Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2885(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-1227/2016

Předložené texty :

B8-1227/2016

Rozpravy :

PV 24/11/2016 - 12
CRE 24/11/2016 - 12

Hlasování :

PV 01/12/2016 - 6.25
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0480

Přijaté texty
PDF 355kWORD 53k
Čtvrtek, 1. prosince 2016 - Brusel Konečné znění
Přístup k energii v rozvojových zemích
P8_TA(2016)0480B8-1227/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2016 o přístupu k energii v rozvojových zemích (2016/2885(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 7 o přístupu k energii a cíle udržitelného rozvoje č. 12 a č. 13 o udržitelné spotřebě a výrobě a o změně klimatu,

–  s ohledem na iniciativu Udržitelná energie pro všechny (SE4ALL), kterou zahájila OSN v roce 2011,

–  s ohledem na iniciativu Komise nazvanou „Energie pro rozvoj“, která byla zahájena v roce 2012 s cílem poskytnout do roku 2030 přístup k udržitelné energii dalším 500 milionům obyvatel v rozvojových zemích,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že snížení a výhledově i vymýcení chudoby je hlavním cílem politiky EU v oblasti rozvojové EU,

–  s ohledem na článek 191 SFEU a politiku EU v oblasti klimatu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(1) (DCI), a zejména jeho přílohu I, která obsahuje ustanovení týkající se udržitelné energie v rámci zeměpisných programů, a jeho přílohu II, která obsahuje ustanovení týkající se udržitelné energetické složky v tematickém programu DCI zaměřeného na globální veřejné statky a výzvy (GPGC);

–  s ohledem na příslušné programové dokumenty v rámci DCI a Evropského rozvojového fondu (ERF), včetně národních orientačních programů, které zahrnují klíčové odvětví energetiky, a ročních akčních programů, které zajišťují provádění těchto národních orientačních programů;

–  s ohledem na iniciativu koridoru čisté energie pro Afriku z roku 2014, jejímž cílem je podporovat urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie v Africe, snižování emisí uhlíku a závislosti na dovážených fosilních palivech;

–  s ohledem na své přezkoumání příslušných návrhů programových dokumentů DCI a ERF před jejich schválením výbory DCI a ERF,

–  s ohledem na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která se konala v Paříži v prosinci 2015, a na přijetí Pařížské dohody, první všeobecné, celosvětové právně závazné dohody o klimatu;

–  s ohledem na 22. konferenci smluvních stran (COP 22) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), konané v Marrákeši ve dnech 7. – 18. listopadu 2016,

–  s ohledem na schůzku na vysoké úrovni věnované obnovitelným zdrojům energie a partnerství EU a Africké unie, která se konala dne 21. září 2016 během zasedání Generálního shromáždění OSN v New Yorku a které předsedali předseda Africké unie Idriss Déby, prezident Guinejské republiky Alpha Condé, předsedkyně Komise Africké unie Nkosazana Dlamini-Zumová a prezident Africké rozvojové banky Akinwumi Adesina a které se za Evropskou unii zúčastnili generální ředitel GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Stefano Manservisi a zástupce vedoucího útvaru C6 Energie a změna klimatu Felice Zaccheo a francouzská ministryně životního prostředí, udržitelného rozvoje a energetiky Ségolène Royalová;

–  s ohledem na zprávu Světové komise pro přehrady ze dne 16. listopadu 2000: „Nový rámec pro rozhodování“,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 27. září 2011 o financování rozšíření infrastruktuře přehrad v rozvojových zemích(2), ze dne 2. února 2012 o rozvojové spolupráci EU na podporu cíle všeobecného přístupu k energii do roku 2030(3) a ze dne 12. června 2012 o zahájení spolupráce s partnery za našimi hranicemi v oblasti energetické politiky: Strategický přístup k zabezpečeným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám energie(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 15/2015 ze dne 6. října 2015 s názvem Podpora poskytovaná z nástroje AKT-EU pro energetiku na obnovitelnou energii ve východní Africe;

