Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 14. dubna 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Nevyslovení námitky k aktu v přenesené pravomoci: podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie
 Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů ***II
 Zpracování osobních údajů za účelem prevence trestných činů ***II
 Používání údajů ze jmenné evidence cestujících (EU PNR) ***I
 Pákistán, zejména útok ve městě Láhaur
 Honduras: situace obránců lidských práv
 Nigérie
 Ochrana obchodního tajemství před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním ***I
 Odhad příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2017
 Zpráva o Turecku za rok 2015
 Zpráva o Albánii za rok 2015
 Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2015
 Naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost
 Soukromý sektor a rozvoj

Nevyslovení námitky k aktu v přenesené pravomoci: podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie
PDF 325kWORD 70k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku proti nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 5. dubna 2016, kterým se opravuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (C(2016)01934 – 2016/2639(DEA))
P8_TA(2016)0124B8-0452/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2016)01934),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 11. března 2016, kterým žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 7. dubna 2016,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie(1), a zejména na článek 160 a čl. 284 odst. 5 tohoto nařízení,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 13. dubna 2016, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že po zveřejnění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446(2) byly odhaleny dvě chyby;

B.  vzhledem k tomu, že první chyba se týká domněnky celního prohlášení, jež je stanovena v článku 139 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 pro některé druhy zboží uvedené v čl. 136 odst. 1 tohoto nařízení v přenesené pravomoci; vzhledem k tomu, že během závěrečného přezkumu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, který předcházel přijetí tohoto nařízení v přenesené pravomoci, bylo změněno pořadí zboží uvedeného v článku 136, ale odkazy na toto zboží v článku 139 daného nařízení v přenesené pravomoci omylem aktualizovány nebyly, a vzhledem k tomu, že by tyto odkazy tudíž měly být opraveny;

C.  vzhledem k tomu, že druhá chyba se týká čl. 141 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446; vzhledem k tomu, že do nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 nebyla omylem zahrnuta aktuálně platná ustanovení čl. 233 odst. 1 písm. b) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93(3), která umožňují, aby v některých omezených a velmi specifických případech mohlo být překročení hranice považováno za prohlášení o dočasném použití, vývozu nebo opětovném vývozu, a v důsledku toho není možné, aby byly určité druhy zboží deklarovány pouhým překročením hranice celního území Unie; vzhledem k tomu, že by čl. 141 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 měl tudíž být opraven;

D.  vzhledem k tomu, že tyto dvě chyby, pokud nebudou opraveny před datem 1. května 2016, kdy příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 952/2013 vstoupí v platnost, ovlivní obchodní toky a budou mít velmi negativní dopad na celní správy i obchodníky;

E.  vzhledem k tomu, že toto nařízení v přenesené pravomoci může vstoupit v platnost na konci období jeho přezkumu ze strany Parlamentu a Rady, nevznese-li ani Parlament ani Rada námitku, nebo pokud Parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví; vzhledem k tomu, že lhůta pro přezkum podle čl. 284 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 činí dva měsíce od data oznámení, tj. končí 5. června 2016 a může být prodloužena o další dva měsíce;

F.  vzhledem však k tomu, že Komise z naléhavých důvodů dne 11. března 2016 požádala o to, aby Evropský parlament potvrdil nařízení v přenesené pravomoci dříve, tj. před datem 1. května 2016;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).
(3) Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).


Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů ***II
PDF 392kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (05419/1/2016 – C8-0140/2016 – 2012/0011(COD))
P8_TA(2016)0125A8-0139/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05419/1/2016 – C8-0140/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená belgickou Dolní komorou, německou Spolkovou radou, francouzským Senátem, italskou Poslaneckou sněmovnou a švédským parlamentem na základě protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, která uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2012(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2012(2),

–  s ohledem na stanoviska evropského inspektora ochrany údajů ze dne 7. března 2012(3) a dne 19. listopadu 2015(4),

–  s ohledem na stanovisko Komise (COM(2016)0214),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(5) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0139/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 90.
(2) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 127.
(3) Úř. věst. C 192, 30.6.2012, s. 7.
(4) Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 13.
(5) Texty přijaté dne 12.3.2014, P8_TA(2014)0212.


Zpracování osobních údajů za účelem prevence trestných činů ***II
PDF 394kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (05418/1/2016 – C8-0139/2016 – 2012/0010(COD))
P8_TA(2016)0126A8-0138/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05418/1/2016 – C8-0139/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená německou Spolkovou radou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2012(1),

–  s ohledem na stanoviska evropského inspektora ochrany údajů ze dne 7. března 2012(2) a 19. listopadu 2015(3),

–  s ohledem na stanovisko Komise (COM(2016)0213),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(4) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2012)0010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0138/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 127.
(2) Úř. věst. C 192, 30.6.2012, s. 7.
(3) Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 13.
(4) Přijaté texty ze dne 12.3.2014, P8_TA(2014)0219.


Používání údajů ze jmenné evidence cestujících (EU PNR) ***I
PDF 407kWORD 80k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (COM(2011)0032 – C7-0039/2011 – 2011/0023(COD))
P8_TA(2016)0127A8-0248/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0032),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 82 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0039/2011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na příspěvky předložené bulharským Národním shromážděním, českým senátem, německou Spolkovou radou, italským Senátem, nizozemskou První komorou, rakouskou Národní radou, portugalským parlamentem a rumunským Senátem k návrhu legislativního aktu,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. května 2011(1),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 25. března 2011(2),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 8. dubna 2014 ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12, Digital Rights Ireland a Seitlinger a další(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(4),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. prosince 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 188 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a  stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0150/2013),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 18. září 2014 ohledně nevyřízených záležitostí ze sedmého volebního období,

–  s ohledem na druhou zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0248/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. dubna 2016 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2016/681.)

(1)Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 107.
(2) Úř. věst. C 181, 22.6.2011, s. 24.
(3) Rozsudek Soudního dvora zed ne 8. dubna 2014, Digital Rights Ireland a Seitlinger a další, spojené věci C-293/12 a C-594/12, ECLI:EU:C:2014:238.
(4) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.


Pákistán, zejména útok ve městě Láhaur
PDF 343kWORD 93k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o Pákistánu, zejména o útoku v Láhauru (2016/2644(RSP))
P8_TA(2016)0128RC-B8-0466/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Pákistánu,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové ze dne 27. března 2016 o útoku v pákistánském Láhauru,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje EU pro lidská práva Stavrose Lambrinidise z 29. října 2014,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 27. března 2016 o bombardování v Pákistánu a na jeho prohlášení ze dne 21. ledna 2016 o útoku na univerzitu Bači Chána,

–  s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 28. března 2016 o teroristických útocích v pákistánském Láhauru,

–  s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženství či vyznání,

–  s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro záležitosti menšin Rity Izsákové-Ndiayeové s názvem „Verbální projevy nenávisti a ponoukání k nenávisti vůči menšinám ve sdělovacích prostředcích“ ze dne 5. ledna 2015,

–  s ohledem na prohlášení nositelky Nobelovy ceny míru a Sacharovovy ceny Malály Júsufzajové ze dne 27. března 2016,

–  s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro nezávislost soudců a právníků Gabriely Knaulové ze dne 4. dubna 2013 a na zprávu pracovní skupiny OSN pro násilná či nedobrovolná zmizení ze dne 26. února 2013 o její pracovní cestě do Pákistánu,

–  s ohledem na článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Mezinárodní pakt o sociálních, hospodářských a kulturních právech,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti revidované dne 12. dubna 2013,

–  s ohledem na závěry Rady o Pákistánu ze dne 20. července 2015,

–  s ohledem na pětiletý plán angažovanosti mezi EU a Pákistánem z března 2012, který obsahuje prioritní oblasti jako řádná správa věcí veřejných a dialog o lidských právech, a také na s tím úzce související 2. strategický dialog mezi EU a Pákistánem, který se uskutečnil dne 25. března 2014,

–  s ohledem na pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti(1),

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 27. března 2016 vedl sebevražedný bombový útok v parku Gulšán-e Iqbál v Láhauru ke smrti více než 73 osob a zranění více než 300 osob, včetně mnoha žen a dětí; vzhledem k tomu, že odpovědnost za tento útok převzala teroristická skupina Džamáat al-Ahrár, která prohlásila, že se úmyslně zaměřila na křesťany; vzhledem k tomu však, že většina zraněných a zabitých osob byli muslimové, přičemž všichni byli Pákistánci;

B.  vzhledem k tomu, že v době teroristického útoku se v Islámábádu konaly násilné demonstrace, při nichž stoupenci Mumtáze Qadrího, usvědčeného vraha guvernéra Salmána Tasíra, požadovali popravu Asie Bíbíové – ženy, která byla usvědčena z rouhačství a odsouzena k smrti a kterou obhajoval guvernér Tasír; vzhledem k tomu, že poté, co byl Qadrí oběšen, se jeho pohřbu zúčastnily tisíce lidí, kteří jej oslavovali jako hrdinu, a že v sociálních médiích kolovaly jeho fotografie; vzhledem k tomu, že soudce, který Qadrího odsoudil, musel poté, co mu hrozili smrtí, uprchnout ze země;

C.  vzhledem k tomu, že některé extremistické skupiny mohou nerušeně rozvíjet svou ideologii a činnost, jako např. některé studentské svazy na univerzitách a právnické fórum Chatm-e Nabuwat, které je údajně hnací silou stoupajícího množství trestních stíhání probíhajících u pákistánských soudů z důvodu rouhačství a které se staví proti všem pokusům zákonodárců zreformovat příslušné právní předpisy;

D.  vzhledem k tomu, že křesťané a další menšiny se nepotýkají pouze s pronásledováním ze strany extremistů, ale také s právní diskriminací, zejména v důsledku pákistánských zákonů o rouhačství, které jsou diskriminační a jsou hojně zneužívány osobami, které k tomu mají osobní a  politické motivy; vzhledem k tomu, že na základě těchto zákonů jsou stále obviňováni i samotní muslimové;

E.  vzhledem k tomu, že terorismus a islámský extrémismus si už celou řadu let vybírá svou daň na pákistánském lidu, zejména na náboženských menšinách, ženách a dětech; vzhledem k tomu, že od přijetí posledního usnesení Parlamentu o Pákistánu ze dne 15. ledna 2015(2) došlo v kontextu diskriminačních právních předpisů a nedostatečného prosazování práva k desítkám dalších teroristických a násilných útoků proti náboženským menšinám;

F.  vzhledem k tomu, že několik teroristických skupin v Pákistánu se zaměřuje na náboženské menšiny, jako jsou Ahmadíja, křesťané, šíiti a hinduisté a také sunnité s odlišnými názory; vzhledem k tomu, že ve své výroční zprávě za rok 2015 pákistánský výbor pro lidská práva konstatoval, že pachatelé zůstali ve většině případů bez trestu;

G.  vzhledem k tomu, že extremistické skupiny údajně stále používají k sebevražedným útokům děti; vzhledem k tomu, že se vládě nepodařilo přijmout zákon, kterým by došlo k ustavení pákistánského výboru pro práva dětí – nezávislého orgánu na ochranu a prosazování práv dětí;

H.  vzhledem k tomu, že po masakru ve škole, který v prosinci 2014 spáchali povstalci Tálibánu, pákistánská vláda po šestiletém moratoriu znovu zavedla trest smrti, nejdříve pouze v případě teroristické činnosti, později také v případě všech závažných trestných činů; vzhledem k tomu, že do konce roku 2015 Pákistán popravil 326 osob, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet a třetí nejvyšší počet na světě;

I.  vzhledem k tomu, že boje mezi pákistánskými vojenskými a nestátními ozbrojenými skupinami vedly k tomu, že své domovy musel v rámci země opustit více než milion lidí;

J.  vzhledem k tomu, že v případě žen z pákistánských náboženských menšin dochází k únosům, násilným sňatkům a násilnému obracení na islám, čehož si policejní a civilní orgány povětšinou nevšímají;

K.  vzhledem k tomu, že Pákistán hraje důležitou úlohu při udržování stability v jižní Asii, a měl by proto jít v upevňování právního státu a ochraně lidských práv příkladem;

L.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále plně odhodlána pokračovat v dialogu a ve spolupráci s Pákistánem v rámci pětiletého plánu angažovanosti;

1.  je velmi šokován útokem, k němuž došlo dne 27. března 2016 v Láhauru, a jednoznačně odsuzuje tento nesmyslný akt násilí proti tolika nevinným lidem;

2.  vyjadřuje hlubokou spoluúčast a soustrast rodinám obětí a solidaritu s národem a vládou Pákistánu;

3.  zdůrazňuje, že je naprosto nutné postavit pachatele útoku v Láhauru před soud; vyzývá pákistánské orgány, zejména místní a provinční orgány, k tomu, aby zajistily účinné vyšetřování a stíhání těchto činů;

4.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad systematickým závažným porušováním svobody náboženského vyznání v Pákistánu; zdůrazňuje význam dodržování základních práv všech náboženských a národnostních menšin žijících v Pákistánu, tak aby mohly i nadále žít důstojně, za rovných podmínek a v bezpečí, a aby mohly v souladu s pákistánskými zakládajícími zásadami vyznávat své náboženství zcela svobodně, bez jakéhokoli nátlaku, diskriminace, zastrašování nebo pronásledování;

5.  vítá reformní iniciativy vlády, jako je návrh zákona, kterým jsou dětské sňatky postaveny mimo zákon, zákon na ochranu žen před násilím a obtěžováním, odblokování Youtube, rozhodnutí vyhlásit Holi, Diwali a Velikonoce svátky pro náboženské menšiny a osobní snaha ministerského předsedy Naváze Šarífa navštívit hinduistickou náboženskou akci; naléhavě vyzývá vládu, aby se i nadále snažila o vytvoření takové atmosféry ve společnosti, v níž by byly vítány menšiny a různorodé myšlení; připomíná v této souvislosti národní akční plán, slíbenou a naléhavě nutnou reformu náboženských škol, zejména opatření vlády proti verbálním projevům nenávisti, a stále neprovedenou reformu policie a soudnictví; podotýká, že v budoucnu bude nutné přijmout ambicióznější opatření, především v oblasti vzdělávání (s vyloučením negativní předpojatosti a předsudků z osnov a učebnic) a při stíhání osob ponoukajících k násilí;

6.  vítá závazek pákistánské vlády bojovat proti hrozbě, kterou představuje náboženský extremismus; podporuje trvalý dialog mezi EU a členskými státy na jedné straně a Pákistánem na straně druhé, který by se týkal ochrany a prosazování lidských práv, zejména ve vztahu k jejich protiteroristickým snahám a na základě uplatňování bezpečnostních právních předpisů;

7.  domnívá se, že i když má vojenská operace vyhlášená v Paňdžábu v boji proti terorismu zásadní význam, vítězství v ideologické válce proti extremismu, které by zajistilo tolerantní a pokrokovou budoucnost v Pákistánu, je stejně tak důležité;

8.  vyzývá pákistánské orgány, aby se zabývaly otázkou sociálního a hospodářského vyloučení, mj. i v případě velké většiny křesťanů a dalších náboženských menšin, kteří žijí v nejistých podmínkách;

9.  je znepokojen tím, že se v Pákistánu nadále používají zákony proti rouhačství, a domnívá se, že to vyhrocuje atmosféru náboženské nesnášenlivosti; vyzývá proto pákistánskou vládu, aby tyto zákony a jejich používání přehodnotila; vyzývá pákistánské orgány, aby ve všech případech rouhačství zajistily řádné a urychlené prosazování spravedlnosti; poukazuje zejména na případ Asie Bíbíové a důrazně vybízí nejvyšší soud, aby v této věci přijal rozhodnutí;

10.  vyzývá pákistánské orgány, aby zaručily nezávislost soudů, právní stát a řádný soudní proces v souladu s mezinárodními normami týkajícími se soudních řízení; vyzývá pákistánské orgány navíc k tomu, aby všem osobám, jichž se týkají případy rouhání, zejména představitelům právnického povolání v zemi, zajistily nezbytnou ochranu a aby chránily obviněné, svědky, jejich rodiny a jejich obce před davovým násilím, a to i v případě osob, které byly zproštěny obvinění, ale domů se vrátit nemohou; vyzývá pákistánskou vládu, aby pro oběti cíleného násilí a pronásledování zajistila dostupnost vhodných právních a dalších opravných prostředků podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

11.  připomíná, že za všech okolností i nadále nesouhlasí s trestem smrti; se značným znepokojením poukazuje na dramatický vzestup počtu trestů smrti v Pákistánu, a to i v případě nezletilých zločinců, což je velmi politováníhodné, a vyzývá ke znovuzavedení moratoria na nejvyšší trest, s cílem trest smrti v Pákistánu zrušit;

12.  zdůrazňuje, že v rámci boje proti terorismu a náboženskému extremismu je naprosto nezbytné zabývat se jeho hlavními příčinami a řešit problém chudoby, zajistit náboženskou toleranci a svobodu náboženského vyznání a zaručit právo dětí, zejména dívek, na vzdělání a bezpečný přístup k němu;

13.  vyzývá pákistánskou vládu, aby zaslala otevřené pozvání zvláštním zpravodajům OSN, zejména zvláštnímu zpravodaji pro prosazování a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu, zvláštnímu zpravodaji pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy a zvláštnímu zpravodaji pro svobodu náboženského vyznání, a aby všestranně podporovala činnost pákistánského výboru pro lidská práva;

14.  vyzývá vládu Pákistánu, aby přijala nezbytná opatření, která by zajistila přiměřenou ochranu vzdělávacích zařízení a míst určených k rekreaci a ke shromažďování náboženských obcí v oblastech, které se vyznačují nejistotou a konflikty, a aby omezila riziko opakovaného výskytu podobných případů porušování lidských práv na minimum;

15.  vybízí všechny regionální subjekty, aby podstatně zlepšily spolupráci v oblasti boje proti terorismu; znovu poukazuje na význam bezpodmínečného mezinárodního závazku bojovat proti terorismu, včetně přerušení veškerých forem finanční podpory poskytované teroristickým organizacím a ideologické indoktrinace, která vede k extremismu a terorismu;

16.  vítá ratifikaci Úmluvy o právech dítěte ze strany Pákistánu a opatření pákistánských orgánů na ochranu práv dítěte; vyzývá Pákistán, aby ratifikoval opční protokol k této úmluvě, který se týká účasti dětí v ozbrojených konfliktech, a ustavil Výbor pro práva dítěte;

17.  vyzývá Komisi, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Federiku Mogheriniovou, Evropskou službu pro vnější činnost a Radu, aby plně spolupracovaly s pákistánskou vládou v boji proti hrozbě terorismu a aby byly pákistánské vládě a pákistánskému lidu plně nápomocny v jejich dalších snahách o vymýcení terorismu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Federiku Mogheriniovou, aby Parlament pravidelně informovala o pokroku, jehož bylo v rámci těchto dvoustranných snah dosaženo;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva, předsednictví Rady bezpečnosti OSN, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a vládě a parlamentu Pákistánu.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0007.


Honduras: situace obránců lidských práv
PDF 340kWORD 88k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o Hondurasu: situace obhájců lidských práv (2016/2648(RSP))
P8_TA(2016)0129RC-B8-0469/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv a na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé(1),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU o průběhu všeobecných voleb v Hondurasu v roce 2013 a na její následnou misi z roku 2015 v souvislosti s beztrestností,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii (2015–2019),

–  s ohledem na doporučení všeobecného pravidelného přezkumu OSN ze dne 8. května 2015 adresovaná Hondurasu,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o globálních hrozbách, kterým čelí ochránci lidských práv, a o situaci ochránkyň lidských práv,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN o situaci ochránců lidských práv v Hondurasu vydané v Ženevě dne 18. března 2016,

–  s ohledem na článek 25 jednacího řádu Meziamerické komise pro lidská práva týkající se mechanismu pro preventivní opatření,

–  s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce z roku 1989 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu v nezávislých státech (úmluva MOP č. 169),

–  s ohledem na prohlášení vedoucích misí EU ze dne 17. února 2016 o obtížné situaci, které čelí LGBTI komunity v Hondurasu,

–  s ohledem na prohlášení orgánů EU, včetně prohlášení delegace EU v Hondurasu ze dne 3. března 2016 a prohlášení mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové ze dne 16. března 2016,

–  s ohledem na lidskoprávní ustanovení dohody o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky a dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Střední Amerikou, která vstoupila v platnost v roce 2013,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle několika zpráv OSN o ochráncích lidských práv jsou ekologičtí aktivisté, ochránci práv domorodého obyvatelstva, novináři, právníci, odboráři, rolníci, aktivisté hájící práva žen a osob LGBTI a dalších aktivisté v Hondurasu nadále oběťmi zneužívání, násilí, svévolného zadržování, hrozeb a zabíjení;

B.  vzhledem k tomu, že honduraská vláda přijala pozitivní závazky a iniciovala právní předpisy na ochranu obhájců lidských práv, novinářů a právníků, mezi něž patří otevření kanceláře komisaře OSN pro lidská práva, připravenost státních orgánů umožnit mezinárodní mise pro monitorování lidských práv a přijetí zákona na ochranu obhájců lidských práv v roce 2015;

C.  vzhledem k tomu, že navzdory výše uvedeným skutečnostem se Honduras v současnosti stal jednou z nejméně bezpečných zemí v tomto regionu pro ochránce lidských práv; vzhledem k tomu, že Honduras je jednou ze zemí na světě, v nichž je pácháno nejvíce násilí na ekologických aktivistech, přičemž mezi rokem 2010 a 2015 jich bylo zabito nejméně 109;

D.  vzhledem k tomu, že podle dostupných informací byla dne 3. března 2016 neznámými muži ve svém domě zavražděna Berta Cáceresová, významná ochránkyně životního prostředí a domorodého obyvatelstva a zakladatelka Občanské rady lidových a domorodých organizací v Hondurasu (COPINH); vzhledem k tomu, že její smrt vyvolala mezinárodní rozhořčení a obavy veřejnosti ohledně ochránců práv domorodého obyvatelstva, životního prostředí a pozemkových práv v Hondurasu;

E.  vzhledem k tomu, že pouze o dva týdny později, dne 16. března 2016, byl zavražděn Nelson García, který byl rovněž členem COPINH; vzhledem k tomu, že rychlý zásah honduraských orgánů vedl k zadržení jeho údajných vrahů;

F.  vzhledem k tomu, že mexickému státnímu příslušníkovi Gustavu Castrovi Sotovi, který byl jediným očitým svědkem vraždy paní Cáceresové a který byl rovněž postřelen, bylo přibližně měsíc bráněno opustit zemi kvůli nezbytnému vyšetřování; vzhledem k tomu, že dne 6. dubna 2016 mu bylo povoleno odjet ze země;

G.  vzhledem k tomu, že honduraská vláda neprodleně odsoudila tento odporný zločin, prohlásila, že vyšetření vraždy paní Cáceresové je národní prioritou, a informovala veřejnost o dosaženém pokroku; vzhledem k tomu, že vláda oficiálně požádala Organizaci amerických států o spolupráci ohledně vyšetřování této vraždy;

H.  vzhledem k tomu, že na paní Cáceresovou, které bylo soustavně vyhrožováno, se vztahovala preventivní opatření vydaná Meziamerickou komisí pro lidská práva, která údajně nebyla honduraským státem účinně uplatňována; vzhledem k tomu, že paní Cáceresová je jednou z 15 ochránců lidských práv zavražděných v období 2010 až 2016 v Hondurasu, navzdory tomu, že se na ně vztahovala preventivní opatření;

I.  vzhledem k tomu, že nedávné vraždy je třeba vnímat v souvislosti s desetiletým pokojným odporem COPINH a dalších aktivistů proti vodní přehradě s elektrárnou Agua Zarca na řece Gualcarque, rozsáhlému projektu, který ve značné míře závisí na evropských investorech a technologii a který je údajně budován, aniž předtím proběhly svobodné a informované konzultace s cílem získat souhlas dotčených domorodých komunit, jak vyžaduje úmluva MOP č. 169; vzhledem k tomu, že nizozemská rozvojová banka FMO a Finnfund pozastavila vyplácení prostředků na projekt přehrady Agua Zarca, jehož hlavní oponentkou byla paní Cáceresová;

J.  vzhledem k tomu, že vražda Paoly Barrazové, ochránkyně práv LGBTI osob, transgenderové ženy a členky sdružení Arcoíris, k níž došlo dne 24. ledna 2016, poukazuje na rostoucí nebezpečí, kterému čelí komunity LGBTI v Hondurasu; vzhledem k tomu, že její vražda je poslední v řadě násilných úmrtí aktivních členů organizací na ochranu lidských práv osob LGBTI v posledních 11 měsících, k nimž patří vraždy Angy Ferreirové, Violety Rivasové, Glorie Caroliny Hernándezové Vásquezové (známé též jako Génesis Hernándezová), Jorgeho Alberta Castilla, Estefaníe Zúñigové, Henryho Matamorose a Josselin Janet Aceituny Suazové; vzhledem k tomu, že v Hondurasu bylo od roku 1994 údajně zavražděno 235 LGBTI osob, přičemž pouze 48 případů bylo soudně stíháno; vzhledem k tomu, že podle národního komisaře pro lidská práva nebylo údajně 92 % trestných činů řádně vyšetřeno, a zůstalo proto nevyřešeno;

K.  vzhledem k tomu, zvláštní zpravodaj OSN pro situaci ochránců lidských práv Michel Forst prohlásil dne 18. března 2016, že „tento cyklus násilností se zastaví, pouze pokud bude vyřešena beztrestnost a pachatelé těchto útoků budou předáni spravedlnosti“, a zdůraznil, že je třeba, aby honduraské orgány přijaly neprodleně konkrétní opatření k zajištění bezpečnosti všech ochránců lidských práv v zemi a jejich rodin;

L.  vzhledem k tomu, že Honduras v současnosti reformuje svůj trestní zákoník, který by měl vycházet z mezinárodních úmluv a stát se důležitým nástrojem pro zabezpečení práv zranitelných skupin;

M.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy podporují posilování soudnictví a lidských práv prostřednictvím různých programů a projektů spolupráce, zejména programu na ochranu lidských práv a programu Eurojusticia;

N.  vzhledem k tomu, že některé členské státy dosud neratifikovaly dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou, což znamená, že pilíř „politického dialogu“ dosud nevstoupil v platnost; vzhledem k tomu, že dodržování demokratických zásad, právního státu a lidských, občanských a politických práv obyvatel obou regionů jsou základními prvky dohody o přidružení mezi EU a Střední Amerikou;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje nedávnou vraždu Berty Cáceresové, Nelsona Garcíi a Paoly Barrazové i každou z dřívějších vražd dalších ochránců lidských práv v Hondurasu; vyjadřuje svou upřímnou soustrast rodinám a přátelům všech těchto ochránců lidských práv;

2.  oceňuje činnost paní Cáceresové, honduraské ekologické aktivistky a ochránkyně práv domorodých Lenků a spoluzakladatelky a koordinátorky COPINH, která svůj život věnovala rozvíjení demokratičtější společnosti ve své zemi; zdůrazňuje, že její vražda je významným případem v zemi s extrémně vysokým počtem vražd a obecně panující beztrestností;

3.  vyjadřuje vážné obavy, že navzdory preventivním opatřením vydaným Meziamerickou komisí pro lidská práva honduraské orgány neposkytly paní Cáceresové odpovídající ochranu; vyzývá honduraskou vládu, aby zmobilizovala všechny dostupné prostředky s cílem provádět účinně 92 preventivních opatření Meziamerické komise pro lidská práva, která v současnosti v této zemi platí, a zabránit páchání obdobných aktů proti ohroženým aktivistům v oblasti ochrany životního prostředí a domorodého obyvatelstva;

4.  naléhavě vyzývá k okamžitému, nezávislému, objektivnímu a důkladnému vyšetření těchto i předchozích vražd s cílem předat jejich duchovní i faktické autory spravedlnosti a ukončit beztrestnost; vítá skutečnost, že na žádost honduraské vlády se vyšetřování vraždy paní Cáceresové účastní zástupce vysokého komisaře OSN pro lidská práva a Organizace amerických států; je toho názoru, že nástroje dostupné v rámci OSN a Meziamerické komise pro lidská práva, jako je nezávislé mezinárodní vyšetřování, které požadují oběti, by pomohly zajistit nestranné a spravedlivé vyšetření těchto vražd;

5.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad ovzduším extrémního násilí, zejména proti osobám LGBTI a těm, kdo brání jejich práva; zdůrazňuje, že je třeba okamžitě, důkladně a nestranně vyšetřit vraždy aktivních členů různých organizací na ochranu lidských práv osob LGBTI;

6.  zdůrazňuje, že je třeba posílit ochranu proti diskriminaci a nenávistně motivovaným trestným činům na základě sexuální orientace a genderové identity a rozvíjet obecné zásady osvědčených postupů ve spolupráci s občanskou společností; vyzývá k začlenění vhodných nových opatření, aby se zabránilo projevům diskriminace a nenávistně motivovaným trestným činům a na ochranu komunity LGBTI. jako součásti revize trestního zákoníku;

7.  ačkoli je hluboce znepokojen celkovou situací v oblasti lidských práv v Hondurasu, vítá poslední reformy právních předpisů a úsilí honduraské vlády zlepšit současnou situaci ochránců lidských práv v této zemi; vyzývá honduraské orgány, aby uvedly v účinnost a plně rozvíjely stávající zákon z roku 2015 na ochranu obhájců lidských práv, a aby řádně spolupracujíce s občanskou společností zajistily, aby národní systém ochrany obhájců lidských práv, novinářů a právníků byl plně funkční a řádně financovaný; vyzývá honduraskou vládu, aby plně provedla doporučení, která jí byla adresována jako součást posledního všeobecného pravidelného přezkumu;

8.  oceňuje činnost vykonanou vedoucím delegace EU v Hondurasu Ketilem Karlsenem a jeho týmem na podporu honduraských ochránců lidských práv; vyzývá delegace EU a velvyslanectví a konzuláty členských států v této zemi, aby aktivně doprovázely a monitorovaly postupy spojené s vyšetřováním vražd ochránců ženských práv, a dále aby zvýšily úsilí o spolupráci s ochránci lidských práv, kteří jsou v současnosti ohroženi;

9.  domnívá se, že činnost evropských investorů musí být součástí důrazného souboru politik v oblasti ochrany životního prostředí a společenské ochrany; důrazně podporuje provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, s jasnými požadavky na řádnou péči, ochrannými doložkami o řízení rizik a případným poskytováním účinných nápravných prostředků; vítá skutečnost, že jak FMO, tak Finnfund veřejně odsoudily vraždu Berty Cáceresové a žádaly důkladné vyšetření, a skutečnost, že dne 16. března 2016 v návaznosti na zprávy o vraždě Nelsona Garcíi, jak FMO, tak Finnfund pozastavily veškerou svou činnost;

10.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistily, aby evropská pomoc nepodporovala a neumožňovala rozvoj projektů, pokud nesplňují požadavek předběžných, svobodných a informovaných konzultací s domorodými komunitami, zajistily smysluplnou konzultaci se všemi dotčenými komunitami a uplatňovaly silné ochranné doložky týkající se lidských práv, pracovních práv a environmentální otázek;

11.  vyzývá ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou; naléhavě vyzývá Radu, aby vůči Hondurasu vyvíjela jednotnou politiku, která by zavázala 28 členských států, které jsou členy EU, a EU instituce k vyjádření důrazného společného postoje, pokud jde o úlohu lidských práv ve vztazích mezi EU a Hondurasem a v celém regionu;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, parlamentům 28 členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Hondurasu, sekretariátu pro hospodářskou integraci Střední Ameriky, Středoamerickému parlamentu (Parlacen), Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a Společenství latinskoamerických a karibských států.

(1) Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 181.


Nigérie
PDF 259kWORD 94k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o Nigérii (2016/2649(RSP))
P8_TA(2016)0130RC-B8-0478/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Nigérii,

–  s ohledem na řeč, kterou prezident Muhammadu Buhari pronesl dne 3. února 2016 v Evropském parlamentu,

–  s ohledem na předchozí prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o situaci v Nigérii,

–  s ohledem na závěry Rady o situaci v Nigérii, včetně závěrů ze dne 9. února 2015,

–  s ohledem na předchozí prohlášení generálního tajemníka OSN o situaci v Nigérii,

–  s ohledem na předchozí prohlášení Rady bezpečnosti OSN o situaci v Nigérii,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministra zahraničních věcí Nigerijské federativní republiky na šestém dialogu ministrů Nigérie a EU, který se konal v Bruselu dne 15. března 2016,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady připojit Boko Haram na unijní seznam teroristických organizací, které vstoupilo v platnost dne 29. května 2014,

–  s ohledem na druhou revizi dohody z Cotonou 2007–2013, kterou Nigérie ratifikovala dne 27. září 2010,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981, kterou Nigérie ratifikovala dne 22. června 1983,

–  s ohledem na ústavu Nigerijské federativní republiky, a zejména na její ustanovení o ochraně svobody náboženského vyznání uvedená v kapitole IV – Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženské vyznání,

–  s ohledem na výsledky prezidentských voleb, které se konaly v Nigérii v březnu 2016,

–  s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 29. září 2015 ohledně porušování lidských práv a pronásledování, kterých se dopouští skupina Boko Haram, a jejich dopadů na lidská práva v postižených zemích,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, které byly přijaty v září 2015,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, kterou Nigérie ratifikovala dne 16. dubna 1991,

–  s ohledem zprávu organizace Amnesty International nazvanou „Nigérie: stále čeká na spravedlnost, stále čeká na změnu. Vláda musí stanovit jako prioritu odpovědnost v severovýchodní oblasti.“

–  s ohledem na zprávu organizace Human Rights Watch o Nigérii z ledna 2016,

–  s ohledem načl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Nigérie, která má obrovské zdroje, je největším hospodářstvím Afriky a nelidnatějším a kulturně nejrozmanitějším národem; vzhledem k tomu, že Nigérie hraje klíčovou úlohu v regionální i africké politice a je hnacím motorem regionální integrace prostřednictvím Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS); avšak vzhledem k tomu, že patří k zemím s největšími nerovnostmi na světě a panuje v ní velmi rozšířená korupce, která zásadně přispívá k hospodářským a sociálním rozdílům, a její bezpečnost ohrožuje násilná extremistická skupina Boko Haram;

B.  vzhledem k tomu, že vojenská diktatura, korupce, politická nestabilita a špatná správa jsou příčinou nedostatečných investic do infrastruktur, vzdělání a sociálních služeb v zemi, a vzhledem k tomu, že tato situace dále oslabuje sociální a hospodářská práva v Nigérii;

C.  vzhledem k tomu, že více než 6 z 10 obyvatel Nigérie žije z méně než 2 USD na den; vzhledem k tomu, že tato extrémní chudoba je ještě palčivější v severních státech, které jsou nejméně rozvinutými regiony v zemi; vzhledem k tomu, že tato chudoba přispívá přímo k sociálním rozdílům, náboženské nesnášenlivosti a regionálním sporům; vzhledem k tomu, že Giniho koeficient v Nigérii dramaticky vzrostl a v roce 2010 dosáhl hodnoty 48,8;

D.  vzhledem k tomu, že organizace Transparency International v roce 2015 zařadila Nigérii v indexu vnímání korupce na 136. místo ze 175 zemí; vzhledem k tomu, že podle některých odhadů dochází každoročně k odcizení nigerijské ropy v hodnotě 3 až 8 miliard USD;

E.  vzhledem k tomu, že i když se v březnu 2015 pokojnou cestou ujal moci prezident Buhari, jsou mír a stabilita v Nigérii ohrožovány vlnou útoků, zabíjení a únosů, jichž se dopouští násilná extremistická skupina Boko Haram, a upadajícím hospodářstvím, které je postiženo nízkými světovými cenami ropy, slabými politickými institucemi, neúspěšným bojem proti korupci a nevyřešenými konflikty v deltě Nigeru a v centrální oblasti země;

F.  vzhledem k tomu, že v roce 204 a 2015 zabila organizace Boko Haram nejméně 8 200 civilních obyvatel; vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo vysídleno více než 2,6 milionu osob a důsledky vzpoury Boko Haram měly dopad na více než 14,8 milionu osob;

G.  vzhledem k tomu, že terorismus představuje globální hrozbu, avšak schopnost mezinárodního společenství vyvíjet spolupráci s nigerijskými orgány zaměřenou na boj proti organizaci Boko Haram závisí na plné důvěryhodnosti, odpovědnosti a transparentnosti nové vlády; vzhledem k tomu, že skutečnost, že vláda nevymýtila beztrestnost za válečné zločiny na nejvyšší úrovni, představuje nadále jeden z hlavních problémů v této zemi; vzhledem k tomu, že prezident Buhari přislíbil, že zahájí v těchto věcech vyšetřování;

H.  vzhledem k tomu, že cílem skupiny Boko Haram je vytvořit v Nigérii čistě islámský stát, včetně zavedení trestních soudů podle práva šaría v celé zemi, a zakázat západní vzdělání; vzhledem k tomu, že organizace Boko Haram unáší ženy a dívky, aby je využila při sebevražedných útocích; vzhledem k tomu, že při nedávných bombových útocích, včetně útoku ze dne 16. března, ze dne 11. února a ze dne 31. ledna 2016 v severovýchodní Nigérii, zahynulo nespočetné množství lidí;

I.  vzhledem k tomu, že sexuální násilí, násilí na základě pohlaví a násilí vůči lesbickým osobám, gayům, bisexuálním, transgenderovým a intersexuálním osobám (LGBTI) je v neklidných regionech severovýchodní Nigérie velmi rozšířené, a vzhledem k tomu, že situace v oblasti základních práv, jako je vzdělávání mladých dívek a žen, sociální spravedlnost a spravedlivé rozdělení státních příjmů v rámci společnosti, se stejně jako situace v oblasti boje proti korupci dramaticky zhoršuje;

J.  vzhledem k tomu, že ve dnech 14.–15. dubna 2014 unesla organizace Boko Haram ze školy v Chiboku na severovýchodě Nigérie asi 270 školaček, a vzhledem k tomu, že většina dívek se stále pohřešuje; vzhledem k tomu, že o jejich dalším osudu nejsou žádné přesné informace, i když existují obavy, že byly přinuceny ke sňatkům s povstalci nebo se samy k povstalcům přidaly, že se staly obětí sexuálního násilí nebo byly prodány do otroctví a že dívky, které nebyly muslimkami, byly přinuceny konvertovat k islámu; vzhledem k tomu, že organizace Boko Haram od roku 2009 unesla více než 2 000 žen a dívek, včetně asi 400 osob unesených ve městě Damasak ve státě Borno dne 24. listopadu 2014;

