Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2315(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0243/2016

Předložené texty :

A8-0243/2016

Rozpravy :

PV 24/10/2016 - 18
CRE 24/10/2016 - 18

Hlasování :

PV 25/10/2016 - 7.5

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0405

Přijaté texty
PDF 445kWORD 55k
Úterý, 25. října 2016 - Štrasburk Konečné znění
Odpovědnost podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích
P8_TA(2016)0405A8-0243/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích (2015/2315(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv (UDHR) a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv, zejména na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které byly přijaty dne 16. prosince 1966 v New Yorku,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na článek 47 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 81, 82, 83, 114, 208 a 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na strategický rámec pro lidská práva a demokracii EU, jak jej přijala Rada pro zahraniční věci dne 25. června 2012(1), a na Akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2013, který přijala Rada dne 20. července 2015(2),

–  s ohledem na obecné zásady Evropské unie v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na svá usnesení týkající se případů porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a politice Evropské unie v této oblasti(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění(7),

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9 ze dne 26. června 2014, v níž se Rada OSN pro lidská práva rozhodla zřídit otevřenou mezivládní pracovní skupinu, jež bude pověřena vypracováním mezinárodně právně závazného nástroje, který by upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, revidované pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky, tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, rámec Mezinárodní rady pro integrované podávání zpráv (IIRC), deset zásad iniciativy Organizace spojených národů Global Compact, normu Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO 26000 „Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti“ a na uživatelskou příručku Evropského úřadu řemesel, obchodu a malých a středních podniků pro normalizaci o normě ISO 26000 „Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti“, určenou evropským malým a středním podnikům;

–  s ohledem na projekt s názvem „Realizace dlouhodobé hodnoty pro společnosti a investory“, který je v současnosti prováděn v souladu s iniciativou Zásady OSN pro odpovědné investování a s iniciativou OSN Global Compact,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy členským státům o lidských právech a podnikání přijaté dne 2. března 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise o obnovené strategii EU na období 2011–2014 (COM(2011)0681) a zelenou knihu Komise s názvem „Podpora evropského rámce pro sociální odpovědnost podniků“ (COM(2001)0366) a na definici sociální odpovědností podniků v ní obsaženou i na následná sdělení k této knize z let 2006 a 2011,

–  s ohledem na extrateritoriální povinnosti států vyplývající z maastrichtských zásad,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0243/2016),

A.  vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin; vzhledem k tomu, že činnost Unie na mezinárodní scéně (včetně její obchodní politiky) „spočívá na [těchto] zásadách“;

B.  vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv se vztahují na všechny státy a na všechny obchodní podniky, ať již mají nadnárodní rozměr, či nikoli, bez ohledu na jejich velikost, odvětví, umístění, vlastnictví a strukturu, i když mechanismy účinné kontroly a sankcí zůstávají pro celosvětové provádění těchto zásad výzvou; vzhledem k tomu, že ve svých usneseních ze dne 6. února 2013 Evropský parlament upozornil na zvláštní rysy malých a středních podniků, které by měla sociální odpovědnost podniků řádně zohledňovat, a na potřebu přizpůsobit přístup sociální odpovědnosti podniků jejich potenciálu;

C.  vzhledem k tomu, že iniciativa OSN Global Compact(8), jež zahrnuje deset principů podnikání, žádá podniky, aby v rámci své sféry vlivu přijaly, podporovaly a schválily soubor nejdůležitějších hodnot týkajících se lidských práv, pracovních norem, životního prostředí a boje proti korupci, zavázaly se k jejich dodržování a dobrovolně se jimi řídily při svých obchodních operacích;

D.  vzhledem k tomu, že společnosti jsou jedním z hlavních aktérů hospodářské globalizace, finančních služeb a mezinárodního obchodu a žádá se po nich, aby dodržovaly všechny příslušné právní předpisy a platné mezinárodní smlouvy a lidská práva; vzhledem k tomu, že obchod a lidská práva se mohou navzájem posilovat a že podnikatelská sféra – jež je povinna lidská práva dodržovat – může také hrát významnou úlohu tím, že nabídne pozitivní podněty v oblasti podpory lidských práv, demokracie, environmentálních norem a sociální odpovědnosti podniků;