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení Komisi o přístupu k energii v rozvojových zemích (O-000134/2016 – B8-1809/2016),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozvoj,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že udržitelný přístup k dostupné, spolehlivé a bezpečné energii má zásadní význam pro uspokojení základních lidských potřeb a práv, mezi něž patří přístup k čisté vodě, kanalizaci, bezpečnému životnímu prostředí, zdravotní péči, vytápění a vzdělávání, a má zásadní význam pro prakticky všechny druhy hospodářské činnosti a je hnací sílou rozvoje; vzhledem k tomu, že existují rovněž bezpečnostní a geopolitické aspekty přístupu k energii, a vzhledem k tomu, že otázky spojené s energií se mohou stát faktory konfliktů;

B.  vzhledem k tomu, že 1,2 miliardy lidí nemá přístup k elektřině a pro ještě větší počet lidí je tento přístup nespolehlivý; vzhledem k tomu, že polovina obyvatelstva bez přístupu k elektřině žije v Africe; vzhledem k tomu, že tento počet roste, neboť na tomto kontinentu je rychlost růstu počtu obyvatel vyšší než rychlost, s kterou je rozšiřován přístup k energii;

C.  vzhledem k tomu, že z hlediska přístupu k elektřině patří situace v subsaharské Africe k nejhorším na světě, ale vývoj odvětví energetiky v tomto regionu směřuje pravděpodobně k tomu, že do roku 2040 spotřebuje subsaharská Afrika tolik elektřiny jako Indie a Latinská Americe v roce 2010;

D.  vzhledem k tomu, že více než 70 % celkové energetické spotřeby v Africe pochází z obnovitelných zdrojů, ale téměř většina se získává z tradičního využívání biomasy, vzhledem k tomu, že nadále existují obrovské příležitosti k zavádění dalších zdrojů, zejména v oblasti sluneční a větrné energie;

E.  vzhledem k tomu, že demografické trendy v Africe budou mít významný dopad na požadavky na využívání půdy pro rostlinnou výrobu, stejně jako na potřebu palivového dříví;

F.  vzhledem k tomu, že globální odlesňování je příčinou téměř 20 % všech emisí CO2; a vzhledem k tomu, že silná závislost na tradiční biomase a používání neúčinných sporáků ohrožuje v mnoha oblastech afrického kontinentu půdu porostlou lesy a křovinami;

G.  vzhledem k tomu, že 2,3 miliardy lidí využívají k vaření tradiční biomasu, jako např. dřevěné uhlí, což má často negativní důsledky pro zdraví a životní prostředí; vzhledem k tomu, že ženy nesou nepřiměřený podíl zátěže používáním takovýchto materiálů, včetně sběru palivového dříví, což může být časově náročné a rovněž ohrožovat jejich bezpečnost; vzhledem k tomu, že používání lepších sporáků zkracuje časovou náročnost a úsilí potřebné k přípravě jídel;

H.  vzhledem k tomu, že Afrika je kontinentem s největším potenciálem pro obnovitelné zdroje energie na planetě, avšak z hlediska elektrifikace i kontinentem nejvíce zaostalým;

I.  vzhledem k tomu, že energetická chudoba je nejrozšířenější ve venkovských oblastech, ale zajištění přístupu k energii v rozvíjejících se oblastech rychle rostoucích měst je rovněž velkou výzvou, když se vezme v úvahu geografie, konektivita a chybějící infrastruktura, a vzhledem k tomu, že nejchudší země v Africe platí za energii nejvíc;

J.  vzhledem k tomu, že je nezbytné pokračovat v rozvoji stále ještě nerozvinutých trhů s elektrifikací na venkově, dokud nebudou tyto trhy vyspělé a soběstačné, a dále podporovat programy usilující o řešení, která budou založená na obnovitelných zdrojích energie, budou energeticky účinná, malokapacitní a decentralizovaná;

