Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 28. dubna 2016 - BruselKonečné znění
Dohoda o společném evropském leteckém prostoru EU–Gruzie (přistoupení Chorvatska) ***
 Evropsko-středomořská letecká dohoda EU–Izrael (přistoupení Chorvatska) ***
 Úmluva o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami (přistoupení Chorvatska) *
 Žádost, aby byl Bolesław G. Piecha zbaven imunity
 Ochrana nejvlastnějšího zájmu dítěte v EU na základě petic zaslaných Evropskému parlamentu
 Agentura Evropské unie pro železnice ***II
 Interoperabilita železničního systému v Evropské unii ***II
 Bezpečnost železnic ***II
 Indexy používané jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách ***I
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropská komise a výkonné agentury
 Absolutorium za rok 2014: zvláštní zprávy Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014
 Absolutorium za rok 2014: 8., 9., 10. a 11. ERF
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský účetní dvůr
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský hospodářský a sociální výbor
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Výbor regionů
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropská služba pro vnější činnost
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský veřejný ochránce práv
 Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský inspektor ochrany údajů
 Absolutorium za rok 2014: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
 Absolutorium za rok 2014: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
 Absolutorium za rok 2014: Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (Úřad BEREC)
 Absolutorium za rok 2014: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)
 Absolutorium za rok 2014: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská policejní akademie (CEPOL)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)
 Absolutorium za rok 2014: Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)
 Absolutorium za rok 2014: Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropský inovační a technologický institut (EIT)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)
 Absolutorium za rok 2014: Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro železnice (ERA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (EU-LISA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)
 Absolutorium za rok 2014: Zásobovací agentura Euratomu (ESA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)
 Absolutorium za rok 2014: Evropský policejní úřad (Europol)
 Absolutorium za rok 2014: Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
 Absolutorium za rok 2014: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex)
 Absolutorium za rok 2014: Agentura pro evropský GNSS (GSA)
 Absolutorium za rok 2014: společný podnik ARTEMIS
 Absolutorium za rok 2014: společný podnik Clean Sky
 Absolutorium za rok 2014: společný podnik ECSEL
 Absolutorium za rok 2014: společný podnik ENIAC
 Absolutorium za rok 2014: společný podnik pro palivové články a vodík
 Absolutorium za rok 2014: společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva 2 (IMI)
 Absolutorium za rok 2014: Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy
 Absolutorium za rok 2014: společný podnik SESAR
 Výroční zpráva Evropské investiční banky za rok 2014
 Útoky na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva
 Přístup veřejnosti k dokumentům v letech 2014-2015
 Ženy pracující v domácnosti a pečující o jiné osoby v EU
 Rovnost žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku

Dohoda o společném evropském leteckém prostoru EU–Gruzie (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 316kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie a jejích členských států, protokolu, kterým se mění Dohoda o společném leteckém prostoru mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (12227/2014 – C8-0035/2015 – 2014/0134(NLE))
P8_TA(2016)0138A8-0128/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12227/2014),

–  s ohledem na návrh protokolu (12226/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0035/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0128/2016),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Gruzie.


Evropsko-středomořská letecká dohoda EU–Izrael (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 315kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie a jejích členských států, Protokolu, kterým se mění Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (12265/2014 – C8-0102/2015 – 2014/0187(NLE))
P8_TA(2016)0139A8-0129/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12265/2014),

–  s ohledem na návrh protokolu (12264/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0102/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0129/2016),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Státu Izrael.


Úmluva o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami (přistoupení Chorvatska) *
PDF 314kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 k doporučení pro rozhodnutí Rady o přistoupení Chorvatské republiky k úmluvě ze dne 18. prosince 1997 o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (COM(2015)0556 – C8-0376/2015 – 2015/0261(NLE))
P8_TA(2016)0140A8-0054/2016

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise předložené Radě (COM(2015)0556),

–  s ohledem na čl. 3 odst. 4 a 5 aktu o přistoupení Chorvatské republiky, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0376/2015),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0054/2016),

1.  schvaluje doporučení Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Žádost, aby byl Bolesław G. Piecha zbaven imunity
PDF 401kWORD 68k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o žádosti, aby byl Bolesław G. Piecha zbaven imunity (2015/2339(IMM))
P8_TA(2016)0141A8-0152/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost o zbavení pana Bolesława G. Piechy poslanecké imunity, kterou dne 29. října 2015 předložilo Nejvyšší státní zastupitelství Polské republiky s ohledem na řízení, jež proti němu vede Hlavní dopravní inspektorát Polské republiky (Główny Inspektor Transportu Drogowego) (sp. zn. CAN-PST-SCW.7421.653220.2014.13.A.0475), a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 23. listopadu 2015,

–  s ohledem na skutečnost, že se Bolesław G. Piecha vzdal svého práva na vyjádření podle čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 2 a článek 108 Ústavy Polské republiky a na čl. 7b odst. 1 a na čl. 7c odst. 1 polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora Polské republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0152/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Nejvyšší státní zastupitelství Polské republiky předložilo žádost polského Hlavního dopravního inspektora o zbavení poslance Evropského parlamentu zvoleného za Polsko Bolesława G. Piechy poslanecké imunity ve věci přestupku ve smyslu článku 92a polského přestupkového zákona ze dne 20. května 1971 ve spojení s čl. 20 odst. 1 polského zákona o silničním provozu ze dne 20. června 1997; vzhledem k tomu, že přestupek, který měl být údajně spáchán, odpovídá překročení nejvyšší povolené rychlosti v městské zástavbě;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že podle čl. 105 odst. 2 a článku 108 Ústavy Polské republiky nesmí být poslanec či senátor trestně stíhán bez souhlasu polského Sejmu resp. Senátu;

D.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda bude Bolesław G. Piecha zbaven imunity či nikoli, tedy přísluší Evropskému parlamentu;

E.  vzhledem k tomu, že k údajnému spáchání tohoto přestupku mělo dojít předtím, než se Bolesław G. Piecha stal poslancem Evropského parlamentu, a že k němu mělo dojít v době, kdy byl Bolesław G. Piecha polským senátorem; vzhledem k tomu, že tedy neexistuje žádná přímá či zjevná spojitost s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu ze strany Bolesława G. Piechy;

F.  vzhledem k tomu, že Bolesław G. Piecha zaslal polskému Hlavnímu dopravnímu inspektorátu v reakci na jeho zápis prohlášení, v němž souhlasil s uhrazením pokuty za porušení článku 92a polského přestupkového zákona; vzhledem k tomu, že Parlament tudíž neshledal v tomto případě žádný důkaz, že by se jednalo o fumus persecutionis, tedy o dostatečně závažné a konkrétní podezření, že uvedená žádost je předložena s úmyslem způsobit dotčenému poslanci politickou újmu;

1.  rozhodl, aby byl Bolesław G. Piecha zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Polské republiky a Bolesławu G. Piechovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote v. Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra v. De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch v. Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch v. Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Ochrana nejvlastnějšího zájmu dítěte v EU na základě petic zaslaných Evropskému parlamentu
PDF 439kWORD 84k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o ochraně nejvlastnějšího zájmu dítěte v celé EU na základě petic zaslaných Evropskému parlamentu (2016/2575(RSP))
P8_TA(2016)0142B8-0487/2016

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na čl. 81 odst. 3 SFEU,

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 24,

—  s ohledem na články 8 a 20 Úmluvy OSN o právech dítěte, v nichž je zdůrazněna povinnost vlád chránit totožnost dítěte, včetně jeho rodinných vztahů;

—  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích z roku 1963, zejména na její čl. 37 písm. b),

—  s ohledem na Úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení podepsanou v Haagu dne 29. května 1993,

—  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000(1) (nařízení Brusel IIa),

—  s ohledem na Agendu EU v oblasti práv dítěte (COM(2011)0060),

—  s ohledem na pokyny vypracované v diskusním dokumentu pro 9. zasedání Evropského fóra pro práva dítěte,

—  s ohledem na mapování systémů ochrany dětí prováděné Agenturou pro základní práva,

—  s ohledem na četné petice o praktikách orgánů péče o dítě a ochraně práv dětí, péči o děti a únosech dětí, které obdržel Petiční výbor v průběhu let z různých členských států EU, a na doporučení uvedená ve zprávách o informativních návštěvách v Německu (23.–24. listopadu 2011) (Jugendamt), Dánsku (20.–21. června 2013) (sociální služby) a Spojeném království (5.– 6. listopadu 2015) (osvojení bez souhlasu),

—  s ohledem na úlohu a činnost zprostředkovatele Evropského parlamentu pro případy mezinárodních únosů dětí jejich rodiči,

—  s ohledem na čl. 216 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nejlepší zájmy dítěte musí být prvořadým cílem při všech rozhodnutích týkajících se otázek péče o děti na všech úrovních;

B.  vzhledem k tomu, že EU může přijmout opatření týkající se rodinného práva s mezinárodním prvkem (čl. 81 odst. 3 SFEU), včetně v oblasti osvojení;

C.  vzhledem k tomu, že zvýšení mobility uvnitř EU vedlo k nárůstu případů přeshraniční ochrany dětí spojených s odnětím práva na péči;

D.  vzhledem k tomu, že problémy týkající se práva na péči o dítě mají velký dopad na život každého jednotlivce a společnosti jako celku, a vzhledem k tomu, že nařízení Brusel IIa není bez nedostatků a že jeho nadcházející revize je dobrou příležitostí k posílení jeho ustanovení;

E.  vzhledem k tomu, že výkon základního práva, např. svobody pohybu a pobytu, by neměl s sebou nést větší ohrožení práva dítěte na rodinný život;

F.  vzhledem k tomu, že děti, jejichž rodiče vykonávají své právo na volný pohyb, mají v souladu s článkem 24 Listiny základních práv právo udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu s jejich zájmy;

1.  připomíná, že značné množství petic obdržených v souvislosti s případy týkajícími se dětí ukazuje, že existuje velký problém, pokud jde o provádění nařízení Brusel IIa;

2.  domnívá se, že všechny systémy ochrany dětí by měly mít zavedeny nadnárodní a přeshraniční mechanismy, které zohledňují specifika přeshraničních sporů;

Ochrana dětí a justiční spolupráce v rámci EU

3.  vyzývá členské státy, aby v rámci vnitrostátního koordinačního rámce zavedly systémy monitorování a hodnocení (s příslušnými sociálně-ekonomickými statistikami a statistikami podle jednotlivých zemí) pro přeshraniční případy týkající se dětí; doporučuje Komisi, aby koordinovala předávání informací mezi příslušnými orgány členských států;

4.  vyzývá Radu, aby podala zprávu o konkrétních opatřeních prováděných členskými státy s cílem dosáhnout synergie mezi 28 vnitrostátními systémy ochrany dětí;

5.  požaduje jasnou definici „obvyklého bydliště“ v revidovaném nařízení Brusel IIa;

6.  zdůrazňuje, že podle nařízení Brusel IIa jsou vnitrostátní orgány povinny uznávat a vykonávat rozsudky vydané v jiném členském státě ve věcech týkajících se dětí; vyzývá členské státy, aby zvýšily a zlepšily spolupráci svých soudních orgánů ve věcech týkajících se dětí;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolufinancovaly a podporovaly vytvoření platformy pro poskytování pomoci občanům EU s jinou státní příslušností při řízeních týkajících se rodinných otázek a zřízení jednotné evropské telefonní linky pomoci pro případy únosů dětí nebo zneužívání a rovněž poradenství týkající se řízení o péči a osvojení;

8.  vyzývá Komisi, aby poskytla jasnou a snadno přístupnou příručku s praktickými informacemi pro občany EU o institucionálních ujednáních o ochraně dětí, se zvláštním zaměřením na osvojení nebo svěření do pěstounské péče bez souhlasu rodičů a o rodičovských právech v různých členských státech;

Úloha sociálních služeb v oblasti ochrany dětí

9.  vyzývá členské státy, aby přijaly preventivní přístup a zajistily přiměřené a dobře finančně zajištěné politiky s cílem, je-li to možné, zabránit zahájení řízení týkajících se péče, a to zavedením postupů včasného varování a mechanismů monitorování a poskytnutím přiměřené podpory rodinám jakožto hlavním pečovatelům, zejména ve zranitelných komunitách, u nichž existuje riziko sociálního vyloučení;

10.  zdůrazňuje, že rozpočtové škrty v důsledku úsporných opatření by neměly bránit náležitému posouzení jednotlivých věcí týkajících se otázek spojených s rodinou, zejména pokud jde o kvalitu sociálních služeb;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily specializovanou odbornou přípravu a vzdělávání pro sociální pracovníky a další odborníky, kteří se zabývají přeshraničními případy týkajícími se dětí;

12.  vyzývá příslušné orgány členského státu, který má v úmyslu vyslat sociální pracovníky, aby prošetřili věc týkající se osvojení nebo pěstounství v jiném členském státě, aby informovaly příslušné orgány daného členského státu, že takové šetření proběhne;

Soudní řízení týkající se péče o děti

13.  vyzývá členské státy, aby vytvářely specializované senáty v rámci rodinných soudů nebo přeshraniční mediační orgány, které by se zabývaly přeshraničními případy týkajícími se dětí; zdůrazňuje, že řádné sledování situace po vydání rozsudku je zásadní, včetně kontaktů s rodiči;

14.  vyzývá členské státy, aby systematicky prováděly ustanovení Vídeňské úmluvy z roku 1963 a zajistily, aby velvyslanectví či konzulární úřady byly od začátku informovány o všech řízeních ohledně péče o děti, která se týkají jejich státních příslušníků, a aby měly plný přístup k příslušným dokumentům; navrhuje, aby konzulární orgány měly možnost účastnit se všech fází řízení;

15.  vyzývá členské státy, aby zaručily rodičům právo na pravidelné návštěvy, s výjimkou případů, kdy by to mohlo být na újmu nejlepších zájmů dítěte, a aby umožnily rodičům používat svůj mateřský jazyk během návštěv svých dětí;

16.  doporučuje, aby členské státy poskytovaly rodičům od samého počátku a v každé fázi řízení týkající se dětí jasné a úplné informace týkající se řízení a o možných důsledcích; vyzývá je, aby informovaly rodiče o pravidlech pro právní podporu a pomoc, například tím, že jim poskytnou seznam dvojjazyčných specializovaných právníků a nabídnou tlumočnické služby, aby se předešlo případům, kdy rodiče udělí souhlas, aniž by si plně uvědomili důsledky svých závazků; doporučuje také, aby byla poskytována přiměřená podpora rodičům, kteří mají problémy se čtením a psaním;

17.  doporučuje zavedení minimálních standardů pro vyslechnutí dítěte ve vnitrostátním občanskoprávním řízení, v souladu s článkem 24 Listiny základních práv Evropské unie;

18.  doporučuje oddělené slyšení rodičů a dětí před soudcem, znalcem nebo sociálním pracovníkem, aby se zabránilo tomu, že děti budou ovlivněny nebo se stanou oběťmi konfliktů loajality;

19.  doporučuje, aby se pro každou fázi řízení týkajícího se přeshraniční péče o děti stanovila lhůta, aby měli členové rozšířené rodiny dítěte dostatečný čas se přihlásit a požádat o osvojení dítěte, nebo aby mohli rodiče řešit své problémy a navrhnout udržitelné alternativy před přijetím konečného rozhodnutí o osvojení; domnívá se, že před rozhodnutím o jakémkoli trvalém řešení, např. osvojení, se musí znovu řádně posoudit situace biologické rodiny;

20.  vyzývá členské státy, aby rodičům, kteří jsou závislí na alkoholu či drogách, poskytly dostatek času k tomu, aby měli reálnou šanci se ze své závislosti dostat, než soud přijme konečné rozhodnutí o osvojení jejich dítěte;

21.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost doporučením obdrženým od všech příslušných zúčastněných stran na vnitrostátní a evropské úrovni o přeshraniční mediaci;

Pěstounství a osvojení dítěte

22.  poukazuje na to, že v EU neexistuje žádné automatické uznávání vnitrostátních rozhodnutí o osvojení vydaných v jiných členských státech; vyzývá členské státy a Komisi, aby vydaly předpisy pro uznávání vnitrostátních osvojení, přičemž je třeba zohlednit nejvlastnější zájem dítěte a dodržovat zásadu nediskriminace;

23.  vyzývá členské státy, aby vybízely země, které nepodepsaly Haagskou úmluvu z roku 1963, aby se k ní připojily, což by zajistilo, aby všechny děti měly prospěch ze stejných standardů, a pomohlo by to vyhnout se paralelnímu systému s menšími zárukami; vyzývá členské státy, aby zamezily velké administrativní zátěži při zpracovávání uznávání mezinárodních osvojení, které již byly uznány v jiném členském státě;

24.  zdůrazňuje, že je důležité umístit děti, které mají být svěřeny do pěstounské péče nebo osvojeny, do prostředí, které nabízí nejlepší možnosti udržovat vazby s kulturním zázemím dítěte a naučit se a používat svůj mateřský jazyk; žádá orgány členských států zapojené do řízení týkajících se péče o děti, aby vynaložily veškeré možné úsilí a zabránily rozdělení sourozenců;

25.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost a podporu rodičům, a zejména ženám, jež byli jako děti či dospělé osoby obětí domácího násilí, aby se předešlo jejich opětovné viktimizaci automatickým zbavením práva na péči o jejich děti;

Přeshraniční únosy dětí jejich rodiči

26.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila výsledky dosažené při podpoře přeshraniční spolupráce v případech únosů dětí, protože tato spolupráce byla prohlášena za jednu z priorit v Agendě EU v oblasti práv dítěte;

27.  vyzývá Radu, aby informovala o výsledcích dosažených při zavádění systémů varování v případech únosů dětí s přeshraničními dopady a aby na základě pokynů Komise uzavřela příslušné dohody o spolupráci řešící případy přeshraničních únosů dětí;

o
o   o

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1.


Agentura Evropské unie pro železnice ***II
PDF 396kWORD 67k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro železnice a zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (10578/1/2015 – C8-0415/2015 – 2013/0014(COD))
P8_TA(2016)0143A8-0073/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10578/1/2015 – C8-0415/2015),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená litevským parlamentem, rumunským senátem a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. října 2013(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0027),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A8-0073/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady;

4.  navrhuje, aby se tento akt označoval jako „Zīleho a Matīsseho nařízení o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004“(4);

5.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise o správní radě Evropské agentury pro železnice (ERA) a o výběru a odvolání výkonného ředitele

Komise vyjadřuje politování nad tím, že v porovnání s jejím původním návrhem se dohodnuté znění nového nařízení o ERA odchyluje od klíčových ustanovení schválených v roce 2012 Evropským parlamentem, Radou a Komisí v rámci společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU. To se týká několika zástupců Komise ve správní radě a postupu výběru a odvolání výkonného ředitele. Komise zejména zdůrazňuje, že jmenování pozorovatele z řad členů správní rady, který má sledovat postup výběru uplatňovaný Komisí pro jmenování výkonného ředitele, by nemělo vést ke zdvojování rolí při výběrových a jmenovacích řízeních (čl. 51 odst. 1).

Prohlášení Komise o nutných rozpočtových prostředcích

Čtvrtý železniční balíček uděluje Evropské agentuře pro železnice (ERA) nové kompetence, zejména kompetence k vydávání povolení a osvědčení o bezpečnosti vozidel přímo subjektům tohoto odvětví. Nelze vyloučit, že ERA zatím nemá v přechodném období poplatky a platby k dispozici, ačkoli potřebuje přijmout a školit zaměstnance. Komise se vynasnaží vyhradit potřebný rozpočet k pokrytí nákladů na příslušné zaměstnance, aby se zabránilo narušení železničního trhu.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.
(2) Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.
(3) Přijaté texty ze dne 26.2.2014, P7_TA(2014)0151.
(4) Roberts Zīle vedl jednání jménem Parlamentu a Anrijs Matīss jménem Rady.


Interoperabilita železničního systému v Evropské unii ***II
PDF 395kWORD 64k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (přepracované znění) (10579/1/2015 – C8-0416/2015 – 2013/0015(COD))
P8_TA(2016)0144A8-0071/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10579/1/2015 – C8-0416/2015),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená litevským a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. října 2013(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0030),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A8-0071/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.  navrhuje, aby se tento akt označoval jako „směrnice Bilbaové Barandicové a Matīsse o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (přepracované znění)“(4);

5.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění společně s prohlášením Komise v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise týkající se informativních dokumentů

Komise připomíná, že Evropský parlament, Rada a Komise stanovily ve svém Společném politickém prohlášení o informativních dokumentech ze dne 27. října 2011, že informace o provedení směrnic ve vnitrostátním právu, které členské státy předkládají Komisi, „musí být jasné a přesné“, aby Komisi usnadnily dohled nad uplatňováním práva Unie. V tomto případě by informativní dokumenty zřejmě bývaly pro tento účel užitečné. Komise vyslovuje politování nad tím, že konečné znění neobsahuje ustanovení týkající se této skutečnosti.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.
(2) Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.
(3) Přijaté texty ze dne 26.2.2014, P7_TA(2014)0149.
(4) Izaskun Bilbaová Barandicová vedla jednání jménem Parlamentu a Anrijs Matīss jménem Rady.


Bezpečnost železnic ***II
PDF 412kWORD 65k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti železnic (přepracované znění) (10580/1/2015 – C8-0417/2015 – 2013/0016(COD))
P8_TA(2016)0145A8-0056/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10580/1/2015 – C8-0417/2015),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená litevským parlamentem, rumunským senátem a švédským parlamentem na základě protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, která uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. října 2013(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0031),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

—  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A8-0056/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, jakmile bude ověřeno, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění společně s prohlášením Komise v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise týkající se informativních dokumentů

Komise připomíná, že Evropský parlament, Rada a Komise stanovily ve svém Společném politickém prohlášení o informativních dokumentech ze dne 27. října 2011, že informace o provedení směrnic ve vnitrostátním právu, které členské státy předkládají Komisi, „musí být jasné a přesné“, aby Komisi usnadnily dohled nad uplatňováním práva Unie. V tomto případě mohly být informativní dokumenty pro tento účel užitečné. Komise vyslovuje politování nad tím, že konečné znění neobsahuje ustanovení týkající se této skutečnosti.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.
(2) Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.
(3) Přijaté texty ze dne 26.2.2014, P7_TA(2014)0150.


Indexy používané jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách ***I
PDF 406kWORD 103k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách (COM(2013)0641 – C7-0301/2013 – 2013/0314(COD))
P8_TA(2016)0146A8-0131/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0641),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0301/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené Dolní sněmovnou Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. ledna 2014(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2014(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. prosince 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0131/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1011.)

(1) Úř. věst. C 113, 15.4.2014, s. 1.
(2) Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 42.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 19. května 2015 (Přijaté texty, P8_TA(2015)0195).


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropská komise a výkonné agentury
PDF 1256kWORD 798k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise(2015/2154(DEC))
P8_TA(2016)0147A8-0140/2016

Evropský parlament,

—  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

—  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(2),

—  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. června 2015 nazvané „Souhrnná zpráva o výsledcích činnosti Komise v oblasti řízení za rok 2014 (COM(2015)0279)“ a na přílohy tohoto sdělení,

—  s ohledem na výroční zprávu Komise o hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků (COM(2015)0313) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0124 a SWD(2015)0125,

—  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

—  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

—  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05583/2016 – C8-0042/2016),

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru ze dne 8. října 2015 o ochraně rozpočtu EU do konce roku 2014 (COM(2015)0503),

—  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(6);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Evropské investiční bance a vnitrostátním parlamentům, jakož i kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni, a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(7),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(8),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2014(9),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(10),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(11) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(12), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(13), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(14), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(15),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(16);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(17),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(18),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) za rozpočtový rok 2014(19),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(20),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(21) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(22), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(23), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(24), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(25),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(26);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace), Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řadě L).

4. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny) na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(27),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(28),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny za rozpočtový rok 2014(29),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny) za rozpočtový rok 2014 spolu s odpovědí agentury(30)

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(31) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(32), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(33), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(34), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES(35),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny“ na „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny“(36),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(37);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

5. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(38),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(39),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2014(40),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(41),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(42) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(43), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(44), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(45), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013, o zřízení Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/37/ES(46),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(47);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

6. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(48),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(49),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2014(50),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(51),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(52) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(53), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(54), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(55), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/46/ES(56),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje řediteli Výkonné agentury pro výzkum absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(57);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

7. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) na rozpočtový rok 2014 (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(58),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(59),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za rozpočtový rok 2014(60),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za rozpočtový rok 2014 spolu s odpovědí agentury(61),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(62) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(63), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(64), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(65), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro inovace a sítě a o zrušení rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(66),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(67);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

8. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(68),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8–0199/2015)(69),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. června 2015 nazvané „Souhrnná zpráva o výsledcích činnosti Komise v oblasti řízení za rok 2014“ (COM(2015)0279) a na přílohy tohoto sdělení,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků (COM(2015)0313) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0124 a SWD(2015)0125),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2014 (COM(2015)0441) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0170),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(70) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(71) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05583/2016 – C8-0042/2016),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 (05585/2016 – C8-0040/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(72),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(73), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(74), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

1.  schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise, a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014(75);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

9. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2015/2154(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0140/2016),

A.  vzhledem k tomu, že prostředky, které Unie vynakládá, významnou měrou přispívají k plnění politických cílů a představují v průměru 1,9 % veřejných výdajů členských států Unie, a v některých případech dokonce více než 10 % těchto výdajů;

B.  vzhledem k tomu, že při udělování absolutoria Komisi Parlament prověřuje na jedné straně legalitu a správnost vynakládání prostředků a na druhé straně plnění politických cílů, dosažení patřičných výsledků a respektování zásad řádného finančního řízení a „kultury výkonnosti“;

C.  vzhledem k tomu, že postup udělování absolutoria za plnění rozpočtu na rok 2014 se týká roku, ve kterém probíhala zároveň dvě programová období a v mnoha doložených případech se výdaje vztahovaly k programovému období 2007–2013;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 měla Komise v souvislosti s udělením absolutoria tyto hlavní priority:

   a) začít uplatňovat přístup, který bude ve větší míře založen na výkonnosti a na výsledcích a který tak přispěje k dosažení rovnováhy mezi jejím tradičním postupem a zaváděním nových prvků odrážejícím současné i budoucí potřeby Unie v oblasti financí;
   b) zaměřit se na to, aby rok 2014 jako první rok nového programového období obsahoval důležité prvky související s orientací na výsledky;
   c) navrhnout některá zlepšení v oblasti dostupnosti a použitelnosti údajů, aby bylo možné posuzovat reálné přínosy;
   d) učinit součástí procesu udělování absolutoria hodnocení kvality regulačního rámce pro přidělování výdajových prostředků z rozpočtu Unie;
   e) nechápat proces udělování absolutoria pouze ve vztahu k příslušnému roku, ale jako průběžný proces, jehož důležitou součástí jsou i opatření následující po udělení absolutoria;
   f) k procesu udělování absolutoria přistupovat se zřetelem k těsnému vztahu mezi unijním rozpočtem a novým paradigmatem makroekonomické politiky Unie(76) a s ohledem na vlastní cíl unijního rozpočtu, jímž je přispívat k plnění cílů odvětvových politik Unie;
   g) proces udělování absolutoria chápat jako důležitou platformu pro politická doporučení, která mají být uplatňována a prováděna v rámci unijního financování;

E.  vzhledem k tomu, že novými aspekty nového víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020, které jsou z hlediska udělování absolutoria Komisi za rok 2014 významné, jsou:

   a) tematická koncentrace – Unie by svým financováním neměla podporovat všechno, nýbrž pouze prioritní oblasti; priority by měly být přesně vymezeny a v případech, kdy je to zapotřebí, podloženy kvantitativní analýzou a uskutečnitelnými plány; soubor priorit by měl být velmi omezený; na priority by měly být uvolněny dostatečně rozsáhlé prostředky, které umožní dosáhnout reálných výsledků a přínosů;
   b) integrovaný a místně zaměřený přístup a synergie – programy a projekty by měly mít nejen své vlastní výsledky a přínosy, ale tyto výsledky a přínosy by při zachování zásad subsidiarity a proporcionality měly prostřednictvím různých synergií doplňovat výsledky a přínosy jiných programů a projektů; synergie by měly vznikat v rámci daného území; pro fungování tohoto systému je důležité, aby byl vytvořen základní rámec řízení, který vytvoří vhodné podmínky pro realizaci integrovaných projektů;
   c) podmíněnost a výkonnostní rezerva – zásady řádného finančního řízení vycházejí ze skutečnosti, že finanční prostředky Unie jsou v členských státech přidělovány za náležitých daňových, makroekonomických a institucionálních podmínek, jejichž splnění je předpokladem samotného financování; na druhé straně byla jako zvláštní bonus za dobré výkony zavedena výkonnostní rezerva;
   d) zjednodušování – unijní systém financování je mimořádně složitý, a to hned v několika ohledech, což brání efektivnímu řízení a měření skutečných výsledků a přínosů;
   e) spolehlivější vyčíslování výsledků – je třeba zajistit efektivní měření dosažených výsledků a z těchto zjištění pak vyvozovat politická ponaučení; je proto velmi důležité, aby se zvýšila úroveň referenčního srovnávání a kvalita systémů pro analýzu údajů a aby se těmto údajům, jakož i dalším ukazatelům zlepšování, věnovala v rámci řízení zvýšená pozornost.

F.  vzhledem k tomu, že konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Evropské unie nese Komise, zatímco členské státy jsou povinny s Komisí loajálně spolupracovat, tak aby rozpočtové prostředky byly využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení; vzhledem k tomu, že členské státy mají odpovědnost za plnění rozpočtu Unie, zejména v rámci sdíleného řízení finančních prostředků;

G.  vzhledem k tomu, že v rámci sdíleného řízení je zcela nezbytné, aby údaje poskytované členskými státy byly pravdivé a přesné; vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné, aby členské státy chápaly svou odpovědnost za správu finančních prostředků Unie v rámci sdíleného řízení;

A. Obecné kapitoly

Závazky Komise ve vztahu k prioritám postupu udělování absolutoria

1.  připomíná, že čl. 319 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že „Komise učiní všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí o udělení absolutoria a dalším připomínkám Evropského parlamentu, týkajícím se provádění výdajů, jakož i poznámkám provázejícím doporučení Rady, spojeným s udělením absolutoria“.

2.  lituje, že odpovědi Komise zůstávají v řadě ohledů nejednoznačné;

3.  bere na vědomí návrh Komise na změnu nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o sekretariát dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

4.  opětovně vyzývá Komisi, aby v dostatečném předstihu před střednědobým přezkumem víceletého finančního rámce předložila Parlamentu sdělení, které bude obsahovat návrhy na řešení nových a potenciálních problémů, jež budou vyžadovat rozpočtovou podporu Unie, a současně objasní, jak bude napříště zajišťovat soulad mezi dlouhodobými politickými cíli (např. strategií Evropa 2020) a budoucím VFR, který bude platit po roce 2020;

5.  připomíná Komisi, že Účetní dvůr již po několik let žádá o vypracování dlouhodobého plánu hotovostních toků; vyzývá Komisi, aby tento plán předložila do konce roku 2016;

6.  vyzývá Komisi, aby před postupem udělování absolutoria za rok 2015 provedla změny v kodexu chování komisařů ve světle požadavků formulovaných v usnesení o udělení absolutoria Komisi za rok 2014;

7.  žádá Komisi, aby nepřijímala nový rámec pro skupiny odborníků, dokud se neuskuteční schůzka mezi místopředsedou Timmermansem, evropským veřejným ochráncem práv, klíčovými členy Evropského parlamentu a zástupci občanské společnosti, na níž budou jednat o posledních otázkách týkajících se obsahu a provádění nových horizontálních pravidel;

8.  žádá Komisi, aby svým generálním ředitelstvím nařídila zveřejnit ve svých výročních zprávách o činnosti veškerá doporučení pro jednotlivé země, která vydala v rámci evropského semestru;

Strategie a poslání: kontinuita a inovace

9.  upozorňuje na to, že je nutné dodržovat platné zásady udělování absolutoria a nové aspekty a zásady nového VFR; upozorňuje proto na to, že k hodnocení prvního roku VFR je třeba přistupovat inovativně a upravit přístup k udělování absolutoria takovým způsobem, aby lépe odpovídal novým potřebám a požadavkům unijního rozpočtu;

10.  domnívá se, že z obsahového hlediska by hlavní inovace, ke které v rámci udělování absolutoria mělo dojít, měla spočívat v nalezení větší rovnováhy mezi formálními a procedurálními otázkami využívání unijního rozpočtu na straně jedné a výkonnostně a výsledkově orientovanými přístupy na straně druhé, přičemž je třeba zohledňovat využití absorpční kapacity;

11.  zdůrazňuje, že v minulosti spočíval postup udělování absolutoria především v ověřování legality a správnosti finančních transakcí; v souvislosti s iniciativou Komise nazvanou „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ („An EU Budget Focused on Results“) je přesvědčen, že kromě výše uvedeného ověřování by se mělo do budoucna důsledněji přezkoumávat i to, zda výsledky, kterých bylo v rámci projektů a programů dosaženo, odpovídají zamýšleným cílům;

12.  konstatuje, že v rámci udělování absolutoria se uplatňuje snaha o nalezení společného přístupu k jednotlivým bodům unijní rozpočtové politiky, zvláště pak k bodům, které byly zavedeny nedávno, tj. k výkonnostním aspektům a k aspektům souvisejícím s možnostmi prevence a korekce v rámci systémů dohledu a kontroly;

13.  domnívá se, že rozpočet orientovaný na výsledky vyžaduje spolehlivé, pevně stanovené a společně dohodnuté ukazatele; konstatuje nicméně, že na těchto ukazatelích se musejí zákonodárné orgány a Komise teprve dohodnout na základě širokých konzultací s orgány členských států a se zainteresovanými subjekty; vítá v této souvislosti zřízení interinstitucionální pracovní skupiny pro výkonnost rozpočtu zaměřeného na výsledky, která zcela nedávno zahájila svou činnost; vybízí všechny zúčastněné strany, aby urychlily svou práci a zároveň zajistily, že výsledkem dohody bude kvalitní soubor ukazatelů;

14.  zdůrazňuje, že hlavním cílem unijního rozpočtu je vytvářet přínosy pro občany Unie a současně chránit její finanční zájmy a být v souladu se závazky a cíli, které stanoví Smlouvy; přínosy spočívají v podpoře rozvoje a současných priorit, které jsou v souladu s celkovou hospodářskou politikou a hospodářskou výkonností, přičemž je třeba přihlížet i k nezbytné flexibilitě umožňující zvládat nově vznikající situace a mimořádné události; ochrana finančních zájmů Unie vyžaduje správné vydávání prostředků, které musí být v souladu s předpisy, nesmí být zatíženo chybami či předmětem podvodů; Postup udělování absolutoria by měl přispívat k tomu, aby mezi těmito prvky existovala rovnováha;

15.  zdůrazňuje rovněž, že Komise má podle čl. 17 odst. 1 SEU povinnost dbát na správné uplatňování unijního práva, a žádá Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávu o tom, zda Komise náležitě využívá svých pravomocí za účelem podpory a kontroly členských států při provádění práva Unie;

Rozpočet Unie a dosahování výsledků

16.  konstatuje, že klíčovou zásadou udělování absolutoria Komisi za rok 2014 je řádnost finančních toků a skutečných programů a projektů, které za nimi stojí, posuzovaná podle toho, zda využívání prostředků Unie po všech stránkách optimální;

17.  vítá skutečnost, že struktura a obsah výroční zprávy Účetního dvora za rok 2014 sleduje jednotlivé okruhy VFR a klade větší důraz na výkonnost a výsledky; oceňuje, že v kapitolách týkajících se sdíleného řízení zpráva zkušebně uvádí také předběžné výsledky posuzování výkonnosti jednotlivých programů;

18.  je si vědom toho, že zvýšení úrovně hodnocení výkonnosti vyžaduje celou řadu kroků, protože dosáhnout pokroku v provádění auditů výkonnosti lze teprve tehdy, začnou-li být základní právní akty i sám rozpočet navrhovány se zřetelem k potřebě harmonizace politických cílů a kvalitativních ukazatelů či vytváření měřitelných výsledků;

19.  v této souvislosti se domnívá, že díky zavedení předběžných podmínek, výkonnostních rezerv a nových možností zjednodušování a synergií mezi fondy představuje VFR důležitý krok vpřed;

20.  poukazuje na to, že jednotlivá období, na něž se vztahuje desetiletá strategie Unie, neodpovídají jejím sedmiletým rozpočtovým obdobím, což znamená, že v první polovině strategického období bude mít Komise jen omezenou možnost sledovat přínos unijního rozpočtu k plnění cílů strategie Evropa 2020, ačkoli jsou k dispozici všechny údaje, které jsou k provádění každoročních kontrol nezbytné;

21.  poukazuje nicméně na to, že stanovené cíle a rozpočet musí směřovat k dosažení cílů, které stanoví Smlouvy, strategie Evropa 2020 a odvětvové politiky a politika soudržnosti, a musí být dostatečně pružné, aby mohly být upraveny s ohledem na mimořádné situace, jako je hospodářská či uprchlická krize;

22.  konstatuje, že rok 2014 byl rokem nulového čerpání prostředků, protože v případě některých programů, fondů a nástrojů tvořících součást VFR 2014–2020 byly pozdě přijaty příslušné právní předpisy, a tudíž byla pozdě přijata i sekundární legislativa a programové dokumenty;

23.  připomíná, že víceletý finanční rámec 2014–2020 je první, který nabízí méně rozpočtových prostředků a že tlak na stropy plateb je oproti předchozím víceletým finančním rámcům mnohem větší;

24.  připomíná, že ve svých usneseních, která doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria(77), Parlament Komisi již od roku 2013 žádá, aby se soustředila na provádění článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) – na ustanovení týkající se hodnotící zprávy – o provádění desetileté unijní strategie pro růst a zaměstnanost a její reálnou výkonnost a výsledky; vítá, že Účetní dvůr se rozhodl věnovat třetí kapitolu své výroční zprávy za rok 2014 strategii Evropa 2020, a žádá Účetní dvůr, aby v tom i nadále pokračoval a aby tento výkonnostně a výsledkově orientovaný přístup rozvíjel;

25.  zdůrazňuje, že architektura strategie Evropa 2020 je velmi složitá (zahrnuje pět hlavních cílů, sedm stěžejních iniciativ a 11 tematických cílů evropských strukturálních a investičních fondů); lituje, že žádný z těchto nástrojů není koncipován tak, aby umožňoval převádět politické cíle strategie do podoby praktických operačních cílů formou synergií;

26.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory pokroku, o němž se zmiňuje výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014(78), byly informace o přínosu unijního rozpočtu k plnění cílů strategie Evropa 2020, které Komise podává v rámci hodnotící zprávy (v souladu s článkem 318 SFEU), zatím jen omezené; poukazuje na to, že VFR 2007–2013 nevyžaduje podávání souhrnných zpráv o přínosu unijního rozpočtu k plnění cílů strategie Evropa 2020, jak bylo zamýšleno před jeho přijetím;

27.  vítá skutečnost, že byly zavedeny některé prvky systému účinného monitorování a vykazování, zejména v podobě statistických nástrojů, které vytvořil Eurostat, nicméně vyjadřuje politování nad zpožděním přezkumu strategie Evropa 2020, který Komise dokončila až na začátku roku 2016, a že výsledky veřejné konzultace o strategii Evropa 2020 nepřinesly žádnou významnou zpětnou vazbu, pokud jde o roli unijního financování;

28.  lituje, že rozsáhlé a náročné cíle strategie Evropa 2020 se nedaří systematicky promítat do operačních cílů v partnerských dohodách a programech; poznamenává, že současná legislativa nevyžaduje, aby Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) byly strukturovány podle tematických cílů;

29.  připomíná, že jak Komise uvádí ve svých odpovědích na připomínky vznesené Účetním dvorem(79), jsou cíle Unie definovány ve Smlouvách a je nutno usilovat o jejich dosažení a respektovat je (např. společná zemědělská politika) a že v tomto kontextu se prostředky z rozpočtu Unie přidělují na různé činnosti a v rámci možností se přitom zohledňují změny hlavních priorit Unie (tj. Lisabonská strategie, strategie Evropa 2020);

30.  vyjadřuje politování nad tím, že se doposud nepodařilo realizovat výhody synergií mezi pěti evropskými strukturálními a investičními fondy (fondy ESI), jež by vznikaly v případě, že by tyto fondy měly jeden zastřešující předpisový a řídicí rámec a podléhaly by v každém členském státě vždy jen jedné dohodě o partnerství, a že na úrovni fondů, a tedy i na úrovni programů stále platí odlišné předpisy; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění účinného provádění fondu ESI by měly být přijímány pouze pečlivě uvážené dohody o partnerství a programy partnerství;

31.  očekává, že Komise bude podávat zprávy o přínosu unijního rozpočtu k plnění cílů strategie Evropa 2020; souhlasí s tím, že soustavně podávat zprávy o tematických cílech u všech pěti fondů ESI, a tedy i o přínosu těchto fondů k plnění cílů strategie Evropa 2020, je náročný úkol; konstatuje, že Komise musí v roce 2017 předložit první strategickou zprávu o přínosu k plnění strategie Evropa 2020;

32.  zdůrazňuje nicméně, že tři čtvrtiny projektů podporovaných strukturálními fondy dosáhly svých politických cílů zcela nebo zčásti a že cíle stanovené příslušným operačním programem či v grantové dohodě nebyly splněny pouze ve 2 % případů;

33.  poznamenává, že Účetní dvůr se soustředil hlavně na analýzu souladu dohod členských států o partnerství s cíli strategie Evropa 2020 jako předpokladu vyšší výkonnosti; žádá Účetní dvůr, aby ve své příští výroční zprávě podal informace o tom, jak se cíle strategie Evropy 2020 promítají do očekávaných výsledků v rámci jiných programů a fondů přímo řízených Komisí;

34.  poukazuje na to, že významným krokem by bylo zavedení společných ukazatelů výkonnosti, které by platily pro všechny fondy, vyjadřuje však politování nad tím, že:

   a) s výjimkou Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) nemají členské státy povinnost uplatňovat ve svých programech společné ukazatele a první stupeň kontroly na úrovni členských států nevyžaduje hodnocení výsledků;
   b) kromě dvou fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS)) se v evropských fondech společné ukazatele nepoužívají;
   c) milníky existují pouze ve výkonnostním rámci, stanovené cíle však mohou být málo ambiciózní;
   d) Evropská komise má i nadále omezené možnosti monitorování a hodnocení výkonnosti;

35.  bere na vědomí, že podle Účetního dvora rámec pro výkonnost, který stanovilo nařízení o společných ustanoveních pro fondy ESI(80), má systémové nedostatky, protože nedostatečné výsledky nemají za následek to, že by členské státy přicházely o výkonnostní rezervu, a protože Komise má jen omezené možnosti finančních sankcí; domnívá se nicméně, že před uvalováním sankcí by měl být zaveden lépe fungující systém měření výkonnosti, přičemž případným sankcím by měl předcházet proces, v jehož rámci bude členským státům poskytnuta pomoc za účelem zvýšení výkonnosti;

36.  vyzývá Evropskou komisi, aby ve větší míře využívala možností, které jí poskytují platné právní předpisy, pokud jde o výkonnostní rezervu, aby vytvořila skutečnou finanční pobídku, která povede k praktickému zlepšení finančního řízení; vyzývá rovněž k tomu, aby v rámci příští revize právních předpisů ve větší míře uplatnila výkonnostní rezervu jako prostředek posílení prvku, na němž závisí výkonnost(81);

37.  uznává, že pokyny vydávané ústředními útvary Komise v rámci každoročního vykazování výkonnosti, které provádějí její generální ředitelství, se zlepšily, opakuje nicméně, že cíle, které mají plnit generální ředitelství, neodpovídají účelům řízení a že se dosud nepodařilo odstranit obtíže s ukazateli pro sledování výkonnosti; konstatuje rovněž, že v roce 2014 byly z výroční zprávy o činnosti generálního tajemníka Evropské komise vypuštěny všechny ukazatele, které byly v předchozích letech zavedeny s cílem měřit pokrok dosažený v rámci reforem spojených se strategií Evropa 2020, a to jak na úrovni Unie, tak i na úrovni členských států, a namísto toho byly tyto ukazatele začleněny do plánů řízení a výročních zpráv o činnosti provozních generálních ředitelství;

38.  žádá, aby Komise zvážila předložení návrhů, které:

   a) zvýší soulad mezi VFR a strategií Evropa 2020, případně též návrh revize VFR s cílem přizpůsobit jej této strategii;
   b) zajistí, aby se obecné politické záměry strategie Evropa 2020 promítaly do cílů stanovovaných na úrovni Unie;
   c) zajistí, aby dohody o partnerství a programy partnerství převáděly cíle stanovené na úrovni Unie do podoby tematických cílů, které mohou být na úrovni členských států nebo v rámci programů přímo řízených Komisí propojeny s operačními cíli;

39.  žádá Komisi, aby zákonodárnému orgánu předložila návrh na to, aby:

   a) členské státy do svých dohod o partnerství a programů partnerství ve vhodných případech zahrnuly prohlášení o vyčíslitelných výsledcích, jichž má být financováním dosaženo;
   b) všechny dohody o partnerství a programy partnerství zahrnovaly společné ukazatele výsledků, pokud možno společné pro několik různých fondů, které byly navrženy za účelem sledování pokroku na místní, celostátní a unijní úrovni;
   c) základem rámce pro výkonnost byly v nejvyšší možné míře tyto společné výsledkové ukazatele;

40.  žádá Komisi, aby do příštích hodnotících zpráv podle článku 318 SFEU zařadila analýzu účinnosti, účelnosti a výsledků, pokud jde o růst a zaměstnanost, jichž se podařilo dosáhnout díky plánu investic ve výši 315 miliard EUR, který oznámil předseda Komise Jean-Claude Juncker na plenárním zasedání Parlamentu dne 26. listopadu 2014;

Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria Komisi za rok 2013

41.  vyjadřuje politování nad tím, že celková míra chyb zůstala téměř na stejné úrovni a že i platby vykazovaly nadále významnou chybovost;

Kapitola

2013

2014

Transakce

Míra chyb(82),

Transakce

Míra chyb

Příjmy

55

0,0%

55

0,0%

Konkurenceschopnost, výzkum, vzdělávání, doprava a další programy

160

4,0%

166 / 13 miliardy

5,6%

Soudržnost

343

5,3%

331 / 55,7 miliardy

5,7%

Regionální a městská politika

168

6,4%

161

6,1%

Politika zaměstnanosti a sociálních věcí

175

3,1%

170

3,7%

Přírodní zdroje

360

4,4%

359 / 57,5 miliardy

3,6%

EZZF – podpora trhu a přímá podpora

180

3,6%

183

2,9%

Rozvoj venkova, životní prostředí, klimatická opatření a rybolov

180

7,0%

176

6,2%

Globální Evropa

182

2,1%

172 / 7,4 miliardy

2,7%

Správa

135

1,1%

129 / 8,8 miliardy

0,5%

Celkem

1,180

4,5%

1 157 / 142,4 miliardy

4,4%

42.  vyjadřuje politování nad tím, že kontroly prvního stupně prováděné členskými státy v rámci sdíleného řízení jsou stále nespolehlivé a že vyřazování nezpůsobilé půdy ze systému evidence půdy (LPIS) stále provázejí nedostatky; poukazuje na to, že odhadovaná míra chyb u programů ve sdíleném řízení a u všech ostatních operačních výdajů (které většinou přímo řídí Komise) činí podle zprávy Účetního dvora za rok 2014 4,6 %; konstatuje nicméně, že bylo odvedeno již velké množství práce s cílem dosáhnout nápravy;

43.  se znepokojením upozorňuje na to, že stále ještě nedošlo k provedení níže uvedených doporučení a nebyly splněny požadavky formulované při udílení absolutoria Komisi za rok 2013:

   a) uplatňovat systém sankcí, pokud členské státy poskytnou nesprávné informace o programu a prohlášení, a stejně tak i v případě poskytnutí nepravdivých či nesprávných údajů ze strany platebních agentur včetně těchto tří prvků: kontrolní statistiky, prohlášení platebních agentur a činnost certifikačních orgánů;
   b) uveřejňovat na základě dobrovolného rozhodnutí nejen vnitrostátní prohlášení, ale i roční shrnutí a prohlášení o správě, v příslušných případech formou „důvěrných dokumentů“, aby bylo možné docílit reálného zlepšování finančního řízení a získat o něm lepší představu; vzhledem k rozdílům mezi strukturami členských států a politické odpovědnosti různých vnitrostátních orgánů však stále není jasné, zda tato opatření budou efektivní;
   c) poskytovat analýzu a informace o předběžných výsledcích, kterých bylo dosaženo v rámci investičního plánu pro Evropu, který oznámil předseda Komise Jean-Claude Juncker v listopadu 2014 Parlamentu;

44.  se znepokojením konstatuje, že z celkového počtu 65 doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, jich bylo plně provedeno pouze 20, 26 se jich provádí z větší části a 19 jen v některých ohledech; vyzývá Komisi, aby přijala doporučení a požadavky Parlamentu a pokračovala v provádění doporučení Účetního dvora;

45.  zdůrazňuje, že z hlediska Parlamentu je neuspokojivé, končí-li kontradiktorní řízení tím, že Komise a Účetní dvůr dospěly k rozdílným závěrům; vyzývá proto oba orgány, aby se snažily takovému výsledku předcházet;

46.  žádá, aby Komise připravila akční plán s pevně danými lhůtami a cíli, který by pomáhal předcházet těmto opakovaně se vyskytujícím chybám;

Postoj Účetního dvora: Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem

47.  vítá skutečnost, že stejně jako v roce 2007 vydal Účetní dvůr i za rok 2014 jasné stanovisko ke spolehlivosti účetní závěrky a že dospěl k závěru, že příjmy v roce 2014 nevykazovaly významné chyby; s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2014, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

48.  konstatuje, že celkové výsledky obecně odpovídají předchozím připomínkám Účetního dvora;

49.  vyjadřuje politování nad tím, že v systémy dohledu a kontroly jsou účinné jen částečně, takže platby jsou už po 21 let každoročně zatíženy významnou chybovostí;

50.  vyjadřuje politováním nad tím, že míra chyb, kterou platby vykazují, dosahuje s největší pravděpodobností 4,4 %; připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb u plateb v rozpočtovém roce 2013 byla odhadnuta na 4,7 %, v rozpočtovém roce 2012 na 4,8 % a v rozpočtovém roce 2011 na 3,9 %(83); v rámci jednotlivých položek byly nejvyšší míry chyb zjištěny u výdajů na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti (5,7 %) a konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost (5,6 %); v oblasti správních výdajů jsou naopak odhady zjištěných chyb nejnižší (0,5 %);

51.  táže se, zda je míra chyb u jednotlivých transakcí stanovena na srovnatelném základě, a zda by tedy mohla sloužit jako referenční hodnota pro srovnávání; konstatuje, že v případě režimů úhrady nákladů je míra chyb (5,5 %) stanovena na základě způsobilosti nákladů, zatímco v případě nárokových programů (2,7 %) je stanovena pouze na základě nutnosti splnit určité podmínky;

52.  konstatuje, že kdyby v případě plateb, které byly předmětem auditu Účetního dvora, členské státy a Komise nepřijaly nápravná opatření, celková odhadovaná míra chyb by nebyla 4,4 %, nýbrž 5,5 %; naléhavě proto vyzývá Komisi, orgány členských států či nezávislé auditory, aby využívali všech dostupných informací, které jim umožní předcházet chybám a případně je odhalovat a opravovat;

53.  zdůrazňuje, že v případě operačních výdajů dosahovala odhadovaná míra chyb 4,6 % (2013: 4,9 %), pokud jde o prostředky vynaložené v rámci sdíleného řízení, což je stále velmi vysoká míra; je znepokojen tím, že u jiných forem operačních výdajů, kde měla vedoucí úlohu Komise, se odhadovaná míra chyb vyšplhala až na hodnotu 4,6 % (2013: 3,7 %);

54.  bere na vědomí, že Komise uznává, že výdaje vykazují významnou míru chyb, protože ve své souhrnné zprávě za rok 2014 uvádí, že riziková částka se pohybuje v rozmezí 3,7 až 5 miliard EUR, což představuje 2,6 % až 3,5 % plateb; bere na vědomí, že Komise podle svých vlastních odhadů v budoucích letech zjistí a opraví chyby v celkové hodnotě asi 2,7 miliardy EUR;

55.  souhlasí s názorem Účetního dvora, že i přes určitá zlepšení, k nimž došlo v analýze dopadů nápravných opatření, se Komisi nepodařilo vyloučit riziko nadhodnocení či omezené relevantnosti nápravných opatření(84);

56.  je toho názoru, že u více než tří čtvrtin výdajů za rok 2014 se generální ředitelství Komise při svých odhadech rizikové částky opírají o údaje, které jim poskytují vnitrostátní orgány; bere na vědomí, že Komise ve své souhrnné zpráva uvádí, že spolehlivost kontrolních zpráv členských států je i nadále problematická;

57.  poukazuje na to, že u 12 generálních ředitelství Komise je odhadovaná schopnost zajišťovat nápravu vyšší než odhadovaná riziková částka, což je důsledkem víceletého trvání nápravných systémů;

58.  vyzývá Komisi, aby pro účely postupu udělování absolutoria za rok 2015 včas revidovala metodu výpočtu schopnosti zajišťovat nápravu;

59.  podotýká, že kdykoli má Komise průkazné informace o snížení absorpční kapacity členských států, měla by posoudit veškerá ustanovení o flexibilitě v nařízení o VFR a příslušné kroky podniknout teprve poté, co navrhne opatření, jak problém nedostatečné absorpční kapacity vyřešit;

60.  poukazuje na to, že více než dvě třetiny vnitrostátních oprav, které byly v roce 2014 evidovány v oblasti politiky soudržnosti, představují případy, kdy orgány členských států zruší ohlášené výdaje a místo nich uplatní nové výdaje; vítá skutečnost, že tento postup se v programovém období 2014–2020 uplatňuje v menší míře;

61.  žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy v jednotlivých oblastech politiky a v unijním rozpočtu jako celku posoudila, jak velké množství chyb v nich zůstane po přijetí všech nápravných opatření, a zohlednila přitom víceletou povahu programů;

62.  vyzývá Komisi, aby v případě dlouhodobě vysoké chybovosti důsledně uplatňovala čl. 32 odst. 5 nového finančního nařízení a následně zjišťovala nedostatky v kontrolních systémech, analyzovala náklady a přínosy případných nápravných opatření a ještě předtím, než proběhne přezkum v polovině programového období 2014–2020, přijala nebo navrhla vhodná opatření, jako je zjednodušení platných ustanovení, zdokonalení systémů kontrol a přepracování programů nebo kontrolních systémů;

63.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr v jedné ze svých připomínek uvádí, že pokud by Komise, orgány členských států nebo nezávislé audity využívaly všech jim dostupných informací, byly by schopny předejít značnému množství chyb ještě před jejich vznikem a případně je odhalit a opravit; je znepokojen tím, že Komise připustila, že opravit chybu trvá nejméně deset let; poukazuje na to, že využívání všech dostupných informací by mohlo snížit míru chyb o 3,3 procentních bodů jak u výdajů v oblasti regionální a městské politiky (6,1 %), tak u výdajů v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu (6,2 %); zdůrazňuje, že v okruhu konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost, který podléhá přímému řízení Komise, by využívání všech dostupných informací mohlo snížit míru chyb o 2,8 procentních bodů;

64.  bere na vědomí, že v roce 2014 byl nově položen důraz na rozpočtování zaměřené na výsledky a na analýzu, což přineslo i změnu metodických přístupů; v této souvislosti podtrhuje potřebu jasné a transparentní analýzy toho, jak unijní rozpočet za rok 2014 přispěl k výsledkům, jichž bylo dosaženo ve spojení s cíli strategie Evropa 2020 a odvětvových politik;

65.  konstatuje rovněž, že smyslem výročních zpráv o činnosti je umožnit zjišťovat výsledky intervencí, ale že se při tom stále hledí spíše na výstupy, nikoli na výsledky;

66.  schvaluje výhrady, které ve své výroční zprávě o činnosti vznesl generální ředitel GŘ REGIO stran systémů řízení a kontroly EFRR/Fondu soudržnosti v programovém období 2007–2013 ve 12 členských státech (77 programů) a programů EÚS; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy nemohou poskytovat potřebné záruky ohledně legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky;

67.  schvaluje výhrady vznesené generálním ředitelem GŘ AGRI v jeho výroční zprávě o činnosti, pokud jde o následující výdajové položky;

   ABB02 – Výdaje na tržní opatření: riziková částka 77,7 milionu EUR a 8 výhrad; týkající se 4 systémů podpor v 7 členských státech: Rakousko, Francie (u dvou opatření podpory), Nizozemsko, Polsko, Španělsko, Rumunsko a Spojené království;
   ABB03 – Přímé platby: riziková částka 831,6 milionu EUR; týkající se 15 platebních agentur v 6 členských státech: Španělsko (10 platebních agentur), Francie, Spojené království („Rural Payment Agency“ v Anglii), Řecko, Maďarsko a Portugalsko;
   ABB04 – Výdaje v oblasti rozvoje venkova: riziková částka 532,5 milionu EUR; týkající se 28 platebních agentur v 16 členských státech: Bulharsko, Německo (3 platební agentury), Dánsko, Španělsko (6 platebních agentur), Francie (2 platební agentury), Spojené království (2 platební agentury), Maďarsko, Řecko, Itálie (4 platební agentury), Litva, Lotyšsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko;
   ABB05 – výdeje IPARD pro Turecko: riziková částka 5,07 milionu EUR;

je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy nemohou poskytovat potřebné záruky týkající se legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky;

68.  schvaluje výhrady, které ve své výroční zprávě o činnosti vznesl generální ředitel GŘ EMPL; konstatuje, že jeho výroční zpráva o činnosti obsahuje výhradu týkající se plateb za programové období 2007–2013 s rizikovou částkou 169,4 mil. 2014 na výdaje na systémy řízení a kontroly u 36 specifických operačních programů Evropského sociálního fondu (ESF) v Belgii, České republice, Francii, Itálii, Maďarsku, Německu, Rumunsku, Řecku, na Slovensku, ve Spojeném království a ve Španělsku v programovém období 2007–2013; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy nemohou poskytovat potřebné záruky týkající se legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky;

69.  žádá, aby generální ředitel GŘ DEVCO ve své výroční zprávě o činnosti poskytl diferencovanější údaje o věrohodnosti podle rizika a následně zaměřil větší část svých kontrolních zdrojů na oblasti, jichž se týkají konkrétní výhrady;

70.  vyzývá Radu, aby zaujala bdělejší postoj k udělování absolutoria, a vítá kritické stanovisko Švédska a Spojeného království, které Komisi a Účetní dvůr požádaly, aby:

   namísto zvyšování počtu kontrol, které se týkají všech příjemců, zaměřily svou pozornost na oblasti a příjemce s vysokým rizikem chyb;
   se zaměřily na kontroly ex ante spíše než na kontroly ex post;
   dodržovaly jednomyslně schválené stropy plateb, zejména zachováváním fiskální kázně s ohledem na závazky, faktickým rušením nevyužitých přidělených prostředků s cílem uvolnit prostor pro nové priority a programy, zvýšením transparentnosti na základě poskytování dlouhodobých prognóz a zajištěním vyváženosti mezi závazky a platbami a snižováním nadměrně vysokých zůstatků hotovosti ve finančních nástrojích, neboť v rámci těchto nástrojů zůstává blokováno více než 14 miliard EUR nevyužitých finančních prostředků, které by mohly být použity na naléhavější potřeby a priority;

vítá rovněž důrazné výzvy Švédska a Spojeného království, aby orgány členských států lépe využívaly dostupné informace, a byly tak schopny předcházet chybám a odhalovat je a opravovat před vykázáním výdajů Komisi;

Shrnutí

71.  Dospívá k závěru, že absolutorium:

   a) stanovilo jako jednu z priorit vyvážený přístup spojující tradiční metody a větší důraz na výkonnost a výsledky, jenž bude v každém případě zohledňovat závazky vyplývající ze Smluv, odvětvové politiky a potřebu pružnosti, která je nezbytná k řešení nepředvídaných událostí;
   b) vyžaduje zlepšení v oblasti dostupnosti údajů a řízení, aby bylo možné určit výkonnost a výsledky;
   c) oceňuje posílení vazby mezi unijním rozpočtem a klíčovými strategiemi a koncepcemi politiky Unie (jako je strategie Evropa 2020) a jejich vztahu s klíčovými odvětvovými politikami;
   d) respektuje zlepšení v oblasti řízení a kontrolních metod v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
   e) poskytuje prostor k rozvoji připomínek vznesených v rámci předchozích absolutorií v podobě pravidelných následných kontrol;
   f) vyjadřuje politování nad významným zvýšením počtu chyb v operačních výdajích přímo řízených Komisí, který nyní poprvé dostoupil úrovně odpovídající míře chyb ve výdajích spadajících pod sdílené řízení za účasti členských států;
   a) v roce 2014 činila výše tohoto příspěvku 94,9 miliardy EUR;
   b) jiné zdroje zahrnutí platby na základě DPH vybrané v jednotlivých členských státech, které celkem činí 17,7 miliardy EUR;
   c) cla a zemědělské dávky představují při celkové výši 16,4 miliardy EUR třetí nejdůležitější zdroj;

B. Zvláštní kapitoly

Obecné rozpočtové a finanční řízení

72.  poukazuje na to, že řádné finanční řízení usiluje o dosažení reálných výsledků činností financovaných z unijního rozpočtu, ovšem za předpokladu, že tyto výsledky respektují zásady legality a správnosti a z hlediska Unie přispívají k vytváření přidané hodnoty unijního rozpočtu; zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou dodržování zásad řádného finančního řízení je snížení míry chyb a případů podvodů na minimum;

73.  zdůrazňuje, že míra chyb nesvědčí nutně o podvodech, nehospodárnosti či plýtvání, nýbrž představuje odhad toků finančních prostředků, které neměly být vyplaceny, protože nebyly využity v souladu s pravidly a regulačními předpisy; zdůrazňuje nicméně, že prudký nárůst závažných chyb v oblasti zadávání veřejných zakázek vzbuzuje vážné obavy, protože členské státy mají s platnými pravidly zadávání veřejných zakázek již mnohaletou zkušenost, a představují-li pro ně tyto předpisy stále ještě potíže, není-to v situaci, kdy vnitrostátní právní předpisy a postupy musí být uvedeny v soulad s novými směrnicemi o veřejných zakázkách a koncesích, dobrým znamením; uznává, že evropští občané nemají o tom, co míra chyb znamená, příliš jasnou představu, a žádá, aby Účetní dvůr zahájil s Komisí diskusi, která umožní odhalit případné metodologické nedostatky a dosáhnout dohody o společných normách vykazování míry chyb;

74.  doporučuje, aby pravidla a regulační předpisy byly prověřovány v rámci procesu hodnocení dopadů regulace (RIA)(85), které vyhodnotí jejich slučitelnost a soulad s potřebami a cíli Unie, jako v případě režimů úhrady nákladů, protože mezi nejtypičtější příklady chyb patří proplácení nezpůsobilých nákladů (41 %) a chyby v zadávání veřejných zakázek (27 %); upozorňuje na to, že tyto chyby se mohou lišit od podvodů a případů záměrného klamání za účelem obohacení;

75.  upozorňuje v této souvislosti na to, že provádění unijního rozpočtu na rok 2014 probíhalo v nejednotných regulačních rámcích, protože v tomto roce platily dva rámce, jeden pro období 2007–2013, druhý pro období 2014–2020;

76.  poukazuje proto na to, že je správné a důležité rozlišovat mezi různými typy chybovosti, které jsou spojeny s různými typy výdajů z unijního rozpočtu, protože rozpočtové prostředky se přidělují na základě rozdílných kritérií, a jejich vzájemné srovnávání je proto velmi obtížné;

77.  bere na vědomí, že Účetní dvůr ve snaze podporovat rozvoj kultury výkonnosti věnuje v rámci své výroční zprávy za rok 2014 velkou pozornost problematice zlepšování výkonnosti rozpočtu a zkušebně prověřuje skutečnou doplňkovost unijního financování a strategie Evropa 2020; bere na vědomí, že účetní dvůr poukázal na malou a slabou provázanost dohod o partnerství / operačních programů a strategie Evropa 2020; upozorňuje nicméně na to, že tato doplňkovost by měla být chápána na pozadí toho, jaké je poslání jednotlivých fondů, vyplývající z jejich cílů zakotvených ve Smlouvách, jako je hospodářská, sociální a územní soudržnost;

78.  vyjadřuje znepokojení nad mírou absorpce fondů v členských státech, která se pohybuje v rozmezí 50 % až 92 %; vyzývá Komisi, aby předložila důkladnou analýzu, proč některé regiony stále ještě vykazují tak nízkou míru absorpce, a posoudila konkrétní možnosti odstranění strukturálních problémů, které jsou příčinou této nerovnováhy;

79.  oceňuje inovativnost výroční zprávy Účetního dvora za rok 2014, projevující se v přístupu orientovaném na výsledky a výkonnost, posuzování žádostí a zaměření rozpočtových intervencí na priority strategie Evropa 2020; domnívá se, že přístup založený na výkonnosti a výsledcích by v nadcházejících letech měl být uplatňován při práci na doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru;

80.  zdůrazňuje, že připomínky a výsledky Účetního dvora jasně poukazují na to, že je třeba uplatňovat opatření, která zvýší normy rozpočtové výkonnosti a sdíleného řízení;

Rozpočtová výkonnost

81.  poznamenává, že rozpočtová výkonnost spočívá ve vhodném a časově omezeném zaměření výdajů z unijního rozpočtu na reálné priority Unie;

82.  poukazuje na to, že výkonnostní kultura stojí na třech pilířích: strategie, zjednodušování a rozpočtový proces;

83.  doporučuje další zjednodušování rozpočtového procesu i jeho náplně, které umožní omezit nadměrné správní zatížení a do určité míry zamezit tvorbě vnitrostátních pravidel přesahujících rámec požadavků EU („gold-plating“); zdůrazňuje, že proces zjednodušování by neměl vést k deregulaci a neměl by znamenat, že budou opomíjeny kontrolní mechanismy a postupy, tj. audity ex ante; zdůrazňuje, že zjednodušování by nemělo mít za následek příliš časté změny v regulačním rámci, které by se stávaly novou zátěží pro správu a příjemce a podkopávaly by zamýšlený pozitivní postup zjednodušování; vítá existenci skupiny na vysoké úrovni, kterou zřídila Evropská komise, a očekává výsledky;

84.  doporučuje zlepšení rozpočtového procesu, pokud jde o poskytování informací o výkonnosti a řízení, včetně nákladové efektivity kontrol, prohlášení o věrohodnosti a udělování absolutoria, projektových databází a komunikace;

85.  vyzývá Komisi, aby zlepšila komunikaci a spolupráci mezi subjekty, které se podílejí na plánování a provádění rozpočtu a na udělování rozpočtového absolutoria, a s širší veřejností a aby za tímto účelem sladila jejich očekávání a zasadila se o sdílení zkušeností o provádění a o vykazování dosažených výsledků;

86.  vyzývá Komisi, aby zvážila využívání nástrojů, jako jsou sociální media, průzkumy a ohniskové skupiny, pro měření veřejného povědomí a aby posoudila možnosti budoucího zlepšování svých komunikačních strategií, pokud jde o sdělování výsledků projektů občanům;

87.  vítá nově vytvořenou interinstitucionální skupinu pro sestavování rozpočtu na základě výkonnosti, jejímž cílem je dosáhnout společného porozumění v otázce zásad řízení rozpočtu na základě výkonnosti a výsledků;

88.  doporučuje odpovídající zlepšení v oblastech, jako je zajištění přiměřené intenzity kontrol, odpovídající rizikům, mapování vykazování výkonnosti či spolehlivost výsledků kontrol vykazovaných členskými státy;

89.  konstatuje, že Komise vybudovala rozsáhlou analytickou kapacitu, která se zaměřuje hlavně na odvětví relevantní pro jednotlivá generální ředitelství a která se nezabývá analyzováním horizontálních mezioborových otázek a reálných výsledků jejích politik, které jsou (spolu)financovány z rozpočtu Unie;

90.  doporučuje zaměřit se na přístup založený na výkonnosti a na problém nedostatků / selhání trhu, protože tento přístup umožní lepší zacílení rozpočtových intervencí Unie na oblasti, kde lze nejlépe uplatňovat kritéria hospodárnosti, účelnosti a účinnosti; poukazuje na to, že tato koncepce by měla zohledňovat určitý soubor různých typů nedostatků / selhání trhu, z nichž jeden souvisí s informační asymetrií, druhý s ekonomickým posouzením návratnosti, jež obecně nezahrnuje všechny pozitivní externality a širší sociální přínosy, přestože jedno i druhé je oprávněně podporováno z prostředků Unie;

91.  navrhuje, aby Komise přijala a v rámci hodnocení přidané hodnoty pro Unii uplatňovala kritérium v podobě pravděpodobného scénáře, který by nastal v případě, že by se daný projekt nebo činnost uskutečnily, nebo v případě, že by nebyly financovány z prostředků Unie;

92.  naléhavě žádá o informace o tom, kolik peněz z evropských fondů bylo v jednotlivých členských státech poskytnuto mediálním společnostem a které společnosti to byly a zda to bylo kvůli propagaci těchto fondů nebo z jiných důvodů;

Sdílené řízení

93.  připomíná, že velkou část odpovědnosti za správné přidělování rozpočtových prostředků Unie nesou členské státy, protože 76 % výdajů se vynakládá v rámci sdíleného řízení; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení finančních prostředků EU, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

94.  zdůrazňuje, že klíčovým předpokladem správného přidělování prostředků je správné vymezení potřeb Unie ve spojení s rozvojovými prioritami členských států;

95.  zdůrazňuje, že čím více se budou členské státy snažit plnit vnitrostátní a vyčíslené cíle strategie Evropa 2020, tím lépe bude možné zacílit výdaje z unijního rozpočtu, a čím více budou tyto cíle odrážet skutečné hospodářské, sociální, územní a environmentální potřeby Unie, tím lépe bude Unie schopna vytvářet vhodné prostředí pro řádné finanční řízení; v této souvislosti doporučuje vytvoření stálé platformy, ve které bude mít své zastoupení Komise, vlády členských států, rovněž prostřednictvím stálých zástupců v Evropské unii, a regionální vlády a orgány;

96.  sdílí závěr Účetního dvora, že Komise, vnitrostátní orgány a nezávislí auditoři by měli využívat veškeré dostupné informace, které jsou k dispozici, aby předcházeli chybám ve výdajích nebo je odhalovali a opravovali ještě před jejich uhrazením; rozhodně prohlašuje, že v situaci, kdy jsou k dispozici potřebné údaje, není žádný důvod k tomu, aby Komise, vnitrostátní orgány a nezávislí auditoři nepodnikali patřičné kroky, aby chybám předcházeli, odhalovali je a opravovali;

97.  vyzývá Účetní dvůr, aby společně s vnitrostátními auditními orgány vytvořil systém, který mu umožní hodnotit opatření přijatá členskými státy v návaznosti na jeho doporučení;

98.  vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny, které pomohou zajistit, aby dohody o partnerství a operační programy důsledněji odrážely cíle strategie Evropa 2020 a uplatňovaly rovněž koncepci společných výsledkových ukazatelů, jak to ve své výroční zprávě za rok 2014 navrhuje Účetní dvůr;

99.  domnívá se, že by bylo užitečné, kdyby Parlament a Rady společně hledaly způsob, jak řešit problém výdajů členských států v rámci sdíleného řízení;

100.  podporuje návrh na začleňování doporučení pro jednotlivé země do dohod o partnerství;

101.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v jednání s členskými státy s větším důrazem poukazovala na nezbytnost uveřejňování vnitrostátních prohlášení řídicích subjektů a shrnutí výsledků za daný rok;

Finanční opravy a zpětné získávání prostředků

102.  je znepokojen tím, že míra finančních oprav provedených v roce 2014 (v poměru platbám přijatým ze strany Unie) dosahovala v některých členských státech trojnásobku průměrné procentuálního podílu ve výši 2,3 % (Slovensko 8,7 %, Česká republika 8,1 %, Řecko 4,7 %);

103.  konstatuje, že v programovém období 2007–2013 byly v rámci ESF potvrzeny finanční opravy ve výši 209 milionů EUR a provedeny byly opravy ve výši 156 milionů EUR, z čehož 95 milionů EUR bylo potvrzeno v roce 2014; poznamenává, že členskými státy s nejvyšší úrovní oprav jsou Španělsko (56 milionů EUR), Rumunsko (43 miliony EUR), Polsko (32 miliony EUR) a Francie (20 milionů EUR);

104.  konstatuje, že v oblasti politiky soudržnosti za období 2007–2013 představují opravené souhrnné částky 0,9 % přidělených rozpočtových prostředků; sdílí názor Komise, že lze očekávat, že finanční opravy za období 2007–2013 se budou v nadcházejících letech dále zvyšovat, jelikož se začínají uzavírat příslušné programy;

105.  konstatuje, že u programů EFRR/FS Komise uložila od začátku programového období 2007–2013 finanční opravy v souhrnné výši přibližně 2 miliard EUR, což zahrnuje finanční opravy ve výši 782 milionů EUR uplatněné členskými státy před nebo současně s vykázáním výdajů Komisi; se znepokojením konstatuje, že dotčenými členskými státy jsou především Česká republika (719 milionů EUR), Maďarsko (298 milionů EUR), Řecko (257 milionů EUR), Španělsko (237 milionů EUR), Slovensko (152 milionů EUR), Rumunsko (146 milionů EUR) a Itálie (105 milionů EUR);

106.  konstatuje, že v případě ESF jsou členskými státy s nejvyššími souhrnnými finančními opravami Rumunsko (355 milionů EUR), Španělsko (213 milionů EUR) a Polsko (152 miliony EUR);

107.  finanční opravy a zpětné získávání prostředků považuje za účinný prostředek ochrany unijního rozpočtu; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že značná složitost souvisejících postupů a počet úrovní kontroly v mnoha oblastech v důsledku právního rámce na ochranu finančních zájmů Unie způsobují, že opravy chyb mohou být prováděny teprve několik let poté, co k chybám dojde;

Ochrana finančních zájmů

108.  zdůrazňuje, že korupce a podvody podrývají důvěru ve veřejné instituce a demokracii a narušují fungování vnitřního trhu Unie; podtrhuje potřebu integrovaného přístupu založeného na vzájemné spolupráci orgánů Unie (a členských států); vyjadřuje politování nad tím, že různé orgány Unie (Komise a agentury, Evropský úřad pro boj proti podvodům, Účetní dvůr) podávají zprávy o podvodech různým způsobem;

