Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2936(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B8-1122/2016

Rozpravy :

PV 26/10/2016 - 17
CRE 26/10/2016 - 17

Hlasování :

PV 27/10/2016 - 8.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0424

Přijaté texty
PDF 355kWORD 51k
Čtvrtek, 27. října 2016 - Štrasburk Konečné znění
Jaderná bezpečnost a nešíření jaderných zbraní
P8_TA(2016)0424RC-B8-1122/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní (2016/2936(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučeních hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ohledně vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní(2),

–  s ohledem na semináře EU o nešíření zbraní a odzbrojování a na pravidelné schůze Konsorcia EU pro nešíření,

–  s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003,

–  s ohledem na skutečnost, že na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 se nepodařilo dosáhnout shody o výsledném dokumentu,

–  s ohledem na závěry Rady týkající se 9. hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (8079/15),

–  s ohledem na dokumenty přijaté na jaře roku 2016 na Washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2310 (2016) o 20. výročí Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek,

–  s ohledem na Tbiliskou deklaraci z roku 2016, kterou na základě konsensu přijalo Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 66/61 ze dne 13. prosince 2011 o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v oblasti Blízkého východu,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/422/SZBP ze dne 23. července 2012 na podporu procesu vedoucího k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(3),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 70/33 ze dne 7. prosince 2015 o pokračování v úsilí o mnohostranné jaderné odzbrojování a na zprávu otevřené pracovní skupiny (OEWG) určenou Valnému shromáždění OSN, která byla přijata dne 19. srpna 2016 (A/71/371),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že celosvětové bezpečnostní prostředí, zejména bezpečnostní prostředí v EU, se významně zhoršilo, je čím dál nestabilnější, nejistější a méně předvídatelné; podotýká, že existují hrozby konvenční, nekonvenční i hybridní, pocházející od státních i nestátních regionálních a globálních subjektů;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní mír, bezpečnost a stabilitu vážným způsobem ohrožuje vývoj situace v různých částech světa, včetně zhoršování vztahů mezi státy s jadernými zbraněmi, jako jsou Spojené státy a Ruská federace, Indie a Pákistán, včetně dalšího zvyšování jaderných kapacit Severní Koreje;

C.  vzhledem k tomu, že díky účinnému uplatňování zákazu a povinností obsažených v Úmluvě o zákazu biologických a toxinových zbraní z roku 1972 a Úmluvě o chemických zbraních se omezuje a postupně zastavuje šíření biologických a chemických zbraní hromadného ničení; vzhledem k tomu, že šíření jaderných zbraní hromadného ničení a jejich nosičů je však i nadále jedním z nejzávažnějších problémů celosvětového společenství;

D.  vzhledem k tomu, že v lednu 2016 devět států – Spojené státy, Rusko, Spojené království, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Korejská lidově demokratická republika – vlastnilo celkem asi 15 395 jaderných zbraní, zatímco v roce 2015 to bylo 15 850;

E.  vzhledem k tomu, že prvořadý význam má snaha zabránit tomu, aby jaderné zbraně získali či použili teroristé nebo další země, úsilí o snížení snižovat a likvidaci veškerého jaderného arzenálu a směřování ke světu bez jaderných zbraní;

F.  vzhledem k tomu, že v některých oblastech světa již existuje řada smluv o zónách bez jaderných zbraní, konkrétně v Latinské Americe a Karibiku, jižním Pacifiku, jihovýchodní Asii, Africe a Střední Asii;

G.  vzhledem k tomu, že hodnotící konference stran NPT konaná v roce 2010 znovu zaměřila pozornost na humanitární dopad jaderných zbraní, na nějž upozorňovaly vlády Norska, Mexika a Rakouska na několika konferencích o humanitárním dopadu jaderných zbraní a v příslušných zprávách, a poukázala rovněž na mezinárodní humanitární závazek iniciovaný Rakouskem, který byl přijat na hodnotící konferenci stran NPT konané v roce 2015, kde jej podpořilo 127 členských států OSN;

