Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2053(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0263/2016

Předložené texty :

A8-0263/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 04/10/2016 - 7.9
CRE 04/10/2016 - 7.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0371

Přijaté texty
PDF 446kWORD 56k
Úterý, 4. října 2016 - Štrasburk Konečné znění
Budoucnost vztahů zemí AKT a EU po roce 2020
P8_TA(2016)0371A8-0263/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o budoucnosti vztahů AKT-EU po roce 2020 (2016/2053(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda z Cotonou“), a zejména na její revidované znění z roku 2005 a roku 2010(1),

–  s ohledem na dohodu z Georgetownu z roku 1975, kterou byla formálně založena skupina afrických, karibských a tichomořských států (AKT), a na její revidované znění z roku 1992(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2003 nazvané „Směřování k plnému začlenění spolupráce se zeměmi AKT do rozpočtu EU“ (COM(2003)0590),

–  s ohledem na společný konzultační dokument Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. října 2015 nazvaný „Na cestě k novému partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi po roce 2020“ (JOIN(2015)0033),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi zeměmi AKT a EU, zejména na usnesení ze dne 11. února 2015 o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU(3), usnesení ze dne 13. června 2013(4) o druhé změně dohody z Cotonou z 23. června 2000, usnesení ze dne 5. února 2009 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(5)a na usnesení ze dne 1. dubna 2004 o zahrnutí Evropského rozvojového fondu do rozpočtu(6),

–  s ohledem na minulá usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, zejména na usnesení ze dne 9. prosince 2015 nazvané „Čtyřicet let partnerství: vyhodnocení vlivu na obchod a rozvoj v zemích AKT a vyhlídky na trvalé vztahy mezi zeměmi AKT a Evropskou unií“(7),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–  s ohledem na společné prohlášení, které dne 9. prosince 2015 vydali spolupředsedové Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o budoucnosti vztahů AKT a EU(8),

–  s ohledem na globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, předloženou Evropské radě na jejím zasedání konaném ve dnech 28. a 29. června 2016,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 21. března 2012 nazvané „Směrem k obnovenému rozvojovému partnerství mezi EU a Tichomořím“(JOIN(2012)0006),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 nazvané „Společná strategie partnerství mezi EU a Karibikem“ (JOIN(2012)0018),

–  s ohledem na společnou strategii EU-Afrika, kterou přijali hlavy států a předsedové vlád na summitu v Lisabonu dne 9. prosince 2007(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2015 o úloze místních orgánů v rozvojových zemích v oblasti rozvojové spolupráce(10),

–  s ohledem na společné prohlášení AKT-EU ze dne 20. června 2014 o rámci pro období po roce 2015(11),

–  s ohledem na prohlášení ze Sipopo přijaté na sedmém summitu představitelů států a vlád zemí AKT, který se uskutečnil ve dnech 13. a 14. prosince 2012, nazvané „Budoucnost skupiny AKT v měnícím se světě: výzvy a příležitosti“(12),

–  s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala ve dnech 13. až 16. července 2015, a na akční program z Addis Abeby, který byl schválen Valným shromážděním OSN dne 27. července 2015(13),

–  s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a výsledný dokument, který Valné shromáždění OSN přijalo dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030“(14),

–  s ohledem na 41. zasedání společné Rady ministrů AKT a EU, které se konalo v Dakaru (Senegal) ve dnech 28. a 29. dubna 2016,

–  s ohledem na 8. summit hlav států a předsedů vlád zemí AKT, který se konal v Port Moresby (Papua-Nová Guinea) ve dnech 31. května a 1. června 2016 a na kterém bylo přijato komuniké z Waigani o budoucích vyhlídkách skupiny států AKT a prohlášení z Port Moresby o přijetí závěrečné zprávy skupiny významných osobností zamýšlející se nad budoucností skupiny zemí AKT,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru (A8-0263/2016),