E.  vzhledem k tomu, že tyto obchodní podniky však někdy mohou zapříčiňovat porušování lidských práv nebo mohou k tomuto porušování přispívat a poškozovat práva zranitelných skupin, jako jsou menšiny, původní obyvatelé, ženy a děti, nebo přispívat k environmentálním problémům;

F.  vzhledem k tomu, že porušování lidských práv ze strany společností představuje celosvětový problém, a vzhledem k tomu, že všechny společnosti na světě mají povinnost dodržovat lidská práva a že evropské orgány mají současně prvořadou povinnost regulovat odpovědnost společností, které mají vazby s EU;

G.  vzhledem k tomu, že mnoho mezinárodně aktivních korporací – ať jsou evropské, či nikoli – působících ve třetích zemích má významné obchodní operace nebo sídlo v Evropě nebo může být vlastněno evropskými korporacemi, má aktiva nebo zboží v Evropě nebo ovládá další společnosti v Evropě nebo získává investice od institucí v Evropě nebo využívá finanční služby těchto institucí; vzhledem k tomu, že globalizace a rozvoj technologií vedou korporace k tomu, že outsourcují své aktivity místním dodavatelům nebo používají ve svých dodavatelských a výrobních řetězcích zboží či služby, které byly vyrobeny nebo poskytnuty dalšími společnostmi v mnoha dalších zemích, a tedy jurisdikcích s různými právními systémy, různou úrovní ochrany lidských práv a norem a s různou mírou vymáhání;

H.  vzhledem k tomu, že ochrana lidských práv musí být pro členské státy i samotnou Unii prioritní; vzhledem k tomu, že EU hraje vedoucí úlohu při vyjednávání a provádění řady iniciativ pro globální odpovědnost, které jdou ruku v ruce s prosazováním a dodržováním mezinárodních norem; vzhledem k tomu, že porušování lidských práv vyžaduje účinnou nápravu; vzhledem k tomu, že porušování lidských práv obchodními podniky vyžaduje spravedlivější a účinnější systémy nápravy podle vnitrostátního i mezinárodního práva;

I.  vzhledem k tomu, že stále neexistuje globální celostní přístup k odpovědnosti podniků za porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že oběti porušování lidských práv, do něhož jsou zapojeny mezinárodní společnosti, čelí při přístupu k soudní nápravě četným překážkám, včetně procesních překážek týkajících se přípustnosti a zveřejňování důkazů, často prohibitivních nákladů spojených s vedením sporu a neexistence jasných norem pro odpovědnost podniků za porušování lidských práv;

Korporace a lidská práva

1.  konstatuje, že rostoucí globalizace a internacionalizace obchodních aktivit a dodavatelských řetězců zvýší význam úlohy, kterou podniky při zajišťování dodržování lidských práv hrají, a vytváří situaci, v níž jsou pro zamezení porušování lidských práv ve třetích zemích zásadně důležité mezinárodní normy, pravidla a spolupráce; je hluboce znepokojen případy porušování lidských práv páchanými ve třetích zemích, mj. v důsledku rozhodnutí vedení některých korporací a obchodních podniků EU, ale i ze strany jednotlivců a nestátních i státních aktérů; připomíná podnikovým aktérům, že při svém působení po celém světě nesou odpovědnost za dodržování lidských práv bez ohledu na to, kde se jejich uživatelé nacházejí, a nezávisle na tom, zda své závazky týkající se lidských práv plní hostitelský stát;

2.  konstatuje, že rychlý technologický pokrok vyžaduje naléhavou pozornost a řádný právní rámec;

3.  znovu potvrzuje, že je naléhavě zapotřebí jednat soustavně, účinně a soudržně na všech úrovních, včetně vnitrostátní a evropské úrovně, s cílem účinně řešit porušování lidských práv mezinárodními korporacemi, kdykoli k němu dojde, a řešit právní problémy vyplývající z extrateritoriálního rozměru společností a jejich jednání a související nejistoty, pokud jde o otázku, kde odpovědnost za porušování lidských práv leží;

