Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2016 o znakových jazycích a profesionálních tlumočnících znakového jazyka (2016/2952(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na články 2, 5, 9, 10, 19, 168 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 1988 o znakových jazycích pro neslyšící(1) a na své usnesení ze dne 18. listopadu 1998 o znakových jazycích(2),
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením(4),
– s ohledem na obecnou poznámku č. 4 (2016) Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením o právu na inkluzivní vzdělávání(5),
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,
– s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (dále jen „směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(6),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 nazvané „Erasmus+ a další nástroje na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy – celoživotním pojetí učení“(8),
– s ohledem na politický dokument Evropského fóra mládeže o rovném zacházení a zákazu diskriminace(9),
– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 2. prosince 2015 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615),
– s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. prosince 2012 o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru (COM(2012)0721),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení(10).
– s ohledem na výsledky učení a pokyny Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka pro posuzování příležitostí rovného vzdělávání pro tlumočníky znakového jazyka a kvalitních služeb pro neslyšící občany v celé Unii(11),
– s ohledem na pokyny Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka / Evropské unie neslyšících pro tlumočníky znakového jazyka tlumočících na setkáních na mezinárodní a evropské úrovni(12),
– s ohledem na pokyny Mezinárodní asociace konferenčních tlumočníků pro tlumočníky mluvených jazyků pracující ve smíšených skupinách(13),
– s ohledem na zprávu Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka o právech na služby tlumočení znakového jazyka během výkonu pracovní činnosti nebo studia v zahraničí(14),
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že jako plnoprávní občané mají všechny osoby se zdravotním postižením, zejména ženy a děti, včetně neslyšících a nedoslýchavých osob, ať už patří k těm, kteří používají znakový jazyk, či nikoli, stejná práva a nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, autonomii a plné zapojení do společnosti;
B. vzhledem k tomu, že SFEU stanoví požadavek, aby Unie při stanovení a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10) a svěřuje jí pravomoc přijímat právní předpisy pro boj s takovou diskriminací (článek 19);
C. vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a stanoví rovnou účast osob se zdravotním postižením na životě společnosti;
D. vzhledem k tomu, že v EU je přibližně 1 milion neslyšících uživatelů znakového jazyka(15) a 51 milionů nedoslýchavých občanů(16), z nichž mnozí patří rovněž k uživatelům znakového jazyka;
E. vzhledem k tomu, že národní a regionální znakové jazyky jsou plnohodnotné přirozené jazyky s vlastní gramatikou a syntaxí, stejně jako je tomu u mluvených jazyků(17);
F. vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti mnohojazyčnosti podporuje výuku cizích jazyků, a vzhledem k tomu, že jedním z jejích cílů je, aby každý Evropan hovořil kromě svého mateřského jazyka ještě dvěma dalšími jazyky; vzhledem k tomu, že by učení a podpora národních a regionálních znakových jazyků mohla tento cíl podpořit;
G. vzhledem k tomu, že přístupnost je jedním z předpokladů umožňujících osobám se zdravotním postižením vést nezávislý život a plným a rovným způsobem se zapojit do života společnosti(18);
H. vzhledem k tomu, že přístupnost se neomezuje pouze na fyzickou přístupnost prostředí, ale zahrnuje rovněž přístup k informacím a komunikaci, včetně poskytování obsahu ve znakovém jazyce(19);
I. vzhledem k tomu, že profesionální tlumočníci znakového jazyka jsou s ohledem na své úkoly a poslání rovni tlumočníkům mluvených jazyků;
