Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2056(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0294/2016

Předložené texty :

A8-0294/2016

Rozpravy :

PV 21/11/2016 - 13
CRE 21/11/2016 - 13

Hlasování :

PV 22/11/2016 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0434

Přijaté texty
PDF 381kWORD 56k
Úterý, 22. listopadu 2016 - Štrasburk Konečné znění
Zelená kniha o retailových finančních službách
P8_TA(2016)0434A8-0294/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách (2016/2056(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. května 1999 „Provádění rámce pro finanční trhy: akční plán“ (akční plán pro finanční služby, COM(1999)0232),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. ledna 2007 „Odvětvové šetření v oblasti retailového bankovnictví podle čl. 17 nařízení 1/2003 o retailovém bankovnictví (konečná zpráva)“ (COM(2007)0033),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 30. dubna 2007 o maloobchodních finančních službách na jednotném trhu (COM(2007)0226),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001(2),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 11. ledna 2012 „Na cestě k integrovanému evropskému trhu plateb prováděných kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu“ (COM(2011)0941),

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění z roku 2014 o osvědčených postupech pro srovnávací internetové stránky,

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění o společném rámci pro hodnocení rizika a transparentnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, které bylo v dubnu 2016 předloženo orgánům EU,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES(5),

–  s ohledem na směrnici 2009/65/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou(8),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. srpna 2014 o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (COM(2014)0509),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách(12),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 10. prosince 2015 o retailových finančních službách: kvalitnější produkty, větší výběr a více příležitostí pro spotřebitele a podniky (COM(2015)0630),

–  s ohledem odpověď Evropského orgánu pro bankovnictví na zelenou knihu Komise o retailových finančních službách ze dne 21. března 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0294/2016),

A.  vzhledem k tomu, že trh EU s retailovými finančními službami je stále poměrně málo rozvinutý a velmi roztříštěný, například vezme-li se v potaz nízký počet přeshraničních transakcí, a že jsou proto zapotřebí účinné kroky k uvolnění plného potenciálu jednotného trhu a usnadnění inovací, z nichž budou mít užitek koneční uživatelé;

B.  vzhledem k tomu, že dynamika trhů s retailovými finančními službami, které se vyznačují poměrně vysokou koncentrací a současně nedostatečnou soutěží, může vést k omezenému výběru a nízké efektivitě nákladů i ke značnému nesouladu mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že nadnárodní společnosti s pobočkami v několika členských státech mohou tyto překážky překonat snadněji než malé společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že evropský trh s retailovými finančními službami bude životaschopný pouze tehdy, bude-li pro spotřebitele představovat skutečnou přidanou hodnotu tím, že bude zajišťovat účinnou soutěž, ochranu spotřebitelů a přístup, zejména k produktům, které jsou skutečně důležité pro účast na ekonomickém životě;

D.  vzhledem k tomu, že další rozvoj trhu s retailovými finančními službami na úrovni EU spolu s náležitým právním rámcem, který by zajišťoval potřebnou ochranu spotřebitelů, by nejen zjednodušil důležitou a přínosnou přeshraniční činnost, ale rovněž by otevřel větší prostor pro posílení soutěže na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že skutečný evropský trh s retailovými finančními službami má významný potenciál k tomu, aby spotřebitelům nabízel větší výběr lepších finančních služeb a produktů a lepší přístup k těmto produktům a službám za nižší ceny; vzhledem k tomu, že dopad soutěže na ceny se bude lišit podle odvětví a produktů;

E.  vzhledem k tomu, že zelená kniha se zaměřuje hlavně na finanční služby určené občanům, kteří hledají přeshraniční služby; vzhledem k tomu, že je důležité, aby nové návrhy byly užitečné pro všechny spotřebitele v EU, má-li se zajistit, aby trh s retailovými finančními službami fungoval ku prospěchu všech;

F.  vzhledem k tomu, že bychom si měli nadále vytyčovat ambiciózní cíle pro odstraňování překážek a potlačování současných protekcionistických tendencí, které brání inovacím retailových finančních služeb; vzhledem k tomu, že skutečný jednotný trh z EU učiní atraktivní centrum inovačních finančních služeb;

