Seznam 
Přijaté texty
Středa, 8. června 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Zřízení vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky, jeho působnost, početní složení a délka mandátu
 Dohoda mezi EU a Palau o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Tongou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Dohoda mezi EU a Kolumbijí o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Rozšíření obchodu s produkty informačních technologií (ITA) ***
 Podrobení α-PVP kontrolním opatřením *
 Ratifikace Protokolu z roku 2010 k Úmluvě o přepravě nebezpečných a škodlivých látek a přistoupení k němu s výjimkou aspektů týkajících se justiční spolupráce v občanských věcech
 Ratifikace Protokolu z roku 2010 k Úmluvě o přepravě nebezpečných a škodlivých látek a přistoupení k němu, pokud jde o aspekty týkající se justiční spolupráce v občanských věcech
 Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami (přistoupení Chorvatska) ***
 Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami (souhlas) ***
 Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami (usnesení)
 Makrofinanční pomoc Tunisku ***I
 Pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem *
 Opatření v návaznosti na usnesení Parlamentu ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o používání mučení ze strany CIA
 Vesmírné kapacity evropské bezpečnosti a obrany
 Pronikání na trh v oblasti vesmíru
 Situace ve Venezuele
 Látky narušující endokrinní činnost: situace po rozsudku Tribunálu ze dne 16. prosince 2015
 Produkty, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
 Geneticky modifikovaný karafiát (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4)

Zřízení vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky, jeho působnost, početní složení a délka mandátu
PDF 437kWORD 86k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o zřízení vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky, a o jeho působnosti, početní složení a délka mandátu(2016/2726(RSO))
P8_TA(2016)0253B8-0745/2016

Evropský parlament,

—  s ohledem na žádost, kterou předložilo 337 poslanců, o zřízení vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky,

—  s ohledem na návrh Konference předsedů,

—  s ohledem na článek 226 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu(1),

—  s ohledem na čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

—  s ohledem na články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(2),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES(3),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES(4),

—  s ohledem na směrnici Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS(5),

—  s ohledem na směrnici Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní(6),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/91/EU ze dne 23. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce(7),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES, nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 1095/2010(8),

—  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled(9),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)(10),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS(11),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES(12),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek(13),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS(14),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/17/EU ze dne 13. června 2012, kterou se mění směrnice Rady 89/666/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků(15),

—  s ohledem na doporučení Komise 2012/771/EU ze dne 6. prosince 2012 týkající se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní(16), a na doporučení Komise 2012/772/EU ze dne 6. prosince 2012 o agresivním daňovém plánování(17),

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 28. ledna 2016 nazvané Vnější strategie pro efektivní zdanění (COM(2016)0024),

—  s ohledem na článek 198 jednacího řádu,

1.  rozhodl o zřízení vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky;

2.  rozhodl, že vyšetřovací výbor:

   prošetří - vzhledem k povinnosti včasného a účinného provedení směrnice (EU) 2015/849 - údajné neúspěšné prosazení směrnice 2005/60/ES ze strany Komise a údajné nedostatečně účinné provedení a prosazení této směrnice ze strany členských států;
   prošetří údajné neuplatňování správních sankcí a dalších správních opatření ze strany orgánů členských států na instituce, u nichž bylo zjištěno, že instituce nese odpovědnost za závažné porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice 2005/60/ES, jak požaduje směrnice 2013/36/EU;
   prošetří - vzhledem k povinnosti včasného a účinného provedení a prosazení směrnice 2014/107/EU - údajné neúspěšné prosazení směrnice 2011/16/EU ze strany Komise a údajné nedostatečně účinné provedení této směrnice ze strany orgánů členských států, zejména čl. 9 odst. 1 této směrnice týkajícího se sdělení daňových informací jinému členskému státu z vlastního podnětu v případech, kdy se důvodně předpokládá, že může dojít ke zkrácení daně; za tímto účelem a pro šetření vycházející z jiných právních základů ohledně uvedených údajných porušení a nesprávného úředního postupu využije výbor přístupu ke všem příslušným dokumentům, včetně všech příslušných dokumentů Skupiny pro kodex chování, které získaly zvláštní výbory TAXE 1 a TAXE 2;
   prošetří údajné neúspěšné prosazení článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, které jsou relevantní z hlediska oblasti působnosti šetření stanoveného v tomto rozhodnutí, ze strany členských států;
   prošetří údajné neúspěšné prosazení směrnice 2014/91/EU ze strany Komise a údajné nedostatečné provedení a prosazení této směrnice ze strany členských států;
   prošetří údajné neúspěšné prosazení směrnice 2011/61/EU a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze strany Komise a údajné nedostatečné provedení a prosazení této směrnice a tohoto nařízení ze strany členských států;
   prošetří údajné neúspěšné prosazení směrnice 2009/138/ES ze strany Komise a  údajné nedostatečné provedení a prosazení této směrnice ze strany členských států;
   prošetří - vzhledem k povinnosti včasného a účinného provedení nařízení (EU) č. 537/2014 a směrnice 2014/56/EU - údajné neúspěšné prosazení směrnice 2006/43/ES ze strany Komise a údajné nedostatečně účinné provedení a prosazení této směrnice ze strany členských států;
   prošetří údajné nedostatečné provedení směrnice 2013/34/EU ve vnitrostátním právu členských států;
   prošetří údajné neúspěšné prosazení směrnice 2012/17/EU ze strany Komise a  údajné nedostatečně účinné provedení a prosazení této směrnice ze strany členských států;
   prošetří možné porušení povinnosti loajální spolupráce zakotvené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii jakýmkoli členským státem a jeho přidruženými a závislými územími, pokud je to z hlediska oblasti působnosti šetření stanoveného v tomto rozhodnutí relevantní; za tímto účelem zejména posoudí, zda k takovému porušení může dojít z důvodu údajného nepřijetí vhodných opatření, kterými by se předešlo provozování nástrojů, jež umožňují skrýt skutečné konečné vlastníky před finančními institucemi a dalšími zprostředkovateli, právními zástupci, poskytovateli svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti, či fungování jakýchkoli jiných nástrojů a zprostředkovatelů umožňujících praní peněz, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem v jiných členských státech (včetně prošetření úlohy svěřenských fondů, společností s ručením omezeným s jediným společníkem a virtuálních měn), přičemž zohlední stávající pracovní programy, které již probíhají na úrovni členských států a jež mají řešit tyto problémy a zmírnit jejich dopad;
   vydá v této věci doporučení, která uzná za nezbytná, a to i pokud jde o provádění výše uvedených doporučení Komise ze dne 6. prosince 2012 ze strany členských států týkajících se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní, a agresivního daňového plánování, a rovněž posoudí nejnovější vývoj v otázce vnější strategie Komise pro efektivní zdanění a vyhodnotí vazby mezi právním rámcem Unie a členských států a daňovými systémy třetích zemí (např. dohody o zamezení dvojímu zdanění, dohody o výměně informací a dohody o volném obchodu) i úsilí, které bylo na mezinárodní úrovni (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, G20, Finanční akční výbor a Organizace spojených národů) vynaloženo na propagaci transparentnosti informací o skutečném vlastnictví;

3.  rozhodl, že vyšetřovací výbor předloží svou závěrečnou zprávu do 12 měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí;

4.  rozhodl, že vyšetřovací výbor by měl při své práci zohlednit jakýkoli relevantní vývoj spadající do oblasti působnosti výboru, který nastane během jeho mandátu;

5.  rozhodl, že doporučeními, která vypracuje vyšetřovací výbor a zvláštní výbor TAXE 2, by se měly zabývat příslušné stálé výbory;

6.  rozhodl, že vyšetřovací výbor bude mít 65 členů;

7.  pověřuje svého předsedu, aby zajistil zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

(1) Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1.
(2) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.
(3) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.
(4) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.
(5) Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1.
(6) Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1.
(7) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 186.
(8) Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.
(9) Úř. věst. L 83, 22.3.2013, s. 1.
(10) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.
(11) Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.
(12) Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77.
(13) Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 196.
(14) Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.
(15) Úř. věst. L 156, 16.6.2012, s. 1.
(16) Úř. věst. L 338, 12.12.2012, s. 37.
(17) Úř. věst. L 338, 12.12.2012, s. 41.


