Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2047(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0287/2016

Předložené texty :

A8-0287/2016

Rozpravy :

PV 25/10/2016 - 13
CRE 25/10/2016 - 13

Hlasování :

PV 26/10/2016 - 6.2
CRE 26/10/2016 - 6.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0411

Přijaté texty
PDF 568kWORD 69k
Středa, 26. října 2016 - Štrasburk Konečné znění
Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017 – všechny oddíly
P8_TA(2016)0411A8-0287/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2016 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 (11900/2016 – C8-0373/2016 – 2016/2047(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4) (dále jen „IID“),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o přezkumu/revizi víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období (COM(2016)0603),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2016 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2017 – oddíl III – Komise(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017(6),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(7),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Komise dne 18. července 2016 (COM(2016)0300),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Rada dne 12. září 2016 a postoupila Evropskému parlamentu dne 14. září 2016 (11900/2016 – C8-0373/2016),

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0287/2016),

A.  vzhledem k tomu, že za situace, kdy je jen málo zdrojů, by měl být kladen větší důraz na zachovávání rozpočtové kázně a na účinné a účelné využívání prostředků;

B.  vzhledem k tomu, že dialog mezi Parlamentem a Komisí podle článku 318 Smlouvy o fungování EU by měl ve strukturách Komise podnítit pracovní kulturu zaměřenou na výkon s větší transparentností a posílenou zodpovědností;

Oddíl III

Celkový přehled

1.  zdůrazňuje, že o rozpočtu na rok 2017 je nutno uvažovat v širším kontextu revize víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období; zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovnováhu mezi dlouhodobými prioritami a novými výzvami, a podtrhuje proto, že rozpočet na rok 2017 musí být v souladu s cíli strategie EU 2020, které určují jeho hlavní směřování a jsou pro něj celkovou prioritou;

2.  opakuje, že je pevně přesvědčen, že zvláště v současné situaci jsou iniciativy jako pozastavení čerpání prostředků z ESI fondů Komisí podle čl. 23 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 (nařízení o společných ustanoveních, CPR)(8) nejen nespravedlivé a nepřiměřené, ale také politicky neudržitelné;

3.  zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2017 v Parlamentu plně odráží politické priority přijaté valnou většinou ve výše uvedeném usnesení ze dne 9. března 2016 o politických pokynech a ve výše uvedeném usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolebního přezkumu víceletého finančního rámce na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise;

4.  zdůrazňuje, že mír a stabilita jsou základními hodnotami, o něž musí jít Unii především; domnívá se, že tzv. Velkopáteční dohoda, která se ukázala jako naprosto zásadní při snaze o dosažení míru a usmíření v Severním Irsku, musí být uchráněna; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí specifická opatření k zajištění podpory regionům, které budou zvláště citelně postiženy v případě sjednaného vystoupení z Unie poté, co Spojené království uplatní článek 50 Smlouvy o Evropské unii a naplní tak vůli svých občanů vyjádřenou v referendu;

5.  upozorňuje na to, že Unie v současnosti čelí několika závažným mimořádným situacím a novým výzvám, které nebylo možno v době sestavování VFR na období 2014–2020 předvídat; je přesvědčen, že z rozpočtu Unie je třeba vynaložit zvýšené finanční prostředky, aby bylo možné reagovat na politické výzvy a Unie mohla s nejvyšší naléhavostí a prioritně naplnit očekávání a účinně na tyto krize reagovat; domnívá se, že je zapotřebí silného politického odhodlání k zajištění nových prostředků pro tyto účely v roce 2017 a do konce současného programového období;

6.  zdůrazňuje, že je třeba, aby rozpočet na rok 2017 pokryl potřeby spojené s problémem migrace a s pomalým hospodářským růstem jako důsledkem hospodářské krize; konstatuje, že by mělo být výrazně zvýšeno financování výzkumných a infrastrukturních projektů a také boje s nezaměstnaností mladých;

7.  připomíná, že Parlament sice okamžitě schválil další finanční prostředky potřebné k řešení současných problémů s uprchlíky a migrací, přičemž pokračuje podpora cílů udržitelného rozvoje, vždy však trval na tom, aby tento problém zcela nezastínil další důležité politiky Unie, zejména vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst a rozvoj podniků a podnikání v zájmu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; konstatuje, že strop okruhu 3 je naprosto nedostatečný k tomu, aby bylo možno poskytnout odpovídající finanční prostředky na vnitřní dimenzi problémů s uprchlíky a migrací, a trvá na tom, že je třeba zvolit komplexní a na dodržování lidských práv založený přístup propojující migraci s rozvojem a zaručující integraci pracovníků z řad migrantů a žadatelů o azyl a uprchlíků, a také na prioritní programy, jako jsou programy v oblasti kultury; zdůrazňuje, že ve snaze zajistit potřebné další finanční prostředky pro tuto oblast navrhla Komise v návrhu rozpočtu na rok 2017 (NR) bezprecedentní využití zvláštních nástrojů VFR, včetně plného využití nástroje pružnosti a také získání značné částky z rozpětí pro nepředvídané události, které je „poslední záchranou“, a Rada tyto návrhy akceptovala;

8.  opakuje svůj postoj, že požadavkům na další prostředky potřebné k řešení migrační a uprchlické krize by nemělo být vyhověno na úkor stávající vnější činnosti Unie, včetně její rozvojové politiky; opakuje, že vytvoření nástroje pro uprchlíky v Turecku, svěřenských fondů a dalších nástrojů ad hoc nelze financovat škrty u jiných existujících nástrojů; vyjadřuje obavy nad tím, že vytvoření nástrojů ad hoc mimo rozpočet Unie by mohlo ohrozit jednotnost rozpočtu a obejít rozpočtový proces, který vyžaduje zapojení Evropského parlamentu a kontrolu z jeho strany; má značné pochybnosti, zda je strop okruhu 4 (Globální Evropa) dostatečný k tomu, abychom dokázali udržitelně a účinně reagovat na výzvy, jimž v současné době zvnějšku čelíme, včetně současných problémů s uprchlíky a migrací;

9.  opakuje, že je přesvědčen, že by rozpočet Unie měl nalézt způsoby financování nových iniciativ, které nepoškodí stávající programy a politiky Unie, a žádá, aby byly identifikovány udržitelné prostředky financování nových iniciativ; je znepokojen tím, že přípravná akce týkající se obranného výzkumu, na kterou bude v příštích třech letech vynaloženo 80 milionů EUR, bude vtlačena do současného rozpočtu podle VFR; je přesvědčen, že v situaci, kdy je rozpočet Unie již beztak podfinancován, je na další úsilí navíc v podobě operací, administrativních nákladů, přípravných akcí a pilotních projektů v souvislosti se společnou bezpečnostní a obrannou politikou třeba také dalších finančních prostředků od členských států; domnívá se, že by členské státy měly v tomto ohledu využít současný přezkum/revizi VFR v polovině období; zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit, jak bude dlouhodobě financován výzkum v oblasti společné obrany;

10.  připomíná, že Unie ratifikovala dohodu COP 21 a musí vyčlenit část svých finančních zdrojů na to, aby dostála svým mezinárodním závazkům; konstatuje, že podle odhadu příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2017 se předpokládá, že pro tento účel bude z rozpočtu přiděleno 19,2 % výdajů; důrazně vybízí Komisi k tomu, aby pokračovala v tomto kurzu a naplnila cíl 20 % výdajů v souladu se svým závazkem učinit z opatření v oblasti klimatu v současném VFR průřezové téma;

11.  vyzývá Komisi, aby předložila v rámci rozpočtu na rok 2017 a odpovídajícími prostředky podpořila iniciativu, jejímž cílem bude poskytovat mladým Evropanům, kteří budou vybráni na základě výběrového řízení, poukazy na veřejnou dopravu; hlavním cílem takovéto iniciativy by bylo vyhodnotit proveditelnost a možný dopad širšího projektu, který by podporoval zejména mobilitu mladých lidí, aktivní pomoc EU mladým lidem a prosazování rovných příležitostí.