109.  doporučuje, aby Komise v zájmu zvýšení efektivity boje proti podvodům a korupci sloučila veškeré své předpisy týkající se podávání zpráv do jednotného systému pro ochranu finančních zájmů Unie; připomíná důležitost toho, aby uvnitř Unie platily soudržné právní předpisy, které umožní účinný boj proti nadnárodní organizované trestné činnosti;

110.  poukazuje na to, že transparentnost je nejúčinnějším nástrojem v boji proti zneužívání veřejných prostředků a podvodům; vyzývá Komisi, aby zdokonalila právní předpisy v této oblasti a v rámci toho stanovila povinnost uveřejňovat údaje týkající se všech příjemců prostředků z evropských fondů včetně údajů o subdodavatelských smlouvách;

111.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve přistoupila k Trestněprávní úmluvě Rady Evropy o korupci (ETS č. 173) a aby urychlila jednání o účasti Unie ve Skupině států proti korupci (GRECO) a přispěla tak k lepší koordinaci protikorupčních politik v Evropě;

112.  vyzývá Komisi, aby přijala plnou odpovědnost za vracení neoprávněně vyplacených prostředků zpět do rozpočtu Unie a aby stanovila jednotné zásady vykazování, které budou platit pro všechny členské státy, tak aby byl zajištěn sběr srovnatelných, spolehlivých a odpovídajících údajů;

113.  vítá prohlášení Komise uvedené v její výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů (PIF), kde připomíná, že přijetím směrnice o ochraně finančních zájmů (směrnice PIF) a nařízení o úřadu evropského veřejného žalobce (nařízení EPPO) „by byl doplněn a posílen právní rámec a výrazně by to podpořilo boj proti podvodům“; opakuje své rozhodné postoje, že je třeba co nejdříve přijmout směrnici o ochraně finančních zájmů, do jejíž působnosti bude spadat DPH a jež bude obsahovat jasnou definici trestných činů v oblasti ochrany finančních zájmů, minimální i maximální sazby odnětí svobody a minimální pravidla pro promlčecí lhůty; připomíná věc Taricco, ve které Soudní dvůr Evropské unie upozornil na skutečnost, že podvody v oblasti DPH spadají pod definici podvodu poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Evropských společenství podle Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství z roku 1995; vyzývá Komisi, aby jasněji vymezila vztahy mezi agenturou Eurojust, Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a aby v zájmu zvýšení efektivity vyšetřování prověřila možnost integrovanějšího způsobu práce těchto agentur;

114.  vítá rozhodnutí Komise zvýšit transparentnost tím, že zlepší svůj systém odborných skupin, zejména pokud jde o postup výběru odborníků, a to tak, že vytvoří novou politiku předcházení střetům zájmů pro odborníky jmenované jako soukromé osoby, která Evropskému parlamentu umožní přímý vliv na jejich výběr; bere na vědomí požadavek, aby v případech, kdy to má význam, museli být odborníci zaregistrováni v rejstříku transparentnosti; naléhavě však vyzývá Komisi, aby při vypracovávání pozměňovacích návrhů ke stávajícím horizontálním pravidlům pro odborné skupiny vzala v úvahu doporučení evropského veřejného ochránce práv, pokud jde o složení odborných skupin, a studii „Složení odborných skupin Komise a status rejstříku odborných skupin“, s cílem vytvořit systematičtější a transparentnější přístup; žádá Komisi, aby před formálním přijímáním těchto pravidel vedla dialog s Parlamentem, zejména v souvislosti s nadcházející zprávou Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro právní záležitosti na toto téma; vybízí agentury EU, aby zvážily reformy v podobném smyslu;

115.  zdůrazňuje, že členské státy se nezabývají ohlášenými případy podvodů poškozujících finanční zájmy Unie, na které je upozorňuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF); vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) aby i nadále podporoval členské státy v jejich práci na zvyšování výkonnosti v oblasti předcházení podvodům zneužívajícím evropské fondy a jejich odhalování;

116.  vyzývá Komisi, aby vytvořila systém přísných ukazatelů a jednotných kritérií; vyjadřuje obavy ohledně spolehlivosti a kvality údajů pocházejících z členských států; vyzývá proto Komisi, aby v tomto směru spolupracovala s členskými státy a zajistila komplexní, přesné a spolehlivé údaje, přičemž cílem, který by při tom měla mít na zřeteli, je důsledné provedení jednotného systému auditu;

117.  opakuje svůj požadavek, aby Komise podávala Parlamentu a Radě dvakrát ročně zprávu o tom, jak orgány Unie provádějí své vnitřní politiky boje proti korupci, a těší se, až si na začátku roku 2016 bude moci přečíst další zprávu; žádá Komisi, aby do zprávy zahrnula kapitolu o výsledcích činnosti orgánů Unie v boji proti korupci, a je toho názoru, že budoucí zprávy Komise o boji proti korupci by se měly vždy zabývat všemi orgány a institucemi Unie;

118.  vyjadřuje znepokojení nad údaji, které poskytl Eurodad ohledně legalizace výnosů z trestné činnosti a podle nichž jsou Lucembursko a Německo země s nejvyšším rizikem legalizace výnosů z trestné činnosti; považuje za nezbytné, aby členské státy provedly v plném rozsahu směrnici EU o praní peněz a zřídily veřejný rejstřík vlastnictví společností včetně svěřenství;

119.  žádá, aby registrace všech lobistů, kteří ve vztahu ke Komisi vyvíjejí nějakou činnost, nebyla nadále dobrovolná, nýbrž povinná;

120.  domnívá se, že první zpráva Komise o boji proti korupci, zveřejňovaná jednou za dva roky, je slibným pokusem lépe pochopit korupci ve všech jejích dimenzích, koncipovat účinná opatření s cílem vypořádat se s ní a připravit podmínky pro větší zodpovědnost veřejné sféry vůči občanům Unie; znovu v této souvislosti potvrzuje důležitost unijní politiky nulové tolerance vůči podvodům, korupci a tajným dohodám; považuje nicméně za politováníhodné, že tato zpráva neobsahuje informace o protikorupčních politikách samotných orgánů Unie;

121.  žádá, aby Komise nejpozději ve své druhé zprávě o boji proti korupci provedla na úrovni orgánů EU i členských států další analýzu toho, jaké je prostředí, v němž se politiky provádějí, s cílem zjistit, jaké jsou rozhodující inherentní faktory, zranitelné oblasti a rizikové faktory, které vytvářejí podmínky pro korupci;

122.  vyzývá Komisi, aby neprodleně splnila své povinnosti podávat zprávy podle Úmluvy OSN proti korupci;

Obecná míra chyb

123.  se znepokojením konstatuje, že mezi nejtypičtější příklady zjištěných chyb patří vykazování nezpůsobilých nákladů v žádostech o jejich proplacení (41 %), závažné chyby v zadávání veřejných zakázek (27 %) a nesprávné údaje zemědělců v prohlášeních o plochách (20 %);

124.  konstatuje nicméně, že procento závažných chyb, jichž se členské státy dopouštějí při zadávání veřejných zakázek, se výrazně snížilo z 45 % v roce 2013 v oblasti regionální politiky na 25 % všech kvalifikovaných chyb v roce 2014 v celé oblasti politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

125.  považuje za alarmující, že v mnoha případech vyčíslitelných chyb Komise, vnitrostátní orgány či nezávislí auditoři měli dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a opravili ještě před přijetím výkazu výdajů; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by odhadovaná míra chyb výrazně nižší;

126.  konstatuje, že u nárokových programů dosahuje odhadovaná míra chyb hodnoty 2,7 % (3 % v roce 2013), což je výrazně méně, než je tomu u proplácených výdajů, kde je odhadovaná míra chyb 5,5 % (5,6 % v roce 2013); žádá Komisi, aby v rámci zjednodušování ve vhodných případech posoudila možnost přechodu od režimu úhrad k nárokovému režimu;

Osvědčené postupy

127.  naléhavě vyzývá členské státy, aby braly vážně své závazky týkající se plnění cílů strategie Evropa 2020, tak jako berou vážně doporučení pro jednotlivé země a proces evropského semestru; bylo by to známkou viditelné změny v chápání výkonnosti, na kterou by mělo navázat zavedení hodnotících postupů s určitými dopady, například v podobě výkonnostní rezervy pro odpovědné příjemce a sankcí a různých omezení pro ty ostatní;

Hodnocení a analýza hlavních výsledků unijního rozpočtu na rok 2014

128.  konstatuje, že celkový objem prostředků v přibližné výši 142,5 miliardy EUR v roce 2014 představuje téměř 2 % celkových výdajů členských států Unie či 1 % HDP EU;

129.  žádá, aby se předmětem postupů udělování rozpočtového absolutoria stalo i určování reálných účinků využívání unijního rozpočtu na unijní makroekonomické ukazatele;

130.  vyjadřuje politování nad skutečností, že pouze 47 % příspěvků na nástroje finančního inženýrství (FEI) bylo do konce roku 2013 vyplaceno konečným příjemcům v rámci sdíleného řízení (na konci roku 2012 jich bylo vyplaceno 37 %) a že objem peněžních prostředků vázaných v nástrojích finančního inženýrství (FEI) v rámci nepřímého řízení je i nadále vysoký (1,3 miliardy EUR v roce 2014; 1,4 miliardy EUR v roce 2013);

131.  bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise předložila legislativní návrh změny platného nařízení o prodloužení období způsobilosti pro nástroje finančního inženýrství v rámci nařízení (ES) č. 1083/2006, a odpověď Komise na toto doporučení;

132.  v návaznosti na doporučení Účetního dvora žádá, aby Komise v rámci svého rozpočtového a finančního řízení brala v úvahu kapacitní omezení na straně některých členských států s cílem předejít nedostatečnému využívání prostředků a zvýšit míru absorpce, zvláště pak v oblasti fondů ESI; oceňuje zároveň kroky, které byly dosud učiněny, jako je například vytvoření pracovní skupiny pro lepší plnění rozpočtu, díky níž již bylo dosaženo určitých zlepšení;

133.  žádá, aby Komise přijala opatření na omezení neuhrazených závazků včetně včasného uzavření programů z období let 2007–2013 a omezení objemu peněžních prostředků v držení fiduciárních správců;

134.  opětovně připomíná, že Komise by měla každoročně provádět dlouhodobou prognózu peněžních toků, jejímž předmětem by měly být rozpočtové stropy, platební potřeby, kapacitní omezení a možné rušení závazků za účelem nalezení lepšího souladu mezi platebními potřebami a dostupnými prostředky(86);

135.  je toho názoru, že přezkum VFR v polovině období, který má Komise předložit do konce roku 2016, je první a nejlepší příležitostí k řešení problému velkého množství zbývajících závazků; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh revize nařízení o VFR, který mimo jiné umožní odstranit i problém zbývajících závazků;

Neuhrazené platby

136.  zdůrazňuje, že přijaté závazky činily v roce 2014 109,3 miliardy EUR, tj. 76,6 % dostupných prostředků na závazky, a že v důsledku toho je v roce 2015 k dispozici vysoký objem přídělů na závazky (vzhledem k přenosu prostředků ve výši 12,1 miliardy EUR byl strop zvýšen o 16,5 miliardy EUR);

137.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli objem plateb byl i nadále vyšší než strop VFR, využívání neuhrazených žádostí o platbu z rozpětí pro nepředvídané události vzrostlo o 1,4 miliardy EUR na 25,8 miliardy EUR; zdůrazňuje, že je třeba plně respektovat společné prohlášení o platebním plánu na období 2015–2016, na kterém se dohodly Parlament, Rada a Komise, a v návaznosti na společný závazek omezit množství nevyřízených žádostí o platbu podaných v rámci programů politiky soudržnosti za období 2007–2013, jejichž celková výše bude do konce roku 2016 činit zhruba 2 miliardy EUR; zastává názor, že věcně vzato je tento stav porušením článku 130 SFEU, ve kterém se uvádí, že rozpočet musí být co do příjmů a výdajů vyrovnaný;

138.  zdůrazňuje, že snižování objemu neuhrazených závazků má být podle prognóz kvůli požadovanému zvýšení stropu VFR v roce 2015 a v letech následujících pouze dočasné;

139.  poukazuje zejména na to, že do konce roku 2014 dosáhly platby vyplacené členským státům do víceletých fondů ESI za období 2007–2013(87) celkové výše 309,5 miliardy EUR, tj. 77 % z celkové částky 403 miliard EUR vyhrazených pro všechny operační programy, přičemž na pět členských států, jmenovitě Českou republiku, Španělsko, Itálii, Polsko a Rumunsko, zde připadá více než polovina nevyužitých závazků víceletých fondů ESI;

140.  vyjadřuje politování nad velkým zpožděním při čerpání víceletých fondů, které může některým členským státům způsobit značný problém(88); v tomto smyslu uznává vzhledem ke zpožděnému zahájení všech programů užitečnost možností flexibility a podporuje jejich uplatňování;

Příjmy

141.  poznamenává, že příjmové toky jsou založeny na zásadě více zdrojů:

142.  vítá skutečnost, že z celkového počtu tří doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, jsou dvě doporučení prováděna z větší části a jedno alespoň v některých ohledech;

HND

143.  zdůrazňuje, že dokud se nezmění systém vlastních zdrojů Unie, parametr HND představuje klíčový faktor v souvislosti s otázkou příjmů plynoucích do unijního rozpočtu, a upozorňuje na to, že má proto zásadní význam správné a objektivní měření tohoto parametru, což je jediný vážný problém týkající se otázky příjmů v rámci současné architektury unijního rozpočtu, a že je velmi důležité, aby byly k dispozici spolehlivé a pružně fungující databáze pro výpočet výše příspěvků členských států;

144.  vyzývá proto Komisi, aby vydala prohlášení o tom, že členskými státy překládané údaje o HND jsou spolehlivé, a že výše jejich příspěvků je tudíž správná;

145.  připomíná, že v roce 2014 se po aktualizaci údajů o HND výše příspěvků změnila tak jako nikdy předtím: o 9 813 milionů EUR;

146.  zdůrazňuje, že dopad těchto významných revizí na zůstatky HND by mohl být menší, kdyby Unie měla nějakou společnou revizní politiku, která by harmonogram významných revizí sjednotila;

147.  vyjadřuje politování nad tím, že podvody spojené s DPH, zvláště pak karuselové podvody nebo podvody na bázi chybějícího obchodníka, narušují hospodářskou soutěž, připravují vnitrostátní rozpočty o významné zdroje prostředků a poškozují rozpočet Unie; poukazuje na to, že výpadek DPH a odhadované ztráty na DPH, kterou se nepodařilo vybrat, v roce 2013 činily 168 miliard EUR; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise nemá spolehlivé údaje o podvodech s DPH a o karuselových podvodech; konstatuje, že současný systém DPH je i nadále roztříštěný a vytváří značnou administrativní zátěž, především pro MSP a společnosti obchodující online; je znepokojen tím, že nový systém odpovědnosti za DPH jakožto vlastní zdroj vůbec neumožnil dosáhnout stanoveného cíle, jímž bylo zjednodušení, a podtrhuje, že je odpovědností členských států, aby se zasadily o řešení nedostatků EUROFISC a lepší koordinaci svých politik týkajících se přenesení daňové povinnosti s cílem usnadnit výměnu informací a napomoci boji proti nesrovnalostem a podvodům; žádá Komisi, aby předložila návrhy legislativních změn, které umožní efektivní křížové kontroly celních a daňových údajů, a aby se při svém monitorování členských států zaměřila na poskytování včasnějších odpovědí na žádosti o informace a na spolehlivost systému pro výměnu informací o DPH;

Potřebná opatření

148.  žádá Komisi, aby poskytla analýzu týkající se budoucnosti unijního financování, ve které zhodnotí adekvátnost základny vlastních zdrojů;

149.  vyjadřuje politování nad tím, že návrhy na zavedení společné unijní revizní politiky, které Komise předložila v roce 2013, se dosud nedočkaly svého uskutečnění a že Komise v tomto směru dosud nepodnikla žádné další kroky, přestože 19 členských států uvedlo, že by se do září 2014 revizní politice Unie přinejmenším zčásti přizpůsobily;

150.  je potěšen zřízením skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje; vítá první hodnotící zprávu, kterou tato skupina předložila na konci roku 2014, a souhlasí s tím, že původní systém se postupně změnil v systém s převažující složkou vnitrostátních příspěvků a zbytkovou složkou, kterou tvoří nezávislé a skutečně vlastní evropské zdroje; má za to, že současný systém vlastních zdrojů by se měl vyvinout takovým způsobem, aby přestal být založen na vnitrostátní debatě o čistých přispěvatelích a příjemcích, která je občanům Unie vzdálená, a stal se systémem, který bude prokazatelně sloužit obecnému zájmu Unie a její politice;

151.  poukazuje na to, že změny vyplývající z práce na výhradách by bylo možné zmírnit, kdyby ověřovací cyklus Komise byl kratší, a připomíná, že Parlament v loňském roce Komisi vyzýval ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria na rozpočtový rok 2013, aby: :

   a) zkrátila dobu ověřovacího cyklu HND;
   b) uplatňování obecných výhrad omezila na výjimečné případy;

152.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že Komise oznámila, že příští ověřovací cyklus bude dokončen teprve v roce 2019 a že výhrady zaberou stejně jako u předchozího cyklu nejméně devět let;

153.  poukazuje na to, že podle Účetního dvora se kvalita celních kontrol v členských státech nezlepšila; vyjadřuje politování nad tím, že nová verze Průvodce celním auditem, kterou Komise vydala v roce 2014, se nezabývá některými nedostatky, které zjistil Účetní dvůr, zejména pak nedostatky, které se týkají způsobu zacházení s dováženým zbožím procleným v jiných členských státech;

154.  žádá Komisi, aby:

   a) přijala opatření, která povedou ke zkrácení doby pro uplatňování výhrad na konci příštího období pro ověřování příspěvků na základě HND;
   b) vytvořila nezbytné podmínky pro zmírnění dopadů revizí metod a zdrojů, které členské státy poskytují pro účely stanovení svého HND;
   c) zlepšila stávající pokyny pro celní úřady členských států týkající se kontrol, které provádějí (zejména auditů po propuštění zboží); a
   d) zajistila, aby členské státy používaly vhodné systémy pro vyhotovování a správu svých výpisů stanovených cel a dávek z cukru;
   e) rozšířila kapacity agentury Eurofisc pro posuzování rizik, tak aby zahrnovaly i systém VIES (nadnárodní systém pro výměnu informací o DPH);

Osvědčené postupy

155.  strana příjmů není zatížena významnými chybami, což je samo o sobě určitý osvědčený postup, stejně jako současná praxe, kdy je výše příspěvků členských států stanovována podle zásady HND, která se až dosud osvědčuje; nicméně k tomu, aby tento model mohl fungovat i nadále, je zapotřebí zajistit průběžné hodnocení hospodářské výkonnosti členských států; alternativní možnost, rozšířit svou základnu vlastních zdrojů, zůstává i nadále otevřenou otázkou do budoucna;

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Obecné otázky

156.  vítá skutečnost, že struktura výroční zprávy Účetního dvora poprvé odpovídá okruhům VFR, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2014; v roce 2013 se tato kapitola nazývala „Výzkum a další vnitřní politiky“; podotýká však, že tato strukturální změna omezuje srovnatelnost zjištění Účetního dvora s těmi, k nimž došel v předchozích letech;

157.  poznamenává rovněž, že výzkum a inovace představují 61 % (8,1 miliardy EUR) výdajů, které jsou vynakládány prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj na období 2007–2013 (7. RP), přičemž program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), programy pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (1,5 miliardy EUR), kosmické programy (1,4 miliardy EUR), doprava (0,8 miliardy EUR) a další činnosti a programy (1,5 miliardy EUR) tvoří zbývajících 39 %;

158.  připomíná, že okruh 1a VFR byl během jednání o VFR výrazně zkrácen (v porovnání s původním návrhem Komise o 24 %); je si vědom toho, že okruh 1a. zahrnuje výdaje na podporu zvyšování úrovně výzkumu a inovací, rozvoj systémů vzdělávání a podporu zaměstnanosti, budování jednotného digitálního trhu, podporu energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, modernizaci dopravního sektoru a zlepšování podnikatelského prostředí, zejména s ohledem na malé a střední podniky;

159.  zdůrazňuje, že 90 % výdajů vynaložených v této oblasti tvoří granty poskytnuté soukromým i veřejným příjemcům;

160.  vítá skutečnost, že z celkového počtu devíti doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, byla tři doporučení provedena v plném rozsahu a šest jich bylo provedeno z větší části;

Evropa 2020

161.  je si vědom toho, že kumulativní celkový počet grantových smluv za celý 7.RP činí 26 078 (z toho jich bylo uzavřeno celkem 9 627); současně Komise zahájila pracovní program Horizont 2020 na období 2014–2015, který se setkal s velkým ohlasem, když k 25. únoru 2015 bylo přijato 46 097 návrhů: v rámci 79 výzev k předkládání návrhů bylo 25 903 návrhů způsobilých, 3 765 jich bylo vybráno k financování a bylo podepsáno 1 410 grantových dohod;

162.  je potěšen, že Komise dokázala splnit většinu cílů týkajících se klíčových ukazatelů výkonnosti; má nicméně pochybnosti o tom, že bude možné naplnit cíl investovat do roku 2020 3 % unijního HDP do výzkumu a vývoje; vyzývá všechny členské státy, aby se k této výzvě postavily čelem; konstatuje, že obzvláště obtížná je tato situace zřejmě pro Chorvatsko, Finsko, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko; vyzývá Komisi, aby z toho vyvodila nezbytný závěr pro nadcházející přezkum VFR v polovině období, který má být předložen do konce roku 2016;

163.  vítá přínosy evropského výzkumu (evropských výzkumných sítí) v boji proti ebole, jeho výsledky v léčbě nádorových onemocnění, budování jednotného evropského prostoru pro klinický výzkum, boji proti povodním, zvyšování bezpečnosti potravin a zlepšování bezpečnosti výletních lodí a v mnohých dalších oblastech;

164.  vítá skutečnost, že v listopadu 2015 bylo zpřístupněno ex post prováděné hodnocení 7. RP; očekává, že ke zjištěním a k doporučením, která toho hodnocení obsahuje, bude ještě možné přihlédnout i v rámci pracovních programů Horizontu 2020;

165.  se zájmem se seznamuje s prvními dostupnými informacemi o zprávě o stavu Unie inovací v roce 2015(89), která přináší aktuální informace o provádění 34 závazků přijatých v rámci Unie inovací, jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020;

166.  připomíná, že „sociální výzva č. 6 (SC6)“, zejména humanitní a sociální vědy, představuje pro Parlament jednu z priorit, kterou prosadil v rámci přípravy programu Horizont 2020; vyzdvihuje důležitost této složky pro oblasti, ve kterých Unie čelí obzvláště obtížným výzvám, jako je boj proti chudobě, radikalizaci, terorismu, podpora migrantů, hospodářská a měnová správa či boj proti nerovnosti; je proto znepokojen, že během prováděcí fáze programu byly humanitní a sociální vědy svého prioritního významu zbaveny a ztratily jednak své směrodatné postavení, a jednak i část příspěvků na závazky, které se snížily o 40 %, přestože celkové dotace programu Horizont 2020 se v rámci VFR 2014–2020 zvyšují;

Otázky řízení

167.  poukazuje na to, že:

   a) obecné závěry a připomínky týkající se praxe sdíleného řízení platí z hlediska konkurenceschopnosti;
   b) synergie a integrovaný přístup vytváření propojení mezi různými typy nástrojů na podporu výzkumu, rozvoje a inovací sice existují, měly by však být nadále zlepšovány;
   c) program Horizont 2020 zavedl oproti 7. RP jednodušší pravidla; na druhou stranu však program Horizont 2020 podporuje i oblasti, které jsou potenciálně rizikovější, jako jsou podnikatelsky zaměřené projekty s účastí MSP a využívání nových inovativních nástrojů včetně nástrojů finančních;

168.  vyzývá příjemce, aby co nejvíce využívali osvědčení o auditu, protože ve srovnání s neosvědčenými žádostmi o proplacení nákladů snižují osvědčení o auditu míru chyb o 50 %; domnívá se nicméně, že externí audity by vzhledem k vysoce specializované podpoře, kterou jim poskytuje Komise, měly odhalovat větší míru chyb; vítá v této souvislosti všechny pokyny, semináře, šablony i seznam nejčastějších chyb, které dala Komisi k dispozici příjemcům a auditním orgánům, avšak vyzývá Komisi k důraznějším opatřením, aby osvědčení o externím auditu přesněji odrážela míru chyb;

169.  podporuje Komisi v jejím úsilí o další rozvoj řízení rizik v oblasti výzkumu; vítá v této souvislosti, že výběr účastníků, u kterých bude proveden následný audit, se již do značné míry provádí s ohledem na jejich rizikovost; Komise očekává, že 83 % auditů provedených v období 2012–2016 bude vybráno na základě kritérií rizikovosti;

170.  vítá zřízení společného podpůrného centra, které všem výzkumným službám nabízí pomoc v oblasti právní podpory, auditů, podnikání a IT a poskytuje informace a údaje;

171.  uznává, že součástí dohod o partnerství v souvislosti s ESI fondy a operačních programů členských států i regionů je významná podpora výzkumu a inovací, díky níž vzniká více synergií; tato podpora činí více než 42 miliard EUR, které jsou určeny na základní výzkum a inovace, a 118 miliard EUR na výzkum a inovace v širším smyslu;

Legalita a správnost; otázky týkající se chybovosti

172.  je hluboce znepokojen tím, že Účetní dvůr provedl analýzu 166 transakcí, z nichž 79 bylo zatíženo chybou; konstatuje, že na základě 53 vyčíslených chyb je odhadovaná míra chyb 5,6 %;

173.  považuje za alarmující, že v 27 případech vyčíslitelných chyb Komise, vnitrostátní orgány či nezávislí auditoři měli dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a opravili ještě před přijetím výkazu výdajů; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 2,8 procentních bodů nižší; tato situace, která se už několik let nemění, je dokladem nedbalosti;

174.  považuje za nepřijatelné, aby se míra chyb odhalená v 7. RP oproti 6. RP nesnížila, nebo se dokonce, jak ve svých prohlášeních uvádí generální ředitel GŘ RTD, dokonce zhoršila; zastává názor, že v 7. RP by míra chyb vzhledem ke zkušenostem získaným v oblasti projektového řízení měla být nižší; vyjadřuje politování nad tím, že dramatické zvýšení míry chyb v oblasti „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, k němuž došlo v roce 2014, pouze staví do jasnějšího světla řádné řízení programu v předchozích letech;

175.  vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti výdajů na „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ došlo v Unii mezi lety 2013 a 2014 k největšímu nárůstu míry chyb;

176.  vyjadřuje politování nad tím, že příčiny chyb jsou stále tytéž:

   a) v oblasti výzkumu (Výzkum): nesprávně vypočítané osobní náklady, jiné nezpůsobilé přímé náklady, jako jsou neopodstatněné náklady na cestovné či zařízení; nezpůsobilé nepřímé náklady, které jsou nezpůsobilé z důvodu chybných sazeb režijních nákladů nebo proto, že zahrnují kategorie nezpůsobilých nákladů nesouvisejících s daným projektem;
   b) u jiných výdajových nástrojů (Jiné): neopodstatněné nebo nezpůsobilé náklady a případy nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

Příspěvek podle typu chyby

Výzkum

Jiné

Nesprávně vypočítané osobní náklady

30,5 %

2,5 %

Jiné nezpůsobilé přímé náklady

17,5 %

13,5 %

Nezpůsobilé nepřímé náklady

20 %

 

Nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek

 

14 %

Nezpůsobilé subdodávky

2 %

 

Celkem

70 %

30 %

177.  je stále přesvědčen, že Komise musí i nadále usilovat o dosažení přijatelné rovnováhy mezi atraktivitou programů pro účastníky a legitimní potřebou odpovědnosti a finanční kontroly; v této souvislosti připomíná prohlášení generálního ředitele z roku 2012, že snaha o dosažení 2% míry zbytkových chyb za každou cenu nepředstavuje praktickou strategii(90);

178.  bere na vědomí, že generální ředitel Generálního ředitelství pro výzkum a inovace vydal stejně jako v předchozích letech horizontální výhradu k míře zbytkových chyb v žádostech o úhradu výdajů za 7. RP, který provádělo přímo GŘ RTD, a v platbách Společnému podniku iniciativy pro inovativní léčiva, u nichž míra zbytkového rizika dosahuje 3 % a odhadovaný dopad činí 111,39 milionů EUR;

179.  bere na vědomí, že na některé výdaje uskutečněné v rámci provádění 7. RP se výhrada nevztahovala, protože bylo prokazatelné, že rizika (a tedy i míry zbytkových chyb) byla ve srovnání s veškerými výdaji výrazně nižší; v oblasti výzkumu a technologického rozvoje (RTD) to platí pro výdaje na Fusion for Energy (Společný podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy), Clean Sky a Fusion Cells and Hydrogen Joint Undertaking (společný podnik pro palivové články a vodík); mimo oblast působnosti GŘ RTD to platí také pro výdaje na Výkonnou agenturu pro výzkum v rámci programu „Marie Curie“ a pro veškeré výdaje Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum;

180.  dochází k závěru, že jakkoli může být horizontální výhrada z právního hlediska nezbytná, vrhá zároveň nepříznivé světlo na finanční řízení, které zajišťuje Komise, a to především proto, že plnou věrohodnost může Generální ředitelství pro výzkum a inovace uznat u 97 % těchto výdajů;

181.  bere na vědomí, že v roce 2014 a 2015 Komise v oblasti výzkumu vystavila inkasní příkazy v hodnotě 42 milionů EUR; prostředky ve výši 31 milionů EUR se již podařilo získat zpět, zbytek zatím nikoli, buď z důvodu úpadku, nebo z důvodu probíhajícího vymáhání pohledávky;

182.  vyjadřuje politování nad nejnovějšími tiskovými zprávami, které vrhají pochybnosti na schopnost GŘ RTD chránit účinným způsobem finanční zájmy Unie; vyzývá Komisi, aby objasnila okolnosti, které byly dobře zdokumentovány ve sdělovacích prostředcích a které svědčí o jasném případu nesprávného úředního postupu a zcela jednoznačném poškození finančních zájmů Unie a jejího dobrého jména; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zahájila vyšetřování této věci;

183.  vyjadřuje politování nad tím, že v rámci zjednodušování byly zrušeny audity ex ante (v současnosti například není potřebné získat na výdaje přesahující částku 375 000 EUR žádné předběžné osvědčení), důsledkem čehož je nárůst kumulativních chyb a obecně rozšířená chybovost, která se ještě zvyšuje a která se ani v případě programu Horizont 2020 pravděpodobně nesníží, protože se zvýšil počet orgánů odpovědných za řízení výdajů v rámci 7. RP;

Problémy se spolehlivostí údajů

184.  vyjadřuje politování nad problémem se sekundární analýzou údajů, která je nezbytným podkladem pro hodnocení na základě výkonnosti; domnívá se, že tento problém by měl být chápán jako výzva, kterou se v nejbližší budoucnosti podaří zvládnout; připomíná potřebu zlepšení správy informací;

Přístup založený na výkonnosti a výsledcích

185.  konstatuje, že zcela zásadní význam mají reálné dopady a výsledky výzkumu, vývoje a inovací z hlediska komercializace a vytváření přidané hodnoty;

186.  vítá kladné výsledky, které podle odhadů odborné skupiny na vysoké úrovni provádějící ex post hodnocení 7. RP tento program přinesl, zejména pak to, že program vytvořil přímo 1,3 milionů pracovních let (prostřednictvím projektů financovaných po dobu 10 let) a nepřímo 4 miliony pracovních let za období 25 let, že každé euro vynaložené v rámci 7. RP vytvořilo přibližně 11 EUR v podobě přímých i nepřímých hospodářských účinků docílených díky inovacím, novým technologiím a výrobkům a že finanční přínos tohoto programu pro MSP přesáhl cílovou hodnotu 15 % a dosáhl 17 % (5 miliard EUR);

187.  poukazuje na to, že kvůli posílení přístupu založeného na výkonnosti Účetní dvůr nabídl průkopnický test ukazatelů strategie Evropa 2020, kde hrají výdaje na výzkum a vývoj důležitou roli;

188.  žádá Komisi, aby Parlamentu předala akční plán představený na listopadovém zasedání Rady pro ITER;

189.  trvá na tom, aby mu Komise do června 2016 v rámci přípravy rozpočtových rozhodnutí na následující rok předložila aktualizovaný dlouhodobý harmonogram projektu a související náklady na projekt ITER; připomíná, že pro účely projektu ITER byly na rok 2016 vyčleněny prostředky na platby téměř ve výši 475 milionů EUR;

Finanční nástroje

190.  konstatuje, že zejména pro Horizont 2020 představují vysoce pokročilé inovativní finanční nástroje jednu z klíčových oblastí praktického provádění; vítá v této souvislosti, že v roce 2014 byla v rámci programu „InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory“ zavedena nová řada produktů, které jsou společnou iniciativou skupiny Evropské investiční banky (EIB a EIF) realizovanou ve spolupráci s Komisí;

191.  žádá Komisi, aby v rámci postupu udělování absolutoria do budoucna poskytovala informace o provádění programu InnovFin, které se týkají podílu rozpočtových prostředků Unie na financování tohoto finančního nástroje;

192.  poukazuje na to, že některá odvětví a oblasti politiky, jako je například železniční infrastruktura nebo teoretický či základní výzkum, se pro financování prostřednictvím finančním nástrojů hodí méně, a hrozí tak riziko jejich vyloučení z pole činností Unie;

Osvědčené postupy

193.  konstatuje, že auditní činnost v této oblasti zesílila a že se zlepšila koordinace společného útvaru auditu od té doby, co funguje jako služba sdíleného řízení pro všechna generální ředitelství, výkonné agentury a společné podniky podílející se na vydávání prostředků na výzkum a inovace;

194.  za potenciální osvědčený postup považuje zvláštní druh externího zajišťování služeb, který využívá řízení velkých programů v této oblasti prostřednictvím zvláštních agentur; jelikož tato praxe funguje zatím jen krátkou dobu, není možné s jistotou tvrdit, jaké přináší výsledky, nicméně jako metoda a model se zdá být velmi inovativní;

Potřebná opatření

195.  dochází k závěru, že Komise by měla:

   a) přijmout soubor opatření, která omezí poměrnou vysokou míru chyb v této oblasti, zlepší řízení údajů a informací, aby bylo možné analyzovat i velmi pokročilé projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a prověřovat jejich reálné dopady ve srovnání s potenciálem programu Horizont 2020;
   b) představit zprávu, ve které zhodnotí současné zkušenosti s novou praxí využívání zvláštních agentur v tomto segmentu(91) z rozpočtového hlediska a zavést povinnost pravidelného vykazování souladu s příslušnými ukazateli strategie Evropa 2020;

196.  vyzývá GŘ RTD, aby zlepšilo řízení informací, tak aby zejména v souladu s kulturou výkonnosti zahrnovalo všechny zúčastněné strany, zvláště pak ty nové, a aby zlepšilo řízení informací s příjemci v členských státech; doporučuje, aby byl přizván větší počet nezávislých auditorů, kteří se budou zaměřovat nejen na chyby, ale také na výkonnostní cyklus a budou provádět i náležitá hodnocení rizik; předmětem posouzení dopadů by měly být i regulační předpisy;

197.  vyzývá GŘ RTD, aby ve svých výročních zprávách o činnosti uveřejňovalo, čím přispělo k doporučením pro jednotlivé země, a tento svůj příspěvek vždy uceleně a podrobně popsalo, neboť tato doporučení by měla ukazovat, jak GŘ RTD členským státům usnadňuje naplňování cílů strategie EU 2020;

198.  bere na vědomí, že Komise zahájila konzultace se zainteresovanými subjekty o nových zjednodušeních, která by se měla v programu Horizont 2020 začít uplatňovat; žádá informace o tom, jak tato nová zjednodušení budou prováděna;

199.  zdůrazňuje, že zjednodušování a účast v programu Horizont 2020 by se měly stát rovněž vůdčí zásadou anotované grantové dohody; zdůrazňuje, že v programu Horizont 2020 musí být na rozdíl od 7. RP interně fakturované náklady rozděleny a vykazovány podle jednotlivých kategorií nákladů včetně osobních nákladů; vyzývá proto Komisi, aby anotace přezkoumala a umožnila, aby interně fakturované náklady byly považovány za způsobilé jakožto jiné přímé náklady, aniž by je bylo nutné rozdělovat podle kategorií nákladů a aniž by bylo nutné uvádět časové záznamy o službách;

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Obecné otázky

200.  vítá skutečnost, že struktura výroční zprávy Účetního dvora poprvé odpovídá okruhům VFR, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2014; v roce 2013 obsahovala výroční zpráva Účetního dvora dvě samostatné kapitoly: „Regionální politika, doprava a energetika“ a „Zaměstnanost a sociální věci“; domnívá se však, že tato změna politiky omezuje srovnatelnost zjištění Účetního dvora s těmi, k nimž došel v předchozích letech;

201.  konstatuje, že na hospodářskou, sociální a územní soudržnost je přerozdělována značná část rozpočtu Unie – v roce 2014 se jednalo o 54,4 miliardy EUR; 80 % této částky bylo přiděleno na regionální a městskou politiku, hlavně prostřednictvím EFRR a FS, 20 % pak na zaměstnanost a sociální věci, především prostřednictvím ESF;

202.  poukazuje na to, že z prostředků EFRR a FS byly v tomto konkrétním období podporovány hlavně oblasti zahrnující projekty infrastruktury, tvorbu pracovních míst, iniciativy pro regionální hospodářský rozvoj a činnost MSP (EFRR) a rovněž investice do infrastruktury v oblasti životního prostředí a dopravy (FS);

203.  poukazuje na to, že ESF podporuje investice do lidského kapitálu a činnosti zaměřené na zlepšování schopnosti pracovníků a podniků přizpůsobovat se změnám pracovních metod, zpřístupňování možností zaměstnání, větší sociální začlenění znevýhodněných osob a zvyšování kapacit a účelnosti správy a veřejných služeb; domnívá se, že proto jsou výsledky investic ESF obtížněji vyčíslitelné, ačkoli existují výkonnostní ukazatele;

204.  vítá skutečnost, že z celkového počtu 16 doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, bylo osm doporučení provedeno v plném rozsahu, sedm se jich provádí z větší části a jedno alespoň v některých ohledech;

Evropa 2020

205.  bere na vědomí, že v oblasti regionální a městské politiky jsou čtyři nejdůležitější klíčové ukazatele výkonnosti: počet vytvořených pracovních míst, počet podniků spolupracujících s podporovanými výzkumnými institucemi, počet podniků přijímajících podporu a nově vytvořená kapacita pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů; třebaže celkové výsledky vykázané ve zprávách členských států o provádění představují ve srovnání s předchozím rokem v průměru posun o 29 %, v důsledku hospodářské krize se podle Komise všechny cíle splnit nepodaří; vyzývá Komisi, aby z toho vyvodila nezbytný závěr pro nadcházející přezkum VFR v polovině období, který má být předložen do konce roku 2016;

206.  vítá úsilí Komise o větší přínos politiky soudržnosti pro unijní správu ekonomických záležitostí v podobě prověření všech dohod o partnerství a operačních programů za období 2014–2020 s cílem zajistit, aby příslušná doporučení pro jednotlivé země, která byla přijata v červnu 2014, byla náležitým způsobem zohledněna ve strategiích členských států pro rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti;

207.  konstatuje, že do konce roku 2015 bylo využito v průměru 89 % prostředků programového období 2007–2013 (z hlediska míry čerpání), přičemž zaostávaly Itálie (79 %), Rumunsko (70 %) a Chorvatsko (59 %);

208.  poukazuje na to, že v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí jsou dva nejdůležitější ukazatele výkonnosti: míra nezaměstnanosti a počet vytvořených/zachovaných pracovních míst; vítá skutečnost, že podle předběžných zjištění, k nimž dospělo hodnocení programového období 2007–2013 ex post, díky intervencím z ESF během tohoto období do konce roku 2013 získalo nebo neztratilo práci 8,8 milionu účastníků ESF; vítá rovněž skutečnost, že více než 300 000 osob podporovaných z prostředků ESF se stalo osobami samostatně výdělečně činnými a že bylo podpořeno více než 50 000 začínajících podniků;

209.  zvláštní význam přikládá systému záruk pro mladé lidi; s uspokojením proto konstatuje, že do činností financovaných v roce 2014 z prostředků Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) se zapojilo 110 300 nezaměstnaných mladých lidí; místním projektům jsou v současnosti již přiděleny prostředky ve výši 1,3 miliardy EUR; v této souvislosti si cení pokynů poskytnutých v rámci zvláštní zprávy Účetního dvora č. 3/2015 a konstruktivní reakce Komise na zjištění v ní uvedená; zdůrazňuje nicméně, že v některých členských státech jsou s prováděním systému záruk pro mladé lidi a se zajištěním dostatečně rozsáhlého seznamu projektů pro realizaci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) stále určité potíže;

210.  bere na vědomí zjištění obsažená ve zprávě Komise o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), kde se uvádí, že během obou let (2014–2015) do skončení prováděcího období EFG získalo nové zaměstnání 7 636 pracovníků (44,9 % příjemců);

211.  sdílí stanovisko Komise, že míra nezaměstnanosti (zvláště pak dlouhodobé nezaměstnanosti) a procentní podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), jsou známkou nesouladu mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou na trhu práce; konstatuje, že mezi pět zemí Unie, ve kterých je dlouhodobá nezaměstnanost (vyjádřená jako podíl z celkového počtu aktivních obyvatel) ve srovnání s unijním průměrem 5,1 % nejvyšší, patří Řecko (19,5 %), Španělsko (12,9 %), Chorvatsko (10,1 %), Slovensko (9,3 %) a Portugalsko (8,4 %) a že zeměmi s nejvyšším podílem mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou ve srovnání s unijním průměrem dosahujícím 16,37 % Kypr (33,7 %), Bulharsko (30,9 %), Maďarsko (30,3 %), Řecko (30,0 %) a Rumunsko (26,9 %);

212.  vítá výsledky provádění programů EFRR/FS za období 2007–2013, o nichž svědčí ukazatele každoročně vykazované členskými státy a výsledky předběžného posouzení nejnovějších dostupných údajů, z nichž vyplývá, že bylo vytvořeno přibližně 950 000 pracovních míst, 36 000 podniků spolupracovalo s výzkumnými institucemi, více než 270 000 podniků získalo podporu a nárůst kapacit pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů činil více než 4 000 megawattů;

213.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr se v rámci pilotního projektu poprvé pokusil zhodnotit také výkonnost programů a že v rámci tohoto auditu došel k závěru, že 89 ze 186 projektů (48 %) splnilo (nebo překročilo) všechny cíle, které byly pro účely měření výkonnosti projektu vytýčeny; konstatuje, že u 56 projektů (30 %) Účetní dvůr zjistil, že v jednom nebo více ukazatelích stanovených pro daný projekt nebylo dosaženo zamýšlené cílové hodnoty a že v 17 případech (9 %) byla dodržena lhůta jen u některých cílů, ale že všechny cíle se do doby konání auditu splnit nepodařilo; vybízí Účetní dvůr, aby tento postup nadále zlepšoval, tak aby byl použitelný zejména v případě programů spadajících do nového finančního období 2014–2020;

Otázky řízení

214.  zdůrazňuje, že výdaje patřící do okruhu VFR 1b podléhají sdílenému řízení; v této oblasti jsou to členské státy, kdo nese hlavní odpovědnost za provádění OP a za předcházení neoprávněným výdajům, jejich odhalování a napravování;

215.  zdůrazňuje, že zejména v oblasti soudržnosti je rozsah sdíleného řízení velmi důležitý a specifický, a to ze dvou důvodů: programy jsou prováděny v členských státech a jejich regionech podle společných unijních předpisů, přičemž však respektují specifické potřeby, a zadruhé je zde ještě sdílené financování, kdy jsou projekty spolufinancovány z prostředků členských států a v mnoha případech i z prostředků příjemců;

216.  považuje za nepřijatelné, že ve 21 případech vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit před tím, než výdaje vykázaly Komisi; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 1,6 procentního bodu nižší; Účetní dvůr kromě toho zjistil, že ve 13 případech byla chyba, kterou odhalil, způsobena vnitrostátními orgány; tyto chyby zvýšily odhadovanou míru chyb o 1,7 procentního bodu; tato situace, která se už několik let nemění, je dokladem nedbalosti;

217.  zdůrazňuje, že v rámci ESF patří mezi nejčastější typy odhalených problémů týkajících se způsobilosti výdajů: výdaje vykázané mimo období způsobilosti (Česká republika, Německo), nadměrně vysoké mzdy (Německo, Finsko, Polsko, Portugalsko), náklady nesouvisející s projektem (Nizozemsko, Polsko, Portugalsko), nedodržování vnitrostátních pravidel způsobilosti (Polsko) a neodečtené příjmy (Rakousko); mezi nejčastější příklady nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek patří: neodůvodněné přímé zadání zakázky (Německo, Itálie), neodůvodněné přímé zadání dodatečných stavebních prací nebo služeb, nezákonné vyloučení uchazečů, střet zájmů a diskriminační výběrová kritéria (Finsko);

218.  poznamenává, že Účetní dvůr provedl analýzu 161 transakcí v oblasti regionální a městské politiky (101 se jich týkalo EFRR, 55 FS a 5 z nich finančních nástrojů) a 170 transakcí ESF a že 135 ze 331 transakcí bylo zatíženo chybami; konstatuje, že Účetní dvůr odhaduje, že míra chyb je 5,7 % (v případě EFRR a FS činí odhadovaná míra chyb 6,1 %, v případě ESF 3,7 %);

219.  vyzývá Komisi, aby vytvořila účinný nástroj, který bude přispívat ke zvyšování spolehlivosti kontrolních a auditních činností vnitrostátních orgánů; připomíná, že je důležité, aby transparentní byly i údaje týkající se zadávání veřejných zakázek, které tak budou přístupnější a kontrolovatelnější, a to díky uveřejňování údajů o příjemcích těchto zakázek a o jejich subdodavatelích;

220.  bere na vědomí, že podle všech výsledků auditů, které byly na konci listopadu 2015 dostupné, fungovalo 90 % manažerských kontrol programů realizovaných v rámci EFRR/Fondu soudržnosti dobře nebo vyžadovalo jen drobná zlepšení; připomíná, že hlavní příčinou chyb, kterých se členské státy dopouštějí, je složitá struktura řízení a ztráta odbornosti způsobená vysokou fluktuací zaměstnanců či nedostatečným personálním zajištěním v důsledku rozpočtových omezení;

221.  vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla silnější pobídky k širšímu využívání inovativních finančních nástrojů v rámci jejich regionální politiky a vzala si při tom ponaučení z období 2007–2013, aby nedocházelo k blokování prostředků ve finančních nástrojích;

222.  upozorňuje na doporučení, která obsahuje zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2015 nazvaná „Snaha o řešení problémů v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti by měla zesílit“, a vítá kladnou reakci Komise na zjištění Účetního dvora;

223.  je potěšen, že Komise v říjnu 2015 uveřejnila dokument nazvaný „Zadávání veřejných zakázek – Praktická příručka, jak předcházet nejčastějším chybám u projektů financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů“; kriticky se nicméně staví k tomu, že hlavním zdrojem chyb ve výdajích v oblasti „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ je i nadále porušování pravidel zadávání veřejných zakázek, které představuje téměř polovinu odhadované míry chyb; poukazuje na to, že k závažnému porušování pravidel zadávání veřejných zakázek patří neodůvodněné přímé zadání dodatečných zakázek nebo dodatečných prací či služeb, nezákonné vyloučení uchazečů, střet zájmů a diskriminační kritéria výběru; v zájmu řešení problému chybovosti a zneužívání veřejných zakázek považuje za velmi důležité prosazovat politiku naprosté transparentnosti informací o dodavatelích a subdodavatelích;

224.  vítá skutečnost, že Komise v listopadu 2014 zřídila pracovní skupinu pro lepší provádění se zaměřením na Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Maďarsko, Itálii (jižní), Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, aby nedocházelo k rušení závazků v oblasti financování;

225.  připomíná, že součástí právního rámce evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) se v období 2014–2020 staly rovněž předběžné podmínky pro účinné a účelné využívání unijních fondů, vztahující se mimo jiné i na vnitrostátní systémy zadávání veřejných zakázek, a že v této souvislosti byly přijaty akční plány pro 12 zemí (Bulharsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko), které budou posouzeny v roce 2016; připomíná, že splnění předběžných podmínek je předpokladem financování; žádá o nezbytnou plnou transparentnost financování projektů infrastruktury včetně povinnosti uveřejňovat ex ante a ex post hodnocení hospodářské, environmentální a sociální udržitelnosti projektů;

226.  vyzývá Komisi, aby uveřejnila veškeré dokumenty týkající se projektu výstavby vysokorychlostní železniční tratě Lyon–Turín a jeho financování;

227.  vítá skutečnost, že GŘ REGIO uskutečnilo od roku 2009 celkem 265 výjezdních auditů; GŘ REGIO dospělo k závěru, že na práci 42 auditních orgánů pověřených kontrolováním zhruba 91 % prostředků přidělených v období 2007–2013 z EFRR/FS se lze v zásadě spolehnout; GŘ EMPL posuzovalo na konci roku 2014 87 auditních orgánů z celkového počtu 92 (94,6 %); do působnosti těchto orgánů spadá 113 ze 118 OP, což představuje 99,1 % finančního programování v programovém období 2007–2013;

228.  konstatuje, že přerušování a předběžné pozastavování plateb se týkalo 121 programů EFRR/FS a platebních žádostí členských států v hodnotě téměř 7,9 miliardy EUR; konstatuje rovněž, že v případě ESF zaslala Komise 11 písemných varování a 18 dopisů o předběžném pozastavení plateb, že v 31 případech přikročila k přerušení plateb a pozastavila 11 operačních programů a že vyplácení prostředků bylo přerušeno u platebních žádostí v celkové hodnotě 1,3 miliardy EUR;

229.  bere na vědomí, že v roce 2014 byly v důsledku přísné politiky GŘ REGIO a GŘ EMPL v oblasti dohledu a přerušování plateb a rostoucího počtu akčních plánů potvrzeny finanční opravy ve výši 840 milionů EUR a v případě EFRR/FS byly za všechna programová období provedeny opravy ve výši 854 milionů EUR (rozhodnuto o nich bylo v roce 2014 a v letech předchozích) a že v případě ESF byly za období 2007–2013 přijaty finanční opravy ve výši 209 milionů EUR nebo o nich bylo rozhodnuto, přičemž provedeny byly finanční opravy v celkové hodnotě 155,9 milionu EUR (rozhodnuto o nich bylo v roce 2014 a v letech předchozích);

230.  s uspokojením poznamenává, že v roce 2014 uplatnily certifikační orgány před vykázáním výdajů Komisi díky jejímu dohledu finanční opravy ve výši 782 milionů EUR v rámci EFRR/FS, což ochránilo rozpočet EU před proplácením neoprávněných výdajů;

231.  je znepokojen skutečností, že podle Účetního dvora není strategie Evropa 2020 systematickým způsobem převáděna prostřednictvím tematických cílů do podoby operačních cílů stanovených v dohodách o partnerství a v programech partnerství; konstatuje nicméně, že na úrovni programů ESIF je převedena do podoby operačních cílů prostřednictvím specifických cílů vázaných na 11 tematických cílů; má za to, že výsledky lze smysluplně hodnotit jen tehdy, budou-li tematické cíle a operační programy uvedeny vzájemně v soulad a výkonnostní ukazatele a referenční hodnoty umožní měření dosaženého pokroku;

232.  konstatuje, že dohody o partnerství a obecné nařízení na jedné straně stanovují společná pravidla, která by měla pobízet k integrovanému přístupu, ale na straně druhé se každý fond řídí svým vlastním nařízením a svými vlastními postupy;

233.  se zájmem konstatuje, že Účetní dvůr vbrzku představí zvláštní audit dohod o partnerství a rámec zaměřený na výkonnost v rámci politiky soudržnosti;

234.  vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2014 se počet operačních programů, které se staly předmětem výhrad, u EFRR/FS zvýšil ze 73 na 77 a u ESF se nezměnil: zde je to stále 36 operačních programů; odhadované finanční dopady těchto výhrad se snížily ze 423 milionů EUR v roce 2013 na 224 miliony EUR v roce 2014 u EFFR/FS, zatímco u ESF se zvýšily z 123,2 milionu EUR v roce 2013 na 169,4 milionu EUR v roce 2014;

235.  souhlasí s návrhem společné auditní strategie na období 2014–2020, který počítá s tím, že tematické audity budou mít dvě prioritní oblasti: spolehlivost systémů pro vykazování údajů o výkonnosti (nová funkce spojená s orientací politiky na výsledky) a finanční nástroje;

236.  vyjadřuje politování nad tím, že členské státy v rámci ESF stále ještě nezačaly v plné míře využívat možností zjednodušeného vykazování nákladů; vítá zprávu „Zjednodušené vykazování nákladů v rámci Evropského sociálního fondu“, podle níž GŘ EMPL očekává, že v programovém období 2014–2020 bude v průměru 35 % nákladů nárokováno formou zjednodušeného vykazování nákladů, přičemž některé členské státy budou výrazně nad touto hladinou (Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko), jiné výrazně pod ní (Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko a Slovensko); podporuje úsilí GŘ EMPL o propagaci uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů ze strany členských států a naléhavě členské státy vyzývá k plnému využívání jeho potenciálu;

237.  v této souvislosti oceňuje, že Komise zřídila skupinu na vysoké úrovni pro zjednodušování z pohledu příjemců ESIF; přeje si dostávat výtisky zpráv, které bude skupina od února 2016 uveřejňovat;

238.  vítá úsilí Komise o to, aby přesvědčila členské státy, že mají přijmout nástroj Arachne, který využívá IT pro vytěžování dat za účelem předcházení podvodnému jednání; připomíná členským státům, že tento nástroj IT je poskytován zdarma;

239.  vítá skutečnost, že v roce 2014 Komise zahájila první řadu čtyř studií s cílem posoudit integraci jednotlivých prvků reformované politiky soudržnosti v rámci přípravy programů na období 2014–2020; připomíná, že tyto čtyři studie mají následující témata: předběžná podmíněnost, zásada partnerství, rámec pro výkonnost a „nová ustanovení“ (týkající se celé řady nových prvků přípravy programů, jako jsou posouzení administrativní zátěže na straně příjemců a plánovaná opatření pro omezení této zátěže, horizontální zásady, územní přístupy atp.); po dokončení těchto studií si přeje obdržet jejich výtisky;

Legalita a správnost; otázky týkající se chybovosti

240.  je hluboce znepokojen tím, že Účetní dvůr provedl analýzu 161 transakcí v oblasti regionální a městské politiky a 170 transakcí v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí a z toho 135 jich bylo zatíženo chybami (75 v oblasti regionální a městské politiky, 60 v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí); konstatuje, že v oblasti regionální a městské politiky je na základě 25 vyčíslených chyb odhadovaná míra chyb 6,1 %, v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí je pak na základě 28 vyčíslených chyb odhadovaná míra chyb 3,7 %, což znamená, že nejpravděpodobnější míra chyb v celé oblasti soudržnosti je 5,7 %;

241.  považuje za frustrující, že ve 21 případech vyčíslitelných chyb zapříčiněných příjemci měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit před tím, než výdaje vykázaly Komisi, a že pokud by byly na základě všech těchto informací chyby opraveny, míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu by se o 1,6 procentního bodu snížila; podotýká rovněž, že Účetní dvůr zjistil, že u třech případů byla chyba odhalená Účetním dvorem způsobena vnitrostátními orgány; tyto chyby zvýšily odhadovanou míru chyb o 1,7 procentního bodu; domnívá se, že tato situace, která se už několik let nemění, je dokladem nedbalosti;

242.  kritizuje skutečnost, že míra chyb, a to i v případě žádostí o konečnou platbu, které byly předmětem externích auditů a kontrol, svědčí stejně jako v předchozích letech o tom, že v rámci ESF nejsou dostatečně prováděny kontroly ex ante; zdůrazňuje, že chyby zahrnující nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek a nepředložení dokladů příslušných výdajů tvoří téměř jednu třetinu odhadované míry chyb;

243.  zdůrazňuje, že kdyby kontroly prováděné v obou oblastech politiky na úrovni členských států byly zcela spolehlivé, odhadovaná míra chyb v oblasti regionální a městské politiky by se mohla snížit o 3,3 procentního bodu a v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí o 3,2 procentního bodu;

244.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do 1. července sdělila, jaký je její plán nápravy této situace, který povede k podstatnému zlepšení finančního řízení na úrovni členských států; je pevně přesvědčen, že udělení absolutoria by mělo záviset na nezbytném pokroku na tomto poli;

245.  vyjadřuje politování nad tím, že příčiny chyb jsou stále tytéž:

   a) v oblasti regionální a městské politiky (Regionální): nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek, žádosti o úhradu nezpůsobilých nákladů a porušení pravidel státní podpory;
   b) v oblasti politiky zaměstnanosti a sociálních věcí (Zaměstnanost): žádosti o úhradu nezpůsobilých nákladů, nezpůsobilé projekty nebo nezpůsobilí příjemci a nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek; mezi nejčastější typy zjištěných problémů týkajících se způsobilosti výdajů patří: výdaje vykázané mimo období způsobilosti (Česká republika, Německo), nadměrně vysoké mzdy (Německo, Finsko, Polsko, Portugalsko), náklady nesouvisející s projektem (Nizozemsko, Polsko, Portugalsko), nedodržování vnitrostátních pravidel způsobilosti (Polsko) a neodečtené příjmy (Rakousko); mezi nejčastější příklady nedodržování pravidel zadávání veřejných zakázek patří: neodůvodněné přímé zadání zakázky (Německo, Itálie), neodůvodněné přímé zadání dodatečných prací nebo služeb, nezákonné vyloučení uchazečů, střet zájmů a diskriminační výběrová kritéria (Finsko);

Příspěvek podle typu chyby

Regionální

Zaměstnanost

Nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek

44,9 %

2,9 %

Nezpůsobilé náklady

21,5 %

5,6 %

Státní podpora

21,2 %

 

Nezpůsobilý projekt či příjemce

 

3,9 %

Celkem

87,6 %

12,4 %

246.  vyjadřuje politování nad tím, že řadu let jsou zjišťovány stále tytéž chyby, často v týchž členských státech; oceňuje, že pozastavování a přerušování plateb ze strany Komise zajišťuje, že jsou v případech, kdy byly zjištěny nedostatky, prováděna nápravná opatření; žádá Komisi, aby prováděla intenzivnější kontroly vnitrostátních a regionálních systémů řízení a kontroly na základě tohoto zjištění a ve státech, ve kterých se systémy řízení a kontroly ukázaly jako spolehlivé, monitorování omezila;

247.  je znepokojen porušováním pravidel zadávání veřejných zakázek během nabídkového řízení vztahujícího se na výběr výpočetních monitorovacích systémů v rozpočtovém období 2007–2013 a 2014–2020, které rovněž vyvolalo podezření na podvod; poukazuje na to, že tyto chyby objevily české auditní orgány; plně podporuje postoj Komise, že by platby neměly být prováděny dříve, než budou přijata příslušná nápravná opatření a než skončí policejní vyšetřování;

248.  se znepokojením sleduje problémy provázející výběrová řízení na systémy pro monitorování čerpání prostředků ze strukturálních fondů v období 2007–2013 a 2014–2020 a požaduje vysvětlení, proč se tyto problémy objevují v každém období financování a jaký je aktuální stav vyšetřování podvodů a vracení neoprávněně získaných prostředků;

249.  poukazuje na to, že podle údajů uvedených ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2014 je riziko chyb vyjádřené jako vážený průměr odhadu vztahujícího se ke všem operačním programům podporovaným z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti v devíti členských státech (oproti šesti členským státům v roce 2013) nižší než 1 % a že pouze ve 2 členských státech dosahuje tento podíl 4 % nebo více (oproti 5 členským státům v roce 2013);

250.  poukazuje na to, že podle údajů uvedených ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování za rok 2014 je riziko chyb vyjádřené jako vážený průměr odhadu vztahujícího se ke všem operačním programům podporovaným z ESF v devíti členských státech nižší než 1 %, stejně jako tomu bylo v roce 2013, a že v šesti členských státech dosahuje tento podíl 4 % nebo více (nejvýše 7,9 %), zatímco v roce 2013 byl tento podíl vyšší než 4 % v 5 členských státech (nejvýše 8,8 % a 9,3 %);

251.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr nezjistil za poslední tři roky žádnou vyčíslitelnou chybu, která by souvisela s používáním zjednodušeného vykazování nákladů; z toho je zřejmé, že u projektů, které využívají zjednodušené vykazování nákladů, je v porovnání s projekty využívajícími skutečné náklady menší náchylnost k chybám;

252.  je toho názoru, že by bylo užitečné, kdyby Komise poskytla cílenou analýzu vnitrostátních pravidel způsobilosti (jak na období 2007–2013, tak na období 2014–2020) a na jejím základě připravila pokyny pro členské státy týkající se zjednodušení a rušení zbytečně složitých a spletitých pravidel (nad rámec právních předpisů);

253.  konstatuje, že dodržování pravidel státní podpory je zjevně důležitým prvkem úsilí o minimalizaci chybovosti v oblasti soudržnosti;

254.  zdůrazňuje, že pozornost je třeba zčásti věnovat i problému nedostatečného vykazování chyb a nadsazeného počtu finančních oprav ze strany vnitrostátní orgánů v členských státech;

255.  vyjadřuje znepokojení ohledně kontrol fondů pro uprchlíky, z nichž jsou členským státům prostředky často přidělovány v mimořádných situacích, aniž by byly dodržovány platné předpisy; domnívá se, že je velmi důležité, aby Komise zavedla přísnější kontroly, v neposlední řadě i kvůli tomu, aby bylo zajištěno dodržování lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl;

Problémy se spolehlivostí údajů

256.  s uspokojením konstatuje, že přesnost údajů vykazovaných na základě výročních kontrolních zpráv (ACR) členských států v oblasti EFRR/FS a ESF se zlepšila; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že v některých případech překročila Komisí provedená oprava 1,5 % a byly považovány za nespolehlivé;

Přístup založený na výkonnosti a výsledcích

257.  vítá skutečnost, že s ohledem na průkazné údaje o skutečných výsledcích politiky a dosažené výkonnosti Účetní dvůr poprvé uplatnil při hodnocení doplňkovosti unijního rozpočtu a strategie Evropa 2020 přístup založený na výkonnosti; domnívá se, že výsledky dosažené při uskutečňování této strategie díky strukturálním fondům jsou velmi důležité pro hlavní celounijní hospodářský ukazatel „HDP na obyvatele“, jakož i pro další ukazatele;

258.  domnívá se, že je důležité posoudit, zda a do jaké míry se podařilo dokončit projekty EFRR, FS a ESF (do konce roku 2014) a splnit jejich cíle;

259.  vyjadřuje politování nad tím, že podmínky financování založené na výkonnosti jsou stále spíše výjimkou než pravidlem; konstatuje, že ve většině případů nemělo nesplnění cílů projektu stanovených v grantových dohodách žádný dopad na výši získaných prostředků financování ze strany Unie;

260.  připomíná, že provádění 51 prioritních projektů v Řecku mělo být urychleno; připomíná rovněž, že 14 projektů – týkajících se krom jiného katastru a vnitrostátního registru – bylo označeno za projekty problémové, u nichž je riziko rušení závazků; očekává, že aktuální informace o situaci podá Komise Parlamentu ve zprávě o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2014;

261.  připomíná, že ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky OPTP/2014/SM/01 o veřejné zakázce na monitorovací systém na období 2014–2020, kterou Komise zaevidovala v dubnu 2015, se poukazuje na neodůvodněné výdaje ve výši přesahující 9 milionů EUR; vítá, že Komise vydala písemné varování, kde upozorňuje na možnost přerušení plateb a vyzývá české orgány, aby uplatnily odpovídající finanční opravy; rád by se dozvěděl, jak tuto situaci posoudil Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF);

Nástroje finančního inženýrství

262.  bere na vědomí, že řídicí orgány členských států vykázaly, že na konci roku 2014 fungovalo celkem 1 025 nástrojů finančního inženýrství (73 podílových fondů a 952 zvláštních fondů): 90 % činí nástroje finančního inženýrství pro podniky, 6 % pro projekty rozvoje měst a 4 % pro fondy pro energetickou účinnost / obnovitelné zdroje energie, že tyto nástroje finančního inženýrství byly zřízeny v 25 členských státech a obdržely finanční podporu z prostředků 183 operačních programů; že celková hodnota příspěvků OP, které byly vyplaceny ve prospěch nástrojů finančního inženýrství, činila 16 miliard EUR, z toho 10,9 miliardy EUR v oblasti EFRR a ESF, a že celková výše plateb uhrazených do konce roku 2014 konečným příjemcům dosahovala 9,19 miliardy EUR, z toho 5,8 miliardy EUR z prostředků strukturálních fondů, takže míra čerpání dosahovala téměř 57 % objemu prostředků přidělených OP;

263.  konstatuje, že podle nedávno uveřejněné velmi komplexní studie, která správně hodnotí používání nástrojů finančního inženýrství v oblasti politiky soudržnosti v období 2007–2013, mají nástroje finančního inženýrství mnohé výhody, ale stále i určité nedostatky, které je třeba překonat; tato analýza nicméně ukazuje, že jejich využívání se mezi členskými státy zásadně liší; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu hlavních důvodů tak dramatických rozdílů mezi členskými státy a aby zjistila, co by se pro ně mohlo stát účinnou pobídkou k tomu, aby byly při používání nástrojů finančního inženýrství v oblastech, ve kterých se osvědčily, aktivnější;

264.  konstatuje, že je zřetelný rozdíl mezi objemem finančních prostředků vložených do nástrojů finančního inženýrství a částkou rozdělenou mezi konečné příjemce; zastává názor, že by to mohlo znamenat, že některé významné částky byly do nástrojů finančního inženýrství pouze „odloženy“, aby nevznikalo riziko zrušení závazků; vyzývá Komisi, aby přispěla k odstranění tohoto negativního rysu využívání nástrojů finančního inženýrství, a domnívá se, že nové ustanovení, podle něhož mají být v období 2014–2020 platby určené na nástroje finančního inženýrství prováděny v tranších, je pozitivním krokem tímto směrem;

265.  konstatuje, že rychlé rozšíření nástrojů finančního inženýrství nutně povede k uplatňování zcela nového přístupu k vynakládání veřejných peněz ze strany orgánů státní správy, jakož i auditních a kontrolních orgánů, který si do určité míry žádá, aby vznikla „nová kultura“ v prostředí pro inovativní finanční nástroje; vyzývá Komisi, aby prověřila, zda je takové prostředí náležitě připraveno;

266.  konstatuje, že nástroje finančního inženýrství, jsou-li rozumně používány, přispívají k účelnosti, účinnosti a hospodárnosti využívání ESI fondů, neboť jsou přirozeně zaměřeny na dosažení určitého výsledku či výkonnosti; vyzývá Komisi, aby tento druh přínosu zohledňovala v unijní politice rozpočtových výdajů;

267.  bere na vědomí informace, že do roku 2014 byly v 7 členských státech zavedeny celkem 53 finanční nástroje financované z prostředků ESF, které měly primárně podporovat jen MSP, a že se tímto způsobem podařilo zapojit celkový počet 16 716 MSP (z toho 11 286 mikropodniků), jimž byly z rozpočtu ESF vyplaceny prostředky v celkové výši 472 milionů EUR;

268.  připomíná, že zavádění nástrojů finančního inženýrství v programovém období 2007–2013 bylo pomalé v důsledku:

   a) složitosti předpisů;
   b) v některých případech přidělení nadměrného množství prostředků, které neodpovídalo skutečným potřebám;
   c) toho, že jejich zavádění probíhalo v době finanční krize;

269.  vítá skutečnost, že v programovém období 2014–2020 počítá regulační rámec s tím, že používání nástrojů finančního inženýrství bude podmíněno povinným předběžným posouzením, jehož účelem bude zjistit potřeby investic a přispět k tomu, aby závazek financování z prostředků Unie nebyl zbytečně vysoký;

270.  vítá rovněž vytvoření společné platformy pro finanční nástroje a technické poradenství.(Fi-compass) za účasti Evropské investiční banky, jejímž účelem je podporovat během celého programového období 2014–2020 zavádění nástrojů finančního inženýrství;

Osvědčené postupy

271.  vítá trend ke zjednodušování, omezování požadavků nad rámec právních předpisů (gold-plating) a zlepšování sdíleného řízení, jakož i nové prvky politiky soudržnosti, které s sebou nese politika soudržnosti v programovém období 2014–2020, což se jeví jako osvědčený metodický postup a projevuje se v mnoha konkrétních krocích, jako je hledání doplňkovosti ve vztahu k investičnímu plánu pro Evropu v podobě praktické koexistence fondů ESI a fondu EFSI (Evropského fondu pro strategické investice), zdvojnásobení rozsahu nástrojů finančního inženýrství, vytváření cílených iniciativ, zaměřených například na MSP, zřizování pracovních skupin pro lepší provádění, prosazování tematického zaměření na inteligentní růst a provádění výzkumných a inovativních strategií respektujících strategie inteligentní specializace nebo přínos politiky soudržnosti k příslušným politikám Unie v oblasti digitální ekonomiky, energetiky, sociálních věcí a v dalších oblastech;

272.  vítá, že se Komise rozhodla vytvořit skupinu na vysoké úrovni pro zjednodušování z pohledu příjemců, jejímž cílem je pomoci určit překážky a bariéry bránící zjednodušování a hledat způsoby jejich odstraňování; vyzývá Komisi, aby si všímala úspěšných postupů zjednodušování uznávaných Účetním dvorem, například v rámci programu Horizont 2020 a zjednodušování proplácení nepřímých nákladů na základě paušálních sazeb, s cílem dosáhnout obecného rozšíření tohoto přístupu i do dalších oblastí politiky;

273.  vyzývá Komisi, aby posoudila nebo přezkoumala možnost rozšíření systému vyrovnávání platebních nároků, ve kterém vzniká méně chyb než v systému proplácení nákladů – který je příčinou většiny chyb –, i na jiné programy;

274.  vybízí Komisi, aby monitorovala, jakým způsobem členské státy zkvalitňují pravidla auditů a kontrol s cílem vytvořit společnou základnu pro sdílení osvědčených postupů, a to zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek a boje proti podvodům a korupci;

Potřebná opatření

275.  dochází k závěru, že Komise by měla:

   a) shromáždit průkazné údaje o dopadech intervencí EFRR, ESF a FS za období 2007–2013 na plnění cílů strategie Evropa 2020;
   b) zajistit, aby nové priority Unie měly co nejtěsnější vazbu na politiku soudržnosti;
   c) pokračovat v započatém procesu zjednodušování včetně podpory zjednodušeného vykazování nákladů;
   d) nadále podporovat synergie v rámci politiky soudržnosti i mezi ní a dalšími intervencemi z unijního rozpočtu;

276.  schvaluje výhrady Komise v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti a žádá, aby byl formou zprávy Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Parlamentem informován o dalším vývoji dotčených programů;

277.  naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále důsledně řešila slabiny „primárních kontrol“, které probíhají v členských státech, neboť právě na této úrovni vznikají některé nejvážnější chyby;

278.  vyzývá Komisi, aby ve zprávě o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014 informovala o šíření zjednodušeného vykazování nákladů v jednotlivých členských státech;

279.  s Účetním dvorem je zajedno v tom, že věrohodnost finančních oprav vykazovaných certifikačními orgány by Komise měla posuzovat ve všech členských státech a že toto posouzení by mělo mít vliv na Komisí prováděný výpočet „zbytkové míry chyb“; vyzývá Komisi, aby podala zprávu o výsledcích opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Parlamentem;

280.  sdílí názor Účetního dvora, že Komise by měla ještě více posílit systém kontroly auditních orgánů a podat zprávu o výsledcích opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Parlamentem;

281.  vyzývá GŘ REGIO a GŘ EMPL, aby ve svých výročních zprávách o činnosti uveřejňovala, čím přispěla k přípravě doporučení Komise pro jednotlivé země a jak podporují členské státy při jejich provádění, neboť tato doporučení by měla ukazovat, jak GŘ členským státům usnadňují plnění cílů strategie EU 2020;

Přírodní zdroje

Obecné otázky

282.  konstatuje, že výdajová oblast týkající se přírodních zdrojů zahrnuje velmi různé typy činností v rámci společné zemědělské politiky (SZP), jejichž cílem je zvýšit produktivitu v zemědělském odvětví a zajistit tak odpovídající životní úroveň zemědělců, stabilizovat trhy, zajistit plynulé zásobování a zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny; je si vědom toho, že tuto funkci plní dva fondy: Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) přerozděluje přímou podporu / platby z prostředků Unie a poskytuje tržní opatření a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) spolufinancuje programy rozvoje venkova na základě projektů;

283.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby na přímou či nepřímou podporu býčích zápasů nebyly poskytovány žádné finanční prostředky Evropské unie; domnívá se, že na financování činnosti, která zahrnuje týrání zvířat, by se neměly používat žádné prostředky určené na SZP či jakékoli jiné prostředky vyčleněné v rámci rozpočtu Unie;

284.  konstatuje, že ostatní oblasti zahrnují činnosti prováděné v rámci společné rybářské politiky (EFF; Evropský rybářský fond) a činnosti v oblasti péče o životní prostředí (ochrana životního prostředí, jeho zlepšování, racionální využívání přírodních zdrojů), prováděné hlavně v rámci programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE);

285.  s politováním konstatuje, že z celkového počtu 21 doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, jich bylo plně provedeno pouze pět, přičemž čtyři doporučení jsou prováděna z větší části a dvanáct jen v některých ohledech;

Otázky řízení

286.  konstatuje, že prostředky SZP jsou poskytovány v rámci sdíleného řízení (spolufinancování za účasti členských států; rovněž přímé platby jsou přerozdělovány prostřednictvím platebních agentur a je vymezena odpovědnost za způsobilost a vyplácení prostředků příjemcům), že také Evropský rybářský fond je spravován formou sdíleného řízení a že program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) je řízen Komisí centrálně;

287.  zdůrazňuje, že problém účelného přidělování prostředků spočívá také v omezené spolehlivosti a ve stavu databáze systému evidence půdy (LPIS), která není vždy aktuální; s uspokojením konstatuje, že členské státy, které byly předmětem auditu, přikročily k řešení nedostatků systému LPIS, vyjadřuje však politování nad tím, že v některých členských státech některé významné nedostatky přetrvávají; žádá Komisi, aby v případě, že vnitrostátní systémy vykazují významné a přetrvávající nedostatky, užívala účinnějších nástrojů, které má v rámci nových právních předpisů v oblasti SZP(92) k dispozici;

288.  poukazuje na to, že jedním ze zjištěných nedostatků je také to, že členské státy nemají dostatečně zpracovány akční plány rozvoje venkova;

289.  doporučuje Komisi, aby poskytla členským státům vedení při řešení těchto problémů a aby přispěla k tomu, že v této věci učiní uspokojivá rozhodnutí;

290.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr provedl následný audit, jehož cílem bylo posoudit, zda nedostatky systému LPIS, které byly v členských státech zjištěny v období od roku 2007 do roku 2013, byly napraveny;

291.  s uspokojením konstatuje, že členské státy, které byly předmětem auditu, přikročily k řešení nedostatků systému LPIS; vyjadřuje však politování nad tím, že v Řecku, ve Španělsku a v Itálii některé významné nedostatky stále přetrvávají; žádá Komisi, aby v případě, že vnitrostátní systémy vykazují významné a přetrvávající nedostatky, užívala účinnějších nástrojů, které má v rámci nových právních předpisů v oblasti SZP k dispozici;

292.  se znepokojením konstatuje, že v rámci „postupu posíleného ujištění“(93) může docházet k podhodnocování míry chyb vykazovaných v daném rozpočtovém roce certifikačním orgánem; zdůrazňuje, že celkově zjistil Účetní dvůr u šesti členských států, které se rozhodly pro dobrovolné uplatňování tohoto postupu, že nedostatky spojené s jeho prováděním většinou způsobují, že vykazovaná míra chyb je nespolehlivá, a že Komise musí hlášené míry chyb korigovat směrem nahoru;

293.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že řecký certifikační orgán výrazně podhodnotil míru chyb vykázanou v rozpočtovém roce 2014 v rámci „postupu posíleného ujištění“, a zdůrazňuje, že celkově zjistil Účetní dvůr u šesti členských států, které se rozhodly pro dobrovolné uplatňování tohoto postupu (Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Itálie, Lucembursko, Spojené království), že nedostatky spojené s jeho prováděním většinou způsobují, že vykazovaná míra chyb je nespolehlivá;

294.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr odhalil nedostatky v systémech kontroly transakcí vztahujících se k oblasti rozvoje venkova u pěti platebních agentur, které v roce 2014 navštívil – v Irsku, Itálii (Kampánii), Portugalsku, Rumunsku a ve Švédsku –, zejména při kontrolách týkajících se environmentálních podmínek způsobilosti, maximální velikosti společností a postupů zadávání veřejných zakázek;

295.  vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti rozvoje venkova se akční plány přezkoumávané Účetním dvorem většinou typů chyb a systémových nedostatků nezabývaly;

296.  vítá skutečnost, že podle zjištění Evropského účetního dvora řídila Komise v roce 2014 postup finančního schvalování uspokojivým způsobem;

297.  je znepokojen tím, že postupy pro schvalování shody byly v roce 2014 stále příliš zdlouhavé; poukazuje na to, že 15% snížení počtu nevyřízených případů oproti roku 2013 není dostatečné, neboť v důsledku velkých prodlev zůstalo na konci roku 2014 nevyřízeno 180 dokumentů;

298.  zdůrazňuje, že audit Účetního dvora v oblasti řízení opatření týkajících se předávání znalostí a poradenství odhalil, že značný počet podobných služeb je financován z různých unijních fondů (např. z ESF a EZFRV), což s sebou nese riziko dvojího financování a potřebu zdvojování nákladných struktur řízení;

299.  vyjadřuje politování nad závěry Účetního dvora, podle nichž podpora venkovské infrastruktury v Unii umožnila dosáhnout jen omezené hodnoty v poměru k vynaloženým prostředkům; lituje rovněž toho, že potřeba financování rozvoje venkova z unijních prostředků nebyla vždy jasně odůvodněna, že koordinace s jinými fondy byla slabá a že výběrová řízení nevedla vždy k tomu, aby financování bylo nasměrováno k nákladově nejúčinnějším projektům; žádá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly potřebné a spolehlivé údaje o účinnosti a účelnosti financovaných opatření, tak aby bylo možné řídit vynakládání prostředků podle výsledků;

Legalita a správnost; otázky týkající se míry chyb

300.  je hluboce znepokojen tím, že Účetní dvůr provedl analýzu 183 transakcí v rámci EZZF včetně tržní a přímé podpory a 176 transakcí v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu, přičemž 177 z nich bylo zatíženo chybami (93 v oblasti zemědělství v souvislosti s tržní a přímou podporou, 84 v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu); konstatuje, že v oblasti tržní a přímé podpory z prostředků EZZF je na základě 88 vyčíslených chyb odhadovaná míra chyb 2,9 %, v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu je pak na základě 41 vyčíslených chyb odhadovaná míra chyb 6,2 %, což znamená, že nejpravděpodobnější míra chyb v celé oblasti „přírodních zdrojů“ je 3,6 %; s uspokojením konstatuje, že se situace zlepšila, protože bez podmíněnosti by nejpravděpodobnější míra chyb v celé oblasti „přírodních zdrojů“ činila 3 %.