Mezinárodní rozměr

4.  vítá přijetí obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a důrazně podporuje jejich celosvětové provádění; zdůrazňuje, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv byly v OSN přijaty jednomyslně za plné podpory členských států EU, Mezinárodní organizace práce a Mezinárodní obchodní komory, včetně podpory konceptu „inteligentního mixu“ regulačních a dobrovolných opatření; žádá, aby tyto zásady a další mezinárodní normy týkající se sociální odpovědnosti podniků byly zástupci EU stále zmiňovány při dialozích o lidských právech s třetími zeměmi; dále vyzývá společnosti, aby tyto zásady provedly, mj. tím, že zavedou politiky náležité péče a záruky pro řízení rizik a budou poskytovat účinnou nápravu, kdykoli má jejich činnost nepříznivý dopad na lidská práva nebo k takovému dopadu přispěje;

5.  uznává, že Global Impact OSN, norma ISO 26000 o sociální odpovědnosti, tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní podniky a sociální politiku a pokyny OECD pro nadnárodní podniky jsou nástroje, které mohou vést ke zvýšení odpovědnosti v obchodních činnostech podniků;

Výzvy určené pro společnosti a jejich povinnost dodržovat lidská práva

6.  vyzývá evropské i neevropské podniky, aby věnovaly lidským právům náležitou péči a začlenily svá zjištění do příslušných interních politik a postupů, do nichž budou investovat náležité zdroje a autoritu a které budou řádně provádět; zdůrazňuje, že to vyžaduje vyčlenění dostatečných zdrojů; zdůrazňuje, že transparentnost a komunikace týkající se opatření přijatých za účelem zamezení porušování lidských práv ve třetích zemích mají zásadní význam pro to, aby se umožnilo řádné fungování demokratického dohledu a aby spotřebitelé mohli činit rozhodnutí založená na faktech;

7.  uznává klíčovou důležitost sociální odpovědnosti podniků a vítá rostoucí využívání nástrojů založených na sociální odpovědnosti podniků i závazky přijímané podniky samotnými; zdůrazňuje však, že dodržování lidských práv je morálním příkazem a zákonnou povinností podniků a jejich vedení a že by mělo být začleněno do dlouhodobé hospodářské perspektivy, a to bez ohledu na místo, kde podniky působí, nebo na jejich velikost či průmyslové odvětví; uznává, že zvláštní právní povinnosti podniků by měly být konkrétně uzpůsobeny velikosti a schopnostem podniků a že EU a členské státy by měly sledovat cíl dosáhnout nejlepší ochrany lidských práv pomocí těch nejúčinnějších opatření, a nejen nadmírou administrativních a byrokratických formalistických předpisů;

8.  vyjadřuje přesvědčení, že provádění pokynů v oblasti sociální odpovědnosti podniků musí být dostatečně flexibilní a musí se přizpůsobovat zvláštním požadavkům každého členského státu a regionu, zejména s ohledem na kapacitu malých a středních podniků; vítá aktivní spolupráci Komise s Parlamentem a Radou i s dalšími mezinárodními orgány s cílem dosáhnout v dlouhodobém horizontu zásadního sblížení iniciativ sociální odpovědnosti podniků a výměny a propagace osvědčených postupů podniků v oblasti jejich sociální odpovědnosti a rovněž prosazovat pokyny obsažené v mezinárodní normě Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO 26000 a zajistit tak, aby existovala jednotná, globální, koherentní a transparentní definice sociální odpovědnosti podniků; naléhavě vyzývá Komisi, aby účinně přispívala k vedení a koordinaci politik členských států, a tím minimalizovala nebezpečí, že podnikům působícím ve více než jednom členském státě vzniknou v důsledku odlišných ustanovení další náklady;

9.  opakuje, že je třeba věnovat pozornost zvláštním rysům malých a středních podniků, které působí zejména na místní a regionální úrovni a v rámci určitých odvětví; považuje proto za zásadní, aby politiky Unie v oblasti sociální odpovědnosti podniků – včetně národních akčních plánů v oblasti sociální odpovědnosti podniků – zohledňovaly specifické požadavky malých a středních podniků, aby byly v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“ a aby uznávaly neformální a intuitivní přístup malých a středních podniků k sociální odpovědnosti podniků; znovu odmítá veškerá opatření, jež by mohla vést k dodatečné byrokratické nebo finanční zátěži pro malé a střední podniky; naopak podporuje opatření, jež by malým a středním podnikům umožňovala jednat společně;

