Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2009(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0345/2016

Předložené texty :

A8-0345/2016

Rozpravy :

PV 12/12/2016 - 15
CRE 12/12/2016 - 15

Hlasování :

PV 13/12/2016 - 5.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0485

Přijaté texty
PDF 642kWORD 85k
Úterý, 13. prosince 2016 - Štrasburk Konečné znění
Stav základních práv v Evropské unii v roce 2015
P8_TA(2016)0485A8-0345/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015 (2016/2009(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) ze dne 7. prosince 2000, která byla vyhlášena dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku a vstoupila v platnost společně s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou v roce 1948 Valným shromážděním OSN,

–  s ohledem na smlouvy OSN týkající se ochrany lidských práv a základních svobod a na judikaturu smluvních orgánů OSN,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která byla přijata v New Yorku dne 13. prosince 2006 a kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením přijaté v říjnu 2015,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989,

–  s ohledem na tyto obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte: č. 6 (2005) o zacházení s dětmi bez doprovodu a odloučených od rodin mimo svou zemi původu, č. 7 (2005) o naplňování práv dítěte v raném dětství, č. 9 (2006) o právech dětí se zdravotním postižením, č. 10 (2007) o právech dětí v soudním systému pro mladistvé, č. 12 (2009) o právu dítěte být slyšeno, č. 13 (2011) o právu dítěte na svobodu od všech forem násilí a č. 14 (2013) o právu dítěte na prvořadé zohlednění jeho zájmů,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979, Pekingskou akční platformu, svá usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách(1) a ze dne 6. února 2014 o sdělení Komise nazvaném „Konec praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů“(2) a na závěry Rady ze dne 5. června 2014 o předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a boji proti tomuto násilí,

–  s ohledem na úmluvu OSN z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a její protokol z roku 1967,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z roku 1990,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

–  s ohledem na Doporučené zásady a pokyny k lidským právům na mezinárodních hranicích, které vydal Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro prosazování pravdy, spravedlnosti, odškodňování a záruk proti recidivě ze dne 22. července 2014,

–  s ohledem na regionální prováděcí strategii k Madridskému mezinárodnímu akčnímu plánu pro problematiku stárnutí, 2002.

–  s ohledem na zásady týkající se postavení vnitrostátních institucí v oblasti prosazování a ochrany lidských práv („Pařížské zásady“), které jsou přílohou rezoluce Valného shromáždění OSN č. 48/134,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, zvláště na věci 18766/11 a 36030/11, na úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva a Benátské komise Rady Evropy,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1985 (2014) – Postavení a práva národnostních menšin v Evropě,

–  s ohledem na Chartu Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(3),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení(5),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(6),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(7),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o audiovizuálních mediálních službách(10) a na výsledky veřejné konzultace, kterou Komise uskutečnila od července do září 2015,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(12),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(13),

–  s ohledem na směrnice o procesních právech podezřelých a obviněných osob v trestním řízení,

–  s ohledem na soubor opatření na ochranu údajů přijatý v prosinci 2015,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1624 ze dne 14. září 2016(14) a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013(15), kterým se zřizuje evropská pohraniční a pobřežní stráž a na směrnici o azylovém řízení,

–  s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze zasedání, které se konalo ve dnech 15.–16. března 2002 v Barceloně,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů na období 2011–2020 přijatý prostřednictvím závěrů Rady ze dne 7. března 2011,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. června 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 5.–6. června 2014 o politice v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2015 o rovných příležitostech pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů,

–  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví EU o rovnosti žen a mužů ze dne 7. prosince 2015,

–  s ohledem na závěry Rady o rovnosti osob LGBTI přijaté dne 16. června 2016,

–  s ohledem na závěry Rady o akčním plánu pro lidská práva a demokracii 2015–2019,

–  s ohledem na prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání (pařížské prohlášení),

–  s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbicky, homosexuálně, bisexuálně, transsexuálně a intersexuálně orientovanými osobami (LGBTI), které přijala Rada ve složení pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv,

–  s ohledem na průzkum Eurobarometru s názvem „Diskriminace v EU v roce 2015“,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158) a na závěry Rady s názvem „Zajištění dodržování zásad právního státu“,

–  s ohledem na seznam Evropské komise obsahující opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob,

–  s ohledem na zprávu Komise z roku 2015 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii (SWD(2016)0054),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí“ (COM(2016)0377),

–  s ohledem na strategii Evropa 2020, zejména na její cíle v oblasti chudoby a sociálního vyloučení,

–  s ohledem na publikaci OECD a Evropské unie nazvanou „Indikátory integrace přistěhovalců za rok 2015 – usazení se“,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Za sociální investice pro růst a soudržnost“ (COM(2013)0083) a doporučení 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“,

–  s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 29. května 2013 týkající se barcelonských cílů s názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“ (COM(2013)0322),

–  s ohledem na Strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi 2012–2016 (COM(2012)0286), zejména ustanovení o finančních prostředcích na vypracování pokynů k systémům ochrany dětí a o výměně osvědčených postupů,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173) a na závěry Evropské rady ze dne 24. června 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Další kroky v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů“ (COM(2013)0454),

–  s ohledem na zprávu Komise o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie za rok 2015 (COM(2016)0265) a na doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise,

–  s ohledem na zprávu Komise o občanství EU pro rok 2013 nazvanou „Občané EU: vaše práva, vaše budoucnost“ (COM(2013)0269),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Hodnocení provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů a doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech 2016“ (COM(2016)0424),

–  s ohledem na zprávu Komise o boji proti korupci v EU (COM(2014)0038),

–  s ohledem na evropský program pro migraci (COM(2015)0240),

–  s ohledem na evropský program pro bezpečnost (COM(2015)0185),

–  s ohledem na závěry výročního kolokvia o základních právech z roku 2015,

–  s ohledem na výsledky veřejné konzultace v rámci výročního kolokvia o základních právech pořádaného v roce 2016 na téma „Pluralita médií a demokracie“,

–  s ohledem na návrh Komise týkající se směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426),

–  s ohledem na návrh Komise týkající se přistoupení EU k Istanbulské úmluvě Rady Evropy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o pokroku v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity(17),

–  s ohledem na svá usnesení o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o situaci nezletilých osob v EU bez doprovodu(18),

–  s ohledem na svá usnesení o základních a lidských právech, zejména na poslední usnesení ze dne 8. září 2015 ke stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2013–2014)(19),

–  s ohledem na svá usnesení o migraci, zvláště pak na poslední z nich ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2005 o ochraně menšin a politikách proti diskriminaci v rozšířené Evropě(21),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí přijetí Úmluvy OSN o právech dítěte(22),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o evropských jazycích, jimž hrozí zánik, a o jazykové rozmanitosti v Evropské unii(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – o anticiganismu v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v EU(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o Chartě EU: standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(26),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o uzavření šetření z vlastního podnětu OI/8/2014/AN týkajícího se Evropské komise,

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora Evropské unie 2/2013 k návrhu dohody o přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na rozhodnutí a judikaturu Soudního dvora Evropské unie a na judikaturu ústavních soudů členských států, které používají Listinu a opírají se o ni při výkladu vnitrostátního práva, zejména věci C-83/14, C-360/10, C-70/10, C-390/12, C-199/12, C-200/12, C-201/12, C-404/15, C-659/15, C-362/14,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva o základních právech pro rok 2016,

–  s ohledem na příručku Agentury pro základní práva o evropských právních předpisech v oblasti práv dítěte (2015),

–  s ohledem na studii Agentury Evropské unie pro základní práva nazvanou Justice vstřícná k dětem – vyhlídky a zkušenosti odborníků, pokud jde o účast dětí v občanskoprávním a trestním soudním řízení v 10 členských státech EU (2015),

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva o násilí páchaném na dětech se zdravotním postižením: legislativa, politiky a programy v EU (2015),

–  s ohledem na průzkum EU zaměřený na osoby LGBT, který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva v roce 2013, na její zprávu s názvem „Být trans v Evropské unii – srovnávací analýza dat ze šetření života lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v EU“ z roku 2014 a na její tematický dokument nazvaný Stav základních práv intersexuálních osob z roku 2015,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva nazvanou „Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU“,

–  s ohledem na průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Antisemitismus - přehled dostupných údajů v Evropské unii 2004–2015“,

–  s ohledem na srovnávací právní analýzu Agentury pro základní práva s názvem „Ochrana před diskriminací na základě sexuální orientace, pohlavní identity a sexuálních znaků v EU“,

–  s ohledem na průzkumy Agentury pro základní práva EU-MIDIS a průzkum o Romech,

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2015 a jeho zprávu z roku 2015 nazvanou „Slaďování pracovního, rodinného a soukromého života v Evropské unii: přezkum politiky“,

–  s ohledem na „Studii ke zjištění a zmapování stávajících údajů a zdrojů týkajících se sexuálního násilí páchaného na ženách v EU“, kterou vypracoval Evropský institut pro rovnost žen a mužů,

–  s ohledem na situační zprávu Europolu z roku 2016 „Obchodování s lidmi v EU“,

–  s ohledem na zprávu Eurostatu z roku 2015 nazvanou „Obchodování s lidmi“,

–  s ohledem na studie Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) s názvem „Pracovní doba a vyváženost pracovního a osobního života v celoživotní perspektivě“ (2013), „Péče o děti a závislé osoby: dopad na kariéru mladých pracovníků“ (2013), a „Opatření na sladění pracovních a pečovatelských povinností v době demografických změn“ (2015),

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z května 2015 s názvem „Rovnost žen a mužů v oblasti zaměstnání a povolání – posouzení uplatňování směrnice 2006/54/ES v Evropské unii“,

–  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Vícenásobná diskriminace na základě genderu a zdravotního postižení“,

–  s ohledem na slyšení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, které bylo věnováno základním právům a které se konalo dne 16. června 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru (A8-0345/2016),

A.  vzhledem k tomu, že je nezbytné chránit všechna základní práva; vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie byla plně začleněna do Smluv, a vzhledem k tomu, že v EU a členských státech dochází k porušování základních práv, jak ukazují zprávy Komise, Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Rady Evropy, OSN a nevládních organizací;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je společenstvím založeným na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin,

C.  vzhledem k tomu, že právní stát je páteří evropské liberální demokracie a jednou z hlavních zásad EU vyplývajících z ústavních tradic společných všem členským státům, a vzhledem k tomu, že úcta k právnímu státu je předpokladem ochrany základních práv a závazků stanovených ve smlouvách a v mezinárodním právu;

D.  vzhledem k tomu, že tváří v tvář současným výzvám by EU a členské státy měly prosazovat a vymáhat tyto hodnoty při přijímání jakýchkoli opatření; vzhledem k tomu, že způsob uplatňování zásady právního státu na vnitrostátní úrovni má klíčový význam pro zajišťování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy; vzhledem k tomu, že v souladu se článkem 17 SEU musí Komise zajišťovat uplatňování Smluv;

E.  vzhledem k tomu, že orgány EU již zahájily postupy s cílem překonat takzvané „kodaňské dilema“; vzhledem k tomu, že současný vývoj ukazuje, že je zapotřebí přezkoumat a začlenit nástroje a procesy s cílem zajistit plné a řádné uplatňování zásad a hodnot ze Smluv a že by měl být vytvořen účinný mechanismus, který odstraní přetrvávající nedostatky a zajistí v celé Unii dodržování zásad a hodnot stanovených ve Smlouvě; vzhledem k tomu, že by tento mechanismus měl být založen na důkazech, měl by být objektivní, nediskriminační a provádět hodnocení na rovnocenném základě při dodržování zásady subsidiarity, nezbytnosti a proporcionality, měl by se vztahovat jak na členské státy, tak na orgány a instituce Unie, být založen na odstupňovaném přístupu a zahrnovat jak preventivní, tak nápravnou složku;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je odhodlána dodržovat svobodu a pluralismus sdělovacích prostředků a také právo na informace a svobodu projevu, jak je zakotveno v Listině základních práv a v Evropské úmluvě o lidských právech;