301.  považuje za nepřijatelné, že u 26 případů vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci tržní a přímé podpory z prostředků EZZF měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit předtím, než dané výdaje vykázaly Komisi; konstatuje, že pokud by byly na základě všech těchto informací chyby opraveny, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto podkapitolu o 0,6 procentního bodu nižší; podotýká rovněž, že Účetní dvůr zjistil, že u 34 případů udělaly chybu, kterou Účetní dvůr zjistil, vnitrostátní orgány; a že tyto chyby zvýšily odhadovanou míru chyb o 0,7 procentního bodu; že u 15 případů vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit předtím, než dané výdaje vykázaly Komisi; a že pokud by byly na základě všech těchto informací chyby opraveny, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto podkapitolu o 3,3 procentního bodu nižší; podotýká rovněž, že Účetní dvůr zjistil, že ve třech případech udělaly chybu, kterou Účetní dvůr zjistil, vnitrostátní orgány; že tyto chyby zvýšily odhadovanou míru chyb o 0,6 procentního bodu; domnívá se, že tato situace, která se už několik let nemění, je dokladem nedbalosti;

302.  vyjadřuje politování nad tím, že příčiny chyb jsou stále tytéž:

   a) v oblasti tržní a přímé podpory z prostředků EZZF (v zemědělství): nepřesné či nezpůsobilé žádosti příjemců (nadhodnocení výměry zemědělské půdy uváděné v prohlášení, nezpůsobilé pozemky půdy), nezpůsobilí příjemci, činnosti, projekty nebo výdaje, porušení podmíněnosti a administrativní chyby;
   b) v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu (výdaje na rozvoj venkova): nepřesné či nezpůsobilé žádosti příjemců (nadhodnocení výměry zemědělské půdy uváděné v prohlášení, nezpůsobilé pozemky půdy), nezpůsobilí příjemci, činnosti, projekty nebo výdaje, porušení podmíněnosti, nedodržení agroenvironmentálních závazků a nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek;

Příspěvek podle typu chyby

Zemědělství

Rozvoj venkova

Nadhodnocený počet způsobilých hektarů

28%

6%

Nezpůsobilý příjemce, činnost, projekt nebo výdaj

6%

16%

Porušení podmíněnosti,

15%

1%

Administrativní chyby

15%

 

Nedodržení agroenvironmentálních závazků

 

10%

Nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek

 

3%

Celkem

63%

37%

303.  je zvláště znepokojen případy podezření na záměrné obcházení kritérií způsobilosti; poznamenává, že tyto případy byly předány Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a žádá tento úřad, aby o výsledcích svého vyšetřování informoval ve zprávě Komise o návazných opatřeních;

Problémy se spolehlivostí údajů

304.  zdůrazňuje, že je zásadně důležité, aby systém evidence půdy (LPIS) byl spolehlivý a aktuální, což by mělo omezit množství chyb;

305.  poukazuje na to, že GŘ AGRI upravuje míru chyb, kterou členské státy hlásí pro jednotlivé platební agentury, avšak způsobem ne vždy spolehlivým, hlavně na základě auditů Komise a Účetního dvora, které byly provedeny v posledních třech letech;

306.  zdůrazňuje, že zatímco v roce 2014 certifikační orgány kladně posoudily všechny kontrolní statistiky integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) EZZF, které byly vykázány členskými státy, Komise musela hlášené míry chyb u 17 z 69 platebních agentur opravit a zvýšit, přičemž zbytková míra chyb přesahovala 2 % a v pěti případech 5 %(94), konkrétně ve Španělsku (regiony Andalusie, Kantábrie, Extremadura a La Rioja) a v Maďarsku; poukazuje na to, že celkově se hlášená míra chyb u přímých plateb v oblasti SZP v důsledku úprav, které provedlo GŘ AGRI, zvýšila z 0,55 % na 2,54 %;

307.  zdůrazňuje, že zatímco v roce 2014 certifikační orgány kladně posoudily 88 % kontrolních statistik EZFRV, které byly vykázány členskými státy, Komise musela hlášené míry chyb u 43 z 72 platebních agentur opravit a zvýšit, přičemž upravená míra chyb přesahovala 2 % (z toho ve 14 případech přesahovala 5 %), v Bulharsku, v Dánsku, ve Španělsku (Andalusie a Valencie), ve Francii (ODARC a ASP), ve Spojeném království (Anglie), v Řecku, v Irsku, v Litvě, v Lotyšsku, v Nizozemsku, v Portugalsku a v Rumunsku; poukazuje na to, že celkově se hlášená míra chyb u plateb v oblasti rozvoje venkova v důsledku úprav, které provedlo GŘ AGRI, zvýšila z 1,52 % na 5,09 %;

308.  zdůrazňuje, že hrozí riziko, že Komise stanoví příliš nízkou upravenou míru chyb na úrovni jednotlivých platebních agentur, protože provedené úpravy se provádějí pouze tehdy, když jsou k dispozici výsledky auditu Komise nebo Účetního dvora;

309.  konstatuje nicméně, že Účetní dvůr považuje metodiku Komise za vhodný přístup, který může poskytnout dostatečný základ pro vyjádření výhrad na úrovni jednotlivých platebních agentur;

310.  poukazuje na to, že struktura provádění politik je v oblasti rozvoje venkova velmi fragmentovaná(95), což omezuje rozsah Komisí prováděných kontrol souladu u výdajů z EZFRV;

311.  konstatuje, že jelikož průměrné finanční opravy, které byly v posledních třech letech v oblasti EZZF provedeny, představují 1,2 % dotčených výdajů, v oblasti EZFRV pak 1 %, Komise uplatnila finanční opravy zahrnující v případě EZZF o něco méně než polovinu upravené míry chyb (2,6 % v roce 2014) a v případě EZFRV jednu pětinu upravené míry chyb (5,1 % v roce 2014); konstatuje, že za poslední tři roky činil objem zpětně získaných příspěvků 0,3 % výdajů v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a 0,9 % v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV);

312.  zdůrazňuje, že na základě údajů, které byly Komisi předány a které se týkají finančních oprav a zpětně získaných plateb na jedné jedné (1,9 % výdajů) a souhrnné upravené míry chyb na straně druhé (5,1 %), vyplývá z číselných údajů, že u EZFRV v roce 2014 není schopnost zajišťovat nápravu dostatečná k tomu, aby se do konce programového období podařilo snížit rizikové výdaje pod hranici významnosti(96);

313.  konstatuje, že prohlášení generálního ředitele GŘ AGRI o věrohodnosti obsahuje tři výhrady týkající se výdajů vykázaných za rok 2014 v rámci sdíleného řízení za účasti členských států a jednu výhradu týkající se nepřímého řízení v celkové výši 1 446,9 milionu EUR (1 451,9 milionu EUR v roce 2013); poznamenává, že nejvyšší rizikovou částku představuje v roce 2014 ABB03 (Přímé platby); vítá tuto intenzivní práci generálního ředitelství s údaji členských států v oblasti dohledu a napravování chyb, jak to ukládá článek 66 finančního nařízení; poukazuje na to, že nedostatky odhalené ve vnitrostátních systémech a jejich opravy tvoří důležitou část údajů, které slouží jako podklad pro prohlášení o věrohodnosti; vyzývá Komisi k dalšímu zlepšování kvality údajů sloužících jako podklad pro prohlášení o věrohodnosti;

Přístup založený na výkonnosti a výsledcích

314.  konstatuje, že bylo zřejmé poměrně výrazné, ale spíše formální zaměření na výkonnostní kritéria (podle Účetního dvora dokonce u 93 % prověřovaných projektů), avšak měření toho, nakolik se podařilo dosáhnout stanovených cílů, se nejevilo jako příliš důsledné;

315.  konstatuje, že podle výroční zprávy o činnosti generálního ředitele GŘ AGRI byl zemědělský příjmový faktor v roce 2014 stabilní (klíčový ukazatel výkonnosti 1); zdůrazňuje, že podle Komise(97) má na příjem v zemědělství na pracovníka pozitivní vliv úbytek zemědělské pracovní síly; žádá Komisi, aby o této otázce podala ve své výroční zprávě o činnosti systematické informace;

316.  je překvapen tím, že podle výroční zprávy o činnosti generálního ředitele GŘ AGRI byla míra zaměstnanosti ve venkovských oblastech (klíčový ukazatel výkonnosti 4) v roce 2014 stabilní, přestože počet zemědělců v Unii trvale klesá;

317.  považuje za neudržitelný stav, kdy podle výroční zprávy o činnosti GŘ AGRI(98) tvoří 44,7 % všech zemědělských podniků v Unii podniky částečně soběstačné, tj. podniky, které mají příjem nižší než 4 000 EUR ročně; konstatuje rovněž, že podle zprávy o rozdělení přímé podpory zemědělským producentům v rozpočtovém roce 2014, kterou Komise přijala dne 15. prosince 2015:

   a) v průměru 80 % příjemců přímé podpory SZP dostává zhruba 20 % plateb a
   b) 79 % příjemců přímé podpory SZP dostává ročně 5 000 EUR nebo méně;

318.  žádá GŘ AGRI, aby ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2015 podalo vyvážený přehled o stavu unijního zemědělství a jeho širším rámci, který bude vycházet z dostatečně širokého souboru hospodářských a environmentálních ukazatelů a který oběma spolutvůrcům právních předpisů umožní lepší posouzení výkonnosti SZP a informovanou reflexi o její budoucí orientaci;

319.  žádá GŘ AGRI, aby ve své výroční zprávě informovalo o vývoji rozdělování podpory příjmu zemědělců s důrazem na účinky nových forem podpory, které byly zavedeny v rámci reformy SZP z roku 2013, jako je například redistributivní platba;

320.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr se v rámci pilotního prověřování výkonnosti zaměřil na 71 projektů rozvoje venkova, které zahrnovaly investice do hmotného majetku;

321.  vítá výsledky, kterých bylo podle předběžných údajů (z konce roku 2014) týkajících se podporovaných mikropodniků (73 300) a mladých zemědělců (164 000) a podpory inovací pro zavádění nových výrobků či technologií ve 136 000 zemědělských podnicích dosaženo v rámci provádění politiky rozvoje venkova v období 2007–2013;

322.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr prokázal nedostatky v zacílení opatření a výběru projektů a že chyběly průkazné údaje o přiměřenosti nákladů;

323.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr odhalil nedostatky v systémech kontroly transakcí vztahujících se k oblasti rozvoje venkova u pěti platebních agentur, které v roce 2014 navštívil – v Irsku, v Itálii (v Kampánii), v Portugalsku, v Rumunsku a ve Švédsku –, zejména při kontrolách týkajících se environmentálních podmínek způsobilosti, maximální velikosti společností a postupů zadávání veřejných zakázek;

Nástroje finančního inženýrství

324.  konstatuje, že využívání nástrojů finančního inženýrství je v této oblasti zcela zanedbatelné a spíše výjimečné;

325.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr odhalil v oblasti rozvoje venkova u financovaných zařízení hrubé nedostatky, pokud jde o zajištění pákového efektu a opětovné využití prostředků (revolving), a dospěl k závěru, že nástroje finančního inženýrství byly v období 2007–2013 neúspěšné(99) ; žádá, aby Komise prováděla měření, která budou příjemcům sloužit jako dostatečná pobídka k vytváření významné přidané hodnoty;

326.  bere na vědomí, že Komise zahájila postup schvalování souladu, aby získala podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu v České republice, a že zdůraznila, že nebudou-li přijata nezbytná opatření, která střetům zájmů zamezí, mohlo by to vést až k tomu, že český příslušný orgán odebere platební agentuře akreditaci, a/nebo k tomu, že Komise uplatní finanční opravu; žádá Komisi, aby postupovala rychle a aby o této věci do června 2016 informovala Parlament; žádá úřad OLAF, aby o svém rozhodnutí zahájit nebo nezahájit v této věci vyšetřování neprodleně informoval Parlament;

327.  konstatuje, že po skončení období způsobilosti nástrojů finančního inženýrství mohou být prostředky, které se jako výnos z investic navracejí zpět do fondů, využívány členskými státy a stát se v souladu s platným právním rámcem vnitrostátními prostředky; vyjadřuje politování nad tím, že tímto způsobem mohou být prostředky, které byly původně vázány na určité finanční nástroje, posléze převedeny do jiných odvětví a konkrétních podniků; vyzývá Komisi, aby vytvářela větší pobídky, které budou členské státy motivovat k vynakládání těchto prostředků v témže odvětví;

Osvědčené postupy

328.  bere na vědomí podrobnou analýzu Účetního dvora, který si v ní klade otázku, zda byla unijní podpora zaměřena na jasně definované cíle a odrážela zjištěné strukturální a územní potřeby a strukturální nevýhody; a že rovněž prověřoval, zda součástí zacílení a výběru je i kritérium výkonnosti; domnívá se, že společný rámec monitorování a hodnocení (CMEF), který vytvořilo GŘ AGRI, obsahuje v souvislosti přístupem zaměřeným na výkonnost soubor konkrétních ukazatelů, které Komisi umožní měřit a vykazovat dosažený pokrok;

Potřebná opatření

329.  dochází k závěru, že Komise by měla:

   a) přijmout vhodná opatření k posílení akčních plánů v členských státech, díky nimž bude možné určit nejčastější příčiny chyb; a revidovat audity shody prováděné v rámci strategie pro rozvoj venkova;
   b) provést analýzu dopadů reformy SZP z hlediska výkonnosti odvětví a jeho priorit v souvislosti s unijní rozpočtovou podporou;
   c) usnadnit synergie v oblasti přírodních zdrojů a zamezit tak současné různorodosti podpůrných opatření;
   d) předložit Parlamentu podrobnou zprávu týkající se stanovení stropů pro přímé platby ze SZP v jednotlivých členských státech;

330.  žádá, aby:

   a) Komise zvážila možnost, aby GŘ AGRI uvádělo ve své výroční zprávě o činnosti informace o vývoji rozdělování podpory příjmu zemědělců;
   b) členské státy ve větší míře usilovaly o to, aby do svých databází LPIS ukládaly spolehlivé a aktuální údaje a zamezily tak platbám za nezpůsobilou půdu;
   c) Komise vypracovala návrhy na stanovení sankcí za poskytování vědomě či nevědomě nesprávných údajů ze strany platebních agentur včetně těchto tří rozměrů: kontrolní statistiky, prohlášení platebních agentur a činnost certifikačních orgánů;
   d) Komise by měla přijmout vhodná opatření, která stanoví, že akční plány členských států v oblasti rozvoje venkova musejí zahrnovat nápravná opatření s cílem odstranit nejčastější příčiny vzniku chyb;
   e) Komise revidovala strategii svých auditů shody, které provádí v rámci rozvoje venkova, tak aby bylo možné stanovit, zda se systémové nedostatky zjištěné v jednom určitém regionu v případě členských států, které mají regionální programy, vyskytují i v jiných regionech, zvláště pokud jde o investiční opatření;
   f) Komise zajistila, že nový postup zaručování legality a správnosti uskutečněných operací, který bude počínaje rozpočtovým rokem 2015 povinný, bude certifikačními orgány správně uplatňován a bude přinášet spolehlivé informace o míře chyb;
   g) členské státy posuzovaly nutnost podpory činností v oblasti předávání znalostí a poradenství, které jsou na trhu dostupné okamžitě a za přiměřenou cenu, a je-li tato nutnost opodstatněná, aby členské státy zajistily, že náklady podporovaných činností nebudou převyšovat náklady obdobných činností nabízených na trhu;
   h) Komise zajistila vzájemnou doplňkovost unijních fondů s cílem zmírnit riziko dvojího financování a zdvojování administrativní práce spojené s opatřeními v oblasti předávání znalostí a poradenství;
   i) Komise podpořila členské státy v tom, aby vytvořily jediný finanční nástroj, který může poskytovat jak úvěry, tak záruky, čímž se zvýší jeho činnost a celková efektivita;
   j) Komise stanovila příslušné standardy a cíle pro zajištění pákového efektu a opětovného využití prostředků (revolving) s cílem zvýšit účinnost finančních nástrojů v programovém období 2014–2020;
   k) Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví a potraviny co nejvíce omezila přenosy prostředků na závazcích, jejichž výše v roce 2014 činila 0,9 milionu (50 %); poukazuje na to, že v roce 2013 vydal Účetní dvůr podobné připomínky a že informace o nápravných opatřeních jsou dosud nedostupné;

Globální Evropa

Obecné otázky

331.  konstatuje, že do této oblasti patří výdaje spojené s činnostmi v rámci zahraniční politiky, podpora kandidátských a možných kandidátských zemí a také rozvojová pomoc a humanitární pomoc poskytovaná rozvojovým a sousedním zemím, které nespadají mezi činnosti Evropského rozvojového fondu;

332.  konstatuje, že okruh 4 nazvaný „Globální Evropa“ pracuje s celkovou částkou 7,4 miliardy EUR, přičemž vynakládání prostředků závisí na nástrojích spolupráce a metodách realizace;

333.  konstatuje, že pro agendu sousedství a rozšiřování EU jsou v současnosti nepochybně důležité tři oblasti: partnerství, rozšíření a synergie s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ);

334.  vítá skutečnost, že z celkového počtu osmi doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, byla čtyři doporučení provedena v plném rozsahu, dvě se provádějí z větší části a dvě alespoň v některých ohledech;

Otázky řízení

335.  konstatuje, že tato oblast podléhá přímému řízení, tj. že výdaje řídí Komise a její GŘ; zajišťováno je z bruselského ústředí nebo prostřednictvím delegací Unie v jednotlivých zemích nebo ve spolupráci s mezinárodními organizacemi;

336.  s překvapením konstatuje, že delegace disponující částkou, která je měřeno klíčovými ukazateli výkonnosti 5 – „včasné provádění“ a 6 – „plnění cíle“ nejvíce riziková, nepatří mezi delegace, které jsou uváděny jako nejméně výkonné; domnívá se, že to vrhá určité pochyby na kvalitu a serióznost údajů vykazovaných některými delegacemi;

337.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že podle zprávy o řízení vnější pomoci týkající se 2 projektů řízených delegacemi EU:

   805 projektů v hodnotě 13,7 miliardy EUR (45,53 % celkové částky) je v prodlení,
   610 projektů v hodnotě 9,9 miliardy EUR (32,96 %) nedosáhne původně stanovených cílů,
   500 projektů v hodnotě 8,6 miliardy EUR (29 %) je v prodlení a nedosáhne původně stanovených cílů,
   915 projektů v hodnotě 15 miliard EUR (50 %) je buď v prodlení, nebo nedosáhne původně stanovených cílů,
   opatření rozpočtové podpory představují téměř jednu pětinu projektů s největšími problémy;

338.  vítá skutečnost, že Komise zavedla systém pro monitorování probíhajících projektů a že zprávy o řízení vnější pomoci na konci roku poskytují zběžné posouzení projektů, které čelí prodlevám při provádění, nebo v souvislosti se kterými hrozí, že nesplní jeden nebo více původně stanovených cílů;

339.  vyzývá Komisi, aby nadále monitorovala tyto projekty a aby přijala odpovídající opatření s cílem umožnit, aby byly cíle projektů splněny ve stanoveném časovém rámci; žádá Komisi, aby podala aktuální zprávu o stavu těchto projektů, a vyzývá ji, aby do této zprávy zahrnula i programy sousedské podpory;

340.  335. vyjadřuje politování nad tím, že projekty, jejichž provádění je problematické, bývají méně často předmětem inspekcí pracovníků delegací než projekty, které jsou bezproblémové;

341.  konstatuje, že na základě údajů uvedených ve zprávě o řízení vnější pomoci za rok 2014 bylo navštíveno 77 % projektů, kterým bylo podle klíčového ukazatele výkonnosti 5 (KUV 5) uděleno výstražné znamení, zatímco 23 % navštíveno nebylo, že pokud je o projekty, kterým bylo podle KUV 5 uděleno varování, bylo navštíveno 74 % projektů a 26 % navštíveno nebylo a že bylo navštíveno 71 % projektů, které byly podle KUV 5 označeny za bezproblémové, a 29 % nebylo;

342.  336. připomíná, že Parlament žádal Komisi, aby jej informovala o opatřeních, která přijala za účelem zlepšení výkonnosti delegací Unie v oblasti finančního plánování a přidělování prostředků, finanční správy a auditu, a spolu se zprávami o řízení vnější pomoci sdělovala Parlamentu i závěry, které z nich vyvodila;

343.  konstatuje, že akční plány pro 22 delegací, které splnily kritéria stanovená KUV v roce 2014 na méně než 60 %, byly oficiálně předány Evropskému parlamentu dne 5. listopadu 2015; dále konstatuje, že závěry vypracované GŘ DEVCO na základě zprávy o řízení vnější pomoci, byly uvedeny ve výroční zprávě o činnosti GŘ DEVCO za rok 2014;

344.  trvá na tom, že Komise by v žádném případě neměla využívat řízení o sporných otázkách, které stanoví článek 163 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie, za účelem toho, aby odložila či zamezila přijetí zvláštní zprávy Účetního dvora;

345.  důrazně opakuje, že proces budování věrohodnosti vyžaduje opatření, která posílí odpovědnost delegací Unie prostřednictvím zpráv o řízení vnější pomoci, které připravují a podepisují vedoucí delegací Unie;

346.  má za to, že zprávy o řízení vnější pomoci, vydávané vedoucími delegací Unie, jsou užitečným nástrojem vnitřního řízení, který Komisi umožňuje včas rozpoznat problematické projekty a řešit tyto problémy ještě v průběhu provádění projektu; vyjadřuje politování nad tím, že zprávy o řízení vnější pomoci, které vydávají vedoucí delegací Unie, nejsou přikládány k výročním zprávám o činnosti GŘ DEVCO a NEAR, jak to stanoví čl. 67 odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že jsou soustavně považovány za důvěrné, třebaže v souladu s čl. 67 odst. 3 finančního nařízení „[se] zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu“;

347.  vyjadřuje politování nad tím, že celková výkonnost delegací Unie, pokud jde o provádění programů vnější pomoci, měřená klíčovým ukazatelem výkonnosti, který je použit ve zprávě o řízení vnější pomoci za rok 2014, se ve srovnání s rokem 2013 zhoršila; podotýká nicméně, že tyto zprávy představují hodnocení probíhajících projektů a že výkonnost je zde ovlivněna faktory, na které delegace EU nemají žádný vliv, včetně kvality státní správy v přijímajících zemích, bezpečnostní situace, politických krizí, úsilí provádějících partnerů atd.;

348.  uznává, že posuzování na základě zpráv o řízení vnější pomoci představuje pouze určitý dílčí pohled na situaci jednotlivých projektů na konci roku a že skutečný dopad zjištěných problémů je možné posoudit teprve ke konci projektu;

349.  zdůrazňuje, že Komise by měla využívat zprávy o řízení vnější pomoci jako pomůcku při řešení zjištěných nedostatků, aby probíhající projekty splnily původně stanovené cíle; očekává, že Komise zajistí, aby časové plány projektů vnější pomoci byly reálně splnitelné a aby se tak snížil počet projektů, které jsou v prodlení; očekává, že Komise bude Evropskému parlamentu podávat zprávy o nápravných opatření, na jejich základě pak bude možné zjednat nápravu v situacích, kdy se delegace při provádění potýkají s vážnými problémy;

350.  konstatuje, že pouze u velmi omezené části probíhajících projektů dospělo posouzení k závěru, že jsou to projekty s vážnými problémy, které opravňují k udělení výstražného znamení; vítá předpokládaná nápravná opatření, která by mohla mít pozitivní přínos ještě před skončením tohoto prováděcího období;

351.  zastává názor, že vedoucím delegací Unie by měly při jejich přijímání a ve zkušebním době být připomínány povinnosti, které mají v oblasti řízení, jejich odpovědnost za zabezpečení řízení portfolia činností, jejichž vykonáváním je jejich delegace pověřena (klíčové řídicí procesy, řízení kontroly, adekvátní porozumění danému klíčovému ukazateli výkonnosti a jeho posuzování), předkládání kvalitativních a vyčerpávajících výkazů v souvislosti s přípravou výroční zprávy, a měli by být upozorněni na to, že se nemohou soustředit pouze na politickou část svých povinností;

352.  je znepokojen způsobem, jakým EU řídí svou vnější pomoc třetím zemím poukazuje na to, že každé druhé euro je vydáváno se zpožděním (což se v době vydání poslední zprávy týkalo 805 projektů), každé třetí euro bylo vynaloženo, aniž by přispělo k plnění plánovaného cíle (610 projektů), a pro každé čtvrté euro platí obojí (500 projektů); je znepokojen tím, že v případě rozpočtové podpory je v prodlení téměř jedna pětina (18,5 %) opatření a nejsou plněny jejich cíle, přičemž téměř jedna polovina projektů podporovaných z prostředků Evropského rozvojového fondu (ERF) má s prováděním tytéž potíže; je proto znepokojen tím, že projekty, které mají problémy, jsou mnohem méně často předmětem inspekcí než projekty, které jsou bezproblémové; žádá Komisi, aby podala aktuální zprávu o stavu těchto projektů, a vyzývá ji, aby do této zprávy zahrnula i programy podpory v rámci politiky sousedství;

353.  uznává, že skutečný dopad zjištěných problémů je možné posoudit teprve v době skončení projektu; domnívá se, že finanční dopad problémů a zpoždění vzniklých během provádění projektů by měl být pečlivě měřen a že může představovat pouze velmi omezenou část výdajů na projekt;

354.  je přesvědčen, že vedoucí delegací Unie by měli mít jasné pokyny v podobě obecných směrnic týkajících se definice výhrady a jejích složek;

355.  je přesvědčen, že důležitým úkolem delegace je určovat a konsolidovat trendy na základě řízení informací a klíčového ukazatele výkonnosti a na základě toho posuzovat programový cyklus s ohledem na zajištění přínosu celkové nebo odvětvové užitkovosti unijní rozvojové pomoci;

356.  vítá skutečnost, že Komise posílila monitorování projektů financovaných z prostředků Unie v táborech v Tindúfu, kde během roku 2015 proběhlo 24 monitorovacích misí a kde humanitární pracovníci strávili v táborech až dva týdny měsíčně; vítá veškeré úsilí Evropské komise o zajištění toho, aby unijní finanční prostředky byly v táborech využívány co nejúčelněji, a zjišťuje, že v případě Tindúfu nepodléhá dovážená humanitární pomoc žádným clům;

Legalita a správnost; otázky týkající se míry chyb

357.  poznamenává, že Účetní dvůr provedl analýzu 172 transakcí, z nichž 43 bylo zatíženo chybou; konstatuje, že na základě 28 vyčíslených chyb je odhadovaná míra chyb 2,7 %;

358.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr stanovil zvláštní míru chyb týkající se výdajů přímo řízených Komisí (z nichž jsou vyloučeny transakce za účasti více dárců a transakce v rámci rozpočtové podpory), a vyjadřuje politování nad tím, že míra chyb byla u těchto zvláštních transakcí vyčíslena na 3,7 %; považuje za skličující, že v sedmi případech vyčíslitelných chyb měla Komise dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešla nebo je odhalila a opravila ještě před přijetím výkazu výdajů; podotýká, že pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 0,2 procentního bodu nižší;

359.  konstatuje, že mezi hlavní chyby patří nezpůsobilé výdaje vykázané příjemci financování (ať už z důvodu nesplnění lhůty, daní, nedodržení pravidla původu nebo nedostatečné dokumentace) a nedostatečné zúčtování a schválení plateb ze strany Komise;

Příspěvek podle typu chyby

Globální Evropa

Nezpůsobilé výdaje

57%

Neposkytnuté služby / práce / dodávky

24%

Chybějící doklady odůvodňující výdaje

8%

Nedodržení pravidel zadávání veřejných zakázek

6%

Nesprávný výpočet vykázaných výdajů

4%

Celkem

100%

360.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr stanovil zvláštní míru chyb týkající se výdajů přímo řízených Komisí, z nichž jsou vyloučeny transakce za účasti více dárců a transakce v rámci rozpočtové podpory; vyjadřuje politování na tím, že míra chyb byla u těchto zvláštních transakcí vyčíslena na 3,7 %;

361.  poukazuje na to, že Účetním dvorem prověřované transakce v rámci rozpočtové podpory chyby týkající se legality a správnosti nevykazovaly; zastává nicméně názor, že Komise by měla zavést jednotné monitorování prostředků přidělovaných formou rozpočtové podpory, jehož součástí by měly být i systematické kontroly dodržování podmínek způsobilosti pro tento typ podpory;

362.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil v roce 2014 tutéž systémovou chybu, kterou odhalil už při finanční kontrole v roce 2013 a která spočívá v tom, že výdaje jsou přijímány na základě vlastních odhadů, a nikoli na základě vzniklých, uhrazených a schválených nákladů; s uspokojením nicméně konstatuje, že GŘ ELARG v květnu 2014 opravilo nesprávně provedená zúčtování za roky 2013 a 2014 a revidovalo rovněž pokyny obsažené v účetní příručce ELARG;

363.  připomíná, že generální ředitel EuropeAid ve svém prohlášení o věrohodnosti(100) uvedl, že zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti předmětných transakcí, zároveň však vydal globální výhradu k míře chyb přesahující 2 %, což svědčí o tom, že kontrolní postupy nedokázaly předejít významné míře chyb ani ji odhalit a napravit;

364.  považuje za velmi důležité, aby byla možnost pozastavit předvstupní financování nejen v případech, kdy bylo prokázáno zneužívání prostředků, ale i v případech, kdy země v předvstupní fázi jakýmkoli způsobem porušují práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie;

Problémy se spolehlivostí údajů

365.  konstatuje, že vzhledem k charakteru výdajů a území, kam jsou tyto prostředky přidělovány, se řízení údajů v této oblasti znatelně liší od kterékoli jiné oblasti unijního rozpočtu;

Přístup založený na výkonnosti a výsledcích

366.  konstatuje, že vzhledem k charakteru podpory přispívají k zaměření na výkonnost podstatnou měrou i lépe fungující řízení rizik a posílené systémy kontroly;

Nástroje finančního inženýrství

367.  poznamenává, že v této oblasti nepředstavují nástroje finančního inženýrství žádné klíčové téma; pokud je zde nějaký prostor pro tento druh podpory, bývá využíván spíše formou opatření Evropského rozvojového fondu;

Potřebná opatření

368.  dochází k závěru, že by Komise měla:

   a) postupovat podle doporučení Účetního dvora a vytvořit a provádět postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit, aby refinancování plateb vycházelo ze skutečných výdajů, a v případě grantových dohod zpřísnit předběžné kontroly, počítající mj. s plánováním s ohledem na rizika a s následným systematickým navštěvováním;
   b) zohledňovat současný soubor priorit, které se velmi prudce mění, aby byla schopna zajistit, aby poskytovaná finanční podpora plnila svůj účel, a to nejen s ohledem na územní aspekty (Ukrajina, Turecko, západní Balkán, země Východního partnerství ad.), ale současně i s ohledem na aspekty tematické;

369.  žádá, aby Komise vytvořila a zavedla postupy vnitřní kontroly, které zajistí, aby zúčtování předběžného financování vycházelo ze skutečných výdajů nezahrnujících právní závazky;

370.  plně podporuje pokyn, který vydala Komise ve své souhrnné zprávě(101), v níž vyzývá GŘ DEVCO, aby „hledalo způsoby, jak zvýšit rozsah, v němž zohlední výsledky svých kontrol, s cílem poskytnout diferencovanější údaje o věrohodnosti podle rizika a následně zaměřit větší část svých kontrolních zdrojů na oblasti, jichž se týkají konkrétní výhrady, s přihlédnutím k relativní nákladové efektivitě jednotlivých kontrol“;

371.  žádá Komisi, aby:

   a) Parlamentu každoročně předkládala celkové posouzení zprávy o řízení vnější pomoci; a
   b) ve výročních zprávách o činnosti GŘ DEVCO a GŘ NEAR uváděla opatření, která přijala za účelem nápravy v situacích, kdy mají delegace problémy s čerpáním prostředků, aby omezila prodlení, k nimž dochází při poskytování rozpočtové podpory, a zjednodušila programy;

Správa

372.  konstatuje, že tato velmi specifická oblast se týká výdajů orgánů a jiných institucí Unie a že Komise zde v mnoha případech hraje roli toho, kdo poskytuje služby ostatním;

373.  poukazuje na to, že zhruba 60 % celkové částky představují náklady na zaměstnance; ostatní položky tvoří budovy, vybavení, energie, komunikace, IT aj.;

374.  požaduje, aby všechny orgány, instituce a agentury Unie naplňovaly článek 16 služebního řádu úředníků EU každoročním zveřejňováním informací o vysokých úřednících, kteří odešli ze správních orgánů Unie, a také seznamu případů střetu zájmů; požaduje, aby v rámci výše zmíněné nezávislé struktury byla posuzována slučitelnost zaměstnání po ukončení služby pro Unii nebo situace, kdy osoby ve služebním poměru a bývalí poslanci Parlamentu odejdou z veřejného do soukromého sektoru (problém „otáčivých dveří“), a možnost střetu zájmů a aby byly stanoveny čekací lhůty, které by měly trvat přinejmenším po dobu vyplácení odchodného;

375.  poukazuje na to, že 5 bývalých úředníků bylo v roce 2014 zaměstnáno ve funkci zvláštních poradců, přičemž jeden z nich pobíral odměnu po dobu 43 týdnů, další dva po dobu 30 týdnů; žádá Komisi, aby poskytla další informace o tom, proč výše zmíněným bývalým úředníkům nebyly prodlouženy původní smlouvy a místo toho se jim počítala odměna podle počtu dní, zda byly tyto původní smlouvy zohledněny, a pokud ano, jakým způsobem, a zda byly souběžně vypláceny i důchody;

376.  poukazuje na to, že prodloužením délky pracovního týdne z 37,5 na 40 hodin v rámci úpravy služebního řádu vznikl ekvivalent zhruba 2 900 míst, což prakticky vyvažuje dohodnuté 5% snížení stavu zaměstnanců, k němuž by mělo v průběhu několika let v rámci reformy služebního řádu dojít; vyzývá Komisi, aby předložila transparentní zprávu s údaji o plánovaném omezování počtu pracovních míst v daném roce a započítala do nich prodloužení pracovní doby;

377.  zdůrazňuje, že pro každého člena Komise je postup udělování absolutoria důležitější než jiné schůze, protože odpovědný parlamentní výbor je toho názoru, že každý komisař je odpovědný Parlamentu;

378.  zdůrazňuje důležitou úlohu oznamovatelů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny orgány Unie zavedou pravidla na ochranu oznamovatelů; vyzývá Komisi, aby prosazovala právní předpisy o ochraně oznamovatelů v Unii;

379.  žádá, aby všechny ty orgány, instituce a agentury Unie, které tak dosud neučinily, přijaly urychleně vnitřní předpisy pro oznamování případů nesprávného jednání (whistleblowing) a uplatnily společný přístup ke svým povinnostem, přičemž se zaměří na ochranu oznamovatelů; žádá, aby v rámci směrnice o ochraně obchodních tajemství byla věnována zvláštní pozornost ochraně oznamovatelů; vyzývá Komisi, aby prosazovala právní předpisy o minimální úrovni ochrany oznamovatelů v Unii; vyzývá orgány, instituce a agentury, aby pozměnily služební řád s cílem zajistit, aby pouze formálně neukládal úředníkům povinnost oznamovat nesrovnalosti všeho druhu, ale také stanovil odpovídající ochranu „oznamovatelů“; vyzývá orgány, instituce a agentury, aby neprodleně uplatňovaly čl. 22 písm. c) služebního řádu;

380.  vyjadřuje znepokojení nad počtem sebevražd mezi zaměstnanci; zastává názor, že Komise by měla provést za tímto účelem důkladné posouzení dobrých životních podmínek zaměstnanců, aby se takové případy již neopakovaly;

381.  s politováním konstatuje, že z celkového počtu osmi doporučení, která vydal Účetní dvůr v letech 2011–2012, nebylo plně provedeno žádné, 5 doporučení se provádí z větší části a 3 jen v některých ohledech;

382.  konstatuje, že doba pracovní neschopnosti zůstává v Komisi na stále stejné úrovni; vítá zavedení skupiny pro psychosociální podporu, za jejíhož působení se počet dní nepřítomnosti na pracovišti snížil ze 2 200 v roce 2010 na 772 v roce 2014; je nicméně znepokojen skutečností, že v 868 případech bylo nutné intervenovat, třebaže spokojenost dosahuje 95 %;

383.  bere na vědomí, že více než 250 zaměstnanců, kteří nenašli uplatnění v nových kabinetech, získali opět práci jako interní nebo externí zaměstnanci na generálních ředitelstvích a že v nové Junckerově Komisi bylo přivítáno zhruba 550 zaměstnanců nových kabinetů;

384.  domnívá se, že 64 let stará výsada pracovníků Unie, která je zbavuje povinnosti zodpovídat se za svou trestnou činnost před soudy v členských státech, je již drahný čas přežitkem; žádá, aby tato výsada, která je zakotvena v protokolu ke Smlouvě, byla omezena jen na pracovníky Unie ve třetích zemích;

Legalita a správnost; otázky týkající se míry chyb

385.  poznamenává, že Účetní dvůr provedl analýzu 129 transakcí, z nichž 20 bylo zatíženo chybou; konstatuje, že na základě 12 vyčíslených chyb je odhadovaná míra chyb 0,5 %;

386.  konstatuje, že mezi hlavní chyby patří nezpůsobilé nebo nesprávně vypočítané zaměstnanecké příspěvky a související požitky, platby za služby, na které se nevztahuje stávající smlouva, a jiné výlohy bez řádného odůvodnění;

Příspěvek podle typu chyby

Správa

Nezpůsobilé nebo nesprávně vypočítané zaměstnanecké příspěvky a související požitky

70%

Platby za služby, na které se nevztahuje stávající smlouva

22%

Jiné výlohy bez řádného odůvodnění

8%

Celkem

100%

Kodex chování a střet zájmů

387.  poukazuje na to, že problémům, které se týkají bezúhonnosti, věnují veřejnost i sdělovací prostředky velkou pozornost, z čehož plyne, že dobře fungující kodexy chování vyžadují trvalou pozornost; zdůrazňuje, že kodex chování je účinným preventivním opatřením jedině tehdy, je-li náležitým způsobem uplatňován a jeho dodržování se kontrolu soustavně, nikoli pouze v případě přestupků; poukazuje na to, že k přezkumu kodexu chování by mělo dojít do konce roku 2017;

388.  podněcuje orgány, instituce a agentury Unie k tomu, aby u osob vykonávajících funkce ve veřejné správě lépe zvyšovaly informovanost o politice prevence střetu zájmů, souběžně s již probíhajícími činnostmi zvyšování informovanosti, a požaduje, aby integrita a transparentnost byly zařazeny jako povinný bod, o němž se bude hovořit při přijímacích řízeních a při pohovorech o pracovním výkonu; zastává názor, že v rámci právních předpisů o střetu zájmů je třeba rozlišovat mezi volenými zástupci a úředními osobami; domnívá se, že podobnými pravidly by se měly řídit i úřední osoby a osoby vykonávající funkce ve veřejné správě v členských státech, které se podílí na správě a kontrole evropských grantů; žádá Komisi, aby předložila příslušný návrh právního základu;

389.  domnívá se, že Komise by měla iniciativně zpřístupňovat dokumenty týkající se doporučení etického výboru, který zasedá ad hoc, ohledně pracovních míst bývalých komisařů po odchodu z funkce, přičemž zpracování obchodních a osobních údajů by mělo probíhat v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001;

390.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování pro komisaře, jehož součást by mělo být i vymezení toho, co představuje „střet zájmů“, zavedení kritérií pro posuzování slučitelnosti zaměstnání vykonávaného po odchodu z funkce a prodloužení čekací lhůty, která by v případě komisařů měla trvat tři roky; vyzývá Komisi, aby členské státy požádala, aby u svého kandidáta na členství v Komisi jasně uváděly veškeré možnosti střetů zájmů, které u něj připadají v úvahu, a aby podaly vysvětlení toho, jak je střet zájmů definován v jejich vnitrostátních právních předpisech; domnívá se, že v případě, že se výklady střetu zájmů, které podávají vnitrostátní právní předpisy a pravidla, která v tomto ohledu uplatňuje sama Komise, rozcházejí, by se měly členské státy řídit tímto druhým výkladem;

391.  požaduje, aby Komise v tomto ohledu věnovala zvláštní pozornost předcházení střetům zájmů a korupčním praktikám v případě decentralizovaných agentur, které jsou v tomto směru mimořádně zranitelné, vzhledem k tomu, že jsou mezi občany relativně neznámé a nacházejí se v celé EU;

392.  poukazuje na to, že v souvislosti s otázkou střetu zájmů je důležitým krokem to, aby se v rámci přezkoumávání situace možného střetu zájmů zvýšila transparentnost předsedy Evropské komise, jejího etického výboru, který zasedá ad hoc, a generálního tajemníka; vyzývá Komisi, aby stanoviska etického výboru v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 sama aktivně zveřejňovala a veřejnost se tak mohla domnívat, že Komise je schopna nést za svá rozhodnutí odpovědnost; opakuje parlamentní doporučení, že etický výbor, který zasedá ad hoc, by měl být reformován, aby měl širší pravomoci a aby v něm mohli působit nezávislí odborníci;

393.  domnívá se, že kodex chování pro komisaře by měl obsahovat jasnější popis úkolů etického výboru, který zasedá ad hoc, a rovněž požadavek, aby členy výboru byli nezávislí odborníci;

394.  vyzývá Komisi, aby uveřejňovala prohlášení o střetu zájmů v otevřeném a strojově čitelném formátu;

395.  domnívá se, že zaměstnanci státních orgánů zaměstnaní v soukromé kanceláři evropského komisaře by pokud možno v rámci svých funkcí neměli být pověřeni vztahy s vlastními členskými státy, pokud nebude řádně prověřen a vyloučen jakýkoli možný střet zájmů s legitimními zájmy Komise;

Střety zájmů v rámci sdíleného řízení a ve třetích zemích při spravování prostředků EU

396.  poukazuje na to, že v některých členských státech neexistují ministerské předpisy, které by zamezily tomu, aby úřední osoby byly výhradními nebo částečnými vlastníky hospodářských podniků;

397.  vážný střet zájmů spatřuje v tom, že hospodářské podniky, jejichž vlastníky jsou úřední osoby Unie, mohou žádat o peníze Unie nebo je mohou získávat jako subdodavatelé a že sám majitel i úřední osoba nese zároveň odpovědnost za řádné užívání těchto peněz či případně za jeho kontrolu;

398.  žádá, aby Komise do budoucna ve všech právních předpisech Unie týkajících se plateb stanovila, že hospodářské podniky z členských států Unie a ze třetích zemí, které jsou ve vlastnictví úředních osob, nemohou žádat o finanční prostředky Unie ani je nemohou získávat;

Transparentnost

399.  domnívá se, že veškeré údaje o plnění rozpočtu v rámci EU by měly být transparentní a spojené s konkrétní odpovědností, které se lze dovolávat prostřednictvím jejich zveřejnění, a to i včetně výdajů členských států v rámci sdíleného řízení;

400.  vyzdvihuje zásadu, že Komise by na všech úrovních měla ukončit své styky s neregistrovanými lobbisty;

401.  vyzývá Komisi, aby povinnost protokolovat údaje o jednání s lobbisty rozšířila na každého, kdo se podílí na procesu vytváření unijních politik, a aby žádala od svých GŘ pravidelné zprávy o schůzkách, k nimž v jejich útvarech dochází, a aby tyto informace umístila snadno přístupným způsobem na svou internetovou stránku;

402.  domnívá se, že Komise by měla mít povinnost protokolovat a zpřístupňovat v podobě „legislativní stopy“ veškeré vstupy, které obdrží ze strany lobbistů či zástupců určitých zájmů k návrhům politik či zákonů; navrhuje, aby tato legislativní stopa obsahovala podrobné informace o lobbistech, jejichž náhledy měly na návrhy Komise významný vliv;

403.  vítá zveřejnění seznamu vyšších úředníků, kteří odešli z Komise, a vyzývá Komisi, aby pod definici vyšších úředníků zahrnula všechny členy kabinetu;

Odborné skupiny

404.  naléhavě vyzývá Komisi, aby proti střetům zájmů v odborných skupinách postupovala dle doporučení veřejného ochránce práv a odložila přijetí nových horizontálních pravidel, dokud Parlament nebude schopen vyjádřit své stanovisko na základě probíhající práce na společné zprávě z vlastního podnětu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a Výboru pro právní záležitosti (JURI);

Jiné

Migrace a uprchlíci

405.  vítá informace o fondech, kterých lze využít pro zmírnění krizových situací, které vznikají v důsledku rozsáhlého přílivu uprchlíků(102);

406.  je toho názoru, že unijní fondy použitelné pro účely migrační politiky by měly podléhat kontrole a auditům sledujícím výkonnostní ukazatele;

407.  poukazuje na neustávající migrační krizi a podtrhuje potřebu nalezení jednotného unijního řešení; je si vědom toho, jaké prostředky byly v roce 2014 přiděleny na řízení migrace a vnějších hranic, a žádá Účetní dvůr, aby zvážil přípravu rychlé zvláštní zprávy, která by se zaměřila na efektivitu vynakládání těchto prostředků a v níž by vyvodil závěry, které by pak byly zohledněny v procesu přizpůsobování unijní migrační politiky a politiky ochrany vnějších hranic současným potřebám;

408.  poukazuje na body 234 a 235 usnesení o udělení absolutoria za rok 2013; žádá aktuální informace o probíhající spolupráci s Mezinárodní řídicí skupinou (IMG) a informace od Komise zejména o stávajících a nových smlouvách a platbách;

409.  žádá vysvětlení toho, které nedokončené řecké projekty financované z prostředků Unie nemohou být po 31. prosinci 2015 už dále financovány; žádá vysvětlení toho, jak bude realizace těchto jednotlivých projektů pokračovat;

OLAF

410.  pokládá úřad OLAF za klíčového aktéra v boji proti korupci, a je proto přesvědčen, že je nanejvýš důležité, aby tato instituce pracovala efektivně a nezávisle; v souladu s nařízením o úřadu OLAF doporučuje, aby dozorčímu výboru OLAF byl umožněn přístup k informacím nutným k efektivnímu plnění jeho mandátu, pokud jde o dohled nad činnostmi úřadu OLAF, a aby měl rozpočtovou nezávislost;

411.  zdůrazňuje, že členské státy se nezabývají ohlášenými případy podvodů poškozujících finanční zájmy Unie, na které je upozorňuje úřad OLAF; vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření, a úřad OLAF, aby co nejrychleji pokračoval ve své analýze důvodů, proč se členské státy nezabývají ohlášenými případy, aby závěry, ke kterým v této souvislosti dospěje, sdělil Parlamentu a aby i nadále podporoval členské státy v jejich práci na zvyšování výkonnosti v oblasti předcházení podvodům zneužívajícím evropské fondy a jejich odhalování;

412.  poukazuje na úsilí úřadu OLAF uskutečnit většinu doporučení, která vydává jeho dozorčí výbor(103); přeje si být nicméně informován o zásadních rozdílech v náhledu na to, zda příslušná doporučení byla nebo nebyla realizována; do budoucna očekává, že úřad OLAF jasně sdělí, zda a jak dalece se odchyluje od původních doporučení dozorčího výboru; konstatuje, že v roce 2014 se jeho dozorčí výbor poprvé rozhodl sledovat plnění dříve vydaných doporučení; vyzývá úřad OLAF a dozorčí výbor, aby tento postup opakovaly každoročně;

413.  naléhavě vyzývá úřad OLAF, aby provedl doporučení týkající se přímé účasti generálního ředitele na vyšetřování, protože čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 jasně stanoví, že vyšetřování vedou zaměstnanci, které generální ředitel určil, a nikoli generální ředitel sám, protože by tak mohla vznikat situace ovlivňovaná cíli, které si navzájem odporují;

414.  očekává, že úřad OLAF naplní doporučení dozorčího výboru, aby součástí příslušné spisové dokumentace bylo i prověření jakéhokoli potenciálního střetu zájmů mezi povinnostmi národního odborníka a jeho zapojením do vyšetřovací činnosti;

415.  je pevně přesvědčen, že dozorčí výbor by měl být v zájmu ochrany procesních záruk obviněných osob v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 informován o všech odložených případech, ve kterých došlo k předání informací vnitrostátním soudním orgánům; žádá, aby úřad OLAF toto doporučení dozorčího výboru uskutečnil co nejdříve;

416.  konstatuje, že úřad OLAF uzavřel v roce 2014 celkem 307 vyšetřování a koordinovaných činností; ve 147 případech těchto vyšetřování vydal úřad OLAF doporučení, což odpovídá 47% podílu návazných opatření; konstatuje, že v letech před rokem 2011 tento podíl pravidelně překračoval 50 %; očekává, že úřad OLAF přijme opatření, která povedou k trvalému obnovení této efektivity, a že za tímto účelem zlepší své výběrové řízení; je toho názoru, že úřad OLAF by měl s ohledem na zvýšení své efektivity znovu uvážit 31. doporučení dozorčího výboru;

417.  bere na vědomí společné úsilí úřadu OLAF a jeho dozorčího výboru o dosažení dohody o nových podmínkách práce; opakuje svou výzvu k rychlému dořešení zbývajících problémů mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem, která byla vznesena v souvislosti s rozpočtem na rok 2013, s cílem umožnit jim efektivní plnění jejich zákonných povinností za podmínek jejich spolupráce, jež je v současnosti omezena; vyzývá Komisi, aby se plně ujala své role a aktivně se přičinila o dlouhodobé řešení, které bude možné neprodleně realizovat;

418.  vítá rozhodnutí sboru zbavit imunity generálního ředitele úřadu OLAF, aby belgickým orgánům umožnil vyšetřit, zda docházelo k nezákonnému nahrávání telefonních rozhovorů (přepisovaných na úřadu OLAF) mezi svědkem (kterému dával úřad OLAF podnět k telefonnímu volání) a dotčenou osobou nacházející se v prostorách úřadu OLAF a za účasti vyšetřovatelů úřadu OLAF;

419.  zdůrazňuje, že ve snaze počínat si v souladu se svým mandátem by měl mít dozorčí výbor samostatné zaměstnance nezávislé na správních útvarech úřadu OLAF a finanční autonomii; vítá současnou snahu Komise o dosažení tohoto cíle;

420.  naléhavě vyzývá úřad OLAF, aby dozorčímu výboru zpřístupnil dokumenty, které tento považuje za nezbytné pro plnění vlastního úkolu v souladu se svou oblastí působnosti v rámci daného legislativního mandátu;

421.  konstatuje, že v roce 2014 učinil úřad OLAF významné kroky k posílení ochrany finančních zájmů Unie na straně Komise a členských států a dokončil za tím účelem prioritní opatření víceleté strategie proti podvodům, zaměřující se jak na rozvíjení strategií boje proti podvodům na úrovni útvarů a agentur Komise, tak na podporu členských států při vytváření jejich vlastních strategií boje proti podvodům;

422.  poukazuje na to, že v roce 2014 úřad OLAF doporučil rekordně vysokou finanční částku, která měla být vrácena zpět do unijního rozpočtu, celkem 901 milion EUR, což byl ve srovnání s rokem 2013 více než dvojnásobek; poukazuje na to, že v roce 2014 se také celková výše prostředků vrácených příslušnými orgány zvýšila na základě doporučení úřadu OLAF, který navrhoval vrácení 206,5 milionu EUR (v roce 2013 to bylo 117 milionů EUR);

423.  naléhavě vyzývá úřad OLAF, aby v souladu s novým služebním řádem z roku 2014 vypracoval vnitřní předpisy pro oznamování případů nesprávného jednání (whistleblowing);

424.  připomíná, že Komise obdržela žádost, aby své zaměstnance zbavila imunity před belgickými soudy; trvá na tom, aby Komise s belgickými soudními orgány plně spolupracovala;

425.  konstatuje, že ve výroční zprávě úřadu OLAF za roku 2014 jsou uvedeny vyšetřovací aktivity a jejich výsledky podle jednotlivých odvětví; žádá úřad OLAF, aby v příští výroční zprávě poskytl podrobné informace o typu a výsledcích vyšetřování ve všech odvětvích;

Dohody v odvětví tabáku

426.  připomíná, že Komise v květnu 2015 slíbila, že své posouzení dohody se společností Philip Morris International (PMI) dodá co nejdříve; zdůrazňuje, že Komise zveřejnění tohoto posouzení několikrát odložila a nakonec k němu došlo dne 24. února 2016, den před rozpravou na plenárním zasedání Parlamentu na toto téma; je pevně přesvědčen, že toto opožděné zveřejnění je závažným selháním Komise, pokud jde o plnění jejích povinností v oblasti transparentnosti, a to jak vůči Parlamentu, tak vůči občanům, a že jím byly omezeny možnosti Parlamentu včas vyjádřit své stanovisko k této komplikované a citlivé otázce;

427.  zdůrazňuje, že když byla dohoda s PMI v roce 2004 poprvé uzavřena, jednalo se o inovativní nástroj k potírání nezákonného obchodování s tabákovými výrobky, poukazuje však na to, že od té doby došlo k významným změnám tržního a regulačního prostředí; zdůrazňuje, že se dohody uzavřené s „velkou čtyřkou“ tabákových společností(104) nezabývají důležitými aktuálními aspekty nezákonného obchodování s tabákovými výrobky, zejména skutečností, že předmětem velké části tohoto obchodu jsou v současné době laciné neznačkové cigarety; vyzývá Komisi, aby předložila akční plán, který by obsahoval nová opatření pro urychlené řešení tohoto problému;

428.  je toho názoru, že všechny prvky, na něž se výše uvedené dohody vztahují, budou zahrnuty do nového právního rámce sestávajícího ze směrnice o tabákových výrobcích(105) a Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC);

429.  připomíná, že Parlament vyjádřil dne 9. března 2016(106) mínění, že dohoda s PMI by neměla být obnovena, prodloužena ani znovu sjednána;

430.  naléhavě žádá Komisi, aby po uplynutí platnosti dohody s PMI přijala na úrovni Unie veškerá opatření nezbytná ke zpětnému dohledávání tabákových výrobků společnosti PMI a aby se v případě nezákonného zabavení produktů tohoto výrobce obracela na soud, až do doby, než budou všechna ustanovení směrnice o tabákových výrobcích plně vymahatelná, aby mezi vypršením platnosti dohody s PMI a vstupem směrnice o tabákových výrobcích a úmluvy FCTC v platnost nedošlo k regulační mezeře;

431.  vyzývá společnost PMI, aby i nadále uplatňovala ustanovení týkající se zpětné dohledatelnosti a náležité péče (zásada „znej svého zákazníka“) obsažená ve stávající dohodě, a to bez ohledu na to, zda je její platnost prodloužena, či nikoli;

432.  vyzývá Komisi, aby předložila nový, dodatečný předpis, který by vytvořil nezávislý systém zpětného dohledávání výrobků, jenž by uplatňoval zásadu náležité péče (zásada „znej svého zákazníka“) na surový řezaný tabák, filtry a papír využívané tabákovým průmyslem, což by představovalo dodatečný nástroj v boji proti pašování a padělání výrobků;

433.  vyjadřuje politování nad zpožděním Komise při posuzování dohod v odvětví tabáku; vyzývá Komisi, aby toto posouzení předložila co nejdříve a nastínila v něm výsledky investic uskutečněných s použitím peněz, které na základě těchto dohod zaplatily tabákové společnosti;

434.  je znepokojen zjištěním evropského veřejného ochránce práv(107), který prohlásil, že s výjimkou GŘ pro zdraví Komise plně neprovádí předpisy a pokyny Světové zdravotnické organizace OSN v oblasti transparentnosti a lobbování v souvislosti s tabákem; domnívá se tedy, že důvěryhodnost a bezúhonnost Komise jsou ohroženy;

435.  naléhavě vyzývá všechny příslušné orgány EU, aby prováděly článek 5.3 úmluvy FCTC v souladu s doporučeními obsaženými v pokynech k této úmluvě; naléhavě vyzývá Komisi, aby okamžitě zveřejnila posouzení dohod s tabákovými společnostmi a posouzení dopadu na provádění úmluvy FCTC;

Evropské školy

436.  poukazuje na to, že evropské školy obdržely z rozpočtu EU 164,2 milionu EUR, což představuje 59 % jejich provozního rozpočtu;

437.  je nanejvýš znepokojen závěry obsaženými ve zprávě Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2014, kde se uvádí: „Vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům jak v účetnictví, tak kontrolách není Účetní dvůr schopen potvrdit, že konsolidovaná účetní závěrka za rok 2014 neobsahuje významné (materiální) nesprávnosti“;

438.  konstatuje, že Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost (GŘ HR) prosadilo, aby v souhrnné zprávě Komise za rok 2014 zůstala zachována „výhrada z důvodu ochrany dobré pověsti“ týkající se evropských škol, a že zástupce Evropské komise hlasoval proti udělení absolutoria účtů Evropských škol za roky 2012 a 2013; vyjadřuje politování nad tím, že představitelé členských států neberou tyto problémy stejnou měrou vážně;

439.  připomíná, že Parlament již při svém postupu udělování absolutoria Komisi za rok 2010 zpochybnil „struktury rozhodování a financování vyplývající z Úmluvy o evropských školách“; a požádal Komisi, aby „spolu s členskými státy prozkoumala možnost revize této úmluvy a [...] do 31. prosince 2012 podala zprávu o tom, k jakému pokroku v tomto směru došlo“; konstatuje, že Parlament od té doby neobdržel ani jednu zprávu o pokroku;

440.  plně podporuje 11 doporučení Účetního dvora, která vydal ve své zprávě ze dne 11. listopadu 2015 o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2014 a která se týkají účetnictví, zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek, standardy kontroly a platby;

441.  yzývá Komisi, aby podala zprávu o pokroku dosaženého evropskými školami při provádění doporučení Účetního dvora a akčního plánu Komise do 1. července 2016;

442.  vyzývá rozpočtový orgán, aby do té doby, než budou provedena doporučení Účetního dvora, určité části příspěvku plynoucího z unijního rozpočtu na evropské školy nevyplácel a ukládal v rámci rozpočtového procesu na rok 2017 v podobě rezerv, a to především s ohledem na kancelář generálního tajemníka;

Euronews

443.  konstatuje, že televizní kanál Euronews obdržel v roce 2014 z rozpočtu Unie 18 milionů EUR, přestože Komise v tomto podniku nemá žádný vlastnický podíl; je znepokojen tím, že současná správní struktura Euronews nemusí umožňovat úplnou nezávislost a autonomii na jeho mezinárodních akcionářích; vyzývá Komisi z titulu její funkce hlavního finančního přispěvatele, aby zajistila, že Euronews bude respektovat zásady řádného finančního řízení a veškeré právní dohody uzavřené s Komisí, včetně závaznosti Listiny o redakční nezávislosti;

Shrnutí

444.  dochází k těmto shrnujícím závěrům:

   a) zásady řádného finančního řízení představují pro unijní rozpočtové řízení klíčový požadavek;
   b) jako jeho nedílnou součást je třeba chápat posouzení dopadů a rizik;
   c) současná strategie zjednodušování je důležitá pro řádné řízení a pro jeho účelné fungování; spolu s ní by se měla uplatňovat přísná rozpočtová kázeň;
   d) metody sdíleného řízení stále skýtají dostatek možností zlepšení v podobě zvětšování slučitelnosti politik Unie a členských států;
   e) zcela zásadní je větší snaha podporovat ochranu finančních zájmů;
   f) celková míra chyb, jakkoli mají velmi různou typologii, zůstává téměř beze změny na úrovni 4,4 %;
   g) na straně příjmů nebyly zjištěny žádné závažné problémy; klíčovou podmínkou tohoto úspěchu je i nadále zásada HND; přiměřenost příjmů představuje ovšem určitý problém;
   h) nadprůměrná míra chyb byla zjištěna u výdajů v oblasti konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost, přestože dočasné monitorování této oblasti současně jeví zcela jasné známky přístupu založeného na výkonnosti;
   i) v oblasti podpory soudržnosti byla míra chyb znatelně vyšší v případě regionální a městské politiky a nižší v případě sociálních věcí; přístupu založenému na výkonnosti navíc napomáhají i nástroje finančního inženýrství, zejména v některých členských státech;
   j) k rozvoji přístupu založeného na výkonnosti by nepochybně přispělo lepší řízení a zpracování údajů;
   k) oblast přírodních zdrojů má potenciál rozvoje projektové podpory, která by umožnila zvýšit účinnost využívání unijních zdrojů; je zde navíc velký prostor pro zvyšování úrovně řízení a zlepšování institucionální podpory, především na úrovni členských států;

Obecné výsledky a politická doporučení

445.  omnívá se, že postup udělování absolutoria za plnění rozpočtu za rok 2014:

   a) vytváří nové paradigma komplexnějšího chápání účinků a přínosů unijního rozpočtu, zohledňujícího všechny aspekty včetně chyb, legality, absorpce, výkonnosti a výsledků jako jeden systém; a vyzývá Komisi a další zúčastněné strany, aby i nadále rozvíjely vhodnou metodiku a rámec, jež umožní ve větší míře a s větší důsledností uplatňovat přístup založený na výkonnosti;
   b) ukazuje, že test výkonnosti, který se používá v rámci strategie Evropa 2020, je pozitivním krokem správným směrem, třebaže na slučitelnosti s rámcem unijní hospodářské politiky je třeba ještě pracovat, včetně doporučení pro jednotlivé země obsahujících příslušné makroekonomické ukazatele a pravidelně aktualizované priority hospodářské a sociální politiky Unie;
   c) poukazuje na prostor pro zlepšování rozpočtového řízení a vítá úsilí o jeho zjednodušení a posouzení jeho dopadů; ukazuje, že velkým přínosem je pravidelný proces provádění návazných opatření;
   d) vyzývá příslušné orgány Unie, aby své systémy řízení a procedurální postupy upravily způsobem umožňujícím úspěšné zavádění nových prvků, které vyplývají ze současných i budoucích potřeb rozpočtu Unie, aby bylo možné jeho potenciál co nejlépe využívat;
   2 616 755 356 EUR v prostředcích na závazky a 937 182 847 EUR v prostředcích na platby k dispozici na dopravní politiky, jež zahrnují Nástroj pro propojení Evropy, bezpečnost dopravy a práva cestujících a dopravní agentury;
   239 313 549 EUR v prostředcích na závazky a 71 213 206 EUR v prostředcích na platby k dispozici na výzkum a inovaci v oblasti dopravy, včetně společných podniků SESAR a Shift2Rail,
   75 078 470 EUR v prostředcích na závazky a 80 731 327 EUR v prostředcích na platby k dispozici na správní výdaje;

C. Názory výborů

Zahraniční věci

446.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v rozpočtovém roce 2014 vzrostla míra materiálních chyb v okruhu 4; podporuje všechna doporučení, která uvedl Účetní dvůr ve své výroční zprávě, a naléhavě vyzývá Komisi, aby se urychleně zabývala doporučeními z předchozích let, která dosud nejsou plně provedena;

447.  vítá skutečnost, že GŘ NEAR odstranilo systémovou chybu, která měla dopad na jeho výdaje v roce 2013, a provedlo podstatné změny ve svých systémech, jak požadoval Účetní dvůr; podobně vyjadřuje spokojenost s tím, že na základě auditní činnosti Účetního dvora byla konstatována správnost výroční zprávy o činnosti GŘ ECHO;

448.  se znepokojením si všímá chyb zjištěných v rámci ověřování výdajů na grantové smlouvy, které v souhrnu představují více než 50 % chyb zjištěných Účetním dvorem v okruhu 4; konstatuje, že nejzávažnější typ chyb se týká nezpůsobilých výdajů; zdůrazňuje význam prevence, odhalování a opravy chyb prostřednictvím důkladnějších kontrol ex ante; obzvláště jej znepokojuje skutečnost, že EuropeAid není schopen chyby odhalovat; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila dosavadní úsilí o vyřešení těchto problémů v oblasti ověřování výdajů a plně provedla doporučení týkající se kontroly grantů, která uvedl Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2011;

449.  zdůrazňuje, že v případech, kdy se Komise rozhodne financovat – případně prostřednictvím Evropské investiční banky – rozsáhlé projekty infrastruktury s významným dopadem na životní prostředí, je zapotřebí provádět řádné hodnocení ex ante s cílem ověřit jejich finanční, environmentální a sociální udržitelnost, a požaduje, aby financování Unie ve třetích zemích směřovalo na projekty, které jsou jak finančně udržitelné, tak ekonomicky a sociální přínosné;

450.  oceňuje setrvalý pokrok Komise, pokud jde o akreditaci všech misí společné zahraniční a bezpečnostní politiky na základě „posouzení šesti pilířů“; vítá zejména skutečnost, že tři největší mise byly uvedeny v soulad s příslušnými pravidly; zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise akreditovala všechny mise v souladu s doporučením Účetního dvora;

451.  vítá zřízení platformy pro podporu misí (mission support platform, MSP) a znovu vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k vytvoření skutečného společného střediska služeb (SSC) a integrovaného systému pro řízení zdrojů (IRMS) za účelem zvýšení rychlosti nasazení a nákladové efektivity misí; navrhuje, aby byl rozšířen sklad společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) tak, aby sloužil i pro účely stávajících misí SBOP, a aby jej spravovalo budoucí společné středisko služeb.

452.  lituje toho, že při pořizování základního vybavení a služeb pro mise SBOP dochází ke značným zpožděním, která mají negativní dopad na fungování misí; připomíná, že na tento problém poukázal Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě z roku 2012 o pomoci Unie Kosovu v oblasti právního státu, v níž dospívá k závěru, že pravidla pro veřejné zakázky obsažená ve finančním nařízení „nejsou určena pro mise SBOP, kde jsou někdy nutné rychlé a pružné reakce“; lituje toho, že při nedávné novelizaci finančního nařízení nebyly nezbytné změny finančních pravidel provedeny; opakuje svůj názor, že řízení příslušných rozpočtových položek by mělo být svěřeno veliteli civilních operací, stejně jako je tomu u vedoucích delegací EU;

453.  připomíná, že účinnost výcvikových a poradenských misí SBOP výrazně snižují institucionální obtíže Unie, pokud jde o to, aby na tyto mise bylo poskytnuto alespoň základní vybavení; vítá v této souvislosti úsilí Komise o provádění společného sdělení o budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje; vyzývá Komisi, aby předložila nezbytné legislativní návrhy s cílem vytvořit zvláštní fond co nejdříve, aby mohl být zahrnut do rozpočtu Unie v průběhu příštího přezkumu VFR;

454.  vítá zvláštní zprávy Účetního dvora z roku 2015 o misi EUPOL v Afghánistánu a o podpoře, kterou Unie poskytuje na boj proti mučení a za zrušení trestu smrti; naléhavě žádá Komisi, aby se řídila všemi doporučeními Účetního dvora formulovanými v těchto zprávách;

455.  zdůrazňuje, že je při hodnocení efektivity projektů Unie ve třetích zemích důležité zohledňovat kontextuální kritéria, neboť činnosti vnější pomoci Unie často probíhají v regionech zasažených krizí a v politicky obtížném prostředí;

Rozvojová spolupráce

456.  připomíná, že k výdajům Unie na rozvojovou a humanitární pomoc často dochází ve velmi náročných prostředích, což zvyšuje obtíže s plněním a hodnocením projektů a kontrolami výdajů; rozvojová a humanitární pomoc je proto náchylnější k chybám než jiné oblasti politik Unie;

457.  konstatuje, že podle Účetního dvora souvisí 57 % chyb s nezpůsobilými výdaji; podporuje doporučení Účetního dvora, aby EuropeAid zlepšil předběžné kontroly a lépe využíval kontroly na místě, aby se chyby odhalit;

458.  vítá skutečnost, že podle Účetního dvora fungují kontrolní postupy zavedené GŘ ECHO v případě finančních transakcí správně a že systém podávání zpráv je spolehlivý; blahopřeje GŘ ECHO k tomuto výsledku;

459.  uznává, že výdaje na bezpečnost jsou důležité pro rozvoj a mimořádně relevantní v rámci současných snah o komplexní řešení provázaných otázek bezpečnosti a rozvoje a o splnění cíle č. 16 rozvojového programu, avšak zdůrazňuje, že tyto výdaje nejsou předmětem oficiální rozvojové pomoci a že v současné době nemohou být financovány z nástroje pro rozvojovou spolupráci, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014, ani z Evropského rozvojového fondu;

460.  konstatuje, že v roce 2014 byly z nástrojů pro rozvojovou spolupráci financovány dva projekty spojené se správou libyjských hranic v hodnotě 12,9 milionu EUR; připomíná, že prvořadým cílem tohoto nástroje je snížení chudoby; opakuje, že je hluboce znepokojen tím, že rozvojové programy mohou být používány k účelům, které s rozvojem přímo nesouvisejí; připomíná, že takovýto přístup nepomůže Unii splnit cíl požadující vyčlenění 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc;

461.  uvědomuje si potenciální význam rámce pro výsledky, který GŘ DEVCO uvedlo do praxe v roce 2015, ale taktéž související rizika zjištěná Účetním dvorem v jeho zvláštní zprávě 21/2015; domnívá se, že je důležité předcházet také riziku více politického rázu, a sice tomu, že bude přeceňováno plnění omezeného počtu kvantifikovatelných výsledků, které GŘ DEVCO zahrnulo do uvedeného rámce, na úkor plnění jiných výsledků souvisejících s cíli politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce i na úkor kvalitativních výsledků; zdůrazňuje, že je důležité tento rámec používat jako doplněk k dalším mechanismům sledování a podávání zpráv;

462.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky; vybízí GŘ DEVCO, aby se bezodkladně začalo zabývat různými nedostatky ve svých systémech pro hodnocení a monitorování, na něž ve své zvláštní zprávě poukázal Účetní dvůr, zejména vážnými nedostatky v systému GŘ DEVCO pro hodnocení; zdůrazňuje, že špatně fungující systém hodnocení zvyšuje riziko, že budou vybrány nekvalitní projekty nebo projekty, které nesplní své cíle; se znepokojením bere na vědomí, že Komise a Účetní dvůr mají různé názory, pokud jde o spolehlivé informace o účinnosti operací rozpočtové podpory; je přesvědčen, že problémy, na které poukázal Účetní dvůr, souvisejí s nedostatkem personálu v delegacích Unie a v oddělení GŘ DEVCO pro hodnocení; domnívá se, že jde o ukázkový příklad toho, jak může mít snižování počtu zaměstnanců škodlivé důsledky pro efektivní fungování programů Unie;

463.  pevně věří, že se GŘ DEVCO bude zabývat různými nedostatky ve svých systémech pro hodnocení a monitorování, na něž poukázal Účetní dvůr ve zvláštní zprávě 18/2014;

464.  žádá, aby byla zavedena formální kontrolní pravomoc v souvislosti s ERF, například prostřednictvím závazné interinstitucionální dohody v souladu s článkem 295 SFEU;

465.  je vážně znepokojen zjištěními Účetního dvora uvedenými ve zvláštní zprávě 11/2015 nazvané „Řídí Komise dohody o partnerství v oblasti rybolovu řádně?“; bere na vědomí, že Účetní dvůr pochybuje o udržitelnosti těchto dohod kvůli obtížnému uplatňování koncepce odlovu přebytků; dále konstatuje, že Účetní dvůr vážně pochybuje o tom, že způsob, kterým Komise monitoruje uplatňování dohod o partnerství v oblasti rybolovu, je kvalitní; dále vyjadřuje politování nad tím, že podle Účetního dvora nejsou následná hodnocení těchto dohod dostatečně využívána při koncipování navazujících dohod; naléhá na Komisi, aby četná doporučení Účetního dvora co nejdříve realizovala;

466.  připomíná, že prakticky neustálý nedostatek prostředků na platby v roce 2014 ještě více ztížil možnost GŘ ECHO adekvátně reagovat na zhoršující se humanitární krize v sousedství Unie i jinde ve světě; vítá skutečnost, že lépe přizpůsobené prostředky v rozpočtech Unie na roky 2015 a 2016 z velké části platební problémy GŘ ECHO vyřešily;

467.  vyjadřuje politování nad tím, že kvůli nedostatečným prostředkům na platby v roce 2014 nebylo možné v témže roce vyplatit rozpočtovou podporu Maroku a Jordánsku v celkové výši 43 milionů EUR, jak bylo smluvně ujednáno; domnívá se, že to vážně poškozuje důvěryhodnost Unie.