Dohoda mezi EU a Palau o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 314kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Palau o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12080/2015 – C8-0400/2015 – 2015/0193(NLE))
P8_TA(2016)0254A8-0177/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12080/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Palau o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12077/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada na základě čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) bodu v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0400/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0177/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Republiky Palau.


Dohoda mezi EU a Tongou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 316kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, dohody mezi Evropskou unií a Královstvím Tonga o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12089/2015 – C8-0374/2015 – 2015/0196(NLE))
P8_TA(2016)0255A8-0179/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12089/2015),

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a Královstvím Tonga o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12087/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0374/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0179/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Království Tonga.


Dohoda mezi EU a Kolumbijí o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 314kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Kolumbijskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12095/2015 – C8-0390/2015– 2015/0201(NLE))
P8_TA(2016)0256A8-0178/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12095/2015),

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a Kolumbijskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12094/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0390/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0178/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Kolumbijské republiky.


Rozšíření obchodu s produkty informačních technologií (ITA) ***
PDF 317kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě prohlášení o rozšíření obchodu s produkty informačních technologií (ITA) jménem Evropské unie (06925/2016 – C8-0141/2016 – 2016/0067(NLE))
P8_TA(2016)0257A8-0186/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06925/2016),

–  s ohledem na ministerské prohlášení WTO ze dne 16. prosince 2015 o rozšíření obchodu s produkty informačních technologií (06926/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4  prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0141/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0186/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Světové obchodní organizaci.


Podrobení α-PVP kontrolním opatřením *
PDF 316kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o podrobení nové psychoaktivní látky 1-fenyl-2-(1-pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on (α-pyrrolidinovalerofenon, α-PVP) kontrolním opatřením (15386/2015 – C8-0115/2016 – 2015/0309(CNS))
P8_TA(2016)0258A8-0175/2016

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (15386/2015),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0115/2016),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/387/SVV ze dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek(1), a zejména na čl. 8 odst. 3 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0175/2016),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1)Úř. věst. L 127, 20.5.2005, s. 32.


Ratifikace Protokolu z roku 2010 k Úmluvě o přepravě nebezpečných a škodlivých látek a přistoupení k němu s výjimkou aspektů týkajících se justiční spolupráce v občanských věcech
PDF 419kWORD 90k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o ratifikaci členskými státy a jejich přistoupení v zájmu Evropské unie k Protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, s výjimkou aspektů týkajících se justiční spolupráce v občanských věcech (13806/2015 – C8-0410/2015 – 2015/0135(NLE))
P8_TA(2016)0259A8-0191/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13806/2015),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou Rada předložila v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0410/2015),

–  s ohledem na čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014(1),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 („úmluva HNS z roku 1996“),

–  s ohledem na Protokol z roku 2010 k úmluvě HNS z roku 1996 („úmluva HNS z roku 2010“),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2015)0304),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/971/ES ze dne 18. listopadu 2002, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Společenství ratifikovaly úmluvu HNS z roku 1996 nebo aby k této úmluvě přistoupily(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí(3) („směrnice o odpovědnosti za životní prostředí“),

–  s ohledem na prohlášení Komise k zápisům ze schůzí Výboru stálých zástupců a Rady konaných dne 20. listopadu a 8. prosince 2015(4),

–  s ohledem na dokument odvětví námořní dopravy ze dne 18. září 2015, v němž jsou členské státy naléhavě vyzvány k co nejrychlejší ratifikaci Protokolu z roku 2010 k úmluvě HNS nebo k přistoupení k tomuto protokolu v souladu s přístupem navrhovaným Komisí(5),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu ze dne 19. února 2014 vypracovanou společností BIO Intelligence Service pro Evropskou komisi nazvanou „Studie účinnosti směrnice o odpovědnosti za životní prostředí: oblast působnosti a výjimky“(6),