K.  vzhledem k tomu, že nigerijská armáda dne 6. dubna 2016 oznámila, že se v průběhu předchozích tří týdnů vzdalo asi 800 bojovníků; vzhledem k tomu, že od 26. února 2016 nigerijské jednotky během útoků na území okupovaná organizací Boko Haram v horské oblasti mezi Nigérií, Čadem a Kamerunem zachránily 11 595 unesených osob;

L.  vzhledem k tomu, že vážná situace unesených školaček odhalila širší problémy, včetně pravidelných útoků na školy, nedostatku učitelů a naléhavé potřeby mezinárodních finančních prostředků na opravy a přestavbu poničených budov; vzhledem k tomu, že nedostatek vzdělávacích příležitostí znamená, že některé děti se mnoho let nevzdělávají;

M.  vzhledem k tomu, že násilný extremismus organizace Boko Haram nečiní rozdíly a vlny jejího násilí způsobují nesmírné utrpení lidem všech vyznání a etnik; vzhledem k tomu, že v posledním roce údajně vzrostl počet křesťanů zabitých v severní Nigérii;

N.  vzhledem k tomu, že centrální oblast země léta trpí v důsledku hospodářského a politického napětí mezi etnickými a náboženskými společenstvími, přičemž v poslední době násilí rozdmychává boj o moc a přístup k půdě mezi kočovnými a zemědělskými komunitami;

O.  vzhledem k tomu, že odvětví plynu a ropy je v Nigérii i nadále hlavním zdrojem příjmů, i když rozdělení přínosů z hospodářského bohatství země je vysoce nerovnoměrné; vzhledem k tomu, že míra chudoby a nezaměstnanosti v severní Nigérii je mnohem vyšší než v jižních částech země bohatých na ropu; vzhledem k tomu, že podle Světové banky přišla Nigérie od roku 1960 v důsledku korupce o přibližně 400 miliard USD z příjmů z ropy a dalších 20 miliard USD pocházejících z ropy zmizelo z nigerijské státní pokladny v posledních dvou letech;

P.  vzhledem k tomu, že presidentský úřad zřídil zvláštní vyšetřovací komisi s cílem vyšetřit obvinění z porušování lidských práv ze strany bezpečnostních sil, včetně zabíjení, mučení a násilných zmizení;

Q.  vzhledem k tomu, že u nigerijského Senátu v současné době leží k projednání právní předpisy zaměřené na potrestání šíření „nevhodných prohlášení“ prostřednictvím sociálních médií a kritiky vlády či jiných osob v tištěných a elektronických médiích;

1.  vítá pokojné předání moci v Nigérii po prezidentských volbách a vyjadřuje optimismus ohledně vysokých očekávání, pokud jde o ambiciózní reformní program prezidenta Buhariho a jeho vlády;

2.  je hluboce znepokojen významnými sociálními, hospodářskými, politickými a bezpečnostními výzvami, jimž čelí Nigérie, a vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem při řešení korupce, která ničí nigerijskou společnost po celá desetiletí;

3.  uznává, že Nigérie má potenciál stát se hospodářskou a politickou velmocí v Africe, ale její rozvoj brzdí špatná správa ekonomických záležitostí, slabé demokratické instituce a obrovská nerovnost; dále vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby splnily svůj závazek poskytovat komplexní škálu politické, rozvojové a humanitární pomoci na podporu programů na všech úrovních správy, které řeší chudobu, nezaměstnanost mladých lidí a slabé postavení žen;

4.  domnívá se, že boj proti korupci musí být veden nigerijskými orgány, a je přesvědčen, že pokud tak neučiní, bude to znamenat prodloužení doby chudoby, nerovnosti, poškození pověsti, omezení vnějších investic a zmaření životních šancí mladých lidí; dále nabízí svou podporu při zajištění tohoto cíle a při úsilí o zpřetrhání vazby mezi korupčními praktikami a terorismem;

5.  chválí úsilí vynakládané vládou presidenta Buhariho, pokud jde o posílení boje proti korupci a vydání pokynů, aby veškeré finanční transakce vlády procházely přes jeden bankovní účet za účelem sledování výdajů; vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem účinně narušit nezákonné toky finančních prostředků, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem a stimulovat mezinárodní demokratickou spolupráci v daňových otázkách;

6.  vyjadřuje solidaritu s občany Nigérie trpícími teroristickými činy páchanými skupinou Boko Haram, které vedly k tisícům mrtvých a vysídlení více než dvou milionů osob; naléhavě vyzývá nigerijskou vládu, aby učinila veškerá nezbytná opatření pro zajištění ochrany civilního obyvatelstva v souladu se svými regionálními a mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, včetně zahájení úplného, nezávislého a účinného vyšetření těchto zločinů;

7.  důrazně odsuzuje nedávné násilí a útoky páchané skupinou Boko Haram a vyzývá federální vládu, aby chránila obyvatelstvo své země a snažila se vyřešit hlavní příčiny násilí tím, že všem občanům zajistí stejná práva, včetně řešení otázky nerovnosti, kontroly nad úrodnou zemědělskou půdou, nezaměstnanosti a chudoby; odmítá jakákoli násilná odvetná opatření nigerijské armády porušující humanitární právo; vítá však program nigerijské armády „Bezpečný koridor“, jehož účelem je rehabilitovat bojovníky Boko Haram;

8.  vyjadřuje hluboké politování nad masakrem nevinných mužů, žen a dětí, nad znásilňováním, mučením a náborem dětských vojáků a podporuje nigerijské občany v jejich odhodlání bojovat proti všem podobám násilí v jejich zemi;

9.  vyzývá nigerijskou vládu, aby vypracovala komplexní strategii, která by se věnovala základním příčinám terorismu, a aby prošetřila – jak přislíbila – důkazy o tom, že se nigerijská armáda mohla dopustit porušení lidských práv; vítá bezpečnostní summit v Abudži, který se má konat v květnu 2016, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby určily konkrétní, proveditelná řešení pro boj proti terorismu, aniž by obětovaly dodržování lidských práv a demokracie; dále zdůrazňuje význam regionální spolupráce při vypořádání se s hrozbou, kterou představuje skupina Boko Haram;

10.  požaduje, aby bylo pod záštitou OSN zahájeno mezinárodní vyšetřování s cílem stanovit odpovědnost třetích zemí zapojených do organizování a financování teroristických skupin v tomto regionu, jako je organizace Boko Haram;

11.  je přesvědčen, že by druhé výročí únosu školaček z oblasti Čibok dne 14. dubna mělo nigerijské vládě a mezinárodnímu společenství poskytnout nový impuls, aby zajistily jejich okamžité a bezpodmínečné osvobození, jakož i osvobození 400 žen a dětí násilně odvedených z města Damasak v listopadu 2014 a všech ostatních unesených žen a dětí;

12.  vyzývá příslušné orgány, aby zajistily volný přístup k veškerým zdravotnickým službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví žen a dívek;

13.  se znepokojením bere na vědomí útoky na školy v severní Nigérii, které zbavují děti možnosti vzdělání a přináší riziko radikalizace, na níž násilnické extremistické skupiny jako Boko Haram závisí;

14.  konstatuje, že skupina Boko Haram útočí na muslimy, křesťany i příslušníky ostatních vyznání a na osoby bez vyznání bez rozdílu, a odsuzuje nárůst násilí, včetně zaměření na náboženské instituce a věřící;

15.  dále odsuzuje útoky na rolníky a mezietnické konflikty mezi chovateli dobytka a zemědělci v oblasti Middle Belt, zejména ve státech Plateau a Taraba, které se vyznačují závažným porušováním lidských práv a od roku 2014 přinesly smrt tisícům osob;

16.  vyzývá nigerijskou vládu a mezinárodní partnery, aby zvýšily investice zaměřené na prevenci a řešení sporů mezi komunitami zemědělců a pastevců a podpořily spolupráci prostřednictvím společných hospodářských iniciativ a iniciativ v oblasti správy přírodních zdrojů;

17.  vyzývá prezidenta Buhariho, aby zajistil, aby jeho vláda hájila právo Nigerijců svobodně konat pobožnost a širší práva všech občanů, a to v souladu se zákony a ústavou země, a žádá nigerijské náboženské vůdce, aby pomohli bojovat proti extremismu a radikalizaci;

18.  naléhavě žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby byly i nadále věrny svému diplomatickému úsilí v Nigérii, s cílem dosáhnout míru, bezpečnosti, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv; naléhavě je vyzývá, aby i nadále vedly politický dialog s Nigérií podle článku 8 revidované dohody z Cotonou a aby se v této souvislosti věnovaly otázkám souvisejícím s univerzálními lidskými právy, včetně svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo víry a zákazu diskriminace z jakéhokoli důvodu, jak jsou zakotveny ve všeobecných, regionálních a národních nástrojích v oblasti lidských práv;

19.  žádá nigerijské orgány, aby zamítly zákon zakazující neopodstatněné petice a jiné otázky s tím spojené, který v současné době projednává nigerijský Senát, jelikož je tím ohrožena svoboda tisku a svoboda projevu v Nigérii;

20.  vyzývá nigerijskou vládu a regionální orgány, aby upustily od kriminalizace osob LGBTI v Nigérii a zaručily jejich právo na svobodu projevu;

21.  vyzývá nigerijskou vládu, aby přijala naléhavá opatření v deltě Nigeru, včetně opatření s cílem ukončit nezákonné činnosti spojené s těžbou ropy;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi Nigerijské federativní republiky, předsedovi Africké unie, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU, Panafrickému parlamentu a zástupcům Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS).


Ochrana obchodního tajemství před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním ***I
PDF 404kWORD 66k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním (COM(2013)0813 – C7-0431/2013 – 2013/0402(COD))
P8_TA(2016)0131A8-0199/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0813),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0431/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. března 2014(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. prosince 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0199/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. dubna 2016 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2016/943.)

(1) Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 48.


Odhad příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2017
PDF 447kWORD 135k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017 (2016/2019(BUD))
P8_TA(2016)0132A8-0131/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o společném návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu(6),

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka pro předsednictvo o vypracování předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017,

–  s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 96 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 11. dubna 2016,

–  s ohledem na návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 96 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

–  s ohledem na články 96 a 97 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0131/2016),

A.  vzhledem k tomu, že tento proces je druhým úplným rozpočtovým procesem, který se uskutečňuje v tomto novém volebním období, a čtvrtým rozpočtovým rokem víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2017, jak je navržen ve zprávě generálního tajemníka, by se vyznačoval pokračováním a zintenzivněním koncepčního úsilí orgánu o dosahování úspor díky větší efektivnosti ve všech oblastech, kde je to možné, aniž by byla ohrožena kvalita pracovního prostředí poslanců a zaměstnanců;

C.  vzhledem k tomu, že na rok 2017 navrhl generální tajemník čtyři priority, a to bezpečnost a kybernetickou bezpečnost, postupné zrušení odchylky pro irský jazyk, pokračování v opatřeních k posílení postavení poslanců při výkonu jejich mandátu a zatraktivnění Parlamentu pro veřejnost a návštěvníky;

D.  vzhledem k tomu, že v současné politické a bezpečnostní situaci, která je důsledkem teroristických útoků v Evropě, by mělo být výsledkem rozpočtového procesu pro rok 2017 zvýšení bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti Parlamentu;

E.  vzhledem k tomu, že v předběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2017 navrhl generální tajemník rozpočet ve výši 1 910 073 000 EUR, což představuje celkové zvýšení oproti rozpočtu na rok 2016 o 3,9 %, z čehož je 1,7 % považováno za běžné výdaje, a jeho podíl z okruhu V víceletého finančního rámce na období 2014–2020 by činil 19,26 %;

F.  vzhledem k tomu, že v rozmezí let 2017 až 2022 bude postupně zrušena odchylka umožňující nepřekládat všechny úřední dokumenty do irštiny, což bude znamenat, že se do irštiny budou překládat veškeré úřední dokumenty, a ke splnění tohoto nového požadavku na jazykový režim se navrhují mimořádné dodatečné výdaje ve výši 3,7 milionu EUR, což odpovídá 0,2 % celkového zvýšení;

G.  vzhledem k tomu, že k posílení bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti je zapotřebí mimořádných investic navíc ve výši 47,6 milionu EUR, což činí 2,6 % celkového zvýšení;

H.  vzhledem k tomu, že míry inflace od roku 2011 neustále klesají; vzhledem k tomu, že reálná míra inflace v pracovních místech Parlamentu v roce 2015 a v roce 2016 byla nižší než skutečná míra zvýšení jeho rozpočtu;

I.  vzhledem k tomu, že téměř 60 % rozpočtu činí výdaje, které musí být pravidelně valorizovány a které se týkají v převážné většině odměn poslanců a zaměstnanců, které se upravují podle služebního řádu, a smluvních povinností, u nichž dochází k oborově specifické valorizaci, která je obvykle vyšší než standardní míra inflace;

J.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2016(7) zdůraznil, že rozpočet na rok 2015 by měl být postaven na realistickém základě a měl by být v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádného finančního řízení;

K.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Evropského parlamentu jako složky rozpočtového orgánu závisí z velké části na jeho schopnosti mít pod kontrolou své vlastní výdaje;

L.  vzhledem k tomu, že dne 26. října 2015 přijalo předsednictvo nový soubor pravidel pro správu příspěvků na parlamentní asistenci, která zpřísňují požadavky týkající se proplácení smluv s místními asistenty, konkrétně pak vyčleněním nejméně 25 % příspěvku na parlamentní asistenci na pokrytí nákladů souvisejících s akreditovanými asistenty;

Obecný rámec

1.  zdůrazňuje, že podíl rozpočtu Parlamentu na rok 2017 je třeba udržet pod 20 % okruhu V; poznamenává, že výše předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů na rok 2017 tak, jak je stanovena v postoji předsednictva ze dne 9. března 2016, odpovídá 19,26 %, je tedy nižší než konečný podíl v roce 2016 (19,39 %) a je druhým nejnižším podílem v rámci okruhu V za posledních osm let; ještě dále snižuje svůj podíl v okruhu V pro rok 2017 na 19,17 %;

2.  domnívá se však, že s přihlédnutím ke zpomalení ekonomiky v členských státech by neměla být odhadovaná míra inflace pro rok 2017 hlavním kritériem pro zvýšení běžných výdajů;

3.  potvrzuje, že bylo požádáno o mimořádné výdaje na postupné zrušení opatření v rámci dočasné odchylky pro používání irského jazyka stanovených nařízením Rady (ES) č. 920/2005 ze dne 13. června 2005(8), které představují zvýšení oproti roku 2016 o 0,2 %, a na dodatečné potřeby v oblasti bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti, které představují zvýšení oproti roku 2016 o 2,6 %;

4.  připomíná požadavek na 2,6% zvýšení prostředků na bezpečnost a kybernetickou bezpečnost, které by více než zdvojnásobilo prostředky přidělené v roce 2016; naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby poskytl Rozpočtovému výboru transparentním způsobem podrobné informace o stávajících a připravovaných opatřeních ke zvýšení bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti a rozpis nákladů na ně;

5.  schvaluje celý soubor mimořádných výdajů na investice do bezpečnosti v roce 2017 (ve výši 47,6 milionu EUR), a to na základě analýzy předložené předsednictvu v únoru 2016, kterou doplnila prověrka provedená po útocích dne 22. března 2016, a celý soubor mimořádných výdajů spojených s postupným zrušením dočasné odchylky pro používání irského jazyka (ve výši 3,7 milionu EUR);

6.  omezuje zvýšení svých běžných výdajů pro rok 2017, bez dvou výše uvedených souborů mimořádných výdajů, oproti běžným výdajům rozpočtu na rok 2016 na 1,4 % a oproti rozpočtu na rok 2016 jako celku o 0,6 %;

7.  stanoví celkovou výši svého odhadu výdajů a příjmů na rok 2017 na 1 900 873 000 EUR, což odpovídá celkovému zvýšení oproti rozpočtu na rok 2016 o 3,4 %;

8.  zdůrazňuje, že Parlamentu by měly být poskytnuty dostatečné zdroje nezbytné k tomu, aby mohl řádně vykonávat své základní úkoly jako legislativní orgán a rozpočtový orgán; zdůrazňuje, že by se v současné ekonomické situaci mělo s těmito zdroji hospodařit ukázněně, pragmaticky a efektivně; poukazuje na to, že zajištění náležité výše financování Parlamentu je sice pro zajištění fungování evropské demokracie potřebné, důrazně by se však mělo doporučovat úsilí hledat možné úspory a dále zvyšovat efektivnost využívání veřejných finančních prostředků;

9.  zdůrazňuje, že největší díl rozpočtu Parlamentu a jeho každoroční valorizace jsou dány právními a smluvními povinnostmi, které nemůže Parlament během rozpočtového procesu ovlivnit;

Transparentnost, přístupnost a srozumitelnost

10.  vyzývá generálního tajemníka, aby předložil návrh, jak na internetových stránkách Parlamentu prezentovat rozpočet široké veřejnosti s dostatečnou podrobností a srozumitelným a uživatelsky vstřícným způsobem, aby měli všichni občané možnost lépe porozumět činnostem a prioritám Parlamentu a tomu odpovídající struktuře výdajů; domnívá se, že prvním krokem by mohlo být zpřístupnit na internetových stránkách Parlamentu infografiku, která je nyní k dispozici pouze na intranetu;

11.  domnívá se, že pokud jde o rozpočtový proces, jakékoli relevantní informace by měly být členům předsednictva a Rozpočtového výboru ve všech fázích procesu předkládány včas a srozumitelně s nezbytnou mírou podrobnosti a v patřičných rozpisech, aby mohly předsednictvo, Rozpočtový výbor a politické skupiny tyto skutečnosti řádně projednat a vycházet při svých rozhodnutích z komplexního pohledu na stav a potřeby rozpočtu Parlamentu;

12.  zdůrazňuje, že je zapotřebí přesnost a transparentnost, pokud jde o to, jak se z roku na rok vyvíjí rozpočet; domnívá se, že jakkoli jsou některé mimořádné výdaje, jako například na bezpečnost, v rozpočtu na rok 2017 opodstatněné, stále větší používání každoročních mimořádných výdajů je problematické z hlediska rozpočtové kontroly a stability; žádá přesnější definici mimořádných výdajů; je přesvědčen, že v zájmu zodpovědnosti a srovnatelnosti údajů v souhrnném rozpočtu by mělo být provedeno posouzení, zda by měly být mimořádné výdaje zahrnuty do základu pro výpočet procentního rozdílu mezi rozpočty po sobě následujících roků;

13.  opakuje svůj požadavek, aby probíhalo střednědobé a dlouhodobé rozpočtové plánování, včetně jasného rozlišení mezi investicemi a provozními výdaji na chod Parlamentu a na plnění jeho statutárních povinností (včetně výdajů na pronájmy a nabývání nemovitostí), a to v souladu s usnesením ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2016(9), vyzývá proto ke změně formální podoby rozpočtu tak, aby byly jasně rozlišeny výdaje na investice a provozní výdaje;

14.  oceňuje předsednictvo a GŘ ITEC za novou podobu osobních stránek poslanců na oficiálních internetových stránkách Parlamentu, která transparentněji seznamuje se složením a statusem jejich pracovního týmu (byla vytvořena nová kolonka pro asistenty s pododdíly pro asistenty, akreditované asistenty, akreditované asistenty (seskupení), místní asistenty, poskytovatele služeb, osoby pověřené prováděním plateb a stážisty); žádá generálního tajemníka, aby zajistil kontroly nezbytné pro uplatňování nového souboru předpisů pro příspěvky na parlamentní asistenci přijatého předsednictvem dne 26. října 2015;

15.  žádá, aby nejméně jednou za pět let byl rozpočet sestaven na základě skutečných potřeb v jednotlivých položkách, a nikoli systémem uplatňování koeficientů;

Bezpečnost a kybernetická bezpečnost

16.  žádá střednědobé a dlouhodobé rozpočtové plánování, včetně jasných informací o výdajích na bezpečnost a kybernetickou bezpečnost; s ohledem na nedávné události navíc vyzývá předsednictvo, aby aktualizovalo koncepci globální bezpečnosti a co nejrychleji s ní seznámilo Parlament, nejpozději do června 2016;

17.  domnívá se, že jakékoli opatření v této oblasti by mělo vycházet z jednoznačného posouzení toho, jaké jsou potřeby Parlamentu a zda je dané opatření přiměřené vzhledem k hrozícím rizikům; požaduje, aby generální tajemník a předsednictvo předložili Rozpočtovému výboru včas před čtením rozpočtu na rok 2017 v Parlamentu koncepci globální bezpečnosti včetně celkového posouzení hrozících rizik a plánovaných bezpečnostních opatření a také alternativních možností, a to spolu s podrobným odhadem jejich rozpočtových důsledků pro rozpočet na rok 2017 a na roky následující a s jasným rozlišením mezi investicemi a pravidelně se opakujícími výdaji, a aby nastínili plánovaná opatření ke zvýšení bezpečnosti Parlamentu uvnitř i vně jeho budov a dopad těchto opatření na rozpočet na rok 2017; požaduje informace o finančních důsledcích interinstitucionálních dohod o administrativní spolupráci v oblasti bezpečnosti;

18.  žádá generálního tajemníka, aby posoudil, zda je třeba přezkoumat stávající pojistné smlouvy (jimiž jsou kryti poslanci a zaměstnanci) se zřetelem k hrozbě teroristických útoků, a aby v případě potřeby předložil návrhy, jak napravit případné nedostatky;

19.  domnívá se, že bezpečnostní systém mimo prostory Parlamentu by měly i nadále zajišťovat belgické orgány;

Posílení postavení poslanců při výkonu jejich mandátu

20.  bere na vědomí probíhající opatření k posílení postavení poslanců při výkonu jejich mandátu;

21.  vítá rozšíření elektronického portálu pro poslance (e-Portal), žádá nicméně generálního tajemníka, aby se v duchu tzv. „bezpapírové iniciativy“ zlepšila situace, pokud jde o současný systém zasílání tištěných kopií výplatních pásek poslancům, s cílem tento systém v konečném důsledku opustit, a to do konce roku 2017; domnívá se, že e-Portal by měl skýtat tuto možnost poslancům již ve výchozím nastavení, což by přineslo značné úspory času i finančních prostředků;

22.  vítá stále větší kvalitu odborného poradenství a výzkumu poskytovaných poslancům a výborům; připomíná, že s hodnocením účelnosti spolupráce mezi výzkumnou službou Evropského parlamentu (EPRS) a tematickými sekcemi v polovině období bylo počítáno již v době vytvoření EPRS v roce 2013; žádá proto, aby generální tajemník toto hodnocení provedl a předložil Rozpočtovému výboru jeho výsledky do konce roku 2016; domnívá se, že by toto hodnocení mělo obsahovat návrhy, jak zajistit, aby podpora, kterou EPRS poskytuje, co nejlépe odpovídala vývoji v příslušných tematických výborech a současně naplňovala potřeby jednotlivých poslanců a nepřekrývala se s činnostmi tematických sekcí ani nevedla ke konkurenci mezi útvary;

23.  je toho názoru, že by měly být posouzeny potřeby poslanců v jejich volebních obvodech, také s přihlédnutím k rozdílnosti volebních obvodů, aby bylo možno vytvořit poslancům lepší podmínky pro jejich práci ve volebních obvodech; je přesvědčen, že mobilní pracoviště pro poslance a podpora ve volebních obvodech by měly být založeny na posouzení skutečných potřeb a využívání těchto možností a neměly by vyžadovat jakékoli vícenáklady pro Parlament; trvá na tom, že by neměl být poskytován žádný hardware, protože příspěvek na všeobecné výdaje skýtá dostatek zdrojů na pořízení nejmodernějších zařízení; má pochybnosti o tom, že by bylo třeba vytvářet soukromá mobilní pracoviště pro poslance, protože má dojem, že to neodpovídá tomu, jak si poslanci a jejich kanceláře organizují svou práci;

24.  souhlasí s tím, že nástroje IT jsou pro poslance důležitým prostředkem, který jim pomáhá úspěšně plnit úkoly spojené s jejich funkcí; opakuje však, že je nutno dát možnost instalovat si software z otevřených zdrojů, což by umožnilo výrazné úspory na poplatcích za komunikační technologie a zlepšily by se tím pracovní procesy v kancelářích poslanců, přičemž je třeba mít na paměti kybernetickou bezpečnost a zajištění ochrany dat;

25.  požaduje, aby se možnost podepisovat interní dokumenty elektronickým podpisem stala běžnou praxí, a to ve všech případech, jako je podepisování formulářů, písemných prohlášení atd., přičemž je třeba zajistit spolehlivost a bezpečnost; žádá, aby byla posouzena možnost instalovat v mobilních telefonech poslanců EP systém ověřování TAN; je navíc přesvědčen, že by měla být snaha přestat používat faxy a postupně by se mělo od jejich používání zcela upustit na základě rozhodnutí jednotlivých poslanců EP;

26.  vítá novou reformu u doplňujících otázek k písemnému zodpovězení přijatou dne 3. září 2015 Výborem pro ústavní záležitosti, kterou požadoval Rozpočtový výbor při přijímání rozpočtu Parlamentu na rok 2016; žádá generálního tajemníka, aby zavedl nezbytné kontroly uplatňování tohoto nového výkladu; vyzývá Konferenci předsedů, aby provedla posouzení tohoto nového režimu otázek k písemnému zodpovězení, pokud jde o doplňující otázky, a v jeho rámci analyzovala, jaké vzniknou úspory, a aby informovala Rozpočtový výbor o výsledcích tohoto posouzení do srpna 2016, před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2016;

27.  domnívá se, že je záhodno ponechat prostředky pro celkový příděl na výdaje na parlamentní asistenci na rok 2017 ve stejné výši jako na rok 2016, pouze provést jejich právně závaznou valorizaci podle služebního řádu;

28.  je přesvědčen, že současná prezentace parlamentních činností poslanců na internetových stránkách Parlamentu není dostatečně přesná a neodráží skutečné činnosti a zapojení poslanců; navrhuje, aby bylo zrušeno současné používání internetových stránek, které poslance hodnotí a řadí podle různých hledisek, a současně byly zlepšeny informace o aktivitách jednotlivých poslanců na oficiálních internetových stránkách Parlamentu; žádá, aby byla vyhodnocena současná prezentace vysvětlení hlasování a jednominutových projevů, zejména včetně možnosti, aby se uváděly odděleně od vystoupení v plénu, aby byl posouzen přínos vysvětlení hlasování a byly navrženy možné alternativy; očekává, že příslušná pracovní skupina předsednictva, která se touto záležitostí zabývá, předloží svůj pracovní program a svá zjištění Rozpočtovému výboru, jakmile budou k dispozici;

Výdaje poslanců

29.  opakuje svůj požadavek, aby předsednictvo stanovilo přesnější pravidla pro vykazování výdajů, na něž je možné využít příspěvek na všeobecné výdaje, která by mohla zahrnovat nákladově efektivní opatření, jako je povinnost poslanců zveřejňovat přehledy svých výdajů, což již činí stále více poslanců, a současně s touto povinností zjednodušený systém vracení nevyužitých prostředků; opakuje, že by k tomu nemělo být zapotřebí zvyšovat počet pracovníků v sekretariátu Parlamentu;

Politika v oblasti nemovitostí

30.  připomíná, že střednědobá strategie v oblasti nemovitostí, kterou přijalo předsednictvo v roce 2010, se právě reviduje; lituje toho, že předsednictvo ještě neukončilo projednávání střednědobé strategie v oblasti nemovitostí; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil Rozpočtovému výboru novou střednědobou strategii v oblasti nemovitostí co nejdříve a nejpozději do srpna 2016 před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2016;

31.  žádá předsednictvo, aby předložilo dlouhodobou strategii pro budovy Parlamentu; znovu opakuje, že k dlouhodobým investicím, jako jsou stavební projekty Parlamentu, je třeba přistupovat obezřetně a transparentně; trvá na nutnosti zajistit přísné řízení nákladů, plánování projektů a dohled; znovu vyzývá k tomu, aby byl rozhodovací proces v souvislosti s politikou v oblasti nemovitostí transparentní a vycházel z včas poskytovaných informací, s patřičným přihlédnutím k článku 203 finančního nařízení; je přesvědčen, že jedním ze zdrojů zkušeností pro tuto dlouhodobou strategii by měla být zpráva o důvodech zpoždění a zvýšených nákladů u Domu evropských dějin;

32.  žádá, aby se v rozpočtu věrným způsobem promítala situace souboru budov Parlamentu; v této souvislosti žádá, aby byly náklady na budovu KAD jasně uvedeny v rozpočtu Parlamentu v konečném znění a aby v budoucnu byly všechny investice do nemovitostí zapsány do rozpočtu, aby nemuselo docházet ke sběrným převodům;

33.  je toho názoru, že v současné ekonomické situaci by bez předchozí konzultace s Rozpočtovým výborem a jeho souhlasu neměly být zahajovány žádné další projekty zřizování Parlamentarií;

34.  navrhuje proto, aby byla od roku 2018 zavedena samostatná položka pro investice do staveb budov, u které by byly vzaty za základ pro výši prostředků v roce 2018 finanční prostředky, které se navrhují v roce 2017 na mimořádné výdaje;

35.  s ohledem na mimořádné okolnosti v roce 2017, které vyžadují značné investice do bezpečnostní infrastruktury, navrhuje použít veškeré prostředky, které nebudou ke konci roku 2017 vyčerpány, k úhradě výdajů na výstavbu budovy KAD, aby nemusel Parlament platit bankám maximální výši úroků z úvěrů, které je třeba uzavřít k financování této stavby;

36.  žádá více informací o aktuálním stavu projektu renovace budovy PHS; požaduje, aby byla zahájena studie týkající se renovace a aby ji projednalo předsednictvo; očekává, že při stanovování harmonogramu renovace vezme předsednictvo v úvahu nutnost zdravých a bezpečných pracovních podmínek; žádá, aby předsednictvo informovalo Rozpočtový výbor o všech krocích, co nejdříve to bude možné; v této souvislosti vyzývá předsednictvo, aby položilo základy k přeměně budovy PHS na objekt, který bude příkladem nejmodernějších možností z hlediska energetické účinnosti, a aby urychleně přikročilo k modernizaci budovy;

37.  vyzývá příslušné místopředsedy, aby předložili Rozpočtovému výboru zprávu o průběhu prací na budově KAD;

38.  domnívá se, že strukturální a organizační reformy s cílem dosáhnout větší efektivnosti, environmentální udržitelnosti a účinnosti by měly dále pokračovat důkladným zkoumáním možných synergií a úspor; připomíná, jak výrazných úspor by bylo možno dosáhnout tím, že by měl Parlament pouze jediné pracovní místo namísto současných tří (Brusel, Štrasburk a Lucemburk); zdůrazňuje, že tento proces by měl probíhat, aniž by byla ohrožena vysoce kvalitní legislativní práce Parlamentu, výkon jeho rozpočtových a kontrolních pravomocí nebo kvalita pracovních podmínek poslanců, asistentů a zaměstnanců;

Otázky týkající se zaměstnanců

39.  vítá návrh snížit svůj plán pracovních míst v roce 2017 o 60 míst v souladu s dohodou, k níž dospěl s Radou při jednání o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu dne 14. listopadu 2015;

40.  připomíná, že celkový stav zaměstnanců v politických skupinách by měl být vyňat z cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % v souladu s rozhodnutími přijatými pro rozpočtové roky 2014, 2015 a 2016;

41.  podporuje dodatečná pracovní místa potřebná pro překlad a tlumočení do irského jazyka; vyjímá tato dodatečná místa z cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % v souladu s doporučením Komise; žádá generálního tajemníka, aby konzultoval s irskými poslanci, jak by bylo možno používání irského jazyka racionalizovat, aniž by byla ohrožena práva, která jsou poslancům zaručena;

42.  podporuje zavedení tlumočení do mezinárodního znakového jazyka u všech rozprav v plénu, aby byly alespoň tyto rozpravy skutečně přístupné všem evropským občanům;

43.  vítá pokrok, jehož se podařilo dosáhnout při snaze o zvýšení efektivnosti překladu a tlumočení; je si vědom kvality a přidané hodnoty služeb tlumočníků; žádá, aby byla v brzké době uzavřena životaschopná dohoda mezi generálním tajemníkem a zástupci tlumočníků, v níž by se snoubily pracovní podmínky vysoké kvality s efektivním řízením této činnosti, aby nevznikaly situace nárazově neúměrně dlouhé pracovní doby a celkové nejistoty mezi tlumočníky, a to s přihlédnutím k sociálním právům; žádá generálního tajemníka, aby předložil další návrhy směřující k racionalizaci, například na větší míru překladů a tlumočení na požádání, zejména u činností meziskupin v Evropském parlamentu; domnívá se, že systém jazykových profilů, který se používá od října 2014 u pozměňovacích návrhů ve výborech, je příkladem zefektivnění, která lze provést a která lze ještě dále prohlubovat; zastává názor, že tlumočení a překlad jsou základními součástmi evropské demokracie, které je otevřena všem, a žádá proto, abychom nepřistupovali na žádnou reformu, kterou by utrpěla maximální přístupnost činností a dokumentů Parlamentu co nejširšímu okruhu zájemců;

44.  vyzývá předsednictvo, aby vyhodnotilo a v případě nutnosti revidovalo předpisy upravující postavení stážistů a aby mimo jiné zavedlo minimální odměnu a sjednotilo cenové nabídky v případě stravování pro všechny stážisty jak ve správě Parlamentu, tak v kancelářích poslanců, aby bylo zajištěno rovné zacházení a byla chráněna sociální práva stážistů;

45.  vyzývá předsednictvo, aby revidovalo předpisy pro úhradu výdajů na služební cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu, pokud jde o výdaje akreditovaných asistentů, a sjednotilo je s předpisy vztahujícími se na všechny ostatní zaměstnance;

46.  je toho názoru, že by měl být zaveden třetí postup umožňující ukončit smlouvu mezi poslancem a asistentem vzájemnou dohodou;

Služby řidičů / mobilita

47.  má výhrady vůči návrhu internalizovat službu řidičů tak, že externího poskytovatele této služby nahradí Parlament svými smluvními zaměstnanci, což bude znamenat okamžité výdaje navíc ve výši zhruba 3,7 milionu EUR; domnívá se, že jako o alternativní možnosti by se mělo uvažovat o dobře koncipované externí smlouvě uzavřené podle platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek, v níž by byl externí poskytovatel služeb jednoznačně povinen převzít odpovědnost za bezpečnost a za ověření spolehlivosti řidičů a také za důstojné pracovní podmínky a mzdu; uvažoval by o internalizaci, pouze pokud náklady s ní spojené nepřekročí náklady stávajícího systému a pokud umožňuje důstojné pracovní podmínky a mzdu pro řidiče, větší rovnováhu zastoupení mužů a žen v jejich řadách a používání ekologičtějších vozidel; žádá, aby před přijetím jakéhokoli rozhodnutí byly poskytnuty Rozpočtovému výboru podrobné informace;

48.  žádá generálního tajemníka, aby vedl konzultace s belgickými orgány s cílem zajistit snadný přístup k novému vlakovému spojení mezi železniční stanicí Brussels-Luxembourg a letištěm Zaventem a jeho celkové optimální využívání, což by mohlo zahrnovat i akceptování průkazů poslanců namísto nynějšího systému laissez passer;

49.  je přesvědčen, že ve vozovém parku by měla být nákladově efektivnější, spotřebou úspornější a bezpečnější vozidla; zdůrazňuje skutečnost, že by pro cesty na letiště a z letiště mělo být upřednostňováno používání minivanů a autobusů s odjezdem ve stanovené časy; žádá generálního tajemníka, aby podal zprávu o možnosti úplného přechodu na elektrický pohon do konce tohoto desetiletí;

50.  žádá generálního tajemníka, aby s cestovní kanceláří Parlamentu vedl jednání; vyzývá cestovní kancelář, aby ve větší míře prováděla srovnávání cen; žádá cestovní kancelář, aby při rezervacích aktivně usilovala o levnější jízdenky či letenky a aby obecně nabízela výhodnější ceny pro poslance a všechny kategorie zaměstnanců, přičemž musí být zajištěny vyhovující podmínky pro změny či zrušení rezervace jízdenek nebo letenek;

Komunikace

51.  požaduje výsledky hodnocení ex post, jehož předmětem byla celková strategie a metodika informační a komunikační kampaně v roce 2014 (zpráva o tomto hodnocení měla být podle očekávání k dispozici do druhého pololetí roku 2015);

52.  připomíná generálnímu tajemníkovi, aby podal Rozpočtovému výboru zprávu o vyhodnocení kampaně před volbami do Parlamentu v roce 2014 a také o účinnosti komunikačních opatření Parlamentu zaměřených na širokou veřejnost;

53.  oceňuje úlohu informačních kanceláří Evropského parlamentu při zvyšování informovanosti o činnostech Parlamentu a Unie obecně; je přesvědčen, že i u informačních kanceláří Parlamentu by měla být plánována opatření ke zefektivnění činnosti; domnívá se, že informační kanceláře Parlamentu by být měly v co nejvíce případech umístěny v téže budově a sdílet stejné kancelářské služby jako zastoupení Komise; požaduje vyhodnocení cílů, úkolů a výkonnosti informačních kanceláří Parlamentu, na jehož základě by měly být vytyčeny priority;

54.  požaduje, aby byla posouzena možnost užší spolupráce s ARTE ve Štrasburku s cílem vytvořit evropský mediální hub pro účely vzdělávání mladých novinářů.