J. vzhledem k tomu, že situace tlumočníků znakového jazyka se v jednotlivých členských státech liší a zahrnuje jak neformální podporu ze strany rodinných příslušníků, tak profesionální vysokoškolsky vzdělané a plně kvalifikované tlumočníky;
K. vzhledem k tomu, že existuje nedostatek kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka ve všech členských státech EU, a vzhledem k tomu, že poměr uživatelů znakového jazyka k tlumočníkům znakového jazyka se pohybuje v rozmezí od 8:1 do 2 500:1, přičemž průměrný poměr je 160:1(20);
L. vzhledem k tomu, že byla předložena Evropskému parlamentu petice(21), v níž se požaduje, aby bylo umožněno předkládání peticí ve vnitrostátních a regionálních znakových jazycích EU;
M. vzhledem k tomu, že Bruselská deklarace(22) o znakových jazycích v Evropské unii podporuje přístup k používání přirozeného znakového jazyka založený na zákazu diskriminace, který se znovu opakuje i v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovala EU a všechny členské státy EU s výjimkou jednoho;
N. vzhledem k tomu, že úroveň a kvalita titulkování programů veřejnoprávních a soukromých televizních stanic se v jednotlivých členských státech značně liší a pohybuje se od necelých 10 % po téměř 100 %, přičemž jejich standardy kvality jsou velmi rozdílné(23); a vzhledem k tomu, že ve většině členských států není dostatek údajů o úrovni tlumočení do znakového jazyka v televizi;
O. vzhledem k tomu, že vývoj nových jazykových technologií by mohl být ku prospěchu uživatelům znakového jazyka;
P. vzhledem k tomu, že podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením odmítnutí přiměřené úpravy představuje diskriminaci, a vzhledem k tomu, že směrnice o rovnosti v zaměstnání stanoví přiměřenou úpravu jako předpoklad dodržení zásady rovného zacházení;
Q. vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje přímý komunikační přístup pro neslyšící, hluchoslepé nebo nedoslýchavé občany k poslancům Evropského parlamentu a správcům orgánů Evropské unie a naopak vůči neslyšícím nebo nedoslýchavým osobám uvnitř orgánů EU;
Kvalifikovaní a profesionální tlumočníci znakového jazyka
1. upozorňuje na potřebu kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka, kterou lze uspokojit pouze pomocí tohoto postupu:
a)
oficiální uznání vnitrostátních a regionálních znakových jazyků v členských státech a v rámci orgánů EU,
b)
formální odborná příprava (univerzitní nebo podobná, na úrovni tříletého denního studijního programu, který odpovídá požadavkům na odbornou přípravu pro tlumočníky mluveného jazyka)(24),
c)
registrace (oficiální akreditace a systém kontroly kvality, jako je například další profesní rozvoj),
d)
formální uznání profese;
2. uznává, že zajištění vysoce kvalitních služeb tlumočení znakového jazyka:
a)
závisí na objektivním hodnocení kvality zahrnujícím všechny zúčastněné strany,
b)
je založeno na odborné kvalifikaci,
c)
předpokládá účast zástupců odborné veřejnosti z řad neslyšících;
d)
závisí na dostatečném množství zdrojů na vyškolení a zaměstnávání tlumočníků znakového jazyka;
3. uznává, že tlumočení znakového jazyka představuje profesionální službu vyžadující přiměřenou odměnu;
Rozlišení mezi přístupností a přiměřenou úpravou(25)
4. uvědomuje si, že přístupnost pomáhá určitým skupinám a je založena na souboru norem, které jsou postupně zaváděny do praxe;
5. je si vědom, že nezajištění přístupnosti nelze obhajovat důvody nepřiměřenosti nebo nepřiměřeného břemene;
6. uznává, že přiměřená úprava je vázána na jednotlivce a je doplňkem povinnosti zajištění přístupnosti;
7. rovněž konstatuje, že jednotlivec může požadovat opatření k zajištění přiměřené úpravy i v případě, že byla splněna povinnost zajištění přístupnosti;
8. má za to, že v závislosti na situaci může zajištění tlumočení znakového jazyka představovat opatření v oblasti přístupnosti nebo přiměřené úpravy;
Přístupnost