G.  vzhledem k tomu, že migrace je součástí přítomnosti i budoucnosti EU a jednou z dnešních nejvýznamnějších výzev, neboť vyzývá k mezinárodní humanitární odpovědnosti EU a jejích členských států, a příležitostí z demografických důvodů a že vyžaduje do budoucna zaměřené řešení, jak co se týče krátkodobého, tak střednědobého krizového managementu a také dlouhodobých politik integrace a sociálního začleňování;

H.  vzhledem k tomu, že právo na azyl je zaručeno Úmluvou o právním postavení uprchlíků (Ženevská úmluva) a jejím protokolem ze dne 31. ledna 1967 a také Listinou;

I.  vzhledem k tomu, že v období od září do prosince 2015 přijala Komise 48 rozhodnutí o protiprávním jednání proti členským státům, které plně neprovádějí a neuplatňují společný evropský azylový systém;

J.  vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace pro migraci „v roce 2015 zemřelo nebo je od té doby nezvěstných nejméně 3 771 osob, které se snažily dosáhnout bezpečného evropského území, a celkový počet mrtvých a nezvěstných za posledních dvacet let tak dosáhl více než 30 000 osob“;

K.  vzhledem k tomu, že teroristické činy představují jedno z nejzávažnějších porušení základních práv a svobod; vzhledem k tomu, že je nezbytné mít zavedené odpovídající nástroje k ochraně občanů a obyvatel EU a jednoznačně reagovat na toto porušování v rámci právního státu a bojovat proti němu;

L.  vzhledem k tomu, že vražda osmi novinářů, k níž došlo v kancelářích satirického časopisu Charlie Hebdo dne 7. ledna 2015, představovala pokus o útok na svobodu sdělovacích prostředků, svobodu projevu a svobodu umění v EU;

M.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby byla při všech opatřeních, která podnikají členské státy a EU, dodržována základní práva a občanské svobody, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů, presumpce neviny a práva na obhajobu, práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý soudní proces, svobody projevu a informací a svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že účinná demokratická kontrola bezpečnostních opatření je zásadní; vzhledem k tomu, že bezpečnost občanů EU musí zachovávat jejich práva a svobody; vzhledem k tomu, že tyto dvě zásady představují dvě strany téže mince;

N.  vzhledem k tomu, že jakékoli omezení práv a svobod zakotvených v Listině podléhá zásadě proporcionality a nezbytnosti v souladu s článkem 52 Listiny;

O.  vzhledem k tomu, že musí být respektovány pravomoci členských států, pokud jde o zpravodajské služby v souladu s článkem 72 SFEU;

P.  vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu(27), a zejména její čl. 15 odst. 1 stanoví, že členské státy neukládají poskytovatelům služeb přenosu a ukládání a hostingových služeb obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace ani obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost;

Q.  vzhledem k tomu, že podle Komise se každý rok stane 75 milionů lidí v celé EU obětí trestného činu;

R.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je závažný trestný čin, který je často páchán v rámci organizované trestné činnosti, znamená závažný zásah do lidské důstojnosti a představuje jeden z nejhorších způsobů porušení základních práv, neúměrně postihuje ženy a dívky a je výslovně zakázán Listinou;

S.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování je stále nejrozšířenější formou tohoto jevu; vzhledem k tomu, že 76 % registrovaných obětí v EU jsou ženy; vzhledem k tomu, že 70 % identifikovaných obětí obchodování s lidmi v EU jsou občané EU;

T.  vzhledem k tomu, že směrnice 2011/36/EU zavádí obecná ustanovení zohledňující genderové hledisko, s cílem posílit předcházení trestným činům souvisejícím s obchodováním s lidmi a chránit oběti tohoto obchodování;

U.  vzhledem k tomu, že i když jsou obchodování s lidmi a převaděčství dva dosti rozdílné jevy, může být mezi nimi v některých případech spojitost;

V.  vzhledem k tomu, že diskriminace, rasismus nebo xenofobie, nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti motivované rasismem, xenofobií nebo předsudky vůči náboženství, přesvědčení, věku, zdravotnímu postižení, sexuální orientaci nebo genderové identitě určitého člověka ohrožují základní hodnoty EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že narůstá počet projevů nenávisti u politických sil a že stoupá xenofobie a další předsudky u značné části obyvatelstva, a to i prostřednictvím internetu; vzhledem k tomu, že boj proti diskriminaci, rasismu a xenofobii je klíčový pro zajištění dodržování evropských hodnot spočívajících v toleranci, rozmanitosti a vzájemném respektu;

W.  vzhledem k tomu, že lidé mohou být vystavení vícenásobné a průřezové diskriminací; vzhledem k tomu, že politika zaměřená na jeden důvod diskriminace by se měla zaměřit na situaci konkrétních skupin, které jsou patrně oběťmi mnohonásobné diskriminace, mimo jiné z důvodu věku, rasy, náboženství, sexuální orientace, pohlaví nebo zdravotního postižení;

X.  vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži je jednou ze základních zásad EU a že jakákoli diskriminace na základě pohlaví je zakázána;

Y.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách představuje porušování základních práv, které se dotýká všech úrovní společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, společenské postavení, zemi původu nebo bydliště; vzhledem k tomu, že nerovné postavení žen a mužů a genderové stereotypy zvyšují riziko násilí a dalších forem vykořisťování a brání ženám, aby se plně zapojily do všech oblastí života;

Z.  vzhledem k tomu, že podle údajů agentury FRA z šetření v oblasti „násilí páchaného na ženách“ zažila fyzické nebo sexuální násilí každá třetí žena v EU starší 15 let, zatímco každá desátá byla obětí nějaké formy sexuálního násilí a jedna z dvaceti žen starších 15 let byla znásilněna;

AA.  vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví a násilí páchané na ženách je na mnoha místech stále „mlčky“ tolerováno a že o něm policie často není informována, neboť oběti nemají dostatečnou důvěru ke státním orgánům; vzhledem k tomu, že je nezbytný přístup s nulovou tolerancí;

AB.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a související práva spadají do pravomoci členských států; vzhledem k tomu, že však EU může přispět k prosazování osvědčených postupů mezi členskými státy;

AC.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zaručit rovný přístup ke zdravotní péči, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví, bez ohledu na ekonomickou a zdravotní situaci žen a na zemi, odkud pocházejí;

AD.  vzhledem k tomu, že děti jsou budoucností naší společnosti a že odpovídáme za jejich současný život; vzhledem k tomu, že vzdělání je jedním z nejlepších způsobů předávání hodnot, jako je mír, tolerance, soužití, rovnost, spravedlnost a respektování lidských práv, a to pomocí formálních, neformálních a informálních vzdělávacích metod v souladu s článkem 14 Listiny;

AE.  vzhledem k tomu, že dětské linky bezpečí, informační služby a podobné nástroje jsou užitečné jako mechanismy zvyšování povědomí, postupování záležitostí příslušným orgánům a předávání informací v případech týkajících se porušování práv dětí;

AF.  vzhledem k tomu, že živé vysílání sexuálního zneužívání dětí již dávno není nastupujícím novým trendem, ale zavedenou realitou; vzhledem k tomu, že děti jsou ohroženy sexuálním zneužíváním po internetu a online žádostmi k sexuálním účelům, přičemž se v nejzávažnějších případech může jednat až o sexuální nátlak a další formy zneužívání, a že nejsou přijímána dostatečná opatření k prevenci sexuálního zneužívání dětí prostřednictvím vzdělávacích programů ani se neposiluje soudní spolupráce mezi členskými státy s cílem bojovat proti pedofilním sítím;

AG.  vzhledem k tomu, že právo na soukromí a ochranu osobních údajů je zvláště důležité, pokud jde o děti, které představují tu nejzranitelnější část společnosti;

AH.  vzhledem k tomu, že podle článku 37 Úmluvy o právech dítěte a podle zásady nejlepšího zájmu dítěte by děti bez doprovodu a děti odloučené od rodiny zpravidla neměly být zadržovány a mělo by být zajištěno jejich umístění do bezpečného prostředí, které jim poskytne veškerou nezbytnou ochranu, zdravotní péči a vzdělání;

AI.  vhledem k tomu, že dodržování práv příslušníků menšin je jednou ze základních zásad EU; vhledem k tomu, že je třeba posílit účinnou ochranu menšin; vzhledem k tomu, že s ohledem na nárůst populismu a extremismu by mělo být prosazováno soužití se všemi menšinami a jejich respektování; vzhledem k tomu, že menšiny přispívají k bohatství a rozmanitosti v Evropě; vzhledem k tomu, že migrační krize vyvolala nedůvěru a vzrůstající nenávist vůči komunitám menšin v Evropě;

AJ.  vzhledem k tomu, že zpráva Agentury pro základní práva o základních právech pro rok 2016 konstatuje, že diskriminace a nesnášenlivost vůči Romům nadále přináší výzvy pro účinnou integraci Romů; vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru zaměřeného na diskriminaci za rok 2015 je nejrozšířenějším důvodem diskriminace etnický původ;

AK.  vzhledem k tomu, že Romové v Evropě, ať jako jednotlivci nebo jako skupina, čelí ve svém každodenním životě protiromskému smýšlení, systematickým předsudkům, rasismu, netoleranci, nepřátelství, diskriminaci a sociálnímu vyloučení; vzhledem k tomu, že segregace romských dětí ve školství je ve většině členských států přetrvávajícím problémem; vzhledem k tomu, že diskriminace Romů na trhu práce jim brání v tom, aby zlepšovali své dovednosti a vymanili se ze začarovaného kruhu chudoby;

AL.  vzhledem k tomu, že články 8, 9, 10, 19 a 21 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i judikatura Soudního dvora EU, přiznávají základním sociálním právům význam, čímž je zdůrazněno, že tato práva a zejména práva odborových organizací, právo na stávku a právo na sdružování a shromažďování, musí být chráněna stejně jako ostatní základní práva uznávaná touto listinou;

AM.  vzhledem k tomu, že pouze 27 % Evropanů zná jednotné evropské nouzové telefonní číslo 112, a ne každý k němu má přístup;

AN.  vzhledem k tomu, že povinností všech členských států je ochrana každé osoby, včetně osob LGBTI, před jakoukoli diskriminací a násilím; vzhledem k tomu, že je třeba odsoudit jakoukoli diskriminaci a násilí na základě sexuální orientace a genderové identity;

AO.  vzhledem k tomu, že z průzkumu v terénu, který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva, vyplývá, že převažující negativní sociální postoje a stereotypy představují hlavní překážku boje proti diskriminaci a trestným činům z nenávisti vůči osobám LGBTI;

AP.  vzhledem k tomu, že podle studie Agentury pro základní práva nejvyšší úroveň diskriminace, násilí a obtěžování v rámci podskupin LGBTI uvedli transsexuální respondenti;

Ochrana základních práv a důstojnosti

1.  opakuje, že lidská důstojnost je nedotknutelným předpokladem všech základních práv, neměla by být podrobena žádné instrumentalizaci a musí být respektována a chráněna v rámci všech iniciativ EU; vyzývá ke zvyšování povědomí občanů EU o přirozené důstojnosti všech osob, a to s cílem dosáhnout lidštější a spravedlivější společnosti;