55.  žádá generálního tajemníka, aby předložil zprávu o podnicích a organizacích, kterým byl poskytnut přístup do Evropského parlamentu, aby zde mohly konat fóra související s jejich činnostmi; žádá generálního tajemníka, aby zachovával rovnováhu mezi různými odvětvími a různými typy organizací, jimž je poskytnut přístup do Evropského parlamentu;

Další otázky

56.  naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby předložil podrobnou zprávu o plnění administrativních částí dohod o spolupráci mezi Parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem a na jejím základě koncipoval možná ujednání o další administrativní spolupráci v oblastech, jako je logistika, infrastruktura nebo bezpečnost;

57.  naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby objasnil situaci kolem současné správy parlamentní posilovny a o současném využívání zaměstnanců Parlamentu v tomto ohledu; žádá dále podrobné informace o současném stavu probíhajícího soudního sporu a o možnostech, které jsou na stole, aby byla zajištěna efektivní a nákladově účelná správa posilovny v budoucnosti;

58.  domnívá se, že lze dosáhnout dalších úspor u výdajů na nábytek, soudí totiž, že zvýšení o 3 589 832 EUR pro rok 2016 a podobné zvýšení pro rok 2017 vzhledem ke zvýšení o 2 415 168 EUR v roce 2015 má k uměřenosti daleko;

59.  vítá omezenější a účelnější používání přepravních kontejnerů (cantines); doporučuje společné využívání těchto kontejnerů při cestách do Štrasburku;

60.  žádá generálního tajemníka, aby bezezbytku naplňoval ducha i literu nového finančního nařízení, pokud jde o ekologické a ekonomicky efektivní zadávání veřejných zakázek, tím, že bude v tomto směru posílena strategie Parlamentu pro zadávání veřejných zakázek;

61.  podněcuje k tomu, abychom dále pokračovali ve snaze o úspory energie, zejména pokud jde o osvětlení a vytápění budov, neboť diskuse o rozpočtu na rok 2016 ukázaly, že je v tomto směru stále prostor ke zlepšení;

62.  podněcuje k většímu prosazování zdravé a organické stravy; žádá proto dále předsednictvo, aby posoudilo možnosti, jak zajistit zdravou stravu, nejen pokud jde o diverzifikaci služeb, ale také – a především – pokud jde o zajištění čerstvého ovoce a zeleniny za příznivější ceny;

o
o   o

63.  přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2017;

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0376.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0407.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0172.
(8) Úř. věst. L 156, 18.6.2005, s. 3.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0172.


Zpráva o Turecku za rok 2015
PDF 475kWORD 159k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o zprávě o Turecku za rok 2015 (2015/2898(RSP))
P8_TA(2016)0133B8-0442/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise o Turecku za rok 2015 (SWD(2015)0216),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. prosince 2015 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení a na předchozí příslušné závěry Rady a Evropské rady,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. listopadu 2015 o strategii rozšíření EU (COM(2015)0611),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/157/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckou republikou („přístupové partnerství“) a na předchozí rozhodnutí Rady o přístupovém partnerství z let 2001, 2003 a 2006,

–  s ohledem na společné prohlášení vydané po summitu EU-Turecko, jenž se konal dne 29. listopadu 2015, a na akční plán EU-Turecko,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 o stém výročí genocidy Arménů(1),

–  s ohledem na mezivládní konferenci konanou dne 14. prosince 2015, během níž byla oficiálně otevřena kapitola 17 o hospodářské a měnové politice,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 10. února 2010 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2009(2), ze dne 9. března 2011 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2010(3), ze dne 29. března 2012 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2011(4), ze dne 18. dubna 2013 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2012(5), ze dne 13. června 2013 o situaci v Turecku(6), ze dne 12. března 2014 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2013(7), ze dne 13. listopadu 2014 o akcích Turecka, jež vytvářejí napětí ve výlučné ekonomické zóně Kypru(8), ze dne 15. ledna 2015 o svobodě projevu v Turecku (9) a ze dne 10. června 2015 o zprávě Komise o pokroku Turecka za rok 2014(10),

–  s ohledem na výzvu Evropského parlamentu obsaženou v jeho usnesení o zprávě Komise o pokroku Turecka za rok 2014, aby Komise přehodnotila způsob, jakým byla jednání dosud vedena, a zvážila, jak by bylo možné vztahy mezi EU a Tureckem a jejich vzájemnou spolupráci zlepšit a zintenzívnit,

–  s ohledem na rámec pro jednání s Tureckem ze dne 3. října 2005,

–  s ohledem na prohlášení Evropského společenství a jeho členských států ze dne 21. září 2005, v němž je uvedeno, že nezbytnou součástí procesu přistoupení je uznání všech členských států a že Turecko musí v plném rozsahu provést dodatkový protokol k Ankarské dohodě odstraněním všech překážek volného pohybu zboží, aniž by byly dotčeny nebo opomenuty jakékoli závazky,

–  s ohledem na skutečnost, že základním předpokladem pro vstup Turecka do EU je v souladu se závěry ze zasedání Evropské rady z prosince 2006 splnění všech kodaňských kritérií a integrační kapacita EU,

–  s ohledem na článek 46 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP), v němž se smluvní strany zavazují, že se budou řídit konečnými rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve všech sporech, jichž jsou stranami,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na krizi v Sýrii, úsilí o dosažení příměří a mírového urovnání a závazky Turecka, pokud jde o posílení stability a rozvoj dobrých sousedských vztahů prostřednictvím intenzivního úsilí o vyřešení zbývajících bilaterálních otázek, sporů a konfliktů se sousedními zeměmi o území, námořní hranice či vzdušný prostor v souladu s Chartou OSN a hodnotami a zásadami, na nichž je EU založena,

–  s ohledem na skutečnost, že ústřední roli v procesu jednání hraje dodržování zásad právního státu, a to včetně oddělení pravomocí, demokracie, svobody projevu, lidských práv, práv menšin a svobody náboženského vyznání,

–  s ohledem na schválení 3 miliard EUR určených na řízení uprchlické krize v Turecku, z čehož 1 miliarda má být vyčleněna z rozpočtu EU a zbytek má pocházet od členských států,

–  s ohledem na práci Kati Piriové jako stálé zpravodajky pro Turecko ve Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 3. října 2005 byla zahájena přístupová jednání s Tureckem a že zahájení takových jednání je výchozím bodem dlouhodobého procesu s otevřeným koncem založeného na nestranných a přesně vymezených podmínkách a závazku k provádění reforem;

B.  vzhledem k tomu, že EU by vzhledem k transformačnímu potenciálu přístupových jednání a procesu rozšíření měla být záštitou reforem v Turecku;

C.  vzhledem k tomu, že podle závěrů ze zasedání Evropské rady z prosince 2006 je třeba, aby byla splněna veškerá kodaňská kritéria a dodržena integrační kapacita EU; vzhledem k tomu, že se Turecko zavázalo k plnění kodaňských kritérií, provedení náležitých a účinných reforem a postupnému sbližování s acquis EU; vzhledem k tomu, že tuto činnost je třeba vnímat jako příležitost k tomu, aby Turecko posílilo své instituce a pokračovalo v procesu demokratizace a modernizace;

D.  vzhledem k tomu, že ústřední roli v procesu jednání hraje dodržování zásad právního státu, a to včetně oddělení pravomocí, svobody projevu a sdělovacích prostředků, lidských práv a demokracie, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, dobrých sousedských vztahů, náboženské svobody, práva na sdružování a pokojný protest, práv menšin, práv žen a potlačování diskriminace zranitelných skupin, jako jsou Romové, osoby se zdravotním postižením a lesbické, homosexuální, bisexuální, transsexuální a intersexuální osoby (LGBTI);

E.  vzhledem k tomu, že pokud jde o politická kritéria, se tempo reforem zpomalilo a v oblasti svobody projevu a svobody shromažďování došlo k podstatnému zhoršení situace,

F.  vzhledem k tomu, že Turecko se stále řadí mezi země s nejvyšším počtem vězněných novinářů na světě,

G.  vzhledem k tomu, že podle hodnocení svobody tisku a sdělovacích prostředků, které provádí organizace Freedom House, se Turecko stále řadí mezi země, kde svoboda tisku neexistuje a svoboda internetu je pouze částečná;

H.  vzhledem k tomu, že vnitřní i vnější bezpečnostní situace v Turecku se rychle zhoršuje;

I.  vzhledem k tomu, že Turecko čelilo v Diyarbakiru, Surucu, Ankaře a Istanbulu řadě teroristických útoků, jež jsou připisovány tzv. Islámskému státu v Iráku a Levantě (ISIL)/DÁ'IŠ a při nichž přišlo o život celkem 150 nevinných osob;

J.  vzhledem k tomu, že ruské bombardování Aleppa a dalších částí Sýrie vede k tomu, že v Turecku hledá ochranu vysoký počet dalších uprchlíků;

K.  vzhledem k tomu, že EU a Turecko se dohodly na oživení procesu jednání a intenzivně spolupracují v oblasti migrace;

L.  vzhledem k tomu, že obyvatelé Turecka projevují obdivuhodnou pohostinnost vůči velkému počtu uprchlíků žijících mezi nimi; vzhledem k tomu, že podle UNHCR Turecko poskytuje útočiště největšímu počtu uprchlíků na světě zahrnujícímu asi 2,7 milionu registrovaných uprchlíků ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu;

M.  vzhledem k tomu, že turecké orgány nesouhlasily s opětovným otevřením ortodoxního semináře na ostrově Heybeliada;

I.Současný stav vztahů mezi EU a Tureckem

1.  s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace, takže se země neustále vzdaluje od splnění kodaňských kritérií, která by měly kandidátské země splňovat;

2.  zdůrazňuje, že Turecko je pro EU klíčovým strategickým partnerem a že aktivní přístupová jednání vedená v dobré víře by vytvořila vhodný rámec pro to, aby byl plně využit potenciál vztahů mezi EU a Tureckem; bere na vědomí oživení procesu jednání ze strany EU a doufá, že otevřením jednotlivých kapitol bude moci být dosaženo konkrétního pokroku; vyzývá v této souvislosti Turecko k dosahování konkrétního pokroku a prokazování skutečného odhodlání; opakuje svou výzvu Komisi, aby přehodnotila způsob, jakým bylo jednání dosud vedeno, a zvážila, jak by bylo možné vztahy mezi EU a Tureckem a jejich vzájemnou spolupráci zlepšit a zintenzívnit; je rozhodně pro to, aby častěji probíhaly strukturované politické dialogy na vysoké úrovni týkající se klíčových otázek společného zájmu, jako jsou migrace, boj proti terorismu, energetika, hospodářství a obchod;

3.  je přesvědčen o tom, že odložení zprávy Komise o pokroku za rok 2015 až na období po tureckých volbách konaných v listopadu 2015 bylo špatným rozhodnutím, neboť vyvolává dojem, že EU chce mlčet v otázkách porušování základních práv výměnou za spolupráci turecké vlády v oblasti uprchlíků; žádá Komisi, aby se zavázala, že bude zveřejňovat roční zprávy o pokroku v souladu s konkrétním a pevně stanoveným harmonogramem; vyzývá Komisi i Radu, aby bez ohledu na jiné zájmy nepřehlížely vnitřní vývoj v Turecku a jednoznačně se stavěly za dodržování zásad právního státu a základních práv v Turecku, jak je stanoveno v kodaňských kritériích;

4.  bere na vědomí výsledky parlamentních voleb, které se konaly dne 1. listopadu 2015, a sestavení nové vlády; opakuje svou výzvu ke snížení 10% volebního prahu a vyzývá k transparentnímu financování politických stran a volebních kampaní; oceňuje, že se do voleb aktivně zapojili dobrovolníci z řad občanské společnosti a že bylo dosaženo vysoké volební účasti; odsuzuje však zastrašování a pronásledování sdělovacích prostředků a diskriminaci opozičních stran v rámci předvolební kampaně ve sdělovacích prostředcích, atmosféru násilí a zastrašování, kterou poznamenaly především útoky na jednotlivé kandidáty a opoziční stranické kanceláře, zejména Lidové demokratické strany (HDP), stejně jako intenzivní politickou polarizaci; vítá skutečnost, že Velké národní shromáždění Turecka se díky posledním dvěma volbám a navzdory 10% volebnímu prahu více otevřelo menšinovým skupinám;

5.  vyzývá k modernizaci celní unie a rozšíření její působnosti do nových oblastí, včetně zemědělských produktů, služeb a veřejných zakázek; bere na vědomí, že příslušná jednání by měla být zahájena v druhé polovině roku 2016; připomíná, že celní unie může dosáhnout svého plného potenciálu, pouze pokud Turecko plně provede dodatkový protokol ve vztahu ke všem členským státům; je toho názoru, že v rámci budoucích dohod o volném obchodu uzavíraných mezi EU a třetími stranami, a to zejména v rámci jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství, by měly být zohledněny i zájmy Turecka; vyzývá ke zlepšení volného pohybu osob a k posílení mezikulturních výměn;

6.  s potěšením konstatuje, že v roce 2015 došlo k posílení politického dialogu mezi EU a Tureckem v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a k pokroku ve slaďování postojů Turecka s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady; lituje, že Turecko nesladilo svůj postoj s rozhodnutím Rady ohledně nezákonné anexe Krymu Ruskou federací a událostí na východní Ukrajině, včetně omezujících opatření;

7.  opakuje, že Turecko by mělo v souladu s ustanoveními rámce pro jednání i nadále slaďovat svou zahraniční politiku se zahraniční politikou EU; považuje za zásadní prohlubovat výměnu informací o zahraničně-politických otázkách a vybízí tureckého ministra zahraničních věcí k účasti na zasedáních Rady pro zahraniční věci, kdykoli to bude zapotřebí; připomíná strategický význam Turecka jakožto klíčové tranzitní země pro energetickou bezpečnost EU; přikládá značnou důležitost rychlému rozvoji spolupráce v oblasti energetiky a rozšíření energetického tranzitního koridoru přes Turecko do Evropské unie;

8.  opakuje, že je třeba posilovat dobré sousedské vztahy, které tvoří základní součást rámce pro jednání a jsou jedním za základních prvků procesu rozšíření; vyzývá v této souvislosti Turecko, aby zvýšilo své úsilí o vyřešení dosud otevřených bilaterálních otázek, včetně nevypořádaných právních závazků a neurovnaných sporů ohledně pozemních a mořských hranic a ohledně vzdušného prostoru se svými nejbližšími sousedy, v souladu s ustanoveními Charty OSN a mezinárodním právem; vyzývá tureckou vládu k podpisu a ratifikaci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS); důrazně žádá tureckou vládu, aby přestala narušovat řecký vzdušný prostor a teritoriální vody a zastavila přelety tureckého vojenského letectva nad řeckými ostrovy; vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyla odvolána hrozba casus belli, kterou vyhlásilo Velké národní shromáždění Turecka vůči Řecku; naléhavě vyzývá Turecko a Arménii, aby normalizovaly své vztahy a navázaly diplomatické vztahy bez jakýchkoli podmínek, a požaduje, aby byly otevřeny turecko-arménské hranice, což může vést ke zlepšení vzájemných vztahů, s důrazem na přeshraniční spolupráci a hospodářskou integraci;

II.Dodržování zásad právního státu, demokracie, lidských práv a základních svobod

9.  zastává názor, že má-li se Turecko po vzoru EU přihlásit k zásadám právního státu a základním hodnotám, je nezbytně nutné, aby co nejdříve proběhly reformy v oblasti soudnictví a základních práv a v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti; aniž jsou dotčeny postoje členských států, vyzývá Radu EU, aby jakmile budou oficiálně splněna kritéria pro zahájení jednání, navrhla otevření kapitol 23 (soudnictví a základní práva) a 24 (spravedlnost, svoboda a bezpečnost) a aby zajistila, že reformní proces v Turecku bude utvářen na základě hodnot a standardů EU; vyzývá Turecko, aby plně spolupracovalo s Radou Evropy a Benátskou komisí v oblasti reformy soudnictví;

10.  vyjadřuje politování nad závažným zhoršením situace, k němuž došlo za poslední dva roky v Turecku v oblasti svobody slova, projevu a názoru, a to v internetovém prostředí i mimo ně, což tuto zemi řadí na 149. místo ze 180 zemí v rámci Indexu světové svobody tisku (World Press Freedom Index), který vypracovává organizace Reportéři bez hranic; připomíná, že podle vlastních údajů tureckých orgánů je Turecko zemí, která drží rekord v nejvyšším počtu uvězněných novinářů; znovu opakuje, že svoboda přesvědčení, projevu a slova včetně nezávislých sdělovacích prostředků jsou klíčovou součástí evropských hodnot; vítá rozhodnutí ústavního soudu, že práva Cana Dündara a Erdema Güla byla porušena; připomíná, že je stále ještě čeká soudní proces a státní žalobci pro ně požadují několikanásobné doživotní tresty, vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím vyloučit ze soudního procesu veřejnost a vyzývá k tomu, aby byla tvrzení novináře týkající se přepravy zbraní do Sýrie důkladně a objektivně prošetřena; odsuzuje nedávná prohlášení tureckého prezidenta namířená proti ústavnímu soudu; vyzývá k okamžitému propuštění uvězněných novinářů a vybízí evropské diplomaty, aby nadále důkladně monitorovali všechny trestněprávní případy vedené proti novinářům; vyjadřuje politování nad osobními útoky vedoucích vládních představitelů namířenými proti novinářům a oponentům a narůstajícími autoritářskými tendencemi nejvyšších představitelů Turecka; naléhavě vyzývá Turecko, aby zasáhlo proti zastrašování novinářů ve všech podobách – zejména aby prošetřilo všechny fyzické útoky a hrozby vůči novinářům a aktivně bránilo útokům na sdělovací prostředky, ale také aby uvolnilo napjaté politické ovzduší, které vytváří prostředí omezující svobodu projevu ve sdělovacích prostředcích i na internetu;

11.  bere na vědomí Index vnímání korupce za rok 2015, který zveřejnila organizace Transparency International dne 27. ledna 2016, z něhož vyplývá, že v loňském roce došlo v Turecku k nárůstu korupce a Turecko se nyní řadí na 66. místo; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby turecká vláda vyslala zřetelný a jednoznačný signál, že její úmysly v boji proti korupci na všech úrovních moci jsou skutečné;

12.  připomíná, že boj proti korupci by měl být jednou z priorit Turecka; vyzývá proto Turecko, aby aktualizovalo svou strategii boje proti korupci a akční plán, zřídilo nezávislý protikorupční orgán a vedlo věrohodné záznamy o vyšetřování, stíhání a vynášení rozsudků v případech korupce, včetně případů na vysoké úrovni;

13.  požaduje, aby byla obnovena nezávislost sdělovacích prostředků holdingu Koza İpek a mediální skupiny Feza, aby z jejich správních rad byli odvoláni všichni zástupci státních orgánů a aby desítky propuštěných pracovníků, kteří vyjádřili svou nespokojenost s převzetím sdělovacích prostředků vládou, byli jmenováni zpět do svých funkcí a aby byla stažena obvinění z terorismu, která proti nim byla vznesena;

14.  odsuzuje násilné a nezákonné převzetí několika tureckých novin, nedávno například deníku Zaman, vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím společnosti Digiturk zastavit přenášení televizních kanálů, které je údajně motivováno mimo jiné politickými důvody; vyzývá tureckou vládu, aby upustila od politického a ekonomického nátlaku na nezávislé sdělovací prostředky; důrazně odsuzuje slovní a fyzické útoky na novináře a skutečnost, že se proti nim stále častěji využívají právní předpisy upravující pomluvu a boj proti terorismu; všímá si zákazů týkajících se obsahu u online i offline zpravodajství a blokování internetových stránek, zejména sociálních sítí, což vede novináře k autocenzuře, neboť se obávají, že kritika úřadů by vyvolala další represálie; je hluboce znepokojen blokováním desítek tisíc internetových stránek, novelou „zákona o regulaci internetových médií“ z března 2015 a pravomocí Ředitelství pro telekomunikace (TIB), které může z celé řady vágních důvodů zablokovat internetové stránky do čtyř hodin; je znepokojen skutečností, že turecký poskytovatel satelitního vysílání Turksat přerušil v pátek 26. února 2016 vysílání IMC TV na žádost ankarského státního zástupce pověřeného vyšetřováním, zda uvedený kanál nepodporuje „teroristickou“ skupinu; vyjadřuje znepokojení nad mimořádně vysokými daňovými pokutami, které jsou ukládány mediálním organizacím; požaduje, aby byla provedena revize zákona o internetu s cílem vytvořit prostředí příznivé pro svobodu projevu na internetu a ochranu soukromí a osobních práv; odsuzuje pokusy o zastrašování a v některých případech dokonce vykázání několika mezinárodních novinářů úředníky turecké vlády; požaduje nezávislé vyšetření vraždy novinářů Nádžího Džarfa, Ibráhíma Abd al-Qádira a Fárise Hammádího z blogu věnovaného Sýrii „Potají vyvražďují Rakku“, k nimž došlo na turecké půdě; rovněž vyjadřuje politování nad vyšetřováním, zatýkáním, odnímáním svobody a pokutami za údajné urážky hlavy státu na základě článku 299 trestního zákoníku; vyzývá tureckou vládu, aby tyto problémy zařadila mezi své priority a neprodleně je řešila s cílem zabezpečit pluralismus v souladu s mezinárodními normami; považuje otevřenou veřejnou diskusi za klíčový prvek zdravé demokracie;

15.  vyzývá tureckou vládu, aby přijala spolehlivý zákon na ochranu údajů a zřídila nezávislý orgán pro ochranu údajů podle evropských standardů a tak vytvořila nezbytné podmínky pro účinnou a účelnou mezinárodní policejní a justiční spolupráci a sdílení informací a současně přispěla ke splnění kritérií pro uvolnění vízového režimu; vyzývá turecké orgány, aby jednoznačně vymezily výjimky z oblasti působnosti uvedeného zákona, zejména pokud jde o zpracování údajů týkajících se zdraví, a aby zavedly postupy jmenování, které zaručí nezávislost členů orgánu pro ochranu údajů;

16.  znovu vyjadřuje své znepokojení v souvislosti s protiteroristickým zákonem, zejména pokud jde o jeho širokou a příliš vágní definici terorismu, organizované trestné činnosti a propagandy, kvůli čemuž je zjevně nemožné určit přesnou povahu těchto trestných činů; trvá na tom, že trestněprávní a protiteroristické předpisy musí být v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), kterou by mělo Turecko plně respektovat a uplatňovat; vyzývá Turecko, aby vytvořilo politické a právní prostředí, které umožňuje nezávislé a nestranné fungování justice, a to i v praxi, aby se nestala nástrojem represe disentu v zemi; vyzývá Turecko, aby provedlo všechny rozsudky evropských soudů; vyjadřuje znepokojení nad četnými případy přeložení, nedobrovolného přemístění a propuštění soudců a státních zastupitelů, které oslabují nezávislost, nestrannost a efektivitu soudnictví a dodržování zásad řádného řízení a oddělení pravomocí; požaduje, aby bylo co nejdříve obnoveno oddělení pravomocí a aby byla přijata smysluplná opatření s cílem zajistit úplnou nezávislost soudnictví; vyjadřuje politování nad zneužíváním výkonu spravedlnosti ve prospěch některých politiků, k čemuž v Turecku od korupčního skandálu odhaleného v roce 2013 běžně dochází; zdůrazňuje, že je nutné omezit roli a vliv výkonné moci ve Vysoké radě soudců a státních zástupců a že je třeba přijmout dostatečné záruky proti přemisťování soudců proti jejich vůli;

17.  připomíná, že mimořádný hospodářský růst Turecka během posledního desetiletí vedl k nebývale prudkému růstu v oblasti bydlení a infrastruktury, často na úkor zájmu na ochraně a zachování životního prostředí; vyjadřuje znepokojení zejména nad nejrůznějšími megaprojekty v zemi a důrazně apeluje na vládu, aby nechala vypracovat posouzení dopadů na životní prostředí a posouzení sociálních dopadů a do přípravy návrhů projektů řádně zapojovala místní obyvatelstvo, aby bylo možné v co největším rozsahu zabránit dlouhodobě nepříznivým účinkům urbanizace, zabírání ploch a poškozování životního prostředí;

18.  zastává názor, že proces ústavní reformy by měl vyústit v sekulární, pluralistickou a tolerantní společnost podporující začlenění; zdůrazňuje, že nová ústava by měla být založena na širokém konsensu napříč politickým spektrem a celou společností, přičemž je nutné plně dodržovat práva menšin bez ohledu na jejich kulturní nebo náboženský původ, což vytvoří pevný základ pro základní práva a právní stát; naléhavě vyzývá Turecko, aby plně dodržovalo zásady právního státu a základní práva a svobody, zejména svobodu náboženských a etnických menšin; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla přijata komplexní protidiskriminační právní úprava, která by mimo jiné zakazovala diskriminaci a nenávistné slovní projevy na základě etnické příslušnosti, náboženského vyznání, sexuální orientace, pohlaví nebo pohlavní identity, a aby byl zákaz takové diskriminace zapracován i do nové ústavy; zdůrazňuje, že by to nemělo Turecku bránit, aby občanům přiznávalo zvláštní práva na základě etnického původu, náboženského vyznání nebo jazyka, aby si mohli zachovat svou identitu; v této souvislosti konstatuje, že je nutné podniknout další kroky k řešení problémů, s nimiž se potýkají příslušníci řecké menšiny, zejména v souvislosti se vzděláváním a majetkovými právy; naléhavě vyzývá turecké orgány, aby vůči osobám a orgánům odpovědným za spáchání nenávistně motivovaného trestného činu včetně antisemitismu uplatnily soudní opatření, jak je uvedeno v prohlášení vlády v rámci souboru demokratizačních opatření z roku 2013; odsuzuje pasivní postoj turecké vlády k vážným hrozbám vůči křesťanům a jejich duchovním v sociálních médiích; očekává, že turecká vláda bude zacházet s každým tureckým občanem bez předsudků vůči jeho náboženskému vyznání; vzhledem k tomu, že Turecko má celosvětově největší populaci romské menšiny, vyzývá turecké orgány, aby přijaly konkrétní účinná opatření k dosažení de facto rovných práv pro Romy v turecké společnosti a ke zlepšení jejich situace, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost situaci romských dětí a začleňování romských žen;

19.  vyzývá Turecko, aby v zájmu zajištění souladu s acquis EU pokračovalo v intenzivní spolupráci s Komisí v souvislosti s připravovanými právními předpisy a provedením těch stávajících;

20.  zdůrazňuje, že v souladu s evropskými hodnotami je zapotřebí plně respektovat právo na odlišný životní styl, ať už sekulární, nebo založený na víře, a zachovat oddělení státu a náboženství;

21.  zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v reformách v oblasti svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, a to zejména tím, že bude náboženským komunitám umožněno získat právní subjektivitu, budou odstraněna veškerá omezení týkající se odborné přípravy, jmenování a následnictví duchovních, budou provedeny příslušné rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a doporučení Benátské komise a bude zamezeno veškerým formám diskriminace či překážkám souvisejícím s náboženstvím; vyzývá Turecko, aby respektovalo specifický charakter a význam ekumenického patriarchátu a uznalo jeho právní subjektivitu; znovu opakuje, že je třeba umožnit opětovné otevření semináře na ostrově Chalki a odstranit veškeré překážky bránící jeho řádnému fungování a povolit veřejné užívání církevního titulu ekumenický patriarcha;

22.  vyzývá tureckou vládu, aby zrušila plánovanou výstavbu jaderné elektrárny Akkuyu; upozorňuje, že výstavba je plánována v oblasti ohrožené silnými zemětřeseními, což představuje závažnou hrozbu nejen pro Turecko, ale i pro celou středomořskou oblast; žádá proto tureckou vládu, aby přistoupila k Úmluvě z Espoo, která smluvním stranám ukládá, aby se navzájem informovaly o chystaných rozsáhlých projektech, které by mohly mít významný negativní dopad na životní prostředí v sousedních zemích, a aby tyto projekty vzájemně konzultovaly; žádá tureckou vládu, aby v dalších etapách projektu výstavby jaderné elektrárny Akkuyu spolupracovala s vládami sousedních zemí, jako je Řecko a Kypr, a to přinejmenším formou konzultací;

23.  je znepokojen velkým počtem případů násilí páchaného na ženách a tím, že nejsou uplatňována ochranná opatření obsažená ve vnitrostátním právu, která mají tomuto násilí předcházet a ženy před tímto násilím chránit; dále trvá na tom, aby orgány účinně prosazovaly platné právní předpisy týkající se násilí vůči ženám a domácího násilí, jež jsou častým problémem ve venkovských i městských oblastech, aby řešily nízký počet ohlášených případů násilí na základě pohlaví, aby poskytovaly podpůrné služby a přístřeší obětem tohoto násilí a postihovaly jeho pachatele a aby zvyšovaly společenské povědomí a řešily problém společenské přijatelnosti násilí na základě pohlaví; důrazně doporučuje vládě, aby podporovala rovnost pohlaví v politické, hospodářské, sociální, kulturní a občanskoprávní oblasti i v jiných oblastech;

24.  vyzývá Turecko, aby vyvinulo skutečné úsilí na ochranu práv společenství LGBTI; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že nejsou LGBTI osoby chráněny před násilnými akty; v této souvislosti zdůrazňuje své zklamání nad nezahrnutím ochrany proti nenávistně motivovaným trestným činům na základě sexuální orientace a genderové identity do návrhu zákona o trestných činech z nenávisti; vyjadřuje politování nad tím, že trestné činy z nenávisti vůči LGBTI osobám často zůstávají nepotrestány nebo jsou pachatelům ukládány nižší tresty s odůvodněním, že oběť se údajně dopustila „bezdůvodné provokace“;

III.Mírový proces týkající se kurdské otázky a situace na jihovýchodě Turecka

25.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se situací na jihovýchodě Turecka; připomíná, že povinností turecké vlády je chránit všechny osoby žijící na území Turecka bez ohledu na jejich kulturní nebo náboženský původ; uznává legitimní právo Turecka na boj proti terorismu vedený v souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje však, že bezpečnostní opatření musí být prováděna v souladu se zásadami právního státu a při dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že veškeré operace bezpečnostních sil musí být přiměřené a nesmějí mít podobu kolektivního trestu; odsuzuje pochybení na straně zvláštních bezpečnostních sil a vyzývá k postavení pachatelů před soud; vyzývá k uplatňování humanitárního práva s cílem poskytovat zraněným zdravotní péči, na niž mají nárok;

26.  odsuzuje a považuje za neomluvitelné násilí, k němuž se opětovně uchýlila Kurdská strana pracujících (PKK), kterou EU vede na seznamu teroristických organizací; zdůrazňuje, že kurdskou otázku nelze vyřešit násilně, a naléhavě vyzývá tureckou vládu, aby převzala odpovědnost za obnovení jednání směřujících k nalezení komplexního a udržitelného řešení kurdské otázky; vyzývá stranu PKK, aby složila zbraně, upustila od teroristických praktik a k uplatnění svých požadavků používala mírové a zákonné prostředky; důrazně odsuzuje útoky na bezpečnostní síly a civilisty; v této souvislosti vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že militantní aktivisté organizace YDG-H staví barikády a hloubí zákopy; trvá však na tom, že musí být povoleny pokojné manifestace;

27.  vyzývá turecké orgány, aby neprodleně odvolaly zákaz vycházení, který byl vyhlášen v rozporu s tureckou ústavou; vyjadřuje obzvlášť vážné znepokojení nad situací ve městech Cizre a Sur/Diyarbakır a odsuzuje, že jsou zabíjeni nebo zraňováni civilisté, kteří jsou ponecháni bez dodávek vody, potravin a lékařské pomoci; vyzývá Turecko, aby umožnilo Mezinárodnímu červenému půlměsíci humanitární krizi v Cizre a Diyarbakiru zmírnit; naléhavě žádá tureckou vládu, aby dodržovala předběžná opatření ESLP a umožňovala převoz raněných do nemocnic a aby zajistila bezpečnou cestu pro odchod civilistů z měst, v nichž platí zákaz vycházení; je velmi znepokojen vysokým počtem obětí a raněných z řad civilistů, což by mělo být důkladně prošetřeno, a dále skutečností, že došlo k vnitřnímu vysídlení přibližně 400 000 osob; zdůrazňuje, že s ohledem na lidskou důstojnost musí mít rodiny možnost odnést si těla svých příbuzných z ulic a pohřbít je; zdůrazňuje, že turecká vláda má povinnost zajišťovat dodržování lidských práv, bezpečnost a přístup ke zboží a službám veškerému civilnímu obyvatelstvu v převážně kurdských částech Turecka, kde dochází k bojům; žádá tureckou vládu, aby zavedla formální mechanismus naléhavé pomoci a odškodnění pro osoby, které musely utéci ze svých domovů, staly se nezaměstnanými a přišly o zdroj obživy; vyjadřuje politování nad ničením historických památek;

28.  se znepokojením konstatuje projekty přeměny měst a přemisťování obyvatel v oblastech zasažených konfliktem, které nedávno představila turecká vláda, a bere s politováním na vědomí rozhodnutí o rozsáhlém vyvlastňování v městské části Sur města Diyarbakir, a to včetně nemovitostí vlastněných městskou částí a církevního majetku, což by představovalo porušení práv náboženských menšin; vyzývá tureckou vládu, aby respektovala kulturní odlišnosti tohoto regionu a aby se zdržela dalšího posilování centralizované struktury místní samosprávy v regionu; vyzývá k tomu, aby byla revidována rozhodnutí o vyvlastnění i plány rekonstrukce, byl zahájen dialog a spolupráce s dotčenými okrsky a městskými částmi a byla dodržována práva místních obyvatel a majitelů nemovitostí;

29.  je zděšen činy speciálních policejních jednotek známých jako „Esedullahovy jednotky“, které jsou podle všeho odpovědné za závažné porušování lidských práv, včetně úmyslného vraždění civilistů na jihovýchodě Turecka; požaduje důkladné vyšetření činů „Esedullahových jednotek“ ze strany tureckých orgánů, přičemž všichni, kteří se provinili porušováním lidských práv, musí být pohnáni k zodpovědnosti a potrestáni;

30.  vyzývá k okamžitému příměří a k obnovení mírového procesu s cílem dosáhnout prostřednictvím jednání řešení kurdské otázky; zdůrazňuje, že pokrok v oblasti demokratizace a usmíření má prvořadý význam; vyzývá v této souvislosti ke zřízení zvláštního výboru Velkého národního shromáždění Turecka pro řešení kurdské otázky s cílem přispět k nastolení trvalého míru prostřednictvím znovunastolení pocitu spravedlnosti a uzdravení traumat, která mohou být politicky zneužita; naléhavě žádá EU, aby se neprodleně ujala aktivní úlohy v mírovém procesu; zdůrazňuje, že je třeba prioritně usilovat o posílení sociálních, kulturních a politických práv osob kurdského původu a zajistit jim rovnoprávnost; opakuje svou výzvu Turecku, aby jako člen Rady Evropy zrušilo své výhrady k Evropské chartě místní samosprávy s cílem plně ji provádět ve všech jejích aspektech;

31.  rozhodně odsuzuje zastrašování a pronásledování více než 1 000 akademických pracovníků, kteří podepsali petici za mír; odsuzuje skutečnost, že asi 50 signatářů bylo propuštěno nebo zbaveno funkce a další 4 byli uvězněni; zdůrazňuje, že osoby odpovědné za zabití právníka Tahira Elçiho, který zasvětil svůj život boji za mír a lidská práva, musí být postaveny před soud; vyjadřuje vážné znepokojení nad soudním šetřením, které se zaměřuje hlavně na členy Demokratické strany lidu (HDP), nad pokračujícím vězněním a propouštěním starostů obcí, včetně 25 místostarostů, a nad hrozbami, kterým čelí řada kurdských politiků;

32.  důrazně odsuzuje teroristické útoky, které spáchal ISIL/DÁ'IŠ v Diyarbakiru, Surucu, Ankaře, a Istanbulu; vyjadřuje svou solidaritu s oběťmi a jejich rodinami a s tureckými občany, kteří stojí v přední linii boje proti extremismu; rovněž důrazně odsuzuje bombové útoky v Ankaře, k nimž došlo dne 17. února 2016 a k nimž se přihlásila militantní skupina TAK (Jestřábi za osvobození Kurdistánu), a útok v Ankaře dne 13. března 2016, a vyjadřuje soustrast rodinám obětí a pozůstalým; zdůrazňuje, že je důležité tyto útoky důkladně prošetřit a pachatele soudně stíhat; je přesvědčen, že klíčem k účinnému boji proti terorismu je pevnější spolupráce mezi Europolem a tureckými donucovacími orgány;

33.  vítá zapojení Turecka do celosvětové koalice proti ISIL a otevření jeho základen pro síly Spojených států a koalice; naléhavě Turecko vyzývá, aby postupovalo s potřebnou zdrženlivostí a v plné součinnosti se západními spojenci;

34.  naléhavě Turecko vyzývá, aby nadále zvyšovalo své úsilí s cílem zabránit tomu, aby se přes jeho území dostávali k ISIL/DÁ´IŠ a dalším extremistickým skupinám bojovníci, peníze a vybavení ze zahraničí; je znepokojen možností, že turecké orgány nepřijaly veškerá možná opatření, aby zastavily a znemožnily činnost ISIL/DÁ´IŠ, zejména pokud jde o boj proti nezákonnému obchodu s ropou přes turecké hranice; žádá EU, aby navýšila své kapacity pro výměnu informací a aby v této záležitosti úzce spolupracovala s tureckými orgány, aby mohla více podpořit boj proti sítím převaděčů; konstatuje, že při zatýkání zahraničních bojovníků a ochraně hranic s Irákem a Sýrií byly zjištěny nedostatky;

35.  vítá podporu a příspěvek Turecka k dosažení dohody mezi hlavními mocnostmi o příměří v Sýrii a poskytování humanitární pomoci lidem v nouzi; chválí tuto podporu a považuje ji za důležitý krok k vyřešení syrské krize; konstatuje, že ukončení násilností by se mělo týkat všech stran konfliktu kromě skupin, které Rada bezpečnosti OSN považuje za teroristické organizace; vyzývá všechny strany, aby rychle a v plném rozsahu splnily tyto závazky; opakuje svůj názor, že konflikt v Sýrii nelze vyřešit vojenskou cestou, a trvá na tom, že je třeba nalézt politické řešení; odsuzuje vojenský zásah Turecka proti kurdským silám v severní Sýrii, který poškozuje boj proti ISIL/DÁ´IŠ a ohrožuje úsilí o mír a bezpečnost;