–  s ohledem na informativní poznámku právní služby Evropského parlamentu ze dne 11. února 2016 týkající se právního základu výše uvedeného návrhu rozhodnutí Rady (SJ-0066/16) a na následné stanovisko ve formě dopisu o vhodném právním základu pro daný návrh rozhodnutí, jež bylo přijato Výborem pro právní záležitosti dne 19. února 2016(7) a jež je připojeno ke zprávě A8-0191/2016,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na průběžnou zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0191/2016),

A.  vzhledem k tomu, že cílem úmluvy HNS z roku 2010 je zajistit odpovědnost a poskytnout přiměřenou, rychlou a účinnou náhradu ztrát či škody způsobené osobám, na majetku či na životním prostředí v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři prostřednictvím zvláštního mezinárodního kompenzačního fondu HNS;

B.  vzhledem k tomu, že úmluva na jedné straně usiluje o zavedení zásady „znečišťovatel platí“ a rovněž zavedení zásad prevence a obezřetnosti, podle nichž je třeba přijmout preventivní opatření v případě možné škody na životním prostředí, a spadá tak do rámce obecných zásad a působnosti politiky Unie v oblasti životního prostředí, a na druhé straně usiluje o regulaci otázek souvisejících se škodami způsobenými námořní dopravou a o předcházení těmto škodám a jejich minimalizaci, a tudíž spadá do oblasti působnosti dopravní politiky Unie;

C.  vzhledem k tomu, že podle návrhu Komise (COM(2015)0304) by tak v důsledku uzavření úmluvy HNS z roku 2010 došlo k překrytí oblasti působnosti této úmluvy s pravidly směrnice o odpovědnosti za životní prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že se oblast působnosti úmluvy HNS z roku 2010 překrývá s oblastí působnosti směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, pokud jde o škodu na životním prostředí, jež byla způsobena na území a v námořních vodách spadajících do soudní příslušnosti smluvního státu, dále o škodu způsobenou znečištěním životního prostředí ve výlučné ekonomické zóně nebo v rovnocenné oblasti (do 200 námořních mil od základních linií) smluvního státu nebo o preventivní opatření, která mají takové škodě předcházet nebo ji minimalizovat;

E.  vzhledem k tomu, že úmluva HNS z roku 2010 stanoví objektivní odpovědnost vlastníka lodi za jakoukoli škodu, jež vznikne v důsledku přepravy nebezpečných a škodlivých látek po moři a na niž se vztahuje tato úmluva, stejně jako povinnost uzavřít pojištění nebo mít jinou finanční záruku k pokrytí odpovědnosti za škodu podle této úmluvy, a zakazuje za tímto účelem jakékoli další nároky vůči vlastníkovi lodi vyjma nároků vznesených v souladu s touto úmluvou (čl. 7 odst. 4 a 5);

F.  vzhledem k tomu, že tak existuje mezi směrnicí o odpovědnosti za životní prostředí a úmluvou HNS z roku 2010 riziko možného konfliktu, přičemž toto riziko lze odvrátit prostřednictvím čl. 4 odst. 2 této směrnice, který stanoví, že „tato směrnice se nevztahuje na škody na životním prostředí ani na jakoukoli bezprostřední hrozbu takových škod, které vznikly při události, za kterou spadá odpovědnost a náhrada škody do oblasti působnosti některé mezinárodní úmluvy uvedené v příloze IV, včetně jejich případných změn, platných v dotčeném členském státě“;

