrazňuje význam dostupnosti podpůrných finančních opatření EU a veřejných elektronických služeb pro MSP nacházející se v zónách menších měst a ve venkovských a řídce obydlených oblastech, protože zvyšují jejich potenciál vytvářet pracovní příležitosti a přispívají k hospodářskému rozvoji oblastí, jimž hrozí vylidnění;

37.  vyzývá MSP, aby usilovaly o překonání rozdílů, které na trhu práce existují mezi ženami a muži, pokud jde o jejich zaměstnávání a výši platů, a aby za tímto účelem mj. nabízely či podporovaly zařízení péče o děti a dovolené a pružnou pracovní dobu pro pečující osoby a zajistily pracovníkům i pracovnicím stejné odměny za stejnou práci;

38.  vyzývá členské státy, aby zajistily vybudování místní infrastruktury pro péči o děti, která rodičům usnadní získat práci;

39.  žádá Komisi a členské státy, aby podpořily odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky tak, aby stávající i budoucí pracovníci byli vybaveni relevantními digitálními dovednostmi; vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly programy, jako jsou například otevřené on-line kurzy, které umožňují nezaměstnaným osobám získávat elektronické dovednosti, a vybízí k tomu, aby stejnou podporu měla i generace osob nad 50 let / aktivní senioři;

40.  podtrhuje potřebu cílených pobídek pro začínající podniky, MSP a mikropodniky, které usnadní jejich zakládání a fungování, a zdůrazňuje, že je třeba usnadnit najímání kvalifikované pracovní síly a odbornou přípravu zaměstnanců;

41.  domnívá se, že je nutné ještě více posílit mobilitu v rámci evropského učňovského vzdělávání a odborné přípravy;

42.  vybízí členské státy, regionální vlády, vzdělávací instituce a sociální partnery, aby pro mladé lidi vytvářeli příležitosti získat podnikatelské dovednosti a aby doceňovali neformální vzdělávání a dovednosti a uznávaly jejich platnost; zdůrazňuje také význam poradenství v oblasti podnikání pro mladé podnikatele a MSP v prvních fázích činnosti, které zvyšuje míru úspěšnosti a udržitelnosti podniků i pracovních míst;

43.  je pevně přesvědčen, že je třeba zachovat osvědčení o udělení titulu mistr řemesla;

44.  vítá program Erasmus pro mladé podnikatele, který pomáhá poskytovat mladým podnikatelům znalosti a užitečné dovednosti nezbytné k zahájení nebo úspěšnému provozování podniku; je přesvědčen, že by tyto programy měly členské státy a Komise i nadále propagovat, aby zajistily lepší informovanost o nich v rámci cílených skupin a pomohly mladým lidem zakládat své podniky a se svým podnikáním uspět;

45.  vyzývá členské státy, aby přijaly příznivé legislativní rámce s cílem podpořit zaměstnávání mladých lidí v MSP nebo vytvořit pobídky pro mladé lidi, aby začali sami podnikat, a zajistily tak například lepší přístup k informacím a poradenství přizpůsobenému konkrétním potřebám, usnadnily přístup k úvěrům a mechanismům financování a vytvářely jednotná kontaktní místa; je přesvědčen, že tyto rámce by měly rovněž podporovat programy pro umisťování studentů, aby své první praktické zkušenosti mohli získávat v některém z MSP, přičemž by měla být zajištěna odpovídající sociální ochrana;

46.  konstatuje, že by měla být přijata opatření, která umožní větší uznávání kvalifikací a absolventských diplomů v rámci celé Evropy včetně diplomů a on-line certifikátů, jaké jsou udělovány na základě absolvování hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC), a uznávání platnosti neformálního vzdělávání s cílem umožnit odborně kvalifikovaným osobám uplatňovat své znalosti a dovednosti v celé Evropě;

47.  vítá legislativní návrh Komise o platební neschopnosti, jehož součástí je i včasná restrukturalizace a poskytnutí druhé šance a jehož cílem je nabídnout řešení v případě obav z úpadku a zajistit, aby podnikatelé měli druhou šanci;

