Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2219(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0355/2016

Předložené texty :

A8-0355/2016

Rozpravy :

PV 13/12/2016 - 13
CRE 13/12/2016 - 13

Hlasování :

PV 14/12/2016 - 9.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0502

Přijaté texty
PDF 645kWORD 100k
Středa, 14. prosince 2016 - Štrasburk Konečné znění
Výroční zpráva o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a politika Evropské unie v této oblasti
P8_TA(2016)0502A8-0355/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a o politice Evropské unie v této oblasti (2016/2219(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, která vstoupila v platnost 24. října 1945,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje Organizace spojených národů (OSN) týkající se lidských práv, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které byly přijaty v New Yorku dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na klíčové mezinárodní úmluvy týkající se lidských práv, včetně Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jíž je EU smluvní stranou,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW)(1) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte a na usnesení Parlamentu ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte(2),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin ze dne 18. prosince 1990(3),

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právu na rozvoj(4),

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a na výsledný dokument plenárního zasedání Valného shromáždění na vysoké úrovni ze dne 22. září 2014 známého jako Světová konference o původním obyvatelstvu(5),

–  s ohledem na Vídeňskou deklaraci a akční program přijatý dne 25. června 1993(6),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu z roku 1995(7) a na akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji z roku 1994(8) a výsledky konferencí o jejich přezkumu,

–  s ohledem na Pařížské zásady OSN týkající se vnitrostátních institucí pro lidská práva(9),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 25 Listiny základních práv EU o právech starších osob,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 28. června 2016 nazvané „Sdílená vize, společný postup: Silnější Evropa – globální strategie Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku“(10),

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán EU pro lidská práva a demokracii přijaté Radou pro zahraniční věci dne 25. června 2012(11),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 8. prosince 2009 o podpoře dodržování mezinárodního humanitárního práva(12) a na aktualizované obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva(13),

–  s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019) přijatý Radou dne 20. července 2015(14),

–  s ohledem na obecné zásady Evropské unie v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení(15),

–  s ohledem na obecné zásady na podporu a ochranu požívání všech lidských práv lesbickými, homosexuálními, bisexuálními, transsexuálními a intersexuálními osobami (LGBTI)(16) přijaté Radou dne 24. června 2013,

–  s ohledem na obecné zásady pro meziparlamentní delegace Evropského parlamentu o prosazování lidských práv a demokracie při návštěvách mimo Evropskou unii,

–  s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015, kterou přijala Rada dne 20. června 2016(17),

–  s ohledem na akční plán pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020) přijatý Radou dne 26. října 2015(18),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti osob LGBTI(19) a seznam opatření Komise za účelem prosazování rovnosti osob LGBTI (2016–2019)(20),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o problematice rovnosti žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce(21),

–  s ohledem na evropský program pro migraci ze dne 13. května 2015 (COM(2015)0240) a na závěry Rady o migraci ze dne 20. července 2015(22), 14. září 2015(23) a 22. září 2015(24),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/260 ze dne 17. února 2015 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro lidská práva(25),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2014 o prosazování a ochraně práv dětí(26),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. května 2012 na téma „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“(27),

–  s ohledem na revidované ukazatele pro účely komplexního přístupu k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti ze strany EU přijaté Radou dne 20. září 2016(28),

–  s ohledem na Istanbulskou úmluvu Rady Evropy ze dne 11. května 2011 o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí(29),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a zrušení společného postoje 2003/444/SZBP(30),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky o přezkumu evropské politiky sousedství JOIN(2015)0050,

–  s ohledem na vallettský akční plán ze dnů 11. a 12. listopadu 2015(31),

–  s ohledem na provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN ze dne 13. října 2015 o ženách, míru a bezpečnosti(32),

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 19. června 2008 o sexuálním násilí jako válečném zločinu(33),

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 31. října 2000 o ženách a míru a bezpečnosti(34),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 18. prosince 2014 o ochraně migrantů(35),

–  s ohledem na svá usnesení přijatá naléhavým postupem a týkající se případů porušování lidských práv, demokracie a právního státu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o svěřeneckém fondu EU pro Afriku: důsledky pro rozvoj a humanitární pomoc(36),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU(37),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva(38),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(39),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/DÁ'IŠ)(40),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti(41),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o migraci a uprchlících v Evropě(42),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o obnovení akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce(43),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o trestu smrti(44),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o lidských právech a technologiích: dopad systémů narušování a sledování na lidská práva ve třetích zemích(45),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu(46),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o prioritách EU v roce 2015 pro Radu OSN pro lidská práva(47),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzívě ISIS, včetně pronásledování menšin(48),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání ozbrojených bezpilotních letounů(49),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě(50) a na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky menšin ze dne 28. ledna 2016 o menšinách a diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě(51),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o svobodě tisku a sdělovacích prostředků ve světě(52),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(53),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu: čelit problémům a překonávat potíže(54),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie(55),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o politikách EU ve prospěch zastánců lidských práv(56),

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámce OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“ schválené v rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 17/4 ze dne 6. července 2011(57),

–  s ohledem na výroční zprávu z roku 2015 Evropské nadace pro demokracii(58),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0355/2016),

A.  vzhledem k tomu, že článek 21 SEU zavazuje EU provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) spočívající na zásadách, které se uplatnily při jejím založení a které se má snažit prosazovat ve světě: na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úctě k lidské důstojnosti, na zásadách rovnosti a solidarity a na dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 207 SFEU se musí obchodní politika EU zakládat na zásadách a cílech vnější činnosti EU;

C.  vzhledem k článku 3 SEU, v němž se uvádí, že „ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů“;

D.  vzhledem k tomu, že dodržování, prosazování a ochrana všeobecně platných a nedělitelných lidských práv patří mezi hlavní cíle zahraniční a bezpečnostní politiky EU, jak je stanoveno v doložce o lidských právech ve všech dohodách EU se třetími zeměmi;

E.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv, mír, bezpečnost i rozvoj spolu úzce souvisejí a vzájemně se posilují;

F.  vzhledem k tomu, že politiky na podporu lidských práv a demokracie by měly být začleňovány do všech dalších politik EU s vnějším rozměrem, včetně rozvojové, migrační, bezpečnostní, protiteroristické politiky, politiky sousedství, rozšiřování a obchodní politiky, zejména skrze uplatňování podmíněnosti lidských práv;

G.  vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější soulad v oblasti lidských práv má zásadní význam pro důvěryhodnost politiky EU v oblasti lidských práv v zahraničí, a vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro úspěšnou a účinnou politiku EU v oblasti lidských práv a demokratizace je rovněž větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a také mezi jednotlivými vnějšími politikami EU; vzhledem k tomu, že větší soudržnost by měla EU umožnit reagovat rychleji a účinněji již v raných fázích porušování lidských práv; a vzhledem k tomu, že problematičnost soudržnosti je zvláště zřejmá v souvislosti s aktuální migrační politikou;

H.  vzhledem k tomu, že hodnoty svobody, dodržování lidských práv a zásada konání pravidelných a skutečných voleb jsou základními prvky demokracie; vzhledem k tomu, že kromě konání svobodných a spravedlivých voleb patří mezi rysy demokratických režimů transparentní a odpovědná správa věcí veřejných, dodržování zásad právního státu, svoboda projevu, dodržování lidských práv, existence nezávislého soudnictví a dodržování mezinárodního práva a mezinárodních dohod v oblasti lidských práv;

I.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv je ohroženo po celém světě, a vzhledem k tomu, že všeobecnou platnost lidských práv závažně ohrožuje řada autoritářských režimů; vzhledem k tomu, že na celém světě se objevilo mnoho pokusů omezit prostor pro občanskou společnost, a to i na mnohostranných fórech; a vzhledem k tomu, že nedodržování lidských práv má negativní důsledky pro jednotlivce, pro jeho či její příbuzné i pro celou společnost;

J.  vzhledem k tomu, že EU byla klíčovým hráčem při přijímání Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, jejímž cílem je dodržovat lidská práva všech;

K.  vzhledem k tomu, že Rada přijala dne 20. července 2015 nový akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 s cílem umožnit EU řešit problémy díky přesněji zaměřenému, důslednému a koordinovanému využívání jejích lidskoprávních nástrojů; vzhledem k tomu, že by tento akční plán měl být prováděn v souladu s Akčním plánem pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020;

L.  vzhledem k tomu, že místopředsedkyně, vysoká představitelka uvedla, že lidská práva budou patřit mezi její absolutní priority a že má v úmyslu stav lidských práv používat jako ukazatel ve všech svých kontaktech se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že také opětovně potvrdila, že EU je odhodlána prosazovat lidská práva ve všech oblastech zahraničních vztahů, a to bez výjimek;

M.  vzhledem k tomu, že závazek EU prosazovat účinný multilateralismus, v němž hraje ústřední roli OSN, je nedílnou součástí vnější politiky Unie a vychází z přesvědčení, že multilaterální systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách je nejvhodnějším nástrojem k řešení celosvětových krizí, náročných úkolů a hrozeb; vzhledem k tomu, že zapojení třetích zemí ve všech dvoustranných a vícestranných fórech je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro řešení problémů v oblasti lidských práv ve třetích zemích;

N.  vzhledem k tomu, že k mezinárodnímu úsilí o prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu společně přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a zvláštní postupy pro specifické situace v jednotlivých zemích nebo pro určitá témata;

O.  vzhledem k tomu, že EU považuje úzkou spolupráci s občanskou společností a obhájci lidských práv ve třetích zemích za jednu ze svých hlavních priorit při prosazování lidských práv a potírání porušování lidských práv;

P.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 22. října 2013 o místních orgánech a občanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje(59) Parlament vyjadřuje hluboké znepokojení nad tvrdými zákroky proti organizacím občanské společnosti, zdůrazňuje význam vytvoření monitorovacího systému pro hodnocení pokroku, pokud jde o právní a správní předpisy, a vyzývá k podpoře příznivých podmínek pro řádné fungování organizací občanské společnosti; vzhledem k tomu, že v řadě zemí byly nedávno přijaty přísné právní předpisy týkající se nevládních organizací, které uvádějí, že zahraniční organizace jsou nežádoucí, pokud jsou považovány za hrozbu pro jejich ústavní pořádek, obranu nebo bezpečnost, a vzhledem k tomu, že jen v roce 2015 bylo ve světě zabito 185 aktivistů za lidská práva v oblasti životního prostředí, přičemž 66 % z nich pocházelo ze zemí Latinské Ameriky;

Q.  vzhledem k tomu, že v rostoucím počtu zemí, zejména v Asii, na Blízkém východě a v Africe, se prostřednictvím zákazů cestování zabraňuje obhájcům lidských práv v účasti na mezinárodních událostech;

R.  vzhledem k tomu, že články 18 a 19 Všeobecné deklarace lidských práv stanoví, že každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství a na svobodu přesvědčení a projevu, což zahrnuje právo zastávat svůj názor bez překážky a vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice; vzhledem k tomu, že počet případů pronásledování osob, jež pouze pokojně uplatňovaly své právo na svobodu přesvědčení, vyznání a projevu, strmě vzrostl;

S.  vzhledem k tomu, že článek 20 Všeobecné deklarace lidských práv uznává, že každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že rezoluce Rady OSN pro lidská práva 21/16 připomíná státům jejich povinnost dodržovat a plně chránit právo jednotlivců pokojně se shromažďovat a svobodně se stýkat on-line i off-line. a vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení musí být podporována prostřednictvím mezináboženského a mezikulturního dialogu;

T.  vzhledem k tomu, že základní pravidla mezinárodního humanitárního práva a lidská práva jsou zakotvena v Ženevských úmluvách a dodatkových protokolech a jsou základem všech humanitárních akcí; vzhledem k tomu, že ochranu civilního obyvatelstva a vysídlených osob v oblastech konfliktů je třeba zajistit zcela neutrálním a nestranným způsobem, a vzhledem k tomu, že je třeba zachovat nezávislost pomoci;

U.  vzhledem k tomu, že nelegální okupace území představuje trvalé porušování mezinárodního práva, v jehož důsledku vzniká podle mezinárodního humanitárního práva odpovědnost okupační síly vůči civilnímu obyvatelstvu na daném území;

V.  vzhledem k tomu, že je obtížné uchovávat důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, zejména v době nebývalých toků uprchlíků prchajících před násilím; vzhledem k tomu, že zajištění důkazů je pro předvedení pachatelů před soud nezbytné;

W.  vzhledem k tomu, že pokusy o uzavření věznice Spojených států v zátoce Guantánamo selhaly a v roce 2015 bylo propuštěno či přemístěno pouhých 20 zadržených osob;

X.  vzhledem k tomu, že po celém světě stále více a více lidí utíká před válkou, ozbrojenými konflikty nebo jinými nedůstojnými podmínkami a že tyto uprchlické toky a různé formy migrace představují jak pro EU, tak i celosvětově velkou výzvu, která vyžaduje okamžitá účinná a udržitelná řešení, jež budou v souladu s našimi společnými evropskými hodnotami; vzhledem k tomu, že humanitární pomoc, již poskytuje Komise jakožto přední světový dárce, pomáhá uprchlíkům a vysídleným osobám ve více než 30 zemích;

Y.  vzhledem k tomu, že boj proti převaděčství, obchodování s lidmi a vykořisťování pracovní síly vyžaduje jak krátkodobou, tak střednědobou a dlouhodobou reakci, včetně opatření za účelem rozbití zločineckých sítí a předvedení zločinců před soud, sběru a analýzy dat, opatření na ochranu obětí a navrácení nelegálně pobývajících migrantů, a zároveň vyžaduje spolupráci se třetími zeměmi a dlouhodobější strategie s cílem řešit poptávku po obchodování a převaděčství osob a příčiny migrace, které ženou lidi do rukou zločineckých převaděčů;

Z.  vzhledem k tomu, že soudnictví je pro prosazování dodržování lidských práv nezbytné a že EU a její členské státy od počátku bezpodmínečně podporují Mezinárodní trestní soud, přičemž prosazují všeobecnou platnost Římského statutu a hájí bezúhonnost tohoto soudu v zájmu posílení jeho nezávislosti;

AA.  vzhledem k tomu, že bylo dosaženo výrazného pokroku v otázce zrušení trestu smrti, a vzhledem k tomu, že mnoho zemí přestalo trest smrti uplatňovat a další přijaly legislativní kroky směřující k jeho zrušení; vzhledem k tomu, že v roce 2015 dramaticky vzrostl celkový počet poprav, z nichž bylo téměř 90 % provedeno jen ve třech zemích, jmenovitě Íránu, Pákistánu a Saúdské Arábii; vzhledem k tomu, že Bělorusko zůstává jedinou zemí v Evropě, která trest smrti dosud uplatňuje;

AB.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je klíčovou součástí evropských hodnot a je zakotvena v právním a politickém rámci EU a zároveň představuje stěžejní bod agendy OSN 2030; vzhledem k tomu, že násilí na ženách a dívkách a jejich diskriminace v posledních letech dramaticky narůstají, zejména ve válečných oblastech a autoritářských režimech;

AC.  vzhledem k tomu, že podle odhadů organizace UNICEF žije 250 milionů dětí na celém světě v zemích zasažených konfliktem a téměř 50 milionů dětí bylo v důsledku násilí, války a jejích hrůz, terorismu a povstání buď nuceně vysídleno, nebo migrovalo přes hranice, přičemž mnohé z nich nadále trpí nejrůznějšími formami diskriminace, násilí, vykořisťování, zneužívání, nucené práce, chudoby a podvýživy;

AD.  vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF je na světě každé 200. dítě dětským uprchlíkem, téměř jedna třetina dětí žijících mimo zemi svého narození je uprchlíky a počet dětských uprchlíků se mezi lety 2005 a 2015 zdvojnásobil;

AE.  vzhledem k tomu, že článek 25 Všeobecné deklarace lidských práv uznává právo každého člověka na „takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny“, při němž mají mateřství a dětství nárok na zvláštní péči a pomoc a které zahrnuje zdravotní péči; vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání, výživě a zdravotní péči by měl být zaručen všem dětem; vzhledem k tomu, že rezoluce č. 26/28(36) Rady OSN pro lidská práva vyzývá k tomu, aby se další setkání sociálního fóra Rady OSN pro lidská práva zaměřilo na přístup k lékům v souvislosti s právem každého jednotlivce na nejvyšší dosažitelnou úroveň fyzického a duševního zdraví; vzhledem k tomu, že Ústava WHO uvádí, že požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každého člověka bez rozdílu rasy, náboženství, politického přesvědčení a hospodářských nebo sociálních podmínek;