G.  vzhledem k tomu, že rychlá transformace, k níž došlo v důsledku digitalizace a inovativních finančních technologií, má – bude-li rozumně řízena – nejen potenciál k vytváření nových a častokrát lepších finančních produktů pro spotřebitele a k podpoře finančního začlenění – mimo jiné snížením transakčních nákladů a snazším přístupem k financování –, ale obnáší i zásadní výzvy pro bezpečnost, ochranu údajů a spotřebitelů, zdanění, spravedlivou soutěž a finanční stabilitu, což jsou oblasti, které by měly být pečlivě sledovány v zájmu maximálního přínosu pro občany;

H.  vzhledem k tomu, že mnoho služeb přechází na internet, a proto je důležité zajistit, aby z nich nikdo nebyl vyloučen a aby byl přístup k těmto službám – bude-li to nutné – zajištěn i nedigitální cestou, aby se zabránilo finančnímu vyloučení;

I.  vzhledem k tomu, že veškeré úsilí o posílení trhu EU s retailovými finančními službami by mělo být koordinováno s programy jednotného digitálního trhu, unie kapitálových trhů a strategie pro jednotný digitální trh a mělo by především podporovat vytváření pracovních míst, udržitelného růstu, finanční stability a úlohy spotřebitele v evropském hospodářství;

J.  zdůrazňuje, že evropský trh s retailovými finančními službami musí přinášet užitek malým a středním podnikům (MSP) z hlediska dodávky i poptávky; v souvislosti s dodávkou se tím rozumí zajištění lepšího přístupu MSP k financování; v souvislosti s poptávkou pak usnadnění přístupu MSP na přeshraniční trhy;

K.  vzhledem k tomu, že dokončení vnitřního trhu je důležité pro spotřebitele a současně má zásadní význam pro evropské společnosti v oboru finančních technologií, neboť jim umožní využívat výhod vnitřního trhu v konkurenci s tradičními hráči, a tak nabízet inovační, zákaznicky vstřícná řešení a vytvářet pracovní místa v celé EU;

L.  vzhledem k tomu, že mikropodniky, MSP a středně velké podniky jsou páteří evropského hospodářství a motorem zaměstnanosti a růstu; vzhledem k tomu, že všechny evropské právní předpisy a iniciativy musí být přizpůsobeny charakteristickým rysům těchto společností;

M.  vzhledem k tomu, že dokončení evropského vnitřního trhu je mimořádně důležité pro spotřebitele a podniky, a vzhledem k tomu, že inovační nové subjekty začínají nabízet alternativy ke stávajícím službám;

1.  vítá zelenou knihu Komise o retailových finančních službách (pod nimiž se rozumí i pojištění) a živou a produktivní diskusi, kterou zatím vyvolala; dále vítá veřejnou konzultaci této knihy, v jejímž rámci měly zúčastněné strany příležitost předložit svá stanoviska vycházející z jejich konkrétní situace nebo situace příslušného odvětví; zdůrazňuje, že jednotný přístup k retailovým finančním službám by byl vzhledem k rozmanitosti dotčených subjektů a produktů kontraproduktivní;

2.  zastává názor, že digitalizace bude i nadále vytvářet pro spotřebitele, investory, MSP a další společnosti nové příležitosti na poli hospodářské soutěže, přeshraniční činnosti a inovací; zdůrazňuje, že samotná digitalizace nestačí k vytvoření životaschopného evropského trhu s retailovými finančními službami; konstatuje, že na zdolání mnoha překážek, jako jsou např. různá míra zdanění, rozdílné sociální, justiční a zdravotní systémy, smluvní režimy a systémy ochrany spotřebitele či odlišné jazyky a kultury, jen digitalizace nestačí;

3.  domnívá se, že zelená kniha byla vhodně načasována vzhledem ke skutečnosti, že je třeba aktivně pracovat na všech úrovních procesu tvorby politik, aby bylo možné účinně a adekvátně reagovat na vývoj na tomto inovativním a rychle se měnícím trhu;

4.  domnívá se, že v úsilí o snadnější porovnatelnost produktů napříč trhy jednotlivých členských států, zejména v pojišťovnictví, hraje zásadní úlohu zjednodušení legislativy, které je podpořeno odrazováním od vytváření příliš složitých produktů a služeb;