Zaměstnanost a sociální věci

468.  se znepokojením konstatuje, že odhadovaná míra chyb v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v roce 2014 dosahuje 3,7 %, tj. je mírně vyšší než v předchozím roce (3,1 %); zdůrazňuje, že to znamená krok zpět, pokud jde o dosažení cíle, aby byla míra chyb nižší než 2 %;

469.  vítá skutečnost, že zpráva Účetního dvora analyzuje plnění rozpočtu Unie s ohledem na strategii Evropa 2020; bere na vědomí, že příspěvek z rozpočtu Unie není uveden zvlášť v souvislosti s plněním hlavních cílů, jako jsou cíle v oblasti zaměstnanosti a boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

470.  vítá dále doporučení Účetního dvora, podle nichž by měla být strategie Evropa 2020 více sladěna s VFR a politické cíle na vysoké úrovni by měly být převedeny v užitečné operační cíle, a zdůrazňuje, že je důležité se zaměřit na výkonnost a na výsledky, jakož i na přidanou hodnotu, především v případě hlavních cílů týkajících se zaměstnanosti a sociálních věcí, u nichž nemá Komise pravomoc vytvářet právně závazný rámec; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela ukazatele výsledků a monitorovací systémy, aby bylo možno srovnávat výsledky s dohodnutými cíli, mít lepší informace při stanovování budoucích cílů a zvýšit efektivitu výdajů Unie;

471.  bere na vědomí připomínky Účetního dvora ohledně vyššího rizika nesrovnalostí u malých a středních podniků účastnících se programu Horizont 2020; podporuje odpověď Komise, podle níž je zapojení malých a středních podniků do tohoto programu zásadně důležité pro vytváření růstu a pracovních míst, bere na vědomí, že byla zjednodušena správní pravidla pro malé a střední podniky, a zdůrazňuje, že další zjednodušení by vedlo k většímu zapojení malých a středních podniků; zdůrazňuje význam vytváření udržitelných pracovních míst prostřednictvím malých a středních podniků;

472.  poukazuje na to, že malé a střední podniky v Evropě vytváří nejvíce pracovních míst, a domnívá se, že pro zvýšení jejich účasti na programech financování v celé Unii lze udělat více; vyzývá Komisi, aby zavedla další opatření, která by podnítila aktivní účast malých a středních podniků, včetně uplatňování zásady „zelená malým a středním podnikům“;

473.  konstatuje, že hlavními riziky pro správnost výdajů z ESF jsou i nadále především nehmotná povaha investic do lidského kapitálu, rozmanitost činností a zapojení různorodých partnerů (často se jedná o menší subjekty) do provádění projektů; vyzývá Komisi, aby dále podnikala konkrétní kroky ke zmírnění zjištěných rizik, které zahrnují preventivní i nápravná opatření;

474.  bere na vědomí zjištění uvedená ve zvláštní zprávě Účetního dvora 17/2015 ohledně přesměrování finančních prostředků ESF v období let 2012–2014; s obavami bere na vědomí nedostatky ve zprávách Komise o dopadu těchto fondů, domnívá se, že pro zajištění řádné finanční odpovědnosti a efektivního využívání fondů EU je nezbytný posun směrem k politice zaměřené na výsledky;

475.  je znepokojen skutečností, že vyšší míra chyb a z ní vyplývající pozastavování a přerušování programů může mít vliv na úspěšné dokončení programů z období let 2007–2013;

476.  domnívá se, že podpora širšího využívání zjednodušeného vykazování nákladů může vést ke snížení administrativní zátěže, ke snížení počtu chyb a k většímu zaměření na výkonnost a výsledky; poukazuje však na to, že zjednodušené vykazování nákladů by se mělo používat v prostředí právní jistoty a důvěry a mělo by být doprovázeno posouzením přínosů a plným zapojením zúčastněných stran na všech úrovních; zdůrazňuje, že členské státy by měly mít i nadále možnost zjednodušeného vykazování nákladů;

477.  trvá na tom, aby se členské státy vyhýbaly dalšímu komplikování pravidel a požadavků týkajících se provádění ESF, neboť přináší příjemcům další zátěž a zvyšuje riziko chyb;

478.  je znepokojen skutečností, že ze 178 transakcí zkoumaných Účetním dvorem v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí bylo 62 (34,8 %) zatíženo chybami, z nichž 12 byly vyčíslitelné chyby přesahující 20 % (6,7 %); naléhavě žádá Komisi, aby prováděla nápravná opatření a uplatňovala přísné postupy ke snížení rizika nesrovnalostí v této oblasti politik a také aby se dále zabývala případy nezpůsobilých výdajů, které odhalil Účetní dvůr;

479.  politováním konstatuje, že počet programů v rámci ESF s mírou chyb vyšší než 5 % se zvýšil z 18,8 % v roce 2013 na 22,9 % v roce 2014 a že objem plateb zatížených chybami se dramaticky zvýšil z 11,2 % na 25,2 %;

480.  upozorňuje na opakovanou připomínku Účetního dvora, že procento chyb by bylo nižší, pokud by vnitrostátní orgány předtím, než Komisi odešlou žádosti o platby, lépe využívaly dostupné informace; v tomto ohledu trvá na tom, aby členské státy a vnitrostátní orgány prováděly důkladnější kontroly a nepodávaly žádosti o proplácení nesprávných výdajů;

481.  vybízí členské státy, aby používaly nástroj pro hodnocení rizik Arachne, a vybízí Komisi, aby i nadále poskytovala členským státům příslušné pokyny a technickou pomoc pro řádné provádění požadavků na řízení a kontrolu v období let 2014–2020; trvá na tom, aby Komise zlepšila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

482.  vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a zajistila, že plnění rozpočtu Unie více přispěje k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí; v tomto ohledu očekává, že Komise a členské státy využijí lepší ukazatele výkonnosti a zkvalitní podávání zpráv o výsledcích dosažených v období let 2014–2020.

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

483.  opakuje, že v souladu se SFEU udělí Parlament Komisi absolutorium za plnění rozpočtu po prověření účetnictví, finančního výkazu, hodnotící zprávy podle článku 318 SFEU, výroční zprávy Účetního dvora i odpovědí kontrolovaných orgánů, prohlášení o věrohodnosti účtů a případných příslušných zvláštních zpráv Účetního dvora;

484.  připomíná, že rok 2014 je prvním rokem provádění nového VFR, který určuje objem a rozdělení výdajů Unie na období let 2014–2020, a proto je míra plnění nižší než v předcházejících letech;

485.  všímá si, jakým způsobem jsou ve výroční zprávě Účetního dvora za rozpočtový rok 2014 prezentovány environmentální politika a zdravotní politika; vyjadřuje znepokojení nad tím, že oblast životního prostředí a politika v oblasti klimatu se opětovně objevují v kapitole, která je rovněž věnována rozvoji venkova a rybolovu; opakovaně kritizuje nelogické spojení různých oblastí politik v této konkrétní kapitole; nedomnívá se, že by Účetní dvůr měl přijímat politická rozhodnutí o seskupování oblastí politik do kapitol; naléhavě vyzývá Účetní dvůr, aby v příští výroční zprávě svůj přístup změnil;

486.  v této souvislosti považuje za důležité uvést, že ve zprávě Účetního dvora za rok 2014 se kapitola zahrnující rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a zdraví vyznačuje nejvyšší mírou chyb (6,2 % oproti průměrné hodnotě 4,4 %); dále konstatuje, že co se týče hlavních nedostatků zjištěných Účetním dvorem, řada z nich se velmi podobala těm, na něž Účetní dvůr upozorňoval již v předchozích třech letech;

487.  všímá si, že se Účetní dvůr a Komise neshodují v pohledu na to, jakým způsobem by se měla míra chyb počítat; konstatuje, že Komise se domnívá, že na roční reprezentativní míru chyb Účetního dvora by mělo být pohlíženo v souvislosti s víceletou povahou čistých finančních oprav a zpětně získaných plateb;

488.  všímá si, že Účetní dvůr nevyslovil žádnou připomínku k řízení politik „veřejné zdraví“, „bezpečnost potravin“ a „životní prostředí a opatření v oblasti klimatu“;

489.  pokud jde o celkové plnění rozpočtových položek vyčleněných v roce 2014 na životní prostředí, klimatická opatření, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, je Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin spokojen; znovu připomíná, že na tyto nástroje politiky je vyčleněno pouze necelých 0,5 % rozpočtu Unie, přičemž je třeba mít na zřeteli jednoznačnou přidanou hodnotu Unie v těchto oblastech a podporu evropských občanů politikám Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a také v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin;

490.  vyjadřuje spokojenost s prací pěti decentralizovaných agentur, které spadají do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a které provádějí technické, vědecké nebo manažerské úkoly a napomáhají tak orgánům Unie při vytváření a provádění politik v oblasti životního prostředí, klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, i se způsobem plnění jejich rozpočtů;

Životní prostředí a klimatická opatření

491.  zdůrazňuje, že GŘ ENV mělo k dispozici částku 352 041 708 EUR v prostředcích na závazky a 99,7 % této částky bylo vyčerpáno; konstatuje, že pokud jde o prostředky na platby, je uspokojivé, že bylo využito 95,03 % z částky 290 769 321 EUR, jež byla k dispozici; rovněž poznamenává, že správní výdaje programu LIFE + jsou rozloženy do dvou rozpočtových roků (prostřednictvím automatických přenosů), a pokud se tyto správní výdaje neberou v potaz, dosahuje míra čerpání prostředků na platby 99,89 %;

492.  bere na vědomí, že v případě GŘ CLIMA dosáhla míra čerpání prostředků na závazky 99,7 % z částky 102 694 032 EUR a míra čerpání prostředků na platby 93,1 % z částky 32 837 296 EUR, a pokud se neberou v potaz správní výdaje, dosahuje míra čerpání prostředků na platby 98,5 %;

493.  je spokojen s celkovým plněním operačního rozpočtu programu LIFE+, které v roce 2014 činilo 99,9 % u prostředků na závazky a 97,4 % u prostředků na platby; všímá si, že v roce 2014 byla částka 283 121 194 EUR vyčleněna na výzvy k předkládání návrhů projektů v členských státech, částka 40 000 000 EUR byla vynaložena na financování operací v rámci nástroje financování přírodního kapitálu (NCFF) a nástroje soukromého financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE), částka 8 952 827 EUR byla využita na operační činnost nevládních organizací, které se zabývají ochranou a zlepšováním životního prostředí na úrovni Unie a podílejí se na tvorbě a provádění politik a právních předpisů Unie, a částka 49 502 621 EUR byla vynaložena na opatření na podporu úlohy Komise, pokud jde o iniciování a sledování tvorby politik a právních předpisů; bere na vědomí, že částka 20 914 622 EUR byla vynaložena na administrativní podporu programu LIFE a na operační podporu agentury EASME;

494.  je si vědom toho, že míra čerpání prostředků na platby je v případě činností programu LIFE+ vždy o něco nižší než míra čerpání prostředků na závazky, avšak s vysokou mírou plnění;

495.  bere na vědomí, že částka 4 350 000 EUR byla přidělena na příspěvky v rámci mezinárodních úmluv, protokolů a dohod, jichž je Unie smluvní stranou nebo v souvislosti s nimiž se Unie účastní přípravných prací;

496.  zastává názor, že pokrok dosažený při provádění dvanácti pilotních projektů a šesti přípravných akcí v úhrnné výši 2 950 000 EUR je uspokojivý; je si vědom toho, že provádění těchto akcí může být pro Komisi zatěžující, neboť dostupné částky jsou vzhledem k postupům nezbytným pro jejich provedení (např. akční plány, výzvy k předkládání návrhů) nízké; vyzývá rozpočtový orgán, aby se v budoucnu zaměřil na pilotní projekty a přípravné akce se skutečnou přidanou hodnotou pro Unii;

Veřejné zdraví

497.  připomíná, že rok 2014 je prvním rokem provádění nových programů: program v oblasti zdraví byl přijat dne 11. března 2014 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014(108)) a společný finanční rámec pro krmiva a potraviny byl schválen dne 27. června 2014 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014(109));

498.  konstatuje, že GŘ SANTE bylo v roce 2014 odpovědné za čerpání částky ve výši 244 221 762 EUR v rozpočtových položkách na veřejné zdraví, a že 96,6 % z této částky bylo uspokojivě přiděleno na závazky; je si vědom toho, že přibližně 75 % tohoto rozpočtu je přímo převedeno třem decentralizovaným agenturám (Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin a Evropské agentuře pro léčivé přípravky); rovněž bere na vědomí, že míra čerpání prostředků na závazky přesahuje 98,9 % u všech položek s výjimkou Evropské agentury pro léčivé přípravky, u níž nižší míra čerpání prostředků na závazky odpovídá zůstatku z roku 2013, který byl čerpán v roce 2015;

499.  konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činí 98,8 %, což odráží velmi dobrou míru plnění;

500.  konstatuje, že úroveň čerpání prostředků v programu v oblasti veřejného zdraví na období 2008–2014 je také velmi dobrá (99,7 % u prostředků na závazky i u prostředků na platby) a že zbývající nevyužité prostředky souvisejí především s účelově vázanými příjmy, které lze stále ještě využít v roce 2015;

501.  s uspokojením shledává, že výrazně pokročilo provádění všech deseti přípravných projektů a pěti přípravných akcí v oblasti veřejného zdraví spadajících do působnosti GŘ SANTE a že byly vyčerpány všechny příslušné prostředky na závazky (6 780 000 EUR);

Bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin

502.  bere na vědomí, že v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin činí míra plnění 96,8 %; všímá si však toho, že bere-li se v potaz neautomatický přenos prostředků ve výši 6 800 000 EUR, dosahuje míra plnění 100 % dostupných prostředků;

503.  konstatuje, že Unie stejně jako v předchozím roce nejvýrazněji přispěla na programy boje proti tuberkulóze, zatímco její příspěvek na programy týkající se katarální horečky ovcí zůstal nízký;

504.  bere na vědomí, že hlavní faktory, kvůli nimž nebyly vyčerpány prostředky ve výši 8 100 000 EUR v kapitole „bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin“ lze do značné míry vysvětlit takto: částka 500 000 EUR představuje účelově vázané příjmy pro různé programy, jež lze čerpat v roce 2015 (tzn. nejedná se o nedočerpání prostředků), částka 800 000 EUR představuje účelově vázané příjmy, které není technicky možné čerpat v roce 2015 (prostředky na staré programy – C5) a částka 6 800 000 EUR přestavuje prostředky fondu pro mimořádné události; bere na vědomí, že prostředky fondu pro mimořádné události byly přeneseny do roku 2015 (opatření v rámci boje proti africkému moru prasat v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku v roce 2014);

505.  bere na vědomí, že pokud jde o prostředky na platby na rok 2014, činí míry jejich čerpání v rozpočtové kapitole „bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin“ 99,0 %, což představuje mírné snížení oproti roku 2013 (99,9 %); vyrozuměl, že během souhrnného převodu byly požadovány dodatečné prostředky na platby, které však nebyly obdrženy, a že na konci roku nebylo možné plně provést pouze jednu platbu, avšak se souhlasem členských států byla tato částka splacena začátkem ledna 2015;

506.  s uspokojením konstatuje, že výrazně pokročilo provádění všech tří přípravných projektů a jedné přípravné akce spadajících do působnosti GŘ SANTE v oblasti bezpečnosti potravin a že byly vyčerpány všechny příslušné prostředky na závazky (1 250 000 EUR);

507.  na základě dostupných údajů a zprávy o plnění je toho názoru, že Komisi lze udělit absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014, pokud jde o politiky v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin.

Doprava a cestovní ruch

508.  konstatuje, že v rozpočtu na rok 2014, jak byl s konečnou platností přijat a v průběhu roku pozměněn, bylo konkrétně na dopravní politiky k dispozici celkem 2 931 147 377 EUR v prostředcích na závazky a 1 089 127 380 EUR v prostředcích na platby; bere dále na vědomí, že z těchto částek bylo:

509.  vítá vysokou míru čerpání prostředků na závazky roce 2014 v případě politik v oblasti mobility a dopravy (98,2 %) a poměrně vysokou míru čerpání prostředků na platby (95,2 %); konstatuje, že objem neuhrazených závazků se v roce 2014 zvýšil o 1 653 372 424 EUR na celkem 5 647 143 046 EUR a že zvýšení objemu neuhrazených závazků bývá na začátku nového VFR obvykle významnější, protože platby na nové projekty bývají prováděny až později; vyzývá však Komisi a členské státy, aby zajistily řádné provádění dopravních projektů;

510.  lituje skutečnosti, že pro oblast „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, do níž doprava spadá a v níž představuje nejmenší částku auditovanou Účetním dvorem (0,8 miliardy EUR) ve srovnání s celkovou auditovanou částkou (13 miliard EUR), činila odhadovaná míra chyb v roce 2014 5,6 %, tj. více, než činily srovnatelné výsledky v roce 2013 (4 %), což je způsobeno zejména proplácením nezpůsobilých nákladů ve výzkumných projektech, ale také nedodržováním předpisů v oblasti veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby přijala všechna přiměřená opatření k nápravě této situace (včetně provádění důkladnějších kontrol ex-ante s cílem zjistit a opravit chyby před proplácením);

511.  upozorňuje na skutečnost, že v roce 2014 nebyly v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) financovány žádné projekty, jelikož první výzvy k předkládání projektů byly uzavřeny v březnu 2015 a řízení dluhového nástroje CEF Evropskou investiční bankou bylo schváleno až na konci roku 2014; konstatuje, že v roce 2014 přezkoumal Účetní dvůr šest transakcí v odvětví dopravy (GŘ pro mobilitu a dopravu) a zjistil, že dvě ze šesti transakcí byly zatíženy vyčíslitelnými chybami; je proto spokojen se snížením procentuálního podílu dotčených transakcí v roce 2014 (33 %) ve srovnání s lety 2013 (62 %) a 2012 (49 %); vyzývá Komisi a ostatní příslušné aktéry, aby zajistili dodržování předpisů v oblasti veřejných zakázek a způsobilosti nákladů u budoucích projektů v odvětví dopravy;

512.  konstatuje, že v souladu s víceletou kontrolní strategií používanou Komisí, která zohledňuje zpětně získané prostředky, úpravy a účinky kontrol a auditů během období provádění programu, byla míra zbytkových chyb v případě TEN-T vypočtena na 0,84 %;

513.  upozorňuje na velký počet vysoce kvalitních projektů, které nemohly být při předkládání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy v roce 2014 přijaty kvůli nedostatku dostupných prostředků; domnívá se, že je třeba pro projekty v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy zajistit dostatek finančních prostředků; lituje, že rozpočet na Nástroj pro propojení Evropy byl snížen o finanční prostředky poskytnuté Evropskému fondu pro strategické investice (EFSI); připomíná však, že bod 17 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(110) stanoví 10% flexibilitu k navýšení rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy v ročním rozpočtovém procesu a že tato flexibilita existuje bez ohledu na financování EFSI; trvá na tom, že provádění projektů dohodnutých mezi Evropským parlamentem a Radou v příloze I nařízení Parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013(111) by takovéto navýšení rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy odůvodňovalo;

514.  vybízí Komisi, aby i nadále důkladně sledovala provádění inovativních finančních nástrojů pro posílení investic Unie a získání nových zdrojů financování pro infrastrukturní projekty TEN-T, jako jsou fond Marguerite, nástroj pro úvěrové záruky (LGTT) a iniciativa projektových dluhopisů (PBI), a aby zajistila, že příspěvek z rozpočtu Unie na tyto nástroje bude řádně spravován a vhodně využíván;

515.  konstatuje, že informace o projektech v oblasti dopravy a cestovního ruchu jsou k dispozici v různých databázích, jako je systém pro finanční transparentnost, databáze agentury INEA obsahující projekty TEN-T a projekty v oblasti dopravy a cestovního ruchu spolufinancované z Fondu soudržnosti a regionálních fondů a databáze CORDIS pro projekty programu Horizont 2020; vyzývá k integraci informací o projektech z těchto nástrojů s cílem získat lepší přehled o procesu přidělování prostředků Unie (ve vztahu k poskytovatelům i příjemcům); opakuje, že je důležité každoročně zveřejňovat snadno dostupný seznam projektů v oblasti dopravy a cestovního ruchu, jež jsou spolufinancovány Unií, a zavést online databázi s možností vyhledávání, v níž bude uváděna přesná výše financování s cílem zvýšit transparentnost;

516.  zdůrazňuje, že projekty v oblasti dopravy budou v období 2014–2020 financovány z několika zdrojů, včetně Nástroje pro propojení Evropy, Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj a fondu EFSI; vyzývá proto Komisi, aby rozvíjela součinnost s cílem zvýšit efektivitu přidělování těchto různých zdrojů financování;

517.  konstatuje, že zásada, podle níž příjemci prostředky buď využijí, nebo o ně přijdou, může motivovat členské státy k tomu, aby v případě finančních prostředků Unie navrhovaly k výběru projekty s nízkým dopadem; je znepokojen tím, že v minulosti vedl výběr špatných projektů k tomu, že Unie financovala některé dopravní investice s nízkou efektivností nákladů; vítá nový právní rámec na období 2014–2020, který zpřísňuje jak posuzování nákladů a přínosů, tak i proces přezkumu projektů;

518.  vítá skutečnost, že byl v červnu 2014 zřízen společný podnik Shift2Rail s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropského železničního odvětví; konstatuje, že bude prováděn oddělený postup udělování absolutoria společnému podniku Shift2Rail, jakmile v nadcházejících letech získá finanční autonomii; lituje nicméně zpoždění při realizaci tohoto společného podniku, stejně jako toho, že k němu malé a střední podniky jen velmi obtížně získávají přístup;

519.  zastává názor, že by Komise měla zaručit naprostou transparentnost správy prostředků a zajistit, aby byl chráněn veřejný zájem a měl vždy a za všech okolností přednost před veškerými soukromými zájmy;

520.  konstatuje, že v rozpočtu na rok 2014, jak byl s konečnou platností přijat a v průběhu roku pozměněn, bylo konkrétně na cestovní ruch k dispozici celkem 11 226 160 EUR v prostředcích na závazky a 6 827 266 EUR v prostředcích na platby; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení dopadu financovaných projektů s cílem lépe definovat budoucí priority v oblasti výdajů, které budou v souladu s tím, že Unie představuje světovou turistickou destinaci číslo jedna, a které umožní využít cestovního ruchu jako významného motoru růstu unijní ekonomiky; vyzývá Komisi, aby začlenila výsledky pilotních projektů a přípravných akcí do plánování rozpočtu na příští rok a aby každoročně vytvářela snadno dostupný seznam projektů v této oblasti;

521.  navrhuje, aby Parlament udělil Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2014, pokud jde o odvětví spadající do oblasti působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

Regionální rozvoj

522.  konstatuje, že výroční zpráva Účetního dvora ze dne 10. listopadu 2015 o plnění rozpočtu Evropské unie na rok 2014 obsahuje zjištění, že nejpravděpodobnější míra chyb u politiky soudržnosti se odhaduje na 5,7 %, což představuje zvýšení oproti roku 2013 o 5,3 %; vyjadřuje znepokojení nad tímto zvýšením, které je zvláště výrazné, pokud jde o chyby s finančními důsledky a vážnými nepříznivými dopady na rozpočet; zdůrazňuje, že za polovinou této odhadované míry chyb stojí složitost pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pro státní podporu i porušování pravidel při těchto postupech, jako je neodůvodněné přímé uzavírání smluv, střet zájmů a diskriminační výběrová kritéria;

523.  bere na vědomí odpovědi Komise na zprávu Účetního dvora, v nichž se uvádí, že průměrné snížení míry chyb, k němuž ve srovnání s programovým obdobím 2000–2006 došlo, je odrazem zlepšení řídících a kontrolních systémů; vyzývá Komisi, aby poskytovala orgánům včasné informace a školení v souvislosti s pravidly pro zadávání veřejných zakázek a státní podporu; vítá v této souvislosti vznik akčního plánu pro zadávání veřejných zakázek; bere na vědomí provádění iniciativy týkající se dohod o integritě a naléhavě žádá Komisi, aby provedla odpovídající hodnocení ex ante, pokud jde o jejich potenciál skutečně zlepšit transparentnost a efektivnost zadávání veřejných zakázek v souvislosti s ESI fondy; vyzývá členské státy, aby nejpozději do konce roku 2016 splnily předběžnou podmínku týkající se zadávání veřejných zakázek a aby do dubna 2016 provedly ve svých právních řádech směrnice o zadávání veřejných zakázek z roku 2014 s cílem zamezit nesrovnalostem a zajistit účinné a efektivní provádění projektů a dosažení zamýšlených výsledků, a tím i cílů politiky soudržnosti; vyzývá Komisi, aby tento proces pozorně sledovala a poskytovala členským státům poradenství a technickou podporu v zájmu řádného provedení uvedených směrnic do vnitrostátního práva;

524.  připomíná, že všechny nesrovnalosti nemají charakter podvodu a že je nutné rozlišovat mezi nesrovnalostmi, které nemají charakter podvodu, a těmi, které tento charakter mají, vzhledem k tomu, že nesrovnalosti, které nemají charakter podvodu, často způsobují slabé systémy finančního řízení a kontroly, nedostatečná administrativní kapacita týkající se jak znalosti pravidel, tak technických odborných znalostí v oblasti konkrétních stavebních prací nebo služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byly v souladu s příslušnými pravidly regulačního rámce, který zohledňuje stav regulace v členských státech, vytvořeny vhodné, účinné a účelné systémy finančního řízení a kontroly;

525.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány k zajištění toho, aby byly příjemcům poskytovány ucelené informace o podmínkách financování týkající se zejména způsobilosti výdajů a příslušných maximálních výší úhrad;

526.  konstatuje, že při provádění politiky soudržnosti se v členských státech uplatňuje, v závislosti na jejich institucionálním systému, značné množství vnitrostátních a regionálních postupů a předpisů, které jsou další vrstvou regulace, mohly by vést k nesrovnalostem, a v důsledku toho ke ztrátám u ESI fondů a ke zvětšování rozdílů mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby přispěla ke zjednodušení provádění této politiky na vnitrostátní a regionální úrovni, respektovala přitom specifické institucionální rysy jednotlivých členských států a poskytla jim upřesňující vysvětlení nutná k uplatňování nařízení; připomíná Komisi a členským státům usnesení Parlamentu nazvané „Snaha o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020“ a potřebu přijmout nezbytné kroky k omezení nadměrné regulační a administrativní zátěže na tu nejnižší nutnou míru, což umožní lépe využívat prostředky z ESI fondů a vyhnout se chybám ze strany konečných příjemců, zvláště malých a středních podniků; s politováním konstatuje, že Komise ze skupiny na vysoké úrovni pro otázky zjednodušení monitorování pro příjemce ESI fondů vyloučila zástupce členských států, a při snaze o zlepšení stávajícího systému tak nezazní jejich názor;

527.  domnívá se, že zásadním faktorem pro řádné a efektivní využívání ESI fondů je administrativní kapacita, a vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily výměnu znalostí a osvědčených postupů pro konkrétní oblasti související s prováděním programů (jako jsou zadávání veřejných zakázek, poskytování státní podpory, kritéria způsobilosti nebo auditní stopa), která by byla zaměřena zejména na potenciální příjemce s menší administrativní a finanční kapacitou; navrhuje provádět v této souvislosti specifické, avšak komplexní činnosti s cílem vyškolit pracovníky veřejné správy a orgány pracující na projektech financovaných z ESI fondů i příjemce (například školení a opakovací kurzy, semináře nebo poskytování technické a administrativní podpory);

528.  vítá skutečnost, že Komise vytvořila nástroj Taiex Regio Peer 2 Peer, který má usnadnit přímé sdílení mezi partnery na úrovni řídících, certifikačních a auditních orgánů členských států s cílem pomoci členským státům zvýšit jejich administrativní kapacity; zdůrazňuje, že je důležité vynakládat větší úsilí při určování příslušných orgánů, což je nutný předpoklad pro předkládání žádostí o platby, s cílem zajistit hladké provádění programů a bezproblémový tok finančních prostředků; dále se domnívá, že by Komise měla efektivně a účinně uplatňovat veškeré dostupné nástroje pro včasné zjišťování a prevenci rizik v politice soudržnosti, a konkrétně nástroje na vytěžování dat, jako je ARACHNE, pro včasné zjišťování a prevenci rizik při postupu zadávání veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že záběr činnosti pracovní skupiny pro lepší provádění programů zahrnuje také činnosti, které by mohly zvýšit efektivnost, účinnost a přidanou hodnotu projektů v rámci politiky soudržnosti, které již byly realizovány, vyzývá Komisi, aby prostřednictvím kvalitativních ukazatelů vyhodnotila tyto parametry.

Zemědělství a rozvoj venkova

529.  je přesvědčen, že SZP, která je historicky jednou z prvních evropských politik, je významným nástrojem Unie se širokým dopadem, a to nejen pokud jde o produkci potravin a ekosystémové služby, ale také pokud jde o skutečné a potenciální zlepšování životního prostředí a socio-ekonomické situace a zajištění rovných příležitostí žen a mužů ve venkovských oblastech i pokud jde o snahy zvrátit trend vylidňování venkova, přičemž je třeba zohlednit nutnost dále pracovat na koncepci oběhového hospodářství; domnívá se, že SZP tak přispívá k rovnováze mezi regiony Unie, neboť nabízí finanční podporu a důležité nástroje, jež pomáhají mladým zemědělcům začít se zemědělskou činností a zajistit generační kontinuitu;

530.  konstatuje, že GŘ AGRI v roce 2014 výrazně přispělo k tomu, aby byly orgány členských států schopny čím dál tím lépe předcházet vzniku chyb při vynakládání prostředků na zemědělství a při provádění programů rozvoje venkova; uznává kladný vliv GŘ AGRI, který je patrný ve výroční zprávě Evropského účetního dvora za rok 2014, a je přesvědčen, že ve spolupráci s členskými státy by měly činnosti GŘ AGRI představovat dobrý základ pro další zlepšování v klíčových letech výdajového období 2014–2020;

531.  naléhavě žádá, aby těm platebním agenturám, jejichž výkon je soustavně neuspokojivý, byla v krajních případech odebrána akreditace;

532.  je přesvědčen, že pro SZP, která zajišťuje bezpečnou a konzistentní produkci našich potravin, funguje napříč EU, má kladné dopady na sociální, environmentální a hospodářské úrovni a pokrývá produkci mnoha různých druhů plodin a potravin, je klíčové soudržné provádění a dosahování výsledků;

533.  konstatuje, že příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor v přepočtu na jednoho pracovníka v členských státech, které přistoupily k Unii v roce 2004 nebo později, představuje jen jednu čtvrtinu příjmu ze zemědělské činnosti na výrobní faktor vytvářeného v EU-15(112);

534.  vítá zlepšení oproti údajům obsaženým ve výroční zprávě za rok 2013 a konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k názoru, že pokud se jedná o zemědělskou politiku, poměr testovaných transakcí vedl k nižší míře chyb ve srovnání s rokem 2013; konstatuje, že míra chyb pro rok 2014 činí 2,9 % (ve srovnání s 3,6 % v roce 2013), a to u EZZF auditovaného v 17 členských státech, a 6,2 % (pokles oproti 7 % v roce 2013) u rozvoje venkova, životního prostředí a rybolovu auditovaného v 18 členských státech, přičemž celková průměrná míra chyb u kapitoly „přírodní zdroje“ dosahuje 3,6 %;

535.  zdůrazňuje, že je třeba vyvinout společnou metodiku pro výpočet míry chyb s cílem přispět k zaručení jeho přesnosti a zajistit, aby nevznikly významné rozdíly mezi mírou chyb, kterou uvádí Komise, a mírou chyb zjištěnou Účetním dvorem;

536.  upozorňuje na prohlášení Komise(113), že chyby v podmíněnosti (např. včasná prohlášení o pohybu zvířat, data schůzek či lhůty) nemají vliv na způsobilost k platbám (jak již potvrdil Účetní dvůr) a že by se míra chyb v podmíněnosti měla pro větší srozumitelnost od celkové míry chyb odečítat;

537.  poukazuje na skutečnost, že v důsledku rozdílného provádění plateb vázaných na produkci v jednotlivých členských státech dochází k narušení hospodářské soutěže, jako například v odvětví mléka a mléčných výrobků;

538.  vítá skutečnost, že Komise vydala nové pokyny pro stanovování finančních oprav, které se uplatní na výdaje financované při sdíleném řízení v souvislosti s nedodržováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek(114);

539.  konstatuje, že rok 2014 byl rokem přechodu, což znamená, že docházelo k významným platbám týkajícím se poslední části období financování 2007–2013 a že až do poloviny tohoto roku byly zaváděny poslední prvky (prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci) pro období financování SZP 2014–2020; rovněž konstatuje, že za přechodné by měly být považovány i roky 2015 a 2016, během kterých byly poprvé v plném rozsahu uplatňovány ekologizační a další významné změny v rámci zemědělské politiky, a to jak zemědělci, tak příslušnými orgány členských států, přičemž byla zavedena nová, složitá pravidla a objevil se vysoký počet nových žadatelů o přímé platby, přičemž mnohá z víceletých opatření v plánech rozvoje venkova členských států začnou být uplatňována až v roce 2016 a bude nutné, aby byla věnována zvláštní pozornost novým nástrojům zavedeným v rámci reformy;

540.  vítá snížení míry chyb ve srovnání s rokem 2013 a uznává intenzivní úsilí a značné zdroje, které byly věnovány na dosažení tohoto cíle, obzvláště pak prostřednictvím informování a technické podpory poskytované Komisí orgánům členských států ohledně provádění; je nicméně toho názoru, že pouhé změření chyb nevyjadřuje samo o sobě míru výkonnosti či konečné úspěšnosti;

541.  připomíná Komisi, že riziko neúmyslných chyb vzniklých kvůli složitým předpisům nese v konečném důsledku příjemce; žádá o vytvoření rozumného, přiměřeného a účinného systému sankcí, který by tento přístup podpořil, jako je např. předcházení dvojímu postihování za stejnou chybu podle platebního režimu i podmíněnosti; naléhavě vybízí Komisi, aby lépe zajistila přiměřenost sankcí s ohledem na druh chyby; žádá zavedení nástrojů, které zajistí přístup více založený na pobídkách a více zaměřený na výstupy, jenž by mohl přinést nižší chybovost a nižší četnost kontrol, a které umožní rozlišovat mezi chybou a podvodem a současně zajistí, aby byli zemědělci i nadále schopni zajišťovat životně důležitou produkci potravin, která je hlavním prvkem této politiky; domnívá se, že je nezbytné pokračovat ve snaze o zjednodušení a zefektivnění SZP, neboť se jedná o jeden z klíčových prvků nutných k tomu, aby zemědělství přilákalo a udrželo nové subjekty spolu s jejich dovednostmi, čímž se zajistí budoucí prosperující zemědělské odvětví EU;

542.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr zkoumá, jak by ve svých výročních zprávách mohl měřit výkonnost, a to tím spíše, že Komise usiluje o to, aby byly výdaje, které financuje, více zaměřeny na výsledky; upozorňuje nicméně na skutečnost, že je obtížně měřit úspěšnost víceletých programů financování – které jsou nyní upřednostňovanou metodou pro realizaci environmentálních opatření v pilíři II – prostřednictvím nástroje, který zkoumá jen jeden rok, a vybízí Účetní dvůr, aby vysvětlil své zaměření na výkonnost konkrétně ve vztahu k výdajům na zemědělství; naléhavě však vyzývá Účetní dvůr, aby při svém hodnocení výkonnosti zohlednil skutečnost, že cíle politiky rozvoje venkova jsou rozmanité, a to tím, že se vyhne uplatňování příliš zjednodušených ukazatelů a vyvaruje se tak nesprávné interpretace;

543.  bere na vědomí názor Účetního dvora, vyjádřený v jeho auditech, podle nějž integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) významně přispívá k předcházení chybám a ke snižování míry chyb u systémů, na něž se uplatňuje(115), a konstatuje, že nedostatky systému evidence půdy (LPIS) byly ve všech auditovaných členských státech odstraněny díky nápravným opatřením(116);

544.  vítá návrh Komise na zjednodušení integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) díky preventivním předběžným kontrolám, které vnitrostátním orgánům umožní zjistit problémy spojené s žádostmi zemědělců a učinit nápravné kroky a které by měly vést k nižší míře sankcí;

545.  přijímá za svá hlavní doporučení Účetního dvora: členské státy by měly zajistit, že informace a obrazový materiál v rámci LPIS budou důvěryhodné a aktuální s cílem snížit riziko chyb spojených s nadhodnocením způsobilé půdy; Komise by měla po členských státech požadovat akční plány zahrnující nápravná opatření s cílem odstranit nejčastější důvody pro vznik chyb, revidovat svou vlastní strategii pro audity shody v souvislosti s rozvojem venkova a zajistit řádné uplatňování postupu zaručování legality a správnosti uskutečněných operací, který bude od roku 2015 povinný;

546.  bere na vědomí dohodu mezi Komisí a Účetním dvorem, podle níž se výdaje na rozvoj venkova řídí komplexními pravidly a podmínkami způsobilosti, což je částečně způsobeno povahou této politiky a různorodostí evropských regionů; vyzývá k většímu úsilí o uplatňování zjednodušujících a preventivních opatření v rámci pravidel na období 2014–2020 a mimoto žádá, aby bylo zjednodušení uplatňováno rovněž na úrovni členských států v nových programech pro rozvoj venkova a aby bylo považováno za prioritu a důležitý prostředek umožňující snížit míru chyb a zvýšit účinnost a flexibilitu a tím zvýšit absorpční kapacitu, zejména v případech, kdy v minulosti programy malého rozsahu kvůli své nízké flexibilitě vzbuzovaly menší zájem nebo soustavně vykazovaly vysokou míru chyb;

547.  vyzývá Komisi, aby s dostatečným časovým předstihem předložila podrobný plán, jak snížit byrokratickou zátěž v případě SZP;

548.  naléhavě vybízí Komisi a orgány členských států, aby vždy, kdy je to možné, i nadále snižovaly komplikovanost postupů ve vztahu k přímým platbám a řešily problémy, které jsou s tím spojeny a aby výrazně upřednostňovaly zjednodušování ekologizačních opatření, a to zejména v těch případech, kdy je do celého procesu zapojeno několik různých administrativních úrovní EZZF a fondů rozvoje venkova v rámci členských států, přičemž v nezbytných případech se uplatní rozdílný přístup k těmto dvěma pilířům; zdůrazňuje skutečnost, že značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy v případě přímých plateb ještě zvýšily rozdíly v konkurenceschopnosti mezi zemědělci, kteří jsou činní na jednotném trhu;

549.  očekává, že Komise co nejdříve plně zavede proces zjednodušování SZP, zejména pokud jde o zatěžující a složitá nařízení týkající se podmíněnosti a ekologizace, která v konečném důsledku zatěžují zemědělce v celé Evropě; zdůrazňuje, že proces zjednodušování by se měl zaměřit na snižování administrativní zátěže a neměl by ohrožovat zásady a pravidla, dohodnutá v rámci poslední reformy SZP, jež by měla zůstat beze změny; domnívá se, že takové zjednodušení by nemělo vést k revizi výdajů na SZP na období let 2013–2020;

550.  poukazuje na to, že v důsledku skupování zemědělských ploch investory jsou v EU zemědělské podniky vedené vlastníkem pod stále vyšším tlakem a že část přímých plateb je poskytována mezinárodním koncernům;

551.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly k dispozici srovnatelné ukazatele výkonnosti a číselné údaje pro tentýž druh programů prováděných na různých místech, a netrpělivě očekává zlepšení v této oblasti v období let 2014–2020, kdy má být zajištěno lepší finanční řízení SZP založené na potřebách jednotlivých členských států;

552.  konstatuje, že SZP hraje významnou úlohu v rámci podpory sociálního začleňování (obzvláště, nikoli však výhradně, v rámci strategií spolupráce), omezování chudoby a posilování hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech díky tvorbě pracovních míst, díky iniciativě Společenství pro rozvoj venkova a díky zavádění nových či zdokonalených služeb a infrastruktury; vyzývá k vypracování analýzy celkových účinků obou pilířů SZP ve venkovských oblastech zaměřené na skutečné konečné příjemce, která by ukázala, kde a jak jsou prostředky přidělovány;

553.  konstatuje, že u vynaložených prostředků se očekává, že budou vytvářet přínosy jak pro venkovské oblasti, tak pro spotřebitele obecně, a připomíná, že koneční příjemci utrácejí své peníze za zboží a služby ve svých místních komunitách nebo díky nim zaměstnávají pracovníky ve svých podnicích, čímž pomáhají udržet obyvatele ve venkovských či izolovaných oblastech, kde jsou zemědělství a lesnictví často hlavní hospodářskou činností;

554.  konstatuje, že dopady ruského zákazu uvaleného na dovoz zemědělských produktů, který byl zaveden v polovině roku 2014, představují velký problém; vyslovuje se pro lepší řízení v rané fázi všech naléhavých opatření s cílem zajistit řádné zacílení vynakládaných prostředků a popřípadě rychlé navrácení neoprávněně nárokovaných prostředků; v této souvislosti vítá pokračující snahu Komise o hledání alternativních odbytišť pro zemědělské přebytky a o podporu odvětví postižených zákazem; vítá snahu, již Komise vynaložila při hledání alternativních odbytišť pro zemědělské přebytky, a vyzývá členské státy, aby vynaložily společné úsilí k odstranění překážek bránících rozšíření odbytišť; zdůrazňuje význam dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), která by mohla vyvážit uzavření řady tradičních devizových trhů;

555.  vítá rozhodnutí Komise, kterým se zavádí mimořádné režimy podpory pro země, které v odvětví mléka a mléčných výrobků utrpěly ztráty, a vyzývá Komisi, aby zvážila další opatření na podporu odvětví, která čelí podobným problémům;

556.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že ženy ve venkovských oblastech v řadě členských států mají pouze omezený přístup na trh práce, a vyzývá Komisi, aby se ve svých budoucích rozvojových iniciativách v první řadě ujala úlohy zlepšit a rozšířit přístup na trh práce pro ženy ve venkovských oblastech a aby přidělila odpovídající finanční prostředky na „evropskou záruku pro ženy ve venkovských oblastech“ jako obdobu programu záruk pro mladé lidi, v níž pro ženy ve venkovských oblastech stanoví samostatné cíle;

557.  naléhavě vybízí Komisi, aby vyjasnila pravidla upravující uznávání organizací producentů, obzvláště v odvětví ovoce a zeleniny, a aby ještě více zkrátila dobu předcházející auditům Komise s cílem poskytnout příjemcům právní jistotu a zabránit zbytečným chybám;

558.  s ohledem na jeden z cílů Smlouvy(117), jímž je zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny, se domnívá, že v případě, že je u potravin příliš vysoká DPH, je ohrožen spravedlivý přístup pro všechny spotřebitele a hrozí větší riziko podvodů v souvislosti s DPH;

559.  je přesvědčen, že cíle programového období 2007–2013 jsou i nadále důležité a že Unie by se v současném období měla zaměřit na zvýšení rentability zemědělských podniků a zemědělského odvětví a prosazovat větší rovnováhu v potravinářském řetězci s cílem konsolidovat a posílit postavení organizací producentů a podporovat systémy kvality, krátké dodavatelské řetězce, sociální družstva, místní trhy, ekosystémové služby a vyvážený územní rozvoj, a to výhradně ve venkovských oblastech v rámci nových programů rozvoje venkova, přičemž je nutné se vyhnout nepřiměřeným environmentálním očekáváním nebo výdajům;

560.  připomíná, že ve všech auditech, v nichž se Účetní dvůr zabýval výdaji vynaloženými v roce 2014, byly celkem pouze tři případy předány k vyšetření úřadu OLAF(118), neboť u nich panovalo podezření, že „byly uměle vytvořeny podmínky, bez nichž by příjemce podporu nezískal“ (nové subjekty vytvořené zavedenými podniky nebo skupinami osob), a jeden byl již před auditem Účetního dvora vnitrostátními orgány posouzen jako podezřelý;

561.  konstatuje, že provádění této politiky by mohlo být dále zlepšováno; proto žádá, aby byl informován o všech zlepšeních z hlediska zaměření a plnění cílů této politiky a z hlediska jejího dodržování;

562.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala účinnost a účelnost plateb na podporu odbytu ve třetích zemích a zajistila, aby v důsledku těchto opatření nedošlo k vytěsnění místních zemědělců z trhu;

563.  konstatuje, že v době, kdy GŘ AGRI připravovalo výroční zprávu o činnosti za rok 2014, existovalo mnoho prvků Nástroje předvstupní pomoci na rozvoj venkova (IPARD), u nichž doposud nebyly dostupné informace, ale které jsou zahrnuty v této zprávě, a tyto informace je tedy nutné aktualizovat (počet podpořených zemědělských podniků, zvýšení hrubé hodnoty, počet podniků, které zavedly normy Unie), přičemž se domnívá, že v novém období financování se očekává konstantní analýza;

564.  konstatuje, že výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 ukazuje, že bylo dosaženo dobrých výsledků, současně však Účetní dvůr vyzývá, aby Parlament informoval o krocích, jež hodlá podniknout s cílem zavést takovou metodiku šetření, která bude lépe zohledňovat víceletou povahu programů, a to v rámci rozvoje zvažovaného přístupu, který bude více zaměřený na výkon.

Rybolov

565.  bere na vědomí sdělení Komise Parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o roční účetní závěrce Unie za rozpočtový rok 2014; dále bere na vědomí výroční zprávu Účetního dvora týkající se rozpočtového roku 2014; bere na vědomí výroční zprávu o činnosti GŘ MARE za rok 2014; bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2015 o dohodách o partnerství v odvětví rybolovu;

566.  bere na vědomí výroky Účetního dvora o legalitě a správnosti uskutečněných operací, na nichž se účetní závěrka zakládá; bere na vědomí negativní stanovisko Účetního dvora ohledně prostředků na platby, u nichž činila celková míra chyb 4,4 %, aniž by byla uvedena konkrétní míra chyb týkající se odvětví rybolovu; žádá, aby byl rybolov předmětem auditu samostatně, a nikoli jako součást odvětví zemědělství, s cílem zajistit větší transparentnost v oblasti rybolovu;

567.  všímá si výhrad GŘ MARE týkajících se systémů řízení a kontroly u programů ERF v některých členských státech;

568.  je ujištěn o tom, že systém vnitřní kontroly uplatňovaný GŘ MARE poskytuje dostatečné záruky, pokud jde o řádné řízení rizik souvisejících s legalitou a správnosti uskutečněných operací;

Evropský námořní a rybářský fond (ENRF)

569.  konstatuje, že skutečnost, že od 1. ledna 2014 byly programy v rámci ENRF a dalších ESI fondů schvalovány v rámci sdíleného řízení, vedla k technické revizi VFR s cílem převést nevyužité prostředky z roku 2014 do následujících let;

570.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že převážná většina členských států předložila své operační programy související s ENRF velice pozdě, což způsobilo obrovská zpoždění při uvolňování finančních prostředků; připomíná, že za využívání finančních prostředků nesou v rámci sdíleného řízení odpovědnost členské státy;

571.  zastává názor, že členské státy by měly zlepšit nástroje a cesty, které využívají k předávání informací Komisi; doporučuje, aby Komise vyvíjela větší tlak na členské státy s cílem zajistit, aby předkládaly spolehlivé údaje;

572.  naléhavě žádá Komisi, aby členským státům poskytovala veškerou možnou podporu s cílem zajistit řádné a plné využívání zdrojů ENRF a dosáhnout vysoké míry čerpání v souladu s jejich příslušnými prioritami a potřebami, především pokud jde o udržitelný rozvoj odvětví rybolovu;

Výkonná agentura pro malé a střední podniky

573.  vítá pověření agentury pro ENRF platné od 1. ledna 2014; bere na vědomí memorandum o porozumění, které dne 23. září 2014 podepsalo GŘ MARE a agentura; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat vysoce kvalitní podporu agentury poskytovanou všem jejím příjemcům v souvislosti s 19 akcemi v rámci ENRF;

Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 11/2015 (udělení absolutoria za rok 2014): Řídí Komise dohody o partnerství v oblasti rybolovu řádně?

574.  vyzývá Komisi, aby zohlednila doporučení Účetního dvora;

575.  vyjadřuje politování nad finančními náklady vzniklými v důsledku toho, že nejsou plně využívány tonážní kvóty přijaté v protokolech z poslední doby; navrhuje, aby platby za rybolovná práva byly více vázány na skutečné úlovky; žádá Komisi o zajištění toho, aby byly výplaty odvětvové podpory v souladu s ostatními platbami rozpočtové podpory, a vyzývá ke zlepšení výsledků dosažených partnerskými zeměmi při provádění matrice společně dohodnutých akcí;

576.  poukazuje na to, že, jak zdůraznil Účetní dvůr, existuje stále prostor umožňující zlepšit doplňkovost a jednotnost dohod o partnerství v oblasti rybolovu vyjednaných v témže regionu, a maximalizovat tak potenciál těchto dohod na regionální úrovni;

577.  zdůrazňuje, že informace získané na základě nezávislých hodnocení ex post nebyly vždy úplné, dostatečně konzistentní či srovnatelné, což snižovalo jejich užitečnost při přijímání rozhodnutí a při jednáních; konstatuje dále, že tato hodnocení dostatečně neposuzovala, do jaké míry splnily dohody o partnerství v oblasti rybolovu všechny své cíle, např. neuváděly žádné údaje o zaměstnanosti v regionech Unie závislých na rybolovu ani informace o dodávkách ryb na trhu Unie;

578.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že neexistují spolehlivé, ověřitelné a dostupné informace o populacích ryb a o intenzitě rybolovu vnitrostátních rybářských loďstev nebo jiných cizích rybářských loďstev, kterým partnerské země také poskytly přístup, neboť jedním z hlavních cílů dohod o partnerství v oblasti rybolovu bylo lovit pouze přebytečné zdroje, což se ukázalo v praxi jako velmi těžko proveditelné;

579.  naléhavě žádá Komisi, aby pečlivěji sledovala čerpání odvětvové podpory s cílem zajistit její účinnost;

580.  zdůrazňuje, že je nezbytné účinně monitorovat činnosti financované Unií za účelem poskytování odvětvové podpory v rámci mezinárodních dohod, a to za pomoci co nejpodrobnějších matric; dále zdůrazňuje, že je nutné požadovat také zvýšení míry odvětvové podpory; je pevně přesvědčen o tom, že obchodní části dohod by měly být vždy podmíněny účinnou a rozsáhlou odvětvovou podporou, která by byla dostatečně sledována;

581.  se znepokojením konstatuje, že protokoly, které jsou v současnosti v platnosti, nestanoví možnost částečných plateb v případě, kdy je výsledků dosaženo jen zčásti; uznává, že v případech, kdy nebylo dosaženo žádných či jen omezených výsledků, by platby v oblasti odvětvové podpory v následujícím roce měly být pozastaveny do doby, než budou cíle splněny; vyzývá nicméně Komisi, aby v případech, kdy je to možné, zahrnula do nových protokolů možnost částečného proplacení odvětvové podpory;

Absolutorium

582.  na základě dostupných informací navrhuje, aby bylo Komisi uděleno absolutorium týkající se jejích výdajů v námořní oblasti a oblasti rybolovu za rozpočtový rok 2014.

Kultura a vzdělávání

583.  s uznáním konstatuje, že se program Erasmus+ v prvním roce neodchýlil od svého klíčového cíle, jímž je podpora dovedností a zaměstnatelnosti, těsněji propojil programy a tvorbu politik Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, sportu a mládeže, jak bylo zamýšleno, dále podpořil činnost Unie tak, aby lépe reagovala na cíl celoživotního učení, a pomohl zmírnit sociální, hospodářské a územní rozdíly tím, že se dostal k mnoha občanům Unie; poukazuje však na to, že v sekci programu Erasmus+ věnované mládeži se oproti předchozímu programu Mládež v akci vyskytuje řada problémů souvisejících s přístupem k financování; vyjadřuje politování nad tím, že Komise v rámci programu Erasmus+ nevyhradila dostatečné prostředky na lepší poskytování informací o celkových změnách v nových programových položkách, aby z nich bylo možné financovat větší počet školních projektů;

584.  zastává názor, že ačkoli zvýšená decentralizace vyplácení finančních prostředků pro program Erasmus+ umožňuje lépe reagovat na určité vnitrostátní a místní potřeby programu v závislosti na klíčových akcích, mělo by dojít k vyhodnocení této decentralizace, aby nebyla překážkou pro plnění strategických cílů programu Erasmus+, zejména pokud jde o sekci zaměřenou na mládež;

585.  konstatuje, že program Erasmus+ pomáhá mladým Evropanům se vstupem na pracovní trh, podporuje zaměstnatelnost a rozvoj nových dovedností, posiluje iniciativy v oblasti občanství, dobrovolnictví a internacionalizace mládeže a sportu, přispívá ke zlepšování kvality vzdělávání, formální i neformální odborné přípravy a celoživotního učení a posiluje identifikaci s evropským občanstvím založeným na chápání a respektování lidských práv;

586.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že v rámci programu Erasmus+ bylo fakticky pozastaveno vyplácení prostředků Řecku na oblast mládeže, na což upozorňuje zpráva Evropského fóra mládeže o provádění programu za rok 2015;

587.  bere na vědomí těžkosti, o nichž informovaly GŘ Komise pro vzdělávání a kulturu (EAC) a Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) v počáteční fázi provádění programů Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa občanů, zejména zpoždění při vyhlašování některých výzev k podávání návrhů a při vyplácení prostředků; doufá, že se jedná o výjimečnou situaci, a s nadějí proto očekává další roky, v nichž tyto programy vstoupí do stabilnější fáze v porovnání s prvním rokem provádění; doporučuje, aby program Erasmus+ přijímal více projektů malého rozsahu, které jsou jádrem inovativních zážitků ve všech třech oblastech: vzdělávání, mládeže a sportu;

588.  vítá kroky k zavedení modelů financování, které jsou založeny na jednorázových platbách a jednotkových nákladech a zjednodušují finanční řízení jak příjemcům prostředků z fondů EU, tak i samotné Unii; poukazuje však na to, že zejména v sekci programu Erasmus+ věnované mládeži nestačí tyto jednorázové platby a jednotkové náklady k financování hlavních provozních nákladů mládežnických sdružení a neziskových organizací; trvá na tom, že investice Unie do tohoto programu by měly být navýšeny;

589.  připomíná, že zpoždění konečných plateb ze strany agentury EACEA se přímo dotýkají práv příjemců, a ohrožují tak kulturní sdružení a projekty, kreativitu a kulturní rozmanitost občanské společnosti; vybízí agenturu EACEA, aby dále zlepšila své kontrolní a platební systémy;

590.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že se evropské školy nezabývaly připomínkami, které Účetní dvůr znovu zopakoval, a upozorňuje na jeho doporučení Nejvyšší radě evropských škol, aby zavedla rotační systém pro citlivá pracovní místa a řešila další nedostatky, které mohou ohrožovat základní principy transparentnosti a řádného finančního řízení; bere na vědomí, že v roce 2014 bylo přijato nové finanční nařízení pro evropské školy, které – bude-li řádně uplatňováno – bude jedním z nástrojů pro řešení kritických problémů zjištěných Účetním dvorem; vyzývá Nejvyšší radu evropských škol, aby zvážila možnost centralizace některých pracovních míst, která jsou v současnosti decentralizována, jako je například funkce účetních, a aby prosazovala rozdělení úkolů v oblasti schvalování, výkonu a kontroly finančních transakcí v zájmu minimalizace rizika chyb a podvodů; je přesvědčen, že vzhledem k vzneseným připomínkám a ke skutečnosti, že 60 % rozpočtu evropských škol, tj. 177 milionů EUR, pochází z finančních prostředků Unie, nazrál čas ke komplexnímu přezkumu správy, řízení a organizace systému evropských škol;

591.  poukazuje na to, že nesoulad mezi sedmiletým programovým obdobím VFR a desetiletým programovým obdobím pro politické a strategické priority Unie by mohl zkomplikovat konzistentní hodnocení výsledků dosahovaných programy Unie; konstatuje, že chystaná revize VFR je klíčovým okamžikem pro řízení výdajů Unie, protože zajistí, aby byly investiční programy Unie i nadále efektivní; trvá na zásadním zjednodušení formulářů žádostí a kritérií, obzvláště pro projekty malého rozsahu, jak u programu Erasmus+, tak i u programu Kreativní Evropa;

592.  vyjadřuje znepokojení nad nahromaděnými neuhrazenými platbami Komise, jež v roce 2014 dosáhly 26 miliard EUR, z čehož polovina byla považována za „abnormální“, tj. nebyla způsobena fakturami vystavenými na konci rozpočtového roku, jak dokládá výzkumná služba Evropského parlamentu, a jen v případě programu Erasmus+ se jednalo o 202 milionů EUR; konstatuje, že toto nahromadění plateb bylo částečně způsobeno mimořádnou rigiditou VFR, který neumožňuje realokace a má jen malá rozpětí, a částečně tím, že členské státy nedodržely své závazky týkající se prostředků na platby;

593.  upozorňuje na to, že program Evropa pro občany je jedinečnou a přímou spojnicí mezi Unií a jejími občany sloužící k podpoře různých akcí, petic a občanských práv; domnívá se, že současná úroveň financování je příliš nízká, a zdůrazňuje, že by tento program měl být prováděn v rámci své náplně a být obohacován o iniciativy posilující hodnoty evropského občanství; důrazně nesouhlasí s jakýmikoli dalšími rozpočtovými škrty nebo zpožděními plateb, jež by se týkaly programu Evropa pro občany na období 2014–2020.

Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

594.  bere na vědomí závěr Účetního dvora, že konsolidovaná účetní závěrka Unie ve všech významných materiálních ohledech věrně zobrazuje její finanční situaci k 31. prosinci 2014; vyjadřuje znepokojení nad tím, že zkoumané systémy finančního dohledu a kontroly jsou již 21 let po sobě pouze částečně účinné při zajišťování legality a správnosti plateb, na nichž se účetní závěrka zákládá;

595.  je však znepokojen tím, že u plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, se zjištěná míra chyb nachází nad prahem významnosti; připomíná proto nezbytnost obezřetného řízení rozpočtu a vyzývá k vynakládání dalšího úsilí s cílem snížit tuto míru chyb;

596.  bere na vědomí nově předloženou výroční zprávu Účetního dvora o výdajích v rámci VFR, okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“; vzhledem k navýšení rozpočtu požaduje její začlenění v příštím roce; souhlasí s tím, že je třeba zaujmout nový přístup spočívající v tom, že rozpočet EU je třeba investovat, a nikoli utrácet;

597.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v některých členských státech jsou právní předpisy upravující střet zájmů poslanců, členů vlády a místních správních orgánů vágní a nedostatečné; vyzývá Komisi, aby tuto situaci prověřila a případně v tomto ohledu předložila návrhy; domnívá se, že každý takový návrh by měl platit i pro stávající členy Komise a budoucí kandidáty;

598.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit efektivnost nákladů a poučit se z minulých projektů, kdy nedostatky v řízení ze strany Komise vedly ke zpožděním a přílišným výdajům, jako tomu bylo v případě vývoje Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), jenž byl dokončen o šest let později, než se plánovalo, a vyšel na osminásobek původního rozpočtu;

599.  poznamenává, že i když Fond pro vnější hranice přispěl ke správě vnějších hranic, jeho přidaná hodnota je omezená; celkový výsledek nelze zhodnotit z důvodu nedostatečného sledování příslušnými orgány a závažných nedostatků v hodnoceních Komise a členských států.

Genderové otázky

600.  připomíná, že podle článku 8 SFEU představuje rovnost žen a mužů jednu z hodnot, na nichž se Evropská unie zakládá a kterou prosazuje; domnívá se, že rovnost žen a mužů musí být součástí všech politik, a je proto třeba ji zohledňovat v rámci rozpočtového procesu;

601.  připomíná Komisi, že některé rozpočtové položky mohou nepřímo podporovat genderovou nerovnost tím, že jejich provádění má nepříznivý dopad na ženy; vyzývá proto Komisi, aby u nových i stávajících rozpočtových položek prováděla analýzu rozpočtu z hlediska rovnosti žen a mužů a, pokud je to možné, provedla nezbytné změny politik a zajistila tak, že nebude docházet k nepřímé podpoře genderové nerovnosti;

602.  připomíná Komisi její čerstvý závazek k sestavování rozpočtu zaměřeného na výsledky a opakuje požadavek Parlamentu, aby do společného souboru ukazatelů týkajících se výsledků v oblasti plnění rozpočtu Unie byly začleněny i genderové ukazatele, což by umožnilo lepší hodnocení plnění rozpočtu z genderového hlediska;

603.  žádá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu financování Unie na podporu rovnosti žen a mužů;

604.  vyzývá Unii, aby zvýšila podíl ESF věnovaný na rozvoj vysoce kvalitních a cenově dostupných veřejných služeb péče o děti, o seniory a závislé dospělé (o něž ve většině případů stále pečují ženy), a aby vzala také v úvahu výsledky, které přinesl index rovnosti žen a mužů, jenž v nedávné době vyvinul Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE);

605.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné proškolení úředníků veřejné správy zapojených do rozhodování o výdajích, aby plně chápali dopad svých rozhodnutí na rovnost žen a mužů;

606.  vyzývá všechny orgány Unie, aby posoudily, zda existuje skutečná rovnost v rozdělení pracovních míst v orgánech a institucích Unie, a v rámci postupu udělování absolutoria poskytovaly údaje o počtu a platovém zařazení pracovníků, jež budou rozděleny podle pohlaví.

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6)Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.
(7) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(8) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(9) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 2.
(10) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 73.
(11) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(12) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(13) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(14) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(15) Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46.
(16) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.
(17) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(18) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(19) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 9.
(20) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 90.
(21) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(22) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(23) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(24) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(25) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 73.
(26) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.
(27) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(28) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(29) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 2.
(30) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 56.
(31) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(32) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(33) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(34) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(35) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69.
(36) Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 183.
(37) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.
(38) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(39) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(40) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 12.
(41) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 247.
(42) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(43) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(44) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(45) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(46) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 58.
(47) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.
(48) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(49) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(50) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 10.
(51) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 379.
(52) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(53) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(54) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(55) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(56) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 54.
(57) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.
(58) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(59) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(60) Úř. věst. C 367, 5.11.2015, s. 10.
(61) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 362.
(62) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(63) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(64) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(65) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(66) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 65.
(67) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.
(68) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(69) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(70) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(71) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(72) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(73) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(74) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(75) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0148.
(76)mj.strategie Evropa 2020, evropský semestr, balíček šesti opatření a balíček dvou opatření, balíček dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí, k tomu je třeba dbát na důsledné dodržování doporučení pro jednotlivé země jako měřítko účinného přidělování výdajových prostředků z rozpočtu FEU.
(77) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2013 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Úř. věst. L 308, 16.11.2013, s. 27) bod 328; usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2014 o udělení absolutoria na rozpočtový rok 2012,(Úř. věst. L 266, 5.9.2014, s. 32) body 314 a315; usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria na rozpočtový rok 2013 (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 27) bod 305.
(78) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, bod 3.10.
(79) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, bod 3.5.
(80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(81) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, bod 3.65.
(82) Číselné údaje za rok 2013 byly přepočítány tak, aby odpovídaly struktuře výroční zprávy za rok 2014 a umožňovaly tak srovnání mezi oběma roky.
(83) Podle výroční zprávy Účetního dvora za rok 2014 je srovnatelná odhadovaná míra chyb za rok 2013 a 2012 o 0,2 a 0,3 procentních bodů nižší, protože Soudní dvůr upravil svou metodu vyčíslování závažného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
(84) Výroční zpráva Účetního dvora, body 1.54 a 1.65.
(85) hodnocení dopadů regulace (RIA) představuje velmi účinný nástroj, který umožňuje docílit toho, aby finanční řízení bylo skutečně řádné.
(86) Platební plán přijatý Komisí v březnu 2015, který představuje krátkodobá opatření na omezení výše nevyplacených žádostí, není tím správným nástrojem; vysoký objem neuhrazených závazků vyžaduje dlouhodobější výhled;
(87) Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF); zdroj Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014;
(88) Míra absorpce se v členských státech pohybuje v rozmezí 50 % až 92 %.
(89) Odpovědi na dodatečnou písemnou otázku položenou komisaři Moedasovi, otázka 3.
(90) Výroční zpráva o činnosti GŘ pro výzkum a inovace za rok 2012, s. 45 a násl.
(91) Jako INEA.
(92) „Snížení a pozastavení měsíčních a průběžných plateb“; viz čl. 41 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).
(93) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, body 7.44 až 7.50.
(94) Viz tabulka: Příloha 10-3.2.8 k výroční zprávě GŘ AGRI za rok 2014.
(95) Politika rozvoje venkova se provádí prostřednictvím 46 opatření a tato opatření se prostřednictvím programů rozvoje venkova dostávají na vnitrostátní či regionální úroveň.
(96) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014, bod 7.71.
(97) Viz odpověď komisaře Hogana na písemnou otázku 7b. Slyšení ve výboru CONT dne 14. ledna 2016.
(98) Výroční zpráva o činnosti generálního ředitele GŘ AGRI, s. 17.
(99) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 5/2015: Jsou finanční nástroje úspěšným a slibným nástrojem v oblasti rozvoje venkova?
(100) Viz výroční zpráva o činnosti EuropeAid za rok 2014, s. 115.
(101) Souhrnná zpráva o výsledcích činnosti Komise v oblasti řízení za rok 2014 (COM(2015)0279, s. 21).
(102) Odpovědi na písemné otázky položené komisaři Thyssenovi, otázky 48 a 49.
(103) Viz opatření navazující na usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2014, Komisí přijato dne 23. září 2015.
(104) Philip Morris International, British American Tobacco, Japan Tobacco International a Imperial Tobacco Limited.
(105) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1).
(106) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2016 o dohodě o tabáku (dohoda se společností Philip Morris International (dohodaPMI) (Přijaté texty, P8_TA(2016)0082).
(107) http://www.ombudsman.europa.eu/en/press/release.faces/en/61027/html.bookmark
(108) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).
(109) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).
(110) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s.1.
(111) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).
(112) GŘ AGRI - výroční zpráva za rok 2014, s. 12.
(113) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – odpověď na bod 7.15.
(114) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – odpověď na bod 7.32.
(115) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – bod 7.35.
(116) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – bod 7.40.
(117) Čl. 39 odst. 1 písm. e) SFEU
(118) Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2014 – bod 7.30.


