Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 26. května 2016 - BruselKonečné znění
Virtuální měny
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2015/010 FR/MoryGlobal
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2015/011 GR/Supermarket Larissa
 Žádost, aby byl Gianluca Buonanno zbaven imunity
 Dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Švédska *
 Transatlantické toky údajů
 Realizace nové politiky pro spotřebitele energie
 Chudoba z hlediska rovnosti žen a mužů
 Necelní překážky na jednotném trhu
 Strategie pro jednotný trh

Virtuální měny
PDF 449kWORD 118k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o virtuálních měnách (2016/2007(INI))
P8_TA(2016)0228A8-0168/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na dokument Banky pro mezinárodní platby o digitálních měnách z listopadu 2015(1),

–  s ohledem na publikaci Bank of England týkající se ekonomiky digitálních měn (Q3/2014)(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví z července 2014 týkající se virtuálních měn(3),

–  s ohledem na analýzu Evropské centrální banky z února 2015 týkající se systémů virtuálních měn(4),

–  s ohledem na akční plán Komise ze dne 2. února 2016 pro zesílení boje proti financování terorismu(5),

–  s ohledem na studii Komise z května 2015 o rozsahu výpadků příjmů z DPH v EU(6),

–  s ohledem na studii Společného výzkumného střediska Komise o digitální agendě virtuálních měn(7),

–  s ohledem na dokument Guidance for a Risk-Based Approach to Virtual Currencies, který v červnu 2015 vydal Finanční akční výbor (FATF),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. února 2016 o boji proti financování terorismu(8),

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora o uplatňování DPH při směně virtuální měny (C-264/14)(9) a stanovisko generální advokátky Kokottové přednesené dne 16. července 2015(10),

–  s ohledem na konzultace Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) vedené v červenci 2015 o investicích využívajících virtuální měny nebo technologii distribuované účetní knihy(11),

–  s ohledem na informační sdělení Výzkumné služby Evropského parlamentu o trhu s bitcoiny, jejich ekonomice a regulaci(12),

–  s ohledem na zprávu Europolu ze dne 18. ledna 2016 nazvanou „Změny ve způsobu provádění teroristických útoků Islámského státu“(13),

–  s ohledem na zprávu Finančního akčního výboru (FATF) z června 2014 o virtuálních měnách(14),

–  s ohledem na studii OECD nazvanou „Problematika bitcoin – měna vs. nedůvěryhodná technologie převodu“(15),

–  s ohledem na diskusní příspěvek pracovníků MMF z ledna 2016 o virtuálních měnách a související problematice(16),

–  s ohledem na zprávu hlavního poradce Úřadu pro vědu vlády Spojeného království nazvanou „Technologie distribuované účetní knihy: nejen řetězec bloků“ (Distributed Ledger Technology: beyond block chain) z roku 2016(17),

–  s ohledem na slyšení Hospodářského a měnového výboru ze dne 25. ledna 2016 na téma virtuálních měn,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0168/2016),

A.  vzhledem k tomu, že dosud neexistuje všeobecně použitelná definice, ale že virtuální měny jsou někdy označovány jako digitální hotovost a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) chápe virtuální měny jako digitální podobu hodnoty, kterou nevydává centrální banka ani veřejný orgán ani nemá nezbytně vazbu na měnu s nuceným oběhem, kterou však uznávají fyzické či právnické osoby jako platidlo, a která může být převáděna, ukládána či obchodována elektronickými prostředky; vzhledem k tomu, že virtuální měny jsou založeny nejčastěji na technologii distribuované účetní knihy, jež představuje technologický základ pro více než 600 systémů virtuálních měn(18) a umožňuje výměnu typu „peer-to-peer“, přičemž nejvýznamnější z nich je v současnosti bitcoin; přestože začal být bitcoin používán v roce 2009 a mezi virtuálními měnami založenými na technologii distribuované účetní knihy dosahuje v současnosti jeho podíl na trhu téměř 90 % a tržní hodnota nesplacených bitcoinů činí přibližně 5 miliard EUR(19), nedosáhla tato virtuální měna dosud systémových rozměrů;

B.  vzhledem k tomu, že technologie distribuované účetní knihy zahrnují databáze s proměnlivou mírou důvěry a odolnosti, s možností rychle zpracovávat velký počet transakcí a schopností vyvolat přeměnu nejen v oblasti virtuálních měn, ale také v oblasti finančních technologií obecně, přičemž clearing a zúčtování by se mohly stát jedním zřejmým způsobem aplikace, ale existují i další, mimo finanční oblast, zejména v souvislosti s prokazováním totožnosti a majetku;

C.  vzhledem k tomu, že investice do této technologie jsou nedílnou součástí probíhajícího inovačního cyklu finančních technologií a dosud dosáhly celkové výše přesahující 1 miliardu EUR, přičemž pocházejí jak z financování rizikového kapitálu, tak i podnikových investicí(20);

Možnosti a rizika virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy v rychle se měnícím technologickém zázemí pro platby

1.  zdůrazňuje, že virtuální měny a technologie distribuované účetní knihy mohou pozitivně přispět k blahobytu občanů a hospodářskému rozvoji, a to i ve finančním odvětví, tím, že:

   a) sníží transakční a provozní náklady na platby a zejména přeshraniční převod finančních prostředků, pravděpodobně i značně pod 1 % ve srovnání s běžnými 2–4 % u on-line platebních systémů(21) a s průměrnými více než 7 % u přeshraničního převodu finančních prostředků(22), a podle optimistických odhadů mohou tudíž ve světovém měřítku snížit celkové náklady na poukazování prostředků až o 20 miliard EUR;
   b) v obecnější rovině sníží náklady na přístup k finančním prostředkům dokonce i bez obvyklého bankovního účtu, čímž mohou přispět k finančnímu začlenění a cíli „5x5“ skupin G20 a G8(23);
   c) zvýší odolnost a v závislosti na struktuře systému i rychlost platebních systémů a obchodu se zbožím a službami díky vnitřně decentralizované struktuře technologie distribuované účetní knihy, jež by mohla spolehlivě fungovat dokonce i v případě, že by části její sítě selhaly nebo byly napadeny hackery;
   d) umožní vznik systémů, které kombinují snadné použití, nízké transakční a provozní náklady a vysokou míru soukromí, aniž by byly naprosto anonymní, aby mohly být operace v případě protiprávního jednání do určité míry zpětně sledovány a aby se obecně zvýšila transparentnost pro účastníky trhu;
   e) těchto systémů bude využito k rozvoji zabezpečených on-line řešení pro mikroplatby, která respektují soukromí jednotlivců a která by případně mohla nahradit některé ze současných on-line obchodních modelů, jež představují pro soukromí jednotlivců značnou výzvu;
   f) mohou vést ke sloučení různých druhů obvyklých i inovativních platebních mechanismů, od kreditních karet po mobilní řešení, do jedné bezpečné a uživatelsky vstřícné aplikace, která by mohla zlepšit některé aspekty elektronického obchodu v Evropě a prohloubit jednotný trh;

2.  konstatuje, že se systémy virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy jsou spjata rizika, která je třeba vhodným způsobem řešit, aby se zvýšila jejich důvěryhodnost, a to i za stávajících podmínek, kdy konkrétně se jedná o tato rizika:

   a) absence flexibilních, avšak odolných a spolehlivých struktur řízení, nebo i samotné definice těchto struktur, zejména u některých aplikací technologie distribuované účetní knihy, jako je bitcoin, což vzbuzuje nejistotu a problémy v oblasti ochrany spotřebitele či obecněji uživatele, především v případě výzev, které tvůrci původního softwaru nepředvídali;
   b) vysoká volatilita virtuálních měn a potenciál pro spekulativní bubliny a absence tradičních forem regulačního dohledu, záruk a ochrany, což jsou otázky, které budí mimořádný zájem spotřebitelů;
   c) v některých případech omezená schopnost regulačních orgánů v oblasti nových technologií, v jejímž důsledku může být obtížné stanovit včas vhodné záruky, které by v případě, že by se aplikace technologie distribuované účetní knihy rozšířily do takové míry, aby se staly systémově významnými, nebo dokonce i před tím, než k tomu dojde, zajistily jejich řádné a spolehlivé fungování;
   d) právní nejistota spojená s novými aplikacemi této technologie;
   e) spotřeba energie provozu některých virtuálních měn, která je podle zprávy hlavního poradce Úřadu pro vědu vlády Spojeného království o technologii distribuované účetní knihy v případě bitcoinu odhadována na více než 1GW, což by vyžadovalo investice do výzkumu a prosazování účinnějších forem mechanismů ověřování transakcí;
   f) neexistence dostatečně transparentní a snadno dostupné technické dokumentace týkající se fungování konkrétních virtuálních měn a systémů technologie distribuované účetní knihy;
   g) potenciální zdroje finanční nestability v souvislosti s derivátovými produkty založenými na špatně pochopených vlastnostech virtuálních měn;
   h) potenciální dlouhodobá budoucí omezení účinnosti měnové politiky, pokud by byly soukromé virtuální měny široce používány jako náhražka oficiální měny s nuceným oběhem;
   i) prostor pro transakce na „černém trhu“, legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu(24), daňové podvody a vyhýbání se daňovým povinnostem a další trestnou činnost páchanou na základě „pseudonymity“ a „směšování služeb“, které některé takové služby nabízejí, a decentralizovaný charakter některých virtuálních měn, přičemž je třeba mít na paměti, že sledovatelnost hotovostních transakcí se stále snižuje;

3.  konstatuje, že odstraňování těchto rizik bude vyžadovat navýšení kapacity v oblasti regulace, včetně technických znalostí, a vypracování řádného právního rámce, který drží krok s inovacemi, aby v případě, že se využívání některých aplikací technologie distribuované účetní knihy stane systémově významným, a až se tak stane, následovala včasná a přiměřená reakce;

4.  upozorňuje však, že není možné předčasně vytvořenou regulaci přizpůsobovat stále ještě se měnící realitě, neboť by to mohlo směrem k veřejnosti vyslat chybnou zprávu o výhodách nebo zabezpečení virtuálních měn;

Využívání technologie distribuované účetní knihy mimo odvětví plateb

5.  konstatuje, že možnosti technologie distribuované účetní knihy zrychlit, decentralizovat, zautomatizovat a standardizovat procesy zaměřené na údaje s nižšími náklady mohou zásadním způsobem změnit způsob převádění aktiv a uchovávání záznamů, což by mělo důsledky pro soukromý i veřejný sektor, přičemž veřejný sektor by byl dotčen ve třech ohledech: jakožto poskytovatel služeb, orgán dohledu a normotvůrce;

6.  připomíná, že náklady světového finančního odvětví na clearing, zúčtování a další poobchodní řídicí procesy výrazně přesahují 50 miliard EUR ročně(25) a že tato skutečnost a procesy odsouhlasení bankovních účtů představují oblasti, v nichž by používání technologie distribuované účetní knihy mohlo vést ke změnám v účinnosti, rychlosti a odolnosti, ale také k novým výzvám v oblasti regulace;

7.  zdůrazňuje skutečnost, že v této souvislosti předložily subjekty soukromého sektoru několik iniciativ, a vyzývá příslušné orgány na evropské i vnitrostátní úrovni, aby tyto iniciativy monitorovaly;

8.  dále konstatuje, že technologie distribuované účetní knihy by mohla být využívána k tomu, aby se zvýšilo sdílení údajů, transparentnost a důvěra nejen mezi státem a občany, ale také mezi subjekty soukromého sektoru a jejich klienty;

9.  uznává stále se rozvíjející potenciál technologie distribuované účetní knihy, který dalece přesahuje finanční odvětví, včetně krypto-kapitálového skupinového financování, služeb v oblasti mediace sporů, zejména ve finančním a soudně-právním odvětví, a potenciál inteligentních smluv v kombinaci s digitálními podpisy, aplikací umožňujících zvýšené zabezpečení údajů a synergií s rozvojem internetu věcí;

10.  klade důraz na dynamiku, kterou vytvářejí blockchainové technologie v podnikovém prostředí, a v dlouhodobém výhledu na jejich transformační potenciál v reálné ekonomice;

11.  uznává, že technologie distribuované účetní knihy může pomáhat státům v boji proti praní peněz, podvodům a korupci;

12.  vybízí vládní subjekty, aby po provedení řádných posouzení dopadů testovaly systémy technologie distribuované účetní knihy s cílem zlepšit poskytování služeb občanům a zdokonalit systémy elektronické správy, a to v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů; vybízí vládní subjekty, aby se vyvarovaly efektů uzamčení, které mohou hrozit v případě chráněných systémů technologie distribuované účetní knihy; konkrétně uznává potenciál technologie distribuované účetní knihy pro zlepšování katastrálních systémů;

13.  doporučuje, aby vládní subjekty a příslušné orgány pověřené analýzou velkých objemů dat zkoumaly využití nástrojů dohledu a podávání zpráv v reálném čase založených na technologii distribuované účetní knihy, a to v rámci agendy RegTech ve finančním odvětví i jiných oblastech, aby tak mimo jiné snížily značný výpadek příjmů z DPH v Unii(26);

Inteligentní regulace pro podporu inovací a zajištění integrity

14.  vyzývá k přiměřené regulaci na úrovni EU, která nebude v této rané fázi potlačovat inovace ani zbytečně zvyšovat náklady, přičemž je nezbytné vážně se zabývat výzvami v oblasti regulace, jež by mohly vyvstat v souvislosti s rozšířením využívání virtuálních měn a technologie distribuované účetní knihy;

15.  poukazuje na podobnost technologie distribuované účetní knihy (DLT), kterou tvoří soubor uzlů účastnících se systému a společná databáze, s World Wide Web (WWW) definovaným jako globální soubor zdrojů logicky propojených hyperlinky; konstatuje, že základem technologií DLT i WWW je internet, globální systém propojených sítí sálových a osobních počítačů a bezdrátových počítačových sítí;

16.  připomíná, že internet je navzdory pokusům o rozvoj struktury s více zúčastněnými stranami stále řízen Národní správou telekomunikací a informatiky, což je agentura ministerstva obchodu USA;

17.  vítá vznik „dynamické koalice technologií blockchain“ na Fóru pro správu internetu a vyzývá Komisi k podpoře sdíleného inkluzivního řízení DLT, aby nedocházelo k problémům, které byly zaznamenány při rozvoji internetu;

18.  upozorňuje, že klíčové právní předpisy EU, jako je nařízení o infrastruktuře evropských trhů, nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů, směrnice o neodvolatelnosti zúčtování, směrnice o trzích finančních nástrojů / nařízení o trzích finančních nástrojů, směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a směrnice o správcích alternativních investičních fondů, mohou vytvořit regulační rámec podle prováděných činností bez ohledu na základní technologii, a to i v situaci, kdy virtuální měny a aplikace založené na DLT expandují na nové trhy a rozšiřují své aktivity; konstatuje však, že zřejmě budou zapotřebí cílenější právní předpisy;

19.  vítá návrhy Komise na začlenění platforem pro směnu virtuálních měn do směrnice o boji proti praní peněz s cílem ukončit anonymitu, s níž jsou tyto platformy spojovány; očekává, že jakýkoli návrh v tomto směru bude cílený, odůvodněný na základě plnohodnotné analýzy rizik spojovaných s virtuálními měnami a že se bude opírat o důkladné posouzení dopadů;

20.  doporučuje Komisi, aby provedla komplexní analýzu k tématu virtuálních měn a aby na základě tohoto posouzení zvážila případné přepracování příslušných právních předpisů EU týkající se plateb, včetně směrnice o platebních účtech, směrnice o platebních službách a směrnice o elektronických penězích, s ohledem na nové možnosti, které se otevírají díky novým technologiím včetně virtuálních měn a DLT, s cílem více podpořit hospodářskou soutěž a snížit transakční náklady, a to i prostřednictvím lepší interoperability a případně také podporou univerzální a nechráněné elektronické peněženky;

21.  konstatuje, že nejen v reakci na finanční krize a s nimi související obtíže při získávání úvěrů vzniklo v Evropě několik virtuálních lokálních měn; nabádá k tomu, aby byla v budoucích legislativních návrzích věnována zvláštní pozornost definici virtuálních měn, aby byly řádně zohledněny také „lokální měny“ neziskového charakteru, které se vyznačují často omezenou zaměnitelností a mají významné sociální a environmentální přínosy, a aby tato oblast nebyla nepřiměřeně regulována, pokud nedochází k neplacení nebo obcházení daní;

22.  vyzývá k vytvoření horizontální pracovní skupiny pro oblast technologie distribuované účetní knihy pod vedením Komise, jejímiž členy by byli techničtí odborníci a odborníci v oblasti regulace, s cílem:

   i) poskytovat nezbytné technické odborné znalosti a odborné znalosti v oblasti regulace napříč různými odvětvími příslušných aplikací DLT, sdružovat zúčastněné strany a podporovat příslušné veřejné subjekty na úrovni EU a členských států v jejich úsilí o monitorování využívání DLT v evropském i celosvětovém měřítku;
   ii) zvyšovat informovanost a analyzovat přínosy a rizika – včetně rizik pro koncové uživatele – aplikací DLT s cílem lépe využívat jejich potenciál, a to i tím, že se pokusí určit základní soubor atributů systémů DLT napomáhajících obecnému zájmu, jako jsou nechráněné otevřené standardy, a že vymezí standardy pro osvědčenou praxi, v níž takové standardy vznikají;
   iii) podporovat včasné, informované a přiměřené reakce na nové příležitosti a výzvy spojené se zaváděním významných aplikací DLT, a to i formou plánu budoucích opatření na úrovni EU a členských států, který by zahrnoval posouzení stávajících evropských právních předpisů, aby mohly být případně v reakci na významné a systémové využívání DLT aktualizovány, a zabýval by se také ochranou spotřebitele a systémovými výzvami;
   iv) vyvinout zátěžové testy pro všechny relevantní aspekty virtuálních měn a jiných systémů DLT, které jsou využívány v takové míře, že by mohly být z hlediska stability systémově významné;

23.  zdůrazňuje význam informovanosti spotřebitelů, transparentnosti a důvěry při používání virtuálních měn; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a odvětvím virtuální měny vypracovala pokyny, jejichž cílem bude zaručit, aby byly stávajícím i budoucím uživatelům virtuální měny poskytovány správné, jasné a úplné informace, které jim umožní informovaně se rozhodovat, čímž se zvýší transparentnost systémů virtuální měny, pokud jde o způsob, jakým jsou organizovány a řízeny, a o to, jak se z hlediska ochrany spotřebitele odlišují od systémů plateb, které jsou regulovány a nad kterými je vykonáván dohled;

o
o   o

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) http://www.bis.org/cpmi/publ/d137.pdf
(2)  http://www.bankofengland.co.uk/publications/Documents/quarterlybulletin/2014/qb14q3digitalcurrenciesBitcoin2.pdf
(3) https://www.eba.europa.eu/documents/10180/657547/EBA-Op-2014-08+Opinion+on+Virtual+Currencies.pdf
(4) https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf
(5) http://ec.europa.eu/justice/newsroom/criminal/news/160202_en.htm
(6) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5592_en.htm
(7) http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC97043/the%20digital%20agenda%20of%20virtual%20currencies_final.pdf
(8) http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/02/12-conclusions-terrorism-financing/
(9) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1463564584935&uri=CELEX:62014CJ0264
(10) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62014CC0264
(11) https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/2015/11/2015-532_call_for_evidence_on_virtual_currency_investment.pdf
(12) http://www.europarl.europa.eu/RegData/bibliotheque/briefing/2014/140793/LDM_BRI(2014)140793_REV1_EN.pdf
(13) https://www.europol.europa.eu/sites/default/files/publications/changes_in_modus_operandi_of_is_in_terrorist_attacks.pdf
(14) http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/reports/virtual-currency-key-definitions-and-potential-aml-cft-risks.pdf
(15) http://www.oecd.org/daf/fin/financial-markets/The-Bitcoin-Question-2014.pdf
(16) https://www.imf.org/external/pubs/ft/sdn/2016/sdn1603.pdf
(17) https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/492972/gs-16-1-distributed-ledger-technology.pdf
(18) http://www.bis.org/cpmi/publ/d137.pdf
(19) http://coinmarketcap.com/
(20) Viz mimo jiné http://www.coindesk.com/state-of-Bitcoin-blockchain-2016/
(21) https://www.eba.europa.eu/documents/10180/657547/EBA-Op-2014-08+Opinion+on+Virtual+Currencies.pdf
(22) https://remittanceprices.worldbank.org/sites/default/files/rpw_report_december_2015.pdf
(23) http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/TOPICS/EXTFINANCIALSECTOR/0,,contentMDK:22383199~pagePK:210058~piPK:210062~theSitePK:282885,00.html
(24) Ačkoli existuje prostor pro využívání virtuálních měn k financování terorismu, Europol nedávno (dne 18. ledna 2016) upozornil, že „přestože hlášení třetích stran naznačují, že teroristé využívají k financování svých činností anonymní měny jako bitcoin, donucovací orgány toto nepotvrdily“.
(25) https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/492972/gs-16-1-distributed-ledger-technology.pdf
(26) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5592_en.htm


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2015/010 FR/MoryGlobal
PDF 424kWORD 84k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Francie – EGF/2015/010 FR/MoryGlobal) (COM(2016)0185 – C8-0136/2016 – 2016/2043(BUD))
P8_TA(2016)0229A8-0182/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0185 – C8-0136/2016),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (nařízení o EFG),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na článek 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0182/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, stanovení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tím, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, a dále ohledně rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a ohledně financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Francie podala žádost EGF/2015/010 FR/MoryGlobal o finanční příspěvek z EFG v důsledku propouštění v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 zařazeno do oddílu 49 (Pozemní a potrubní doprava) a oddílu 52 (Skladování a vedlejší činnosti v dopravě), po celém pevninském území Francie, a vzhledem k tomu, že se těchto opatření zřejmě zúčastní 2 132 propuštěných pracovníků, kteří mají nárok na příspěvek z EFG; vzhledem k tomu, že žádost následuje po soudem nařízené likvidaci společnosti MoryGlobal a navazuje na žádost EGF/2014/017 FR/Mory-Ducros;

E.  vzhledem k tomu, že žádost byla podána na základě kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, podle nějž během referenčního období v délce čtyř měsíců musí počet propuštěných pracovníků dosáhnout nejméně 500 v jednom podniku v členském státě, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Francie má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 5 146 800 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů ve výši 8 528 000 EUR;

2.  konstatuje, že Komise dodržela lhůtu 12 týdnů od přijetí žádosti francouzských orgánů dne 19. listopadu 2015 do dokončení svého posouzení, zda žádost splňuje podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku, dne 7. dubna 2016 a ve stejný den o svém posouzení informovala Parlament;

3.  domnívá se, že propouštění v podniku MoryGlobal souvisí s všeobecným poklesem fyzické produkce v Evropě, v jehož důsledku došlo ke snížení přepravovaných objemů a k cenové válce v odvětví silniční přepravy, což ve Francii od roku 2007 vedlo k nepřetržitému zhoršování provozní marže a řadě ztrát v tomto odvětví a k následné vlně bankrotů, která zasáhla i podnik Mory-Ducros a později i MoryGlobal, který zaměstnal 2 107 z bývalých pracovníků podniku Mory-Ducros;

4.  poukazuje na to, že podpora z fondu EFG pro 2 513 bývalých pracovníků podniku Mory-Ducros, která byla schválena v dubnu 2015(4), dosahuje výše 6 052 200 EUR;

5.  konstatuje, že sektor pozemní a potrubní dopravy byl doposud předmětem dvou dalších žádostí o příspěvek z EFG: EGF/2014/017 FR/Mory-Ducros a EGF/2011/001 AT/Nieder- und Oberoesterreich, přičemž obě dvě se zakládaly na důsledcích celosvětové finanční a hospodářské krize a týkaly se propuštění 2 804 osob v tomto odvětví; konstatuje, že některá opatření jsou v obou žádostech podobná;

6.  bere na vědomí skutečnost, že francouzské orgány dne 23. dubna 2015 – tedy s předstihem před žádostí o poskytnutí finanční podpory z fondu EFG na navrhovaný koordinovaný balíček opatření – zahájily poskytování individualizovaných služeb dotčeným pracovníkům;

7.  vítá skutečnost, že Francie ještě před získáním dorovnávacích prostředků z EFG vytvořila sociální plán, na němž se finančně podílí i společnost MoryGlobal; oceňuje, že žádost o pomoc z EFG se netýká opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG, konkrétně příspěvků, ale orientuje se na opatření se skutečnou přidanou hodnotou, pokud jde o budoucí opětovné začlenění propuštěných pracovníků na trh práce;

8.  konstatuje, že individualizované služby, které mají být spolufinancovány z EFG, zahrnují poradenství a vedení poskytované týmem odborných poradců a doplňují sociální plán a smlouvu o profesním zabezpečení financované francouzským státem na pomoc pracovníkům při návratu do zaměstnání; konstatuje, že tři smluvní partneři provozující tým odborných poradců jsou ti, kteří poskytovali služby pracovníkům propuštěným podnikem Mory-Ducros; očekává, že Komise a francouzské orgány budou důsledně dodržovat zásadu, podle níž jsou platby agenturám hrazeny na základě dosažených výsledků;

9.  konstatuje, že smluvní partneři (BPI, Sodie a AFPA Transitions) budou propuštěným pracovníků pomáhat nalézt řešení, jak zůstat na trhu práce a najít nové zaměstnání, a to prostřednictvím individualizovaných služeb, jako jsou společná a individuální informační setkání, přechod do nového zaměstnání a doprovodné služby při hledání nových pracovních míst;

10.  domnívá se, že pracovníkům ve věkové skupině 55 až 64 let ve větší míře hrozí dlouhodobá nezaměstnanost a vyloučení z trhu práce, což by mohlo případně vést i k sociálnímu vyloučení; domnívá se proto, že tito pracovníci, kteří tvoří přes 19 % předpokládaných příjemců pomoci a na něž by se měla navrhovaná opatření vztahovat, mají specifické potřeby, pokud jde o poskytování individualizovaného přístupu v souladu s článkem 7 nařízení o EFG;

11.  bere na vědomí, že Francie uvedla, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován po konzultaci se zástupci cílových příjemců a sociálními partnery;

12.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a měl by být v souladu s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje; vítá, že Francie poskytla veškeré nezbytné záruky, že navrhované akce budou doplňovat akce financované ze strukturálních fondů za účelem společné činnosti zaměřené na přizpůsobení se globálním výzvám, aby se dosáhlo udržitelného hospodářského růstu, jak zdůraznilo hodnocení evropského provádění Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci 2007–2014(5);