5.  zdůrazňuje, že již byla přijata řada právních předpisů EU upravujících jednotný trh retailových finančních služeb, například směrnice o platebních službách (PSD2), nařízení o vícestranných mezibankovních poplatcích (MIF), směrnice o platebních účtech (PAD), směrnice o boji proti praní peněz (AMLD), směrnice o hypotečních úvěrech a směrnice o distribuci pojištění (IDD); vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala provádění a uplatňování těchto právních předpisů a zabránila jejich zdvojování a překrývání;

6.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat pozitivní vývoj na trhu retailových finančních služeb vytvořením konkurenčního prostředí a udržováním rovných podmínek pro všechny účastníky – jak stávající operátory, tak nové subjekty – pomocí pravidel, která budou co nejvíce neutrální z hlediska použitých technologií nebo obchodního modelu; poukazuje na to, že takový přístup je nezbytný v neposlední řadě i kvůli podpoře růstu startupů a nových a inovativních MSP;

7.  žádá Komisi, aby zajistila, aby se stejná pravidla vztahovala na veškeré dané služby, a tak zabránila narušování soutěže, zejména v souvislosti se vstupem nových poskytovatelů retailových finančních služeb na trh; zdůrazňuje, že tato pravidla nesmí brzdit inovace; zdůrazňuje, že integraci trhu by mohlo podpořit zřízení kontaktních míst, kde by zúčastněné strany mohly ohlašovat protiprávní uplatňování ustanovení o pasportizaci;

8.  bere na vědomí, že v prvním čtvrtletí 2016 bylo v Evropě do finančních technologií investováno pouze 348 milionů USD oproti 1,8 miliardě USD v Severní Americe a 2,6 miliardám USD v Číně, což dokládá, že je nutné rychle změnit způsob uvažování a adekvátně regulačně reagovat na technický vývoj, aby se Evropa stala vedoucím trhem na poli inovací; zdůrazňuje, že skutečný jednotný trh retailových finančních služeb, na nějž noví účastníci vstupují za stejných podmínek, učiní z Evropy atraktivní centrum inovačních finančních služeb a spotřebitelům poskytne větší a lepší výběr za nižší ceny; zdůrazňuje, že ačkoli průlomové technologie představují z regulačního hlediska nesnadný úkol, současně nabízejí velké příležitosti pro inovace ve prospěch konečných uživatelů a podněcují růst a tvorbu pracovních míst;

9.  především v zájmu posílení důvěry a spokojenosti spotřebitelů zdůrazňuje, že zelená kniha může uspět jedině tehdy, soustředí-li se důrazně na vytvoření takového trhu EU, na němž budou mít řádně chráněni občané stejné příležitosti a přístup k transparentním, jednoduchým a rentabilním produktům; uznává přínos zajištění jednoduchých, bezpečných a standardizovaných produktů pro zákazníky; vyzývá evropské orgány dohledu, aby pravidelně posuzovaly dopad vázaného prodeje na ceny a soutěž na trhu retailových finančních služeb; vyzývá Komisi, aby zavedla rámec pro jednoduché, převoditelné a bezpečné finanční produkty; dále Komisi vyzývá, aby zvážila možnost vytvoření harmonizovaného právního rámce pro standardní výchozí možnosti nejčastěji používaných finančních produktů EU podle modelu základního bankovního účtu a celoevropského osobního penzijního produktu (PEPP);

10.  zdůrazňuje, že návrhy obsažené v zelené knize musí být v souladu se zásadou proporcionality;

11.  připomíná, že všechny iniciativy vycházející ze zelené knihy musí být slučitelné s posilováním mezinárodního boje proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňové povinnosti a praní peněz i s intenzivnějším úsilím o vytvoření společného daňového identifikačního čísla;

12.  bere na vědomí, že retailové finanční produkty jsou stále složitější; trvá na tom, že je třeba vypracovat iniciativy a nástroje, které zlepší soutěž a spotřebitelům umožní mezi nabízenými produkty identifikovat bezpečné, udržitelné a jednoduché produkty a vzájemně je porovnávat; podporuje iniciativy, jako je dokument s klíčovými investičními informacemi pro podniky o kolektivním investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a dokument s klíčovými informacemi o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou (PRIIP); zdůrazňuje, že je třeba tyto informační mechanismy přizpůsobit digitální realitě; domnívá se, že souhrn prospektu by měl být sjednocen s dokumentem s klíčovými informacemi o PRIIP, aby byli retailoví investoři schopni náležitě posoudit rizika spojená s cennými papíry nabízenými veřejnosti nebo přijatými k obchodování;