2.  odsuzuje všechny formy diskriminace a násilí v EU vůči všem lidským bytostem, jelikož to představuje přímé porušení lidské důstojnosti;

3.  opakuje svou výzvu k dodržování důstojnosti na sklonku života; zdůrazňuje, že trest smrti je v rozporu se základními hodnotami EU;

4.  zdůrazňuje, že podle čl. 6 odst. 2 SEU je Unie povinna přistoupit k EÚLP; konstatuje, že by to posílilo ochranu základních práv v EU, a očekává, že budou co nejdříve odstraněny právní překážky bránící přistoupení;

Právní stát

5.  zdůrazňuje, že základní práva jsou univerzální, nedělitelná a že se vždy vzájemně doplňují a je třeba nalézt spravedlivou rovnováhu mezi právy všech v bohaté a rozmanité společnosti; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby zásady stanovené v článku 2 Listiny základních práv byly uplatňovány v plném rozsahu, a to jak v právních předpisech EU, tak ve vnitrostátních právních předpisech; vyzývá Komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti, vždy když některý členský stát poruší Listinu při provádění právních předpisů EU;

6.  připomíná, že by Unie ve svých vztazích s okolním světem měla přispívat k ochraně základních práv; vyzývá orgány a instituce EU, aby v rámci vnějších vztahů i ve svých vnitřních politikách s důsledky pro vnější vztahy zajišťovaly vysokou úroveň ochrany těchto práv;

7.  konstatuje, že je nezbytné zajistit v právních předpisech EU i členských států i ve veřejných politikách a při jejich provádění dodržování všech společných evropských hodnot uvedených v článku 2 SEU; je přesvědčen, že na ochranu právního státu musí všechny příslušné subjekty na vnitrostátní úrovni zintenzívnit své úsilí o udržení a posílení právního státu; konstatuje, že pro právní stát má zásadní význam účinné, nezávislé a nestranné soudnictví;

8.  konstatuje, že pravidelná výměna mezi orgány a institucemi EU a členskými státy navzájem, založená na objektivních kritériích a kontextuálním posuzování, by mohla zmírnit jakékoliv problémy právního státu v budoucnu nebo jim předcházet; opakuje svou výzvu k vytvoření Pakt Unie o demokracii, právním státu a základních právech, který by měla tvořit výroční zpráva s doporučeními pro jednotlivé země; domnívá se, že by měla být tato zpráva vypracována s využitím různých zdrojů, včetně zpráv Agentury pro základní práva, Rady Evropy nebo OSN, a měla by být včleněna do stávajících nástrojů, jako je srovnávací přehled EU o soudnictví, a doplňovat je, a měla by nahradit mechanismus spolupráce a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko;

9.  vítá skutečnost, že Rada vede pravidelné rozpravy o právním státě; domnívá se, že by pakt Unie měl zahrnout rámec Komise pro právní stát a dialog Rady o právním státu do jediného nástroje Unie a že by Rada měla vést svou rozpravu na základě výroční zprávy s doporučeními pro jednotlivé země;

10.  připomíná, že by základní práva měla být zahrnuta jako součást posuzování dopadu u všech návrhů právních předpisů;

11.  zdůrazňuje, že svoboda pohybu a pobytu evropských občanů a jejich rodin stanovená ve Smlouvách a zaručená směrnicí o volném pohybu je jedním ze základních práv evropských občanů;

12.  uznává, že neutralita státu má zásadní význam pro ochranu svobody myšlení, přesvědčení a náboženského vyznání, zajištění rovného zacházení se všemi náboženstvími a vyznáními a pro svobodu vyznávat náboženství podle své volby a své náboženství nebo přesvědčení změnit;

13.  připomíná, že svoboda projevu a svoboda informací a sdělovacích prostředků jsou zásadní pro zajištění demokracie a právního státu; ostře odsuzuje násilí, nátlak a výhrůžky namířené proti novinářům a sdělovacím prostředkům; vyzývá členské státy, aby upustily od všech opatření, která omezují svobodu sdělovacích prostředků, komunikace a informací; vyzývá Komisi, aby se v rámci procesu jednání o přistoupení ve větší míře zaměřila na soulad, také pokud jde o tato základní práva;

14.  opakuje svou výzvu EU a jejím členským státům, aby přezkoumaly možnost zřízení systému na ochranu oznamovatelů a poskytování záruk novinářským zdrojům;

15.  vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o podmínky ve věznicích v některých členských státech, které se často vyznačují přeplněností a špatným zacházením s vězni; poukazuje na to, že musí být zaručena základní práva vězňů; vyzývá Komisi, aby posoudila, jaký má vězení a systém trestního soudnictví dopad na děti; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu podporovala členské státy a aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi různými orgány členských států, pokud jde o různé modely zajištění vztahů mezi rodiči, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, a jejich dětmi;

16.  opětovně důrazně odsuzuje používání zdokonalených výslechových metod, které mezinárodní právo zakazuje a které představují mimo jiné porušení práva na svobodu, bezpečnost, lidské zacházení, ochranu před mučením, presumpci neviny, spravedlivý soudní proces, právního zástupce a stejnou ochranu zaručenou zákonem;

17.  opětovně vyzývá k tomu, aby bylo zajištěno vyvození odpovědnosti z hromadného porušování základních práv, zejména v souvislosti s přepravováním a nezákonným zadržováním vězňů, a to pomocí otevřeného a transparentního vyšetřování;

18.  zdůrazňuje, že korupce je vážnou hrozbou pro demokracii, právní stát a základní práva; vyzývá členské státy a orgány a instituce EU, aby bojovaly proti systémové korupci, aby vytvořily účinné nástroje k boji proti korupci a jejímu trestání a aby pravidelně ověřovaly využívání veřejných evropských i státních finančních prostředků a podporovaly transparentnost;

19.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala protikorupční strategii podporovanou účinnými nástroji; vyzývá členské státy, aby sledovaly, jak jsou plněna doporučení obsažená v protikorupční zprávě Komise; naléhavě je vyzývá, aby posílily policejní a soudní spolupráci v boji proti korupci; vyzývá za tímto účelem členské státy a orgány a instituce EU, aby umožnily urychlené zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, čímž poskytnou odpovídající záruky nezávislosti a účinnosti;

Migrace, integrace a sociální začleňování

Integrace a sociální začleňování

20.  domnívá se, že sociální začleňování a integrace migrantů a uprchlíků požívajících mezinárodní ochrany do hostitelské společnosti je součást dynamického a mnohorozměrného procesu (zahrnujícího práva a povinnosti), jehož nedílnou součástí musí být úcta k hodnotám, na nichž je EU postavena, a při němž musí být dodržována základní práva dotčených stran; je přesvědčen, že to představuje výzvu a příležitost, jež vyžaduje koordinované úsilí a přijetí odpovědnosti jak ze strany uprchlíků a migrantů, tak členských států, jejich místních a regionálních orgánů a hostitelských komunit, neboť všichni hrají důležitou úlohu;

21.  vyzývá členské státy, aby co nejpružněji uplatňovaly politiky začleňování s odpovídajícími vyčleněnými zdroji a aby je formulovaly ve spolupráci s celostátními institucemi, místními vládami, školami a nevládními organizacemi a také s komunitami migrantů a uprchlíků; vybízí k posílení výměny osvědčených postupů v oblasti začleňování; vyzývá ke vzdělávacím programům, které zohlední regionální a místní aspekty dotčených komunit;

22.  domnívá se, že jedním ze základních kamenů integrace migrantů a uprchlíků je přístup ke vzdělání; zdůrazňuje, že při vytváření a provádění politik a opatření sociálního začleňování a integrace by měly být vždy dodrženy zásady rovného zacházení, nediskriminace a rovných příležitostí;

23.  opakuje, že je třeba pomocí stálého úsilí a širokého dialogu zahrnujícího všechny subjekty ve společnosti prosazovat mezikulturní a mezináboženskou toleranci, a to na všech úrovních správy;

24.  vybízí členské státy, aby se snažily udržet pohromadě rodiny, což dlouhodobě napomůže perspektivám integrace; vyzývá členské státy, aby se řídily pokyny Komise ohledně uplatňování směrnice 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny, zdůrazňuje, že by členské státy měly vyvinout veškeré úsilí s cílem překonávat jakékoli právní a praktické překážky tak, aby byla rozhodnutí o této otázce přijímána rychleji;

Migranti a uprchlíci

25.  bere se znepokojením na vědomí incidenty týkající se porušování základních práv migrantů a uprchlíků na vnějších hranicích EU a opakuje, že všichni lidé mají nárok požívat svých lidských práv, připomíná základní právo požádat o azyl; vybízí EU a členské státy, aby vyčlenily dostatečné zdroje na vytvoření bezpečných a legálních cest pro žadatele o azyl s cílem oslabit obchodní model sítí obchodníků s lidmi a převaděčů a s cílem uchránit mnoho lidí před rizikem, jež hrozí na nebezpečných cestách; připomíná, že záchrana životů je aktem solidarity s lidmi vystavenými riziku, ale že je to také právní povinnost; vyzývá členské státy a orgány a instituce EU, aby při činností pohraniční stráže a při azylových řízeních dodržovaly mezinárodní právo a právní předpisy EU i Listinu základních práv Evropské unie; upozorňuje na to, že fyzickým osobám nebo nevládním organizacím, které skutečně pomáhají osobám v nouzi, by neměl hrozit trest za poskytování takovéto pomoci;

26.  vítá skutečnost, že nedávno přijaté nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži předpokládá zvláštní mandát agentury na podporu pátracích a záchranných operací s cílem podpořit pátrací a záchranné akce a také zajistit záruky dodržování základních práv stanovené v uvedeném nařízení; vybízí členské státy, aby zajistily odpovídající odborné školení azylových pracovníků (například osob, které vedou pohovory a tlumočníků) s cílem co možná nejdříve identifikovat zranitelné skupiny a zpracovávat žádosti o azyl v souladu se směrnicí o podmínkách přiznání azylu a příslušnou judikaturou Soudního dvora EU;

27.  naléhavě žádá členské státy, aby zaručily podmínky přijímání, které lidi nezbaví jejich základních práv na důstojnou životní úroveň a na fyzické a duševní zdraví a které budou v souladu se stávajícími základními právy a právními předpisy týkajícími se azylu, přičemž bude věnována pozornost nejzranitelnějším osobám; připomíná, že jak mezinárodní právní předpisy, tak Listina požadují od členských států, aby přezkoumávaly alternativy k zadržování; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění společného evropského azylového systému; vyzývá členské státy, aby zajistily, že žadatelé o azyl se zvláštními potřebami budou efektivním způsobem identifkováni hned v rané fázi, budou mít okamžitý přístup k upraveným podmínkám přijetí a budou jim poskytnuty procesní záruky; připomíná, že právo na účinný přístup k řízení je nedílnou součástí směrnice o azylovém řízení, včetně práva na účinnou právní ochranu, a to i při trestních řízeních; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly nezbytná opatření pro poskytování informací a zajištění transparentnosti v oblasti zadržování migrantů a žadatelů o azyl v členských státech;

28.  naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh na revizi nařízení (ES) č. 862/2007, tak aby zahrnovalo statistické údaje o provozu zajišťovacích zařízení rozčleněné podle pohlaví, s cílem zlepšit chápání konkrétních potřeb uprchlíků a žadatelů o azyl a reakci na ně; vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly komplexní politiky za účelem ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách a konkrétní opatření, jež by zajišťovala, že ženy a dívky z řad uprchlíků a žadatelů o azyl budou chráněny a budou mít přístup ke spravedlnosti; zdůrazňuje, že ženy z řad migrantů mohou v zajišťovacích nebo přijímacích zařízeních čelit dvojí diskriminaci a že potřebují mít přístup k dámským hygienickým potřebám, k soukromí a zdravotní péči;