13.  konstatuje, že smluvní partneři provozující tým odborných poradců jsou ti samí, kteří poskytovali služby pracovníkům propuštěným podnikem Mory-Ducros; vyzývá Komisi, aby vypracovala hodnocení nákladové efektivity podpory, která je v současnosti poskytována pracovníkům propuštěným z podniku Mory-Ducros, neboť stávající žádost navazuje na žádost EGF/2014/017 FR/Mory-Ducros a individualizované služby poskytují titíž smluvní partneři;

14.  bere v potaz citlivý charakter specifického trhu práce, neboť Francie má nejvyšší podíl ze zemí EU-28, pokud jde o přidanou hodnotu v rámci odvětví služeb pozemní dopravy;

15.  konstatuje, že francouzské orgány potvrdily, že navrhované akce neobdržely finanční podporu z jiných fondů nebo finančních nástrojů Unie a doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů;

16.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG doplňuje vnitrostátní opatření a nesmí nahrazovat akce, za něž jsou odpovědné členské státy nebo podniky;

17.  oceňuje, že Komise zavedla v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového časového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případů;

18.  znovu vyzývá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

19.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

20.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

(žádost Francie – EGF/2015/010 FR/MoryGlobal)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2016/989.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/738 ze dne 29. dubna 2015 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost EGF/2014/017 FR/Mory-Ducros, Francie) (Úř. věst. L 117, 8.5.2015, s. 47).
(5) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2016/558763/EPRS_IDA(2016)558763_EN.pdf


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2015/011 GR/Supermarket Larissa
PDF 430kWORD 84k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Řecka – EGF/2015/011 GR/Supermarket Larissa) (COM(2016)0210 – C8-0149/2016 – 2016/2050(BUD))
P8_TA(2016)0230A8-0181/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0210 – C8-0149/2016),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

–  s ohledem na pět předchozích žádostí o příspěvek z EFG vztahujících se k maloobchodnímu sektoru,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2016/000 TA 2016 - Technická pomoc z podnětu Komise)(4),

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0181/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce; vzhledem k tomu, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) přináší výhody pracovníkům, kteří byli propuštěni z malých a středních podniků a nadnárodních společností, bez ohledu na politiky nebo zájmy, které motivovaly rozhodnutí o uzavření, obzvláště v případě těch posledně jmenovaných; vzhledem k tomu, že nařízení o EFG a obchodní politika Unie by se měly dále soustřeďovat na zachování pracovních míst, výroby a know-how v rámci Unie;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie potřebným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z EFG;

C.  vzhledem k tomu, že Řecko podalo žádost EGF/2015/011 GR/Supermarket Larissa o finanční příspěvek z EGF kvůli propouštění v hospodářském odvětví v rámci klasifikace NACE Revize 2 zařazeného do oddílu 47 (maloobchod, kromě maloobchodu s motorovými vozidly) v regionech NUTS 2 Střední Makedonie (Κεντρική Μακεδονία) (EL12) a Thessálie (Θεσσαλία) (EL14), a vzhledem k tomu, že těchto opatření se má účastnit 557 propuštěných zaměstnanců i 543 mladých lidí z týchž regionů, kteří jsou mladší 30 let a nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“); vzhledem k tomu, že pracovníci byli propuštěni po úpadku a uzavření společnosti Supermarket Larissa ABEE;

D.  vzhledem k tomu, že žádost byla podána na základě kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, podle nějž během referenčního období v délce čtyř měsíců musí počet propuštěných pracovníků dosáhnout nejméně 500 v jednom podniku v členském státě, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Řecko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 6 468 000 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů ve výši 10 780 000 EUR;

2.  bere na vědomí, že finanční příspěvek bude určen pro cílovou skupinu 557 propuštěných pracovníků, kterou tvoří 194 mužů a 363 žen;

3.  připomíná, že dalších 543 mladých lidí ve věku do 30 let žijících ve stejném regionu, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, bude moci v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí využít individualizovaných služeb, jako je např. odborné poradenství;

4.  bere na vědomí, že Komise dodržela lhůtu 12 týdnů od přijetí žádosti od řeckých orgánů dne 26. listopadu 2015 do dokončení svého posouzení, zda žádost vyhovuje podmínkám pro poskytnutí finančního příspěvku, dne 14. dubna 2016 a uvědomila Parlament dne 15. dubna 2016;

5.  bere dále na vědomí, že se očekává, že kromě 557 propuštěných pracovníků bude opatření a individualizované služby spolufinancované z EFG využívat v rámci regionu dalších 534 mladých lidí ve věku do 30 let, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“); bere na vědomí, že žádost řeckých orgánů na zahrnutí osob NEET do těchto opatření vychází z nedostatku pracovních míst v regionu ve srovnání s velkým počtem uchazečů o zaměstnání, přičemž 73,5 % nezaměstnaných v Thessalii je nezaměstnaných více než 12 měsíců (Eurostat);

6.  bere na vědomí, že v důsledku hluboké recese řeckého hospodářství, po níž se snížila spotřeba domácností a kupní síla, byly objemy maloobchodního prodeje potravin, nápojů a tabákových výrobků v roce 2015 o více než 30 % nižší než objemy prodejů v počátcích krize v roce 2008; bere na vědomí, že prodej podniku Supermarket Larissa byl součástí stejné sestupné tendence;

7.  bere tedy na vědomí, že Supermarket Larissa, družstvo malých potravinových obchodů založené v roce 1986, které tvořilo 42 obchodů a zaměstnávalo 600 pracovníků, nedokázal své ztráty překonat a nakonec byl nucen své obchody během druhého čtvrtletí roku 2014 uzavřít; zdůrazňuje, že se tomu nepodařilo zabránit ani úspornými opatřeními jako snižování mezd (- 30 %), nové sjednání nájemních smluv a odkládání splatnosti faktur; bere na vědomí, že tato situace vznikla také kvůli drastickému omezení půjček podnikům, v situaci, kdy kvantitativní uvolňování ze strany Evropské centrální banky nevedlo k opětovnému nastartování půjček; bere na vědomí, že tento případ je dramatickým výsledkem pokračujícího tlaku věřitelů na Řecko a evropskou politiku úsporných opatření;

8.  vítá skutečnost, že řecké orgány začaly dne 26. února 2016 dotčeným pracovníkům poskytovat individualizované služby, a to před tím, než bylo přijato rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory z fondu EFG na navrhovaný koordinovaný balíček opatření;

9.  konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou striktně omezena do maximální výše 35 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, jak stanoví nařízení o EFG, a že takové akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci při hledání zaměstnání nebo v odborné přípravě;

10.  bere na vědomí, že i když družstvo zavedlo určitá úsporná opatření, jako je snižování mezd, nová sjednání nájemních smluv, odložení splatnosti faktur, nabízení výrobků za nižší ceny a snížení provozních nákladů, bylo nuceno obchody jeden po druhém zavřít;

11.  bere na vědomí, že opatření, která Řecko plánuje pro propuštěné pracovníky a osoby NEET, lze rozdělit do těchto kategorií: odborné poradenství; školení, přeškolování a odborné vzdělávání; příspěvek pro začínající podnik; účastnický příspěvek a příspěvek na odbornou přípravu; příspěvek na mobilitu;

12.  bere na vědomí, že v rámci individualizovaných služeb mají pracovníci nebo osoby NEET, které si založí vlastní podnik, získat poměrně vysokou částku (15 000 EUR); bere současně na vědomí, že značný počet propuštěných pracovníků má zkušenosti s podnikáním, což zvyšuje jejich šance na úspěch v tomto odvětví;

13.  bere na vědomí možnost, že některé z těchto nových podniků nabydou podoby sociálních družstev, a vítá v této souvislosti úsilí řeckých orgánů o posílení sektoru sociální ekonomiky v Řecku;

14.  bere na vědomí, že je zapotřebí zahájit informační kampaně zaměřené na osoby NEET, které by mohly být způsobilé v rámci těchto opatření; připomíná svůj postoj, že je třeba, aby pomoc osobám NEET byla prováděna trvalým a udržitelným způsobem;

15.  vítá skutečnost, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb vznikl na základě dalších konzultací se zástupci příjemců a sociálními partnery;

16.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb předjímat perspektivy budoucího trhu práce a požadované dovednosti a měla by být v souladu s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje;

17.  zdůrazňuje, že je nutné zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou, a očekává, že odborná příprava, která je v rámci koordinovaného balíčku opatření nabízena, bude odpovídat potřebám pracovníků i podnikatelského prostředí;

18.  vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích návrzích poskytovala více podrobných údajů o odvětvích, která mají vyhlídky na růst, a lze proto očekávat, že budou přijímat nové pracovníky, a aby shromažďovala podložené údaje o dopadu financování z EFG, včetně kvality pracovních míst a míry opětovného začleňování na trh práce dosažené prostřednictvím zásahů EFG;

19.  bere na vědomí, že řecké orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie;

20.  oceňuje, že Komise zavedla v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového časového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případu;

21.  znovu žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

22.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

23.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

(žádost Řecka – EGF/2015/011 GR/Supermarket Larissa)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2016/990.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0112.


Žádost, aby byl Gianluca Buonanno zbaven imunity
PDF 329kWORD 73k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o žádosti, aby byl Gianluca Buonanno zbaven imunity (2016/2003(IMM))
P8_TA(2016)0231A8-0180/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost o povolení získat od telekomunikačních společností údaje týkající se hovorů z telefonního čísla používaného Gianlucou Buonannem, kterou podal dne 20. listopadu 2015 zástupce státního zástupce Soudu prvního stupně ve Vercelli (Itálie) a o které bylo plenární shromáždění informováno dne 14. prosince 2015 v souvislosti s trestním řízením vedeným u Soudu prvního stupně ve Vercelli na základě žaloby podané Gianlucou Buonannem ve věci telefonátů, v nichž mu, jak tvrdí, bylo neznámým volajícím vyhrožováno na jeho mobilním telefonu dne 14. dubna 2015 (Ref. č. 2890/15 R.G.N.R. mod. 44),

–  poté, co Gianluca Buonanno dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 68 Ústavy Italské republiky,

–  s ohledem na článek 4 zákona č. 140 ze dne 20. června 2003, kterým se provádí článek 68 Ústavy a který se týká stíhání osob zastávajících vysoké státní funkce(2),

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0180/2016),

A.  vzhledem k tomu, že zástupce státního zástupce soudu prvního stupně ve Vercelli podal žádost o povolení získat od telekomunikačních společností výpisy hovorů z telefonního čísla používaného členem Evropského parlamentu zvoleného v italském volebním okrsku, Gianlucou Buonannem, v souvislosti s trestním řízením vedeným u Soudu prvního stupně ve Vercelli na základě žaloby tohoto poslance ve věci telefonátů, v nichž mu, jak tvrdí, neznámý volající vyhrožoval na jeho mobilním telefonu dne 14. dubna 2015;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že v článku 68 Ústavy Italské republiky se uvádí, že „bez souhlasu poslanecké sněmovny nemůže být žádný poslanec parlamentu podroben osobní ani domovní prohlídce, ani zadržen či jinak zbaven osobní svobody, s výjimkou případů, kdy se jedná o výkon konečného soudního rozsudku, nebo pokud je daný poslanec přistižen při páchání trestného činu, u nějž je nařízeno okamžité zatčení. Souhlas poslanecké sněmovny je vyžadován i pro účely sledování hovorů a komunikace příslušného poslance parlamentu i pro zadržení jeho korespondence.“;

D.  vzhledem k tomu, že článek 4 zákona č. 140 ze dne 20. června 2003, kterým se provádí článek 68 Ústavy a který se týká stíhání osob zastávajících vysoké státní funkce, mimo jiné stanovuje, že pokud je požadováno získání údajů týkajících se telefonních hovorů poslance parlamentu, měl by pro tento účel příslušný orgán požádat o povolení sněmovnu, jímž je daná osoba členem;

E.  vzhledem k tomu, že žádost o odejmutí imunity Gianlucovi Buonannovi se týká přístupu vyšetřovacího orgánu k záznamům telefonních hovorů z mobilního telefonního čísla tohoto poslance ze dne, kdy, jak tvrdí, mu bylo telefonicky vyhrožováno;

F.  vzhledem k tomu, že v žádosti o odejmutí imunity, kterou podal zástupce státního zástupce soudu prvního stupně ve Vercelli, se připouští, že není zřejmé, zda se tato poslanecká výsada má vztahovat i na případy, kdy je poslanec parlamentu domnělou obětí trestného činu; vzhledem k tomu, že tento zástupce státního zástupce však dochází k závěru, že i v této situaci je nevhodnější interpretovat vnitrostátní zákon tak, že tato výsada by se měla vztahovat na poslance parlamentu bez ohledu na jejich postavení v soudním řízení; vzhledem k tomu, že na podporu tohoto závěru ovšem žádný příklad z domácí jurisdikce neuvádí;

G.  vzhledem k tomu, že Evropskému parlamentu nepřísluší interpretovat vnitrostátní pravidla týkající se výsad a imunit poslanců parlamentu; vzhledem k tomu, že se však jeví vhodným připomenout, že smyslem článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie je primárně zajistit nezávislost členů Parlamentu tím, že se zabrání tomu, aby na ně v průběhu zasedání Parlamentu byl činěn nátlak spočívající v hrozbě zadržení nebo soudního stíhání; vzhledem k tomu, že v tomto případě je jednoznačné, že na příslušného poslance žádný nátlak činěn není, jelikož soudní řízení se týká údajných telefonních výhrůžek, na které poslanec sám jako jejich údajná oběť upozornil;

H.  vzhledem k tomu, že v kontextu výše uvedených skutečností se jeví, že zástupce státního zástupce Soudu prvního stupně ve Vercelli o povolení Evropského parlamentu k získání údajů ohledně telefonních hovorů Gianluky Buonannona ze dne 14. dubna 2015 žádat nemusel;

I.  vzhledem k tomu, že v zájmu řádného právního postupu však je zřejmě vhodné z obezřetnosti této žádosti zástupce státního zástupce Soudu prvního stupně ve Vercelli o příslušné povolení vyhovět;

1.  rozhodl, aby byl Gianluca Buonanno zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu svého příslušného výboru zástupci státního zástupce Soudu prvního stupně ve Vercelli (Itálie) a Gianlucovi Buonnanovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.
(2) Legge n. 140, disposizioni per l’attuazione dell’articolo 68 della Costituzione nonché in materia di processi penali nei confronti delle alte cariche dello Stato, ze dne 20. června 2003 (GURI No 142, ze dne 21. června 2003).


Dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Švédska *
PDF 474kWORD 71k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Švédska v souladu s článkem 9 rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a článkem 9 rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601, kterými se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (COM(2015)0677 – C8-0017/2016 – 2015/0314(NLE))
P8_TA(2016)0232A8-0170/2016

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2015)0677),

–  s ohledem na čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0017/2016),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0170/2016),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  Švédsko čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí na jeho území v důsledku náhlé změny migračních toků. Dopisem ze dne 8. prosince 2015 Švédsko formálně požádalo o pozastavení svých povinností vyplývajících z rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601.
(5)  Švédsko čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí na jeho území v důsledku náhlé změny migračních toků. Dopisem ze dne 8. prosince 2015 Švédsko formálně požádalo o pozastavení svých povinností vyplývajících z rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601, neboť musí čelit situaci, kdy je jak zemí prvního vstupu, tak zemí konečného určení.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9
(9)  Švédsko registruje v roce 2015 zdaleka nejvyšší počet žadatelů o mezinárodní ochranu na obyvatele v EU (11 503 žadatelů na milion obyvatel).
(9)  Švédsko registrovalo v roce 2015 zdaleka nejvyšší počet žadatelů o mezinárodní ochranu na obyvatele v EU (11 503 žadatelů na milion obyvatel) a v březnu 2016 obdrželo celkem 170 104 žadatelů, z nichž 73 331 bylo dětí, přičemž 36 181 z nich jsou nezletilé osoby bez doprovodu;
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)  Švédsko se rovněž potýká s obtížnou situací kvůli nedávnému výraznému nárůstu počtu nezletilých osob bez doprovodu, přičemž každý čtvrtý žadatel se prohlašuje za nezletilou osobu bez doprovodu.
(10)  Švédsko se rovněž potýká s obtížnou situací kvůli nedávnému výraznému nárůstu počtu nezletilých osob bez doprovodu, přičemž za nezletilou osobu bez doprovodu se prohlašuje každý čtvrtý žadatel, a tyto osoby mají zvláštní potřeby a vyžadují dodatečné zdroje, aby jim mohl být poskytnut přístup ke zdravotní péči, důstojnému ubytování a vzdělání v souladu s pravidly Unie pro azyl.

Transatlantické toky údajů
PDF 415kWORD 88k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o transatlantickém toku údajů (2016/2727(RSP))
P8_TA(2016)0233RC-B8-0623/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 6, 7, 8, 11, 16, 47 a 52 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(1) (dále jen „směrnice o ochraně údajů“),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcové směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně údajů)(3) a na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2000/520/EC ze dne 26. července 2000 (rozhodnutí o „bezpečném přístavu“),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 27. listopadu 2013 o obnovení důvěry v tok údajů mezi EU a Spojenými státy (COM(2013)0846),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 27. listopadu 2013 o fungování „bezpečného přístavu“ z pohledu občanů EU a společností usazených v EU (COM(2013)0847) (sdělení o „bezpečném přístavu“),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 6. října 2015 ve věci C-362/14 Maximillian Schrems vs. komisař na ochranu údajů (EU:C:2015:650),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. listopadu 2015 o předávání osobních údajů Evropskou unií Spojeným státům americkým na základě směrnice 95/46/ES v návaznosti na rozsudek Soudního dvora ve věci C-362/14 (Schrems) (COM(2015)0566),

–  s ohledem na prohlášení pracovní skupiny vytvořené na základě článku 29 o důsledcích rozhodnutí ve věci Schrems ze dne 3. února 2016,

–  s ohledem na zákon o soudní nápravě z roku 2015, který podepsal prezident Obama dne 24. února 2016 (H.R.1428),

–  s ohledem na americký zákon o svobodě z roku 2015(5),

–  s ohledem na reformu činnosti spojené se shromažďováním údajů na základě elektromagnetických signálů, která je uvedena ve směrnici č. 28 týkající se prezidentské politiky (PPD-28)(6);

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 29. února 2016 s názvem „Transatlantické toky údajů: Obnovení důvěry díky silným ochranným opatřením“ (COM(2016)0117),

–  s ohledem na stanovisko pracovní skupiny vytvořené na základě článku 29 č. 01/2016 ze dne 13. dubna 2016 o rozhodnutí o přiměřenosti ochrany podle systému EU a USA na ochranu soukromí,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(7) a na své usnesení ze dne 29. října 2015 v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 o hromadném elektronickém sledování občanů EU(8),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí ze dne 6. října 2015 ve věci C-362/14 Maximillian Schrems vs. komisař na ochranu údajů zneplatnil rozhodnutí o „bezpečném přístavu“ a jasně stanovil, že přiměřenou míru ochrany ve třetí zemi je nutné chápat jako „v podstatě rovnocennou“ ochraně poskytované v rámci Unie, což vyvolalo nutnost uzavřít jednání o systému EU a USA na ochranu soukromí, tak aby byla zajištěna právní jistota ohledně toho, jak by se měly předávat údaje z EU do USA;

B.  vzhledem k tomu, že „ochranou údajů“ se rozumí ochrana osob, kterých se týkají zpracovávané údaje, a vzhledem k tomu, že tato ochrana je jedním ze základních práv uznávaných Unií (článek 8 Listiny základních práv a článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie);

C.  vzhledem k tomu, že ochrana osobních údajů, respektování soukromého života a soukromé komunikace, právo na bezpečnost, právo získávat a poskytovat informace a svoboda podnikat jsou základními právy, která je nutné dodržovat a mezi nimiž je nutné zajistit vyváženost;

D.  vzhledem k tomu, že při hodnocení míry ochrany poskytované třetími státy musí Komise posuzovat obsah příslušných předpisů v dané zemi, které vyplývají z práva této země nebo z mezinárodních dohod, a také postupy, které mají zajistit dodržování uvedených předpisů, protože podle čl. 25 odst. 2 směrnice o ochraně údajů musí přihlédnout ke všem okolnostem předávání osobních údajů do třetí země; vzhledem k tomu, že při tomto posuzování se nelze odvolávat na právní předpisy a postupy, kterými se řídí ochrana osobních údajů pro komerční a soukromé účely, nýbrž je nutné se zabývat všemi aspekty rámce platného pro danou zemi nebo pro dané odvětví, zejména mj. prosazováním práva, národní bezpečností a dodržováním základních práv;

E.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky představují nejrychleji rostoucí sektor hospodářství EU, přičemž stále více závisí na volném toku údajů; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky představují 60 % podniků, které se spoléhají na dohodu o „bezpečném přístavu“, což jim umožňuje využívat racionalizované a rentabilní postupy dodržování předpisů;

F.  vzhledem k tomu, že ekonomika USA a EU tvoří více než 50 % celosvětového HDP, 25 % celosvětového vývozu a více než 30 % celosvětového dovozu; vzhledem k tomu, že hospodářské vztahy mezi USA a EU dosahují ve světě nejvyšších hodnot: celkový transatlantický obchod v roce 2014 dosahoval 1,09 bil. USD ve srovnání s americkým obchodem s Kanadou a Čínou, který dosáhl 741 mld. USD, resp. 646 mld. USD;

G.  vzhledem k tomu, že přeshraniční tok údajů mezi Spojenými státy a Evropou je nejvyšší ve světě – o 50 % vyšší než tok údajů mezi USA a Asií a téměř dvakrát vyšší než tok údajů mezi USA a Latinskou Amerikou – a vzhledem k tomu, že předávání osobních údajů a jejich výměna jsou základním prvkem, na němž jsou vybudovány blízké vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy v komerční oblasti a v oblasti prosazování právních předpisů;

H.  vzhledem k tomu, že ve svém stanovisku č. 01/2016 pracovní skupina vytvořená na základě článku 29 uvítala značný pokrok, který ve srovnání s rozhodnutím o „bezpečném přístavu“ přinesl systém na ochranu soukromí, zejména začlenění hlavních definic, mechanismů vytvořených s cílem zajistit dohled nad seznamy v rámci systému na ochranu soukromí a interní a externí kontroly dodržování předpisů, která je nyní povinná, a vzhledem k tomu, že pracovní skupina vyjádřila také hluboké znepokojení nad komerčními aspekty předávání údajů v souladu se systémem na ochranu soukromí a také nad přístupem veřejných orgánů k těmto údajům;

I.  vzhledem k tomu, že dosud se za země, které zajišťují přiměřenou míru ochrany údajů, považují tyto země/tato území: Andorra, Argentina, Kanada, Faerské ostrovy, Guernsey, ostrov Man, Jersey, Uruguay, Izrael, Švýcarsko a Nový Zéland, kterým byl poskytnut přednostní přístup na trh EU;

1.  vítá snahu Komise a vlády USA podstatným způsobem zdokonalit systém na ochranu soukromí ve srovnání s rozhodnutím o „bezpečném přístavu“, zejména tím, že do něj zahrnuly hlavní definice pojmů, jako jsou „osobní údaje“, „zpracování“, a „kontrolor“, mechanismy vytvořené s cílem zajistit dohled nad seznamy v rámci systému na ochranu soukromí a interní a externí kontrolu dodržování předpisů, která je nyní povinná;

2.  poukazuje na význam transatlantických vztahů, které jsou pro oba partnery stále velmi důležité; zdůrazňuje, že komplexní řešení mezi USA a EU by mělo respektovat právo na ochranu údajů a právo na soukromí; připomíná, že jedním ze základních cílů EU je ochrana osobních údajů, a to i v rámci jejich předávání jejímu hlavnímu mezinárodnímu obchodnímu partnerovi;

3.  trvá na tom, že ujednání o ochraně soukromí musí být v souladu s primárním i sekundárním právem EU a s příslušnými rozhodnutími Evropského soudního dvora a Evropského dvora pro lidská práva;

4.  konstatuje, že v příloze VI (dopis Roberta S. Litta z úřadu ředitele národního zpravodajství) je jasně uvedeno, že podle směrnice č. 28 týkající se prezidentské politiky (PPD-28) je v šesti případech stále povolen hromadný sběr osobních údajů a komunikace osob, které nejsou občany USA; poukazuje na to, že hromadný sběr údajů musí být pouze „co nejúčelnější“ a „přiměřený“, což nesplňuje přísnější kritéria nutnosti a proporcionality uvedená v Listině základních práv Evropské unie;

5.  připomíná, že právní jistota, zejména jasná a jednotná pravidla, jsou hlavním prvkem rozvoje podnikání a růstu, zejména v případě malých a středních podniků, který zajišťuje, že se nebudou muset potýkat s právní nejistotou a jejími závažnými důsledky pro jejich činnost a schopnost provozovat podnikání i s druhou stranou Atlantiku;

6.  vítá zavedení nápravného mechanismu pro jednotlivce, který je součástí systému na ochranu soukromí; vyzývá Komisi a vládu USA, aby se zabývaly stávající příliš komplikovanou strukturou ujednání s cílem zajistit, aby byl daný postup co nejjednodušší a nejúčinnější;

7.  vyzývá Komisi, aby se snažila o ujasnění právního vymezení „písemných ujištění“ poskytovaných ze strany USA;

8.  vítá jmenování ombudsmana v rámci ministerstva zahraničí USA, který by spolu s nezávislými orgány spolupracoval na vyřizování individuálních požadavků dozorčích orgánů EU týkajících se dohledu ze strany vlády; domnívá se však, že tento nový orgán není dostatečně nezávislý a nemá dostatečnou pravomoc, aby mohl účinně plnit své úkoly a povinnosti;

9.  vítá významnou úlohu, kterou v rámci systému na ochranu soukromí získaly orgány členských států na ochranu údajů při vyšetřování a vyřizování stížností týkajících se ochrany osobních údajů v souladu s Listinou základních práv a při pozastavování předávání údajů, a také povinnost vyřizovat tyto stížnosti, která byla uložena americkému ministerstvu obchodu;

10.  uznává, že systém na ochranu soukromí je součástí širšího dialogu mezi EU a třetími zeměmi, včetně Spojených států, pokud jde o ochranu soukromých údajů, obchod, bezpečnost a s nimi spojená práva a cíle společného zájmu; vyzývá proto všechny strany, aby spolupracovaly na vytvoření a neustálém zdokonalování funkčních společných mezinárodních rámců a na tuzemských zákonech, které by dosáhly uvedených cílů;

11.  trvá na tom, že právní jistota při předávání osobních údajů mezi EU a USA je základním prvkem důvěry spotřebitelů, rozvoje transatlantického podnikání a spolupráce v oblasti prosazování práva, a proto je z hlediska účinnosti a dlouhodobého uplatňování nástrojů umožňujících toto předávání naprosto nezbytné, aby byly v souladu jak s primárním, tak i se sekundárním právem EU;

12.  vyzývá Komisi, aby v plné míře uplatnila doporučení uvedená ve stanovisku pracovní skupiny vytvořené na základě článku 29, které se týká rozhodnutí o přiměřenosti ochrany soukromí mezi EU a USA;

13.  vyzývá Komisi, aby plnila své úkoly vyplývající z rámce na ochranu soukromí, kterými je pravidelné důkladné prověřování jejích rozhodnutí ohledně přiměřenosti a jejich odůvodnění, zejména pokud jde o uplatňování nového obecného nařízení o ochraně údajů za dva roky;

14.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v dialogu s vládou USA s cílem dojednat s ohledem na stávající nedostatky další zdokonalení ujednání o systému na ochranu soukromí;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a Kongresu USA.