A.  vzhledem k tomu, že síla a acquis dohody z Cotonou vyplývá z řady jedinečných charakteristik: jedná se o právně závazný dokument, jehož smluvní strany tvoří nebývale vysoký počet zemí (79+28), díky svým třem pilířům zahrnujícím rozvojovou spolupráci, politickou spolupráci a hospodářskou a obchodní spolupráci je komplexní, má společný institucionální rámec a disponuje vysokým rozpočtem v podobě Evropského rozvojového fondu (ERF);

B.  vzhledem k tomu, že hlavní cíl dohody z Cotonou: „snížení a postupné vymýcení chudoby způsobem slučitelným s cíli udržitelného rozvoje a postupné zapojení zemí AKT do světové ekonomiky“, je pevně zakotven v jejím článku 1; vzhledem k tomu, že toto partnerství je založeno na souboru základních hodnot a zásad, mezi nimiž jsou dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie opírající se o právní stát a transparentní a zodpovědná správa věcí veřejných;

C.  vzhledem k tomu, že více než 80 % nejméně rozvinutých zemí světa se nachází v regionech AKT, což výrazně zvyšuje význam partnerství mezi EU a zeměmi AKT;

D.  vzhledem ke změnám celkové politické a ekonomické situace ve skupině zemí AKT a v Evropské unii, k nimž od podpisu dohody z Cotonou došlo;

E.  vzhledem k tomu, že budoucnost vztahů AKT-EU by měla být založena na novém uvážení potenciálu spolupráce EU a zemí AKT a překážek, které ji čekají;

F.  vzhledem k tomu, že početní síla členských států AKT a EU není dostatečně využívána k společnému prosazování opatření na světových fórech;

G.  vzhledem k tomu, že partnerství AKT-EU sehrálo důležitou roli při dosažení pokroku v plnění rozvojových cílů tisíciletí;

H.  vzhledem k tomu, že na druhé straně však jsou výsledky, pokud jde o cíle vymýcení chudoby a zapojení zemí AKT do světové ekonomiky, dosud nedostatečné, neboť polovina členských států AKT patří stále mezi nejméně rozvinuté a že členské státy AKT společně představují méně než 5 % globálního obchodu a kolem 2 % globálního HDP;

I.  vzhledem k tomu, že obchodní vztahy tvoří druhý pilíř dohody z Cotonou a že dohody o ekonomickém partnerství jsou prostředkem dalšího prohlubování těchto vztahů;

J.  vzhledem k tomu, že dohody o hospodářském partnerství jsou v článku 36 dohody z Cotonou definovány jako rozvojové nástroje „zaměřené na podporu hladké a postupné integrace států AKT do světové ekonomiky, zejména prostřednictvím plného využití potenciálu regionální integrace a obchodu jih-jih“; vzhledem k tomu, že začlenění těchto dohod do dohody z Cotonou podporuje soudržnost politik v oblasti rozvoje;

K.  vzhledem k tomu, že dohoda bere v potaz stále větší důležitost regionální integrace v zemích AKT a při regionální spolupráci AKT-EU a také její roli při snaze o mír a bezpečnost, při podpoře růstu a řešení přeshraničních problémů;

L.  vzhledem k tomu, že dohoda z Cotonou se zabývá novými globálními výzvami v souvislosti se změnou klimatu, migrací, mírem a bezpečností (jako je boj proti terorismu, extrémismu a mezinárodní trestné činnosti), avšak konkrétních výsledků v těchto oblastech dosahuje jen v omezené míře;

M.  vzhledem k tomu, že zasedání společných orgánů AKT-EU, a zejména Společné rady ministrů, přinesla jen málo konkrétních výsledků a účast na nich byla nízká a neúčastnili se zástupci států na nejvyšší úrovni;

N.  vzhledem k tomu, že EU financuje zhruba 50 % nákladů sekretariátu AKT; vzhledem k tomu, že řada členských států AKT neplatí v plné výši své členské příspěvky;