9. zdůrazňuje, že neslyšící, hluchoslepí a nedoslýchaví občané musí mít přístup ke stejným informacím a komunikaci jako ostatní občané v podobě tlumočení znakového jazyka, titulkování, převodu řeči na text nebo alternativních forem komunikace, a to i včetně ústních tlumočníků;
10. zdůrazňuje, že je nutné, aby veřejné služby a služby státní správy, včetně jejich on-line obsahu, byly přístupné prostřednictvím živých zprostředkovatelů, jako jsou přítomní tlumočníci znakového jazyka, ale je rovněž třeba zvážit i případnou možnost alternativních vzdálených internetových služeb;
11. opakuje svůj závazek k co největšímu zpřístupnění politického procesu, mimo jiné i prostřednictvím zajištění profesionálních tlumočníků znakového jazyka; konstatuje, že uvedený závazek zahrnuje volby, veřejné konzultace a případně další události;
12. zdůrazňuje stále významnější úlohu jazykových technologií při zajišťování rovného přístupu k digitálnímu prostoru pro všechny;
13. uznává význam minimálních standardů pro zajištění dostupnosti, zejména s ohledem na nové a vznikající technologie, jako je například poskytování služeb tlumočení do znakového jazyka a titulkování přes internet;
14. konstatuje, že i když poskytování zdravotní péče spadá do působnosti členských států, mělo by uspokojovat potřeby neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých pacientů, například zajišťováním profesionálních tlumočníků znakového jazyka a zvyšováním povědomí zaměstnanců, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám a dětem;
15. uznává, že rovný přístup ke spravedlnosti pro neslyšící, hluchoslepé a nedoslýchavé občany lze zajistit pouze prostřednictvím poskytování dostatečně kvalifikovaných a profesionálních tlumočníků znakového jazyka;
16. je si vědom, jak důležité je správné a přesné tlumočení a překlady, zejména v prostředí soudů a v jiném právním prostředí; znovu proto opakuje, jak důležití jsou specializovaní a vysoce kvalifikovaní profesionální tlumočníci znakového jazyka, zejména v těchto prostředích;
17. zdůrazňuje, že je potřeba posílit podporu a zajistit konkrétní opatření pro osoby se zdravotním postižením v rámci ozbrojených konfliktů, humanitárních krizí a přírodních katastrof, jako například prostřednictvím tlumočení znakového jazyka a dostupných textových informací o rizikové situaci v reálném čase(26);
Zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava
18. konstatuje, že musí být přijata opatření přiměřené úpravy, která zahrnují poskytování profesionálních tlumočníků znakového jazyka, aby byl zajištěn rovný přístup k zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravě;
19. zdůrazňuje, že je třeba poskytovat vyvážené a komplexní informace o znakovém jazyce a neslyšících, aby mohli rodiče přijímat informovaná rozhodnutí v nejlepším zájmu svých dětí;
20. zdůrazňuje, že programy včasné intervence jsou důležité pro rozvoj životních dovedností dětí, včetně jazykových dovedností; kromě toho konstatuje, že tyto programy by měly v ideálním případě představovat i vzory neslyšících;
21. zdůrazňuje, že neslyšící, hluchoslepí a nedoslýchaví studenti a jejich rodiče musí mít možnost naučit se národní nebo regionální znakový jazyk svého prostředí prostřednictvím služeb předškolních zařízení a škol(27);
22. zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení povědomí a rozšíření použití znakového jazyka by měla být výuka tohoto jazyka zařazena do učebních osnov;
23. zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření směřující k uznání a podpoře jazykové identity neslyšících(28);
24. vyzývá členské státy, aby podporovaly studium znakového jazyka stejným způsobem jako studium cizích jazyků;
25. zdůrazňuje, že kvalifikovaní tlumočníci znakového jazyka a pedagogičtí pracovníci, kteří jsou schopní používat znakový jazyk a mají dovednosti vyžadované pro účinnou práci v dvojjazyčném vzdělávacím prostředí podporujícím začleňování, jsou jedním z nezbytných předpokladů toho, aby neslyšící děti a mladí lidé mohli dosahovat takových studijních výsledků, které jim následně umožní vyšší vzdělávání, a z dlouhodobého hlediska povede ke snížení míry nezaměstnanosti.