(1) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
(2) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(3) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(5) https://www.congress.gov/114/plaws/publ23/PLAW-114publ23.pdf
(6) https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2014/01/17/presidential-policy-directive-signals-intelligence-activities
(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0230.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0388.


Realizace nové politiky pro spotřebitele energie
PDF 444kWORD 117k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o realizaci nové politiky pro spotřebitele energie (2015/2323(INI))
P8_TA(2016)0234A8-0161/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ (COM(2015)0339),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií“ (COM(2015)0340),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2016 nazvané „Strategie EU pro vytápění a chlazení“ (COM(2016)0051),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2012 nazvané „Zajistit fungování vnitřního trhu s energií“ (COM(2012)0663),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

–  s ohledem na třetí energetický balíček,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně osobních údajů,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů,

–  s ohledem na doporučení Komise 2012/148/EU ze dne 9. března 2012 o přípravách na zavedení inteligentních měřících systémů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 na téma „Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2013 o zajištění fungování vnitřního trhu s energií(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o místních a regionálních dopadech rozvoje inteligentních sítí(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o ochraně spotřebitelů v souvislosti se základními službami(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 na téma „Směrem k evropské energetické unii“(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0161/2016),

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“;

2.  zdůrazňuje, že tato zpráva je zaměřena výhradně na spotřebitele energie v domácnostech v souvislosti s transformací energetiky; zdůrazňuje, že průmysloví spotřebitelé by měli spadat do zvláštního rámce;

3.  zdůrazňuje, že probíhající transformace energetiky vede k posunu od energetického systému založeného na tradiční centralizované výrobě směrem k systému, který je decentralizovanější, energeticky efektivnější, flexibilnější a do značné míry založený na obnovitelných zdrojích energie;

4.  upozorňuje na náklady související s přechodem na nové uspořádání trhu v některých členských státech; vyzývá Komisi, aby řádně přihlédla k těmto nákladům, pokud jde o finanční dostupnost a konkurenceschopnost;

5.  připomíná, že konečným cílem by mělo být dosažení hospodářství, které by se zakládalo na neomezeném využívání zásady, která hovoří o tom, že „na prvním místě je energetická účinnost, která je nejdůležitějším palivem“, a upřednostňováním energetických úspor a opatření na straně poptávky před opatřeními na straně nabídky, abychom mohli dosáhnout našich klimatických cílů v souladu s pařížskou dohodou, tj. snížení teploty o 1,5°C, energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a zejména nižších účtů za energii pro spotřebitele;

6.  domnívá se, že v této souvislosti by se měla energetická unie soustředit na zájmy současné generace i budoucích generací občanů a měla by:

   a) poskytovat občanům stabilní, dostupnou, účinnou a udržitelnou energii a vysoce kvalitní energeticky efektivní produkty, služby a budovy;
   b) umožnit občanům, aby si buď individuálně, nebo kolektivně vyráběli, spotřebovávali a skladovali vlastní energii z obnovitelných zdrojů nebo aby s ní obchodovali, aby přijímali opatření k úsporám energie a stali se aktivními účastníky trhu s energií prostřednictvím výběru pro spotřebitele, a umožnit jim, aby se bezpečně a s jistotou podíleli na odezvě na straně poptávky; je přesvědčen, že v této souvislosti by se na úrovni EU mělo prostřednictvím participativního procesu řízeného Evropskou komisí dohodnout společné chápání definice „výrobce-spotřebitele“;
   c) přispět k vymýcení energetické chudoby;
   d) chránit spotřebitele před podezřelými a nekalými praktikami subjektů na trhu, které narušují hospodářskou soutěž, a umožnit jim, aby plně vykonávali svá práva;
   e) vytvářet vhodné podmínky pro zajištění řádně fungujícího a konkurenceschopného vnitřního trhu s energií, který spotřebitelům poskytne možnosti výběru a transparentní a jasný přístup k informacím;

7.  domnívá se, že při postupném rušení regulovaných cen energie pro spotřebitele by se mělo přihlížet ke skutečné míře tržní konkurence v rámci strategie energetické unie, která by měla zajistit, aby měli spotřebitelé přístup k rozumným cenám energie;

8.  domnívá se, že transformace energetiky by obecně měla vést k účinnějšímu, transparentnějšímu, udržitelnějšímu, konkurenceschopnějšímu, stabilnějšímu, decentralizovanějšímu a inkluzivnějšímu energetickému systému, který je přínosný pro společnost jako celek, zvyšuje zapojení občanů a místních a regionálních subjektů a obcí a umožňuje jim vlastnit nebo podílet se na vlastnictví výroby, distribuci a skladování obnovitelné energie, ale zároveň chrání ty nejzranitelnější osoby a zajišťuje, aby pro ně byly dostupné výhody opatření v oblasti energetické účinnosti a obnovitelná energie;

Na cestě k dobře fungujícímu trhu s energií, který je přínosný pro občany

9.  domnívá se, že ačkoli došlo k určitému pokroku, cíl třetího energetického balíčku, kterým je zajistit skutečně konkurenceschopný, transparentní a spotřebitelsky vstřícný retailový trh s energií, stále nebyl plně uskutečněn ve všech členských státech EU, jak dokazuje stále vysoká míra koncentrace trhu, skutečnost, že klesající velkoobchodní náklady se v určitých členských státech nijak neprojevují na maloobchodních cenách, a v nízké úrovni změn dodavatele a spokojenosti ze strany spotřebitelů;

10.  domnívá se proto, že Komise musí určit nebo vypracovat další ukazatele řádně fungujících a spotřebitelsky vstřícných trhů s energií; zdůrazňuje, že tyto ukazatelé by měly mimo jiné zohlednit ekonomické důsledky změny dodavatelů energie na spotřebitele, technické překážky, které brání změně dodavatele, nebo plán a úroveň informovanosti spotřebitelů;

11.  zdůrazňuje, že otevřené, transparentní, konkurenceschopné a vhodně regulované trhy jsou důležité pro udržení nízkých cen, provádění inovací, zlepšení služeb pro zákazníky a odstranění překážek bránících zcela novým podnikatelským modelům, které mohou být pro občany cenově výhodné tím, že jim poskytnou lepší možnosti a že pomohou předcházet energetické chudobě;

12.  připomíná, že možnost volby zákazníků je v distribučních sítích omezena, neboť se v podstatě jedná o přirozené monopoly, které zákazníkům znemožňují změnit provozovatele distribučního systému; zdůrazňuje, že provozovatele distribučních sítí je třeba na trhu náležitě sledovat s cílem chránit zákazníky před náhlým zvyšováním účtů za dodávky energie;

13.  domnívá se, že by Komise a členské státy měly přijmout nezbytná opatření, která zajistí, že přínosy plynoucí z vyšší míry propojení vnitrostátních sítí nebudou přenášeny na provozovatele distribučních soustav, ale budou z nich přímo těžit koneční spotřebitelé; domnívá se dále, že zvýšení míry propojení vnitrostátních sítí musí mít pozitivní dopad na ceny energií pro spotřebitele, a proto je třeba zabránit tomu, aby se přínosy přesouvaly pouze na provozovatele distribučních soustav;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně zajistily plné provádění třetího energetického balíčku, a žádá o jeho revizi v podobě nového uspořádání trhu s energií, aby byla zohledněna následující doporučení týkající se domácností:

   a) doporučuje, aby se zvýšila frekvence účtů za energii a transparentnost a jasnost jak účtů, tak smluv, aby se napomohlo jasné interpretaci a porovnání ; trvá na tom, že informace musí být podány srozumitelně, bez uvádění technických termínů; žádá Komisi, aby v tomto směru stanovila minimální požadavky na informace, včetně osvědčených postupů; zdůrazňuje, že jak pevné poplatky, tak daně a odvody by měly být na účtech jako takové jasně rozpoznatelné, díky čemuž by je zákazník mohl snadno odlišit od variabilních nákladů spojených se spotřebou; připomíná stávající požadavky, aby dodavatelé v účtech nebo spolu s nimi konkrétně uváděli, jak každý zdroj energie přispívá k celkové skladbě paliv dodavatele za minulý rok, a to srozumitelným a jasně porovnatelným způsobem spolu s odkazem uvádějícím, kde lze nalézt informace o dopadu na životní prostředí, pokud jde o emise CO2 a radioaktivní odpad;
   b) doporučuje, aby bylo vytvořeno jediné kontaktní místo, které bude poskytovat všechny příslušné informace, jež spotřebitelům umožní přijímat informovaná rozhodnutí;
   c) doporučuje, aby  provozovatelé distribučních sítí, pokud mají přístup ke spotřebě dané domácnosti v minulosti, a také provozovatelé nezávislých srovnávacích nástrojů pracovali společně s energetickými regulačními orgány s cílem přezkoumat, jak nejlépe mohou proaktivně poskytovat spotřebitelům porovnání nabídek tak, aby všichni spotřebitelé, a to i ti, kteří nemají přístup k internetu nebo počítačové dovednosti, mohli zjistit, kde mohou ušetřit, jestliže změní dodavatele;
   d) doporučuje vypracovat pokyny pro nástroje porovnávání cen, aby se zajistilo, že spotřebitelé budou mít přístup k nezávislým, aktuálním a srozumitelným srovnávacím nástrojům; domnívá se, že členské státy by měly zvážit vytvoření akreditačních systémů pokrývajících všechny nástroje k porovnávání cen v souladu s pokyny Rady evropských energetických regulátorů (CEER);
   e) doporučuje vytvoření nových platforem, které by sloužily jako nezávislé nástroje k porovnávání cen a lépe by spotřebitelům objasňovaly účtování energie; doporučuje, aby tyto nezávislé platformy spotřebitelům poskytovaly srovnatelným způsobem informace o procentním podílu využívaných zdrojů energie, různých daních, odvodech a navýšeních zahrnutých v sazbách za energii, aby tak spotřebitel mohl snadno vyhledat vhodnější nabídky, pokud jde o cenu, kvalitu a udržitelnost; navrhuje, že tuto úlohu by mohly převzít stávající orgány, jako jsou vnitrostátní energetické úřady, regulační orgány nebo organizace spotřebitelů; doporučuje, aby byl vypracován alespoň jeden takovýto nezávislý nástroj k porovnávání cen pro každý členský stát;
   f) doporučuje, aby za účelem posílení hospodářské soutěže na maloobchodní úrovni mezi dodavateli vypracovaly členské státy po konzultaci s provozovateli pokyny týkající se nástrojů k porovnání cen a skupin spotřebitelů a aby se tak zajistilo, že uspořádání různých sazeb ze strany dodavatelů umožní jednoduchá srovnání, což by zabránilo nejasnostem na straně spotřebitelů;
   g) doporučuje, aby byli spotřebitelé v rámci účtů za energii nebo spolu s nimi informováni o nejvhodnější a nejvýhodnější sazbě, jakou jim lze nabídnout, a to na základě vzorců spotřeby energie v minulosti, a aby spotřebitelé mohli k této sazbě přestoupit, pokud si to přejí, a to co nejjednodušším způsobem; konstatuje, že vzhledem k tomu, že počet spotřebitelů, kteří změní dodavatele, je v mnoha členských státech nízký, řada domácností, zejména těch nejzranitelnějších, se neúčastní trhu s energií a zůstává u nevhodných, zastaralých a drahých sazeb;
   h) doporučuje prověřit opatření, která umožní, aby maloobchodní ceny lépe odrážely velkoobchodní ceny, čímž se zvrátí trend zvyšujícího se poměru pevných složek ve fakturách za energie, především daní a odvodů a v některých případech síťových poplatků; zdůrazňuje rozpor mezi výší odvodů a daní, které platí domácnosti a průmysloví spotřebitelé;

15.  je pevně přesvědčen o tom, že veškeré internetové stránky poskytovatelů energie a jejich systémy elektronické fakturace by měly být plně dostupné osobám se zdravotním postižením a že by měly splňovat příslušné požadavky evropské normy EN 301 549;

16.  trvá na tom, že členské státy by měly plně provádět ustanovení o změně dodavatele uvedená ve třetím energetickém balíčku a že vnitrostátní právní předpisy musí spotřebitelům zaručit právo na změnu dodavatele rychle, snadno a bezplatně, aniž by možnosti změnit dodavatele bránily poplatky za ukončení smlouvy či pokuty; zdůrazňuje, že vymáhání tohoto práva pomocí dozoru nad trhem a efektivních, přiměřených a odrazujících sankcí je zásadní, a podporuje doporučení Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) nazvaná „Most do roku 2025“, která se týkají změny dodavatele;

17.  domnívá se, že by měly být podporovány systémy a kampaně týkající se kolektivní změny dodavatele, aby spotřebitelům pomohly nalézt lepší nabídku, pokud jde o cenu i o kvalitu; zdůrazňuje, že tyto systémy musí být nezávislé, důvěryhodné, transparentní, komplexní a inkluzivní a musí se rovněž dostat ke spotřebitelům, kteří nejsou příliš aktivní; navrhuje, že tuto roli nejlépe splní místní orgány, regulační orgány, spotřebitelské organizace a jiné neziskové organizace s cílem zabránit jakýmkoli škodlivým praktikám;

18.  trvá na tom, aby členské státy řádně prováděly a prosazovaly ustanovení směrnic o nekalých obchodních praktikách a o právech spotřebitelů týkající se podomního prodeje, nepřiměřených podmínek či nekalých praktik a agresivních marketingových postupů, aby ochránily spotřebitele energií, zvláště ty nejzranitelnější; konstatuje, že v některých členských státech přibylo stížností týkajících se podomního prodeje;

19.  vítá záměr Komise zvážit začlenění zákonů týkajících se konkrétně energie do přílohy nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele(7);

Zajištění inkluzivního energetického systému, která umožní občanům přijmout odpovědnost za transformaci energetiky, vyrábět vlastní obnovitelnou energii a zajistit vlastní energetickou účinnost

20.  je přesvědčen, že v souvislosti s dobře fungujícím energetickým systémem musí klíčovou úlohu plnit místní orgány, obce, družstva, domácnosti a jednotlivci, a že by měli podstatně přispívat k transformaci energetiky a měli by být vybízeni k tomu, aby se stali producenty a dodavateli energie, pokud si to přejí; upozorňuje, že z tohoto důvodu je důležité, aby Evropská unie přijala společnou pracovní definici „výrobců-spotřebitelů“ („prosumers“);

21.  vyzývá členské státy, aby za účelem podpory vlastní výroby a kooperativní výroby energie zavedly systémy měření sítě;

22.  domnívá se, že podstatná změna chování občanů bude důležitá pro dosažení optimální transformace energetiky; domnívá se, že pobídky a přístup k informacím o kvalitě jsou v tomto ohledu klíčové, a žádá Komisi, aby se touto otázkou zabývala ve svých připravovaných návrzích; navrhuje vzdělávací, školicí a informační kampaně, které budou důležitými faktory pro dosažení změny v chování;

23.  domnívá se, že zahájení vlastní výroby energie a opatřením v oblasti energetické účinnosti brání omezený přístup ke kapitálu a finančnímu know-how, značné počáteční investiční náklady a dlouhá doba návratnosti; podporuje nové podnikatelské modely, systémy kolektivního nákupu a inovační finanční nástroje, které podnítí vlastní výrobu energie, vlastní spotřebu a energetickou účinnost všech spotřebitelů; navrhuje, aby se to stalo důležitým cílem pro EIB, EFSI, program Horizont 2020 a pro strukturální fondy, jichž by měly plně využívat veřejné orgány a subjekty na trhu; opakuje, že projekty by měly být financovány na základě srovnatelné nákladové účinnosti, a že je zároveň třeba mít na paměti vnitrostátní a evropské cíle a povinnosti v oblasti klimatu a energetiky;

24.  požaduje stabilní, dostatečné a nákladově efektivní systémy odměňování, které zaručí jistotu investorů a zvýší počet malých a středně velkých projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a zároveň minimalizují narušení trhu; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby plně využívaly výjimek de minimis stanovených v pokynech pro státní podporu na rok 2014; domnívá se, že distribuční sazby a jiné poplatky by měly být transparentní a nediskriminační a měly by spravedlivě odrážet vliv spotřebitele na síť, bránit dvojímu finančnímu zatížení a zároveň zaručit dostatečné finanční prostředky na údržbu a rozvoj distribučních sítí; vyjadřuje politování nad retroaktivními změnami režimů podpory obnovitelných zdrojů energie a nad zavedením nespravedlivých a represivních daní či poplatků, které poškozují další rozšiřování vlastní výroby energie; zdůrazňuje význam dobře navržených podpůrných programů, které obstojí v budoucnu s cílem zvýšit jistotu investorů a využití peněz a zabránit podobným změnám v budoucnu; zdůrazňuje, že výrobci-spotřebitelé, kteří nabízejí síť se skladovacími kapacitami, by měli být odměněni;

25.  doporučuje snížit administrativní překážky pro nové kapacity vlastní výroby energie na absolutní minimum zejména odstraněním omezení přístupu na trh a k síti; doporučuje zkrátit a zjednodušit postupy povolování, například posunem k jednoduchému požadavku na ohlášení, a současně dodržovat všechny zákonné požadavky a zajistit informovanost provozovatelů distribučních sítí; navrhuje, že by revize směrnice o energii z obnovitelných zdrojů mohla zahrnovat zvláštní ustanovení odstraňující překážky a podporující programy na výrobu energie v obcích/asociacích za pomoci jednotných kontaktních míst, která se zabývají udělováním povolení pro projekty a poskytováním finančních a technických odborných znalostí, a/nebo zvláštních informačních kampaní na místní a obecní úrovni a také zaručením přístupu výrobců-spotřebitelů k alternativním mechanismům řešení sporů;

26.  zdůrazňuje potřebu vytvořit příznivý, stabilní a spravedlivý rámec pro nájemníky a osoby žijící ve vícebytových budovách, který jim umožní, aby také využili možnosti spoluvlastnictví, vlastní výroby energie a opatření v oblasti energetické účinnosti;

27.  vyzývá Komisi, aby posílila svou podporu pro Pakt starostů a primátorů, inteligentní města a obce a 100% RES communities (obce 100 % využívající obnovitelné zdroje energie), aby se dále rozšířily a rozvinuly jakožto nástroj, který podpoří vlastní výrobu energie a opatření v oblasti energetické účinnosti, bojuje proti energetické chudobě a usnadní výměnu osvědčených postupů mezi všemi místními orgány, regiony a členskými státy, a aby zajistila, že všechny místní orgány budou informované o dostupné finanční podpoře;

Podpora rozvoje řízení odezvy na straně poptávky

28.  zdůrazňuje, že ceny energií se musí lišit mezi obdobím „ve špičce“ a „mimo špičku“, aby se podpořila odezva na straně poptávky, a proto podporuje rozvoj dynamické tvorby cen na dobrovolném základě za předpokladu, že bude provedeno důkladné posouzení jeho dopadů na všechny spotřebitele; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout technologie udávající cenové signály, které reagují na flexibilní spotřebu, díky čemuž budou spotřebitelé vnímavější; domnívá se, že sazby musí být transparentní, srovnatelné a jasně vysvětlené; doporučuje další analýzu toho, jakým způsobem by bylo možné zavést a uplatňovat progresivní a variabilní systémy sazeb s cílem podnítit úspory energie, vlastní výrobu, odezvu na straně poptávky a energetickou účinnost; připomíná Komisi, že by při přípravě nadcházejících návrhů právních předpisů mělo být zaručeno, aby se spolu s dynamickou tvorbou cen zároveň zvýšila informovanost spotřebitelů;

29.  domnívá se, že spotřebitelé by měli mít snadný a aktuální přístup ke svým údajům o spotřebě a souvisejícím nákladům, aby mohli činit informovaná rozhodnutí; konstatuje, že pouhých 16 členských států se zavázalo k plošnému zavedení inteligentních měřičů do roku 2020; domnívá se, že zavedení inteligentních měřičů předpokládá zajištění pevného právního rámce ze strany členských států, který zaručí konec neoprávněného zpětného účtování, a že toto zavádění inteligentních měřičů by mělo být účinné a finančně dostupné pro všechny spotřebitele, zvláště pro spotřebitel trpící energetickou chudobou; trvá na tom, že přínos, který představují úspory vyplývající z účinnosti inteligentních měřičů, by měl být spravedlivě rozděleny mezi provozovatele sítě a uživatele;

30.  zdůrazňuje, že rozvoj inteligentních technologií hraje klíčovou úlohu v transformaci energetiky a může spotřebitelům pomoci snížit jejich náklady na energie a zlepšit energetickou účinnost; vyzývá k rychlému zavedení IKT, včetně mobilních aplikací, on-line platforem a online účtování; zdůrazňuje však, že tento rozvoj nesmí opomíjet nejzranitelnější nebo méně aktivní spotřebitele ani vést ke zvyšování cen, pokud z nich nemají přímý prospěch; konstatuje, že těmto skupinám by měla být poskytnuta zvláštní podpora a že by se mělo zabránit jakémukoli efektu uzamčení, který může omezit schopnost spotřebitele svobodně si vybrat ze sazeb a dodavatelů;

31.  zdůrazňuje, že je třeba usnadnit vývoj inteligentních sítí a přístrojů, které automaticky řídí poptávku po energii na základě cenových signálů; bere na vědomí, že inteligentní přístroje musí zajistit vysokou úroveň ochrany údajů a být interoperabilní, navržené ve prospěch konečného spotřebitele a vybaveny funkcemi zvyšujícími úspory energie a podporujícími rozvoj trhů pro energetické služby a řízení poptávky;

32.  zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli mít možnost svobodně si zvolit agregátory a společnosti poskytující energetické služby nezávisle na dodavatelích;

33.  zdůrazňuje, že shromažďování, zpracovávání a ukládání údajů občanů v oblasti energie by mělo být řízeno subjekty, které přístup k údajům spravují nediskriminačním způsobem, a mělo by dodržovat stávající rámec ochrany soukromí a údajů, který stanoví, že spotřebitelé by měli mít své osobní údaje vždy pod kontrolou a že údaje mohou být poskytovány třetím stranám pouze s výslovným souhlasem spotřebitelů; domnívá se mimoto, že by občané měli mít možnost vykonávat svá práva na opravu a vymazání osobních údajů;

Řešení příčin energetické chudoby

34.  vyzývá k posílené koordinaci na úrovni EU za účelem boje proti energetické chudobě pomocí sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy a vytvoření široké, společné definice energetické chudoby, vycházející z myšlenky, že přístup k finančně dostupné energii je základním sociálním právem;

35.  trvá na tom, že dostupnost a sběr lepších údajů jsou zásadně důležité proto, aby mohla být posouzena situace a pomoc co nejúčinněji zacílena na občany, domácnosti a komunity trpící energetickou chudobou;

36.  zdůrazňuje význam podpory všech součinností v této oblasti, zejména součinností mezi místními orgány a provozovateli distribučních sítí, kteří jsou schopni poskytovat nejvíce informací o úrovni energetické chudoby a zjišťovat rizikové situace, a to při plném dodržení právních předpisů EU i členských států v oblasti ochrany údajů;

37.  domnívá se, že rámec pro správu energetické unie by měl zahrnovat cíle a zprávy z členských států týkající se energetické chudoby a že by měl být vyvinut soubor osvědčených postupů;

38.  domnívá se, že opatření v oblasti energetické účinnosti jsou zásadní pro jakoukoliv nákladově efektivní strategii řešení energetické chudoby a zranitelnosti spotřebitelů a doplňují politiky sociálního zabezpečení; požaduje kroky k zajištění toho, aby se renovace stávajících budov z hlediska energetické účinnosti více zaměřila na občany trpící energetickou chudobou v rámci přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti, zejména článku 7; navrhuje zvážit jako možný cíl snížení počtu energeticky neúčinných domů do roku 2030, se zaměřením na nájemní domy a sociální bydlení; je přesvědčen, že budovy vlastněné nebo využívané orgány veřejné moci by měly být v této oblasti vzorem;

39.  žádá, aby finanční prostředky EU na energetickou účinnost a podporu vlastní výroby energie byly více zaměřeny na energeticky chudé spotřebitele s nízkými příjmy a zabývaly se otázkou rozdělení pobídek mezi nájemníky a vlastníky budov;

40.  domnívá se, že jakkoli je důležité dodržovat odlišnou praxi v členských státech, dobře zacílené sociální sazby jsou zásadně důležité pro zranitelné občany s nízkými příjmy, a proto by měly být podporovány; domnívá se, že je třeba, aby veškeré tyto sociální sazby byly zcela transparentní;

o
o   o

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 24.
(2) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 8.
(3) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 62.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0065.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0342.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0444.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele, (Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1).