29.  vyjadřuje své znepokojení nad zprávami o tom, že správa fondu pro přijímání migrantů byla infiltrována organizovaným zločinem, a vyzývá Komisi, aby využívání těchto fondů pečlivě monitorovala a zajistila prošetření veškerých nesrovnalostí a případné stíhání odpovědných osob;

30.  vyzývá členské státy, aby ve snaze o získání politické podpory nevyvolávaly u svých občanů strach z migrantů a žadatelů o azyl a nenávist vůči nim; vyzývá proto členské státy, aby rozvíjely pozitivní kampaně s cílem napomoci občanům k lepšímu přístupu k integraci;

31.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise stále nečiní kroky na základě jeho usnesení ze dne 14. září 2011 o strategii EU v oblasti bezdomovectví(28) a ze dne 16. ledna 2014 o strategii EU v oblasti bezdomovectví(29), zejména bodů 10 a 11 tohoto usnesení; zdůrazňuje, že důvody pro strategii EU v oblasti bezdomovectví jsou stále platné;

Svoboda a bezpečnost

32.  vítá iniciativy a hlavní kroky Komise zaměřené na posílení bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy a stanovení efektivní reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Evropské unii a plně podporuje opatření směřující k zajištění účinné bezpečnostní unie; naléhavě žádá členské státy, aby navzájem plně spolupracovaly a zdokonalovaly výměnu informací mezi sebou a s Europolem i s dalšími příslušnými agenturami EU; zdůrazňuje význam dodržování základních práv v boji proti terorismu; vyzývá ke zhodnocení existujících opatření k boji proti terorismu;

33.  zdůrazňuje, že jakýkoli systém hromadného sledování bez rozdílu představuje závažný zásah do základních práv občanů; zdůrazňuje, že jakýkoli návrh právních předpisů v členských státech související se sledovacími kapacitami zpravodajských orgánů by měl být vždy v souladu s Listinou a se zásadou proporcionality a nezbytnosti a, ačkoli uznává výhradní pravomoci členských států v tomto ohledu, vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala soulad takového vývoje právních předpisů se smlouvami, neboť potenciálně přináší významné právní otázky;

34.  zdůrazňuje, že členský stát by měl, kdykoli přijímá opatření v naléhavé situaci, jednat v souladu se Smlouvami a s Evropskou úmluvou o lidských právech; poukazuje na to, že by jakákoli odchylka měla být omezena na to, co striktně vyžaduje situace, a že musí být v souladu se závazky daného členského státu v rámci mezinárodního práva;

35.  opakuje svou výzvu adresovanou všem členským státům, aby zajistily soulad svých vnitrostátních právních předpisů a mechanismů dohledu v oblasti zpravodajských služeb s Listinou a s Evropskou úmluvou o lidských právech;

36.  vyzývá všechny donucovací orgány, které se zabývají prevencí radikalizace a terorismu, včetně orgánů na místní a regionální úrovni, aby se zapojily do tohoto úsilí a aby zajistily, že získají odborně vzdělání a informace nezbytné pro jejich činnost; je znepokojen rostoucí nevraživostí vůči novinářům a zástupcům sdělovacích prostředků, již projevují politická, náboženská a teroristická hnutí; vyzývá členské státy, aby novinářům a zástupcům sdělovacích prostředků poskytovaly řádnou ochranu a aby s využitím dostupných právních prostředků přijaly nezbytná opatření proti útokům na novináře;

37.  zdůrazňuje, že adekvátní zacházení s oběťmi, včetně obětí terorismu, je zásadní pro zabezpečení jejich základních práv; vyzývá v této souvislosti k přijetí účinné politiky a mechanismů, které by umožnily vycházet vstříc individuálním potřebám obětí, a to včetně důkladného posouzení uplatňování směrnice EU o právech obětí (2012/29/EU), s cílem zajistit, aby lidé, kteří se stanou obětí trestného činu v EU, požívali minimálního souboru práv;

38.  je přesvědčen, že komplexní politika k předcházení radikalizaci a náboru občanů Unie teroristickými organizacemi může být úspěšná pouze tehdy, pokud ji doplní dlouhodobé a proaktivní postupy deradikalizace v oblasti soudnictví, pomocí vzdělávacích a integračních opatření a pomocí mezikulturního dialogu; zdůrazňuje, že je zapotřebí rozvíjet strategie v oblasti sociálního začleňování a integrace, které řeší také diskriminaci bránící přístupu ke vzdělání, zaměstnání a bydlení;

39.  vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy v jejich úsilí předcházet radikalizaci a násilnému extrémismu, které se musí zaměřit na prosazování evropských hodnot, tolerance a společenství bez jakékoli stigmatizace, a vyzývá také členské státy, aby zvýšily své úsilí v tomto ohledu;

40.  domnívá se, že součástí strategie pro předcházení radikalizaci a pro umožnění deradikalizace členů extremistických organizací je důsledné uplatňování antidiskriminačních právních předpisů; připomíná, že by vyloučení a diskriminace náboženských komunit v Evropské unii mohlo připravit půdu pro to, aby se osoby ve zranitelných situacích připojily k extremistickým organizacím, jež mohou jednat násilně;

41.  je přesvědčen, že by měl být posílen evropský systém včasného varování a reakce s cílem identifikovat osoby, u nichž hrozí vysoké riziko radikalizace; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily úsilí s cílem předcházet radikalizaci pomocí vzdělání; vybízí členské státy, aby prosazovaly iniciativy on-line s cílem bojovat proti smýšlení a činům radikálních skupin, a aby začlenily tento rozměr do školní výuky prevence rizik v online prostředí; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily úsilí s cílem poskytovat podporu rodinám osob, jimž toto riziko hrozí; vyzývá k výměně osvědčených postupů a k vytváření příběhů, které by bojovaly proti násilnému extremismu, radikalizaci a projevům podněcujícím k přípravě a realizaci teroristických útoků v Evropě; zdůrazňuje, že je zapotřebí užší přeshraniční spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními a evropskými orgány s cílem zlepšit výměnu informací za účelem účinnějšího boje proti teroristickým sítím; naléhavě vyzývá členské státy, aby v co možná nejvyšší míře využívali stávajících nástrojů spolupráce; vyzývá EU a členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy, pokud jde o předcházení radikalizaci osob, jimž toto riziko hrozí, zejména osob ve věznicích;

42.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vymáhaly normy, které zajistí, že budou prováděna doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a rozsudky ESLP, a to jak během zadržování osob ve vazbě, tak během výkonu trestu;

43.  připomíná svá doporučení Komisi týkající se přezkumu evropského zatýkacího rozkazu, zvláště pokud jde o zavedení testu přiměřenosti a výjimky ze základních práv;

Obchodování s lidmi

44.  vyzývá donucovací orgány EU, aby zvýšily své úsilí se zaměřením na zločinecké sítě a zprostředkovatele nezákonného obchodování a aby mezi sebou intenzivněji spolupracovaly, se zaměřením zejména na trestné činy páchané na dětech; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat odborné školení pro útvary, které přicházejí do kontaktu s oběťmi či potenciálními oběťmi obchodování s lidmi, aby mohly účinněji identifikovat dotčené osoby a poskytnout jim potřebnou podporu, přičemž by tato školení měla být zaměřena na dodržování základních práv a na potřeby osob v obzvláště zranitelných situacích;

45.  konstatuje, že zpráva Komise o pokroku v boji proti obchodování s lidmi dokazuje, že nové technologie umožňují organizovaným zločineckým skupinám přístup k velkému počtu potenciálních obětí v mnohem širším měřítku než kdykoli dříve vzhledem k tomu, že mnohé oběti obchodování s lidmi, zvláště za účelem sexuálního a pracovního vykořisťování, jsou získávány on-line; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k prevenci a řešení využívání nových technologií jako nástroje pro získávání obětí obchodování s lidmi, a to zejména z řad žen a dívek;

46.  zdůrazňuje, že zranitelnost dětí z nich dělá preferovaný cíl převaděčů a že je stále větším problémem identifikace a ověřování identity dětí, které jsou oběťmi obchodování s lidmi; připomíná, že některé členské státy považují obchodování s dětmi za zvláštní formu vykořisťování, zatímco jiné zahrnují dětské oběti mezi oběti z řad dospělých, čímž brání možnosti získání uceleného přehledu tajných zpráv o situaci v této oblasti a stanovení nejlepších řešení v oblasti vyšetřování na úrovni EU; vyzývá proto k zavedení nástrojů, které pomohou tyto děti sledovat na základě společné definice této trestné činnosti, a k řádným a cíleným opatřením, která umožní děti v tomto procesu doprovázet;

47.  konstatuje, že jmenování poručníků dětí bez doprovodu je důležitou zárukou, která by měla zajistit jejich nejlepší zájem; vyzývá členské státy, aby při působení na celostátní, regionální a místní úrovni posilovaly opatrovnické systémy pro děti bez rodičovské péče a děti bez doprovodu a aby tyto systémy zaváděly v souladu s příručkou Poručnictví pro děti, které nejsou v péči rodičů; konstatuje, že při provádění tohoto systému je třeba se zvláště zaměřit na provázející osoby a s ohledem na nejlepší zájem dítěte neoddělovat dítě od rodiny nebo od neformálního doprovodu;

48.  vyzývá členské státy, aby vyvíjely stejné úsilí s cílem identifikovat a chránit oběti všech forem diskriminace a pomáhat jim a zároveň aktivně zapojit sociální partnery, soukromý sektor, odborové svazy a občanskou společnost, a aby zaručily vzájemné uznávání rozhodnutí v oblasti ochrany obětí v EU; vyzývá členské státy, aby plně a řádně prováděly směrnici EU o boji proti obchodování s lidmi, zejména článek 8 této směrnice, který vyzývá k tomu, aby oběti nebyly trestně stíhány, a také směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí, a vybízí členské státy, orgány a instituce i agentury EU, aby posilovaly svou spolupráci v oblasti obchodování s lidmi, včetně výměny osvědčených postupů, za podpory koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi a v rámci sítě EU sdružující vnitrostátní zpravodaje nebo za pomoci rovnocenných mechanismů zaměřených proti nezákonnému obchodování s lidmi;

49.  vyzývá EU a všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že jak členské státy, tak příslušné agentury EU, například Europol, by měly být podporovány ve svém úsilí o umožnění stíhání osob usnadňujících obchodování s lidmi; vyzývá členské státy, aby se ve svých vnitrostátních strategiích a akčních plánech zabývaly stranou poptávky spojenou s obchodováním s lidmi a jejich vykořisťováním;

50.  zdůrazňuje, že vzdělání je účinným nástrojem prevence obchodování s lidmi a vykořisťování, a vyzývá členské státy, aby při působení na celostátní, regionální a místní úrovni prováděly v rámci vnitrostátních učebních osnov preventivní vzdělávací programy a prosazovaly a začleňovaly programy prevence a osvětové činnosti;

51.  zdůrazňuje, že je třeba posílit opatření, jejichž účelem je předcházet a bránit tomu, aby se spotřebovávalo zboží, které vyrábějí, a využívaly služby, které poskytují obětí obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že by tato opatření měla být začleněna do evropské strategie pro vymýcení tohoto jevu a měla by se týkat také firem;

52.  vyzývá EU a její členské státy, aby za jednu z forem obchodování s lidmi uznaly obchodování s lidmi za účelem získání výkupného, při němž se používá mučení; domnívá se, že silně traumatizované osoby, které přežily toto zacházení, by měly být uznány za oběti trestně stíhatelné formy obchodování s lidmi a získat ochranu, péči a podporu(30);