H.  vzhledem k tomu, že je třeba dále posilovat hlavní cíle týkající se nešíření zbraní a odzbrojování v rámci tří pilířů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, konkrétně nešíření zbraní, odzbrojování a spolupráce v oblasti mírového využití jaderné energie; vzhledem k tomu, že jaderné mocnosti, které podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, modernizují a rozšiřují svůj arzenál jaderných zbraní a odkládají opatření, jejichž cílem je snížit nebo zcela zlikvidovat jaderný arzenál a omezit uplatňování vojenské doktríny jaderného odstrašování;

I.  vzhledem k tomu, že na summitech o jaderné bezpečnosti, které byly pořádány jako doplňující proces mimo rámec Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, bylo dosaženo formálního pokroku v zabezpečení štěpných materiálů pro civilní účely; tyto summity přispěly k posílení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní tím, že zvýšily důvěryhodnost její části věnující se nešíření zbraní, avšak vzhledem k tomu, že Rusko v poslední době odmítá spolupracovat a že zhoršení jeho vztahů se Spojenými státy maří další úsilí o zabezpečení a omezení štěpných materiálů;

J.  vzhledem k tomu, že Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů je právně závazný mezinárodní nástroj v oblasti fyzické ochrany jaderného materiálu, kterým se zavádí opatření spojená s prevencí, odhalováním a stíhání trestných činů souvisejících s jaderným materiálem;

K.  vzhledem k tomu, že Rusko a Spojené státy i nadále uplatňují novou smlouvu START, jejíž platnost skončí v roce 2021, pokud ji obě strany neprodlouží; vzhledem k tomu, že prezident USA Barack Obama ve svém projevu předneseném v roce 2013 v Berlíně učinil významný návrh na snížení počtu jaderných hlavic, který poté zopakoval v roce 2016 ve Washingtonu; vzhledem k tomu, že Ruská federace neprojevuje stejnou ochotu zahájit jednání o krocích, které by navázaly na novou smlouvu START, a že zatím nebylo dosaženo žádné dohody o opatřeních v návaznosti na tuto smlouvu, jejichž cílem by bylo snižovat počet strategických i nestrategických jaderných zbraní v zájmu jejich úplné likvidace;

L.  vzhledem k tomu, že jaderné zkoušky i jiné jaderné výbuchy představují ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti a narušují celosvětový režim jaderného odzbrojování a nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že nejúčinnějším způsobem, jak zakázat jaderné zkoušky, je Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT); vzhledem k tomu, že v roce 2016 si připomínáme 20. výročí smlouvy CTBT, která byla otevřena k podpisu dne 24. září 1996;

M.  vzhledem k tomu, že navzdory značnému úsilí se nepodařilo svolat konferenci o zřízení zóny bez jaderných zbraní i všech ostatních zbraní hromadného ničení na Blízkém východě, která se na základě konsensu stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní dosaženého na hodnotící konferenci v roce 2010 měla uskutečnit do prosince 2012;

N.  vzhledem k tomu, že NATO se ve své Strategické koncepci z roku 2010 a Zprávě o politice v oblasti odstrašení a obrany (Deterrence and Defence Posture Review) z roku 2012 zavázalo vytvořit podmínky pro svět bez jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že podle dohod NATO o sdílení jaderných zbraní a podle bilaterálních dohod NATO je v pěti členských státech nedisponujících jadernými zbraněmi (Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku), stále rozmístěno asi 150 až 200 amerických gravitačních jaderných bomb krátkého dosahu, považovaných za taktické nebo substrategické jaderné zbraně, a vzhledem k tomu, že tyto zbraně jsou rozmístěny v souladu se současnou politikou NATO;

O.  vzhledem k tomu, že bezpečnost a zabezpečení amerických jaderných zbraní rozmístěných v Turecku jsou v důsledku ozbrojeného konfliktu v Sýrii, který se odehrává v blízkosti letecké základny Incirlik, a v důsledku událostí na letecké základně Incirlik a v jejím okolí v průběhu a po skončení neúspěšného převratu z 15. července 2016 předmětem větší pozornosti;