48.  zdůrazňuje, že sociální odpovědnost podniků má v Evropě dlouhou tradici a že sociálně odpovědné podniky jsou i dnes příkladem pro ostatní; zdůrazňuje, že MSP mohou hrát důležitou roli při zajišťování environmentálně, sociálně a hospodářsky udržitelného růstu;

Příznivé a stabilní regulační prostředí

49.  vyzývá členské státy, aby předcházely nadměrné regulaci, která omezuje konkurenceschopnost podniků a jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; zastává názor, že odstranění zbytečné regulační a administrativní zátěže spolu s vytvořením spolehlivé a udržitelné regulace, zejména díky systematickému uplatňování testu MSP, a jejím účinným prováděním v členských státech představuje správný způsob, jak snížit náklady MSP a zvýšit jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; zdůrazňuje, že tím nesmí být dotčena ochrana pracovníků;

50.  zastává názor, že příznivé a stabilní regulační prostředí, včetně s tím související srozumitelnosti pravidel, je nezbytnou podmínkou tvorby udržitelných a kvalitních pracovních míst v MSP; domnívá se, že tato regulační jistota musí zahrnovat mimo jiné smluvní právo a regulaci ve fiskální a sociální oblasti, ochranu pracovníků a rovněž daňové předpisy, právní jistotu a procesní účinnost; je přesvědčen, že stability regulačního prostředí lze nejlépe dosáhnout postupným zapojováním sociálních partnerů do procesu rozhodování;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu, že mají-li administrativní požadavky na MSP neúměrně citelnější dopady, měla by být systematicky zvažována opatření na snížení takovéto zátěže a odstranění překážek, přičemž by mělo být zajištěna přiměřená zdravotní a bezpečnostní ochrana zaměstnanců; v tomto ohledu zdůrazňuje, že k odstranění specifických překážek je vzhledem k velké rozmanitosti MSP zapotřebí řešení, která budou přizpůsobena konkrétním potřebám;

52.  poukazuje na to, že aby byly podporovány podnikatelské hodnoty, byl usnadněn růst MSP a bylo jim umožněno dosáhnout svého plného potenciálu vytvářet kvalitní pracovní místa, je důležité, aby veřejná správa v členských státech byla vůči MSP vstřícná a aby fungovala efektivně, pružně a rychle;

53.  vyzývá Komisi, aby mezi členskými státy usnadnila účelné výměny osvědčených postupů týkajících se jejich odlišných regulačních prostředí pro MSP; vítá v tomto ohledu síť malých a středních podniků Envoys, jejíž úlohou je zlepšit postup konzultace s MSP v jednotlivých členských státech a spolupráci mezi zeměmi EU; podporuje také spolupráci mezi MSP, místními orgány a vzdělávacím sektorem, která může být přínosem pro vytváření podnikatelských klastrů a inkubátorů, a může tedy zvýšit jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst; vybízí MSP k členství v organizacích zastupujících jejich zájmy, které je budou prosazovat na vnitrostátní i evropské úrovni, jako je tomu povětšinou v případě nadnárodních společností; vybízí sdružení MSP, aby těmto podnikům poskytovala lepší podporu a začala jako spolehlivý sociální partner plnit významnější úlohu;

54.  vyzývá členské státy, aby přezkoumaly předpisy, jež mají dopad na MSP, a v plném rozsahu uplatňovaly zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ za účelem odstranění neodůvodněné zátěže, s níž se potýkají MSP, a dosažení regulační a fiskální jistoty jako nezbytné podmínky stability a kvality pracovních míst;

55.  zdůrazňuje, že je důležité, aby v souvislosti s iniciativou na podporu malých a středních podniků Small Business Act byly splněny předběžné podmínky, což přispěje k vytvoření příznivějšího prostředí a ke zlepšení administrativních postupů pro rozvoj obchodu a podnikání, jakož i využívání možností financování ze strany MSP;

56.  domnívá se, že základní rozdíly mezi MSP a nadnárodními společnostmi je třeba vyrovnat, aby MSP mohly využívat dodatečné zdroje a spolu s veřejnými investicemi vytvářet kvalitní pracovní místa;