O.  vzhledem k tomu, že politický dialog o podstatných prvcích, na nějž odkazují články 8 a 96 dohody z Cotonou, je konkrétním právním prostředkem prosazování společných hodnot partnerství mezi AKT a EU, ale i demokracie a lidských práv, které mají pro udržitelný rozvoj zásadní význam;

P.  vzhledem k tomu, že je jednoznačně zapotřebí zajistit, aby v nové dohodě byla zachována podmíněnost spolupráce dodržováním lidských práv a byl posílen politický dialog;

Q.  vzhledem k tomu, že zapojení vnitrostátních parlamentů, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru do politického dialogu je spíše omezené, a to navzdory uznání jejich významu; vzhledem k tomu, že se úloha skupiny zemí AKT jako takové omezuje pouze na případy, u nichž se odkazuje na článek 96; vzhledem k tomu, že politický dialog, a zejména článek 96, se uplatňují převážně až v poslední fázi politických krizí, a nikoli jako preventivní prostředky;

R.  vzhledem k tomu, že navzdory jasnému uznání úlohy vnitrostátních parlamentů, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru v návaznosti na revizi dohody z Cotonou z roku 2010 je účast těchto složek na jednáních o politikách a aktivitách AKT-EU omezená;

S.  vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti se potýkají se stále vyšším počtem restriktivních právních předpisů a jiných překážek, které omezují jejich činnosti a prostor;

T.  vzhledem k tomu, že regiony AKT zahrnují řadu zámořských zemí a území přidružených k Evropské unii a že specifická povaha jejich vazeb s EU hovoří ve prospěch toho, aby rozvojová pomoc namísto tradičního přístupu zohlednila jejich příslušnost k evropské rodině; vzhledem k tomu, že navzdory svému zvláštnímu postavení zámořské země a území nadále využívají finanční prostředky z 11. Evropského rozvojového fondu (ERF) stejně jako země AKT;

U.  vzhledem k tomu, že ERF je financován z přímých příspěvků členských států a nevztahují se na něj běžná unijní rozpočtová pravidla; vzhledem k tomu, že jediná pravomoc Evropského parlamentu v souvislosti s rozpočtem ERF se týká udělení absolutoria za již uskutečněné výdaje a že Parlament nemá ani formální kontrolní pravomoc nad plánováním ERF;

V.  vzhledem k tomu, že v rámci 11. ERF se vyhradilo přibližně 900 milionů EUR na africký mírový projekt a přibližně 1,4 miliardy EUR z rezervy ERF se použije na svěřenský fond EU pro Afriku;

W.  vzhledem k tomu, že domácí zdroje zemí AKT spolu s finančními prostředky diaspor by mohly hrát klíčovou úlohu při financování rozvoje;

X.  vzhledem k tomu, že začlenění ERF do rozpočtu by umožnilo demokratickou kontrolu, zlepšilo viditelnost a zvýšilo transparentnost využívání prostředků EU určených na rozvoj; vzhledem k tomu, že víceletá povaha programování ERF umožňuje předvídat finanční prostředky a že začlenění do rozpočtu by mohlo vést ke snížení finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc zemí AKT ve prospěch jiných priorit vnější politiky a mohlo by být chápáno jako oslabení privilegovaného partnerství AKT-EU; vzhledem k tomu, že pokud nebude vytvořen zvláštní nástroj pro financování výdajů v oblasti bezpečnosti souvisejících s rozvojovou pomocí, mohlo by začlenění ERF do rozpočtu rovněž ohrozit financování afrického mírového projektu a dalších důležitých iniciativ, např. svěřenského fondu EU pro Afriku;