Absolutorium za rok 2014: zvláštní zprávy Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014
PDF 707kWORD 284k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2014 (2015/2206(DEC))
P8_TA(2016)0148A8-0127/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0267/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi příslušných orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise(5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05583/2016 – C8-0042/2016),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0127/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, a to s ohledem na zásady řádného finančního řízení;

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků, a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy orgánu příslušného k udělení absolutoria;

C.  vzhledem k tomu, že jeho připomínky ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise;

Část I – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 18/2014 s názvem „Systémy Generálního ředitelství pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky“

1.  vítá zvláštní zprávu věnovanou posouzení systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky a níže předkládá své připomínky a doporučení;

Obecné připomínky

2.  je vážně znepokojen nedostatečnou spolehlivostí systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky, nedostatečnou úrovní kontroly a monitorování v rámci hodnocení programů a také skutečností, že EuropeAid nemůže zajistit, aby byly na jednotlivé činnosti v rámci hodnocení účinně přiděleny odpovídající personální a finanční zdroje;

3.  poukazuje na to, že je nezbytné, aby byl Parlamentu jako orgánu provádějícímu rozpočtovou kontrolu poskytnut jasný přehled o tom, nakolik byly hlavní cíle Unie skutečně splněny;

4.  je přesvědčen, že slyšení nejen s představiteli Komise a ESVČ, ale také s příjemci a nezávislými odborníky umožní komplexnější vyhodnocení toho, jakým způsobem EuropeAid přispívá k naplňování cílů Unie;

5.  připomíná, že v rámci závazku Komise ohledně zajišťování kvality by měla být poskytována vnější, objektivní a nestranná zpětná vazba týkající se výsledků projektů a programů Komise v oblasti pomoci;

6.  domnívá se, že výsledky hodnocení jsou klíčovými prvky, které mají být začleňovány do politik i procesů jejich přezkumu s cílem upravovat strategické politické cíle a zlepšovat celkovou soudržnost s ostatními politikami Unie; v této souvislosti je přesvědčen, že je klíčové, aby byla hodnocení nezávislá, transparentní a přístupná veřejnosti;

7.  je přesvědčen, že investice do analýzy a agregace výsledků různých druhů hodnocení nejenže vytvářejí celkový přehled o trendech, ale také umožňují poučit se z předchozích zkušeností, což posílí konečnou účinnost procesu hodnocení a také poskytne lepší podklady pro rozhodování, tvorbu politik a pokračování stávajících projektů v souvislosti s konkrétními nástroji pomoci;

8.  domnívá se, že sdílení znalostí všemi prostředky a nástroji je zásadně důležité nejen pro rozvoj kultury hodnocení, ale především pro pěstování kultury skutečné výkonnosti;

9.  vybízí Účetní dvůr, aby se zabýval všemi mechanismy financování EuropeAid s cílem zajistit efektivní hospodaření a účelné vynakládání prostředků Unie na prosazování cílů a hodnot Unie; je přesvědčen, že projekty financované Unií by měly odrážet její politické cíle v sousedních zemích i odpovědnost příjemců grantů, a domnívá se, že finanční prostředky EU jsou zastupitelné;

10.  podporuje doporučení Účetního dvora týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky;

Doporučení Účetního dvora

11.  bere na vědomí skutečnost, že Účetní dvůr předkládá doporučení týkající se efektivního využívání zdrojů určených na hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky, stanovení priorit pro hodnocení a jejich monitorování, provádění postupů řízení kvality, prokazování dosažených výsledků, šíření poznatků, které vyplynuly z hodnocení a z monitorování zaměřeného na výsledky, a přijímání opatření v návaznosti na tyto poznatky;

12.  domnívá se, že EuropeAid by měl i nadále dodržovat odpovídající postupy v oblasti nakládání s informacemi a pravidelně posuzovat své potřeby, aby mohl informovaným způsobem přidělovat finanční a lidské zdroje na základě hodnocení programů a monitorování zaměřeného na výsledky;

13.  domnívá se, že mají-li provedená hodnocení odrážet priority organizace, EuropeAid by měl:

   vymezit jasná výběrová kritéria, aby mohl stanovit priority pro hodnocení programů, a dokumentovat, jak byla kritéria použita při tvorbě plánů hodnocení, a to s přihlédnutím ke komplementaritě s monitorováním zaměřeným na výsledky;
   výrazně zlepšit svůj systém pro monitorování plánů hodnocení a podávání souvisejících zpráv, a to včetně analýzy důvodů vedoucích ke zpožděním a popisu opatření, jež byla přijata k jejich řešení;
   posílit celkový dohled nad činnostmi souvisejícími s hodnocením programů, jež provádí EuropeAid;

14.  domnívá se, že v zájmu zajištění kvality hodnocení programů a monitorování zaměřeného na výsledky by EuropeAid měl:

   trvat na tom, aby operační oddělení a delegace dodržovaly požadavky na kontrolu kvality, včetně toho, že budou při hodnocení programů využívat referenční skupinu a dokumentaci o provedených kontrolách kvality;
   provádění těchto kontrol pravidelně ověřovat;

15.  domnívá se, že k tomu, aby byl systém hodnocení schopen poskytovat odpovídající informace o dosažených výsledcích by EuropeAid měl:

   důsledněji uplatňovat předpisy, které vyžadují používání cílů SMART (tj. konkrétních, měřitelných, dosažitelných, relevantních a časově vymezených cílů) a ověřitelných ukazatelů;
   upravit monitorovací systém tak, aby poskytoval údaje o programech ještě alespoň tři roky po jejich dokončení; a
   výrazně zvýšit podíl hodnocení programů ex post;

Část II – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2014 s názvem „Dosahování hospodárnosti: udržení kontroly nad náklady u grantů na projekty rozvoje venkova financovaných EU“

16.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora s názvem „Dosahování hospodárnosti: udržení kontroly nad náklady u grantů na projekty rozvoje venkova financovaných EU“ a souhlasí s jejími závěry a doporučeními;

17.  konstatuje, že unijní politika rozvoje venkova je klíčová pro podporu konkurenceschopnosti zemědělství, pro zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a pro boj proti změně klimatu; upozorňuje na význam územního rozvoje venkovských ekonomik a komunit, a to i pro vytváření a zachovávání pracovních míst;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise na začátku programového období 2007–2013 neposkytla pokyny ani nešířila osvědčené postupy a nezajistila, aby byly kontrolní systémy členských států účinné předtím, než začaly členské státy schvalovat granty; zdůrazňuje, že od roku 2012 Komise uplatňuje aktivnější a koordinovanější přístup;

19.  konstatuje, že bylo zjištěno mnoho nedostatků ve způsobu, jakým členské státy kontrolují náklady u grantů na rozvoj venkova; konstatuje, že Komise souhlasí s tím, že lepší kontrola nákladů u grantů na projekty rozvoje venkova by mohla vést k úsporám, aniž by se to nějak dotklo jejich výstupů a výsledků nebo dosahovaných cílů; vítá skutečnost, že byly určeny fungující, nákladově efektivní přístupy, jež bude možné uplatňovat ve větší míře, že Komise akceptovala zjištění Účetního dvora a vyjádřila svůj úmysl pracovat společně s členskými státy na zlepšení kontrol nákladů v oblasti rozvoje venkova v programovém období 2014–2020;

20.  sdílí názor Účetního dvora, že by Komise a členské státy měly v novém programovém období včas zkontrolovat, zda kontrolní systémy fungují efektivně a jsou účinné s ohledem na příslušná rizika;

21.  zdůrazňuje, že Komise by měla členské státy vybízet k tomu, aby používaly kontrolní seznam a kritéria vypracovaná Účetním dvorem a obsažená v příloze I(7);

22.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly spolupracovat s cílem zajistit, aby přístupy uplatňované u všech programů rozvoje venkova splňovaly kritéria stanovená Účetním dvorem pro posouzení toho, zda kontrolní systémy podchycují rizika nadměrné specifikace, nekonkurenceschopných cen a změn projektu a zaměřují se na oblasti, v nichž je riziko největší; domnívá se, že součástí tohoto procesu by mělo být předběžné hodnocení kontrolních systémů ze strany útvarů interního auditu orgánů členských států (nebo jiných kontrolních či auditních orgánů);

23.  je přesvědčen, že členské státy by měly: ve větší míře uplatňovat nákladově efektivní přístupy, které již byly stanoveny; posuzovat náklady podle očekávaných výstupů nebo výsledků; kontrolovat, zda standardní náklady nevedou k přeplatkům; používat jako referenční ceny pro nákup zařízení a strojů apod. tržní ceny, a nikoli ceníky dodavatelů; kontrolovat, zda jsou náklady přiměřené, a to i tehdy, pokud byly řádně dodrženy postupy zadávání veřejných zakázek; uplatňovat vyšší požadavky a/nebo provádět kontroly v případě opatření s vysokou mírou podpory atd.;

24.  vítá skutečnost, že Komise přislíbila, že poskytne pokyny ke kontrolám a sankcím týkajícím se oblasti rozvoje venkova, včetně zvláštního oddílu o přiměřenosti nákladů a kontrolního seznamu pro řídící orgány, který je v příloze zvláštní zprávy; poznamenává, že školení a sdílení zkušeností budou součástí činností Evropské sítě pro rozvoj venkova v období 2014–2020;

Část III – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2014 s názvem „Chyby ve výdajích na rozvoj venkova: jaké mají příčiny a jak jsou řešeny?“

25.  je znepokojen vysokou mírou chyb zjištěných Účetním dvorem v politice rozvoje venkova; všímá si však mírného sestupného vývoje v posledních třech letech;

26.  oceňuje úsilí vynakládané členskými státy a Komisí s cílem snížit počet chyb ve výdajích v oblasti rozvoje venkova, a to zejména v dnešní době hospodářských obtíží a fiskálních úsporných opatření;

27.  konstatuje, že Komise provedla nebo provádí nápravná opatření v mnoha oblastech uvedených ve zvláštní zprávě Účetního dvora, a to na základě zjištění vyplývajících z auditů členských států i jejích vlastních;

28.  připomíná, že Účetní dvůr ve svých výročních zprávách uvedl, že v řadě případů by vnitrostátní orgány měly dostatek informací k tomu, aby chybám předešly nebo je odhalily a opravily před vykázáním výdajů Komisi, což by míru chyb výrazně snížilo;

29.  konstatuje, že čím jednodušeji se pravidla uplatňují, tím méně chyb vznikne; je znepokojen tím, že míra chyb by mohla v následujících letech opět stoupat, a to vzhledem ke složitosti nových pravidel reformované společné zemědělské politiky (SZP); požaduje proto skutečné zjednodušení SZP i jasnější pokyny pro vnitrostátní orgány a zemědělce;

30.  domnívá se, že náklady na řízení a kontroly (4 miliardy EUR) na celou oblast SZP jsou značné a že by měl být kladen důraz na zlepšování účinnosti kontrol, a nikoli na nárůst jejich počtu; v této souvislosti žádá Komisi a členské státy, aby se zaměřovaly na hlavní příčiny vzniku chyb u výdajů v oblasti rozvoje venkova; domnívá se, že na úrovni členských států by měla být v relevantních případech přijata následující preventivní a nápravná opatření:

   a) Zadávání veřejných zakázek

Při uplatňování konceptu podmíněnosti ex ante by měly členské státy vypracovat a poskytnout příjemcům podrobné pokyny, jak uplatňovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek;

na tomto procesu by se měly podílet vnitrostátní orgány specializované na monitorování souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek; je třeba se zaměřit na tři hlavní porušení pravidel: neoprávněné udělení zakázky bez náležitého zadávacího řízení, nesprávné uplatnění výběrových a zadávacích kritérií a nerovné zacházení s uchazeči;

   b) Záměrné obcházení pravidel

Na základě konkrétních kritérií způsobilosti a výběrových kritérií jejich programů pro rozvoj venkova by členské státy měly vypracovat pokyny, které inspektorům členských států pomohou zjišťovat potenciální podvodné jednání;

   c) Agroenvironmentálně-klimatické platby

Členské státy by měly rozšířit zaměření svých správních kontrol a zahrnout do nich kontroly závazků na základě dokumentárních podkladů, které se v současné době provádějí pouze v 5 % případů, kdy probíhají kontroly na místě; systém snížení a sankcí by měl být také nastaven tak, aby měl smysluplný odrazující efekt na subjekty, které by potenciálně mohly chtít předpisy porušit;

31.  žádá, aby Komise důkladně monitorovala provádění programů rozvoje venkova a aby při auditech souladu s předpisy zohledňovala platná pravidla, včetně těch, která byla případně přijata na vnitrostátní úrovni, s cílem snížit riziko, že se nedostatky a chyby zjištěné během programového období 2007–2013 budou opakovat;

32.  domnívá se, že v metodách výpočtu míry chyb dosud existuje velký nesoulad, a to nejen mezi metodikami používanými Komisí a členskými státy, ale i mezi metodikami používanými různými útvary Komise, což ještě více komplikuje zavádění náležitých vnitrostátních právních předpisů v členských státech; vyzývá Komisi, aby uplatňovala jednotnou metodiku výpočtu míry chyb, která by mohla být plně převzata do metodik členských států;

33.  podporuje intenzivnější využívání metod zjednodušeného vykazování nákladů tam, kde je to vhodné a v souladu s legislativními pravidly, a žádá Komisi a členské státy, aby analyzovaly, do jaké míry lze charakteristiky spočívající v konkrétnějším zaměření, omezených kritériích způsobilosti a využívání zjednodušeného vykazování nákladů zahrnout do koncepce a provádění většího počtu opatření, aniž by byly ohroženy celkové cíle těchto opatření;

34.  žádá Komisi a členské státy, aby analyzovaly, jak zlepšit systém na podporu investic do zpracování zemědělských produktů, a také opatření týkající se agroenvironmentálních plateb, s cílem zajistit, aby byly závazky v co největší míře kontrolovány prostřednictvím správních kontrol členských států;

35.  vyzývá Komisi, aby provedla podrobnou analýzu příčin negativních korelací mezi mírou finančního plnění a mírou chyb;

Část IV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2014 s názvem „Je podpora EU určená na prevenci škod způsobených v lesích požáry a přírodními katastrofami a na obnovu lesů dobře řízena?“

36.  vyzývá Komisi, aby zavedla společná kritéria pro stanovování úrovně rizika v evropských lesích, čímž by se ukončilo nahodilé a nekonzistentní definování oblastí s vysokým rizikem požárů a zároveň nedostatečný postup hodnocení a výběru ze strany členských států;

37.  naléhavě vyzývá členské státy, aby své preventivní akce vybíraly podle aktuálních potřeb souvisejících s rizikem požáru a v souladu s požadavky opatření 226 namísto jiných environmentálních nebo ekonomických cílů; trvá v této souvislosti na tom, že je nezbytné, aby příjemci podpory bezpodmínečně prokazovali a přesně dokumentovali svou potřebu podpory v rámci tohoto opatření; podporuje doporučení Účetního dvora, aby byla upřednostňována opatření v ekologicky nejhodnotnějších lesích, jako jsou například lesní oblasti Natura 2000;

38.  s ohledem na alarmující zjištění Účetního dvora, pokud jde o průměrné náklady na podobné akce v různých regionech, požaduje, aby byl stanoven přiměřený a ověřitelný strop podpory a důkladně odůvodněna jakákoli jeho změna;

39.  vyzývá členské státy, aby svou politiku v oblasti lesních požárů lépe koordinovaly a strukturovaly; podporuje vytvoření evropské platformy pro příjemce podpory za účelem sdílení a prosazování osvědčených postupů;

40.  vyjadřuje zejména politování nad zjištěním Účetního dvora, že v období 2014–2020 přetrvávají závažné nedostatky v důsledku soustavně nedostatečného monitorovacího rámce; naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně přijala opatření na zlepšení svého monitorovacího a kontrolního systému;

41.  vyzývá Komisi, aby podpořila poskytování harmonizovaných údajů o multifunkční úloze lesů a lesních zdrojů tím, že vybídne k vytvoření evropského systému informací o lesích založeného na vnitrostátních údajích a k jejich začlenění do evropské datové platformy;

42.  trvá dále na tom, aby členské státy zavedly řádný kontrolní systém, který bude zahrnovat uchovávání příslušných dokumentů a informací; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zajistila, že podpora bude udělena pouze v případě, že členské státy takovýto vhodný a přezkoumatelný kontrolní systém zavedou;

43.  vyzývá členské státy, aby pravidelně podávaly zprávy o účincích prováděných opatření a o snižování počtu požárů nebo přírodních pohrom a postižených oblastí;

Část V – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2015 s názvem „Vnitrozemská vodní doprava v Evropě: od roku 2001 se významně nezvýšil podíl tohoto způsobu dopravy ani se nezlepšila splavnost“

44.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora s názvem „Vnitrozemská vodní doprava v Evropě: od roku 2001 se významně nezvýšil podíl tohoto způsobu dopravy ani se nezlepšila splavnost“ a souhlasí s jejími zjištěními, závěry a doporučeními;

45.  podotýká, že unijní odvětví dopravy má pro dokončení jednotného trhu, konkurenceschopnost malých a středních podniků a celkový hospodářský růst v Evropě zásadní význam;

46.  dospívá k závěru, že rozvoj dopravy po vnitrozemských vodních cestách je ve srovnání s rozvojem silniční a železniční dopravy pozadu i přesto, že už se do něj deset let investuje; naléhavě žádá, aby Komise a členské státy výrazně zvýšily své úsilí;

47.  vybízí Komisi a členské státy, aby uplatňovaly plány pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti vnitrozemské vodní dopravy stejně jako je tomu v případě ostatních druhů dopravy a aby do tohoto úsilí zahrnuly infrastrukturu a vybavení přístavů, s cílem zajistit, že technický rozvoj bude v souladu s požadavky ostatních způsobů dopravy, čímž se zajistí multimodální doprava;

48.  domnívá se, že uplatňování cílů stanovených v bílé knize z roku 2001, jejím přezkumu v polovině období, který proběhl v roce 2006, a v programech NAIA­DES (Integrovaný evropský akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu) 2006 a 2013 bylo částečně neúčinné proto, že členské státy v této souvislosti neprokázaly dostatek odhodlání;

49.  konstatuje, že členské státy mají menší zájem investovat do dopravní politiky Unie a dávají přednost financování vnitrostátních, regionálních a místních projektů a že postupy výběru projektů jsou decentralizovány, což brání Komisi určit mezi způsobilými projekty ty, které mají mít prioritu;

50.  zdůrazňuje, že členské státy se právně zavázaly poskytovat na realizaci základní sítě vlastní finanční prostředky, aby došlo k přeměně strategicky důležitých vodních cest v Evropě na vysokokapacitní přepravní koridory;

51.  konstatuje, že strategická koordinační úloha Komise byla oslabena, což vede k nesouladu mezi realizovanými projekty a prioritami na úrovni Unie;

52.  upozorňuje na to, že po prostudování zvláštních zpráv Účetního dvora(8) lze k podobným závěrům jako v případě vnitrozemských vodních cest dospět také v případě dalších oblastí dopravy financovaných z rozpočtu Unie; konstatuje, že v oblastech jako městská veřejná doprava a letištní infrastruktura projekty často trpí následujícími nedostatky:

   a) nízkou přidanou hodnotou po jejich realizaci;
   b) nedostatečným měřením výsledků;
   c) nedostatečným důrazem na rentabilitu;
   d) chybějícím posouzením dopadu;
   e) nesourodými regionálními, vnitrostátními a nadnárodními plány;
   f) nedostatečným využíváním infrastruktury, jež má za následek snížení celkového účinku;
   g) neudržitelností;
   h) nedostatky v návrzích projektů a politice v oblasti mobility;
   i) chybějící řádnou politikou v oblasti mobility;
   j) obtížnou spoluprací mezi Komisí a orgány členských států;

53.  domnívá se, že výše uvedené závěry spolu se zjištěními týkajícími se vnitrozemské vodní dopravy poukazují na běžné horizontální problémy postihující celou Unii; domnívá se, že výsledky financování dopravy ze strany Unie jsou obecně slabší v důsledku neuspokojivého stavu strategického plánování a nedostatku soudržnosti, udržitelných výsledků, účinnosti a účelnosti;

54.  domnívá se, že výsledků v oblasti udržitelné politiky lze dosáhnout na základě intenzivní spolupráce mezi členskými státy navzájem a zároveň mezi členskými státy a Komisí, což umožní zajistit rozvoj vnitrozemských vodních cest;

55.  doporučuje, aby Komise i členské státy věnovaly maximální pozornost společným závazkům, protože unijní odvětví dopravy funguje ve složitém prostředí hospodářských, politických a právních proměnných, kde se vytváření multimodálních sítí setkává s překážkami a omezeními, jež jsou důsledkem rozdílných priorit a nestejného úsilí;

56.  doporučuje, aby se členské státy zaměřovaly na ty projekty v oblasti vnitrozemských vodních cest, které jsou přímo spojeny s koridory hlavní sítě, jelikož tak dosáhnou největšího účinku a nejrychlejších­ výhod z hlediska zlepšení dopravy po vnitrozemských vodních cestách;

57.  doporučuje, aby se v případech, kdy členské státy investují do lodní dopravy, uplatňovala zásada „méně je více“: omezené zdroje Unie by se měly zaměřovat na projekty s nejvyšší prioritou, aby bylo možné účinně odstranit úzká místa a vytvořit integrovanou síť vodních cest na území celé Unie;

58.  doporučuje, aby členské státy považovaly nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013(9) (nařízení o TEN-T) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013(10) (nařízení o Nástroji pro propojení Evropy) za zásadní nástroje při racionalizaci projektů, aby bylo možné dosáhnout cílů, které Komise stanovila od roku 2001;

59.  doporučuje, aby byly nástroj TEN-T a Nástroj pro propojení Evropy intenzivně využívány jakožto příležitost k investicím, které se by se zaměřovaly na strategicky důležité koridory Unie (hlavní a globální síť) se specifickými požadavky na standardizovanou infrastrukturu po celé délce sítě, s právně závaznými termíny týkajícími se realizace projektů;

60.  doporučuje, aby se při synchronizaci financování pomocí evropských strukturálních a investičních fondů, nástroje TEN-T a Nástroje pro propojení Evropy uplatňovaly propracované strategické přístupy s cílem účinně a účelně dosáhnout cílů v oblasti vnitrozemské vodní dopravy;

61.  doporučuje, aby bylo vytváření intermodálních dopravních středisek podél hlavní sítě považováno za hlavní faktor, který umožní přesunout přepravu zboží a nákladů ze silnic na vnitrozemské vodní cesty;

62.  doporučuje, aby členské státy přihlížely ke koordinační úloze Komise, pokud jde o dlouhodobé strategické projekty, jako jsou koridory hlavní sítě;

63.  doporučuje, aby Komise zjišťovala a analyzovala veškeré horizontální problémy a zároveň se zaměřovala na strategické plánování, spolupráci s členskými státy a mezi nimi, na výběr projektů a jejich realizaci, aby bylo možno ve stávajícím programovém období přihlédnout k příslušným závěrům;

64.  domnívá se, že před předložením návrhů projektů a ve fázi jejich realizace musí Komise poskytovat členským státům intenzivní odbornou pomoc a poradenství, aby bylo možné odstranit zjištěné překážky, které brání dopravě po vodních cestách;

65.  doporučuje, aby Komise své financování zaměřila na nejdůležitější projekty z hlediska vnitrozemské vodní dopravy a nabízela komplexní plány na odstranění nedostatků;

66.  doporučuje, aby Komise učinila prioritou financování těch projektů a iniciativ v členských státech, které se zaměřují na zlepšení lodní dopravy na základě zcela nových řešení, jako je nejmodernější navigace, alternativní pohonné hmoty a výkonná plavidla; domnívá se, že Komise by měla prosazovat také mnohostranné evropské programy výměny know-how a znalostí i mezi jednotlivými přístavy Unie;

67.  doporučuje, aby Komise zlepšila informovanost členských států a jejich regionů o dostupných finančních nástrojích na podporu vnitrozemské vodní dopravy, s cílem odstranit nedostatky v průběhu hlavních koridorů;

68.  domnívá se, že by mělo dojít k podstatnému zlepšení koordinace mezi členskými státy za účelem rozvoje vnitrozemské vodní dopravy na základě jejího usnadnění a přijetí závaznějších závazků a podmínek, které by tvořily rámec pro vznik koridorů v rámci multimodální hlavní sítě s využitím Nástroje pro propojení Evropy a nařízení o TEN-T;

69.  domnívá se, že je nutné, aby Komise vyjednala konkrétní proveditelná opatření zaměřená na odstranění nedostatků a aby je členské státy schválily ve formě časového harmonogramu jejich realizace;

70.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala své strategické cíle a doporučení pro vnitrozemské vodní cesty a aby navrhla strategický a akční plán EU pro oblast vnitrozemské vodní dopravy na období po roce 2020;

71.  doporučuje, aby se při předběžném hodnocení opatření týkajících se vnitrozemských vodních cest ze strany Komise posuzovalo, jakých výsledků bylo v souvislosti s celkovými cíli stanovenými v roce 2001 a s realizací hlavní sítě dosaženo;

Část VI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2015 s názvem „Financování EU určené na čistírny městských odpadních vod v povodí Dunaje: je třeba vyvinout další úsilí, aby členské státy mohly splnit cíle politiky EU v oblasti odpadních vod“

72.  je přesvědčen, že podávání zpráv o vhodnosti čištění odpadních vod by mělo být vyžadováno v souladu s požadavky článku 7 směrnice Rady 91/271/EHS(11) (směrnice o čištění městských odpadních vod) u aglomerací s počtem obyvatel nižším než 2 000 osob, které využívají stokové systémy; podotýká, že zprávy aglomerací, které stokové systémy nemají, by měly obsahovat informace o tom, zda byla do plánů povodí začleněna vhodná opatření;

73.  souhlasí s Účetním dvorem, že by Komise měla kontrolovat podávání zpráv členskými státy o počtu aglomerací s počtem obyvatel vyšším nebo nižším než 2 000, došlo-li k významným změnám, zejména ke změně kategorie;

74.  zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat členské státy, aby jasným způsobem stanovily domácnostem právní povinnost jejich napojení na stávající kanalizační síť, a to tam, kde takovou povinnost ještě nemají nebo jsou pro její splnění stanoveny nejednoznačné lhůty;

75.  poznamenává, že lhůta pro posouzení souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod by se měla zkrátit: od členských států by se mělo vyžadovat, aby příslušné údaje vykázaly do šesti měsíců od referenčního data stanoveného Komisí; poznamenává navíc, že Komise by měla prověřit problémy s příliš dlouhými vykazovacím obdobím i u jiných směrnic souvisejících s životním prostředím;

76.  trvá na tom, že je nutné uspíšit využívání finančních prostředků Unie členskými státy k investicím v oblasti odpadních vod, jelikož u členských států, na které se vztahuje tato zpráva, bylo zaznamenáno zpoždění a čerpání prostředků Unie bylo pomalé; žádá Komisi, aby poskytla příjemcům odbornou, právní a administrativní pomoc, aby bylo zajištěno včasné dokončení probíhajících projektů;

77.  konstatuje, že Komise uznává, že míra čerpání byla na konci roku 2013 ve všech dotčených členských státech poměrně nízká, a tudíž existuje riziko zrušení rozpočtových závazků na úrovni programů (podle článku 93 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(12)); zdůrazňuje však, že pro tento stav existují objektivní důvody, jako je například potřeba rozšířit odborné, právní a administrativní kapacity dotčených členských států; poznamenává navíc, že Komise upozorňuje, že náklady na většinu projektů se obvykle proplácejí během posledních let jejich provádění (tj. v letech 2014 a 2015 v případě programového období 2007–2013);

78.  je přesvědčen, že by měly být od členských států požadovány aktualizované informace o množství dodatečných finančních prostředků, které budou potřebovat, aby mohly splnit lhůty stanovené ve směrnici o čištění městských odpadních vod u aglomerací s počtem obyvatel vyšším než 2 000 osob a u aglomerací s počtem obyvatel nižším než 2 000 osob, které využívají stokové systémy; vítá zavedení strukturovaného rámce pro provádění projektů a poskytování informací (SIIF), který by měl zlepšit proces podávání zpráv na úrovni členských států;

79.  zdůrazňuje, že je nutné v členských státech provádět potřebné projekty, aby aglomerace, které v současnosti nedodržují směrnici o čištění městských odpadních vod, splňovaly požadavky podle této směrnice;

80.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se zlepšila environmentální výkonnost vodohospodářských zařízení financovaných z prostředků Unie a aby Komise pečlivěji sledovala uplatňování souvisejících právních předpisů a vynucovala dodržování lhůt k plnění cílů směrnice o čištění městských odpadních vod; domnívá se, že v celé Unii by měla být zajištěna rovnocenná ochrana životního prostředí;

81.  je přesvědčen, že členské státy by měly být vedeny k tomu, aby zkoumaly a šířily informace o úsporách nákladů, kterých lze dosáhnout například využíváním potenciálu kalů z čistíren odpadních vod na výrobu energie nebo jako cenné suroviny pro zpětné získávání fosforu;

82.  poznamenává, že konečné platby za velké projekty, které byly schváleny v rámci určitého operačního programu, by měly být podmíněny existencí vhodného řešení pro opětovné využívání kalů z čistíren odpadních vod; vybízí členské státy k tomu, aby stejně přistupovaly i k projektům schváleným na vnitrostátní úrovni;

83.  vybízí členské státy k tomu, aby zavedly zodpovědnou politiku stočného a případně přizpůsobily právní předpisy upravující poplatky za vodu tak, aby stočné nemohlo být nižší než obecně přijímaná míra cenové dostupnosti ve výši 4 %;

84.  vybízí členské státy k tomu, aby zajistily, aby veřejní vlastníci čističek odpadních vod, například obce, dlouhodobě poskytovali dostatečné prostředky na nutnou údržbu a obnovu infrastruktury odpadních vod;

Část VII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/2015 s názvem „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“

85.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora s názvem „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“ a souhlasí s jejími doporučeními;

86.  poukazuje na to, že Účetní dvůr iniciativu hodnotí během jejího provádění, a vítá jeho snahu začít hodnotit využívání finančních prostředků Unie v dřívější fázi;

87.  zdůrazňuje, že systém záruk pro mladé lidi je pro řešení jejich nezaměstnanosti klíčovým aspektem; vítá skutečnost, že se hlavy států a předsedové vlád Unie rozhodli na systém záruk pro mladé lidi vyčlenit 6,4 miliardy EUR z finančních prostředků Unie (3,2 miliardy EUR z Evropského sociálního fondu a 3,2 miliardy EUR z nové rozpočtové položky); poukazuje na to, že ačkoli je to dobrý začátek, nejsou tyto prostředky k zajištění úspěšného uplatňování systému záruk pro mladé lidi dostatečné; žádá proto Komisi o zajištění toho, aby na podporu systému záruk pro mladé lidi na stanovené sedmileté období byly nalezeny ještě další prostředky;

88.  konstatuje, že mezi nástroje financování zaměstnanosti mladých lidí patří evropské strukturální a investiční fondy a rovněž nástroje jako Erasmus+, Erasmus pro mladé podnikatele a další programy; zdůrazňuje, že je nutné zajistit větší součinnost všech dostupných zdrojů;

89.  domnívá se, že financování systému záruk pro mladé lidi je vzhledem k různým dalším možnostem financování z Evropského sociálního fondu a z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí velmi složité; žádá Komisi, aby orgánům členských států poskytla pokyny s náležitým přihlédnutím k tomu, že místní, regionální a celostátní orgány se při uplatňování daného systému potýkají s odlišnými problémy, a potřebují proto zvláštní pokyny;

90.  domnívá se, že Komise věnovala značné zdroje na to, aby zajistila účinnost tohoto opatření při řešení otázky nezaměstnanosti mladých lidí; s politováním však konstatuje, že mnohem méně energie věnovala na zajištění koordinace jeho uplatňování ze strany členských států;

91.  upozorňuje na to, že nezbytnou podmínkou účinného uplatňování systému záruk pro mladé lidi je nejen dostupnost finančních prostředků, ale také jejich úspěšné čerpání; vyjadřuje proto politování nad tím, že v některých evropských regionech je schopnost čerpat finanční prostředky z ESF velmi nízká; žádá členské státy, aby poskytly potřebné administrativní a lidské zdroje, aby se dařilo využívat vyčleněné finanční prostředky k náležitému uplatňování systému záruk pro mladé lidi;

92.  je toho názoru, že ačkoli je nutné zlepšit schopnost čerpání finančních prostředků, měly by se členské státy při uplatňování tohoto systému a Komise v rámci své monitorovací úlohy rovněž zaměřit na výsledky, aby bylo zajištěno, že investované prostředky budou mít dlouhodobý efekt;

93.  žádá Komisi, aby vypracovala komplexní systém sledování, který by zahrnoval soubor standardů umožňujících hodnotit provádění opatření systému záruk pro mladé lidi a posoudit úspěšnost těchto opatření v členských státech; vyzývá Komisi také k tomu, aby zvážila začlenění povinných cílů v oblasti boje proti nezaměstnanosti mladých lidí do rámce evropského semestru;

94.  považuje za nezbytné spojit účinné využívání dostupných prostředků členskými státy s rozsáhlou pomocí Komise, aby byly odstraněny nedostatky při uplatňování uvedeného systému;

95.  upozorňuje na to, že Unie nemá žádné pravomoci, pokud jde o závazné právní nástroje pro aktivní politiku trhu práce, zdůrazňuje však, že je nezbytné, aby Komise členským státům poskytovala příklady osvědčených postupů v oblasti uplatňování systému záruk pro mladé lidi, zejména osvědčených postupů nalezených v rámci sítě veřejných služeb zaměstnanosti;

96.  naléhavě žádá, aby členské státy využívaly finanční prostředky Unie a zavázaly se k provedení reforem zaměřených na odstranění nedostatků ve vzdělávání a odborné přípravě, na zakládání partnerství veřejného a soukromého sektoru a na rozšíření služeb zaměstnanosti a jejich dostupnosti;

97.  za účelem zajištění odpovídajícího uplatňování systému a jeho pozitivního dlouhodobého dopadu žádá členské státy, aby v případě nutnosti zahájily institucionální změny a aby podporovaly spolupráci mezi místními obcemi, vzdělávacími institucemi, úřady práce, místním průmyslem a místními podniky, odborovými svazy a sdruženími mládeže; je přesvědčen, že je naprosto nezbytné dosáhnout lepšího plánování kapacit a strategického využívání nejrůznějších dostupných zdrojů financování, které by se zaměřovalo na dosažení výsledků;

98.  připomíná členským státům, že by se měly zavázat k rozšíření vlastního financování jakožto doplňku k částkám vyčleněným z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a z Evropského sociálního fondu, aby bylo zajištěno potřebné zvýšení zaměstnanosti mladých lidí;

99.  vítá návrh Komise, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013(13) o Evropském sociálním fondu, pokud jde o navýšení počátečního předběžného financování vypláceného do operačních programů podporovaných z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jehož cílem je v roce 2015 zvýšit počáteční předběžné financování, které má být přiděleno na tuto iniciativu, přibližně z 1 % na 30 %; upozorňuje na to, že s cílem umožnit rychlé provádění operačních programů podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí by se Komise měla zavázat k vyplacení částky předběžného financování členským státům ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost;

100.  žádá Komisi, aby zavedla komplexní monitorovací systém, který by zahrnoval rámec ukazatelů pro sledování záruk pro mladé lidi v kombinaci s plánovanými ukazateli výsledků, zaměřoval by se na výstupy a hodnotil by pracovní status jednotlivců využívajících opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí;

101.  je toho názoru, že politika trhu práce na straně nabídky by měla být posuzována ve spojení s politikou v oblasti vzdělávání, mládeže a sociálního zabezpečení a také v širších makroekonomických souvislostech;

102.  konstatuje, že výroční zpráva Komise o provádění opatření v oblasti záruk pro mladé lidi v roce 2016 a nadcházející zvláštní zprávy Účetního dvora týkající se zaměstnanosti mladých lidí jsou velkou příležitostí k vyřešení stávajících nedostatků, a to jak na úrovni Komise, tak na celostátní, regionální a místní úrovni;

Část VIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2015 s názvem „Technická pomoc: jaký je její příspěvek v oblasti zemědělství a rozvoje venkova?“

103.  žádá Komisi, aby vyjasnila rozsah a působnost technické pomoci poskytované členským státům v oblasti rozvoje venkova; domnívá se, že by měla ujasnit především rozdíl mezi operačními výdaji či výdaji na „budování kapacit“ a způsobilými správními náklady či náklady na „rozpočtovou podporu“, a to zejména v případě mzdových nákladů;

104.  žádá Komisi, aby podrobně sledovala, jak je technická pomoc uskutečňována v členských státech;

105.  žádá Komisi, aby přijala vhodná opatření s cílem zajistit, aby obecné správní výdaje, jako je pravidelná údržba IT, nebyly hrazeny z rozpočtových položek pro technickou pomoc;

106.  žádá Komisi, aby v budoucnu požadovala, aby členské státy vykazovaly správní náklady či náklady na „rozpočtovou podporu“ v oblasti rozvoje venkova samostatně, aby bylo lépe vidět, že se část finančních prostředků v rámci technické pomoci vynakládá na tuto podporu;

107.  žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila pro financování technické pomoci vhodný rámec výkonnosti; domnívá se, že je třeba zejména řádně posoudit potřeby Komise a členských států v oblasti technické pomoci a zavést mechanismus pro stanovení cílů a sledování jejich plnění;

Část IX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2015 s názvem „Jsou finanční nástroje úspěšným a slibným nástrojem v oblasti rozvoje venkova?“

108.  požaduje, aby Komise zjistila, jaké problematické otázky, specifické charakteristiky a překážky se vyskytují v oblasti rozvoje venkova, s cílem přimět členské státy k tomu, aby stanovily a posoudily rozpočtový požadavek pro finanční nástroje a vyhnuly se nadměrné kapitalizaci, která váže prostředky, aniž by přispívala k provádění politiky Unie; požaduje také, aby byl usnadněn přístup konečných příjemců k financování, a umožnilo se tak aktivnější uplatňování finančních nástrojů na regionální úrovni, zejména ve srovnání s granty;

109.  požaduje, aby členské státy poskytovaly spolehlivé vyčíslitelné údaje, které by umožnily zjistit vhodný typ finančních prostředků a přidělovat finanční zdroje v souladu s tím; požaduje také, aby Komise a členské státy zavedly monitorovací systémy, které by umožnily vyhodnotit účinnost finančních nástrojů;

110.  požaduje, aby Komise poskytla pokyny a aktivně usilovala o vyšší kvalitu povinných předběžných hodnocení týkajících se finančních nástrojů zavedených v programovém období 2014–2020, s cílem odhalit konkrétní slabiny a vyhnout se nadměrné kapitalizaci; požaduje mimoto, aby členské státy zjistily míru působení rizika pomocí odpovídající odborné analýzy;

111.  požaduje, aby Komise stanovila příslušné standardy a cíle pro zajištění pákového efektu a opětovného využívání prostředků (revolving), s cílem zvýšit účinnost finančních nástrojů v programovém období 2014–2020; žádá Komisi a členské státy také o to, aby předtím, než budou v budoucnu vypracovány a využity finanční nástroje v oblasti rozvoje venkova, provedly jejich důkladné posouzení na základě jejich příspěvku k provádění politiky EU a jejich účinnosti z hlediska příjemců;

112.  požaduje, aby Komise a členské státy rozhodly o jasných pravidlech pro přechod mezi programovými obdobími s cílem podpořit dlouhodobé účinky a udržitelnost finančních nástrojů;

113.  požaduje, aby Komise podněcovala členské státy k tomu, aby vytvořily jediný finanční nástroj, jehož prostřednictvím by bylo možné poskytovat jak úvěry, tak i záruky, čímž by se zvýšila intenzita jeho činnosti a celková efektivita;

114.  požaduje, aby členské státy nalezly způsob, jak odstranit nedostatky ve výběru v souvislosti se správou grantů na investiční opatření, které by mohly vést k efektu mrtvé váhy či přesunu; z tohoto důvodu požaduje, aby členské státy uplatňovaly vhodné a jednoznačně definované ukazatele, jako je návratnost investic a prognózy peněžních toků, s cílem zajistit realizovatelnost projektů;

115.  požaduje, aby členské státy posoudily, jak by bylo možné zkombinovat v rámci operačního programu granty a finanční nástroje, aby jejich pomocí byly prostředky co nejlépe zhodnoceny, a to prostřednictvím optimalizace pákového a revolvingového efektu;

116.  požaduje, aby Komise před uzavřením programového období 2007–2013 včas poskytla přesná prováděcí pravidla, včetně možnosti vystoupení z finančních nástrojů;

Část X – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2015 s názvem „Integrita a provádění EU ETS“

117.  je zklamán tím, že nebylo možné získat úplnou analýzu účinnosti různých uplatňovaných systémů přidělování emisních povolenek v členských státech v rámci II. fáze systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) (2008–2012), jež by byla nanejvýš důležitá pro vypracování politických doporučení na základě výsledků auditu Účetního dvora;

118.  konstatuje, že Účetní dvůr se ve svém hodnocení zaměřil na provádění II. fáze systému EU pro obchodování s emisemi (2008–2012), přičemž během III. fáze tohoto systému (2013–2020) bylo rozhodnuto o významných reformách, které byly provedeny, včetně harmonizačních opatření na úrovni EU;

119.  vítá dosažení významného zlepšení rámce na ochranu integrity systému ETS, jež zahrnuje většinu spotového trhu s povolenkami ve směrnici o finančních nástrojích (MiFID)(14) a ve směrnici(15) a v nařízení o zneužívání trhu(16); vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními Účetního dvora zvážila doplňující opatření, včetně opatření týkajících se obchodníků, kteří se povinně účastní daného systému;

120.  důrazně vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily transparentnost a účinný celoevropský dohled nad trhem s emisemi a postupy spolupráce, do nichž by byly zapojeny státní regulační orgány a Komise;

121.  domnívá se, že by Komise jakožto strážkyně Smluv měla podrobně sledovat uplatňování systému v jednotlivých členských státech a důkladněji jim během tohoto procesu pomáhat; je přesvědčen, že je nutné vytvořit náležitou rovnováhu mezi důsledným sledováním, podáváním zpráv a ověřováním a mezi administrativní zátěží; domnívá se, že se zřetelem na pokyny Evropské rady musí Komise zajistit předvídatelnost právních rozhodnutí a právní jistotu;

122.  podotýká, že Účetní dvůr posoudil integritu a provádění systému EU pro obchodování s emisemi, ale že je rovněž nutné vypracovat analýzu účinnosti tohoto systému a jeho výsledků, včetně vyhodnocení interakce právních předpisů Unie a členských států, jako je rozvoj obnovitelných zdrojů energie a opatření v oblasti energetické účinnosti, které také mají hluboký dopad na emise CO2, a tudíž i na trh s uhlíkem;

123.  žádá, aby Účetní dvůr do své analýzy začlenil zasažená průmyslová odvětví, zejména pokud jde o právní jistotu a předvídatelnost, a informace o tom, nakolik je zajištěn spolehlivý právní rámec a jaké možné dopady měly nedávné změny rámce systému pro obchodování s emisemi na účinnost tohoto systému;

124.  je znepokojen tím, že v době auditu nebyla ještě věnována plná pozornost riziku podvodů s DPH v souvislosti se systémem ETS, neboť třetina členských států dosud neuplatnila právní předpisy o mechanismu přenesení daňové povinnosti; vyzývá všechny členské státy, aby tak bez dalších prodlev učinily;

125.  domnívá se, že je velmi důležité přijmout všechna nezbytná opatření, aby se zabránilo úniku uhlíku a byla zajištěna spravedlivá mezinárodní hospodářská soutěž v rámci stávajících opatření zaměřených na bezplatné přidělování emisních povolenek; požaduje, aby Komise posoudila průmyslová odvětví a společnosti náchylné k úniku uhlíku, a jasně tak zjistila, v kterých oblastech ztrácí evropský průmysl konkurenceschopnost ve srovnání se zeměmi, v nichž neplatí tak přísné právní předpisy v oblasti ochrany klimatu;

Část XI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2015 s názvem „Policejní mise EU v Afghánistánu: smíšené výsledky“

126.  požaduje, aby Komise a Evropská služba pro vnější činnost využily ponaučení nejen z mise EUPOL v Afghánistánu, ale rovněž z jiných misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), s cílem podporovat předávání znalostí a synergické působení mezi různými misemi; vyzývá ESVČ, aby pro mise SBOP poskytla v případě potřeby jasnější horizontální pokyny; upozorňuje na to, že klíčovým předpokladem úspěchu stávajících a nadcházejících misí je koordinace mezi všemi příslušnými subjekty Unie, včetně členských států, a také dalšími mezinárodními aktéry;

127.  požaduje, aby ESVČ zvýšila zodpovědnost u svého hlavního finančního nástroje v Afghánistánu, Svěřenského fondu pro právo a pořádek v Afghánistánu (LOTFA) spravovaného Rozvojovým programem OSN, který sklízí kritiku za špatné hospodaření a nedostatek transparentnosti; dále opakuje, že je zapotřebí, aby všechny vhodné zdroje financování budoucích misí SBOP, včetně svěřenských fondů EU, byly využívány účinněji, aby bylo zajištěno splnění politických cílů mise a její řádné finanční řízení;

128.  požaduje, aby Komise a ESVČ vytvářely synergie a křížové odkazy mezi činnostmi v rámci projektů a také pevné a efektivní propojení mezi cíli misí a milníky stanovenými v plánu jejich provádění;

129.  domnívá se, že témata, jako jsou rovnost žen a mužů, posilování postavení žen a vzdělávání, hrála v osnovách odborného výcviku v rámci mise EUPOL a dalších misí SBOP významnou úlohu; bere v této souvislosti na vědomí, že mise EUPOL byla z velké části úspěšná v rámci činnosti v oblasti odborného výcviku, ale už méně v oblasti odborného vedení a poradenství;

130.  požaduje, aby Komise a ESVČ koordinovaly mise SBOP s dalšími bilaterálními misemi a mezinárodními snahami Unie, které mají podobné cíle, důsledněji a v předstihu; vyzývá v tomto ohledu k tomu, aby na základě prosazování součinnosti v evropském rámci došlo k prohloubení spolupráce a koordinace mezi Unií a jejími členskými státy; požaduje, aby byly na základě mandátu pro stávající a příští mise SBOP jasně vymezeny úkoly, které je nutné plnit v rámci spolupráce s dalšími subjekty EU, mimo jiné i s členskými státy;

131.  požaduje, aby Komise a ESVČ věnovaly zvláštní pozornost postupům zadávání veřejných zakázek, aby tyto postupy reagovaly na provozní potřeby mise SBOP; upozorňuje na to, že realizace projektů trpěla kvůli těžkopádným postupům zadávání veřejných zakázek vedoucím k nedostatečné výkonnosti a že používání zjednodušených či pružných postupů přispělo ke zvýšení poměru řízení, která dospěla k podpisu smlouvy;

132.  požaduje, aby Komise a ESVČ dále zvyšovaly efektivitu svých misí SBOP zlepšováním dlouhodobé udržitelnosti dosažených výsledků; uznává nicméně, že pro dosažení těchto dlouhodobých cílů je rozhodujícím faktorem podpora ze strany Unie a mezinárodního společenství;

133.  požaduje, aby Komise a ESVČ sledovaly výsledky, jichž Unie po ukončení mise EUPOL do konce roku 2016 dosáhne, včetně možnosti prodloužení mise i po roce 2016;

134.  požaduje, aby Komise a ESVČ s dostatečným předstihem vypracovaly podrobné pokyny týkající se zmenšování misí a jejich ukončení stejně jako likvidace jejich prostředků;

Část XII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2015 s názvem „Řeší finanční podpora z EU vhodným způsobem potřeby mikropodnikatelů?“

135.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora s názvem „Řeší finanční podpora z EU vhodným způsobem potřeby mikropodnikatelů?“ a v zásadě souhlasí s jejími doporučeními;

136.  konstatuje, že objem mikroúvěrů, přestože jsou stále považovány za nevyspělé, v Unii dlouhodobě roste a má dopad na tvorbu pracovních míst, jichž bylo díky nim vytvořeno více než 250 000 (údaje z roku 2013);

137.  je toho názoru, že existují významné rozdíly mezi granty z Evropského sociálního fondu (ESF) a finančními nástroji evropského nástroje mikrofinancování Progress (EPMF), které obvykle slouží k rozdílným účelům; domnívá se, že pro různé podmínky na trhu mohou být vhodné různé mechanismy podpory;

138.  konstatuje, že Účetní dvůr v tomto auditu porovnává dva sobě nepodobné finanční mechanismy, které mají rozdílné přístupy a cíle; zdůrazňuje, že ESF a EPMF se v mnoha aspektech liší, zejména pokud jde o jejich strukturu, pravidla a cílové skupiny s tím, že EPMF je určen výlučně k mikrofinancování, zatímco ESF se zaměřuje na mnohem širší řadu aspektů;

139.  zdůrazňuje skutečnost, že se tyto dva finanční nástroje doplňují a jsou velmi prospěšné pro příjemce mikroúvěrů díky grantům, úvěrům a zárukám poskytovaným v rámci tří finančních nástrojů; domnívá se, že granty, které jsou poskytovány pouze prostřednictvím ESF, jsou pro mikroúvěry stejně nezbytné jako ostatní dva nástroje a jejich výsledky by měly být posuzovány s ohledem na jejich doplňkovou úlohu;

140.  zdůrazňuje důležitost cílů mikrofinancování při zlepšování sociálního začlenění, boji proti nezaměstnanosti a zlepšování přístupu k finančním prostředkům pro nezaměstnané, další znevýhodněné osoby a mikropodniky; v tomto ohledu se domnívá, že prvotním účelem grantů a finančních nástrojů musí být pomoc lidem a mikropodnikatelům s překonáváním obtíží při dosahování těchto cílů;

141.  je toho názoru, že granty jsou zásadní pro dosažení cílů v oblasti růstu, začleňování a zaměstnanosti vytyčených ve sděleních Komise s názvem „Podpora slušné práce pro všechny – příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ (COM(2006)0249) a „Společný závazek v oblasti zaměstnanosti“ (COM(2009)0257) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace(17);

142.  zdůrazňuje, že je třeba posílit systém mikrofinancování, který je nástrojem hospodářského a sociálního rozvoje podporujícím ty, kteří to skutečně potřebují;

143.  domnívá se, že v EaSI na programové období 2014–2020 je třeba překonat poměrně slabé zaměření finančních nástrojů na zlepšování podmínek zranitelných skupin;

144.  domnívá se, že neexistuje dostatečná doplňkovost mezi EPMF a ESF, aby bylo možné dodržet požadavek, aby všichni poskytovatelé mikroúvěrů spolupracovali se subjekty konkrétně podporovanými ESF a poskytujícími odborná školení a poradenské služby;

145.  vítá skutečnost, že většinu zjištěných nedostatků a doporučení uvedených Účetním dvorem již Komise řeší v novém regulačním rámci (2014–2020);

Část XIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 9/2015 s názvem „Podpora, kterou EU poskytuje na boj proti mučení a za zrušení trestu smrti“

146.  vítá zvláštní zprávu o podpoře, kterou Unie poskytuje na boj proti mučení a za zrušení trestu smrti, a předkládá níže uvedené připomínky a doporučení;

147.  připomíná, že lidská práva jsou jedním ze základních kamenů vnější činnosti Unie a jejích dvoustranných a mnohostranných vztahů; je přesvědčen o tom, že jako jedné z klíčových priorit Unie jim musí být věnována neustálá pozornost;

148.  zdůrazňuje, že Unie je pevně odhodlána předcházet všem formám mučení a jiného špatného zacházení, bojovat s nimi a zasazovat se o zrušení trestu smrti; konstatuje, že hlavním nástrojem pro dosažení tohoto cíle je Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), jehož prostřednictvím jsou poskytovány granty organizacím občanské společnosti na realizaci příslušných projektů;

149.  konstatuje, že v programovém období 2007–2013 bylo v rámci EIDHR vyčleněno 100,9 milionu EUR na projekty, který souvisí s bojem proti mučení nebo za zrušení trestu smrti; upozorňuje však na to, že tato částka není nijak velká, vezmeme-li v úvahu ambiciózní cíle tohoto nástroje a celosvětový rozsah jeho působnosti;

150.  zdůrazňuje, že financování rozmělněné na velmi malé částky, které je poskytováno ve více než 120 zemích celého světa, oslabuje dopad EIDHR; naléhavě vyzývá Komisi, aby lépe stanovila priority a zúžila zaměření tohoto nástroje, aby se zlepšily výsledky; upozorňuje na to, že by se zdroje měly zaměřit na země, které tuto podporu velmi potřebují, a na otázky, u nichž jsou reálné možnosti zlepšení situace; vítá skutečnost, že Komise ve své výzvě k předkládání návrhů na rok 2015 již začala usilovat o cílenější zaměření;

151.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že financované projekty často nejsou dobře koordinovány s ostatními činnostmi Unie, jako je např. tradiční podpora rozvoje a dialog s partnerskými zeměmi, a nejsou zahrnuty do sourodého a strategického přístupu ani se vzájemně řádně nedoplňují; vybízí Komisi, aby vypracovala globální strategii, která by zajistila komplementaritu činností se stejným cílem a zamezila dvojímu financování těchto činností;

152.  vybízí ESVČ a Komisi, aby svou pozornost a své politické úsilí soustředily na oblasti, kde je jich nejvíce zapotřebí, a zároveň zlepšily kapacitu delegací Unie v místě s cílem prohloubit kulturu účinnosti, výsledků a dopadu u politik, které se týkají lidských práv a demokracie;

153.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby zvýšily a důrazněji prosazovaly účinnost dialogů o lidských právech, strategií pro jednotlivé země a zvláštních pokynů, čímž zajistí, že klíčové otázky v oblasti lidských práv, jako je např. zrušení trestu smrti či boj proti mučení, budou systematicky vznášeny na všech úrovních tvorby politik se třetími zeměmi;

154.  je přesvědčen o tom, že ESVČ a Komise by měly přistoupit k vzájemně důsledněji koordinovanému společnému programování a monitorování v oblasti lidských práv, aby byly tyto oblasti více sladěny s místními politickými a lidskoprávními strategiemi;

155.  požaduje, aby byl v rámci celého výběrového řízení u obdržených žádostí v reakci na výzvy k předkládání návrhů uplatňován kvalitativnější a strategičtější přístup; podněcuje Komisi k tomu, aby tento nástroj uplatňovala v souladu s dlouhodobou vizí, která bude vycházet z konkrétních a měřitelných cílů;

156.  naléhavě vyzývá ESVČ a delegace Unie, aby věnovaly soustavnou pozornost pozitivnímu či negativnímu vývoji ve všech zemích a využívaly všech prostředků vlivu; podporuje úlohu, kterou hrají delegace Unie při analýze a utváření politik, v koordinaci a při podávání zpráv;

157.  upozorňuje, že díky tomuto nástroji lze získat dobrý přehled o stavu a vývoji lidských práv ve světě; poukazuje na to, že soustavná angažovanost a zájem Unie mohou přinést kýženou změnu v otázce mučení a trestu smrti; zdůrazňuje však, že k tomu je zapotřebí, aby Komise vytvořila strategický přístup v této věci;

158.  konstatuje, že Komise získává podrobné informace o situaci v oblasti lidských práv v ostatních zemích různými cestami a tyto informace využívá k vymezení priorit; se znepokojením bere na vědomí, že ačkoliv Komise disponuje lidskoprávními strategiemi pro jednotlivé země, které obsahují důkladnou analýzu situace v daných zemích a vytyčují klíčové priority pro příslušnou oblast, tyto strategie nebyly řádně zohledněny při přidělování prostředků a koordinaci s ostatními činnostmi Unie; poukazuje na to, že strategie pro jednotlivé země mají jen omezený přínos, neboť jsou klasifikovány jako přísně důvěrné; vyzývá Komisi, aby je zpřístupnila posuzovatelům projektů, čímž by se zajistila jejich maximální přidaná hodnota;

159.  u financování projektů vítá přístup založený na poptávce, který považuje za vhodný způsob, jak zapojit zkušené a motivované organizace, aby předkládaly vysoce kvalitní projekty; s uspokojením konstatuje, že tento přístup vycházející zdola podporuje organizace občanské společnosti v tom, aby navrhovaly projekty, které odpovídají jejich administrativním, operačním a územním kapacitám a jejich strategiím;

160.  lituje toho, že menší organizace občanské společnosti mohou být při podávání žádostí o grant znevýhodněny v důsledku zdlouhavého a složitého postupu, jazykových náležitostí či požadavků na odborné zkušenosti; žádá Komisi, aby výběrová řízení zrychlila a zjednodušila, a napomohla tak předkládání kvalitních projektů;

161.  vítá skutečnost, že Komise organizuje semináře a odborná školení pro místní organizace občanské společnosti, podporuje partnerství, umožňuje přidělování grantů na kaskádovém principu a že v uplynulých čtyřech letech zorganizovala před zahájením globálních výzev k předkládání návrhů seminář pro občanské společnosti, aby je seznámila s EIDHR;

162.  je znepokojen tím, že je jen málo organizací, které by byly samy o sobě životaschopné, což ohrožuje kontinuitu jejich činností, v důsledku čehož hrozí ztráta odborných znalostí; vítá skutečnost, že se Komise pokouší zmírnit závislost takovýchto organizací na financování tím, že jim v rámci EIDHR umožňuje, aby zaměstnaly osoby, které se věnují získávání finančních prostředků;

163.  poukazuje na to, že z posouzení Účetního dvora vyplývá, že dopady projektů lze obecně měřit jen stěží, neboť zamýšlený dopad často nelze vyjádřit reálnými čísly, u ukazatelů výkonnosti nejsou stanoveny cílové hodnoty a organizace občanské společnosti se ve svých zprávách pro Komisi zaměřují na své činnosti;

164.  bere na vědomí, že boj proti mučení a za zrušení trestu smrti je dlouhodobým procesem, jehož dopad a výsledky nelze příliš dobře kvantifikovat, a že se EIDHR zaměřuje na citlivé otázky v obtížném politickém prostředí a pro jeho provádění je zapotřebí pečlivého a časově náročného řízení;

165.  v této souvislosti poukazuje na to, že systémy pro měření dopadů jsou značně neúčinné i kvůli nejasným logickým rámcům projektů, které postrádají řádně vymezené ukazatele a cíle; vyzývá Komisi, aby vyjasnila požadavky v logických rámcích, aby se zlepšily výsledky a zvýšila se přidaná hodnota projektů;

166.  vyzývá Komisi, aby připravila podrobné posouzení dopadu financování EIDHR a z této analýzy vyvodila příslušné závěry; vybízí Komisi k tomu, aby při výběrovém řízení zohlednila dopad a výsledky různých forem projektů; vítá skutečnost, že Komise již započala se zlepšováním hodnocení dopadů projektů v oblasti lidských práv, a vybízí ji, aby o příslušných výsledcích informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;

167.  konstatuje, že hodnocení projektů vychází se systému bodování a standardizovaných tabulek hodnocení, v nichž jsou uvedena kritéria týkající se koncepce projektu, relevantnosti, kapacity, proveditelnosti, účinnosti, udržitelnosti a nákladové efektivnosti, a granty se udělují projektům s nejvyšším bodovým hodnocením; bere na vědomí, že podle Účetního dvora vykazují standardizované tabulky hodnocení řadu nedostatků, pokud jde o pokyny pro bodové hodnocení těchto kritérií; vyzývá Komisi, aby tyto pokyny vyjasnila, a vybízí ji, aby opětovně posoudila, jak zlepšit standardizované tabulky hodnocení;

168.  požaduje, aby Komise odstranila nedostatky ve svém posuzování, na které poukázal Účetní dvůr; vítá nicméně určitou flexibilitu v rámci posuzování projektů v lidskoprávní oblasti, k němuž nelze přistupovat jen jako k formálnímu zaškrtávání příslušných položek; zdůrazňuje, že je zapotřebí řídit se zdravým rozumem, jak již dříve uvedl orgán příslušný k udělení absolutoria;

169.  konstatuje, že podle Účetního dvora byly cíle většiny výzev k předkládání návrhů popsány obecně; podotýká, že Komise dává v případě výzev k předkládání návrhů přednost komplexnímu přístupu; žádá však Komisi, aby usilovala o účinné využívání prostředků z fondů EIDHR, a za tím účelem zajistila proveditelnost, životaschopnost a přidanou hodnotu projektů, čehož lze dosáhnout stanovením minimálních požadavků na výsledky projektů ve výzvách k předkládání návrhů;

170.  vítá skutečnost, že organizace občanské společnosti, které mají zájem o získání grantu, musí nejprve předložit koncepční dokument, v němž jsou uvedeny hlavní rysy navrhovaného projektu; tento koncepční dokument považuje za vhodné řešení z hlediska úspory času a nákladů, které umožňuje předběžný výběr projektů;

171.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že výběr projektů byl řádně zdokumentován, avšak chyběla patřičná důslednost, neboť nedostatky projektů nebyly po jejich zjištění odstraněny; s uspokojením konstatuje, že celkové závěry hodnotících komisí byly popsány dostatečně podrobně; vítá skutečnost, že projektové činnosti byly obecně prováděny podle plánu a byly nákladově efektivní; vyzývá Komisi, aby zlepšila konzistentnost hodnocení projektů;

172.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že si přijímající organizace vykládají různě otázku, na co se vztahuje paušální sazba pro úhradu nepřímých nákladů, což může vést k podhodnocení práce organizace či k hrazení nezpůsobilých výdajů; vyzývá Komisi, aby pravidla týkající se paušální sazby vyjasnila;

173.  vítá nový akční plán Unie pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který je obnoveným politickým závazkem, jenž zvyšuje soulad a soudržnost v rámci všech vnějších politik a finančních nástrojů Unie;

174.  vítá skutečnost, že Komise již začala uplatňovat přístup založený na lidských právech, který bude dále rozvíjet prostřednictvím jeho zapracování do postupů a vzorů, při navrhování plánů činnosti a pořádáním odborných školení;

Část XIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2015 s názvem „Snaha o řešení problémů v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti by měla zesílit“

175.  vítá zjištění a doporučení zvláštní zprávy Účetního dvora s názvem „Snaha o řešení problémů v oblasti zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti by měla zesílit“;

176.  konstatuje, že politika soudržnosti, na níž byly v období 2007–2013 přiděleny prostředky v celkové výši 349 miliard EUR, má klíčový význam pro odstraňování hospodářských a sociálních rozdílů mezi evropskými regiony; upozorňuje proto na důležitost řádných postupů zadávání veřejných zakázek, neboť právě zadávání zakázek označil Účetní dvůr za hlavní zdroj chyb v rámci výdajů Unie v oblasti politiky soudržnosti;

177.  zdůrazňuje, že chyby v postupech zadávání veřejných zakázek byly zjištěny u 40 % projektů realizovaných v období 2007–2013 a že se jednalo především o neoprávněné přímé udělení zakázky, nesprávné uplatnění výběrových kritérií a nerovné podmínky výběru;

178.  konstatuje, že k chybám docházelo hlavně z důvodu nedostatečné administrativní kapacity, nesprávného provedení směrnic Unie členskými státy, nejednotné interpretace právních předpisů a nedostatečného plánování;

179.  upozorňuje na to, že za jednu z příčin chybovosti je považována i složitost právního a správního rámce veřejných zakázek; konstatuje, že 90 % z 69 auditních orgánů uvedlo, že současný rámec je složitější, než je nutné; konstatuje, že téměř polovina z nich uvedla, že hlavní oblastí pro zlepšování praxe při zadávání veřejných zakázek by mělo být zjednodušení postupů;

180.  vyzývá proto členské státy, aby nezaváděly pravidla, která překračují rámec směrnic Unie; je přesvědčen, že by to rovněž podpořilo a usnadnilo účast malých a středních podniků v zadávacích řízeních;

181.  konstatuje, že hlavním zjištěním Účetního dvora bylo to, že Komise a členské státy nevyvíjejí dostatečné úsilí k provádění pravidelné, systematické analýzy zadávání veřejných zakázek a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici ucelené podrobné údaje, není možné tyto chyby analyzovat, odstranit a předcházet jim;

182.  sdílí názor Účetního dvora, že by Komise měla vytvořit databázi za účelem analýzy četnosti, závažnosti a příčin chyb při zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že by Komise měla zajistit, aby od členských států dostávala jednotné a spolehlivé informace o nesrovnalostech;

183.  vítá aktivní přístup k programovému období 2014–2020 ze strany Komise, která má v úmyslu prostřednictvím pokynů, monitorování a technické pomoci podpořit vnitrostátní akční plány, jež mají být realizovány do roku 2016; bere na vědomí, že svým aktivním přístupem chce Komise snížit riziko případného pozastavení plateb na operační programy po roce 2016;

184.  očekává, že členským státům, které nenaplní stanovené cíle, Komise pozastaví platby a uloží finanční opravy až jako krajní možnost, budou-li již vyčerpány všechny ostatní prostředky prevence, nápravy a pomoci;

185.  vítá skutečnost, že zatímco Komise se již dlouho zabývá problémem chyb při zadávání veřejných zakázek, které byly zcela zřejmé v oblasti politiky soudržnosti, nyní tak činí pod zastřešujícím akčním plánem pro zadávání veřejných zakázek koordinovanější formou; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby prosazovala provádění tohoto plánu a podávala každoročně zprávy o pokroku;

186.  očekává, že Komise zřídí skupinu na vysoké úrovni, která zajistí vedení při řešení problémů při zadávání veřejných zakázek a prosadí zjednodušení celého postupu;

187.  vybízí Komisi a členské státy, aby využily možností, které skýtá elektronické zadávání veřejných zakázek, jež může významně zvýšit transparentnost, usnadnit přístup k zakázkám i pro malé a střední podniky a zamezit nesrovnalostem a podvodům;

188.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí v oblasti výměny zkušeností a osvědčených postupů;

189.  vítá nástroj na základě IT určený k upozorňování na podvody ARACHNE a vyzývá všechny členské státy, aby do tohoto systému zadávaly komplexní a kvalitní údaje a umožnily tak jeho řádné fungování;

Část XV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2015 s názvem „Řídí Komise dohody o partnerství v oblasti rybolovu řádně?“

190.  vítá stabilnější právní rámec, který skýtají dohody o partnerství v oblasti rybolovu ve srovnání se soukromými dohodami; konstatuje, že evropští majitelé lodí se vyjádřili, že upřednostňují dohody o partnerství v oblasti rybolovu, a požádali Komisi, aby rozšířila síť dohod;

191.  žádá Komisi, aby důsledněji respektovala doložku o výlučnosti; konstatuje, že i když některé faktory nezávisí na Komisi, měla by zahájit proces vyjednávání o novém protokolu v dostatečném časovém předstihu, předtím než skončí platnost současného protokolu; naléhavě vyzývá Komisi, aby vždy, pokud to bude možné, zkrátila dobu jednání;

192.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila konzistentnost dohod o partnerství v oblasti rybolovu a ostatních iniciativ Unie a zdrojů financování v odvětví rybolovu ve stejném regionu a aby definovala regionální strategie pro rozvoj správy rybolovu a zajistila, aby protokoly vyjednané v rámci stejného regionu byly v souladu s příslušnou regionální strategií a s jiným financováním ze strany Unie;

193.  požaduje, aby se Komise ve větší míře zaměřila na restriktivní technické podmínky, jako je přesná definice rybolovných oblastí; zdůrazňuje, že tato otázka by mohla mít vliv na ziskovost zámořského loďstva Unie;

194.  žádá Komisi, aby posoudila využití předchozích protokolů a usilovala o vytvoření těsnější vazby mezi platbami za přístupová práva a skutečnými úlovky a současně zajistila, aby to nemělo nepříznivý dopad na rybolovné činnosti;

195.  se znepokojením konstatuje, že náklady na dohody o partnerství v oblasti rybolovu vyjednané Komisí byly relativně vysoké oproti sazbám v minulosti; požaduje, aby Komise při přípravě jednání o dohodách o partnerství v oblasti rybolovu zohlednila zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti s cílem zajistit efektivnost nákladů a dodržování zásad řádného finančního řízení;

196.  konstatuje, že by se hodnocení ex post měla zaměřit na získání konzistentních a srovnatelných analýz návratnosti veřejných prostředků vynaložených na základě protokolů a komplexních a důkladných analýz jejich efektivnosti pro Unii a dotčené partnerské země;

197.  vyzývá Komisi, aby posílila svou vyjednávací pozici; zdůrazňuje význam celkového finančního příspěvku Unie partnerským zemím;

198.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pro své zprávy ex post používala nejaktuálnější údaje; žádá Komisi, aby je včas zpřístupnila zúčastněným stranám;

199.  199. vyzývá Komisi, aby prosazovala akceptování elektronických licencí nebo seznamů plavidel, kterým bylo uděleno oprávnění, v partnerských zemích po celou dobu platnosti těchto licencí; upozorňuje na to, že je třeba omezit prodlevy, k nimž dochází v rámci procesu žádostí o licence; vyzývá Komisi, aby identifikovala a odstranila procesní problémy;

200.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby nová databáze údajů o úlovcích byla členskými státy vlajky plavidla plně využívána a poskytovala spolehlivé údaje o úlovcích, které bude možné konsolidovat, sledovat a průběžně aktualizovat;

201.  bere na vědomí, že Komise zavedla databázi pro řízení údajů o úlovcích; dále konstatuje, že tato databáze by měla obsahovat údaje o týdenních úlovcích z členských států, které by byly rozlišeny podle rybolovných oblastí; se znepokojením konstatuje, že tato databáze v době auditu Účetního dvora stále ještě nebyla v provozu a členské státy nedodržovaly své povinnosti v oblasti podávání zpráv; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy tuto situaci napravila a aby rovněž zahrnula jasné a konzistentní údaje týkající se skutečných konečných úlovků s cílem zamezit případnému negativnímu finančnímu dopadu v případě, že je finální úlovek vyšší než referenční množství;

202.  naléhavě vyzývá Komisi, aby důsledněji sledovala provádění odvětvové podpory s cílem zajistit její efektivnost a účelnost nákladů; žádá Komisi, aby zajistila účinnou koordinaci činností prováděných partnerskými zeměmi; vyzývá Komisi, aby do protokolů zahrnula formální podmínky způsobilosti financovaných akcí;

203.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly výplaty odvětvové podpory v souladu s ostatními platbami rozpočtové podpory a aby se opíraly o výsledky dosažené partnerskými zeměmi při provádění matice společně dohodnutých akcí;

204.  se znepokojením konstatuje, že navzdory tomu, že by platby týkající se odvětvové podpory měly být vypláceny poté, co partnerské země mohou prokázat dosažené výsledky, nestanoví protokoly, které jsou nyní v platnosti, možnost částečných plateb v případě, kdy je výsledků dosaženo jen zčásti; bere na vědomí připomínku Komise, že v případech, kdy nebylo dosaženo žádných či jen částečných výsledků, má být vyplácení odvětvové podpory na následující rok pozastaveno do doby, než budou dané cíle splněny; vyzývá nicméně Komisi, aby v případech, kdy je to možné, zahrnula do nových protokolů možnost částečného proplacení odvětvové podpory;

Část XVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 12/2015 s názvem „Prioritu EU spočívající v podpoře venkovského hospodářství založeného na znalostech ovlivnilo nekvalitní řízení opatření v oblasti předávání znalostí a poradenství“

205.  požaduje, aby členské státy zavedly postupy pro analyzování potřeb hospodářských subjektů na venkově v oblasti znalostí a dovedností přesahující rámec stanovení obecných témat, zejména pak u výzev k předkládání návrhů nebo nabídek, a aby Komise poskytovala dodatečné pokyny týkající se toho, jak by členské státy měly provádět takové opakující se analýzy, a to spíše konkrétně než obecně;

206.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byla podpora na zřizování nových poradenských služeb poskytována pouze v případě, že v dotčené oblasti existuje prokázaný nedostatek relevantních služeb a potřeba financování nových zaměstnanců, zařízení nebo vybavení;

207.  vyzývá členské státy, aby poskytovatele služeb, kteří obdrží veřejné prostředky, vybíraly v rámci spravedlivé a transparentní hospodářské soutěže bez ohledu na to, zda používají výzvy k předkládání návrhů, nebo formální postupy zadávání veřejných zakázek;

208.  doporučuje, aby členské státy zohledňovaly pokyny pro odborníky při zadávání veřejných zakázek ve věci prevence častých chyb v projektech financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů;

209.  požaduje, aby Komise poskytovala dodatečné specifické pokyny ohledně interního poskytování, subdodávek a hodnocení poskytování služeb ze strany konsorcií a aby odpovídajícím způsobem monitorovala postupy členských států, kterými je zajišťováno, aby výběr činností v oblasti předávání znalostí a poradenství podporoval hospodářskou soutěž a byl spravedlivý a transparentní;

210.  vyzývá členské státy, aby posuzovaly nutnost podpory činností v oblasti předávání znalostí a poradenství, které jsou na trhu dostupné okamžitě a za přiměřenou cenu, a je-li tato nutnost odůvodněna, aby zajistily, aby náklady podporovaných činností nepřevyšovaly náklady obdobných činností nabízených na trhu;

211.  požaduje, aby Komise vycházela z prvních kroků přijatých k zajištění doplňkovosti fondů Unie s cílem zmírnit riziko dvojího financování a zdvojování administrativy;

212.  vyzývá členské státy, aby zavedly systémy zpětné vazby využívající monitorování a hodnocení informací, aby zlepšily budoucí výzvy k předkládání návrhů nebo nabídek, a žádá Komisi, aby vydala pokyny určené členským státům, jak lze takovéto opakované postupy zpětné vazby provádět, a aby kontrolovala, zda je členské státy zavedly;

213.  požaduje, aby Komise neprodleně zvýšila rizikový profil opatření v oblasti předávání znalostí a poradenství a odpovídajícím způsobem posílila svůj dohled a řízení;

214.  vyzývá členské státy, aby sdílely své osvědčené postupy a pokračovaly v hodnocení svých projektů tak, aby měly dobrý základ pro prováděcí období 2014–2020;

215.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila komplexní posouzení konzultačních služeb s důrazem na výsledky a čisté dopady s cílem vyvarovat se ryze kvantitativního hodnocení investice;

216.  požaduje, aby Komise podporovala výměnu osvědčených postupů ohledně metodologických přístupů v kontextu činností souvisejících s vytvářením sítí;

Část XVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2015 nazvaná „Podpora EU zemím produkujícím dřevo v rámci akčního plánu FLEGT“

217.  vítá zvláštní zprávu věnovanou podpoře, kterou Unie poskytuje zemím produkujícím dřevo v rámci akčního plánu pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT), a předkládá níže své připomínky a doporučení;

218.  považuje FLEGT za velmi důležitou iniciativu ke zlepšení správy v oblasti lesnictví, zachování lesů a zajištění prosazování práva – zejména využitím všech dostupných prostředků, mimo jiné dobrovolných dohod o partnerství nebo požadavků na náležitou péči ve finanční oblasti –, s cílem řešit globální problém nezákonné těžby dřeva a pomoci zabezpečit vývoz dřeva do Unie;

219.  lituje nicméně toho, že v prováděcí fázi akčních plánů a projektů FLEGT se nahromadilo množství nedostatků, kvůli nimž bude nyní nutné rychle provést důkladné posouzení;

220.  je pevně přesvědčen, že poté, co bylo v letech 2003–2013 přiděleno na podporu související s FLEGT 300 milionů EUR, je nyní třeba provést seriózní analýzu nákladů a přínosů celého procesu FLEGT z hlediska snižování ilegální těžby dřeva a s ní spojeného obchodu a zaměřit se na racionalizaci koncepce stávajících mechanismů, které by měly být z hlediska výsledků a dopadu efektivnější;

221.  lituje pomalého tempa provádění akčního plánu FLEGT, pozdního přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010(18) (nařízení Unie o těžbě dřeva) a toho, jak pomalu si Komise bere poučení ze zkušeností s celkovým financováním FLEGT;

222.  vyzývá Komisi, aby stanovila jednoznačné cíle a kritéria, pomocí nichž udělí svým podpůrným snahám vysokou prioritu;; vyzývá proto Komisi, aby opustila strukturování financování Unie z různých rozpočtů a uvažovala o využití jediného, jasně vymezeného rozpočtu;

223.  žádá Komisi, aby rychle posílila rámce pro transparentnost a zodpovědnost prostřednictvím monitorování a podávání pravidelných zpráv obsahujících náležitá posouzení pokroku; naléhavě mimoto žádá Komisi, aby monitorovala uplatňování nařízení Unie o těžbě dřeva v členských státech a podávala příslušné zprávy a aby učinila nezbytné právní kroky k zajištění jeho uplatňování;

224.  vyzývá Komisi, aby své úsilí o zastavení nezákonné těžby dřeva racionalizovala a lépe je koordinovala napříč různými politikami Unie a správními útvary, které jsou do něj zapojeny;

225.  připomíná, že sledovatelnost dřevařských produktů, zajištěná řádně fungujícím a právně podloženým systémem udělování licencí mezi Unií a zeměmi vyvážejícími tyto produkty, by měla být trvale považována za jeden z ústředních cílů, zejména s ohledem na faktory, na které poukazuje Účetní dvůr, tj. široce rozšířenou korupci, špatné prosazování práva nebo nedostatečné hodnocení rizik a omezení projektů;

226.  vyzývá Komisi, aby do budoucích bilaterálních nebo multilaterálních obchodních smluv začlenila standardy v oblasti dovozů dřeva, díky čemuž budou zachovány úspěchy dosažené prostřednictvím akčního plánu FLEGT se zeměmi produkujícími dřevo;

227.  domnívá se, že nedostatky ve správě systému FLEGT by měly být řešeny buď pomocí externího hodnocení činnosti v rámci FLEGT, nebo by je měla v jednotlivých případech řešit Komise;

Část XVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2015 s názvem „Investiční facilita AKT: vytváří přidanou hodnotu?“

228.  vítá zvláštní zprávu věnovanou přidané hodnotě investiční facility afrických, karibských a tichomořských států (AKT) jako konkrétní a pozitivní reakci Účetního dvora na udílení absolutoria za roky 2012 a 2013, v jehož rámci jej Parlament žádal, aby před přezkumem mandátu Evropské investiční banky (EIB) pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období a přezkumem investiční facility v polovině období vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti poskytování úvěrů třetím zemím a o souladu těchto aktivit EIB s rozvojovými politikami a cíli Unie;

229.  domnívá se, že skutečnost, že Účetní dvůr tento audit investiční facility AKT zahrnul do svého pracovního plánu, ukazuje na dobrou spolupráci mezi Parlamentem a Účetním dvorem a na to, že dobře provádějí kontrolu ve vzájemné spolupráci;

230.  je přesvědčen, že tato auditní zpráva je odrazovým můstkem, neboť se jedná o první audit provedený Účetním dvorem v této konkrétní oblasti; vyjadřuje politování nad tím, že se na investiční facilitu AKT nevztahuje audit Účetního dvora za účelem ročního prohlášení o věrohodnosti;

231.  bere na vědomí pozitivní závěry, pokud jde o soulad investiční facility AKT s cíli rozvojové politiky Unie a její katalytický účinek; vítá dobrou spolupráci mezi EIB a Komisí, zejména při vyhledávání a výběru projektů;

232.  vyjadřuje však politování nad tím, že Účetní dvůr nedokázal přidanou hodnotu investiční facility AKT stanovit přesněji; vyzývá proto Účetní dvůr, aby v budoucích zvláštních zprávách uvedl konkrétnější příklady a své závěry a doporučení ilustroval na jednotlivých projektech; vyzývá Účetní dvůr, aby této první zkušenosti využil k dalšímu zdokonalení nástrojů k posuzování pákového efektu, katalytického účinku a přidané hodnoty těchto facilit; vyzývá rovněž Účetní dvůr, aby zvážil posuzování přidané hodnoty nejen optikou tří klasických ukazatelů (hospodárnost, efektivnost, účinnost), ale v širším smyslu se zahrnutím dalších tří ukazatelů (ekologie, rovnost a etika);

233.  souhlasí s doporučeními Účetního dvora; žádá proto Komisi, aby doporučení Účetního dvora zohlednila ve svých budoucích legislativních návrzích a jednáních, například při revizi mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím či při jednání o dohodě navazující na dohodu z Cotonou;

234.  doporučuje tedy, aby v zájmu politické konzistentnosti ze strany Unie byla investiční facilita a politika EIB bezodkladně přizpůsobena závěrům COP21 a případným rozvojovým cílům tisíciletí na období pro roce 2015; je přesvědčen, že boj proti změně klimatu a všem jejím přímým a nepřímým důsledkům, zejména pro nejchudší země světa, je třeba učinit ještě větší prioritou;