AF.  vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech dítěte musí orgány dodržovat práva dítěte odloučeného od jednoho nebo obou rodičů;

AG.  vzhledem k tomu, že násilí a nezákonné stíhání menšin, včetně osob LGBTI, pokračuje na mnoha místech na světě a diskriminace v přístupu ke zdravotní péči, vzdělání, zaměstnání a dalším odvětvím je obecně rozšířená;

AH.  vzhledem k tomu, že z celého světa nadále přicházejí zprávy o porušování občanských a politických, hospodářských, pracovních, sociálních a kulturních práv a zároveň o škodách na životním prostředí v důsledku nedbalosti některých aktérů ze soukromého sektoru; vzhledem k tomu, že existuje silná vazba mezi korupcí, daňovými úniky, nezákonnými kapitálovými toky a porušováním lidských práv;

AI.  vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv se vztahují na všechny státy a na všechny obchodní podniky, ať mají nadnárodní rozměr, či nikoli, bez ohledu na jejich velikost, odvětví, umístění, vlastnictví a strukturu, vzhledem k tomu však, že mechanismy účinné kontroly a sankcí zůstávají pro celosvětové provádění těchto zásad výzvou; vzhledem k tomu, že je nutné náležitě zohlednit zvláštnosti malých a středních podniků (MSP) a začlenit je do pružné sociální odpovědnosti podniků, přizpůsobené jejich potenciálu;

AJ.  vzhledem k tomu, že Komise vydala v říjnu 2015 novou obchodní strategii s názvem „Obchod pro všechny“, v níž uvádí svůj záměr využívat obchod jako prostředek k posílení lidských práv v třetích zemích;

AK.  vzhledem k tomu, že EU začala v roce 2015 pracovat na právních předpisech týkajících se boje proti obchodu s nerostnými surovinami, který podporuje konflikty;

AL.  vzhledem k tomu, že národní a mezinárodní sportovní události, jako jsou olympijské hry a Světový pohár ve fotbale, by se neměly používat k politickým účelům, ale při jejich organizaci by měla být plně dodržována lidská práva, jak stanoví Olympijská charta, a měly by vést k harmonickému rozvoji lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidských práv a lidské důstojnosti, a to bez diskriminace na základě jakýchkoli důvodů, například státní příslušnosti, rasy, náboženství, politického přesvědčení, pohlaví, genderové identity, sexuální orientace nebo pohlavních znaků;

AM.  vzhledem k tomu, že změny životního prostředí ohrožují přístup k vodě, přírodním zdrojům či potravinám;

Stěžejní význam lidských práv v rámci vnějších politik EU

1.  vyjadřuje své vážné znepokojení nad tím, že prosazování a ochrana lidských práv a demokratických hodnot jsou ohroženy na celém světě, a nad tím, že všeobecná platnost lidských práv je závažně ohrožována v mnoha částech světa, například řadou autoritářských režimů a rovněž teroristickými skupinami, jako je DÁ'IŠ;

2.  vyjadřuje své vážné znepokojení nad stále častějšími pokusy zúžit prostor občanské společnosti a obhájců lidských práv, nad zvyšujícími se omezeními svobody shromažďování a svobody projevu a nad rostoucím počtem represivních zákonů doléhajících na občanskou společnost a přijímaných v zemích, jako je Rusko, Turecko a Čína, a to i pod záminkou boje proti terorismu (zaváděním protiteroristických zákonů, nouzových situací a bezpečnostních opatření), vzhledem k tomu, že tyto zákony mají často negativní dopad na lidská práva a zároveň jsou často zneužívány k represi; připomíná, že takové právní předpisy by neměly v žádném případě sloužit ke zmenšení prostoru, ve kterém mohou působit skupiny občanské společnosti; vyzývá k rozhodnému odsouzení takového zneužívání a porušování práv;

3.  důrazně upozorňuje, že společná zahraniční a bezpečnostní politika EU a všechny další politiky související s vnějšími vztahy musí spočívat na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, na zásadách úcty k lidské důstojnosti, rovnosti a solidarity a na dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního humanitárního práva a lidských práv; znovu opakuje, že tyto zásady jsou rovněž platné pro vnější činnosti mimo SZBP, včetně rozvojových a humanitárních politik;

4.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby dostály svým závazkům prosazovat demokracii a právní stát, chránit a naplňovat lidská práva a základní svobody, včetně práva na rozvoj všemi mírovými prostředky, a aby přisoudily lidským právům ústřední místo ve vztazích EU se všemi třetími zeměmi – včetně jejích strategických partnerů – na všech úrovních;

5.  opakovaně vyzývá členské státy, aby šly příkladem, aby vystupovaly jednotně při prosazování nedělitelnosti, vzájemné závislosti, provázanosti a univerzálnosti lidských práv a zejména aby ratifikovaly všechny mezinárodní nástroje pro ochranu lidských práv, které stanovila OSN;

6.  zdůrazňuje, že aby byla EU důvěryhodným aktérem ve vnějších vztazích, měla by zajistit větší soulad mezi svými vnitřními a vnějšími politikami, pokud jde o lidská práva a demokratické hodnoty (přičemž strategie v oblasti lidských práv týkající se prosazování a ochrany práv LGBTI osob má pro tento účel klíčový význam), a měla by se zaměřit na důsledné a jednotné provádění ucelené politiky EU v oblasti lidských práv;

7.  upozorňuje na svůj dlouhodobý závazek k podpoře lidských práv a prosazování demokratických hodnot, který se mimo jiné odráží v každoročním udělování Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, v práci podvýboru pro lidská práva a skupiny pro podporu demokracie a sledování průběhu voleb, v práci Evropské nadace pro demokracii, v měsíčních plenárních rozpravách a usneseních zabývajících se případy porušování lidských práv, demokracie a právního státu a v mnoha parlamentních delegacích;

8.  je hluboce znepokojen tím, že mnoho obhájců lidských práv v dnešní době čelí útokům; vyzývá EU, především místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby přijala politiku, která bude důsledně a jednomyslně odsuzovat vraždy obhájců lidských práv a jakýkoli pokus o násilí na nich, o jejich pronásledování, ohrožování, obtěžování, odstraňování, uvězňování či svévolné zatýkání, aby odsoudila ty, kteří se takových brutalit dopouštějí nebo je tolerují, a aby zintenzivnila svou veřejnou diplomacii a otevřeně a jednoznačně podporovala obhájce lidských práv, a to rovněž pokud jde o jejich svědectví na mnohostranných fórech; vyzývá EU, aby k této politice vydala pokyny, jelikož tím dodá soudržnost současným prioritám EU stanoveným v různých stávajících zásadách EU; vyzývá delegace EU a diplomatická zastoupení členských států, aby i nadále aktivně podporovaly obhájce lidských práv, zejména systematickým sledováním soudních řízení, návštěvami obhájců lidských práv ve vězení a vydáváním prohlášení k jednotlivým případům, pokud je to vhodné; vyzývá k zavedení systému účinného sledování prostoru občanské společnosti s jasnými hodnotícími kritérii a ukazateli; zdůrazňuje význam evropského nástroje pro demokracii a lidská práva při poskytování naléhavé přímé finanční a materiální podpory ohroženým obhájcům lidských práv a fondu na mimořádné události, který delegacím EU umožňuje poskytnout přímé dodatečné granty obhájcům lidských práv, jejichž životy jsou bezprostředně ohroženy;

9.  vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly vznik vnitrostátních institucí pro lidská práva v souladu s Pařížskými zásadami Organizace spojených národů pomocí dostatečného mandátu, zdrojů a odborných znalostí s cílem dostát ochraně a dodržování lidských práv;

10.  upozorňuje, že je nutné rozvíjet meziparlamentní vztahy Unie a jejích partnerů v otevřeném dialogu založeném na vzájemném porozumění a důvěře s cílem účinně zlepšovat dodržování lidských práv;

Strategický rámec EU a nový akční plán EU pro lidská práva a demokracii

11.  vítá přijetí druhého akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii (2015–2019) a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby v plném rozsahu, důsledně, transparentně a včas provedly v něm obsažená opatření a posílily podporu demokracie; zdůrazňuje, že pro zajištění soudržného provádění tohoto akčního plánu je nutná shoda a koordinace mezi EU a členskými státy, a důrazně vybízí členské státy, aby na sebe při provádění a přezkoumávání tohoto akčního plánu braly větší zodpovědnost; upozorňuje na to, že o provádění akčního plánu by členské státy měly podávat zprávy;

12.  zdůrazňuje, že EU musí vyčlenit dostatečné zdroje a zajistit odborné znalosti, aby splnila ambiciózní cíle stanovené ve druhém akčním plánu, ať už jde o specializované lidské zdroje v delegacích, v Komisi a Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ), nebo o finanční prostředky dostupné na jednotlivé projekty;

13.  považuje svobodnou občanskou společnost za jeden ze základů ochrany a podpory lidských práv a demokratických hodnot, a proto je znepokojen tím, že se veřejný prostor pro občanskou společnost omezuje a že na celém světě se obhájci lidských práv a novináři stále častěji stávají terčem útoků; vítá skutečnost, že se do akčního plánu zahrnul cíl řešit hrozby pro občanskou společnost, a naléhavě vyzývá EU k prosazení nastíněných opatření; vybízí všechny strany zapojené do vnější činnosti EU, aby identifikovaly stávající mezery v ochraně lidských práv a demokratických svobod a řešily je a aby zintenzivnily spolupráci s občanskou společností, parlamenty, politickými skupinami i místními orgány a s regionálními a mezinárodními organizacemi, které působí v terénu; upozorňuje na skutečnost, že tento akční plán neobsahuje samostatný cíl na podporu demokratických norem v partnerských zemích; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny EU na podporu demokracie;

Výroční zpráva EU

14.  vítá projevenou snahu o zlepšení a úpravu tematické části výroční zprávy o lidských právech a demokracii tak, aby byla výstižnější a systematičtější, a tím obecně dostupná pro širokou veřejnost; opakuje své přesvědčení, že výroční zpráva by měla být důraznější díky objektivnějšímu přístupu, kdy by kromě dosažených výsledků a osvědčených postupů poukazovala na zcela konkrétní problémy a omezení, které se objevují ve třetích zemích, a zároveň uváděla doporučení pro nápravné kroky a informace o opatřeních, jimiž ESVČ usiluje o překonání těchto problémů; opakuje svůj názor, že zprávy jednotlivých zemí, které tvoří součást výroční zprávy, by měly být co nejméně popisné a měly by odrážet uplatňování strategií v oblasti lidských práv a demokracie pro jednotlivé země a poskytovat přehled o dopadu činností EU v terénu;

15.  opakuje svou výzvu, aby byly předkládány systematické a komplexní zprávy o přijatých opatřeních, dosažených výsledcích a politických závěrech, které byly v reakci na usnesení Parlamentu o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu vypracovány; trvá na tom, že na porušování lidských práv je nutné rychle a odpovídajícím způsobem reagovat, a to i v raných fázích takových porušení; v tomto ohledu vítá, že ESVČ přijala v rámci podvýboru pro lidská práva navazující usnesení týkající se diskusí o případech porušení lidských práv, demokracie a právního státu; opětovně žádá obsažnou písemnou odpověď Komise a ESVČ na usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě o lidských právech a demokracii, které hrají důležitou úlohu při systematické a hloubkové návaznosti na všechny body vznesené Parlamentem a při parlamentní kontrole; připomíná svou výzvu místopředsedkyni, vysoké představitelce, aby se zúčastňovala rozpravy s poslanci Evropského parlamentu na dvou plenárních zasedáních ročně – jednou v době, kdy bude představena výroční zpráva EU, a podruhé v reakci na usnesení Evropského parlamentu;

Zvláštní zástupce EU pro lidská práva

16.  připomíná význam silnějšího a pružnějšího mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva, pokud jde o účinnější, důslednější a viditelnější prosazování lidských práv a demokratických zásad ze strany EU po celém světě; opětovně vyzývá, aby byl jeho mandát změněn na stálý; navíc se domnívá, že zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl mít právo vyjadřovat se veřejně a také vlastní kompetence, měl by být viditelnější na veřejnosti a měl by mít odpovídající zdroje a odborné znalosti;

17.  zdůrazňuje význam systematické podpory pro občanskou společnost a skutečných, podrobných konzultací s ní během plánování návštěv zvláštního zástupce EU pro lidská práva do partnerských zemí; v této souvislosti vítá výraznou spolupráci zvláštního zástupce EU pro lidská práva s obhájci lidských práv a s občanskou společností, do níž zapojují i místní zástupce, mladé lidi i děti, stejně jako příslušné mezinárodní organizace, a to jak před jejich návštěvami třetích zemí, tak i během nich a poté, a zdůrazňuje, že tímto způsobem je důležité pokračovat a angažovat se stále víc a že jsou zapotřebí také jasné a transparentní kontrolní mechanismy; plně podporuje zaměření zvláštního zástupce EU pro lidská práva na prosazování a ochranu otevřeného prostoru pro občanskou společnost a obhájce lidských práv coby klíčovou prioritu v průběhu jeho mandátu; vyzývá zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby po svých návštěvách pravidelně podával zprávy Parlamentu; lituje, že práce zvláštního zástupce EU pro lidská práva a její dopady mohou být částečně přístupné pouze prostřednictvím přezkumu výroční zprávy o stavu lidských práv, jeho účtů na sociálních médiích a dostupných projevů; zároveň lituje, že neexistují žádné oficiální informace o jeho činnosti a plánech, ani žádné zprávy o pokroku a přezkumech;

18.  vybízí zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby i nadále systematicky hájil priority EU v oblasti lidských práv a aby posílil zapojení EU do všech příslušných regionálních a mezinárodních organizací a mechanismů v oblasti lidských práv; vyzývá Radu, aby jako obecnou zásadu přijala systematické zahrnování spolupráce se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva do mandátu budoucích geografických zvláštních zástupců EU pro lidská práva;

Strategie pro oblast lidských práv a demokracie v jednotlivých zemích a úloha delegací EU

19.  vítá doplnění demokracie do strategie pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích jako nezbytného prvku jakékoli komplexní analýzy stavu lidských práv a demokracie v partnerských zemích;

20.  opakuje, že je důležité přihlížet ke strategiím v oblasti lidských práv v jednotlivých zemích na všech úrovních tvorby politik, jež se týkají třetích zemí, a to i při přípravě politických dialogů na vysoké úrovni, dialogů o lidských právech, strategických dokumentů pro jednotlivé země a ročních akčních programů;

21.  opakuje, že strategie pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích by měly odpovídat krokům EU, které mají být prováděny v každé zemi v závislosti na konkrétní situaci a měly by obsahovat měřitelné ukazatele pokroku a možnost úpravy v případě potřeby; poukazuje na to, že je nutné strategie pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích neustále vyhodnocovat; vyzývá k dalšímu zlepšení spolupráce, komunikace a výměny informací mezi delegacemi EU, velvyslanectvími členských států a orgány EU při sestavování a provádění strategií pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích; znovu žádá, aby poslanci Evropského parlamentu měli přístup ke strategiím pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích a dostávali informace o tom, jak EU tyto strategie provádí, a aby tyto strategie byly předkládány ve formátu, který poslancům umožní řádně vykonávat jejich kontrolní povinnosti;

22.  zdůrazňuje, že je nutné zavést soudržnou a viditelnou politiku EU týkající se občanské společnosti, a zdůrazňuje, že je nutné jednoznačněji porozumět využívání veřejné diplomacie; podporuje zveřejňování strategií a plánů pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích, zavedení účinné zpětné vazby v návaznosti na jednotlivé případy a sdílení informací;

23.  vítá určení kontaktních míst pro lidská práva a/nebo rovnost žen a mužů ve všech delegacích EU a připomíná své doporučení místopředsedkyni, vysoké představitelce a ESVČ, aby vypracovaly jasné provozní pokyny, pokud jde o úlohu kontaktních míst pro lidská práva; trvá na tom, že práci kontaktních míst pro lidská práva by měl podporovat také diplomatický personál členských států; žádá, aby práce kontaktních míst pro lidská práva byla nezávislá a bez politických zásahů a obtěžování ze strany vnitrostátních orgánů třetích zemí, zejména při jejich kontaktech s aktivisty v oblasti lidských práv a s občanskou společností; trvá na významu proškolení všech členů delegací EU o obsahu obecných zásad EU týkajících se lidských práv;