1.  konstatuje, že spolupráce mezi AKT a EU je cenným a jedinečným úspěchem, který v průběhu posledních 40 let posiluje vztahy mezi obyvateli a zeměmi AKT a EU a jejich parlamenty; zdůrazňuje, že s ohledem na to, že země AKT prokázaly své odhodlání jednat společně jako skupina, musí být v zájmu zlepšení účinnosti spolupráce a jejího přizpůsobení se novým výzvám přijata nová struktura, která ve společném rámci zachová univerzální části acquis AKT-EU, jako je závazek dodržovat lidská práva a rovnost žen a mužů, lidský rozvoj, řádnou správu věci veřejných a demokracii, cíl právního státu a výměnu osvědčených postupů, zatímco hlavní část činností bude muset být prováděna podle zásady subsidiarity, tj. na základě regionálních dohod, které budou uzpůsobeny konkrétním regionálním potřebám a společným zájmům EU a daného regionu;

2.  zdůrazňuje, že jak společný rámec, tak regionální dohody by měly být právně závazné; zdůrazňuje, že s cílem zlepšit účinnost, omezit zdvojování činností a předcházet tomu, aby se politické rámce překrývaly, by regionální dohody s oblastmi Afriky, Karibiku a Tichého oceánu měly být koncipovány tak, aby zohledňovaly stávající regionální i subregionální organizace, jako jsou Africká unie či regionální hospodářská společenství, regionální strategie nebo regionální dohody, jako jsou dohody o hospodářském partnerství, a měly by umožnit začlenění dalších zemí, jako jsou země severní Afriky, či vytváření seskupení podle konkrétních zájmů či potřeb (např. stav rozvoje, jako je tomu v případě nejméně rozvinutých zemí, nebo geografické zvláštnosti, jako je tomu v případě malých ostrovních rozvojových zemí);

Cíle, zásady a podmínky spolupráce

3.  vyzývá k tomu, aby se Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje staly ústředními body nové dohody a aby byl vytvořen důrazný monitorovací mechanismus, který zajistí, aby dohoda přispívala k cílům udržitelného rozvoje a podporovala je;

4.  vyzývá AKT-EU k uplatňování mechanismu vzájemného monitorování, odpovědnosti a hodnocení, který umožní pravidelnou kontrolu provádění cílů udržitelného rozvoje a na němž se budou podílet zástupci AKT a EU nejen z vládních institucí, ale také z parlamentů, občanské společnosti a vědecké komunity, a v jehož rámci budou každoročně vypracovávány závěry a doporučení pro vnitrostátní, regionální a globální postupy přezkumu a následná opatření;

5.  kromě toho zdůrazňuje, že při přípravě, přijímání a provádění veřejných odvětvových politik stanovených v nové dohodě by se měly plně zohlednit politiky založené na znalostech;

6.  vybízí k tomu, aby se boj proti chudobě a nerovnostem a jejich úplné vymýcení a podpora udržitelného rozvoje staly zastřešujícími cíli spolupráce AKT-EU; je však přesvědčen, že nová dohoda musí být zejména politickým projektem založeným na zásadě zodpovědnosti a jednoznačně by se měla oprostit od mentality vztahu dárce-příjemce; domnívá se, že by spolupráce měla probíhat v oblastech společného zájmu, kde lze očekávat společné přínosy, a to nejen v hospodářském měřítku, ale také pokud jde o mír a bezpečnost, lidská práva a právní stát, řádnou správu a demokracii, životní prostředí, změnu klimatu a další oblasti související s prosperitou obyvatel zemí AKT i EU;

7.  připomíná svůj názor, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje představuje klíčový prvek pro splnění nové agendy v oblasti udržitelného rozvoje; je přesvědčen, že komplexní povaha dohody z Cotonou podporuje soudržnost politik ve prospěch rozvoje, a proto by měla být zachována i v nové dohodě; vyzdvihuje, že je nutné zachovat určitá ustanovení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a v rámci nové dohody zintenzivnit dialog týkající se souvisejících otázek; připomíná svůj návrh, podle kterého má být v rámci smíšeného parlamentního shromáždění zavedena funkce stálých spoluzpravodajů k otázkám soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