Boj proti diskriminaci, xenofobii, trestným činům z nenávisti a nenávistným projevům

53.  vyjadřuje znepokojení nad rostoucím rasismem a xenofobií, která se projevuje jako afrofobie, nesnášenlivost vůči Romům, antisemitismus, islamofobie a protimigrační nálady; vyzývá členské státy, aby chránily svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo víry; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby do svých politik na podporu rovnosti začlenily fenomén vícenásobné diskriminace; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily výměnu osvědčených postupů a posílily svou spolupráci v boji proti rasismu, xenofobii, homofobii, transfobii a dalším formám nesnášenlivosti s tím, že do ní plně začlení občanskou společnost za přispění příslušných aktérů, například Agentury pro základní práva;

54.  vítá závěry kolokvia EU o základních právech konaného v roce 2015 a jmenování koordinátorů pro boj proti antisemitismu a nenávisti vůči muslimům; vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby koordinovaly a posilovaly politické reakce na antisemitskou nenávist a nenávist vůči muslimům, včetně neprodleného provedení klíčových akcí, které kolokvium stanovilo;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada dosud neschválila navrženou směrnici o rovném zacházení z roku 2008; vyzývá opakovaně Radu, aby co nejdříve přijala svůj postoj k tomuto návrhu; vybízí Komisi, aby v antidiskriminační agendě dosáhla konkrétního pokroku;

56.  odsuzuje trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy motivované rasismem, xenofobií, náboženskou nesnášenlivostí nebo předsudky proti zdravotnímu postižení, sexuální orientaci, pohlavní identitě určité osoby nebo její příslušnosti k menšině, které jsou v EU každodenní skutečností; vyjadřuje politování nad zvyšujícím se počtem nenávistných verbálních projevů pocházejících z některých orgánů, institucí, politických stran a ze sdělovacích prostředků; vyzývá EU, aby šla příkladem a postavila se proti nenávistným verbálním projevům v orgánech a institucích;

57.  je znepokojen zvyšujícím se počtem nenávistných verbálních projevů na internetu; doporučuje, aby členské státy zavedly jednoduchý postup, který by veřejnosti umožnil hlásit nenávistný obsah na internetu; vítá oznámení Komise o kodexu chování v oblasti boje proti nezákonným nenávistným projevům on-line a vybízí k jeho dodržování a k pokračujícímu úsilí o posílení spolupráce mezi soukromým sektorem a občanskou společností; připomíná, že by opatření přijatá za tímto účelem neměla být v rozporu se základními zásadami týkajícími se svobody projevu, a to zejména svobody tisku;

58.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že oběti často neoznamují trestné činy z nenávisti kvůli nedostatečným zárukám a kvůli tomu, že orgány trestné činy z nenávisti v členských státech řádně nevyšetřují a neusvědčují; vyzývá členské státy, aby rozvíjely a šířily nástroje a mechanismy pro oznamování trestných činů z nenávisti a nenávistných projevů a aby zajistily, aby veškeré případy údajného trestného činu z nenávisti nebo nenávistného projevu byly účinně vyšetřeny a jejich pachatelé stíháni a odsouzeni v souladu s vnitrostátními právními předpisy a v příslušných případech v souladu s rámcovým rozhodnutím o rasismu a xenofobii, s evropskými a mezinárodními závazky v oblasti lidských práv a s příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, přičemž musí být zajištěno dodržování svobody projevu a informací i ochrana soukromí a údajů;

59.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že několik členských států neprovedlo ustanovení rámcové směrnice 2008/913/SVV ve svém vlastním právu správně, a vyzývá dotčené členské státy, aby tak učinily a aby rovněž v plném rozsahu provedly směrnici 2012/29/EU o obětech trestných činů; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění těchto nástrojů v právu členských států a v případě potřeby zahájila řízení pro neplnění povinností; konstatuje, že některé členské státy EU při provádění rámcového rozhodnutí rozšířily ochranu poskytovanou obětem diskriminace na základě jiných důvodů, jako jsou sexuální orientace nebo genderová identita; vybízí Komisi, aby zahájila dialog zaměřený na vyplnění zbývajících mezer v právních předpisech s těmi členskými státy, jejichž právní předpisy nepokrývají projevy nenávisti z homofobních pohnutek;

60.  vyzývá Komisi, aby podporovala programy odborné přípravy určené donucovacím a soudním orgánům a příslušným agenturám EU s cílem předcházet diskriminačním praktikám a trestným činům z nenávisti a zajistit jejich stíhání; vyzývá členské státy, aby orgánům odpovědným za vyšetřování a stíhání těchto činů zajistily praktické nástroje a dovednosti, které by jim umožnily odhalovat a stíhat trestné činy, na něž se vztahuje rámcové rozhodnutí, a spolupracovat a komunikovat s oběťmi;

61.  uznává, že plný rozsah nerovnosti v EU není ještě uznán, protože neexistují srovnatelné a rozčleněné údaje o rovnosti shromážděné členskými státy; domnívá se, že shromažďování těchto údajů členskými státy je zásadní pro formulaci smysluplných politik týkajících se provádění právních předpisů EU o rovnosti; vyzývá Komisi a Radu, aby uznaly nezbytnost spolehlivých a srovnatelných údajů o rovnosti rozlišených podle důvodů diskriminace, které umožní její měření a poskytnou tak podklady pro tvorbu politik; vyzývá oba orgány, aby vymezily konzistentní zásady shromažďování údajů o dodržování rovnosti, a to na základě sebeidentifikace, norem EU v oblasti ochrany údajů a konzultací s příslušnými komunitami;

62.  vyzývá orgány a instituce EU, členské státy a regionální a místní orgány, aby posílily úlohu vzdělávání o lidských právech a interkulturního vzdělávání ve vnitrostátních učebních osnovách jakožto nástroj předcházení rasismu a všem ostatním formám nesnášenlivosti, a vyzývá k podpoře zvyšování informovanosti o právech; domnívá se, že komplexní vzdělání v oblasti lidských práv musí také přiměřeně zahrnovat výuku o bezprávích a institucionálním rasismu v minulosti a o významu paměti;

63.  považuje za zásadní, aby všechny členské státy spolupracovaly při vnitrostátním a mezinárodním soudním šetření, které se pokouší objasnit odpovědnost a usiluje o zjištění pravdy a zajištění spravedlnosti a nápravy pro oběti zločinů proti lidskosti, které v Unii spáchaly totalitní režimy; vyzývá členské státy, aby zajistily nezbytné školení právníků v této oblasti; naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla objektivní posouzení aktuální situace v těchto procesech s cílem udržovat demokratické povědomí o historii ve všech členských státech; varuje před tím, že neplnění mezinárodních doporučení týkajících se demokratického povědomí o historii a zásad univerzální jurisdikce je porušením základních zásad právního státu;

Práva žena a násilí vůči ženám

64.  vyjadřuje politování nad tím, že zatím nebyla dosažena genderová rovnoprávnost, v mnoha oblastech nedochází ke zlepšení a že základní práva žen jsou nadále porušována; odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je domácí násilí, vraždy ze cti, nucené sňatky, obchodování se ženami a mrzačení ženských pohlavních orgánů; domnívá se, že takovéto praktiky nelze za žádných okolností ospravedlnit a měly by být kriminalizovány a trestány a že by EU a vnitrostátní orgány měly posílit svou spolupráci, a to zejména prostřednictvím posílení výměny osvědčených postupů a zlepšením shromažďování a porovnatelnosti údajů o všech formách násilí páchaného na ženách, včetně mnohočetné diskriminace; domnívá se, že všichni, kdo žijí v Unii, by bez ohledu na svou původní kulturu a tradici měli respektovat právní předpisy a práva žen a jejich důstojnost;

65.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy a dívky nemají ve všech členských státech stejnou ochranu před násilím; zdůrazňuje, že je stále třeba v mnoha ohledech zlepšovat boj proti násilí páchanému na ženách; vyzývá EU, aby v návaznosti na postup zahájený Komisí v březnu 2016 neprodleně podepsala a ratifikovala Istanbulskou úmluvu; připomíná členským státům, že přistoupení EU k Istanbulské úmluvě je nezbavuje povinnosti podepsat, ratifikovat a prosazovat tuto úmluvu, a naléhavě je žádá, aby tak učinily; vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly přezkum stávajících právních předpisů a aby problematiku násilí páchaného na ženách i nadále považovaly za prioritu, jelikož genderově podmíněné násilí nelze tolerovat; znovu vyzývá Komisi, aby předložila právní akt, který stanoví opatření s cílem prosazovat a podporovat kroky členských států v oblasti prevence násilí páchaného na ženách a dívkách;

66.  naléhavě vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby prováděly cílenější osvětové kampaně s cílem předcházet násilí a vybízet ženy, aby hlásily trestné činy; naléhavě vyzývá členské státy, aby ukládaly přiměřené a odrazující tresty pachatelům a bezodkladně chránily oběti násilí a jejich práva, obzvláště pak zranitelné skupiny, a to v souladu se směrnicí o právech obětí; vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu s cílem zajistit dostatečnou ochranu a pomoc ženám a dívkám, které se staly obětí násilí, jakož i směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi a boji proti němu s cílem ochránit ženy a dívky před obchodováním s lidmi, násilím a sexuálním vykořisťováním; zdůrazňuje, že oběti genderově podmíněného násilí by měly obdržet odpovídající ošetření a podporu v souladu s vnitřními předpisy a mezinárodními závazky;

67.  zdůrazňuje, že má-li být boj proti genderově podmíněnému násilí účinný, je nezbytné změnit postoj k ženám a dívkám; vyzývá členské státy, aby vyvíjely větší úsilí v oblasti boje proti genderovým stereotypům, které vytvářejí a posilují ženské a mužské role v klíčových oblastech, v nichž se tyto stereotypy stále vyskytují; vyzývá Komisi, aby sdílela osvědčené postupy členských států při řešení genderových stereotypů ve škole; vyzývá členské státy, aby zajistily pro policejní a soudní zaměstnance a soudce odbornou a specializovanou přípravu se zaměřením na zvýšení jejich vnímavosti, aby tito lidé byli schopni adekvátně řešit problematiku genderově podmíněného násilí s cílem zabránit dalšímu traumatu a opětovné viktimizaci v průběhu trestního řízení; vyzývá členské státy, aby pomáhaly orgánům při účinné identifikaci specifických potřeb a v případě potřeby poskytly služby zvláštní ochrany obětem genderově podmíněného násilí v souladu se směrnicí o právech obětí;

68.  naléhavě žádá členské státy, aby poskytly obětem genderově podmíněného násilí odpovídající počet azylových domů a cílené a integrované podpůrné služby, včetně podpory a poradenství v případě traumatu; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby veškerými možnými způsoby podporovaly organizace občanské společnosti, které pracují s oběťmi genderově podmíněného násilí;

69.  naléhavě vyzývá členské státy, aby řešily situaci zdravotně postižených žen, které se staly obětí domácího násilí, neboť často nemohou uniknout ze vztahu, v němž jsou zneužívány;

70.  vyjadřuje vážné znepokojení nad pokračujícími praktikami mrzačení ženských pohlavních orgánů, které jsou závažnou formou násilí páchaného na ženách a dívkách; vyzývá členské státy, aby zvýšily informovanost všech zúčastněných tím, že zaměří své politiky týkající se mrzačení ženských pohlavních orgánů na prevenci; dále naléhavě vyzývá členské státy, aby spolu plně spolupracovaly s cílem zlepšit sběr dat a pochopit tento jev a optimalizovaly tak výsledky svého úsilí při ochraně žen a dívek před takovýmto mrzačením;