Chudoba z hlediska rovnosti žen a mužů
PDF 480kWORD 165k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů (2015/2228(INI))
P8_TA(2016)0235A8-0153/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 8, 9, 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na ustanovení o sociálních právech a o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na strategii růstu EU, strategii Evropa 2020, a zejména na její cíl snížit do roku 2020 o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí, a na potřebu plně rozvinout systémy sociálního zabezpečení a důchodové systémy členských států, aby byla zajištěna dostatečná podpora příjmů,

–  s ohledem na balíček Komise z roku 2013 o investicích v sociální oblasti,

–  s ohledem na Společenství praktik v oblasti uplatňování genderového hlediska (GenderCoP) Evropského sociálního fondu, a zejména na pracovní skupinu GenderCoP pro otázky chudoby a sociálního začlenění,

–  s ohledem na článek 7 nařízení o společných ustanoveních pro strukturální fondy na období 2014–2020,

–  s ohledem na výroční konferenci Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení v roce 2014,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání,

–  s ohledem na směrnici Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES,

–  s ohledem na plán Komise ze srpna 2015 o novém začátku s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na výsledky průzkumu EU o lesbicky, homosexuálně, bisexuálně a transsexuálně orientovaných osobách, který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) a který byl zveřejněn dne 17. května 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii(1) a ze dne 3. února 2009 o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě(2),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 20. října 2010(3) k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/…/EU, kterou se mění směrnice o mateřské dovolené,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o situaci žen blížících se důchodovému věku(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o situaci matek samoživitelek(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 s doporučeními Komisi o uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o 57. zasedání Komise OSN pro postavení žen: odstraňování a prevence všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o dopadech hospodářské krize na rovnost mužů a žen a na práva žen(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku dosaženém v Evropské unii v oblasti rovnosti mužů a žen v roce 2013(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(13),

–  s ohledem na studii nazvanou „Rodiče samoživitelé a zaměstnanost v Evropě“ zveřejněnou v dubnu 2014, kterou nechala vypracovat Komise,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci o dosažení cílů boje proti chudobě s ohledem na zvyšující se náklady domácností a na přiložené stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0040/2016),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0153/2016),

A.  vzhledem k tomu, že nejnovější údaje Eurostatu ukazují, že počet žen žijících v chudobě zůstává trvale vyšší než počet mužů – jedná se o přibližně 64,6 milionů žen oproti 57,6 milionům mužů(14); vzhledem k tomu, že tato skutečnost ukazuje, že chudoba má odlišný dopad na ženy a muže; vzhledem k tomu, že v roce 2014 byly v EU-28 rizikem chudoby ohroženy zejména ženy, kdy jejich podíl činil 46,6 % před sociálními transfery a 17,7 % po sociálních transferech; vzhledem k tomu, že míra chudoby žen se v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že míra chudoby migrantek a příslušnic etnických menšin je v celé EU stejná, a to bez ohledu na zvláštnosti ohrožených skupin, jimiž jsou starší ženy, svobodné ženy, ženy samoživitelky, lesbické ženy, bisexuální ženy, transsexuální ženy či ženy se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že 38,9 % obyvatel a 48,6 % samostatně žijících žen v EU-28 si nedokáže poradit s nečekanými výdaji; vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva uvádí, že ženy tvoří většinu nejchudších obyvatel na světě a že počet žen žijících v chudobě na venkově vzrostl od roku 1975 o 50 %; vzhledem k tomu, že ženy odpracují v celosvětovém měřítku dvě třetiny pracovní doby a vyprodukují polovinu světových potravin, a přesto vydělávají pouze 10 % celosvětových příjmů a vlastní méně než 1 % světového majetku;

B.  vzhledem k tomu, že rovnost pohlaví díky zvýšení sociálního a hospodářského blahobytu, prospívá nejen ženám, ale také hospodářství a společnosti jako celku; vzhledem k tomu, že cíl zajistit rovnost mezi muži a ženami se datuje již od Římské smlouvy z roku 1957;

C.  vzhledem k tomu, že se vlády v Úmluvě OSN o právech dítěte a v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 zavázaly, že zajistí, aby všichni chlapci a všechny dívky dokončily úplné základní vzdělání; vzhledem k tomu, že Parlament uspořádal na Mezinárodní den žen v květnu 2015 akci s názvem „Vzděláním k posílení postavení dívek a žen“; vzhledem k tomu, že pro překonání marginalizace a vícenásobných forem diskriminace má zásadní význam formální a informální vzdělávání, a to tím, že vytváří prostor pro dialog, otevřenost a porozumění mezi komunitami a posiluje postavení marginalizovaných komunit;

D.  vzhledem k tomu, že v době hospodářské krize se lidé, kteří byli již předtím vystaveni riziku života v chudobě – což bývají s větší pravděpodobností ženy –, ocitají ve zranitelném postavení na trhu práce a pokud jde o sociální zabezpečení, zejména členové skupin, jež se potýkají s vícenásobnou diskriminací; vzhledem k tomu, že průzkum EU o LGBT osobách ukázal, že lesbické, bisexuální a transsexuální ženy čelí nepřiměřenému riziku diskriminace na základě své sexuální orientace nebo genderové identity v zaměstnání (19 %), vzdělávání (19 %), bydlení (13 %), zdravotnictví (10 %) a v přístupu k sociálním službám (8 %); vzhledem k tomu, že to přináší nepřiměřená rizika pro jejich ekonomickou a sociální situaci;

E.  vzhledem k tomu, že politika úsporných opatření, kterou požaduje Komise a kterou uplatňují členské státy, ovlivnila spolu s hospodářskou krizí posledních několika let zejména ženy, prohloubila nerovnosti a chudobu žen a ještě více je vyloučila z trhu práce; vzhledem k tomu, že došlo k omezení sítí veřejných služeb a infrastruktury poskytování péče o děti, seniory a nemocné a poskytování těchto vysoce kvalitních bezplatných veřejných služeb;

F.  vzhledem k tomu, že rodiny s jedním rodičem jsou více ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením (49,8 % v porovnání s 25,2 % běžných domácností s vyživovanými dětmi, ačkoli existují velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy)(15); vzhledem k tomu, že podle Eurostatu v roce 2014 představovaly ženy 56,6 % domácností v Unii s jedním rodičem; vzhledem k tomu, že chudoba má významný dopad na osobnostní rozvoj a vzdělání dětí a že důsledky chudoby mohou přetrvávat po celý život; vzhledem k tomu, že se rozdíly ve vzdělání mezi dětmi z různých sociálně-ekonomických vrstev zvětšují (v 11 zemích se předškolního vzdělávání a péče nedostává více než 15 % dětí ve věku 0 až 3 let); vzhledem k tomu, že existuje vysoká pravděpodobnost přenosu chudoby na několik generací; vzhledem k tomu, že nedostatek kvalitního vzdělávání je faktorem, který významně zvyšuje riziko dětské chudoby a sociálního vyloučení dětí, a že riziko předčasného ukončení školní docházky výrazně zhoršuje celá řada faktorů souvisejících s rodinným životem, například nedostatek stability, násilí nebo špatné podmínky bydlení;

G.  vzhledem k tomu, že chudobou jsou postiženy zejména ženy žijící ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že mnoho žen žijících ve venkovských oblastech není registrováno na trhu práce nebo mezi nezaměstnanými; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mezi ženami ve venkovských oblastech je velmi vysoká, a ty, které zaměstnané jsou, mají velmi nízké příjmy; vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských oblastech mají omezený přístup ke vzdělání, včasné diagnostice rakoviny a zdravotní péči obecně;

H.  vzhledem k tomu, že život jedince ohroženého chudobou vede k sociálnímu vyloučení a nedostatečnému zapojení do společenského života, pokud jde o přístup ke vzdělání, spravedlnosti, celoživotnímu učení, primární zdravotní péči, důstojnému bydlení a výživě, dodávkám vody a energií, přístup ke kultuře a účast na kulturních akcích a dále o přístup ke sportu a veřejné dopravě; vzhledem k tomu, že investice do politik na podporu žen také zlepšují životní podmínky jejich rodin, zejména jejich dětí;

I.  vzhledem k tomu, že rozdíly v odměnách žen a mužů činí 16,3 % a vzhledem k tomu, že netypické a nejisté formy pracovních smluv rovněž postihují více ženy než muže;

J.  vzhledem k tomu, že ženy, které chtějí začít podnikat, mají velmi často potíže se získáváním přístupu k úvěrům, protože tradiční finanční zprostředkovatelé se zdráhají jim úvěry poskytovat, neboť se domnívají, že podnikatelky jsou více vystaveny rizikům a je méně pravděpodobné, že jejich podniky budou růst a investice přinesou zisk;

K.  vzhledem k tomu, že ženy bývají často zaměstnány jako pracovnice v domácnosti, v mnoha případech mimo oblast působnosti vnitrostátního pracovního práva; vzhledem k tomu, že zejména ženy bez povolení k pobytu riskují, že budou nuceny pracovat v této oblasti a budou vykořisťovány;

L.  vzhledem k tomu, že ženy častěji než muži přebírají odpovědnost za péči o starší, nemocné nebo závislé rodinné příslušníky, jakož i za děti, a že běžněji přerušují kariéru, což vede k nižší účasti na trhu práce a dlouhým obdobím ekonomicky neaktivní činnosti; vzhledem k tomu, že zavádění kvalitních sociálních služeb a zařízení za dostupné ceny umožňující předškolní vzdělávání a péči o děti nebo péči o další závislé osoby, jako jsou senioři, snižuje riziko prohloubení chudoby; vzhledem k tomu, že jen malý počet členských států dosáhl barcelonských cílů nebo je překonal, což je třeba chápat tak, že je třeba posunout se k rovnocennému rozdělení odpovědnosti za péči;

M.  vzhledem k tomu, že s ohledem na mezigenerační rozměr chudoby je pro vyřešení feminizace chudoby zásadní zabývat se situací dívek a mladých žen, které čelí sociálnímu vyloučení a chudobě;

N.  vzhledem k tomu, že v celé EU-27 je 34 % svobodných matek v produktivním věku ohroženo chudobou oproti 17 % v případě jiných rodin v produktivním věku, které mají děti;

O.  vzhledem k tomu, že propastný rozdíl v nárocích na důchod dosahuje průměrně 39 %, což je dáno nerovnováhu způsobenou přetrvávajícími nerovnostmi, pokud jde o platy, a přístupem k zaměstnání, diskriminací a rozdíly v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů představuje překážku ekonomické nezávislosti žen a je jedním z důvodů, proč se ženy ve stáří nacházejí pod prahem chudoby; vzhledem k tomu, že je nutné podniknout kroky s cílem zajistit rovný přístup k důstojnému důchodovému systému pro ženy; vzhledem k tomu, že v těch členských státech, které provedly směrnici 2006/54/ES, se v letech 2006 až 2012 zmenšil propastný rozdíl ve výši důchodů(16);

P.  vzhledem k tomu, že nárůst rizika chudoby úzce souvisí se snižováním rozpočtu, což má dopady na vzdělání, systémy sociálního zabezpečení a na služby péče o děti; vzhledem k tomu, že ženy a děti výrazněji postihla krize a úsporná opatření přijatá v některých evropských státech;

Q.  vzhledem k tomu, že ženy jsou klíčovou hybnou silou hospodářského a sociálního rozvoje a že dobré vzdělání je jednou z nejúčinnějších dostupných strategií vedoucích k úspěchu na trhu práce a k vymanění se z chronické chudoby; vzhledem k tomu, že značná finanční zátěž vzdělávání, které není poskytováno bezplatně, představuje s ohledem na související přímé a nepřímé náklady závažnou překážku pro osoby žijící v chudobě, která jim znemožňuje získat lepší kvalifikaci; vzhledem k tomu, že dívky podávají ve škole lepší výkony než chlapci, ale často narážejí na větší problémy nebo jim z důvodu rodinných a jiných tlaků nebývá umožněno proměnit tyto úspěchy ve škole v úspěchy pracovní;

R.  vzhledem k tomu, že stereotypy přetrvávající ve společnosti jsou zakořeněny v patriarchátu a ponechávají ženám ve společnosti podřízenou roli, čímž přispívají k feminizaci chudoby; vzhledem k tomu, že tyto stereotypy se vyvíjejí od dětství a že jsou přítomny při volbě odborného i jiného vzdělání až po trh práce; vzhledem k tomu, že ženy jsou nadále příliš často omezovány na úlohy „vhodné pro ženy“, za jejichž výkon stále nejsou řádně placeny, a jsou nadále méně zastoupeny v takových oblastech, jako je matematika, věda, podnikání, IKT a inženýrství a rovněž na vedoucích pozicích; vzhledem k tomu, že tyto stereotypy v kombinaci s tím, že odvětví, v nichž převládají muži, mívají normativní přístup ke stanovování mezd, vedou k diskriminaci na základě pohlaví;

S.  vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020, jejímž cílem je učinit z Unie inteligentní, udržitelnou a inkluzivní ekonomiku, obsahuje ambiciózní záměry, například 75% míru zaměstnanosti a snížení počtu osob postižených nebo ohrožených chudobou a sociálním vyloučením do roku 2020 o nejméně 20 milionů; vzhledem k tomu, že cíle této strategie předpokládají snížení míry předčasného ukončování školní docházky pod 10 %;

T.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů strategie Evropa 2020 je zajistit, aby ve srovnání s aktuálním průměrem 37,9 % získalo vysokoškolské vzdělání 40 % osob ve věkové kategorii od 30 do 34 let; vzhledem k tomu, že tento podíl dosahuje u žen v průměru více než 42,3 % oproti průměrnému podílu mužů, který činí 33,6 %;

U.  vzhledem k tomu, že splnění cíle boje proti chudobě v rámci strategie Evropa 2020, který je jedním z pěti měřitelných cílů této strategie, vyžaduje výrazný nový politický impuls; vzhledem k tomu, že těchto cílů nelze dosáhnout, nebude-li politika pro boj proti chudobě zahrnovat silný genderový rozměr spolu s přijetím vnitrostátních politik na ochranu žen, zejména před rizikem chudoby;

V.  vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení a ekonomická závislost žen mohou být přitěžujícími faktory pro oběti násilí páchaného na ženách a naopak, neboť násilí má dopad na zdraví žen a často vede ke ztrátě zaměstnání, bezdomovectví, sociálnímu vyloučení a chudobě; vzhledem k tomu, že s tím souvisí i neúměrná zranitelnost vůči obchodu s lidmi a sexuálnímu vykořisťování; vzhledem k tomu, že mnoho žen, které touto formou násilí trpí, i nadále žije s agresorem, protože jsou na něm ekonomicky závislé;

W.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů představuje nástroj v boji proti chudobě žen, neboť má příznivý dopad na produktivitu a hospodářský růst a vede k větší účasti žen na trhu práce, což má řadu sociálních a ekonomických výhod;

Chudoba a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

1.  zdůrazňuje klíčovou úlohu kvalitních veřejných služeb v boji proti chudobě, zejména chudobě žen, neboť ženy jsou na těchto službách více závislé;

2.  zdůrazňuje, že je třeba vést muže k tomu, aby podporovali rovnost žen a mužů ve všech oblastech a na všech úrovních trhu práce, a aby se k takovému přístupu zavázali;

3.  domnívá se, že členské státy by měly otázku sladění soukromého a pracovního života učinit prioritou a zavést pracovní podmínky vstřícné k rodinám, jako jsou například přizpůsobitelná pracovní doba a možnost práce z domova; upozorňuje na to, že nedostatek finančně dostupných kvalitních služeb zajišťujících péči o děti, závislé osoby a seniory, a zejména jeslí, školek a zařízení dlouhodobé péče, přispívá k sociálnímu vyloučení, rozdílu mezi ženami a muži v oblasti zaměstnanosti, odměňování a důchodů; zdůrazňuje, že rovný přístup k bezplatnému a vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělání a k finančně dostupné péči, formálnímu, informálnímu a neformálnímu vzdělávání a ke službám na podporu rodin je zásadní pro motivování žen k tomu, aby vstupovaly na trh práce a zůstávaly tam, pro zaručení rovných příležitostí a k prolomení cyklů chudoby, neboť ženám pomáhá získat nezávislost a kvalifikaci, kterou potřebují k výkonu zaměstnání;

4.  nesouhlasí s úspornými politikami,  které spolu s hospodářskou krizí přispívají k nárůstu chudoby, zejména mezi ženami;

5.  vyzývá členské státy a Komisi, aby rozvíjely a využívaly dostupné politické a finanční nástroje, mimo jiné balíček týkající se „sociálních investic“, s cílem dosáhnout barcelonských cílů; žádá v této souvislosti optimalizaci Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj s cílem upřednostňovat v první řadě zřizování veřejných a soukromých zařízení péče o děti a další závislé osoby a zařízení za účelem pomoci s využitím sociálních investic a nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI); navrhuje, aby Komise přidělila zvláštní zdroje na to, aby byla v rámci mechanismu spolufinancování financována podpůrná opatření pro konkrétní území, na nichž je nedostatek struktur pro zajištění předškolního vzdělávání a péče, a kde je mimořádně nízká zaměstnanost žen;

6.  vyzývá členské státy, aby prováděly politiky, které budou chránit, zlepšovat a podporovat bezplatné a vysoce kvalitní veřejné služby, a to především v oblasti zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení a spravedlnosti; poukazuje na to, že je důležité, aby veřejné služby měly k dispozici potřebné finanční a lidské zdroje k plnění svých cílů;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření na podporu slaďování pracovního a soukromého života s cílem umožnit ženám, zejména těm, které jsou nejvíce ohroženy chudobou, pracovat na plný pracovní úvazek, nebo pokud chtějí, na částečný nebo flexibilní úvazek;

8.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy provedla komplexní legislativní iniciativu s cílem naplnit potřeby matek a otců, pokud jde o různé druhy dovolených, a to mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a pečovatelskou dovolenou, zejména s cílem pomoci mužům, aby mohli hrát aktivní roli otců a umožnit spravedlivější rozdělení rodinných povinností, a tím ženám poskytnout rovné příležitosti k účasti na trhu práce, což jim následně přinese ekonomickou nezávislost; vzhledem k tomu, že některé členské státy již schválily právní předpisy týkající se této problematiky, která přesahuje ustanovení právních předpisů EU; vyzývá členské státy, aby zvážily právní předpisy, jimiž ochrání nebo posílí mateřská, otcovská a rodičovská práva; zdůrazňuje, že v roce 2010 tvořili muži pouze 2,7 % osob, které využily své právo na rodičovskou dovolenou, což podtrhuje nutnost přijetí konkrétních kroků k zajištění práva na otcovskou dovolenou;

9.  opětovně zdůrazňuje své zklamání ze stažení směrnice o mateřské dovolené po mnoha letech snahy odblokovat patovou situaci a zajistit tak lepší ochranu evropských občanů; vyzývá Komisi, aby předložila nový návrh a navrhla zákonný nárok na placenou otcovskou dovolenou; je přesvědčen, že ve všech členských státech je třeba přijmout konkrétní opatření za účelem zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen; naléhavě vyzývá Komisi, aby do rámce evropského semestru zařadila výraznější sociální rozměr a cíle rovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnání;

10.  vítá návrh na zavedení dovolené pro pečující osoby, s níž se počítá v plánu Komise pro nový začátek, s cílem vyřešit problémy spojené s hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, jimž čelí pracující rodiny;

Chudoba a práce

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na cíle strategie Evropa 2020 zavedly politiky ve prospěch zaměstnanosti žen a začleňování sociálně marginalizovaných skupin žen na trh práce, aby posílily a zlepšily vzdělávání, více investovaly do odborných příprav a informačních kampaní, a zajistily tak, že v následném začleňování žen na trh práce bude převládat kvalifikace, a aby kladly důraz na celoživotní učení, neboť ženám poskytuje nezbytné dovednosti pro přístup ke kvalitním pracovním místům a dává jim možnost rekvalifikace na neustále se měnícím trhu práce; vyzývá ke zvýšení podpory oborů přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky se zaměřením na mladé dívky, aby se v rané fázi odstranily existující stereotypy ve vzdělávání a dlouhodobé rozdíly v oblasti zaměstnanosti a mezd; vyzývá k rozvoji cenově dostupných a kvalitních veřejných pečovatelských služeb, zajištění přizpůsobitelného, nikoli však nejistého rozložení pracovní doby, které bude přínosné pro ženy i muže, a přijetí opatření pro boj proti profesní a odvětvové segregaci mezi muži a ženami, a to i ve světě podnikání a na vedoucích pozicích;

12.  zdůrazňuje, že přístup k úvěrům, finančním službám a poradenství je klíčem k posílení postavení žen, jež čelí sociálnímu vyloučení v oblasti podnikání, a ke zvýšení jejich zastoupení v tomto odvětví; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření s cílem zvýšit přístup k financování pro ženy, které chtějí zahájit své vlastní podnikání nebo investiční projekty, a aby podporovaly podnikání žen, které přispívá k obecnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji, usnadnily přístup k úvěrům, mimo jiné pomocí nástrojů mikroúvěrů, zvláště s ohledem na zranitelné ženy čelící vícenásobné diskriminaci, a aby rozvíjely a rozšiřovaly programy pro samostatně výdělečnou činnost způsobem, který nepovede k nejistotě; zdůrazňuje v této souvislosti význam sdílení a prosazování osvědčených postupů, odborného vedení, ženských vzorů a dalších forem podpory pro nezaměstnané ženy;

13.  zdůrazňuje, že klíčový význam mají: reformy politik v makroekonomické a sociální oblasti a na trhu práce v souladu s politikou rovnosti mužů a žen, jejímž cílem bude zaručit ekonomickou a sociální spravedlnost pro ženy; přehodnocení metod používaných pro stanovení míry chudoby a rozvíjení strategií na podporu spravedlivého rozdělení bohatství;

14.  konstatuje, že ženy jsou mnohem častěji zaměstnávány v nejistých a špatně placených zaměstnáních a na základě nestandardních pracovních smluv; konstatuje, že dalším aspektem pracovní nejistoty je míra nedobrovolné práce na částečný pracovní úvazek, která přispívá k riziku chudoby a vzrostla z 16,7 % na 19,6 % veškerých pracovních míst; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí v boji proti nehlášené práci, nejisté práci a zneužívání atypických pracovních smluv, mezi něž patří smlouvy na nulový počet hodin v některých členských státech; upozorňuje na vysoký počet případů nehlášené práce vykonávané ženami, což má negativní dopad na jejich příjmy a na úhradu sociálního zabezpečení a ochranu a nepříznivý vliv na úroveň HDP v EU; naléhavě vybízí členské státy, aby zvážily provedení doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP), jejichž záměrem je snížit rozsah nejisté práce(17), jako je například doporučení analyzovat a omezit okolnosti, za nichž lze využívat nejisté pracovní smlouvy, a omezit dobu, po niž mohou být pracovníci zaměstnáni na základě navazujících smluv tohoto typu, po jejichž vypršení by jim měla být nabídnuta trvalá smlouva;

15.  vyzývá členské státy, aby bedlivě sledovaly práva pracujících žen, které stále častěji vykonávají hůře placenou práci a stávají se oběťmi diskriminace;

16.  poukazuje na to, že existují nové kategorie žen žijících v chudobě, a to mladé zaměstnané ženy, což tedy odsuzuje velký podíl mladých absolventek k nejistému zaměstnání a příjmu, který jen zřídka překročí hranici chudoby (tzv. „noví chudí“);

17.  znovu opakuje svou výzvu Komisi ve prospěch přezkumu stávajících právních předpisů s cílem odstranit rozdíly v odměňování mezi muži a ženami a snížit rozdíly ve výši důchodů; konstatuje, že pro odstranění rozdílů v odměňování mezi ženami a muži jsou zásadní opatření za účelem zvýšení transparentnosti mezd, a vyzývá členské státy, aby prováděly doporučení Komise ze dne 7. března 2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti, včetně přenesení důkazního břemene při stížnostech na genderovou diskriminaci na pracovišti;

18.  vyzývá Komisi, aby provedla studii toho, jak postupy související s oficiálním uznáním změny pohlaví či absence takovýchto postupů ovlivňují postavení transsexuálů na trhu práce, zejména pokud jde o jejich přístup k zaměstnání, výši odměny, profesní rozvoj a důchod;

19.  se znepokojením konstatuje, že ženy často dostávají důchody, které jsou stěží vyšší než životní minimum, což má různé důvody, například ten, že přerušily nebo ukončily kariéru, aby se mohly starat o rodinu, nebo že převážnou část života pracovaly na částečný úvazek, popřípadě pracovaly bez mzdy pro svého manžela, zvláště v oblastech obchodu či zemědělství, a tudíž nepřispívaly do systému sociálního zabezpečení;

20.  vítá skutečnost, že Komise považuje „stejnou odměnu za práci stejné hodnoty“ za jednu z klíčových oblastí činnosti ve své nové strategii týkající se rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby přijala sdělení o „Nové strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen po roce 2015“, tak aby bylo možné v ní zahrnuté cíle a politiky účinně provádět;

21.  žádá členské státy, aby zajistily, že každá osoba, která dočasně přeruší svou práci, aby se mohla věnovat výchově dětí nebo péči o seniory, mohla být znovu začleněna na trh práce a vrátit se na své předchozí místo a úroveň kariérního rozvoje;

22.  vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu, který v EU přinášejí systémy minimálního příjmu, a aby zvážila další opatření, která by zohlednila ekonomické a sociální okolnosti jednotlivých členských států, a rovněž posouzení toho, zda tyto systémy umožňují domácnostem zajistit jejich základní osobní potřeby; opětovně naléhavě vyzývá členské státy, aby na vnitrostátní úrovni zavedly minimální důchod, který nebude moci být nižší než hranice ohrožení chudobou;

23.  konstatuje, že nejzranitelnější skupinu tvoří ženy v důchodu, které často žijí v chudobě nebo jim chudoba hrozí; vyzývá členské státy, aby k otázce snižování rozdílů mezi důchody žen a mužů přistupovaly jako k ekonomickému cíli; vyzývá členské státy, aby provedly reformu důchodových systémů s cílem zaručit za každých okolností patřičnou výši důchodů pro všechny s cílem odstranit rozdíly mezi důchody žen a mužů; domnívá se, že nástroje pro řešení rozdílů ve výši důchodů musí zahrnovat úpravu důchodových systémů, tak aby zaručovaly rovnost žen a mužů, úpravu vzdělávacích systémů, systémů plánování profesní kariéry a rodičovské dovolené a dalších služeb na podporu rodičovství; vyzývá členské státy, aby zvážily poskytování nároku na sdílený důchod v případě rozvodu a rozluky, v souladu se zásadou subsidiarity; konstatuje, že systémy zaměstnaneckých starobních důchodů čím dál tím více fungují na základě pojistných zásad, což může vést k mnoha trhlinám, pokud jde o sociální ochranu(18); zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie jasně konstatoval, že systémy zaměstnaneckého penzijního pojištění mají být považovány za platbu, a tudíž se zásada rovného zacházení vztahuje i na ně;

Chudoba: obecná doporučení

24.  konstatuje, že osoby žijící v chudobě platí často vyšší jednotkový náklad ve vztahu k lépe zajištěným obyvatelům, a to za stejné zboží a služby, které jsou nezbytné pro jejich společenské a ekonomické přežití, zejména pokud jde o telekomunikace, energii a vodu; vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly s dodavateli a provozovateli na rozvoji mechanismů podpory a sociálních tarifů ve prospěch nejchudších osob, zejména pokud jde o dodávky vody a elektrické energie, s cílem vymýtit energetickou chudobu domácností;