13.  připomíná nedávný vývoj legislativního rámce pro bankovní sektor, zejména směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank a směrnici o systémech pojištění vkladů; připomíná, že v důsledku nově zavedeného mechanismu řešení krize jsou některé nástroje nabízené retailovým investorům spojeny s vyšším rizikem ztráty; trvá na tom, že je třeba spotřebitele plně informovat o dopadu nových pravidel, zejména pokud jsou jejich vklady nebo investice ohroženy rekapitalizací z vnitřních zdrojů; žádá Komisi, aby prověřila, zda členské státy správně provádějí směrnici o systémech pojištění vkladů; zdůrazňuje, že prodej určitých nástrojů, které jsou předmětem rekapitalizace z vnitřních zdrojů, retailovým investorům je vysoce problematický jak z hlediska náležité ochrany spotřebitelů, tak z hlediska zajištění praktické proveditelnosti rekapitalizace, a vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti omezení tohoto postupu;

14.  podotýká, že evropský trh retailových finančních služeb může fungovat pouze v případě, že spotřebitelé v celé EU budou požívat stejné právní ochrany; zdůrazňuje, že je nutné aktualizovat a prosazovat síť pro řešení finančních sporů FIN-NET;

15.  poznamenává, že absence systému záruk v pojišťovnictví v některých členských státech může oslabovat důvěru spotřebitelů, a vyzývá Komisi, aby zvážila stanovení právní povinnosti pro zavedení takového systému;

16.  zdůrazňuje, že vždy je třeba mít na paměti perspektivu finančního začlenění a že by měla být přijata opatření, která zajistí rovný přístup všech spotřebitelů k alespoň nejzákladnějším finančním službám i nedigitálními cestami, aby se zabránilo finančnímu vyloučení;

17.  domnívá se, že probíhající strukturální změny ve finančním sektoru – od vzniku společností pro finanční technologie až po fúze a akvizice –, jež by mohly vést ke snižování počtu zaměstnanců a zavírání poboček, musí být uskutečňovány tak, aby neklesla kvalita služeb poskytovaných nejvíce znevýhodněným občanům, mezi něž patří zejména starší lidé a lidé žijící ve venkovských a řídce osídlených oblastech;

18.  zdůrazňuje význam finanční gramotnosti jako nástroje na ochranu a zlepšování postavení spotřebitelů; žádá, aby byl rozšířen a usnadněn přístup k nezávislému finančnímu vzdělávání, a zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informovanost spotřebitelů o investičních možnostech;

19.  poznamenává, že digitalizace může přinést výhody retailovým investorům, jako jsou například snadnější porovnatelnost produktů, lepší a snadnější přístup k přeshraničnímu investování, zajištění spravedlivější soutěže mezi poskytovateli a rychlejší a snadnější proces registrace a plateb a snížení transakčních nákladů; může však také představovat problémy, jež nelze přehlížet, například ve vztahu ke splnění požadavků týkajících se zásady „poznej svého zákazníka“, boji proti praní peněz (AML) a ochraně údajů, a nést s sebou rizika, například ohrožení centralizovaných systémů kybernetickými útoky; žádá, aby byly zjišťovány a sledovány nové a současné trendy na finančních trzích a související přínosy a rizika, přičemž měřítkem by měl být jejich pravděpodobný dopad na retailové investory;

20.  poznamenává, že poskytovatelé finančních služeb stále častěji využívají finanční a nefinanční údaje o spotřebitelích pocházející z různých zdrojů k rozličným účelům, zejména v odvětví poskytování úvěrů a pojištění; zdůrazňuje, že poskytovatelé finančních služeb by měli využívat osobní údaje a velké objemy dat v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů a že by jejich využití mělo být striktně omezeno na to, co je nezbytné pro poskytnutí služby, a být přínosné pro spotřebitele; proto je nutné důsledně kontrolovat ztrátu vzájemnosti rizik v pojišťovnictví zapříčiněnou velkými objemy dat;

