Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2211(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0273/2016

Předložené texty :

A8-0273/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 04/10/2016 - 7.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0366

Přijaté texty
PDF 425kWORD 47k
Úterý, 4. října 2016 - Štrasburk Konečné znění
Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/001 FI/Microsoft
P8_TA(2016)0366A8-0273/2016
Usnesení
 Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska – EGF/2016/001/FI/Microsoft) (COM(2016)0490 – C8-0348/2016 – 2016/2211(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0490 – C8-0348/2016),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1)(dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na článek 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0273/2016),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářský růst, k němuž globalizace zpravidla přispívá, by se měl využít také ke zmírnění situace lidí, kteří se potýkají s negativními účinky globalizace;

B.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

C.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji;

D.  vzhledem k tomu, že Finsko podalo podle kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1) písm. a) nařízení o EFG žádost EGF/2016/001 FI/Microsoft o finanční příspěvek z fondu EFG v důsledku propuštění 2 161 pracovníků ze společnosti Microsoft Mobile Oy a 8 z jeho dodavatelů a výrobců, kteří jsou odběrateli uvedené společnosti ve Finsku, jež se v rámci klasifikace NACE Revize 2 řadí do oddílu 62 (Programování, poradenství a ostatní činnosti v oblasti informačních technologií);

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria pro pomoc stanovená v nařízení o EFG;

F.  vzhledem k tomu, že za finanční kontrolu akcí podporovaných z EFG odpovídají dotčené členské státy, jak stanoví čl. 21 odst. 1 nařízení o EFG;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Finsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 5 364 000 EUR; což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 8 940 000 EUR;

2.  konstatuje, že Finsko podalo žádost o finanční příspěvek z EFG dne 11. března 2016, přičemž následovně dodalo doplňující informace, a že Komise dokončila jejich posouzení dne 29. července 2016; čímž dodržela lhůtu 12 týdnů ode dne obdržení doplněné žádosti, a došla k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG byly splněny;

3.  konstatuje, že hlavním důvodem propouštění v Microsoftu je klesající podíl na trhu s telefony, které využívají operační systém Microsoft Windows, a to z více než 50 % v roce 2009 na 0,6 % v druhém čtvrtletí roku 2016;

4.  připomíná, že podíl Unie na zaměstnávání v odvětví IKT na celém světě se v posledních letech snížil a že odvětví IKT hraje ve finském hospodářství klíčovou úlohu, neboť v něm v roce 2014 pracovalo 6,7 % zaměstnanců, což je nejvyšší podíl v rámci všech členských států; domnívá se, že propouštění v Microsoftu má spojitost s tendencí, která zasahuje celé elektronické odvětví ve Finsku, a to od úpadku tamní Nokie, v souvislosti s níž byly podány čtyři podobné žádosti; dochází k závěru, že tyto události přímo souvisejí se změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací;

5.  připomíná, že softwarové odvětví je silně mezinárodní a hospodářská soutěž se v něm odehrává na celosvětové úrovni, což znamená, že všichni hráči na trhu mohou soutěžit o stejné zákazníky a geografická poloha s kulturním zázemím zaměstnanců mají jen malý význam;

6.  uvědomuje si, že tato žádost je pokračováním řady případů, které se s rozpadem finské Nokie pojí, a že po ní pravděpodobně přijdou další dvě žádosti, které souvisí s propouštěním pracovníků v IKT;

7.  konstatuje, že k propouštění dochází zejména v regionech na úrovni NUTS 2, Helsinky–Uusimaa (FI1B), Jižní Finsko (FI1C) a Západní Finsko (FI197), a týká se pracovníků s velmi odlišnými kompetencemi, přičemž 89 % pracovníků je ve věku 30 až 54 let; je znepokojen již tak obtížnou situací z hlediska nezaměstnanosti, ve které se nacházejí vysoce kvalifikovaní a vzdělaní lidé, jejichž vyhlídky na zaměstnání by za jiné situace byly obvykle dobré, a zejména situací žen (které hledají zaměstnání s většími obtížemi), neboť je třeba si uvědomit, že představují téměř polovinu cílových příjemců;

8.  poznamenává, že doposud se oddílu „Programování, poradenství a související činnosti“ týkaly dvě předchozí žádosti o příspěvek z EFG a obě byly založeny na kritériu globalizace (EGF/2013/001 FI/Nokia a EGF/2015/005 FI/Computer programming);