24.  vítá navýšení rozpočtu a zjednodušení postupů evropského nástroje pro demokracii a lidská práva na období 2014–2020 a žádá, aby prostředky přidělené pro přezkum tohoto nástroje v polovině období byly zachovány po zbývající část víceletého finančního rámce; znovu opakuje, že je nutná soudržnost různých nástrojů financování EU a jejich vzájemná doplňkovost a že je třeba zajistit, aby se toto posílení týkalo všech nástrojů, které slouží lidským právům;

25.  žádá, aby byly každoročně přijímány roční akční programy EIDHR místo dvouletého, jak tomu bylo v posledním případě (2016–2017), aby se zajistila co největší flexibilita pro reakce na vývoj situace a optimální doplňkovost s dalšími vnějšími finančními nástroji EU;

Dialogy a konzultace na téma lidských práv

26.  opakuje svou podporu dialogům specificky zaměřeným na lidská práva a konstatuje, že tyto dialogy mohou být účinným a účelným nástrojem pro oboustranné zapojení a spolupráci, pokud umožňují protistranám zabývat se podstatnými otázkami, vydávat smysluplná politická sdělení a jsou zaměřená na výsledek s konzistentními návaznými kroky, které by neměly být pouhou výměnou informací o osvědčených postupech a problémech; vyzývá EU, aby do všech dialogů o lidských právech systematicky zahrnovala diskuse o situaci v oblasti práv žen a dětí;

27.  uznává, že je důležité vést dialog zaměřený konkrétně na lidská práva i se zeměmi, které mají s ochranou lidských práv vážné problémy; zdůrazňuje nicméně, že je třeba, aby EU vyvodila jasné politické závěry, pokud tyto dialogy o lidských právech nevedou k pozitivním výsledkům; varuje před odsouváním diskusí o lidských právech v politických dialozích na vysoké úrovni na vedlejší kolej;

28.  trvá na tom, že diskuse o lidských právech by v politických diskusích na vysoké úrovni neměly být nikdy podřízeny jiným zájmům; znovu požaduje od ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro přezkum dialogů o lidských právech s cílem je zlepšit; je přesvědčen, že pokud tyto dialogy trvale selhávají, měly by se k podpoře pokroku v oblasti lidských práv v dané zemi využít alternativní nástroje;

29.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby i na místní úrovni systematicky uskutečňovala přípravné dialogy s občanskou společností s cílem přímo přispět k dialogům o lidských právech; zdůrazňuje, že je důležité, aby místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka a ESVČ systematicky upozorňovaly během dialogů o lidských právech na konkrétní případy obhájců lidských práv; vyzývá ESVČ, aby důsledně sledovala plnění závazků přijatých během dialogů o lidských právech a systematicky pořádala informativní schůzky s organizacemi občanské společnosti;

Obecné zásady EU týkající se lidských práv

30.  vítá obecné zásady EU týkající se lidských práv jakožto cenný nástroj zahraniční politiky EU v oblasti lidských práv, jež poskytují delegacím EU a diplomatickým zastoupením členských států praktické pokyny; opakuje svou výzvu k bezodkladnému přijetí nových obecných zásad EU v oblasti prosazování a ochrany práv dětí;

31.  důrazně upozorňuje na význam soustavného posuzování toho, jak jsou obecné pokyny uplatňovány, a to na základě jasných kritérií; naléhavě vyzývá Komisi, aby prostřednictvím delegací EU a diplomatických zastoupení členských států ve všech třetích zemích provedla a zveřejnila důkladné hodnocení provádění obecných zásad s cílem odhalit případné rozdíly a mezery v provádění a odstranit je; domnívá se, že za účelem zajištění řádného provádění obecných zásad je třeba systematicky a účinně školit zaměstnance ESVČ a delegací EU;

Boj proti všem formám diskriminace

32.  co nejostřeji odsuzuje všechny formy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, pohlavní identity, jazyka, kultury, náboženského vyznání nebo přesvědčení, sociálního původu, kasty, rodu, věku, zdravotního postižení nebo jiného postavení; opakuje svou výzvu k posílení politiky a diplomacie EU, které by se měly zaměřit na odstranění všech forem diskriminace a využít každé příležitosti k vyjádření svého hlubokého znepokojení nad takovouto diskriminací; naléhavě dále žádá, aby EU i nadále prosazovala ratifikaci a plné provádění všech příslušných úmluv OSN, jako je například Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace a Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením; vítá práci ESVČ na protidiskriminační příručce;

Mise a operace v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)

33.  připomíná závazek EU začlenit lidská práva a genderové aspekty do misí společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu se zásadními rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti a s nedávno přijatou rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2242, v níž jsou ženy považovány za hlavní prvek veškerého úsilí zaměřeného na řešení globálních výzev; opakuje v této souvislosti svou výzvu, aby EU a její členské státy podporovaly systematické zapojování žen jakožto klíčový prvek mírového procesu do procesu trvalého usmíření; vyzývá v tomto ohledu EU, aby na mezinárodní úrovni podporovala uznání přínosu, který má zapojení žen do předcházení konfliktům a jejich řešení, ale i jejich zapojení do mírových operací, humanitární pomoci a procesů obnovy po skončení konfliktu;

34.  zdůrazňuje, že SBOP je nástrojem, který nejen zajišťuje evropskou bezpečnost, ale je také součástí nástrojů zahraniční politiky EU, a proto musí být využita k posílení prosazování lidských práv a demokracie ve třetích zemích;

35.  požaduje větší vojenskou integraci Evropy s cílem zlepšit připravenost a flexibilitu evropských ozbrojených sil, aby byly schopny reagovat na hrozby a na případy vážného porušení lidských práv, genocidy nebo etnických čistek; zdůrazňuje v tomto ohledu, že by myšlenka „odpovědnosti za ochranu“ měla být začleněna do mezinárodního práva a že by EU jako společenství hodnot měla zavést iniciativy a smysluplná opatření na ochranu civilistů i tehdy, pokud jsou ohroženi svým vlastním státem;

36.  zdůrazňuje, že převaděčství migrantů je spojeno s obchodováním s lidmi a představuje významné porušování lidských práv; připomíná, že zahájení misí SBOP, jako je operace Sophia námořních sil Evropské unie ve Středomoří (EU NAVFOR MED), je účinným způsobem boje proti převaděčství migrantů; vyzývá EU, aby v operacích tohoto druhu pokračovala a zintenzivnila je;

37.  vyzývá Radu pro zahraniční věci a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vyžadovaly, aby vedoucí misí EU a příslušní zástupci EU (vedoucí civilních operací EU, velitelé vojenských operací EU a zvláštní zástupci EU) podávali zprávy o případech závažného porušování mezinárodního humanitárního práva, a aby prosazovaly kodex chování týkající se postupu Rady bezpečnosti proti genocidě, zločinům proti lidskosti nebo válečným zločinům, jenž členské státy OSN zavazuje k tomu, aby podporovaly postup Rady bezpečnosti, který má těmto zločinům zamezit nebo je ukončit; požaduje, aby do fungování všech civilních a vojenských operací EU, které jsou v kontaktu s dětmi, byly začleněny politiky týkající se zajištění zájmů dítěte;

38.  žádá EU, aby posílila svou spolupráci s OSN při vypracovávání společné strategické vize bezpečnosti na základě nové globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku na jedné straně a revize mírových operací OSN a její struktury pro budování míru na straně druhé; trvá na tom, že je potřebná spolupráce s OSN při posilování úlohy a kapacity organizací na regionální a nižší úrovni při budování míru, předcházení konfliktům, zvládání občanských a vojenských krizí a řešení konfliktů a že je třeba dále rozvíjet postupy, které je možné využít v rámci SBOP na podporu operací OSN, například nasazením bojových skupin EU nebo budováním kapacit a iniciativ zaměřených na reformu bezpečnostního sektoru, a zároveň je třeba začlenit lidská práva a genderové aspekty do činnosti misí a do operací;

Mnohostranné úsilí o ochranu lidských práv

39.  rozhodně opakuje, že lidská práva zakotvená v úmluvách OSN jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně provázaná a na sobě závislá, jak bylo dohodnuto ve Vídeňské deklaraci a akčním plánu v roce 1993, a že dodržování těchto práv musí být vymáháno; připomíná závazek Unie prosazovat a rozvíjet mezinárodní právo v rámci OSN; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy v souladu s článkem 21 SEU ratifikovaly veškeré mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv vytvořené OSN, včetně nástrojů zakotvených v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, a zejména opční protokol, který stanoví mechanismy pro podávání stížností a vyšetřování;

40.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU zaujala vedoucí postavení a prosazovala reformy OSN s cílem posílit dopad a intenzitu mnohostranného systému založeného na pravidlech, zajistit účinnější ochranu lidských práv a podporu mezinárodního práva; mimoto znovu poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby se EU, s cílem zvýšit svou důvěryhodnost, aktivně a důsledně zapojovala do mechanismů OSN na podporu lidských práv, zejména v rámci Třetího výboru, Valného shromáždění a Rady OSN pro lidská práva (UNHRC); podporuje úsilí, jež ESVČ, delegace EU v New Yorku a Ženevě a členské státy vynakládají za účelem dosažení jednotnějšího postupu EU v oblasti lidských práv v rámci OSN; vybízí EU k intenzivnějšímu uplatňování meziregionálních iniciativ, k iniciování a spolusponzorování rezolucí a k důkladnému sledování postupu všeobecného pravidelného přezkumu OSN; odsuzuje skutečnost, že mandáty v UNHRC získávají často země, které se prokazatelně dopouštějí závažného porušování lidských práv, a vyzývá členské státy EU, aby zveřejňovaly své hlasování v UNHRC; vyzývá v tomto ohledu EU a její členské státy, aby ve svých schématech hlasování zohlednily rovnocenný význam práv a při hlasování o rezolucích UNHRC se rozhodovaly na základě obsahu těchto dokumentů, nikoli podle autorů těchto textů; zdůrazňuje význam a potřebu stálého zastoupení EU na mnohostranných fórech a většího zviditelnění činnosti EU;

41.  vyzývá EU, aby věnovala zvláštní pozornost sporným územím svého východního sousedství, kde žije okolo pěti milionů osob bez skutečné ochrany lidských práv a přístupu ke spravedlnosti; vyzývá EU, aby zařadila tuto otázku na přední místo dvoustranné agendy za účelem jejího řešení s dotčenými státy a aby využila celou škálu svých nástrojů na podporu konkrétních řešení v zájmu pokroku v oblasti lidských práv v těchto subjektech a na podporu činnosti tamějších obránců lidských práv;

Prosazování svobodného prostoru pro občanskou společnost a podpora obránců lidských práv

42.  důrazně odsuzuje jakýkoliv útok, zastrašování, zatýkání, zabíjení, obtěžování či represi vůči státním zástupcům, soudcům, právníkům, akademickým pracovníkům, novinářům a zástupcům jakýchkoli jiných profesí, jejichž nezávislost a profesní svoboda jsou pro budování demokratické společnosti nezbytné;

43.  vyjadřuje politování nad zvyšujícím se počtem útoků proti obráncům životního prostředí a lidských práv na celém světě; důrazně odsuzuje beztrestnost jejich vrahů a vyzývá ESVČ, aby podpořila požadavky na postavení odpovědných osob před soud;

44.  důrazně odsuzuje skutečnost, že mnoho zemí na celém světě přijalo v poslední době přísné zákony o nevládních organizacích, jež oslabují občanskou společnost a vedou k jejich svévolnému uplatňování a trestům včetně odnětí svobody, zmrazení majetku a zákazu přístupu pro pracovníky nevládních organizací, zejména pokud jde o nevládní organizace, které získávají peněžní prostředky ze zahraničí;

45.  důrazně odsuzuje skutečnost, že státní orgány vydávají zákazy cestování jako nástroj zastrašování a umlčování nezávislých hlasů obránců lidských práv a aktivistů v této oblasti, stejně jako právníků a novinářů, a zdůrazňuje, že tato opatření jsou často přijímána svévolně a bez soudních důvodů;

46.  vyzdvihuje úlohu delegací EU při zdůraznění a podpoře klíčové role, kterou sehrává občanská společnost v demokracii, a při vytváření prostředí příznivého pro občanskou společnost, v níž je nutná co nejvyšší možná míra transparentnosti a spolupráce s organizacemi občanské společnosti a obránci lidských práv; lituje proto, že ani deset let od přijetí obecných zásad EU týkajících se obránců lidských práv nejsou na internetových stránkách všech EU delegací uvedeny odkazy na kontaktní osoby pro otázky lidských práv / styčné úředníky pro obránce lidských práv;

47.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ministry zahraničí členských států EU, aby na pořad jednání Rady pro zahraniční věci pravidelně zařazovali diskusi o úsilí EU směřujícímu k propuštění obránců lidských práv, humanitárních pracovníků, novinářů, politických aktivistů a dalších osob a aby každoročně pořádali veřejné zasedání Rady pro zahraniční věci, na jehož pořadu jednání bude rovněž otázka ubývání prostoru pro občanskou společnost a uvězňování obránců lidských práv, a aby tyto případy vždy řešili s příslušnými protějšky, včetně případů zmíněných v usneseních Evropského parlamentu týkajících se porušování lidských práv, demokracie a právního státu;

48.  vyzývá mezinárodní společenství, aby postavilo před soud politické představitele, kteří strukturálním způsobem zneužívají policejní a vojenské síly k umlčení protestů proti (prodlužování) své vládě;

Migranti, uprchlíci, žadatelé o azyl a vnitřně přesídlené osoby

49.  vyjadřuje solidaritu s uprchlíky a migranty, kteří trpí závažným porušováním lidských práv jakožto oběti konfliktů, selhání vlád a sítí obchodníků s lidmi; odsuzuje dramaticky vysoký počet zemřelých ve Středozemním moři; je mimořádně znepokojen rostoucím počtem případů porušování lidských práv uprchlíků, nelegálních migrantů a žadatelů o azyl na jejich cestě do Evropy; zdůrazňuje skutečnost, že na migračních cestách a v rámci samotné EU jsou obzvláště zranitelné ženy a děti z řad uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů bez dokladů; naléhavě žádá opatření ke zlepšení souladu migračních politik a zdůrazňuje, že k nalezení udržitelných, dlouhodobých a soudržných řešení vycházejících z mezinárodních norem a zásad v oblasti lidských práv, s jejichž pomocí lze zároveň řešit základní příčiny uprchlické krize, je nezbytný ucelený přístup; zdůrazňuje potřebu solidarity, aby bylo možné chránit migranty a uprchlíky v souladu s politikami EU založenými na lidských právech; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité rozlišovat mezi uprchlíky a migranty;

50.  zdůrazňuje skutečnost, že konflikty, války, selhání správy a nedostatečné dodržování lidských práv a demokracie představují hlavní příčiny migrace a vysidlování; zdůrazňuje, že by hostitelské země měly zajistit plný přístup k bezplatnému, veřejnému a kvalitnímu vzdělávání a ke službám zdravotní péči včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a přístup k trhu práce a bydlení, jež splňuje potřeby uprchlíků; zdůrazňuje, že ochota migrantů a uprchlíků se integrovat je spolu s náležitými politikami v oblasti sociálního zabezpečení základním předpokladem integrace; vyzývá EU, aby zvýšila úsilí na podporu Libanonu a Jordánska, jež poskytují přístřeší nebývalému počtu uprchlíků, kteří často čelí vícerým hrozbám;

51.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit spolupráci se zeměmi původu a tranzitu za účelem usnadnění strukturovaného řízení migračních toků i opatření k řešení základních příčin emigrace; zdůrazňuje, že je zásadní bojovat se skupinami zapojenými do nezákonného převaděčství přistěhovalců; poukazuje na to, že je důležité, aby EU vybídla dotčené země, aby podepsaly Palermský protokol proti pašování přistěhovalců; připomíná závazky dohodnuté na summitu ve Vallettě;

52.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vypracovat a zavést komplexní, jednotný a koordinovaný společný evropský azylový systém, v jehož rámci by členské státy sdílely odpovědnost;