57.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím daňových pobídek podporovaly růst a vytváření odvětví neformálních investorů, fondů počátečního kapitálu a aktérů působících na nově vznikajících trzích;

58.  poukazuje na regionální rozdíly a nevyvážený přístup MSP k financování poskytovanému vnitrostátními podpůrnými bankami, programy financovanými z prostředků EU a dalšími soukromými a veřejnými finančními institucemi; vyzývá k tomu, aby všechny MSP – se zvláštním důrazem na méně rozvinuté, chudší, vzdálenější nebo izolované regiony, které čelí vážným problémům, jako je vylidňování nebo velký rozptyl obyvatelstva, a země, které čelí finančním a hospodářským tlakům – měly skrze zprostředkovatele zajištěn rovný přístup k financování z finančních nástrojů, které jsou podporovány z prostředků EU;

59.  je toho názoru, že jedině snadnější přístup k financování prostřednictvím opravného koeficientu pro MSP povede k vytvoření stabilní finanční situace, která umožní růst, a tedy i zachování pracovních míst;

60.  zdůrazňuje, že mikroúvěry, které jsou většinou určeny mikropodnikatelům a znevýhodněným osobám, které chtějí zahájit samostatně výdělečnou činnost, jsou rozhodující při překonávání překážek v přístupu k tradičním bankovním službám; uvítal by iniciativy inteligentního zjednodušení s cílem zlepšit účinnost hodnocení projektů vyžadujících mikrofinancování; dále by uvítal opatření ke stanovení odpovědnosti finančních zprostředkovatelů, která by nadměrně nezatěžovala ani nepřiměřeně nezvyšovala náklady;

61.  upozorňuje na rizika platební neschopnosti a úpadku, jimž jsou vystaveny MSP, které se potýkají s prodlevami v platbách; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o důslednější uplatňování směrnice o opožděných platbách; členské státy vyzývá rovněž k tomu, aby zvážily zavedení vhodných finančních mechanismů, jako jsou například bankovní záruky;

62.  vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský regulační rámec, který usnadní vytváření celoevropských trhů skupinového financování a investování;

63.  vyzývá Komisi, aby usnadnila sekuritizaci půjček pro mikropodniky a MSP s cílem zvýšit objem pro ně dostupných úvěrových prostředků;

64.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšovaly regulační rámec pro sociální podniky;

65.  uznává, že v rámci provádění opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) na úrovni podniků je třeba zohledňovat situaci, konkrétní potřeby a obtíže s plněním předpisů v mikropodnicích a malých podnicích; zdůrazňuje, že zvyšování informovanosti, výměna osvědčených postupů, konzultace, uživatelsky vstřícné pokyny a internetové platformy představují velmi důležitý způsob, jak lze MSP a mikropodnikům napomáhat k efektivnějšímu plnění regulačních požadavků BOZP; vyzývá Komisi, Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a členské státy, aby i nadále vytvářely prakticky použitelné nástroje a pokyny, které podporují, usnadňují a zlepšují plnění požadavků BOZP ze strany MSP a mikropodniků;

66.  vítá zavedení možnosti on-line interaktivního posuzování rizik (OiRA), kterou nabízí agentura EU-OSHA, i dalších elektronických nástrojů používaných v členských státech, které usnadňují posuzování rizik a mají za cíl podporovat plnění předpisů a šířit kulturu prevence, a to zejména v mikropodnicích a malých podnicích; naléhavě vyzývá členské státy, aby obecně využívaly evropských zdrojů k financování opatření BOZP a zvláště pak k vytváření elektronických nástrojů na podporu MSP;

67.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu strategického rámce přihlédla ke specifické povaze a situaci MSP a mikropodniků s cílem pomoci jim lépe plnit cíle v oblasti BOZP;

68.  vyzývá Komisi, aby v rámci doporučení pro jednotlivé země evropského semestru případně přijala diferencovaný přístup ke zlepšování prostředí pro MSP, který zohlední okolnosti jednotlivých zemí a zvláštní strukturální rozdíly jednotlivých regionů EU, což umožní postupovat k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti; dále vyzývá Komisi k tomu, aby se zaměřila na MSP, a to zvláště na mikropodniky;