25.  opětovně zdůrazňuje úlohu vzdělání v boji proti genderovým stereotypům, neboť podporuje ženy a dívky v sociální, hospodářské, kulturní a politické oblasti a ve vědecké kariéře i při ukončení cyklu chudoby pomocí začleňování žen do odvětví, kde jsou nedostatečně zastoupeny, jako je věda, technologie, inženýrství a podnikání, a vyzývá Komisi, aby cíle odborné přípravy pro ženy začlenila do doporučení pro jednotlivé země; zdůrazňuje úlohu neformálního vzdělávání; vyzývá členské státy, aby investice do vzdělání dívek a žen zaměřené na zlepšení jejich potenciálu zahrnuly jako nedílnou součást do svého hospodářství a plánů obnovy; vybízí členské státy, aby podporovaly mladé ženy při přechodu z formálního vzdělávání na trh práce; zdůrazňuje, že všechny vzdělávací instituce musí předávat demokratické hodnoty a podporovat tak toleranci, aktivní občanství, společenskou zodpovědnost a respekt k odlišnostem pohlaví, menšin a etnických a náboženských skupin; poukazuje na význam sportu a tělesné výchovy při překonávání předsudků a stereotypů a jejich potenciální hodnotu při pomoci sociálně zranitelným mladým lidem, aby znovu nalezli správnou cestu;

26.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že ženy, které mají děti, jsou na pracovišti diskriminovány, protože jsou matkami, a nikoli proto, že je jejich pracovní výkon ve srovnání s kolegy horší; naléhavě žádá členské státy, aby aktivně podporovaly pozitivní obraz matek jako zaměstnankyň a bojovaly proti jevu zvanému „sankce za mateřství“ (motherhood penalty), který zjistila řada výzkumných studií;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zlepšení vzdělávání a odborné přípravy zajistily využívání strukturálních a investičních fondů, zejména ESF a rovněž EFSI, zlepšily tak přístup na trh práce a bojovaly proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení žen; zdůrazňuje, že 20% podíl ESF, který je určen na opatření sociálního začleňování a projekty sociální inovace by mohl být aktivněji využíván k podpoře iniciativ, jako jsou místní projekty malého rozsahu zaměřené na posílení postavení žen trpících chudobou a sociálním vyloučením; naléhavě žádá členské státy, aby vedly více informačních kampaní o možnostech účasti na projektech financovaných z prostředků EU;

28.  požaduje mechanismy financování, které podnítí dosažení rovného zastoupení v oblastech, v nichž existuje genderová nerovnováha, a zdůrazňuje, že je zapotřebí rozdělit údaje podle pohlaví s cílem lépe chápat situaci dívek, chlapců, mužů a žen, a moci tak účinněji reagovat na nerovnováhu; žádá Komisi, aby poskytla informace o účasti na evropských programech mobility ve vzdělání, jako je Erasmus+, Tvůrčí Evropa a Evropa pro občany, rozdělené podle pohlaví a věku;

29.  připomíná zejména právo dětí z řad migrantů a uprchlíků, a to chlapců i dívek, na přístup ke vzdělání, který představuje pro evropské společnosti jednu z priorit; zdůrazňuje proto, že s ohledem na přetrvávající migrační krizi by měla být na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU přijata naléhavá opatření týkající se vzdělávání migrantů; zdůrazňuje, že vzdělání je klíčem k integraci a uplatnitelnosti na trhu práce a že pokud vnitrostátní systémy vzdělávání nedokáží v této výzvě obstát, může to vyvolat další kulturní segregaci a prohloubit rozdělení společnosti; poukazuje na to, že přístup ke vzdělání na požadované úrovni kvality spolu s jazykovou a psychologickou podporou, ať už v uprchlických táborech nebo v hostitelských městech, nesmí být omezován byrokratickými a administrativními otázkami souvisejícími s uznáním postavení uprchlíka;

30.  připomíná roli, kterou v této oblasti plní dobrovolnické organizace a terciární sféra, a naléhavě vyzývá členské státy, aby jejich činnost podporovaly; připomíná vysokou úroveň účast žen v oblasti dobrovolnictví, co se týče vzdělávání a jiných činností, a při podpoře a zlepšování vzdělávacích možností, například pro děti uprchlíků a znevýhodněné děti;

31.  zdůrazňuje, že dopady chudoby a sociálního vyloučení na děti mohou přetrvávat celý život a mít za následek mezigenerační přenos chudoby; zdůrazňuje, že riziko chudoby a sociálního vyloučení mezi dětmi je ve všech členských státech velmi úzce spjato s úrovní vzdělání jejich rodičů, obzvláště jejich matek, s jejich pozicí a s pozicí rodičů na trhu práce, s jejich sociální situací a s formami podpory rodiny ze strany členských států; doporučuje, aby členské státy zajistily všem mladým lidem přístup k vysoce kvalitnímu bezplatnému veřejnému vzdělání na všech úrovních včetně předškolní; zdůrazňuje úlohu výchovného poradenství pro děti, které se zaměřuje na to, aby měly možnost realizovat svůj plný potenciál; zdůrazňuje, že je nezbytné pomocí cílených programů podporovat další vzdělávání dospívajících matek, u nichž je předčasné ukončení školní docházky prvním krokem k chudobě; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní soubor opatření za účelem boje proti chudobě dětí a podpory dobrých životních podmínek dětí, který se bude opírat o tři pilíře, jimiž jsou: přístup k přiměřeným zdrojům a sladění pracovního a rodinného života; přístup ke kvalitním službám; účast dětí na rozhodnutích, která se jich týkají, a účast v kulturních, rekreačních a sportovních aktivitách; znovu opakuje, že je potřeba zajistit snadný přístup k informacím za stejných podmínek, zvláště pokud jde o sociální zabezpečení, vzdělávání dospělých, zdravotní péči a dostupnou ekonomickou podporu;

32.  upozorňuje, že mnoho členských států neuznává LGBTI rodiny, což má za následek nižší příjmy a vyšší životní náklady pro LGBTI osoby, čímž u nich vzrůstá riziko chudoby a sociálního vyloučení; je přesvědčen, že právní předpisy týkající se rovného zacházení jsou životně důležitým nástrojem boje proti chudobě, která vzniká v důsledku marginalizace a diskriminace postihující sexuální a genderové menšiny; vyzývá v této souvislosti Radu, aby přijala návrh z roku 2008 týkající se směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; vyzývá dále, aby při jakémkoli budoucím přepracování směrnic týkajících se rovnosti žen a mužů byl do těchto směrnic výslovně zapracován zákaz diskriminace na základě genderové identity; je nadále znepokojen nízkým povědomím o právech a o existenci orgánů a organizací, které obětem diskriminace poskytují podporu; žádá v této souvislosti Komisi, aby pozorně sledovala efektivnost vnitrostátních orgánů a postupů při vyřizování stížností;

33.  vyzývá k řádnému provedení směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání a k jejímu přezkumu, tak aby byl stanoven požadavek na podniky vypracovat opatření či plány týkající se rovných podmínek žen a mužů, včetně opatření k odstranění segregace, rozvoje mzdových systémů a opatření na podporu profesní dráhy žen;

34.  potvrzuje význam ekonomického a finančního vzdělávání v mladém věku, neboť bylo prokázáno, že toto vzdělávání zlepšuje rozhodování o ekonomických otázkách v pozdějším životě, včetně spravování výdajů a příjmů; doporučuje výměnu osvědčených postupů a podporu vzdělávacích programů zaměřených na ženy a dívky v ohrožených a marginalizovaných skupinách obyvatel, které čelí chudobě a sociálnímu vyloučení;

35.  konstatuje, že chybějící příjem partnera je významným faktorem, který může přispívat k chudobě žen a k jejich sociálnímu vyloučení; zdůrazňuje často nejistou situaci vdov a rozvedených žen i matek samoživitelek, jimž soud přiřkl opatrovnictví dětí a pro které je zapotřebí stanovit odpovídající výši výživného; konstatuje, že neplacení výživného může uvrhnout matku samoživitelku do chudoby; zdůrazňuje skutečnost, že rozvedené ženy jsou náchylné k diskriminaci a chudobě, což dokazuje, že ženy stále nejsou plně ekonomicky nezávislé a poukazuje na nutnost dalších opatření v oblasti trhu práce a odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů;

36.  zdůrazňuje, že shromažďované údaje o výdajích a příjmech domácností musí být doplněny individualizovanými údaji, aby bylo možné vysvětlit nerovnosti mezi muži a ženami v rámci domácností;

37.  trvá na tom, že makroekonomická politika musí být v souladu s politikou sociální rovnosti; opakuje, že finanční instituce, jako jsou ECB a národní centrální banky, musí při modelování makroekonomických měnových politik či politik finančních služeb a rozhodování o těchto politikách brát v úvahu sociální dopady;

38.  opakuje svou podporu iniciativě mající za cíl formulovat zásady referenčního rozpočtu a vyzývá Komisi, aby do ní zahrnula genderová hlediska, včetně nerovnosti mezi muži a ženami, k níž dochází v rámci domácností;

39.  znovu zdůrazňuje, že je třeba provést výzkum bezdomovectví žen a jeho příčin a faktorů, jelikož tento jev není v aktuálních údajích dostatečně podchycen; konstatuje, že zohledněny by měly být takové genderové prvky, jako je ekonomická závislost daná pohlavím, přechodné bydlení a nevyužívání sociálních služeb;

40.  zdůrazňuje, že násilí páchané na ženách zůstává závažným problémem v EU, neboť ovlivňuje oběti, a že je naléhavě zapotřebí do opatření na potírání násilí páchaného na ženách zahrnout pachatele bez ohledu na věk, vzdělání, výši příjmu nebo sociální postavení, a že jeho dopad na riziko marginalizace, chudoby a sociálního vyloučení neustále narůstá; konstatuje, že ekonomická nezávislost žen hraje ústřední úlohu v jejich schopnosti vymanit se ze situací, v nichž jim hrozí násilí na základě pohlaví, a to přijetím proaktivních opatření; vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zajistily sociální ochranné systémy zajišťující sociální práva žen, které jsou oběťmi násilí v jakékoli podobě, ať již jde o domácí násilí, obchodování s lidmi nebo prostituci, a aby přijaly opatření k jejich opětovnému začlenění na trh práce, také s využitím nástrojů, jako je ESF; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit dostupnost informací, pokud jde o právní služby pro oběti násilí;

41.  zdůrazňuje, že proti domácímu násilí, zejména násilí na ženách, je nutné důsledně bojovat; konstatuje, že ekonomická nezávislost žen má klíčový význam pro jejich život a pro jejich schopnost vymanit se ze situací domácího násilí a že ženám, které vyčerpaly svou placenou dovolenou, hrozí, že přijdou o své zaměstnání a svou ekonomickou nezávislost; konstatuje, že poté, co bylo nedávno v Austrálii a USA zavedeno placené volno v souvislosti s domácím násilím, byla řadě pracovníků zajištěna v zaměstnání ochrana, když řešili důsledky domácího násilí, například tím, že dotčeným osobám byl poskytnut čas na lékařská vyšetření, soudní jednání a další postupy, jimiž se v takových situacích musí zabývat; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly proveditelnost a možné výsledky zavedení systému zvláštní placené dovolené pro oběti domácího násilí a jeho svědky vzhledem k tomu, že chybějící placená dovolená je překážkou pro oběti, které si mohou udržet zaměstnání při zajištění svého soukromí; vyzývá také Komisi a členské státy, aby zavedly další opatření na posílení povědomí o problému domácího násilí a pomáhaly obětem takového násilí a aby prosazovaly lepší poučené hájení jejich práv a chránily jejich ekonomickou nezávislost;

42.  opětovně vyzývá EU a všechny členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, a žádá, aby byla urychleně přijata iniciativa s cílem vypracovat směrnici EU o boji proti násilí páchanému na ženách; opětovně vyzývá Komisi, aby předložila evropskou strategii proti násilí na základě pohlaví a aby zavedla Evropský rok pro boj proti násilí na základě pohlaví;

43.  domnívá se, že je třeba proaktivně usilovat o zastavení násilí páchané na ženách pomocí zaměření se na normy, které násilí oslavují; zdůrazňuje, že proti stereotypům a strukturám, jež jsou základem násilí páchaného muži na ženách, je nutné bojovat proaktivními opatřeními a prostřednictvím kampaní a stávajícího vzdělávání na celostátní úrovni zaměřeného na „macho“ kulturu;

44.  poukazuje na to, že nové technologie by měly být považovány za základní nástroj pro vytváření nových pracovních míst a za příležitost pro ženy vymanit se z chudoby;

45.  vybízí členské státy, aby ve spolupráci s regionálními a místními orgány přispěly ke zlepšení kvality života žen ve venkovských oblastech, aby se tak snížilo riziko chudoby tím, že budou poskytovány kvalitní vzdělávací programy zaměřené na posílení postavení venkovských žen, a také kvalitní podmínky a důstojné mzdy pro tuto skupinu; vybízí členské státy, aby zajistily kvalitní obecní, sociální i veřejnou infrastrukturu za účelem zlepšení celkových životních podmínek ve venkovských oblastech;

46.  domnívá se, že se mnohé aspekty chudoby, a zvláště chudoby žen, stále neuznávají, například včetně nedostatečného přístupu žen ke kultuře a k účasti na životě společnosti, a vyzývá proto členské státy, aby poskytly nezbytnou podporu, jež zajistí, aby všechny ženy mohly využívat kulturu, sport a volný čas, a to zejména ženy, které žijí v chudobě, ženy se zdravotním postižením a ženy migrantky; domnívá se, že stávající ukazatele závažného materiálního nedostatku vylučují faktory přístupu ke kultuře a účasti na společenském životě, a umožňují proto jen neúplné chápání chudoby; vyzývá, aby byly vyvinuty další ukazatele s cílem zhodnotit vyloučení z hlediska zapojení do společenského, kulturního a politického života, zejména jeho vliv na bludný kruh chudoby, a  také jeho mezigenerační dopad;

47.  konstatuje, že ženy se zdravotním postižením často čelí diskriminaci v rodinném prostředí i ve vzdělávání, jejich pracovní příležitosti jsou omezené, a že sociální dávky, které dostávají, nepostačují k odvrácení rizika chudoby; zdůrazňuje v této souvislosti, že by členské státy a regionální a místní orgány měly ženám se zdravotním postižením poskytovat specializovanou péči, kterou tyto ženy potřebují k výkonu svých práv, a měly by navrhnout opatření na podporu jejich začlenění na trh práce prostřednictvím dalších podpůrných opatření, zejména pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu;

48.  požaduje ambicióznější opatření za účelem boje proti energetické chudobě, která neúměrně postihuje domácnosti samostatně žijících žen, domácnosti s jedním rodičem a domácnosti, v jejichž čele stojí žena; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vypracovaly definici energetické chudoby, která zohlední genderové aspekty tohoto jevu, a aby ji zahrnuly do budoucího přepracování směrnice o energetické náročnosti budov; zdůrazňuje významnou úlohu komunitních energetických iniciativ, jako jsou družstva, v pomoci zranitelným spotřebitelům energie, zejména ženám, které čelí chudobě, sociálnímu vyloučení a marginalizaci;

49.  opětovně potvrzuje svou výzvu, aby Komise usilovala o zřízení Evropské záruky pro děti, která zajistí, že každé evropské dítě, které je ohroženo chudobou, bude mít přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělání, bezplatné péči o děti, slušnému bydlení a dostatečné výživě; zdůrazňuje, že takováto politika musí řešit situaci žen a dívek, zejména těch, které jsou členkami zranitelných a marginalizovaných skupin obyvatel; konstatuje, že iniciativa záruky pro mladé lidi musí zahrnovat genderové hledisko;

50.  vybízí členské státy a Komisi, aby shromažďovaly statistiky členěné podle pohlaví a zavedly nové individuální ukazatele, pokud jde o ženy a chudobu, jakožto nástroj k monitorování dopadu, jaký mají na ženy a chudobu širší sociální a hospodářské politiky a politiky v oblasti zaměstnanosti, s cílem rozvíjet výměny osvědčených postupů, pokud jde o právní a rozpočtové nástroje za účelem potírání chudoby, se zaměřením na tyto skupiny a na zvláštní riziko chudoby, a to bez ohledu na sexuální orientaci nebo genderovou identitu;

51.  zdůrazňuje úlohu sociálních podniků při posilování postavení žen a začleňování žen čelících chudobě, sociálnímu vyloučení a vícenásobné diskriminaci;

52.  žádá Komisi a členské státy, aby vypracovaly postupy zapojení zúčastněných stran, které budou podporovat a usnadňovat přímé zapojení osob ohrožených chudobou a sociální začleňování, zejména žen a dívek, do tvorby politik týkajících se sociálního začleňování na všech úrovních;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly sestavování rozpočtů s ohledem na rovnost pohlaví jako nástroj, který zajistí, aby rozpočtová rozhodnutí zohledňovala genderový rozměr a řešila diferencované dopady;

54.  vyzývá členské státy, aby v boji proti chudobě spolupracovaly s nevládními organizacemi, které úspěšně působí v oblastech postižených extrémní chudobou a které mají cenné know-how v místních komunitách; vyzývá členské státy, aby podporovaly účinnou spolupráci na místní úrovni;

55.  vyzývá členské státy a Komisi, aby do zajišťování rovnosti žen a mužů zapojily sociální partnery (odbory a zaměstnavatele) a občanskou společnost, včetně orgánů odpovědných za rovnost mezi ženami a muži, s cílem podpořit rovné zacházení; zdůrazňuje, že sociální dialog musí zahrnovat sledování a podporu postupů zajišťujících rovnost žen a mužů na pracovišti, včetně flexibilních pracovních úvazků, s cílem usnadnit soulad pracovního a soukromého života; zdůrazňuje význam kolektivních smluv v boji proti diskriminaci a v podpoře rovnosti žen a mužů na pracovišti, jakož i význam dalších nástrojů, jako jsou kodexy chování, výzkum, výměna zkušeností a osvědčených postupů v oblasti rovnosti žen a mužů.

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 130.
(2) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 31.
(3) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 162.
(4) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 77.
(5) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 26.
(6) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 9.
(7) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 60.
(8) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75.
(9) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 8.
(10) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 6.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0050.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2015)0351.
(14) http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=t2020_50&language=en
(15) Save the Children, „Dětská chudoba a sociální vyloučení v Evropě“, Brusel 2014, s. 14.
(16) http:\\www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/547546/EPRS_STU(2015)547546_EN.pdf, s. 11
(17) Mezinárodní organizace práce (MOP), Policies and regulations to combat precarious employment („Politiky a předpisy na boj proti nejistému zaměstnávání“), 2011.
(18) http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/files/conference_sept_2011/dgjustice_oldagepensionspublication3march2011_en.pdf.


Necelní překážky na jednotném trhu
PDF 502kWORD 113k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o necelních překážkách na jednotném trhu (2015/2346(INI))
P8_TA(2016)0236A8-0160/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. října 2015 nazvaný „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě – analýza a důkazy“ (SWD(2015)0202),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. října 2015 nazvaný „Zpráva o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech “ (SWD(2015)0203),

–  s ohledem na studii výzkumných služeb Evropského parlamentu ze září 2014 nazvanou „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o vnitřním trhu služeb: aktuální stav a další postup(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o evropském akčním plánu pro obchod, jenž je přínosem pro všechny zúčastněné strany(2),

–  s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu z října 2015,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0160/2016),

A.  vzhledem k tomu, že jednotný evropský trh je pro evropské ekonomiky významným přínosem;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů by dotvoření jednotného trhu umožňujícího volný pohyb zboží a služeb a zahrnujícího veřejné zakázky, digitální ekonomiku a soubor spotřebitelského práva přineslo roční hospodářské zisky v rozmezí 651 miliard EUR až 1,1 bilionu EUR ročně, což odpovídá 5–8,63 % HDP EU;

C.  vzhledem k tomu, že ani více než dvacet let po zahájení jednotného trhu nepřestávají postihovat obchod a volný pohyb zboží a služeb mezi členskými státy neopodstatněné necelní překážky; vzhledem k tomu, že tyto necelní překážky, jejichž příčinou je často protekcionismus a jež mohou být doprovázeny byrokratickými problémy, bývají velmi často nepřiměřené, pokud jde o jejich účel;

D.  vzhledem k tomu, že jednotný trh služeb představuje podle odhadů zhruba 70 % evropské ekonomiky, ale tvoří asi jen 20 % obchodu uvnitř EU;

E.  vzhledem k tomu, že 25 % regulovaných povolání je regulováno pouze v jednom členském státě;

F.  vzhledem k tomu, že možné zisky spojené s fungováním jednotného digitálního trhu by podle odhadů mohly v roce 2020 dosahovat přibližně 415 miliard EUR ročně, což představuje nárůst HDP zhruba o 0,4 %, a vzhledem k tomu, že v právních předpisech EU existuje spousta mezer, které brání jeho řádnému fungování;

G.  vzhledem k tomu, že pouze 2 % nových malých a středních podniků (MSP), mikropodniků a začínajících podniků expandovalo do zahraničí prostřednictvím přímých zahraničních investic;

H.  vzhledem k tomu, že mezery na jednotném trhu, včetně provádění právních předpisů EU způsobem, který je neúplný nebo v rozporu s cíli jednotného trhu, vedou v mnoha případech k tomu, že není k dispozici optimální nabídka výrobků a zboží a služby jsou dražší;

I.  vzhledem k tomu, že pro podniky se tyto náklady projevují v dražších dodavatelských řetězcích, což vede k vyšší ceně jejich vlastních výrobků, nebo v omezeném přístupu k podnikatelským službám, což poškozuje jejich konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že konkurenční tržní prostředí podporuje inovace;

J.  vzhledem k tomu, že za necelní překážku lze považovat i složitost současného systému DPH;

K.  vzhledem k tomu, že za neopodstatněné necelní překážky lze považovat protikonkurenční daňové dohody mezi členskými státy a velkými nadnárodními společnostmi;

L.  vzhledem k tomu, že podniky a jednotlivci narážejí ve své přeshraniční činnosti v rámci jednotného trhu na velké překážky, které vznikají v důsledku nedostupnosti a špatné kvality informací, asistenčních služeb a on-line postupů, což vede k velké administrativní zátěži a značným nákladům na zajištění souladu s právními předpisy;

M.  vzhledem k tomu, že monitorování překážek a nákladů je namátkové a nesystematické a překážky a náklady nejsou kvantifikovány a jasně identifikovány, což komplikuje stanovení priorit politických opatření;

I. Kontext a politické cíle

1.  je si vědom toho, že navzdory odstranění celních překážek dne 1. července 1968 je volný pohyb zboží a služeb nadále omezován necelními překážkami, jako jsou neopodstatněné vnitrostátní technické předpisy a regulační i neregulační požadavky kladené na produkty, poskytovatele služeb a podmínky poskytování služeb nebo byrokracie; zdůrazňuje, že posílení jednotného trhu vyžaduje naléhavá opatření na úrovni Unie a členských států, která umožní problém takovýchto necelních překážek řešit;

2.  chápe necelní překážky jako nepřiměřené nebo diskriminační regulační opatření vedoucí k zátěži či nákladům, jež nese podnik usilující o vstup na trh, avšak nikoli podniky, které se na trhu již nachází, či k nákladům, které vznikají zahraničním podnikům, nikoli však podnikům tuzemským, aniž je dotčeno právo členských států na regulaci a sledování legitimních cílů veřejné politiky, např. ochrany životního prostředí a spotřebitelských či zaměstnaneckých práv;

3.  uznává, že z důvodu víceúrovňové správy se mohou objevit rozdíly na vnitrostátní úrovni; je přesvědčen o tom, že je nezbytné, aby byla příslušná opatření přiměřená a aby byla v zájmu podpory legitimních cílů veřejné politiky dobře chápána na všech úrovních rozhodování v oblasti regulace; je přesvědčen, že k omezení necelních překážek může významnou měrou přispět jednotnost a soudržnost politické a regulační praxe;

4.  je přesvědčen o tom, že tam, kde lze necelní překážky odůvodnit jako přiměřené, by měly být snadno přístupné informace o odlišných vnitrostátních regulačních požadavcích; dále by mělo být uživatelsky co nejvstřícnější související poskytování informací o oznámeních i dokončování postupů; domnívá se, že současný systém vybudovaný kolem široké škály kontaktních míst, včetně kontaktních míst pro výrobky a jednotných kontaktních míst, byl v členských státech zaveden nejednotným způsobem a je zbytečně složitý; připomíná význam posilování a zjednodušování stávajících nástrojů jednotného trhu pro MSP za účelem usnadnění jejich přeshraniční expanze; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na zefektivnění a zdokonalení těchto systémů, zvláště pak na potřebu rychlého zlepšení jednotných kontaktních míst, a vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 podala Parlamentu zprávu o pokroku a dalších krocích; zdůrazňuje, že bude-li daný členský stát otevřenější a přístupnější, pokud jde o regulační požadavky, stane se rovněž atraktivnějším pro investice ze zahraničí;

5.  vítá coby pozitivní krok iniciativu týkající se jednotné digitální brány, kterou ve svém sdělení o jednotném digitálním trhu ohlásila Komise; naléhavě vyzývá Komisi, aby zřídila jednotné vstupní místo, kde by podniky i spotřebitelé mohli získat všechny informace týkající se jednotného trhu, asistence, řešení problémů a vnitrostátních i celounijních postupů, které jsou zapotřebí k přeshraniční činnosti v rámci EU;

6.  domnívá se, že pro odstranění necelních překážek je důležitá spolupráce Komise a členských států na zlepšení fungování sítě SOLVIT, a to zejména v zeměpisných a průmyslových oblastech, kde podniky nevyužívají síť SOLVIT často a kde příslušný orgán není schopen vyřídit všechny předložené případy;

7.  zdůrazňuje, že pro mnoho podniků, zejména MSP, které chtějí obchodovat v jiném členském státě, bude taková expanze z jejich pohledu stále znamenat „mezinárodní obchod“; zdůrazňuje, že MSP a začínajícím a inovačním podnikům, zejména podnikům založeným na ekonomice sdílení, by mělo být v plné míře umožněno růst prostřednictvím přeshraničního obchodu;

8.  domnívá se, že jedním z úkolů Unie a jejích jednotlivých členských států by mělo být konečné zrušení necelních překážek, pokud nejsou odůvodnitelné nebo nepodporují cíle uvedené v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který uvádí, že Evropa je založená na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství;

9.  opakuje, že součástí strategie pro jednotný digitální trh a strategie pro jednotný trh v Evropě jsou iniciativy, které by měly být rychle a ambiciózně provedeny za účelem omezení necelních překážek na jednotném trhu; zdůrazňuje, že je klíčové, aby tyto iniciativy byly založeny na zásadách zlepšování právní úpravy a na nejúčinnějších nástrojích, mezi něž patří harmonizace a vzájemné uznávání;