71.  důrazně odsuzuje časté případy obtěžování a znásilňování na veřejných místech v Unii a domnívá se, že by se každá žena a dívka měla cítit v bezpečí před jakoukoli formou sexuálního obtěžování na jakémkoli veřejném místě; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem zajistit, aby byly tyto činy řádně trestány, aby byli pachatelé postaveni před soud a aby byla obětem poskytnuta odpovídající ochrana; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily své úsilí při ochraně uprchlic a žadatelek o azyl, které jsou na cestách zvláště ohroženy násilím;

72.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovnost žen a mužů na pracovišti; vyjadřuje politování nad tím, že ženy stále trpí diskriminačními pracovními podmínkami; poukazuje na nízké zastoupení žen ve vědě, v technologiích a inženýrství, podnikání a v rozhodovacích procesech jak v soukromém, tak i veřejném sektoru, a zdůrazňuje, že rozdíly v platech mezi ženami a muži představují nepřípustnou diskriminaci; vyzývá Komisi, aby posílila úsilí o zvýšení zastoupení žen v politické a ekonomické sféře, zlepšila sběr údajů o účasti žena a aby řešila genderovou nerovnost ve sdělovacích prostředcích tím, že bude podporovat výměnu osvědčených postupů;

73.  v této souvislosti připomíná, že rovnosti žen a mužů lze dosáhnout pouze prostřednictvím spravedlivé redistribuce placené a neplacené práce; uznává, že dodržování základních práv žen a dívek může být zaručeno pouze prostřednictvím větší ekonomické, politické a sociální emancipace a vyšší míry zastoupení a začleňování; konstatuje, že v posledních letech se objevila hnutí proti genderové rovnosti, která zpochybňují dosavadní pokrok v oblasti práv žen a genderové rovnosti;

74.  připomíná, že chudoba ve stáří je znepokojující zejména v případě žen, a to v důsledku přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů a následných nerovností ve výši důchodů mezi ženami a muži; vyzývá členské státy, aby vypracovaly vhodné politiky na podporu starších žen a odstranily strukturální příčiny rozdílů v odměňování mezi ženami a muži; zdůrazňuje klíčovou úlohu kvalitních veřejných služeb v boji proti chudobě, zejména chudobě žen;

75.  poukazuje na to, že pracovníky v cizích domácnostech tvoří v převážné míře ženy, a vyzývá členské státy, aby v návaznosti na rozhodnutí Rady 2014/51/EU urychlily proces ratifikace a provádění úmluvy MOP o pracovnících v cizí domácnosti jako klíčového nástroje při zabezpečení důstojných pracovních podmínek;

76.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která vyřeší potřeby matek a otců, pokud jde o různé druhy volna, a to mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a volno na péči; vyzývá, aby byla přijata konkrétní opatření k dalšímu posílení práv na rodičovskou dovolenou; bere na vědomí návrh na zavedení volna pro pečující osoby, s nímž se počítá v plánu Komise pro nový začátek, s cílem vyřešit problémy spojené s hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, jimž čelí pracující rodiny; čeká na další kroky Komise poté, co byl stažen návrh týkající se mateřské dovolené;

77.  zdůrazňuje rizika spojená s případným používáním internetu, sociálních médií a dalších typů technologií k tomu, aby byly ženy kontrolovány a ponižovány a bylo jim vyhrožováno, a zdůrazňuje v této souvislosti význam informačních kampaní;

78.  vyzývá Komisi, aby v zájmu účinnější podpory rovnosti žen a mužů zahrnula do všech oblastí souvisejících s tvorbou politik a do všech navržených právních předpisů genderové hledisko a aby v rámci hodnocení dodržování základních práv a rovněž jako pevné kritérium při dialogu mimo jiné se zeměmi, které jsou kandidáty na přistoupení, taktéž systematicky posuzovala dopady na rovnost mužů a žen;

79.  uznává, že sexuální a reprodukční zdraví a práva žen souvisí s řadou lidských práv, včetně práva na život, práva na život bez mučení, práva na zdraví, práva na soukromí, práva na vzdělání a zákazu diskriminace; zdůrazňuje, že členské státy musí respektovat a chránit sexuální a reprodukční zdraví a práva všech žen a dívek a uspokojovat související potřeby, a to bez nátlaku, diskriminace a násilí; zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením mají nárok požívat všech svých základních práv na stejném základě jako ostatní;

80.  vyzývá EU a členské státy, aby uznaly základní právo na přístup k preventivní zdravotní péči; trvá na úloze Unie při zvyšování informovanosti a prosazování osvědčených postupů v této oblasti, a to i v souvislosti se strategií EU v oblasti zdraví, přičemž je nutné respektovat pravomoci členských států, neboť zdraví je základním lidským právem a je nezbytným předpokladem pro požívání ostatních lidských práv; v této souvislosti připomíná velký význam, který má soudržnost a konzistentnost vnitřních a vnějších politik EU v oblasti lidských práv;

81.  uznává, že odepření životně důležitých služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně umělého přerušení těhotenství v případech ohrožení života matky, je závažným porušením lidských práv;

82.  odsuzuje veškeré formy komerčního náhradního mateřství;

Děti

83.  se znepokojením konstatuje, že míra dětské chudoby je v EU stále vysoká a počet nezletilých osob žijících v chudobě roste; připomíná, že investice do blaha dětí a jejich vymanění z chudoby jsou nejen morální povinností, ale také společenskou a hospodářskou prioritou; vybízí členské státy a EU, aby zahájily programy konkrétně zaměřené na dobré životní podmínky a zdravý vývoj dětí; vyzývá členské státy, aby se ještě intenzivněji zabývaly řešením problému dětské chudoby a sociálního vyloučení a účinně provedly doporučení Komise s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ a aby uplatňovaly integrovanou strategii podporující přístup k dostatečným zdrojům a tak zajistily cenově dostupné a kvalitní služby; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření za účelem sledování provádění tohoto doporučení; vyzývá k vytvoření politik a programů zaměřených na boj proti rostoucí chudobě ve vzdělávání nezletilých osob s cílem usilovat o jejich sociální začlenění; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení „dětské záruky“ s cílem bojovat proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení;

84.  odsuzuje jakoukoli formu diskriminace dětí a vítá, že Rada Evropy přijala strategii pro práva dítěte (2016–2021), která se zaměřuje rovněž na potřebu bojovat proti diskriminaci dětí se zdravotním postižením, dětí postižených migrací, romských dětí a LGBTI dětí; vyzývá Komisi a členské státy ke společnému postupu s cílem diskriminaci dětí vymýtit; vyzývá zejména členské státy a Komisi, aby při plánování a provádění regionálních politik a politiky soudržnosti, jako jsou například evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením, rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů a politika EU v oblasti rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, považovaly děti za jednoznačnou prioritu; opakuje, že je důležité chránit a prosazovat rovný přístup ke zdravotní péči, důstojnému ubytování a vzdělání pro romské děti;

85.  naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby vedly veřejné vzdělávací a osvětové kampaně, které upozorní na práva dětí, s cílem chránit a podporovat kladné, nenásilné vztahy s dětmi;

86.  jednoznačně odsuzuje všechny formy násilí, zneužívání a šikany dětí na všech úrovních, počínaje domovem, po školy, veřejná místa a zajišťovací zařízení pro nezletilé migranty; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření na ochranu dětí před všemi formami fyzického a psychického násilí, včetně fyzického a sexuálního zneužívání, sexuálního vykořisťování, dětské práce, nucených sňatků, vražd ze cti, mrzačení ženských pohlavních orgánů a náborů dětí jako vojáků, a na předcházení těmto jevům; zdůrazňuje význam začlenění formálních ustanovení, která zakazují a postihují tělesné tresty na dětech, a vyzývá Komisi, aby posílila vzájemné učení mezi členskými státy ohledně toho, jak nejlépe řešit šikanu ve školách, přičemž je třeba zohlednit zranitelné skupiny dětí;

87.  vyzývá k vícefázovému systému v ochraně dětí, který plně zohledňuje základní práva každého dítěte a zakládá se na jeho nejlepších zájmech; zdůrazňuje, že tento systém by neměl být vytvořen s cílem trestat rodiče a pečovatele, ale měl by vyslat jasný signál o tom, že veškeré formy fyzického a psychického násilí na dětech jsou nepřípustné a trestají se podle zákona, avšak oddělení dítěte od rodiny by mělo být až tím nejzazším krokem; připomíná, že státní péče o děti je vždy nákladnější než odpovídající a dobře cílená podpora rodin žijících v chudobě; opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila novou evropskou strategii pro práva dítěte;

88.  požaduje soudní systémy pro mladistvé ohleduplné k dětem, v nichž děti chápou svá práva a svou úlohu v případě, kdy jsou oběťmi, svědky nebo domnělými pachateli; vyzývá k přijetí zvláštních opatření jak v trestním, tak v občanskoprávním řízení s cílem chránit děti před zbytečným stresem, zastrašováním a opakující se viktimizací s ohledem na směrnici (EU) 2016/800 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení;

89.  vyzývá k tomu, aby byla krizová linka 116 pro děti dostupná v celé EU 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, a k využívání anonymizovaných chatovacích linek na internetu, které jsou pro děti v tíživé situaci mnohem vhodnější a které by měly být zavedeny jako jednotný systém v EU, v němž by byly používány úřední i menšinové jazyky; vyzývá členské státy, aby podporovaly společné evropské číslo 116111 vyhrazené pro dětskou linku důvěry, a to prostřednictvím posílení linek a chatovacích kapacit a evropských sítí a přidělením dostatečných finančních prostředků;

90.  zdůrazňuje, že ochrana dětí by měla být v digitálním světě posílena s ohledem na zvýšený výskyt případu sexuálního zneužívání, kdy pachatelé využívají internetu k navázání kontaktu, a v této souvislosti vyzývá k další spolupráci veřejného a soukromého sektoru a žádá především soukromý sektor, aby převzal svůj díl odpovědnosti, aby nepoužíval agresivní reklamou mířenou na děti a aby je chránil před zavádějící reklamou; vybízí zainteresované strany k následování dobrých příkladů mechanismů prevence a podávání stížností v on-line sociálních médiích a k jejich uplatňování v celé EU; dále zastává názor, že by děti měly být řádně informovány o případných rizicích spojených s internetem, zejména při poskytování osobních údajů on-line, a to například prostřednictvím osvětových kampaní a školních programů; zdůrazňuje, že profilování dětí online by mělo být zakázáno; podporuje úsilí, jehož cílem je zajistit ambiciózní a účinný výsledek reformy směrnice o audiovizuálních mediálních službách, zejména s ohledem na ochranu dětí v digitálním prostředí; vyzývá členské státy, aby se zabývaly kyberšikanou;

91.  vyzývá k vytvoření akčního plánu pro ochranu práv dětí on-line a off-line v kyberprostoru, a připomíná, že v boji proti kyberkriminalitě ze strany donucovacích orgánů je třeba věnovat zvláštní pozornost trestným činům zaměřeným proti dětem; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné posílit soudní a policejní spolupráci mezi členskými státy a s Europolem a jeho centrem pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) s cílem bojovat proti kyberkriminalitě, zejména proti sexuálnímu vykořisťování dětí online;

92.  vyzývá členské státy, aby provedly směrnici 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii; vyzývá donucovací orgány, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, aby investovaly do nových technologií boje proti trestné činnosti na temném a hlubokém webu; zdůrazňuje, že Eurojust a Europol musí obdržet odpovídající prostředky pro lepší identifikaci obětí, boj proti organizovaným sítím sexuálních delikventů a rychlejší rozpoznávání, analýzu a předávání materiálů o zneužívání dětí online i off-line;