10.  připomíná, že pokud se ukáže, že podniky způsobily újmu nebo k této újmě přispěly, měly by přijmout morální, ale i právní odpovědnost a postiženým jednotlivcům nebo komunitám musí nabídnout účinný postup nápravy nebo se na něm podílet; konstatuje, že tento postup zahrnuje restituci, kompenzaci, rehabilitaci a záruky, že se újma již nebude opakovat;

11.  vítá praxi začleňování odpovědnosti za dodržování lidských práv do závazných smluvních požadavků mezi společnostmi a jejich podnikovými nebo soukromými zákazníky a dodavateli; konstatuje, že tyto požadavky lze ve většině případů vymáhat soudně;

Výzvy určené členským státům a jejich povinnost chránit lidská práva

12.  vřele vítá zahájení přípravy závazné smlouvy OSN o podnikání a lidských právech; vyjadřuje politování nad veškerým obstruktivním jednáním týkajícím se tohoto procesu a žádá EU a členské státy, aby se na jednáních konstruktivně podílely;

13.  připomíná odlišnou, avšak komplementární úlohu států a společností při ochraně lidských práv; připomíná, že státy jsou v rámci své jurisdikce povinny chránit lidská práva, a to i před porušováním, jehož se dopouštějí společnosti, i když tyto společnosti působí ve třetích zemích; důrazně připomíná, že pokud dojde k porušení lidských práv, musí státy zaručit obětem přístup k účinné nápravě; připomíná v této souvislosti, že dodržování lidských práv ze strany třetích zemí – včetně zaručení účinné nápravy pro osoby, které spadají do jejich jurisdikce – představuje zásadní prvek vnějších vztahů EU s těmito zeměmi;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily politickou soudržnost v přístupu k podnikům a lidským právům na všech úrovních: v různých orgánech EU, mezi těmito orgány navzájem a mezi EU a jejími členskými státy, a především pak v souvislosti s obchodní politikou Unie; vyzývá Komisi a členské státy, aby výslovně zařadily výše uvedenou zásadu do všech smluv, jež uzavírají, při dodržení veškerých mezinárodních závazků přijatých v oblasti lidských práv; konstatuje, že to si vyžádá intenzivní spolupráci různých generálních ředitelství v rámci Komise a Evropské služby pro vnější činnost;

15.  vyzývá EU, členské státy, třetí země a veškeré vnitrostátní a mezinárodní orgány, aby co nejdříve a v co nejširším rozsahu přijaly závazné nástroje na účinnou ochranu lidských práv v této oblasti a aby zajistily, aby byly v plném rozsahu vymáhány všechny tyto vnitrostátní i mezinárodní povinnosti vyplývající z výše uvedených mezinárodních pravidel; doufá, že evropské úsilí v oblasti sociální odpovědnosti podniků může být modelem pro další země; je přesvědčen, že národní rozvojové banky musí být naprosto bezúhonné, pokud jde o ověřitelné dodržování lidských práv;

16.  vyzývá všechny státy, včetně EU a jejích členských států, aby rychle a důsledně zavedly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv ve všech oblastech, které spadají do jejich příslušných pravomocí, včetně rozvoje vnitrostátních akčních plánů; vyjadřuje politování nad tím, že přes sdělení Komise o sociální odpovědnosti podniků z roku 2011 nepřijaly všechny členské státy prohlášení nebo politiky o sociální odpovědnosti podniků a nezveřejnily své plány týkající podnikání a lidských práv, a naléhavě vyzývá EU, aby svůj plán zveřejnila; vyzývá členské státy, aby vypracovaly nebo revidovaly národní akční plány v souladu s pokyny pracovní skupiny OSN pro podnikání a lidská práva; vyzývá k tomu, aby byly tyto plány vypracovávány na základě výchozích hodnocení, která stanoví nevyřešené otázky v právních předpisech, za stanovení mechanismů na sledování provádění a účinnosti těchto plánů, politik a praxe a za smysluplné účasti zúčastněných stran;

17.  vyzývá proto členské státy, aby se tvorbě právních předpisů řídily zásadou celistvosti, úplnosti, efektivity a závaznosti, aby tak splnily svoji povinnost předcházet porušování lidských práv, toto porušování vyšetřovat, trestat a napravovat, včetně případů porušování lidských práv, kterého se dopustily společnosti spadající do jejich jurisdikce, a to včetně případů, k nimž došlo ve třetích zemích;