K.  vzhledem k tomu, že energetická chudoba má rovněž genderový rozměr; vzhledem k tomu, že důsledky energetické chudoby jsou horší pro ženy;

L.  vzhledem k tomu, že přístup k dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny do roku 2030 je všeobecným cílem udržitelného rozvoje č. 7; vzhledem k tomu, že plnění závazků v oblasti klimatu rovněž vyžaduje rázné a rozumné úsilí v oblasti energetiky, a vzhledem k tomu, že Afrika tak stojí před dvojnásobně obtížným úkolem, jelikož musí výrazně zvýšit přístup svých občanů k základním energetickým službám a současně splnit své závazky v rámci dohody o změně klimatu;

M.  vzhledem k tomu, že ze zprávy Programu OSN pro životní prostředí s názvem Globální trendy v investicích do obnovitelné energie v roce 2016 vyplývá, že roční investice do nových kapacit v oblasti obnovitelné energie v roce 2015 celosvětově vzrostly oproti uhelným a plynovým elektrárnám na více než dvojnásobek; vzhledem k tomu, že na trhu s obnovitelnou energií v roce 2015 převládaly technologie v oblasti solární fotovoltaiky a větrné energie; a vzhledem k tomu, že v roce 2015 byly poprvé investice do obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích vyšší než v rozvinutých zemích;

N.  vzhledem k tomu, že v závěru zprávy Světové komise pro přehrady ze dne 16. listopadu 2000 se uvádí, že velké přehrady nevyrábějí tolik elektřiny, nezajišťují tolik vody a ani nepomáhají při předcházení povodním tolik, jak se předpokládalo, že však mají obrovský sociální a environmentální dopad a že úsilí o jeho zmírnění bylo z velké části neúspěšné;

O.  vzhledem k tomu, že cíl dosažení všeobecného přístupu k energii je provázán s cílem dosáhnout klimatické spravedlnosti;

P.  vzhledem k tomu, že klimatická spravedlnost spojuje lidská práva a rozvoj tak, aby bylo dosaženo přístupu zaměřeného na člověka, který bude zajišťovat ochranu práv nejzranitelnějších osob a rovné a spravedlivé sdílení zátěže a výhod plynoucích ze změny klimatu a jejích dopadů;

Q.  vzhledem k tomu, že nesoudržné toky financování opatření v oblasti změny klimatu a přenosu technologií ve vztahu ke změně klimatu mohou ohrozit ochotu afrických vůdců rozvíjet obnovitelné energie v zájmu splnění plánu industrializace kontinentu;

R.  vzhledem k tomu, že v Pařížské dohodě se klade důraz na potřebu podporovat všeobecný přístup k udržitelné energii v rozvojových zemích, zejména v Africe, a to posílením rozvoje obnovitelných zdrojů energie;

S.  vzhledem k tomu, že existují dostatečné důkazy a široká shoda týkající se toho, že malokapacitní decentralizovaná výroba obnovitelné energie a místní sítě a řešení nevyžadující připojení do sítě jsou často nejúčinnější, a že taková řešení nejvíc přispívají všeobecnému pokroku v oblasti rozvoje a navíc minimalizují nepříznivý vliv na životní prostředí anebo mu zabraňují;

T.  vzhledem k tomu, že místní výroba energie z obnovitelných zdrojů je zdůrazňována v nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci a že programy a projekty nástroje pro rozvojovou pomoc a Evropského rozvojového fondu v oblasti energetiky by měly být navrženy tak, aby odrážely pohled na výhody decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů;

U.  vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc EU v oblasti energetiky prudce vzrostla a by tyto výdaje v období 2014–2020 měly dosáhnout výše 3,5 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že 30 národních orientačních programů, z nichž je polovina určena pro africké země, zahrnuje klíčové energetické odvětví;