IV.Spolupráce EU a Turecka v oblasti uprchlické/migrační krize

36.  podporuje obnovené politické úsilí EU a Turecka o vyřešení geopolitických problémů, zejména uprchlické a migrační krize; oceňuje významný humanitární příspěvek Turecka, které poskytuje útočiště největšímu počtu uprchlíků na světě; naléhavě vyzývá EU a Turecko, aby spojily své síly při zlepšování a zajišťování důstojných životních podmínek a základních kapacit v uprchlických táborech a aby usnadňovaly činnost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) s cílem zabránit hromadným odchodům migrantů; naléhavě EU vyzývá, aby nadále společně s úředníky turecké vlády usilovala o zajištění řádné evidence migrantů; připomíná, že Turecko je jednou z hlavních tranzitních zemí pro migranty a uprchlíky cestující do EU, a to nejen ze Sýrie, ale i z řady dalších zemí; zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat s Tureckem při řešení uprchlické krize a zabránit ztrátám na životech na moři; vítá pozorovatelskou misi NATO v Egejském moři;

37.  vítá skutečnost, že dne 29. listopadu 2015 byl zahájen společný akční plán EU-Turecko zaměřený na uprchlíky a řízení migrace jako součást komplexní agendy spolupráce na základě vzájemných závazků a jejich plnění, a trvá na tom, že je třeba okamžitě tento plán provádět; zdůrazňuje, že spolupráce EU a Turecka v oblasti migrace by neměla být spojena s časovým harmonogramem, obsahem a podmínkami procesu jednání; domnívá se, že přenesení uprchlické krize do Turecka není spolehlivým a dlouhodobým řešením problému; vyzývá členské státy EU k solidaritě a zvýšení počtu zemí, které přijmou přesídlované uprchlíky v duchu sdílení zátěže a odpovědnosti;

38.  zdůrazňuje, že 3 miliardy EUR z nástroje pro uprchlíky v Turecku i dodatečné finanční prostředky musí být řádně využity tak, aby z nich měli okamžitý a přímý prospěch uprchlíci a jejich hostitelské komunity prostřednictvím realizace projektů zajišťujících okamžité potřeby v oblasti potravin, zdravotní péče, hygieny a vzdělávání; žádá, aby byl do rozhodovacího procesu plně zapojen Parlament jakožto spoluzákonodárný a rozpočtový orgán; naléhavě vyzývá k rychlejšímu vyplácení přislíbených prostředků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily ve spolupráci s Tureckem, že bude zaveden mechanismus pro kontrolu, že tyto prostředky jsou řádně využívány k tomuto účelu, že tento mechanismus bude pečlivě kontrolován a že Komise bude Evropský parlament pravidelně informovat o využívání těchto prostředků; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, jako jsou ženy a děti, zejména sirotci, a náboženským menšinám, jako jsou křesťané a jezídové; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba řešit problém násilí založeného na pohlaví a zneužívání žen a dívek na migračních trasách procházejících Tureckem;

39.  chválí nedávné rozhodnutí turecké vlády otevřít tamější trh práce pro syrské uprchlíky; vybízí k rychlejšímu postupu při zajišťování toho, aby se do vzdělávání zapojilo všech 700 000 syrských dětí; oceňuje tureckou vládu za to, že syrští uprchlíci mají přístup k bezplatnému zdravotnictví a vzdělávání; lituje skutečnosti, že výzva Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ke zvýšení financování nebyla vyslyšena a že Světový potravinový program musel kvůli omezení finančních prostředků snížit svůj příděl potravin na 80 %; oceňuje Turecko, které tuto mezeru ve financování jednostranně vyplnilo, a vyzývá členské státy a Evropskou unii, aby navýšily financování agentur OSN a jejich partnerských nevládních organizací v Turecku;

40.  oceňuje Turecko, které až donedávna zachovávalo politiku otevřených hranic pro syrské uprchlíky; vítá zavedení nových pravidel ve vízovém režimu Turecka, která připravila půdu k podstatnému snížení počtu případů nelegálních přechodů hranic; zdůrazňuje však, že vůči třetím zemím, které představují hlavní zdroj nelegální migrace, musí být uplatňována mnohem přísnější vízová politika v souladu s vízovou politikou EU, aby se omezil příliv migrantů, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu, do Evropy přes území Turecka; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se Turecku dostalo veškeré pomoci pro důkladnější zabezpečení hranic a intenzivnější boj proti převaděčům; vyzývá Turecko, aby projevovalo nulovou toleranci a přijalo účinná opatření k zastavení obchodování s lidmi a k zastavení přílivu uprchlíků směřujících na řecké ostrovy, který způsobil vážné humanitární, politické, sociální a bezpečnostní problémy v EU; vybízí k posílení spolupráce mezi Tureckem, Bulharskem a Řeckem při pátracích a záchranných operacích v Egejském moři a vyzývá agenturu Frontex, aby poskytla svou podporu turecké pobřežní stráži a posílila oboustrannou výměnu informací; uznává, že opatření proti převaděčům mohou být účinná pouze ve spojení se zavedením bezpečných a legálních tras pro uprchlíky a žadatele o azyl směřující do Evropské unie;

41.  zdůrazňuje, že zastavení vlny migrace do EU by nemělo vést k navracení uprchlíků či jejich nezákonnému zadržování; vyzývá Komisi, aby v souvislosti se společným akčním plánem EU a Turecka prošetřila tvrzení Amnesty International, která ve své zprávě ze dne 1. dubna 2016 uvádí, že Turecko provádí nucené navracení syrských uprchlíků; trvá na tom, že veškeré postupy nuceného navracení osob z Řecka do Turecka musí být plně v souladu s mezinárodním právem a právem EU v oblasti přístupu k udělení azylu a mezinárodní ochraně a provádění základních práv a procesních záruk; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby pečlivě sledovala, jakým způsobem turecké orgány dohodu provádějí a zda je v případě osob navracených do Turecka dodržována zásada nenavracení; opětovně žádá tureckou vládu, aby přestala uplatňovat zeměpisnou výhradu k Ženevské konvenci z roku 1951; trvá na tom, že je zásadní zavést bezpečné a legální cesty pro uprchlíky, a naléhá na členské státy, aby podstatně zvýšily své úsilí při přesídlování uprchlíků; zastává názor, že je naprosto nezbytné nalézt politické řešení syrské krize; naléhá na Turecko, aby podstatným způsobem zvýšilo své úsilí o nalezení politického řešení, zejména aby překonalo své výhrady vůči účasti Kurdů na mírových rozhovorech v Ženevě;

42.  vítá skutečnost, že turecké orgány a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Turecku harmonizují své databáze pro registraci uprchlíků do jednoho registračního systému; domnívá se, že je naléhavě třeba nalézt technické řešení umožňující propojení této databáze a její kompatibilitu s evropskou databází pro registraci žadatelů o azyl Eurodac; zdůrazňuje, že je rovněž důležité, aby byli uprchlíci po odchodu z Turecka do Evropy vyřazeni z turecké databáze;

43.  zdůrazňuje, že provádění dohody o zpětném přebírání osob vůči všem členským státům má pro EU zásadní význam, neboť poskytuje příležitost k účinnějšímu provádění politiky navracení migrantů, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu; vítá politickou shodu, které obě strany dosáhly na summitu EU a Turecka dne 29. listopadu 2015, v tom, že dohoda o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem bude plně použitelná od června 2016; vyzývá všechny strany, aby plně a účinně prováděly stávající dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob a aby v plném rozsahu zajistily dodržování základních práv navracených migrantů;

44.  vybízí vládu, aby v plném rozsahu a nediskriminačním způsobem plnila ve vztahu ke všem členským státům kritéria stanovená v plánu uvolnění vízového režimu; připomíná, že uvolnění vízového režimu je proces založený na výsledcích a že turečtí občané budou moci cestovat bez víz až po splnění požadovaných standardů; žádá Komisi, aby k splnění podmínek plánu uvolnění vízového režimu přispěla poskytnutím větší technické pomoci;

V.Pokrok v rozhovorech o opětovném sjednocení Kypru

45.  chválí výrazný pokrok, jehož bylo dosaženo v rozhovorech o opětovném sjednocení Kypru vedených pod záštitou OSN; vítá společné prohlášení obou představitelů ze dne 11. února 2014 jako základ pro urovnání; aniž by předjímal konečnou dohodu a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a mezinárodním právem, podporuje změnu Kyperské republiky na federaci dvou společenství a dvou zón s jedinou suverenitou, jedinou mezinárodní subjektivitou a jediným občanstvím, kde budou politicky vyvážena obě společenství a všichni občané budou mít rovné příležitosti; oceňuje konstruktivní přístup vůdců komunity kyperských Řeků i kyperských Turků na ostrově a jejich odhodlání a neúnavné úsilí o co nejrychlejší dosažení spravedlivého, komplexního a fungujícího řešení; podtrhuje význam vyřešení desítky let trvajícího kyperského problému pro celý region a pro Evropu / Evropskou unii; vítá proto možnost nového referenda o opětovném sjednocení a vyzývá všechny strany, aby přispěly k pozitivnímu výsledku;

46.  zdůrazňuje, že otevřená otázka urovnání na Kypru ovlivňuje vztahy mezi EU a Tureckem, a vyzývá proto všechny dotčené strany, aby společně usilovaly o její vyřešení;

47.  vyzývá Turecko, aby splnilo svou povinnost v plném rozsahu a nediskriminačním způsobem provádět ve vztahu ke všem členským státům, včetně Kyperské republiky, dodatkový protokol k dohodě o přidružení mezi ES a Tureckem, neboť splnění této povinnosti by mohlo proces jednání výrazně podpořit;

48.  odsuzuje tureckou politiku nezákonného osidlování a vyzývá Turecko, aby upustilo od dalšího osidlování okupovaných území Kypru tureckými občany, což odporuje ženevské úmluvě a zásadám mezinárodního práva; naléhavě žádá Turecko, aby upustilo od všech kroků, které mění demografickou rovnováhu na ostrově a brání dosažení budoucího řešení;

49.  vyzývá Turecko, aby se zdrželo jakýchkoliv akcí ve výlučné ekonomické zóně Kyperské republiky, které by mohly vést k neshodám a vyvolat krizi ve velmi citlivém regionu a mohly by mít nepříznivé dopady na jednání o demokratickém řešení, jež by ukončilo současný nepřijatelný stav rozdělení; uznává právo členských států podepisovat v souvislosti s jejich svrchovanými právy dvoustranné a jiné dohody s cílem využít svých vnitrostátních zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně;

50.  vítá dohodu obou představitelů ohledně řady opatření zaměřených na budování důvěry, například otevření dvou nových hraničních přechodů a propojení elektrických rozvodných sítí; konstatuje však, že pokud jde o propojování mobilních telefonních sítí, nebylo dosaženo téměř žádného pokroku; naléhavě proto vyzývá obě strany, aby bez dalších odkladů uplatnily všechna dohodnutá opatření; vyzývá EU, aby plně podporovala urovnání, a to politicky i finančně; vyzývá Turecko, aby aktivně podporovalo proces jednání a pozitivní výsledek; vyzývá Turecko, aby z Kypru začalo neprodleně stahovat své ozbrojené síly a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) předalo uzavřenou část města Famagusta OSN; chválí skutečnost, že Výbor pro pohřešované osoby (který se zabývá hledáním pohřešovaných osob jak z řad kyperských Turků, tak kyperských Řeků) má zajištěn přístup do všech příslušných míst, včetně vojenských oblastí; naléhavě však vyzývá Turecko, aby umožnilo přístup k příslušným archivům, který by zvýšil efektivitu práce výboru;

51.  vítá iniciativu prezidenta Kyperské republiky Nicose Anastasiadese, aby se turečtina stala jedním z úředních jazyků EU, a naléhavě všechny strany vyzývá, aby tento proces urychlily; konstatuje, že než vstoupí v platnost dohoda o urovnání, musí být dobře připraveno provádění acquis EU v budoucím federativním turecko-kyperském státě; vítá v této souvislosti vytvoření ad hoc výboru pro přípravu na EU, v němž jsou zastoupena obě společenství; vybízí jak Evropský parlament, tak Komisi, aby zintenzivnily své úsilí o zahájení přípravy plné integrace kyperských Turků do EU; vybízí předsedu Evropského parlamentu, aby v případě urovnání učinil nezbytné kroky;

o
o   o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, předsedovi Evropského soudu pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Turecké republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0094.
(2) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 59.
(3) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 98.
(4) Úř. věst. C 257 E, 6.9.2013, s. 38.
(5) Úř. věst. C 45, 5.2.2016, s. 48.
(6) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 117.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0235.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2014)0052.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0014.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0228.


Zpráva o Albánii za rok 2015
PDF 359kWORD 116k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o zprávě o Albánii za rok 2015 (2015/2896(RSP))
P8_TA(2016)0134B8-0440/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k EU,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady z 26.–27. června 2014 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU Albánii a na závěry Rady ze dne 15. prosince 2015,

–  s ohledem na sedmé zasedání Rady stabilizace a přidružení EU–Albánie, které se konalo dne 18. května 2015,

–  s ohledem na přistoupení Albánie k Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO) dne 1. dubna 2009,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení předsedy vídeňského summitu věnovaného zemím západního Balkánu, který se konal dne 27. srpna 2015, a na doporučení organizací občanské společnosti pro vídeňský summit 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2015 nazvané „Strategie rozšíření EU“ (COM(2015)0611) doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Albánii za rok 2015“ (SWD(2015)0213),

–  s ohledem na společné závěry z pátého dialogu na vysoké úrovni týkající se klíčových priorit, které byly přijaty v Tiraně dne 24. března 2015,

–  s ohledem na konečnou zprávu volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR ze dne 8. září 2015 týkající se místních voleb, které proběhly dne 21. června 2015,

–  s ohledem na devátou schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Albánií, která se konala ve dnech 9.–10. listopadu 2015 v Bruselu,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Albánie,

–  s ohledem na práci, kterou ve funkci stálého zpravodaje pro Albánii v rámci Výboru pro zahraniční věci odvedl Knut Fleckenstein,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

A.  vzhledem k tomu, že Albánie dosahuje na své cestě k přistoupení k EU stabilního pokroku;

B.  vzhledem k tomu, že (potenciální) kandidátské země jsou posuzovány podle svých zásluh a že o časovém plánu přistoupení rozhoduje kvalita nezbytných reforem;

C.  vzhledem k tomu, že problémy přetrvávají a je třeba je rychle a efektivně řešit, aby Albánie pokročila na své cestě ke členství v EU;

D.  vzhledem k tomu, že pro dosažení dalšího pokroku v rámci procesu přistoupení k EU má zásadní význam důsledné přijímání a provádění reforem v oblasti klíčových priorit a soustavná politická vůle;

E.  vzhledem k tomu, že ochrana svobody náboženského vyznání, kulturní dědictví a správa majetku v souladu se zásadami právního státu patří mezi základní hodnoty Evropské unie;

F.  vzhledem k tomu, že pro dosažení dalšího pokroku v rámci procesu přistoupení k EU má zásadní význam konstruktivní a udržitelný politický dialog mezi politickými silami ohledně reforem týkajících se EU; vzhledem k tomu, že čestné jednání, konstruktivní dialog, spolupráce a ochota ke kompromisu mezi vládou a opozicí jsou nezbytné pro úspěšný a trvalý proces reforem;

G.  vzhledem k tomu, že v Albánii existuje politický konsensus a proces přistoupení k EU se těší široké podpoře veřejnosti; vzhledem k tomu, že úspěch programu reforem je podmíněn existencí demokratického politického prostředí v této zemi;

H.  vzhledem k tomu, že v reformním procesu má zásadní význam setrvalý pokrok především v oblasti právního státu, reformy soudnictví, boje proti korupci a organizovanému zločinu, reformy veřejné správy a v oblasti základních práv; vzhledem k tomu, že Albánie musí zintenzívnit své reformní úsilí v těchto oblastech a v souvislosti s dalšími klíčovými prioritami, mají-li být otevřena jednání o přistoupení a má-li být její přechod k demokracii konsolidován; vzhledem k tomu, že EU učinila právní stát ústředním prvkem procesu rozšiřování a dále zdůraznila, že je třeba posílit ekonomickou správu a veřejnou správu ve všech zemích západního Balkánu;

1.  vítá stabilní pokrok, kterého Albánie dosáhla při reformách klíčových prioritních oblastí, které byly podmínkou pro otevření jednání o přistoupení; vyzývá vládu, parlament a politické strany, aby udržely dynamiku reforem a urychlila jejich provádění; vyzývá je, aby bezodkladně přistoupily k zásadní reformě soudnictví; podtrhuje důležitost řádného a včasného provádění těchto reforem;

2.  vyzývá všechny politické strany, aby vyvinuly další úsilí o zapojení do konstruktivnějšího a upřímnějšího politického dialogu, který umožní přijetí a provedení klíčových reforem; je pevně přesvědčen, že udržitelná spolupráce mezi vládou a opozicí v parlamentu má zásadní význam pro proces přistoupení Albánie k EU a pro splnění přístupových kritérií; jednoznačně zdůrazňuje, že je důležité, aby nepolevovaly v budování demokratické politické kultury, která zahrnuje otevřenost vůči dialogu, jednání a kompromisu a naprosté vyloučení bojkotů a radikalismu; vítá zřízení a činnost Národní rady pro evropskou integraci (NCEI), která by měla přispět k tomu, aby byl reformní proces související s EU inkluzivnější; naléhavě vyzývá k dalšímu posílení kapacity parlamentu v oblasti monitorování zaměřeného na provádění acquis a soulad s ním;

3.  vyjadřuje vládě a opozičním stranám uznání za jejich konstruktivní spolupráci na přípravě zákona týkajícího se zákazu jmenování pachatelů trestných činů do veřejných funkcí (tzv. dekriminalizační zákon) a na jeho jednomyslném přijetí v parlamentu; vítá, že parlament schválil podzákonné normy, a vyzývá k rychlému a důkladnému provedení ducha i litery těchto právních předpisů; důrazně vyzývá parlament, aby v zájmu posílení důvěry občanů a podnikatelské komunity v jejich politické zástupce a veřejné orgány šel příkladem a sám tyto zákony uplatňoval;

4.  vítá příslib Albánie, že provede celkovou a důkladnou reformu soudnictví, a důrazně vybízí k albánské orgány tomu, aby urychleně pokračovaly přípravy této zásadní reformy s cílem posílit důvěru občanů v soudnictví; oceňuje práci parlamentního výboru ad hoc pro soudní reformu při přípravě reformy; vyzdvihuje úzkou spolupráci s Benátskou komisí; vybízí, aby tento reformní proces probíhal v duchu spolupráce; vybízí všechny strany, aby zohledněním doporučení Benátské komise vyvíjely úsilí o dosažení kompromisu v souvislosti s nezbytnými změnami soudního systému, které se týkají mimo jiné plné nezávislosti a odpovědnosti soudců a státních zástupců a nestrannosti soudů, především nejvyššího soudu a ústavního soudu a nejvyšší soudní rady;

5.  zdůrazňuje, že je nutné řešit stávající nedostatky ve fungování soudního systému, včetně otázky jeho nezávislosti ve vztahu k ostatním složkám moci, politického vměšování, selektivní spravedlnosti a omezené kontroly, vysoké míry korupce, neúčinných mechanismů kontroly, nedostatečných zdrojů, celkové délky soudních řízení a neexistence jednoznačných profesních kritérií pro jmenování a služební postup soudců; podtrhuje potřebu zvýšit transparentnost a provádět příslušná doporučení, která ve své zprávě ze čtvrtého kola hodnocení týkající se předcházení korupce soudců a státních zástupců vydala Skupina států proti korupci (GRECO);

6.  doporučuje, aby Komise pečlivě sledovala pokrok dosažený při reformě soudnictví a vybízí ji, aby Parlamentu a Radě podala zprávu, jakmile Albánie v této reformě dostatečně pokročí a aby v okamžiku, kdy se bude zvažovat, zda doporučit zahájení jednání o přistoupení, zohlednila tyto závěry a pokrok Albánie při provádění pěti klíčových priorit;

7.  vítá přijetí strategie reforem veřejné správy pro období 2015–2020 a její akční plán pro období 2015–2017 a strategii reforem řízení veřejných prostředků pro období 2014–2020; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla veřejná služba profesionální a transparentní, aby sloužila zájmům občanů a aby občanům byly poskytovány lepší služby a aby proběhla příprava na efektivní průběh budoucích jednání o přistoupení; bere na vědomí úsilí o to, aby byla veřejná správa ve vztahu k občanům uživatelsky vstřícnější; naléhavě vyzývá vládu, aby usilovala o posílení správní kapacity, depolitizaci veřejné správy a boj proti korupci ve veřejné správě a o zlepšení postupů v oblasti náboru zaměstnanců na základě kvality a výsledků; vyzývá k plnému a účinnému provedení zákona o veřejné službě a nového zákona o správních postupech; vyzývá k posílení autority, autonomie, účelnosti a zdrojů struktur působících v oblasti lidských práv, jako je úřad veřejného ochránce práv; vyzývá k tomu, aby dvěma novým komisařům, komisaři pro děti a komisaři pro zabránění mučení, byly přiděleny patřičné rozpočtové prostředky; vítá přijetí strategie decentralizace pro období 2015–2020 a zákona o místní samosprávě, které zvyšují administrativní a finanční kapacity jednotek místní správy a stanoví konzultace mezi centrálními a místními orgány státní správy; konstatuje, že je třeba dále objasnit funkce a povinnosti místní správy a pokračovat v těsném dialogu s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně zástupců občanské společnosti;

8.  je nadále znepokojen v souvislosti s velmi rozšířenou korupcí, především v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, soudnictví, veřejných zakázek, koncesí partnerství veřejného a soukromého sektoru, stavebnictví a územního plánování, místních orgánů státní správy a veřejné služby; vyzval k posílení místní správy; vítá přijetí protikorupční strategie na období 2015–2020 a akčního plánu pro období 2015–2017; vyzývá příslušné orgány, aby monitorovaly pečlivě akční plán a prováděly jeho přezkum s cílem zlepšit výsledky, pokud o vyšetřování, stíhání a odsouzení pachatelů v případech korupce na všech úrovních, přijaly zákon o ochraně informátorů, prosazovaly protikorupční zákony a aby posílily nezávislost protikorupčních orgánů a jejich spolupráci vítá návrh zákona o ochraně informátorů a zlepšení transparentnosti a kontroly finančních prostředků politických stran; zdůrazňuje, že je nutné posílit kapacitu agentur, které se zabývají vymáháním právních předpisů, pro provádění aktivního a účinného vyšetřování; je pevně přesvědčen, že pokrok při reformě soudnictví výrazně zintenzivní boj proti korupci a organizovaném zločinu;

9.  konstatuje, že se vláda zavázala k boji proti organizovanému zločinu, výsledkem čehož je řada úspěšných rozsáhlých operací donucovacích orgánů, a to i ve spolupráci s orgány sousedních zemí a členských států EU; nadále nicméně vyjadřuje znepokojení v souvislosti s nízkým počtem pravomocných rozsudků; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet spolupráci mezi státními zastupitelstvími a policií, aby se zajistila následná účinnost soudnictví; vyzývá k tomu, aby za účelem boje proti organizovanému zločinu byly policii a státním zastupitelstvím přiděleny dostatečné zdroje; vítá operace z poslední doby, které byly namířeny proti obchodníkům s drogami, avšak konstatuje, že nelegální obchod je pro Albánii i nadále zásadním problémem; vyzývá rovněž příslušné orgány, aby zintenzivnily své úsilí v boji proti produkci drog a obchodu s nimi, a to i posílením mezinárodní a regionální spolupráce; vyzývá k větší spolupráci mezi donucovacími orgány v oblasti obchodování s lidmi, k lepší ochraně a odškodňování obětí a ke zlepšení výsledků v oblasti vyšetřování, stíhání a odsouzení pachatelů; vyzývá příslušné orgány, aby zvýšily své úsilí zaměřené na boj proti obchodu se zbraněmi;

10.  všímá si hodnocení a doporučení OBSE/ODIHR týkajících se volebního procesu v souvislosti s místními volbami, které proběhly v červnu 2015, kdy mezinárodní pozorovatelé zjistili řadu nesrovnalostí; zdůrazňuje, že parlamentní volby v roce 2017 budou důležitou zkouškou pro proces integrace Albánie do EU; vyzývá příslušné orgány, aby vyvinuly maximální úsilí při přípravě svobodných a spravedlivých voleb; vítá, že byl v lednu 2016 zřízen parlamentní výbor ad hoc pro volební reformu a vybízí k účinnému provádění těchto doporučení, a to především v souvislosti s přípravami na nadcházející volby a s jejich konáním; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s obecnou politizací volebního procesu a vyzývá příslušné orgány k tomu, aby řešily mimo jiné rovněž procedurální nedostatky, včetně volebních sporů, nezávislosti volebních komisí, transparentnosti a účinnosti financování politických stran, případů údajného kupování hlasů, zastrašování voličů a zneužívání státních zdrojů, s cílem posílit důvěru veřejnosti ve volební proces; poukazuje na to, že Ústřední volební komise by měla jasně vymezit vnitřní odpovědnost politických stran za dohled nad jejich financováním a nezůstávat pouze u formálních kontrol výkazů předkládaných politickými stranami;

11.  vítá přijetí parlamentního usnesení o úloze občanské společnosti v demokratickém rozvoji země a všímá si zlepšující se spolupráce mezi státními orgány a organizacemi občanské společnosti, včetně jejich účasti na zasedáních Evropské rady pro evropskou integraci; oceňuje přijetí plánu rozvoje občanské společnosti a vybízí k jeho hladkému uskutečňování; doporučuje, aby byly učiněny kroky vedoucí k institucionalizaci spolupráce s organizacemi občanské společnosti v zájmu posílení demokracie a zvýšení ochrany lidských práv a občanských svobod prostřednictvím účasti veřejnosti a zvýšení transparentnosti procesu rozhodování; vyzývá příslušné orgány k omezení administrativní zátěže organizací občanské společnosti a ke změně daňových předpisů a dalších příslušných norem s cílem usnadnit poskytování soukromých darů; vyzývá příslušné orgány k tomu, aby podněcovaly organizace občanské společnosti k aktivní účasti na dohledu nad volebním procesem a aby se podílely na včasném poskytování informací veřejnosti o procesu přistoupení k EU v co největším rozsahu;

12.  naléhavě vyzývá albánskou vládu, aby věnovala zvláštní pozornost zlepšování vyhlídek mladých lidí a investovala do modernizace a reformy školství s cílem zlepšit zejména u mladých lidí vyhlídky na získání zaměstnání a profesní uplatnění; zdůrazňuje, že je třeba docílit toho, aby namísto současného odlivu mozků docházelo k jejich cirkulaci, která bude na jedné straně podporovat mobilitu a na straně druhé nabízet široké možnosti řádného profesního rozvoje v Albánii; vítá pomoc poskytovanou z nástroje předvstupní pomoci (NPP) na opatření v oblasti politiky vzdělávání a zaměstnanosti i v oblasti sociální politiky;

13.  opětovně vyzývá příslušné orgány, aby se zasadily o zajištění spravedlnosti pro oběti událostí z 21. ledna 2011;

14.  odsuzuje špatné zacházení s podezřelými na policejních stanicích, přeplněnost věznic a nedostatečnou lékařskou péči a nevyhovující podmínky ve vazebních zařízeních;

15.  připomíná, že institucionální mechanismy na ochranu práv dítěte jsou i nadále nedostatečné; naléhavě vyzývá orgány, aby reformovaly soudní systém pro mladistvé tak, aby vyhovoval mezinárodním normám; žádá, aby byly podstatně zvýšeny příspěvky určené na systém ochrany dítěte, zvláště pak na zařízení pro ochranu dětí na místní a regionální úrovni; lituje, že některá zařízení pro ochranu dětí musela kvůli nedostatku finančních prostředků zastavit svou činnost; naléhavě vyzývá orgány, aby možnost využívat zařízení pro ochranu dětí zajistily i dětem žijícím ve venkovských oblastech;

16.  oceňuje atmosféru náboženské tolerance v zemi, dobrou spolupráci mezi náboženskými komunitami a jejich pozitivní vztahy se státem; vyzývá veškeré příslušné orgány a náboženské komunity, aby společně pracovaly na zachování a posílení harmonického soužití mezi náboženskými komunitami;

17.  připomíná, že k hlavním prioritám patří účinná legislativní a politická opatření s cílem zvýšit ochranu lidských práv a práv menšin a posílení opatření proti diskriminaci; poukazuje na to, že Romové a Egypťané žijí v obtížných podmínkách a často čelí sociálnímu vyloučení a diskriminaci; oceňuje přijetí akčního plánu integrace Romů a Egypťanů a provádění politik začleňování Romů pro období 2015–2020; konstatuje, že problémem zůstává nízká míra skolarizace romských dětí do škol a jejich předčasné ukončování školní docházky a situace romských a egyptských dětí žijících na ulici, jakož i případy jejich násilného vystěhování bez řádného procesu a bez poskytnutí odpovídajícího náhradního bydlení; požaduje zvýšení ochrany práv dítěte a zlepšení soudního systému pro mladistvé; vítá usnesení parlamentu o ochraně práv a svobod osob náležejících ke komunitě LGBTI; konstatuje, že druhý pochod „Pride“, který se konal v Tiraně v červnu 2015, proběhl bez větších incidentů; doporučuje, aby byla z právního systému odstraněna ustanovení diskriminující osoby náležející k transgenderové a intersexuální komunitě; vyzývá příslušné orgány, aby nadále usilovaly o zlepšování společenského ovzduší, pokud jde o začlenění a toleranci všech menšin v zemi, mimo jiné formou posilování úlohy Státního výboru pro menšiny;

18.  doporučuje, aby se vhodnými mechanismy řešila problematika nerovnosti mezi muži a ženami, genderové diskriminace a domácího násilí; vítá novelu volebního zákona z dubna 2015, který nyní stanovuje 50% genderovou kvótu při volbách do místních zastupitelstev;

19.  konstatuje, že je dosud nebyla zajištěna vymahatelnost vlastnických práv; naléhavě vyzývá k dokončení procesu registrace majetku, restitucí a odškodnění a rovněž k účinnému provedení strategie týkající se vlastnických práv pro období 2012–2020; zdůrazňuje, že lepší vymahatelnost vlastnických práv bude mít pozitivní vliv na místní i zahraniční investice;

20.  znovu podtrhuje zásadní význam profesionálních, nezávislých a pluralitních rozhlasových a televizních stanic, a to veřejných i soukromých; je znepokojen široce rozšířenou autocenzurou mezi novináři, kterým je někdy fyzicky bráněno psát o některých událostech a kterým bývá kvůli jejich práci vyhrožováno, a případy přímých zásahů do redakční autonomie; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Balkánská regionální síť investigativní žurnalistiky se poté, co se zabývala kriminální minulostí jednoho z kandidátů na starostu v komunálních volbách v roce 2015, stala terčem výhrůžek, že na ní bude podána žaloba pro pomluvu; požaduje, aby byla přijata opatření ke zvýšení profesních a etických norem pro novináře; vyzývá k širšímu uplatňování zákona o audiovizuálních médiích; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit transparentnost státní propagandy ve sdělovacích prostředcích a vyvíjet další úsilí o zaručení nezávislosti Úřadu pro audiovizuální média a veřejnoprávního vysílání; je znepokojen změnami v postupech volby generálního ředitele albánské veřejnoprávní společnosti pro rozhlasové a televizní vysílání (RTSh); vyzývá vládu a opozici, aby se shodly na společném kandidátovi na pozici ředitele s cílem zajistit řádné fungování RTSh; zdůrazňuje, že je třeba zajistit dokončení zpožděného procesu digitalizace;

21.  konstatuje, že Albánie je poměrně připravena, pokud jde o rozvoj funkčního tržního hospodářství; vítá zlepšení výběru daní a vládní kampaň proti šedé ekonomice; ačkoli bere na vědomí určité zvýšení zaměstnanosti, je znepokojen stále vysokou mírou nezaměstnanosti, především pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost, která tvoří více než 50 % celkové nezaměstnanosti; požaduje, aby bylo věnováno více pozornosti problematice rovných příležitostí, a aby byla přijata další opatření ke zvýšení zaměstnanosti žen na pracovním trhu; je nadále znepokojen přetrvávajícími závažnými nedostatky, pokud jde o dodržování právního státu, regulační prostředí, vymahatelnost majetkových práv a boj proti korupci, které brzdí úsilí o zlepšení podnikatelského prostředí; žádá Albánii, aby provedla ekonomické reformy s cílem komplexně řešit stále palčivý problém své rozsáhlé šedé ekonomiky, spojené s široce rozšířenou korupcí; naléhavě vyzývá, aby byla přijata opatření k odstranění nedostatků týkajících se vymahatelnosti smluv a právního státu, aby se řešil problém šedé ekonomiky a aby se program fiskální konsolidace a snižování veřejného dluhu staly prioritou; žádá více podpory pro mechanismy na ochranu spotřebitele;

22.  vyzývá Albánii, aby vyvinula další úsilí o soulad s environmentálními předpisy EU a požadavky kapitoly 27; vítá v této souvislosti zřízení Státní agentury pro chráněné oblasti a Agentury pro albánské pobřeží;

23.  vyzývá albánskou vládu, aby kontrolovala budování vodních elektráren v ekologicky citlivých oblastech, jako je například okolí řeky Vjosa, a v chráněných oblastech a aby zachovala neporušenost stávajících národních parků; doporučuje zlepšit kvalitu posuzování vlivů na životní prostředí, při němž by mělo být možné přihlížet k normám EU, které stanovila směrnice o ochraně ptáků, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a rámcová směrnice o vodě; vybízí albánskou vládu ke zvýšení transparentnosti prostřednictvím účasti veřejnosti a konzultací o plánovaných projektech;

24.  vyzývá Albánii, aby realizovala příslušná opatření v oblasti ochrany životního prostředí a nakládání s odpady a aby přijala nová opatření proti nesprávné likvidaci a ukládání odpadů, zvláště pak odpadu mořského;

25.  vyzývá vládu k přijetí a provedení celostátní energetické strategie; je znepokojen tím, že Albánie nepředložila Energetickému společenství akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, v důsledku čehož bylo zahájeno řízení o nesplnění povinnosti; je rovněž znepokojen tím, že Albánie nedokázala v termínu stanoveném Energetickým společenstvím harmonizovat své právní předpisy se směrnicí z roku 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách; naléhavě vyzývá vládu, aby se o zvyšování energetické účinnosti více zasazovala a přijala za tímto účelem nový zákon o energetické účinnosti budov;

26.  vyjadřuje Albánii uznání za to, že je i nadále konstruktivním partnerem v regionu a zaujímá aktivní přístup k regionální spolupráci; podtrhuje důležitost budování dobrých sousedských vztahů, které mají i nadále zásadní význam; pozitivně vnímá nasazení Albánie, pokud jde o iniciativy v oblasti regionální spolupráce přijaté na summitu západního Balkánu v Berlíně v roce 2014 a ve Vídni v roce 2015; vítá konstruktivní úlohu Albánie v rámci agendy propojitelnosti; vyzývá příslušné orgány, aby před příštím summitem, který by se měl konat v roce 2016 v Paříži, zajistily rychlé a úplné provedení technických norem a právně nezávazných opatření v odvětví dopravy, které byly dohodnuty na summitu západního Balkánu ve Vídni v roce 2015;

27.  vítá, že stále existuje politická vůle ke zlepšování vztahů se Srbskem, a vyzývá Albánii a Srbsko, aby učinily další kroky ke zvyšování regionální stability, spolupráce a dobrých sousedských vztahů; v souvislosti s tímto úsilím vybízí Albánii, aby pokračovala v budování Střediska pro regionální spolupráci mládeže se sídlem v Tiraně, které je velice důležité pro další pokračování procesu usmíření obyvatel tohoto regionu, zejména mladých lidí; doporučuje, aby byla urychlena výstavba hlavních infrastrukturních projektů, jako je železniční spojení a moderní dálnice mezi Tiranou a Skopje v rámci koridoru VIII; vyjadřuje Albánii uznání za dosažení plného souladu se všemi příslušnými prohlášeními SBOP a se závěry Evropské rady a také za její ochotu přispět k programům evropské pomoci syrským uprchlíků a jejich přesidlování; naléhavě vyzývá vládu, aby vyvíjela další úsilí o řešení vysokého počtu zjevně neodůvodněných žádostí o azyl podávaných v členských státech EU a aby přijala důrazná opatření prostřednictvím mechanismu monitorování v období po uvolnění vízového režimu a navázala užší operační spolupráci a vyměňovala si informace s členskými státy EU a sousedními zeměmi; vyzývá rovněž vládu k tomu, aby zvážila přijetí dalších opatření, která by vedla ke zlepšení sociálně-ekonomických životních podmínek; vítá návrh Komise, aby byl vypracován společný unijní seznam bezpečných zemí původu, a vyslovuje se pro zařazení Albánie na tento seznam;

28.  v rámci berlínského procesu podporuje vytvoření západobalkánského fóra občanské společnosti, které by zástupcům občanské společnosti z daných regionů nabízelo možnost vyměňovat si nápady, vyjadřovat obavy a formulovat konkrétní doporučení pro subjekty s rozhodovacími pravomocemi, a vyzývá k pokračování tohoto procesu na další vrcholné schůzce, která se má konat v roce 2016 v Paříži, a k organizaci přípravných pracovních seminářů pro organizace občanské společnosti z uvedeného regionu;

29.  vítá příslib Albánie, že bude postupovat proti radikalizaci a terorismu a přijme příslušné bezpečnostní strategie a akční plán; vítá, že součástí tohoto aktualizovaného strategického rámce je i strategie pro boj proti násilnému extremismu; vyjadřuje obavy z toho, že Albánie a ostatní země v tomto regionu se potýkají s problémem vracejících se zahraničních bojovníků, islámské radikalizace a násilného extremismu; vítá proto opatření albánské vlády, jejichž cílem je zabránit občanům odcházet do Iráku a Sýrie a připojit se k ISIS; domnívá se, že je velmi důležité nadále uplatňovat účinná opatření, která mají předcházet islámské radikalizaci a bránit násilnému extremismu, mimo jiné za účasti organizací občanské společnosti a náboženských komunit, předcházet a bránit odchodu zahraničních teroristických bojovníků a zastavit financování terorismu, a dále vyvinout zvláštní přístup ke zpravodajským službám a represivním složkám založený na zásadách právního státu a soudržnou soudní politiku pro pachatele této trestné činnosti; doporučuje dále zintenzivnit probíhající regionální spolupráci a spolupráci s příslušnými útvary členských států v této věci, včetně výměny informací; je toho názoru, že všechna opatření přijatá v tomto směru by měla dbát na to, aby při jejich provádění byla dodržována lidská práva a základní svobody v souladu s mezinárodními normami a nástroji;

30.  vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k neochotě ke spolupráci a kompromisu v rámci albánské delegace nelze v současnosti vést žádnou smysluplnou debatu v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení a na jeho deváté schůzi nebylo možno přijmout žádná doporučení; vyzývá k učinění kroků vedoucích k posílení Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení s cílem pozitivně přispět k procesu přistoupení Albánie k EU;

31.  žádá Komisi, aby s ohledem na své prohlášení o strategickém dialogu s Evropským parlamentem zahrnula do svých budoucích zpráv podrobné informace o pomoci poskytované Albánii v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) a o provádění opatření, především pokud jde o pomoc poskytnutou v rámci tohoto nástroje k provedení klíčových priorit a příslušných projektů;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Albánie.


Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2015
PDF 399kWORD 150k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o zprávě o Bosně a Hercegovině za rok 2015 (2015/2897(RSP))
P8_TA(2016)0135B8-0441/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé(1),

–  s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii ze dne 15. února 2016,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 21. dubna 2015, kterým byla s Bosnou a Hercegovinou uzavřena Dohoda o stabilizaci a přidružení;

–  s ohledem na závěry Evropské rady konané ve dnech 19.–20. června 2003 týkající se západního Balkánu a na jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směrem k evropské integraci“,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady o Bosně a Hercegovině ze dnů 16. března, 12. října a 15. prosince 2015,

–  s ohledem na první schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Bosna a Hercegovina, která se konala v Sarajevu ve dnech 5.–6. listopadu 2015, a na první schůze Rady stabilizace a přidružení Bosny a Hercegoviny a Evropské unie a Výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Bosnou a Hercegovinou a EU, které se konaly ve dnech 11., resp. 17. prosince 2015,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení předsedy summitu věnovaného západnímu Balkánu, který se konal dne 27. srpna 2015 ve Vídni, a na doporučení organizací občanské společnosti pro vídeňský summit 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2015 nazvané „Strategie rozšíření EU“ (COM(2015)0611) doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2015“ (SWD(2015)0214),

–  s ohledem na písemný závazek ohledně integrace do EU přijatý předsednictvem Bosny a Hercegoviny dne 29. ledna 2015 a schválený Parlamentním shromážděním Bosny a Hercegoviny dne 23. února 2015, jakož i na program reforem v Bosně a Hercegovině na období 2015–2018, který byl všemi třemi vládními úrovněmi schválen v červenci 2015,

–  s ohledem na svá předešlá usnesení o Bosně a Hercegovině, včetně usnesení ze dne 9. července 2015 o připomínce událostí ve Srebrenici(2) a ze dne 17. prosince 2015 o 20. výročí Daytonské mírové dohody(3),

–  s ohledem na konferenci s názvem Evropská budoucnost Bosny a Hercegoviny – 20 let po uzavření mírové dohody z Daytonu a Paříže, která se konala v Evropském parlamentu dne 9. prosince 2015,

–  s ohledem na práci, kterou vykonal stálý zpravodaj Výboru pro zahraniční věci pro Bosnu a Hercegovinu Cristian Dan Preda,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále věrná svému závazku, jenž se týká evropské perspektivy Bosny a Hercegoviny, její územní integrity, svrchovanosti a jednoty;

B.  vzhledem k tomu, že přistoupení k EU je začleňující proces, který si žádá konsensus ohledně programu reforem; vzhledem k tomu, že ústředním východiskem institucionálních, hospodářských a sociálních reforem musí být občané Bosny a Hercegoviny;

C.  vzhledem k tomu, že EU zahájila nový přístup k Bosně a Hercegovině cílený na pokrok této země orientovaný na EU a řešení přetrvávajících výzev v sociální a ekonomické oblasti i v oblasti právního státu, což zemi umožní připravit se na budoucí členství; vzhledem k tomu, že v návaznosti na tento přístup vstoupila dohoda o stabilizaci a přidružení dne 1. června 2015 v platnost;

D.  vzhledem k tomu, že účinný mechanismus koordinace na různých správních úrovních je nezbytný k zajištění lepší součinnosti s EU, usnadnění dosažení souladu s právními předpisy EU, jejich provádění a vymáhání a k tomu, aby se žádost Bosny a Hercegoviny o členství v EU setkala s úspěchem; vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2016 přijala Rada ministrů Bosny a Hercegoviny rozhodnutí o systému koordinace v procesu evropské integrace Bosny a Hercegoviny; vzhledem k tomu, že pokrok ve věci koordinace otázek EU Bosně a Hercegovině umožní plně využívat financování EU;

E.  vzhledem k tomu, že 84 500 obyvatel je i nadále vnitřně vysídleno a že v sousedních zemích, v různých částech Evropy i na celém světě žije obrovský počet uprchlíků z Bosny a Hercegoviny;

F.  vzhledem k tomu, že má-li být institucionální uspořádání této země účinnější, je klíčové, aby disponovalo silnou politickou podporou;

1.  vítá první kladnější zprávu Komise o Bosně a Hercegovině a opakuje svůj jednoznačný závazek ve prospěch evropské perspektivy této země; vyzývá úřady, aby ukázaly, že jsou rozhodnuty pokračovat v institucionálních, sociálních a hospodářských reformách, a to včetně jejich účinného uplatňování, a vykazovat průběžný pokrok na cestě směřující k členství v EU; žádá, aby byl proces plánování a provádění reforem transparentní; vítá společný akční program státu a samosprávných celků věnovaný provádění plánu reforem v období 2015–2018 a žádá, aby byl prováděn za vzájemné součinnosti, a bylo tak dosaženo skutečných a hmatatelných změn v celé zemi a zlepšil se život všech občanů Bosny a Hercegoviny;

2.  vítá skutečnost, že dne 15. února 2016 podala Bosna a Hercegovina žádost o členství v EU; vyzývá Radu, aby tuto žádost co nejdříve přezkoumala a bez zbytečného odkladu ji předala Komisi s cílem umožnit jí zahájit přípravu stanoviska;

3.  vítá skutečnost, že Rada ministrů Bosny a Hercegoviny dne 26. ledna 2016 přijala rozhodnutí o zavedení mechanismu pro koordinaci záležitostí EU a dne 9. února 2016 postoj pro vyjednávání o přizpůsobení dohody o stabilizaci a přidružení v návaznosti na vstup Chorvatska do EU; připomíná, že tyto prvky jsou vedle smysluplného pokroku při provádění plánu reforem nezbytné pro to, aby mohla EU považovat žádost o členství za důvěryhodnou; vyzývá k bezodkladné harmonizaci postoje samosprávných celků vůči přijatému mechanismu pro koordinaci a vybízí ke spolupráci všech zúčastněných stran s cílem dále jej zdokonalit; žádá, aby byl mechanismus neprodleně uplatněn, a naléhavě vyzývá ke konstruktivní spolupráci v záležitostech souvisejících s EU; zdůrazňuje, že tento mechanismus je pro účinné rozhodování v rámci postupu přistoupení k EU nezbytný; vítá počáteční konkrétní konzultace na parlamentní úrovni zaměřené na plné uplatňování mechanismu pro koordinaci a důrazně vybízí k dalšímu zintenzivnění takovýchto schůzek institucionálních zúčastněných stran; opakuje, že je nutná úprava obchodních úlev stanovených v dohodě o stabilizaci a přidružení; domnívá se, že plnohodnotné provádění dohody o stabilizaci a přidružení, včetně její úpravy, je důležitou součástí závazku Bosny a Hercegoviny vůči EU a jedním ze základních předpokladů podpory její kandidatury na členství v EU; doporučuje, aby Bosna a Hercegovina o svém pokroku na cestě do EU jednala také s členskými státy EU;

4.  opakuje, že je třeba rovněž pokračovat v ústavních, právních a politických reformách, které z Bosny a Hercegoviny učiní účinný a plně funkční stát podporující začlenění, zaručí rovnost a demokratické zastoupení všech jejích ustavujících národů a občanů a zajistí, aby všichni občané mohli kandidovat a mohli být zvoleni a zastávat funkce na všech politických úrovních, a to rovnoprávně a bez ohledu na jejich etnickou příslušnost nebo náboženské vyznání, v souladu se zásadami uvedenými v předchozím usnesení Parlamentu, a to včetně Kodaňských kritérií, acquis EU, doporučení Benátské komise, Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) a příslušných rozsudků Evropského soudu pro lidská práva (ESLP); vyzývá úřady, aby aktivně prosazovaly zásady legitimního zastoupení, federálního státu, decentralizace a subsidiarity a aby aktivně propagovaly evropské hodnoty a význam evropské perspektivy; vyzývá orgány EU, aby se aktivně zapojily do úsilí o nalezení udržitelného řešení ústavního uspořádání Bosny a Hercegoviny;

5.  naléhavě vyzývá politické a náboženské lídry, aby se zdrželi rozdělující nacionalistické a separatistické rétoriky, která společnost polarizuje, a aby pokračovali v politickém dialogu a činnostech zaměřených na vzájemný respekt, konsensus a spolupráci mezi legitimními politickými představiteli a na ochranu rozmanitosti této společnosti; vyzývá všechny občany, aby přijali proces usmíření a spolupráce, jež jsou klíčovými předpoklady k naplnění evropské perspektivy;

6.  zdůrazňuje, že důležitou úlohu v procesu budování míru a usmíření sehrává občanská společnosti na té nejnižší úrovni, a zejména zapojení mladých lidí do mezikulturního dialogu a výměn a do politické sféry; upozorňuje na to, že na podpoře dialogu a porozumění mezi nejrůznějšími skupinami ve společnosti se významně podílejí kulturní aktivisté, umělci, spisovatelé a akademičtí pracovníci; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla v Bosně a Hercegovině podporována výchova k demokracii, základním právům a občanství;

7.  bere na vědomí oznámení prezidenta Republiky srbské o odložení plánovaného referenda o soudnictví na celostátní úrovni Bosny a Hercegoviny v Republice srbské; s politováním však konstatuje, že toto rozhodnutí nebylo přijato Národním shromážděním Republiky srbské; žádá, aby bylo od myšlenky referenda upuštěno úplně, neboť referendum by mohlo ohrozit soudržnost, suverenitu a integritu země a představovat riziko pro úsilí o zlepšení socioekonomické situace všech občanů Bosny a Hercegoviny a o dosažení dalšího pokroku při integraci do EU; zdůrazňuje, že případné nedostatky v oblasti soudnictví Bosny a Hercegoviny je třeba řešit v duchu spolupráce spíše než jednostranných iniciativ, a to v rámci rozšířeného strukturovaného dialogu o oblasti spravedlnosti; připomíná, že podle Daytonské dohody nemá Republika srbská právo se oddělit;

8.  je hluboce znepokojen prohlášeními ministra vnitra Republiky srbské o budoucím výcviku speciálních policejních jednotek Republiky srbské v Ruské federaci, prohloubení spolupráce, zejména co se týče výměny informací, a plánovaného nákupu ruského vojenského vybavení; vyzývá úřady Republiky srbské, aby nevedly nezávislou zahraniční a bezpečnostní politiku, která by mohla podrývat politiku na úrovni celého státu;

9.  vítá vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost a skutečnost, že Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení byl prvním společným orgánem, který byl na jejím základě zřízen; s hlubokým politováním nicméně konstatuje, že se tomuto výboru nepodařilo přijmout svůj jednací řád, a to kvůli pokusům zavést do jeho pravidel hlasování princip blokování na základě etnické příslušnosti; připomíná, že dohoda o stabilizaci a přidružení vyžaduje přijetí jednacího řádu a že jeho nepřijetí je v přímém rozporu s prováděním dohody; naléhavě vybízí bosenskou delegaci, aby v tomto ohledu konstruktivně pracovala na přijetí jednacího řádu výboru na jeho příští schůzi, a to bez dalšího odkladu; vítá, že se dne 11. prosince 2015 konala první schůze Rady stabilizace a přidružení Bosny a Hercegoviny a Evropské unie;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že korupce, a to i korupce na nejvyšší úrovni, je i nadále velmi rozšířená a politické závazky nevedly ke konkrétním výsledkům; je i nadále znepokojen tím, že právní a institucionální rámec pro boj proti korupci není dostatečně silný, což pachatelům umožňuje dopouštět se beztrestně korupce, a počet pravomocně odsouzených v případech korupce je nízký; žádá, aby byly zlepšeny výsledky v oblasti účinného vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysoké úrovni, do nichž jsou zapojeni politici, vysoce postavení úředníci a regulační orgány, a v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a s privatizací; vítá přijetí protikorupční strategie a akčního plánu na období let 2015–2019 a naléhavě vybízí k přidělení dostatku finančních prostředků na jejich provedení; vyzývá k výraznému posílení spolupráce mezi agenturami v celé zemi; naléhavě žádá, aby byly zřízeny specializované struktury pro prevenci a monitorování korupce a aby byly na všech správních úrovních přijaty dokumenty týkající se strategie v oblasti předcházení korupci; naléhavě vybízí k plnému a bezodkladnému provedení doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO);

11.  zdůrazňuje, že funkční a stabilní soudnictví je nanejvýš důležité pro zajištění právního státu v zemi a jejího dalšího pokroku směrem k EU; je znepokojen rostoucím tlakem, který na soudnictví vyvíjejí političtí činitelé; konstatuje, že je naléhavě třeba posílit nezávislost soudů v Bosně a Hercegovině; je obzvláště znepokojen případy politického zasahování do soudních řízení, politizací postupů jmenování do funkce v soudnictví, přetrvávající roztříštěností do čtyř odlišných právních systémů a neexistencí účinného a objektivního systému pro vyhodnocování profesních kvalit soudců; vítá přijetí aktualizované strategie pro reformu soudnictví na období let 2014–2018 a žádá, aby byl přijat akční plán jejího provádění, jenž se ve zvýšené míře zaměří na úsilí o harmonizaci napříč celou zemí; domnívá se, že je klíčové zaručit profesionálnější, nezávislejší a odpovědnější soudní systém, včetně systematického uplatňování objektivních kritérií pro jmenování; vítá podpis protokolu ze strany ministrů spravedlnosti samosprávných celků a celého státu, jehož cílem je reformovat soudní systém na celostátní úrovni, včetně Vysoké rady pro soudnictví a státní zastupitelství; vítá jmenování veřejných ochránců práv, avšak je znepokojen setrvalými finančními obtížemi a nedostatkem lidských zdrojů, jimž čelí kancelář veřejného ochránce práv; vyzývá k urychlenému přijetí zákona o reformě úřadu veřejného ochránce práv;

12.  je i nadále znepokojen skutečností, že přístup k bezplatné právní pomoci je velmi omezený; naléhavě vybízí příslušné orgány, aby přijaly zákon o bezplatné právní pomoci na celostátní úrovni, který je základním předpokladem pro zaručení rovnoprávného, účinného a nediskriminačního přístupu ke spravedlnosti; je přesvědčen, že zavedení tohoto zákona je klíčové pro posílení důvěry občanů v právní stát;

13.  důrazně odsuzuje stále platný zákon o veřejném pořádku v Srbské republice, který oslabuje základní demokratická práva na svobodu shromažďování, svobodu sdružování a svobodu sdělovacích prostředků; naléhavě vyzývá k plnému provádění zákona o svobodném přístupu k informacím, který je i nadále nevyrovnaný a mnoha případech omezený, neboť se odvolává na právo na soukromí a ochranu obchodních zájmů společností jednajících s vládami, a neposkytuje tak občanům, kterým byly informace odepřeny, účinné opravné prostředky; vítá přijetí změn trestního zákoníku Bosny a Hercegoviny, které uvádějí jeho ustanovení o mučení, násilném zmizení a znásilnění do souladu s mezinárodními standardy; naléhavě vyzývá orgány, aby do trestního zákoníku zařadily trestné činy uvedené v dodatečném protokolu k mezinárodní úmluvě o kyberkriminalitě;

14.  považuje za důležité zlepšit spolupráci mezi parlamenty na úrovni státu, samosprávných celků i distriktu Brčko a pořádat jejich společná zasedání; bere na vědomí závazky přijaté v rámci parlamentního partnerství a naléhavě vyzývá k urychlenému provedení výsledných doporučení a k praktické realizaci dohodnutého rámce pro spolupráci; v tomto ohledu vítá podpis „koncepce mechanismu pro spolupráci parlamentů v Bosně a Hercegovině, pokud jde o činnosti týkající se integračního procesu EU“; požaduje zlepšení celkové koordinace mezi zastupitelskými shromážděními samosprávných celků/kantonů;

15.  bere na vědomí úlohu, kterou hraje Společný parlamentní výbor pro bezpečnost a obranu při zajišťování demokratického dohledu nad ozbrojenými silami Bosny a Hercegoviny; je znepokojen tím, že mnoho obyvatel vlastní nelegálně držené zbraně a že ozbrojené sily i nadále kontrolují rozsáhlé zásoby střeliva a zbraní; vítá pokrok, kterého ozbrojené síly dosáhly při likvidaci nejnestabilnějšího střeliva a při budování udržitelné kapacity k nakládání se zbytkem zásob; naléhavě vyzývá k přijetí komplexního přístupu k řešení zbývajících problémů spojených s vyčištěním země od min do roku 2019; vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby posílily podporu věnovanou těmto činnostem;

16.  naléhavě vyzývá členy pracovní skupiny pro přípravu změn ve volebním zákoně Bosny a Hercegoviny, aby zajistili, že změny v zákoně vytvoří základ pro skutečně demokratické volby, jež budou odrážet svrchovanost země; zdůrazňuje, že demokratických voleb lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou mít občané možnost setrvale uplatňovat širokou škálu dalších lidských práv a základních svobod, aniž by byli diskriminováni na základě etnické příslušnosti, náboženského vyznání, pohlaví, politického či jiného přesvědčení, majetku, narození nebo jiného statusu a bez svévolných a nepřiměřených omezení;

17.  je toho názoru, že roztříštěnost veřejné správy, její politizace a slabá koordinace politik brání zavádění institucionálních a legislativních reforem a mají také dopady na poskytování veřejných služeb občanům; vyzývá příslušné úřady na všech úrovních, aby zlepšily střednědobé politické plánování a vyvinuly komplexní a celostátní strategický rámec reformy veřejné správy a program správy veřejných financí, v souladu s evropskými zásadami veřejné správy, které pro kandidáty na členství v EU vytvořila organizace OECD v rámci iniciativy SIGMA;

18.  považuje zemědělství za klíčové hospodářské odvětví Bosny a Hercegoviny, neboť přibližně 20 % obyvatel této země přímo či nepřímo závisí na tomto odvětví; vítá proto pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti bezpečnosti potravin a veterinární politiky, a rozhodnutí Komise schválit vývoz mléka a mléčných výrobků z Bosny a Hercegoviny do EU; nabádá k většímu úsilí, pokud jde o uvedení systému úředních veterinárních a fytosanitárních kontrol do souladu s evropskými standardy a vytvoření nezbytných institucionálních struktur, které by umožnily čerpání prostředků z nástroje předvstupní pomoci na rozvoj venkova; vyzývá vládu, aby podpořila vytvoření ministerstva zemědělství na celostátní úrovni a zavedení doprovodné rozvojové strategie;

19.  vyjadřuje znepokojení ohledně nedostatečných mechanismů spolupráce mezi vládou a organizacemi občanské společnosti, včetně omezené kapacity účasti na politickém dialogu o plánu reforem; domnívá se, že je velmi důležité posílit úlohu občanské společnosti a zapojit občany do procesu přistupování k EU; opětovně vyzývá k zavedení a provádění transparentních a inkluzivních mechanismů konzultace veřejnosti; vyzývá příslušné orgány na všech úrovních, aby zlepšily relevantní právní a finanční rámec, přijaly strategii ohledně organizací občanské společnosti a zajistily jejich transparentní financování z veřejných prostředků s cílem podpořit participativnější a inkluzivnější demokracii po celé zemi; vyzývá organizace občanské společnosti a aktivisty, aby výrazně posílili své kapacity a struktury a zapojili se do dialogu s úřady Bosny a Hercegoviny, EU a mezinárodním společenstvím; vyzývá posledně uvedené subjekty, aby je v tomto úsilí podporovaly;

20.  konstatuje, že strategie o boji proti organizovanému zločinu na období 2014–2020 je prováděna nekoordinovaně; naléhavě žádá přijetí a provedení nové strategie a akčního plánu proti praní peněz, a sice v souladu s doporučeními MONEYVAL; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat přístup zaměřený na oběti a vytvořit víceodvětvovou a komplexní strategii pro boj proti obchodování s drogami a s lidmi; vyzývá orgány EU a Bosny a Hercegoviny, aby se společně snažily účinně bojovat proti obchodování s lidmi a poskytovat ochranu obětem tohoto jevu; vítá přijetí akčního plánu pro boj proti obchodování s lidmi v Bosně a Hercegovině na období let 2016–2019, včetně důrazu, který klade na problémy týkající se migrujících pracovníků a nuceného žebrání dětí, a vyzývá k jeho účinnému provedení; je nadále znepokojen velkým objemem nelegálně držených zbraní v Bosně, které lze snadno přepravit do EU; vyzývá příslušné orgány, aby zesílily úsilí o stíhání obchodníků se zbraněmi a pašeráků a aby vyvinuly větší úsilí v boji s nekontrolovaným šířením a nedovoleným pašováním zbraní, zejména malých a lehkých zbraní, rovněž prostřednictvím užší regionální spolupráce a spolupráce mezi Bosnou a Hercegovinou a EU;

21.  vyzývá příslušné orgány, aby sestavily akční plán provádění strategie pro předcházení terorismu a boj proti němu na období 2015–2020; vyzývá příslušné úřady, aby v rámci boje proti terorismu a násilnému extremismu zvýšily své úsilí k zajištění účinnější spolupráce mezi policií, zpravodajskými a bezpečnostními složkami v celé zemi; vyzývá k posílení kapacity Bosny a Hercegoviny, pokud jde o boj proti terorismu; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby vyvinuly větší úsilí v boji proti financování terorismu, včetně vytvoření právního rámce, jenž umožní zmrazit aktiva teroristických skupin; považuje za zásadní, aby byly bezpečnostní operace v Bosně a Hercegovině prováděny koordinovaně a aby jejich data byla sdílena v rámci země; zdůrazňuje, že prvořadý význam má rovněž užší spolupráce mezi regionálními bezpečnostními službami, a vyzývá k další spolupráci v tomto směru;

22.  zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina je vážně zasažena jevem zahraničních bojovníků a radikalizace; je znepokojen radikalizací mladých lidí, jejichž velký počet – v porovnání s ostatními státy v regionu – se připojil k Islámskému státu v Iráku a Levantě (Dáeš); vyzývá k pokračování v opatřeních proti radikalizaci a terorismu a k posílení těchto opatření; vítá úsilí o zintenzívnění dialogu mezi náboženstvími, včetně společného prohlášení politických a náboženských vůdců, v němž odsuzují terorismus a násilný extremismus; vítá první rozsudky, jež byly vyneseny nad zahraničními bojovníky na základě trestných činů financování teroristických aktivit, veřejného podněcování k terorismu i připojení se k Islámskému státu a s tím související organizační činnosti; vyzývá k naléhavému vývoji účinných programů deradikalizace a k tomu, aby bylo naléhavě vyvinuto úsilí o poskytnutí lepších ekonomických vyhlídek mladým lidem v Bosně a Hercegovině, v souladu s pozitivní agendou pro mladé v zemích západního Balkánu, a tak mladé lidi odrazovat od přidružování se k radikálním nebo extremistickým ideologiím; nabádá k úsilí o zapojení sdělovacích prostředků, akademické obce a občanské společnosti do činností pomáhajících zvyšovat povědomí o rizikových faktorech, které způsobují, že radikalizace přejde v násilný extremismus; nabádá k vytvoření celostátní a regionální sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, která by byla založena na osvědčených postupech a nástrojích, které nabízí síť EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci; vybízí k užší spolupráci s bezpečnostními službami v EU a v sousedních zemích, včetně výměny informací; nabádá k policejním operacím v celé Bosně a Hercegovině vedoucím k zatčení osob podezřelých z organizace, podpory a financování teroristické činnosti;

23.  konstatuje, že právní a institucionální rámec pro dodržování lidských práv vyžaduje podstatně zlepšit; vyzývá k tomu, aby byla ve spolupráci s nevládními organizacemi vyvinuta celostátní strategie boje proti diskriminaci; znovu naléhavě vyzývá k tomu, aby byla do právních předpisů proti diskriminaci zařazena jasná definice genderové identity, sexuální orientace, věku a postižení jako základu pro diskriminaci; vyzývá k účinnému provádění těchto prováních předpisů a k posílení úlohy veřejného ochránce lidských práv; je znepokojen diskriminací osob se zdravotním postižením v oblasti zaměstnání, vzdělávání, přístupu ke zdravotní péči a poskytování dalších služeb; je znepokojen násilnými činy z nenávisti, nenávistnými projevy a zprávami o zvýšení případů vyhrožování osobám LGBTI; vyzývá vládu, aby se mimo jiné zabývala prováděním opatření na zvýšení povědomí o právech osob LGBTI v soudnictví, agenturách pro vymáhání práva a mezi širokou veřejností; bere na vědomí významný pokrok v dokončení postupu registrace romských občanů, je však nadále znepokojen omezenými opatřeními na zlepšení jejich vyhlídek, pokud jde o zdraví, vzdělávání a zaměstnanost; naléhavě vyzývá orgány, aby bojovaly proti diskriminaci na základě pohlaví; naléhavě vyzývá ke zrušení ustanovení o trestu smrti v ústavě správního celku RS;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku při provádění rozsudků ve věci Sejdić a Finci a ve věci Zornić, a připomíná, že Bosna a Hercegovina nadále porušuje rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v těchto věcech; znovu zdůrazňuje, že nevykonání rozsudku je i nadále příčinou diskriminace občanů Bosny a Hercegoviny, a může proto stát v cestě přistoupení této země k EU;

25.  naléhavě vyzývá k důraznějšímu a řádnému vyšetřování a stíhání případů zločinu z nenávisti, nenávistných projevů, včetně případů s etnickým pozadím, a případů šíření extrémistických ideologií na sociálních sítích; lituje, že federace je jediným územím na západním Balkánu, kde trestání nenávistných výroků není upraveno trestním zákoníkem, a naléhavě vyzývá k začlenění příslušného ustanovení; obdobně vyzývá k začlenění ustanovení o nenávistných projevech do trestního práva všech celků;

26.  připomíná, že volební právo a volební systém musí všem třem konstitutivním národům a všem občanům umožnit zvolit si svobodně a nezávisle své vlastní legitimní politické představitele institucí a orgánů;

27.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hraje občanská společnost při ochraně a podpoře práv menšin v této zemi i při posílení sociální harmonie a tolerance a lepšího porozumění lidí přínosům rozmanitosti; vyzývá k dalšímu zapojení občanské společnosti při řešení výzev spojených s etnickým rozdělením, jež by pomohlo pokročit zemi na cestě do EU; vyzývá rovněž k lepší koordinaci mezi příslušnými orgány a organizacemi občanské společnosti za účelem lepšího vymáhání práva menšin;

28.  vítá přijetí strategie pro provádění Úmluvy Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu v letech 2015–2018; vyzývá k urychlenému přijetí a provádění rámcové strategie pro provádění Istanbulské úmluvy; je znepokojen tím, že chybí komplexní právní rámec na státní úrovni týkající se sexuálních útoků i vhodný mechanismus odškodnění obětí; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily řádné financování a zlepšení právních předpisů týkajících se azylových domů a aby zavedly harmonizovaný systém monitorování a sběru údajů o případech násilí na ženách; rovněž vyzývá k vyvinutí veškerého úsilí na zvýšení účasti žen v politickém a pracovním životě a zlepšení jejich sociální a ekonomické situace, zejména pokud jde o přístup k nároku na mateřskou dovolenou a dávky v mateřství, a rovněž k podpoře, ochraně a posilování práv žen; naléhavě vyzývá vlády na všech úrovních, aby za pomoci občanské společnosti zvyšovaly povědomí o těchto otázkách, aby mohly ženy využívat ochranu, jež jim poskytuje zákon;

29.  zdůrazňuje zásadní úlohu vzdělání při vytváření a podpoře tolerantní společnosti podporující začlenění i při posilování spolupráce a soudržnosti napříč kulturními, náboženskými a etnickými hranicemi; s politováním konstatuje pomalý pokrok při řešení problematiky „dvou škol pod jednou střechou“ i dalších forem segregace a diskriminace žáků ve školách a lituje, že dosud nejsou vypracovány společné hlavní osnovy; naléhavě požaduje přijetí konkrétních opatření, která by zahájila desegregaci vzdělávacího systému; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout značné úsilí o zlepšení efektivity fragmentovaného vzdělávacího systému při zaručení práva na rovné příležitostí, pokud jde o vzdělávání v úředních jazycích Bosny a Hercegoviny a práva každé komunity vzdělávat děti v jejím vlastním jazyce; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby účinně zavedly zásady inkluzivního vzdělávání s ohledem na děti se zdravotním postižením;

30.  vítá aktivní zapojení Bosny a Hercegoviny do platformy pro vzdělávání a odbornou přípravu na západním Balkáně i její pokračující účast v programu Erasmus+ a Mládežnickém okně pro západní Balkán, která je velmi důležitá v boji proti velmi vysoké nezaměstnanosti mladých; vítá rovněž, že se Bosna a Hercegovina zavázala zapojit v roce 2018 do studie OECD PISA; domnívá se, že tato studie je užitečným nástrojem, který umožní diskuse o kvalitě vzdělávání a nezbytných reformách; oceňuje, že všech 13 ministerstev školství a všechny související agentury vyjádřily ochotu se do společného úsilí zapojit; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost financování účasti Bosny a Hercegoviny v této studii z předvstupních fondů;

31.  zdůrazňuje, že nezávislé a profesionální sdělovací prostředky jsou jedním z nejdůležitějších prvků úspěšně fungující demokratické společnosti; je znepokojen nepříznivým vývojem v oblasti svobody projevu, případy politického tlaku a zastrašování novinářů, včetně podrobení některých sdělovacích prostředků neoprávněným finančním a jiným kontrolám místními a vnitrostátními politickými orgány, a přetrvávající polarizací sdělovacích prostředků na základě politických a etnických linií; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily důkladné vyšetření útoků na novináře a aby vytvořily právní rámec ochrany novinářů; kromě toho vyzývá k podniknutí neodkladných kroků k zajištění politické, institucionální a finanční nezávislosti regulačního orgánu pro komunikace a k zajištění transparentnosti ve vlastnictví sdělovacích prostředků tím, že budou odstraněny veškeré legislativní mezery, které soustavně brání plné transparentnosti tohoto vlastnictví; konstatuje, že provedení těchto opatření má zásadní význam pro to, aby byl znemožněn jakýkoli nepatřičný politický vliv; vyzývá k tomu, aby byly podniknuty kroky na zajištění plurality sdělovacích prostředků a vysílání ve všech úředních jazycích; vyzývá rovněž k posílení redakční nezávislosti a finanční stability poskytovatelů veřejného vysílání vhledem k důležitosti existence veřejného vysílání pro jednotu Bosny a Hercegoviny; je znepokojen tím, že nedochází ke stíhání cílených počítačových útoků na nové informační internetové stránky;

32.  vítá pokrok dosažený při snižování počtu nedořešených případů válečných zločinů; bere na vědomí znepokojení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ohledně nedostatečného zapojení státního zastupitelství v souvislosti s opakovanými žádostmi o uzavření případů válečných zločinů; vyzývá k revizi národní strategie pro vyšetřování válečných zločinů, efektivnějšímu trestnímu stíhání činů sexuálního násilí spáchaných za války a ke zlepšení ochrany obětí; vyzývá k přijetí příslušných opatření pro zajištění práva obětí na účinnou náhradu;

33.  bere na vědomí některé činnosti a vyzývá k dosažení dalšího pokroku, pokud jde o trvale udržitelný návrat uprchlíků, a to včetně oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, sociální ochrany a zdravotní péče na místní úrovni; znovu opakuje, že je důležité podpořit jejich trvalý návrat do Bosny a Hercegoviny, zejména do RS; vyzývá všechny úrovně veřejné správy, aby tyto osoby chránily a urychlily proces návratu zavedením a provedením všech nezbytných právních předpisů a správních opatření; vyzývá k účinnému uplatňování revidované strategie týkající se přílohy VII Daytonské mírové dohody; vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečnou finanční a projektovou pomoc, která by tento proces usnadnila; konstatuje, že se dosud stále pohřešuje vysoký počet osob a vyzývá příslušné orgány, aby započaly intenzivní spolupráci a zvýšily úsilí o nalezení 7019 osob, které jsou v důsledku války dosud pohřešovány, zdůrazňuje potřebu dále rozvíjet alternativní přístupy ke spravedlnosti, mimo jiné využitím strategie Rozvojového programu OSN pro přechodné soudnictví; vyzývá orgány v Bosně a Hercegovině, aby do příslušných programů investovaly značné prostředky;

34.  konstatuje, že poválečná obnova a rekonstrukce byla v Bosně a Hercegovině z velké části úspěšná a zemi přiblížila k EU, ale že stále existují výzvy ohledně udržitelnosti procesu usmíření; zdůrazňuje proto důležitost vzdělávání v oblasti usmíření a vzájemného porozumění ve společnosti;

35.  vítá zvýšení počtu registrovaných pracovních míst i první opatření učiněná s cílem posílit koordinaci politik a zlepšit podnikatelské prostředí; je nadále znepokojen vlivem státu na ekonomiku, kvalitou veřejných financí, vysokou mírou závislosti na finančních prostředcích z mezinárodních úvěrových a investičních ústavů, nejasným původem mezinárodních investic a obtížnými podmínkami na trhu práce; zdůrazňuje potřebu řešit dlouhodobou nezaměstnanost, která zůstává stále vysoká (27,6 %), včetně velmi vysoké nezaměstnanosti mladých (62,7%), problém rozsáhlé šedé ekonomiky a zlepšit fungování pracovního trhu;

36.  vítá přijetí nových pracovně-právních předpisů oběma samosprávnými celky; vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje jediný sjednocený hospodářský prostor, což zatěžuje podnikatelské prostředí; naléhavě vyzývá k dalšímu zlepšování podnikatelského prostředí posílením právního státu, zjednodušením vymahatelnosti smluv a potíráním korupce; lituje, že Bosna a Hercegovina nevypracovala na státní úrovni strategii pro malé a střední podniky;

37.  zdůrazňuje potřebu reformovat a harmonizovat na základě potřeb občanů roztříštěné systémy sociální ochrany, aby se zajistilo rovné zacházení pro všechny; konstatuje, že odborová a pracovní práva, včetně zákonů týkajících se zdraví a bezpečnosti, zůstávají i nadále omezená, a zdůrazňuje, že je důležité tyto zákony v celé zemi posílit a harmonizovat;

38.  naléhavě vyzývá k přijetí celostátních odvětvových strategií pro oblast dopravy, energetiky a životního prostředí; zdůrazňuje, že tyto strategie jsou zapotřebí také proto, aby bylo možné plně využít předvstupní pomoc EU;

39.  vítá zapojení Bosny a Hercegoviny do iniciativy šesti zemí západního Balkánu; vyzdvihuje význam dvou důležitých investičních projektů, „Stara Gradiška“ a „Svilaj“, které usnadní obchod, regionální integraci a udržitelný růst; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby zajistily úplné a urychlené provedení technických standardů a měkkých opatření v oblasti dopravy, jež byly dohodnuty na vídeňském summitu o západním Balkánu v roce 2015 (např. sladění/zjednodušení postupů pro překračování hranic, informační systémy, systémy údržby či oddělení a zpřístupnění sítí třetím stranám) před nadcházejícím summitem o západním Balkánu v roce 2016 v Paříži;

40.  požaduje, aby byly bezodkladně zveřejněny výsledky sčítání lidu, domů a bytů, jelikož jsou důležité pro hospodářské a sociální plánování; dále poukazuje na to, že údaje získané při sčítání lidu v roce 2013 budou nezbytné pro vyplnění dotazníku, který Bosna a Hercegovina obdrží od Komise;

41.  naléhavě vyzývá statistické úřady Bosny a Hercegoviny, aby své statistiky sladily se standardy Eurostatu;

42.  je znepokojen nepříznivým vývojem v oblasti informační společnosti; vyzývá k okamžitému provedení přechodu na digitální vysílání; naléhavě vyzývá ke zřízení dozorčího orgánu pro akreditaci zákonů o elektronickém obchodě a elektronickém podpisu na státní úrovni, které kvůli neexistenci tohoto orgánu zůstávají neprovedeny; vyzývá odpovědné orgány, aby urychlily úspěšné provedení evropského čísla tísňového volání 112, které bylo zavedeno v roce 2009;

43.  konstatuje, že v oblasti přizpůsobování se změně klimatu byla provedena opatření a činnosti omezeného rozsahu a že byly učiněny první kroky k vytvoření sítě Natura 2000 týkající se ochrany přírody; vyzývá příslušné orgány, aby stanovily harmonizovaný právní rámec pro ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a aby posílily strategické plánování a sladění s acquis v těchto oblastech; vyzývá příslušné orgány, aby předcházely nadměrnému znečistění ovzduší v souladu s normami EU pro životní prostředí, včetně znečištění vyvolávanému ropnou rafinérií ve městě Bosanski Brod; znovu opakuje, že je třeba, aby Bosna a Hercegovina plně splnila své závazky v rámci Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující hranice států (úmluva z Espoo, 1991) a Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (Kyjev, 2003);

44.  vyzývá vládu Bosny a Hercegoviny, aby regulovala a sledovala budování vodních elektráren v ekologicky citlivých oblastech, stejně jako v chráněných a potencionálně chráněných oblastech, a aby zachovala celistvost stávajících národních parků, jako je např. Národní park Sutjeska a Národní park řeky Una; doporučuje zlepšit kvalitu posuzování vlivů na životní prostředí, tak aby umožňovalo přihlížet k normám EU, které stanovila směrnice o ochraně ptáků, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a rámcová směrnice o vodě; vybízí vládu Bosny a Hercegoviny ke zvýšení transparentnosti prostřednictvím účasti veřejnosti a konzultací o plánovaných projektech s místními komunitami, vědeckými odborníky a občanským sektorem;

45.  gratuluje Bosně a Hercegovině k předsednictví Energetického společenství v roce 2016; je však znepokojen uvalením sankcí Energetického společenství na Bosnu a Hercegovinu; znovu vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby se napojila na energetické infrastruktury sousedních zemí a aby dostála veškerým smluvním závazkům, které jí plynou ze Smlouvy o Energetickém společenství;

46.  odsuzuje zákon o veřejném pokoji a pořádku, který v únoru 2015 přijala Republika srbská a který kriminalizuje příspěvky na sociálních médiích, jež narušují veřejný pořádek nebo mají nemravný, urážlivý nebo hanlivý charakter, neboť to připravuje půdu pro právní omezení svobodného vyjadřování a svobodných médií na internetu a může mezi uživateli sociálních médií vést k autocenzuře;

47.  pochvalně se vyjadřuje ke konstruktivní a proaktivní úloze Bosny a Hercegoviny při propagaci spolupráce v regionu; je přesvědčen, že konkrétní spolupráce v oblastech společného zájmu může přispět ke stabilizaci západního Balkánu; vítá dohodu o hranicích s Černou Horou; vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí o vyřešení zbývajících bilaterálních otázek, včetně otázek vytyčení hranic se Srbskem a Chorvatskem a o řešení otázek přeshraničního znečisťování životního prostředí; vítá první společnou schůzi Rady ministrů Bosny a Hercegoviny se srbskou vládou, která se uskutečnila dne 4. listopadu 2015 v Sarajevu;

48.  vítá zvýšení podílu přizpůsobení se rozhodnutím v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky z 52 % na 62 %; s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o přistoupení k EU se domnívá, že je nezbytné do značné míry koordinovat zahraniční politiku této země se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU;

49.  vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby vzhledem k nadcházejícím místním volbám provedly příslušná doporučení vydaná mezinárodními a místními pozorovateli a OBSE/ODIHR s cílem zajistit důvěryhodnost a integritu volebního procesu; naléhavě vyzývá orgány, aby neprodleně regulovaly místní volby v Mostaru;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské a vládám 10 kantonů Bosny a Hercegoviny.