II. Průřezové necelní překážky

10.  je přesvědčen o tom, že rozdíly v rychlosti provedení stávajících směrnic ve vnitrostátním právu a v jejich přesném uplatňování na vnitrostátní úrovni vytvářejí právní nejistotu pro podniky a odlišné podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

11.  domnívá se, že pokud Komise zrušila nepotřebné právní předpisy EU, měly by členské státy neprodleně zrušit odpovídající vnitrostátní ustanovení;

12.  domnívá se, že rozsáhlé nedodržování práva Unie ze strany členských států poškozuje jednotný trh a spotřebitele; domnívá se rovněž, že pomalý proces provádění ve vnitrostátním právu vede k tomu, že některé členské státy těží z nepřiměřeného prodlužování lhůty pro zajištění souladu; vyzývá k tomu, aby byla ve vzájemné spolupráci Komise a členských států dále podporována kultura dodržování právních předpisů, jak předpokládá strategie pro jednotný trh; zdůrazňuje, že je zapotřebí urychleně řešit problém nedodržování právních předpisů ze strany členských států;

13.  upozorňuje Komisi a členské státy na problematiku tzv. gold-platingu, kdy některé vnitrostátní vlády zatěžují při provádění práva EU transponované směrnice dodatečnými předpisy;

14.  upozorňuje na skutečnost, že narůstá důkladnost a počet kontrol, kterým jsou v poslední době vystavováni zahraniční poskytovatelé služeb; vyzývá členské státy, aby zajistily, že tyto kontroly budou přiměřené, opodstatněné a nediskriminační;

15.  zdůrazňuje, že nedůsledné prosazování stávajících správně provedených předpisů ze strany členských států způsobuje jednotnému trhu stejnou újmu jako jejich opožděné provedení ve vnitrostátním právu; domnívá se, že dodržování předpisů a jejich prosazování je náročnější, jsou-li společně uplatňovaným definicím, například definici sledovatelnosti či uvádění na trh, připisovány v různých právních předpisech různé významy;

16.  je přesvědčen o tom, že rozdílné uplatňování týchž předpisů v různých členských státech může vytvořit nové neopodstatněné necelní překážky; vyzývá Komisi, aby se vynasnažila tyto rozdíly minimalizovat již v co nejranější fázi;

17.  je přesvědčen, že Komise by v souvislosti s prováděním směrnic měla ve větší míře využívat možnosti vydávání pokynů, které mohou být užitečným nástrojem k zajištění jednotnějšího provádění;

18.  poukazuje na přetrvávání rozdílů na vnitrostátní úrovni v oblasti regulace výrobkového trhu, s nimiž se musejí podniky působící přeshraničně stále potýkat, jak co se týče míry omezování, tak rozdílů mezi členskými státy; domnívá se, že tato situace zbytečně nutí podniky přizpůsobovat své výrobky a služby tak, aby byly v souladu s různými normami a vyhovovaly opakovanému testování, což omezuje obchod uvnitř EU, brzdí růst a ztěžuje vytváření pracovních míst;

19.  je přesvědčen o tom, že jelikož jsou úspory z rozsahu snižovány potřebou zavádět různé produktové řady, doléhá toto břímě v mnoha ohledech, ať již právních, finančních či jiných, neúměrně na MSP a mikropodniky;

20.  poukazuje na dosavadní nízké míry přeshraničního zadávání veřejných zakázek, s méně než 20 % veškerých veřejných zakázek v Unii inzerovanými na celoevropských platformách a pouze 3,5 % zakázek, jež byly přiděleny podnikům z jiných členských států; upozorňuje na problémy, se kterými se potýkají zejména MSP účastnící se přeshraničního veřejného zadávání zakázek; podtrhuje v této souvislosti význam nových směrnic EU o zadávání veřejných zakázek a přidělování koncesí, které mají členské státy provést ve vnitrostátním právu do dubna 2016; vyzývá členské státy, aby tyto právní předpisy provedly v plném rozsahu, včetně zcela elektronických postupů pro zadávání veřejných zakázek;

21.  zdůrazňuje, že náklady na shodu s požadavky DPH představují jednu z největších necelních překážek; žádá, aby byly předloženy praktické návrhy na zjednodušení DPH;

22.  uznává, že různé systémy DPH napříč Unií lze vnímat jako necelní překážku; zdůrazňuje, že jednotné malé správní místo pro DPH představuje dobrý způsob, jak napomáhat překonání této překážky a zejména podporovat MSP v jejich přeshraniční činnosti; je si vědom toho, že v souvislosti s jednotným malým správním místem pro DPH existují stále ještě určité drobné problémy; vyzývá Komisi, aby podnikům v celé EU dále usnadňovala plnění jejich povinností spojených s placením DPH;

23.  je přesvědčen o tom, že k neopodstatněným necelním překážkám vedou rovněž mnohé vnitrostátní administrativní postupy, včetně požadavků na formalizaci dokumentů vnitrostátními orgány či úřady; naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly řešení elektronické správy (e-governance), jež zahrnují upřednostňování interoperability a digitálních podpisů, za účelem modernizace své veřejné správy, jež bude např. vycházet z příkladů Estonska a Dánska, a to poskytováním rozsáhlejších a lépe dostupných digitálních služeb občanům a podnikům a usnadňováním přeshraniční spolupráce a interoperability orgánů veřejné správy, aniž by byla ohrožena ochrana osobních údajů; je přesvědčen o tom, že používání elektronické správy je pro společnosti důležitým nástrojem, který by však neměl vylučovat alternativní způsoby přístupu k informacím ani znevýhodňovat občany, kteří nemají k digitálním službám přístup;

24.  vyzývá Komisi, aby zaujala důrazný postoj k prosazování předpisů v praxi a ujistila se, že členské státy řádně uplatňují a provádějí předpisy jednotného trhu; domnívá se v tomto ohledu, že by proces provádění transponovaných směrnic měl být lépe koordinován, například prostřednictvím seminářů o provádění ve vnitrostátním právu, jež by organizovala Komise, a výměny osvědčených postupů s cílem minimalizovat rozdíly mezi členskými státy již v rané fázi;

III. Necelní překážky v jednotlivých odvětvích

Jednotný trh zboží

25.  zdůrazňuje, že zásada vzájemného uznávání je důležitá pro zajištění přístupu zboží, které není harmonizováno na úrovni Unie, na jednotný trh, jakož i v případech, kdy členské státy mají pro určité produkty své vnitrostátní předpisy, které jsou často velmi odlišné, ale mají stejný základní cíl;

26.  zdůrazňuje, že mnohé podniky si nejsou vzájemného uznávání vědomy a jsou přesvědčeny, že při obchodování na jednotném trhu musí dodržovat vnitrostátní požadavky v cílových členských státech;

27.  vyzývá Komisi, aby jednala za účelem zlepšení uplatňování vzájemného uznávání; očekává v této souvislosti plány Komise na zvýšení informovanosti a provedení přezkumu nařízení o vzájemném uznávání; je přesvědčen, že harmonizace je rovněž účinným nástrojem pro zajištění rovného přístupu zboží a služeb na jednotný trh;

Jednotný trh služeb

28.  upozorňuje na problémy poskytovatelů služeb, zejména v oblasti služeb poskytovaných podnikům a v oblasti dopravy a stavebnictví, které pramení z mnoha různých odlišných a neopodstatněných či nepřiměřených požadavků týkajících se povolení, registrace, předběžného oznámení nebo faktického zřízení; zdůrazňuje, že by tato situace mohla vést k diskriminaci zahraničních poskytovatelů služeb, jež by byla v rozporu se zásadou volného pohybu služeb; vyzývá v této souvislosti k zavedení rozvinutějšího systému elektronické správy a elektronické registrace, jenž by tento proces poskytovatelům služeb zjednodušil;

29.  zdůrazňuje, že jednotný trh brzdí zejména nedostatky v provádění a rozdíly v uplatňování směrnice o službách;

30.  zdůrazňuje potřebu jasného a jednotného regulačního prostředí, které umožní rozvoj služeb na trhu, jenž bude chránit pracovníky i spotřebitele a zajistí, aby stávající i noví provozovatelé působící na jednotném trhu EU nemuseli čelit nesmyslným regulačním překážkám, ať už podnikají v jakékoli oblasti;

31.  upozorňuje rovněž na neopodstatněná či nepřiměřená omezení platící v některých členských státech, pokud jde o právní formu poskytovatelů služeb a jejich akciovou či řídící strukturu i o omezení společného výkonu povolání; zdůrazňuje, že některá z těchto omezení mohou být nepřiměřená či představovat neopodstatněnou překážku pro přeshraniční poskytování služeb; podtrhuje potřebu zajistit důsledné posuzování přiměřenosti regulačních požadavků a omezení, jež se vztahují na poskytování služeb;

32.  zdůrazňuje, že oznamovací povinnost obsažená ve směrnici o službách mohla být při zmírňování či odstraňování neopodstatněných necelních překážek efektivní, pokud by nebyla členskými státy a Komisí opomíjena; vítá proto opětovnou pozornost věnovanou tomuto postupu ve strategii pro jednotný trh, neboť vnitrostátní opatření mohou být na základě včasného zapojení revidována tak, aby vyřešila problémy ještě před jejich vznikem; je rovněž přesvědčen, že členské státy zavádějící nová regulační opatření by měly být povinny poskytovat jejich podrobnější odůvodnění; vyzdvihuje pozitivní zkušenosti s oznamovacím postupem pro výrobky a navrhuje, aby se podle tohoto vzoru zlepšil i odpovídající postup pro služby;

33.  připomíná, že veřejné služby jsou v předpisech pro vnitřní trh předmětem zvláštní ochrany, protože plní úkoly veřejného zájmu, a že předpisy stanovené veřejnými orgány za účelem zajištění řádného fungování těchto služeb nepředstavují z tohoto důvodu necelní překážky; v této souvislosti upozorňuje, že služby v oblasti sociální a zdravotní péče nepodléhají směrnici o službách;

34.  poukazuje na skutečnost, že poskytovatelé služeb v oblasti stavebnictví naráží často ve svém domovském státě na určité požadavky týkající se jejich organizační struktury, včetně organizačních certifikačních systémů, které jim velice komplikují nabízení služeb za hranicemi, což brání volnému pohybu služeb a odborných pracovníků v oblasti stavebnictví;

35.  vyzývá Komisi, aby se těmito překážkami zabývala a neopomněla ani smysluplná zlepšení vzájemného uznávání a, bude-li to vhodné, legislativní opatření; zdůrazňuje, že by budoucí opatření, jako je např. navrhovaný služební pas, neměla vést k další administrativní zátěži, ale zaměřit se na odstranění necelních překážek;

36.  vyzývá Komisi, aby hledala způsob, jak odstranit zátěž spojenou s roztříštěností evropského bankovního odvětví, kvůli které je pro nerezidentní subjekty, zejména MSP, obtížné zřídit si účet v jiném členském státě;

37.  poukazuje na skutečnost, že některé předpisy členských států o přístupu a výkonu regulovaných povolání mohou být nepřiměřené, a mohou tudíž vytvářet zbytečné regulační překážky omezující přístup k některým povoláním i mobilitu poskytovatelů služeb působících v regulovaných profesích; uznává však, že je důležité zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž a kvalitu odborné přípravy a podporovat úspěšně fungující systémy kvalifikací;

38.  souhlasí s názorem Komise, že v rámci Evropské unie je třeba doporučovat duální vzdělávací systémy jako příklad osvědčené praxe;

39.  vítá vzájemné hodnocení uskutečněné v posledních dvou letech; je přesvědčen o tom, že jsou-li postupy vzájemného hodnocení navrženy dobře a podporují-li otevřenou diskusi mezi členskými státy, mohou účinným způsobem podporovat změnu; vybízí členské státy a Komisi, aby tento postup rozšířily, zejména do dalších oblastí regulace jednotného trhu;

40.  vyzývá Komisi, aby se zabývala prioritami členských států, pokud jde o reformu v oblasti odborných služeb v kontextu Evropského semestru a doporučení pro jednotlivé země týkající se deregulace určitých povolání v členských státech;

Jednotný trh pro maloobchod

41.  zdůrazňuje, že ze vzájemného hodnocení zaměřeného na maloobchodní provozovny, které v letech 2014–2015 uskutečnila Komise, vyplynulo, že maloobchodní prodejci často čelí nepřiměřeným a nevhodným podmínkám a postupům na jednotném trhu, pokud jde o zřízení a provoz podniku;

42.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily proces uvolňování potenciálu, který v sobě nese dokončení jednotného digitálního trhu a provedení digitální agendy EU;

43.  poukazuje na to, že některé členské státy zavádějí předpisy, které diskriminují hospodářskou činnost v maloobchodním či velkoobchodním sektoru na základě velikosti pozemku, na němž je daná činnost prováděna, velikosti podniku nebo původu kapitálu, což se neslučuje s myšlenkou jednotného trhu a se zásadami volné hospodářské soutěže a omezuje rozvoj trhu práce;

44.  upozorňuje, že předpisy, které v rozporu s právem EU nepřiměřeným způsobem omezují maloobchodní a velkoobchodní činnost, mohou vytvářet značné překážky pro vstup nových hráčů, což vede k otevírání menšího počtu nových prodejen, narušování hospodářské soutěže a k vyšším cenám pro spotřebitele; zdůrazňuje v této souvislosti, že některá opatření, včetně různých poplatků a poplatků za kontroly, mohou fungovat jako necelní překážky, nejsou-li opodstatněna cíli veřejné politiky; je přesvědčen o tom, že všechna provozní omezení uložená maloobchodním a velkoobchodním činnostem by neměla tyto činnosti přehnaně nebo nepřiměřeně omezovat ani nesmí vést k faktické diskriminaci mezi subjekty trhu;

45.  vyzývá Komisi, aby stanovila osvědčené postupy pro zřizování maloobchodních provozoven za účelem zajištění volného pohybu produktů a služeb, zároveň však dodržela zásadu subsidiarity a proporcionality;

46.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu omezení vztahujících se na provozování maloobchodů a velkoobchodů na jednotném trhu, v nutných případech přednesla reformní návrhy a na jaře roku 2017 podala o této analýze zprávu;

47.  zdůrazňuje, že základním předpokladem prosperujícího přeshraničního elektronického obchodu ve prospěch MSP a především spotřebitelů je přístupné, cenově dostupné, efektivní a vysoce kvalitní doručování zásilek;

IV. Závěry

48.  vyzývá Komisi, aby v roce 2016 představila ucelený přehled necelních překážek na jednotném trhu a analýzu způsobů, jak proti nim bojovat, přičemž jasně rozliší necelní překážky a předpisy usilující o přiměřené provádění legitimních cílů veřejné politiky členských států, a aby součástí tohoto přehledu byl i ambiciózní návrh na co nejrychlejší odstranění těchto necelních překážek s cílem uvolnit dosud nevyužitý potenciál jednotného trhu;

49.  vyzývá Komisi, aby začínala včas projednávat politickou a legislativní činnost EU v nově vznikajících oblastech, a to s využitím rozsáhlých konzultací zúčastněných stran, zejména MSP a organizací občanské společnosti;

50.  vyzývá Komisi, aby dříve než přistoupí k tvorbě nových dodatečných právních předpisů v oblastech, na které se již vztahují stávající předpisy týkající se jednotného trhu, zajistila, že členské státy budou tyto předpisy dodržovat;

51.  vyzývá Komisi, aby intenzivněji pracovala na prosazování předpisů a na zásadách, které tvoří základ jednotného trhu; je přesvědčen o tom, že včasný zásah do vnitrostátních opatření či prováděcích postupů, které vytvářejí neopodstatněné necelní překážky, může mít efektivní účinek a přinést snadněji dosažené výsledky, než by tomu bylo při uplatnění řízení pro nesplnění povinnosti; zdůrazňuje ovšem, že v případě vážných nebo přetrvávajících pochybení či při nesprávném uplatňování práva Unie musí Komise v zájmu úplného provedení právních předpisů EU týkajících se jednotného trhu, využívat všech dostupných opatření, včetně upřednostnění řízení pro nesplnění povinnosti;

52.  vyjadřuje politování nad skutečností, že přístup Parlamentu k příslušným informacím souvisejícím s postupy, jež předchází řízení o nesplnění povinnosti, a postupy při nesplnění povinnosti je stále omezený, a vyzývá, aby byla v tomto ohledu zvýšena transparentnost s náležitým zřetelem na předpisy v oblasti důvěrnosti;

53.  vyzývá členské státy, aby na jednotný trh nahlížely jako na společnou iniciativu, která vyžaduje koordinovanou a kolektivní péči a je podmínkou pro dosažení konkurenceschopnosti ekonomiky EU; je přesvědčen o tom, že důsledky neopodstatněných necelních překážek pociťují nakonec spotřebitelé, neboť nemají přístup k novým subjektům, jimž je odepírán vstup na tuzemské trhy, a čelí vyšším cenám, nižší kvalitě a omezené nabídce; domnívá se, že by členské státy měly věnovat více času horizontálním problémům jednotného trhu a určení oblastí, které vyžadují prioritní opatření ze strany jednoho či více členských států, s cílem jednotný trh zachovat a dále jej rozvíjet;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 84.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0580.


Strategie pro jednotný trh
PDF 502kWORD 219k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh (2015/2354(INI))
P8_TA(2016)0237A8-0171/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. října 2015 nazvaný „Strategie pro jednotný trh – Analýza a důkazy“ (SWD(2015)0202),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. října 2015 nazvaný „Zpráva o integraci a konkurenceschopnosti jednotného trhu v EU a jejích členských státech“ (SWD(2015)0203),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu  Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry  „Společně pro nový růst““ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu II  Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),

–  s ohledem na zprávu ze dne 9. května 2010 předloženou Mariem Montim předsedovi Komise nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh  Ve službách evropského hospodářství a společnosti“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o evropském akčním plánu pro obchod, jenž je přínosem pro všechny zúčastněné strany(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě(5),

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu v oblasti jednotného trhu“, jejíž vypracování zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze září 2015 nazvanou „Strategie pro dokončení jednotného trhu: bonus ve výši 1 bilion EUR“, jejíž vypracování zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze dne 20. listopadu 2015 nazvanou „Ex-post hodnocení směrnice o opožděných platbách“, jejíž vypracování zadala Komise,

–  s ohledem na studii z listopadu 2014 nazvanou „Situace na trhu EU s nábytkem a možná iniciativa týkající se nábytkových výrobků“, jejíž vypracování zadala Komise,

–  s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu zveřejněný v říjnu 2015,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0171/2016),

A.  vzhledem k tomu, že jednotný trh byl a nadále je základním stavebním kamenem integrace EU a motorem udržitelného růstu a tvorby pracovních míst díky usnadňování přeshraničního obchodu v EU, který současně zaručuje vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství, jež se zakládá na čl. 3 odst. 3 SEU;

B.  vzhledem k tomu, že prohlubování evropského vnitřního trhu je i nadále klíčovou ekonomickou otázkou, zvláště v kontextu rozvoje nových technologií, kde je trh s kritickým množstvím zapotřebí k podpoře vzniku inovativních a konkurenceschopných hráčů na globální scéně;

C.  vzhledem k tomu, že jednotný trh v posledních letech prošel rozmanitým pozitivním vývojem, ale že mohl dosáhnout více výsledků téměř ve všech oblastech – při stimulaci procesu, který se řídí potřebami digitálního trhu, při podpoře začínajících podniků, při integraci celosvětových dodavatelských řetězců, při zlepšování mobility pracovníků a sociálních práv, při řešení nových obchodních modelů a při usnadňování přístupu na trh a při zajišťování pomoci odborníkům, jejich vzájemného uznávání, normalizace a udělování licencí – pokud by se odstranily neopodstatněné fyzické, právní a technické překážky;

D.  vzhledem k tomu, že podle vlastního průzkumu Parlamentu by očekávaný výtěžek z dokončení jednotného trhu mohl přinést 3 biliony EUR (odpovídající možnému zisku díky vyšší efektivitě 615 miliard EUR ročně); vzhledem k tomu, že roztříštěnost jednotného trhu je jednou z hlavních překážek, které brání většímu strukturálnímu hospodářskému růstu;

E.  vzhledem k tomu, že pro další integraci jednotného trhu je vyžadován strategický přístup, a vzhledem k tomu, že odpověď na existující výzvy by měla být stejně tak politické, jako technické povahy, zejména v případě neopodstatněných necelních překážek v rámci jednotného trhu;

F.  vzhledem k tomu, že cílem EU by mělo být vytvoření skutečného jednotného trhu, k němuž by měla přistupovat jako ke společnému majetku všech občanů, pracovníků, hospodářských subjektů a členských států, a vzhledem k tomu, že jednotný trh dosáhne svého plného potenciálu, pouze pokud bude mít plnou podporu všech členských států, které spolu budou navzájem spolupracovat;

G.  vzhledem k tomu, že pravidla a opatření na úrovni EU by měla být začleněna do jednotné strategické vize, a tudíž být v souladu, nikoli v rozporu s ostatními pravidly; vzhledem k tomu, že členské státy se musejí zdržet diskriminačních opatření, jako jsou obchodní a daňové právní předpisy, jimiž jsou dotčena pouze některá odvětví nebo obchodní modely a které narušují hospodářskou soutěž, což podnikům ztěžuje usazení v rámci daného členského státu a představuje jasné porušení zásad vnitřního trhu;

H.  vzhledem k tomu, že jednotný trh nelze vnímat izolovaně od jiných horizontálních oblastí politiky, zejména jednotného digitálního trhu, zdravotní a sociální péče a ochrany spotřebitelů, pracovního práva a mobility občanů, oblasti životního prostředí, udržitelného rozvoje, energetiky, dopravy a vnějších politik;

I.  vzhledem k tomu, že dokončení jednotného trhu v odvětví výrobků a služeb a odstranění překážek jsou nejvyšší prioritou, která ze strany členských států i orgánů EU vyžaduje uplatnění zrychleného přístupu;

J.  vzhledem k tomu, že překážky jednotného trhu vedou k omezenějšímu výběru a dražším výrobkům a službám pro spotřebitele;

K.  vzhledem k tomu, že podnikům sociální ekonomiky se na evropské úrovni dostává nízké míry uznání, a vzhledem k tomu, že právní rámec na evropské úrovni většinu těchto podniků neuznává, tzn. jsou uznávány pouze na vnitrostátní úrovni v některých členských státech, kde mají různou právní podobu; vzhledem k tomu, že tento nedostatek právního rámce EU omezuje tyto podniky ve využití jejich kapacit k přeshraničnímu působení v rámci vnitřního trhu;

L.  vzhledem k tomu, že padělání je závažnou hrozbou pro veřejné zdraví a bezpečnost a vzhledem k tomu, že celková hodnota obchodu s padělaným zbožím za poslední roky výrazně vzrostla, čímž se zhoršuje devastující dopad padělání na inovace, zaměstnanost a známky evropských společností;

M.  vzhledem k tomu, že vytvoření jednotného kapitálového trhu by podnítilo větší přeshraniční sdílení rizik a likvidnější trhy;

N.  vzhledem k tomu, že ze souhrnné zprávy Komise týkající se konzultací ohledně problematiky blokování na základě zeměpisné polohy vyplývá, že spotřebitelé jasně podporují legislativní opatření proti tomuto zeměpisnému blokování;

O.  vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky finanční krize dosud neodezněly a HDP několika členských států stále zůstává pod úrovní roku 2008;

P.  vzhledem k tomu, že jednotný trh se vyznačuje dlouhodobě vysokými mírami nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že od začátku finanční krize vzrostl počet nezaměstnaných o více než 6 milionů; vzhledem k tomu, že na konci roku 2015 bylo více než 22 milionů osob v Unii bez práce;

Cíle politiky

1.  podporuje všeobecné cíle strategie Komise pro jednotný trh týkající se zboží a služeb: „Zlepšení jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“, a oceňuje její kroky v klíčových oblastech s cílem uvolnit plný potenciál jednotného trhu ve prospěch spotřebitelů, zaměstnanců a podniků, zejména začínajících podniků, v zájmu zvýšení počtu udržitelných pracovních míst a podpoření růstu a rozvoje malých a středních podniků; vybízí Komisi, aby vypracovala průřezové politiky navržené za účelem dosažení spravedlivějšího a konkurenceschopnějšího jednotného trhu v souladu s Hlavou II SFEU o obecně použitelných ustanoveních;

2.  konstatuje, že vytvoření vnitřního trhu, v jehož rámci je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, je jedním ze zásadních cílů Unie;

3.  vítá skutečnost, že se jedná o strategii, která má za cíl doplnit úsilí vynaložené v jiných oblastech; je přesvědčen o tom, že zlepšením již uskutečněných iniciativ získá strategie skutečný potenciál napomoci k zajištění hospodářské prosperity, většímu vytváření udržitelných pracovních míst a zvýšení růstu, zlepšení dobrých životních podmínek Evropanů na základě praktických opatření, zatraktivnění Evropské unie pro investice a vytvoření globální konkurenceschopnosti evropských podniků; zdůrazňuje však, že je nutné se při provádění této strategie vyhnout možným nesrovnalostem nebo překrývání s různými jinými iniciativami; zdůrazňuje, že je nutné, aby návrhy byly založeny na důkazech a aby byly v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy;

4.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné odstranit z jednotného trhu neopodstatněné překážky a dosáhnout tak hmatatelných a rychlých výsledků, pokud jde o konkurenceschopnost, udržitelný růst, výzkum, inovace, tvorbu pracovních míst, výběr spotřebitelů a nové obchodní modely; domnívá se, že za účelem dosažení těchto cílů bychom měli v nezbytných a vhodných případech usilovat o větší harmonizaci právních předpisů a současně zachovat co nejvyšší úroveň ochrany spotřebitelů a přijmout vhodná opatření k řešení neopodstatněných překážek, jež byly členskými státy vytvořeny;

5.  je toho názoru, že přezkum strategie EU 2020 v polovině období by měl stanovit ambiciózní cíle pro dosažení vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství a udržitelného růstu, a to do roku 2020; zdůrazňuje, že jednotný trh by se měl stát ústředním prvkem dosažení tohoto cíle;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu byly skutečně inovační; zdůrazňuje, že odvětví náročná na pracovní sílu, jako je maloobchod a pohostinství, mají velký potenciál pro tvorbu pracovních míst, integraci a řešení nezaměstnanosti mladých lidí;

7.  domnívá se, že je nutné, aby byla Montiho zpráva z roku 2010 s názvem „Nová strategie pro jednotný trh“ plně provedena a zohledněna během prací na strategii pro jednotný trh;

8.  zdůrazňuje, že strategie pro jednotný trh nesmí zanedbávat potenciál průmyslového odvětví, pokud jde o udržitelný růst a kvalitní pracovní místa v Evropě;