18.  vyzývá EU a členské státy, aby stanovily jasná pravidla, že společnosti sídlící na jejich území nebo spadající do jejich jurisdikce musí při své činností dodržovat lidská práva ve všech zemích a v jakémkoli kontextu, v němž působí, a v souvislosti se svými obchodními vztahy včetně vztahů mimo EU; domnívá se, že společnosti by měly podle svého rozsahu a kapacit, včetně bank a jiných finančních nebo úvěrových institucí působících ve třetích zemích, zajistit zavedení systémů k posuzování rizika a snížení možných negativních dopadů na lidská práva, pracovněprávní otázky, ochranu životního prostředí i na aspekty související s možnými katastrofami při provozu a v souvislosti s hodnotovým řetězcem; vyzývá členské státy, aby periodicky posuzovaly vhodnost těchto právních předpisů a odstraňovaly veškeré nedostatky;

19.  připomíná, že vývoj v oblasti právních předpisů, k němuž došlo v poslední době na vnitrostátní úrovni, jako je například doložka zákona Spojeného království o moderním otroctví týkající se transparentnosti dodavatelských řetězců a francouzský zákon o povinné péči, představují důležité kroky směrem k povinné náležité péči o lidská práva, a že EU již v tomto směru přijala opatření (nařízení EU o těžbě dřeva, směrnice EU o podávání nefinančních zpráv, návrh Komise nařízení, kterým se zřizuje systém Unie pro autocertifikaci zodpovědných dovozců cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí); vyzývá Komisi a členské státy EU, a rovněž všechny ostatní státy, aby zohlednily tento model při zavádění povinné náležité péče o lidská práva;

20.  zdůrazňuje, že by povinná náležitá péče v oblasti lidských práv měla zahrnovat kroky požadované v obecných zásadách OSN a měla by se řídit určitými zastřešujícími zásadami týkajícími se aktivního stanovování rizik pro lidská práva, vypracování důsledných a jasných akčních plánů k předcházení a zmírňování těchto rizik, vhodné reakce na zjištěná porušení a transparentnosti; zdůrazňuje, že příslušné politiky by se měly zabývat velikostí společností a s tím související schopností vyrovnat se s touto otázkou, se zvláštní pozorností věnovanou mikropodnikům a malým a středním podnikům; zdůrazňuje, že by měly být ve všech fázích zajištěny konzultace se zúčastněnými stranami a zveřejňovány veškeré příslušné projekty nebo informace týkající se konkrétních investic pro dotčené zúčastněné strany;

21.  vyzývá všechny státy, a zejména EU a členské státy, aby přednostně přijaly okamžitá opatření k zavedení povinné náležité péče v oblasti lidských práv pro podniky, které vlastní či kontroluje stát a / nebo využívají významnou podporu a služby státních agentur nebo orgánů a institucí EU, i pro podniky, které poskytují zboží a služby v rámci veřejných zakázek,

22.  vyzývá EU a její členské státy, aby se obrátily na společnosti využívající suroviny nebo komodity v rámci stávajícího legislativního postupu, které mohou pocházet z oblastí konfliktů, aby zveřejnily své zdroje a využívání takových materiálů tím, že budou označovat produkty, a aby poskytovaly úplné informace o obsahu a původu produktů tím, že vyzvou jejich dodavatele, ať již evropského či jiného původu, aby své údaje zveřejnily; vyzývá k podpoře povinné náležité péče dovozců nerostných surovin a kovů (cínu, tantalu, wolframu a zlata) z oblastí konfliktů založené na pokynech OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí; vyzývá k tomu, aby do tohoto procesu bylo zařazeno zvážení náležité péče v dodavatelském řetězci;

23.  s uspokojením konstatuje, že v důsledku přezkumu stávající směrnice 2014/95/EU o účetnictví týkajícího se zveřejňování informací nefinanční a rozmanité povahy, se velké společnosti a skupiny žádají, aby od roku 2017 zveřejňovaly informace o politikách, rizikách a výsledcích, pokud jde o dodržování lidských práv a s tím spojené otázky; naléhavě žádá členské státy, aby plně provedly revidovanou směrnici o účetnictví ve schváleném časovém rámci včetně vytvoření odpovídajících a účinných mechanismů zajišťujících, aby společnosti dodržovaly požadavky na podávání zpráv; naléhavě vyzývá Komisi, aby pro společnosti vypracovala jasné obecné pokyny k novým požadavkům na uvádění informací nefinanční povahy; doporučuje, aby tyto pokyny zahrnovaly a rozvedly minimální základní prvky, které mají být zveřejňovány v zájmu přesného a úplného pochopení hlavních rizik a dopadů činností dané společnosti v jejím celosvětovém hodnotovém řetězci z hlediska lidských práv;