235.  je přesvědčen o nezbytnosti toho, aby EIB soustavně investovala čas do politiky náležité péče spolu s nástroji pro hodnocení výsledků s cílem lépe poznat profil finančních prostředníků a příjemců a přesněji vyhodnocovat dopad projektů na konečné příjemce; vyzývá EIB, aby se doporučeními Účetního dvora seriózně zabývala a aby zkvalitnila stávající postupy s cílem zvýšit přidanou hodnotu investiční facility AKT;

236.  je přesvědčen, že předmětem postupu udílení absolutoria Parlamentem by měly být veškeré peníze daňových poplatníků Unie; opakuje proto a pevně věří, že předmětem postupu udílení absolutoria Parlamentem by měla být rovněž investiční facilita AKT řízená jménem Unie Evropskou investiční bankou, neboť i ta je financována z peněz daňových poplatníků Unie;

237.  konstatuje, že třístranná dohoda, o níž se hovoří v čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a která upravuje spolupráci mezi EIB, Komisí a Účetním dvorem s ohledem na způsoby kontroly činností EIB při správě finančních prostředků Unie a členských států ze strany Účetního dvora, má být v roce 2015 obnovena; znovu opakuje postoj Parlamentu, že by měla být v této souvislosti aktualizována oblast působnosti Účetního dvora tak, aby do jejího rámce spadaly veškeré nové finanční nástroje EIB, které využívají veřejné finanční prostředky Unie nebo Evropský rozvojový fond;

Část XIX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2015 s názvem ,,Energetický nástroj EU pro podporu obnovitelné energie ve východní Africe“

238.  vítá zvláštní zprávu, která se věnuje energetickému nástroji AKT-EU pro podporu obnovitelné energie ve východní Africe, a předkládá níže své připomínky a doporučení;

239.  vítá skutečnost, že se po druhé výzvě k předkládání návrhů v rámci energetického nástroje stala povinnou rovněž předběžná analýza proveditelnosti; zdůrazňuje, že tato analýza proveditelnosti by měla být založena na přesných a realistických scénářích; zdůrazňuje, že tyto scénáře by již měly zahrnovat odhady týkající se způsobu začlenění místních komunit do uskutečnění projektu, aby bylo možné zlepšit ztotožnění se s projektem na místní úrovni a jeho propagaci;

240.  zastává názor, že by se měla lépe stanovit souvislost mezi proveditelností projektu a jeho sociálně hospodářskou a environmentální udržitelností, s cílem zajistit nejen účinnost, soudržnost a viditelnost investičních projektů energetického nástroje, ale i jejich efektivitu a širší výsledky v dotčených regionech;

241.  domnívá se, že by se mělo pravidelněji provádět monitorování projektů a souvisejících rizik, které by bylo doprovázeno rychlými zmírňujícími opatřeními, jež by v případě potřeby přizpůsobila strategii zadávání zakázek, výběr a realizační proces, domnívá se, že zjištění z monitorovacích zpráv by měla být použita při konání následujících výzev k předkládání návrhů;

242.  vyzývá k tomu, aby energetický nástroj zajistil zapojení zúčastněných stran, jako jsou nevládní organizace nebo místní komunity, po celou dobu konání projektů – od zahájení projektu až do etapy po jeho ukončení – a aby zohlednil požadavky konkrétních projektů; vyzývá k zajištění trvalé podpory v oblasti budování místních kapacit, která bude nabízet řádné školení po celou dobu trvání projektu, přičemž hlavním cílem je nadále zlepšovat místní odpovědnost a podporovat koordinaci za účelem zachování životaschopnosti a udržitelnosti projektu po ukončení financování;

243.  vyzývá Generální ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO), aby se ujistilo, že provádějící partneři odpovědí na všechny žádosti o dodatečné informace, které se budou týkat provádění daného projektu či projektů; vyzývá GŘ DEVCO, aby se zvláště zaměřilo na potenciální korupci a/nebo činnosti související s podvody ze strany provádějících partnerů, avšak vyvarovalo se přitom nepotřebné další administrativní zátěže; a vyzývá GŘ DEVCO, aby v případě korupce a/nebo podvodu řádně vypovědělo smlouvy a hledalo si v daném regionu nové partnery;

244.  vyzývá Komisi, aby zajistila koherenci politik a úzkou spolupráci s ostatními aktéry působícími v této oblasti, především s orgány OSN a SE4ALL (Udržitelná energie pro všechny), ale nejen s těmi, kteří působí v energetice, aby docílila co nejlepších výsledků pro obyvatele tohoto regionu a životní prostředí; domnívá se, že synergie s dalšími projekty v praxi – včetně projektů v etapě plánování – by měly být pokud možno využívány v co největší míře všemi projekty;

Část XX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 16/2015 s názvem „Zlepšení bezpečnosti dodávek energie rozvíjením vnitřního trhu s energií: je zapotřebí většího úsilí“

245.  v zájmu dosažení řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s energií vyzývá členské státy, aby koordinovaly své investice do energetické infrastruktury a způsoby, jimiž regulují své trhy s energií, aby bylo zajištěno optimální zhodnocení vynaložených prostředků Unie;

246.  domnívá se, že reformy trhu s energií začínají na úrovni členských států; domnívá se, že provádění společně schválených energetických balíčků, obzvláště třetího energetického balíčku, by vytvořilo podmínky k uskutečnění vnitřního trhu s energií;

247.  zdůrazňuje s ohledem na budoucí regionální přístup k energetické bezpečnosti, že je nutné, aby jednotlivé členské státy byly schopny zajistit potřebnou infrastrukturu pro vývoz a dovoz energie, ale i k tomu, aby mohly sloužit jako tranzitní země pro elektrickou energii a plyn;

248.  zdůrazňuje, že všechny budoucí energetické projekty Unie musí splňovat právní předpisy Unie a zásady energetické unie: diverzifikaci, zabezpečení dodávek, dostupnost, konkurenceschopnost a udržitelnost;

249.  domnívá se, že posilování a zlepšování propojení se sousedními členskými státy by mělo být považováno za prioritu; vybízí k rozvoji dvousměrné kapacity (dvousměrných toků) v rámci každého přeshraničního propojení tím, že budou zapojeny členské státy, jimiž procházejí koridory;

250.  domnívá se, že provádění projektů v oblasti strategické infrastruktury přispívá ke střednědobým i dlouhodobým aspektům v oblasti energetické bezpečnosti;

251.  vyzývá Komisi, aby přidělila Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) větší množství potřebných finančních prostředků a více pravomocí, a domnívá se, že by agentura měla mít možnost přijmout další zaměstnance s cílem umožnit řádné a účinné provádění sledování trhů s energií;

Část XXI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 17/2015 s názvem „Podpora Komise pro akční týmy pro mladé lidi: finanční prostředky ESF byly přesměrovány, ale důraz na výsledky je nedostatečný“

252.  vítá zprávu Účetního dvora, souhlasí s jeho doporučeními a je potěšen tím, že Komise tato doporučení přijímá a v budoucnu je zohlední; vítá skutečnost, že Komise tato doporučení uplatnila ve svém právním rámci pro evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) na období 2014–2020, čímž zajistila lepší zhodnocení peněžních prostředků, zejména prostřednictvím výkonnostního rámce a rezervy, podmínek ex ante, společných výstupů a ukazatelů výsledků;

253.  konstatuje, že nezaměstnanost mladých lidí je v celé Unii vážným problémem a na jeho řešení by měly být na unijní a vnitrostátní úrovni poskytnuty odpovídající zdroje; důrazně podněcuje členské státy k tomu, aby plně využily podporu Unie, která je k dispozici;

254.  konstatuje, že iniciativa „akční týmy pro mladé lidi“ byla především politickou záležitostí a od počátku byla jako taková i oznámena, přičemž jejím úkolem bylo přesvědčit vlády jednotlivých zemí, aby přesměrovaly nevyčerpané finanční prostředky na řešení nezaměstnanosti mladých lidí, zatímco paralelně ale nebyly zavedeny dodatečné administrativní a/nebo právní postupy ani nebyly přiděleny žádné nové finanční prostředky;

255.  bere na vědomí politicky složitý charakter tohoto úkolu a uznává, že akční týmy pro mladé lidi odvádějí dobrou práci při zvyšování informovanosti na nejvyšší politické úrovni, protože se v jejich rámci setkávají různé politické a administrativní orgány a daří se je přesvědčit, aby se zaměstnanost mladých lidí stala větší prioritou než jiné iniciativy;

256.  zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na výkon a výsledky, a je potěšen tím, že nový právní rámec pro programové období 2014–2020 obsahuje ustanovení o podávání zpráv o výsledcích z členských států;

257.  konstatuje, že často platí, že členské státy, které potřebují finanční prostředky nejvíce, se rovněž potýkají s nedostatečnou administrativní kapacitou a namísto řízení investičních cílů se soustředí na řízení projektu;

258.  konstatuje, že účinky investic jsou stále do značné míry sledovány prostřednictvím kvantitativních ukazatelů, které neodrážejí všechny aspekty účinné praxe posuzování; podotýká, že výstup nerovná se výsledek;

259.  vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus včasného varování ohledně nevyužitých prostředků z ESI fondů, aby měly členské státy dostatek času přesunout prostředky na opatření zaměřená na zaměstnanost mladých lidí;

260.  těší se na zprávu Účetního dvora o uplatňování systému záruk pro mladé lidi v členských státech, která má být dokončena začátkem roku 2017, a navrhuje, aby její výsledek byl vzat v úvahu při přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období;

Část XXII - Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2015 nazvaná „Nákladová efektivita podpory EU na rozvoj venkova určené pro neproduktivní investice v zemědělství“

261.  doporučuje, aby Komise vybídla členské státy k realizaci neproduktivních investic (NPI) ve větší synergii s jinými opatřeními rozvoje venkova a environmentálními opatřeními a aby Komise monitorovala provádění v příslušných členských státech prostřednictvím jejich výročních zpráv o provádění od roku 2017;

262.  doporučuje, aby Komise poskytla členským státům součinnost, pokud se jedná o kritéria výběru NPI na programové období 2014–2020, a prověřila, zda při výběru projektů uplatňují vhodné postupy; v této souvislosti také doporučuje, aby členské státy zajistily, že postupy výběru NPI budou transparentní a veřejné a budou účinně prováděny, a aby skutečně ověřovaly dodržování těchto kritérií;

263.  doporučuje, aby Komise zajistila, že bude monitorován přínos NPI k dosahování agroenvironmentálních cílů Unie nebo že bude alespoň konkrétně vyhodnocován v průběhu hodnocení programového období 2014–2020;

264.  doporučuje, aby Komise vybídla ty členské státy, ve kterých je podpora NPI významná, k tomu, aby definovaly specifické ukazatele výsledků pro nejčastěji financované NPI, a poskytla jim v tomto směru součinnost s cílem zajistit lepší monitorování a vyhodnocování přínosu NPI k dosahování agroenvironmentálních cílů Unie; žádá v této souvislosti členské státy, aby informovaly o těchto ukazatelích ve svých výročních zprávách o provádění, a to od června 2016, a aby do svých plánů hodnocení zahrnovaly rovněž hodnocení výsledků NPI;

265.  doporučuje, aby Komise poskytla další poradenství ve věci definování kritérií, která vymezí rentabilní charakteristiky NPI, jež získaly nejvyšší míry podpory, a aby členské státy tato kritéria bezodkladně zavedly a následně je uplatňovaly s cílem přizpůsobovat míru podpory;

266.  požaduje, aby členské státy bezodkladně zavedly postupy, které zajistí, že náklady na podporované NPI nepřekročí náklady na podobné typy zboží, služeb či práce nabízené na trhu; domnívá se, že by členské státy měly definovat v tomto ohledu vhodné referenční hodnoty a/nebo referenční náklady, s nimž by byly náklady na NPI systematicky poměřovány v průběhu jejich administrativních kontrol;

267.  doporučuje, aby Komise využívala informace, které jí poskytují členské státy ohledně kontrolovatelnosti a ověřitelnosti opatření pro účely schvalování jejich programů rozvoje venkova na programové období 2014–2020 s cílem zajistit, aby členské státy definovaly a prováděly vhodné postupy, pokud jde o přiměřenost nákladů, a ověřit, že členské státy účinně provádějí kontroly, které jsou v této oblasti stanoveny; doporučuje také, aby Komise usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy ohledně zavádění postupů pro kontroly přiměřenosti nákladů;

268.  doporučuje, aby členské státy před provedením prvních kontrol na místě v programovém období 2014–2020 vymezily metodu pro včasnou konsolidaci a analýzu příčin chyb, které budou při těchto kontrolách zjištěny, a přijaly nezbytná opatření pro zdokonalení svých řídicích a kontrolních systémů uplatňovaných na NPI;

269.  doporučuje, aby Komise zohlednila nedostatky zjištěné Účetním dvorem v oblasti výdajů na NPI a přijala společně s členskými státy vhodná opatření s cílem zajistit řádné finanční řízení pro tento typ investic;

Část XXIII– Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 22/2015 nazvaná „Dohled EU nad ratingovými agenturami: dobře nastavený, dosud však ne plně účinný“

270.  zdůrazňuje, že cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách(19) (CRAR) je zavést „(...) společný regulatorní přístup k posílení čestnosti a poctivosti, transparentnosti, odpovědnosti, řádné správy a řízení a spolehlivosti ratingových činností“ a přispět “ke kvalitě ratingů vydávaných v Unii, a tím i k hladkému fungování vnitřního trhu při současném dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů“ (článek 1 CRAR);

271.  uznává, že se Účetní dvůr a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) shodly na mnohých aspektech auditu a doporučení;

272.  vítá skutečnost, že orgán ESMA položil za krátkou dobu dobré základy k provádění účinného dohledu nad ratingovými agenturami v Unii; konstatuje však, že Účetní dvůr považuje dotyčný postup za těžkopádný v důsledku rozdělení na fázi zajištění úplnosti a fázi plnění požadavků podle nařízení;

273.  sdílí stanovisko Účetního dvora, že by orgán ESMA měl při procesu registrace dostatečně dokumentovat své posouzení všech regulatorních požadavků, které se týkají metodik pro vydávání ratingů, přičemž by důkazy o schvalovacím procesu neměly být uchovávány pouze v interní korespondenci, nýbrž v samostatných spisech;

274.  vítá skutečnost, že se Účetní dvůr a orgán ESMA shodly na přístupu orgánu ESMA založeném na rizicích; domnívá se, že by proces identifikace rizik měl být transparentní, srozumitelný a sledovatelný;

275.  domnívá se, že veškerá šetření je třeba řádně dokumentovat s cílem prokazovat a zajišťovat, že se všechny závěry opírají o přiměřené analýzy důkazů; konstatuje, že za tímto účelem Účetní dvůr doporučuje zavést zvláštní dohledový nástroj IT; bere na vědomí postoj orgánu ESMA, že jeho stávající nástroje monitorování byly účinné; je nicméně nadále přesvědčen, že by zvláštní nástroj IT byl tím nejlepším prostředkem, jak spravovat informace transparentním, srozumitelným a sledovatelným způsobem s ohledem na běžnou míru fluktuace zaměstnanců; žádá proto, aby orgán ESMA do svého rozpočtového plánování takový nástroj IT zařadil;

276.  připomíná, že jedním z účelů a úkolů nařízení CRAR je zajistit nezávislost a zabránit střetům zájmu (viz příloha 1 nařízení CRAR); je proto přesvědčen, že by ratingové agentury měly rovněž ověřovat obchodní činnosti ratingových analytiků; domnívá se však, že by orgán ESMA měl strukturovaným způsobem dohlížet na systémy pro řešení střetů zájmu zavedené ratingovými agenturami;

277.  poukazuje na ustanovení článku 23 nařízení o ratingových agenturách, který stanoví: „Při výkonu svých povinností podle tohoto nařízení nezasahuje ESMA, Komise ani žádné orgány veřejné správy členských států do obsahu ratingů či metodik“; domnívá se, že uplatňování metodik ratingových agentur lze proto po dokončení registrace monitorovat pouze za použití probíhajících postupů v oblasti dohledu;

278.  souhlasí s tím, aby orgán ESMA posoudil veškeré důležité aspekty návrhu a provádění metodik ratingových agentur, které dosud nebyly do šetření zahrnuty; je znepokojen tím, že tento úkol nelze kvůli nedostatku zdrojů provést v celém rozsahu;

279.  lituje skutečnosti, že stávající systém nezaručuje účinnou ochranu trhů v případě úniku informací, a vyzývá orgán ESMA, aby zlepšil svůj kontrolní systém za účelem předcházení těmto praktikám, které mohou vést k narušení trhů, a boje proti nim;

280.  lituje skutečnosti, že stávající pravidla, jimiž se řídí euro, nezajišťují, aby všechny ratingové agentury registrované u orgánu ESMA měly rovné postavení; vyzývá Evropskou centrální banku a normotvůrce EU, aby tuto situaci co nejdříve napravili;

281.  uznává, že centrální archiv bude začleněn do Evropské ratingové platformy (článek 11a nařízení CRAR) vytvořené v roce 2013, na níž se stále pracuje; žádá orgán ESMA, aby zajistil spolehlivost údajů oznámených ratingovými agenturami;

282.  žádá orgán ESMA, aby dále zlepšil a harmonizoval postupy ratingových agentur v oblasti zveřejňování;

283.  vítá záměr orgánu ESMA dále zlepšit své webové stránky a zveřejnit zejména veškeré platné právní předpisy a příslušné dokumenty a učinit své webové stránky uživatelsky vstřícnější;

284.  konstatuje, že některá terminologie použitá v metodice nařízení CRAR může být interpretována různými způsoby, a mohla by mít proto negativní vliv na provádění dotyčného nařízení; žádá proto orgán ESMA a Účetní dvůr, aby předložily Parlamentu a Komisi seznam legislativních ustanovení, která by mohla být dále objasněna;

Část XXIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2016 nazvaná „Zpráva o kontrole opatření přijatých v návaznosti na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora za rok 2014”

285.  vítá skutečnost, že 23 ze 44 doporučení bylo v plném rozsahu provedeno;

286.  vítá také skutečnost, že Komise víceméně přijala další doporučení Účetního dvora ve stávající zvláštní zprávě;

287.  konstatuje však, že Účetní dvůr se domníval, že 18 ze 44 doporučení uvedených bylo provedeno částečně nebo nebylo provedeno vůbec, anebo to nebylo možno ověřit;

   a) v oblasti zemědělské politiky (10 doporučení) se opatření v návaznosti na doporučení často týkala Komise a členských států a Komise byla toho názoru, že svou povinnost splnila;
   b) v oblasti sociální politiky (2 doporučení), která spadá do sdíleného řízení, se Účetní dvůr domníval, že výkonnost a účinnost nebyly dostatečně měřeny;
   c) v oblasti vnějších vztahů (3 doporučení) se Účetní dvůr domníval, že Komise by měla přímo posoudit přiměřenost nákladů na projekty a méně se spoléhat na tržní znalosti mezinárodních organizací; a že Komise měla zlepšit kvalitu a bezpečnost Společného informačního systému pro oblast vnějších vztahů; a
   d) v oblasti hospodářské soutěže (3 doporučení) byl Účetní dvůr toho názoru, že je třeba lépe vést předběžná šetření, snížit počet nepodložených stížností a zlepšit rozhraní pro podávání zpráv o státní podpoře (SARI);

288.  zdůrazňuje, že z hlediska orgánu příslušného k udělení absolutoria je neuspokojivé, končí-li kontradiktorní řízení tím, že Komise a Účetní dvůr dospěly k rozdílným závěrům; vyzývá proto oba orgány, aby takovému výsledku předešly;

289.  vyzývá Účetní dvůr, aby ve svých doporučeních jasně uvedl, jaká opatření se očekávají od Komise a jaká opatření se očekávají od členských států;

290.  vyzývá Účetní dvůr, aby společně s vnitrostátními auditními orgány vytvořil systém, který mu umožní hodnotit opatření přijatá členskými státy v návaznosti na jeho doporučení;

291.  zdůrazňuje, že nikdy neobdržel uspokojivé vysvětlení toho, proč Komise po několik let považovala za velmi důležité, aby generální ředitelství měla vlastní útvary interního auditu, a poté tyto jednotlivé útvary od dubna 2015 znovu sloučila do Útvaru interního auditu;

o
o   o

292.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0147.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Viz kontrolní seznam v příloze I zvláštní zprávy, který vypracoval Účetní dvůr pro posouzení návrhu kontrolních systémů ve vztahu k rizikům spojeným s náklady v oblasti rozvoje venkova.
(8) Zvláštní zpráva č. 1/2014 s názvem „Účinnost projektů veřejné městské dopravy podporovaných EU“ a zvláštní zpráva č. 21/2014 s názvem „Letištní infrastruktury financované EU: neoptimální využití prostředků“.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).
(11) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).
(12) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006, (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnic Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 179).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).


Absolutorium za rok 2014: 8., 9., 10. a 11. ERF
PDF 406kWORD 83k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014 (2015/2203(DEC))
P8_TA(2016)0149A8-0137/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0379 – C8-0248/2015),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2015)0295),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi Komise(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2014 (05219/2016 – C8-0036/2016, 05220/2016 – C8-0037/2016, 05223/2016 – C8-0038/2016, 05224/2016 – C8-0039/2016),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194 a SWD(2015)0195),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(3) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(7),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(8),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. června 2013 a 26. června 2013 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(9),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(10),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(11),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(12),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(13).

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0137/2016),

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o uzavření účtů rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014 (2015/2203(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0379 – C8-0248/2015),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2015)0295),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi Komise(14),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(15) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2014 (05219/2016 – C8-0036/2016, 05220/2016 – C8-0037/2016, 05223/2016 – C8-0038/2016, 05224/2016 – C8-0039/2016),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194 a SWD(2015)0195),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(16) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(17),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(18),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(19),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(20),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(21),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. června 2013 a 26. června 2013 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(22),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(23),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(24),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(25),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(26).

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0137/2016),

1.  konstatuje, že konečná účetní závěrka rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu odpovídá znění v tabulce 2 výroční zprávy Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 289.
(2) Úř. věst. C 379, 13.11.2015, s. 124.
(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(4) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(5) Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(7) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(8) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(9) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(10) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(11) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(12) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(13) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.
(14) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 289.
(15) Úř. věst. C 379, 13.11.2015, s. 124.
(16) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(17) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(18) Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
(19) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(20) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(21) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(22) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(23) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(24) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(25) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(26) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
PDF 665kWORD 261k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl I – Evropský parlament (2015/2155(DEC))
P8_TA(2016)0150A8-0135/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0200/2015)(2),

–  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2014, oddíl I – Evropský parlament(3),

–  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 27. dubna 2005 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(7), a zejména na článek 13 tohoto rozhodnutí

–  s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 16. června 2014 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(8), a zejména na článek 22 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0135/2016),

A.  vzhledem k tomu, že dne 8. července 2015 přijal předseda účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2014;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba dne 18. září 2015 osvědčil, že získal přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené do rozpočtu Parlamentu byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vyžaduje, aby každý orgán Unie učinil všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o udělení absolutoria;

1.  uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl I – Evropský parlament (2015/2155(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl I – Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0135/2016),

A.  vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky za rok 2014 účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

B.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr při svém auditu dospěl k závěru, že audit nezjistil žádné závažné nedostatky ve vybraných systémech a výročních zprávách orgánů a institucí o činnosti;

C.  vzhledem k tomu, že v souladu s běžným postupem byl správě Parlamentu zaslán dotazník a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu obdržel odpovědi a v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora je projednal;

D.  vzhledem k tomu, že neustále existuje prostor pro zlepšování kvality, efektivity a účinnosti při správě veřejných financí a že kontrola je nutná, aby bylo zajištěno, aby se politické vedení a správa Parlamentu zodpovídaly občanům Unie;

Účetní závěrka Evropského parlamentu

1.  konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2014 činila celkově 1 755 631 742 EUR, tj. 20,13 % prostředků v okruhu 5 víceletého finančního rámce (VFR) vyčleněných v roce 2014 na správní výdaje orgánů a institucí Unie jako celku, a že tyto prostředky se oproti roku 2013 (1 750 463 939 EUR) zvýšily o 0,3 %;

2.  konstatuje, že celkové příjmy zapsané do účtů k 31. prosinci 2014 činily 174 436 852 EUR (158 117 371 EUR v roce 2013), včetně účelově vázaných příjmů ve výši 26 979 032 EUR (25 991 783 EUR v roce 2013);

3.  připomíná, že v roce 2014 představovaly 72 % celkových prostředků čtyři kapitoly: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci);

4.  bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2014, jmenovitě:

a)  Dostupné prostředky (v EUR)

prostředky na rok 2014:

1 755 631 742

neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2013:

734 000

automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2013:

277 774 604

prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2014:

26 979 032

přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2013:

106 934 452

Celkem:

2 168 053 830

b)  Využití prostředků v rozpočtovém roce 2014 (v EUR)

závazky:

2 138 652 789

provedené platby:

1 742 390 229

prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů:

383 988 975

prostředky přenesené neautomaticky:

0

zrušené prostředky:

39 918 558

c)  Rozpočtové příjmy (v EUR)

prostředky přijaté v roce 2014:

174 436 852

d)  Celková rozvaha k 31. prosinci 2014 (v EUR)

1 476 824 398

5.  bere na vědomí, že z předběžných prostředků a z jiných zdrojů byla převedena celková částka 71 500 000 EUR jako příspěvek na financování ročních splátek na budovu Konrad Adenauer v Lucemburku a na její rozšíření a modernizaci; konstatuje, že tato částka představuje 4 % konečné výše prostředků na rok 2014;

Výroky Účetního dvora ve věci spolehlivosti účetní závěrky za rok 2014 a legality a správnosti operací, na nichž se zakládá

6.  připomíná, že Účetní dvůr provádí specifické posouzení správních a jiných výdajů jako jediné skupiny politik pro všechny orgány a instituce Unie, včetně Evropského parlamentu, a že z důkazních informací celkově vyplývá, že výdaje na správu nejsou zatíženy významnou mírou chyb; bere na vědomí, že kontroly transakcí ukazují, že odhadovaná míra chyb v okruhu 5 VFR určeném na správní výdaje činí 0,5 % (1 % v roce 2013);

7.  připomíná, že při auditu byl prověřen vzorek tvořený 129 platebními operacemi, které zahrnovaly 92 plateb platů, důchodů a souvisejících příspěvků a další náklady na zaměstnance, 14 plateb z titulu zakázek souvisejících s budovami a 23 plateb souvisejících s jinými výdaji (energie, komunikace, informační technologie atd.); zdůrazňuje, že ze 129 zkontrolovaných operací bylo 20 (tj. 15,5 %) zatíženo chybami; bere na vědomí, že v případě 12 vyčíslitelných chyb činila odhadovaná míra chyb 0,5 %;

8.  zdůrazňuje doporučení Účetního dvora, aby Parlament zpřísnil kontroly nákladů, které evropské politické strany proplácejí svým přidruženým organizacím, a aby vypracoval vhodná pravidla pro zadávání veřejných zakázek evropskými politickými stranami a sledoval jejich uplatňování pomocí náležitých kontrol a lepších pokynů; trvá na úplné transparentnosti výdajů evropských politických stran a na tom, aby příslušný výbor v budoucnu tyto informace podrobně ověřoval a projednával v rámci řádného postupu udělování absolutoria;

Výroční zpráva interního auditora

9.  konstatuje, že na schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 25. ledna 2016 představil interní auditor svou výroční zprávu podepsanou dne 16. července 2015 a uvedl, že v roce 2014 provedl ve správních orgánech Parlamentu tyto auditní činnosti:

   průřezový následný audit nedokončených opatření ze zpráv o interním auditu – fáze I a II jeho práce v roce 2014;
   konzultace ve věci interního řízení a kontrolních postupů na ředitelství pro podporu demokracie (GŘ EXPO);
   pravidelná prověrka stavebního projektu Konrad Adenauer (KAD) – viz „Fáze 2: odhad, hlášení a kontrola projektových nákladů zprávy“;
   kontrola odměn a odchodného poslanců EP;
   kontrola postupů udělování grantů na GŘ pro komunikaci (GŘ COMM);
   kontrola informačních systémů infrastruktury a operací IT – viz „Úkol 1 – první zpráva: optimalizace využívání zdrojů a kontinuální zajištění služeb IT“;
   kontrola provádění pravidel pro uplatňování mnohojazyčnosti, konkrétně v případě zajišťování tlumočnických služeb;

10.  upozorňuje na skutečnost, že interní auditor dospěl při kontrole postupů udělování grantů k závěru, že existuje značný prostor ke zlepšení určitých řídících a kontrolních postupů, aby tak mohl nabýt větší jistoty, že program grantů plní své cíle, konkrétně, že je třeba:

   zajistit, aby byl víceletý grantový program plně sladěn s cíli dlouhodobé komunikační strategie Parlamentu a tyto cíle podporoval;
   zajistit, aby byla přidaná hodnota programů měřena pomocí vhodných nástrojů a ukazatelů výkonnosti;
   uzavírat dohody s menším počtem strategických partnerů, kteří budou schopni navrhnout akční plán pro celou dobu platnosti partnerské dohody;
   zlepšit hodnocení navržených projektů a za tímto účelem stavit společnou metodiku pro všechny hodnotící komise;
   zlepšit finanční a provozní hodnocení dokončených projektů ve fázi konečné platby, zejména toho, zda byly jednotlivé činnosti prováděny v souladu s původními záměry;

Audit rámce vnitřní kontroly Parlamentu

11.  konstatuje, že bylo dosaženo významného pokroku, neboť koncem roku 2014 zůstala z původně dohodnutých 452 opatření týkajících se rámce vnitřní kontroly nedokončena pouze čtyři opatření; žádá interního auditora, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu průběžně informoval o pokroku dosaženém u těchto čtyř zbývajících opatření;

Opatření přijatá v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria na rok 2013

12.  bere na vědomí písemné odpovědi na své usnesení o udělení absolutoria na rok 2013(9), které byly Výboru pro rozpočtovou kontrolu poskytnuty dne 15. října 2015; vítá vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům, které Parlament formuloval v uvedeném usnesení, a následnou výměnu názorů s členy výboru;

13.  konstatuje nesoulad mezi datem předložení návrhu zprávy o udělení absolutoria Parlamentu a obdobím, kdy bylo možné pokládat generálnímu tajemníkovi doplňující otázky;

14.  bere na vědomí odpověď generálního tajemníka ohledně dostupnosti aplikace ePetice pro poslance i širokou veřejnost; žádá generálního tajemníka, aby mu sdělil výsledky konzultace s právní službou a aby posoudil náklady na rozšíření přístupu k této aplikaci z technického a rozpočtového hlediska;

15.  připomíná, že účelem jídelen je poskytovat rychlé občerstvení poslancům i zaměstnancům; je znepokojen omezenou kapacitou jídelen v období největší zátěže, zejména během týdnů, kdy probíhá plenární zasedání ve Štrasburku; vítá zpřístupnění nových venkovních prostor, které tento problém částečně vyřeší, jakmile to povětrnostní podmínky dovolí; vyzývá správní útvary, aby dále zlepšovaly štrasburskou jídelnu tím, že budou účelněji využívat veškerý dostupný prostor;

16.  konstatuje, že Parlament začal v případě stravovacích služeb uzavírat smlouvy o pevné ceně; zdůrazňuje, že rozpočtové prostředky na stravovací služby byly poměrně omezené – představovaly pouze 0,23 % ročního rozpočtu; očekává, že po opakovaném výrazném zdražení nabízených jídel zůstanou ceny ve stravovacích zařízeních Parlamentu stabilní;

17.  konstatuje, že nové smlouvy na stravovací služby, které byly uzavřeny v Bruselu v roce 2015, již nepočítají s jedním výhradním dodavatelem; očekává, že plánovaná menší stravovací zařízení v Bruselu budou provozována způsobem, který bude zahrnovat malé a střední podniky a podpoří rozmanitost jednotlivých poskytovatelů stravovacích služeb s cílem zajistit kvalitní služby za přijatelnou cenu;

18.  se znepokojením bere na vědomí, že zvýšení cen vedlo k neoprávněnému stanovení nevýhodnějších cen zejména pro asistenty, stážisty a návštěvníky; zdůrazňuje, že poté, co byly zvýšeny, ceny v Parlamentu prakticky odpovídají cenám v okolních restauracích a barech; dále se znepokojením konstatuje, že zatímco ceny se zvýšily, kvalita jídla se výrazně snížila;

19.  domnívá se, že během mnoha týdnů, které jsou vyhrazeny práci ve volebním obvodu nebo během nichž se koná plenární zasedání, nejsou jídelny a kavárny plně využívány; navrhuje, aby dohody s poskytovateli stravovacích služeb zohledňovaly možnost zaměstnat personál těchto zařízení jinde, během těch týdnů, kdy nejsou všechny jídelny a kavárny otevřené;

20.  vyzývá správní útvary, aby vyhodnotily cenové schéma a navrhly nové, které by spojovalo nová pravidla a současně zajišťovalo možnost slev pro stážisty s výběrem jídel za dostupnou cenu;

21.  je zklamán tím, že správní útvary nejsou schopny poskytnout údaje o proměnlivém počtu jídel nabízených během různých parlamentních dnů a týdnů; táže se, jak je možné smluvního poskytovatele služeb jakkoli kontrolovat, pokud nejsou k dispozici takovéto základní informace; vyzývá správní útvary, aby příslušnému výboru předložily smlouvu na poskytování stravovacích služeb, která vstoupila v platnost dne 26. září 2015, a aby poskytly podrobnosti o podávaných pokrmech;

22.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své zprávě přijaté dne 11. července 2014 uvádí, že možné úspory v rozpočtu Unie, k nimž by došlo, pokud by Parlament své činnosti centralizoval, by činily přibližně 114 milionů EUR ročně; znovu vyzývá Parlament a Radu, aby za účelem zajištění dlouhodobých úspor řešily potřebu vypracování plánu na zavedení jednoho sídla, jak je uvedeno v několika předchozích usneseních Parlamentu;

Absolutorium za rok 2014

23.  oceňuje kvalitu výměny názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu v přítomnosti člena Účetního dvora a interního auditora, která se uskutečnila dne 4. února 2016; vítá skutečnost, že se této výměny zúčastnil i generální tajemník, a žádá, aby bylo možné vést s ním ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu častější diskuse o záležitostech, které mají dopad na rozpočet Parlamentu;

24.  bere na vědomí, že dne 5. února 2014 Parlament podepsal s Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) a Výborem regionů dohodu o spolupráci: žádá, aby byla vypracována konkrétní a podrobná ustanovení pro fungování útvarů, jež spolu tyto tři orgány sdílí; trvá na tom, že provádění dohody musí mít vyvážený charakter a musí být rovnocenně prospěšné pro všechny tři orgány; žádá, aby se v rámci přezkumu dohody v polovině období provedlo u každého orgánu posouzení dopadu této dohody z hlediska lidských zdrojů, součinnosti, přidané hodnoty a obsahu, jakož i podrobné vyhodnocení úspor nebo zvýšení rozpočtových nákladů v souvislosti s touto dohodou, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována kapitolám týkajícím se zaměstnanců; žádá, aby byl i nadále informován o opatřeních navazujících na dohodu;

25.  připomíná, že v rámci této dohody bude do Parlamentu převedeno maximálně 80 úředníků z EHSV a z Výboru regionů (pracujících tamtéž na oddělení překladu a na asistentských pozicích), kteří budou pracovat v nové výzkumné službě Evropského parlamentu (EPRS); domnívá se, že tento převod by měl umožnit zvýšení interní produkce Parlamentu v důsledku snížení rozpočtových prostředků na externí zadávání studií nebo hodnocení; se znepokojením konstatuje, že dosud bylo do výzkumné služby Evropského parlamentu převedeno 25 úředníků z EHSV a 24 úředníků z Výboru regionů, z nichž většina se velmi blíží důchodovému věku, což znamená velké úspory pro tyto dva orgány v kapitolách týkajících se zaměstnanců na úkor výrazného zatížení rozpočtu Parlamentu v krátkodobém (platy) i dlouhodobém horizontu (důchody);

26.  s potěšením konstatuje, že na domovské internetové stránce poslanců EP jsou vedle údajů o akreditovaných parlamentních asistentech a místních asistentech poslance zveřejněna také jména poskytovatelů služeb každému jednotlivému poslanci;

27.  lituje přesunutí povinností ze správních útvarů na kanceláře poslanců; žádá, aby správní útvary přezkoumaly, které povinnosti (např. odpovědnost za pojištění stážistů) mohou převzít zpět;

28.  trvá na tom, že je nutné, aby se činnost interních rozhodovacích orgánů Parlamentu stala transparentnější a přístupnější, zejména pokud jde o předsednictvo; žádá, aby se na internetu zveřejňovaly a poslancům včas a systematicky zprostředkovávaly pořady jednání a zápisy ze schůzí;

29.  poukazuje na to, že vzrostla i všeobecná administrativní zátěž kanceláří poslanců, a žádá racionalizaci formulářů, které je třeba používat pro interní parlamentní postupy, jako je přijímání nových asistentů;

30.  konstatuje, že se značným zpožděním byla přijata vnitřní pravidla pro whistleblowing, která vstoupila v platnost v lednu 2016; vyjadřuje obavy ohledně chybějící ochrany oznamovatelů (whistleblowers) a vyzývá Parlament, aby zaručil plné dodržování jejich práv; vyzývá předsednictvo, aby rozšířilo vnitřní pravidla pro whistleblowing tak, aby se vztahovala i na akreditované parlamentní asistenty, a dále vyzývá, aby se rovnocenné vnitrostátní právní předpisy vztahovaly i na místní asistenty;

31.  žádá informace o tom, jak se vyvíjí oficiální a neoficiální spolupráce s úřadem OLAF ve věci účetnictví poslanců; upozorňuje na skutečnost, že minimálně v jednom případě byly informace předány třetí straně; spatřuje v tom narušení nezávislosti poslaneckých mandátů;

32.  konstatuje, že bylo složité plně rozlišit politickou činnost předsedy od jeho přípravy „špičkového kandidáta“ vedoucího svou stranu do voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 a že to bylo rovněž obtížné rozlišit i u dalších „špičkových kandidátů; domnívá se, že nedošlo k jednoznačnému oddělení těchto dvou rolí; vyzývá k tomu, aby byly jasně odlišovány veřejné funkce od kandidatury ve volebních kampaních do Evropského parlamentu; lituje minimálně nepřímého využívání zaměstnanců Parlamentu při přípravě kampaně a žádá, aby byla přijata opatření, jež zamezí opakování této praxe v budoucnu; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že předseda přeměnil účet předsednictva Evropského parlamentu na Twitteru ve svůj soukromý účet a využíval jej během kampaně;

33.  pověřuje EPRS, aby vypracovala srovnávací analýzu právního rámce, jimž se řídí kompatibilita kandidátů, kteří vedou předvolební kampaně v jiných mezinárodních organizacích a v členských státech (volba předsedy vlády, generálního tajemníka, kancléře atd.);

34.  konstatuje, že v období od 22. ledna do 18. dubna souvisely oficiální mezinárodní služební cesty, které předseda podnikl, zejména s vládními a oficiálními zastoupeními spojenými se socialistickými stranami a organizacemi; žádá o další informace v tomto ohledu;

35.  žádá další informace o kampaních všech „špičkových kandidátů“, zejména o tom, zda byli během předvolební kampaně případně doprovázeni úředníky a dalšími statutárními zaměstnanci, kteří nebyli na dovolené; vítá doplňující informace, které poskytl předseda, a žádá stejnou míru transparentnosti od ostatních kandidátů;

Příspěvek na všeobecné výdaje

36.  připomíná, že příspěvek na všeobecné výdaje je určen na výdaje v členském státě zvolení, jako je nájem za kanceláře poslanců, vybavení, kancelářské potřeby, dokumentace nebo logistická organizace akcí; bere na vědomí, že komplexní systém kontroly příspěvku na parlamentní mandát poslanců by vyžadoval 40 až 75 nových administrativních pracovních míst, což je v rozporu s plánem snižování počtu zaměstnanců;

37.  podporuje úplnou transparentnost v souvislosti s příspěvkem na všeobecné výdaje, neboť je třeba, aby mohli mít evropští občané přehled o všeobecných výdajích poslanců Evropského parlamentu; naléhavě vyzývá předsednictvo, aby přezkoumalo seznam výdajů, které je možné z příspěvku na všeobecné výdaje hradit;

38.  opakuje svou výzvu k větší transparentnosti v souvislosti s příspěvkem na všeobecné výdaje pro poslance; vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby pracovalo na stanovení přesnějších pravidel pro odpovědnost za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by při tom poslancům vznikly dodatečné náklady a administrativní zátěž;

39.  připomíná předsednictvu, že je naléhavě zapotřebí provést audit příspěvku na všeobecné výdaje;

Řízení režimu finančních příspěvků pro skupinové návštěvy

40.  vítá dosažení větší propojenosti mezi dotacemi Parlamentu na skupinové návštěvy a skutečnými náklady, které v této souvislosti vznikají; je však hluboce znepokojen tím, že se jedná o jediné kritické opatření zjištěné interním auditorem Parlamentu;

41.  je znepokojen tím, že výdaje na skupinové návštěvy v roce 2014 byly stále většinou vypláceny v hotovosti; výdaje ve výši 24 593 928,16 EUR v roce 2013 byly v 73,14 % případů placeny v hotovosti a ve 26,86 % případů bankovním převodem, zatímco výdaje ve výši 22 281 749,46 EUR v roce 2014 byly v 71,15 % případů placeny v hotovosti a ve 28,85 % případů bankovním převodem;

42.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora v situační zprávě o finančním řízení rozpočtu Unie, že praxe vyplácení hotovosti při úhradě nákladů skupinovým návštěvám představuje „značné riziko“; žádá proto, aby byly hotovostní platby při proplácení nákladů skupinovým návštěvám omezeny na minimum; upozorňuje na vysoké riziko poškození pověsti Parlamentu a značné bezpečnostní riziko spojené s vyplácením hotovosti skupinovým návštěvám; bere na vědomí praktické obavy a vyzývá k vyhodnocení alternativních a účinných metod pro platby předtím, než budou přijata nová pravidla pro přijímání skupinových návštěv;

Rejstřík transparentnosti a střety zájmů

43.  vítá skutečnost, že Komise zahájila postup veřejných konzultací v souvislosti s přepracováním stávajícího rejstříku transparentnosti Komise a Parlamentu a rozšířením jeho působnosti i na Radu; žádá, aby okamžitě po skončení veřejných konzultací byla zřízena interinstitucionální pracovní skupina pro přípravu návrhů týkajících se přepracování rejstříku, souvisejícího kodexu chování a jejich fungování;

44.  dále vyzývá k tomu, aby správní útvary Parlamentu vypracovaly zprávu o tom, kteří bývalí manažeři, generální ředitelé, ředitelé a členové správních rad v relevantních evropských nevládních organizacích jsou dnes poslanci Parlamentu;

45.  vyzývá k tomu, aby správní útvary Parlamentu vypracovaly zprávu o využívání prostor Parlamentu zájmovými skupinami a dalšími externími organizacemi; vyzývá předsednictvo, aby prověřilo, zda jsou tyto akce slučitelné s parlamentní činností, a zároveň zajistilo, aby Parlament zůstal orgánem, který je otevřený výměně názorů s občanskou společností a veřejné diskusi;

46.  připomíná, že poslanci jsou povinni okamžitě informovat správní útvary o každé změně týkající se jejich prohlášení o zájmech; vyjadřuje politování nad tím, že životopisy poslanců zvolených v roce 2014 a jejich prohlášení o zájmech byly na internetové stránky Parlamentu umístěny velmi pozdě;

47.  naléhavě žádá Parlament, aby přijal pravidla pro zveřejňování všech informací získaných od lobbistů / zástupců zájmových skupin ohledně návrhů politik, právních předpisů a pozměňovacích návrhů, čímž by se vytvořila tzv. legislativní stopa;

48.  vyzývá předsednictvo, aby poslancům, kteří si tak přejí učinit, poskytlo technické možnosti k tomu, aby na svých oficiálních internetových stránkách mohli zveřejňovat své pracovní plány doprovázené kalendářními údaji a zejména informace o svých schůzkách s lobbisty;

Generální ředitelství pro vnitřní politiky a generální ředitelství pro vnější politiky

49.  bere na vědomí, že náklady na delegace, smíšená parlamentní shromáždění, delegace ad hoc a volební pozorovatelské mise mimo Unii byly v roce 2014 sníženy z 5 794 360 EUR (rok 2013) na 1 351 212 EUR (rok 2014) na základě připomínek, které Parlament učinil ve svém výše uvedeném prohlášení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013, a v důsledku omezení počtu misí v souvislosti s přechodem z jednoho legislativního období na druhé, což mělo fakticky za následek, že se několik měsíců nekonaly žádné cesty delegací; vyjadřuje však politování nad tím, že některé mise Parlamentu byly příliš drahé, zejména pokud jde o vzdálené destinace; očekává, že tyto náklady budou v blízké budoucnosti dále vysvětleny a sníženy, a žádá, aby ve výroční zprávě o činnosti byly zveřejňovány informace o nákladech na každou misi;

50.  domnívá se, že je třeba posoudit, zda by nebylo možno snížit počet cest delegací využitím nástrojů informačních technologií, jako jsou např. videokonference;

51.  žádá, aby se bezodkladně propracovaly a naplnily obsahem internetové stránky meziparlamentních delegací; považuje za stejně zásadní, aby se, pokud to rozpočet dovolí, veřejná zasedání delegací vysílala naživo prostřednictvím webstreamingu, obdobně jako zasedání parlamentních výborů;

Generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby

52.  připomíná, že nové ředitelství pro výzkumné služby poslanců začalo poskytovat specializované výzkumné služby pro jednotlivé poslance prostřednictvím stručných publikací napříč všemi politickými oblastmi; zdůrazňuje, že v prvním úplném roce činnosti vydala výzkumná služba přes 450 publikací, vyhověla 1 675 žádostem poslanců o výzkum a řešila 745 podobných žádostí od jiných klientů Parlamentu; konstatuje, že tento nástroj poskytuje přístup k velkému množství relevantních informací, což by mělo výrazně omezit využívání externího odborného poradenství a umožnit dosažení významných úspor; žádá, aby byly všechny informační dokumenty ve všech klíčových oblastech politik překládány do úředních jazyků členských států;

53.  žádá o jasnější definici úkolů jednotlivých oblastí služeb (výzkumná služba, posuzování dopadů) a o to, aby o těchto oblastech odpovědnosti byli informováni poslanci;

54.  žádá, aby oddělení pro předběžné posuzování dopadů se zviditelnilo tím, že rozešle e-mail, kterým upozorní na skvělé služby, které může poskytovat členům výborů a zpravodajům, a v němž uvede své pracovní metody ; vybízí k tomu, aby pokračovala školení pro poradce a asistenty poslanců; žádá o výrazné zlepšení, pokud jde o lidské zdroje, jež jsou v této oblasti k dispozici, jelikož takový krok významně přispěje k tomu, aby se Parlament mohl jako rovnocenný partner zapojovat do rozhodovacího procesu;

55.  vítá skutečnost, že dosud nebyly obdrženy žádné stížnosti na jednostranné posouzení dopadů, a žádá dotčené oddělení, aby si v tomto ohledu i nadále zachovávalo neutralitu;

56.  naléhavě vyzývá GŘ EPRS, aby nadále odlišovalo své publikace od oficiálních stanovisek Parlamentu, a předešlo tak zmatení veřejnosti a sdělovacích prostředků; vítá zavedení prohlášení o vyloučení odpovědnosti ve všech publikacích; žádá GŘ EPRS, aby zajistilo, že toto prohlášení bude viditelnější, a nebude figurovat jen na poslední straně, a aby zavedlo další prvky, kterými své publikace jednoznačně odliší od oficiálně přijatých postojů Parlamentu;

Generální ředitelství pro komunikaci

57.  konstatuje, že organizace VoteWatch získala dva granty (149 172 EUR v roce 2012 a 350 000 EUR v roce 2013) na spolufinancování konkrétních projektů souvisejících s evropskými volbami; žádá o posouzení přidané hodnoty těchto projektů;

58.  je znepokojen tím, že komunikační činnosti Parlamentu nemají skutečné výsledky, vzhledem ke stále se snižující účasti v evropských volbách i obecnému nedostatku znalostí veřejnosti o úloze Parlamentu a jeho činnostech;

59.  kritizuje prezentaci statistických údajů o odůvodněních hlasování, projevech na plenárních zasedáních, parlamentních otázkách, pozměňovacích návrzích, návrzích usnesení, otázkách k písemnému zodpovězení předložených předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi či místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku na internetových stránkách Parlamentu, které mají, jak se zdá, prokázat, kteří poslanci jsou údajně „aktivní“ na platformách, jako je MEPRanking; žádá Parlament, aby přestal poskytovat statistické údaje bez kontextu a aby zohlednil vhodnější kritéria k určování poslanců jako „aktivních“;

60.  konstatuje, že GŘ COMM velmi důrazně žádá o snížení nákladů a větší důraz na účinnost; žádá o větší důraz na účinnost spíše než na nákladné zavádění informačních a komunikačních technologií; konstatuje, že přes značné částky vynakládané na internetové stránky Parlamentu jsou tyto stránky složité, špatně se v nich orientuje a nezajišťují požadovanou viditelnost; doporučuje přezkoumání marketingové strategie; zdůrazňuje, že transparentní a přístupné internetové stránky jsou pro zapojení občanů klíčové;

61.  vyzývá k vytvoření nového a účinného vyhledávače na internetových stránkách Parlamentu, který zajistí jak výraznou optimalizaci vyhledávání, tak ucelenou stránku s výsledky vyhledávání, a ke snaze o zlepšení přístupu na stránky prostřednictvím lepšího rozeznávání klíčových slov; doporučuje intenzivní interinstitucionální spolupráci s cílem propojit všechny databáze internetových stránek všech orgánů a institucí Unie; konstatuje, že se tím zajistí větší transparentnost činnosti Unie pro všechny občany;

Dům evropských dějin

62.  je zklamán zjištěním, že stavební práce na budově Eastman, v níž se budou nacházet prostory Domu evropských dějin, neustále nabírají zpoždění; požaduje vypracování komunikačního plánu, propagačních projektů a internetových stránek a marketingového plánu, které budou podrobně uvádět, jak hodlá Dům evropských dějin naplnit očekávání, pokud jde o dopad jeho činnosti;

63.  připomíná, že stavební práce měly být dokončeny do konce roku 2014; očekává, že původně dohodnutý celkový rozpočet na výstavbu projektu bude i přes zpoždění dodržen a první výstava bude zahájena na konci roku 2016;

64.  žádá, aby byly striktně odděleny informace poskytované Domem evropských dějin od obsahu nabízeného v již existujícím Parlamentariu; varuje před rizikem, že náklady na fungování Domu evropských dějin po zahájení jeho provozu budou příliš vysoké a zcela neúměrné jeho významu;

Návštěvnické centrum Evropského parlamentu

65.  je potěšen tím, že Parlamentarium je jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Bruselu, kterou v roce 2014 navštívilo 340 500 osob (v roce 2013 to bylo 337 000 návštěvníků); zdůrazňuje, že tyto údaje je třeba sdělovat belgickým orgánům a informovat je o souvisejících přínosech;

66.  je znepokojen tím, že objem rozpočtových prostředků pro návštěvnické centrum Evropského parlamentu se oproti předchozímu roku zvýšil o 24 %, ačkoli počet návštěvníků vzrostl jen o 1 %;

67.  doporučuje, aby se členský stát, v němž Parlamentarium sídlí, zčásti podílel na nákladech na zřízení centra a jeho provoz;

Cena Lux

68.  konstatuje, že náklady na samotnou filmovou cenu LUX činily v roce 2014 391 506 EUR, což je výrazně méně než v předchozích letech (448 000 EUR v roce 2013; 434 421 EUR v roce 2012), přičemž tyto náklady pokrývaly oficiální výběr, soutěž včetně pořízení titulků ve 24 úředních jazycích Unie, vytištění programů projekcí ve 28 členských státech a slavnostní předání cen; připomíná, že cílem propagace filmové ceny LUX, Sacharovovy ceny a ženských práv je ilustrovat odhodlání Parlamentu prosazovat konsenzuální hodnoty, jako jsou lidská práva a solidarita, a jeho závazek ke kulturní a jazykové rozmanitosti; lituje skutečnosti, že výsledek průzkumu známosti a dopadu filmové ceny LUX, které byly požadovány v usnesení o udělení absolutoria za rok 2013, dosud nejsou k dispozici; požaduje, aby výsledky této studie byly zveřejněny do poloviny května 2016 a aby byly oficiálně prezentovány Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro kulturu a vzdělávání;

Generální ředitelství pro personál

69.  bere na vědomí, že v roce 2014 nastoupilo do sekretariátu 309 úředníků a jiných dočasných zaměstnanců a do politických skupin nastoupilo osm dočasných zaměstnanců; bere na vědomí, že k 31. prosinci 2014 bylo v Parlamentu zaměstnáno celkem 6 040 úředníků a dočasných zaměstnanců (5 295 v sekretariátu a 745 v politických skupinách); zdůrazňuje, že v roce 2013 byla tato čísla následující: 6 105 (celkem), 5 308 (sekretariát) a 797 (politické skupiny);

70.  žádá o vyjasnění kvalifikace požadované u pracovníků vykonávající citlivé úkoly, například v sekretariátech výborů nebo v útvarech pro hodnocení dopadu ex ante; žádá o přezkum specifických požadavků, pokud jde o ideologickou a politickou neutralitu zaměstnanců; žádá, aby byla Parlamentu předložena kritéria pro výběr pracovníků;

71.  poukazuje na to, že v roce 2014 bylo 114 bývalých dočasných zaměstnanců vykonávajících úkoly při plenárních zasedáních přijato do pracovního poměru jako smluvní zaměstnanci; zdůrazňuje, že rozsudek francouzského soudu o těchto zaměstnancích zvaných „intérimaires“ nemůže sám o sobě ospravedlnit rozhodnutí přijmout je podle služebního řádu;

72.  zdůrazňuje, že v souvislosti s revizí služebního řádu z roku 2014 a se stávajícím VFR bylo v plánu pracovních míst počínaje 1. lednem 2014 zrušeno 67 pracovních míst (66 trvalých a 1 dočasné místo) s cílem dosáhnout pětiprocentního snížení počtu pracovních míst v období let 2013–2017, s výjimkou politických skupin;

73.  poukazuje na to, že prodloužením pracovní doby z 37,5 na 40 hodin v rámci revize služebního řádu byl získán ekvivalent 350 pracovních míst, což v praxi vyvažuje 5 % snížení stavu zaměstnanců, které bylo součástí dohody o reformě služebního řádu; vyzývá Parlament, aby předložil transparentní zprávu s ročními údaji o plánovaném rušení pracovních míst, v níž zohlední prodloužení pracovní doby;

74.  konstatuje, že podíl žen mezi úředníky je velmi vysoký a mezi koncem roku 2013 a koncem roku 2014 vzrostl z 58,8 % na 59,2 %; je znepokojen nevyváženým zastoupením žen a mužů ve správě EP, kde ženy stojí v čele pouhých 30 % oddělení, 34 % ředitelství a 18,2 generálních ředitelství; žádá, aby byl vytvořen plán rovných příležitostí, zejména pro obsazování řídících funkcí, který by tuto nerovnováhu co nejdříve odstranil; připomíná, že 1 z 8 ředitelů a 9 z 31 vedoucích oddělení přijatých v roce 2014 jsou ženy; zastává názor, že náborové postupy by měly být vyvážené; opakuje, že je nutné zajistit vyváženější zastoupení žen ve vysokých řídících pozicích;

75.  lituje, že Parlament dosud každoročně nezveřejňuje informace o úřednících ve vysokých funkcích, kteří správu opustili, ani seznam projednávaných případů možného střetu zájmů, jak požaduje čl. 16 odst. 4 služebního řádu;

76.  konstatuje, že na konci roku 2014 v Parlamentu pracovalo 1 686 akreditovaných parlamentních asistentů (2013: 1 763) a pracovní smlouvu s jedním z poslanců mělo 4 453 místních asistentů;

77.  je znepokojen skutečností, že počet místních asistentů zaměstnaných poslanci je značně rozdílný – od žádného asistenta po 46 asistentů na jednoho poslance v roce 2014 (oproti 0 až 43 v roce 2013); poukazuje na to, že v roce 2014 přijalo 91 poslanců do pracovního poměru více než 10 místních asistentů (v roce 2013 se jednalo o 84 poslanců);

78.  vítá skutečnost, že dne 26. října 2015 přijalo předsednictvo nový soubor pravidel pro správu příspěvků na parlamentní asistenci, která zpřísňují podmínky proplácení smluv s místními asistenty, konkrétně pak vyčleněním nejméně 25 % příspěvku na parlamentní asistenci na pokrytí nákladů souvisejících s akreditovanými asistenty;

79.  konstatuje, že na konci roku 2014 tvořili akreditovaní parlamentní asistenti 26,7 % zaměstnanců Parlamentu; připomíná, že v červenci 2014 skončila smlouva asi 1 700 akreditovaným parlamentním asistentům, kteří byli zaměstnáni během sedmého volebního období, a před koncem roku 2014 byla zahájena rozsáhlá operace generálního ředitelství pro personál, jejímž cílem bylo přijetí 1 686 akreditovaných parlamentních asistentů, aby poskytovali služby poslancům v osmém volebním období;

80.  zdůrazňuje, že akreditovaní parlamentní asistenti pobírají za cesty do Štrasburku denní příspěvky o nejméně 21 % nižší než ostatní zaměstnanci; lituje, že předsednictvo nereagovalo na žádost, kterou Parlament vyjádřil v bodě 74 svého usnesení ze dne 29. dubna 2015; opětovně vyzývá předsednictvo, aby přijalo opatření k ukončení této nerovnosti a zajistilo, že příspěvky asistentů budou na stejné výši jako u ostatních statutárních zaměstnanců;

81.  lituje, že předsednictvo nijak nereagovalo na bod 71 usnesení Parlamentu ze dne 29. dubna 2015; žádá předsednictvo, aby bezodkladně přijalo opatření k tomu, aby poradní výbor pro předcházení obtěžování na pracovišti akreditovaných parlamentních asistentů měl vyvážené složení a zahrnoval přinejmenším dva zástupce parlamentních asistentů;

82.  s uspokojením bere na vědomí opatření přijatá ve věci organizace řízení smluv akreditovaných parlamentních asistentů při přechodu na osmé legislativní období, a zejména konstatuje, že aplikace APA People funguje řádně; přesto se domnívá, že v některých oblastech mělo být na nábor akreditovaných parlamentním asistentů přiděleno více administrativních pracovníků, aby náborový postup probíhal rychleji a efektivněji; zdůrazňuje, že personální a technické zdroje nestačily k tomu, aby se zabránilo opožděnému podepisování smluv s některými asistenty, nebo dokonce ukončení smluv, jakož i opožděnému výpočtu denních příspěvků nebo jiných příspěvků, což vede k opožděnému vyplácení platů; přesto uznává, že se postup oproti roku 2009 podstatně zlepšil, a konstatuje, že Parlament musí dál pracovat na zlepšení rychlosti a plynulosti postupu uzavírání pracovních smluv;

83.  žádá generálního tajemníka a předsednictvo, aby prozkoumali problémy ve vztahu k akreditovaným parlamentním asistentům, např. opožděné podepisování smluv na počátku legislativního období, vypovídání smluv, důsledky předčasných voleb do Evropského parlamentu na minimální požadovaná období pro účast v důchodovém systému atd.; žádá aby byl do řešení těchto problémů zapojeni zástupce akreditovaných parlamentních asistentů;

84.  bere na vědomí pokrok, kterého bylo dosaženo v přizpůsobování vzdělávacích kurzů zvláštním potřebám akreditovaných parlamentních asistentů; domnívá se nicméně, že je třeba v těchto snahách pokračovat, zvláště pokud jde o specifické vzdělávání, individuální rozvrhy a intenzivní jazykové kurzy, které se konají pouze v době, kdy si většina akreditovaných parlamentních asistentů musí vybrat roční dovolenou; žádá, aby se rovněž zohlednila zvláštní situace akreditovaných parlamentních asistentů při sestavování rozvrhů pro aktivity zaměřené na dobré pracovní podmínky (mindfulness), polední konference atd.;

85.  bere na vědomí zprávu o hodnocení statutu asistentů, kterou Parlament vypracoval a předložil v červenci 2015; vyjadřuje politování nad tím, že se zpráva omezuje prakticky jen na hodnocení výsledků aplikace APA-People a uvádí některé problémy, s nimiž se správní útvary setkaly při uplatňování statutu a v souvislosti s jeho interními prováděcími předpisy; vyjadřuje svou nespokojenost a naprostý nesouhlas s některými hodnotícími úsudky obsaženými ve druhé části zprávy; domnívá se proto, že provedené hodnocení splňuje své cíle, pouze pokud jde o aplikaci APA-People; žádá proto Parlament, aby do konce roku provedl celkové a vyčerpávající hodnocení statutu a prováděcích předpisů; toho hodnocení bude zahrnovat rovněž všechny právní aspekty, které působí obtíže, aby bylo možné stanovit základ pro zlepšení, úpravu a reformu jednotlivých předpisů v blízké budoucnosti; žádá rovněž, aby do tohoto procesu byli zapojeni oficiální zástupci akreditovaných parlamentních asistentů, zejména s ohledem na velmi pozitivní úlohu, kterou měli v průběhu první revize;

86.  požaduje, aby v zájmu transparentnosti byly ve výroční zprávě Parlamentu podávány informace o činnostech pořádaných a financovaných výborem zaměstnanců z rozpočtu orgánu a aby v ní byly poskytnuty podrobnosti o druzích této činnosti, vzniklých nákladech a o dodržování zásad řádného finančního řízení;

87.  žádá, aby byl seznámen s výsledky hodnocení nástroje pro přijímání akreditovaných parlamentních asistentů APA People, který byl zaveden na počátku nynějšího volebního období;

Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku

88.  zdůrazňuje, že v rámci nové střednědobé strategie v oblasti nemovitostí bude vynaloženo úsilí o to, aby byly v blízkosti hlavních budov nalezeny nové prostory, které uspokojí potřeby Parlamentu; zdůrazňuje, že víceleté plány renovačních prací by se měly zakládat na realistických a podrobných prognózách, pokud jde o jejich finanční parametry a časový rámec; připomíná, že Parlament je vlastníkem 81 % ploch, které využívá, a že je třeba chránit rozpočet před náklady spojenými s renovacemi stárnoucích budov, což bude pro Parlament v nadcházejících letech jednou z velkých výzev;

89.  poukazuje na to, že ve třech pracovních místech Parlament využívá budovy o celkové podlahové ploše dosahující 1,1 milionu m2; vzhledem k rostoucím nákladům na údržbu považuje za velmi důležité, aby byla přijata opatření k tomu, aby financování budov Parlamentu bylo dlouhodobě udržitelné;

90.  trvá na tom, že při pořizování nebo pronájmu nových prostor je třeba postupovat s maximální obezřetností a že je nutné pravidelně monitorovat a upravovat strategický plán pro kancelářskou kapacitu; domnívá se, že koncepty obsažené v rámci strategického plnění by měly rovněž poskytnout Parlamentu příležitost, aby se omezil ve svých potřebách nových budov, neboť díky těmto konceptům směřuje organizace k většímu zaměření na výsledky a rovnováhu mezi osobním a pracovním životem zaměstnanců; zdůrazňuje, že běžně dostupné technologie a postupy, jako je práce z domova, by mohly rovněž přispět k účelnějšímu využití času a k tomu, aby byl Parlament šetrnější k životnímu prostředí;

91.  konstatuje, že od června 2014 se asi 1 000 zaměstnanců generálních ředitelství IPOL, EXPO a EPRS přestěhovalo do budovy Square de Meeûs; připomíná, že tento přesun byl první klíčovou fází v rámci procesu, jehož cílem je poskytnout poslancům více prostoru v hlavních budovách; přeje si, aby byl informován o dalších krocích Parlamentu a konkrétním časovém rámci, v němž budou dány k dispozici další kanceláře;

92.  vyzývá správu, aby v hlavních budovách EP zajistila prostor pro zaměstnance pracující ve Square de Meeûs, a to včetně místnosti, kde budou moci poslanci nahlížet do dokumentů, k nimž platí omezený přístup;

93.  vyjadřuje politování nad tím, že se stále nepodařilo dosáhnout dohody o spolupráci mezi Parlamentem a Komisí ve věci společné správy Evropských domů; naléhavě vyzývá oba orgány, aby nalezly oboustranně uspokojivou dohodu, která by stanovila rámec pro nákup či pronájem nemovitostí a zjednodušení administrativních a finančních postupů pro každodenní řízení provozu Evropských domů; vyzývá politické vedení Parlamentu, aby v případě potřeby zasáhlo;

94.  domnívá se, že již dávno měla proběhnout renovace budovy Paul-Henri Spaak, včetně přístavby budovy a rozšíření konferenčních místnosti pro návštěvníky a kancelářských prostor pro poslance Parlamentu; podporuje plán prací navržený správou, zdůrazňuje však, že renovace musí probíhat s ohledem na stávající počet poslanců, nikoli na čísla vycházející z možného – ovšem nereálného – rozšíření Unie;

95.  požaduje konkrétní plány a odhady nákladů renovačních prací; naléhavě vyzývá k větší transparentnosti a zapojení jednotlivých poslanců do přijímání rozhodnutí, která mají zásadní dopady na správní a finanční situaci orgánu; domnívá se, že poskytnuté informace a předchozí dohody uzavřené na úrovni Konference předsedů a předsednictva nejsou dostačující; požaduje, aby byly veškeré strategické dokumenty týkající se organizace a budoucího vývoje Parlamentu poskytnuty všem poslancům;

96.  je znepokojen návrhem na internalizaci dopravní služby, jež by byla spojena s dodatečnými náklady, které by v roce 2017 vzrostly v porovnání s rokem 2016 o 50 %;

Generální ředitelství pro tlumočení a generální ředitelství pro překlad

97.  konstatuje, že průměrná doba, kterou tlumočníci zaměstnaní v Parlamentu strávili ve svých kabinách v roce 2014 při poskytování tlumočnických služeb, činila 10,7 hodin týdně; poukazuje však na to, že hodiny odpracované v kabině představují pouze část tlumočnické práce, která zahrnuje i přípravu schůzí, studium jazyků a rozvoj jazykových znalostí, pohotovostní služby, tematická a jiná specializovaná školení; žádá generálního tajemníka, aby vypracoval ukazatele pro měření všech činností vykonávaných tlumočníky; kritizuje skutečnost, že mezi jednotlivými tlumočníky panuje velké rozdíly v počtu hodin tlumočení, který se v ročním průměru pohybuje od 6 do 16 hodin týdně, takže tlumočníci jsou nerovnoměrně vytíženi; bere na vědomí, že rok 2014 byl volebním rokem a jako takový není typickým rokem vhodným pro výpočet objemu parlamentní činnosti;

98.  se znepokojením konstatuje, že metoda statistického výpočtu nebyla objasněna, a vyzývá správu, aby o svých postupech příslušné zástupce tlumočníků lépe informovala;

99.  vyzývá správu, aby dovolenou a nemocenskou dovolenou nezohledňovala při výpočtu průměrného množství hodin, které tlumočníci stráví v kabině;

100.  znovu připomíná význam, který má mnohojazyčnost pro demokratickou legitimitu orgánu; vítá skutečnost, že díky politice mnohojazyčnosti založené na účinném využívání zdrojů, kterou předsednictvo přijalo v roce 2011, a následným organizačním reformám bylo dosaženo v oblasti tlumočení značných úspor; žádá, aby pracovní podmínky obsahovaly ustanovení, která současně zajistí kvalitu tlumočení i zdraví tlumočníků, a budou rovněž uspokojovat požadavky plynoucí ze změn v rytmu parlamentní činnosti a nutnosti zajistit efektivní využívání zdrojů; žádá generálního tajemníka, aby nadále vyvíjel úsilí o úzkou spolupráci s tlumočníky;

101.  trvá na tom, že stále existuje velký potenciál pro další zvyšování efektivnosti v oblasti tlumočení, především posílením efektivity služby, kterou v současnosti omezují pravidla z roku 2005, která již neodpovídají současnému systému schůzí orgánu; požaduje vypracování posouzení, zda by bylo možné dosáhnout vyšší efektivity také v administrativních podpůrných útvarech GŘ INTE;

102.  požaduje revizi, která posoudí, zda je zajištěn odpovídající stav interních tlumočníků i ve dnech hlavní činnosti Parlamentu;

103.  vyzývá generální ředitelství pro tlumočení a konference, aby přijalo veškerá nezbytná opatření ke zlepšení nástrojů IT a technické podpory pro tlumočení, aby jejich kvalita byla stejná jako v Evropské komise, dále GŘ INTE žádá, aby zvýšilo produktivitu, s níž jsou tlumočníci přidělováni na jednotlivé úkoly, aby zajistila větší rovnoměrnost ve vytíženosti jednotlivých tlumočníků, zajistila přítomnost interních tlumočníků a jejich dostupnost v době hlavní činnosti Parlamentu a současně zaručila jejich sociální práva; dále žádá generálního tajemníka, aby předložil novou koncepci s cílem zajistit efektivitu a nákladovou účinnost při vyžívání zaměstnanců, přičemž tato koncepce by být výsledkem dohody s tlumočníky;

104.  zastává názor, že zkvalitnění tlumočnických služeb, zejména ve spolupráci s Komisí v rámci interinstitucionálních styků, by pomohl zvýšit efektivitu využívání těchto služeb;

105.  je znepokojen tím, že odpovědnost za organizaci schůzí a řízení konferencí je roztříštěna mezi různá generální ředitelství;

Generální ředitelství pro finance

Cestovní kancelář

106.  vítá, že se cestovní kancelář řídí pokynem GŘ FINS, podle něhož má vždy vyhledávat nejnižší ceny; dále vybízí cestovní kancelář k tomu, aby více porovnávala jednotlivé nabídky a usilovala o dohodu s velkými leteckými společnostmi s cílem zvýšit flexibilitu a snížit ceny a současně zachovat možnost měnit a rušit rezervace; vyzývá cestovní kancelář, aby se při rezervacích aktivně snažila získat levnější letenky resp. nabídky a aby obecně nabízela konkurenčnější ceny, přičemž by přihlížela k nabídkám všech leteckých společností; vyzývá GŘ FINS, aby vypracovalo průzkum spokojenosti uživatelů se službami poskytovanými cestovní kanceláří s cílem identifikovat oblasti, v nichž by mělo dojít ke zlepšení;

107.  je si vědom problémů, které vyvstávají při zpracovávání žádostí o plánování cest v instituci takového rozměru a takové pracovní náplně, jako je Parlament (požadavky na flexibilitu, rušení rezervací na poslední chvíli), jež má svá specifika daná povahou parlamentní činnosti;

108.  vyzývá GŘ FINS, aby v úzké spolupráci s GŘ SAFE a s GŘ COMM přezkoumala pohotovostní plány pro nepředvídané události s cílem zajistit, aby bylo v jejich rámci možno lépe reagovat na bezpečnostní hrozby, zejména u cest mezi pracovními místy orgánu;

Dobrovolný důchodový fond

109.  konstatuje, že odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu vypočtený na základě aktiv fondu se zvýšil na 270,3 mil. EUR na konci roku 2014 oproti 207,9 mil. EUR na konci 2013; zdůrazňuje, že to vyvolává obavy ohledně předčasného vyčerpání kapitálu fondu;

110.  zdůrazňuje, že odhadované budoucí závazky fondu jsou rozloženy na několik desetiletí; vyzývá předsednictvo, aby zvážilo možnosti, jak zlepšit likviditu fondu;

111.  žádá, aby byly výsledky externího hodnocení, o něž požádal Parlament ve výše uvedením usnesení o absolutoriu za rozpočtový rok 2013, předloženy bez dalšího prodlení; uvádí, že odpovědnost za rozsah schodku fondu nese primárně představenstvo dobrovolného penzijního fondu; požaduje, aby soukromý penzijní fond měl jen jednu koncepci, aby se snížila pasiva tohoto fondu; vyzývá předsednictvo, aby neprodleně po obdržení externího hodnocení předložilo návrh komplexního akčního plánu týkajícího se povinností Parlamentu; domnívá se, že bude nutno členům tohoto fondu snížit výši vyplácených důchodů;

112.  vyzývá předsednictvo, aby co nejdříve vypracovalo posouzení současné situace důchodového fondu;

Parlamentní asistence

113.  vítá, že byla přijata nová, přísnější pravidla pro místní asistenty a poskytovatele služeb; konstatuje, že některé body nových pravidel jsou i nadále poněkud vágní a ponechávají prostor k nesprávnému výkladu; požaduje další upřesnění těchto bodů, zejména s ohledem na vedlejší aktivity místních asistentů a poskytovatelů služeb; zdůrazňuje, že obě skupiny by měly být pod velmi přísným dohledem;

114.  vítá zřízení elektronického portálu pro poslance; považuje tento nástroj za nákladově účinný a efektivní způsob, jak v souladu s politikou omezení spotřeby papíru kontrolovat finance; vyzývá GŘ FINS, aby jeho užívání aktivně propagovalo mezi všemi poslanci;

Generální ředitelství pro inovace a technologickou podporu

115.  konstatuje, že politika Parlamentu v oblasti informační bezpečnosti vyžaduje koordinovanou a harmonizovanou bezpečnostní strategii na úrovni celého orgánu;

116.  v zájmu zajištění integrity, důvěrnosti a dostupnosti informací žádá posílení systémů pro bezpečnost informací tak, aby byly informace zabezpečeny před neoprávněným přístupem – aby však bylo současně zajištěno jejich zveřejňování – a aby byly ochráněny před narušením, úpravou nebo zničením;

117.  vyzývá k vytvoření nouzového systému rychlého varování, který umožní GŘ ITEC ve spolupráci s GŘ SAFE zasílat prostřednictvím SMS či e-mailu rychlá sdělení poslancům a zaměstnancům, kteří se rozhodnou být začleněni do tohoto seznamu, jenž má být použit při zvláštních bezpečnostních nouzových situacích;

118.  konstatuje, že nezávislá třetí strana provedla externí audit v oblasti IKT, jak bylo požadováno při udělování absolutoria za rok 2013; dále konstatuje, že cílem tohoto auditu bylo posoudit kapacitu Parlamentu týkající se bezpečnosti IKT a případné kybernetické ohrožení jeho systému s cílem vytvořit plán pro zlepšení bezpečnosti v oblasti IKT, a to včetně navrhovaného harmonogramu pro posílení globální úrovně bezpečnosti Parlamentu; požaduje regulaci kybernetické bezpečnosti, která zajistí, že Parlament bude schopen účinně chránit své počítačové systémy a zajistit bezpečnost poslanců v případě kybernetických útoků;

119.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že hodnocení organizace bezpečnosti v oblasti IKT v Parlamentu, jeho vyzrálosti a kapacity, které bylo provedeno podle norem ISO 27002:2013 a mezinárodních osvědčených postupů, odhalilo relativně nízkou úroveň vyspělosti organizační bezpečnosti;

120.  požaduje, aby byly bezpečnostní systému Parlamentu v oblasti IKT pravidelně podrobovány zátěžovým testům;

121.  konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 7. září 2015 schválilo politiku bezpečnosti systémů IKT; zdůrazňuje, že nezbytně nutné vytvořit výrazně odolnější politiku bezpečnosti IKT v souladu s pracovním plánem Parlamentu týkajícím se globální strategie informační bezpečnosti;

Generální ředitelství pro bezpečnost a ochranu

122.  konstatuje, že v návaznosti na přijetí komplexní koncepce bezpečnosti byla internalizace bezpečnostních služeb v Bruselu dokončena v prosinci 2014 a ve Štrasburku dne 1. července 2015; zdůrazňuje, že s ohledem na to, jaká je v poslední době bezpečnostní situace, by měla být přijata další bezpečnostní opatření a měla by se provést bezodkladná revize komplexní koncepce bezpečnosti, kterou předsednictvo schválilo v roce 2011;

123.  vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že orgány v Bruselu a ve Štrasburku uplatňují různé přístupy, pokud jde o bezpečnost v prostorách Parlamentu; domnívá se, že je bezpodmínečně nutné úzce spolupracovat s belgickými, francouzskými a lucemburskými orgány s cílem posílit bezpečnostní okruh kolem budov Parlamentu;

124.  žádá o důkladnou prověrku všech členů bezpečnostního personálu, aby bylo zajištěno, že mají předpoklady k plnění svých úkolů jak po stránce spolehlivosti, tak odborné způsobilosti;

125.  trvá na tom, že bezpečnost budov Parlamentu a jejich bezprostředního okolí musí být nejvyšší prioritou; domnívá se, že s ohledem na současnou bezpečnostní situaci je nutné zajistit náležité vybavení pro bezpečnostní pracovníky;

126.  vyzývá k revizi opatření týkajících se bezpečnosti budov a k větší kontrole při vjezdu do parkovišť Parlamentu pomocí systému automatického rozpoznávání poznávacích značek; požaduje, aby bylo zavedeno centrální kontrolní místo vně budov, na kterém by bylo možno kontrolovat veškeré externí poskytovatele služeb vstupující do budov Parlamentu;

127.  připomíná, že v kancelářích poslanců dochází ke krádežím; vyzývá GŘ INLO a GŘ SAFE, aby zajistily vyšší bezpečnost a transparentnost ve vztahu k externím dodavatelům a pracovníkům údržby, kteří mají přístup do kanceláří;

128.  domnívá se, že je naprosto nutné provádět důkladné prověřování před přijetím osob do pracovního poměru, uplatňovat závazné postupy upravující odchod zaměstnanců a zavést řádné struktury pro řízení bezpečnosti a odpovídající školení v oblasti zvládání krizí;

129.  připomíná incident s kurdskými demonstranty, k němuž došlo dne 7. října 2014; požaduje, aby bylo provedeno komplexní a tajné hodnocení bezpečnostních služeb Parlamentu; jakožto první krok vítá skutečnost, že byla vytvořena skupina na vysoké úrovni, jejímiž členy jsou zástupci Parlamentu, Komise, Rady a belgického státu a jejímž cílem je posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti; vyzývá k další spolupráci s vnitrostátními i mezinárodními bezpečnostními službami;

130.  trvá na tom, že je zapotřebí větší míra spolupráce mezi GŘ SAFE a GŘ ITEC s cílem zajistit patřičnou úroveň ochrany informací a komunikace v Parlamentu;

131.  konstatuje, že orgány a instituce Unie vykazují při řešení výzev souvisejících s bezpečnostní situací a bojem proti terorismu oddělené zdroje, odlišná pravidla a různorodé vybavení, které nejsou vzájemně slučitelné; domnívá se, že tato situace má za následek nejen slabé řízení zdrojů v příslušných správních orgánech (roční rozpočet pro výdaje související s bezpečností činí u Komise i u Parlamentu přibližně 40 milionů EUR a u Rady přibližně 15 milionů EUR, přičemž Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) má k dispozici více než 5 milionů EUR jen pro zajištění bezpečnosti svého ústředí v Bruselu), ale rovněž by mohla zvýšit zranitelnost orgánů Unie;

132.  je znepokojen současným bezpečnostním prostředím, kdy v celé Evropě i mimo ni panuje závažná teroristická hrozba, zejména od koordinovaných útoků v Bruselu a v Paříži a zmařeného útoku ve vlaku Thalys; žádá orgány Unie, aby proaktivně podporovaly posílenou spolupráci mezi sebou navzájem i s vnitrostátními orgány hostitelských zemí, v nichž mají sídlo, kanceláře nebo delegace nebo v nichž vykonávají svou činnost;

133.  naléhavě vyzývá generálního tajemníka i příslušné správní orgány Komise, Rady, ESVČ a výborů Parlamentu, aby prozkoumaly možnou půdu pro společnou interinstitucionální bezpečnostní politiku, jež by zahrnovala akční plán na rozvoj společných prvků, jako jsou aktiva a metodiky v oblasti posuzování rizik, personál a prostředky na ochranu příslušných politických orgánů a VIP hostů, sylabus a zdroje v oblasti odborné přípravy bezpečnostních pracovníků, zařízení a technologie v oblasti kontroly přístupu, kybernetická bezpečnost a bezpečnost komunikací a specializované řízení zdrojů, jež by měly působit v součinnosti s příslušnými orgány zemí hostících hlavní ústředí Unie, externí kanceláře a delegace;

Parlament a životní prostředí

134.  vítá povzbudivé závěry auditu, který Účetní dvůr provedl v letech 2013 a 2014 a podle něhož Parlament vypracoval nejambicióznější strategii pro snížení emisí CO2 ze 14 kontrolovaných evropských orgánů a institucí;

135.  upozorňuje na to, že videokonference a práce z domova mohou přispět k efektivnějšímu využívání času a k omezení dopadu na životní prostředí, protože snižují administrativní a cestovní náklady;

136.  poukazuje na nutnost uplatňovat ekologické hledisko při zadávání všech veřejných zakázek a vyhlašování všech výběrových řízení; požaduje stanovení ambiciózních závazných cílů pro ekologické smlouvy, a to zejména v oblasti potravin a stravování, vozidel a dopravy, sanitárního vybavení a vodních zařízení, papíru, nakládání s odpady, IT a zobrazovacích zařízení, osvětlení, čištění a nábytku;

Ekologické veřejné zakázky a EMAS

137.  žádá generálního tajemníka, aby vypracoval plán na snížení počtu přepravních beden, které jsou k dispozici pro cesty poslanců a zaměstnanců Parlamentu; navrhuje zavést systém poskytování těchto beden na žádost nebo systém jejich sdílení s cílem snížit náklady z finančního hlediska, tak z hlediska uhlíkové stopy;

138.  vítá i další opa tření na vyrovnání nevyhnutelných emisí; žádá Parlament, aby vypracoval další systému vyrovnávání emisí CO2 ;

Politické skupiny (rozpočtová položka 4 0 0)

139.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2014 využity následovně:

Skupina

První pololetí 2014

Druhé pololetí 2014

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky*

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období (2015)

PPE

11 147

7 813

11 311

101 %

7 649

8 772

7 744

6 485

74 %

9 960

S&D

7 956

4 619

8 415

106 %

4 160

7 663

4 194

6 435

84 %

5422

ECR

2 128

1 053

2 731

128 %

450

2 886

457

1 745

60 %

1598

ALDE

3 401

1 759

3 644

107 %

1 516

2 813

1 531

1 847

66 %

2498

GUE/NGL

1 374

417

1 519

111 %

272

2 153

272

1 170

54 %

1255

Verts/ALE

2 211

1 388

2 689

122 %

911

2 081

912

1 707

82 %

2 146

EFDD

1 229

1 137

1 544

126 %

822

2 002

827

1 164

58 %

1287

nezařazení poslanci

753

441

715

95 %

92

1 238

92

566

46 %

533

Celkem

30 200

18 626

32 567

 

15 872

29 608

16 030

21 118

 

29 442

* všechny částky v tisících EUR

Evropské politické strany a evropské politické nadace

140.   konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2014 využity následovně(10)

Strana

Zkratka

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Výsledný přebytek (k převodu do rezerv) nebo schodek

Evropská lidová strana

PPE

2,126

9,327

13,605

85%

345

Strana evropských socialistů

PSE

1,083

5,297

7,864

85%

78

Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

ALDE

759

2,813

3,582

85%

173

Evropská strana zelených

EGP

575

1,918

2,493

84%

50

Aliance Evropských konzervativců a reformistů

AECR

373

1,943

2,376

85%

0

Strana evropské levice

EL

282

1,219

1,501

85%

54

Evropská demokratická strana

EDP/PDE

123

565

730

85%

13

EU Demokraté

EUD

49

274

340

85%

0

Evropská svobodná aliance

EFA

126

526

708

85%

0

Evropské křesťanské politické hnutí (ECPM)

ECPM

73

388

475

85%

4

Evropská aliance pro svobodu

EAF

93

521

614

84%

-3

Evropská aliance národních hnutí

AEMN

117

363

480

85%

37

Hnutí pro Evropu svobod a demokracie

MELD

124

635

941

85%

5

Celkem

 

5,903

25,789

35,709

85%

756

(*) * všechny částky v tisících EUR

141.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2014 využity následovně(11):

Nadace

Zkratka

Přidružena ke straně

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

 

Wilfried Martens Centre for European Studies

WMCES

PPE

831

4,203

5,034

85%

 

Evropská nadace pokrokových studií

FEPS

PSE

636

3,087

3,723

85%

 

Evropské liberální fórum

ELF

ALDE

169

941

1,110

85%

 

Zelená evropská nadace

GEF

EGP

174

914

1,088

85%

 

Transform Europe

TE

EL

111

587

698

85%

 

Institut evropských demokratů

IED

PDE

43

265

308

85%

 

Centrum Mauritse Coppieterse

CMC

EFA

48

216

264

85%

 

Nový směr – Nadace pro evropskou reformu (ND)

ND

AECR

195

915

1,110

85%

 

Evropská nadace pro svobodu

EFF

EAF

45

244

289

85%

 

Organizace pro evropskou mezistátní spolupráci

OEIC

EUD

21

135

156

85%

 

Křesťanská politická nadace pro Evropu

CPFE

ECPM

37

187

224

85%

 

Nadace pro Evropu svobod a demokracie

FELD

MELD

62

271

333

85%

 

Evropské identity & tradice

ITE

AEMN

42

174

216

85%

 

Celkem

 

 

2,414

12,139

14,553

85%

 

(*) * všechny částky v tisících EUR

 

-

2,229

11,325

13,554

85%

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 247, 28.7.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(5) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) PE 349.540/Bur/ann/def.
(8) PE 422.541/Bur.
(9) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl I – Evropský parlament (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 3);
(10) Zdroj: PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.295/BUR) a PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.297/BUR) bod 12.
(11) Zdroj: PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.295/BUR) a PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.297/BUR) bod 12.


