Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 5, 9, 10, 19, 168 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 1988 o znakových jazycích pro neslyšící(1) a na své usnesení ze dne 18. listopadu 1998 o znakových jazycích(2),

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením(4),

–  s ohledem na obecnou poznámku č. 4 (2016) Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením o právu na inkluzivní vzdělávání(5),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (dále jen „směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 nazvané „Erasmus+ a další nástroje na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení“(8),

–  s ohledem na politický dokument Evropského fóra mládeže o rovném zacházení a zákazu diskriminace(9),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 2. prosince 2015 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. prosince 2012 o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru (COM(2012)0721),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení(10).

–  s ohledem na výsledky učení a pokyny Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka pro posuzování příležitostí rovného vzdělávání pro tlumočníky znakového jazyka a kvalitních služeb pro neslyšící občany v celé Unii(11),

–  s ohledem na pokyny Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka / Evropské unie neslyšících pro tlumočníky znakového jazyka tlumočících na setkáních na mezinárodní a evropské úrovni(12),

–  s ohledem na pokyny Mezinárodní asociace konferenčních tlumočníků pro tlumočníky mluvených jazyků pracující ve smíšených skupinách(13),

–  s ohledem na zprávu Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka o právech na služby tlumočení znakového jazyka během výkonu pracovní činnosti nebo studia v zahraničí(14),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že jako plnoprávní občané mají všechny osoby se zdravotním postižením, zejména ženy a děti, včetně neslyšících a nedoslýchavých osob, ať už patří k těm, kteří používají znakový jazyk, či nikoli, stejná práva a nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, autonomii a plné zapojení do společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že SFEU stanoví požadavek, aby Unie při stanovení a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10) a svěřuje jí pravomoc přijímat právní předpisy pro boj s takovou diskriminací (článek 19);

C.  vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a stanoví rovnou účast osob se zdravotním postižením na životě společnosti;

D.  vzhledem k tomu, že v EU je přibližně 1 milion neslyšících uživatelů znakového jazyka(15) a 51 milionů nedoslýchavých občanů(16), z nichž mnozí patří rovněž k uživatelům znakového jazyka;

E.  vzhledem k tomu, že národní a regionální znakové jazyky jsou plnohodnotné přirozené jazyky s vlastní gramatikou a syntaxí, stejně jako je tomu u mluvených jazyků(17);

F.  vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti mnohojazyčnosti podporuje výuku cizích jazyků, a vzhledem k tomu, že jedním z jejích cílů je, aby každý Evropan hovořil kromě svého mateřského jazyka ještě dvěma dalšími jazyky; vzhledem k tomu, že by učení a podpora národních a regionálních znakových jazyků mohla tento cíl podpořit;

G.  vzhledem k tomu, že přístupnost je jedním z předpokladů umožňujících osobám se zdravotním postižením vést nezávislý život a plným a rovným způsobem se zapojit do života společnosti(18);

H.  vzhledem k tomu, že přístupnost se neomezuje pouze na fyzickou přístupnost prostředí, ale zahrnuje rovněž přístup k informacím a komunikaci, včetně poskytování obsahu ve znakovém jazyce(19);

I.  vzhledem k tomu, že profesionální tlumočníci znakového jazyka jsou s ohledem na své úkoly a poslání rovni tlumočníkům mluvených jazyků;

J.  vzhledem k tomu, že situace tlumočníků znakového jazyka se v jednotlivých členských státech liší a zahrnuje jak neformální podporu ze strany rodinných příslušníků, tak profesionální vysokoškolsky vzdělané a plně kvalifikované tlumočníky;

K.  vzhledem k tomu, že existuje nedostatek kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka ve všech členských státech EU, a vzhledem k tomu, že poměr uživatelů znakového jazyka k tlumočníkům znakového jazyka se pohybuje v rozmezí od 8:1 do 2 500:1, přičemž průměrný poměr je 160:1(20);

L.  vzhledem k tomu, že byla předložena Evropskému parlamentu petice(21), v níž se požaduje, aby bylo umožněno předkládání peticí ve vnitrostátních a regionálních znakových jazycích EU;