69.  konstatuje, že tematický cíl 3 „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ vedl k tomu, že členské státy zahrnuly do svých operačních programů i důraz na posílení růstu a potenciálu vytváření pracovních míst pro MSP; zdůrazňuje, že ani budoucí neočekávané krize v celé EU ani hlavní iniciativy by neměly vést ke snížení závazků nebo plateb týkajících se tematického cíle 3 a příslušných nástrojů v rámci okruhu 1b souhrnného rozpočtu EU; uznává, že MSP mají slabou kapitálovou pozici, a proto by v zájmu snížení rizika insolvence mělo být minimalizováno zpoždění při platbách faktur v rámci politiky soudržnosti; naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby dále zlepšovaly tempo plateb pro MSP;

70.  poukazuje na to, že výroční zpráva o evropských MSP za období 2014/2015 i roční analýza růstu na rok 2016 odhalují regionální odlišnosti v prostředí MSP a další nesrovnalosti, které by měly členské státy účinně řešit před koncem programového období, přičemž by mělo být vynaloženo úsilí o zlepšení internacionalizace MSP odstraněním necelních překážek;

71.  vyzývá členské státy s omezenou decentralizací řízení finančních prostředků EU, aby přesunuly administrativní kapacitu určenou na technickou pomoc a místní a regionální podpůrné systémy pro MSP (i mikropodniky), včetně lepšího přístupu k financování a řešení v oblasti informací, na místní orgány, což umožní regionálně vyrovnanější výsledky a míru čerpání, především v méně rozvinutých regionech;

72.  zdůrazňuje potřebu doplnit podnikatelské inkubátory také o podnikové vývojáře, aby se začínající podniky staly významným nástrojem pro vytváření dlouhodobých pracovních míst a aby byl zachován vnitřní potenciál podniků a zrazovalo se od prodeje významných nápadů čistě pro zisk;

73.  zdůrazňuje, že je nutné usnadnit přístup na jednotný trh odstraněním přetrvávajících neopodstatněných administrativních překážek a potíráním nekalé soutěže, narušování trhu, nepravé samostatné výdělečné činnosti a společností typu poštovní schránka; vyzývá členské státy, aby zajistily rovné podmínky přístupu na vlastní vnitrostátní trh pro MSP, zejména v případě, že poskytují přeshraniční služby; vítá proto důraz, který klade na MSP strategie pro jednotný trh z roku 2015, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v návaznosti na tyto pozitivní iniciativy přijaly konkrétní opatření, která budou mít pro MSP hmatatelný přínos;

74.  vyzývá členské státy, aby přijaly příznivé legislativní rámce pro zakládání podniků jako jeden z prostředků boje proti šedé ekonomice, která znevýhodňuje zvláště MSP, a aby plny využívaly nově vytvořené platformy pro řešení problematiky nehlášené práce; je si vědom toho, že hospodářská recese a opatření prováděná v mnoha členských státech přispěly k šíření šedé ekonomiky;

75.  je pevně přesvědčen, že integrace uprchlíků na trhu práce se v EU neobejde bez aktivní a rozsáhlé podpory mikropodniků a malých a středních podniků;

76.  zdůrazňuje, že ze všeho nejdůležitější je komplexní jazyková výuka uprchlíků; zdůrazňuje, že s touto výukou je třeba začít co nejdříve a že jazykové znalosti použitelné v zaměstnání jsou nezbytným předpokladem uplatnění uprchlíků v podnicích;

77.  zdůrazňuje, že je nebytné vyvíjet další úsilí a přicházet s pobídkami, aby se podpořilo a usnadnilo vytváření MSP (včetně sociálních podniků a mikropodniků) ze strany osob náležejících ke zranitelným skupinám a aby se zabránilo diskriminaci v této oblasti; zdůrazňuje, že celoživotní rozvoj dovedností a poradenství jsou důležitými prostředky, které umožňují zajistit rovné příležitosti; je toho názoru, že příslušné orgány členských států musí MSP poskytovat podporu a poradenství v oblasti integrace zranitelných skupin na trhu práce;