12.  obnovuje všechny škrty, které navrhla Rada provést v NR; nechápe důvody navrhovaných škrtů a zpochybňuje deklarovaný úmysl Rady obnovit umělá rozpětí v některých okruzích, jako je podokruh 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) a okruh 4 (Globální Evropa), zejména uvážíme-li, že by tato rozpětí byla tak jako tak příliš nízká na to, aby bylo možno reagovat na nepředvídané okolnosti nebo krize;

13.  konstatuje, že při čtení v Radě se v posledních pěti letech nepodařilo odhadnout skutečné čerpání rozpočtu Unie a že pokud uvážíme všechny opravné rozpočty, bylo nakonec zapotřebí v každém z těchto konečných rozpočtů výrazně více finančních prostředků; vyzývá proto Radu, aby při dohodovacím řízení svůj postoj upravila tak, aby byly v rozpočtu na rok 2017 zapsány odpovídající finanční prostředky hned od počátku;

14.  ohlašuje, že za účelem odpovídajícího financování těchto naléhavých potřeb a se zřetelem k velmi napjatým rozpětím VFR v roce 2017 bude Parlament financovat zvýšení prostředků nad rámec NR vyčerpáním veškerých rozpětí a větším využitím rozpětí pro nepředvídané události;

15.  kompenzuje všechny škrty, k nimž došlo v souvislosti s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) u Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a u programu Horizont 2020, v celkové výši 1 240 milionů EUR v prostředcích na závazky na rok 2017 z nových prostředků, které budou získány revizí VFR v polovině období; trvá na tom, že je třeba účinně reagovat na nezaměstnanost mladých v celé Unii; zvyšuje proto prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) o dalších 1 500 milionů EUR v prostředcích na závazky, aby mohla dále pokračovat; má za to, že o odpovídajících dalších prostředcích na tyto důležité programy by mělo být rozhodnuto v rámci revize VFR v polovině období;

16.  očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení bude dosaženo shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy;

17.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2017 na 160,7 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 136,8 miliardy EUR v prostředcích na platby;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

18.  konstatuje, že také letos se podokruhu 1a velmi citelně dotklo čtení rozpočtu v Radě: k 52 % celkových škrtů Rady u prostředků na závazky došlo v tomto okruhu; táže se proto, jak se v tomto čtení promítla skutečnost, že pracovní místa a zaměstnanost jsou pro Radu politickou prioritou;

19.  rozhodně nesouhlasí s těmito škrty v okruhu, který symbolizuje evropskou přidanou hodnotu a přináší více růstu a pracovních míst pro občany; rozhodl se proto obnovit všechny škrty, které provedla Rada;

20.  s cílem splnit svůj závazek z června 2015, že se v rámci ročního rozpočtového procesu bude snažit co nejvíce minimalizovat rozpočtový dopad vytvoření fondu EFSI na program Horizont 2020 a nástroj CEF, se rozhodl plně obnovit původní výši prostředků v položkách na program Horizont 2020 a nástroj CEF, které byly přesunuty na financování záručního fondu EFSI; zdůrazňuje důležitost největšího programu Unie pro výzkum a inovace Horizont 2020, který přeměňuje skvělé nápady na výrobky a služby, a podněcuje tak růst a zaměstnanost; požaduje, aby byla poskytnuta odpovídající částka prostředků na závazky ve výši 1,24 miliardy EUR navíc nad rámec NR; očekává, že celkové dohody v této naléhavé záležitosti bude dosaženo v rámci revize VFR v polovině období; poukazuje na to, že by fondy EFSI měly být v zájmu jejich plné účinnosti a efektivnosti zlepšeny tím, že bude zajištěno, aby byla respektována zásada doplňkovosti, že se zlepší geografická a odvětvová vyváženost a zvýší se transparentnost při rozhodovacím procesu;

21.  v intencích toho, že pracovní místa a růst jsou i nadále jeho prioritami, a po důkladném posouzení dosavadní absorpční kapacity se rozhodl navrhnout některá selektivní zvýšení na úroveň NR u programů COSME, Progress, Marie Curie, Evropská rada pro výzkum, Eures a Erasmus+; poznamenává, že takováto zvýšení lze pokrýt z rozpětí, které je v tomto podokruhu k dispozici;

22.  v důsledku toho zvyšuje prostředky na závazky v podokruhu 1a nad rámec NR o 45 milionů EUR (v této částce nejsou fond EFSI, pilotní projekty a přípravné akce);

Podokruh 1b — Hospodářská, sociální a územní soudržnost

23.  zdůrazňuje, že zhruba jedna třetina ročního rozpočtu Unie směřuje na hospodářskou, sociální a územní soudržnost; zdůrazňuje, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou a nástrojem Unie pro snižování rozdílů mezi všemi regiony Unie a že hraje významnou roli při plnění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

24.  nesouhlasí se škrty u prostředků na závazky ve výši 3 miliony EUR a – což je důležitější – se škrty u prostředků na platby ve výši 199 milionů EUR, které Rada navrhuje v podokruhu 1b, a to i v podpůrných položkách; vyzývá Radu, aby vysvětlila, jak se tyto škrty slučují s jejím cílem poskytnout „potřebné prostředky, které umožní hladké provádění nových programů ve čtvrtém roce víceletého finančního rámce na období 2014–2020“; podotýká, že již Komisí navržená výše prostředků na platby pro tento okruh je o 23,5 % nižší než v rozpočtu na rok 2016; zdůrazňuje v tomto ohledu, že jakékoli další škrty u prostředků na platby jsou neodůvodnitelné a nepřijatelné;

25.  žádá vyhodnocení dopadu politik Unie na základě zpráv o posouzení dopadu, aby bylo možné zjistit, v jaké míře se podařilo mj. snížit ekonomické rozdíly, rozvíjet konkurenceschopné a diverzifikované regionální ekonomiky a podnítit udržitelný růst a pracovní místa;

26.  je zděšen značnými zpožděními při provádění současného cyklu evropských strukturálních a investičních fondů, což bude mít zřejmě závažný negativní dopad na včasné dosažení výsledků v praxi, ale rovněž hrozí, že to povede k tomu, že se ve druhé polovině současného VFR znovu nahromadí značný objem neuhrazených faktur; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně určily zbývající řídící, platební a certifikační orgány a řešily všechny ostatní příčiny prodlení při provádění programů; bere na vědomí návrhy Komise na ještě větší zjednodušení v této oblasti a domnívá se, že by členské státy měly naléhavě vyvinout veškeré úsilí s cílem zajistit, aby se tyto programy dostaly do plného tempa; proto žádá větší součinnost a doplňkovost mezi politikami veřejných investic v rozpočtech členských států a v rozpočtu Unie a politikami, které jsou zaměřeny na podporu růstu a udržitelného vytváření pracovních míst, které jsou základním kamenem Unie;