9.  domnívá se, že vnitřní poptávka – zejména zvyšování kupní síly, přijímání inovativních opatření a investice do ekologické ekonomiky – je nezbytná k využití plného potenciálu jednotného trhu a na podporu udržitelného růstu;

Moderní a inovativnější jednotný trh

10.  vítá skutečnost, že se strategie zaměřuje na takové aspekty, které mají pomáhat podnikům, zejména napomoci malým a středním podnikům, mikropodnikům a začínajícím podnikům rozšířit jejich aktivity a podpořit jejich růst a setrvání na jednotném trhu s cílem podpořit inovace a tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že veškeré iniciativy ve prospěch malých a středních podniků a začínajících podniků vyžadují okamžitá opatření a měly by se stát prioritou, připomíná však, že tyto iniciativy by neměly nepoctivým podnikům poskytovat příležitosti k obcházení existujících předpisů, přispívat ke snižování norem týkajících se pracovníků a spotřebitelů ani vytvářet riziko, že se začnou množit případy podnikových podvodů, jiné trestné činnosti či zakládání krycích společností;

11.  je přesvědčen, že tato strategie může poskytnout nové příležitosti malým a středním podnikům, které jsou páteří hospodářství členských států EU, mikropodnikům a inovativním začínajícím podnikům; je přesvědčen, že příznivé podnikatelské prostředí, kterého bude dosaženo zdokonalením rámců soukromého rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, usnadněním přístupu k financování, vytvořením řádné legislativy a úplným uplatňováním zásady „zelenou malým a středním podnikům“ v rámci celého jednotného trhu, má zásadní význam pro růst a vytváření pracovních příležitostí a mohlo by tento proces podpořit;

12.  domnívá se, že omezení administrativních překážek a nákladů na dodržování předpisů pro podniky, zejména malé a střední podniky, a zrušení zbytečných právních předpisů spolu s dalším zajišťováním vysokých standardů ochrany spotřebitelů, zaměstnanců, zdraví a životního prostředí je zásadně důležité pro dosažení cílů této strategie;

13.  je přesvědčen, že pro definici „inovativních“ začínajících podniků, malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky je nezbytné zvážit řadu objektivních kritérií a ukazatelů, která lze použít jako referenční body pro přijímání příslušných opatření; vyzývá Komisi, aby tato kritéria a ukazatele navrhla;

14.  zdůrazňuje, že je zapotřebí podniky sociální ekonomiky podporovat v rámci politik vnitřního trhu, s vědomím toho, že v EU existují přibližně 2 miliony těchto podniků a tvoří přibližně 10–12 % všech evropských podniků; dále zdůrazňuje, že sociální ekonomika rychle roste, poskytuje kvalitní výrobky a služby a vytváří vysoce kvalitní pracovní místa;

15.  vyzývá Komisi, aby kromě předložení návrhu na zřízení Evropské inovační rady požádala platformu REFIT, aby řešila překážky inovace a prosazovala návrhy, jak je omezit nebo odstranit; zdůrazňuje, že tento proces nesmí vést k poklesu míry zaměstnanosti, snížení ochrany spotřebitelů a uvolnění norem v oblasti životního prostředí; je přesvědčen, že v zájmu zajištění lepší právní úpravy by stávající právní předpisy měly být přezkoumány, a je-li to nezbytné, i zjednodušeny, aby odpovídaly svému účelu, zatímco veškeré nové právní předpisy by měly být standardně připraveny i na budoucnost a zaměřeny na vybudování digitálního prostředí a měly by se řídit zásadou „zelená malým a středním podnikům“;

16.  konstatuje, že dobrá regulace může být prospěšná jak pro firmy, tak pro pracovníky a pomáhat podporovat hospodářský růst a kvalitní pracovní místa na jednotném trhu; bere na vědomí program zlepšování právní úpravy, který představila Komise a jehož součástí je větší zapojení zúčastněných stran, např. prostřednictvím platformy REFIT, a posílené posouzení dopadů; zdůrazňuje, že je třeba posuzovat nejen krátkodobé účinky, ale i dlouhodobou hodnotu právních předpisů a dopady jejich neexistence; domnívá se, že lepší, účinnější a jednodušší právní předpisy povedou ke snížení administrativních překážek, podpoří růst a vytváření pracovních míst a budou i nadále zajišťovat vysoké standardy ochrany spotřebitelů, zaměstnanců, zdraví a životního prostředí;

17.  domnívá se, že další rozvoj jednotného trhu vyžaduje odstranění překážek obchodu mezi členskými státy; podporuje Evropské prohlášení o konkurenceschopnosti z února 2016, zejména závazek k regulačnímu zjednodušení a ke snížení regulační zátěže s cílem více přispět ke snižování celkového regulačního zatížení v EU, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, a v případech, kdy je to možné, stanovit cíle týkající se snižování zátěže v konkrétních odvětvích; doporučuje, aby práce na stanovení těchto cílů v oblasti snižování zátěže byly zahájeny bezodkladně;

18.  domnívá se, že má-li dojít ke splnění cílů jednotného trhu a k vytváření růstu a pracovních míst, musí EU posílit konkurenceschopnost, a to v duchu prohlášení Evropské rady o konkurenceschopnosti;

19.  vítá odhodlání Komise řešit nedostatečnou koordinaci daňových systémů v EU, zejména obtíže, které mají malé a střední podniky v důsledku komplikovanosti lišících se vnitrostátních předpisů o DPH; vyjadřuje svou plnou podporu Komisi, pokud jde o reformu DPH; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak by bylo možné změnit nová pravidla týkající se místa poskytování, pokud jde o DPH na digitální služby, tak aby tato pravidla odpovídala zvláštním potřebám malých podniků a mikropodniků; vyzývá Komisi, aby zhodnotila proveditelnost další koordinace a aby posoudila zejména možnost zavést zjednodušený přístup k DPH (pro stejnou kategorii zboží) v oblasti elektronického obchodu;

20.  podporuje snahy Komise o zajištění daňové spravedlnosti v Evropské unii a o potírání agresivního daňového plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá Komisi, aby usilovala o dosažení povinnosti nadnárodních společností vykazovat činnost podle jednotlivých zemí;

21.  upozorňuje na obtíže, které mají podniky, zejména malé a střední podniky a začínající podniky, při zajišťování finančních prostředků; poukazuje na to, že rozdíly ve vnějších faktorech, jako jsou snazší přístup k úvěrům, rozdíly v systémech zdanění a rozdíly v pracovních předpisech, znamenají, že malé a střední podniky se nalézají ve znevýhodněném postavení oproti jiným podnikům; vyzývá Komisi, aby i nadále poskytovala těmto podnikům potřebnou pomoc prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a programů, jako je Horizont 2020, COSME a fondy ESI, a prověřila možnosti, jak dále usnadňovat dostupnost těchto a dalších programů a nástrojů, zejména pro mikropodniky, například zkrácením lhůty pro podávání žádostí na šest měsíců a dalším zjednodušením příslušných postupů a větším zviditelněním evropského financování; vítá záměr Komise využívat finanční prostředky z programu COSME k financování informačních kampaní zacílených na inovativní mladé malé a střední podniky; vyzývá veškeré regionální a místní orgány odpovědné za podporu společností, zejména ty, které jsou zapojeny do sítě Enterprise Europe Network, aby se na těchto kampaních podílely; domnívá se, že jedině zjednodušení umožní malým a středním podnikům a začínajícím podnikům přístup k financování; vyzývá Komisi, aby zajistila, že skupinové financování bude možné snadno provádět přes hranice;

22.  vyzývá Komisi, aby zvážila posílení sítě zmocněnců pro malé a střední podniky přijetím souboru opatření – aniž by došlo k navýšení byrokracie – na zlepšování povědomí o tomto nástroji a jeho viditelnosti ze strany malých a středních podniků s cílem posílit interakci mezi vnitrostátními zmocněnci pro malé a střední podniky a příslušnými zástupci malých a středních podniků, jakož i prezentovat Parlamentu jednou ročně činnost sítě;

23.  upozorňuje, že navzdory skutečnosti, že Evropský parlament přijal v únoru 2011 směrnici o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, v Evropě každoročně zkrachují tisíce malých a středních podniků a začínajících podniků, zatímco čekají na zaplacení svých faktur, a to i ze strany orgánů státní správy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o usnadnění uplatňování a prosazování směrnice o opožděných platbách; dále vyzývá členské státy, aby v případě neuspokojivého provádění směrnice o opožděných platbách zvážily způsoby, jak odpovídajícím způsobem poskytovat náhrady podnikům, kterým orgány státní správy dluží peníze, aby v důsledku opožděných plateb nebyly nuceny k úpadku;

24.  oceňuje legislativní podnět týkající se platební neschopnosti podniků, včetně časné restrukturalizace a druhých šancí, který zajistí, aby členské státy nabízely takové právní a správní prostředí, které akceptuje, že může dojít k neúspěchu, který může podnítit inovace, zdůrazňuje však, že náklady a důsledky těchto neúspěchů společností mají dopad nejen na vlastníky společností a podílníky, ale také jejich věřitele, jejich zaměstnance a daňové poplatníky; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato iniciativa uvede do souladu insolvenční řízení po celé EU, zkrátí délku řízení a sníží jejich náklady;

25.  s politováním konstatuje, že Komise dostatečně nezdůrazňuje zvláštní úlohu tradiční řemeslné výroby a produkce malých a středních podniků jakožto důležitého příspěvku jak ke konkurenceschopnosti, tak k hospodářské stabilitě v Evropě; vybízí Komisi, aby využívala plného potenciálu digitalizace a inovace ve zpracovatelském průmyslu, zejména pro mikro- a malé výrobce a začínající podniky, jakož i pro méně industrializované regiony, ke zmenšení rozdílů mezi regiony a ke znovuoživení místní ekonomiky; věří, že je třeba představit rozhodnější politiku týkající se malých a středních podniků a řemeslných podniků jakožto jednu z hlavních priorit všech evropských orgánů a členských států během nadcházejících let;

26.  vítá iniciativu Komise za jednotnou digitální bránu, která by měla vycházet ze stávajících jednotných kontaktních míst podle směrnice o službách, jež by se následně měla propojit do jiných podobných sítí pro spolupráci na jednotném trhu; vyzývá Komisi, aby prověřila všechny možnosti, jak nejlépe využít jednotnou digitální bránu na pomoc rozvoji začínajícím evropským podnikům po celé Evropě a jak se výhledově stát mezinárodnějšími na základě poskytování přesných a jasných informací v různých jazycích ohledně všech postupů a formalit nezbytných k vykonávání činnosti v domovském státě nebo jiné zemi EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zřídila jednotné vstupní místo, kde by podniky i spotřebitelé mohli získat všechny informace týkající se jednotného trhu, asistence, řešení problémů a vnitrostátních i celounijních postupů, které jsou zapotřebí k přeshraniční činnosti v rámci EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila jejich okamžité provedení;

27.  konstatuje, že společnosti, zvláště malé a střední podniky, si buď nejsou vědomy pravidel uplatňovaných v jiných členských státech, nebo mají obtíže s vyhledáváním informací o pravidlech a postupech týkajících se jejich podnikání, případně je pro ně obtížné se v nich orientovat; vyzývá Komisi, aby vzájemně propojila všechny různé portály, kontaktní místa a informační webové stránky do jedné brány, která bude malým a středním podnikům a začínajícím podnikům poskytovat informace v uživatelsky vstřícné podobě, takže tyto podniky budou moci činit informovaná rozhodnutí a šetřit čas i náklady;

28.  vyzývá Komisi, aby rozvinula jednotná kontaktní místa z podoby regulačního portálu na systém plnohodnotných on-line portálů pro podniky, které by podporovaly pravidelnou výměnu informací mezi zástupci podniků a poskytovaly pomoc vnitrostátním podnikům a občanům, pokud by chtěli soutěžit v jiných členských státech EU;

29.  připomíná, že je důležité posilovat a zjednodušovat stávající nástroje jednotného trhu pro malé a střední podniky za účelem usnadnění jejich přeshraniční expanze; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na racionalizaci a zdokonalení kontaktních míst pro výrobky a jednotných kontaktních míst;

30.  připomíná, že je naléhavě nutné, aby byla spotřebitelům zajištěna rovnocenná úroveň ochrany na on-line i off-line trhu; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby všechny hospodářské subjekty vykonávající on-line a off-line činnost na jednotném trhu přijaly veškerá náležitá a vhodná opatření v oblasti boje proti padělání, s cílem zajistit ochranu spotřebitelů a bezpečnost výrobků;

31.  zdůrazňuje, že ekonomika sdílení rychle roste a současně mění způsob, jakým jsou poskytovány a konzumovány mnohé služby a zboží, dokáže využívat inovaci a má potenciál zajistit dodatečné přínosy a příležitosti na jednotném trhu pro společnosti i spotřebitele; zdůrazňuje hospodářské, společenské a environmentální přínosy a výzvy, které mohou být s ekonomikou sdílení spojeny; vyzývá Komisi, aby koordinovala úsilí členských států nalézt krátkodobá nebo dlouhodobá legislativní řešení ve vztahu k ekonomice sdílení; vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily návrhy na to, jak zabránit zneužívání v oblasti zaměstnávání a daní v ekonomice sdílení;

32.  vítá ohlášenou iniciativu Komise týkající se ekonomiky sdílení a jejího záměru posoudit podniky, které byly v této sféře založeny, a vyjasnit pomocí pokynů vzájemné vztahy mezi ustanoveními stávajících právních předpisů EU ohledně používání a fungování obchodních modelů ekonomiky sdílení; zastává názor, že regulační zásahy v této oblasti by se měly vyznačovat pružností, s cílem umožnit, aby se pravidla dokázala rychle přizpůsobovat a bylo možné je prosazovat v rychle se měnícím odvětví, které si žádá rychlé a účinné úpravy; zdůrazňuje, že je třeba, aby se stávající normy na ochranu spotřebitelů uplatňovaly a prosazovaly rovněž v digitální ekonomice; vyzývá Komisi, aby zajistila co nejlepší podmínky pro to, aby se mohla ekonomika sdílení rozvíjet a prosperovat;

33.  zdůrazňuje, že nové bezpečnostní charakteristiky ekonomiky sdílení zajišťují například bezpečnost plateb, geolokalizaci a pojištění nebo podporu spotřebitelů, a tudíž vyžadují posouzení toho, kde by ex post nápravná opatření mohla být účinnější než ex ante právní předpisy; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala spolupráci veřejného a soukromého sektoru s cílem řešit stávající překážky ekonomiky sdílení, zejména většího využívání digitální identity k budování důvěry spotřebitelů v on-line transakce, rozvoje digitálních řešení pro placení daní, poskytování systémů přeshraničního pojištění a modernizace pracovněprávních předpisů;

34.  domnívá se, že v ekonomice sdílení by se měl podporovat rozvoj nových obchodních modelů, inovativních služeb a dočasné využívání aktiv, ale pokud je to možné, měl by se zakládat na podobných pravidlech pro podobné služby za účelem zajištění vysoce kvalitních služeb nezávisle na tom, jak jsou přístup k nim a jejich poskytování organizovány, zajistit rovné podmínky a bezpečnost spotřebitelů a současně se vyhnout roztříštěnosti, která by bránila rozvoji nových obchodních modelů; je přesvědčen o tom, že v souvislosti s ekonomikou sdílení lze zaujmout jedině přístup založený na jednotném trhu, neboť roztříštěnost jednotného trhu prostřednictvím místních nebo vnitrostátních pravidel brání evropským společnostem ekonomiky sdílení rozšiřovat svou činnost v evropském měřítku;

35.  upozorňuje na významnou úlohu technických norem EU pro inovace, konkurenceschopnost a pokrok v oblasti jednotného trhu; je přesvědčen, že je třeba v rámci cesty k průmyslové politice EU přijmout včasná opatření pro vývoj přísných norem EU v oblasti jakosti, interoperability a bezpečnosti a že by tyto normy měly být také prosazovány na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi, aby podpořila a posílila normy EU tak, jak stanoví nařízení (EU) č. 1025/2012 a zajistila, aby byl rámec pro standardizaci účinnější a odpovídal svému účelu, a aby prověřila možnosti, které nabízí mezinárodní obchodní jednání; zdůrazňuje, že normy by se měly stanovovat na trhu založeným, otevřeným a inkluzivním způsobem na základě soutěže, tak aby byly snadno proveditelné malými a středními podniky a bylo možné vyhnout se riziku uzavřených hodnotových řetězců, současně je však třeba zamezit prodlením v jejich zveřejnění;

36.  zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou sehrává systém standardizace ve volném oběhu výrobků, a rostoucí měrou služeb; konstatuje, že dobrovolné používání norem pomohlo zvýšit HDP v Evropě o 0,3 až 1 % a má příznivý dopad na produktivitu práce;

37.  připomíná, že většina norem je vytvářena v reakci na potřebu stanovenou daným odvětvím, přičemž se uplatní přístup zdola nahoru, aby se zajistila tržní relevance norem; podporuje závazek zajistit, aby Evropa celosvětově zůstala v čele, pokud jde o vypracování norem, obsažený ve strategii pro jednotný trh; vybízí k normalizaci, jež je slučitelná s mezinárodním přístupem buď prostřednictvím vývoje celosvětových mezinárodních norem nebo, ve vhodných případech, i uznáním rovnocenných mezinárodních norem; bere na vědomí záměr stanovit rámec a priority pro činnosti normalizace podle společné iniciativy pro normalizaci; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby společná iniciativa byla i nadále řízena touto zdola nahoru, tj. odvětvím, identifikovanou potřebou, a aby tedy upřednostňovala a aby v jejím rámci vznikaly pouze takové normy, které reagují na identifikované potřeby a u nichž je zajištěna tržní relevance a nedochází tak k vytváření zbytečných norem nebo požadavků nekonzistentních s jinými souvisejícími normami, které jsou vytvářeny;

38.  konstatuje, že návrh na společnou iniciativu pro evropskou normalizaci bude vycházet z nezávislého přezkumu evropského standardizačního systému, a podporuje jeho cíl spočívající v tom, aby evropské normalizační společenství vykonávalo činnosti, které budou zaměřené na zlepšení systému jako celku, včetně doporučení ohledně začleňování a pro podporu konkurenceschopnosti evropských podniků;

39.  vyzývá Komisi, aby v rámci své účasti na činnosti evropských normalizačních organizací těmto evropským normalizačním organizacím a jejich vnitrostátním protějškům poskytovala podporu v jejich úsilí o zlepšování zapojení malých a středních podniků, a to jak v procesu vytváření norem samotných, tak při přejímání norem již vytvořených; dále vybízí Komisi, aby s evropskými normalizačními organizacemi a vnitrostátními orgány pro normalizaci a dalšími subjekty úzce spolupracovala na zvyšování transparentnosti normalizačního procesu, při plnění závazků obsažených v pracovním programu pro evropskou normalizaci na rok 2016 a základním nařízení;

40.  domnívá se, že společná iniciativa by se měla zaměřit na trvalá zlepšování pracovních postupů, zejména by měly být vytvořeny postupy pro přezkum složení technických výborů a opatření na podporu otevřenosti a začlenění, jež umožní, aby přispíval k diskusím v technických výborech širší okruh zúčastněných stran;

41.  domnívá se, že transparentnější a dostupné odvolací mechanismy by měly budovat důvěru a zlepšovat procesy vytváření norem; je přesvědčen o tom, že pokud byla norma požadována Komisí v návaznosti na přijetí právního předpisu Evropskou unií, může být příslušný výbor Parlamentu schopen sehrát úlohu v rámci veřejného dohledu a diskuse, což může být součást tohoto procesu, než dojde k rozhodnutí o vyjádření jakékoli formální námitky; zdůrazňuje, že klíčovými zásadami při určování toho, zda budou normalizačním orgánům předány normalizační požadavky, by měly být zásady proporcionality a přístupu založeného na posouzení rizik;

42.  domnívá se, že zvyšování informovanosti veřejnosti o navrhovaných normách ve formě návrhu před konečným schválením může zvyšovat odpovědnost a transparentnost a zajišťovat, že bude proces robustnější, v souladu s existujícími osvědčenými postupy definovanými evropským normalizačním společenstvím;

43.  vyzývá Komisi, aby podala do konce roku 2016 Parlamentu zprávu o provádění společné iniciativy pro evropskou normalizaci a o pokroku, jehož bylo dosaženo ve spolupráci s evropským normalizačním společenstvím na základě doporučení obsažených v ročním pracovním programu Unie na rok 2016;

44.  vyzývá Komisi, jež je odpovědná za hospodářskou soutěž na vnitřním trhu EU, aby ve spolupráci s vnitrostátními orgány dozoru zajistila rovné podmínky mezi konkurenty působícími na trhu;

45.  vítá nedávné iniciativy, které mají vést k vytvoření účinnějšího a transparentnějšího systému veřejných zakázek, neboť by se díky nim mělo zlepšit využívání údajů o veřejných zakázkách a rovněž by se mělo zvýšit dobrovolné posuzování veřejných zakázek na určité rozsáhlé projekty v oblasti infrastruktury; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí na zavádění těchto iniciativ;

46.  uvítal by, kdyby Komise pokračovala v reformách systému veřejných zakázek, které započala směrnicemi z roku 2014, a doufá, že bude směřovat k čím dál tím kvalifikovanější poptávce v oblasti veřejných zakázek, s cílem oceňovat technologické inovace a energetickou účinnost;

47.  konstatuje, že nový systém zadávání veřejných zakázek z roku 2014 je méně zatěžující a zahrnuje pružnější pravidla, aby lépe sloužil dalším politikám veřejného sektoru, jakož i členským státům a místním specializovaným podnikům; poukazuje na to, že při zadávání veřejných zakázek v členských státech stále dochází ke značné neefektivnosti, která omezuje přeshraniční rozšiřování a růst na domácích trzích;

48.  z principu vítá iniciativy, které Komise vyhlásila ke zvyšování transparentnosti, účinnosti a odpovědnosti v zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje však, že provedení a uplatňování nových směrnic EU by mělo mít přednost před zaváděním nových nástrojů, jako je registr smluv; v této souvislosti zdůrazňuje, že možné nástroje pro analýzu dat nesmí vést k novým nebo doplňkovým požadavkům na podávání zpráv; připomíná, že mechanismus hodnocení ex-ante by měl být u projektů infrastruktury velkého rozsahu založen na čisté dobrovolnosti;

49.  podtrhuje potřebu plně elektronického systému veřejných zakázek; zdůrazňuje potřebu rychlého a komplexního provedení směrnice o veřejných zakázkách jako celku; v zájmu otevření trhů malým a středním podnikům zdůrazňuje potřebu širšího využívání elektronického zadávání zakázek;

50.  zdůrazňuje význam jednotného patentu; podporuje záměr Komise odstranit nejistotu týkající se společné existence jednotného patentu s vnitrostátními patenty a s dodatkovými ochrannými osvědčeními a vytvořit případně jednotné dodatkové ochranné osvědčení, kdy by mělo být na paměti zároveň veřejné zdraví a zájmy pacientů;

51.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla a nejpozději do roku 2019 provedla výjimku z dodatkových ochranných osvědčení, která přispěje k posílení konkurenceschopnosti evropského odvětví výroby generických a biologicky podobných léčivých přípravků v globálním prostředí a rovněž k udržení a vytváření dalších pracovních míst a růstu v EU, aniž by bylo ohroženo trvání výhradního práva na trhu uděleného v návaznosti na režim dodatkových ochranných osvědčení na chráněných trzích; je přesvědčen, že taková ustanovení by mohla mít pozitivní dopad na přístup k vysoce kvalitním léčivým přípravkům v rozvojových a méně rozvinutých zemích a napomoci tomu, aby nedocházelo k přesouvání výroby;

52.  vyzývá k zavedení opatření, která by usnadnila přístup k patentovému systému v Evropě všem mikropodnikům, malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, které mají zájem využít evropský patent s jednotným účinkem při inovaci svých produktů a procesů, včetně toho, že se co nejvíce sníží poplatky za žádosti a obnovení a že bude poskytována pomoc s překladem; zdůrazňuje význam jak patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (tzv. SEP), tak otevřených modelů udělování licencí, které jsou někdy vhodnější pro podporu inovací; zdůrazňuje význam uzavírání licenčních dohod na patenty za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, a to v mezích daných právními předpisy EU pro hospodářskou soutěž, s cílem chránit výzkum a vývoj a zachovat pobídky k účasti na standardizaci, podporovat inovace a zajistit spravedlivé licenční podmínky;

53.  vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila legislativní návrh týkající se vytvoření jednotného evropského systému na ochranu zeměpisných označení v EU u jiných než zemědělských produktů, jak již o to Parlament žádal, s cílem vytvořit jednotný evropský systém a ukončit tím nevhodný a mimořádně roztříštěný charakter v Evropě a nabídnout řadu různých pozitivních dopadů pro občany, spotřebitele, výrobce a celou evropskou hospodářskou a sociální strukturu; zdůrazňuje, že takový nástroj by výslovně vyjádřil přidanou hodnotu řady místních výrobků, se zřejmými přínosy pro dotčené výrobce a regiony a ve smyslu informovanosti spotřebitelů;

54.  konstatuje, že plný potenciál partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) nebyl dosud ve většině členských států využit; vybízí k harmonizaci rámcových pravidel členských států týkajících se PPP, šíření osvědčených postupů a prosazování tohoto modelu;

55.  vyzývá členské státy, aby zřídily struktury, které by přeshraničním pracovníkům poskytovaly poradenství a pomoc, pokud jde o hospodářské a sociální dopady práce v jiném členském státě;

56.  podotýká, že prohloubení jednotného trhu a jednotného digitálního trhu může přinést nové možnosti a výzvy a že bude nutné zabývat se otázkami, jako jsou dovednosti, nové formy zaměstnávání, finanční struktury a sociální ochrana, jakož i bezpečnost a ochrana zdraví při práci, jež musí být uzpůsobeny tak, aby z nich měli prospěch nejen pracovníci, ale i podniky a spotřebitelé;

57.  lituje, že strategie nevěnuje zvláštní pozornost nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, který je i nadále překážkou růstu jednotného trhu; se znepokojením konstatuje, že 40 % až 47 % obyvatel EU má nedostatečné digitální dovednosti a že poptávka po zaměstnancích s digitálními dovednostmi roste každý rok o 4 %, zatímco veřejné výdaje na vzdělávání klesly od roku 2010 o 3,2 %, což ve střednědobém horizontu ohrožuje konkurenční postavení EU a zaměstnatelnost její pracovní síly; vybízí členské státy, aby investovaly do digitálního vzdělávání a dovedností;