53.  vyzývá EU a členské státy, aby zajistily plnou transparentnost finančních prostředků přidělovaných třetím zemím na spolupráci v oblasti migrace a aby zveřejnily záruky přijaté k zajištění toho, aby z této spolupráce přímo či nepřímo netěžily bezpečnostní, policejní a soudní systémy zapojené do porušování lidských práv;

54.  bere na vědomí nedávný návrh Komise obsahující unijní seznam bezpečných zemí původu, kterým se mění směrnice o azylovém řízení;

55.  domnívá se, že za účelem zvýšení účinnosti zpětného přebírání osob a zajištění soudržnosti přístupu k navracení na evropské úrovni bude nezbytné přijmout nové evropské dohody o zpětném přebírání osob, které by měly mít přednost před dvoustrannými dohodami uzavřenými mezi členskými státy a třetími zeměmi;

56.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby směrnice o navracení byla prováděna spolu s dodržováním postupů, standardů a základních lidských práv, které EU umožňují zajistit lidské a důstojné zacházení s navracenými osobami, a to v souladu se zásadou nenavracení; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost žádostem o azyl souvisejícím s možným pronásledováním z politických důvodů s cílem zabránit veškerým případům navracení, jež by s sebou mohly potenciálně nést porušení lidských práv v zemích původu či ve třetích zemích;

57.  znovu vyzývá EU, aby zajistila, aby veškeré dohody o migraci, spolupráci a zpětném přebírání osob se státy, které nejsou členy EU, byly v souladu s mezinárodními lidskými právy, uprchlickým právem a mezinárodním námořním právem a se zásadami a hodnotami EU; vyzývá členské státy, aby v souladu s mezinárodním právem dodržovaly mezinárodní zásadu nenavracení; žádá, aby mechanismy sledování byly integrovány takovým způsobem, který umožní vyhodnocovat dopad spolupráce v oblasti migrace se státy mimo EU a opatření v oblasti kontroly na hranicích; trvá na tom, aby do všech činností agentury Frontex byla začleněna problematika lidských práv a aby byla sledována; vyzývá EU, aby se aktivně podílela na debatě o pojmu „klimatický uprchlík“, včetně možného právního vymezení tohoto pojmu v mezinárodním právu;

58.  požaduje dále doložku, která by uváděla, že tyto dohody je možné pozastavit, dokud strany účinně neposkytnou dostatečné záruky týkající se individuálního přezkumu žádostí o azyl a obecněji dodržování lidských práv migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků;

59.  připomíná nutnost dodržovat v evropských a mezinárodních vodách zásadu nenavracení, jak potvrdil Evropský soud pro lidská práva a stávající právní předpisy EU; připomíná závazek připravit vhodné zákonné a bezpečné migrační cesty a současně lépe chránit vnější hranice EU; vyzývá Unii a rozvinutější třetí země, aby uzavřely dohody o partnerství s ostatními zeměmi s cílem usnadnit slučování rodin a mobilitu osob se všemi úrovněmi dovedností, včetně nejméně kvalifikovaných osob;

60.  vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu dodržovaly a prováděly společný azylový balíček předpisů EU a společné právní předpisy pro migraci, zejména za účelem ochrany zranitelných žadatelů o azyl, jako jsou děti, ženy, starší lidé a LGBTI osoby, před násilím a diskriminací během azylového řízení, a aby bylo členským státům poskytnuto náležité školení s cílem umožnit vhodná a rozumná řízení; vyzývá členské státy, aby se zapojily do programů přesídlení, umožnily slučování rodin a vydávaly humanitární víza; zdůrazňuje, že je důležité řešit správní a politické překážky bránící urychlenému provedení závazků v oblasti relokace; chápe, že musí být proveden bezpečný návrat osob, které nejsou na základě individuálního posouzení žádosti o azyl způsobilé k ochraně v Unii;

61.  je hluboce znepokojen rostoucím počtem dětských uprchlíků a situací dětí bez doprovodu, pohřešovaných dětí a dětí odloučených od rodiny; naléhavě vyzývá členské státy, aby zcela upřednostnily urychlené sloučení nezletilých osob bez doprovodu s rodinnými příslušníky; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout dětem v rámci programů EU přístup ke zdravotní péči a vzdělávání, a řešit tak hlavní příčiny migrace; vyzývá státy, aby ukončily zadržování dětí a aby ve všech postupech zohlednily nejvlastnější zájem dítěte a zajistily dětem ochranu podle mezinárodního práva; zdůrazňuje, že je důležité přidělit dostatečné zdroje na ochranu uprchlíků a migrantů z řad dětí před násilím, vykořisťováním a zneužíváním; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby děti bez doprovodu nemizely, a aby navrhla strategii s cílem zamezit v budoucnu případům pohřešování nezletilých migrantů bez doprovodu na území EU a získat informace o místě pobytu pohřešovaných dětí;

62.  uznává, že žadatelé o azyl z řad osob LGBTI jsou na své cestě a po příjezdu do země, ve které žádají o azyl, často ohroženi rizikem dodatečného nebezpečí, které může mít podobu obtěžování, vyloučení, sexuálního násilí nebo jiných podob násilí; připomíná, že řada třetích zemí považovaných pro žadatele o azyl za „bezpečné“ diskriminuje osoby LGBTI nebo dokonce trestně postihuje homosexualitu; zdůrazňuje, že zranitelné skupiny vyžadují dodatečné záruky, a vyzývá státy, aby zajistily ochranu uprchlíků z řad osob LGBTI podle požadavků mezinárodního humanitárního práva;

63.  zdůrazňuje, že je důležité investovat do preventivních opatření, konkrétně prostřednictvím vytvoření strategií v oblasti integrace a sociálního začleňování; zdůrazňuje, že je třeba zavést zvláštní programy týkající se deradikalizace a opětovného začlenění zaměřené na navracené osoby;

64.  upozorňuje na problematickou situaci týkající se uprchlíků ve státech sousedících se Sýrií a domnívá se, že je důležité, aby EU udělala vše, co je v jejích silách pro zajištění toho, aby uprchlíkům v těchto zemích byly zaručeny důstojné životní podmínky, zejména přístup ke zdravotní péči, vzdělávání a pracovním příležitostem;

65.  upozorňuje na dramatickou situaci vnitřně přesídlených osob, zejména na velký počet vnitřně přesídlených osob v Iráku a Sýrii, jakož i na rostoucí počet takových osob na Ukrajině, jichž bylo v roce 2015 dohromady 1,4 milionu; zdůrazňuje, že uprchlické programy v regionu musí rovněž uznávat a zahrnovat osud vnitřně přesídlených osob; vyzývá Komisi, členské státy a mezinárodní společenství, aby učinily opatření ke zlepšení jejich situace na místě a zajistily, aby přesídlené osoby měly přístup k bydlení, potravinám, zdravotní péči a vzdělávání;

66.  připomíná, že podle střediska pro sledování vnitřního přesídlení (IDMC) bylo jen v roce 2015 přesídleno 19,3 milionu osob v důsledku ekologických katastrof; připomíná, že tato přesídlení se týkají především jižních regionů; poukazuje na to, že k 85 % těchto přesídlení dochází v rozvojových zemích, přičemž se jedná převážně o vnitřní nebo meziregionální přesídlení;

Obchodování s lidmi

67.  vyzývá EU, aby ve svých vnějších politikách považovala boj proti obchodování s lidmi za prioritu a aby se zabývala stranou poptávky i nabídky tohoto jevu, věnovala zvláštní pozornost ochraně obětí a posílila komunikaci a spolupráci s příslušnými subjekty v oblasti boje proti obchodování s lidmi; znovu opakuje, že je třeba, aby všechny členské státy provedly směrnici 2011/36/EU a strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi;

68.  připomíná, že kriminální sítě zneužívají rostoucí migrační tlak, neexistenci bezpečných migračních cest a zranitelnost migrantů a uprchlíků, zejména žen, dívek a dětí, pro účely převaděčství, obchodování s lidmi, otroctví a sexuálního vykořisťování;

69.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby věnovaly pozornost identifikaci uprchlíků a migrantů coby obětí obchodování s lidmi nebo obětí porušování práv a zneužívání v rámci převaděčství; požaduje v této souvislosti odbornou přípravu příslušníků pohraniční stráže, aby byla zajištěna přesná identifikace, která je zásadní pro naplnění práv, na něž mají oběti zákonný nárok;

70.  vítá navýšení zdrojů na operace Triton a Poseidon; bere na vědomí spuštění operace Sophia v rámci EU NAVFOR MED proti převaděčům a obchodníkům s lidmi ve Středomoří a podporuje posílení ochrany vnějších hranic Unie;

71.  vyzývá EU a její členské státy, aby ratifikovaly a provedly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin;

Spojitost mezi rozvojem, demokracií a lidskými právy

72.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad nárůstem extrémní chudoby a nerovnosti v určitých částech světa, což ohrožuje plné využívání všech lidských práv; je přesvědčen, že dodržování lidských práv a právo na rozvoj jsou navzájem provázané; zdůrazňuje, že dodržování lidských práv, včetně sociálních a hospodářských práv, rovnost žen a mužů, řádná správa věcí veřejných, podporování demokracie, právní stát, mír a bezpečnost jsou základními podmínkami pro odstranění chudoby a nerovností;

73.  vítá Agendu pro udržitelný rozvoj 2030; zdůrazňuje, že rozvojová spolupráce EU s třetími zeměmi by měla směřovat k vytváření mezinárodního prostředí, které vede k uskutečňování sociálních a hospodářských práv, a vyzývá k uplatňování Deklarace OSN o právu na rozvoj z roku 1986; připomíná zásadní význam zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež je zakotvena v článku 208 SFEU, pro dosažení dodržování lidských práv; vyzývá EU, aby zajistila, aby se soudržnost politik ve prospěch rozvoje prostřednictvím nezbytných pokynů, posouzení dopadů a mechanismům sledování a podávání zpráv stala v politikách EU i jejích členských států skutečností; je přesvědčen, že provádění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotveno v článku 208 SFEU, a jasně vymezené rámce výsledků ve všech nástrojích a mechanismech EU v oblasti lidských práv mají zásadní význam pro plnění Agendy 2030, zajištění začlenění marginalizovaných a zranitelných skupin a uplatňovaní přístupu založeného na lidských právech; trvá na tom, že při uplatňování přístupu založeného na právech je nezbytné posilovat soudržnost a koordinaci mezi všemi strategiemi a nástroji EU pro vnější činnost; vyzývá členské státy, aby v souladu se závazky v oblasti rozvoje, jež byly přijaty, a s politikami EU v této oblasti přijaly opatření v rámci svých pravomocí; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení využívání souboru nástrojů pro uplatnění přístupu založeného na dodržování práv v rámci delegací a aby Parlamentu poskytla přehled tohoto hodnocení;

74.  připomíná zavedení přístupu založeného na právech do rozvojové politiky EU, s cílem začlenit zásady dodržování lidských práv do operační činnosti EU v oblasti rozvoje a obsáhnout přitom ujednání v oblasti synchronizace činností souvisejících s lidskými právy a rozvojovou spoluprací jak na úrovni ústředí, tak v terénu; vyzývá k aktivnějšímu šíření souboru nástrojů pro uplatnění přístupu založeného na dodržování práv mezi našimi partnery, včetně orgánů na místní úrovni, občanské společnosti a soukromého sektoru, a k tomu, aby Komise důkladněji monitorovala jeho provádění;

75.  zastává názor, že lidská práva pro všechny musí být průřezovým prvkem při plnění všech cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vyzývá k tomu, aby byl na národní i mezinárodní úrovni stanoven inkluzivní rámec ukazatelů pro monitorování cílů udržitelného rozvoje, který bude založen na právech a přihlížet k otázkám dodržování lidských práv, aby byla zajištěna přísná transparentnost a odpovědnost v této oblasti a v zájmu toho, aby se zdroje určené na rozvoj skutečně dostaly k lidem odkázaným na pomoc;

76.  opětovně potvrzuje, že je naléhavě nezbytné náležitě řešit celosvětový problém chudoby a nemocí souvisejících s podvýživou a opomíjených nemocí; vyzývá k ambiciózní dlouhodobé politické strategii a akčnímu plánu v oblasti celosvětového zdraví, inovací a přístupu k lékům, který by mimo jiné zahrnoval investice do výzkumu a vývoje, aby bylo zaručeno právo na životní úroveň, která je přiměřená pro zdraví a dobré životní podmínky všech lidí, bez diskriminace na základě rasy, náboženství, politického přesvědčení, ekonomických nebo sociálních podmínek, genderové identity nebo sexuální orientace;

77.  je znepokojen pokusy o využití finančních prostředků vyčleněných na opatření v oblasti boje proti chudobě a na podporu rozvoje (která zajišťují také dosažení praktických dopadů politik, jejichž konečným cílem je dodržování lidských práv) na účely, které nesouvisí s rozvojem; zdůrazňuje, že rozvojová pomoc by měla sloužit k odstraňování chudoby a neměla by být pouze nástrojem zaměřeným na kontrolu migrace, a připomíná význam cíle udržitelného rozvoje č. 16 týkajícího se míru, spravedlnosti a silných institucí, pokud jde o dosažení zlepšení v oblasti lidských práv a účinné demokratické správy; je přesvědčen, že pro zajištění transparentnosti pomoci EU a odpovědnosti přijímajících zemí by se měla do všech rozvojových programů začlenit protikorupční doložka a že mezi hlavní cíle veškeré vnější politiky EU by mělo patřit posilování právního státu, řádné správy věci veřejných, institucionálních kapacit s rozpočtovou podporou, demokratické účasti a zastupitelského rozhodování, stability, sociální spravedlnosti a inkluzívního a udržitelného růstu, které by mělo umožnit spravedlivé přerozdělení vytvořeného bohatství; varuje před populismem, extremismem a zneužíváním ústavy, které legitimizují porušování lidských práv;

78.  bere na vědomí přetrvávající finanční deficit z důvodu rostoucích humanitárních potřeb, pokud jde o humanitární pomoc, a problémy v rámci Světového potravinového programu, jež vedly ke snížení potravinových přídělů; vyzývá členské země OSN a Evropskou unii a její členské státy, aby přinejmenším dostály svým finančním závazkům; v této souvislosti konstatuje, že většina členských států EU nesplnila svůj závazek vydat na rozvojovou pomoc 0,7 % HDP, vítá však závazky EU v souvislosti s humanitární pomocí a civilní ochranou, přičemž EU a její členské státy jsou největšími dárci;

79.  vítá nový evropský plán vnějších investic a svěřenský fond pro Afriku, jejichž cílem je řešit základní příčiny chudoby, nerovnosti a nelegální migrace vytvářením udržitelného růstu a pracovních míst a podpořit dodržování lidských práv a soukromé investice v Africe a v sousedství EU; požaduje, aby se Evropský fond pro regionální rozvoj dočasně použil v zemích v sousedství EU s cílem přispět k jejich stabilizaci;

80.  vítá začlenění rozvojové kapitoly do výroční zprávy EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2015 a požaduje, aby se to stalo při vypracovávání budoucích výročních zpráv běžnou praxí.