27.  bere na vědomí návrh Komise vytvořit program na podporu strukturálních reforem s finančním krytím ve výši 142 800 000 EUR a zdůrazňuje, že tyto finanční prostředky by měly být přiděleny s cílem posílit hospodářskou, společenskou a územní soudržnost;

28.  lituje toho, že z důvodu soustředění finančních prostředků na začátku provádění iniciativy YEI v letech 2014–2015 Komise nenavrhla žádné prostředky na závazky pro tuto iniciativu na rok 2017; znovu opakuje, že rozhodně podporuje pokračování této iniciativy; rozhodl se v souladu s nařízením o Evropském sociálním fondu(9), které stanoví možnost v této iniciativě pokračovat, že zvýší prostředky na iniciativu YEI o dalších 1 500 milionů EUR v prostředcích na závazky a o 500 milionů v prostředcích na platby, abychom dokázali účinně reagovat na nezaměstnanost mladých a poučili se z výsledků hodnocení Komise, jehož předmětem bylo čerpání prostředků na tuto iniciativu; poznamenává, že v souladu s požadavky Parlamentu by mělo být celkové dohody na odpovídající výši dalších prostředků na iniciativu YEI na zbytek tohoto programového období dosaženo v rámci nacházející revize VFR v polovině období; naléhavě vyzývá členské státy, aby se všemožně snažily zrychlit provádění této iniciativy v praxi, aby z ní měli mladí Evropané bezprostřední užitek;

29.  rozhodl se obnovit NR v prostředcích na závazky i na platby ve všech položkách, v nichž provedla Rada škrty; zvyšuje prostředky na závazky pro podokruh 1b o 1 500 milionů EUR a prostředky na platby o 500 milionů EUR nad rámec NR na iniciativu YEI a o 4 miliony EUR v prostředcích na závazky a o 2 miliony EUR v prostředcích na platby pro Fond evropské pomoci nejchudším osobám, a současný strop pro prostředky na závazky je tak překročen o 1,57 miliardy EUR;

30.  zdůrazňuje, že v podokruhu 1b je největší podíl nezaplacených závazků (tzv. RAL), jejichž výše počátkem září 2016 činila 151 119 milionů EUR, a hrozí, že bude ohroženo provádění nových programů;

31.  zdůrazňuje důležitý příspěvek politiky soudržnosti s ohledem na účinné sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření k vytvoření vhodných nástrojů s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů, jako jsou pobídkové struktury s využitím strukturálních fondů ve snaze podnítit sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví na úrovni členských států;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

32.  konstatuje, že Rada snížila prostředky v okruhu 2 o 179,5 milionu EUR v prostředích na závazky a o 198 milionů EUR v prostředcích na platby v položkách výdajů na správní podporu, v položkách operační technické pomoci (například u Evropského námořního a rybářského fondu a u programu LIFE) a v operačních položkách Evropského zemědělského záručního fondu (EZZR), který je zásadní pro zachování zemědělské činnosti na živoucích územích, a u decentralizovaných agentur; konstatuje, že k největším škrtům u prostředků na platby dochází u rozvoje venkova; domnívá se, že základem každého spolehlivého přezkumu prostředků EZZR by měl být i nadále návrh na změnu; obnovuje proto výši prostředků v jednotlivých položkách na úroveň NR;

33.  domnívá se, že rozpočet Unie musí upřednostňovat iniciativy, které usnadní skutečnou ekologickou přeměnu hospodářství;

34.  očekává předložení takového návrhu na změnu, jehož předmětem bude balíček nouzové pomoci zejména pro mlékárenství, a je rozhodnut vyjádřit svou rozhodnou podporu odvětví zemědělství v Unii; zvyšuje proto příslušné prostředky o 600 milionů EUR nad NR, aby se podařilo vyrovnat se s dopady krize v odvětví mléka a mléčných výrobků a s dopady ruského embarga na mlékárenství;

35.  vítá příděly na výzkum a inovace související se zemědělstvím v rámci programu Horizont 2020, jejichž účelem je zajistit dostatečné dodávky bezpečných a vysoce kvalitních potravin a dalších výrobků z biologického materiálu; zdůrazňuje, že je třeba, aby se prioritou staly projekty, které zahrnují primární producenty;

36.  znovu upozorňuje na to, že prostředky SZP by neměly být používány k dotacím chovu býků, kteří jsou určeni k býčím zápasům, při nichž jsou zvířata zabíjena; naléhá na Komisi, aby neprodleně předložila nezbytné legislativní změny, které tento požadavek, jenž byl vznesen již v souhrnném rozpočtu Evropské unie na finanční rok 2016, zohlední v praxi;

37.  zdůrazňuje, že provádění nové společné rybářské politiky znamená zásadní změnu přístupu při řízení rybolovu jak pro členské státy, tak pro rybáře, a v tomto ohledu připomíná obtíže, které nastaly v předchozích rozpočtových rocích, když byly prostředky sníženy;

38.  lituje nicméně v této souvislosti toho, že i v tomto roce program LIFE (s celkovým financováním ve výši 493,7 milionu EUR) představuje pouze 0,3 % celkového NR, i když vítá navýšení prostředků na závazky pro program LIFE ve výši 30,9 milionu EUR v NR;

39.  poukazuje na problémy, které v minulosti přinesl nedostatek prostředků na platby pro program LIFE, neboť se v jeho důsledku ztížilo a zpozdilo jeho řádné provádění;

40.  v souladu se svými cíli v rámci strategie EU 2020 a se svými mezinárodními závazky v boji proti změně klimatu se rozhodl navrhnout zvýšení prostředků u programu LIFE+ nad úroveň NR;

41.  zvyšuje proto prostředky na závazky o 619,8 milionu EUR a prostředky na platby o 611,3 milionu EUR (bez pilotních projektů a přípravných akcí), a ponechává tak pod stropem prostředků na závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 19,4 milionu EUR;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

42.  zdůrazňuje, že pro Parlament je současný problém migrace i nadále vrcholnou prioritou jeho agendy; vítá návrh Komise poskytnout dalších 1,8 miliardy EUR nad rámec prostředků, které již byly plánovány na rok 2017 na řešení problému migrace v Unii; konstatuje, že tak velké odchýlení se od původního finančního plánu hovoří ve prospěch úpravy stropů okruhu 3 směrem vzhůru; zdůrazňuje, že Komise navrhuje financovat tato zvýšení využitím nástroje pružnosti (z něhož má být získána částka 530 milionů EUR, čímž budou plně vyčerpány finanční prostředky na tento rok) a uvolněním prostředků z rozpětí pro nepředvídané události (částka 1 160 milionů EUR); vzhledem k bezprecedentní výši finančních prostředků na výdaje související s migrací (celkově 5,2 miliardy EUR v roce 2017 v okruzích 3 a 4 a uvolnění prostředků z Evropského rozvojového fondu) a k tomu, že jsou na stole návrhy uplatňovat pružnost, nepožaduje další zvýšení prostředků na politiky související s migrací; současně však bude odolávat jakýmkoli pokusům snížit finanční prostředky na činnosti Unie v této oblasti;