26. upozorňuje na obecný nedostatek dvojjazyčných učebnic znakového jazyka a výukových materiálů v přístupných formátech a jazycích;
27. naléhavě žádá, aby byla zaručena zásada volného pohybu neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých v rámci EU, a to zejména v rámci programu Erasmus+ a souvisejících programů mobility tím, že bude zajištěno, že účastníci neponesou neúměrnou zátěž spojenou se zajišťováním tlumočení na vlastní náklady;
28. vítá pilotní projekt evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením; lituje vyloučení tlumočení znakového jazyka v rámci projektu, jelikož to značně omezuje svobodu pohybu neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých pracovníků a studentů v rámci EU;
Orgány Evropské unie
29. uznává, že orgány EU musí představovat pro své zaměstnance, volené úřední osoby, stážisty a občany příklady osvědčených postupů, pokud jde o zajišťování přiměřené úpravy a přístupnosti, což zahrnuje i poskytování tlumočení znakového jazyka;
30. vítá skutečnost, že orgány EU už nyní v jednotlivých případech zajišťují přístupnost u veřejných akcí a během schůzí výborů; zastává názor, že pro nedoslýchavé osoby, které nepoužívají znakový jazyk, je třeba za alternativní, avšak rovnocenná a potřebná opatření považovat i titulkování a převod řeči na text, což se rovněž týká zaměstnanců orgánů EU, pokud jde o poskytování přiměřené úpravy podle článku 5 směrnice 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;
31. uznává, že v orgánech EU je zaveden systém, který zajišťuje tlumočení do znakové řeči prostřednictvím vlastních tlumočnických oddělení pro účely přístupnosti; vyzývá tyto orgány, aby využívaly tyto stávající systémy k zajišťování přiměřené úpravy pro zaměstnance nebo volené úřední osoby způsobem, který bude účinně minimalizovat administrativní zátěž pro jednotlivce a orgány;
32. naléhavě vyzývá orgány, aby formálně přiznaly tlumočníkům znakového jazyka stejný status, jaký mají tlumočníci mluveného jazyka při poskytování tlumočnických služeb institucím nebo jejich zaměstnancům a jmenovaným úředním osobám, včetně přístupu k technologické podpoře, přípravným materiálům a dokumentům;
33. vyzývá Eurostat, aby zajistil, že orgány EU obdrží statistiky týkající se neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých uživatelů znakového jazyka, aby tak mohly lépe určovat, provádět a analyzovat své politiky v oblasti zdravotního postižení a jazykové politiky;
34. vyzývá službu pro návštěvníky Evropského parlamentu, aby vyhověla potřebám neslyšících, hluchoslepých a nedoslýchavých návštěvníků tím, že jím poskytne přímý přístup ke službám národního nebo regionálního znakového jazyka nebo převodu řeči na text;
35. žádá orgány, aby plně provedly pilotní projekt EU INSIGN, což je reakce na rozhodnutí Parlamentu ze dne 12. prosince 2012 o provádění aplikace a služby znakového jazyka v reálném čase, a aby usilovaly o zlepšení komunikace mezi neslyšícími a nedoslýchavými osobami a orgány EU(29);
o o o
36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Brentari, D., ed. (2010) Sign Languages [Znakové jazyky]. Cambridge University Press.Pfau, R., Steinbach M. & Bencie W., eds. (2012) Sign Language: An International Handbook [Znakový jazyk: mezinárodní příručka]. De Gruyter.
EFHOH (2015). State of subtitling access in EU [Situace v přístupu k titulkování v EU]. Dostupné na adrese: http://media.wix.com/ugd/c2e099_0921564404524507bed2ff3648781a3c.pdf
Evropské fórum tlumočníků znakového jazyka (2013), Learning Outcomes for Graduates of a Three Year Interpreting Training Programme [Výsledky učení pro absolventy tříletého vzdělávacího programu „tlumočnictví“]
Obecná poznámka č. 4, Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, CRPD/C/GC/4, dostupné na adrese: http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/CRPD/GC/RighttoEducation/CRPD-C-GC-4.doc