Přístup k účinným opravným prostředkům

24.  vyzývá Komisi, aby za konzultace se všemi zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti a korporací, důkladně prozkoumala současné překážky justice v případech údajného porušování lidských práv podniky EU v zahraničí, které projednávají soudy členských států; trvá na tom, že toto posouzení by mělo směřovat k určení účinných opatření, která by tyto překážky odstranila nebo zmírnila, a k prosazování jejich přijetí;

25.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s mezinárodními partnery podnikly veškeré vhodné kroky, aby prostřednictvím soudních, správních, legislativních a dalších vhodných opatření zajistily, aby v případě porušení lidských práv měli postižení přístup k účinné nápravě, pokud společnost usazená v daných státech drží, řídí nebo ovládá společnosti zodpovědné za porušování lidských práv v jiných zemích; vyzývá uvedené státy, aby podnikly vhodné kroky k odstranění právních, praktických a dalších relevantních překážek, jež by mohly vést k odmítnutí přístupu k opravným prostředkům, a aby stanovily vhodné procesní prostředky, které postiženým ve třetích zemích umožní přístup ke spravedlnosti u občanskoprávních i trestních soudů; vyzývá v tomto ohledu státy, aby odkryly vlastnickou strukturu právnických osob, jež by mohly zakrývat skutečné vlastníky některých korporací;

26.  vyzývá EU a všechny státy, zejména členské státy EU, aby odstranily finanční a procesní zátěž ve vedení občanskoprávních sporů; vítá doporučení Rady 2013/396/EU přijaté dne 11. června 2013(9) a vybízí všechny členské státy, aby se jím řídily; domnívá se, že nástroj obsažený v tomto doporučení by mohl případně snížit náklady obětí porušování lidských práv na spor; vybízí k tomu, aby se tento druh nápravy vztahoval na všechny oběti porušování lidských práv, a to i ve třetích zemích, a vyzývá, aby byly přijaty společné normy, jež umožní sdružením zastupujícím oběti vznášet žádosti jménem údajných obětí;

Žaloby adresované Komisi

27.  je si vědom toho, že „odpovědnost podniků“ není izolovanou otázkou, ale že se dotýká celé řady různých právních a politických oblastí;

28.  vítá nezávazné iniciativy soukromého sektoru na odpovědné řízení dodavatelského řetězce, zavedené útvary Komise, ale zdůrazňuje, že nezávazné iniciativy soukromého sektoru samy o sobě nepostačují; vyzývá k urychlenému přijetí závazných a vymáhatelných pravidel a odpovídajících sankcí a k přijetí nezávislých monitorovacích mechanismů;

29.  vítá nařízení o novém systému všeobecných preferencí (GSP+), které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2014(10) jako klíčový nástroj obchodní politiky EU na podporu lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy ve zranitelných rozvojových zemích; vítá zejména závazný a systematický mechanismus monitorování GSP+ a vyzývá k zaměření se na účinné provádění ujednání této úmluvy na vnitrostátní úrovni;

30.  zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí dodržovat lidská práva; konstatuje, že obchodní dohody mohou obecně přispět k posílení globálního obchodního systému založeného na pravidlech a že obchod musí být nerozlučně spjat s určitými hodnotami, jak to nedávno uvedla Komise ve své nové obchodní strategii nazvané „Obchod pro všechny“; připomíná, že je třeba posuzovat možný dopad obchodních a investičních dohod na lidská práva a na jeho základě do smluv začleňovat všechny nezbytné ochranné doložky o lidských právech, které budou s to zmírňovat a řešit rozpoznaná rizika těchto dohod pro lidská práva; požaduje, aby Komise podnikla veškeré nutné a možné kroky, aby jednala uceleně a soudržně, a důrazně vyzývá k tomu, aby byla do obchodních a investičních dohod systematicky zařazována ustanovení o odpovědnosti podniků za porušování lidských práv, jež mají být uplatňována na vnitrostátní úrovni, spolu s odkazy na mezinárodně uznávané zásady a pokyny;