43.  opakuje, že rozpočtová pružnost má své meze a může být pouze krátkodobým řešením; je pevně přesvědčen, že na budoucnost orientovanou a odvážnou reakcí tváří v tvář těmto dlouhodobým problémům s uprchlíky a migrací, které sužují celý kontinent a nejeví známky toho, že by byly na ústupu, je, jak vše nasvědčuje, úprava stropu okruhu 3 směrem vzhůru; domnívá se, že veškerá rozpočtová rozhodnutí z poslední doby ve snaze získat nové prostředky v této oblasti skutečně ukázala, že je třeba výši tohoto stropu přehodnotit;

44.  v souvislosti se současnými problémy s bezpečností a migrací vítá zvýšení finančních prostředků pro fond AMIF (1,6 miliardy EUR) a fond ISF (0,7 miliardy EUR); domnívá se, že navýšení prostředků fondu AMIF zvyšuje nutnost zajistit spravedlivé a transparentní rozdělení ročních finančních prostředků mezi jednotlivé programy a cíle tohoto fondu a lepší přehlednost toho, jak budou tyto finanční zdroje vynaloženy;

45.  konstatuje, že dne 15. března 2016 byl přijat nový nástroj mimořádné podpory v rámci Unie s orientačním krytím ve výši 700 milionů EUR na tři roky (2016–2018) a v praxi již vedl k okamžitým výsledkům v podobě opatření mimořádné podpory v reakci na humanitární potřeby velkého množství uprchlíků a migrantů, kteří přicházejí do členských států; opakuje však svůj postoj, že v budoucnu je zapotřebí naplánovat udržitelnější právní a rozpočtový rámec, aby bylo možné mobilizovat v Unii humanitární pomoc, vyžadují-li to okolnosti; trvá na tom, aby byl veden pravidelný dialog s Komisí o současném i budoucím fungování a financování tohoto nástroje a byl založen na naprosté transparentnosti při podávání informací a zpráv o posouzení dopadu;

46.  tváří v tvář zvýšené míře ohrožení v několika členských státech a souběžným problémům se zvládáním migrace, bojem proti terorismu a organizované trestné činnosti a nutnosti koordinované evropské reakce požaduje finanční prostředky na další personální posílení Europolu s cílem vytvořit v jeho rámci nepřetržitě fungující protiteroristickou buňku, která by 24 hodin denně 7 dní v týdnu poskytovala příslušným orgánům členských států zpravodajské informace; domnívá se, že toto zvýšení je také určeno ke zlepšení boje proti obchodování s lidmi (se zvláštním zaměřením na nezletilé bez doprovodu), boje proti kybernetické kriminalitě (noví zaměstnanci EC 3) a k posílení lidských zdrojů v hotspotech v Itálii a v Řecku; podotýká, že v současné době má Europol k dispozici pouhé 3 pracovníky k vyslání do 8 stálých a dalších dočasných hotspotů pouze v Itálii; pokládá tento počet za příliš nízký na to, aby byl Europol schopen plnit své úkoly, pokud jde o boj proti obchodování s lidmi, proti terorismu a dalším druhům závažné přeshraniční trestné činnosti;

47.  vítá vytvoření nové rozpočtové položky, z níž budou poskytovány finanční prostředky obětem terorismu; podporuje poskytování zdrojů na řešení různorodých potřeb obětí, včetně fyzického ošetření a léčby, psychosociálních služeb a finanční podpory; je přesvědčen, že až příliš často jsou při navrhování opatření ve snaze postavit se hrozbě terorismu potřeby nevinných obětí terorismu opomíjeny nebo jsou považovány za podružné;

48.  odsuzuje škrty Rady o úhrnnou částku 24,3 milionu EUR v prostředcích na závazky u celé řady programů v oblasti kultury, sdělovacích prostředků, občanství, základních práv a veřejného zdraví; domnívá se, že Rada vysílá neblahý signál, když navrhuje škrty u programů v oblasti kultury, aby uvolnila prostředky na současné problémy s uprchlíky a migrací; vyjadřuje politování nad tím, že tyto škrty byly, jak se zdá, provedeny zcela svévolně a bez ohledu na skvělé míry čerpání prostředků; je toho názoru, že i malé škrty s sebou nesou riziko, že bude ohroženo dosažení výsledků programu a hladké provádění činností Unie; obnovuje proto všechny položky ve výši NR;

49.  trvá na tom, že je třeba zvýšit financování řady činností u programů Kreativní Evropa a Evropa pro občany, které byly po dlouhou dobu podfinancovány; je pevně přesvědčen, že tyto programy jsou důležitější než kdy jindy, jak tím, že zvyšují příspěvek kulturních a kreativních odvětví k vytváření pracovních míst a růstu, tak tím, že podněcují k aktivní účasti občanů na tvorbě a provádění politiky Unie; nechápe, jak může Rada odůvodnit snižování finančních prostředků pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích, když Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví, u něhož již byl příděl finančních prostředků odložen, byl spuštěn teprve v červnu 2016 a je zářným příkladem inovativního řešení závažného selhání trhu tím, že buduje kapacity a nabízí ochranu proti úvěrovému riziku pro finanční zprostředkovatele úvěrů na nemovitosti v kulturních a kreativních odvětvích;

50.  zdůrazňuje, že programy Unie v oblasti kultury, vzdělávání, mládeže a občanství mají jednoznačnou evropskou přidanou hodnotu, doplňují politiky integrace migrantů a uprchlíků a působí vůči nim synergicky; vyzývá proto orgány EU, aby reagovaly náležitým navýšením finančních prostředků v programech podléhajících přímé správě EU, jako je Kreativní Evropa, i ve strukturálních a investičních fondech a v rámci příslušných rozpočtových položek;

51.  konstatuje, že je nutné poskytnout nezbytné rozpočtové záruky pro přípravné činnosti týkající se realizace Evropského roku kulturního dědictví, který byl vyhlášen na rok 2018;

52.  připomíná, že mechanismus civilní ochrany Unie je klíčovým prvkem solidarity Unie; zdůrazňuje, že Unie hraje významnou úlohu při podpoře, koordinaci nebo doplňování opatření členských států zaměřených na předcházení, připravenost a reakci v případě katastrof; všímá si mírného zvýšení prostředků na závazky pro tento program;

53.  vítá vytvoření rozpočtové položky pro Pátrací a záchranný fond EU, která je určena na pokrytí pátrací a záchranné činnosti, především ve Středomoří, které jsou prováděny členskými státy a koordinovány na úrovni EU; je toho názoru, že vytvoření zvláštního fondu pro tento účel je vhodnějším řešením než neustálé navyšování rozpočtu agentury Frontex nebo nově vytvořené evropské pohraniční a pobřežní stráže;

54.  vítá vytvoření rozpočtové položky na podporu evropské občanské iniciativy, která je nově vytvořeným nástrojem, jehož cílem je zapojit občany do rozhodovacího procesu v Unii a prohloubit evropskou demokracii; je toho názoru, že výše prostředků na závazky navržená v NR je příliš nízká; rozhodl se zvýšit prostředky v této rozpočtové položce;

55.  vítá navýšení finančních prostředků na komunikaci akcí na úrovni zastoupení Komise a v rámci dialogů s občany a partnerství, jejichž výše na rok 2017 činí v prostředcích na závazky 17,036 milionu EUR a v prostředcích na platby 14,6 milionu EUR, neboť se jedná o iniciativy, jejichž cílem je oslovit občany, získat jejich důvěru a posílit jejich porozumění politickým postupům a politikám Unie;

56.  zdůrazňuje, že je nutné poskytnout společnému sekretariátu rejstříku transparentnosti dostatečné a vhodné administrativní i finanční prostředky, aby mohl plnit své úkoly v návaznosti na přijetí nové interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti;