V.  vzhledem k tomu, že nástroj AKT-EU pro energetiku, který byl vytvořen v červnu 2005, si klade za cíl podporovat přístup k moderním energetickým službám pro chudé ve venkovských a příměstských oblastech se silným důrazem na oblasti subsaharské Afriky a obnovitelné zdroje energie; vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 15/2015 týkající se tohoto nástroje obsahuje řadu doporučení Komise pro přísnější výběr projektů, posílení jejich sledování a zvyšování jejich vyhlídek na udržitelnost;

W.  vzhledem k tomu, že nedávno byla zahájena iniciativa EU pro financování elektrifikace (ElectriFI), a vzhledem k tomu, že další mechanismy financování zahrnují nástroje pro kombinování grantů EU s půjčkami nebo s vlastním kapitálem veřejných a soukromých investorů (nástroje kombinovaného financování) v různých částech světa, činnosti Evropské investiční banky v oblasti energetiky v rámci jejího mandátu pro poskytování úvěrů třetím zemím a operace v oblasti energetiky v rámci svěřenského fondu pro infrastrukturu EU-Afrika;

X.  vzhledem k tomu, že k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 7 je nezbytný zvyšující se příspěvek ze soukromých investic; vzhledem k tomu, že veškerá rozhodnutí na podporu využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím kombinovaného financování v rozvojových zemích by měla být založena na důkladném posouzení těchto mechanismů a na poučení z minulých zkušeností; vzhledem k tomu, že je třeba za všech okolností zabránit poskytování grantových příspěvků na projekty, které již jsou obchodně životaschopné;

Y.  vzhledem k tomu, že prioritou musí být odborná příprava místních specializovaných a vysoce specializovaných pracovníků s cílem zajistit přístup k energii v rozvojových zemích, a vzhledem k tomu, že na tento účel je třeba vynaložit podstatnou část finančních prostředků;

Z.  vzhledem k tomu, že celosvětové dotace na fosilní paliva představují řádově 500 miliard USD ročně, způsobují zvýšení a nikoli snížení emisí skleníkových plynů a mají tendenci přinášet prospěch spíše relativně dobře zajištěným lidem než chudým; vzhledem k tomu, že tyto dotace by měly být postupně ukončeny, a tím by vlády mohly uvolnit značné finanční prostředky pro zefektivnění sociálních politik a pro rozšíření přístupu k dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii, snižování nerovností a zlepšování kvality života;

1.  připomíná, že přístup k energii urychluje rozvoj; upozorňuje na rozsah a důsledky energetické chudoby v rozvojových zemích a na velké zapojení EU do úsilí zaměřeného na zmírnění této chudoby; zdůrazňuje, že pro snížení míry energetické chudoby a dosažení udržitelného rozvoje č. 7, zejména ve vzdálených venkovských oblastech v regionech, které nejsou propojeny s rozvodnou elektrickou sítí, je zapotřebí intenzivní a koordinované úsilí vlád, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran v postižených zemích a mezinárodních partnerů; připomíná, že politiky v oblasti změny klimatu a obchodní politiky by se měly v souladu s Pařížskou dohodou při dosahování cílů udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby stanovených v agendě 2030 vzájemně podporovat;

2.  zdůrazňuje, že existuje silná vazba mezi energetikou a potenciálními bezpečnostní problémy, a domnívá se, že správa věcí veřejných v oblasti energetiky, která je rovněž obtížně proveditelná, má pro hospodářský a lidský rozvoj v rozvojových zemích zásadní význam;

3.  upozorňuje, že elektrifikace se realizuje díky podpoře orgánů veřejné moci, která závisí na řádné správě služeb distribuce energie a schopnosti států plnit své svrchované funkce;

4.  požaduje, aby EU do všech svých energetických politik zahrnula i genderový rozměr zaměřený na ženy se specifickými potřebami;