(1) Úř. věst. L 164, 30.6.2015, s. 2.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0276.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0471.


Naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost
PDF 578kWORD 194k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o naplňování cíle snižování chudoby s ohledem na zvyšování nákladů na domácnost (2015/2223(INI))
P8_TA(2016)0136A8-0040/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „SEU“), a zejména na článek 3 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na článek 9 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její článek 1 a čl. 34 odst. 3,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES(7) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. prosince 2010 k revizi akčního plánu pro energetickou účinnost(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2015 nazvané „Pracovní program Komise na rok 2016: Nyní není doba pro obvyklá řešení“ (COM(2015)0610),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2014 s názvem „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2014)0130),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758), na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů a na své usnesení na toto téma ze dne 15. listopadu 2011 (10) na stejné téma,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020) a na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020(11),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 64/292 ze dne 28. července 2010 nazvanou „Lidské právo na vodu a hygienu“(12),

–  s ohledem na pilotní projekt Komise týkající se vytvoření společné metodiky pro sestavování referenčních rozpočtů v Evropě,

–  s ohledem na zprávu výzkumného centra UNICEF Innocenti (2012) nazvanou „Měření dětské chudoby: nové tabulky s hodnocením dětské chudoby v bohatých zemích světa“(13),

–  s ohledem na zprávu výzkumného centra UNICEF Innocenti (2014) nazvanou „Děti recese: dopad hospodářské krize na kvalitu života dětí v bohatých zemích“(14),

–  s ohledem na čtvrtletní přehled Komise o zaměstnanosti a sociální situaci v EU zveřejněný v září 2015(15),

–  s ohledem na balíček týkající se investic v sociální oblasti, který dne 20. února 2013 předložila Komise,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. června 2011 na téma Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost(16),

–  s ohledem na zprávu OECD ze dne 21. května 2015 „In it Together: Why Less Inequality Benefits All“ (Jsme v tom společně – proč je méně nerovnosti výhodné pro všechny),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2013 k tématu „Koordinovaný evropský postup při předcházení energetické chudobě a jejím potírání“(17),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 nazvané „Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby“(18),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. března 2011 k Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(19),

–  s ohledem na společné stanovisko Výboru pro sociální ochranu (SPC) a Výboru pro zaměstnanost (EMCO) ze dne 3. října 2014 nazvané „Přezkum strategie Evropa 2020 v polovině období“(20),

–  s ohledem na výroční zprávu Výboru pro sociální ochranu ze dne 10. března 2015 nazvanou „Sociální situace v Evropské unii (2014)“(21),

–  s ohledem na studii z června 2015 nazvanou „The State of Lending: The Cumulative Costs of Predatory Practices“ (Situace v oblasti úvěrů: kumulativní náklady jako důsledek predátorských praktik)(22) a na studii „Le panier de la ménagère… pauvre“ („Spotřební koš… chudé domácnosti“) ze srpna 2008(23),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. února 2011 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“)(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o Iniciativě zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst(26),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015(27) a na svůj postoj ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(28),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí přijetí Úmluvy OSN o právech dítěte(29),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2012 obsahující doporučení Komisi o přístupu k základním bankovním službám(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě(32),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0040/2016),

A.  vzhledem k tomu, že mezi roky 2008 a 2013 se v EU zvýšil počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením ze 117 na 122,6 milionů; vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo 16,7 % obyvatelstva EU ohroženo chudobou po sociálních transferech, 9,6 % trpělo vážným hmotným nedostatkem a 10,7 % domácností bylo považováno za domácnosti s nízkou intenzitou práce; vzhledem k tomu, že tento vývoj je jde proti strategickému cíli EU, který je definován v její strategii Evropa 2020 a kterým je snížení počtu osob trpících či ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů do roku 2020;

B.  vzhledem k tomu, že podle metodiky Eurostatu je hranice ohrožení chudobou stanovena na 60 % národního mediánového disponibilního příjmu;

C.  vzhledem k tomu, že větší úspory energie a zlepšení energetické účinnosti, zejména pokud jde o bytový fond, by mnoha domácnostem umožnilo vyhnout se energetické chudobě; vzhledem k tomu, že 10 % občanů EU bylo v roce 2015 v prodlení s placením účtů za služby (v nejvážněji zasaženém členském státě to činilo 37 %); 12 % občanů EU nebylo v roce 2014 schopno ve své domácnosti dostatečně topit (v nejvážněji zasaženém členském státě to činilo 60 %); 16 % obyvatelstva EU žilo v roce 2014 v příbytcích, do nichž zatéká nebo které mají vlhké zdi (v nejvážněji postiženém členském státě to bylo 33 %), jak uvádí statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (SILC);

D.  vzhledem k tomu, že počet dlouhodobě nezaměstnaných přesahuje 12 milionů, z čehož 62 % osob je bez práce více než dva po sobě jdoucí roky; vzhledem k tomu, že u dlouhodobě nezaměstnaných je vyšší pravděpodobnost chudoby a sociálního vyloučení;

E.  vzhledem k důležitosti Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) a zachování jeho existence v době, kdy sociální krize doléhá na stále více Evropanů;

F.  vzhledem k čl. 34 odst. 3 Listiny základních práv EU, jenž stanoví, že za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky;

G.  vzhledem k tomu, že v některých zemích se v určité době poměrně rychle zvýšily ceny základního zboží a služeb a spolu s tím i rodinné výdaje;

H.  vzhledem k tomu, že se uvádí, že mezi nejzranitelnější skupiny trvale patří „chronicky chudí lidé“, kteří jsou často dlouhodobě nezaměstnaní, někdy však také zaměstnaní za nízké mzdy, ale i jednotlivci žijící sami s dětmi, kteří jsou bez zaměstnání nebo pracují v průměru méně hodin než hlavní výdělečná osoba;

I.  vzhledem k tomu, že neexistují dosud žádné zavedené ukazatele absolutní chudoby;

J.  vzhledem k tomu, že špatné nebo nevyhovující bydlení výrazně snižuje vyhlídky na normální život; vzhledem k tomu, že se kvůli neschopnosti financovat údržbu snížila během krize kvalita bydlení (včetně náležité izolace atd.) poskytovaného osobám nacházejícím se ve zranitelném postavení; vzhledem k tomu, že nekvalitní bydlení, má-li delší trvání, může mít nepříznivý dopad na tělesné zdraví;

K.  vzhledem k tomu, že nárůst rodinných výdajů spojených s náklady na bydlení, stravu, elektřinu, plyn, vodu, dopravu, zdravotní péči či náklady spojené se vzděláváním ztěžuje dosažení cíle v oblasti snižování chudoby, který vytyčila strategie Evropa 2020;

L.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích EU došlo během posledních let k prudkému nárůstu cen základního zboží a služeb, a následkem toho i ke zvýšení celkových výdajů na domácnost;

M.  vzhledem k tomu, že kombinace finanční a hospodářské krize a klesajících příjmů domácností vedla ke zvýšení míry nezaměstnanosti a sociálního vyloučení v EU, zejména mezi nejzranitelnějšími skupinami obyvatel, a zvýšila tak zátěž kladenou na služby sociálního zabezpečení;

N.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí, která je již vyšší než u jiných věkových skupin, v EU od počátku krize dramaticky vzrostla a nyní přesahuje 20 %, takže mladým lidem hrozí chudoba už od velmi raného mládí; vzhledem k závěrečným poznatkům Výboru Organizace spojených národů pro práva dítěte vztahujícím se k nejnovějším pravidelným zprávám určitých evropských zemí o narůstání chudoby nebo rizika chudoby dětí v důsledku hospodářské krize; vzhledem k tomu, že tento nárůst má nepříznivý dopad na právo na zdraví, vzdělání a sociální ochranu;

O.  vzhledem k tomu, že chudoba, která v členských státech dosahuje vysoké míry již celou řadu let, stále silněji dopadá na hospodářství, poškozuje hospodářský růst, zvyšuje schodky veřejných rozpočtů a omezuje evropskou konkurenceschopnost;

P.  vzhledem k tomu, že nevyhovující bydlení a nedostatečné vytápění má negativní dopad na zdraví, vzdělání a sociální a pracovní začlenění osob, zejména těch nejzranitelnějších; vzhledem k tomu, že v členských státech jak na severu Evropy, tak i na jejím jihu trpí lidé tím, že si nemohou dovolit vytápění svých domů; vzhledem k tomu, že podle statistik EU v oblasti příjmů a životních podmínek (SILC) je nadměrné zatížení náklady na bydlení (podle právního důvodu užívání bytu) v některých členských státech vyšší u nájemců v soukromém nájemním sektoru, což lze vysvětlit nízkou kvalitou bydlení a vysokými cenami; vzhledem k tomu, že mnoho rodin má obtíže s krytím nákladů na základní zboží a služby, také v důsledku stoupajících cen energií;

Q.  vzhledem k tomu, že energetická chudoba souvisí s obecnou chudobou a je výsledkem řady příčin, včetně problémů spojených se zdravím a zdravotním postižením, chybějící nabídky internetových služeb a jiných možností, které by odpovídaly konkrétním potřebám, nízkých příjmů, typu systému vytápění používaného v dané domácnosti a kvality a energetické náročnosti bytového fondu;

R.  vzhledem k tomu, že k nejzranitelnějším a chudobou nejvíce ohroženým skupinám patří často nezaměstnaní, rodiny samoživitelů, rodiny s nízkými příjmy, vdovy a vdovci, dlouhodobě nemocní, starší osoby, mladí lidé, osoby se zdravotním postižením a menšiny a že tyto skupiny strádají zejména kvůli vysokým životním nákladům;

S.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují v poskytování sociálních dávek a ve výši minimálního příjmu velké rozdíly, což znamená, že v některých členských státech se prostřednictvím dávek snižuje riziko chudoby o 60 %, zatímco v jiných pouze o 15 %; vzhledem k tomu, že průměrný dopad poskytování sociálních dávek na snižování rizika chudoby je v EU 35 %;

T.  vzhledem k tomu, že v nadcházející zprávě Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (EUROFOUND) nazvané „Housing in Europe“ („Bydlení v Evropě“) se na základě určitého modelu odhaduje, že v důsledku stávajících nedostatků v oblasti bydlení (bytového fondu) činí podle údajů z roku 2011 celkové náklady na výdaje za lékařskou péči v ekonomikách EU28 více než 170 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že za předpokladu uskutečnění všech potřebných oprav by úspory na nákladech na lékařskou péči dosáhly v prvním roce zhruba 8 miliard EUR a do budoucna by přínosy dále narůstaly;

U.  vzhledem k tomu, že OSN potvrdila, že lidské právo na vodu a hygienu dává každé osobě právo, aby měla pro osobní použití a použití v domácnosti k dispozici dostatek kvalitní, nezávadné, vyhovující, fyzicky a cenově dostupné vody; vzhledem k tomu, že ve svém dalším doporučení OSN prohlásila, že by případná platba za vodu měla činit nejvýše 3 % příjmu domácnosti; vzhledem k tomu, že privatizace vodohospodářských služeb má nepříznivý dopad na domácnosti trpící nebo ohrožené chudobou;

V.  vzhledem k tomu, že energetická chudoba se v Evropě stává stále rozšířenějším problémem a že v dalších letech se situace bude pravděpodobně zhoršovat, a to v důsledku předpovídaného zvyšování cen energie a úměrně s tím i nerovnosti příjmů a chudoby obecně, používání nevyhovujících systémů vytápění a obecně nízké kvality izolace domů, zejména ve středomořských zemích;

W.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii žije v chudobě o 12 milionů více žen než mužů; vzhledem k tomu, že mezi činitele přispívající k této nerovnosti patří rozdíl v odměňování a důchodech žen a mužů, vysoký podíl žen s nejistou prací a skutečnost, že v důsledku neúnosně vysokých nákladů na péči o děti jsou ženy často nuceny k tomu, aby byly ekonomicky neaktivní;

X.  vzhledem k tomu, že rozdíly v platech mužů a žen a v délce jejich pracovní doby a pracovního života, s nimiž se ženy potýkají během svého produktivního života, mají přímý dopad na jejich život v důchodu; vzhledem k tomu, že u žen starších 65 let je podstatně vyšší riziko chudoby a sociálního vyloučení než u jejich mužských protějšků, protože ve srovnání s muži je průměrná výše důchodu žen v současnosti nižší, a to často podstatně nižší;

Y.  vzhledem k tomu, že energetická unie musí účinným způsobem zareagovat na energetickou chudobu, která doléhá na více než 100 milionů Evropanů, a posílit v tomto ohledu postavení nejzranitelnějších spotřebitelů, zvyšovat u těchto nejzranitelnějších skupin energetickou účinnost a vypracovat nápravná opatření, která potřebným lidem umožní přístup k cenově dostupné energii;

Z.  vzhledem k tomu, že směrnice 2012/27/EU vyzývá členské státy, aby vypracovaly programy ke zvýšení povědomí a aby poskytovaly informace a poradenství jednotlivcům a domácnostem v oblasti energetické účinnosti;

AA.  vzhledem k tomu, že chudoba rodiny představuje situaci, která je nedělitelná, je nezbytné zdůraznit dopad energetického aspektu na chudobu;

AB.  vzhledem k tomu, že renovace vnitrostátního fondu budov zaměřená na zvýšení energetické účinnosti bude mít přímý dopad na náklady na energii, zvláště pak u hůře situovaných rodin, a podnítí tvorbu pracovních míst;

AC.  vzhledem k tomu, že 22 348 834 domácností (což představuje přibližně 11 % obyvatelstva EU) vynakládají více než 40 % disponibilního příjmu na bydlení; vzhledem k tomu, že evropský semestr označil nadměrné zatížení náklady na bydlení jako „sociální trend, který je třeba sledovat“; vzhledem k tomu, že 21 942 491 domácností (což představuje přibližně 10,8 % obyvatelstva EU) má potíže s udržováním přiměřené teploty v domácnosti; vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly co nejdříve určit, zavést a trvale provádět politická opatření, která domácnostem umožní hradit náklady na bydlení a jejichž součástí budou mimo jiné příspěvky na bydlení;

AD.  vzhledem k tomu, že ceny na energetickém trhu v Evropě se sbližují, aniž by se stejnou měrou sbližovala kupní síla;

AE.  vzhledem k tomu, že přístup k bydlení je základním právem, na něž lze nahlížet jako na podmínku uplatňování ostatních základních práv a přístupu k nim a na podmínku důstojného lidského života; vzhledem k tomu, že zajištění přístupu k pomoci umožňující důstojné a přijatelné bydlení je mezinárodním závazkem členských států, který Unie musí brát v potaz, neboť právo na přístup k bydlení a na pomoc v této oblasti je uznáno článkem 34 Listiny základních práv Evropské unie, články 30 a 31 revidované Evropské sociální charty přijaté Radou Evropy a článkem 25 Všeobecné deklarace lidských práv a v řadě států i jejich ústavou;

AF.  vzhledem k tomu, že bydlení představuje nejvýznamnější výdajovou položku evropských domácností; vzhledem k tomu, že nárůst cen spojených s bydlením (ceny pozemků, nemovitostí, pronájmů, spotřebované energie) je zdrojem nestability a obav, a musí být proto chápán jako vážný problém;

AG.  vzhledem k tomu, že deprivace v oblasti bydlení a energetická chudoba jsou vyšší v zemích s nižším podílem sociálního nájemního bydlení (tj. ve východoevropských a středomořských zemích);

AH.  vzhledem k tomu, že podíl sociálních nájemních bytů v rámci celkového bytového fondu je ukazatelem toho, že v západoevropských a severských zemích je ve srovnání s průměrem EU vyšší podíl veřejného sociálního bydlení, zatímco ve středomořských a východoevropských zemích zůstává podíl sociálních bytů minimální (kolem 5 %) nebo v nich sektor sociálního bydlení zcela chybí;

AI.  vzhledem podle zjištění nadace Eurofound je u mnoha lidí s nízkým příjmem typickým způsobem zadluženosti, někdy přehlíženým, prodlení s placením účtů za služby;

AJ.  vzhledem k tomu, že sociální bydlení se podstatným způsobem podílí na omezování chudoby, což je jeden z cílů strategie Evropa 2020, neboť přispívá k vysoké míře zaměstnanosti, sociálního začlenění a soudržnosti, podporuje pracovní mobilitu a pomáhá bojovat proti chudobě;

AK.  vzhledem k tomu, že zpráva nadace Eurofound nazvaná „Přístup k sociálním dávkám: jak omezit jejich nevyužívání“ jasně upozorňuje na problém spočívající v tom, že sociální dávky a režimy minimálního příjmu často k těm, kdo na ně mají nárok, nedosáhnou; vzhledem k tomu, že kromě vytvoření těchto systémů je nutno rovněž zajistit, aby je ti, kdo mají nárok na jejich využívání, skutečně využívali; vzhledem k tomu, že v úvahu je třeba vzít i úspory, které vzniknou v dlouhodobějším měřítku díky tomu, že sociální dávky budou cílovým skupinám obyvatelstva poskytovány rychle, účinně a účelně;

AL.  vzhledem k tomu, že krize má dopady na to, za jakých podmínek mohou domácnosti získat bydlení, a na investice do sociálního bydlení v rámci Unie, vzhledem k tomu, že veřejné výdaje věnované na investice do sociálního bydlení jsou touto situací velmi nepříznivě poznamenány, a vzhledem k tomu, že pro členské státy a Unii z toho vyplývá, že musí bezodkladně jednat a zaručit právo na přístup k důstojnému a cenově dostupnému bydlení;

AM.  vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení nadále zůstávají rozhodujícími sociálními činiteli ovlivňujícími zdraví a životní podmínky včetně délky života, a především dětská chudoba ovlivňuje zdraví a kvalitu života dětí, a vzhledem k tomu, že rozdíl mezi bohatými a chudými v oblasti zdraví zůstává značný, pokud jde o přístup k dostupným zdravotním službám, stejně jako v oblasti příjmů a majetku, a v některých oblastech se dále prohlubuje,

AN.  vzhledem k tomu, že Výbor pro sociální ochranu Evropské unie ve svém stanovisku ze dne 20. května 2010 vyjádřil znepokojení nad skutečností, že současná hospodářská a finanční krize může mít negativní dopady na dostupnost zdravotní péče pro občany a na rozpočty zdravotnictví členských států;

AO.  vzhledem k tomu, že současná hospodářská a finanční krize může mít vážné důsledky pro zdravotnictví v několika členských státech EU, a to na straně nabídky i poptávky;

AP.  vzhledem k tomu, že omezení zapříčiněná současnou hospodářskou a finanční krizí by mohla závažně poškodit dlouhodobou finanční a organizační životaschopnost systémů zdravotní péče členských států, a bránit tak rovnému přístupu k této péči na jejich území;

AQ.  vzhledem k tomu, že kombinace chudoby a dalších faktorů zranitelnosti, jako je dětství nebo stáří, postižení nebo menšinový původ, dále zvyšuje rizika nerovnosti přístupu ke zdravotní péči a že naopak špatný zdravotní stav může vést k chudobě nebo sociálnímu vyloučení;

AR.  vzhledem k tomu, že podle posledních údajů agentury Eurostat 21 % domácností v EU28 nemá přístup na internet, a vzhledem k tomu, že 20 % respondentů ve věkové skupině od 16 do 74 let uvádí, že internet nikdy nepoužili; vzhledem k tomu, že v Nizozemsku je nejvyšší podíl domácností s přístupem na internet (95 %), zatímco Bulharsko, kde má přístup na internet 54 % domácností, je v tomto seznamu na posledním místě;

AS.  vzhledem k tomu, že jednotný digitální trh je jednou z deseti priorit nové Komise, a vzhledem k tomu, že v budoucnu bude 90 % pracovních míst vyžadovat určitou míru dovedností v oblasti IT; vzhledem k tomu, že k síti 4G má přístup 59 % evropských občanů, avšak ve venkovských oblastech nepřesahuje tento podíl hranici 15 %;

AT.  vzhledem k tomu, že důstojná práce představuje nadále nejlepší způsob ochrany před rizikem chudoby a sociálního vyloučení, a vzhledem k tomu, že odbornost v oblasti informačních a komunikačních technologií a přístup k nim jsou při hledání zaměstnání nepopiratelnou výhodou;

AU.  vzhledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 64/292 ze dne 28. července 2010 nazvanou „Lidské právo na vodu a hygienu“, uznává právo na nezávadnou pitnou vodu jako základní právo, které je nezbytným předpokladem neomezeného požívání práva na život a všech lidských práv;

AV.  vzhledem k tomu, že meziodvětvový charakter genderových aspektů chudoby vyžaduje ucelený přístup k řešení otázky vícenásobné diskriminace a problematiky týkající se oblasti bydlení, nákladů na energii, veřejných služeb, zabezpečení pracovních míst, nejisté práce a daňové politiky;

AW.  vzhledem k tomu, že cílů zaměřených na snižování chudoby nelze dosáhnout, dokud nebude vyřešena chudoba žen, jelikož rovnost žen a mužů a posílení ekonomického postavení a emancipace žen jsou nezbytnými předpoklady pro další sbližování v oblasti snižování chudoby;

AX.  vzhledem k tomu, že shromažďování údajů a vytváření koncepce politických opatření, jež se týkají chudoby, životních nákladů a příjmů na základě domácností jako základních jednotek předpokládá jednotnost a rovné rozdělení zdrojů mezi jednotlivé členy domácnosti; vzhledem k tomu, že ve skutečnosti se domácnosti v tomto směru liší a rozdělení zdrojů může být nerovné a genderově podmíněné, takže je třeba, aby se při vytváření koncepce politických opatření uplatňoval přístup založený na individuálních nákladech a příjmech;

AY.  vzhledem k tomu, že 17 % domácností rodičů samoživitelů, které s velkou převahou vedou hlavně ženy, si nemůže dovolit dostatečné vytápění vlastní domácnosti, zatímco v rámci obyvatelstva obecně je to pouze 10 % obyvatel; vzhledem k tomu, že velkoobchodní ceny energie se snížily a maloobchodní ceny se zvýšily, což s sebou nese zvyšování nákladů; vzhledem k politováníhodné skutečnosti, že stále ještě nebyla podána definice energetické chudoby, která by platila pro celou EU, přičemž na ženy dopadá energetická chudoba v nepoměrně větší míře;

AZ.  vzhledem k tomu, že u mladých žen je míra nezaměstnanosti vyšší než v jiných věkových skupinách, a mladým ženám tak hrozí, že budou žít v chudobě již od svého mládí;

BA.  vzhledem k tomu, že rostoucí náklady na domácnost a neúměrně vysoké výdaje na bydlení patří mezi hlavní činitele způsobující bezdomovectví žen, je třeba důkladněji zkoumat, jak velké množství žen ztrácí či opouští domov a jaké jsou toho příčiny; vzhledem k tomu, že zadlužení domácností i jednotlivců má přímou spojitost s náklady na domácnost a je klíčovým faktorem chudoby a sociálního vyloučení;

Hlavní doporučení

Založeno na doporučeních vypracovaných v tomto usnesení:

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plně investovaly do boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a aby přijaly integrovanou strategii pro boj proti různým formám chudoby, která celostním přístupem propojí hospodářské, vzdělávací, energetické, dopravní a sociální politiky a politiky zaměstnanosti na základě osvědčených postupů;

2.  vyzývá členské státy, aby se přidaly k moratoriu na odpojování vytápění v zimním období a zajistily tak, aby ve vymezeném zimním období nemohla být žádná domácnost odpojena od zdrojů energie a aby již odpojené domácnosti musely být znovu připojeny, přičemž zdůrazňuje, že za náklady s tím spojené je z podstaty odpovědný veřejný sektor, neboť za sociální politiky jsou primárně odpovědné vlády; vyzývá členské státy, aby posoudily opatření potřebná k tomu, aby bylo vyhověno normám Světové zdravotnické organizace (WHO) pro dostatečné vytápění domácností;

3.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů režimů minimálního příjmu v EU a aby zvážila další kroky s tím, že přihlédne k hospodářským a sociálním podmínkám v jednotlivých členských státech a posoudí, zda tyto režimy umožňují domácnostem zajistit jejich základní osobní potřeby; vybízí Komisi, aby na tomto základě posoudila způsob a prostředky poskytování přiměřeného minimálního příjmu, a to ve všech členských státech v souladu s vnitrostátními postupy a tradicemi a při současném zohlednění jejich individuálních charakteristik s cílem podpořit sociální konvergenci v Unii;

4.  vyzývá členské státy, aby zajistily účinnější, cílenější a bedlivěji sledované využívání evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) celostátními, regionálními a místními orgány za účelem boje proti energetické chudobě, zvyšování životních nákladů, sociálnímu vyloučení, deprivaci v oblasti bydlení a nedostatečné kvalitě bytového fondu; domnívá se, že by Komise měla zajistit větší pružnost v této oblasti;

5.  vybízí Komisi a členské státy, aby uspořádaly summit věnovaný omezování chudoby, extrémní chudobě a sociálnímu vyloučení a možnosti dosažení důstojné životní úrovně;

Politiky EU týkající se naplňování cíle snižování chudoby

6.  vyjadřuje politování nad faktem, že se zvýšil počet lidí zasažených či ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, a to i přesto, že cílem strategie Evropa 2020 je omezit počet lidí v této kategorii nejméně o 20 milionů; rovněž vyjadřuje politování nad tím, že podle indexu chudoby došlo ke zlepšení jen v několika členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby obnovily svůj závazek plnění cíle snížení chudoby, který se stále více vzdaluje;

7.  vyzývá členské státy, aby poskytly každému dostupnou odpovídající podporu, včetně minimálního příjmu, dokud je to zapotřebí, a aby poskytly různé typy náhrad nezbytných v situacích chudoby, kdy je snížení nákladů v krátké době nedosažitelné; zdůrazňuje, že je důležité stanovit kritéria způsobilosti, aby bylo možné využívat přínosů režimu přiměřeného minimálního příjmu;

8.  vyzývá členské státy, aby přehodnotily a přizpůsobily jakékoli politiky, které by mohly vést ke zvýšení chudoby;

9.  vyzývá Komisi, aby se zabývala možností prodloužení existence Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) i na dobu po skončení programového období 2014–2020 a zasadila se o lepší koordinaci jeho činnosti s dalšími evropskými fondy, především s Evropským sociálním fondem (ESF), a s aktivními politikami zaměstnanosti s cílem usnadnit nejchudším osobám vstup na trh práce a vyhodnotit, do jaké míry měly z tohoto programu prospěch nejvíce znevýhodněné a zranitelné skupiny, mezi něž patří mladé ženy, rodiny rodičů samoživitelů, zdravotně postižené osoby a starší ženy;

10.  vyzývá členské státy, aby sdružením bojujícím proti chudobě usnadnily přístup k evropským zdrojům financování z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), tak aby tato sdružení, která mají často nedostatek zaměstnanců, byla ušetřena nadbytečné administrativní zátěže;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly mechanismy, které umožní uznávání dovedností získaných spíše neformálním než formálním způsobem;

12.  zdůrazňuje, že iniciativy, jako je systém záruk pro mladé lidi, musí být uváděny do praxe s komplexním porozuměním struktury zaměstnanosti v regionech, ve kterých mají být zaváděny; to s sebou nese potřebu nově vymezit úlohu úřadů práce, které by měly uživatelům poskytovat asistenci, zohledňovat veškeré specifické okolnosti situace, v níž se tito uživatelé nacházejí, přizpůsobovat stávající dovednosti novým potřebám a zaměřit pozornost na rozvíjející se odvětví v rámci přímého kontaktu s podniky s cílem zjišťovat, jaké dovednosti vyžadují od svých potenciálních zaměstnanců;

13.  vítá záměr Komise navrhnout vytvoření evropského pilíře sociálních práv; připomíná, že tento pilíř by měl naplnit ustanovení článku 9 SFEU;

14.  podporuje záměr Komise zajistit pro Unii „sociální rating AAA“ tím, že předloží nová opatření zaměřená na zlepšení účinnosti sociálních politik a politik zaměstnanosti, což zahrnuje i jasnou strategii boje proti genderovým aspektům sociálního vyloučení;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily, přijaly a uplatňovaly rámec EU pro snížení chudoby a sociálního vyloučení v souladu se strategií Evropa 2020, který se bude skládat z konkrétních opatření a akcí a bude se zabývat i energetickou chudobou;

16.  připomíná stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Koordinovaný evropský postup při předcházení energetické chudobě a jejím potírání“ a bere na vědomí jeho doporučení, aby bylo vytvořeno „evropské středisko pro sledování chudoby s hlavním zaměřením na energetickou chudobu, které zapojí všechny zúčastněné strany a přispěje k definování evropských ukazatelů energetické chudoby (ve spolupráci s Eurostatem), ke zjištění stavu a ke stanovení osvědčených postupů a k formulaci doporučení za účelem lepšího předcházení a řešení problémů a vytvoření evropské solidarity v této oblasti“; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat indikátory a shromažďovat údaje o spotřebě domácností a nákladech souvisejících s energetickou chudobou, aby bylo možné poskytovat spolehlivé informace a umožnit tvorbu politik založenou na faktech a účinné sledování;

17.  domnívá se, že chudoba a sociální vyloučení mají mezigenerační aspekt, a podtrhuje proto potřebu poskytovat dětem z domácností pod hranicí chudoby přístup ke vzdělání a hájí opatření zaměřená na prevenci předčasného ukončování školní docházky;

18.  vyzývá Radu a členské státy, aby v souvislosti se vzrůstající chudobou zintenzivnily své úsilí o poskytování pomoci lidem ohroženým chudobou či sociálním vyloučením, což zahrnuje i silné genderové hledisko, například v podobě doporučení Rady, aby bylo dosaženo cíle v oblasti snižování chudoby, který byl vytyčen ve strategii Evropa 2020;

19.  opětovně poukazuje na význam posilování postavení žen a dívek ve společnosti prostřednictvím vzdělávání, a to jak formálního, tak neformálního, a také na úlohu vzdělávání v boji proti genderovým stereotypům, při boji proti stigmatizací chudoby a při zvyšování příjmů prostřednictvím začleňování žen v odvětvích, kde jsou nedostatečně zastoupeny, jako je věda, technologie, strojírenství a podnikání, a vyzývá Komisi, aby začlenila cíle v oblasti odborného vzdělávání pro ženy do doporučení pro jednotlivé země;

20.  požaduje, aby každý členský stát předložil podrobný popis jednotlivých kroků v rámci vlastního plánu snižování chudoby a ukázal, jakým způsobem jeho strategie zohledňuje genderové aspekty chudoby a sociálního vyloučení;

Zdroje a příjmy chudých domácností

21.  zdůrazňuje, že důstojný příjem je základním předpokladem důstojného života; zdůrazňuje, že ačkoli pro cestu z chudoby může mít klíčový význam zaměstnání, je důležité mít minimální příjem, který lidem pomůže pokrýt základní potřeby; připomíná, že 16,7 % populace EU28 bylo v roce 2013 ohroženo chudobou po obdržení sociálních dávek, což znamená, že jejich disponibilní příjem byl pod vnitrostátní hranicí ohrožení chudobou, a že chudoba pracujících a absolutní chudoba zůstávají nepřijatelně vysoké;

22.  vybízí Komisi, aby v rámci evropského semestru vydala doporučení pro členské státy, v nichž uvede, jaké politiky a jaké reformy by měly být provedeny za účelem účinného boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení s cílem podporovat sociální konvergenci, přičemž by měly být zohledněny specifické rysy každého členského státu;

23.  připomíná stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby“; bere na vědomí, že toto stanovisko podporuje evropský rámec pro přiměřený minimální příjem, který by měl stanovit společné normy a ukazatele, určit metody pro sledování jejich provádění a zlepšit dialog mezi zainteresovanými stranami, členskými státy a orgány EU; domnívá se, že takový rámec by měl být založen na doložených skutečnostech a právech, měl by zohledňovat sociální a hospodářskou situaci každého členského státu a musí být v souladu se zásadou subsidiarity;

24.  zdůrazňuje, že režimy minimálního příjmu by měly zabránit tomu, aby se domácnosti ocitly ve vážném hmotném nedostatku, nebo je z této situace vymanit, a měl by umožňovat příjem nad hranicí chudoby; připomíná, že režimy minimálního příjmu na vnitrostátní úrovni by mohly být klíčovým nástrojem k naplňování článku 9 SFEU, který zaručuje přiměřenou sociální ochranu, omezení sociálního vyloučení, zapojení se do společnosti, ochranu lidského zdraví a větší rovnost příležitostí; zdůrazňuje stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, že režimy minimálního příjmu by měly být doprovázeny celoživotním učením, zapojením zainteresovaných stran a aktivními politikami trhu práce zaměřenými na pomoc nezaměstnanými lidem, aby se vrátili na trh práce a našli si důstojné zaměstnání;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby osobám ohroženým chudobou a sociálním vyloučením poskytovaly informace, poradenství a pomoc, tak aby se mohly poučeně rozhodovat o své spotřebě energie, dále aby podporovaly nevládní subjekty a místní orgány poskytující cílené poradenství v oblasti energetiky a školení poradců v oblasti energetiky a zároveň aby dodavatelům energie uložily povinnost uvádět v účtech za energii pro domácnosti informace o opatřeních zaměřených na omezování spotřeby energie a na zvyšování energetické účinnosti;

26.  vybízí členské státy a Komisi, aby v náležitých případech prováděly proaktivní politiku v oblasti přijatelného bydlení s cílem zajistit dostupnost kvalitního bydlení; vyzývá členské státy, aby v případech vyžadujících naléhavá sociální opatření uplatňovaly politiku přiměřeného nájemného, a zdůrazňuje, že tuto politiku by měly doprovázet dlouhodobé bytové a komunitní programy, jejichž cílem by mělo být rozšíření bytového fondu pro různé cílové skupiny sociálně znevýhodněných osob; zdůrazňuje, že jsou v celé EU stále zapotřebí účinná opatření, která by zabránila vzniku dalších bublin na trhu s bydlením, například v podobě účinné regulace na ochranu spotřebitele na hypotečním trhu; v tomto ohledu vybízí k provádění politik zaměřených na pomoc domácnostem s finančními těžkostmi, aby mohly zůstat ve svém hlavním bydlišti;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily základní právo evropských občanů na pomoc v oblasti bydlení, které je základním předpokladem lidské důstojnosti; žádá, aby byla uznána důležitost cenově dostupného nájemního bydlení jako prostředku, který lidem s nízkými příjmy umožňuje snadněji získat bydlení, a naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné množství cenově dostupných bytů;

28.  zdůrazňuje, že chudoba starších osob představuje v řadě členských států vážný problém; vyzývá proto členské státy, aby provedly reformu svých penzijních systémů, tak aby zaručovaly patřičnou výši důchodů a udržitelnost a bezpečnost důchodových systémů;

29.  vyzývá Komisi, aby zmapovala problém bezdomovectví jako extrémní formy chudoby, a zaměřila se zejména na problém úmrtí osob bez domova a osob bydlících v nevytápěných domácnostech, k nimž dochází v zimním období; vyzývá členské státy, aby znovu posoudily pokrok, jehož dosahují ve snaze o odstranění těchto extrémních forem chudoby;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve určily, zavedly a trvale prováděly politická opatření, která domácnostem umožní hradit náklady na bydlení a jejichž součástí budou příspěvky na bydlení, vzhledem k tomu, že 22 348 834 domácností (což představuje přibližně 11 % obyvatelstva EU) vynakládá více než 40 % disponibilního příjmu na bydlení a že 21 942 491 domácností (což představuje přibližně 10,8 % obyvatelstva EU) má potíže s udržováním přiměřené teploty v domácnosti;