8.  je přesvědčen, že respektování mezinárodně dohodnutých zásad účinnosti pomoci je klíčovým nástrojem pro dosažení cílů Agendy 2030, a je toho názoru, že by do budoucí smlouvy měl být zapracován odkaz na tuto skutečnost;

9.  vyzývá k tomu, aby základní prvky dohody z Cotonou týkající se lidských práv, demokratických zásad a právního státu i nadále tvořily základ nové dohody vycházející z těchto hodnot; žádá, aby mezi základní prvky byla zařazena i řádná správa v souladu s novým cílem udržitelného rozvoje č. 16, který se vztahuje na otázky míru, bezpečnosti a efektivních institucí; připomíná, že je důležité plně provést článek 9 dohody z Cotonou;

10.  zdůrazňuje, že politický dialog tvoří základní část dohody z Cotonou a že články 8 a 96 jsou konkrétním právním prostředkem k prosazování základních prvků vztahů AKT-EU, přestože v minulosti nebyly vždy účinně využívány; vyzývá k tomu, aby ústředním a právním pilířem nové dohody na úrovni obecného rámce i na regionální úrovni byl nadále politický dialog; vyzývá k tomu, aby byl politický dialog aktivním způsobem účinněji a systematičtěji využíván s cílem předcházet politickým krizím;

11.  vyzdvihuje, že článek 97 dohody z Cotonou zavádí postup konzultace a náležitá opatření za účelem potírání závažných případů korupce, a vyjadřuje politování nad tím, že byl tento článek doposud uplatněn pouze v jednom případě; požaduje, aby byl tento postup v nové dohodě o partnerství mezi EU a zeměmi AKT posílen, aby se tak tato dohoda stala plně funkční;

12.  v této souvislosti zdůrazňuje, že politický dialog je cenným základem pro zlepšování situace obyvatel v partnerských zemích; vyjadřuje politování nad tím, že doposud tento nástroj nebyl dostatečně využíván a nebyl dostatečně účinný; vyzývá proto ke zlepšení monitorování situace lidských práv a dalších základních a hlavních prvků dohody, zdůrazňuje, že monitorování musí být inkluzivní a založené na účasti, a požaduje, aby členské země AKT a EU pravidelně jednou za dva roky nebo za více let prováděly hodnocení těchto prvků a podávaly o nich zprávu s cílem jmenovitě poukazovat na negativní i pozitivní příklady; vyzývá k tomu, aby výsledky těchto zpráv byly předkládány na hlavních schůzích AKT-EU a byly využívány jako základ politického dialogu, a dále k tomu, aby byly tyto výsledky konzultovány při národních, regionálních a globálních přezkumech provádění cílů udržitelného rozvoje;

13.  vyzývá k většímu zapojení národních parlamentů a regionálních a místních orgánů ze zemí EU a AKT do všech fází politik a opatření AKT-EU, od budoucího plánování a vytváření programů až po jejich provádění, hodnocení a monitorování, především z hlediska zásady subsidiarity;

14.  naléhá na všechny strany nové dohody, aby se zavázaly k posílení autonomie místních a regionálních vlád a budovaly jejich kapacitu, aby tak byly schopny účinně vykonávat své povinnosti a hrát významnou roli v rozvoji zemí AKT;

15.  vyzývá k silnějšímu zapojení do politického dialogu, vytváření programů, provádění a podpory při budování kapacit občanské společnosti, zejména v případě místních skupin, jichž se politiky přímo dotýkají; zdůrazňuje v této souvislosti nebezpečí zmenšování prostoru pro občanskou společnost v některých zemích a potřebu zahrnout skupiny, jako jsou menšiny, mladí lidé a ženy, které nejsou schopny prosazovat své zájmy nebo které navzdory legitimním zájmům nejsou svými vládami uznávány;