P.  vzhledem k tomu, že dne 5. prosince 2015 jsme si připomněli 20. výročí podpisu Budapešťského memoranda; vzhledem k tomu, že Ukrajina dodržuje všechna jeho ustanovení a v otázkách jaderného odzbrojování a nešíření jaderných zbraní zaujímá iniciativní postoje, kdežto Ruská federace porušila jeho ustanovení tím, že obsadila část ukrajinského území (Krym) a zahájila ozbrojenou agresi na východě Ukrajiny; vzhledem k tomu, že tím vznikl nebezpečný precedens, neboť stát, jenž Ukrajině zaručil bezpečnost v reakci na její rozhodnutí přistoupit ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní jako země bez jaderných zbraní, porušil ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost, a pokud jde o nástroj negativních bezpečnostních záruk poskytovaných státem vlastnící jaderné zbraně, ohrozil jeho důvěryhodnost a obecně jej závažným způsobem poškodil, a stejně tak zpochybnil Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a možnost pokročení v otázce globálního jaderného odzbrojování a nešíření jaderných zbraní na základě mezinárodního práva a mnohostranných smluv; je hluboce znepokojen výhrůžnými prohlášeními vysoce postavených ruských představitelů, že Rusko má právo na Krymu rozmístit a uchovávat jaderné zbraně, což by mělo celosvětové důsledky; vyjadřuje znepokojení nad novou ruskou vojenskou doktrínou z prosince 2014, která dovoluje použití jaderných zbraní proti státu, který takové zbraně nemá;

Q.  vzhledem k tomu, že Rusko rozmisťuje v Kaliningradské oblasti rakety krátkého doletu Iskander a provádí cvičení a přelety s použitím systémů schopných využívat jaderných zbraní, a vzhledem k tomu, že prohlášení vedoucích ruských představitelů o důležitosti jaderného odstrašování a rozhodnutí Ruska pozastavit provádění Dohody o nakládání s plutoniem a jeho likvidaci, kterou uzavřelo se Spojenými státy v roce 2000, zvyšuje obavy z toho, že se Rusko stále více spoléhá na jaderné zbraně;

R.  vzhledem k tomu, že EU hraje důležitou úlohu jakožto účastník společného komplexního akčního plánu, který byl vyjednán s Íránem, a důležitou úlohu sehrává rovněž jako plnohodnotný člen společné komise dohlížející na plnění této dohody;

S.  vzhledem k tomu, že KLDR dne 9. září 2016 provedla svou pátou jadernou zkoušku, a to pouze několik měsíců po zkoušce ze dne 6. ledna 2016; vzhledem k tomu, že tato zkouška, kterou KLDR označila za „úspěšnou zkoušku vodíkové bomby“, je jednoznačně v rozporu s mezinárodními závazky KLDR plynoucími z rezolucí Rady bezpečnosti OSN a z deklarace mezi Jižní a Severní Koreou o denuklerizaci z roku 1992, v níž je uvedeno, že žádná z obou částí Korejského poloostrova nebude vyvíjet ani držet žádné jaderné zbraně; vzhledem k tomu, že šíření jakýchkoli zbraní hromadného ničení, obzvláště jaderných zbraní a jejich nosičů, ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že KLDR v roce 2003 vypověděla Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, od roku 2006 provádí jaderné zkoušky a v roce 2009 oficiálně oznámila, že vyvinula jadernou zbraň za účelem odstrašení, což znamená, že se zvýšila hrozba, kterou KLDR představuje pro okolní země v severovýchodní Asii a pro regionální i mezinárodní mír a bezpečnost;

T.  vzhledem k tomu, že evropská bezpečnostní strategie z roku 2003 označila šíření zbraní hromadného ničení a hrozbu závodů ve vyzbrojování zbraněmi hromadného ničení za potenciálně největší hrozbu pro naši bezpečnost a že EU usiluje o všeobecné dodržování mnohostranných smluvních režimů a posilování smluv a jejich ustanovení o ověřování; vzhledem k tomu, že globální strategie EU z roku 2016 se o zbraních hromadného ničení, nešíření jaderných zbraní ani o kontrolu zbraní nezmiňuje;