93.  je přesvědčen, že by politiky začleňování měly být výrazně zaměřeny na děti, neboť děti jsou spojnicí porozumění mezi různými kulturami a společnostmi;

94.  připomíná, že podle zprávy Komise o pokroku v boji proti obchodování s lidmi z roku 2016 tvořily děti nejméně 15 % registrovaných obětí, a naléhavě vyzývá členské státy, aby bezodkladně přijaly opatření v reakci na informaci Europolu o tom, že v roce 2015 bylo v EU pohřešováno nejméně 10 000 dětí bez doprovodu, které přišly jako uprchlíci nebo přistěhovalci; vyzývá členské státy a agentury EU, aby urychleně zvýšily přeshraniční spolupráci, výměnu informací a společné vyšetřování s cílem řešit otázku obchodování s dětmi, pohlavního zneužívání a jiných forem vykořisťování a chránit děti; vyzývá členské státy a evropské agentury, aby urychlily přidělování kvalifikovaných opatrovníků dětem bez doprovodu a zajistily, že bude vždy brán v potaz nejlepší zájem dítěte; vyzývá členské státy, aby způsobem, který bude vůči dětem ohleduplný, registrovaly a identifikovaly děti pomocí otisků prstů s cílem zajistit jejich vstup do vnitrostátních systémů ochrany, aby se tak zabránilo jejich zmizení; doporučuje posílit stávající nástroje pro pohřešované děti, včetně evropských linek pro pohřešované děti; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly odborných znalostí Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) za účelem posílení ochrany dětí a ochrany zranitelných osob v současné migrační situaci, zejména na kritických místech (tzv. hotspots); zdůrazňuje, že dětská práva a nejlepší zájmy dítěte musí být zohledňovány a posuzovány v rámci všech politik a opatření EU, včetně oblasti migrace a azylu;

95.  vybízí členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost programům, které se zaměřují na prevenci předčasného ukončování školní docházky mladými lidmi, a aby testovaly a sdílely osvědčené postupy v této oblasti;

Práva menšin

96.  poukazuje na skutečnost, že menšiny, které žijí v Evropě po staletí společně s většinovými kulturami nebo vedle nich, stále čelí v EU diskriminaci; je přesvědčen, že řešení tohoto problému spočívá v potřebě zavést minimální standardy na ochranu práv menšin a zajišťovat vzdělávání v duchu kulturní rozmanitosti a tolerance, neboť zachování evropského dědictví přináší přidanou hodnotu k rozmanitosti;

97.  zdůrazňuje, že menšinové komunity mají zvláštní potřeby a že by měla být podporována jejich úplná rovnost ve všech oblastech hospodářského, společenského, politického i kulturního života; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byla dodržována a podporována základní práva a svobody osob náležejících k menšinám;

98.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že tyto skupiny narážejí na překážky v přístupu ke spravedlnosti a dalším veřejným službám, vzdělání, zdravotnictví a sociálním službám i ke svým kulturním právům, přičemž jejich přístup ke všem těmto službám a právům může být omezen; naléhavě žádá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k boji proti administrativním či legislativním překážkám, které by na evropské či vnitrostátní úrovni mohly bránit jazykové rozmanitosti;

99.  naléhavě vyzývá Komisi, aby jak pro kandidátské země, tak pro členské státy zavedla politické standardy na ochranu menšin, neboť ochrana těchto skupin je jedním z kodaňských kritérií; vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich právní systémy osobám patřícím k menšinám zaručí, že nebudou diskriminovány, a aby přijaly a zavedly cílená ochranná opatření založená na příslušných mezinárodních normách;

100.  naléhavě vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a uplatňovaly vyzkoušená a osvědčená opatření při řešení problémů menšin v celé Evropské unii; poukazuje na významnou úlohu, kterou mohou regionální a místní orgány v EU sehrát při ochraně menšin, a domnívá se, že by administrativní reorganizace neměla mít na tyto menšiny negativní dopad;

101.  vyzývá FRA, aby i nadále podávala zprávy o diskriminaci na základě příslušenství k menšině a aby pokračovala ve shromažďování údajů týkajících se tohoto problému;

102.  vybízí členské státy, které dosud neratifikovaly Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků, aby tak bez dalších prodlev učinily; rovněž připomíná, že je třeba uplatňovat zásady vypracované v rámci OBSE;

103.  naléhavě vyzývá členské státy, aby důkladně zvažovaly hledisko práv menšin, zaručily právo na používání menšinového jazyka a chránily jazykovou rozmanitost v Unii; vyzývá Komisi, aby posílila svůj plán na podporu výuky a používání regionálních jazyků jakožto možného způsobu boje proti jazykové diskriminaci v EU;

104.  vyzývá EU, aby provedla usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1985(2014) o postavení a právech národnostních menšin v Evropě, a to při plném dodržování zásady subsidiarity; zdůrazňuje, že veškeré krizové linky a jakékoli oficiální linky pomoci provozované v členských státech by měly být dostupné nejen v úředních jazycích dané země, ale i v jejích menšinových jazycích a pomocí přesměrovaného volání také v hlavních jazycích EU;

Práva osob se zdravotním postižením

105.  vítá závěrečné připomínky týkající se pokroku EU v provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a vyzývá Komisi a členské státy, aby těchto doporučení co nejdříve využily jako příležitosti a aby šly příkladem tím, že zajistí v co nejbližší době jejich účinné a řádné provedení;

106.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením mají v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením nárok požívat svých základních práv na stejném základě jako ostatní, včetně práv na nezcizitelnou důstojnost, zdraví a rodinu, nezávislý život, soběstačnost a plné zapojení do společnosti, přístup ke spravedlnosti, zboží a službám a volebního práva a spotřebitelských práv; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby přijaly příslušná opatření, která zajistí, aby všechny osoby se zdravotním postižením mohly využívat veškerá svá práva zakotvená ve smlouvách a právních předpisech EU; konstatuje, že přístup ke zdravotnímu postižení založený na lidských právech není ještě stále plně podporován, což vede k diskriminaci osob se zdravotním postižením v EU, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily úsilí s cílem sladit své právní rámce s požadavky Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a začlenit osoby se zdravotním postižením do společnosti;

107.  vyzývá členské státy, aby přijaly strategie, které osobám žijícím se zdravotním postižením zajistí účinný přístup na trh práce; vyjadřuje politování nad tím, že některé z fondů EU, které jsou k dispozici k integraci osob se zdravotním postižením, nejsou stále k tomuto účelu plně využívány; vyzývá Komisi, aby využívání fondů pozorně sledovala a v případě nutnosti zakročila;

108.  připomíná, že osoby s intelektuálním a psychosociálním postižením čelí při uplatňování svých základních práv mimořádným překážkám, a vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby zvýšily úsilí s cílem prosazovat jejich soběstačnost a začlenění na rovnoprávném základě s ostatními;

109.  konstatuje, že ženy a děti s postižením se neúměrně často potýkají s porušováním lidských práv, včetně odmítání přístupu k základním službám, jako je vzdělání a zdravotní péče, nebo s umisťováním do ústavů daleko od svých rodin a komunit, a že jim hrozí větší riziko, že se stanou oběťmi násilí, sexuálního zneužívání, vykořisťování a dalších forem špatného zacházení; zdůrazňuje, že je nutné, aby EU, členské státy a regionální a místní orgány přijaly komplexní politická opatření, která zohlední genderové hledisko, s cílem zajistit řádné provádění Úmluvy OSN o právech dítěte společně s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením;

110.  naléhavě žádá EU a členské státy, aby v místních komunitách vytvořily podpůrné služby pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny s cílem podporovat deinstitucionalizaci a zajistit pro tyto děti inkluzivní vzdělávací systémy;

111.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily plnou dostupnost krizové linky 112 pro osoby se zdravotním postižením a zvýšení povědomí o této lince pomocí informačních kampaní;

112.  vyzývá EU, členské státy a regionální i místní orgány, aby navýšily finanční a lidské zdroje na monitorovací rámce zřízené podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a umožnily jim tak plnit jejich úkoly a aby zaručily jejich nezávislost tím, že zajistí, aby jejich složení a fungování zohledňovalo pařížské zásady fungování vnitrostátních institucí pro lidská práva;

113.  vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby osobám se zdravotním postižením zajistily skutečnou účast a svobodu projevu ve veřejném životě; konstatuje, že by toto úsilí mělo být podpořeno zajištěním titulkování, tlumočení do znakového jazyka, dokumentů psaných Braillovým písmem a snadno čitelných formátů; vyzývá členské státy, aby uprchlíkům se zdravotním postižením zajistily přístupná řešení; zdůrazňuje, že existují zvláštní rizika, jimž čelí uprchlíci, migranti a žadatelé o azyl se zdravotním postižením, kteří nemají přístup k informacím a komunikaci v přístupných formách a mohou být zadržováni za podmínek, jež jim neposkytují odpovídající podporu a přiměřené ubytování;

Senioři

114.  konstatuje, že aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita jsou významné otázky, které lze posílit pomocí přístupu vycházejícího ze základních práv, neboť se jedná o jednu z nejhlubších hospodářských a sociálních proměn, se kterou se rozvinuté země potýkají; vyzývá členské státy, aby s cílem bojovat prosti sociálnímu vyloučení motivovaly k vyšší a aktivní účasti seniorů na pracovním trhu prostřednictvím sociálních a hospodářských iniciativ a aby jim zaručily snadný přístup ke zdravotnickým službám;

115.  poukazuje na to, že diskriminace na základě věku je v dnešní společnosti velmi rozšířená a často se pojí s dalšími formami diskriminace, jako je diskriminace na základě rasy a etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, zdravotního stavu nebo socioekonomických podmínek, genderové identity nebo sexuální orientace; vyzývá členské státy, aby zavedly opatření zaměřená na opětovné začleňování seniorů do společenského života s cílem bojovat proti jejich izolaci;

116.  vyzývá EU a členské státy, aby se aktivně zapojily do otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí populace a zintenzívnily své úsilí na ochranu práv seniorů;

Práva Romů

117.  konstatuje, že lidé patřící k romské menšině mají právo na svobodu pohybu, a naléhavě vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby toto právo zaručily a nekoncipovaly politiky usazování na základě etnických důvodů; je znepokojen tím, že lidé patřící k romské menšině jsou v mnoha členských státech neúměrně vystaveni nucenému vystěhovávání;

118.  vyjadřuje politování nad tím, že Romové stále čelí nesnášenlivosti a systémovému a institucionálnímu rasismu, a připomíná, že diskriminace Romů v oblasti práce, bydlení, vzdělání, zdraví, přístupu ke spravedlnosti nebo v jakékoli jiné oblasti je nepřijatelná a poškozuje společnost EU; vyzývá proto členské státy a místní a regionální orgány, aby s ohledem na zprávu Komise o provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů za rok 2015 v plném rozsahu a bez dalších prodlev provedly své vlastní vnitrostátní strategie týkající se Romů a aby zavedly konkrétní opatření s cílem bojovat proti rasové diskriminaci Romů v souladu s ustanoveními směrnice o rasové rovnosti a EÚLP a bojovaly proti nesnášenlivosti vůči Romům v souladu s rámcovým rozhodnutím o rasismu a xenofobii;

119.  připomíná judikaturu Soudního dvora EU, která stanoví, že zásada rovného zacházení, na kterou odkazuje směrnice 2000/43/ES, se vztahuje na osoby, které sice samy nenáleží k dotyčné rase nebo etniku, avšak je s nimi zacházeno méně příznivě nebo jsou specificky znevýhodněny pro jeden z těchto důvodů;