Obchod, podnikání a lidská práva

81.  požaduje rychlé, účinné a komplexní provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; naléhá na všechny členské země OSN, včetně členských států EU, aby vypracovaly a provedly národní akční plány; domnívá se, že obchod může jít ruku v ruce s dodržováním lidských práv a že podnikatelské kruhy mohou hrát významnou úlohu při podpoře lidských práv a demokracie;

82.  znovu potvrzuje, že je naléhavě třeba jednat důsledně, účinně a jednotně na všech úrovních, včetně úrovně vnitrostátní, evropské a mezinárodní, s cílem účinně řešit porušování lidských práv mezinárodními korporacemi a korupci, kdykoli k nim dojde, a zajistit, aby mohly být povolány k odpovědnosti, mimo jiné pomocí řešení právních problémů vyplývajících z exteritoriálního rozměru společností a jejich chování;

83.  vyzývá OSN a EU i její členské státy, aby před nadnárodními a evropskými společnostmi vznášely otázky ohledně zabírání půdy a zacházení s obhájci pozemkových práv, kteří jsou často oběťmi odplaty v podobě výhrůžek, obtěžování, svévolného zatýkání, útoků či vraždy;

84.  vřele vítá zahájení přípravy závazné smlouvy OSN o podnikání a lidských právech; vyjadřuje politování nad veškerými překážkami, které tomuto procesu brání, a žádá EU i její členské státy, aby se na jednáních konstruktivně podílely;

85.  připomíná odlišnou, avšak doplňující úlohu států a společností při ochraně lidských práv; důrazně opakuje, že pokud dojde k porušení lidských práv, musí státy zaručit obětem právo na účinnou nápravu; připomíná v této souvislosti, že dodržování lidských práv ze strany třetích zemí – včetně zaručení účinné nápravy pro všechny oběti těchto porušení – představuje zásadní prvek vnějších vztahů EU s těmito zeměmi; vítá skutečnost, že EU hraje vedoucí úlohu při vyjednávání a provádění řady iniciativ pro globální odpovědnost, které jdou ruku v ruce s prosazováním a dodržováním mezinárodních norem; vítá závěry Rady o podnikání a lidských právech přijaté dne 20. června 2016 a skutečnost, že vyzývají k tomu, aby národní akční plány týkající se podnikání a lidských práv zahrnovaly přístup k opravným prostředkům;

86.  opakuje, že je třeba věnovat pozornost specifickým rysům malých a středních podniků, které působí zejména na místní a regionální úrovni a v rámci určitých odvětví; z toho důvodu považuje za zásadní, aby politiky Unie ve věci sociální odpovědnosti podniků, včetně národních akčních plánů v oblasti sociální odpovědnosti podniků, řádně zohledňovaly specifické požadavky malých a středních podniků a aby byly v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“ a uznávaly neformální a intuitivní přístup malých a středních podniků k sociální odpovědnosti; opětovně odmítá veškerá opatření, jež by mohla vést k dodatečné byrokratické nebo finanční zátěži malých a středních podniků, a podporuje opatření, jež by malým a středním podnikům umožňovala uskutečňovat společné kroky;

87.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily soudržnost politik ve prospěch práv podniků a lidských práv na všech úrovních, a to zejména pokud jde o obchodní politiku Unie; vybízí Komisi a členské státy, aby pravidelně předkládaly zprávu o krocích, které podnikly k zajištění účinné ochrany lidských práv v rámci obchodních aktivit;

88.  opakovaně vyzývá k systematickému začlenění doložek o lidských právech do všech mezinárodních dohod, včetně obchodních a investičních dohod, jež byly nebo budou uzavřeny mezi EU a třetími zeměmi; pokládá mimoto za potřebné podmínit uzavření jakékoli rámcové dohody zavedením ex ante monitorovacích mechanismů jako nedílné součásti dohody ještě před jejím uzavřením a zavést ex post monitorovací mechanismy, které by umožnily přijmout konkrétní opatření v reakci na porušení těchto doložek, například přiměřené sankce, jak se uvádí v doložkách o lidských právech této dohody, včetně (dočasného) pozastavení dohody;

89.  požaduje, aby se stanovily mechanismy, kterými se zajistí, aby státy i podniky dodržovaly lidská práva, a rovněž mechanismy podávání stížností pro osoby, jejichž práva obchodní a investiční dohody porušují;

90.  bere na vědomí legislativní návrh Komise ze dne 28. září 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 428/2009 o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (COM(2016)0616) a jehož cílem je posílit tuto kontrolu vzhledem k tomu, že určité zboží a technologie je možné zneužít k závažnému porušování lidských práv;

91.  vítá dohodu o aktualizaci kontrol vývozu EU v souvislosti se zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a požaduje účinné a plné provedení tohoto klíčového právního předpisu; vybízí EU a její členské státy, aby pobídly třetí země ke zvážení přijetí obdobných právních předpisů, a aby spustily iniciativu na podporu mezinárodního rámce ve věci mučicích nástrojů a trestu smrti; vítá iniciativu týkající se nařízení, kterým se zřizuje systém náležité péče v dodavatelských řetězcích pro zodpovědné zajišťování nerostných surovin z oblastí postižených konflikty; vítá návrh Komise aktualizovat právní předpisy EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití; zdůrazňuje, že lidská práva jsou pro Parlament jako kritérium pro vývozní licence prioritou, a vyzývá členské státy, aby se konečně dohodly na zavedení modernější a flexibilnější vývozní politiky založené na lidských právech; vyzývá členské státy, aby prováděly přísnější vývozní kontroly zbraní, které budou více založeny na lidských právech, zejména pokud jde o země, u nichž se prokázaly násilné vnitrostátní represe a porušování lidských práv;

92.  vítá skutečnost, že Komise přijala novou obchodní strategii s názvem „Obchod pro všechny“, ve které si klade za cíl začlenit lidská práva do obchodní politiky a využít postavení EU coby obchodního bloku k podpoře dodržování lidských práv ve třetích zemích; zdůrazňuje, že to si vyžádá plnou soudržnost a doplňkovost iniciativ v oblasti obchodní a zahraniční politiky, včetně úzké spolupráce mezi různými generálními ředitelstvími, ESVČ a orgány členských států; bere na vědomí plány Komise na posílení evropské hospodářské diplomacie a zdůrazňuje, že obchodní politika by měla přispívat také k udržitelnému růstu ve třetích zemích; vyzývá Komisi, aby zapojila všechny zúčastněné strany do diskuse o regulačním rámci a povinnostech v oblasti podnikání v zemích, kde pravděpodobně dojde k nárůstu soukromých a veřejných investic; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty podporované EIB byly v souladu s politikami EU, a doporučuje, aby byly zlepšeny následné kontroly posuzující hospodářské, sociální a environmentální dopady projektů podporovaných EIB;

93.  vítá nové nařízení o všeobecném systému preferencí (GSP), které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2014, jako hlavní nástroj obchodní politiky EU na podporu lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných ve zranitelných rozvojových zemích; vítá zejména skutečnost, že obchodní výhody poskytnuté v rámci systému GSP+ jsou v podstatě a z právního hlediska podmíněny trvalým prováděním mezinárodních úmluv o lidských právech; vítá zveřejnění první dvouleté zprávy Komise o aktuálním stavu provádění systému GSP+ a dialog, který Komise s Parlamentem o této zprávě vedla před jejím zveřejněním; konstatuje, že v několika zemích, jimž byl přiznán status GSP+, jsou hlášeny případy porušení základních pracovních norem, a naléhavě vyzývá k důslednému prosazování systému GSP+; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti začlenění Římského statutu Mezinárodního trestního soudu do seznamu úmluv, jejichž ratifikace je nutná k získání statusu GSP+, a vyzývá žadatele o status GPS+, kteří nejsou smluvními stranami statutu, aby jej ratifikovali;

94.  vítá skutečnost, že 14 zemím byly v rámci nového systému GSP+, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2014, poskytnuty obzvláště výhodné obchodní preference, a vítá rovněž naléhavě požadované dodržování 27 mezinárodních úmluv (včetně úmluv o základních lidských právech a pracovních právech);

95.  opakovaně vyzývá k tomu, aby se u každé obchodní a investiční dohody provedlo komplexní, předběžné posouzení dopadu na lidská práva, které podstatným způsobem zohlední postoje občanské společnosti;

96.  vítá přijetí nových pokynů týkajících se analýzy lidských práv v rámci posouzení dopadů iniciativ obchodní politiky(60), je však hluboce znepokojen kvalitou začleňování otázky lidských práv do posouzení dopadů na udržitelnost v souvislosti s dohodou o ochraně investic mezi EU a Myanmarem, a skutečností, že Komise neprovedla posouzení dopadů dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem na lidská práva; opakovaně vyjadřuje svou podporu tomu, aby v rámci následného hodnocení těchto dohod bylo provedeno komplexní posouzení;

Sport a lidská práva

97.  vyjadřuje znepokojení nad výběrem hostitelských zemí pro pořádání velkých sportovních akcí (mistrovství světa ve fotbalu v Rusku v roce 2018 a v Kataru v roce 2022 a olympijských her v Pekingu v roce 2022), které mají velmi zlou bilanci z hlediska dodržování lidských práv, odsuzuje veškeré zneužívání lidských práv způsobené obrovskými sportovními akcemi, včetně nucených vystěhování bez konzultace dotčeného obyvatelstva nebo jeho odškodnění, vykořisťování zranitelných skupin, jako jsou děti a migrující pracovníci, které se v podstatě může rovnat otroctví, a umlčování organizací občanské společnosti, které toto porušování lidských práv odsuzují; vyzývá Mezinárodní olympijský výbor a Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA), aby uvedly své postupy do souladu se sportovními ideály tím, že zavedou ochranné mechanismy pro zamezení veškerým případům porušování lidských práv v souvislosti s velkými sportovními akcemi, pro jejich sledování a zajištění jejich nápravy; vyzývá k rozvoji politického rámce EU v oblasti sportu a lidských práv; vyzývá EU a členské státy, aby jednaly s vnitrostátními sportovními svazy, podnikovými subjekty a organizacemi občanské společnosti o podmínkách jejich účasti na takových akcích;

Osoby se zdravotním postižením

98.  vítá nové cíle č. 12 a 16, zejména podbod 16f, v závěrech Rady o akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby v dialozích o lidských právech s třetími zeměmi byla systematicky vznášena otázka provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; konstatuje, že v souvislosti se snahou o nediskriminaci je třeba zohlednit specifickou povahu potřeb osob se zdravotním postižením; naléhavě vyzývá k důkladnému prozkoumání efektivnosti projektů souvisejících se zdravotním postižením a řádného zapojení organizací osob se zdravotním postižením do plánování a realizace těchto projektů;

99.  vyzývá členské státy, aby osobám se zdravotním postižením zajistily skutečnou svobodu pohybu ve veřejném prostoru a tím i rovnoprávnou účast na veřejném životě;

100.  důrazně žádá, aby se lidská práva osob se zdravotním postižením začlenila do všech vnějších politik a činností EU, zejména do migračních a uprchlických politik EU, přičemž poskytovaná řešení musí být vhodnou odpovědí na jejich zvláštní potřeby, vzhledem k tomu, že tyto osoby jsou oběťmi vícenásobné diskriminace; připomíná, že oběťmi vícenásobné diskriminace jsou i ženy a děti se zdravotním postižením, u nichž je riziko násilí, zneužívání, špatného zacházení či vykořisťování často vyšší; silně podporuje doporučení začlenit genderové hledisko do všech strategií EU v oblasti zdravotního postižení, a to včetně jejích vnějších politik a činností;

101.  vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby nadále podporovala proces ratifikace a provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením těmi zeměmi, které ji dosud neratifikovaly nebo neprovedly; konstatuje, že by EU měla jít příkladem tím, že na domácí půdě účinně provede Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD); požaduje, aby se EU ujala vedoucí úlohy při provádění inkluzivní Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, která zajistí, aby nikdo nebyl opomenut, jak doporučil Výbor pro práva osob se zdravotním postižením v závěrečných připomínkách ke svému přezkumu provádění úmluvy CRPD v EU;

Práva žen a dětí

102.  vítá přijetí akčního plánu pro rovnost žen a mužů (2016–2020), který stanoví komplexní seznam opatření zaměřených na zlepšení situace žen s ohledem na rovná práva a posílení jejich postavení; zdůrazňuje, že by tento akční plán měl být proveden spolu s akčním plánem pro lidská práva a demokracii, aby se zajistilo, aby lidská práva žen a dívek byla uznávána jako taková; rovněž vítá přijetí strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů (2016–2019), který podporuje rovnost žen a mužů a práva žen na celém světě; opětovně potvrzuje, že práva žen nelze obětovat z důvodu zvláštních zákazů zavedených určitým náboženstvím nebo přesvědčením; žádá, aby EU zintenzivnila svou podporu plnění povinností a závazků v oblasti práv žen vyplývajících z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, Pekingské akční platformy, Káhirského prohlášení o populaci a rozvoji a příslušných přezkumů jejich výsledků a z cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je důležité nezpochybňovat „acquis“ Pekingské a Káhirské akční platformy, pokud jde o přístup ke vzdělávání a zdraví jakožto základnímu lidskému právu a o ochranu sexuálních a reprodukčních práv, a zajistit, aby se ženám, které byly znásilněny ve válečných konfliktech, poskytla veškerá potřebná bezpečná lékařská a psychologická péče a služby, včetně umělého přerušení těhotenství, jak stanoví mezinárodní humanitární právo; zdůrazňuje, že plánované rodičovství, zdraví matek, snadný přístup k antikoncepci a bezpečnému umělému přerušení těhotenství a kompletní škála zdravotnických služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví jsou důležitými při ochraně života žen a snižování úmrtnosti novorozenců a matek; zdůrazňuje, že je třeba, aby se tyto politiky staly středobodem rozvojové spolupráce s třetími zeměmi; zdůrazňuje, že prosazování veškerých práv žen, zaručení respektu vůči jejich lidské důstojnosti a odstranění na nich páchaného násilí a jejich diskriminace je nezbytné pro naplnění jejich lidských práv; zdůrazňuje právo každého jednotlivce svobodně se rozhodnout v otázkách, které se týkají jeho sexuality, sexuálního a reprodukčního zdraví; uznává v tomto ohledu nezcizitelná práva žen na nezávislé rozhodování, mj. pokud jde o přístup k plánovanému rodičovství;

103.  opětovně odsuzuje veškeré formy zneužívání a násilí páchaného na ženách a dětech a násilí na základě pohlaví, včetně škodlivých praktik raných a nucených sňatků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, vykořisťování a otroctví, domácího násilí a používání sexuálního násilí coby válečné zbraně; domnívá se, že násilí na ženách může mít i psychickou formu, a zdůrazňuje nutnost začlenit genderová hlediska, což mimo jiné podpoří aktivní účast žen na humanitární pomoci, a zahrnout strategie na ochranu, včetně ochrany před sexuálním násilím a násilím na základě pohlaví a základních opatření na ochranu zdraví, jejichž součástí budou zdravotní služby v sexuální a reprodukční oblasti; zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí nejen bojovat proti veškerému násilí páchanému na ženách, ale musí také jako svou prioritu podporovat přístup ke vzdělávání a boj proti genderovým stereotypům, pokud jde o dívky a chlapce, a to od raného věku; vyzývá EU a její členské státy, aby urychleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu s cílem zajistit soudržnost mezi vnitřní a vnější činností EU v souvislosti s násilím vůči ženám a dívkám a násilím na základě pohlaví; vítá návrh předložený Komisí dne 4. března 2016, aby EU přistoupila k Istanbulské úmluvě, prvnímu právně závaznému mezinárodnímu nástroji pro prevenci a potírání násilí na ženách; věří, že to zajistí větší účinnost a soudržnost vnitřních a vnějších politik EU a posílí odpovědnost a úlohu EU v boji proti násilí na ženách a násilí na základě pohlaví na mezinárodní úrovni; žádá Komisi a Radu, aby učinily vše, co je v jejich silách, aby mohla EU úmluvu podepsat a uzavřít, a zároveň vybízí všech 14 členských států, které dosud nepodepsaly či neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby tak učinily a zajistily její řádné provádění; poukazuje na nutnost zajistit, aby zdravotníci, policie, státní zástupci, soudci, diplomaté i příslušníci mírových sil, a to jak v rámci EU, tak ve třetích zemích, byli řádně vyškoleni v pomoci a podpoře obětem násilí, zejména ženám a dětem, v konfliktních situacích a během operací v terénu;

104.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad případy porušování lidských práv žen a dětí v uprchlických táborech a přijímacích střediscích, včetně hlášených případů sexuálního násilí vůči ženám a dětem a nerovného zacházení s nimi; naléhavě žádá ESVČ, aby prosazovala přísnější pravidla a osvědčené postupy ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je třeba, aby ženy a děti zneužité v konfliktech měly přístup ke zdravotní a psychologické péči v souladu s mezinárodním právem a aby byla zachována kontinuita vzdělávání, zdravotní péče a dodávek potravin pro děti v uprchlických táborech, v oblastech konfliktu, v oblastech postižených extrémní chudobou a v oblastech s extrémními environmentálními podmínkami;

105.  konstatuje, že opatření za účelem boje proti násilí na základě pohlaví musí zároveň řešit i násilí páchané on-line, včetně obtěžování, šikany a zastrašování, a zahrnovat snahu o vytvoření takového on-line prostředí, které bude pro ženy a dívky bezpečné;