58.  bere na vědomí cíle balíčku opatření v oblasti mobility pracovních sil, který má přispět k hlubšímu a spravedlivějšímu jednotnému trhu; zdůrazňuje však, že je důležité zajistit, aby opatření v rámci tohoto balíčku byla přiměřená a zohledňovala důsledky velké mobility do určitých regionů;

59.  poukazuje na to, že Komise podporuje duální systémy vzdělávání, které nejen usnadňují osobní rozvoj, ale mohou přispět ke sbližování dovedností a kvalifikací evropských pracovníků se skutečnými potřebami trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby strategie žádným způsobem tyto duální systémy vzdělávání neohrožovala, nýbrž aby zaručovala kvalitní učňovskou přípravu a zejména ochranu zaměstnanosti; zdůrazňuje důležitou roli sociálních partnerů při rozvoji duálních systémů vzdělávání; domnívá se, že ačkoli duální systém vzdělávání uplatňovaný v jednom členském státě nelze jednoduše kopírovat v jiném členském státě, měla by se EU zaměřit na silnou provázanost mezi duálním vzděláváním a zaměstnaností mladých lidí;

60.  podporuje opatření ve prospěch odstranění nedostatků v evropských právních předpisech proti diskriminaci v zaměstnávání, zejména s ohledem na osoby se zdravotním postižením; dále podporuje bezodkladné uplatňování směrnice Rady 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání a povolání;

61.  vítá vytvoření platformy pro boj proti nehlášené práci a vybízí zejména členské státy a sociální partnery, aby se plně zapojily do této platformy, a přispívaly tak k účinnějšímu boji proti nehlášené práci a falešné samostatně výdělečné činnosti;

62.  zdůrazňuje, že mají-li být využity příležitosti, které nabízí digitalizace pracovních míst, je třeba zajistit pružnou pracovní dobu, stabilní pracovní podmínky a sociální ochranu a usnadnit tzv. smart working (flexibilní a autonomní práci) s cílem zlepšit produktivitu a přispět ke sladění profesního a soukromého života; v tomto ohledu zdůrazňuje význam zavedení digitální infrastruktury ve venkovských oblastech, což umožní využívat různé příležitosti, které digitální agenda nabízí, například pracovat z domova;

63.  zdůrazňuje význam silných a nezávislých sociálních partnerů a účinného sociálního dialogu; zdůrazňuje, že tam, kde je to vhodné, je třeba zapojit sociální partnery do diskusí o případných vnitrostátních reformách v oblasti regulovaných povolání;

64.  zdůrazňuje význam vedení sociálního dialogu o příležitostech a změnách, které jednotný trh přináší, pokud jde o zaměstnanost;

Prohloubení jednotného trhu

65.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o vymáhání práva; poukazuje na to, že mnoho opatření již bylo přijato, ale nebylo ještě řádně vymáháno, a tím jsou ohroženy rovné podmínky v rámci jednotného trhu; dále poukazuje na to, že podle údajů, které poskytla Komise v polovině roku 2015, bylo v této oblasti jednotného trhu přibližně 1 090 neukončených řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá Komisi, aby s ohledem na lepší provádění, uplatňování a vymáhání právních předpisů upravujících oblast jednotného trhu zajistila, aby se administrativní koordinace, spolupráce a prosazování staly prioritou na všech úrovních (EU, mezi členskými státy a vnitrostátními, místními a regionálními orgány), a to přijetím dobře cílených vymáhacích opatření na základě transparentních a objektivních kritérií, s cílem zajistit, aby hospodářsky nejvýznamnější případy neoprávněných nebo nepřiměřených překážek byly řešeny; je přesvědčen, že co se týká vnitrostátních opatření nebo provádění, včasný zásah může být efektivnější a může jím být dosaženo lepších výsledků než prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje však, že pokud řešení prostřednictvím včasného zásahu nepovede k výsledkům, musí Komise využít všech dostupných opatření, včetně řízení o nesplnění povinnosti, aby zajistila plné provádění právních předpisů o jednotném trhu;

66.  vítá záměr, který je předložen ve strategii, vytvářet kulturu dodržování pravidel a nadále uplatňovat nulovou toleranci k porušování předpisů o jednotném trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby prověřily, zda by pravomoci Komise při řízeních o nesplnění povinnosti neměly být sladěny s povinnostmi, které má Komise v rámci politiky hospodářské soutěže;

67.  vyzývá Komisi, aby dále podporovala členské státy při rozvíjení důrazné kultury dodržování a vymáhání pravidel, a to i prosazováním a šířením Systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, rozvojem plánů provádění nových důležitých právních předpisů, organizováním dialogů o dodržování předpisů s členskými státy a školeními pro vnitrostátní úředníky veřejné správy odpovědnými za vymáhání a posilováním účinnější koordinace mezi vnitrostátními regulačními orgány; vyzývá členské státy, aby se plně zavázaly k provádění a vymáhání právních předpisů EU a k uplatňování zásady vzájemného uznávání; zdůrazňuje, že vzhledem k roztříštěnosti jednotného trhu, která omezuje hospodářskou činnost a možnost výběru pro spotřebitele, je zásadní věcí řádné prosazování a zlepšování právní úpravy, které by se měly vztahovat na všechna odvětví podnikání a platit pro stávající i budoucí právní předpisy;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly zbytečná omezení na jednotném trhu, která nevyplývají ze závažných důvodů týkajících se veřejného zájmu, neboť je nutné posunout dál myšlenky, jak by bylo možné v nezbytných případech tyto výzvy překonat, a aby předložily v roce 2017 zprávu na toto téma;

69.  žádá členské státy, aby do svého vnitrostátního práva důsledně a jednotně provedly právní předpisy týkající se vnitřního trhu a aby pravidla a právní předpisy v této oblasti uplatňovaly beze zbytku a správně; zdůrazňuje, že požadavky na doplňující testy a registraci, neuznávání osvědčení a norem, územní omezení dodávek a podobná opatření zvyšují náklady spotřebitelů i obchodníků, a tím připravují evropské občany o plné výhody jednotného trhu; v zájmu zajištění lepší správy vyzývá Komisi také k tomu, aby vůči členským státům, které neuplatňují právní předpisy týkající se vnitřního trhu řádným způsobem, uplatňovala odpovídající politiku a aby tak popřípadě činila i prostřednictvím řízení o nesplnění povinností a jejich uspíšením na základě zrychleného postupu;

70.  konstatuje, že za účelem dosažení důsledného jednotného provádění stávajících právních předpisů upravujících jednotný trh je naléhavě zapotřebí jednotné uplatňování a řádné vymáhání předpisů EU ve spojení s pravidelným sledováním a hodnocením na základě kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, referenčních hodnot a sdílení osvědčených postupů; připomíná proto, že je nutné plně a důkladně provést a uplatňovat evropské předpisy týkající se fungování jednotného trhu ve všech členských státech;

71.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o odhalování možných porušení práva EU ze strany členských států ve velmi rané fázi a aby zaujala pevný postoj vůči jakýmkoli legislativním opatřením, která již byla přijata nebo jsou projednávána ve vnitrostátních parlamentech, jež by mohla zvýšit roztříštěnost jednotného trhu;

72.  zdůrazňuje, že, má-li být jednotný trh úspěšný, je závazek a ochota členských států řádně provést a uplatňovat právní předpisy EU zásadní; vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti odstranily neodůvodněné a nepřiměřené překážky jednotného trhu a zdržely se diskriminačních a ochranářských opatření;

73.  konstatuje, že členské státy sehrávají klíčovou úlohu při řádné správě věcí veřejných a řádném fungování jednotného trhu, a musí tedy přistupovat k odpovědnosti a řízení jednotného trhu proaktivně, a to vytvářením nového politického impulsu prostřednictvím konsolidovaných zpráv o stavu jednotného trhu, pravidelných tematicky zaměřených diskusí v rámci schůzí Rady pro konkurenceschopnost, zvláštních výročních schůzí Evropské rady a začlenění jednotného trhu jako zvláštního pilíře evropského semestru týkajícího se správy;

74.  připomíná, že by EU mohla vytvořit svůj vlastní soubor vědecky podložených, nezávislých ukazatelů používaných pro hodnocení stupně integrace jednotného trhu, který bude zveřejňován jako součást roční analýzy růstu, a požaduje přijetí strategického dokumentu předsedy některých institucí EU a zprávy pěti předsedů popisující cestu ke skutečnému jednotnému trhu;

75.  zdůrazňuje, že Výbor EP pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů musí posílit své vazby s vnitrostátními parlamenty, a to s cílem koordinovat a řešit otázky týkající provedení a uplatňování předpisů v oblasti jednotného trhu;

76.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit síť SOLVIT, zejména rozšířením interakce mezi systémy SOLVIT, CHAP, EU Pilot a Enterprise Europe Network (EEN) ke zefektivnění širšího rámce postupů EU pro vyřizování stížností, a zvýšit povědomí o této síti mezi občany a malými a středními podniky, a o její praktické úloze při řešení problémů s výkladem předpisů souvisejících s jednotným trhem; domnívá se, že by Komise měla zohlednit údaje o problémech zjištěné v rámci sítě SOLVIT při zvažování toho, jak stanovit priority pro vymáhací opatření; vyzývá Komisi, aby posílila své úsilí pomoci členským státům při řešení nejproblematičtějších případů; vyzývá členské státy, aby odpovídajícím způsobem vybavily a náležitě umístily svá vnitrostátní centra SOLVIT, tak aby mohla plnit svou úlohu;

77.  zdůrazňuje, že transparentnost vnitrostátních předpisů je zásadním nástrojem, který umožňuje přeshraniční obchod v rámci jednotného trhu a pomáhá odhalovat netarifní překážky; vybízí členské státy, aby učinily své předpisy snadno dostupnými on-line a ve více než jednom jazyce, a to v zájmu zvyšování obchodu, což bude přínosem pro všechny;

78.  poukazuje na význam podporování mobility prostřednictvím odborného vzdělávání, učňovské přípravy, dovedností a zaměstnatelnosti v rámci programů, jako je Erasmus+ a EURES, které poskytují milionům pracovníků v EU příležitosti k získání užitečných zkušeností;

79.  s politováním konstatuje, že mnoho členských států zásadu vzájemného uznávání řádně neuplatňuje; v této souvislosti očekává návrh Komise, jakožto součásti posilování jednotného trhu se zbožím, protože zlepší vzájemné uznávání pomocí opatření ke zvyšování povědomí, jakož i zajištěním lepšího uplatňování a vymáhání zásady vzájemného uznávání prostřednictvím přezkumu nařízení o vzájemném uznávání, mimo jiné s cílem zdokonalit nástroje pro řešení sporů ve spojení s nesprávným prováděním nebo uplatňováním zásady vzájemného uznávání; zdůrazňuje, že pokud by byla zásada vzájemného uznávání řádně uplatňována příslušnými orgány po celé EU, podniky by se mohly soustředit výhradně na podnikání a na posilování růstu EU, a nikoli na překonávání různých překážek ukládaných členskými státy, které vzájemné uznávání nerespektují;

80.  domnívá se také, že by Komise měla postupovat aktivněji při určování odvětví s vysokým potenciálem pro přeshraniční obchod a digitalizaci, kde by mohla být uplatňována zásada vzájemného uznávání;

81.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak by mohly navrhované informační nástroje pro trh fungovat a jaký by byl právní základ pro tyto nástroje;

82.  opakovaně vyzývá k tomu, aby Rada rychle přijala balíček o bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem, a vyzývá Komisi, aby se plně zhostila své úlohy při usnadňování řešení v tomto ohledu; zdůrazňuje význam poskytování příslušných informací o výrobcích určených pro maloobchod, zejména uvádění země původu, což je velmi důležité pro ochranu spotřebitelů a pro posílení boje proti padělání;

83.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zpřísnily sankce za padělání a aby zajistily plnou vymahatel právních předpisů EU v této oblasti;

84.  zdůrazňuje, že rozdíly v předpisech mezi členskými státy, pokud jde o rozdílné požadavky na označování nebo kvalitu, vytvářejí zbytečné překážky pro dodavatele zboží a ochranu spotřebitelů; podtrhuje přidanou hodnotu ekoznačky; vyzývá Komisi, aby posoudila, které značky jsou pro zajištění informací pro spotřebitele zásadní a které ne, a aby zvážila zavedení závazného systému poskytování klíčových informací o ručně vyráběných a průmyslových výrobcích, jak bylo uvažováno například v nábytkářském odvětví, na úrovni EU, s cílem poskytnout spotřebitelům klíčové informace a zajistit stejnou kvalitu výrobků v různých členských státech; domnívá se, že taková iniciativa by byla přínosná pro spotřebitele, výrobní odvětví a obchodní subjekty, neboť by zajišťovala transparentnost, odpovídající uznávání evropských produktů a harmonizovaná pravidla pro subjekty na jednotném trhu;

85.  zdůrazňuje, pokud jde o jednotný trh v oblasti služeb, že je zjevně zapotřebí zlepšit přeshraniční poskytování služeb a dbát na to, aby se nepodporoval sociální dumping; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily řádné a účinnější uplatňování směrnice o službách a zabránily nadměrné tvorbě vnitrostátních právních předpisů; vítá návrh Komise na zlepšené oznamování podle směrnice o službách, neboť stávající postup je neúčinný a netransparentní; domnívá se, že k oznámení by mělo dojít v legislativním procesu dříve, aby byla možnost včasné zpětné vazby od zúčastněných stran a členských států a aby se minimalizovalo prodlení v přijímání nových právních předpisů; souhlasí s rozšířením postupu oznamování stanoveným ve směrnici (EU) 2015/1535 na všechna odvětví, na něž se tato směrnice nevztahuje; odmítá jakékoliv tvrzení, že by oblast působnosti směrnice o službách měla být rozšířena; vyzývá Komisi, aby hledala způsob, jak odstranit zátěž spojenou s roztříštěností evropského bankovního odvětví, která je zdrojem potíží, na něž narážejí nerezidentní subjekty, zejména malé a střední podniky, při zřizování bankovního účtu v jiném členském státě;

86.  žádá Komisi, aby usilovala o zjednodušení a sjednocení postupů přeshraničního poskytování služeb, aby integrovala malé a střední podniky do vnitřního trhu;

87.  poukazuje na to, že požadavky na přiměřenou regulaci jsou jasně stanovené v čl. 16 odst. 1 směrnice o službách a v judikatuře ESD; připomíná, že skutečnost, že jeden členský stát ukládá mírnější předpisy něž druhý stát, neznamená, že předpisy tohoto druhého státu jsou nepřiměřené, a tudíž neslučitelné s právem Evropské unie; znovu opakuje, že pravidla, která oslabují, poškozují nebo činí neatraktivními přeshraniční služby, jsou slučitelná s požadavky vnitřního trhu pouze tehdy, pokud slouží účelu převažujícího veřejného zájmu a pokud jsou tato pravidla skutečně vhodná pro tento účel a nebudou bránit volnému poskytování služeb víc, než je nezbytné na ochranu věci veřejného zájmu, jíž mají sloužit;

88.  podtrhuje potřebu zajistit důsledné posuzování přiměřenosti regulačních požadavků a omezení vztahujících se na poskytování služeb; bere na vědomí návrh Komise na zavedení pasu na poskytování služeb, který by v klíčových hospodářských odvětvích, jako je poskytování služeb pro podniky, usnadnil rozvoj a mobilitu společností po celém jednotném trhu; domnívá se, že cílem této iniciativy by mělo být zjednodušování administrativních postupů pro poskytovatele služeb, kteří chtějí působit přeshraničně, a na řešení překážek regulační povahy, které odrazují tyto společnosti od vstupování na trh v jiném členském státě; požaduje, aby případnému pasu na poskytování služeb náleželo místo mezi řadou horizontálních nástrojů, které mají za cíl podporu právních předpisů upravujících oblast vnitřního trhu, jako je Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu nebo jednotná kontaktní místa, jež byla ustanovena směrnicí o službách jako jediné správní rozhraní pro vyřizování všech nezbytných správních postupů spojených s činností poskytování služeb s přeshraničním rozměrem; zdůrazňuje, že zavedení pasu na poskytování služeb nesmí vést k situaci, v níž je oslabená nebo zrušená judikatura Soudního dvora o závažných důvodech veřejného zájmu, kterými mohou být legitimizována pravidla omezující přeshraniční pohyb služeb; zdůrazňuje však, že pas na poskytování služeb by se mohl jevit jako nadbytečný, pokud by směrnice o službách byla řádně provedena a vymáhána; zdůrazňuje, že tuto iniciativu nesmí provázet zavádění zásady země původu;

89.  vítá, že je kladen silný důraz na úlohu služeb na jednotném trhu a zajištění toho, aby odborníci a společnosti poskytující služby, zvláště v oblasti maloobchodu, nebyli uzavřeni do svých vnitrostátních trhů; zdůrazňuje, že další rozšiřování systémů profesních pasů a pasů na poskytování služeb bude ústředním prvkem při předcházení zbytečné byrokracii mezi členskými státy, která odrazuje naše občany od práce a obchodování přeshraničně;

90.  připomíná, že je důležité odstranit překážky (včetně jazykových a administrativních překážek a překážek spojených s nedostatkem informací), které omezují podnikatelský potenciál přeshraničního internetového obchodu a podrývají důvěru spotřebitelů v jednotný trh; zdůrazňuje, že je důležité odstranit provozní omezení týkající se výkonu maloobchodní činnosti, jako je regulace otevírací doby, specifické a selektivní daně v oblasti maloobchodu a vyžadování nepřiměřeného objemu informací od společností;

91.  uznává pravomoci místních orgánů, pokud jde o územní plánování; zdůrazňuje však, že by územní plánování nemělo sloužit jako záminka pro obcházení práva na svobodu usazování; v této souvislosti poukazuje na důležitost řádného prosazování směrnice o službách; naléhavě vyzývá členské státy, aby odstranily překážky bránící volnému pohybu a otevřely své trhy s cílem podnítit konkurenceschopnost a podpořit různorodost obchodů, jež má zásadní význam pro zachování přitažlivosti nákupních zón, zejména v městských centrech;

92.  zdůrazňuje, že odvětví maloobchodu a velkoobchodu je největším odvětvím podnikatelského sektoru v Evropě; domnívá se, že prioritou je snížit zbytečné regulační administrativní a praktické překážky podnikání v maloobchodu;

93.  vyzývá Komisi a členské státy, aby odvětví maloobchodu přikládaly nejvyšší politickou prioritu, neboť se jedná o pilíř jednotného trhu, včetně jednotného digitálního trhu, a aby odstranily regulační, administrativní a praktické překážky, které ztěžují zakládání nových podniků, brání rozvoji a kontinuitě a maloobchodníkům neumožňují, aby plně využívali výhod vnitřního trhu; domnívá se, že by právní předpisy pro maloobchodní trh měly být založené na důkazech a měly by přihlížet k potřebám odvětví;

94.  vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly zbytečná omezení pro maloobchodní podniky na jednotném trhu, která nejsou oprávněná na základě závažných důvodů vážících se k veřejnému zájmu, neboť je nutné pokročit s návrhy, jak by bylo možné v nezbytných případech tyto výzvy překonat, a aby předložily na jaře 2017 zprávu na toto téma;

95.  v souvislosti s odvětvím profesionálních služeb zastává názor, že různé přístupy k právní úpravě svou povahou nepředstavují překážku prohlubování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že pravidla přístupu k profesím a týkající se jejich vykonávání mohou být nezbytná pro ochranu veřejného zájmu a ochranu spotřebitelů a že jejich hodnocení se jeví účelné pouze ve vnitrostátním kontextu;

96.  souhlasí s Komisí, že mnoho předpisů členských států upravujících přístup k regulovaným profesím a jejich vykonávání je nepřiměřených požadavkům a vytvářejí překážky omezující přístup k těmto profesím;

97.  domnívá se, že přeshraniční poskytování služeb na dočasném základě, včetně profesionálních služeb, by mělo být považováno za klíčový prvek vnitřního trhu, neboť tyto služby vytvářejí pracovní místa a poskytují vysoce kvalitní produkty a služby občanům EU; z tohoto důvodu považuje pravidelné poradenství za užitečný nástroj pro členské státy, se zohledněním různého hospodářského, zeměpisného a sociálního zázemí jednotlivých členských států;

98.  vítá oživený zájem o regulovaná a svobodná povolání v Evropě v rámci nedávné strategie pro jednotný trh, což představuje důležitý faktor pro růst a zaměstnanost na jednotném trhu; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření pro provedení doporučení, která vyjádřila pracovní skupina Komise k hlavním směrům pro posílení podnikání ve svobodných povoláních;

99.  vítá legislativní návrh Komise zabývající se regulačními překážkami, jež omezují přístup k některým profesím, jakožto významný krok k otevření jednotného trhu a podpoře růstu pracovních míst;

100.  podporuje iniciativu Komise přezkoumat regulovaná povolání, připomíná však, že jakákoli aktivita v této oblasti by měla zachovat přísné normy pro zaměstnávání a pro poskytování služeb, odpovídající odbornou kvalifikaci a bezpečnost spotřebitelů;

101.  je přesvědčen, že bez konkurenceschopných profesionálních a obchodních služeb po celé EU mohou mít podniky potíže s udržením konkurenceschopnosti a se zachováním a vytvářením nových pracovních míst;

102.  zdůrazňuje skutečnost, že neefektivní doručovací služby, zvláště pokud se jedná o doručování do místa konečného určení, představují jednu z hlavních překážek přeshraničního prodeje v EU; zdůrazňuje, že základním předpokladem pro rozvoj jednotného trhu jsou snadno přístupné, cenově dostupné, efektivní a kvalitní doručovací služby; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní akční plán pro oblast doručování zásilek a stanovila cíle, jež mají být na tomto trhu dosaženy do konce roku 2020; vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na odstranění překážek, s nimiž se potýkají poskytovatelé služeb v oblasti přeshraničního doručování zásilek;

103.  žádá Komisi, aby se společně s členskými státy pokusila zjednodušit a urychlit postupy pro uznávání odborných kvalifikací, mimo jiné tím, že usnadní a podpoří zavedení společných rámců odborné přípravy, a přitom bude plně respektovat zásadu subsidiarity; žádá Komisi a členské státy, aby podpořily odbornou přípravu a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky tak, aby stávající i budoucí pracovníci byli vybaveni relevantními digitálními dovednostmi;

104.  vítá skutečnost, že se ve strategii zmiňuje vysoká úroveň nezaměstnanosti v celé EU, s politováním však konstatuje, že v ní nejsou předloženy konkrétní kroky a opatření, které mohou pomoci lidem najít práci, jako například zlepšování norem vzdělávání a odborné přípravy, plnění cílů v oblasti celoživotního učení a řešení nesouladu mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi a kvalifikacemi pracovníků a odborníků; domnívá se, že je zcela zřejmé, že se jednotný trh v důsledku digitalizace různých odvětví rychle mění a že nová pracovní místa budou vyžadovat odlišný soubor dovedností a kvalifikací;

105.  odsuzuje skutečnost, že Komise nepřijala ve strategii pro jednotný trh žádná konkrétní opatření pro řešení potřeb lidí a spotřebitelů se zdravotním postižením, starších osob a lidí žijících ve venkovských a odlehlých oblastech;

106.  považuje zásadu stejné odměny za stejnou práci na stejném místě, kterou prosazuje předseda Komise Juncker, za důležitý nástroj v boji proti narušením trhu;

Spravedlivější jednotný trh

107.  zdůrazňuje, že skutečný jednotný trh by měl poskytovat výhody a ochranu občanům, spotřebitelům a podnikům ve smyslu lepší kvality, větší rozmanitosti, přiměřených cen a bezpečnosti zboží a služeb; zdůrazňuje, že bezdůvodná diskriminace přijímatelů služeb (spotřebitelů a podnikatelů) na základě státní příslušnosti nebo místa pobytu, která se nezakládá na žádných objektivních a ověřitelných kritériích, jak v elektronickém prostředí, tak mimo něj, je na jednotném trhu nepřijatelná; domnívá se však, že povinnost, aby společnosti prodávaly po celé EU, není proveditelná;

108.  vyzývá Komisi, aby pokročila v přípravě legislativního návrhu, který by se zabýval bezdůvodným blokováním na základě zeměpisné polohy a dalšími formami bezdůvodné diskriminace ze strany hospodářských subjektů na trhu; vyzývá Komisi, aby stanovila účinná kritéria pro posuzování bezdůvodného blokování na základě zeměpisné polohy; zdůrazňuje, že každý takový návrh musí respektovat základní zásadu svobody obchodu; zdůrazňuje také, že by návrh Komise měl brát v úvahu zásadu proporcionality, zejména pro malé a velmi malé podniky; konstatuje, že se subjekty na trhu musí někdy zapojit do výběru na trhu, aby mohly fungovat v rámci stanovených tržních podmínek;

109.  souhlasí s tím, že při nakupování zboží a služeb na jednotném trhu potřebují spotřebitelé transparentní informace a soubor moderních a pevně stanovených práv na ochranu jejich zájmů; zastává názor, že jakákoli revize, sloučení s jiným předpisem nebo konsolidace směrnic v oblasti spotřebitelského práva by měly stanovovat skutečně vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a vymahatelná práva a uznávat stávající osvědčené postupy pocházející z vnitrostátních právních úprav;

110.  vyzývá Komisi, aby analyzovala současné právní nejistoty, jež mají dopad na spotřebitele, a v případě potřeby je vyřešila objasněním nebo doplněním právního rámce v oblasti práv spotřebitele; opakuje svůj závazek spočívající v průběžném uplatňování zásady pružné harmonizace u jakéhokoli navrhovaného právního předpisu EU týkajícího se spotřebitelů a to, že úplná harmonizace se uplatní, pouze pokud přináší velmi vysokou úroveň ochrany spotřebitele a poskytuje spotřebitelům jednoznačné přínosy;

111.  zdůrazňuje, že podniky sociální ekonomiky představují rozmanitou škálu obchodních modelů, což je klíčem k vysoce konkurenceschopnému a spravedlivějšímu jednotnému trhu; vyzývá Komisi, aby začlenila sociální ekonomiku do svých politik týkajících se jednotného trhu a aby vytvořila evropský akční plán pro podniky sociální ekonomiky s cílem odblokovat jejich plný potenciál pro udržitelný růst podporující začlenění;

Závěry

112.  vyzývá Komisi, aby s přihlédnutím k výše uvedeným návrhům a v návaznosti na příslušné konzultace se zúčastněnými stranami a posouzení dopadu rychle předložila normotvůrcům plánované legislativní návrhy a iniciativy a zajistila tak jejich včasné přijetí;

o
o   o

113.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0069.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0580.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0012.

Právní upozornění