16.  je přesvědčen, že soukromý sektor může plnit klíčovou úlohu v rámci procesu rozvoje a může přispět k jeho financování, jestliže investice budou prováděny při zohlednění osob i tradičního vlastnictví nebo využití a životního prostředí v souladu s hlavními zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vyzývá proto, aby byly podporovány soukromé investice pod záštitou Evropské investiční banky (EIB), a to za podmínky, že budou v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a předpisy týkajícími se sociální ochrany a ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že by přednost v rámci nového partnerství měli dostat místní drobní výrobci a zemědělci a že by dále mělo být upřednostněna vytvoření příznivého prostředí pro mikropodniky a malé a střední podniky; dále vyzývá k tomu, aby se soukromému sektoru na místní i celostátní úrovni naslouchalo při vytváření politik a ve fázích vytváření programů a provádění;

Budoucí orgány AKT-EU

17.  vyzývá k tomu, aby společné schůze AKT-EU zahrnovaly politické debaty o aktuálních a naléhavých otázkách, včetně citlivých témat, s cílem přijímat v těchto otázkách společné závěry; vyzývá příslušná ministerstva členských států AKT a EU, aby zlepšily své zapojení na úrovni ministrů s cílem propůjčit těmto schůzím potřebnou politickou legitimitu a zajistit nezbytnou viditelnost zásadě partnerství;

18.  vyzývá k tomu, aby nová dohoda o spolupráci měla výrazný parlamentní rozměr prostřednictvím smíšeného parlamentního shromáždění, které zajistí demokratický a komplexní parlamentní dialog, a to i na složitá a citlivá témata, bude prosazovat společné (regionální) politické projekty a zajistí jim demokratický základ prostřednictvím účasti většího počtu zúčastněných stran, bude kontrolovat práci exekutivy a spolupráci v oblasti rozvoje, podporovat demokracii a lidská práva, a tudíž zásadně přispěje k rovnocennému partnerství v oblasti spolupráce; podtrhuje důležitost včasného zapojení smíšeného parlamentního shromáždění do všech relevantních diskuzí týkajících se partnerství AKT-EU po roce 2020;

19.  je pevně přesvědčen, že společné parlamentní shromáždění by mělo zaručit odpovídající demokratické a vyvážené zastoupení a zapojení všech politických sil do svých debat; vyzývá k tomu, aby národní delegace ve společném parlamentním shromáždění zahrnovaly parlamentní zástupce jejich národního politického spektra a aby zaručovaly zastoupení opozice;

20.  vyzývá k tomu, aby bylo společné parlamentní shromáždění propojeno s novou regionální strukturou, díky čemuž se jeho činnost v rámci regionálního fóra zaměří na otázky regionálního významu, a to při výrazném zapojení vnitrostátních a regionálních parlamentů, přičemž by nadále, i když ne tak často, probíhaly společné schůze AKT-EU; vyzývá k tematickým schůzím s občanskou společností, místními orgány a soukromým sektorem, jež by se konaly v rámci zasedání společného parlamentního shromáždění s cílem dále rozvinout a rozšířit diskusi o tématech spojených s programem společného parlamentního shromáždění;

21.  vyzývá předsednictvo společného parlamentního shromáždění, aby rozvinulo strategičtější orientaci pracovního programu shromáždění; vyzývá k tomu, aby v příštích zprávách společného parlamentního shromáždění bylo jasněji uvedeno propojení se 17 cíli udržitelného rozvoje, aby bylo možno každý z těchto cílů soustavně monitorovat; vyzývá k dosažení společného přístupu, pokud jde o společná usnesení v rámci zastřešujícího fóra AKT-EU ohledně naléhavých mezinárodních témat, zpoždění týkající se otázek souvisejících s cíli v oblasti udržitelného rozvoje a porušování lidských práv, a k jednotnému postoji, pokud jde o usnesení na regionálních nebo jiných příslušných schůzích ve věci naléhavých témat a otázek, která mají zvláštní význam pro region nebo specifickou skupinu; v této souvislosti připomíná místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, že přítomnost Rady na ministerské úrovni při setkáních smíšeného parlamentního shromáždění má politický význam; vyzývá k tomu, aby byli spolupředsedové společného parlamentního shromáždění AKT-EU pozváni na společné schůze Rady za účelem zajištění efektivního a vzájemného toku informací a zlepšení institucionální spolupráce;