106.  vítá přijetí nedávné rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2242, která ženy považuje za hlavní prvek veškerého úsilí o řešení globálních výzev a která vyzývá k dalšímu úsilí o začlenění agend zaměřených na ženy, mír a bezpečnost do všech jednotlivých aspektů udržování míru, a podporuje její provádění; zdůrazňuje význam rovnoprávného, plného a aktivního zapojení žen do předcházení konfliktům a jejich řešení a do mírových jednání a procesu budování míru; doporučuje, aby byl zaveden systém kvót s cílem zajistit způsob, jak podpořit zapojení žen na všech politických úrovních;

107.  hluboce lituje, že Romové, zejména romské ženy, jsou i nadále vystaveni široce rozšířené diskriminaci a protiromskému smýšlení, což přiživuje bludný kruh znevýhodnění, vyloučení, segregace a marginalizace; vyzývá EU a její členské státy, aby plně dodržovaly lidská práva Romů a zajistily jim právo na vzdělávání, zdravotní péči, zaměstnání, bydlení a sociální zabezpečení;

108.  vyjadřuje hluboké politování nad chybějící rovností žen a mužů v politické sféře a nad nedostatečným zastoupením žen v politickém, sociálním a hospodářském rozhodování, což podkopává lidská práva a demokracii; domnívá se, že by vlády měly usilovat o rovnost žen a mužů v rámci procesů budování a udržování demokracie a bojovat proti všem formám diskriminace na základě pohlaví uvnitř společnosti; zdůrazňuje, že zprávy volebních pozorovatelských misí obsahují konkrétní pokyny pro politický dialog EU se třetími zeměmi s cílem zvýšit účast žen ve volebním procesu a zdokonalit demokratický život v dané zemi;

109.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že některé země stále omezují účast žen ve volbách;

110.  lituje, že se ženy na celém světě doposud potýkají s obrovskými problémy při hledání a udržení důstojných pracovních míst, jak dokazuje zpráva Mezinárodní organizace práce (MOP) „Ženy na trhu práce 2016“;

111.  lituje, že skleněný strop pro ženy v podnikání, rozdíly v platech žen a mužů a odrazování žen od podnikání ze strany společnosti jsou stále celosvětovým fenoménem; vyzývá k iniciativám za účelem dalšího posílení postavení žen, zejména v oblasti samostatné výdělečné činnosti a v rámci malých a středních podniků;

112.  připomíná, že přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a mikroúvěrům je zásadním nástrojem pro posílení postavení žen a předcházení porušování jejich lidských práv;

113.  vybízí ženy, aby se aktivně zapojovaly do odborových svazů a dalších organizací, protože to výrazně napomůže zavádění genderových aspektů do pracovních podmínek;

114.  naléhavě vyzývá členské státy, Komisi a ESVČ, aby se zaměřily na hospodářskou a politickou emancipaci žen v rozvojových zemích tím, že budou podporovat jejich zapojení do podnikání a do provádění místních a regionálních rozvojových projektů;

115.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly tvorbu rozpočtu z hlediska rovnosti žen a mužů v rámci veškerého relevantního financování EU;

116.  vyzývá k investicím do žen a mladých lidí, protože se jedná o účinný způsob boje proti chudobě, a zejména pak chudobě žen;

117.  je hluboce znepokojen tím, že rychle rostoucí hrozba antimikrobiální rezistence (AMR) se má podle očekávání stát nejčastější příčinou úmrtí na světě a postihovat především zranitelné a slabé osoby v rozvojových zemích; vyzývá Komisi, aby bezodkladně vypracovala skutečně účinnou strategii pro veřejné zdraví,

Práva dětí

118.  znovu zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby byla všeobecně ratifikována a účinně prováděna Úmluva OSN o právech dítěte a její opční protokoly, a žádá EU, aby systematicky konzultovala příslušné místní a mezinárodní organizace na ochranu práv dětí a v dialozích, které vede se třetími zeměmi v otázkách politiky a lidských práv, připomínala povinnost smluvních stran tuto úmluvu provádět; vítá skutečnost, že úmluvu ratifikovaly Jižní Súdán a Somálsko; připomíná svou výzvu určenou Komisi a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby prozkoumaly způsoby a možnosti, jak by EU mohla přistoupit k Úmluvě OSN o právech dítěte;

119.  žádá, aby EU prostřednictvím svých externích delegací nadále prosazovala soubor nástrojů v oblasti práv dítěte nazvaný „Začleňování práv dítěte do rozvojové spolupráce“, který byl vypracován ve spolupráci mezi EU a UNICEF, a aby pracovníkům delegací EU poskytla v této oblasti náležitou odbornou přípravu; upozorňuje na závažnou otázku neregistrovaných dětí narozených mimo domovskou zemi svých rodičů – otázku zvláště palčivou v souvislosti s uprchlíky – a vyzývá EU, aby tento problém ve vhodných případech nadnesla v politických dialozích se třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby na mezinárodních fórech prosazovala ochranu dětí uvězněných rodičů s cílem překonat jejich diskriminaci a stigmatizaci a vypracovala v tomto směru politiky; zdůrazňuje, že miliony dětí stále trpí podvýživou a mnoho z nich je ohroženo nevratnými dlouhodobými následky či dokonce smrtí; vyzývá Komisi a mezinárodní společenství, aby zavedly inovační způsoby, jak podvýživu, zejména u dětí, účinně řešit prostřednictvím co nejúplnějšího využití celého potravinového řetězce, a tedy se zahrnutím partnerství veřejného a soukromého sektoru s jednotlivci a všech dalších dostupných zdrojů, zvláště sociálních médií;

120.  domnívá se, že v rámci úsilí o nalezení a osvobození žen a dětí, jež jsou stále drženy v zajetí DÁ'IŠ a jiných teroristických skupin a polovojenských organizací, i v rámci podpory zvláštních programů zaměřených na péči o bývalé zajatce v EU i na celém světě je zapotřebí mezinárodní pomoci; vyjadřuje své znepokojení nad náborem dětí a jejich zapojování do teroristických a vojenských činností; zdůrazňuje, že je nutné zavést politiky zaměřené na vypátrání těchto dětí, jejich osvobození, rehabilitaci a opětovné začlenění do společnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat politiky usilující o odzbrojení, rehabilitaci a opětovné začlenění do společnosti dětských vojáků; opětovně žádá Komisi, aby navrhla komplexní strategii a akční plán v oblasti práv dítěte pro následujících pět let s cílem učinit z práv dětí prioritu v rámci vnějších i vnitřních politik EU a prosazovat je, zejména tím, že pomůže zajistit přístup dětí k vodě, sanitárním zařízením, zdravotní péči a vzdělávání, a to i v oblastech konfliktu a v uprchlických táborech;

Práva starších osob

121.  vítá cíl 16 písm. g) v akčním plánu pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který je zaměřen na zvýšení informovanosti o lidských právech a specifických potřebách starších osob; je znepokojen negativními dopady diskriminace na základě věku; poukazuje na konkrétní problémy, kterým čelí starší osoby při uplatňování svých lidských práv, např. při využívání sociální ochrany a zdravotní péče; vyzývá členské státy, aby využily současného přezkumu Madridského mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí ke zmapování provádění současných nástrojů a určení možných mezer; vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivně zapojily do otevřené pracovní skupiny OSN pro stárnutí a posílily své úsilí v oblasti ochrany a podpory práv starších osob, mimo jiné tím, že zváží vypracování nového právního nástroje;

Práva lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transgender a intersexuálních osob (LGBTI)

122.  je hluboce znepokojen nárůstem násilí a diskriminace vůči osobám LGBTI; zásadně odsuzuje současný nárůst diskriminačních zákonů a násilné činy vůči jednotlivcům na základě jejich sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků, jakož i skutečnost, že 73 zemí stále kriminalizuje homosexualitu (včetně vznášení obvinění vůči osobám LGBTI na základě „zhýralosti“), přičemž 13 z těchto zemí(61) umožňuje udělení trestu smrti a 20 z nich stále trestně postihuje transgenderovou identitu; vyjadřuje silné znepokojení nad tzv. „propagandistickými zákony“, které se snaží omezit svobodu projevu a shromažďování osob LGBTI i těch, kdo podporují jejich práva; vyzývá všechny státy s těmito zákony, aby daná ustanovení odstranily; silně odsuzuje rostoucí omezování svobody shromažďování a sdružování skupin LGBTI a obránců práv těchto osob na akcích a protestech, jako jsou pochody Pride Parade, kde se protestující v některých případech setkali s násilnými reakcemi ze strany státních orgánů, jakož i velmi obtížné podmínky pro uskutečňování těchto akcí; opětovně potvrzuje zásadní úlohu, kterou mají tyto základní svobody při fungování demokratických společností, a odpovědnost států při zajišťování toho, aby tato práva byla dodržována a lidé, kteří je uplatňují, chráněni; žádá ESVČ, aby upřednostnila a posílila svou činnost v zemích, v nichž je obecně rozšířeno násilí, zabíjení, zneužívání a diskriminace osob LGBTI, a aby tyto praktiky odsoudila v souladu s obecnými zásadami EU týkajícími se trestu smrti a obecnými zásadami EU, jež se týkají mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a aby v této oblasti nadále spolupracovala s vysokým komisařem OSN pro lidská práva; zdůrazňuje, že je důležité podporovat činnost obránců lidských práv osob LGBTI, a to prostřednictvím větší podpory a zdrojů vyčleněných na efektivní skladbu programů, vedením informačních kampaní o násilí vůči osobám LGBTI a jejich diskriminaci, jež budou rovněž financovány z evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a zaměří se na širokou veřejnost, a zajištěním poskytování naléhavé pomoci osobám, jež ji potřebují; vyzývá delegace EU a příslušné orgány, aby tato práva a základní svobody aktivně podporovaly;

123.  vítá obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv osobami LGBTI, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 24. června 2013; vyzývá ESVČ a Komisi, aby usilovaly o strategičtější a systematičtější provádění těchto zásad, včetně zvyšování povědomí a poskytování náležité odborné přípravy zaměstnancům EU ve třetích zemích, s cílem účinně vyzdvihovat práva osob LGBTI v rámci politických dialogů a dialogů o lidských právech vedených se třetími zeměmi, jakož i na mnohostranných fórech; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv široce dostupné osobám LGBTI; vyzývá k přijetí konkrétních opatření za účelem zvýšení soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími politikami EU týkajícími se práv osob LGBTI;

124.  vybízí orgány EU a členské státy, aby i nadále přispívaly k diskusi o uznání sňatků nebo registrovaných partnerství osob stejného pohlaví za politickou, společenskou, lidskou a občanskoprávní otázku; vítá skutečnost, že rostoucí počet zemí dodržuje právo založit rodinu sňatkem, partnerstvím v občanskoprávním svazku a adopcí, aniž by docházelo k diskriminaci na základě sexuální orientace, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly návrhy na vzájemné uznávání těchto svazků a rodin tvořených osobami stejného pohlaví v celé EU s cílem zajistit rovné zacházení, pokud jde o práci, volný pohyb, zdanění a sociální zabezpečení, a ochránit tak příjmy rodin a dětí;

Práva původních obyvatel a příslušníků menšin

125.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že zvláště velkému nebezpečí diskriminace jsou stále vystaveni původní obyvatelé, kteří jsou zranitelní především ve vztahu k politickým, hospodářským, environmentálním a pracovním změnám a výkyvům; konstatuje, že většina z nich žije pod hranicí chudoby a má jen minimální nebo žádnou možnost získat vlastní zastoupení či podíl na politickém rozhodování, což je v rozporu s jejich právem na svobodný, předchozí a informovaný souhlas, které je zakotveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a uznáno v Evropském konsensu o rozvoji z roku 2005; je obzvláště znepokojen zprávami o obecně rozšířených a stále častějších případech porušování lidských práv původních obyvatel, jako je pronásledování, svévolné zatýkání a popravy obránců lidských práv a násilné vystěhovávání, zabírání půdy a porušování práv ze strany firem;

126.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že původní obyvatelé jsou obzvláště postiženi porušováním lidských práv v souvislosti s těžbou zdrojů; vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporovaly přísné právní rámce a iniciativy, jejichž cílem je zajištění transparentnosti a řádné správy věcí veřejných v důlní těžbě a v dalších těžařských odvětvích, a tudíž dodržování zásady svobodného, předchozího a informovaného souhlasu místních obyvatel a deklarace OSN o právech původních obyvatel; vyzývá delegace EU, aby dále posilovaly dialog s původními obyvateli přímo na místě s cílem odhalit případy porušování lidských práv a zabránit jim;

127.  zdůrazňuje, že jelikož mají komunity náležející k menšinám zvláštní potřeby, je třeba ve všech oblastech hospodářského, společenského, politického a kulturního života podporovat plnou a skutečnou rovnost mezi osobami náležejícími k menšině a osobami náležejícími k většině; naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci celého procesu rozšíření pozorně sledovala provádění ustanovení o ochraně práv osob náležejících k menšinám;

Práva osob postižených diskriminací na základě příslušnosti k určité kastě

128.  odsuzuje soustavné porušování lidských práv osob, které jsou vystaveny kastovní hierarchii a diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě, včetně odpírání rovnosti a přístupu k právnímu systému a zaměstnání a přetrvávající segregace a kastovních překážek bránících v dosažení základních lidských práv a rozvoje; je hluboce znepokojen alarmující mírou násilných útoků páchaných kvůli příslušnosti k určité kastě na dalitech (nedotknutelných), jakož i institucionalizovanou beztrestnou diskriminací; opakuje svou výzvu k vypracování politiky EU týkající se diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě a vyzývá EU, aby využila každé příležitosti k vyjádření svého hlubokého znepokojení nad takovouto diskriminací;

Mezinárodní trestní soud / přechodné soudnictví

129.  připomíná univerzálnost Mezinárodního trestního soudu a opakovaně vyjadřuje svou plnou podporu jeho činnosti; zdůrazňuje, že důležitou úlohou tohoto soudu je ukončovat beztrestnost pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež se dotýkají mezinárodního společenství, a zjednávat spravedlnost pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy; zůstává ostražitý vůči jakýmkoli pokusům o zpochybnění legitimity nebo nezávislosti tohoto soudu;

130.  připomíná své usnesení ze dne 4. února 2016, ve kterém vyzval členy Rady bezpečnosti OSN, aby podpořili doporučení Rady bezpečnosti Mezinárodnímu trestnímu soudu požadující vyšetření činů, kterých se dopustil tzv. ISIS/DÁ'IŠ v Iráku a Sýrii proti křesťanům (Chaldejcům, Syřanům, Asyřanům), jezídům a jiným náboženským a etnickým menšinám;

131.  vítá prohlášení Ukrajiny o přijetí příslušnosti Mezinárodního trestního soudu ve věci zločinů spáchaných v zemi od 20. února 2014, neboť otevírá cestu pro žalobce tohoto soudu, aby zvážil, zda by soud mohl vyšetřit případy porušování lidských práv, k nimž docházelo během ozbrojeného konfliktu, přestože Ukrajina dosud není členem Mezinárodního trestního soudu;

132.  vítá závěry Rady o podpoře přechodného soudnictví ze strany EU, jakož i politický rámec EU pro podporu přechodného soudnictví, neboť EU je první regionální organizací, která takovou politiku přijala; vyzývá EU, její členské státy a její zvláštní zástupce, aby aktivně podporovali činnost Mezinárodního trestního soudu, vymáhání jeho rozhodnutí a boj proti beztrestnosti pachatelů trestných činů, na něž se vztahuje Římský statut, a zároveň vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že některé ze zatýkacích rozkazů nebyly dosud vykonány; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby s tímto soudem spolupracovaly a pokračovaly ve své důrazné diplomatické a politické podpoře posilování a rozšiřování vztahů mezi tímto soudem a OSN, zejména v souvislosti s Radou bezpečnosti OSN, a aby podnikly kroky, které zabrání případům odpírání spolupráce s Mezinárodním trestním soudem a budou na ně účinně reagovat; opakuje svou výzvu vůči EU k přijetí společného postoje vůči zločinu agrese a kampalským změnám a vyzývá členské státy, aby sladily své vnitrostátní právní předpisy s definicemi uvedenými v kampalských změnách a posílily svou spolupráci s tímto soudem; vyjadřuje hluboké politování nad vzdorem, který vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu vyjadřují některé země, jež stahují svá uznání příslušnosti tohoto soudu, nebo hrozí, že tak učiní;