78.  žádá, aby mikropodniky a MSP neměly za žádných okolností povinnost podávat nefinanční informace o své dobrovolné sociální angažovanosti; zdůrazňuje, že taková povinnost by byla spojena s nepřiměřeně vysokými administrativními náklady a sociální angažovanost těchto podniků by spíše ohrozila než posílila;

79.  zdůrazňuje, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. února 2013(13) o sociální odpovědnosti podniků jasně prohlásil, že v rámci sociální odpovědnosti podniků ve svobodné společnosti není možné, aby byla dobročinnost povinná; je pevně přesvědčen, že zavedení povinné sociální odpovědnosti podniků by vedlo k tomu, že by ochota lidí k dobročinnosti poklesla;

80.  zdůrazňuje, že oblast dočasného zaměstnávání je pro MSP velmi důležitá a vyžaduje diferencovaný přístup;

Rovné podmínky

81.  konstatuje, že v některých případech by politika EU v oblasti hospodářské soutěže mohla vést ke zvýhodňování především velkých tržních subjektů, pro něž jsou charakteristické větší úspory z rozsahu než pro MSP; zdůrazňuje v tomto ohledu, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže musí zaručovat rovné podmínky pro malé, střední i velké podniky, aby se překonal problém spojený s tím, že MSP nemohou tolik využívat úspor z rozsahu, a tím se umožnila jejich internacionalizace a podpořil jejich potenciál v oblasti vytváření pracovních míst, zejména s ohledem na nové mezinárodní obchodní dohody;

82.  vyzývá veřejnoprávní subjekty členských států, aby se při poskytování svých služeb držely v mezích své výlučné působnosti a nenarušovaly na základě svého zvláštního daňového postavení hospodářskou soutěž v neprospěch MSP;

83.  poukazuje na to, že MSP se v rámci celé Evropy vyznačují značnou rozmanitostí obchodních modelů a právních forem a že všechny, včetně hospodářských subjektů působících v sociální ekonomice, by měly mít zaručeny rovné podmínky;

84.  zastává názor, že nerovný přístup MSP na trhy, k informacím, poradenství, veřejným službám, dovednostem a financím v celé EU je kromě toho, že poškozuje jejich vyhlídky na tvorbu pracovních míst, výsledkem řady strukturálních rozdílů z hlediska rozsahu a výkonu podniků; domnívá se tedy, že tyto rozdíly je třeba zohlednit při hodnocení politiky EU v oblasti hospodářské soutěže a fungování vnitřního trhu EU;

85.  domnívá se, že obraz malého a středního podniku jako atraktivního zaměstnavatele, který se zakládá na dobrých pracovních a zaměstnaneckých podmínkách, je v souvislosti se získáváním kvalifikovaných pracovníků důležitou konkurenční výhodou;

86.  zastává názor, že regulace slouží obecnému zájmu a jejím cílem je dosažení řady různých cílů, jako je mimo jiné vytváření trhu fungujícího v souladu s pravidly spravedlivé hospodářské soutěže, ochrana pracovníků, ochrana zdraví a bezpečnost při práci, podpora inovací či ochrana životního prostředí; zdůrazňuje proto, že by měl existovat jasně vymezený a účinně fungující předpisový rámec, který nebude vytvářet zbytečnou administrativní zátěž pro MSP, a umožní tak lepší uplatňování předpisů z jejich strany;

87.  konstatuje, že v regionech, ve kterých je hospodářský rozvoj zaměřen na přilákání přímých zahraničních investic, mohou být nadnárodní korporace v některých případech zvýhodňovány v legislativní oblasti; domnívá se, že by toto zvýhodňování nadnárodních korporací mělo být přezkoumáno s cílem snížit jejich možný negativní dopad na MSP, zajistit rovné podmínky pro MSP a posílit jejich kapacitu pro tvorbu pracovních míst; je si rovněž vědom skutečnosti, že mnohé MSP vznikají za účelem podpory nadnárodních korporací a jejich zaměstnanců v podobě poskytování produktů a služeb v rámci jejich dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že je třeba v těchto případech pečlivě monitorovat dodržování pracovních práv, a vítá snahu OECD zvyšovat transparentnost mezinárodního daňového systému a vyzývá k rychlému provedení opatření týkajících se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS);