G.  vzhledem k tomu, že směrnice o odpovědnosti za životní prostředí tak ze své oblasti působnosti vylučuje škody na životním prostředí či bezprostřední nebezpečí těchto škod, na které se vztahuje úmluva HNS z roku 2010, jakmile tato úmluva vstoupí v platnost, a pokud všechny členské státy neratifikují ve stejném časovém rámci úmluvu HNS z roku 2010 či k ní nepřistoupí, hrozí vznik roztříštěného právního prostředí, v němž některé členské státy budou podléhat úmluvě HNS z roku 2010 a jiné směrnici o odpovědnosti za životní prostředí; tato situace povede k rozdílným podmínkám pro oběti znečištění, např. pobřežní komunity, rybáře atd., a byla by rovněž v rozporu se smyslem úmluvy HNS z roku 2010;

H.  vzhledem k tomu, že základní zásady, na nichž jsou vystavěny úmluvy Mezinárodní námořní organizace, jsou rovněž základem úmluvy HNS z roku 2010, přičemž těmito zásadami jsou objektivní odpovědnost vlastníka lodi, povinné pojištění k pokrytí škod způsobených třetím stranám, právo osob, které utrpěly škodu, vznést nárok přímo proti pojistiteli, omezení odpovědnosti a v případě ropných a nebezpečných a škodlivých látek zvláštní fond náhrad, který se využívá k náhradě škod, pokud překročí meze odpovědnosti vlastníka lodi;

I.  vzhledem k tomu, že je v zájmu Unie jako celku, aby měla homogenní režim odpovědnosti, jenž by se vztahoval na škody způsobené přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři;

J.  vzhledem k tomu, že není zcela jasné, zda čl. 4 odst. 2 směrnice o odpovědnosti za životní prostředí znamená, že v členském státě, který ratifikoval úmluvu HNS z roku 2010, je uplatňování výše uvedené směrnice znemožněno, či zda se toto znemožnění omezuje na rozsah, ve kterém spadá odpovědnost či náhrada škody do oblasti působnosti dané úmluvy;

K.  vzhledem k tomu, že úmluva HNS z roku 2010 představuje režim pro poskytování náhrad, a má tak méně dalekosáhlé důsledky než směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, pokud jde o zřízení režimu, který ukládá provozovatelům povinnost, aby předcházeli bezprostředním hrozbám škod na životním prostředí nebo napravovali škody, ke kterým již došlo, a nařizuje příslušným orgánům, aby tyto povinnosti provozovatelům ukládaly;

L.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od směrnice o odpovědnosti za životní prostředí nelze podle úmluvy HNS z roku 2010 přiznat žádnou náhradu za škodu neekonomického charakteru;

M.  vzhledem k tomu, že směrnice o odpovědnosti za životní prostředí neukládá provozovatelům povinnost finanční záruky s cílem zajistit, aby měli finanční prostředky na prevenci a nápravu škod na životním prostředí, pokud členský stát nepřijal přísnější ustanovení, než jsou obsažena v této směrnici;

N.  vzhledem k tomu, že úmluva HNS z roku 2010 stanoví pro vlastníka jasnou povinnost uzavřít pojištění nebo mít jinou finanční záruku k pokrytí jeho odpovědnosti za škodu spadající do oblasti působnosti této úmluvy;

O.  vzhledem k tomu, že úmluvy Mezinárodní námořní organizace obsažené v příloze IV směrnice o odpovědnosti za životní prostředí prokázaly svou účinnost, neboť se jim podařilo vytvořit rovnováhu mezi environmentálními a obchodními zájmy prostřednictvím jednoznačného stanovení odpovědnosti tak, že v podstatě nejsou pochybnosti o tom, která ze stran je odpovědná, a prostřednictvím vytvoření mechanismů povinného pojištění a rychlého odškodnění, které se neomezují pouze na škody na životním prostředí;

1.  žádá Radu a Komisi, aby zohlednily následující doporučení:

   i) zaručit dodržování zásady svěření pravomocí Unie podle čl. 5 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii a ustálené judikatury Soudního dvora, která stanoví, že se „volba právního základu aktu Evropské unie musí zakládat na objektivních skutečnostech, které mohou být předmětem soudního přezkumu, mezi něž patří zejména cíl a obsah aktu“(8);
   ii) přijmout proto stanovisko ve formě dopisu ze dne 19. února 2016 přijaté Výborem pro právní záležitosti, v němž se uvádí, že:

„u navrhovaného rozhodnutí Rady, jehož cílem je zmocnit členské státy k ratifikaci protokolu z roku 2010 k úmluvě HNS nebo k přistoupení k němu jménem Unie, a tudíž jim umožnit, aby byly touto úmluvou vázány, a vzhledem dále k tomu, že tato úmluva nepokrývá jen případy škody na životním prostředí (které vedou k uplatnění zásady, podle níž by měla být učiněna preventivní opatření, a zásady „znečišťovatel platí“), ale také škody jiné než environmentální povahy, přičemž se vždy jedná o škodu vzniklou v souvislosti s přepravou určitých látek po moři, představují vhodný právní základ čl. 100 odst. 2, čl. 192 odst. 1 a čl. 218 odst. 6 písm. a) bod v) Smlouvy o fungování Evropské unie.“;

   iii) zajistit, aby jednotnost, úplnost a účinnost společných pravidel Unie nebyla negativně ovlivněna mezinárodními závazky přijatými na základě ratifikace úmluvy HNS z roku 2010 či přistoupení k této úmluvě v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora(9);
   iv) věnovat v tomto ohledu větší pozornost skutečnosti, že se oblast působnosti směrnice o odpovědnosti za životní prostředí překrývá s oblastí působnosti úmluvy HNS z roku 2010, pokud jde o škodu na životním prostředí, jež byla způsobena na území a v námořních vodách spadajících do soudní příslušnosti smluvního státu, dále o škodu způsobenou znečištěním životního prostředí ve výlučné ekonomické zóně nebo v rovnocenné oblasti (do 200 námořních mil od základních linií) smluvního státu nebo o preventivní opatření, která mají takové škodě předcházet nebo ji minimalizovat (preventivní opatření, primární náprava a doplňková náprava);
   v) zajistit, aby možnost konfliktu mezi směrnicí o odpovědnosti za životní prostředí a úmluvou HNS z roku 2010 byla omezena na minimum, a to přijetím veškerých vhodných opatření k zajištění toho, aby členské státy, které úmluvu ratifikovaly či k ní přistoupily, v souladu s čl. 4 odst. 2 a přílohou IV směrnice o odpovědnosti za životní prostředí plně dodržovaly ustanovení o výlučnosti podle čl. 7 odst. 4 a 5 úmluvy HNS z roku 2010, na základě kterých nelze vůči vlastníkovi lodi uplatňovat žádné další nároky vyjma nároků vznesených v souladu s touto úmluvou;
   vi) zajistit snížení rizika vytvoření a upevnění znevýhodnění v hospodářské soutěži pro státy, které jsou připraveny přistoupit k úmluvě HNS z roku 2010, oproti státům, které si přejí tento proces odložit a řídit se nadále pouze směrnicí o odpovědnosti za životní prostředí;
   vii) zajistit odstranění trvalé souběžné existence dvou režimů odpovědnosti v námořní dopravě – režimu Unie a mezinárodního režimu –, která by vedla k roztříštěnosti právních předpisů Unie a mimoto ohrozila jednoznačné stanovení odpovědnosti a mohla vést ke zdlouhavým a nákladným soudním řízením na úkor obětí a odvětví námořní dopravy;
   viii) zajistit v této souvislosti, aby byly členské státy jasně povinovány přijmout všechna opatření nezbytná k dosažení konkrétního výsledku, totiž ratifikovat úmluvu HNS z roku 2010 nebo k ní přistoupit v přiměřeném časovém rámci, který by neměl být delší než dva roky od data vstupu rozhodnutí Rady v platnost;

2.  uzavírá, že by toto usnesení bylo další možností pro Radu a Komisi, jak se zabývat doporučeními uvedenými v bodě 1;