133.  opakuje svou výzvu k vytvoření funkce zvláštního představitele EU pro mezinárodní spravedlnost a mezinárodní humanitární právo, aby se těmto tématům propůjčila důležitost a viditelnost, které si zasluhují, došlo k účinnému prosazování agendy EU a závazek EU k boji proti beztrestnosti i vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu byl začleňován do všech zahraničních politik EU;

134.  vyzývá EU a její členské státy, aby Mezinárodnímu trestnímu soudu poskytly náležité finanční prostředky a aby posílily svou podporu systému mezinárodního trestního soudnictví, včetně přechodného soudnictví;

Mezinárodní humanitární právo

135.  odsuzuje nedodržování mezinárodního humanitárního práva a vyjadřuje své hluboké znepokojení nad znepokojivě narůstající mírou škod na civilistech a civilním majetku v ozbrojených konfliktech na celém světě, stejně jako zvyšujícím se počtem smrtících útoků na nemocnice, školy, humanitární konvoje a další civilní cíle; vyjadřuje vážné znepokojení nad rostoucím vlivem jednání nestátních subjektů v konfliktech po celém světě a naléhavě vyzývá EU, aby používala všechny nástroje, jež má k dispozici, s cílem posílit dodržování mezinárodního humanitárního práva státními i nestátními subjekty; vítá závazek EU a členských států vůči Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, že důrazně podpoří vytvoření efektivního mechanismu k posílení dodržování mezinárodního humanitárního práva, a vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby Parlament informovala o cílech a strategii, jež byly za účelem dosažení tohoto závazku vytvořeny; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby svolalo mezinárodní konferenci za účelem přípravy nového mezinárodního mechanismu pro sledování a sběr údajů, jakož i zveřejňování zpráv o porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně útoků na nemocnice, zdravotnické pracovníky a ambulance; zastává názor, že takový mechanismus by mohl stavět na stávajícím mechanismu pro děti postižené ozbrojeným konfliktem (CAAC); požaduje, aby místopředsedkyně, vysoká představitelka každoročně předkládala veřejný seznam údajných pachatelů útoků na školy a nemocnice za účelem stanovení vhodných kroků ze strany EU k zastavení takových útoků;

136.  lituje skutečnosti, že Úmluvu o kazetové munici ještě musí ratifikovat sedm členských států; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily celosvětový zákaz používání bílého fosforu, zejména prostřednictvím uzavření nového protokolu k Úmluvě o některých konvenčních zbraních, který by používání takovýchto zbraní zakazoval;

137.  vyzývá členské státy, aby ratifikovaly hlavní nástroje mezinárodního humanitárního práva a další relevantní právní nástroje, které mají na mezinárodní humanitární právo dopad; uznává význam obecných pokynů EU pro podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva a opakuje svou výzvu směřovanou k místopředsedkyni, vysoké představitelce a k ESVČ, aby provádění těchto pokynů podrobily přezkumu s ohledem na tragické události na Blízkém východě, zejména v souvislosti s všeobecnou a systematickou beztrestností hrubého porušování mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv; vyzývá EU, aby podporovala iniciativy zaměřené na šíření znalostí o mezinárodním humanitárním právu a osvědčených postupů při jeho uplatňování, a vyzývá EU, aby využila veškeré dvoustranné nástroje, které má k dispozici, pro účinné prosazování dodržování mezinárodního humanitárního práva ze strany svých partnerů, mimo jiné prostřednictvím politického dialogu; opakuje svůj požadavek vůči členským státům, aby se připojily k mezinárodnímu úsilí o předcházení útokům proti školám a také zneužívání škol ozbrojenými subjekty pro vojenské účely tím, že podpoří Deklaraci o bezpečných školách, která má přispět k ukončení obecně rozšířených vojenských útoků na školy při ozbrojených konfliktech;

138.  naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby svolalo mezinárodní konferenci s cílem posílit efektivitu mezinárodních humanitárních pravidel;

139.  opakuje svou výzvu adresovanou místopředsedkyni, vysoké představitelce, aby zahájila iniciativu s cílem uvalit zbrojní embargo EU na země, jež jsou obviněny z údajného závažného porušování mezinárodního humanitárního práva, zejména s ohledem na záměrné útoky na civilní infrastrukturu; zdůrazňuje, že další povolování prodeje zbraní těmto zemím je porušením společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008; vyzývá členské státy, aby zvážily přijetí osob zadržovaných v Guantánamu v EU; zdůrazňuje, že věznici v zátoce Guantánamo je třeba co nejdříve uzavřít;

Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání či přesvědčení

140.  v souladu s článkem 10 SFEU odsuzuje veškeré projevy násilí, pronásledování, nesnášenlivosti a diskriminace, k nimž dochází na základě ideologie, náboženského vyznání či přesvědčení; vyjadřuje vážné znepokojení v souvislosti s pokračujícími zprávami o násilí a pronásledování, nesnášenlivosti a diskriminaci náboženských menšin či menšin vyznávajících určité přesvědčení na celém světě; zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání či přesvědčení je základním lidským právem provázaným s dalšími lidskými právy a základními svobodami a zahrnuje právo být věřící či nevěřící, právo hlásit se či nehlásit se k jakémukoli náboženství nebo přesvědčení a právo přijmout, změnit a opustit víru nebo se k ní navrátit dle vlastní volby, jak je zakotveno v článku 18 Všeobecné deklarace lidských práv a v článku 9 Evropské úmluvy o lidských právech; žádá EU i její členské státy, aby se zapojily do politických diskusí o zrušení zákonů o rouhání; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily respektování a ochranu menšin po celém světě, a to rovněž na Blízkém východě, kde DÁ'IŠ a další teroristické skupiny pronásledují jezídy, křesťany, muslimské menšiny i ateisty; vyslovuje hluboké politování nad zneužíváním náboženského vyznání nebo přesvědčení pro teroristické účely;

141.  podporuje závazek EU na podporu práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci mezinárodních a regionálních fór, včetně OSN, OBSE, Rady Evropy a dalších regionálních mechanismů, a vyzývá EU, aby nadále předkládala své každoroční usnesení o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení v OSN a aby podporovala mandát zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; vybízí místopředsedkyni, vysokou představitelku a ESVČ, aby se zapojily do stálého dialogu s nevládními organizacemi, náboženskými skupinami nebo skupinami podle přesvědčení a s náboženskými představiteli;

142.  v plné míře podporuje praxi EU ujímat se iniciativy při přijímání tematických rezolucí Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN na téma svobody náboženského vyznání a přesvědčení, vybízí EU, aby podpořila mandát zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, a naléhavě vyzývá země, které v současné době nepřijímají žádosti zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, aby je mohl navštívit, ke změně jejich postoje;

143.  vyzývá EU, aby posílila své stávající nástroje a aby přijala jakékoli další v rámci svého mandátu s cílem zajistit efektivní ochranu náboženských menšin na celém světě;

144.  požaduje konkrétní kroky k zajištění účinného provádění pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, včetně: systematické a důsledné odborné přípravy zaměstnanců EU v ústředí a v delegacích, podávání zpráv o situaci v jednotlivých zemích a místech a jednání v úzké spolupráci s místními subjekty, a to zejména s vedoucími představiteli náboženských skupin nebo skupin podle přesvědčení;

145.  je hluboce znepokojen skutečností, že v některých částech světa je postavení náboženských společenství nebo společenství na základě přesvědčení ohroženo a celá náboženská společenství mizí nebo jsou na útěku;

146.  zdůrazňuje skutečnost, že křesťané představují v současné době nejvíce pronásledovanou a zastrašovanou náboženskou skupinu v zemích po celém světě, včetně Evropy, kde jsou křesťanští uprchlíci běžně vystavováni nábožensky motivovanému pronásledování, a že některým z nejstarších křesťanských komunit hrozí zánik, a to zejména v severní Africe a na Blízkém východě;

147.  vybízí mezinárodní společenství a EU, aby poskytovaly menšinám ochranu a zřizovaly bezpečné zóny; vyzývá k uznání, samosprávě a ochraně etnických a náboženských menšin žijících v oblastech, kde mají historické kořeny a žily pospolu v míru – například v pohoří Sindžár (jezídové) a na Ninivské planině (chaldejské, syrské a asyrské menšiny); vyzývá k poskytnutí zvláštní pomoci při úsilí o zachování (hromadných) hrobů v oblastech, kde v současnosti probíhají nebo nedávno proběhly konflikty, s cílem exhumovat a kriminalisticky přezkoumat lidské ostatky, jež jsou v nich uloženy, a umožnit tak jejich důstojný pohřeb nebo vydání rodinám obětí; vyzývá k vytvoření specializovaného fondu, který by napomohl financovat iniciativy pro zachování důkazů s cílem umožnit vyšetření a stíhání případů podezření na zločiny proti lidskosti; vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly opatření za účelem bezodkladného zřízení skupiny odborníků, jež budou pověřeni shromážděním veškerých důkazů o jakékoli probíhající mezinárodní trestné činnosti, včetně genocidy, proti náboženským a etnickým menšinám kdekoliv na světě, a k jejichž úkolům bude patřit i ochrana hromadných hrobů v oblastech, kde v současnosti probíhají nebo nedávno proběhly konflikty, aby bylo možné připravit mezinárodní stíhání odpovědných osob;

Svoboda projevu on-line a off-line a prostřednictvím audiovizuálních a dalších mediálních zdrojů

148.  zdůrazňuje, že lidská práva a základní svobody jsou univerzální a musí být globálně chráněny ve všech podobách, v nichž se projevují;

149.  zdůrazňuje úlohu svobody projevu, nezávislosti sdělovacích prostředků a pluralismu jako základních prvků nezbytných pro demokracii, jakož i nezbytnost posílení postavení občanů a občanské společnosti pro zajištění transparentnosti a odpovědnosti ve veřejném sektoru;

150.  vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem případů zatýkání a zastrašování novinářů v mnoha zemích a zdůrazňuje, že takové praktiky vážně ohrožují svobodu tisku; naléhavě vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby chránily nezávislé novináře a bloggery, zmírnily „digitální propast“ a usnadnily neomezený přístup k informačním a komunikačním prostředkům i necenzurovaný přístup k internetu (digitální svoboda);

151.  vyjadřuje vážné znepokojení nad množením a rozšiřováním případů sledování, dozoru, cenzury a filtračních technologií, které představují rostoucí hrozbu pro aktivisty v oblasti lidských práv a demokracie v autokratických zemích;

152.  důrazně odsuzuje rostoucí počet případů, kdy obránci lidských práv čelí digitálním hrozbám, včetně zneužití dat při zabavení zařízení, dálkovém dohledu a únicích dat; odsuzuje používání on-line sledování a hackerství pro shromažďování informací, které lze použít v právních sporech nebo pomlouvačných kampaních i během soudních řízení pro urážku na cti;

153.  důrazně odsuzuje kontrolu internetu, sdělovacích prostředků a akademické obce ze strany veřejných orgánů a rostoucí případy zastrašování, obtěžování a svévolného zatýkání, kterým čelí obránci lidských práv, právníci a novináři;

154.  odsuzuje omezení digitální komunikace, včetně rušení internetových stránek a blokování osobních účtů ze strany autoritářských režimů za účelem omezení svobody projevu, umlčení opozice a potlačení občanské společnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby veřejně odsoudily režimy, které omezují digitální komunikaci svých kritiků a opozice;

155.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat neomezený přístup k internetu v rámci veškerého styku se třetími zeměmi, včetně přístupových a obchodních jednání, dialogů o lidských právech a diplomatických styků, i co nejvíce zpřístupňovat informace o lidských právech a demokracii lidem na celém světě;

156.  je znepokojen nárůstem nenávistných projevů, a to zejména na platformách sociálních médií; vyzývá Komisi, aby do záležitosti zapojila zástupce organizací občanské společnosti a zajistila, že budou při sjednávání kodexů chování zohledněny jejich názory; důrazně odsuzuje šíření nenávistných zpráv, které podněcují k násilí a teroru;

157.  vyzývá ke zvýšení podpory v oblasti svobody sdělovacích prostředků, ochrany nezávislých novinářů, bloggerů a oznamovatelů, zmírnění „digitální propasti“, usnadnění neomezeného přístupu k informačním a komunikačním prostředkům i k zajištění necenzurovaného přístupu k internetu (digitální svoboda);

158.  vyzývá k aktivnímu vývoji a šíření technologií, které pomáhají chránit lidská práva a zajišťují digitální práva a svobody občanů, jakož i jejich bezpečnost a soukromí;

159.  žádá EU, aby využívala bezplatný a otevřený software a podporovala v tom i další aktéry, neboť takovýto software zajišťuje větší bezpečnost a umožňuje lépe dodržovat lidská práva;

160.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech mezinárodních fórech, včetně Fóra OSN pro správu internetu, G8, G20, OBSE a Evropské rady, vyzdvihovaly otázku svobody projevu on-line, digitálních svobod a významu bezplatného a otevřeného internetu;

Boj proti terorismu

161.  opakuje své jednoznačné odsouzení terorismu a svou plnou podporu krokům usilujícím o zničení teroristických organizací, zejména DÁ'IŠ, který představuje jednoznačnou hrozbu pro regionální a mezinárodní bezpečnost, a současně připomíná, že taková opatření by vždy měla být zcela v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv; podporuje uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014) o boji proti hrozbám terorismu ze strany zahraničních bojovníků a obecných zásad pro zastavení přílivu zahraničních bojovníků, které byly přijaty v Madridu;

162.  připomíná, že akční plán EU pro lidská práva a demokracii zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby se do rozvojových politik a programů týkajících se terorismu začleňovalo dodržování svobody přesvědčení a projevu, a to i v souvislosti s využíváním digitálních technologií v oblasti sledování; zdůrazňuje, že by členské státy měly plně využívat stávající nástroje k řešení radikalizace evropských občanů a vytvářet efektivní programy zaměřené na boj proti teroristické a extremistické propagandě a metodám náboru bojovníků, zejména on-line, jakož i na předcházení radikalizaci; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zavést společný postup na úrovni EU, a trvá na tom, aby členské státy spolupracovaly v citlivých oblastech, zejména v oblasti sdílení informací a zpráv tajných služeb;

163.  žádá EU, aby i nadále spolupracovala s OSN na potírání financování terorismu, a to i s využitím stávajících mechanismů pro označení teroristů a teroristických organizací, a aby posílila mechanismy zmrazení majetku po celém světě a současně prosazovala mezinárodní normy pro spravedlivé řízení a právní stát; vyzývá Komisi a členské státy, aby okamžitě a efektivně zahájily v této věci jednání s těmi státy, které financují či podporují teroristické organizace nebo to umožňují svým občanům;

Trest smrti

164.  připomíná, že EU vůči trestu smrti zaujímá postoj nulové tolerance, a opakuje, že se ve všech případech a za všech okolností dlouhodobě staví proti trestu smrti, mučení a krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání;

165.  vítá zrušení trestu smrti na Fidži, v Surinamu, Mongolsku a v americkém státě Nebraska;

166.  je hluboce znepokojen skutečností, že v některých zemích byl v posledních letech výkon trestu smrti obnoven; s politováním konstatuje, že političtí představitelé v dalších zemích o znovuzavedení trestu smrti rovněž uvažují; vyjadřuje vážné znepokojení nad údajným nárůstem počtu rozsudků trestu smrti vynesených v roce 2015 na celém světě, zejména v Číně, Egyptě, Íránu, Nigérii, Pákistánu a v Saúdské Arábii; připomíná orgánům těchto zemí, že jsou smluvními stranami Úmluvy o právech dítěte, která přísně zakazuje trest smrti za trestné činy spáchané osobou mladší 18 let;

167.  je obzvláště znepokojen rostoucím počtem rozsudků smrti vynášených v masových procesech bez záruky zajištění minimálních norem pro spravedlivé soudní řízení, které vyžaduje mezinárodní právo;

168.  důrazně odsuzuje nárůst případů vynesení rozsudku trestu smrti za trestné činy související s drogami a požaduje vyloučení ukládání trestu smrti i mimosoudních poprav za tento druh trestných činů;