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
PDF 483kWORD 92k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl II – Evropská rada a Rada (2015/2156(DEC))
P8_TA(2016)0151A8-0101/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0201/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0101/2016),

1.  odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl II – Evropská rada a Rada (2015/2156(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl II – Evropská rada a Rada,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0101/2016),

A.  vzhledem k tomu, že transparentnost a kontrola veřejných účtů jsou obecné demokratické zásady, od nichž se Unie nemůže odchýlit;

B.  vzhledem k tomu, že udělování absolutoria je součástí konceptu zastupitelské demokracie;

C.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament má v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU") výhradní odpovědnost za udělování absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie;

D.  vzhledem k tomu, že rozpočet Rady je součástí rozpočtu Evropské unie;

E.  vzhledem k tomu, že Komise musí podle čl. 319 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie předložit Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré potřebné informace týkající se provádění výdajů nebo fungování systémů finanční kontroly;

F.  vzhledem k tomu, že podle článku 335 Smlouvy o fungování EU má každý orgán Unie správní samostatnost a podle článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (finanční nařízení) jsou orgány jednotlivě odpovědné za plnění těch oddílů rozpočtu, které se jich týkají;

G.  vzhledem k tomu, že bez potřebných informací by Parlament nemohl přijmout podložené rozhodnutí o udělení absolutoria;

H.  vzhledem k tomu, že odborníci z oblasti práva a z akademického prostředí se na semináři Evropského parlamentu na téma právo Parlamentu udělovat absolutorium Radě, který se konal dne 27. září 2012, shodli na tom, že Parlament má právo na informace;

1.  konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící dne 31. prosince 2014 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

2.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2014 uvedl, že v případě Evropské rady a Rady byl v kontrolovaných okruzích zjištěn malý počet chyb souvisejících s výpočtem osobních nákladů a rovněž určité nedostatky ve správě rodinných přídavků;

3.  vyzývá Evropskou radu a Radu, aby zlepšila správu zjištěných nedostatků a napravila chyby nalezené Účetním dvorem;

4.  konstatuje, že v roce 2014 měly Evropská rada a Rada celkový rozpočet ve výši 534 200 000 EUR (v roce 2013 to bylo 535 511 300 EUR) a míra čerpání činila 91,3 %; bere na vědomí, že se v roce 2014 zvýšila míra plnění;

5.  všímá si snížení o 1,3 milionu EUR (-0,2 %) v rozpočtu Rady na rok 2014;

6.  je i nadále znepokojen tím, že míra čerpání je příliš nízká a týká se téměř všech kategorií; připomíná svou výzvu k vytvoření klíčových ukazatelů výkonnosti, aby se zlepšilo rozpočtové plánování;

7.  je znepokojen velmi vysokým objemem prostředků, které jsou přeneseny z roku 2014 do roku 2015, především v oblasti budov, strojů a zařízení; je pevně přesvědčen o tom, že opakující se trend přenášení prostředků je v rozporu se zásadami ročního rozpočtu a řádného finančního řízení stanovenými ve finančním nařízení;

8.  shledává, že hlavním převodům Rady v rámci rozpočtových položek by se dalo předejít s pomocí lepšího rozpočtového plánování;

9.  opakuje, že rozpočet Evropské rady a Rady by měl být oddělen, což by přispělo k transparentnosti finančního řízení těchto orgánů a zlepšilo jejich odpovědnost;

10.  trvá na tom, že se Rada musí zodpovídat a být transparentní stejně jako ostatní orgány, a vyzývá Radu, aby se připojila k rejstříku transparentnosti Unie;

11.  znovu vyzývá Evropskou radu a Radu, aby Parlamentu zasílaly své výroční zprávy o činnosti se souhrnným přehledem všech lidských zdrojů, které mají k dispozici, rozdělených podle kategorie, platové třídy, pohlaví, státní příslušnosti a odborného vzdělání;

12.  prohlašuje, že výroční zprávy orgánů, institucí a agentur Unie by mohly hrát důležitou úlohu při zjišťování souladu s požadavky transparentnosti, zodpovědnosti a integrity; vyzývá orgány, instituce a agentury Unie, aby do svých výročních zpráv zahrnuly standardní kapitolu věnovanou těmto komponentům;

13.  považuje za politováníhodné, že Rada dosud nepřijala kodex chování; je toho názoru, že by se všechny orgány, instituce a agentury Unie měly dohodnout na společném kodexu chování, který je nezbytný pro transparentnost, odpovědnost a integritu těchto orgánů a institucí; vyzývá ty orgány a instituce Unie, které stále ještě nemají kodex chování, aby takovýto dokument co nejdříve vytvořily;

14.  vyzývá Radu, aby bez dalších prodlev zavedla vnitřní pravidla pro whistleblowing;

15.  požaduje zveřejňování jasného prohlášení o finančních zájmech členů Rady na internetu;

16.  se znepokojením konstatuje, že pro předsedu Evropské rady a členy jeho kabinetu nejsou zavedena pravidla integrity, prohlášení o střetu zájmů ani podrobné životopisné údaje; dále konstatuje, že neexistují žádná společná pravidla integrity pro národní zástupce v Radě; vyzývá Radu, aby zavedla opatření s cílem napravit situaci a informovala o tom orgán příslušný k udělení absolutoria;

17.  vítá návrh nařízení Rady, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii, jakož i úspory v něm obsažené;

18.  vyzývá Radu, aby v rámci svých struktur vypracovala podrobné protikorupční předpisy a nezávislé politiky;

19.  se znepokojením konstatuje, že existuje zásadní nedostatek transparentnosti, pokud jde o legislativní proces, jednání, postoje členských států a schůze v rámci Rady; naléhavě vyzývá Radu, aby zpřístupnila relevantní dokumenty a zavedla jasný systém podávání zpráv, který umožní veřejnosti otevřeným a transparentním způsobem sledovat legislativní postupy;

20.  je znepokojen nedostatečnou transparentností třístranných jednání a dohodovacích schůzí; vyzývá Radu, aby s ohledem na jednání systematicky zvyšovala transparentnost a integritu;

21.  uznává výsledky, kterých dosáhl Interinstitucionální výbor pro překlady a tlumočení stanovením harmonizované metodiky, která umožňuje přímé srovnání nákladů na překlad u všech orgánů; vítá skutečnost, že Rada poskytuje údaje podle této metodiky;

22.  zdůrazňuje, že nebyl dosažen jeden z hlavních finančních cílů generálního sekretariátu Rady pro rok 2014, a to dodání budovy Europa do konce roku 2015; vyjadřuje politování nad tímto zpožděním a žádá, aby byl informován o jeho finančních důsledcích;

23.  znovu opakuje svou žádost, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika Rady v oblasti nemovitostí, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

Důvody pro odložení rozhodnutí o udělení absolutoria

24.  připomíná, že Rada by měla být transparentní a nést ve vztahu k občanům Unie za prostředky, které jí byly svěřeny, odpovědnost tím, že se plně a v dobré víře zapojí do každoročního postupu udělování absolutoria stejně jako ostatní orgány Unie; v tomto smyslu se domnívá, že pro účinný dohled nad plněním rozpočtu Unie je nutná spolupráce mezi Parlamentem a Radou na základě určitého pracovního ujednání; vyjadřuje politování nad problémy, které se doposud vyskytly v postupu udělování absolutoria; trvá na tom, že je nutné zlepšit schopnost vést dialog mezi oběma orgány s cílem nalézt co nejdříve řešení, které umožní splnit mandát daný Smlouvami a nést odpovědnost vůči občanům;

25.  konstatuje, že udělování absolutoria jednotlivým orgánům a institucím a jiným subjektům Unie odděleně je dlouholetá praxe, která byla zavedena, aby se zaručila transparentnost a demokratická odpovědnost vůči daňovým poplatníkům v Unii; zdůrazňuje, že tím je skutečně zaručena pravomoc a povinnost Parlamentu kontrolovat celkový rozpočet Unie;

26.  dále poznamenává, že Komise ve svém dopisu ze dne 23. ledna 2014 vyjádřila názor, že všechny orgány jsou v plném rozsahu součástí postupu navazujícího na připomínky učiněné Parlamentem při udělování absolutoria a že všechny orgány by měly spolupracovat na zajišťování hladkého průběhu postupu udělování absolutoria a plně přitom dodržovat příslušná ustanovení Smlouvy o fungování EU a příslušných sekundárních právních předpisů;

27.  zdůrazňuje, že Komise ve svém dopisu také uvádí, že nebude dohlížet na plnění rozpočtů ostatních orgánů a že reagování na otázky adresované jinému orgánu by narušovalo autonomii tohoto orgánu, pokud jde o plnění jeho vlastního oddílu rozpočtu;

28.  připomíná, že každý orgán, jak je definován v čl. 2 písm. b) finančního nařízení, může nezávisle provádět svůj oddíl rozpočtu v souladu s článkem 55 tohoto nařízení; potvrzuje, že v souladu s prováděním a výkladem stávajících pravidel a za účelem zachování transparentnosti a demokratické odpovědnosti vůči daňovým poplatníkům Unie uděluje Parlament absolutorium každému orgánu zvlášť;

29.  zdůrazňuje pravomoc Parlamentu udělovat absolutorium podle článků 316, 317 a 319 Smlouvy o fungování EU a článků 55 a 164–167 finančního nařízení; domnívá se, že tato ustanovení tvoří dostatečný právní základ pro výkon práva Parlamentu přijímat samostatné rozhodnutí o udělení absolutoria Radě, vedle něhož mu náleží i právo udělovat absolutorium Komisi; prohlašuje, že udělení či neudělení absolutoria je jedním z práv a povinností, které má Parlament vůči občanům Unie;

30.  zdůrazňuje, že od roku 2009 se postupu udělování rozpočtového absolutoria, který uplatňuje Evropský parlament, odmítala podrobit pouze Rada, která odmítla poskytnout nezbytné informace, odpovědět na písemné otázky a účastnit se slyšení a diskusí týkajících se provádění svého rozpočtu, a v důsledku toho byly více než 3 miliardy EUR z evropských veřejných prostředků využity bez řádného dohledu; považuje to za negativní signál pro občany Unie;

31.  opakuje, že bez spolupráce Rady nemůže Parlament přijmout podložené rozhodnutí o udělení absolutoria;

32.  domnívá se, že tato situace představuje závažné porušení povinností vyplývajících ze Smluv, zejména zásady loajální spolupráce mezi orgány, a že je nutné urychleně nalézt řešení umožňující provést kontrolu celého rozpočtu Unie; v této souvislosti odkazuje také na článek 15 Smlouvy o fungování EU, podle nějž každý z výše uvedených unijních orgánů, institucí nebo jiných subjektů zajišťuje transparentnost své činnosti;

33.  znovu opakuje, že účinnou rozpočtovou kontrolu je možné provádět pouze za předpokladu, že mezi Parlamentem a Radou bude spolupráce a že tato spolupráce bude zahrnovat formální schůze mezi zástupci Rady a Výboru Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu, odpovídání na otázky kladené členy výboru na základě písemného dotazníku a předkládání požadovaných dokumentů, které slouží jako podklady pro rozpočtové kontroly;

34.  připomíná, že Parlament uděluje absolutorium ostatním orgánům a institucím poté, co posoudí poskytnuté dokumenty a odpovědi na položené otázky; lituje, že Parlament opakovaně naráží na problémy při získávání odpovědí Rady;

35.  bere na vědomí dopis generálního tajemníka Rady, kterým odpověděl na pozvání Výboru EP pro rozpočtovou kontrolu, aby se zúčastnil výměny názorů dne 11. ledna 2016; zdůrazňuje, že tento dopis neodpovídá na pozvání ani na písemný dotazník zaslaný generálnímu sekretariátu Rady dne 25. listopadu 2015, který obsahoval otázky poslanců EP, ale pouze opakuje postoj Rady k výměně finančních informací vyjádřený již v minulosti;

36.  je přesvědčen, že postup udělování absolutoria je důležitým nástrojem demokratického zodpovídání se občanům Unie;

37.  žádá Radu, aby zahájila jednání s Evropským parlamentem, aby bylo zajištěno právo Evropského parlamentu získat přístup k informacím o plnění rozpočtu Rady; domnívá se, že z toho plyne povinnost Rady dodávat požadované informace;

38.  lituje, že ne všechny orgány Unie dodržují stejné standardy v oblasti transparentnosti, a domnívá se, že by Rada měla v tomto ohledu učinit pokrok;

39.  domnívá se, že tato situace by se sice mohla zlepšit, pokud by orgány Unie zahájily lepší spolupráci v rámci Smluv, avšak z dlouhodobého hlediska bude možná nutné za účelem zajištění jasnějšího postupu udělování absolutoria Smlouvy zrevidovat v tom smyslu, že Parlamentu bude výslovně udělena pravomoc udělovat absolutorium všem jednotlivým orgánům, institucím a jiným subjektům odděleně;

40.  vyzývá Komisi, aby pozměnila finanční nařízení s cílem vyjasnit cíle postupu udělování absolutoria a aby jasně vymezila sankce za nedodržování předpisů; zdůrazňuje, že by tak mělo být učiněno, aby se zaručila odpovědnost orgánů Unie, s cílem chránit finanční zájmy občanů Unie; zdůrazňuje, že by v této souvislosti neměly existovat žádné výjimky.

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 5.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr
PDF 403kWORD 78k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl IV – Soudní dvůr (2015/2157(DEC))
P8_TA(2016)0152A8-0123/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0202/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0123/2016),

1.  uděluje tajemníkovi Soudního dvora absolutorium za plnění rozpočtu Soudního dvora na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Soudnímu dvoru, Evropské radě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, evropskému ochránci lidských práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl IV – Soudní dvůr (2015/2157(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl IV – Soudní dvůr,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0123/2016),

1.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2014 uvedl, že u Soudního dvora Evropské unie („Soudní dvůr“) nezjistil v souvislosti s kontrolovanými oblastmi činnosti, tj. s lidskými zdroji a zadáváním zakázek, žádné závažné nedostatky;

2.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2014 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

3.  konstatuje, že v roce 2014 měl Soudní dvůr prostředky ve výši 355 367 500 EUR (oproti částce 354 880 000 EUR v roce 2013) a že míra plnění dosáhla 99 %; vítá zvýšení míry čerpání prostředků v roce 2014 oproti roku 2013, kdy dosáhla 96,3 %;

4.  bere na vědomí, že rozpočet Soudního dvora je čistě administrativní, 75 % jeho objemu se využívá na výdaje týkající se osob pracujících v tomto orgánu a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a jiné výdaje;

5.  vítá produktivitu soudní činnosti Soudního dvora v roce 2014, kdy bylo všem třem soudům předáno 1 691 případů a Soudní dvůr v tomto roce dokončil 1 685 případů;

6.  konstatuje, že Soudní dvůr v roce 2014 dokončil 719 případů (v roce 2013 dokončil 701 případů) a bylo mu předloženo 622 nových případů (699 v roce 2013); schvaluje tyto pozitivní statistické výsledky a je přesvědčen, že výkonnost lze v budoucnu ještě zlepšit;

7.  bere na vědomí, že v roce 2014 obdržel Tribunál 912 nových případů, jednal v 814 případech a měl 1 423 neuzavřených případů, což představuje celkový nárůst počtu řízení oproti rokům 2012 a 2013;

8.  upozorňuje na to, že vytvoření devíti sekretářských míst v Tribunálu v roce 2014 posílilo soudní tým na tomto soudu, čímž zajistilo jeho efektivnost a vyšší výkonnost;

9.  konstatuje, že Soud pro veřejnou službu v roce 2014 dokončil 152 případů oproti 184 případům v roce 2013 a měl 216 neuzavřených případů; konstatuje, že v roce 2014 byl tento soud ve své celkové soudní činnosti méně efektivní;

10.  vybízí Soudní dvůr k tomu, aby pokračoval ve zlepšování využívání stávajících zdrojů; je toho názoru, že vnitřní reformy provedené v roce 2014, zejména reforma jednacího řádu týkající se fungování Tribunálu a Soudu pro veřejnou službu a vytvoření IT aplikací ke zlepšení zvládání postupů a komunikace, přispěly k optimalizaci využívání zdrojů;

11.  vítá záměr Účetního dvora provést přezkoumání situace na Soudním dvoře a posoudit jeho výkonnost, a to v návaznosti na požadavek, který vyslovil Parlament v rámci udělování absolutoria za rok 2013;

12.  bere na vědomí informace týkající se seznamu externích činností soudců, které byly poskytnuty v lednu 2016 poté, co byly požadovány při výměně názorů konané ve Výboru Parlamentu o absolutoriu za rok 2014; lituje, že se v seznamu neuvádí počet soudců, kteří se účastnili různých akcí; požaduje přehled veškeré externí činnosti všech soudců, kam patří mj. výuka, přednášky, další akce a jejich příprava v pracovní době, a to i v případě těch, které nebyly oficiálně schváleny; žádá o zveřejnění všech zdrojů spojených s externí činností soudců, jako jsou např. překladatelské služby, stážisté a řidiči;

13.  je toho názoru, že široké veřejnosti by měly být přístupné veškeré informace o externích činnostech každého ze soudců; požaduje, aby byly tyto informace zveřejněny na internetových stránkách Soudního dvora a obsaženy v jeho výročních zprávách o činnosti;

14.  žádá, aby byla prohlášení o finančních zájmech soudců vyvěšena na internetových stránkách Soudního dvora;

15.  očekává, že probíhající reforma Tribunálu bude předmětem posouzení dopadu, které by mělo potvrdit, že jsou dané změny odpovídající a dojde díky nim ke zjednodušení soudní architektury Soudního dvora;

16.  s uspokojením bere na vědomí zlepšení u aplikace e-Curia a větší počet členských států, které ji začaly v roce 2014 používat; lituje nicméně toho, že tři členské státy stále na seznamu uživatelů chybějí;

17.  vyzývá Soudní dvůr, aby pokročil ve využívání nových technologií, aby bylo možno ještě dále snížit počet výtisků, jakož i počet jednání vyžadujících služeb překladatelů a tlumočníků, aniž by utrpělo plnění odpovědností Soudního dvora;

18.  bere na vědomí, že činnost ředitelství pro překlad byla shledána uspokojivou; je přesvědčen, že lze ještě dosáhnout úspor u jiných než soudních dokumentů, tím, že se bude uplatňovat omezený režim překladu;

19.  bere na vědomí, že Soudní dvůr se účastní práce interinstitucionální skupiny pro klíčové interinstitucionální činnosti a ukazatele výkonnosti (KIAPI), která analyzuje mimo jiné otázku nákladů na překlad; lituje, že Soudní dvůr stále neposkytuje údaje podle harmonizované metodiky, na které se KIAPI dohodla;

20.  znovu žádá, aby byl plán jednání Soudního dvora připojován k jeho výročním zprávám o činnosti jako příloha;

21.  konstatuje, že ve vedoucích pozicích na Soudním dvoře je stále nedostatečný počet žen a žádá, aby byla tato nevyváženost co nejdříve napravena;

22.  pokládá odpověď Soudního dvora na otázku Parlamentu č. 26 (Důchody) za neuspokojivou; požaduje od Soudního dvora jasnou a podrobnou odpověď, jakou daly jiné orgány a instituce; domnívá se, že Soudní dvůr by měl odpovědět na všechny otázky, které mu Parlamentu zaslal, a vyzývá Soudní dvůr, aby byl ve věci důchodů plně transparentní;

23.  poukazuje na to, že Soudní dvůr má ve svém vozovém parku 75 služebních vozidel v ceně 1 168 251 EUR; podotýká, že v roce 2014 činily mzdy řidičů 2 434 599 EUR; domnívá se, že se jedná o přehnaně vysoké výdaje, které jsou v rozporu s celkovou tendencí v orgánech a institucích Unie, totiž omezit používání služebních vozidel; opakuje svůj požadavek na Soudní dvůr, aby snížil počet služebních automobilů, které mají k dispozici jeho členové a zaměstnanci; zdůrazňuje, že náklady na rozsáhlé soukromé služby řidičů hradí daňoví poplatníci Unie; doporučuje Účetnímu dvoru, aby tyto otázky prozkoumal v interinstitucionálním kontextu, a naléhavě jej vyzývá, aby prosazoval ekologickou mobilitu;

24.  vítá opatření, která Soudní dvůr přijal, aby naplnil princip ekologického zadávání veřejných zakázek a podporuje pokračování v této strategii;

25.  s uspokojením konstatuje, že je k výroční zprávě o činnosti připojena politika Soudního dvora v oblasti nemovitostí.

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský účetní dvůr
PDF 409kWORD 83k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl V – Účetní dvůr (2015/2158(DEC))
P8_TA(2016)0153A8-0107/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0203/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0107/2016),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Účetního dvora za plnění rozpočtu Účetního dvora na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl V – Účetní dvůr (2015/2158(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl V – Účetní dvůr,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0107/2016),

1.  bere na vědomí, že roční účetní závěrku Účetního dvora kontroluje nezávislý externí auditor (PricewaterhouseCoopers SARL), aby bylo zajištěno dodržování stejných zásad transparentnosti a odpovědnosti, jaké Účetní dvůr uplatňuje na jím kontrolované subjekty; bere na vědomí názor auditora, že „účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace Účetního dvora“;

2.  zdůrazňuje, že v roce 2014 činily celkové prostředky Účetního dvora 133 498 000 EUR (v roce 2013 měl k dispozici 142 761 000 EUR) a že celková míra plnění rozpočtu dosáhla 98,8 % v porovnání s 92 % v roce 2013; vítá, že se díky snížení rozpočtu zlepšila míra plnění;

3.  zdůrazňuje, že rozpočet Účetního dvora je čistě administrativní, přičemž značná část prostředků je používána na náklady spojené s osobami pracujícími v tomto orgánu;

4.  uznává zásadní úlohu Účetního dvora při zajišťování dokonalejšího a inteligentnějšího čerpání unijních fondů; připomíná, že Účetní dvůr díky svému význačnému postavení může zákonodárci a rozpočtovému orgánu poskytovat cenná stanoviska k výsledkům a výstupům dosažených v rámci politik Unie s cílem zlepšovat hospodárnost, účinnost a efektivitu činností financovaných z prostředků Unie;

5.  vítá reformní projekt, který Účetní dvůr zahájil v roce 2014, aby zjednodušil auditní postup, transformoval se v organizaci strukturovanou podle úkolů a rozšířil rozsah činností svých zaměstnanců; vyzývá Účetní dvůr, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o dosažených cílech a zjištěných dopadech této reformy;

6.  připomíná Účetnímu dvoru, že Evropský parlament, Rada a Komise se v bodě 54 společného přístupu k decentralizovaným agenturám z roku 2012 shodly na tom, že „za všechny aspekty vnějších auditů prováděných externími subjekty plně zodpovídá Účetní dvůr, který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek a financuje je z vlastního rozpočtu, stejně jako i ostatní náklady spojené s vnějšími audity prováděnými externími subjekty“; je velmi rozčarován tím, že nová strategie zapojení auditorů ze soukromého sektoru vedla ke zvýšení administrativní zátěže decentralizovaných agentur; se znepokojením konstatuje, že tato zátěž vzrostla o 85 %, tzn. na více než 13 000 hodin, v porovnání s předchozím auditem vykonaným Účetním dvorem, což zhruba odpovídá 3,5 ekvivalentu plného pracovního úvazku; vyjadřuje politování nad tím, že zadávání zakázek a správa smluv o auditu znamenaly pro decentralizované agentury více než 1 400 hodin dodatečné práce a že celkové dodatečné náklady na externí soukromé audity se v roce 2014 vyšplhaly na 550 000 EUR; připomíná svou výzvu Účetnímu dvoru, aby se řídil dohodnutým společným přístupem a uzavíral smlouvy s externími auditory agentur, platil je a poskytoval jim lepší pokyny, čímž výrazně sníží současnou vyšší administrativní zátěž;

7.  s uspokojením bere na vědomí, že Účetní dvůr má v plánu provést kontrolu na Soudním dvoře, jež bude mít za cíl posouzení jeho výkonnosti, jak požadoval Parlament ve svém usnesení o udělení absolutoria ze dne 29. dubna 2015 na rozpočtový rok 2013(6);

8.  na základě této dobré spolupráce žádá Účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávu o tom, zda Komise náležitě využila svých pravomocí v oblasti podpory a kontroly členských států při plnění rozpočtu Unie;

9.  podporuje Účetní dvůr v jeho úsilí věnovat více zdrojů na audity výkonnosti; očekává, že zaměstnanci, kteří budou zorganizováni podle úkolů, umožní Účetnímu dvoru přidělovat zdroje flexibilněji, aniž by ohrozil své poslání; domnívá se, že podle čl. 287 odst. 3 SFEU by měla být prosazována užší spolupráce mezi Účetním dvorem a vnitrostátními nejvyššími kontrolními orgány, zejména v souvislosti s prováděním výkonnostních auditů (efektivity nákladů) rozličných politik a programů EU a kontrol sdíleného řízení; očekává konkrétní výsledky, pokud jde o sdílení ročního pracovního programu Účetního dvora;

10.  bere na vědomí iniciativu Účetního dvora zreformovat svůj systém senátů a chtěl by se o tomto návrhu dozvědět víc;

11.  bere na vědomí skutečnost, že podle informací Účetního dvora byl rok 2014 s ohledem na výstup této instituce rekordním; vítá nové prvky, např. situační zprávu;

12.  bere na vědomí, že lhůty pro vypracování zvláštních zpráv se od roku 2008 zkrátily, ačkoli stále nedosáhly plánovaných 18 měsíců; zdůrazňuje, že tento cíl musí být realistický, aby nebyla ohrožena kvalita zpráv;

13.  vybízí Účetní dvůr, aby posoudil vztah mezi počtem a vhodným načasováním zvláštních zpráv;

14.  trvá na tom, že doporučení obsažená ve zvláštních zprávách jsou často nejasná a je toho názoru že by měla důsledně upozorňovat na pozitivní a negativní aspekty jednání dotčených zemí;

15.  s uspokojením konstatuje, že uložené snížení stavu zaměstnanců o 5 % probíhá bez negativního dopadu na snahu Účetního dvora o posílení svých auditorských služeb; vyzývá Účetní dvůr, aby zajistil, aby další snížení neomezilo kvalitu jeho zpráv;

16.  vyzývá Účetní dvůr, aby zajistil, že jeho zaměstnanci, zejména v řídících funkcích a na ředitelských pozicích budou vyváženě reprezentovat geografické regiony a budou vybírání na základě zkušeností a odborné kompetence;

17.  kladně hodnotí úsilí, které Účetní dvůr vynaložil na zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů mezi svými zaměstnanci; zdůrazňuje a vítá zvýšení počtu auditorek, což se bezpochyby projeví na jejich zastoupení na vedoucích pozicích v této oblasti, a také vytvoření sítě auditorek; trvá na tom, že je třeba v nastoleném trendu pokračovat;

18.  oceňuje úsilí, které Účetní dvůr vynaložil na odborná školení svých auditorů v zájmu efektivnějšího řízení a aktualizace vědomostí; blahopřeje Účetnímu dvoru ke spolupráci s univerzitou v Metách/Nancy při přípravě studia zaměřeného na evropský audit a vyzývá Účetní dvůr, aby za tímto účelem navázal kontakty i s jinými evropskými univerzitami;

19.  bere na vědomí, že zůstatek na účtu, který byl vytvořen pro účely financování budovy K3, bude použit na renovaci budovy K2; přál by si znát rozsah těchto prací;

20.  znovu Účetní dvůr žádá, aby do své výroční zprávy o činnosti zahrnul politiku v oblasti budov;

21.  všímá si úsilí Účetního dvora na snížení nákladů na překlad; věří, že v rámci strategie Účetního dvora pro zvýšení účinnosti a snížení nákladů na období 2013–2017 by mohla být zvážena podobná dohoda o spolupráci na překladech, jaká existuje v případě poradních výborů a Parlamentu; žádá Účetní dvůr, aby zvážil zadávání překladů externím subjektům jako další způsob dosažení úspor;

22.  s uznáním bere na vědomí výsledky interinstitucionálního výboru pro překlady a tlumočení, který se shodl na harmonizované metodě umožňující přímé srovnávání nákladů všech orgánů na překlady; vítá skutečnost, že Účetní dvůr poskytuje údaje podle této metody;

23.  vyzývá Účetní dvůr, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnoval do svých výročních zpráv o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byl vyšetřován Účetní dvůr nebo některá z osob, která pro něj pracuje;

24.  bere na vědomí, že realizace doporučení útvaru interního auditu týkajících se přezkumu ustanovení, jež jsou zahrnuta do pravidel pro služební cesty, byla z technických důvodů odložena;

25.  bere na vědomí první opatření Účetního dvora, která mají v budoucnu zcela eliminovat tištěné dokumenty; podporuje cíle Účetního dvora, avšak očekává, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu bude i nadále jeho zprávy dostávat v několika tištěných kopiích; schvaluje environmentální strategii, kterou Účetní dvůr dosud prováděl, včetně jejího zaměření na snižování spotřeby energie, větší využívání videokonferencí, instalaci systému na zachycování dešťové vody a podporu udržitelné mobility;

26.  vítá, že sdělení, která Účetní dvůr poskytuje sdělovacím prostředkům, jsou srozumitelnější; očekává, že se jejich kvalita bude dále zvyšovat;

27.  oceňuje spolupráci Účetního dvora a Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu a pravidelnou zpětnou vazbu, kterou mu na jeho žádost Účetní dvůr poskytuje.

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 5.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl V – Účetní dvůr (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 123).


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský hospodářský a sociální výbor
PDF 415kWORD 89k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl VI - Evropský hospodářský a sociální výbor (2015/2159(DEC))
P8_TA(2016)0154A8-0111/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0204/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(4) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0111/2016),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Evropského hospodářského a sociálního výboru za plnění rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Evropské radě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (2015/2159(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl VI - Evropský hospodářský a sociální výbor,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 18. listopadu 2015, kterým se uzavírá její šetření ve věci žaloby č. 1770/2013/JF vůči Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8–0111/2016),

1.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2014 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

2.  se znepokojením konstatuje, že ve své výroční zprávě za rok 2014 Účetní dvůr směřoval připomínky Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru (EHSV) ohledně nedostatků týkajících se čtyř případů z 15 výběrových řízení, které byly hodnoceny;

3.  vítá skutečnost, že EHSV vytvořil s ohledem na doporučení Účetního dvora zvláštní asistenční službu pro veřejné zakázky s cílem poskytnout podporu příslušným ředitelstvím, vyjma ředitelství pro logistiku, které již takovou službu má; očekává, že služba bude plně v provozu ve druhé polovině roku 2016;

4.  konstatuje, že rozpočet EHSV na rok 2014 činil 128 559 380 EUR (v roce 2013 to bylo 130 104 400 EUR), což představuje snížení o 1,19 % oproti rozpočtu na rok 2013, přičemž míra čerpání činila 95,6 %; všímá si zvýšení míry čerpání v roce 2014, avšak vyjadřuje politování nad tím, že stále nebylo dosaženo míry 96,8 % z roku 2012;

5.  zdůrazňuje, že rozpočet EHSV je čistě administrativní, přičemž se významný objem prostředků využívá na výdaje týkající se osob pracujících v této instituci a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje;

6.  bere na vědomí navazující připomínky k usnesení Parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013, které jsou připojeny k výroční zprávě o činnosti EHSV(6);

7.  bere na vědomí, že v roce 2014 EHSV vypracoval méně zpráv a stanovisek a uspořádal méně schůzí věnovaných legislativní činnosti; je nicméně překvapen vyšším počtem právních stanovisek, které v tomto období vydalo právní oddělení; žádá, aby byl informován o důvodech tohoto nárůstu;

8.  konstatuje, že dne 5. února 2014 byla společně se souběžnou dohodou mezi Parlamentem a Výborem regionů podepsána dohoda o spolupráci mezi EHSV a Parlamentem za účelem prohloubení spolupráce v oblasti politiky a správy, která obsahuje dvě přílohy, a to o spolupráci v oblasti správy a o rozpočtovém dopadu;

9.  vítá reakci EHSV na žádost Parlamentu uvedenou ve výše zmíněném usnesení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013, aby bylo vypracováno samostatné hodnocení dopadu dohody o spolupráci jak z hlediska lidských zdrojů, tak z hlediska výdajů, součinnosti, přidané hodnoty a hmotné kvality;

10.  domnívá se, že v rámci dohody o spolupráci stále existuje prostor ke zlepšením, zejména pokud jde o oblast politiky; je přesvědčen, že Parlament, EHSV a Výbor regionů jsou schopny dosáhnout další součinnosti, která posílí produktivitu v oblastech spolupráce na všech úrovních, a žádá vytvoření konkrétních a podrobných ustanovení o fungování služeb, které spolu tyto tři instituce sdílí; žádá uskutečnění průzkumu spokojenosti členů EHSV se službami, které jim poskytuje výzkumná služba Evropského parlamentu; žádá, aby byl i nadále informován o opatřeních navazujících na dohodu o spolupráci;

11.  žádá, aby bylo do přezkumu dohody o spolupráci v polovině období zařazeno podrobné posouzení úspor jednotlivých institucí nebo zvýšení rozpočtových výdajů vyplývajících z této dohody;

12.  bere na vědomí, že EHSV zavedl nová pravidla pro úhradu cestovních výdajů svých členů podle skutečných nákladů, jak to minulý rok požadoval Parlament ve svém usnesení o udělení absolutoria za rok 2013; vítá skutečnost, že systém začal plně fungovat na podzim roku 2015, na počátku stávajícího nového funkčního období EHSV;

13.  se znepokojením konstatuje, že celkové cestovní výdaje a příspěvky, které byly příjemcům v EHSV vyplaceny, dosáhly 17 375 864 EUR; naléhavě tuto instituci žádá, aby vypracovala systematickou strategii, díky níž by se podařilo tyto výdaje a příspěvky podstatně snížit;

14.  bere na vědomí, že EHSV vykazoval v rámci dohody o spolupráci v roce 2014 pozitivní bilanci ve výši 1 560 000 EUR; se znepokojením konstatuje, že v rámci dohody o spolupráci došlo k převedení 36 úředníků EHSV a 24 úředníků Výboru regionů, kteří působili v překladatelské službě a z nichž se většina svým věkem blížila hranici odchodu do důchodu, což znamená významnou úsporu v oddílu pracovníků (platy a důchody) EHSV a Výboru regionů, zato však nezanedbatelné zvýšení nákladů na straně Parlamentu, ať již z krátkodobého hlediska (platy), nebo z dlouhodobého hlediska (důchody);

15.  vyjadřuje politování nad zvýšením nákladů na pracovní cesty pracovníků z 338 366 EUR v roce 2013 na 387 481 EUR v roce 2014 (14,5 %);

16.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byl do výroční zprávy o činnosti začleněn přehled zaměstnanců v řídících pozicích rozčleněný podle státní příslušnosti, pohlaví a pracovní pozice;

17.  vítá skutečnost, že EHSV a Výbor regionů na vytváření vnitřních pravidel pro whistleblowing úzce spolupracovaly, neboť sdílí některé služby a pracovníky; domnívá se ovšem, že schválení těchto pravidel trvalo EHSV příliš dlouho; vítá nicméně skutečnost, že tato pravidla jsou uplatňována se zpětnou působností;

18.  konstatuje, že v roce 2014 došlo k mírnému zlepšení, pokud jde o počet zástupců jednoho z pohlaví na řídících postech (40 %; v roce 2013 to bylo 39 %); vyjadřuje nicméně politování nad tím, že stále přetrvává nepoměr, který neodpovídá situaci v jiných kategoriích; trvá na tom, že je důležité stanovit střednědobé cíle, které umožní dosáhnout potřebné rovnováhy, a že je nezbytné aktivně v tomto směru pracovat i nadále;

19.  vítá, že EHSV zahájil zvláštní kurz „Etika a integrita“, jehož účelem je zlepšit znalost a poěvdomí pracovníků o jejich právech a povinnostech; domnívá se však, že tento kurz by měl být povinný nejen pro nově přijaté pracovníky, ale pro všechny stávající pracovníky;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že EHSV neprovedl všechna opatření, která po něm Parlament požadoval v bodu 24 svého výše uvedeného usnesení o udělení absolutoria za rok 2013; domnívá se, že EHSV nejednal správně, když neinformoval předsednictvo Parlamentu a své vlastní členy a  pracovníky o dvou rozhodnutích Soudního dvora, jimiž bylo rozhodnuto v neprospěch EHSV, a namísto toho se rozhodl tyto informace zahrnout do jiných publikací obecné povahy; doufá, že podobná nedopatření se podaří napravit vypracováním nových pravidel o informátorech (whistleblowers) a že by tudíž tato nedopatření mohla být v tomto konkrétním případě napravena retroaktivně;

21.  doufá, že spolu s uplatňováním nových pravidel o informátorech přijme EHSV neprodleně a účinně nezbytná opatření, která informátorům zajistí uznání, respekt a náležitý ohled v případech, které byly takto uznány Soudním dvorem Evropské unie a k nimž došlo ještě před přijetím těchto pravidel; rovněž žádá, aby byla přijata nezbytná opatření, která pomohou skoncovat jednou provždy s útoky proti informátorům, prostřednictvím různých publikací EHSV;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že veřejná ochránkyně práv ve svém výše uvedeném rozhodnutí o ukončení šetření ve věci žaloby č. 1770/2013/JF vůči EHSV uvádí, že EHSV přijal jen část jejích návrhů na nápravu nesprávného úředního postupu; vyjadřuje politování nad tím, že EHSV nesprávnost úředního postupu ani svého rozhodnutí přeřadit žalobce na jiné místo neuznal; vyjadřuje politování nad tím, že EHSV odmítl tyto chyby v zásadě uznat, ačkoli některá doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně odškodnění žalobce za křivdu, která na něm byla spáchána, prakticky přijal;

23.  všímá si informací, které EHSV poskytl v návaznosti na výše uvedené usnesení o udělení absolutoria za rok 2013, týkajících se využívání videokonferencí; žádá, aby byl informován o pokroku dosaženém v této věci; je přesvědčen, že videokonference a podobné technologie EHSV umožní omezit výrazně náklady na cesty a schůze;

24.  bere na vědomí, že počet schůzí, při nichž bylo použito videokonference, se oproti roku 2013 zdvojnásobil; bere na vědomí, že videokonference byly při schůzích využity v případech, kdy nebylo zapotřebí tlumočení; vybízí EHSV, aby účinně využíval jazykovou výuku a zajistil tak menší potřebu tlumočení a účinnější fungování této instituce;

25.  vybízí EHSV, aby posílil svoji informační a komunikační politiku a rovněž svoji přítomnost v sociálních médiích;

26.  všímá si úsilí EHSV o zvýšení své viditelnosti pomocí účinné informační a komunikační politiky; souhlasí s tím, aby bylo vynaloženo úsilí k posílení interinstitucionální spolupráce za účelem zlepšení komunikace a viditelnosti a rovněž k posílení přítomnosti členů těchto institucí na národní úrovni, a vybízí EHSV, aby v tomto směru vyvíjel další činnost; v této souvislosti vítá veškeré snahy o zvýšení informačního toku, což přispěje ke zvýšení transparentnosti;

27.  s uspokojením si všímá poklesu míry požadovaných avšak nevyužitých tlumočnických služeb z 5,1 % v roce 2013 na 4,3 % v roce 2014; očekává, že podmínky sjednané v dohodě o spolupráci zajistí další snížení nákladů na tlumočení;

28.  s překvapením zjišťuje, že ve srovnání s rokem 2013 došlo ke snížení externích překladů o 1 %; očekává, že se tento vývoj změní po provádění dohody o spolupráci, která předpokládá větší externalizaci překladů poté, co budou překladatelé zaměstnaní touto institucí přeřazeni do Parlamentu;

29.  bere na vědomí výsledky interinstitucionálního výboru pro překlady a tlumočení, který se shodl na harmonizované metodice umožňující přímé srovnávání nákladů všech orgánů na překlady; vítá skutečnost, že EHSV poskytuje údaje podle této metodiky;

30.  vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2014 došlo k odložení jedné významné akce; opakuje svou výzvu EHSV, aby zkvalitnil plánování interních akcí;

31.  vítá, že byly do výroční zprávy o činnosti zahrnuty výsledky a důsledky případů uzavřených Evropským úřadem pro boj proti podvodům v roce 2014;

32.  vítá, že EHSV přijal rozhodnutí o tom, že k výroční zprávě o činnosti bude přiložena jeho politika v oblasti nemovitostí;

33.  bere na vědomí spolupráci mezi EHSV a Výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, zejména v souvislosti s udělováním absolutoria.

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 128).


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Výbor regionů
PDF 505kWORD 99k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl VII – Výbor regionů (2015/2160(DEC))
P8_TA(2016)0155A8-0132/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0205/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0132/2016),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Výboru regionů za plnění rozpočtu Výboru regionů na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Výboru regionů, Evropské radě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl VII – Výbor regionů (2015/2160(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl VII – Výbor regionů,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0132/2016),

1.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2014 uvedl, že u Výboru regionů („výbor“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

2.  konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící dne 31. prosince 2014 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

Rozpočtové a finanční řízení

3.  konstatuje, že v roce 2014 měl výbor schválen rozpočet ve výši 87 600 000 EUR (oproti 87 373 000 EUR v roce 2013), z čehož 86 300 000 EUR byly prostředky na závazky s mírou plnění 98,5 %; vítá, že se v roce 2014 zvýšila míra plnění;

4.  konstatuje, že cíl 4 ředitelství pro administrativu a finance ­ – „zajistit podmínky pro účinnou vnitřní kontrolu a sledovat provádění finančních nařízení“­ – nebyl naplněn u dvou ze tří ukazatelů dopadů: návratnost u oprav právních nebo rozpočtových závazků či plateb poklesla pod 4% cíl a množství finančních výjimek se v roce 2014 nesnížilo o 3 %, nýbrž zvýšilo o 6 %;

5.  je znepokojen zvýšením počtu zpráv o výjimkách: 87 finančních výjimek a tři administrativní výjimky; zdůrazňuje, že tyto tři administrativní výjimky se týkaly nedodržení vnitřních postupů; konstatuje, že v roce 2014 byly učiněny čtyři odchylky (oproti jedné v roce 2013) od pravidel pro řízení zakázek a smluv a že většina zpráv o odchylkách (58 z 81) se týká neexistence nebo nedostatečnosti právních závazků; žádá podrobné informace o příčinách těchto odchylek a o tom, o jaké částky se jedná; do konce června 2016 požaduje celkovou zprávu o nápravných opatřeních, která byla přijata s cílem zabránit vzniku podobných situací;

6.  bere na vědomí, že v rozpočtovém roce 2014 bylo provedeno 13 převodů mezi rozpočtovými položkami; zastává názor, že s převody souvisejícími s rozpočtem politických skupin na komunikaci a tiskem Úředního věstníku Evropské unie mohlo být počítáno v původně schváleném rozpočtu;

Úspory a správní výdaje

7.  zdůrazňuje, že rozpočet výboru je čistě administrativní – jeho významná část se využívá na výdaje související s osobami pracujícími v této instituci a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje;

8.  nicméně podotýká, že jen na cestovní výdaje členů a náhradníků výboru a na jejich účast na schůzích byla v roce 2014 vynaložena částka 8 277 556 EUR a na služební cesty a cestovní výdaje zaměstnanců částka 409 100 EUR; domnívá se, že počet služebních cest je mimořádně vysoký (787), stejně jako výdaje členů za cesty a schůze; domnívá se, že služební cesty členů by měly být jasně popsány ve výroční zprávě o činnosti s uvedením podrobných výdajů a analýzy nákladů a přínosů; zdůrazňuje, že údaje o služebních cestách členů jsou neurčité, nepřesné a že nejsou jasně vyčísleny náklady; naléhavě vyzývá výbor, aby do svých výročních zpráv o činnosti informace o služebních cestách členů vždy zařazoval;

9.  domnívá se, že celková částka ve výši 9 594 089 EUR, kterou výbor v roce 2014 zaplatil za pronájem (externím pronajímatelům), je příliš vysoká; připomíná, že i po odečtení příspěvku Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ve výši 1 181 382 EUR je čistá částka zaplacená výborem vyšší, než činí účetní podíl těchto plateb, přičemž rozdíl je vykázán jako výdaje na budovy (852 464 EUR); zdůrazňuje, že většina závazků výboru pochází z operací souvisejících s pronajatými budovami (95,6 % v roce 2014) a že ke konci roku 2014 činil dluh na finančním leasingu 65 051 695 EUR; vyzývá výbor, aby ve spolupráci s Parlamentem a Komisí navrhl řešení vedoucí ke snížení nákladů, například rozsáhlé společné využívání budov, zasedacích místností a jednacích sálů;

10.  žádá, aby výbor do své výroční zprávy o činnosti zahrnul politiku v oblasti nemovitostí, neboť je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a aby nebyly nepřiměřeně vysoké;

11.  bere na vědomí úspory v oblasti tlumočnických služeb; s politováním konstatuje, že ve výroční zprávě o činnosti výboru nejsou uvedeny podrobné informace o míře využití a rušení tlumočnických služeb; požaduje, aby tyto údaje byly zahrnuty do výroční zprávy výboru o činnosti za rok 2015;

12.  s uspokojením konstatuje, že výbor uvedl informace o nevyužitých tlumočnických službách ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2013; pokládá za pozitivní, že míra nevyužití tlumočnických služeb poklesla z 3,23 % v roce 2012 na 2,51 % v roce 2013, a je přesvědčen, že ji lze ještě snížit; vyzývá výbor, aby své schůze lépe plánoval;

13.  bere na vědomí, že výbor častěji využívá videokonference; vyjadřuje však politování nad prodlevami při zavádění přenosných zařízení pro videokonference a žádá, aby byl informován o dalším vývoji v tomto ohledu ve výroční zprávě o činnosti výboru za rok 2015; bere na vědomí informaci výboru, že videokonference byly při schůzích využity v případech, kdy nebylo zapotřebí tlumočení; vybízí výbor, aby účinně využíval jazykového vzdělávání s cílem zajistit, aby se omezila potřeba tlumočení a práce výboru tak byla efektivnější a účinnější; vyzývá výbor, aby orgán příslušný k udělení absolutoria do konce června 2016 informoval o vývoji v této věci;

14.  požaduje, aby byly v zájmu výrazného snížení nákladů široce využívány videokonference a všechny související nástroje; nerozumí tomu, jakou přidanou hodnotu má tak vysoký počet služebních cest do Řecka (77) nebo Itálie (125) pro občany těchto zemí nebo pro občany Unie;

Spolupráce a dohody

15.  vítá, že byla v roce 2014 přijata Listina víceúrovňové správy v Evropě, která představuje závazek k vytvoření nových forem dialogu a partnerství mezi všemi veřejnými orgány v Unii s cílem optimalizovat veřejnou politiku, veřejné výdaje a zlepšit naplňování stanovených cílů; žádá, aby byl informován o strategii a výsledcích tohoto projektu;

16.  konstatuje, že 5. února 2014 byla podepsána dohoda o spolupráci mezi Parlamentem, Výborem regionů a EHSV za účelem prohloubení spolupráce v oblasti politiky; bere na vědomí rovněž schválení přílohy o administrativní spolupráci;

17.  domnívá se, že v rámci dohody o spolupráci stále existuje prostor ke zlepšení spolupráce mezi Parlamentem a Výborem regionů, zejména pokud jde o politické aspekty; vyzývá tyto tři instituce, aby posoudily, zda je možné nalézt další formy součinnosti, které zvýší produktivitu v oblastech upravených dohodou o spolupráci, a žádá, aby byl informován o vývoji v této věci; vyzývá k vytvoření zvláštních podrobných ustanovení týkajících se fungování služeb sdílených Parlamentem, výborem a EHSV;

18.  vyzývá, aby byl proveden průzkum spokojenosti členů výboru se službami, které jim poskytuje výzkumná služba Evropského parlamentu; požaduje, aby byl informován o vývoji situace v souvislosti s dohodou o spolupráci;

19.  žádá, aby bylo do přezkumu dohody o spolupráci v polovině období zařazeno společné posouzení rozpočtových úspor vyplývajících z této dohody;

20.  konstatuje, že v rámci dohody o spolupráci mezi EHSV, výborem a Parlamentem byla v roce 2014 rozpočtová situace výboru i EHSV pozitivní; se znepokojením konstatuje, že v rámci této dohody došlo k převedení 24 úředníků výboru a 36 úředníků EHSV, kteří působili v překladatelské službě a z nichž většina se svým věkem blížila hranici odchodu do důchodu, což znamená významnou úsporu v oddílu pracovníků (platy a důchody) EHSV a Výboru regionů, zato však nezanedbatelné zvýšení nákladů na straně Parlamentu, ať již z krátkodobého hlediska (platy), nebo z dlouhodobého hlediska (důchody);

21.  bere na vědomí, že v roce 2015 byla podepsána nová dvoustranná dohoda o administrativní spolupráci mezi Výborem regionů a EHSV; požaduje, aby byl o této dvoustranné spolupráci informován v rámci hodnocení v polovině období;

22.  bere na vědomí spolupráci mezi výborem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, zejména v souvislosti s udělováním absolutoria;

Řízení lidských zdrojů

23.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo cíle 2 ředitelství pro překlady – „zlepšit pracovní postupy a optimalizovat řízení lidských a finančních zdrojů“; je znepokojen nízkou mírou plnění u rozpočtové položky 1420 (externí překlady a nástroje pro překlad); zejména poznamenává, že míra plnění rozpočtu v několika rozpočtových položkách týkajících se překladu byla výrazně pod průměrem minulých let;

24.  bere na vědomí výsledky interinstitucionálního výboru pro překlady a tlumočení, který se shodl na harmonizované metodě umožňující přímé srovnávání nákladů všech orgánů na překlady; vítá skutečnost, že výbor poskytuje údaje podle této metodiky;

25.  konstatuje, že výbor má nadále nedostatečné zastoupení žen ve vysokých funkcích; žádá, aby byl vytvořen plán rovných příležitostí pro obsazování řídících funkcí s cílem tuto nerovnováhu co nejdříve odstranit;

26.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy tvoří méně než 35 % řídících pracovníků, i když 60 % zaměstnanců jsou ženy; v této souvislosti zdůrazňuje, že vyšší vedoucí pozice zastává pouze 28 % žen; vyzývá výbor, aby tuto nevyváženou situaci týkající se žen napravil;

Řízení zakázek a smluv

27.  zdůrazňuje, že výbor pro audit vypracoval analýzu stávajících postupů výboru při zadávání zakázek a vydal doporučení za účelem zlepšení finančních toků, spolu s 15 opatřeními k posílení systémů kontroly; do konce června 2016 požaduje podrobné informace o skupině pro zajištění kvality při zadávání zakázek a její efektivitě a popis doporučení výboru pro audit v této oblasti a jejich plnění;

28.  vyjadřuje politování nad tím, že počet odchylek od pravidel pro řízení zakázek a smluv se z jedné v roce 2013 zvýšil na čtyři v roce 2014; konstatuje, že jedna takováto odchylka byla důsledkem chyby v postupu v rámci postupu společné kontinuity výboru a Parlamentu v oblasti služeb IT; vyzývá výbor, aby přijal veškerá nezbytná opatření, která zajistí, aby se tato situace neopakovala; vyzývá výbor, aby se neprodleně zabýval přetrvávajícím problémem zpráv o výjimkách z důvodu nedodržení ustanovení finančního nařízení nebo jednacího řádu výboru; konstatuje, že počet výjimek však představuje pouze 0,4 % dotčených operací;

Interní audit

29.  konstatuje, že výbor pro audit, který byl zřízen v roce 2013, se v roce 2014 sešel dvakrát; je znepokojen výsledky opatření v návaznosti na audit výkonnosti projektů v oblasti IT; domnívá se, že výkonnost projektů a aplikací IT je jasně zjištěným nedostatkem, u nějž bylo učiněno málo opatření k nápravě, pokud vůbec nějaká; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že pouze jedno z patnácti doporučení orgánu pro audit bylo uzavřeno; do konce června 2016 požaduje analýzu dopadů těchto projektů IT a jejich přidané hodnoty pro občany Unie;

30.  s uspokojením konstatuje, že 16 z 18 doporučení auditorů k výkonnosti vnější písemné komunikace bylo uzavřeno a že podle druhé zprávy o navazujících opatřeních byla rizika spojená s nízkou efektivitou v souvislosti s doposud neprovedenými opatřeními vyhodnocena jako nízká;

31.  bere na vědomí, že generální tajemník schválil (v roce 2015) audit vhodnosti systému definování statutárních práv, a žádá doplňující informace o 19 doporučeních k revizi postupů dalšího delegování, zlepšení analýzy rizik v souvislosti s výsledky ověřování, definování nebo revizi postupů a kontrolních seznamů, provádění politiky odborné přípravy, zveřejňování rozhodnutí o jmenování, převodu a statusu; naléhavě vyzývá výbor, aby do konce června 2016 předložil akční plán vypracovaný útvarem pro audit, v němž budou uvedeny lhůty pro provedení nezbytných nápravných opatření;

Pravidla pro oznamování nekalých praktik (whistleblowing), střety zájmů a situace tzv. „otáčivých dveří“

32.  vítá, že výbor přijal rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro wistleblowing(6), a které vstoupilo v platnost 1. ledna 2016; domnívá se však, že se stanovením těchto pravidel otálel příliš dlouho; vyzývá výbor, aby tato pravidla zveřejnil a aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o pokroku při jejich provádění ve výroční zprávě o činnosti; nicméně vítá skutečnost, že Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor na vytváření vnitřních pravidel pro whistleblowing úzce spolupracovaly, neboť sdílí některé služby a pracovníky; vítá rovněž skutečnost, že tato pravidla jsou uplatňována se zpětnou působností;

33.  pokládá za nepřijatelné, že výbor se stejným případem whistleblowingu zabývá již od roku 2003 a že navzdory rozsudkům Soudu pro veřejnou službu z roku 2013(7) a 2014(8) a usnesení Parlamentu o udělení absolutoria ze dne 29. dubna 2015(9) dosud neučinil požadované kroky, neuznal žalobu žalobce za oprávněnou a případ neuzavřel; naléhavě vyzývá výbor, aby bez dalších prodlev učinil všechny potřebné kroky k vyřešení této situace a aby veřejně přiznal, že zjištění oznamovatele nekalých praktik byla pravdivá, jak potvrdily Evropský úřad pro boj proti podvodům a orgány Unie; žádá výbor, aby Parlament do konce června 2016 informoval o vývoji tohoto případu;

34.  bere na vědomí, že podle informací výboru v rozpočtovém roce 2014 nedošlo k žádným střetům zájmů; naléhavě žádá výbor, aby zveřejnil životopisy a prohlášení o zájmech všech členů a řídících pracovníků a aby zavedl vnitřní politiku a jasná pravidla pro prevenci a řešení střetů zájmů a situací „otáčivých dveří“, v souladu s pokyny vydanými Komisí; očekává, že výbor tyto životopisy, prohlášení o zájmech a pravidla předloží Parlamentu do konce června 2016;

Celková výkonnost, plánování a strategické řízení

35.  bere na vědomí úsilí a výsledky výboru při zkvalitňování své informační a komunikační politiky; vybízí výbor, aby posílil interinstitucionální spolupráci za účelem zlepšení komunikace a viditelnosti a rovněž k posílení přítomnosti členů těchto institucí na národní úrovni; v tomto ohledu vítá veškeré snahy výboru o zvýšení informačního toku, jimiž se přispěje ke zvýšení transparentnosti;

36.  zdůrazňuje, že musí být bezodkladně vyřešena rizika zjištěná při provedených auditech a analýzách rizik, zejména v oblasti finančního řízení a operačních/organizačních záležitostí; do konce června 2016 žádá podrobné informace o opatřeních ke zmírnění rizik, která výbor navrhuje, a přesný harmonogram jejich provádění;

37.  žádá výbor, aby Parlamentu podal informace o činnostech zaměřených na aktivní zapojení občanů Unie, jako jsou například případy, kdy došlo k vzájemné výměně s občany a jejich zapojení a díky tomu bylo dosaženo přímých výsledků, jež jsou měřitelné, cílené a měly viditelný dopad;

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Rozhodnutí Výboru regionů č. 508/2015 ze dne 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla pro oznamování nekalých praktik (whistleblowing).
(7) Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 7. května 2013, Robert McCoy proti Výboru regionů Evropské unie (Věc F-86/11, ECLI:EU:F:2013:56).
(8) Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne .18. listopadu 2014, Robert McCoy proti Výboru regionů Evropské unie (Věc F-156/12; ECLI:EU:F:2014:247).
(9) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl VII – Výbor regionů (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 132).