5.  podporuje iniciativu Komise nazvanou „Energie pro rozvoj“ týkající se poskytování přístupu k udržitelné energii pro dalších 500 milionů lidí v rozvojových zemích do roku 2030, a to prostřednictvím programových prvků, jako je vytvoření nástroje technické pomoci, který bude za pomoci odborníků z EU vytvářet technické odborné znalosti v rozvojových zemích a podporovat budování kapacit a přenos technologií; zdůrazňuje, že energie plní úlohu nezbytného prostředku pro řadu jiných oblastí, jako je zdravotnictví, vzdělávání, čistá voda, zemědělství, jakož i telekomunikační a internetové propojení: zdůrazňuje, že iniciativa „Energie pro rozvoj“ musí být plně v souladu s cíli rozvojové politiky EU stanovenými v Lisabonské smlouvě;

6.  domnívá se, že i když jsou příslušná ustanovení nařízení o nástroji financování rozvojové pomoci, která společně schválily Parlament a Rada, stručná, představují dobrý základ pro rozvojovou pomoc EU v oblasti energetiky; připomíná, že tato ustanovení se zaměřují na přístup k energii a kladou důraz na místní a regionální obnovitelné zdroje energie a na zajištění přístupu pro chudé obyvatele ve vzdálených regionech;

7.  vítá iniciativu ElectriFI, která poskytuje pružnou strukturu podporující začleňování, jež umožňuje účast různých partnerů, jako například soukromého sektoru, veřejných institucí a místních orgánů, které mohou stejným způsobem využívat výhod elektrifikace za stejných tržních podmínek s náležitým přihlédnutím k potřebám a příležitostem každé cílové země nebo regionu; připomíná, že zapojení partnerů z místního soukromého sektoru a organizací občanské společnosti napomůže ke zvýšení účinnosti a odpovědnosti za prováděné činnosti;

8.  vyzývá Komisi, aby na svých internetových stránkách pravidelně uveřejňovala zprávy o tom, jakého pokroku bylo učiněno na cestě k dosažení cíle iniciativy „Energie pro rozvoj“, a aby uvedla, jaká část celkových finančních prostředků na energii v rozvojových zemích byla vyčleněna na obnovitelnou energii, vzdálené regiony, odbornou přípravu zaměstnanců, vytváření místního know-how a dovedností a řešení na místní úrovni a mimo sítě, a aby stručně, ale co nejpřesněji popsala zapojení různých zainteresovaných stran do skončených a probíhajících činností;

9.  klade důraz na velký potenciál obnovitelných zdrojů energie v Africe, pokud jde o solární a větrnou výrobu energie, s cílem zajistit přístup k energii pro všechny, zejména ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že na skutečné využívání solárního potenciálu v Africe má zásadní vliv cena fotovoltaických zařízení; naléhavě proto žádá EU a její členské státy, aby usnadnily přenos technologií, který povede k jejich zavádění v rozvojových zemích;

10.  konstatuje, že v Africe je přibližně 10 % teoretického potenciálu vodní energie na světě; připomíná, že globální oteplování bude mít vliv na modely srážek, což v důsledku představuje rostoucí problém, pokud jde o přístup k vodě a zajištění potravin; rovněž připomíná, že podle Světové komise pro přehrady ponesou chudé a jinak zranitelné skupiny a budoucí generace nepřiměřený podíl sociálních a ekologických nákladů na velké projekty výstavby přehrad, aniž by z nich měly odpovídající podíl hospodářských přínosů; zdůrazňuje, že malé přehrady s vodními elektrárnami jsou udržitelnější a ekonomicky únosnější než velké vodní elektrárny;

11.  doporučuje, aby agentury poskytující finanční prostředky (dvoustranné agentury pro pomoc, mnohostranné rozvojové banky, exportní úvěrové agentury a EIB) zajistily, aby jakákoli potenciální výstavba přehrady, na niž jsou schvalovány finanční prostředky, byla v souladu s pokyny Světové komise pro přehrady; zdůrazňuje zejména, že veškeré plány na budování přehrad je třeba posuzovat podle pěti kritérií: spravedlnosti, účinnosti, rozhodování za účasti různých stran, udržitelnosti a odpovědnosti; připomíná především, že pokud mají projekty dopad na původní domorodé národy, musí se celý proces podřídit jejich předchozímu svobodnému a informovanému souhlasu;