3.  pověřuje svého předsedu, aby požádal o další projednání s Komisí a Radou;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.
(2) Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 55.
(3) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.
(4) Poznámka k bodu 13142/15.
(5) Dostupný na internetu na adrese: http://www.ics-shipping.org/docs/default-source/Submissions/EU/hazardous-and-noxious-substances.pdf.
(6) Dostupná na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/environment/legal/liability/pdf/BIO%20ELD%20Effectiveness_report.pdf.
(7) PE576.992
(8) Rozsudek Soudního dvora ze dne 19. července 2012, Evropský parlament v. Rada Evropské unie, C-130/10, ECLI:EU:C:2012:472, bod 42.
(9) Stanovisko Soudního dvora ze dne 19. března 1993, 2/91, ECLI:EU:C:1993:106, bod 25; rozsudek Soudního dvora ze dne 5. listopadu 2002, Komise Evropských společenství v. Dánské království, C-467/98, ECLI:EU:C:2002:625, bod 82; stanovisko Soudního dvora ze dne 7. února 2006, 1/03, ECLI:EU:C:2006:81, body120 a 126; stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Ratifikace Protokolu z roku 2010 k Úmluvě o přepravě nebezpečných a škodlivých látek a přistoupení k němu, pokud jde o aspekty týkající se justiční spolupráce v občanských věcech
PDF 412kWORD 85k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o ratifikaci členskými státy a jejich přistoupení v zájmu Evropské unie k Protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, pokud jde o aspekty týkající se justiční spolupráce v občanských věcech (14112/2015 – C8-0409/2015 – 2015/0136(NLE))
P8_TA(2016)0260A8-0190/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14112/2015),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 81 a čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0409/2015),

–  s ohledem na čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Protokol č. 22 o postavení Dánska připojený ke Smlouvě,

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora ze dne 14. října 2014(1),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 („úmluva HNS z roku 1996“),

–  s ohledem na Protokol z roku 2010 k úmluvě HNS z roku 1996 („úmluva HNS z roku 2010“),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2015)0305),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/971/ES ze dne 18. listopadu 2002, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Společenství ratifikovaly úmluvu HNS z roku 1996 nebo aby k této úmluvě přistoupily(2),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropského společenství ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 („úmluva HNS“), COM(2001)0674),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(3) („přepracované znění nařízení Brusel I“),

–  s ohledem na prohlášení Komise do zápisu z jednání Výboru stálých zástupců a Rady ze dne 20. listopadu a dne 8. prosince 2015(4),

–  s ohledem na dokument odvětví námořní dopravy ze dne 18. září 2015, v němž jsou členské státy vyzvány, aby co nejdříve ratifikovaly Protokol k úmluvě HNS z roku 2010 nebo aby k němu přistoupily v souladu s navrhovaným přístupem Komise(5),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na průběžnou zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0190/2016),

A.  vzhledem k tomu, že cílem úmluvy HNS z roku 2010 je zajistit odpovědnost a poskytnout přiměřenou, rychlou a účinnou náhradu ztrát či škody způsobené osobám, na majetku či na životním prostředí v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři prostřednictvím zvláštního kompenzačního mezinárodního fondu HNS;

B.  vzhledem k tomu, že mezi hlavní zásady, na nichž jsou založeny úmluvy Mezinárodní námořní organizace, včetně úmluvy HNS z roku 2010, patří objektivní odpovědnost vlastníka lodi, povinné pojištění k pokrytí škod způsobených třetím stranám, právo osob, které utrpěly škodu, vznést nárok přímo proti pojistiteli, omezení odpovědnosti a v případě ropných a nebezpečných a škodlivých látek zvláštní fond náhrad, který se využívá k náhradě škod, pokud překročí meze odpovědnosti vlastníka lodi;

C.  vzhledem k tomu, že úmluva na jedné straně usiluje o zavedení zásady „znečišťovatel platí“ a také zásad prevence a obezřetnosti, podle nichž je třeba přijmout preventivní opatření v případě možné škody na životním prostředí, a spadá tak do obecných zásad a do rámce působnosti politiky Unie v oblasti životního prostředí, a na druhé straně usiluje o regulaci otázek týkajících se škod způsobených námořní dopravou a předcházení těmto škodám a jejich minimalizaci, a spadá tak do rámce působnosti dopravní politiky Unie;