21.  zdůrazňuje, že přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů je základní veřejnou službou, která musí být poskytována bez jakýchkoli diskriminačních či nespravedlivých praktik, a která tedy nesmí být nadměrně nákladná;

22.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit důvěru spotřebitelů ve finanční služby, jelikož její úroveň zůstává nízká, zejména pokud jde o finanční produkty s vysokými riziky spojenými se směnným kurzem, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby současná opatření ke zlepšení finanční gramotnosti a informovanosti byla prováděna v plném rozsahu a že budou další opatření zaváděna v oblastech, kde je to nutné, a to s cílem umožnit spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí, zvýšit míru transparentnosti těchto produktů, odstranit překážky přechodu spotřebitele k jinému poskytovateli a jakékoli neodůvodněné náklady, jež souvisí s tímto přechodem nebo s odstoupením od smlouvy; zdůrazňuje, že před uzavřením smlouvy by spotřebitelé měli jako součást předběžného výpočtu úvěru, půjčky nebo hypotéky vždy obdržet evropský standardizovaný informační přehled (ESIS) a standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru;

23.  konstatuje, že zásadní úloha v otevření retailových služeb všem složkám společnosti a spotřebitelům v celé Evropě připadá předním zaměstnancům finančních institucí a poskytovatelům finančních služeb; poukazuje na to, že těmto zaměstnancům by v zásadě měla být poskytnuta odborná příprava a čas na to, aby mohli řádně obsluhovat zákazníky, že by neměli podléhat prodejním cílům či stimulům, jež by mohly vést k zaujatosti či deformaci jejich poradenství a že by měli vždy jednat v zájmu zákazníků v souladu s ustanoveními MIFID II o ochraně spotřebitelů;

24.  zdůrazňuje, že klíčovým předpokladem správného investičního rozhodování je přístup k cenově dostupnému a nezávislému poradenství; zdůrazňuje, že zlepšení poradenství vyžaduje zejména širší nabídku standardizovaných retailových investičních produktů a dokumenty s užitečnými informacemi o složitých a jednoduchých produktech;

25.  podotýká, že navzdory poptávce je v současnosti nabídka cenově dostupného a cíleného finančního poradenství, jehož rozsah by byl užší než v případě investičního poradenství podle směrnice MiFiD, nedostatečná; bere na vědomí úvahy a iniciativy některých členských států směřující k vytvoření takových zprostředkovatelských služeb; vyzývá Komisi, členské státy a subjekty na trhu, aby identifikovaly postupy a iniciativy, které se osvědčily, a aby je analyzovali a řídili se jimi;

26.  poukazuje na nedostatky při uplatňování směrnice MiFID II v členských státech, které v mnoha případech vedly k tomu, že zprostředkovatelé museli plnit náročné požadavky na poskytování informací překračující požadavky samotné směrnice, aniž by tím byla prakticky posílena ochrana spotřebitelů; žádá, aby z této zkušenosti bylo vyvozeno ponaučení;

27.  zdůrazňuje, že retailové bankovnictví má rozhodující význam pro řádný přenos podmínek měnové politiky na trh, zejména ke spotřebitelům; zdůrazňuje, že vhodné prostředí měnové politiky je důležité pro dlouhodobé spoření spotřebitelů;

28.  zdůrazňuje, že má-li být jednotný trh s retailovými finančními službami efektivní a dynamický, neměly by se činit zbytečné nebo nespravedlivé rozdíly mezi členskými státy, jejichž měnou je euro, a členskými státy mimo eurozónu;

29.  je přesvědčen, že přijetí jednotné měny všemi členskými státy bez výjimky by vedlo k větší efektivitě a soudržnosti jednotného trhu retailových finančních služeb;

30.  shledává, že v této oblasti bude zřejmě nutné posílit kapacity pro shromažďování údajů a jejich analýzu na úrovni EU; konstatuje, že bude nezbytné některé nejslibnější nápady zelené knihy podložit širokým a náležitým empirickým průzkumem, než bude možné přikročit k zahájení legislativních postupů; zdůrazňuje, že metodika a závěry takového empirického průzkumu by měly být řádně zveřejněny a že závěry sledování, které provádí evropský orgán dohledu na základě nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví, by měly být plně využity při vyhodnocování přínosů a rizik jednotlivých inovací a zvažování toho, zda je nutné přijmout legislativní opatření za účelem toho, aby mezi nimi byla vytvořena náležitá rovnováha;