57.  konstatuje, že ve svém čtení (bez pilotních projektů a přípravných akcí) překračuje strop okruhu 3 o 71,28 milionu EUR v prostředcích na závazky, přičemž zvyšuje prostředky na platby o 1 857,7 milionu EUR; vzhledem k tomu, že již na úrovni NR nebylo ponecháno žádné rozpětí, navrhuje financovat tato zvýšení v rámci stropu, přičemž současně budou uvolněny prostředky z rozpětí pro nepředvídané události pro řadu základních výdajových položek souvisejících s migrací;

Okruh 4 – Globální Evropa

58.  poznamenává, že vzhledem k pokračujícím problémům s uprchlíky a migrací vznikají u vnější činnosti Unie stále větší potřeby financování, které výrazně převyšují současný objem prostředků na okruh 4; důrazně se proto táže, zda jsou stropy okruhu 4 dostatečné k tomu, aby bylo možno poskytnout odpovídající finanční prostředky na vnější dimenzi problémů s uprchlíky a migrací; vyjadřuje politování nad tím, že za účelem financování nových iniciativ jako například nástroje pro uprchlíky v Turecku se Komise ve svém NR rozhodla jít cestou škrtů u programů, jako je nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a nástroj přispívající ke stabilitě a růstu (IcSP); zdůrazňuje, že by se tak nemělo dít na úkor politik v jiných oblastech; rozhodl se proto výrazně zmírnit přesun značných finančních zdrojů ze dvou nástrojů, které se mimo jiné věnují řešení základních příčin migračních toků; připomíná, že hlavním cílem rozvojové politiky Unie musí zůstat snížení chudoby; lituje toho, že prostředky na humanitární pomoc a na středomořskou část Evropského nástroje sousedství (ENI) jsou nižší než částka schválená v rozpočtu na rok 2016, a to i přes jejich zjevnou důležitost při řešení velké řady vnějších problémů; vyjadřuje politování nad neopodstatněnými škrty, které provedla Rada;

59.  rozhodl se proto vrátit všechny škrty Rady v okruhu 4 na původní výši; rozhodl se také obnovit prostředky v položkách na středomořskou část nástroje ENI a na humanitární pomoc ve výši roku 2016; dále se rozhodl zmírnit škrty, které provedla Komise u nástrojů DCI a IcSP; pokládá za zásadně důležité, aby si Unie udržela klíčovou úlohu a zachovala výši finančních prostředků na podporu blízkovýchodního mírového procesu, palestinské samosprávy a UNRWA a také prostředků v položkách na Východní partnerství v rámci nástroje ENI; zdůrazňuje důležitost evropského nástroje pro demokracii a lidská práva;

60.  rozhodl se zvýšit makrofinanční pomoc, která byla výrazně snížena oproti roku 2016; domnívá se, že aby bylo možné vyhovět všem budoucím žádostem o půjčku, bude nezbytná vyšší úroveň financování, než je navrhováno;

61.  plně podporuje nástroj pro uprchlíky v Turecku a navrhuje v roce 2016 předběžně přidělit část příspěvku z rozpočtu Unie plánovaného na rok 2017 s ohledem na dobré výsledky při provádění a velká rozpětí, která jsou v rozpočtu na rok 2016 stále k dispozici; žádá proto, aby byly zvýšeny prostředky pro nástroj IPA II o 400 milionů EUR formou opravného rozpočtu na rok 2016 a aby byla pro tento účel uvolněna odpovídající částka z rozpětí pro nepředvídané události; umísťuje tuto částku do rezervy v rozpočtu na rok 2017, dokud nevznikne komplexní dohoda na alternativním financování nástroje pro uprchlíky v Turecku, která by zmírnila nevídaný tlak na jiné nástroje financování vnější činnosti;

62.  se znepokojením konstatuje, že i přes svou aktuálnost a značnou velikost jsou svěřenské fondy EU a nástroj pro uprchlíky v Turecku v rozpočtu EU takřka neviditelné; žádá, aby byly do rozpočtu zařazeny způsobem, který je mnohem transparentnější a více respektuje jednotu rozpočtu Unie a výsadní pravomoci rozpočtového orgánu, a vytváří pro tento účel nové rozpočtové položky; také žádá Komisi, aby předložila doklady toho, že využívání finančních nástrojů v rámci svěřenských fondů nemá za důsledek odklánění prostředků od cílů jejich původních právních základů; konstatuje, že cíl podnítit další příspěvky členských států nádavkem k prostředkům z rozpočtu Unie se doposud absolutně nenaplnil; v tomto ohledu upozorňuje na to, že budoucí požadavky na příspěvek z rozpočtu Unie svěřenským fondům Parlament odsouhlasí, pouze jakmile budou zároveň poskytnuty příspěvky členských států ve srovnatelné výši; vyzývá proto členské státy, aby co nejdříve dostály svým závazkům;

63.  konstatuje, že Záruční fond pro vnější vztahy, který slouží ke krytí případů nesplácení úvěrů nebo záruk za úvěry poskytnuté státům, které nejsou členy Unie, nebo na projekt v těchto státech, potřebuje podle zprávy Komise o zárukách krytých souhrnným rozpočtem (COM(2016)0576), další finanční prostředky, aby dosáhl cílové částky, což ve svém důsledku vedlo k poskytnutí částky 228,04 milionu EUR, která byla zapsána do NR; je znepokojen tím, že tyto požadavky ještě zvyšují tlak na již tak velmi napjaté stropy v okruhu 4;

64.  vítá rozpočtové návrhy Komise týkající se nového rámce partnerství pro migraci a plánu vnějších investic; vyjadřuje však své znepokojení nad tím, že se tak vytvářejí potenciální nové „satelity“ mimo rozpočet Unie; opakuje, že je nutná plná parlamentní kontrola nad rozpočtem Unie; důrazně trvá na dodržování zásady jednotnosti rozpočtu; je přesvědčen, že tato nová iniciativa by neměla být financována na úkor stávajících projektů Unie; je přesvědčen, že by měly být získány další prostředky z možností pružnosti, aby byly ambicióznímu rámci pro podporu investic v Africe a v sousedství EU poskytnuty odpovídající nové prostředky;

65.  znovu žádá, aby v zájmu další konsolidace diplomatické činnosti Unie byla rozpočtová položka pro zvláštní zástupce EU rozpočtově neutrálním způsobem přenesena z rozpočtu SBOP do administrativního rozpočtu ESVČ;

66.  v důsledku toho zvyšuje prostředky na závazky v okruhu 4 nad rámec NR o 499,67 milionu EUR v prostředcích na závazky a o 493,2 milionu EUR v prostředcích na platby (v těchto částkách nejsou zahrnuty pilotní projekty a přípravné akce, naopak v nich je zahrnut přesun zvláštních zástupců EU do rozpočtu ESVČ);

67.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků (o 3 miliony EUR) s cílem rozhodným způsobem přispět k pokračování a zintenzivnění práce Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

68.  domnívá se, že škrty Rady jsou neopodstatněné a škodlivé, a obnovuje NR u všech správních výdajů Komise, včetně správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v okruzích 1 až 4;

69.  vzhledem k nedávným zjištěním a ve snaze znovu získat důvěru občanů Unie a obnovit důvěryhodnost institucí Unie se rozhodl ponechat 20 % prostředků na dočasné náhrady pro bývalé členy Komise v rezervě do doby, než Komise prosadí přísnější kodex chování pro komisaře, který bude předcházet střetu zájmů a tzv. efektu otáčivých dveří;