31.  konstatuje, že domácnosti s nízkým příjmem a domácnosti trpící nebo ohrožené chudobou jsou ve větší míře závislé na poskytování cenově dostupných a vysoce kvalitních veřejných služeb; vyzývá členské státy, aby poskytly nezbytné veřejné prostředky na zajištění vysoce kvalitních a cenově dostupných veřejných služeb pro domácnosti s nízkými příjmy;

Výdaje chudých domácností

32.  vítá činnost Komise zaměřenou na vypracování referenčního rozpočtu, což je krok správným směrem vzhledem k tomu, že hledání vyváženějšího řešení příjmů a výdajů chudých domácností na základě přístupu založeného na faktických údajích zůstává nadále výzvou; poukazuje na to, že referenční rozpočty, které by odrážely výdaje domácností, by mohly být využity k navržení podpory a ověření její přiměřenosti; domnívá se, že nástroj tohoto druhu by mohl mít zásadní význam pro posílení sociální soudržnosti Unie, zmírnění nerovností a dosažení cíle strategie Evropa 2020 v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; zdůrazňuje, že snížení výdajů chudých domácností bude mít kladný dopad na dané domácnosti i na hospodářství – zejména na místní úrovni – a sociální soudržnost;

33.  připomíná, že chudé domácnosti vynakládají největší podíl svých příjmů na potraviny, bydlení a veřejné služby; vyzývá proto Komisi, aby lépe propojila své politiky v zájmu boje proti chudobě, zlepšila výměnu osvědčených postupů a umožnila pravidelný dialog s lidmi, kteří trpí chudobou, aby mohli tito lidé přispět k hodnocení opatření, která se jich dotýkají;

34.  zdůrazňuje, že na úrovni Unie zatím neexistuje definice energetické chudoby, a je proto velmi obtížné náležitě zhodnotit závažnost, příčiny a následky tohoto aspektu chudoby v Unii; vyzývá Komisi, aby se zainteresovanými stranami vytvořila společnou definici energetické chudoby a definovala faktory přispívající ke zranitelnosti domácností;

35.  vyzývá Komisi, aby v této souvislosti poskytla posouzení dopadů a informace o osvědčených postupech za účelem boje proti energetické chudobě v členských státech; zdůrazňuje, že energie musí být pro všechny občany Unie cenově dostupná;

36.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité předejít tomu, že v budoucnu upadne do energetické chudoby ještě více mladých lidí;

37.  poukazuje na to, že ekonomické a finanční vzdělání ve školním věku prokazatelně zlepšuje hospodářské rozhodování v dalším životě, a to i v oblasti řízení nákladů a příjmů; doporučuje vzájemné předávání osvědčených postupů a podporování vzdělávacích programů, které budou určeny ženám a dívkám ve zranitelných skupinách a marginalizovaných komunitách, které se potýkají s chudobou a sociálním vyloučením;

38.  zdůrazňuje, že významné procento osob postižených energetickou chudobou je zároveň ohroženo chudobou a sociálním vyloučením, a v důsledku toho si nemohou dovolit potřebné počáteční investice do energeticky účinných zařízení, jako je izolace nebo obnovitelné zdroje energie; poukazuje na to, že tak vzniká bludný kruh, kdy domácnosti vydávají soustavně zbytečně velkou část svého příjmu na úhradu služeb, aniž by byly řešeny mimo jiné problémy účinnosti či nedostatku energie;

39.  vyzývá Komisi, Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) a členské státy, aby provedly průzkum bezdomovectví žen a jeho příčin a určujících faktorů, jelikož ve stávajících údajích není tento fenomén dostatečně podchycen; poznamenává, že zohledněny by měly být takové genderové prvky, jako je ekonomická závislost daná pohlavím, přechodné bydlení nebo nevyužívání sociálních služeb;

40.  podporuje iniciativu, jejímž výsledkem mají být pokyny k referenčnímu rozpočtu, a vyzývá Komisi, aby při jejich vytváření měla na zřeteli genderová hlediska, zvláště pak problém nerovností mezi muži a ženami v rámci domácností;

41.  domnívá se, že jako potenciální faktor přispívající ke zranitelnosti a vyloučení je třeba brát v úvahu také vyšší průměrnou délku života žen;

Zaměření financování a politik na boj proti chudobě a energetické chudobě

42.  vyzývá členské státy a EU, aby poskytovaly mikroúvěry či bezúročné či nízkoúročené půjčky, například prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB), domácnostem s nízkým příjmem, aby podpořily jejich počáteční investice do obnovitelných zdrojů energie či energetické účinnosti, jako jsou izolace, solární energie a energeticky účinná zařízení;

43.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že veškeré uskutečněné investice, ať už do nového bydlení, nebo do zlepšení bydlení stávajícího, byly založeny na energetické účinnosti;

44.  připomíná řadu pozitivních dopadů, které může mít ve střednědobém horizontu zacílení určitých politik a finančních prostředků Unie na snížení energetických nákladů chudých domácností prostřednictvím investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti: zlepšování životních podmínek a zdraví dotyčných osob, snižování nákladů na domácnost, což ulehčí rozpočtu chudých rodin, zvýšení místních investic, tvorba místních pracovních míst a přispění k plnění cílů strategie EU 2020;

45.  zdůrazňuje rovněž, že je třeba sledovat využívání fondů a zjednodušit informace a přístup k těmto zdrojům;

46.  trvá na tom, že problém chudoby je třeba řešit nejen z hlediska sociálního či politického, ale i z hlediska hospodářského se zřetelem ke střednědobým účinkům; trvá na tom, že Komise musí mezi své priority zařadit potřebu řešit stávající problém dynamiky nerovnosti, která závažným způsobem omezuje růst a má velmi negativní dopad na soudržnost a chudobu;

47.  zdůrazňuje, že EU a členské státy mají důležitou úlohu při snižování nákladů na energie v domácnostech, a to v tom smyslu, že EU by měla zajistit bezpečnost dodávek s cílem zamezit prudkým cenovým výkyvům a spekulacím na trhu s energií, vytvářet pevnější propojení soustav, zlepšit integraci trhu, zvýšit udržitelné investice do energetiky a zvýšit investice do výzkumu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zatímco členské státy by měly posílit své politiky na podporu zvyšování energetické účinnosti domácností se zvláštním zaměřením na domácnosti odpojené od energetické sítě trpící chudobou a sociálním vyloučením; domnívá se, že ochrana spotřebitele by měla být jednou z priorit Unie;

48.  považuje za politováníhodné, že dochází k finančním spekulacím, jejichž předmětem jsou přírodní zdroje a zdroje energie, zvláště jedná-li se o zdroje, které jsou vázané k místu, jako je například vodní elektřina, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podnikly nezbytné kroky, které povedou ke snížení nákladů na energii pro chudé rodiny, kdy jedním z nich by mohlo být využití výnosů získaných náležitým zdaněním;

49.  vítá skutečnost, že investice do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů jsou způsobilé v rámci působnosti ESI fondů na období 2014–2020, s ohledem na jejich význam pro snižování nákladů domácností na energii; vybízí Komisi a členské státy, aby v plné míře využívaly možností, které v souvislosti s hledáním řešení problému energetické chudoby nabízejí evropské fondy; zdůrazňuje, že je třeba řešit překážky bránící účinnému využívání fondů, jako je dostupnost fondů soudržnosti pro menší organizace nebo nedostatek informací zejména o náležitostech žádostí;

50.  připomíná, že zaměření na příjemce, kteří pracují s chudými domácnostmi nebo jsou jejich součástí, vyžaduje určité předpoklady, které jsou lépe naplněny v rámci ESI fondů, ale hůře už v rámci větších fondů, například EFRR;

51.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zjednodušily používání mechanismů křížového financování v oblasti projektů energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie zaměřených na domácnosti zasažené energetickou chudobou, a to zejména mezi ESF a EFRR; zdůrazňuje četné výhody programů financovaných z více fondů, které se zabývají průřezovými otázkami, například v souvislosti s energetickou chudobou;

52.  zdůrazňuje, že kvalita bydlení osob žijících v domácnostech s nízkým příjmem ve venkovských oblastech je zpravidla velmi nízká, ať už jde o nájemce, nebo majitele; připomíná, že vysoké náklady na služby tak přispívají k tzv. zacyklení, které znemožňuje investice do snižování energetických nákladů; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) budou lépe zacíleny na řešení problému energetické chudoby ve venkovských oblastech, a zaměřily za tímto účelem operační programy a financování především na výrobu energie z různých obnovitelných zdrojů v rámci místních sítí, což zahrnuje opatření v oblasti energetické účinnosti budov vyhrazená pro domácnosti potýkající se s energetickou chudobou;

53.  připomíná, že nájemci mají omezený přístup ke zdrojům financování energetické účinnosti, poněvadž nejsou majiteli nemovitosti; připomíná, že nájemci mohou mít slabší motivaci k investování, protože se ve srovnání s osobami, které jsou vlastníky nemovitosti, snáze a častěji stěhují; vítá pilotní projekt Komise nazvaný „Palivová/energetická chudoba – posouzení dopadu krize a přezkoumání dosavadních a možných nových opatření v členských státech“, který má tento problém řešit; vyzývá Komisi, aby na základě výsledků tohoto pilotního projektu stanovila podmínky zpřístupnění evropských zdrojů financování opatření na zvyšování energetické účinnosti pro nájemce;

54.  připomíná členským státům, že přinejmenším 20 % celkových prostředků ESF by v každém členském státě mělo být přiděleno na cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ a že Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) může být využíván rovněž pro opatření na podporu sociálního začleňování;

55.  zdůrazňuje bezprostřední rozpočtovou úlevu a zlepšení životních podmínek domácností nacházejících se v největším hmotném nedostatku, jakmile jim jsou poskytnuty menší nízkonákladové zdroje obnovitelné energie, jako jsou solární panely montované na domech, které nejsou připojeny k elektrické síti;

Propojení sociálních cílů a energetické politiky

56.  vítá skutečnost, že evropské právní předpisy v oblasti energetické politiky, zejména směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, uznávají sociální cíle v rámci strategií energetické účinnosti; pokládá za politováníhodné, že členské státy plně nevyužívají potenciál příslušných ustanovení směrnice 2012/27/EU, která se zaměřují na domácnosti zasažené energetickou chudobou a na sociální bydlení (čl. 7 odst. 7); vyzývá Komisi, aby v rámci svého přezkumu a posouzení dopadů balíčku opatření pro energetickou účinnost zhodnotila provedení a uplatňování čl. 7 odst. 7 a čl. 5 odst. 7; rovněž vyzývá Komisi, aby na základě tohoto hodnocení zvážila posílení článku 7, a zejména jeho odstavce 7, aby tak pobídla členské státy k zahrnutí sociálních cílů do svých systémů závazků v oblasti energetické účinnosti;

57.  připomíná, že místní orgány také sehrávají úlohu při podpoře alternativních nástrojů financování, mezi které patří družstevní modely, a prosazování kolektivních nákupních smluv, které spotřebitelům umožňují sloučit svou poptávku po energii a dosáhnout tak nižších cen energie; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly roli místních orgánů při zmírňování energetické chudoby;

58.  vyzývá členské státy, aby dodržovaly normy Světové zdravotnické organizace (WHO) pro dostatečné vytápění domácností, aby tak podpořily nejohroženější skupiny, zejména malé děti, seniory, dlouhodobě nemocné a zdravotně postižené osoby za účelem ochrany jejich zdraví a dobrých životních podmínek;

59.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly okamžité kroky, které povedou k řešení problému nejisté práce, jež osobám, které ji vykonávají, brání v získání pravidelného a spolehlivého příjmu, a znemožňuje tak úspěšné plánování rozpočtu a placení účtů za domácnost;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přístup k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

Bydlení a chudoba

61.  vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly rozhodná opatření v oblasti sociálního bydlení a posílily investice do energetické účinnosti nájemního sociálního bydlení prostřednictvím evropských fondů; doporučuje členským státům, aby rozšířily nabídku kvalitního sociálního bydlení s cílem zaručit všem, a zejména těm nejvíce znevýhodněným, přístup ke vhodnému bydlení; vybízí členské státy, aby dále využívaly svých možností poskytovat sociální bydlení s alternativními právními úpravami; doporučuje členským státům, aby podporovaly sdružení spotřebitelů;

62.  podtrhuje význam kvalitní a dostupné péče o děti, která by rodičům umožnila návrat do zaměstnání a zvýšení příjmů; zdůrazňuje, že to je obzvláště důležité pro rodiče samoživitele, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření s cílem bezodkladně zlepšit poskytování péče o děti;

63.  poukazuje na to, že zvyšování energetické účinnosti, renovace a energie z obnovitelných zdrojů mají pro řešení problému energetické chudoby klíčový význam; vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že opatření přijímaná v rámci politiky renovace budov často míjejí nejzranitelnější skupiny; trvá na tom, že tyto politiky renovace budov musejí být zaměřeny především na chudé, ekonomicky vyloučené a zranitelné domácnosti, přičemž důraz by měl být kladen na domácnosti znevýhodněné v důsledku nerovností mezi ženami a muži a vícenásobné diskriminace;

64.  poukazuje na důležitou úlohu sociálních podniků a alternativních modelů podnikání, jako jsou družstva a vzájemné společnosti, při usnadňování sociálního začleňování a posilování ekonomického postavení žen, zvláště pak v marginalizovaných komunitách, a zvyšování jejich ekonomické nezávislosti;

65.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zřídily poradní postupy za účasti zainteresovaných subjektů, které podpoří a usnadní přímé zapojení osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, především žen a dívek, do vytváření politických opatření v oblasti sociálního začleňování, a to na všech úrovních;

66.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření, která odstraní skandální rozdíl v odměňování žen a mužů v EU, jehož výše v současné době dosahuje 16 %, a v případě důchodů dokonce 39 %, a podtrhuje zásadní důležitost takového opatření pro matky samoživitelky, jejichž náklady na domácnost mohou být velmi tíživé;

67.  konstatuje, že rodičům samoživitelům, což jsou většinou ženy, hrozí větší riziko chudoby (34 %), než je průměr; konstatuje, že hlavní faktor, který ke zvýšení tohoto rizika přispívá, je skutečnost, že v důsledku nákladů na péči o děti jsou rodiče samoživitelé v situaci, kdy nemohou vykonávat zaměstnání anebo vykonávají nejistou a špatně placenou práci; naléhavě vyzývá členské státy, aby právně zakotvily mzdu zabezpečující minimální životní úroveň, která bude pracovníkům zaručovat uspokojení základních potřeb;

68.  konstatuje, že rozdíly ve výši platů a důchodů žen a mužů představují klíčové faktory přispívající k chudobě žen; upozorňuje na dlouhodobé dopady, které má na chudobu žen jejich vyloučení z hospodářské oblasti, v nichž tradičně převažují muži, jako jsou technologická odvětví, věda, vyšší řídící a rozhodovací funkce, a nadměrně vysoké zastoupení žen v odvětvích s poměrně nízkými platy, jako je pečovatelská práce, veřejné služby, práce na částečný úvazek a špatně placená nejistá práce; vyjadřuje znepokojení nad tím, že feminizace chudoby je částečně způsobena dlouhodobě genderově nevyváženými normami, které vedou k upřednostňování odvětví, v nichž převažují muži, jako je např. finanční odvětví, v průmyslové politice a v dohodách o stanovování mezd;

69.  vyzývá členské státy a Komisi, aby řešily problém chudoby žen a jejich sociálního vyloučení a vystoupily s iniciativami, které zajistí, aby v odvětvích s převahou žen vznikala kvalitní pracovní místa s platovým ohodnocením umožňujícím soběstačnost; vyzdvihuje úlohu, kterou mohou v souvislosti se zastupováním žen a posilováním jejich postavení na pracovišti, jakož i v rámci boje proti vyloučení, plnit odborové svazy; vyzývá členské státy, aby navrhly a provedly průzkumy výší mezd podle zaměstnavatele a odvětví, které umožní jasně ukázat nespravedlivý způsob zařazování žen a mužů vykonávajících tutéž pracovní činnost do různých platových tříd a poslouží tak jako prostředek k uspíšení procesu vyrovnávání výše platů;

70.  zdůrazňuje, že v rámci boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení musejí být přijata cílená politická opatření, která se zaměří na konkrétní životní podmínky zranitelných skupin a marginalizovaných společenství, které se potýkají s různými formami nerovnosti mezi ženami a muži a vícenásobnou diskriminací; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále rozvíjely politiku zaměřující se na problém chudoby a sociálního vyloučení žen se zdravotním postižením, starších žen, žen z řad uprchlíků a migrantů, romských žen a žen z národnostních menšin, žen žijících ve venkovských a znevýhodněných příměstských oblastech, matek samoživitelek i studentek univerzit a jiných vysokých škol;

Chudoba a dostupnost zdravotní péče

71.  připomíná, že rovný přístup ke kvalitní a všeobecné zdravotní péči je mezinárodně uznávaným základním právem, a to zejména v rámci EU;

72.  připomíná, že přístup ke zdravotní péči bývá velmi často obtížný v důsledku finančních nebo regionálních omezení (například v řídce osídlených regionech), zvláště pokud jde o běžnou lékařskou péči (jako je dostupnost zubního či očního lékaře) a s ní spojená preventivní opatření;

73.  zdůrazňuje, že spojení chudoby a dalších forem zranitelnosti, jako je dětství či stáří, zdravotní postižení nebo příslušnost k menšině, ještě zvyšuje rizika spojená s nerovnostmi v oblasti zdravotní péče a že špatný zdravotní stav může vést k chudobě;

74.  podtrhuje důležitost zdravotnických a pečovatelských služeb pro překlenutí rozdílů v oblasti dovedností prostřednictvím podpory sociální integrace a boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

75.  vítá sdělení Komise nazvané „Akční plán pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 – inovativní zdravotní péče pro 21. století“, které přináší nové iniciativy zaměřující se především na zlepšování dostupnosti služeb zdravotní péče, omezování nákladů na zdravotní péči a zajištění větší rovnosti evropských občanů;

76.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o vyřešení problému socioekonomické nerovnosti, což nakonec umožní částečně se vypořádat s nerovností v oblasti zdravotní péče; vyzývá navíc Komisi a členské státy, aby na základě univerzálních hodnot lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity zaměřily svou pozornost na potřeby zranitelných skupin, jako jsou lidé žijící v chudobě;

77.  vyzývá členské státy, aby vyřešily problémy nerovného přístupu ke zdravotní péči, které mají dopady na každodenní život, např. v oblasti zubního a očního lékařství;

78.  naléhavě žádá Komisi, aby všemožně usilovala o to, aby členské státy proplácely pacientům léčbu a dělaly vše pro to, aby se zmírnila nerovnost v přístupu k lékům při léčbě stavů a chorob, jako je osteoporóza po menopauze a Alzheimerova choroba, které se v některých členských státech nehradí, a aby tak učinily co nejdříve;

Informační a komunikační technologie a chudoba

79.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komisí zveřejněná strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu nezohledňuje potřebu zajistit univerzální, rovný a neomezený přístup k novým digitálním technologiím, trhům a telekomunikacím, zejména pokud jde o osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením;

80.  vybízí členské státy a Komisi, aby zaváděly strategie zaměřující se na zmenšování digitální propasti a prosazování rovného přístupu k novým informačním a komunikačním technologiím, zvláště pak ve skupinách ohrožených chudobou a sociálním vyloučením;

Voda a chudoba

81.  připomíná, že Valné shromáždění Organizace spojených národů uznává právo na nezávadnou a kvalitní pitnou vodu a na hygienická zařízení jako lidské právo; nicméně konstatuje, že v některých, zejména venkovských a vzdálených regionech není přístup k pitné vodě zaručen a rostoucí počet osob čelí problémům s placením svých účtů za vodu; vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily, co je v jejich silách, s cílem okamžitě zajistit přístup k pitné vodě pro všechny; vybízí členské státy, aby zajistily minimální dodávky vody a chránily lidská práva zranitelných domácností;

82.  vybízí proto členské státy, aby přijaly veškerá možná opatření, která zajistí, že všichni jejich obyvatelé budou mít v co možná nejbližší době přístup k pitné vodě;

o
o   o

83.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(2) Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s.1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s.289.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(6) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214.
(7) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
(8) Úř. věst. C 169 E, 15.6.2012, s. 66.
(9) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13.
(10) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57.
(11) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57.
(12) http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/64/292&Lang=F
(13) http://www.unicef-irc.org/publications/pdf/rc10_fre.pdf
(14) https://www.unicef.fr/sites/default/files/userfiles/2014_Bilan12_Innocenti.pdf
(15) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=2345&furtherNews=yes.
(16) Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 130.
(17) Úř. věst. C 341, 21.11.2013, s. 21.
(18) Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s.23.
(19) Úř. věst. C 166, 7.6.2011, s. 18.
(20) Společné stanovisko Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu Radě, Rada EU, 13809/14, SOC 662, EMPL 120, EDUC 297, ECOFIN 876, 3. října 2014.
(21) http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=7744&visible=0.
(22) Center for responsible lending, Durham, http://www.responsiblelending.org/state-of-lending/cumulative/ , http://www.uvcw.be/no_index/cpas/panier-etude-qualitative.pdf
(23) Ricardo Cherenti, Belgian Federation of public local social action center, http://www.uvcw.be/no_index/cpas/panier-etude-quantitative.pdf
(24) Stanovisko Výboru pro sociální ochranu předložené Radě, Rada Evropské unie 649/11, SOC 124, 15. února 2011.
(25) Přijaté texty, P8_TA(2015)0294.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2015)0264.
(27) Úř. věst. L 268, 15.10.2015, s. 28.
(28) Přijaté texty, P8_TA(2015)0261.
(29) Přijaté texty, P8_TA(2014)0070.
(30) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 40.
(31) Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s.74.
(32) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 8.


Soukromý sektor a rozvoj
PDF 403kWORD 179k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o soukromém sektoru a rozvoji (2014/2205(INI))
P8_TA(2016)0137A8-0043/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“ (COM(2014)0263) a na závěry Rady ze dne 23. června 2014 a z 12. prosince 2014 týkající se tohoto sdělení,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ (COM(2015)0044),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Důstojný život pro všechny“ (COM(2013)0092) a na závěry Rady ze dne 25. června 2013 týkající se tohoto sdělení,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ (COM(2011)0637) a na závěry Rady ze dne 14. května 2012 týkající se tohoto sdělení,

–  s ohledem na Akční plán soukromých investic do cílů udržitelného rozvoje, popsaný ve zprávě konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) věnované světovým investicím v roce 2014(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o podpoře rozvoje prostřednictvím odpovědných obchodních praktik, včetně úlohy těžebního průmyslu v rozvojových zemích(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje(4), a zejména na svou výzvu k přizpůsobení soukromého sektoru cílům udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o úloze vlastnických práv, vlastnictví a vytváření bohatství při boji s chudobou a podpoře udržitelného rozvoje v rozvojových zemích(5),

–  s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o činnosti platformy EU pro kombinaci zdrojů v oblasti vnější spolupráce za období od jejího zřízení do konce července 2014 (COM(2014)0733),

–  s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci ze dne 2. března 2005 a akční program z Akkry ze dne 4. září 2008,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16/2014 o účinnosti kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí za účelem podpory vnějších politik EU,

–  s ohledem na Pusanské partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci ze dne 1. prosince 2011(6) a zejména jeho odstavec 32 uvádějící, že je třeba „uznat ústřední úlohu soukromého sektoru při prosazování inovací, vytváření bohatství, příjmů a pracovních míst, při uvolňování domácích zdrojů a tím i přispívání ke snížení chudoby“,

–  s ohledem na společné prohlášení o spolupráci veřejného a soukromého sektoru(7) a na partnerství pro prosperitu(8), jež vyplynulo z tematického bloku věnovaného soukromému sektoru na fóru v Pusanu,

–  s ohledem na výsledný dokument konference OSN o udržitelném rozvoji Rio+20 z 20.–22. června 2012 nazvaném „Budoucnost, jakou chceme“(9),

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv(10),

–  s ohledem na celosvětovou úmluvu OSN (tzv. Global Compact) a na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti: doplňkovost a zvláštní přínosy(11),

–  s ohledem na rámec politiky investic pro trvale udržitelný rozvoj, který vytvořila konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)(12),

–  s ohledem na strategii skupiny Africké rozvojové banky týkající se rozvoje soukromého sektoru na období let 2013–2017 s názvem „Podpora transformace soukromého sektoru v Africe“(13),

–  s ohledem na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku(14),

–  s ohledem na Limskou deklaraci Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO): Směrem k inkluzivnímu a udržitelnému průmyslovému rozvoji(15),

–  s ohledem na agendu důstojné práce MOP,

–  ohledem na čl. 9 odst. 2 písm. b) Úmluvy OSN o ochraně osob se zdravotním postižením, který stanoví povinnost zajistit, aby soukromé subjekty, které poskytují zařízení a služby dostupné nebo poskytované veřejnosti, braly v úvahu všechna hlediska přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením(16),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

–  s ohledem na rámec rozvoje po roce 2015, v němž je soukromý sektor označován jako hlavní partner pro provádění, a na jeho úlohu při přechodu k zelené ekonomice,

–  s ohledem na Dobrovolné pokyny pro odpovědnou správu půdy z roku 2010(17),

–  s ohledem na článek 52 svého jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0043/2016),

A.  vzhledem k tomu, že úloha soukromého sektoru je zásadní pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že soukromý sektor je motorem vytváření bohatství a hospodářského růstu ve všech tržních ekonomikách a vytváří 90 % pracovních míst a příjmů v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že podle Organizace spojených národů (OSN) představuje soukromý sektor 84 % HDP v rozvojových zemích a má potenciál k tomu, aby poskytl trvalý základ k mobilizaci domácích zdrojů, což přinese menší závislost na pomoci, pokud bude řádně regulován tak, bude respektovat lidská práva a životní prostředí a bude spojen s konkrétními dlouhodobými zlepšeními v oblasti domácí ekonomiky, udržitelného rozvoje a snižování nerovnosti;

B.  vzhledem k tomu, že podle indexu lidské chudoby rozvojového programu OSN více než 1,2 miliardy osob vydělává méně než 1,25 USD denně; vzhledem k tomu, že nerovnosti narůstají a spolu s chudobu představují jednu z hlavních hrozeb pro globální stabilitu;

C.  vzhledem k tomu, že existuje jasná vzájemná souvislost mezi rozvojem silného výrobního odvětví a snížením chudoby trhů: 1% navýšení přidané výrobní hodnoty na hlavu sníží míru chudoby o téměř 2 %(18);

D.  vzhledem k tomu, že jsou nezbytné rozsáhlé investice, přičemž odhady prostředků, které potřebují rozvojové země, činí o 2,4 bilionu USD ročně více, než je v současné době vydáváno; vzhledem k tomu, že soukromé financování může veřejné financování doplňovat, nikoli však nahradit;

E.  vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů vyhlásila rok 2012 Mezinárodním rokem družstev, aby zdůraznila jejich úlohu při zajištění rozvoje, posilování účasti občanů, zvyšování lidské důstojnosti a dosahování rozvojových cílů tisíciletí; vzhledem k tomu, že družstevní odvětví má ve světě asi 800 milionů členů ve více než 100 zemích a odhaduje se, že zajišťuje více než 100 milionů pracovních míst na celém světě;

F.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky, které jsou páteří všech tržních hospodářství, čelí mnohem větší regulační zátěži v rozvojových zemích než v EU a většina z nich funguje v neformálním hospodářství, jež trpí nestálostí, neexistencí právní ochrany a pracovních práv nebo přístupu k financování; vzhledem k tomu, že podle zprávy Světové banky „Doing Business“ z roku 2014 jsou nejchudšími zeměmi v podstatě ty země, které podléhají největší regulační zátěži(19);

G.  vzhledem k tomu, že industrializace (zejména prostřednictvím rozvoje místních malých a středních podniků (MSP) a malých a středních průmyslových podniků) je motorem pro dobré životní podmínky a rozvoj;

H.  vzhledem k tomu, že Deklarace OSN z roku 1986 o právu na rozvoj označuje rozvoj za jedno ze základních lidských práv; vzhledem k tomu, že deklarace zavazuje k „lidskoprávnímu přístupu“ vyznačujícímu se uplatňováním všech lidských práv (hospodářských, sociálních, kulturních, občanských a politických); vzhledem k tomu, že deklarace zavazuje rovněž k prohlubování mezinárodní spolupráce;

I.  vzhledem k tomu, že pokud budou přímé zahraniční investice (PZI) řádně regulovány a spojeny s konkrétním zlepšením domácího hospodářství, především v oblasti přenosu technologií a vytváření možností dalšího vzdělávání místní pracovní síly, včetně žen a mládeže, mohou přímé zahraniční investice přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje, jak je uvedeno v návrhu konference UNCTAD týkajícím se investicí do těchto cílů (akční plán podpory přínosů soukromého sektoru(20));

J.  vzhledem k tomu, že dovozní cla hrají klíčovou úlohu, protože generují vládní příjmy a umožňují vznikajícím odvětvím růst na vlastním domácím trhu rozvojových zemí; vzhledem k tomu, že dovozní cla na zpracované zemědělské produkty mohou vytvořit prostor pro vytváření přidané hodnoty a tvorbu pracovních míst v rámci venkovských ekonomik a zároveň mohou podpořit zabezpečení potravin;

K.  vzhledem k tomu, že 60 % pracovních míst v rozvojovém světě je v neformálním odvětví v mikropodnicích, malých a středních podnicích, a vzhledem k tomu, že 70 % těchto podniků nedostane financování od finančních institucí, přestože jej potřebují k růstu a tvorbě pracovních míst;

L.  vzhledem k tomu, že 51 ze 100 největších hospodářských subjektů na světě jsou korporace a prvních 500 nadnárodních společností se podílí na téměř 70 % světového obchodu,

M.  vzhledem k tomu, že průměrná přidaná hodnota výroby na osobu je v průmyslových zemích desetkrát vyšší než v rozvojových zemích a devadesátkrát vyšší než v nejméně rozvinutých zemích(21);

N.  vzhledem k tomu, že fiskální prostor rozvinutých a rozvojových zemí je fakticky omezen požadavky globálních investorů a finančních trhů; vzhledem k tomu, že vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků podle MMF nejvíce zatěžuje rozvojové země, protože ty se při získávání příjmů více spoléhají na podnikové daně než země OECD; vzhledem k tomu, že postupy, které nadnárodním korporacím a jednotlivcům umožňují vyhýbat se daním, jsou v členských státech EU běžně využívány;

O.  vzhledem k tomu, že panel na vysoké úrovni poskytující generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi poradenství ohledně rozvojové agendy po roce 2015 konzultoval výkonné ředitele 250 společností (s ročními příjmy ve výši 8 bilionů USD) ze 30 zemí a dospěl k závěru, že je do jejich podnikových strategií třeba zapracovat udržitelnost, mají-li využívat obchodních příležitostí k udržitelnému růstu; vzhledem k tomu, že vůle soukromého sektoru přispívat k udržitelnému rozvoji je omezena nedostatkem jasných modelů pro zapojení podniků do partnerství s veřejným sektorem; vzhledem k tomu, že soukromý sektor je potenciální poskytovatel zboží a služeb chudým společenstvím a lidem, snižuje náklady, zvyšuje výběr a přizpůsobuje výrobky a služby jejich konkrétním potřebám a přispívá k šíření environmentálních a sociálních záruk a norem;

P.  vzhledem k tomu, že jelikož neexistuje obecně uznávaná definice partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), lze tato partnerství definovat jako mnohostranná ujednání mezi soukromými subjekty, veřejnými orgány a organizacemi občanské společnosti, které usilují o dosažení vzájemně prospěšného veřejného cíle prostřednictvím sdílení zdrojů nebo odborných znalostí,

Q.  vzhledem k tomu, že evropské rozvojové finanční instituce (EDFI), skupina 15 bilaterálních institucí, které plní důležitou úlohu při dlouhodobém financování soukromého sektoru v rozvojových a reformujících se hospodářstvích, usilují o investování do podniků se širokou škálou dopadů na rozvoj, od spolehlivé elektřiny a čisté vody až po poskytování financí malým a středním podnikům a přístup na trhy pro malé zemědělské podniky;

R.  vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru byla ve vyspělých zemích po celá desetiletí běžnou praxí, a to zejména v Evropě a USA, a v současné době je většina poskytovatelů finanční pomoci rozsáhle využívá i v rozvojových zemích, kde představují přibližně 15–20 % veškerých investic do infrastruktury,

S.  vzhledem k tomu, že 2,5 miliardy lidí, z nichž většina žije v rozvojových zemích a jedná se především o ženy a dětí, je i nadále vyloučeno z podnikatelských komunit a oficiálního finančního sektoru a nemá přístup k možnostem souvisejícím s vlastnictvím půdy a nemovitostí; vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích nadále přetrvává genderový rozdíl ve výši 6 až 9 procentních bodů napříč příjmovými skupinami; vzhledem k tomu, že sociální dialog je důležitým způsobem, jak podpořit genderovou rovnost na pracovišti a změnit schéma nedostatečného zastoupení podnikatelských komunit v rozvíjejících se zemích;

T.  vzhledem k tomu, že dobře koncipovaná a efektivně prováděná PPP mohou mobilizovat dlouhodobé soukromé a veřejné finance, být zdrojem inovací v oblasti technologií a obchodních modelů a začlenit inherentní mechanismy, což zaručí, že ponesou odpovědnost za výsledky dosažené v oblasti rozvoje;

U.  vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích se v současnosti PPP vytvářejí zatím z největší části v odvětví energetiky, infrastruktury a telekomunikací, zatímco potenciál v odvětvích jako zemědělství, vodohospodářství, hygiena, vzdělávání, zelené technologie, výzkum a inovace, zdravotní péče či vlastnická práva je i nadále z velké části nevyužit;

V.  vzhledem k tomu, že téměř dvě třetiny prostředků, jež Evropská investiční banka (EIB) v uplynulých deseti letech poskytla zemím Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT), byly použity na operace v soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že Investiční facilita EIB vyplývající z dohody z Cotonou byla označena za jedinečný revolvingový fond nesoucí riziko, jenž byl vytvořen za účelem financování rizikovějších investic na podporu rozvoje soukromého sektoru;

W.  vzhledem k tomu, že navzdory tomu, že se k pracovní síle rozvojového světa každoročně přidává 45 milionů uchazečů o práci(22), 34 % firem ze 41 zemích uvádí, že nemohou najít pracovníky, které potřebují;

X.  vzhledem k tomu, že v rámci Agendy pro změnu se za důležitý nástroj k získání dalších zdrojů považuje smíšené financování, tj. kombinování grantů EU s půjčkami nebo vlastním kapitálem jiných veřejných a soukromých poskytovatelů finančních prostředků; vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 16 (2014) o využívání kombinovaného financování dospěl k závěru, že v případě téměř poloviny zkoumaných projektů nebyl dostatek důkazů, které by potvrdily oprávněnost poskytnutí grantů, zatímco v řadě případů existovaly známky toho, že k investicím by došlo i bez příspěvku EU;

Y.  vzhledem k tomu, že výrobní odvětví s přibližně 470 miliony pracovními místy ve světě v roce 2009 a přibližně 500 miliony pracovními místy ve světě v roce 2013(23) poskytuje velký potenciál pro zaměstnání a tvorbu bohatství i pro důstojnou a vysoce kvalifikovanou práci;

Z.  vzhledem k tomu, že celosvětové bohatství se stále více soustřeďuje v rukou malé zámožné elity a očekává se, že do roku 2016 bude 1 % nejbohatších obyvatel vlastnit více než polovinu celosvětového bohatství;

AA.  vzhledem k tomu, že spravedlivé a progresivní zdanění s kritérii sociálního zabezpečení a sociální spravedlnosti hraje klíčovou úlohu při snižování nerovností tím, že zajišťuje přerozdělování bohatství směrem od občanů s vyššími příjmy k nejpotřebnějším skupinám v zemi;

Dlouhodobá strategie spolupráce se soukromým sektorem

1.  uznává, že soukromé investice v rozvojových zemí mohou přispět k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, pokud budou správně regulovány; vítá závěry Rady ze dne 12. prosince 2014 o posílení úlohy soukromého sektoru v rámci rozvojové spolupráce a souhlasí s nimi; vítá iniciativu Komise týkající se podpory soukromého sektoru, aby se stal spolu s vládními i nevládními rozvojovými organizacemi a inkluzivními podnikatelskými modely, jako jsou družstva a sociální podniky, významným partnerem při dosažení inkluzivního a udržitelného rozvoje v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN, což s sebou nese závazek soukromého sektoru k řádné správě, snižování chudoby a vytváření bohatství prostřednictvím udržitelných investicí a snižování nerovností, podporu lidských práv a environmentálních norem a posilování místních hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba plně porozumět rozdílným úlohám aktérů ze soukromého a veřejného sektoru a že je nutné, aby veškeré zúčastněné strany tuto situaci vzaly na vědomí;

2.  vyzývá Komisi, aby zohlednila různorodost soukromého sektoru a výzvy, kterým čelí při zmírňování chudoby těch nejvyloučenějších osob, k nimž je nejobtížnější se dostat; domnívá se, že každá politika EU usilující o zapojení soukromého sektoru do rozvoje musí specifikovat, na kterou část soukromého sektoru se zaměřuje;

3.  zdůrazňuje, že budoucí partnerství v rámci rozvojové agendy v období do roku 2030 se musí ve větší míře zaměřovat na řešení chudoby a nerovnosti; připomíná, že oficiální rozvojová pomoc (ODA) musí i nadále představovat jeden z klíčových způsobů, jak vymýtit veškeré formy chudoby a uspokojit základní sociální potřeby v rozvojových zemích, a že ji nelze nahradit soukromým financováním; uznává možnosti v oblasti stimulace soukromého financování prostřednictvím oficiální rozvojové pomoci, a to za splnění podmínek, jako je transparentnost, zodpovědnost a soulad s prioritami dané země a rizikem dluhové udržitelnosti;

4.  vyzývá k rozsáhlejším veřejným investicím do veřejných služeb dostupných všem, zejména v oblasti dopravy, přístupu k pitné vodě, zdraví a vzdělávání;