31.  vyzývá Komisi, aby se zabývala problémem nevhodného prodeje finančních produktů a služeb; zejména Komisi vyzývá, aby pečlivě sledovala dodržování nových pravidel stanovených ve směrnici MiFID II, která zakazují vyplácení provizí nezávislým finančním poradcům a omezují jejich vyplácení poradcům, kteří nezávislí nejsou, a aby na základě tohoto sledování zvážila, zda není třeba tato omezení zpřísnit;

Krátkodobé priority

32.  zdůrazňuje, že je třeba posílit vymáhání unijních a vnitrostátních předpisů upravujících finanční oblast a ochranu spotřebitelů a že jednotný trh retailových finančních služeb potřebuje právní úpravu zajišťující vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a její jednotné a důsledné vymáhání ve všech členských státech; zároveň konstatuje, že v posledních letech značně narostl objem právních předpisů upravujících oblast retailových finančních služeb s cílem zlepšit obezřetnostní stabilitu, posílit ochranu spotřebitelů a obnovit důvěru v toto odvětví; zdůrazňuje, že evropské orgány dohledu by se měly aktivněji zabývat otázkami týkajícími se spotřebitelů a drobných investorů a že příslušné agentury v několika členských státech by měly začít provádět svou činnost v této oblasti aktivněji a kompetentněji; vyzývá orgány dohledu členských států, aby si vyměňovaly osvědčené postupy s cílem zajistit, aby byly právní předpisy upravující retailové finanční služby uplatňovány způsobem, kterým bude zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a vymáhány předpisy na ochranu spotřebitele;

33.  vyzývá Komisi, aby se v rámci postupu spojeného s plánovanou bílou knihou o financování a správě ESA zvláště zaměřila na to, aby orgány obdržely vzory financování a mandát potřebný k převzetí aktivnější úlohy, která by byla více zaměřená na spotřebitele na trhu retailových finančních služeb, a současně zaručila finanční stabilitu;

34.  vítá, že se Komise snaží podporovat financování udržitelných a ekologických investic a naléhavě ji vyzývá, aby v návaznosti na předchozí konzultace a ve spolupráci s Evropským parlamentem hrála aktivnější úlohu při využívání systému unie kapitálových trhů v rámci provádění Pařížské dohody, aby tak povzbudila rostoucí trh společensky odpovědného investování prostřednictvím podpory udržitelných investic, a to poskytováním účinných a standardizovaných informací o environmentálních, sociálních a správních kritériích (ESG) s použitím kritérií pro kotované společnosti a finanční prostředníky, a vhodnou reflexí těchto kritérií v rámci systémů řízení investic a norem pro zveřejňování, a to na základě obdobných ustanovení, která Parlament účinně podporoval při nedávném přezkumu institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala „ratingové služby“ ESG a soudržný rámec pro trh se zelenými dluhopisy, a to na základě studie Komise a práce studijní skupiny G 20 v oblasti zeleného financování;

35.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila svůj boj proti diskriminaci na evropském trhu s retailovými finančními službami na základě místa bydliště a aby případně doplnila plánované obecné návrhy, jež mají ukončit neoprávněné zeměpisné blokování, o další legislativní iniciativy zaměřené konkrétně na finanční odvětví a přitom zohlednila skutečnost, že cena určitých produktů a služeb je navázána na řadu faktorů (regulační či zeměpisné povahy), které se v každém členském státě liší;

36.  naléhá na Komisi, aby na základě struktury směrnice o platebních účtech a analýzy pojišťovnictví vypracované Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vytvořila mimo jiné přehledný a snadno použitelný srovnávací portál EU, který bude pokrývat většinu nebo všechny segmenty trhu s retailovými finančními službami; zdůrazňuje, že tyto srovnávací nástroje musí být pro spotřebitele přesné a relevantní a musí se zaměřovat nejen na cenu produktů, nýbrž také na jejich kvalitu, přičemž je třeba mít na zřeteli, že lze porovnávat pouze podobné produkty;