31.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně předložila legislativní návrh na kontrolu vyváženého zboží dvojího užití, protože technologie vyráběné evropskými společnostmi dosud na celém světě zapříčiňují porušování lidských práv;

32.  naléhavě vyzývá k budování konzistentního souboru práva, včetně pravidel pro přístup ke spravedlnosti, pro určování soudní příslušnosti, uznávání a vymáhání soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, rozhodného práva a soudní asistence v přeshraničních případech, do nichž jsou zapojeny třetí země;

33.  vybízí ke zvážení rozšíření pravidel o soudní příslušnosti podle nařízení Brusel I(11) na žalované ze třetích zemí, v žalobách proti společnostem, jež mají jasné spojení s jedním konkrétním členským státem – protože jsou v něm usazeny nebo mají v něm podstatnou obchodní činnost nebo jejich hlavní místo podnikání je v EU – nebo proti společnostem, pro něž je EU zásadním odbytištěm;

34.  žádá, aby se posílením postupů pro zveřejňování důkazního materiálu zlepšil přístup k důkazům;

35.  připomíná, že pokud porušení lidských práv spáchaly korporace, tyto kroky mohou zahrnovat osobní trestněprávní odpovědnost, a požaduje, aby osoby odpovědné za tyto trestné činy byly stíhány na příslušné úrovni; vyzývá členské státy, aby řešily právní, procesní a praktické překážky, které brání orgánům činným v trestním řízení vyšetřovat a stíhat společnosti a / nebo jejich zástupce, kteří jsou zapojeni do trestných činů souvisejících s porušováním lidských práv;

36.  vyzývá Radu a Komisi, aby jednaly v souladu s článkem 83 SFEU s cílem stanovit minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí v oblasti obzvláště závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem vedoucím k závažným případům porušování lidských práv ve třetích zemích, jichž se dopustily korporace, s ohledem na povahu a dopad takovýchto trestných činů a na zvláštní potřebu bojovat s nimi na společném základě;

37.  zdůrazňuje, že plné dodržování lidských práv ve výrobním řetězci je základním právem, a nikoli volbou spotřebitele; nicméně doporučuje, aby byl na úrovni EU vytvořen certifikovaný štítek „abuse-free“ pro dobrovolné označování produktů vyrobených bez porušování lidských práv, jenž by zvyšoval povědomí výrobců a spotřebitelů o této problematice a byl by sledován nezávislým subjektem, který by se řídil přísnými pravidly a měl pravomoci provádět inspekce zaměřené na ověření a dosvědčení toho, že u příslušného zboží nedošlo k žádnému porušení lidských práv v žádné fázi výrobního řetězce; domnívá se, že EU a členské státy by měly toto označení „abuse-free“ prosazovat; doporučuje, aby se na výrobky, které budou způsobilé k označení logem „abuse-free“, vztahovalo zvýhodnění;

38.  důrazně vyzývá Komisi, aby zahájila kampaň pro celou EU, v níž představí a podpoří štítek „abuse-free“ a bude apelovat na evropské spotřebitele, aby volili výrobky a společnosti, jež toto označení získaly, a na všechny právnické osoby a podniky, aby přijaly osvědčené postupy pro dodržování lidských a souvisejících práv;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pravidelně předkládaly zprávu o opatřeních, která byla přijata k zajištění účinné ochrany lidských práv v rámci obchodních aktivit, o dosažených výsledcích, zbývajících mezerách v ochraně a s doporučeními, jak tyto mezery v budoucnu odstranit;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a Evropské službě pro vnější činnost.

(1) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11855-2012-INIT/cs/pdf
(2) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10897-2015-INIT/cs/pdf
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.
(4) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 141.
(5) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 2.
(6) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 28.
(7) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 33.
(8) https://www.unglobalcompact.org/what-is-gc/mission/principles
(9) Úř. věst. L 201, 26.7.2013, s. 60.
(10) http://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/development/generalised-scheme-of-preferences/
(11) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=URISERV%3Al33054

Právní upozornění