70.  domnívá se, že interinstitucionální administrativní spolupráce přináší efektivitu, protože know-how, kapacity a zdroje vytvořené pro jednu instituci jsou dány k dispozici dalším institucím; žádá proto, aby byl vytvořen systém, který omezuje administrativní zátěž na nezbytné minimum, zajišťuje odpovídající kvalitu služeb, poskytuje hlavní odpovědné instituci nezbytné rozpočtové prostředky a motivuje ke spolupráci s ostatními institucemi tak, že jejich podíl bude omezen na marginální náklady, které jsou k této spolupráci třeba, a sladí tak rozhodnutí v duchu řádného finančního řízení na úrovni institucí s celkovým řádným finančním řízením rozpočtu;

Agentury

71.  obecně souhlasí s Komisí vypracovanými odhady rozpočtových potřeb agentur; konstatuje, že Komise již výrazně snížila původní žádosti většiny agentur; domnívá se proto, že jakékoli další škrty, jak je navrhuje Rada, by ohrozily řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, které jim byly svěřeny;

72.  vítá navýšení rozpočtu u efektivně působících agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí zapojených do otázek migrace a bezpečnosti; zdůrazňuje, že pokud dochází k rozšíření mandátu těchto agentur, musejí mít dostatečnou výši prostředků (i na investice do nových technologií) a dostatečný počet pracovníků;

73.  v souvislosti se současnými problémy, pokud jde o bezpečnost, a se zřetelem k nutnosti koordinované evropské reakce se domnívá, že některá z těchto zvýšení nejsou dostatečná a rozhodl se zvýšit prostředky pro Evropský policejní úřad (Europol), Evropskou jednotku pro justiční spolupráci, Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů (EU-LISA) a Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

74.  konkrétně zdůrazňuje potřebu dostatečných lidských a materiálních zdrojů pro nově vytvořené útvary Europolu, Evropské centrum pro boj proti terorismu, EC3 a IRU, a to i pokud jde o společné operační plánování a posuzování hrozeb s cílem posílit koordinovaný přístup členských států k boji proti organizované trestné činnosti, kybernetické kriminalitě a trestné činnosti spojené s internetem, terorismu a další závažnou trestnou činností; žádá další finanční prostředky na společné vyšetřovací týmy;

75.  připomíná plánované zlepšení a interoperabilitu různých informačních systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které ohlásila Komise ve svém sdělení ze dne 6. dubna 2016 o budoucím rámci pro výkonnější a inteligentnější informační systémy pro správu hranic a vnitřní bezpečnost; naléhavě vyzývá k tomu, aby se počítalo s nutností odpovídajících zdrojů na to, aby byla tato technická řešení uvedena do praxe rychle a efektivně;

76.  vítá skutečnost, že do rozpočtu na rok 2017 byly zapsány odpovídající zdroje, které mají podpořit přeměnu agentury Frontex na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž a přeměnu úřadu EASO na plnohodnotnou agenturu pro otázky azylu; zdůrazňuje, že zatímco se zdá, že jsou zdroje na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž pro tuto chvíli dostatečné, bude v budoucnu nutné pozorně sledovat potřeby agentury, pokud jde o operační zdroje a personál, aby agentura stále držela krok s realitou;

77.  s ohledem na zhoršující se humanitární situaci v jižním sousedství Evropy, na rostoucí počet žadatelů o azyl a hlavně na záměr rozšířit mandát úřadu více, než stanoví návrh Komise, se dále rozhodl zvýšit prostředky, které byly v rozpočtu na rok 2016 přiděleny Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu;

78.  opakuje svůj nesouhlas s přístupem Komise a Rady ve věci lidských zdrojů agentur, a proto mění značný počet plánů pracovních míst; znovu zdůrazňuje, že podle interinstitucionální dohody by každá agentura měla v průběhu pěti let snížit počet pracovních míst o 5 %, avšak nová pracovní místa, která jsou zapotřebí k plnění dalších úkolů spojených s novým vývojem dané politiky a s novými právními předpisy od roku 2013, musí také provázet dodatečné zdroje a je třeba je nezapočítávat při plnění cíle snižování stavu zaměstnanců podle IID; zdůrazňuje proto opět, že nesouhlasí s myšlenkou fondu pracovních míst určených k převodu mezi agenturami, ale potvrzuje, že je ochoten uvolnit pracovní místa dosažením vyšší efektivity mezi agenturami prostřednictvím intenzivnější správní spolupráce nebo v případě potřeby i sloučením a sdružováním některých funkcí buď s Komisí, nebo jinou agenturou;

79.  zdůrazňuje, že by bylo možno dosáhnout výrazných provozních a personálních úspor, pokud by agentury působící ve více místech (ENISA, eu-LISA, ERA) měly pouze jediné sídlo; je toho názoru, že uvážíme-li současné provozní potřeby těchto agentur, je takováto změna možná; zdůrazňuje, že odstěhování Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z Londýna a jeho sloučení nejméně s jedním či dvěma dalšími orgány dohledu by mohlo vést ke značným úsporám nákladů u obou agentur; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila návrh;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

80.  poté, co provedl důkladnou analýzu předložených pilotních projektů a přípravných akcí, pokud jde o míru úspěšnosti těch, které již probíhají, a vyřadil iniciativy, na které se již vztahují existující právní základy, a plně zohlednil posouzení Komise, která se zabývala proveditelností projektů, se rozhodl přijmout kompromisní soubor, který tvoří omezený počet PP a PA, a to i s ohledem na omezená rozpětí, která jsou k dispozici, a na stropy pro PP a PA;

Zvláštní nástroje

81.  připomíná důležitost rezervy na pomoc při mimořádných událostech při zajišťování pohotové reakce na konkrétní požadavky pomoci pro třetí země při nepředvídaných událostech a svůj dřívější požadavek, aby byl v rámci revize VFR výrazně zvýšen celkový příděl prostředků na tuto rezervu; poznamenává, že její rychlé vyčerpání v roce 2016, které pravděpodobně vůbec neumožní jakýkoli přenos prostředků, je známkou toho, že se tento zvláštní nástroj ukáže jako nedostatečný k tomu, aby uspokojil všechny další potřeby v roce 2017; zvyšuje proto prostředky v této rezervě na úroveň ročního přídělu ve výši 1 miliardy EUR až do doby, než bude v rámci revize VFR v polovině období rozhodnuto o ročním přídělu prostředků do rezervy na pomoc při mimořádných událostech;

82.  obnovuje NR u rezerv pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond solidarity Evropské unie s cílem usnadnit uvolňování prostředků z těchto zvláštních nástrojů;

Platby

83.  vyjadřuje znepokojení nad výrazným snížením prostředků na platby v NR oproti rozpočtu na rok 2016; konstatuje, že to svědčí o zpožděních při provádění programů, které jsou nejen znepokojivé z hlediska uskutečňování politik Unie, ale znamenají také, že hrozí riziko, že se na konci současného programového období znovu nahromadí značný objem neuhrazených faktur; domnívá se, že této záležitosti by měla být věnována pozornost v rámci revize VFR; lituje mimoto škrtů, které provedla Rada u prostředků na platby, a to i přes značná rozpětí, která jsou ponechána pod stropy;