37.  vyzývá Komisi, aby mimo jiné podle směrnice o platebních účtech zmapovala, jaká jsou pravidla a jak se postupuje či nepostupuje ve všech segmentech evropského trhu s retailovými finančními službami v případě vnitrostátní a přeshraniční změny poskytovatele a aby předložila celistvou a komplexní strategii ohledně toho, jak spotřebitelům usnadnit přeshraniční změnu v celé EU;

38.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily struktury pro alternativní řešení sporů (ADR) spojené s trhem retailových finančních služeb tím, že zajistí, aby orgány ARD byly skutečně nezávislé, aby se jejich působnost vztahovala na všechny aktéry, a že přijme opatření k zefektivnění sítě FIN-NET a zvýšení informovanosti spotřebitelů o této síti; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala plánované zhodnocení provádění doporučení ohledně hromadných žalob a na jeho základě zvážila možnost zavedení evropského systému hromadných žalob;

39.  vyzývá Komisi, aby dále přezkoumala matoucí a někdy zavádějící praxi uplatňovanou při operacích, kdy spotřebitel provádí platbu pomocí platební karty a vybírá hotovost z bankomatu, a kdy dochází k přepočtu měny, a aby předložila ucelené řešení, které by v praxi umožnilo spotřebitelům plně chápat a kontrolovat situaci, což se týká i plateb vztahujících se k digitálnímu trhu;

40.  připomíná Komisi, že finanční instituce i nadále ruší platební karty, jejichž držitel se přestěhoval do jiného členského státu, a vyzývá v tomto ohledu k přijetí opatření, jež by měla rovněž zahrnovat informování vnitrostátních orgánů;

41.  vyzývá Komisi, aby podporovala vzájemné uznávání a interoperabilitu metod digitální identifikace, aniž by byla snížena úroveň bezpečnosti stávajících systémů nebo jejich schopnost plnit požadavky rámce EU pro boj proti praní špinavých peněz; naléhá na Komisi a členské státy, aby pomocí uplatňování nařízení o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS) a nových právních předpisů proti praní špinavých peněz mimo jiné vytvořily prostředí, v němž se budou všeobecně spojovat přísné bezpečnostní požadavky se spravedlivými a jednoduchými postupy pro vlastní identifikaci spotřebitelů v souladu se zásadami ochrany osobních údajů, což by mělo být plně proveditelné; žádá rovněž Komisi a členské státy, aby identifikovaly a odstranily regulační bariéry stojící v cestě používání systémů elektronického podpisu pro přihlašování k finančním službám a aby usnadnily digitální onboarding po celé EU;

42.  poukazuje na to, že potenciální transformační dopad technologie distribuované účetní knihy vyžaduje vytvoření regulační kapacity k včasnému určení potenciálních systémových rizik a výzev pro ochranu spotřebitelů; vyzývá tedy Komisi, aby vytvořila horizontální pracovní skupinu, která bude úzce sledovat rizika a pomáhat je včasně řešit;

43.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy vypracovala plán na vytvoření koordinované sítě vnitrostátních jednotných správních míst, která bude působit v souladu se systémem jednotných kontaktních míst a která bude pomáhat retailovým finančním firmám, jež si přejí lépe využít přeshraničních obchodních příležitostí;

44.  zdůrazňuje potřebu povzbuzovat poskytovatele retailových finančních služeb k financování inovačních a environmentálních projektů; poukazuje na to, že by bylo možné zvážit přístup podobný tomu, jaký je používán v rámci podpůrného koeficientu pro malé a střední podniky;

45.  vyzývá Komisi, aby reagovala na návrh orgánu EIOPA na zavedení společného rámce pro hodnocení rizik a transparentnosti pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění za účelem podpory funkčního 2. pilíře a porovnatelnosti systémů v celé Unii a aby přispěla k lepšímu pochopení přínosů a rizik pro spotřebitele ze strany regulátorů, orgánů vykonávajících dohled i samotných spotřebitelů;

46.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala nové přístupy, které by mohly společnostem poskytnout větší flexibilitu k experimentování a hledání inovačních řešení a současně by udržely vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany spotřebitelů;