169.  vyzývá státy, které trest smrti zrušily nebo na jeho výkon uvalily dlouhodobé moratorium, aby dodržely svůj závazek a trest smrti neobnovily; vyzývá EU, aby k boji proti trestu smrti nadále využívala spolupráci a diplomacii na všech příslušných světových fórech a aby rovněž usilovala o to, že bude v plném rozsahu dodrženo právo každé osoby, jež čelí popravě, na spravedlivý proces; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU i nadále monitorovala podmínky, za nichž se popravy v těch zemích, kde se trest smrti stále používá, vykonávají, s cílem zajistit zveřejnění seznamu osob odsouzených k trestu smrti a předání jejich těl rodinám;

170.  trvá na tom, že je důležité, aby si EU zachovala ambiciózní politiku zaměřenou na celosvětové zrušení trestu smrti v souladu s obecnými zásadami EU týkajícími se trestu smrti, jež byly revidovány v roce 2013, a aby i nadále proti trestu smrti bojovala; vyzývá EU, aby dále pracovala na všeobecném zrušení trestu smrti, zkoumala nové způsoby, jak se o tento cíl zasazovat, a aby v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva podporovala opatření, která se snaží rozsudkům trestu smrti či jejich vykonávání předcházet; žádá delegace EU, aby za tímto účelem i nadále organizovaly osvětové kampaně;

Boj proti mučení a špatnému zacházení

171.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že zadržované osoby neustále podstupují mučení a špatné zacházení, mimo jiné za účelem získání doznání, která jsou následně použita v trestních řízeních, jež zjevně nesplňují mezinárodní normy v oblasti spravedlnosti;

172.  vyslovuje hluboké politování nad rozšířeným praktikováním mučení a špatného zacházení vůči osobám, které vyjadřují svůj nesouhlas, s cílem tyto osoby umlčet a vůči zranitelným skupinám, jakými jsou etnické, jazykové a náboženské menšiny, osoby LGBTI, ženy, děti, žadatelé o azyl a migranti;

173.  co nejdůrazněji odsuzuje mučení a špatné zacházení, které praktikuje DÁ'IŠ a jiné teroristické nebo polovojenské organizace; vyjadřuje solidaritu se všemi rodinami a společenstvími, jejichž členové se stali oběťmi takového násilí; odsuzuje praktiky DÁ'IŠ a jiných teroristických nebo polovojenských organizací, jež zahrnují diskriminaci a napadání menšinových skupin; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby zintenzivnily své úsilí o účinné vyřešení naléhavé potřeby zabránit dalšímu utrpení;

174.  domnívá se, že vazební podmínky a stav věznic v řadě zemí jsou důvodem k vážnému znepokojení; považuje za nezbytné bojovat proti všem formám mučení a špatného zacházení se zadržovanými osobami, včetně psychologického mučení, a zintenzivnit úsilí o zajištění souladu s platným mezinárodním právem, zejména pokud jde o přístup ke zdravotní péči a lékům; důrazně odsuzuje porušování tohoto práva a domnívá se, že odmítnutí léčit zadržované osoby, zejména v případě onemocnění, jako je hepatitida nebo HIV, se rovná neposkytnutí pomoci osobě v nebezpečí;

175.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby vzhledem k pokračujícím zprávám o rozšířeném používání praktik mimosoudních poprav, mučení a špatného zacházení na celém světě zintenzivnila na všech úrovních dialogů a na všech fórech úsilí EU v boji proti mimosoudním popravám, mučení a jinému špatnému zacházení, a to v souladu s obecnými zásadami politiky EU vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání;

176.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby znepokojení ohledně mučení a špatného zacházení vyjadřovala i nadále a systematicky v dialozích, které vede s dotčenými zeměmi v oblasti politiky a lidských práv, a rovněž ve svých veřejných prohlášeních, a vyzývá delegace EU i velvyslanectví členských států v příslušných oblastech, aby případy mučení a špatného zacházení monitorovaly, přijaly konkrétní kroky za účelem dosažení jejich úplného vymýcení, sledovaly příslušná trestní řízení a využily všech dostupných nástrojů na pomoc dotčeným jednotlivcům;

Bezpilotní letouny

177.  vyjadřuje vážné znepokojení nad používáním bezpilotních letounů vybavených zbraněmi mimo mezinárodní právní rámec; naléhavě vyzývá členské státy, aby formulovaly jasnou politiku a právní postoje k bezpilotním letounům vybaveným zbraněmi, a opakuje svou výzvu k vypracování společného postoje EU týkajícího se používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, který by podporoval dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešil by takové otázky, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; opět naléhavě žádá, aby EU zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují provedení útoku bez lidského zásahu; vyzývá EU, aby se postavila proti mimosoudnímu a cílenému zabíjení a tyto praktiky zakázala a aby se v souladu s vnitrostátními a mezinárodními právními závazky zavázala k zajištění vhodných opatření, pokud existuje důvodné podezření, že by fyzická osoba nebo subjekt v rámci její jurisdikce mohly být spojeny s nezákonným cíleným zabíjením v zahraničí; vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, členské státy a Radu, aby zahrnuly bezpilotní letouny vybavené zbraněmi a plně autonomní zbraně do příslušných evropských a mezinárodních mechanismů odzbrojování a kontroly zbraní, a naléhavě vyzývá členské státy, aby se do těchto kontrolních mechanismů zapojily a posilovaly je; vyzývá EU, aby zaručila transparentnější a odpovědnější používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi ze strany svých členských států, zvláště vůči třetím zemím, s ohledem na právní základ upravující jejich používání a na provozní odpovědnost a aby umožnila soudní přezkum útoků vedených prostřednictvím bezpilotních letounů a zajistila obětem nezákonných útoků tohoto druhu přístup k účinné nápravě;

178.  zdůrazňuje, že EU zakazuje vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez lidského zásahu; vyzývá EU, aby se postavila proti nezákonnému cílenému zabíjení a tyto praktiky zakázala;

179.  vyzývá Komisi, aby Parlament řádně informovala o všech případech, kdy se finanční prostředky EU využívají na projekty v oblasti výzkumu a vývoje související s výrobou bezpilotních letounů, jak pro civilní, tak i pro vojenské účely; vyzývá k provádění posouzení dopadu na lidská práva v případě budoucích projektů zaměřených na vyvíjení bezpilotních letounů;

180.  zdůrazňuje, že dopad technologií na zlepšování lidských práv by měl být začleněn do politik a programů EU s cílem dosáhnout pokroku v oblasti ochrany lidských práv a podpory demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a mírového řešení sporů;

Podpora demokracie a voleb a volební pozorovatelské mise

181.  připomíná, že klíčovými prvky spravedlivých a demokratických voleb je otevřený prostor pro občanskou společnost, svoboda projevu, shromažďování a sdružování a respektování právního státu; vyzývá EU, aby zajistila, že místní nevládní organizace budou mít prostor pro legitimní pozorování a monitorování průběhu voleb; zdůrazňuje, že hrozbou pro rovné uplatňování lidských práv je korupce, která rovněž podkopává demokratické procesy; domnívá se, že by EU měla zdůraznit význam bezúhonnosti, odpovědnosti a řádné správy věcí veřejných ve všech dialozích se třetími zeměmi, jak je stanoveno v Úmluvě OSN proti korupci (UNCAC); připomíná, že je nutné, aby EU dodržela závazek, který učinila vůči svým partnerům, a to zejména partnerům ve svém sousedství, že bude podporovat hospodářské, sociální a politické reformy, chránit lidská práva a pomáhat při vytváření právního státu, neboť se jedná o nejlepší způsob, jak posílit mezinárodní řád a zajistit stabilitu ve svém sousedství; zdůrazňuje v této souvislosti, že přezkum evropské politiky sousedství byl příležitostí pro připomenutí, že obrana univerzálních hodnot a prosazování lidských práv jsou klíčovými cíli Unie; připomíná, že zkušenosti EU, politiků, akademických pracovníků, sdělovacích prostředků, nevládních organizací a občanské společnosti získané při procesech přechodu k demokracii v rámci politik rozšíření a sousedství by mohly rovněž kladně přispět k nalezení osvědčených postupů, jež by bylo možné využít k podpoře a upevnění dalších demokratizačních procesů ve světě; v této souvislosti vítá činnost Evropské nadace pro demokracii a programů EU podporujících organizace občanské společnosti, zejména evropského nástroje pro demokracii a lidská práva;

182.  doporučuje, aby EU vyvinula komplexnější přístup k procesům demokratizace, vzhledem k tomu, že sledování voleb představuje pouze jeden z aspektů delšího a rozsáhlejšího cyklu; zdůrazňuje, že politická přeměna a demokratizace mohou být udržitelné a úspěšné pouze tehdy, pokud je doprovází dodržování lidských práv a rovný přístup k demokratickému procesu pro ženy, osoby se zdravotním postižením a jiné marginalizované skupiny, podpora spravedlnosti, transparentnost, odpovědnost, usmíření, právní stát, hospodářský a sociální rozvoj, opatření pro boj s extrémní chudobou a zřízení demokratických orgánů; zdůrazňuje, že prioritou EU v zemích, které procházejí demokratizačním procesem, by měl být boj proti korupci, neboť tento jev brzdí ochranu a prosazování řádné správy věcí veřejných, podněcuje organizovaný zločin a je provázán s volebními podvody;

183.  vítá společné sdělení o přezkumu evropské politiky sousedství a připomíná, že vztahy EU s jejími sousedními zeměmi by v souladu se Smlouvou o EU měly být založeny na hodnotách Unie, které zahrnují lidská práva a demokracii; zdůrazňuje, že přispívání ke stabilizaci sousedství jde ruku v ruce s podporou demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a lidských práv;

184.  zdůrazňuje, že by EU měla i nadále podporovat demokratické a účinné instituce pro lidská práva a občanskou společnost v sousedních zemích; v této souvislosti bere s potěšením na vědomí důsledné zapojení Evropské nadace pro demokracii do prosazování dodržování základních práv a svobod a demokratických zásad v zemích východního a jižního sousedství EU;

185.  zdůrazňuje, že politika rozšiřování je jedním z nejsilnějších nástrojů pro posílení dodržování demokratických zásad a lidských práv; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala posilování demokratických politických kultur, dodržování zásad právního státu, nezávislost sdělovacích prostředků a soudnictví a boj proti korupci v kandidátských i potenciálních kandidátských zemích;

186.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby i nadále poskytovaly plnou podporu demokratickým procesům probíhajícím ve třetích zemích, stejně jako politickému dialogu mezi vládnoucími a opozičními stranami a občanskou společností; trvá na tom, že je důležité, aby se EU v rámci svého zapojení do podpory demokracie v konkrétní zemi, jakož i v rámci své strategie pro tuto zemi v oblasti lidských práv důsledně řídila doporučeními volebních pozorovatelských misí; vyzývá k užší koordinaci a spolupráci mezi Parlamentem a Komisí/ESVČ s cílem zajistit následnou kontrolu toho, zda jsou tato doporučení skutečně prováděna a jak je využívána cílená finanční a technická pomoc, kterou EU mohla nabídnout; vyzývá Komisi, aby provedla globální posouzení postupů pro monitorování průběhu voleb;

187.  vyzývá Radu a ESVČ, aby do zeměpisné části výroční zprávy EU o lidských právech a demokracii ve světě zahrnuly zvláštní část – v případě dotčených zemí – věnovanou otázce provádění doporučení přijatých v rámci volebních pozorovatelských misí; připomíná závazek, který ESVČ, Komise a členské státy učinily v akčním plánu, tj. že navážou pevnější a důslednější vztahy s orgány řídícími volby, parlamentními institucemi a organizacemi občanské společnosti ve třetích zemích s cílem přispět k posílení jejich postavení, a tím i k posílení demokratických procesů;

188.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že její práce při volbách – pozorování a pomoc – bude kombinována s podobnou podporou poskytovanou dalším důležitým subjektům v rámci demokratického systému, jako jsou politické strany, parlamenty, místní orgány, nezávislé sdělovací prostředky a občanská společnost;

189.  vyzývá EU, aby v zájmu rozvoje soudržného, pružného a důvěryhodného přístupu EU pracovala i nadále na formulování osvědčených postupů v této oblasti, a to i v souvislosti s opatřeními pro předcházení konfliktům, s mediačními opatřeními a s usnadňováním dialogu;

190.  uznává úspěšnou práci ESVČ a delegací EU na dokončení druhé generace analýz v oblasti demokracie i pokrok dosažený v oblasti akčních plánů týkajících se demokracie a vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby zajistila, že tyto akční plány povedou ke konkrétní podpoře demokracie na místě;

191.  vyzývá ESVČ, aby na základě zkušeností s analýzami v oblasti demokracie připravila půdu pro začlenění těchto analýz do své zahraniční činnosti, a konstatuje, že ačkoli je připojení demokracie ke strategiím v oblasti lidských práv a demokracie pro jednotlivé země vítáno, není dostačující pro skutečně komplexní pochopení demokracie v partnerské zemi;

o
o   o

192.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, místopředsedkyni, vysoké představitelce, jakož i zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva.

(1)http://www.un.org/womenwatch/daw/cedaw/cedaw.htm.
(2)Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 57..
(3)http://www.ohchr.org/EN/ProfessionalInterest/Pages/CMW.aspx.
(4)A/RES/41/128.
(5)http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/2.
(6)http://www.ohchr.org/EN/ProfessionalInterest/Pages/Vienna.aspx.
(7)http://www.un.org/womenwatch/daw/beijing/pdf/BDPfA%20E.pdf.
(8)http://www.unfpa.org/sites/default/files/pub-pdf/programme_of_action_Web%20ENGLISH.pdf.
(9)http://www.ohchr.org/Documents/Publications/PTS-4Rev1-NHRI_en.pdf.
(10)https://europa.eu/globalstrategy/en/global-strategy-foreign-and-security-policy-european-union.
(11)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11855-2012-INIT/cs/pdf.
(12)https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/111817.pdf.
(13)http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A52009XG1215(01).
(14)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10897-2015-INIT/cs/pdf.
(15)Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 174.
(16)http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/foraff/137584.pdf.
(17)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10255-2016-INIT/cs/pdf.
(18)http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/fac/2015/10/st13201-en15_pdf/.
(19)http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/06/16-epsco-conclusions-lgbti-equality/.
(20)http://ec.europa.eu/justice/discrimination/files/lgbti_actionlist_en.pdf.
(21)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9242-2015-INIT/cs/pdf.
(22)http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2015/07/20-fac-migration-conclusions/.
(23)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12002-2015-REV-1/cs/pdf.
(24)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12098-2015-INIT/cs/pdf.
(25)Úř. věst. L 43, 18.2.2015, s. 29.
(26)http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=CS&f=ST%2015559%202014%20INIT.
(27)http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/130243.pdf.
(28)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12525-2016-INIT/cs/pdf.
(29) https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168008482e.
(30)Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 56.
(31)http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/international-summit/2015/11/action_plan_en_pdf/.
(32)http://www.securitycouncilreport.org/atf/cf/%7B65BFCF9B-6D27-4E9C-8CD3-CF6E4FF96FF9%7D/s_res_2242.pdf.
(33)http://www.securitycouncilreport.org/atf/cf/%7B65BFCF9B-6D27-4E9C-8CD3-CF6E4FF96FF9%7D/CAC%20S%20RES%201820.pdf.
(34)http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=S/RES/1325(2000).
(35)http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/167.
(36)Přijaté texty, P8_TA(2016)0337.
(37)Přijaté texty, P8_TA(2016)0300.
(38)Přijaté texty, P8_TA(2016)0201.
(39)Přijaté texty, P8_TA(2016)0102.
(40) Přijaté texty, P8_TA(2016)0051.
(41)Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.
(42)Přijaté texty, P8_TA(2015)0317.
(43)Přijaté texty, P8_TA(2015)0350.
(44)Přijaté texty, P8_TA(2015)0348.
(45)Přijaté texty, P8_TA(2015)0288.
(46)Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 130.
(47)Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 178.
(48)Úř. věst. C 234, 28.6.2016, s. 25.
(49)Přijaté texty, P7_TA(2014)0172.
(50)Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 69.
(51) http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session31/Documents/A_HRC_31_56_en.doc.
(52)Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 105.
(53)Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 24.
(54)Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 115.
(55)Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 165.
(56)Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 69.
(57)A/HRC/RES/17/4.
(58)https://www.democracyendowment.eu/annual-report/.
(59)Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 25.
(60)http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/july/tradoc_153591.pdf.
(61) Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Nigérie, Somálsko, Mauritánie, Súdán, Sierra Leone, Jemen, Afghánistán, Pákistán, Katar, Írán a Maledivy.

Právní upozornění