9.  zdůrazňuje, jaký význam pro zaměstnanost v oblastech Helsinki-Uusimaa, Etelä-Suomi a Länsi-Suomi odvětví IKT má, a vyzdvihuje možnosti, kterými mohou propuštění pracovníci danému odvětví přispět, když prostřednictvím dalšího vzdělání, odborné přípravy a projektů na zahájení podnikání obdrží dostatečnou podporu;

10.  vítá skutečnost, že finské orgány dne 11. září 2015 – tedy se značným předstihem před podáním žádosti o podporu z fondu EFG pro navrhovaný koordinovaný soubor opatření – zahájily poskytování individualizovaných služeb dotčeným pracovníkům, neboť takováto opatření jsou způsobilá pro spolufinancování z EFG;

11.  vítá, že je velká část z celkového balíčku (téměř 80 %) vynakládána na individualizované služby;

12.  poukazuje na skutečnost, že Finsko plánuje zavést šest druhů opatření pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká: i) opatření pro vedení (koučování) pracovníků a další přípravná opatření; ii) služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání; iii) odborná příprava; iv) dotace mezd; v) granty pro začínající podniky; a vi) příspěvky na výdaje spojené s cestovným, ubytováním a stěhováním; konstatuje, že dostatečné prostředky byly přiděleny na kontrolu a podávání zpráv;

13.  konstatuje, že výše dotací na mzdy uvedených v bodě 12 bude činit 30 až 50 % mzdových nákladů na zaměstnance a budou poskytovány po dobu 6 až 24 měsíců; vyzývá členské státy, aby při využívání dotací na mzdy dávaly velký pozor na to, aby propuštění pracovníci, kteří byli s využitím dotace nově najati, zcela či částečně nenahrazovali pracovní místo, které v dané společnosti zastával již jiný zaměstnanec; je potěšen, že na to finské orgány v tomto případě dbají;

14.  konstatuje, že opatření na podporu příjmu představují 16,64 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, tedy daleko nižší podíl, než je 35% maximální výše stanovená v nařízení o EFG, a že takové akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci při hledání zaměstnání nebo na odborné přípravě;

15.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila, jaký dopad mají opatření na podporu příjmu v časovém horizontu několika let, a poskytla informace o závěrech tohoto hodnocení, a zaručila tak, že tato opatření budou podporovat vytváření vysoce kvalitních pracovních příležitostí a nebudou využívána k dotování krátkodobých a nízkonákladových pracovních smluv;

16.  konstatuje, že po konzultaci se zástupci cílových příjemců a sociálními partnery na celostátní a regionální úrovni byl vypracován koordinovaný soubor individualizovaných služeb;

17.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků; očekává, že nabízená odborná příprava bude přizpůsobena potřebám, dovednostem a znalostem propuštěných pracovníků a také stávajícímu podnikatelskému prostředí;

18.  poznamenává, že v případu Microsoft bude navázána spolupráce s programem pracovní mobility v Evropě 2014–2020, což je národní projekt sítě EURES zaměřený na poskytování služeb; poznamenává, že na regionální úrovni se budou ve spolupráci s EFG a službami EURES pořádat mezinárodní náborové akce; vítá tato opatření i skutečnost, že finské orgány vybízejí propuštěné pracovníky k tomu, aby plně využívali svého práva na volný pohyb;

19.  poznamenává, že v rámci Evropského sociálního fondu byl vytvořen vnitrostátní balíček opatření s názvem „Modely mezi společností, která pracovníky přijímá, a společností, která snižuje své výdaje“; poznamenává, že tento balíček opatření dosáhne výsledků, které mohou být užitečné pro provádění projektů v rámci této žádosti o příspěvek z EFG; vítá úsilí finských orgánů o nalezení synergií s jinými činnostmi, které jsou financovány z vnitrostátních nebo unijních fondů;

20.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by podoba koordinovaného baličku individualizovaných služeb měla předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a měla by se slučovat s posunem vstříc udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

21.  poukazuje na to, že v předchozích případech podpory z EFG se velice osvědčil osobní kontakt s propuštěnými pracovníky;

22.  konstatuje, že finské orgány potvrdily, že navrhované akce neobdrží finanční podporu z jiných fondů či finančních nástrojů Unie, že se zamezí jakémukoliv dvojímu financování a že se tyto akce budou doplňovat s opatřeními financovanými prostřednictvím strukturálních fondů; znovu žádá Komisi, aby předložila výroční srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a aby nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

23.  vítá ujištění Finska, že finanční příspěvek z EFG nenahradí opatření, která musí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami dotčený podnik přijmout;

24.  oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případu;

25.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

26.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska – EGF/2016/001 FI/Microsoft)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2016/1857.)

Právní upozornění