U.  vzhledem k tomu, že již během příprav na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 se Evropské unii bohužel nepodařilo dosáhnout společného postoje ve věci jaderného odzbrojení a poprvé uznala, že ohledně důsledků jaderných zbraní panují „rozdílné názory“; vzhledem k tomu, že na konferenci se kvůli různosti názorů na regionální úsilí o vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě nepodařilo přijmout výsledný dokument;

V.  vzhledem k tomu, že EU se zavázala využívat všechny přiměřené nástroje k předcházení, odrazování, zastavení a pokud možno zrušení programů šíření zbraní, které jsou zdrojem obav na celosvětové úrovni, jak je jasně vyjádřeno ve strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou dne 12. prosince 2003 přijala Evropská rada, a vzhledem k tomu, že EU zajistila prohloubení spolupráce evropských výzkumných center v oblasti nešíření jaderných zbraní coby součásti Konsorcia EU pro nešíření;

W.  vzhledem k tomu, že je důležité podporovat a posilovat zapojení občanské společnosti do tohoto mezinárodního procesu transparentním způsobem;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršením bezpečnostní situace v okolí Evropské unie a za hranicemi jejích sousedů, což by mohlo vést k tomu, že jaderné zbraně začnou znovu aktivně používat k odstrašujícím účelům a jaderné zbraně budou šířeny mezi státy i nestátními subjekty, a lituje též toho, že nejsou prováděna účinná opatření vedoucí k odzbrojení a nešíření jaderných zbraní;

2.  vyzývá všechny státy disponující jadernými zbraněmi, aby přijaly konkrétní prozatímní opatření ke snížení rizika výbuchů jaderných zbraní, včetně omezení operačního statusu jaderných zbraní a jejich přesunutí z místa rozmístění do místa uskladnění, poklesu významu jaderných zbraní ve vojenských doktrínách a rychlého snížení počtu jaderných zbraní všech typů;

3.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad potenciálním porušováním Smlouvy o jaderných silách středního dosahu (INF);

4.  je hluboce znepokojen zvýšenou jadernou hrozbou vyplývající z postoje Ruska, který má důsledky pro bezpečnost, stabilitu a předvídatelnost na celosvětové úrovni, a zhoršujícími se vztahy s NATO, včetně potenciálního porušování dohody o jaderných zbraních se střední délkou doletu, i prohlášeními naznačujícími jak větší připravenost použít jaderné zbraně, tak i úvahy o případném rozmístění jaderných zbraní na dalších územích v Evropě; upozorňuje na ruská vojenská cvičení, při nichž je simulováno nasazení jaderných zbraní proti Polsku, a vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozmístěním raketových systémů Iskander, které mohou nést jaderné hlavice, v Kaliningradské oblasti, jež sousedí s členskými státy EU Polskem a Litvou; připomíná, že Mezinárodní soudní dvůr ve svém poradním stanovisku z roku 1996 konstatoval, že se zřetelem na současný stav mezinárodního práva nemohl „dospět k definitivnímu závěru o legalitě nebo protiprávnosti použití jaderných zbraní státem v krajních podmínkách sebeobrany“;

5.  vyjadřuje svou podporu summitu o jaderné bezpečnosti z roku 2016, přičemž uznává, že nelegální obchod s jadernými materiály a jejich používání představují bezprostřední a vážnou hrozbu pro celosvětovou bezpečnost, a s nadějí očekává, že bude zajištěna plná dohledatelnost a fyzické zabezpečení všech materiálů spojených s výrobou zbraní;

6.  vítá dokončení činnosti otevřené pracovní skupiny OSN, která dosáhla pokroku ve vícestranných vyjednáváních o jaderném odzbrojení podle rezoluce Valného shromáždění OSN 70/33; vítá doporučení Valného shromáždění OSN obsažené v závěrečné zprávě otevřené pracovní skupiny (A/71/371) – jež bylo za široké podpory přijato dne 19. srpna 2016 – aby se v roce 2017 svolala konference s možností účasti všem států, na které se bude jednat o právně závazném nástroji vedoucím k zákazu a úplnému odstranění jaderných zbraní; uznává, že tímto se posílí cíle a závazky související s nešířením zbraní a odzbrojením obsažené ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a napomůže se k vytvoření podmínek pro celosvětovou bezpečnost a pro svět bez jaderných zbraní;