22.  dále vyzývá k tomu, aby bylo vyvinuto úsilí ke zlepšení dohledu společného parlamentního shromáždění nad plánováním v oblasti rozvoje se zohledněním zásad účinnosti rozvoje a opatření navazujících na tento dohled; vyzývá Komisi a vlády, aby podporovaly zapojení národních parlamentů, místních a regionálních orgánů a aktérů z řad občanské společnosti, soukromého sektoru a diaspor do různých fází kontroly rozvojového plánování, a aby poskytovaly národním parlamentům včas a transparentně veškeré dostupné informace a poskytovaly jim tak pomoc při jejich výkonu demokratické kontroly;

23.  domnívá se, že partnerství mezi EU a zeměmi AKT by se mělo pokusit co nejvíce prohloubit vztahy s dalšími partnery na celosvětové úrovni (jako např. Africká Unie nebo Organizace spojených národů) a jinými mezinárodními mocnostmi a usilovat o posílení koordinace a spolupráce, aniž by došlo ke zdvojování činností nebo misí, aby tak bylo možné vypořádat se s problémy způsobenými válkou, vnitřními konflikty, nízkou mírou bezpečnosti, nestabilitou a procesy transformace;

Budoucí financování

24.  je přesvědčen, že skutečnost, že současně vyprší platnost dohody z Cotonou i víceletého finančního rámce (VFR) Unie skýtá příležitost pro to, aby bylo konečně přijato rozhodnuto o zahrnutí Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu s cílem posílit efektivnost, transparentnost, demokratický dohled, zodpovědnost a viditelnost a soudržnost, pokud jde o financování EU v oblasti rozvoje; zdůrazňuje nicméně, že začlenění tohoto fondu do rozpočtu by mělo být podmíněno i) zaručením účelové vázanosti rozvojových fondů, aby byla zachována výše podpory rozvojových zemí a ii) trvalým a samostatným řešením, pokud jde o financování EU týkající se výdajů v oblasti bezpečnosti, které souvisí s rozvojovou spoluprací a jsou s ní souladu; zdůrazňuje, že i v případě jeho zahrnutí do rozpočtu by měl ERF obsahovat srovnávací kritéria, které by bylo spojeny se spoluprací EU v oblasti rozvoje; naléhavě vyzývá obě strany, aby modernizovaly nástroje financování a pokud možno prosazovaly obecnou a odvětvovou rozpočtovou podporu;

25.  zdůrazňuje, že rozpočet Unie již poskytuje nástroje, které se zaměřují na konkrétní partnery, a že zahrnutí ERF do rozpočtu lze provést tak, aby odráželo a podporovalo výjimečné vztahy AKT-EU s ohledem na prosazování udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby předložila plán, který by řešil výše uvedené otázky, a to ještě předtím, než předloží nezbytné návrhy související s příštím VFR;

26.  připomíná, že budoucí vztahy AKT-EU musí mít politickou povahu, např. ve formě spolupráce na společných politických projektech v rámci různých mezinárodních fór, a jejich hlavním znakem by neměl být vztah dárce-příjemce; zdůrazňuje proto, že je nutné uplatňovat zásady rozvojové pomoci EU na rovnocenném základu vůči všem rozvojovým zemím a že vyspělé země AKT musí tudíž ztrácet nárok na rozvojovou pomoc EU za stejných podmínek, které platí pro země z jiných regionů; domnívá se, že vyšší míra samofinancování ze strany zemí AKT by byla v souladu s ambicí těchto zemí být samostatným aktérem, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby byly do nové dohody zahrnuty posílené nástroje k budování kapacity zemí AKT v oblasti financování důležitých hospodářských odvětví; vyzývá obě strany, aby znásobily své úsilí o budování kapacit v zemích AKT a aby zužitkovaly a dobře využily domácí zdroje zejména posílením daňových systémů, zajištěním zdravého řízení přírodních zdrojů a posílením industrializace a zpracování surovin pro místní, regionální a světové trhy;