84.  zdůrazňuje, že na naléhání Parlamentu byl dohodnut platební plán, jehož cílem je snížit do konce roku 2016 objem nevyřízených žádostí o platby týkajících se politiky soudržnosti na období 2007–2013 na „běžnou“ úroveň 2 miliard EUR; poukazuje na to, že na konci roku 2015 byly v oblasti politiky soudržnosti na období 2007–2013 zjištěny neuhrazené platby přinejmenším ve výši 8,2 miliardy EUR, a očekává se, že do konce roku 2016 tento objem klesne na méně než 2 miliardy EUR; je přesvědčen, že všechny tři orgány by měly vytvořit a schválit závazný společný platební plán na období 2016–2020; trvá na tom, že by tento nový platební plán měl být založen na řádném finančním řízení a měla by v něm být stanovena jasná strategie pro splnění všech potřeb plateb v každém z okruhů až do konce stávajícího VFR, a je důležité se vyhnout situaci „skrytého nahromadění“ neuhrazených žádostí o platby, v důsledku umělého zpoždění provádění určitých víceletých programů a dalších zmírňujících opatření, například snížení měr předběžného financování;

85.  rozhodl se obnovit NR u prostředků na platby ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a zvyšuje prostředky na platby ve všech položkách, ve kterých se změnila výše prostředků na závazky;

Sestavování rozpočtu podle výkonnosti

86.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 3. července 2013 o integrovaném rámci vnitřní kontroly(10) Parlament sdílel názor vyslovený Evropským účetním dvorem, že nemá smysl se snažit měřit výkonnost, pokud nebyl rozpočet sestaven na základě ukazatelů výkonnosti(11), a žádal, aby byl vytvořen model sestavování veřejných rozpočtů založený na výkonnosti, v jehož rámci jsou u každé rozpočtové položky uvedeny cíle a výstupy, které se budou měřit ukazateli výkonnosti;

87.  vítá programová prohlášení o operačních výdajích přiložená k NR, neboť částečně reagují na požadavek Parlamentu týkající se cílů, výstupů a ukazatelů; konstatuje, že tato prohlášení doplňují rozpočtovou metodu založenou na běžných činnostech o některé údaje o výkonnosti;

88.  trvá na tom, že za účelem zjednodušení nástrojů Komise týkajících se vnitřního řízení by se měla generální ředitelství Komise při přijímání svých plánů řízení a výročních zpráv o činnosti řídit politickými cíli a ukazateli uvedenými v programových prohlášeních o operačních výdajích a že by Komise měla na tomto základě vypracovat svou hodnotící zprávu podle článku 318 Smlouvy o fungování EU;

Další oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

89.  zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2017 beze změny, jak byla přijata na plenárním zasedání dne 14. dubna 2016, a to na 1 900 873 000 EUR; provádí rozpočtově neutrální technické úpravy s cílem promítnout do rozpočtu svá rozhodnutí z poslední doby a uvolňuje prostředky z rezervy v rozpočtové položce na dopravu poslanců, osob a zboží;

90.  schvaluje změny ve svém plánu pracovních míst a v příslušných rozpočtových prostředcích v reakci na dodatečné potřeby politických skupin; plně kompenzuje tato zvýšení snížením prostředků v pohotovostní rezervě a v rozpočtové položce na zařízení prostor;

91.  připomíná své rozhodnutí vyjmout z cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % politické skupiny, jak zdůraznil ve svých usneseních o rozpočtu na rok 2014(12), na rok 2015(13) a na rok 2016(14);

92.  snižuje plán pracovních míst svého generálního sekretariátu(15) na rok 2017 o 60 míst (cíl 1% snížení stavu zaměstnanců) v souladu s dohodou, k níž dospěl dne 14. listopadu 2015 s Radou při jednání o souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016; připomíná, že dopad tohoto opatření na rozpočet byl již zohledněn v odhadu příjmů a výdajů;

93.  dále snižuje svůj plán pracovních míst o 20 míst, aby se v něm promítl konec přesunu pracovních míst na základě dohody o spolupráci s Evropským hospodářským a sociálním výborem a s Výborem regionů; zdůrazňuje, že jelikož tato místa nebyla zapsána do rozpočtu, není třeba na straně Parlamentu snižovat žádné prostředky;

94.  vybízí generální tajemníky Evropského parlamentu, Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru, aby společně pracovali na případném dalším ujednání o sdílení podpůrných útvarů a služeb mezi těmito třemi institucemi; žádá generální tajemníky, aby také nechali provést studii toho, zda lze také dosáhnout součinnosti podpůrných útvarů a služeb mezi Parlamentem, Komisí a Radou;

95.  ponechává ve svém plánu pracovních míst na rok 2017 i 35 nových míst, která byla požadována v NOR 3/2016 k posílení bezpečnosti institucí; vyjímá tato pracovní místa z cíle 5% snížení stavu zaměstnanců, neboť z hlediska Parlamentu souvisejí s novou činností;

96.  opakuje, že plnění cíle snížení stavu zaměstnanců by nemělo ohrozit řádné fungování orgánu, uplatňování jeho základních pravomocí ani špičkovou kvalitu jeho legislativní činnosti či kvalitu pracovních podmínek poslanců a zaměstnanců;

97.  vzhledem k mnohačetným problémům, které vyvstaly při letošním interním rozpočtovém procesu v Parlamentu, dospívá k závěru, že je nezbytně nutné zásadně přepracovat kapitolu 9 a příslušné části dalších kapitol jeho jednacího řádu, aby se podařilo uskutečnit to, co Parlament požadoval ve svém usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2017, totiž že by „jakékoli relevantní informace měly být předkládány členům předsednictva a Rozpočtového výboru ve všech fázích procesu včas a srozumitelně, s nezbytnou mírou podrobnosti a v patřičných rozpisech, aby mohly předsednictvo, Rozpočtový výbor a politické skupiny tyto skutečnosti řádně projednat a vycházet při svých rozhodnutích z komplexního pohledu na stav a potřeby rozpočtu Parlamentu“;

98.  s odvoláním na bod 15 svého výše uvedeného usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2017 požaduje, aby byl způsob sestavování rozpočtu Parlamentu na základě skutečných potřeb, a nikoli systémem uplatňování koeficientů, poprvé uplatněn při rozpočtovém procesu pro rozpočtový rok 2018;

99.  připomíná, že se správa zavázala, že předloží střednědobé a dlouhodobé rozpočtové plánování, včetně jasného rozlišení mezi investicemi a provozními výdaji na chod Parlamentu, mj. na plnění jeho statutárních povinností; očekává tudíž, že předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů na rok 2018 bude předložen ve stejném formátu;

100.  připomíná Foxovu a Häfnerovu zprávu z roku 2013(16), která odhadla, že se náklady vyplývající z geografické rozptýlenosti pohybují mezi 156–204 miliony EUR, což se rovná 10 % rozpočtu Parlamentu; upozorňuje na zjištění, že 78 % veškerých pracovních cest statutárních pracovníků Parlamentu je přímým důsledkem geografické rozptýlenosti Parlamentu; zdůrazňuje, že zpráva také odhaduje, že dopad geografické rozptýlenosti Parlamentu na životní prostředí lze vyčíslit na 11 000 – 19 000 tun emisí CO2; opakuje, že veřejnost kvůli této rozptýlenosti vnímá Parlament negativně, a žádá proto vypracování plánu na zavedení jednoho sídla a snížení prostředků v příslušných rozpočtových položkách;