7.  vybízí členské státy EU, aby svolání takové konference v roce 2017 podpořily a aby se konstruktivně zúčastnily souvisejících jednání, a vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Federicu Mogheriniovou a Evropskou službu pro vnější činnost, aby k jednáním této konference konstruktivně přispěly;

8.  připomíná 20. výročí Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, která byla otevřena k podpisu dne 24. září 1996, a zdůrazňuje, že všeobecná, mezinárodně a účinně ověřitelná smlouva o zákazu jaderných zkoušek je nejefektivnějším způsobem, jak zamezit jaderné testy a jiné jaderné výbuchy;

9.  naléhavě vyzývá zbylé státy uvedené v příloze II Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, jejichž ratifikace je nutná pro to, aby tato smlouva vstoupila v platnost, aby si znovu uvědomily naléhavost situace a smlouvu podepsaly a ratifikovaly, čímž tento zásadní mezinárodní nástroj nabude bez dalších prodlev plného právního účinku; vítá v této souvislosti přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2310 (2016);

10.  oceňuje výrazný pokrok, jehož dosáhla Přípravná komise pro Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek tím, že dokončila a spustila účinný Mezinárodní monitorovací systém, který i přesto, že smlouva dosud nevstoupila v platnost, přispívá k regionální stabilitě coby významné opatření k budování důvěry, posiluje nešíření jaderných zbraní a odzbrojení a státům přináší další výhody z hlediska vědeckého a civilního využití; je přesvědčen, že pokud jde o další provoz monitorovacího systému, bude se Přípravná komise pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek i nadále opírat o finanční příspěvky jednotlivých států;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli doufal v opak, jaderné zbraně opět figurují ve strategickém plánování států vyzbrojených těmito zbraněmi; vyzývá k prohloubení dialogu se všemi státy vyzbrojenými jadernými zbraněmi s cílem provádět společný program postupného snižování počtu jaderných hlavic; podporuje zejména kroky USA a Ruska k omezení rozmístěných jaderných zbraní v rámci nové smlouvy START;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že od vstupu nové smlouvy START v platnost v roce 2011 neprobíhají další jednání o snížení rozmístěných i nerozmístěných jaderných hlavic, které je naléhavě nutné, ani nejsou přijímána opatření ke snížení a odstranění jaderných zbraní krátkého doletu a taktických zbraní označovaných jako substrategické nebo nestrategické jaderné zbraně, na nichž se Spojené státy a Rusko dohodly již dříve;

13.  uznává, že vzájemné a současné stažení jaderných hlavic (raket krátkého doletu, taktických a vybraných substrategických jaderných zbraní) z evropského území by mohlo přispět k vytvoření podmínek pro vybudování dalších zón bez jaderných zbraní, a tím i ke splnění závazků v oblasti nešíření zbraní a odzbrojení podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, přičemž by zároveň vznikl precedens k dalšímu jadernému odzbrojování;

14.  oceňuje vytvoření bezjaderných zón jako pozitivní krok k vybudování světa bez jaderných zbraní; zastává v tomto ohledu názor, že bezjaderná zóna na Blízkém východě, vytvořená na základě svobodně uzavřené dohody, by měla zásadní význam pro dosažení trvalého a všeobecného míru v této oblasti; v této souvislosti vyjadřuje hluboké zklamání nad tím, že se v roce 2012 nepodařilo uspořádat konferenci, na níž se dohodly strany Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a na které se mělo jednat o vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě;