5.  domnívá se, že soukromý a veřejný sektor fungují nejefektivněji, když spolupracují na vytvoření zdravého prostředí pro investice, obchodní aktivity a budování základů pro hospodářský růst; zdůrazňuje, že veškerá partnerství a aliance se soukromým sektorem musí být zaměřena na sdílené prioritní hodnoty, které uvádějí obchodní cíle do souladu s rozvojovými cíli EU, a musí splňovat mezinárodní normy v oblasti účinnosti rozvoje; domnívá se, že musí být s dotčenými partnerskými zeměmi společně koncipována a řízena tak, aby zaručila sdílení rizik, odpovědnosti a zisků, musí být efektivní z hlediska nákladů a mít stanoveny přesné rozvojové cíle, pravidelné milníky, jednoznačnou zodpovědnost a musí být transparentní;

6.  vítá úlohu, kterou hrají v rozvojových zemích investice zahraničního soukromého sektoru při zrychlování domácího rozvoje; dále zdůrazňuje význam povzbuzování k odpovědným investicím, které podporují místní trhy a pomáhají zmírňovat chudobu;

7.  podporuje práci Sdružení evropských finančních institucí pro rozvoj (EDFI), neboť jeho členové poskytují podnikům v rozvojových zemích kapitál cestou přímých investic do společností a nepřímo svěřováním kapitálu místním komerčním bankám a společnostem soukromého kapitálu zaměřeným na rozvíjející se trhy, přičemž se hlavní důraz je kladen na mikropodniky a malé a střední podniky; naléhavě vyzývá Komisi, aby tento typ programů podpořila svým financováním a spoluprací, neboť soukromý sektor v rozvojových zemích je nanejvýš důležitý;

8.  vyzývá k vypracování účinnějších standardů v oblasti transparentnosti a odpovědnosti technologických podniků EU v souvislosti s vývozem technologií, které mohou být zneužity k porušování lidských práv, napomáhání korupci nebo k ohrožení bezpečnostních zájmů EU;

9.  zdůrazňuje, že obchodní, investiční, bezpečnostní a rozvojové politiky EU jsou vzájemně propojené a mají přímý dopad na rozvojové země; připomíná, že článek 208 Lisabonské smlouvy stanoví zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, která vyžaduje, aby byly v rámci politik, jež mohou mít dopad na rozvojové země, zohledňovány cíle rozvojové spolupráce; vyzývá k tomu, aby byly všechny obchodní a investiční politiky vyhodnoceny s ohledem na jejich dopad v oblasti rozvoje, především pokud jde o univerzální přístup ke zboží a ke službám veřejného zájmu; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit kapitoly o udržitelném rozvoji ve všech budoucích bilaterálních obchodních dohodách, a to s cílem zahrnout účinný režim podávání zpráv ze strany soukromého sektoru;

10.  zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat, jak by mohl být soukromý sektor dále zapojen do rámce evropské politiky sousedství, aby pomáhal vytvářet ekonomický růst a pracovní místa v sousedství Evropy, např. prostřednictvím sdílení odborných znalostí v oblasti poskytování přístupu ke kapitálu;

11.  vyzývá Komisi, aby přednostně propagovala, podporovala a financovala partnerství v rámci veřejného sektoru a v případě, že jsou programy prováděny ve spolupráci se soukromým sektorem, aby do nich zahrnula povinná a veřejně dostupná předběžná hodnocení dopadu na chudobu a sociální oblast;

12.  vyzývá EU, aby vyžadovala formální konzultace s organizacemi občanské společnosti i se společenstvími, na něž mají rozvojové projekty přímý nebo nepřímý dopad;

13.  vyzdvihuje rozsáhlý potenciál přidané hodnoty EU pro partnerství se soukromým sektorem, a to v úzké koordinaci s členskými státy a příslušnými mezinárodními organizacemi, z nichž mnohé mají prokazatelné výsledky, pokud jde o spolupráci se soukromým sektorem; zdůrazňuje, že významnou hybnou silou ekonomického a sociálního rozvoje zůstává i nadále plně fungující tržní ekonomika založená na právním státu a že by rozvojová politika EU měla tuto skutečnost odrážet;

14.  vítá „Rámec OSN pro zapojení podniků“, který zdůrazňuje, že pro dosažení udržitelných rozvojových cílů je zásadní silný soukromý sektor, který vytváří hospodářský růst, a že soukromý sektor poskytuje „významný přínos ke společnému hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu pokroku“;

15.  vítá zapojení soukromého sektoru do Fóra OECD na vysoké úrovni o účinnosti pomoci; vítá zejména iniciativy, které byly v tomto kontextu přijaty ve věci inovačních způsobů, jak dosáhnout pákového efektu rozvojového financování ze strany soukromého sektoru, a společné stanovisko k rozšiřování a posilování spolupráce veřejného a soukromého sektoru za účelem dosažení udržitelného růstu opírajícího se o širokou základnu a podporujícího začlenění, které bylo přijato v roce 2011 v Pusanu;

16.  vítá skutečnost, že podíl bilaterální nevázané pomoci setrvale roste, avšak vyjadřuje znepokojení ohledně přetrvávajících formálních a neformálních podob pomoci vázané(24); vyzývá EU a její členské státy, aby prováděly závazek „podporovat další osvobození pomoci od jakýchkoli podmínek jdoucích nad stávající doporučení OECD,“ přijatý v rámci Evropského konsensu o rozvoji; zdůrazňuje prorůstový potenciál další nevázané pomoci, která by prospěla místním odvětvím v rozvojových zemích; požaduje navýšení reálné pomoci („real aid“) a udržitelnou tvorbu regionálních/místních hodnotových řetězců; požaduje další posilování místních aktérů a důraz na tvorbu udržitelných regionálních/místních hodnotových řetězců; zdůrazňuje význam vlastní odpovědnosti místních a regionálních aktérů, vlastních vnitrostátních strategií partnerských zemí a jejich programů reforem, jakož i zapojení rozvojových projektů a přidané hodnoty, která vznikne zabezpečením místních dodavatelských řetězců; domnívá se, že rozvojová politika má významnou úlohu při řešení základních příčin stávající vlny migrace do EU;

17.  rovněž uznává právo všech zemí, a zejména těch rozvojových, zavádět dočasná kapitálová omezení s cílem předcházet finančním krizím způsobeným krátkodobými a nestabilními soukromými finančními toky; vyzývá k odstranění všech ustanovení omezujících toto právo ze všech obchodních a investičních dohod, včetně dohod WTO;

18.  zdůrazňuje, že EU musí při své podpoře soukromého sektoru zohledňovat dostupnost, protože vyloučení širokých skupin populace, jako jsou osoby se zdravotním postižením, ochuzuje soukromé podniky o nezanedbatelné trhy;

Podpora místního soukromého sektoru v rozvojových zemích

19.  poukazuje na to, že malé a střední podniky a mikropodniky v rozvojových zemích se potýkají s podstatně většími regulačními překážkami než jejich protějšky v EU, že nemají právní ochranu ani vlastnická práva a že podnikají v nestabilních podmínkách neformální ekonomiky; v této souvislosti zdůrazňuje význam systémů registrace v jednotlivých zemích; zdůrazňuje, že je třeba propagovat místní soukromý sektor v rozvojových zemích, např. prostřednictvím přístupu k financování a podpory podnikání; vyzývá Komisi, ostatní dárce a rozvojové agentury, aby zvýšily podporu pro budování kapacit místních MSP;

20.  vyzývá EU, aby podporovala rozvojové strategie, za něž nesou odpovědnost jednotlivé státy a které utváří přínos soukromého sektoru k rozvoji tím, že se spolu se soukromým sektorem zapojí do rozvojového rámce zaměřeného zejména na domácí družstva a MSP, mikropodniky a drobné zemědělce, kteří nabízejí největší potenciál pro posilování spravedlivého rozvoje v jednotlivých zemích;

21.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit podporu pro vytváření partnerství s rozvojovými zeměmi, aby se modernizovaly jejich regulační rámce prostřednictvím vytvoření příznivých podmínek pro soukromé iniciativy, poskytování podpůrných mechanismů podnikům a nalezení správné rovnováhy mezi vytvořením podmínek, které by stimulovaly investice, a ochranou veřejných zájmů a životního prostředí prostřednictvím regulace; připomíná, že je třeba usnadňovat zavádění spolehlivých bankovních systémů a daňových správ v rozvojových zemích, které by byly schopny poskytovat účinnou finanční správu a řízení veřejných a soukromých prostředků; vyzývá rovněž partnerské vlády, aby zavedly ustanovení o skončení platnosti, podle něhož by bylo možné zrušit nadbytečná opatření; konstatuje, že právní předpisy by měly být předmětem posouzení dopadů s cílem analyzovat úbytek vytváření pracovních míst a hrozby pro environmentální normy;

22.  vyzývá EU, aby zvýšila kapacitu rozvojových zemí týkající se zajištění domácích příjmů s cílem bojovat proti daňovým únikům, korupci a nezákonným finančním tokům a především pomoci nejméně rozvinutým zemím a nestabilním státům vybudovat účinnější a stabilnější správní orgány a instituce, a to i prostřednictvím zavedení spravedlivých a účinných daňových systémů; za tímto účelem vybízí EU, aby navýšila finanční i technickou pomoc rozvojovým zemím s cílem zajistit větší míru transparentnosti a zodpovědnosti; vyzývá EU, její členské státy, všechny příslušné organizace a vyspělé a rozvojové země, které podepsaly Pusanské partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci z roku 2011, aby plnily svůj závazek zintenzivnit úsilí v boji proti korupci a nezákonným finančním tokům;

23.  vyzývá GŘ Komise DEVCO, aby spolupracovalo s GŘ pro růst při budování regionálních struktur na podporu malých a středních podniků a mikropodniků v rozvojových zemích po vzoru sítě Enterprise Europe Network s cílem pomoci jim nastolit zákonnost, získat přístup k financím a kapitálu, získat přístup na trh a překonat právní překážky, a to zejména na základě upevnění zprostředkovatelských organizací zastupujících tyto podniky; zdůrazňuje, že tyto struktury by časem také mohly začít fungovat jako odrazový můstek pro místní a regionální partnerství veřejného a soukromého sektoru v řadě oblastí, od zemědělského podnikání až po odbornou přípravu a programy zdravotní péče, a mohly by tak podpořit budování kapacit, přenos znalostí a zkušeností a spojování místních a mezinárodních zdrojů;

24.  znovu připomíná zodpovědnost EU za podporu spravedlivého globálního daňového systému, z čehož vyplývá nutnost vytvořit účinně povinné požadavky pro zveřejňování údajů o nadnárodních společnostech podle jednotlivých zemí, vytvoření veřejných rejstříků skutečných vlastníků společností, trustů a podobných právních subjektů, zajištění automatické výměny daňových informací a spravedlivé rozdělení daňových práv při vyjednávání daňových a investičních smluv s rozvojovými zeměmi; domnívá se rovněž, že by rozvojové finanční instituce měly investovat pouze do společností a fondů, které jsou ochotny veřejně zpřístupnit informace o skutečných vlastnících a informovat o svých finančních účtech v jednotlivých zemích;

25.  připomíná, že celní režimy jsou zásadní složkou regulačního prostředí zaměřeného na soukromý sektor ve prospěch chudých a na tvorbu pracovních míst; se znepokojením však konstatuje, že dohody o hospodářském partnerství vyžadují snižování dovozních cel v celé řadě hospodářských odvětví zemí AKT a že odstranění veškerých cel na dovozy z EU by výrazně snížilo příjmy z cel, v některých případech až o 15–20 % vládních příjmů; naléhavě vyzývá EU, aby svou obchodní politiku regulovala v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

26.  vítá iniciativu EIB na zvýšení dopadu finanční pomoci v rámci investiční facility k dohodě z Cotonou ve výši 500 milionů EUR, která EIB umožní zintenzivnit spolupráci se soukromým sektorem v rizikovějších oblastech a náročnějších podmínkách; zároveň lituje, že EIB omezila výši prostředků určených pro Asii; zdůrazňuje, že všechny investice EIB v rámci investiční facility k dohodě z Cotonou by měly být harmonizovány s rozvojovými strategiemi, za něž jsou odpovědné přímo podporované země, v souladu se zásadou demokratické odpovědnosti;

27.  poukazuje na to, že v nestabilních zemích a u národů, které prošly konflikty, jsou překážky rozvoje soukromého sektoru větší než kdekoli jinde, a má-li dojít ke zlepšení investičního klimatu a odstranění zastaralých nařízení, která brzdí podnikání, agresivního chování a vysoké míry korupce, je nutné uplatňovat cílenější přístup; doporučuje v této souvislosti, aby Komise do diskuze o reformě politiky zapojila partnerské země a soukromý sektor, aby bylo možné překonat značnou nedůvěru mezi vládami a soukromým sektorem, která je tradičně důsledkem ziskuchtivého chování, bratříčkování a nedostatku legitimity;

28.  vyzývá Komisi, členské státy a rozvojové země, aby posílily své úsilí o podporu zlepšení ekonomické pozice žen a vytvoření podpůrného mechanismu pro podnikatelky; konstatuje, že přístup k finančnímu začleňování žen vycházející z úspor má prokazatelné výsledky; doporučuje zaujmout ve všech partnerských programech přístup zohledňující zásadu rovnosti žen a mužů a kombinovat ho s podnikatelským vzděláváním žen, mladých lidí a osob se zdravotním postižením a cílenými sítěmi „business angels“ pro ženy; žádá v této souvislosti, aby byla větší podpora poskytována místním podnikatelkám, aby mohly těžit z růstu stimulovaného soukromým sektorem; doporučuje, aby byla přijata opatření k monitorování procesů týkajících se posílení ekonomického postavení žen, a konstatuje, že podle MMF by se příjem obyvatele výrazně zvýšil, pokud by ženy přispívaly k pracovní síle stejnou měrou jako muži;

Zapojení evropských a mezinárodních podniků v zájmu dosažení udržitelného rozvoje

29.  zdůrazňuje skutečnost, že potenciál příspěvku soukromého sektoru k dlouhodobému udržitelnému rozvoji netkví pouze v jeho finančních zdrojích, zkušenostech a odborných znalostech, ale zahrnuje vytváření místních hodnotových řetězců a distribučních kanálů, což vede k vytváření pracovních míst, snižování chudoby a nerovností, podpoře práv žen a jejích příležitostí a environmentální udržitelnosti, většímu dosahu a účinnosti a k lepšímu přístupu ke komerčně dostupným a cenově přístupným produktům, službám a technologiím; vyzývá k tomu, aby rozvojové úsilí Evropy hrálo významnou úlohu při uplatňování dohodnutých mezinárodních norem, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a normy Mezinárodní organizace práce, a aby zahrnovalo spolupráci s podniky a investory s cílem zajistit soulad jejich obchodní činnosti a jejich dodavatelských řetězců v rozvojových zemích s těmito obecnými zásadami a zásadami OECD týkajícími se nadnárodních podniků;

30.  zdůrazňuje, že sociální dialog má zásadní význam pro účinné zapojení soukromého sektoru do rozvoje; zdůrazňuje, že rozvojové země nesou odpovědnost za podporu sociálního dialogu mezi zaměstnavateli ze soukromého sektoru, pracovníky a vládami jednotlivých států, což je jeden ze způsobů, jak zlepšit vládnutí a státní stabilitu; vyzývá zejména rozvojové země, aby zajistily rozšíření sociálního dialogu na zóny vyrábějící pro export a na průmyslové klastry;

31.  zdůrazňuje, že soukromý sektor, především místní MSP, musí být spolu se všemi ostatními partnery zapojenými do rozvojové spolupráce součástí politického dialogu, s cílem usnadnit vzájemné porozumění a dostát očekáváním při souběžném zajištění účinnosti a transparentnosti; zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu delegací EU v rozvojových zemích, jakožto platforem pro tento dialog; poukazuje na pozitivní úlohu družstev jako katalyzátoru celospolečenského rozvoje a na jejich schopnost zlepšovat postavení obcí na základě vytváření pracovních míst a zajišťování příjmů; poukazuje zejména na to, že pracovníci vytvářejí družstva a sdružení poskytující společné služby, která jim pomáhají stát se v rámci neformálního hospodářství osobami samostatně výdělečně činnými, zatímco ve venkovských oblastech zajišťují spořitelní a úvěrová družstva přístup k bankovním službám, které v mnoha obcích chybějí a které financují zakládání malých podniků a mikropodniků; je si vědom toho, že součástí soukromého sektoru jsou subjekty jako např. sociální podniky a organizace zaměřující se na spravedlivý obchod, které do své činnosti zapracovaly sociální zásady a zásady týkající se ochrany životního prostředí; vyzývá Komisi, aby v rámci své práce na úloze soukromého sektoru v oblasti rozvoje tuto snahu uznala;

32.  vyzývá Komisi, aby prosazovala návrh investorů a dalších zúčastněných subjektů na podporu závazných pravidel, na jejichž základě by podniky podávaly zprávy týkající se sociální oblasti a oblasti životního prostředí a lidských práv, který je v souladu se směrnicí EU o podávání nefinančních zpráv, přičemž tato pravidla jsou jedním z předložených nových cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

33.  vyzývá EU, aby přispěla k upevnění a budování struktur, sítí a institucí subjektů soukromého sektoru v příslušných zemích, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, tak, aby se mohly v rámci vytváření regionální politiky ujmout své úlohy;

34.  zdůrazňuje, že jedno z hlavních omezení při zvyšování účasti soukromého sektoru v rozvojových zemích pramení z nedostatku financovatelných projektů z důvodu nedostatečných právních, institucionálních a fiskálních rámců a kapacit v oblasti vymáhání práva a z nedostatku zdrojů k plánování investic a přípravě projektů; vyzývá k poskytování větší odborné pomoci sektoru veřejných podniků v partnerských zemích, aby se zvýšila jejich kapacita, pokud jde o převzetí zodpovědnosti za řízení partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a zajištění toho, aby na konci celého procesu existovala adresná vlastnická práva; zdůrazňuje, že je nutné, aby byl soukromý sektor schopen předvídat návratnost dlouhodobých investicí, jelikož závisí na akcionářích, kteří nemusejí mít dlouhodobou vizi, která je nutná k dosažení návratnosti v sociálních odvětvích, jež jsou velmi důležitá pro rozvoj lidstva;

35.  konstatuje, že účast soukromého sektoru na infrastruktuře v rozvojových zemích značně stoupla, a to z 18 miliard USD v roce 1990 na 150 miliard USD v roce 2013; vyzývá v tomto ohledu k neutuchajícímu úsilí, jelikož nedostatečný přístup k infrastruktuře představuje základní omezení růstu soukromého sektoru, což působí negativně na výkonnost a vytváření pracovních míst;

36.  vyzdvihuje obrovský potenciál PPP v zemědělství, v rámci jasně vymezeného a silného právního rámce vlastnických práv a bezpečné držby půdy, aby se předešlo zabírání půdy a zajistila vyšší a účinná zemědělská výroba; vítá skutečnost, že byl v roce 2014 zahájen program EU k posílení správy půdy v afrických zemích; doporučuje, aby EU a její delegace hrály v rámci spolupráce s partnerskými vládami, EIB, Mezinárodním fondem pro rozvoj zemědělství (IFAD) a dalšími podobnými subjekty a při zapojování soukromého sektoru do vypracovávání tržních řešení problémů zemědělství větší úlohu; zdůrazňuje, že je nutné vytvořit finanční pobídky, aby nedocházelo k vyloučení chudé populace a zemědělců ve vzdálených regionech, kteří pěstují plodiny, jež nemají žádný větší komerční význam a které pravděpodobně nebudou pro partnery z řad zemědělských podniků atraktivní; zdůrazňuje, že ochranná opatření by měla zahrnovat posuzování sociálních rizik a rizik z hlediska životního prostředí a konzultace se zákonnými zástupci příslušných obcí, a to s jejich svobodným, předchozím a informovaným souhlasem, pokud jde o daný projekt, a právní podporu těchto komunit v případě, že ji potřebují; vyzývá Komisi, aby zajistila kontrolu projektů a aby v případech, kdy se ukáže, že jsou projekty na škodu místnímu obyvatelstvu, dojednala jejich přehodnocení;

37.  poukazuje také na rizika spojená s partnerstvím soukromého a veřejného sektoru v zemědělství, včetně neoprávněného zabírání půdy, kterému je nutné zabránit; zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se při poskytování pomoci na drobné farmáře, zejména ženy; vyzývá Komisi, aby spojila vytváření veškerých partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti zemědělství, která využívají finanční prostředky EU, s komplexními opatřeními na ochranu drobných zemědělců, pastevců a dalších zranitelných uživatelů půdy před možností ztráty přístupu k půdě nebo vodě; zdůrazňuje, že ochranná opatření by měla zahrnovat posuzování sociálních rizik a rizik z hlediska životního prostředí, jako podmínku zahájení příslušného projektu a poskytnutí právní podpory těmto obcím, budou-li to potřebovat; doporučuje, aby byly projekty nové aliance v rámci skupiny G8 nahrazeny iniciativami v rámci souhrnného programu rozvoje afrického zemědělství; zdůrazňuje, že je nutné, aby finanční a sociální kompenzace představovaly jednoznačný závazek, a že by se mělo vždy přihlížet k alternativním rozvojovým plánům;

38.  doporučuje, aby EU i nadále udržitelným způsobem podporovala projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zelené energie v rozvojových zemích, zejména v odlehlých venkovských oblastech; vítá, že jednou z priorit iniciativy EIB na zvýšení dopadu finanční pomoci jsou investice do energetiky, které jsou obecně považovány za klíčový aspekt nastartování hospodářského růstu v Africe; očekává, že inovativní finanční nástroje budou katalyzátorem investic soukromého sektoru do obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a přístupu k energii; vybízí také EIB a evropské rozvojové finanční instituce, aby ještě více financovaly investiční projekty, které v souladu se závazky a povinnostmi EU, jež vyplývají z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), podporují omezování změny klimatu a přizpůsobení se těmto změnám v Africe; připomíná, že přednost by měly dostávat malé decentralizované projekty na využívání obnovitelných zdrojů energie, které fungují mimo energetické sítě, aby byl zajištěn přísun energie do venkovských oblastí a aby nedocházelo k potenciálně negativnímu vlivu rozsáhlé energetické infrastruktury na společnost a životní prostředí;

39.  naléhavě vyzývá EU, aby vypracovala silný regulační rámec, mj. rámec pro podporu vzniku dlouhodobých smluvních partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, který by se zakládal na kritériích rozvojové účinnosti a v jehož rámci by musel soukromý sektor fungovat; naléhavě vyzývá EU, aby podporovala tato partnerství pouze v tom případě, že nejsou k dispozici méně nákladné a méně rizikové finanční možnosti, a to na základě provedení analýzy účinnosti nákladů; vyzývá EU, aby v souvislosti s projekty v rámci těchto partnerství uplatňovala účinnou politiku ochranných opatření, aby byla zajištěna lidská práva, včetně práv žen;

40.  vítá úspěchy, kterých bylo dosaženo spojováním veřejných a soukromých zdrojů v oblasti zdravotní péče a lepšího přístupu k lékům a za účelem většího využívání potenciálu k přenosu technologií v rozvojových zemích; doporučuje, aby se EU stala iniciátorem při hledání nových způsobů spolupráce, které by šly nad rámec zajišťování přístupu k lékům a snažily by se docílit reformy nefunkčního systému zdravotnictví v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že podporu místních malých a středních podniků / malého a středního průmyslu lze zvýšit nejen na základě finančních nástrojů, ale také prostřednictvím přenosu technologií, vytváření kapacit, udržitelného rozvoje v oblasti dodavatelů a vytvářením vztahů mezi podniky;

41.  zdůrazňuje, že v rozvojových zemích je důležité překlenout mezeru mezi systémem vzdělávání a stávajícím pracovním trhem; vyzývá Komisi, aby usnadňovala provádění programů a podporovala partnerství veřejného a soukromého sektoru, která by zahrnovala všechny příslušné zúčastněné strany, od škol a univerzit přes školicí střediska až po subjekty soukromého sektoru, které nabízejí možnosti školení a vzdělávání, jež mají pro daný trh význam; podporuje zřizování institucí duálního odborného vzdělávání, v nichž mladí lidé, které se účastní odborného programu učňovské přípravy s důrazem na praktické aspekty povolání, mají teoretické přednášky na specializovaných odborných školách;

42.  zdůrazňuje, že má-li být úspěšně dosaženo udržitelného rozvoje, je nutné zlepšit schopnosti vlád rozvojových zemí působit jako regulátor;

Zásady zapojení soukromého sektoru

43.  upozorňuje na skutečnost, že zapojení podnikatelského sektoru vyžaduje flexibilní přístup, který by byl utvářen nejen s přihlédnutím k očekávaným výsledkům, ale také k tomu, nakolik jsou místní podmínky příznivé pro soukromé podniky a investice s ohledem na nejméně rozvinuté země a nestabilní země doporučuje diferencovaný přístup; podotýká, že v rozvojových zemích existují značné rozdíly mezi investicemi a zapojením veřejného sektoru ve všech oblastech, které se snaží o dosažení cílů udržitelného rozvoje; vyzývá proto dárce, aby většinou své pomoci poskytovaly nejméně rozvinutým zemím formou grantů;

44.  vítá, že Komise ve svém sdělení o soukromém sektoru a rozvoji navrhla kritéria pro poskytování přímé podpory soukromému sektoru; vyzývá k zavedení jednoznačně vymezeného rámce upravujícího veškerá partnerství se soukromým sektorem prováděním ukazatelů, jako jsou opatření zaměřená na mikropodniky, strategie pro přístup k úvěrům a pracovní začleňování znevýhodněných skupin, žen a mladých lidí, který musí zajistit politickou soudržnost s ohledem na zásadu rozvoje, zásady účinnosti rozvoje a cíle rozvojové politiky, především pokud jde o omezení chudoby a nerovností; domnívá se, že veškerá rozhodnutí ohledně podpory využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru na základě smíšeného financování v rozvojových zemích by se měla zakládat na důkladném posouzení těchto mechanismů, pokud jde o jejich dopad na rozvoj, zodpovědnost a transparentnost, a na zkušenostech získaných v minulosti;

45.  obává se, že ne vždy existují ustanovení zaručující účelné vynakládání veřejných financí. Zdůrazňuje, že v přípravné fázi projekty musí být dohodnuty měřitelné ukazatele výstupů a mechanismy monitorování a hodnocení a musí se rovněž zajistit, aby investice byly v souladu s mezinárodními lidskými právy, sociálními a environmentálními normami, byly transparentní a aby soukromý sektor platil svůj spravedlivý díl daní; vyzdvihuje důležitost posouzení rizik, udržitelnosti dluhu, transparentnosti a ochrany investic; zdůrazňuje význam formální poradní a kontrolní úlohy vnitrostátních parlamentů a občanské společnosti při zajištění plné odpovědnosti a transparentnosti; doporučuje, aby byl obětem zneužívání ze strany podniků v rozvojových zemích, kde je realizován daný rozvojový projekt, poskytnut účinný přístup ke spravedlnosti a odškodnění;

46.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby podniky účastnící se partnerství v oblasti rozvojové spolupráce byly v souladu s rozvojovými plány tisíciletí a dodržovaly zásady sociální odpovědnosti podniků; pevně podporuje účinné a komplexní šíření a provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v rámci EU i mimo ni a zdůrazňuje, že je třeba přijmout všechna nezbytná politická a legislativní opatření k odstranění nedostatků v účinném provádění těchto obecných zásad OSN, a to i v souvislosti s přístupem ke spravedlnosti; doporučuje, aby všechny evropské podniky, které podnikají v rozvojových zemích, zajistily takovou míru transparentnosti, jakou požadují obecné zásady OECD v oblasti podnikání, pokud jde o dodržování lidských práv, pozitivní příspěvek k sociálnímu blahobytu a ochraně životního prostředí v rozvojových zemích a o spolupráci v rámci partnerství s organizacemi občanské společnosti; poukazuje na to, že je nutné, aby členské státy vypracovaly národní plány uplatňování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a zejména pokynů OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí;

47.  zdůrazňuje, že je třeba, aby obchodní a rozvojová politika EU respektovala politický a ekonomický prostor rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých, s cílem zachovat klíčová dovozní cla tam, kde je to nezbytné, a podporovat tvorbu kvalifikovaných a důstojných pracovních míst v místních výrobních a zemědělsko-zpracovatelských odvětvích, jež mohou pomoci dosáhnout vyšší domácí přidané hodnoty, průmyslového růstu, růstu vývozu a diverzifikace, což jsou hlavní složky inkluzivního hospodářského a sociálního vzestupu; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly konkrétní opatření k zajištění toho, aby nadnárodní korporace platily daně v zemích, v nichž vytváří zisk, a aby soukromý sektor podporovaly v účinném podávání zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí, čímž by se posílily kapacity pro uvolňování domácích zdrojů a spravedlivá hospodářská soutěž;

48.  vybízí EU, aby podpořila probíhající proces vypracovávání mezinárodního právně závazného nástroje OSN o nadnárodních korporacích a ostatních podnikatelských subjektech, který má být v souladu s lidskými právy, neboť vyjasní povinnosti nadnárodních korporací v oblasti lidských práv, jakož i ve vztahu k státům, a stanoví účinné nápravné prostředky pro oběti v případech, kdy místní jurisdikce zjevně není schopna tyto podniky efektivně stíhat;

49.  vítá názor Komise, že je nutné podporovat strategické pilíře agendy důstojné práce MOP, což je způsob, jak řešit nerovnosti a sociální vyloučení zejména mezi nejvíce marginalizovanými skupinami obyvatel, včetně žen, dětí, starších osob a osob s postižením; poukazuje na to, že společnosti musejí podporovat spravedlivé zacházení s pracovníky, zajistit bezpečné a zdravé pracovní podmínky, sociální ochranu a sociální dialog a konstruktivní vztahy mezi pracovníky, vedením a dodavateli;

Další postup: kroky k zajištění toho, aby se soukromý sektor stal dlouhodobým partnerem v oblasti rozvojové politiky

50.  vyzývá evropské instituce a orgány, aby vytvořily jednoznačný, strukturovaný transparentní rámce s jasnou zodpovědností upravující partnerství a spolupráci se soukromým sektorem v rozvojových zemích, a zdůrazňuje, že s ohledem na rostoucí úlohou soukromého sektoru je nutné vytvořit odpovídající pojistky a institucionální kapacitu;

51.  vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily jasnou a konkrétní strategii k zajištění toho, že soukromý sektor bude v souladu s rozvojovými prioritami národních vlád a občanské společnosti v rozvojových zemích;

52.  požaduje, aby byly na úrovni EU zřízeny odvětvové mnohostranné platformy, které by sdružovaly soukromý sektor, organizace občanské společnosti, nevládní organizace, expertní skupiny, partnerské vlády, poskytovatele finanční pomoci, družstevní organizace, sociální podniky a další zainteresované strany, aby byly odstraněny pochybnosti a nedostatek důvěry mezi partnery a byly vyřešeny problémy, které bezděčně vznikají při společné činnosti zaměřené na dosažení rozvoje; v této souvislosti zdůrazňuje významnou úlohu delegací EU v jednotlivých zemích jakožto prostředníků takového dialogu; podotýká, že návrh Komise na posílení stávajících mechanismů, např. politického fóra pro rozvoj, by tudíž byl krokem správným směrem;

53.  bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise jednoznačně prokázala finanční i rozvojovou adicionalitu grantů EU v případě projektů financovaných z kombinovaných zdrojů; vítá, že Komise zamýšlí rozšířit rozsah smíšeného financování tak, aby byly zahrnuty i jiné oblasti, než infrastruktura, např. udržitelné zemědělství, sociální odvětví a rozvoj místního soukromého sektoru, pokud Komise prokáže odůvodněnost svého postupu; trvá však na tom, aby všechny operace související se smíšeným financováním byly v plném souladu se zásadami účinnosti rozvoje, jako jsou zodpovědnost a transparentnost, a bylo zajištěno plnění cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila mechanismy smíšeného financování úvěrů a grantů a aby s ohledem na smíšené projekty posílila své správní kapacity, jak doporučil Účetní dvůr; vyzývá Komisi, aby demokratizovala řídící struktury platformy EU pro kombinování zdrojů financování a regionálních nástrojů na kombinování těchto zdrojů na základě řádného zapojení všech příslušných zainteresovaných stran na místní úrovni, včetně partnerských vlád, parlamentů jednotlivých států, subjektů soukromého sektoru, odborů a místních obcí; požaduje, aby Komise zpřísnila kritéria pro vytváření grantů na rozvojovou pomoc a jejich výši a aby podrobně stanovila přínos kombinovaného financování v každém ze svých projektů;

54.  požaduje rozšířit stávající mandát EIB k poskytování úvěrů třetím zemím, aby se posílila její úloha a mohla se aktivněji zapojit do nové strategie pro soukromý sektor prostřednictvím smíšeného financování, spolufinancování projektů a rozvoje místního soukromého sektoru; dále požaduje větší transparentnost a odpovědnost u projektů, jichž se EIB účastní; připomíná, že hlavním cílem finančních operací, které EIB provádí v rozvojových zemích prostřednictvím záruky poskytnuté ze strany Unie, musí být snížení chudoby a z dlouhodobého hlediska její vymýcení; vyzývá EIB a další finanční instituce členských států v oblasti rozvoje k zajištění toho, aby se společnosti, které čerpají jejich pomoc, nepodílely na daňových únicích;

55.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se partnerství a úvěry poskytované soukromému sektoru v zemích s nízkými příjmy a v nestabilních zemích pojily s přímými granty poskytovanými organizacím občanské společnosti a aby byly v souladu s rozvojovými prioritami dané země s cílem zajistit zapojení občanů a používání postupů za účasti mnoha stran z řad organizací občanské společnosti, místních vlád a odborů;

56.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny delegace EU budou mít vyškolený a kvalifikovaný personál aktivně připravený podporovat a uskutečňovat partnerství se subjekty soukromého sektoru; podotýká, že závazek urychlit společné umísťování kanceláří EIB v prostorách delegací EU je krok správným směrem; vyzývá Komisi, aby v této oblasti uplatňovala osvědčené postupy členských států, jejichž velvyslanectví jsou pro subjekty soukromého sektoru obvykle „prvním kontaktním místem“;

57.  požaduje, aby Komise více usilovala o využívání svého politického vlivu na partnerské vlády a místní orgány a pokračovala v dialogu s nimi, s cílem usnadnit intenzivnější a pozitivnější interakci se soukromým sektorem; poukazuje na to, že strategické dokumenty pro jednotlivé země, národní orientační programy a rozpočtová podpora mohou být nejcennějšími prostředky k prosazování reforem podnikatelského prostředí v partnerských zemích a podpoře domácí industrializace; doporučuje, aby EU podpořila akční plán investic do cílů udržitelného rozvoje, který je uveden ve zprávě konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD); upozorňuje na to, že navrhování a vytváření struktury partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a jejich uplatňování je i nadále náročným a komplikovaným počinem, přičemž úspěch těchto partnerství závisí na tom, nakolik je prostředí, v němž působí, nápomocno jejich fungování;

58.  zdůrazňuje, že odpovědnost za účinnou společnou akci nenesou pouze zúčastnění poskytovatelé finanční pomoci a podniky, ale rovněž partnerské vlády; vyzývá EU, aby usilovala o posílení budování kapacit partnerských zemí s cílem vyhodnotit, kdy je možno zapojit se do projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru; upozorňuje na to, že pro investice, inovace a rozvoj soukromého sektoru jsou rozhodující řádné řízení, právní stát, rámec pro reformy podnikatelského prostředí, protikorupční opatření, správa veřejných financí a efektivní veřejné instituce;

59.  požaduje, aby se věnovala větší pozornost zlepšení koordinace poskytovatelů finanční pomoci a společného programování a aby se do středu pozornosti dostalo poskytování měřitelných výstupů a výsledků v oblasti rozvoje, což umožní maximalizovat dopad rozvojové politiky EU a zajistit plnou odpovědnost za vynakládání prostředků rozvojové pomoci;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, místopředsedkyni Evropské komise/vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, UNCTAD, UNIDO a panelu na vysoké úrovni pro agendu po roce 2015.

(1) http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/wir2014_en.pdf.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0163.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0059.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0196.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0250.
(6) http://www.oecd.org/development/effectiveness/49650173.pdf.
(7) http://www.mofa.go.jp/mofaj/annai/honsho/seimu/nakano/pdfs/hlf4_5.pdf.
(8) http://www.ifc.org/wps/wcm/connect/topics_ext_content/ifc_external_corporate_site/idg_home/p4p_home.
(9) http://www.uncsd2012.org/content/documents/727The%20Future%20We%20Want%2019%20June%201230pm.pdf.
(10) http://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf.
(11) http://www.oecd.org/corporate/mne/34873731.pdf.
(12) http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/diaepcb2012d5_en.pdf
(13) http://www.afdb.org/fileadmin/uploads/afdb/Documents/Policy-Documents/2013-2017_-_Private_Sector_Development_Strategy.pdf.
(14) http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_emp/---emp_ent/---multi/documents/publication/wcms_094386.pdf.
(15) http://www.unido.org/fileadmin/Lima_Declaration.pdf
(16) http://www.un.org/disabilities/documents/convention/convention_accessible_pdf.pdf
(17) http://www.fao.org/nr/tenure/voluntary-guidelines/en/.
(18) http://www.unido.org/fileadmin/user_media/Services/PSD/WP4_2014_Industrialisation_and_social_well-being.pdf
(19) Skupina Světové banky, Doing Business 2014: Understanding Regulations for Small and Medium-Size Enterprises, 29. října 2013.
(20) http://unctad.org/en/PublicationChapters/wir2014ch4_en.pdf
(21) http://www.unido.org/fileadmin/user_media/Services/PSD/WP4_2014_Industrialisation_and_social_well-being.pdf
(22) Building an employment-Oriented Framework for Strong, Sustainable and Balanced Growth - in "Challenges of Growth, Employment and Social Cohesion, podkladový dokument pro konferenci na vysoké úrovni MOP-MMF, MOP, 2010
(23) https://www.unido.org/fileadmin/user_media/Research_and_Statistics/UNIDO_IDR_2013_main_report.pdf
(24) ActionAid (2005): Real Aid An Agenda for Making Aid Work (Skutečná pomoc: program pro dosažení fungující pomoci), s. 4.

Právní upozornění - Ochrana soukromí