120.  vyzývá Komisi, aby začleňovala monitorování diskriminačních praktik do všech oblastí, zejména vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdravotní péče, přičemž je třeba zvláštní pozornost věnovat tomu, zda jsou všechny programy prováděny tak, aby snižovaly rozdíly mezi Romy a neromským obyvatelstvem; dále žádá Komisi, aby podnikla kroky proti těm členským státům, které podporují nebo umožňují institucionalizovanou diskriminaci a segregaci;

121.  odsuzuje segregaci romských dětí ve školách, která má v dalším životě mimořádně negativní dopad na vyhlídky těchto dětí; podporuje opatření Komise, jejichž cílem je proti tomuto postupu bojovat pomocí řízení o nesplnění povinnosti, a vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k vymýcení segregace ve školách a představily podrobné plány opatření pro integraci romských děti;

122.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily své strategie pro podporu začleňování Romů a chudých komunit prostřednictvím jejich rozšíření tak, aby zasáhly 80 milionů obyvatel; vyzývá rovněž k posílení pracovní skupiny Komise pro Romy a vnitrostátních kontaktních míst, k rozvoji regionálních a místních kontaktních míst a regionálních romských platforem a k tomu, aby bylo ve spolupráci s Evropskou romskou platformou vytvořeno online politické fórum; vyzývá agenturu FRA, aby pokračovala ve shromažďování údajů o situaci Romů a aby vytvořila a navrhla souhrn ukazatelů začlenění Romů, které by umožnily sledovat pokrok v této oblasti; vyzývá členské státy, ale vyhlásily 2. srpen Evropským dnem památky romských obětí holokaustu;

Práva osob LGBTI

123.  odsuzuje jakoukoli diskriminaci nebo násilí na základě sexuální orientace či genderové identity; vyzývá Komisi, aby představila program, který zajistí při dodržení pravomocí členských států stejná práva a příležitosti pro všechny občany, a aby monitorovala řádné provedení a uplatňování právních předpisů EU týkajících se práv LGBTI osob; v této souvislosti vítá seznam opatření, který připravila Komise na podporu rovnosti LGBTI osob, včetně komunikační kampaně Komise, jejímž cílem je bojovat proti stereotypům a zlepšit společenské přijetí LGBTI osob; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, které se zabývají právy LGBTI osob; konstatuje, že terénní výzkumy agentury FRA ukazují, že veřejní činitelé vnímají právo a politiku EU jako hlavní faktory podporující vnitrostátní úsilí o prosazení rovnosti LGBTI osob;

124.  vyjadřuje politování nad tím, že osoby LGBTI zažívají šikanu a obtěžování, s nimiž se setkávají už ve škole, a jsou diskriminovány v různých oblastech svého života, včetně pracovního prostředí; vyzývá členské státy, aby se zvláště zaměřily na homofobii ve sportu, mladé LGBTI osoby a šikanu ve školách; vyzývá členské státy EU, aby podporovaly odborové svazy a organizace zaměstnavatelů v jejich úsilí o přijetí politik v oblasti rozmanitosti a nediskriminace se zvláštním ohledem na osoby LGBTI;

125.  připomíná judikaturu ESLP týkající se práv LGBTI osob; vítá skutečnost, že rostoucí počet členských států již přijal opatření, která přispívají k tomu, aby byly práva LGBTI osob lépe prosazována a chráněna, a rovněž nové postupy právního uznání pohlaví respektující základní práva těchto osob; vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje o porušování lidských práv, kterým čelí LGBTI osoby, a aby s členskými sdílela osvědčené postupy týkající se ochrany jejich základních práv, a vybízí členské státy, aby LGBTI osoby v plném rozsahu informovaly o jejich právech a v této otázce si vyměňovaly osvědčené postupy; odsuzuje lékařské postupy, které porušují základní práva trans a intersexuálních osob;

126.  vyjadřuje politování nad tím, že trans osoby jsou dosud ve většině členských států považovány za duševně nemocné, a vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své vnitrostátní seznamy týkající se duševního zdraví a rozvíjely alternativní modely přístupu bez jakéhokoli stigmatu, které zajistí, aby všechny trans osoby měly k dispozici péči, která je z lékařského hlediska nezbytná; konstatuje, že nucená sterilizace je porušením základních práv; vítá, že několik členských států nedávno přijalo nové postupy právního uznání pohlaví, které více respektují základní práva trans osob;

127.  vítá iniciativu Komise usilující o depatologizaci transgenderových identit v rámci přezkumu Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace (MKN); vyzývá Komisi, aby zintenzívnila své úsilí s cílem zabránit tomu, aby se genderová odlišnost v dětství stala novou diagnózou MKN;

128.  domnívá se, že základní práva LGBTI osob je možné lépe chránit, pokud mají přístup k právním institutům, jako jsou soužití, registrované partnerství nebo manželství; vítá skutečnost, že 18 členských států tyto možnosti v současné době nabízí, a vyzývá další členské státy, aby se těmito možnostmi zabývaly;

129.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na úplné vzájemné uznávání účinků a volný oběh veškerých základních dokladů o občanském stavu všech osob, párů a rodin (včetně všech takovýchto dokumentů týkajících se manželství a registrovaného partnerství, právní změny pohlaví a adopcí a rodných listů) v celé EU, včetně právního uznání pohlaví, a to s cílem snížit diskriminační právní a administrativní překážky pro občany, kteří využívají svého práva na volný pohyb;

Občanství

130.  s velkým znepokojením si všímá nárůstu euroskepticismu a projevů násilných politických postojů, a naléhavě proto vyzývá EU a její členské státy, aby posílily účast občanů, obzvláště mladých lidí a organizací občanské společnosti, v záležitostech EU tak, aby Evropané mohli vyjádřit své obavy a vyslovit své názory demokratickými cestami;

131.  považuje za nezbytné snížit administrativní zátěž související s účastí ve veřejném životě a prosazovat v celé EU elektronickou správu a vyzývá k posílení účinnosti mechanismů, jako je například občanská iniciativa;

132.  podporuje rozvoj elektronických konzultací jakožto nástroje pro přímou účast občanů, neboť umožní získat poznatky o tom, co občané očekávají od vlády a veřejné správy; považuje za nezbytné odstranit procedurální a jazykové bariéry, které občany odrazují od účasti v rozhodovacích procesech veřejných orgánů na všech úrovních veřejné správy; zdůrazňuje nezbytnost transparentnosti nejen v rozhodovacích procesech orgánů a institucí, ale také při sledování toho, jak jsou řešeny otázky týkající se služeb poskytovaných veřejnými orgány; zdůrazňuje, že je třeba podporovat poskytování takovýchto služeb prostřednictvím přístupných digitálních médií; znovu zdůrazňuje význam zvyšování informovanosti o Listině;

133.  konstatuje, že organizace občanské společnosti, včetně dobrovolnictví, náboženské činnosti a práce s mládeží, hrají při zapojení do společenského a občanského života klíčovou úlohu, a vyzývá EU, členské státy a regionální i místní orgány, aby podporovaly a prosazovaly jejich činnost; vyzývá členské státy a EU, aby podporovaly svobodu shromažďování a sdružování jakožto součást Listiny;

134.  je přesvědčen, že občanská výchova a mezikulturní dialog zlepšují chápání občanů, pokud jde o význam společenské a politické angažovanosti, zatímco vzdělávání o lidských právech zvyšuje povědomí o jejich vlastních právech a učí je respektovat práva ostatních; vyzývá členské státy, aby vypracovaly celostátní akční plány vzdělávání o základních právech, včetně podílu EU na rozvoji rámce základních lidských práv, a aby prováděly Chartu Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům; vyzývá regionální a místní orgány, aby se na výše uvedených činnostech aktivně podílely;

135.  se znepokojením konstatuje, že je stále třeba vynaložit úsilí k tomu, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020 týkajících se chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá členské státy, aby nalezly správné politiky, včetně podpory zaměstnávání a přístupu k vysoce kvalitním službám a vzdělání; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby jejich politika v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti nebyla diskriminační v důsledku velikosti a složení domácností;

Digitální práva

136.  připomíná, že každý člověk má právo na soukromí a na ochranu jeho osobních údajů, včetně práva přístupu k údajům, které o něm byly shromážděny, a práva na jejich opravu; zdůrazňuje právo všech osob určovat, jak se bude s jejich osobními údaji nakládat, zvláště jejich výhradní právo určovat používání a šíření jejich osobních údajů; zdůrazňuje, že by Komise a členské státy měly provést opatření, která každému občanovi umožní, aby dosáhl odstranění obsahu, který by mohl poškodit jeho důstojnost nebo pověst, a to při dodržení svobody projevu a informací a v souladu s příslušnými právními předpisy a judikaturou; poukazuje na to, že pokud neexistuje konkrétní veřejný zájem, má každý právo rozhodnout o tom, které údaje mohou být zpřístupněny, právo odstraňovat údaje a právo být zapomenut;

137.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že občané neznají v plném rozsahu svá práva ani právní prostředky, které mají k dispozici; za velmi důležité považuje, aby občané, a zvláště pak děti, byli seznamováni s významem ochrany vlastních údajů, a to i v kybernetickém prostoru, a s případnými riziky, která jim mohou hrozit, především vzhledem k rychlému vývoji technologií a rostoucímu počtu kybernetických útoků; vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí v oblasti podpory gramotnosti, pokud jde o nová média, a aby výuku v této oblasti byla nedílnou součástí školních osnov; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k řešení kyberšikany, především pokud postihuje specifické skupiny dětí;

138.  poukazuje na to, že všechny osoby mají právo svobodně vyjadřovat a šířit své názory na internetu v souladu s právními předpisy a judikaturou; zdůrazňuje, že nikdo nemůže být znevýhodněn proto, že nevyužívá digitálních služeb; vyzývá Komisi, aby přijala opatření v návaznosti na závěry veřejných konzultací o směrnici EU o audiovizuálních mediálních službách a aby provedla přezkum této směrnice, a to i pokud jde o záležitosti týkající se základních práv;

139.  zdůrazňuje, že je nutné zvážit možný vliv některých nových technologií, například dronů, na základní lidská práva, zejména pokud jde o právo na soukromí; upozorňuje také na problém, který pro základní lidská práva představují důsledky širokého využívání internetu, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů, boj proti obtěžování online a obchodování s lidmi, zejména za účelem sexuálního a pracovního vykořisťování;

140.  zdůrazňuje, že je třeba respektovat právo na ochranu proti chudobě a sociálnímu vyloučení stanovené v článku 30 Evropské sociální charty; vyzývá všechny členské státy, aby zavedly podpůrná opatření s cílem zajistit svým občanům důstojné životní podmínky a účinně bojovat proti nezaměstnanosti, sociálnímu vyloučení, chudobě a nedostatečné zdravotní péči;

o
o   o

141.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0105.
(3) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
(4) Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1.
(6) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s.55.
(7) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(8) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(9) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(10) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(11) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(12) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.
(13) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
(14) Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1.
(15) Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2013)0594.
(17) Přijaté texty, P7_TA(2014)0062.
(18) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 165.
(19) Přijaté texty, P8_TA(2015)0286.
(20) Přijaté texty, P8_TA(2016)0102.
(21) Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 405.
(22) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 57.
(23) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 52.
(24) Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 4.
(25) Úř. věst. C 55, 12.2.2016, s. 33.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
(27) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
(28) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 101.
(29) Přijaté texty, P7_TA(2014)0043.
(30) Tuto novou formu obchodování s lidmi Parlament uvedl již ve svém usnesení ze dne 10. března 2016 o situaci v Eritreji (Přijaté texty: P8_TA(2016)0090).

Právní upozornění