101.  lituje toho, že i když o to Rozpočtový výbor mnohokrát žádal, není ještě k dispozici střednědobá a dlouhodobá strategie v otázce budov Parlamentu, aby mohl výbor jednat informovaně;

Oddíl IV – Soudní dvůr

102.  lituje toho, že Rada zvýšila standardní snížení ze 2,5 % na 3,8 %, což se rovná snížení o 3,4 milionu EUR a je to v rozporu s mimořádně vysokou měrou obsazenosti pracovních míst na Soudním dvoře (která koncem roku 2015 činila 98 %); upravuje proto standardní snížení na úroveň NR, což umožní Soudnímu dvoru plnit své poslání v situaci, kdy neustále narůstá množství projednávaných věcí;

103.  dále se rozhodl obnovit NR u dalších šesti rozpočtových položek napříč hlav I a II rozpočtu Soudního dvora, v nichž Rada provedla škrty, které by měly zvlášť citelný dopad na priority Soudního dvora v oblasti jazyků a bezpečnosti;

104.  vyjadřuje nespokojenost s jednostranným prohlášením Rady a s ním souvisejícím dodatkem o 5% snížení stavu zaměstnanců v postoji Rady k NR na rok 2017, podle něhož musí Soudní dvůr stále ještě snížit svůj plán pracovních míst o 19 míst; zdůrazňuje, že těchto 19 míst odpovídá 12 a 7 místům, která Parlament a Rada Soudnímu dvoru náležitě přidělily v rámci rozpočtových procesů pro roky 2015 a 2016, aby pokryl dodatečné potřeby, a trvá tudíž na tom, aby Soudní dvůr těchto 19 pracovních míst nevracel, když již náležitě splnil požadavek 5% snížení stavu zaměstnanců tím, že v období 2013–2017 zrušil 98 míst; 

Oddíl V – Účetní dvůr

105.  obnovuje standardní snížení na jeho původní výši 2,6 %, aby Účetní dvůr mohl pokrýt své potřeby, pokud jde o plán pracovních míst;

106.  obnovuje výši prostředků v pěti dalších rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby Účetní dvůr mohl plnit svůj pracovní program a vypracovat plánované zprávy o auditu;

107.  částečně obnovuje NR ve třech rozpočtových položkách v souladu s návrhy na úspory, s nimiž přišel sám Účetní dvůr;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

108.  obnovuje standardní snížení na jeho původní výši 4,5 %, aby Evropský hospodářský a sociální výbor mohl pokrýt své potřeby a vyrovnal se s neustálým snižováním stavu zaměstnanců v rámci dohody o spolupráci mezi Evropským parlamentem a Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů z února 2014;

109.  obnovuje 12 pracovních míst spolu s příslušnými prostředky, které zrušila Komise v NR, v souladu s výše uvedenou dohodou o spolupráci, aby plán pracovních míst odrážel skutečný počet pracovních míst přesunutých z Evropského hospodářského a sociálního výboru do Parlamentu;

110.  dále se rozhodl upravit položku na doplňkové služby k překladatelským službám na úroveň, jakou uvedla sama instituce ve svém odhadu, a zčásti tak kompenzuje přesun 36 pracovních míst z Evropského hospodářského a sociálního výboru do Parlamentu v souladu s výše uvedenou dohodou o spolupráci;

Oddíl VII – Výbor regionů

111.  obnovuje osm pracovních míst spolu s příslušnými prostředky, které zrušila Komise v NR, v souladu s výše uvedenou dohodou o spolupráci, aby plán pracovních míst odrážel skutečný počet pracovních míst přesunutých z Výboru regionů do Parlamentu;

112.  dále obnovuje prostředky, které škrtla Komise v NR, a to prostředky na výdaje na provoz kanceláře a na příspěvky na informační technologie pro členy Výboru regionů na úroveň, kterou uvedl výbor ve svém odhadu, aby zajistil dostatečnou výši finančních prostředků na výdaje na provoz kanceláře a na příspěvky na informační technologie pro členy Výboru regionů;

113.  lituje škrtů v rozpočtové položce na zařízení prostor, které provedla Komise ve svém NR, a rozhodl se obnovit prostředky v této položce na úroveň, kterou uvedl sám výbor ve svém odhadu, aby byl schopen financovat zvýšené potřeby v oblasti bezpečnosti, udržovat budovy v dobrém stavu a v souladu s právními požadavky a zvýšit energetickou účinnost;

114.  konečně obnovuje výši prostředků na komunikační činnosti politických skupin, které Komise v NR snížila, aby bylo zajištěno dostatečné financování komunikačních činností politických skupin ve Výboru regionů;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

115.  konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu veřejného ochránce práv o 195 000 EUR; zdůrazňuje, že takové snížení prostředků by nepřiměřeně zatížilo velmi omezený rozpočet veřejného ochránce práv a mělo by zásadní dopad na schopnost této instituce poskytovat evropským občanům efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby veřejné ochránkyni práv umožnil plnit její mandát a závazky;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

116.  s politováním konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu evropského inspektora ochrany údajů o 395 000 EUR; poukazuje na to, že je to v příkrém rozporu s tím, že Parlament a Rada pověřily tuto instituci dalším úkolem, a ohrozilo by to schopnost této instituce poskytovat evropským institucím efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby inspektorovi ochrany údajů umožnil plnit jeho povinnosti a závazky;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

117.  obnovuje prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

118.  dále se rozhodl vytvořit rozpočtový bod „Kapacita pro strategickou komunikaci“ v souladu se závěry zasedání Evropské rady z března 2015 a vybavit ESVČ dostatečným počtem zaměstnanců a nástrojů k tomu, aby dokázala čelit problému dezinformačních kampaní třetích zemí a nestátních aktérů;

119.  vítá písemné závazky vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku řešit stávající nerovnováhu v personálním obsazení ESVČ, pokud jde o podíl diplomatů z členských států a podíl úředníků EU v některých pozicích a předložit v průběhu roku 2017 přezkum politiky ESVČ v oblasti lidských zdrojů; vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby nejpozději do jara 2017, s předstihem před zahájením příštího rozpočtového procesu, informovala Parlament o učiněných krocích;

o
o   o

120.  je přesvědčen, že rozpočet Unie může přispět k efektivnímu řešení nejen důsledků, ale také základních příčin krizí, s nimiž se Unie v současnosti potýká; zastává však názor, že neočekávané události, které se dotýkají celé Unie, je třeba řešit společným úsilím a zajištěním dalších prostředků na úrovni Unie, a nikoli zpochybňováním minulých závazků či návratem k iluzi čistě národních řešení; zdůrazňuje tudíž, že pro společnou a rychlou reakci jsou k dispozici ustanovení o flexibilitě, která je třeba využít v plné míře, aby se vykompenzovaly těsné mantinely stropů VFR;

121.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny návrhy změn k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0080.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0132.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0309.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).
(10) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 100.
(11) Příspěvek Kersti Kaljulaidové během slyšení na téma integrovaného rámce vnitřní kontroly, které pořádal výbor CONT dne 22. dubna 2013.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2013)0437.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2014)0036.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2015)0376.
(15) Vzhledem k tomu, že bylo přijato politické rozhodnutí o vynětí politických skupin z tohoto výpočtu, vztahuje se toto snížení počtu míst na tu část plánu pracovních míst, která se týká generálního sekretariátu:
(16) Přijaté texty, P7_TA(2013)0498.

Právní upozornění