M.  vzhledem k tomu, že Bruselská deklarace(22) o znakových jazycích v Evropské unii podporuje přístup k používání přirozeného znakového jazyka založený na zákazu diskriminace, který se znovu opakuje i v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovala EU a všechny členské státy EU s výjimkou jednoho;

N.  vzhledem k tomu, že úroveň a kvalita titulkování programů veřejnoprávních a soukromých televizních stanic se v jednotlivých členských státech značně liší a pohybuje se od necelých 10 % po téměř 100 %, přičemž jejich standardy kvality jsou velmi rozdílné(23); a vzhledem k tomu, že ve většině členských států není dostatek údajů o úrovni tlumočení do znakového jazyka v televizi;

O.  vzhledem k tomu, že vývoj nových jazykových technologií by mohl být ku prospěchu uživatelům znakového jazyka;

P.  vzhledem k tomu, že podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením odmítnutí přiměřené úpravy představuje diskriminaci, a vzhledem k tomu, že směrnice o rovnosti v zaměstnání stanoví přiměřenou úpravu jako předpoklad dodržení zásady rovného zacházení;

Q.  vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje přímý komunikační přístup pro neslyšící, hluchoslepé nebo nedoslýchavé občany k poslancům Evropského parlamentu a správcům orgánů Evropské unie a naopak vůči neslyšícím nebo nedoslýchavým osobám uvnitř orgánů EU;

Kvalifikovaní a profesionální tlumočníci znakového jazyka

1.  upozorňuje na potřebu kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka, kterou lze uspokojit pouze pomocí tohoto postupu:

2.  uznává, že zajištění vysoce kvalitních služeb tlumočení znakového jazyka:

3.  uznává, že tlumočení znakového jazyka představuje profesionální službu vyžadující přiměřenou odměnu;

Rozlišení mezi přístupností a přiměřenou úpravou(25)

4.  uvědomuje si, že přístupnost pomáhá určitým skupinám a je založena na souboru norem, které jsou postupně zaváděny do praxe;

5.  je si vědom, že nezajištění přístupnosti nelze obhajovat důvody nepřiměřenosti nebo nepřiměřeného břemene;

6.  uznává, že přiměřená úprava je vázána na jednotlivce a je doplňkem povinnosti zajištění přístupnosti;

7.  rovněž konstatuje, že jednotlivec může požadovat opatření k zajištění přiměřené úpravy i v případě, že byla splněna povinnost zajištění přístupnosti;

8.  má za to, že v závislosti na situaci může zajištění tlumočení znakového jazyka představovat opatření v oblasti přístupnosti nebo přiměřené úpravy;

Přístupnost

9.  zdůrazňuje, že neslyšící, hluchoslepí a nedoslýchaví občané musí mít přístup ke stejným informacím a komunikaci jako ostatní občané v podobě tlumočení znakového jazyka, titulkování, převodu řeči na text nebo alternativních forem komunikace, a to i včetně ústních tlumočníků;

10.  zdůrazňuje, že je nutné, aby veřejné služby a služby státní správy, včetně jejich on-line obsahu, byly přístupné prostřednictvím živých zprostředkovatelů, jako jsou přítomní tlumočníci znakového jazyka, ale je rovněž třeba zvážit i případnou možnost alternativních vzdálených internetových služeb;

11.  opakuje svůj závazek k co největšímu zpřístupnění politického procesu, mimo jiné i prostřednictvím zajištění profesionálních tlumočníků znakového jazyka; konstatuje, že uvedený závazek zahrnuje volby, veřejné konzultace a případně další události;

12.  zdůrazňuje stále významnější úlohu jazykových technologií při zajišťování rovného přístupu k digitálnímu prostoru pro všechny;

13.  uznává význam minimálních standardů pro zajištění dostupnosti, zejména s ohledem na nové a vznikající technologie, jako je například poskytování služeb tlumočení do znakového jazyka a titulkování přes internet;

14.  konstatuje, že i když poskytování zdravotní péče spadá do působnosti členských států, mělo by uspokojovat potřeby neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých pacientů, například zajišťováním profesionálních tlumočníků znakového jazyka a zvyšováním povědomí zaměstnanců, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám a dětem;