47.  žádá Komisi, aby předložila návrh na vytvoření „evropského spořícího účtu“ s cílem odblokovat dlouhodobé financování a podporovat ekologickou transformaci v Evropě;

48.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila uplatňování ustanovení o veřejném zájmu, která by členské státy mohly nepřímo využívat k bránění novým produktům v přístupu na svůj trh, a aby zmocnila evropské orgány dohledu k tomu, aby se staly aktivním prostředníkem mezi členskými státy pro případ, že se vyskytnou navzájem si odporující výklady ohledně uplatňování těchto ustanovení;

Dlouhodobé výhledy

49.  vyzývá Komisi, aby důkladněji prostudovala proveditelnost, opodstatněnost, přínosy a náklady spojené s odstraněním stávajících překážek přeshraničního poskytování finančních služeb, které by přineslo záruku vnitrostátní a přeshraniční přenositelnosti služeb v rámci různých segmentů trhu s retailovými finančními službami, například co se týká pojistných produktů a produktů penzijního pojištění;

50.  zdůrazňuje, že směrnice o hypotečních úvěrech je v současnosti v členských státech ve fázi provádění nebo se již uplatňuje; vyzývá Komisi, aby její provádění a uplatňování bedlivě monitorovala a analyzovala dopad těchto právních předpisů na trh s retailovými finančními službami; konstatuje, že v cestě vytvoření silnějšího jednotného trhu s hypotékami a spotřebitelskými úvěry stále stojí značné překážky; vyzývá proto Komisi, aby s jeho budováním pokročila, zajistila přitom finanční stabilitu, vyvažovala obavy týkající se ochrany soukromí a údajů pomocí vylepšeného přeshraničního přístupu k lépe koordinovaným úvěrovým databázím a zajistila, aby se neopakovaly případy, kdy jsou spotřebitelé při sjednávání úvěrů bezdůvodně vystavováni rizikům spojeným se směnným kurzem;

51.  žádá Komisi, aby spolu s členskými státy provedla společnou analýzu uplatňování a dopadu evropských právních předpisů EU upravujících oblast retailových finančních služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly podrobný rozbor právních i jiných zbývajících překážek, jež brání přeshraničním operacím a dokončení jednotného unijního trhu s retailovými finančními službami; zdůrazňuje, že tato analýza musí zohledňovat specifickou povahu malých a středních podniků;

52.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, které údaje potřebují věřitelé k posouzení úvěruschopnosti svých zákazníků, a na základě tohoto hodnocení předložila návrhy na regulaci tohoto procesu posuzování; vyzývá Komisi, aby dále vyšetřila současnou praxi subjektů poskytujících úvěry, pokud jde o sběr, zpracování a marketing údajů o zákaznících, a to s cílem zajistit, aby byly přiměřené a nepoškozovaly práva zákazníků; vyzývá Komisi, aby zvážila přijetí opatření v této oblasti, bude-li to zapotřebí;

53.  žádá členské státy, aby zajistily, aby digitální komunikace a obchod související s maloobchodními finančními službami byly dostupné i pro osoby se zdravotním postižením, mimo jiné prostřednictvím internetových stránek a stažitelných formátů dokumentů; podporuje plné zahrnutí všech retailových finančních služeb do směrnice o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb („Evropský akt přístupnosti“);

54.  vítá úsilí o dosažení transparentnější tvorby cen v oblasti služeb poskytovaných půjčovnami automobilů, včetně prodeje doplňkového pojištění a dalších poplatků; zdůrazňuje, že veškeré poplatky a platby, ať už povinné, nebo volitelné, spojené s půjčením vozidla by měly být pro spotřebitele viditelně a jasně uvedeny na internetových stránkách půjčovny nebo na srovnávacích internetových stránkách; připomíná Komisi nutnost vymáhání směrnice o nekalých obchodních praktikách a vítá nedávné přijetí nových prováděcích pokynů s ohledem na technologické změny;

55.  připomíná práci odvedenou v souvislosti s nařízením o ratingových agenturách; žádá Komisi, aby posoudila dopad této právní úpravy na produkty prodávané maloobchodním spotřebitelům;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66.
(2) Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11.
(3) Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34.
(4) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.
(5) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.
(6) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 186.
(7) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214.
(8) Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1.
(9) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1.
(10) Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35.
(11) Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0228.

Právní upozornění