12.  připomíná, že bioenergie je komplexní zdroj energie propojující zemědělství, lesnictví a průmysl s dopady na ekosystémy a biologickou rozmanitost; konstatuje zejména, že tvorba biomasy pro energii představuje nové hrozby z hlediska zajištění potravin, zabezpečení držení půdy, odlesňování a znehodnocování půdy; připomíná, že je rovněž třeba brát v úvahu vodní stopu bioenergie, protože v mnoha částech Afriky už lidé trpí nedostatkem vody a asi jedna třetina pěstitelské oblasti Afriky je už nyní označována za suchou půdu; zdůrazňuje proto, že v zájmu dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 7 v oblasti energie je třeba vypracovat přísná a závazná kritéria udržitelnosti životního prostředí a sociální udržitelnosti pro výrobu biomasy, a to jak v EU, tak v rozvojových zemích;

13.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat používání vysoce účinných sporáků a přechod na moderní paliva, aby se zabránilo rychlému vyčerpání zdrojů dřeva;

14.  vítá existenci různých iniciativ na mezinárodní úrovni na podporu přístupu k energii z udržitelných zdrojů v rozvojových zemích, zejména v Africe, ale trvá na tom, že v zájmu větší účinnosti je nutné je lépe koordinovat; požaduje, aby EU a její členské státy poskytovaly podporu a technickou pomoc při provádění akčního plánu iniciativy koridoru čisté energie pro Afriku, jejímž cílem je do roku 2030 dosáhnout pokrytí poloviny celkové spotřeby elektrické energie z čistých, původních, nákladově efektivních obnovitelných zdrojů, a tím i snížení emisí oxidu uhličitého; požaduje užší spolupráci mezi subjekty poskytujícími financování, soukromým sektorem a vládami rozvojových zemí s cílem urychlit dosahování výsledků; zdůrazňuje potřebu zajištění údržby a odpovídajícího přístupu k dodávkám náhradních dílů či technických odborníků, kteří absolvují místní odbornou přípravu;

15.  podporuje využívání kombinovaného financování, pokud to představuje nejúčinnější využívání prostředků na rozvojovou pomoc při plnění cíle udržitelného rozvoje č. 7, kde je důraz kladen na malé projekty a kde se od zúčastněných podniků žádá, aby uplatňovaly v praxi sociální odpovědnost podniků; vyzývá Komisi, aby se pečlivě vyhýbala poskytování finančních prostředků na každý projekt, který by byl životaschopný i bez těchto prostředků, i když o ně soukromý investor žádá; domnívá se, že zásady účinnosti rozvoje musí být dodržovány i při operacích s kombinovanými zdroji financování, a konstatuje, že je důležitý soulad s plány rozvoje zemí přijímajících pomoc, široké zapojení zúčastněných stran, transparentnost a odpovědnost, koordinace a účinnost, stejně jako měřitelné a hmatatelné výsledky;

16.  vyzývá k postupnému upouštění od dotací na fosilní paliva a vyzývá k rozdělení těchto uvolněných finančních prostředků na účinné sociální politiky a opatření zaměřené na odstranění energetické chudoby v rozvojových zemích;

17.  zdůrazňuje, že jediným hlavním měřítkem úspěchu opatření EU je velikost jejich přínosu k dosažení všeobecného přístupu k energii s minimálními emisemi skleníkových plynů, a to s ohledem na zásadu společné, ale rozdílné odpovědnosti;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a vládě a generálnímu tajemníkovi skupiny afrických, karibských a tichomořských zemí.

(1) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44.
(2) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 67.
(3) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 83.
(4) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 28.

Právní upozornění