15.  uznává, že rovný přístup ke spravedlnosti pro neslyšící, hluchoslepé a nedoslýchavé občany lze zajistit pouze prostřednictvím poskytování dostatečně kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka;

16.  je si vědom, jak důležité je správné a přesné tlumočení a překlady, zejména v prostředí soudů a v jiném právním prostředí; znovu proto opakuje, jak důležití jsou specializovaní a vysoce kvalifikovaní profesionální tlumočníci znakového jazyka, zejména v těchto prostředích;

17.  zdůrazňuje, že je potřeba posílit podporu a zajistit konkrétní opatření pro osoby se zdravotním postižením v rámci ozbrojených konfliktů, humanitárních krizí a přírodních katastrof, jako například prostřednictvím tlumočení znakového jazyka a dostupných textových informací o rizikové situaci v reálném čase(26);

Zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava

18.  konstatuje, že musí být přijata opatření přiměřené úpravy, která zahrnují poskytování profesionálních tlumočníků znakového jazyka, aby byl zajištěn rovný přístup k zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravě;

19.  zdůrazňuje, že je třeba poskytovat vyvážené a komplexní informace o znakovém jazyce a neslyšících, aby mohli rodiče přijímat informovaná rozhodnutí v nejlepším zájmu svých dětí;

20.  zdůrazňuje, že programy včasné intervence jsou důležité pro rozvoj životních dovedností dětí, včetně jazykových dovedností; kromě toho konstatuje, že tyto programy by měly v ideálním případě představovat i vzory neslyšících;

21.  zdůrazňuje, že neslyšící, hluchoslepí a nedoslýchaví studenti a jejich rodiče musí mít možnost naučit se národní nebo regionální znakový jazyk svého prostředí prostřednictvím služeb předškolních zařízení a škol(27);

22.  zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení povědomí a rozšíření použití znakového jazyka by měla být výuka tohoto jazyka zařazena do učebních osnov;

23.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření směřující k uznání a podpoře jazykové identity neslyšících(28);

24.  vyzývá členské státy, aby podporovaly studium znakového jazyka stejným způsobem jako studium cizích jazyků;

25.  zdůrazňuje, že kvalifikovaní tlumočníci znakového jazyka a pedagogičtí pracovníci, kteří jsou schopní používat znakový jazyk a mají dovednosti vyžadované pro účinnou práci v dvojjazyčném vzdělávacím prostředí podporujícím začleňování, jsou jedním z nezbytných předpokladů toho, aby neslyšící děti a mladí lidé mohli dosahovat takových studijních výsledků, které jim následně umožní vyšší vzdělávání, a z dlouhodobého hlediska povede ke snížení míry nezaměstnanosti.

26.  upozorňuje na obecný nedostatek dvojjazyčných učebnic znakového jazyka a výukových materiálů v přístupných formátech a jazycích;

27.  naléhavě žádá, aby byla zaručena zásada volného pohybu neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých v rámci EU, a to zejména v rámci programu Erasmus+ a souvisejících programů mobility tím, že bude zajištěno, že účastníci neponesou neúměrnou zátěž spojenou se zajišťováním tlumočení na vlastní náklady;

28.  vítá pilotní projekt evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením; lituje vyloučení tlumočení znakového jazyka v rámci projektu, jelikož to značně omezuje svobodu pohybu neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých pracovníků a studentů v rámci EU;

Orgány Evropské unie

29.  uznává, že orgány EU musí představovat pro své zaměstnance, volené úřední osoby, stážisty a občany příklady osvědčených postupů, pokud jde o zajišťování přiměřené úpravy a přístupnosti, což zahrnuje i poskytování tlumočení znakového jazyka;

30.  vítá skutečnost, že orgány EU už nyní v jednotlivých případech zajišťují přístupnost u veřejných akcí a během schůzí výborů; zastává názor, že pro nedoslýchavé osoby, které nepoužívají znakový jazyk, je třeba za alternativní, avšak rovnocenná a potřebná opatření považovat i titulkování a převod řeči na text, což se rovněž týká zaměstnanců orgánů EU, pokud jde o poskytování přiměřené úpravy podle článku 5 směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