15.  podporuje další úsilí o posílení mandátu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), včetně zobecnění dodatkových protokolů k dohodám o bezpečnostních zárukách MAAE, a další kroky, jejichž účelem je vyvinout opatření k budování důvěry; snaží se zajistit vyčlenění dostatečných zdrojů pro tuto organizaci, aby mohla plnit svůj důležitý mandát, kterým je zajišťování bezpečnosti jaderných činností; vyzývá k tomu, aby se na nadcházejícím zasedání přípravného výboru Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, které se bude konat v roce 2017, a na Konferenci na vysoké úrovni o jaderném odzbrojení, která proběhne v roce 2018, dosáhlo pokroku;

16.  vítá dohodu skupiny P5+1 a Íránu o íránském jaderném programu a vybízí k další ve spolupráci mezi těmito stranami, která by vedla k úplnému provedení společného komplexního akčního plánu; domnívá se, že tento plán, označovaný jako „dohoda o íránském jaderném programu“, byl velkým úspěchem mnohostranné diplomacie a zvláště evropské diplomacie a neměl by vést pouze k podstatnému zlepšení vztahů mezi EU a Íránem, ale také přispět ke zvýšení stability v celém regionu; má za to, že za důsledné uplatňování celé této dohody jsou nyní odpovědné všechny strany; vítá vytvoření společné komise složené ze zástupců Íránu a skupiny E3 / EU+3 (Čína, Francie, Německo, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy) a za účasti vysoké představitelky/místopředsedkyně Komise; plně podporuje místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku v její roli koordinátorky smíšené komise zřízené v rámci společného komplexního akčního plánu a domnívá se, že důsledné a plnohodnotné uplatňování tohoto akčního plánu je i nadále nadmíru důležité;

17.  odsuzuje poslední jaderné testy, které provedla Korejská lidově demokratická republika (KLDR), a také skutečnost, že tato země odmítla několik rezolucí Rady bezpečnosti OSN včetně zatím poslední rezoluce ze dne 2. března 2016 (2070); důrazně vyzývá KLDR, aby upustila od dalších provokací a zcela ukončila svůj program vývoje jaderných zbraní a balistických střel, a to způsobem, který bude nevratný a ověřitelný, aby ukončila veškeré s ním spojené činnosti a neprodleně začala plnit všechny své mezinárodní závazky, včetně rezolucí Rady bezpečnosti OSN a rady guvernérů MAAE a ostatních mezinárodních norem v oblasti odzbrojení a nešíření jaderných zbraní, a aby se vrátila k jednacímu stolu; vyzývá KLDR, aby bezodkladně podepsala a ratifikovala Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek; potvrzuje, že si přeje, aby otázka jaderných zbraní KLDR byla vyřešena diplomatickou a politickou cestou a vyslovuje se pro obnovení šestistranných rozhovorů; naléhavě vybízí Čínu, aby na KLDR vyvíjela silnější tlak;

18.  vítá začlenění doložek o nešíření zbraní hromadného ničení do dohod uzavíraných mezi EU a třetími zeměmi a do akčních plánů; poukazuje na to, že je nutné, aby tato opatření realizovaly všechny partnerské státy EU bez výjimky;

19.  vítá předložení globální strategie EU a naléhavě vyzývá ESVČ, aby to s přihlédnutím k otázkám a problémům popsaným výše a s cílem dosáhnout toho, aby se EU stala hnací silou v posilování a rozvíjení mnohostranných jednání o jaderném odzbrojení a nešíření jaderných zbraní, aktualizovala a rozvinula strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení přijatou v roce 2003 a nové pokyny pro činnost z roku 2009;

20.  vítá, že se do těchto otázek pravidelně zapojuje Konsorcium EU pro nešíření i další organizace občanské společnosti a výzkumná centra, a vyzývá Konsorcium EU pro nešíření, v jehož čele stojí hlavní poradce EU a zvláštní vyslanec pro nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení, aby rozšířilo program své činnosti a zabývalo se i otázkami odzbrojení;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení členským státům, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému komisaři OSN pro otázky odzbrojení, Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, generálnímu řediteli MAAE a parlamentům pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

(1) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 97.
(2) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 77.
(3) Úř. věst. L 196, 24.7.2012, s. 67.

Právní upozornění