88.  vyzývá členské státy, aby přijaly zásadu zdanění příjmu v místě jeho vzniku a další opatření proti postupům nadnárodních korporací, jejichž taktikou je přesouvání zisků, s cílem zajistit MSP rovné podmínky hospodářské soutěže, a posílit tak jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst;

89.  konstatuje, že lepší regulační rámec a účinné prosazování práva mohou přispět k řešení problémů stínové ekonomiky a vyhýbání se daňovým povinnostem;

90.  zastává názor, že obchodní dohody uzavírané s třetími zeměmi by měly zohlednit zvláštní strukturální rozdíly mezi regiony EU, které existují v odvětví MSP, a posoudit jejich dopad na budoucí vyhlídky v oblasti zaměstnanosti a na pracovní práva a mzdy zaměstnanců MSP;

91.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů týkající se možných důsledků navržené dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a udělení statusu tržního hospodářství Číně pro počet a kvalitu pracovních míst v odvětví MSP ve všech členských státech; zdůrazňuje, že součástí tohoto posouzení dopadů by měla být důkladná analýza jednotlivých typů a odvětví MSP, na něž by tyto kroky mohly mít vliv;

92.  je si vědom příležitostí, jež poskytuje jednotný digitální trh; zdůrazňuje však, že je třeba provést posouzení toho, jaký potenciál a jaké přínosy a výzvy jsou s tím svázány, pokud jde o růst MSP a jejich potenciál v oblasti tvorby pracovních míst v různých členských státech, ale i pokud jde o dopad na pracovníky a systémy sociálního zabezpečení; doporučuje, aby Komise stanovila pro MSP podmínky potřebné k tomu, aby se postupně transformovaly a přizpůsobily jednotnému digitálnímu trhu;

93.  je přesvědčen, že rozšíření digitalizace ve veřejném sektoru (elektronická veřejná správa) a zvýšení dostupnosti širokopásmového připojení ve vzdálených oblastech by omezilo zřizovací a provozní náklady MSP, a umožnilo jim tak ještě posílit potenciál tvorby pracovních míst;

94.  vybízí MSP, aby podporovaly práci na dálku (teleworking) a smart working, což jsou účinné nástroje pro snížení nákladů společností na suroviny, které zároveň umožňují zaměstnancům co nejlépe sladit jejich pracovní a osobní život;

95.  vítá existenci informačních portálů zaměřených konkrétně na MSP, jako je oddíl „Jak zajistit finance“ portálu Vaše Evropa, a vyzývá Komisi, aby nadále zlepšovala jejich funkčnost a dostupnost a vytvořila z nich nástroje, které budou více interaktivní; podtrhuje zejména důležitost účinného fungování nové jednotné digitální brány, která byla ohlášena v rámci strategie pro jednotný trh, jakožto jednotného portálu, kde budou přístupné veškeré informace a služby týkající se jednotného trhu;

o
o   o

96.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 81. (2) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 2. (3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0394. (4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0459. (5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0321. (6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0264. (7) Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 40. (8) Výroční zpráva o evropských MSP za období 2014/2015 (http://ec.europa.eu/growth/smes/business-friendly-environment/performance-review/index_en.htm) (9) Údaje z února 2016 (http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7225076/3-04042016-BP-EN.pdf/e04dadf1-8c8b-4d9b-af51-bfc2d5ab8c4a) (10) Zpráva nadace Eurofound z roku 2011 nazvaná „Zastoupení zaměstnanců na úrovni podniků v Evropě“. (11) Publikace CECOP (Evropská konfederace zaměstnaneckých a sociálních družstev a jiných zaměstnanci vlastněných podniků v průmyslu a ve službách) z roku 2013 nazvaná „Business Transfers to Employees under the Form of a Cooperative in Europe“ (Převody evropských podniků na zaměstnance v podobě družstev). (12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0264. (13) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 33.