31.  uznává, že v orgánech EU je zaveden systém, který zajišťuje tlumočení do znakové řeči prostřednictvím vlastních tlumočnických oddělení pro účely přístupnosti; vyzývá tyto orgány, aby využívaly tyto stávající systémy k zajišťování přiměřené úpravy pro zaměstnance nebo volené úřední osoby způsobem, který bude účinně minimalizovat administrativní zátěž pro jednotlivce a orgány;

32.  naléhavě vyzývá orgány, aby formálně přiznaly tlumočníkům znakového jazyka stejný status, jaký mají tlumočníci mluveného jazyka při poskytování tlumočnických služeb institucím nebo jejich zaměstnancům a jmenovaným úředním osobám, včetně přístupu k technologické podpoře, přípravným materiálům a dokumentům;

33.  vyzývá Eurostat, aby zajistil, že orgány EU obdrží statistiky týkající se neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých uživatelů znakového jazyka, aby tak mohly lépe určovat, provádět a analyzovat své politiky v oblasti zdravotního postižení a jazykové politiky;

34.  vyzývá službu pro návštěvníky Evropského parlamentu, aby vyhověla potřebám neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých návštěvníků tím, že jím poskytne přímý přístup ke službám národního nebo regionálního znakového jazyka nebo převodu řeči na text;

35.  žádá orgány, aby plně provedly pilotní projekt EU INSIGN, což je reakce na rozhodnutí Parlamentu ze dne 12. prosince 2012 o provádění aplikace a služby znakového jazyka v reálném čase, a aby usilovaly o zlepšení komunikace mezi neslyšícími a nedoslýchavými osobami a orgány EU(29);

o
o   o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 187, 18.7.1988, s. 236. (2) Úř. věst. C 379, 7.12.1998, s. 66. (3) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0318. (5) http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/CRPD/GC/RighttoEducation/CRPD-C-GC-4.doc (6) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (7) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22 (8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0107. (9) http://www.youthforum.org/assets/2016/04/0099-16_Policy_Paper_Equality_Non-discrimination_FINAL2.pdf (10) Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1 (11) http://efsli.org/publications (12) http://efsli.org/efsliblu/wp-content/uploads/2012/09/SL-Interpreter-Guidelines.pdf (13) http://aiic.net/page/6701/guidelines-for-spoken-language-interpreters-working-in-mixed-teams/lang/1 (14) http://efsli.org/efsliblu/wp-content/uploads/2012/09/R1101-The-right-to-sign-language-interpreting-services-when-working-or-studying-abroad.pdf (15) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-13-511_cs.htm (16) Evropská federace nedoslýchavých (EFHOH) http://www.efhoh.org/about_us (17) Brentari, D., ed. (2010) Sign Languages [Znakové jazyky]. Cambridge University Press.Pfau, R., Steinbach M. & Bencie W., eds. (2012) Sign Language: An International Handbook [Znakový jazyk: mezinárodní příručka]. De Gruyter. (18) Obecná poznámka č. 2, Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, CRPD/C/GC/2. (19) Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, článek 9. (20) Wit, M. de (2016, v tisku). Sign Language Interpreting in Europe [Tlumočení znakového jazyka v Evropě], vydání z roku 2016. (21) Petice č. 1056-16 (22) Bruselská deklarace Evropské unie neslyšících (z roku 2010) http://www.eud.eu/files/8514/5803/7674/brussels_declaration_FINAL.pdf (23) EFHOH (2015). State of subtitling access in EU [Situace v přístupu k titulkování v EU]. Dostupné na adrese: http://media.wix.com/ugd/c2e099_0921564404524507bed2ff3648781a3c.pdf (24) Evropské fórum tlumočníků znakového jazyka (2013), Learning Outcomes for Graduates of a Three Year Interpreting Training Programme [Výsledky učení pro absolventy tříletého vzdělávacího programu „tlumočnictví“] (25) CRPD/C/GC/4, odst. 28 (26) Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, článek 11. (27) http://www.univie.ac.at/designbilingual/downloads/De-Sign_Bilingual_Findings.pdf (28) Obecná poznámka č. 4, Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, CRPD/C/GC/4, dostupné na adrese: http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/CRPD/GC/RighttoEducation/CRPD-C-GC-4.doc (29) http://www.eud.eu/projects/past-projects/insign-project/