27.  zdůrazňuje, že 11. ERF je hlavním zdrojem financování pro Africký mírový projekt, a to navzdory skutečnosti, že při vytvoření tohoto projektu v roce 2003 bylo toto řešení zamýšleno pouze jako prozatímní; vyzývá k vytvoření zvláštního nástroje pro financování výdajů v oblasti bezpečnosti souvisejících s rozvojovou pomocí;

28.  poukazuje na sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci ze dne 7. června 2016; poznamenává, že rozpočet EU a příspěvek ERF k balíku osmi miliard EUR se skládá výlučně z pomoci, která již byla naplánována; požaduje, aby nebyla rozvojová pomoc určená příjemcům ohrožena a aby byly iniciativy související s migrací financovány z nových prostředků;

29.  vyzývá k zavedení samostatného nástroje pro všechny zámořské země a území, který by zohledňoval jejich zvláštní postavení a jejich členství v evropské rodině; vyzývá k užší spolupráci mezi zeměmi AKT a zámořskými zeměmi a územími s cílem posílit inkluzivní a udržitelný rozvoj v jejich příslušných oblastech a začlenit zámořské země a území plněji do jejich regionálních prostředí;

Obchodní rozměr: dohody o hospodářském partnerství

30.  připomíná, že dohody o hospodářském partnerství tvoří základ regionální spolupráce a musí představovat nástroje využívané k rozvoji a regionální integraci; zdůrazňuje proto, že do všech dohod o hospodářském partnerství je třeba začlenit právně závazná ustanovení týkající se udržitelnosti (o lidských právech, sociálních a environmentálních normách), a poukazuje na to, že je důležité vytvořit účinné monitorovací systémy zahrnující široké spektrum občanské společnosti, aby se zjistily jakékoli možné negativní dopady způsobené liberalizací obchodu a těmto dopadům se předešlo;

31.  žádá, aby dohoda po vypršení platnosti dohody z Cotonou byla politicky zastřešující dohodou, v níž jsou stanoveny minimální závazné požadavky dohod o hospodářském partnerství s cílem zachovat stávající vazby těchto dohod ve stávající dohodě z Cotonou týkající se řádné správy, dodržování lidských práv, a to včetně práv nejzranitelnějších osob, a dodržování sociálních a environmentálních norem, včetně společné parlamentní kontroly a strukturovaných monitorovacích mechanismů občanské společnosti, a také s cílem vytvořit vhodný rámec pro udržitelný rozvoj a soudržnost politik; požaduje parlamentní kontrolu a monitorovací proces zaměřené na dopad dohod o hospodářském partnerství a strukturované monitorovací mechanismu občanské společnosti;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě EU a Komisi, Radě AKT, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsednictvu Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU.

(1) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/03_01/pdf/mn3012634_en.pdf
(2) http://www.epg.acp.int/fileadmin/user_upload/Georgetown_1992.pdf
(3) Úř. věst. C 310, 25.8.2016, s. 19.
(4) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 257.
(5) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 120.
(6) Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 833.
(7) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/2015_acp2/pdf/101905en.pdf
(8) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/2015_acp2/pdf/1081264en.pdf
(9) http://www.africa-eu-partnership.org/sites/default/files/documents/eas2007_joint_strategy_en.pdf
(10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0336.
(11) http://www.acp.int/content/acp-eu-stand-together-post-2015-development-agenda
(12) http://www.epg.acp.int/fileadmin/user_upload/Sipopo_Declaration.pdf
(13) Rezoluce Valného shromáždění A/RES/69/313
(14) Rezoluce Valného shromáždění A/RES/70/1

Právní upozornění