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropská služba pro vnější činnost
PDF 427kWORD 101k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2015/2163(DEC))
P8_TA(2016)0156A8-0136/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0208/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99 a 164 až 167 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0136/2016),

1.  uděluje vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku absolutorium za plnění rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské službě pro vnější činnost, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2015/2163(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0136/2016),

1.  vítá skutečnost, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) i nadále plnila svůj rozpočet bez významných chyb a že celková míra chyb ve správním rozpočtu činí podle odhadu Účetního dvora 0,5 %;

2.  konstatuje, že Účetní dvůr nezjistil ve vybraných systémech ani výročních zprávách o činnosti žádné významnější nedostatky;

3.  vyzývá ESVČ, aby zlepšila své monitorovací systémy používané pro včasnou aktualizaci údajů o osobním stavu zaměstnanců, které mohou mít vliv na výpočet rodinných přídavků; je znepokojen tím, že příspěvky zaměstnancům již byly problémem a již v předchozích letech se u nich vyskytly chyby; požaduje, aby byly v této věci prováděny ze strany Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků jménem ESVČ přísnější kontroly;

4.  vybízí ESVČ, aby i nadále usilovala o podporu a monitorování pravidel a postupů pro zadávání veřejných zakázek v delegacích, a to tím, že jim ústředí bude poskytovat poradenství, odbornou přípravu a pokyny, a to zejména v oblasti veřejných zakázek týkajících se bezpečnostních služeb;

5.  oceňuje úsilí o zlepšení struktury kontrol ex ante a ex post u operací v rámci ESVČ; v této souvislosti žádá ESVČ, aby snížila míru chyb zjištěných u ověřovaných závazků a plateb, která podle odhadů nyní činí 18 %;

6.  konstatuje, že konečný rozpočet ústředí ESVČ na rok 2014 činil 518,6 milionu EUR, což ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem představuje zvýšení o 1,9 %, a je rozčleněn takto: 212,9 milionu EUR pro ústředí ESVČ a 305,7 milionu EUR pro delegace Unie; podotýká, že kromě vlastního rozpočtu ESVČ přispěla službě Komise částkou 271 milionů EUR v podobě náhrady za vedení zaměstnanců Komise v síti delegací;

7.  bere na vědomí, že v ústředí ESVČ je 65 % rozpočtu určeno na výplatu mezd a dalších nároků stálých i externích zaměstnanců (jde o částku 138,2 milionu EUR) a 14 % (tj. 29,9 milionu EUR) na budovy, s nimi související výdaje a počítačové systémy, včetně systémů a vybavení pro utajované informace, přičemž podíl nákladů na ně činí 12,7 % (tj. 27,1 milionu EUR);

8.  konstatuje, že u delegací Unie bylo 305,7 milionu EUR rozděleno na 103,4 milionu EUR (33,7 %) určených na platy stálých zaměstnanců, 59,8 milionu EUR (19,6 %) na externí zaměstnance a externí služby, 19 milionů EUR (6,2 %) na další náklady týkající se zaměstnanců, 103,1 milionu EUR (33,8 %) na budovy a 20,4 milionu EUR (6,7 %) na ostatní správní náklady;

9.  konstatuje, že ESVČ nyní nese plnou odpovědnost za veškeré správní náklady týkající se fungování delegací, s výjimkou delegací umístěných v afrických, karibských a tichomořských zemích (AKT); opětovně připomíná, že v krátkodobém horizontu představuje i nadále zásadní výzvu odpovídající rozpočtový proces, a zejména zjednodušení struktury rozpočtu, v zájmu zjednodušení finančních oběhů a příspěvku ke stabilizaci fungování ESVČ;

10.  vyzývá ESVČ, aby zjednodušila současné rozpočtové předpisy, aby byly méně rigidní a umožňovaly pružné, avšak současně účinné využívání zaměstnanců delegací v zájmu Unie;

11.  bere na vědomí novou organizační strukturu a odpovídající zjednodušení dřívější komplikované struktury vedení v zájmu snížení počtu úrovní vedení; s politováním nicméně konstatuje, že interní administrativní a finanční rámec ESVČ je stále nadmíru komplikovaný a rigidní; podotýká, že stávající struktura neumožňuje ESVČ reagovat na krize včas a že stejně tak je přístup k zásadním informacím příliš zdlouhavý; vyzývá ESVČ, aby ve spolupráci s Komisí, Radou a členskými státy vypracovala další reformu, tak aby bylo možné zjednodušit její interní postupy a strukturu;

12.  je nadále znepokojen pokračující nevyvážeností v profilu zaměstnanců ESVČ, pokud jde o pohlaví a národnost; vítá pokrok, kterého bylo v poslední době dosaženo, avšak konstatuje, že genderová nerovnováha, především ve vyšších platových třídách a ve vedoucích strukturách, je i nadále značná; s politováním poukazuje na nízké zastoupení jednoho z pohlaví ve vyšších vedoucích pozicích v ústředí ESVČ (16 %) a ve vedení delegací (23 %) a očekává, že v budoucích výročních zprávách bude patrné zlepšení situace, pokud jde o rovnovážné zastoupení mužů a žen; připomíná své obavy související s nepřiměřeně vysokým počtem postů ve vyšších platových třídách v ESVČ;

13.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby přehodnotila vzorec pro nábor zaměstnanců, který stanovuje rovnováhu mezi pracovníky přicházejícími z členských států a z institucí a orgánů Unie; zdůrazňuje, že tento vzorec by měl být používán na všech úrovních hierarchie, především pokud jde o vedoucí delegací, v jejichž případě jsou diplomaté z členských států nadměrně zastoupeni, neboť ze 128 vedoucích delegací je 59 z členských států (tj. 46 %), z nichž pouze 20 pochází z členských států, které vstoupily do Unie v letech 2004, 2007 a 2013; domnívá se, že toto nadměrné zastoupení vysílá členským státům, které k Unii přistoupily po roce 2004, špatný signál; zastává názor, že je nutné dosáhnout lepšího zastoupení mezi členskými státy a orgány a institucemi Unie i mezi samotnými členskými státy, aby byla reprezentována a reflektována rozmanitost v rámci Unie;

14.  zdůrazňuje, že geografická vyváženost, zejména poměr mezi státní příslušností zaměstnanců a velikostí členského státu, by měla být i nadále podstatným prvkem řízení lidských zdrojů, zejména s ohledem na členské státy, které k Unii přistoupily po roce 2004 a jejichž státní příslušníci nyní představují 18 % zaměstnanců ESVČ na pozici administrátora (AD) v ústředí a delegacích, zatímco jejich podíl obyvatelstva činí 21 %, a je zde tudíž stále třeba dosáhnout pokroku;

15.  bere na vědomí, že v roce 2014 ESVČ snížila počet zaměstnanců ve svém ústředí o 17 míst v důsledku uplatňování 5% snížení zaměstnanců;

16.  konstatuje, že statutárního cíle obsadit nejméně třetinu zaměstnanců v kategorii administrátorů (AD) v ESVČ diplomaty z členských států bylo dosaženo v roce 2013, a tento podíl byl mírně překročen v roce 2014, kdy dosáhl úrovně 33,8 %;

17.  konstatuje však, že v ESVČ je relativně vysoký počet vyslaných národních odborníků z členských států (407 v roce 2014, přičemž 350 působí v ústředí a 57 na delegacích), a požaduje další vyjasnění jejich finančních nároků a nákladů pro rozpočet ESVČ a jejich možného střetu zájmů; má za to, že by měla být vypracována jasná politika týkající se vyslaných národních odborníků;

18.  vybízí ESVČ, aby pokračovala v procesu úvah v rámci ESVČ o budoucnosti zvláštních zástupců EU a jejich vztahu ke zvláštním vyslancům a k ESVČ;

19.  zdůrazňuje, že je důležité přijmout další opatření k tomu, aby byli zvláštní zástupci EU ve větší míře začleněni do správní struktury a vyššího vedení ESVČ s cílem zvýšit součinnost a koordinaci, využít synergií a zajistit účelnost nákladů; vítá úsilí o lepší začlenění zvláštních zástupců EU a informaci o tom, že ESVČ o této záležitosti jedná s členskými státy; žádá, aby byl informován o dalším pokroku v této oblasti;

20.  zdůrazňuje, že transparentnost a zodpovědnost jsou základními předpoklady, které musí být splněny nejen z hlediska demokratické kontroly, ale i řádného fungování a důvěryhodnosti misí realizovaných pod vlajkou Unie; opětovně zdůrazňuje, že Parlament přikládá velkou důležitost zajištění dohledu nad různými misemi a operacemi společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

21.  bere na vědomí vytvoření sdílených center služeb, které umožňují zlepšit centralizovanou logistiku a podporu při veřejných zakázkách a správních činnostech poskytovanou civilním misím SBOP a zvláštním zástupcům EU a zrychlují nasazování těchto misí a jejich nákladovou účinnost; bere rovněž na vědomí, že v současnosti je zaváděna platforma podpory misí, a to tak, aby nedocházelo ke zdvojování funkcí;

22.  vítá, že v roce 2014 je nadále rozvíjen projekt společného umísťování delegací Unie a členských států a že bylo podepsáno 17 memorand o porozumění o společném umístění, čímž celkový počet ujednání o společném umístění dosáhl 50; žádá ESVČ, aby v tomto trendu pokračovala a aby podávala Výboru EP pro rozpočtovou kontrolu pravidelné zprávy o této věci;

23.  zdůrazňuje, že vedoucí delegací Unie jsou i nadále přetěžováni administrativními úkoly v důsledku nepružnosti finančního nařízení; zdůrazňuje, že je nutné vedoucím delegací poskytnout příslušné nástroje, aby mohli delegace účinně vést a dohlížet na ně, aniž by docházelo k vytváření nadměrné administrativní zátěže; v této souvislosti vítá diskuse o vymezení úkolů, jež by bylo možné plnit na dálku, a o možnosti zřízení center regionální administrativní podpory, která by část této zátěže snížila a mohla by být součástí komplexnějšího řešení v budoucnosti; opakuje svou výzvu ESVČ a Komisi, aby zvážily veškerá řešení tohoto problému v zájmu úspor z rozsahu;

24.  vybízí ESVČ, aby rozšířila koordinaci místní konzulární spolupráce mezi velvyslanectvími a konzuláty členských států Unie a dohled nad ní a aby dále posuzovala možnost poskytování konzulárních služeb prostřednictvím delegací Unie; opakovaně žádá ESVČ, aby připravila podrobnou analýzu finančních důsledků a úspor nákladů, které by to přineslo;

25.  vyzývá ESVČ, aby navázala užší spolupráci a koordinaci a zajistila synergické působení činnosti mezi delegacemi Unie a velvyslanectvími členských států v zahraničí;

26.  vyjadřuje znepokojení ohledně účinnosti a pracovní činnosti delegací Unie v zahraničí; naléhavě žádá ESVČ, aby pravidelně prováděla program hodnocení delegací a aby do své výroční zprávy o činnosti vložila shrnutí o hlavních nedostatcích a problémech, které se vyskytly v souvislosti s fungováním delegací Unie, a to na základě plánu činnosti vypracovaného pro jednotlivé delegace po uskutečnění hodnotících misí;

27.  domnívá se, že by vedoucím delegací Unie měl být pravidelně připomínán během jejich přijímání a v období před nástupem do funkce obsah jejich povinností, pokud jde o jejich odpovědnosti týkající se řízení a dohledu v zajištění řízení, které souvisí se skladbou činnosti jejich delegace (klíčové procesy řízení, řízení kontroly, odpovídající porozumění klíčovým ukazatelům výkonnosti a jejich posouzení), přičemž by neměla převážit jen politická složka jejich povinnosti či zaměření se na ni;

28.  konstatuje, že osm delegací vydalo prohlášení o zárukách s výhradou kvůli otázkám, které se týkaly veřejných zakázek, nedostatečných lidských zdrojů nebo závažných bezpečnostních omezení v místě;

29.  domnívá se, že vedoucím delegací Unie by měly být v rámci obecných pokynů fungování poskytnuty jasné pokyny k významu výhrady a jejím složkám, prvkům, které je zapotřebí při vypracovávání výhrady posoudit, jako je např. míra příslušného finančního rizika a rizika poškození dobrého jména, provozní nedostatky, identifikovaná vnitřní a vnější omezení a související dopad na řízení finančních a platebních operací; opětovně připomíná, že při potenciálním vydání výhrady by měl být jasně vymezen postup řešení opakujících se či dočasných nedostatků, které by měly být uvedeny do souvislostí s fungováním souboru standardů vnitřní kontroly, jejich vhodností a výsledky;

30.  vítá účinné uplatnění standardů vnitřní kontroly, které završilo vnitřní průzkum provedený v roce 2014 v ústředí a v delegacích ESVČ, s výjimkou otázky kontinuity provozu, u níž je nadále zapotřebí urychleně zlepšit postupy řízení; má za to, že je vhodné využívat dynamický a komplexní přístup při zpracovávání informací o řízení, ukazatelů výkonnosti a standardů vnitřní kontroly, neboť každý z těchto druhů informací, které vycházejí z mezinárodních osvědčených postupů pro dosažení jasně vymezené politiky a operativních cílů, přispívá k celkové kvalitě a důslednosti procesů řízení a k efektivnosti a účinnosti řízení politik Unie;

31.  žádá ESVČ a EuropeAid, aby posílily dohled nad vedoucími delegací, pokud jde o jejich pravomoc vyplývající z jejich funkce schvalující osoby dále pověřené Komisí, v zájmu zvýšení jejich zodpovědnosti v rámci celého řetězce zajišťování věrohodnosti, a to poskytováním kvalitativních a vyčerpávajících zpráv (prostřednictvím tzv. zprávy o řízení vnější pomoci) v rámci zavedení příslušných zpráv o výroční činnosti ESVČ a EuropeAid;

32.  naléhavě žádá ESVČ a generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (EuropeAid), aby zajistily, aby delegace Unie aktivně řešily nedostatky zjištěné v rámci programů a projektů vnější pomoci už ve fázi jejich realizace, tak aby bylo možné v rámci stávajících programů a projektů dosáhnout příslušných cílů a aby nedocházelo k prodlevám;

33.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila úsilí o snížení objemu nevypořádaných závazků (RAL (reste à liquider), RAC (reste à contracter) a RAP (reste à payer)) a aby zkrátila průměrnou dobu realizace projektů;

34.  vítá, že v rámci zprávy o řízení vnější pomoci vztahující se k roku 2015 byly vydány zdokonalené a komplexnější pokyny týkající se většího dohledu nad vedoucími delegací, které se týkají jak odpovědnosti, tak i požadavků na podávání zpráv;

35.  bere na vědomí, že hodnocení provedené na základě zprávy o řízení vnější pomoci je pouze zběžným posouzením situace, v níž se každý projekt nachází na konci roku, a že skutečný dopad zjištěných obtíží lze vyhodnotit pouze na konci každého projektu;

36.  vítá podepsání správní dohody mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a ESVČ v souladu s novým nařízením o úřadu OLAF, které nabylo účinku;

37.  odsuzuje skutečnost, že v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky není dosud k dispozici konečné znění pravidel a pokynů fungování, které se týkají postavení oznamovatele protiprávního jednání; naléhavě vyzývá ESVČ, aby do konce roku 2016 finalizovala a přijala pravidla a pokyny fungování týkající se statusu oznamovatelů;

38.  domnívá se, že ESVČ a Komise by měly vytvořit podpůrné funkce, které by napomáhaly rychlému, účinnému a konzistentnímu nasazování misí SBOP, poskytovaly všem zaměstnancům před nasazením odbornou přípravu o postupech a politikách Unie, komplexní pokyny k operačním úkolům a co nejvíce by využívaly zkušenosti získané z předchozích misí SBOP v zájmu usnadnění přenosu vědomostí a dosažení synergií mezi různými misemi;

39.  vyzývá ESVČ, aby zvýšila zodpovědnost svého hlavního finančního nástroje v Afghánistánu, kterým je Svěřenecký fond pro právo a pořádek v Afghánistánu spravovaný Rozvojovým programem OSN (a svěřenských fondů s více dárci v dalších třetích zemích), jenž je kritizován za špatnou správu a nedostatečnou transparentnost; dále opakuje, že je zapotřebí využít všechny vhodné zdroje financování budoucích misí SBOP, včetně svěřenských fondů Unie, účinněji v zájmu splnění politických cílů mise a řádného finančního řízení;

40.  zdůrazňuje, že se s některými misemi SBOP pojí značné náklady na zajištění bezpečnosti; poukazuje zároveň na to, že k účinné realizaci projektů a náboru kvalifikovaného personálu je nutné zajistit bezpečné pracovní prostředí; vyzývá ESVČ, aby v rámci rozpočtu těchto misí zvažovala náklady na zajištění bezpečnosti, tak aby poskytla dostatečné finanční prostředky nutné k realizaci stávajícího mandátu mise;

41.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvláštní pozornost věnovaly postupům zadávání veřejných zakázek a náboru lidských zdrojů, a tak zajistily, aby odpovídaly operativním potřebám SBOP; zdůrazňuje, že provádění projektů trpí kvůli těžkopádným zadávacím postupům, v jejichž důsledku není dosahováno žádoucích výsledků;

42.  v zájmu zlepšení udržitelnosti efektů misí SBOP vybízí ESVČ, aby zajistila začleňování aspektů udržitelnosti do operačního plánování všech činností misí tím, že se budou systematicky posuzovat místní potřeby a schopnost udržet vytvořené efekty;

43.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby důsledněji a v předstihu koordinovaly mise SBOP s dalšími aktivitami Unie, bilaterálními misemi a mezinárodními snahami, které mají podobné cíle; v této souvislosti žádá, aby byla posílena spolupráce a koordinace mezi Unií a jejími členskými státy posílením synergie;

44.  opakuje, že je třeba zlepšit spolupráci mezi členskými státy v jejich zahraniční a bezpečnostní politice s cílem dosáhnout úspor; zdůrazňuje, že toto úsilí má zásadní význam pro schopnost členských států rozhodným způsobem reagovat na společné bezpečnostní hrozby v obdobích, kdy tyto hrozby výrazně rostou;

45.  s politováním konstatuje, že ESVČ stále postrádá ucelenou strategii a vizi, což znemožňuje rychlou reakci na nečekané události v rychle se měnícím světě; vyzývá ESVČ, aby si do budoucna stanovila jasnou vizi, která by usměrnila její jinak nevýrazně realizované poslání a která by při provádění zahraniční politiky poskytla kvalitní podporu orgánům a institucím Unie a členským státům; vyzývá v této souvislosti ESVČ, aby získávala odborné poznatky o celosvětových problémech, jako je změna klimatu a energetická bezpečnost;

46.  naléhavě žádá ESVČ a Komisi, aby v úzké koordinaci s Parlamentem realizovaly zkušenosti z případu Eulex, společně zkoumaly možné způsoby realizace doporučení obsažených v Jacquého zprávě, kterou zadala vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a aby vyřešily veškeré zbývající problémy;

47.  vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zařadil přehled opatření, která ESVČ přijala v návaznosti na doporučení Parlamentu uvedená v tomto usnesení.

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 5.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský veřejný ochránce práv
PDF 408kWORD 85k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2015/2161(DEC))
P8_TA(2016)0157A8-0121/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0206/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0121/2016),

1.  uděluje absolutorium evropské veřejné ochránkyni práv za plnění rozpočtu evropského veřejného ochránce práv na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, evropské veřejné ochránkyni práv, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2015/2161(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0121/2016),

1.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2014 uvedl, že v případě evropského veřejného ochránce práv (dále jen „veřejný ochránce práv“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích, jež by se týkaly lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2014 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

3.  zdůrazňuje, že rozpočet veřejného ochránce práv je čistě administrativní a že v roce 2014 činil 9 857 002 EUR (9 731 371 v roce 2013), přičemž 7 977 702 EUR bylo vyčleněno na hlavu I (výdaje související s osobami pracujícími v orgánu), 1 346 800 EUR na hlavu II (nemovitý majetek, zařízení a různé provozní výdaje) a 532 500 EUR na hlavu III (výdaje související se zvláštními činnostmi orgánu);

4.  bere na vědomí, že 97,87 % celkové výše prostředků bylo využito (98,20 % v roce 2013) a 93,96 % vyplaceno (91,82 % v roce 2013) a že míra plnění činila 97,87 % (oproti 98,20 % v roce 2013), což představuje snížení míry plnění;

5.  všímá si mimořádného nárůstu závazků v roce 2014 ve vztahu ke členům tohoto orgánu; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby ve své zprávě o opatřeních navazujících na absolutorium za rok 2014 uvedla podrobný popis těchto částek;

6.  vítá, že v souladu se svou novou strategií na cestě k roku 2019 se veřejná ochránkyně práv zabývala šetřeními z vlastního podnětu a přijala systematičtější přístup ke složitým problémům spadajícím do její pravomoci; považuje tuto koncepci za účinný nástroj a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby orgán příslušný k udělení absolutoria pravidelně informovala o výsledku těchto šetření a jasně stanovila úkoly koordinátora; připomíná však, že prioritou veřejné ochránkyně práv by mělo být řešení stížností občanů v přiměřené lhůtě a že šetření z vlastního podnětu by v žádném případě neměla probíhat na úkor této priority;

7.  vítá, že byla vytvořena nová pozice – „koordinátor šetření z vlastního podnětu“; domnívá se, že je to krokem k účinnější práci a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby informovala orgán příslušný k udělování absolutoria o výsledcích, dopadu a účinnosti práce osoby zastávající tuto pozici;

8.  požaduje, aby úřad veřejného ochránce práv dodržoval zásady transparentnosti, zejména pokud jde o ujasnění a stanovení odpovědnosti, a aby zajistil, aby byly internetové stránky veřejného ochránce práv pravidelně aktualizovány a aby věrně odrážely organizační strukturu tohoto orgánu;

9.  konstatuje, že strategie na cestě k roku 2019 zavedla nové klíčové ukazatele výkonnosti s velmi konkrétními cíli, a že podle srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů výkonnosti se některé z cílů zatím nepodařilo dosáhnout; v této souvislosti podotýká, že veřejná ochránkyně práv dosáhla horšího výsledku, pokud jde o podíl šetření uzavřených v období mezi 12 a 18 měsíci a také pokud jde o podíl případů, u nichž bylo o jejich přípustnosti rozhodnuto do jednoho měsíce; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby vypracovala strategii k odstranění veškerých potenciálních nedostatků v tomto ohledu, a aby informovala orgán příslušný k udělování absolutoria o tom, jak se tato záležitost vyvíjí;

10.  vítá skutečnost, že počet uzavřených šetření oproti počtu probíhajících šetření dosáhl historicky nejvyšší míry na konci minulého období (2013) s výsledkem 1,4 uzavřených šetření na jedno probíhající, přičemž cíl byl stanoven na 1,1; zdůrazňuje nicméně, že podíl šetření uzavřených do 12 až 18 měsíců se v roce 2014 snížil; bere na vědomí poznámku veřejné ochránkyně práv, že nová strategie na cestě k roku 2019 zahrnující šetření z vlastního podnětu měla dopad na počet uzavřených případů; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby v příští zprávě o opatřeních navazujících na absolutorium předložila orgánu příslušnému k udělování absolutoria jasné vysvětlení tohoto dopadu;

11.  zdůrazňuje, že počet stížností, které nespadají do pravomoci veřejného ochránce práv, je stále velmi vysoký, zejména v případě občanů z některých členských států, jako je Španělsko a Polsko, což nepochybně vede ke značné frustraci občanů z činnosti orgánů a institucí Unie obecně, a zejména z činnosti veřejného ochránce práv; vyzývá proto veřejnou ochránkyni práv, aby zlepšila svou informační a komunikační politiku a zahájila užší, jednodušší a pravidelnější spolupráci s Evropskou sítí veřejných ochránců práv a se státními a regionálními veřejnými ochránci práv, s cílem zajistit, aby k této situaci nedocházelo;

12.  na základě srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů výkonnosti poukazuje na to, že míra spokojenosti pracovníků veřejného ochránce práv byla nižší, než se očekávalo; uznává, že to bylo spojeno především se zásadními změnami struktury úřadu veřejného ochránce práv a že na základě řady opatření už došlo k nápravě situace; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby pokračovala v zajišťování velké míry spokojenosti pracovníků;

13.  vítá dobře strukturovanou, jasnou a čtivou výroční zprávu, kterou veřejná ochránkyně práv předložila; vítá intenzivnější externí komunikační strategii úřadu a větší přítomnost tohoto orgánu v sociálních médiích;

14.  očekává, že veřejný ochránce práv bude ve svých výročních zprávách o činnosti usilovat o konzistentnost a o to, aby tyto zprávy poskytovaly úplné informace;

15.  poukazuje na značný počet pracovních cest pracovníků úřadu veřejného ochránce práv mezi Bruselem a Štrasburkem (celkem 212) které představovaly výdaje ve výši 126 000 EUR plus odhadem dalších 60 000 EUR, což jsou náklady na pracovní dobu ztracenou v důsledku cestování); vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby maximálně omezila počet pracovních cest pracovníků úřadu a co nejvíce využívali telekonferencí a dalších příslušných technických prostředků, jako to již dělají jiné orgány a instituce, aby se předešlo zbytečným cestám a aby došlo k podstatnému omezení nákladů; dále veřejné ochránkyni práv připomíná, že toto cestování má environmentální vliv na emise CO2 a že je proto důležité, aby se úřad ujal v tomto smyslu své odpovědnosti a informovat Parlament o dosaženém pokroku;

16.  je znepokojen náborovou politikou veřejného ochránce práv, která zahrnuje využívání nouzových postupů, v rámci nichž jsou na základě krátkodobých pracovních smluv přímo zaměstnáváni bývalí stážisté; s politováním konstatuje, že v roce 2014 došlo k náboru tří pracovníků na dobu určitou, aniž by prošli výběrovým řízením; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby urychleně zajistila soulad kritérií pro výběr svých pracovníků s normami kvality týkajícími se evropské veřejné služby, transparentnosti, objektivity a rovných příležitostí;

17.  vítá pokrok, kterého veřejná ochránkyně práv dosáhla v roce 2015 v oblasti rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje však, že dostupné údaje za rok 2014 stále odhalují značné rozdíly, zejména pokud jde o místa AST (21/9) a manažerské pozice (9/2), a poukazuje na to, že je důležité stanovit střednědobé cíle, aby bylo možné dosáhnout nezbytné rovnováhy, a na význam další aktivní činnosti v této oblasti;

18.  žádá veřejnou ochránkyni práv, aby do svých výročních zpráv o činnosti zahrnul tabulku s veškerými lidskými zdroji, které budou rozlišeny podle národnosti, pohlaví a platové třídy, aby byla zajištěna větší transparentnost; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby odpověděla na dotazy Parlamentu a dalších orgánů ohledně důchodů;

19.  opakuje svou výzvu veřejné ochránkyni práv, kterou učinil již v loňském roce, a sice, aby ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2015 uvedla, jaká byla v roce 2014 míra požadovaných avšak nevyužitých tlumočnických služeb;

20.  vítá úspory v rozpočtových položkách týkajících se překladu a publikace;

21.  znovu vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnula do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byl úřad veřejného ochránce práv nebo některá z osob, která pro něj pracuje, vyšetřován;

22.  bere na vědomí výpočty veřejné ochránkyně práv týkající se potenciálních úspor ve výši 195 000 EUR, pokud by měl úřad pouze jedno sídlo; bere na vědomí, že sídlo úřadu veřejného ochránce práv je spojeno se sídlem Parlamentu, a proto považuje za nezbytné, aby se veřejná ochránkyně práv zapojila do diskuze o centralizaci sídla Parlamentu; zdůrazňuje, že tato centralizace by se měla aktivně prosazovat.

(1) Úř. věst. L 51, 20.02.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 5.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Absolutorium za rok 2014: souhrnný rozpočet EU – Evropský inspektor ochrany údajů
PDF 403kWORD 76k
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (2015/2162(DEC))
P8_TA(2016)0158A8-0109/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0377 – C8-0207/2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0109/2016),

1.  uděluje absolutorium evropskému inspektorovi ochrany údajů za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost, a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů(2015/2162(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0109/2016),

1.  bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2014 v oblasti správních a jiných výdajů evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „inspektora“) nebyly ve svém celku zatíženy závažnými chybami a že zkoumané systémy dohledu a kontroly pro správní a jiné výdaje byly účinné;

2.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o plnění rozpočtu inspektora za rok 2014 (dále jen „výroční zprávě“) uvedl, že u inspektora nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

3.  bere na vědomí, že v roce 2014 měl inspektor k dispozici celkem 8 012 953 EUR (v roce 2013 se jednalo o 7 661 409 EUR) a že míra čerpání prostředků dosáhla 92 % (84,7 % v roce 2013); s potěšením bere na vědomí lepší výsledky;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že ve výroční zprávě inspektora o činnosti za rok 2014 bylo uvedeno, že zpráva Účetního dvora je důvěrná;

5.  zdůrazňuje, že rozpočet inspektora je čistě administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje na zaměstnance a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje;

6.  bere na vědomí, že všechna otevřená doporučení útvaru interního auditu byla v roce 2014 uzavřena, včetně doporučení ohledně zabezpečení údajů obsažených ve stížnostech;

7.  bere na vědomí, že na základě doporučení vydaných v rámci interního auditu a v souladu se strategickým plánem interního auditu byl poprvé přijat plán zadávání zakázek pro rok 2014; vyzývá inspektora, aby zvýšil svou finanční nezávislost;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že inspektor nezveřejnil vyčerpávající informace o své politice prevence střetu zájmů; vyzývá inspektora, aby se řídil pravidly podle článku 16 služebního řádu a aby v souladu s pokyny Komise stanovil jasná závazná pravidla týkající se efektu otáčivých dveří a zpřístupnil je Parlamentu ve své příští výroční zprávě o činnosti za rok 2015;

9.  bere na vědomí, že inspektor v roce 2015 přijal rozhodnutí o interních pravidlech pro whistleblowing; žádá inspektora, aby tyto informace uvedl ve své příští výroční zprávě o činnosti za rok 2015 a zajistil plný soulad s článkem 22c služebního řádu úředníků Evropské unie, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2014;

10.  konstatuje, že je k dispozici velmi málo informací o postupech zadávání zakázek a o kritériích pro výběr dodavatelů; shledává, že na internetové stránce inspektora je zveřejněno jediné rozhodnutí o udělení zakázky za rok 2014; vyzývá inspektora, aby na svých internetových stránkách a v příští výroční zprávě o činnosti za rok 2015 uvedl seznam všech udělených zakázek, v nichž má účast, i když byly iniciovány jiným orgánem či institucí, i jejich postupy a výběrová kritéria;

11.  bere na vědomí dohodu, které na konci roku 2015 dosáhly Parlament a Rada o návrhu Komise o novém právním rámci pro ochranu údajů předloženém dne 25. ledna 2012;

12.  znovu žádá, aby byl informován o využívání zařízení pro videokonference v roce 2014; vítá informace o používání nových zařízení, jako je např. hlasová schránka EP (voxbox);

13.  plně podporuje využívání klíčových ukazatelů výkonnosti, jež slouží k hodnocení účinného využívání zdrojů; žádá inspektora, aby ve svých výročních zprávách o činnosti i nadále uváděl přehled výsledků;

14.  opakuje svou žádost z minulého roku, aby inspektor do výroční zprávy o činnosti zahrnul politiku v oblasti nemovitostí, neboť je mimořádně důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké; vyzývá proto inspektora, aby v příští výroční zprávě o činnosti za rok 2015 poskytl orgánu udělujícímu absolutorium informace o své politice v oblasti nemovitostí;

15.  opakuje svou žádost z minulého roku o vyčerpávající tabulku všech lidských zdrojů, které má inspektor k dispozici, rozdělených podle platových tříd, pohlaví a státní příslušnosti; podotýká, že tato tabulka by měla být automaticky zařazována do výroční zprávy o činnosti; vyzývá proto inspektora, aby ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2015 poskytl Parlamentu úplnou tabulku lidských zdrojů zpracovanou podle požadavků uvedených v tomto odstavci;

16.  konstatuje, že prostředky vyčleněné na služební cesty, cestovní výdaje a jiné vedlejší výdaje jeho členů a zaměstnanců nedoznaly v roce 2014 žádných změn; vyzývá inspektora, aby tyto výdaje pokud možno snížil tak, aby tím neohrozil fungování této instituce;

17.  vyzývá inspektora, aby do konce května 2016 poskytl ve své výroční zprávě o činnosti podrobné informace o služebních cestách svých členů a zaměstnanců, včetně nákladů na jednotlivé služební cesty;

18.  bere na vědomí, že inspektor snížil prostředky v rozpočtových položkách na překlad, publikace a činnosti.

(1) Úř. věst. L 51, 20.2.2014.
(2) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.
(4) Úř. věst. C 377, 13.11.2015, s. 146.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Absolutorium za rok 2014: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
PDF 511kWORD 114k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2014: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2015/2205(DEC))
P8_TA(2016)0159A8-0080/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194, SWD(2015)0195),

–  s ohledem na zvláštní výroční zprávy(1) Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(4), a zejména na článek 110 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0080/2016),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a článkem 3 přílohy V jednacího řádu Evropského parlamentu;

1.  připomíná význam úkolů, které agentury vykonávají, a jejich přímý dopad na každodenní život občanů Unie; připomíná dále význam autonomie agentur, zejména regulačních agentur a také agentur, mezi jejichž úkoly spadá nezávislý sběr informací; připomíná, že hlavním důvodem pro vznik agentur bylo poskytování nezávislých technických a vědeckých expertíz;

2.  poukazuje na to, že Účetní dvůr ve svém shrnutí výsledků výročních auditů evropských agentur a ostatních subjektů za rok 2014 (dále jen „shrnutí Účetního dvora“) uvádí, že celkový rozpočet agentur na rok 2014 dosahoval přibližně 1,9 miliardy EUR, což představuje snížení o přibližně 5 % oproti roku 2013 a odpovídá přibližně 1,4 % souhrnného rozpočtu Unie; upozorňuje na skutečnost, že přibližně 63 % (1,2 miliardy EUR) financuje Unie, přičemž zbytek je tvořen příjmem pocházejícím z poplatků a jiných zdrojů;

3.  konstatuje, že agentury zaměstnávají 6 578 stálých a dočasných úředníků, což ve srovnání s předchozím rokem představuje navýšení o 0,64 % a tvoří 14 % celkového počtu úředníků Unie schválených v rámci souhrnného rozpočtu Unie; dále konstatuje, že v agenturách působí přibližně 3 200 smluvních zaměstnanců a vyslaných pracovníků; poukazuje na skutečnost, že nárůst počtu zaměstnanců se týká především agentur, kterým byly uloženy dodatečné úkoly, agentur odpovědných za dohled nad finančním sektorem a výkonných agentur s dodatečnými povinnosti v rámci programu Horizont 2020 a dalších programů;

Společný přístup a plán opatření Komise

4.  připomíná, že v červenci 2012 Parlament, Rada a Komise přijaly společný přístup k decentralizovaným agenturám (dále jen „společný přístup“), což je politická dohoda o vedení a reformě agentur v budoucnosti; bere na vědomí, že Komise odpovídá za opatření navazující na tuto dohodu;

5.  bere na vědomí zprávu Komise o pokroku při provádění společného přístupu a společně vynaložené úsilí Komise a decentralizovaných agentur, které vedlo k prokazatelným výsledkům; domnívá se, že se tímto způsobem zajistí vyváženější správa, zlepší se účinnost a zodpovědnost a dosáhne se větší soudržnosti; dále bere na vědomí informaci sítě agentur Unie (dále jen „síť“), podle níž agentury výrazně pokročily při provádění činností uvedených ve společném přístupu a dosáhly 99% míry plnění konkrétních plánů opatření pro každou agenturu;

6.  vítá v tomto ohledu pokyny ohledně ukazatelů výkonnosti, které vydala Komise po konzultacích s agenturami a jejichž cílem je hodnocení výsledků, jichž dosahují výkonní ředitelé agentur, jakož i pokyny Komise ohledně přijímání prováděcích pravidel agentur týkajících se zaměstnávání kariérních pracovníků; očekává, že uvedené pokyny pomůžou agenturám tyto procesy zefektivnit, a tak dosáhnout časových úspor a úspor zdrojů;

Rozpočtové a finanční řízení

7.  připomíná, že zásada ročního rozpočtu je jednou ze tří základních účetních zásad (společně se zásadou jednotnosti a vyrovnanosti), které jsou naprosto nezbytné k zajištění účinného plnění rozpočtu Unie; na základě shrnutí Účetního dvora konstatuje, že nejčastějším problémem rozpočtového a finančního řízení je i nadále přenos velkého objemu prostředků na závazky a že tento problém se týká 28 agentur; upozorňuje nicméně na skutečnost, že přenosy jsou často zčásti nebo plně opodstatněné kvůli víceleté povaze operačních programů agentur a nezbytně ještě neznamenají, že se v plánování a provádění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu; uznává skutečnost, že přenosy způsobené těmito operačními programy jsou v mnoha případech agenturami předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru, což usnadňuje jednoznačné oddělování plánovaných přenosů od přenosů neplánovaných;

8.  všímá si, že v osmi případech Účetní dvůr konstatoval, že došlo ke zrušení velkého objemu prostředků přenesených z předchozích let; podotýká, že takové přenášení prostředků svědčí o tom, že přenesené prostředky byly stanoveny na základě nadhodnocených potřeb nebo byly jinak neodůvodněné; naléhavě vybízí dotčené agentury, aby podnikly kroky, aby se tomuto problému do budoucna vyhnuly; bere na vědomí informaci sítě, že objem zrušených prostředků vypovídá o tom, do jaké míry agentury správně odhadují své finanční potřeby, a je lepším ukazatelem řádného rozpočtového plánování než výše přenesených prostředků; bere na vědomí informaci sítě, že dotčené agentury přijaly rozmanitá opatření na zdokonalení svých systémů pro monitorování plnění rozpočtu, aby tak tento problém vyřešily;

9.  připomíná agenturám, že nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (rámcové finanční nařízení) stanoví povinnost vypracovat konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, která kombinuje informace z výročních zpráv o činnosti, zpráv o interních a externích auditech a finančních zpráv a která má být nejpozději do 1. července každého roku zaslána Komisi, Účetnímu dvoru a orgánu udělujícímu absolutorium; vyzývá agentury, které tak dosud nečiní, aby do své konsolidované výroční zprávy zahrnuly podrobné informace o interních a externích auditech;

10.  bere na vědomí informaci sítě, že praktické provádění rámcového finančního nařízení agenturami vytváří v mnoha případech problémy pro účinné a zjednodušené vynakládání rozpočtových prostředků, a to zejména pokud se jedná o veřejné zakázky, vytváření víceletých programů, nepřímé řízení grantů a složitou dokumentaci pro konsolidační balíček účtů; vyzývá Komisi a síť, aby dále přezkoumaly možnosti, jak zjednodušit pravidla a přitom zohlednily rozdílné potřeby agentur;

11.  s uspokojením konstatuje, že konečné účetní závěrky všech decentralizovaných agentur ve všech významných ohledech věrně zobrazují jejich finanční situaci k 31. prosinci 2014 a výsledky jejich hospodaření a peněžní toky za daný rok v souladu s ustanoveními příslušných finančních nařízení a účetních pravidel, která přijal účetní Komise;

12.  s uspokojením konstatuje, že operace, na nichž se zakládají roční účetní závěrky všech decentralizovaných agentur za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2014, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

13.  je znepokojen tím, že určité agentury jsou zčásti financovány z poplatků příslušného odvětví, neboť tyto finanční vazby mohou mít dopad na jejich nezávislost; vyzývá všechny agentury, aby zavedly opatření, která ochrání nezávislost jejich vnitřních a vnějších činností;

Spolupráce mezi agenturami a s jinými orgány a institucemi – společné služby a součinnost

14.  bere na vědomí informaci sítě, že 93 % agentur uvedlo, že sdílejí služby s jinými agenturami a orgány a institucemi; konstatuje, že 75 % agentur podepsalo dohody o spolupráci, pracovní ujednání či memoranda o porozumění a spolupráci s jinými agenturami, orgány a institucemi a členskými státy; bere na vědomí, že obecné dohody jsou plněny v ročním cyklu, přičemž konkrétnější individuální kroky jsou prováděny v oblasti správních služeb a specifických provozních služeb; vybízí agentury, aby usilovaly o zavádění dalších sdílených služeb v oblastech, v nichž by to vedlo ke snížení nákladů a zvýšení účinnosti; zdůrazňuje, že v případě sdílených služeb by náklady měly být spravedlivě rozděleny mezi zúčastněné agentury či instituce s cílem zabránit tomu, aby některá ze stran nenesla sama celé náklady na službu;

15.  navrhuje, aby Parlament, Rada a Komise zvážily umístění nových agentur, které mohou být v budoucnu zapotřebí, v těsné blízkosti jiných agentur, aby mohly snadněji sdílet služby;

16.  bere na vědomí stanovisko sítě ke slučování agentur; připomíná, že interinstitucionální pracovní skupina pro decentralizované agentury je v tomto ohledu kompetentní k posouzení jeho efektivity; vybízí Komisi, aby zahájila dlouhodobou analýzu dopadu slučování decentralizovaných agentur, které působí ve stejné širší oblasti politik nebo vykonávají podobné úkoly;

17.  vítá pokyny pro postupy společného zadávání zakázek více agenturami a pro účast agentur na zadávacích řízeních vedených Komisí; uznává přínosy nejen pro agentury, ale i pro Komisi, které mohou plynout ze součinnosti a společného zadávání zakázek v rámci společného přístupu; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Komise plánuje za své služby účtovat agenturám administrativní poplatky; připomíná Komisi, že agentury jsou placeny z téhož rozpočtu Unie a že tyto poplatky mohou vést ke snížení jejich účasti na společném zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby zavedení poplatků za účast agentur na zadávacích řízeních vedených Komisí přehodnotila;

Řízení lidských zdrojů

18.  připomíná, že bod 27 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5) vyzývá k postupnému snižování počtu zaměstnanců ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech v letech 2013–2017 o 5 %; bere na vědomí, že většina agentur tohoto snížení o 5 % oproti svému plánu pracovních míst v roce 2012 již dosáhla, nebo jej dokonce překonala; připomíná, že Komise začala toto 5% snížení uplatňovat ve svém plánu pracovních míst pro rok 2013, přičemž svůj výpočet založila na počtu míst v roce 2012; konstatuje, že Komise uplatnila dodatečné 5% snížení na personál agentur s cílem vytvořit fond pracovních míst určených k převodu, z něhož by vyčleňovala pracovní místa agenturám, jimž byly svěřeny nové úkoly nebo které jsou v zahajovací fázi činnosti; vyzývá Komisi, aby vypracovala analýzu silných a slabých stránek mandátů a ročních pracovních programů agentur, aby mohla přijmout erudované rozhodnutí ohledně toho, které agentury potřebují více zaměstnanců a které nikoli;

19.  připomíná postoj Parlamentu k rozpočtovému procesu, podle nějž by se na zaměstnance financované z poplatků hrazených příslušným odvětvím, kteří tedy nejsou financováni z rozpočtu Unie, nemělo vztahovat jednoprocentní roční snižování uplatňované Unií; naléhavě vybízí Komisi, aby posuzovala agentury financované především z rozpočtu Unie odděleně a aby navrhla takový zvláštní rámec pro agentury financované převážně odpovídajícím odvětvím, který by byl úměrný službám poskytovaným danou agenturou;

20.  vybízí všechny agentury, aby na postech vrcholného managementu usilovaly o genderovou vyváženost; konstatuje, že v některých agenturách jsou odpovídající čísla obzvláště neuspokojivá; vyzývá síť, aby orgánu udělujícímu absolutorium předložila podrobnou zprávu o přijímaných opatřeních, jež mají zajistit genderovou vyváženost na postech vrcholného managementu ve všech decentralizovaných agenturách; kromě toho také naléhavě žádá členské státy, aby usilovaly o genderovou vyváženost při jmenování členů správních rad;

Střety zájmů a transparentnost

21.  bere na vědomí informaci sítě, že více než 80 % všech decentralizovaných agentur zavedlo strategii proti podvodům; konstatuje, že ze čtyř zbývajících agentur mají tři vypracovat a přijmout strategii proti podvodům v průběhu roku 2016 a čtvrtá – Evropský policejní úřad – uplatňuje zásady a standardy vymezené ve strategii Komise proti podvodům společně s důsledným finančním modelem zahrnujícím setrvalé ověřování ex ante a ex post; konstatuje, že všechny přijaté strategie zohledňují metodologii a pokyny Evropského úřadu pro boj proti podvodům týkající se strategií boje proti podvodům;

22.  bere na vědomí názor agentur, podle nějž má důvěra občanů Unie v evropské orgány, instituce a další subjekty prvořadý význam; konstatuje, že agentury zavedly řadu konkrétních opatření a nástrojů, aby mohly vhodným způsobem řešit riziko skutečných nebo domnělých střetů zájmů; vyzývá agentury, aby uvážily strategii pro přiblížení svého působení občanům Unie; bere na vědomí, že všechny agentury již přijaly politiky zaměřené na prevenci a řešení střetů zájmů a že tyto politiky vycházejí z pokynů Komise pro prevenci a řešení střetů zájmů v decentralizovaných agenturách EU; konstatuje, že tyto politiky zahrnují mj. opatření na zjišťování potenciálních rizik v rané fázi, vymezování osvědčených postupů v jiných entitách (jako jsou např. Komise, jiné agentury a Evropský úřad pro boj proti podvodům) a politiky pro řešení střetů zájmů u personálu a spolupracovníků, kteří nepodléhají služebnímu řádu; vybízí agentury, aby zvážily výhody a nevýhody přijetí společných opatření na řešení problému střetů zájmů;

23.  vyzývá, aby byl přijat holistický přístup k celkovému zefektivnění prevence korupce ve veřejném sektoru a jejího potírání, zejména pak v orgánech, institucích a subjektech Unie, počínaje lepším přístupem veřejnosti k dokumentům a přísnějšími pravidly pro střety zájmů, zavedením nebo posílením rejstříků transparentnosti, poskytnutím dostatečných zdrojů na opatření vymáhání práva a rovněž lepší spoluprací mezi členskými státy a příslušnými třetími zeměmi;

24.  se znepokojením konstatuje, že některé agentury doposud nepřijaly obecné pokyny pro tzv. whistleblowing (oznamování ve veřejném zájmu); žádá, aby všechny orgány, instituce a subjekty Unie, které dosud nepřijaly vnitřní předpisy pro whistleblowing, aby tak urychleně učinily a uplatnily společný přístup ke svým povinnostem, přičemž se zaměří na ochranu oznamovatelů (whistle-blowers); vyzývá orgány, instituce a subjekty, aby věnovaly zvláštní pozornost ochraně oznamovatelů v kontextu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním, jež má být přijata v dohledné době; vyzývá Komisi, aby prosazovala právní předpisy o minimální úrovni ochrany oznamovatelů v Unii; vyzývá orgány, instituce a subjekty, aby neukládaly úředníkům povinnost oznamovat nesrovnalosti všeho druhu pouze formálně, ale aby také stanovily odpovídající ochranu oznamovatelů; vyzývá orgány, instituce a subjekty, aby neprodleně začaly uplatňovat čl. 22c služebního řádu;

25.  bere na vědomí, že podle sítě využívá 16 agentur (52 %) skupiny odborníků, vědecké panely a výbory a že téměř všechny zohledňují problémy, na něž upozornil Evropský veřejný ochránce práv v rámci vyšetřování z vlastního podnětu ohledně personální politiky agentur v případě výše uvedených skupin (OI/6/2014/NF), které bylo zahájeno dne 12. května 2014; naléhavě vybízí orgány, instituce a subjekty, které tak doposud neučinily, aby bezodkladně začaly tyto faktory zohledňovat; vyzývá agentury, aby uplatňovaly nová pravidla, která by měla přijmout Komise ve věci skupin odborníků;

26.  konstatuje, že 29 agentur (více než 90 %) zavedlo politiky ohledně zveřejňování životopisů a prohlášení o zájmech členů svých správních rad, vedoucích pracovníků a externích i interních odborníků; dále konstatuje, že 23 agentur (74 %) zveřejňuje životopisy a prohlášení o zájmech na svých internetových stránkách; se znepokojením konstatuje, že některé agentury čelí při zveřejňování životopisů či prohlášení o zájmech členů svých správních rad určitým problémům, neboť neexistuje žádný mechanismus, který by těmto členům ukládal povinnost uvedené dokumenty předkládat; naléhavě vybízí členy správních rad agentur, kteří doposud nepředložili dokumenty potvrzující, že u nich nevzniká střet zájmů, aby tyto dokumenty poskytli pro účely jejich zveřejnění na internetových stránkách dané agentury a aby tak učinili neprodleně s cílem posílit transparentnost;

27.  požaduje, aby všechny orgány, instituce a subjekty EU naplňovaly článek 16 služebního řádu úředníků EU a každoročně zveřejňovaly informace o vysokých úřednících, kteří opustili službu, a také seznam případů střetu zájmů; požaduje, aby všechny orgány, instituce a subjekty EU posuzovaly, zda je nové zaměstnání úředníků a bývalých poslanců EP kompatibilní s postem opuštěným ve strukturách EU, či jinou situaci, kdy úředníci a bývalí poslanci EP odcházejí z veřejného sektoru do sektoru soukromého (fenomén „otáčivých dveří“), a možnost střetu zájmů, a aby vymezily jasné čekací lhůty, které by měly přinejmenším zahrnovat období, po něž dotyčná osoba pobírá odchodné;

28.  zdůrazňuje, že lepším uplatňováním kodexů chování a etických zásad je třeba posílit bezúhonnost a zlepšit etický rámec, a tak upevnit společnou a efektivní kulturu bezúhonnosti všech orgánů, institucí a subjektů EU;

29.  vyzývá orgány, instituce a agentury Unie, které zavedly kodexy chování, a to i Parlament, aby zpřísnily prováděcí opatření svých kodexů, jako jsou kontroly prohlášení o finančních zájmech;

30.  vyzývá všechny agentury, aby rámec, který má být vytvořen novou interinstitucionální dohodou o povinném rejstříku transparentnosti, použily v zájmu posílení transparentnosti lobbistických aktivit k interakci s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, které se podílejí na tvorbě a uplatňování politik Unie;

Výkonnost

31.  konstatuje, že zásada efektivnosti nákladů a přidané hodnoty EU platí i pro agentury, což by mělo zajistit, aby byli občané o výsledcích činnosti agentur dobře informováni; konstatuje, že dosahování výsledků je důležité; zdůrazňuje, že mnoho agentur ve svých výročních zprávách výslovně a odpovědně neuvádí informace o účinnosti a účelnosti svých činností; připomíná, že je důležité, aby se síť stala členem nové interinstitucionální pracovní skupiny pro výkonnost, má-li se dosáhnout společného přístupu k rozpočtovým zásadám založeným na výkonnosti a zaměřeným na výsledky a určit, jak by bylo možné zdokonalit výkonnostní modely, které jsou v současnosti v agenturách uplatňovány; požaduje, aby za účelem přezkumu víceletého finančního rámce v roce 2016 Účetní dvůr včas předložil hodnocení výkonnosti a výsledků agentur;

Komunikační a propagační činnost

32.  bere na vědomí, že podle sítě začlenily téměř všechny agentury na své internetové stránky prohlášení, že jsou agenturami Unie, s výjimkou Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, který uvádí, že je nezávislým poradním orgánem Parlamentu, Rady a Komise; dále konstatuje, že 50 % agentur zveřejnilo na svých internetových stránkách informace ve všech jazycích Unie, čtyři agentury nabízejí informace ve 23 jazycích Unie, 22 % agentur nabízí informace v nejméně dvou jazycích a 9 % agentur disponuje internetovými stránkami pouze v angličtině, přičemž některé z nich hodlají zpřístupnit německou verzi; uznává dále, že plně vícejazyčný přístup pro všechny agentury není v současné době realizovatelný, protože by to vyžadovalo dodatečné zdroje; vybízí agentury, aby zvážily využívání sociálních médií, průzkumů veřejného mínění a práce se skupinami respondentů k měření veřejného povědomí a vyhodnocování způsobů, jak mohou do budoucna zdokonalit svou komunikační strategii;

33.  bere na vědomí prohlášení sítě, podle nějž vyvíjejí agentury značné úsilí při posilování své přítomnosti v sociálních médiích; konstatuje, že jen několik agentur dosud není přítomno v sociálních médiích, avšak že se zavázaly, že budou tento typ komunikace rozvíjet v brzké budoucnosti; konstatuje, že propagační činnosti prováděné prostřednictvím sociálních médií zahrnují zprávy, události, pracovní příležitosti a veřejné zakázky; konstatuje dále, že aktivity v sociálních médiích jsou provázány s ostatními komunikačními nástroji agentur;

34.  vyzývá agentury, aby intenzivněji usilovaly o zdokonalení své komunikační politiky a zvyšovaly svou viditelnost pomocí různých nástrojů sociálních médií, aby zvýšily povědomí o svých činnostech a úspěších a zajistily, aby občané byli o jejich činnosti dobře informováni;

Další připomínky

35.  poukazuje na to, že s využitím příspěvků agentur vypracovala Komise pokyny obsahující standardní ustanovení dohod o sídle, které decentralizované agentury uzavírají s hostitelským členským státem; konstatuje, že k lednu 2016 dosud probíhalo vyjednávání čtyř agentur s jejich hostitelským členským státem oproti 10 agenturám v předchozím roce; připomíná význam těchto dohod pro fungování a bezpečnost agentur; naléhavě vybízí agentury a členské státy, které spolu doposud nepodepsaly dohodu o sídle, aby tak učinily bez dalšího odkladu;

36.  upozorňuje na význam sociálních aspektů dohod mezi sídly agentur a jejich hostitelskými státy, jako je předvídatelnost sociálních a životních podmínek pracovníků (školné, otázky statusu atd.);

37.  se znepokojením konstatuje, že některé agentury mají dvojí sídlo, a je přesvědčen o tom, že všechna dvojí ústředí, která nemají zvláštní přínos z provozního hlediska by měla být při nejbližší příležitosti zrušena;

38.  žádá orgány, instituce a subjekty Unie, aby při zadávání veřejných zakázek důsledně uplatňovaly opatření týkající se diskrece a vyloučení, přičemž musí být v každém z takových případů prováděny náležité kontroly správnosti daného rozhodnutí, a aby používaly kritéria vyloučení s cílem vyřadit společnosti, u nichž nastává jakýkoli střet zájmů, což má zásadní význam pro ochranu finančních zájmů Unie;

39.  připomíná Účetnímu dvoru, že Parlament, Rada a Komise se v bodě 54 společného přístupu shodly na tom, že „za všechny aspekty vnějších auditů prováděných externími subjekty plně zodpovídá Účetní dvůr, který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek“; vyzývá Komisi, aby bezodkladně potvrdila, že společný přístup stále platí; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že nový přístup k auditu zapojující auditory ze soukromého sektoru vedl k 85% nárůstu administrativní zátěže pro agentury, což ve srovnání s dřívějším auditem, který spravoval Účetní dvůr, odpovídá více než 13 000 dodatečných hodin, tedy v průměru 3,5 ekvivalentům plného pracovního úvazku; vyjadřuje politování nad tím, že zadávání zakázek a správa smluv o auditu představovaly pro decentralizované agentury více než 1 400 člověkohodin dodatečné práce a že celkové dodatečné náklady na externí soukromé audity v roce 2014 dosáhly 550 000 EUR; vyzývá Účetní dvůr, aby soukromým auditorům poskytoval lepší pokyny, aby se výrazně snížila současná navýšená administrativní zátěž;

40.  vyzývá všechny orgány, instituce a subjekty Unie, aby zlepšily své postupy a praktiky, které mají za cíl chránit finanční zájmy Unie, a aby aktivně přispívaly k procesu udělování absolutoria zaměřenému na výsledky;

41.  navrhuje, aby Parlament, Rada a Komise zvážily sloučení menších agentur s podobnými nebo propojenými úkoly; je přesvědčen, že by to díky větší efektivitě přineslo v dlouhodobém výhledu úspory;

42.  prohlašuje, že výroční zprávy orgánů, institucí a agentur Unie by mohly hrát důležitou úlohu při zjišťování souladu s požadavky transparentnosti, zodpovědnosti a integrity; vyzývá orgány, instituce a subjekty Unie, aby do svých výročních zpráv zahrnuly standardní kapitolu věnovanou těmto komponentům;

43.  všímá si, že byly současně zveřejněny plány na zahájení revize nařízení týkajících se zřízení tripartitních agentur Unie, tj. Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP), Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound); zdůrazňuje, že tyto revize by měly zachovat klíčovou úlohu těchto vysoce uznávaných agentur a jejich tripartitní povahu zajišťující aktivní zapojení vnitrostátních orgánů, odborových svazů a zástupců zaměstnavatelů do jejích správy a fungování;

44.  domnívá se, že diskuse vedená v příslušných výborech EP o návrhu ročních pracovních programů a víceletých strategiích agentur pomáhá zajistit, aby tyto programy a strategie odrážely skutečné politické priority, avšak zdůrazňuje, že je nutno sladit rozpočtový cyklus EU se strategií EU 2020, aby bylo možno plně monitorovat výkonnost jednotlivých agentur, pokud jde o jejich přínos k dosažení cílů strategie EU 2020, a podat o ní komplexní zprávu;

45.  oceňuje osvědčenou spolupráci mezi těmito agenturami v oblasti životních a pracovních podmínek, odborného vzdělávání a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, díky čemuž se maximalizuje součinnost a spolupráce a posiluje doplňkovost; rovněž vítá a podporuje pokračující výměnu osvědčených postupů mezi Komisí a agenturami;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 1.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(4) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Absolutorium za rok 2014: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
PDF 592kWORD 96k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2014 (2015/2191(DEC))
P8_TA(2016)0160A8-0087/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05584/2016 – C8-0089/2016),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(4), a zejména na článek 24 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0087/2016),

1.  uděluje řediteli Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o uzavření účtů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2014 (2015/2191(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2014, spolu s odpovědí agentury(7),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05584/2016 – C8-0089/2016),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(9), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(10), a zejména na článek 24 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(11),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0087/2016),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2014;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2014 (2015/2191(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0087/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) činil její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2014 celkem 10 880 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2013 představuje pokles o 8,80 %; vzhledem k tomu, že celý rozpočet agentury plyne z rozpočtu Unie;

B.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2014 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;

Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria na rok 2013

1.  bere na vědomí informaci uvedenou ve zprávě Účetního dvora, že pokud jde o dvě připomínky učiněné ve zprávě Účetního dvora za rok 2012, jež byly ve zprávě Účetního dvora za rok 2013 označeny jako „probíhající“, byla přijata nápravná opatření a obě doporučení jsou nyní ve zprávě Účetního dvora označena jako „dokončená“; konstatuje dále, že u tří připomínek ze zprávy Účetního dvora za rok 2013 byla přijata nápravná opatření a u dvou z nich je nyní označení „dokončeno“ a u jedné z nich je označení „není relevantní“;

2.  bere na vědomí informaci agentury, že:

   vysoký pokladní zůstatek ve výši 5 500 000 ke konci roku, který vznikl částečně z důvodu příjmů z opravného rozpočtu v souvislosti s prováděním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011(13) („REMIT“), byl v průběhu roku 2014 vyrovnaný a ke konci roku 2014 byl snížen na 3 300 000 EUR; s uspokojením konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora jsou návazná opatření označena jako „dokončená“;
   správní rada agentury přijala dne 31. ledna 2015 revidovanou politiku týkající se prevence a řešení střetu zájmů; dále bere na vědomí, že tato nová politika se vztahuje na zaměstnance agentury, členy a náhradníky všech tří orgánů agentury, a také na předsedy, místopředsedy pracovní skupiny agentury a na svolavatele akčních skupin, kteří z titulu své funkce řídí činnost pracovních skupin agentury;
   životopisy a prohlášení o střetu zájmů členů správní rady agentury, předsedy a místopředsedů pracovní skupiny agentury a svolavatelů akčních skupin byly z převážné části zveřejněny na internetových stránkách agentury; žádá agenturu, aby v souladu s ustanoveními své politiky bez prodlení posoudila a zveřejnila zbývající životopisy a prohlášení o střetu zájmů;

Rozpočtové a finanční řízení

3.  konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2014 byla míra plnění rozpočtu 95 %, čímž byl dosažen cíl agentury, byť oproti roku 2013 došlo k poklesu o 2,53 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 69,84 %, což představuje nárůst o 14,84 % ve srovnání s rokem 2013; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby je nižší než cíl agentury stanovený na 75 %, a to zejména kvůli obnovení či sjednání smluv v trvání jednoho roku na konci roku a víceletému charakteru provádění REMIT;

4.  lituje toho, že nebylo dosaženo žádné dohody o příspěvcích ve prospěch agentury od států, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, neboť třetí energetický balíček nebyl dosud začleněn do Dohody o Evropském hospodářském prostoru;

Závazky a přenesené prostředky

5.  bere na vědomí, že přenesené prostředky týkající se hlavy II (správní výdaje) činily 980 000 EUR, což je 41 % prostředků na správní výdaje podle hlavy II; dále bere na vědomí, že tyto přenesené prostředky se týkaly zejména studií o provádění REMIT a ročních smluv, které byly koncem roku obnoveny;

6.  bere na vědomí, že do roku 2015 byla přenesena částka ve výši 1 570 000 EUR z prostředků přidělených na závazky v rámci hlavy III, což představuje 62 % prostředků přidělených na závazky na operační výdaje; dále konstatuje, že míra přenesených prostředků v rámci hlavy III byla snížena o 29 % ve srovnání s rokem 2013; zdůrazňuje, že tyto přenosy souvisely především s komplexní víceletou činností v souvislosti s prováděním REMIT, pro niž bylo dne 17. prosince 2014 přijato prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014(14);

7.  ze zprávy Účetního dvora zjišťuje, že agentura uskutečnila na konci roku 2014 dvě platby předběžného financování, které pocházejí z prostředků obdržených v důsledku opravného rozpočtu na konci roku 2013 a jejichž výše činí 1 560 000 EUR; bere na vědomí, že tyto platby se vázaly na smlouvy o službách v souvislosti s REMIT v období 2015–2017; bere na vědomí, že agentura byla nucena pozastavit provádění části REMIT kvůli opožděnému přijetí nařízení REMIT oproti původnímu očekávání; vyrozumívá, že tyto platby umožní agentuře, aby financovala své budoucí činnosti související s REMIT a uzavírala smlouvy podle původního harmonogramu; zdůrazňuje však, že i když je provádění REMIT složitý a víceletý úkol, vysoké přenosy prostředků a platby předběžného financování jsou v rozporu se zásadou ročního rozpočtu; konstatuje, že agentura by měla i nadále zlepšovat plánování a plnění svého ročního rozpočtu;

Postupy pro zadávání zakázek a přijímání pracovníků

8.  s uspokojením konstatuje, že agentura přijala v dubnu 2014 svou revidovanou politiku týkající se náborových postupů a činnosti výběrových komisí; dále konstatuje, že v rámci této politiky jsou vymezeny konkrétní podmínky pro pohovory a písemné zkoušky a striktní ustanovení o zajištění anonymity uchazečů; bere na vědomí ujištění agentury, že tato politika zajišťuje další pokrok v jejím úsilí o transparentnost a rovné zacházení se zaměstnanci;

Vnitřní kontroly

9.  bere na vědomí, že přezkum stavu uplatňování standardů vnitřní kontroly agenturou neprokázal, že by se v roce 2014 projevily závažné nedostatky; dále bere na vědomí, že v návaznosti na tento přezkum stavu se agentura považuje za splňující minimální požadavky všech standardů vnitřní kontroly; žádá, aby agentura i nadále posilovala svou vnitřní kontrolu a zajistila účinnost zavedených kontrol tak, aby přispívaly k dosažení cílů agentury;

Interní audit

10.  konstatuje, že útvar interního auditu (IAS) Komise provedl audit agentury v souladu se svým strategickým plánem auditu agentury na období 2013–2015 v rámci tématu s názvem „Vytváření rámcových pokynů a kodexů sítě“; konstatuje, že v průběhu auditu vymezil IAS oblasti, které je možné zlepšit, a vydal jedno doporučení, které je označeno za „velmi důležité“, a pět doporučení označených za „důležitá“;

11.  zjišťuje, že v odpovědi na doporučení IAS vypracovala agentura akční plán za účelem nápravy zjištěných nedostatků; poznamenává, že IAS potvrdil, že předložený akční plán řeší zjištěná rizika odpovídajícím způsobem;

12.  konstatuje, že 10 z 11 doporučení IAS v souvislosti s jeho auditem v roce 2013 je uzavřeno a u jednoho doporučení označeného jako „důležité“ je uvedeno, že bylo „částečně splněno“, přičemž má být zcela splněno v průběhu roku 2015;

Výkonnost

13.  konstatuje, že agentura přezkoumala svůj systém klíčových ukazatelů výkonnosti a v rámci přezkumu zavedla rozdělení mezi ukazateli výkonnosti a klíčovými ukazateli výkonnosti, které mají vedení agentury poskytnout jasnější přehled o tom, zda byly splněny obecné cíle agentury; konstatuje, že nový systém byl uplatněn v roce 2015 v rámci nové struktury pracovního programu agentury;

14.  vítá skutečnost, že pro zaznamenávání a sledování rozpočtových transakcí agentura využívá ABAC, což je stejný finanční systém, který využívá Komise, přičemž pro koncovou účetní část se používá systém SAP;

Prevence a řešení střetů zájmu a transparentnost

15.  prohlašuje, že výroční zprávy agentury by mohly hrát důležitou úlohu při naplňování zásad týkajících se transparentnosti, zodpovědnosti a integrity; vyzývá agenturu, aby se standardní součástí jejích výročních zpráv stala kapitola věnovaná těmto prvkům;

Další připomínky

16.  zdůrazňuje, že podle dohody o sídle uzavřené mezi agenturou a hostitelským členským státem má být v tomto státě zřízena evropská škola; lituje, že ani po více než čtyřech letech po vstupu této dohody v platnost se tak nestalo; bere na vědomí ujištění agentury o tom, že hostitelský členský stát vyhodnocuje nezbytné právní úpravy a opatření s cílem nalézt nejvhodnější řešení; vyzývá agenturu a hostitelský členský stát, aby tento problém řešily, a žádá agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o stavu jednání v této věci;

17.  zdůrazňuje, že je třeba usilovat o větší integritu a zlepšit etický rámec lepším uplatňováním kodexů chování a etických zásad, a posílit tak společnou a efektivní kulturu integrity;

o
o   o

18.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 28. dubna 2016(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

(1) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 18.
(2) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 18.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.
(5) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(6) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(7) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 18.
(8) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 18.
(9) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(10) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.
(11) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(12) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).
(14) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 (Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121).
(15) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0159.


Absolutorium za rok 2014: Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (Úřad BEREC)
PDF 503kWORD 94k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2014 (2015/2192(DEC))
P8_TA(2016)0161A8-0093/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2014, spolu s odpověďmi úřadu(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria řídícímu výboru úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05584/2016 – C8-0090/2016),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(4), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0093/2016),

1.  uděluje řídícímu výboru úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací absolutorium za plnění rozpočtu sdružení na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řídícímu výboru úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o uzavření účtů úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2014 (2015/2192(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2014, spolu s odpověďmi úřadu(7),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria řídícímu výboru úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05584/2016 – C8-0090/2016),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(9), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(10), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(11),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0093/2016),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2014;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řídícímu výboru úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2014 (2015/2192(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0093/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „úřad“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2014 celkem 4 162 874 EUR, což ve srovnání s rokem 2013 představuje zvýšení o 17 %; vzhledem k tomu, že toto zvýšení je především důsledkem toho, že byly do rozpočtu úřadu zapsány vnitřní účelově vázané příjmy z předchozích let,

B.  vzhledem k tomu, že celkový příspěvek Unie do rozpočtu úřadu na rozpočtový rok 2014 činil podle finančních výkazů úřadu 3 617 948 EUR, což ve srovnání s rokem 2013 představuje zvýšení o 1,74 %;

C.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky úřadu za rozpočtový rok 2014 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka úřadu je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;

Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2013

1.  bere na vědomí, že úřad:

   ˗ ve snaze zajistit řádné plnění svého rozpočtu a také svého ročního programu zavedl postup podrobného měsíčního sledování, jehož výsledkem je, že se zlepšily míry čerpání rozpočtových prostředků;
   ˗ v návaznosti na následný audit uplatňování standardů účetní kontroly provedený útvarem interního auditu (IAS) Komise změnil svou politiku informační bezpečnosti s cílem vyřešit zjištěné nedostatky; s uspokojením bere na vědomí, že se připravuje dohoda o poskytování služeb mezi úřadem a Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), která by měla zmírnit rizika v souvislosti s informační bezpečností úřadu;
   ˗ v zájmu zlepšení procesu úhrady výdajů odborníků a zmírnění zjištěných nedostatků souvisejících s pozdními platbami učinil vícero opatření; vítá zavedení klíčových ukazatelů výkonnosti při všech krocích tohoto procesu a další školení pro účastníky postupu schvalování finančních operací, a zejména bere s uspokojením na vědomí, že část celého procesu byla externě zadána Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků Komise (PMO), což celý postup úhrady zrychlilo;

Rozpočtové a finanční řízení

2.  s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2014 byla míra plnění rozpočtu 97,91 %, čímž oproti roku 2012 došlo k nárůstu o 8,36 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 75,66 %, což ve srovnání s rokem 2013 představuje snížení o 0,92 %;

Závazky a přenesené prostředky

3.  s uspokojením se ze zprávy Účetního dvora dozvídá, že celkový objem prostředků přidělených na závazky se zvýšil z 87 % v roce 2013 na 98 % v roce 2014; konstatuje však, že objem přenesených prostředků však stoupl na 900 000 EUR (23 %) oproti 500 000 EUR (13 %) v roce 2013, a to zejména v souvislosti s operačními činnostmi úřadu, jako jsou například probíhající studie o elektronické komunikaci;

Převody

4.  od úřadu se dozvídá, že provedl během roku 2014 několik rozpočtových převodů – a výrazně tím změnil strukturu původního rozpočtu – s cílem finančně pokrýt zvýšené potřeby operačních výdajů; zejména konstatuje, že tyto převody souvisely především se studií Net Neutrality a s projektem BEREC-Net; podotýká, že v době přípravy rozpočtu nebylo jisté, zda budou tyto projekty dokončeny ještě v roce 2014;

Postupy zadávání zakázek a přijímání pracovníků

5.  vítá skutečnost, že v roce 2014 úřad poprvé od svého zřízení pořádal veřejné zadávací řízení v souvislosti se studií Net Neutrality týkající se hodnoty neutrality sítě pro zákazníky v Unii; konstatuje, že konečné výstupy této studie mají být využity jako podklady pro pracovní program úřadu;

6.  s uspokojením konstatuje, že ke konci roku 2014 se podařilo dosáhnout stavu plné obsazenosti pracovních míst; dále konstatuje, že v roce 2014 úřad konal 11 přijímacích řízení a dokončil dvě přijímací řízení zahájená v předchozím roce; bere na vědomí, že možnosti přidělení pracovníků, které bylo obtížné naplnit, byly plně využity do konce roku 2014;

Prevence a řešení střetů zájmu a transparentnost

7.  konstatuje, že úřad má za úkol zajišťovat správu všech dokumentů, které byly vytvořeny v průběhu činností sdružení BEREC, a současně vede veřejný rejstřík dokumentů, protože sdružení BEREC nemá právní subjektivitu; dále konstatuje, že ve snaze zajistit větší transparentnost vytvořil úřad ve svém veřejném rejstříku dílčí oddíl věnovaný jeho politice ve věci střetu zájmů;

8.  vyzývá orgány a agentury Unie, které zavedly kodexy chování, a to i Parlament, aby zpřísnily prováděcí opatření svých kodexů, jako jsou kontroly prohlášení o finančních zájmech;

9.  prohlašuje, že výroční zprávy úřadu by mohly hrát důležitou úlohu při zjišťování, zda postupuje v souladu s požadavky transparentnosti, zodpovědnosti a integrity; vyzývá úřad, aby se součástí jeho výročních zpráv stala standardní kapitola věnovaná těmto prvkům;

10.  konstatuje, že byl vytvořen nástroj pro spolupráci, který slouží jako platforma pro výměnu a sdílení informací, osvědčených postupů a odborných znalostí, s cílem efektivněji řídit práci přípravných orgánů;

11.  s uspokojením konstatuje, že úřad je odhodlán zdokonalovat své internetové stránky a učinit je uživatelsky vstřícnějšími; konstatuje také, že si úřad podle svého komunikačního plánu zřídit oficiální účet na Twitteru a svůj kanál na YouTube;

Vnitřní kontroly

12.  bere na vědomí skutečnost, že řídící výbor přijal veškeré příslušné standardy vnitřní kontroly; konstatuje však, že zavádění standardů vnitřní kontroly ještě stále není dokončeno; žádá úřad, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v tomto směru;

13.  bere na vědomí, že úřad vypracoval podrobný návod pro řízení rizik s cílem vytvořit a uplatňovat systematický postup řízení rizik; vítá skutečnost, že tento návod byl vypracován s podporou agentury ENISA;

14.  s uspokojením konstatuje, že úřad provedl své první vlastní posouzení rizik v rámci dohody o poskytování služeb mezi úřadem a agenturou ENISA týkající se sdílení plnění funkce asistenta koordinátora vnitřní kontroly; konstatuje, že vedení úřadu se zabývalo výsledky tohoto posouzení a stanovilo, jaká rizika mají být zanesena do registru rizik;

Interní audit

15.  konstatuje, že v roce 2014 se audit IAS zaměřil na prověrku stavu provádění přijatých doporučení, která byla formulována na základě omezeného přezkumu z roku 2013, s cílem posoudit soulad se standardy vnitřní kontroly; konstatuje, že IAS uzavřel dvě z 18 doporučení na základě sekundárního výzkumu; mimoto konstatuje, že IAS při své prověrce zkoumal zbývajících 16 neuskutečněných doporučení a dospěl k závěru, že bylo v plném rozsahu uskutečněno 14 doporučení;

Další připomínky

16.  bere na vědomí skutečnost, že prostředky vyčleněné v rozpočtu na rok 2014 na příspěvky vnitrostátních regulačních orgánů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) se statutem pozorovatele ve sdružení BEREC nebyly vynaloženy, protože nedošlo k podpisu příslušných dohod se státy ESVO; bere na vědomí, že rozpočet úřadu na rok 2015 byl odpovídajícím způsobem opraven; vyzývá úřad, aby byl i nadále obezřetný při odhadu příslušného příspěvku od vnitrostátních regulačních orgánů zemí ESVO;

o
o   o

17.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 28. dubna 2016(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

(1) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 27.
(2) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 27.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1.
(5) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(6) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(7) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 27.
(8) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 27.
(9) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(10) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1.
(11) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(12) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(13) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0159.


Absolutorium za rok 2014: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)
PDF 495kWORD 88k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2014 (2015/2170(DEC))
P8_TA(2016)0162A8-0084/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2014 spolu s odpovědíi střediska(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05584/2016 – C8-0068/2016),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(4), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0084/2016),

1.  uděluje ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie absolutorium za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (2015/2170(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2014 spolu s odpovědí„““ střediska(7),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05584/2016 – C8-0068/2016),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(9), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(10), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(11),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0084/2016),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2014;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2014 (2015/2170(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0084/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (dále jen „středisko“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2014 celkem 56 268 041 EUR, což ve srovnání s rokem 2013 představuje zvýšení o 7,81 %;

B.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2014 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska je spolehlivá a že operace, na nichž se zakládá, jsou legální a správné;

Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2013

1.  bere na vědomí sdělení střediska, že:

   středisko a vláda hostitelského členského státu podepsaly dohodu o sídle;
   středisko usnadní přístup k dokumentaci týkající se jeho správní rady jako součást plánu vytvořit do roku 2017 novou podobu svých internetových stránek;
   od roku 2013 ve dvou případech vrátilo prostředky v celkové výši 4 900 000 EUR klientům v rámci opatření zavedených s cílem snížit rozpočtový přebytek;

Rozpočtové a finanční řízení

2.  konstatuje, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2014 byla míra plnění rozpočtu 79,34 %, čímž oproti roku 2013 došlo ke snížení o 4,13 %; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činila 71,97 %, což ve srovnání s rokem 2013 představuje pokles o 5,71 %;

3.  konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora objem hotovosti a krátkodobých vkladů na účtech střediska dále vzrostl ze 40 000 000 EUR na konci roku 2013 na 44 000 000 EUR na konci roku 2014; poznamenává, že rozpočtový přebytek a rezervy se zvýšily z 37 500 000 EUR na 40 400 000 EUR, což svědčí o tom, že existuje prostor pro snížení cen; se znepokojením konstatuje, že středisko opakovaně vykazuje rozpočtové přebytky; uznává nicméně, že středisko přijalo pozitivní kroky k zvrácení tohoto trendu;

4.  bere na vědomí sdělení střediska, že jeho průměrná cena za stránku se od roku 2013 do druhé poloviny roku 2014 snížila o 2 %; konstatuje však, že odměna za revidovanou stránku vzrostla v tomtéž období o 23 %; žádá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o kritériích, která měla v rozpočtovém roce 2014 vliv na stanovené ceny; žádá středisko, aby poskytlo aktuální informace o stávajících odměnách, vkladech a přebytcích;

Interní audit

5.  bere na vědomí sdělení střediska, že k začátku roku 2014 zůstalo pět doporučení vydaných útvarem interního auditu Komise (IAS) neuskutečněno; z informací střediska zjišťuje, že byla provedena nápravná opatření a dvě doporučení byla uzavřena; dále konstatuje, že dvě zbývající doporučení označená za „velmi důležitá“ a jedno doporučení označené jako „důležité“ budou podle všeho provedena; žádá středisko, aby zbývající doporučení co nejdříve provedlo a průběžně informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria;

Vnitřní kontroly

6.  konstatuje, že středisko splňuje 80 % standardů vnitřní kontroly, neboť vynaložilo velké úsilí na provedení zbývajících akcí akčního plánu pro zavedení standardů vnitřní kontroly; dále bere na vědomí, že z důvodu přesunu střediska do budovy Drosbach musel být do značné míry přepracován plán kontinuity provozu střediska; bere na vědomí, že odchod několika významných členů vedení střediska měl negativní dopad na včasné provádění řízení kontinuity provozu, což vedlo k opoždění revize a aktualizace analýzy dopadů na provoz;

Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost

7.  bere na vědomí sdělení střediska, že je právě v procesu zavádění a provádění strategie proti podvodům, která vychází z pokynů pro strategie decentralizovaných agentur EU pro boj proti podvodům Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF); žádá středisko, aby informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku dosaženém v této oblasti;

8.  prohlašuje, že výroční zprávy střediska by mohly hrát důležitou úlohu při zjišťování, zda postupuje v souladu s požadavky transparentnosti, zodpovědnosti a integrity; vyzývá středisko, aby učinilo standardní kapitolu věnovanou těmto složkám součástí svých výročních zpráv;

Výkonnost

9.  s uspokojením konstatuje, že tím, že středisko sdílelo služby s jinými agenturami, vznikla součinnost; zejména oceňuje dohodu o spolupráci uzavřenou mezi střediskem a Evropskou agenturou pro železnice (ERA), na jejímž základě středisko hostí systém obnovení provozu pro mimořádné události této agentury, čímž dochází k úsporám a zajištění vyšší míry bezpečnosti pro oba subjekty;

10.  vítá, že středisko uplatňuje společný přístup s Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) pro fázi předcházející zpracování, pokud jde o ochranné známky Společenství, s cílem sdílet překladové paměti a harmonizovat pracovní toky v zájmu zajištění transparentnosti a efektivnosti procesu; konstatuje, že v rozpočtovém roce 2014 nebylo možné dospět ke konečnému rozhodnutí; bere na vědomí, že obě agentury se dohodly, že v projektu budou pokračovat v roce 2015; tuto dohodu podporuje a vybízí středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o vývoji této iniciativy;

Další připomínky

11.  s uspokojením bere na vědomí projekt střediska v oblasti adaptability, který byl zahájen v roce 2014 a který se zaměřuje na zvyšování adaptability jeho pracovníků a odstraňování zjištěných nedostatků v oblasti dovedností; bere na vědomí, že středisko vypracovalo seznam školitelů a začalo s prováděním určených vzdělávacích akcí; bere na vědomí, že analýza dovedností ovládaných alespoň dvěma osobami v každém úseku, která byla provedena na konci roku 2015, ukazuje, že jejich procentní podíl výrazně vzrostl a dosahuje 76,5 % oproti 65,46 % v roce 2014;

12.  s uspokojením konstatuje, že středisko má zájem na zlepšování kontroly kvality překladů a systému zpětné vazby pro své klienty a že uspořádalo pracovní seminář pro nezávislé překladatele, aby se mohli seznámit s pracovními postupy střediska;

13.  bere na vědomí sdělení střediska, že zavedlo nový nástroj pro plánování a monitorování rozpočtu, který byl použit při sestavování rozpočtu na rok 2015, nový systém řízení překladatelské činnosti „e-CdT“ a nový softwarový nástroj pro překlad;

o
o   o

14.  pokud jde o další připomínky horizontální povahy, které doprovázejí jeho rozhodnutí o udělení absolutoria, odkazuje na své usnesení ze dne 28. dubna 2016(13) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

(1) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 33.
(2) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 33.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1.
(5) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(6) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(7) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 33.
(8) Úř. věst. C 409, 9.12.2015, s. 33.
(9) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(10) Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1.
(11) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(12) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(13) Přijaté texty z tohoto dne, P8_TA(2016)0159.


Absolutorium za rok 2014: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP)
PDF 497kWORD 90k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2014 (2015/2164(DEC))
P8_TA(2016)0163A8-0082/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi střediska(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05584/2016 – C8-0062/2016)

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(4), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0082/2016),

1.  uděluje řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání absolutorium za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2014 (2015/2164(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi střediska(7),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2014 (05584/2016 – C8-0062/2016),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(9), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(10), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(11),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0082/2016),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2014;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Usnesení Evropsk