D.  vzhledem k tomu, že úmluva HNS z roku 2010 obsahuje pravidla o příslušnosti soudů smluvních států v případě nároků vznesených osobami, jež utrpěly škodu, na niž se vztahuje úmluva, vůči vlastníkovi nebo jeho pojistiteli nebo vůči zvláštnímu kompenzačnímu fondu HNS a dále pravidla pro uznávání a výkon rozhodnutí soudů ve smluvních státech;

E.  vzhledem k tomu, že podle návrhu Komise (COM(2015)0305) by se tak uzavření úmluvy HNS z roku 2010 překrývalo, pokud jde o oblast působnosti, s pravidly přepracovaného znění nařízení Brusel I;

F.  vzhledem k tomu, že přepracované znění nařízení Brusel I umožňuje několik soudních příslušností, zatímco kapitola IV úmluvy HNS z roku 2010 stanoví velmi omezený režim příslušnosti, uznávání a výkonu s cílem zajistit rovné podmínky pro žadatele a zaručit jednotné uplatňování pravidel týkajících se odpovědnosti a náhrady za škodu;

G.  vzhledem k tomu, že jak zvláštní úprava soudní příslušnosti stanovená v úmluvě HNS z roku 2010, která má zajistit, aby oběti nehod mohly mít prospěch z jednoznačných procesních pravidel a právní jistoty, a domoci se tak u soudů náhrady účinnějším způsobem, tak i očekávané právní a praktické obtíže spojené s uplatněním režimu samostatné soudní příslušnosti v Unii, oproti příslušnosti, která se vztahuje na další strany úmluvy HNS z roku 2010, jsou důvodem pro výjimku z obecného uplatnění přepracovaného znění nařízení Brusel I;

H.  vzhledem k tomu, že Dánsko je osvobozeno od uplatňování hlavy V kapitoly 3 SFEU a neúčastní se přijímání návrhu rozhodnutí Rady, pokud jde o aspekty týkající se justiční spolupráce v občanských věcech;

I.  vzhledem k tomu, že překrývání úmluvy HNS z roku 2010 s pravidly Unie týkajícími se justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech se stalo právním základem pro rozhodnutí 2002/971/ES, neboť protokol k úmluvě HNS z roku 2010 pozměnil úmluvu HNS z roku 1996, a účinek úmluvy HNS z roku 2010 na pravidla Unie by měl být posouzen na základě rozsahu pravidel směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (směrnice o odpovědnosti za životní prostředí)(6), která je od přijetí rozhodnutí 2002/971/ES součástí právního řádu EU;

J.  vzhledem k tomu, že směrnice o odpovědnosti za životní prostředí vylučuje ze své oblasti působnosti škody na životním prostředí či bezprostřední nebezpečí těchto škod, které jsou uvedené v úmluvě HNS z roku 2010, jakmile tato úmluva vstoupí v platnost (čl. 4 odst. 2 a příloha IV směrnice o odpovědnosti za životní prostředí);

K.  vzhledem k tomu, že úmluva HNS z roku 2010 stanoví objektivní odpovědnost vlastníka lodi za jakoukoli škodu, jež vznikne v důsledku přepravy nebezpečných a škodlivých látek po moři a na niž se vztahuje tato úmluva, stejně jako povinnost uzavřít pojištění nebo mít jinou finanční záruku k pokrytí odpovědnosti za škodu podle této úmluvy, a zakazuje za tímto účelem jakékoli další nároky vůči vlastníkovi lodi vyjma nároků vznesených v souladu s touto úmluvou (čl. 7 odst. 4 a 5);

L.  vzhledem k tomu, že pokud všechny členské státy neratifikují ve stejném časovém období úmluvu HNS z roku 2010 či k ní nepřistoupí, hrozí, že se na odvětví námořní dopravy budou ve stejnou chvíli vztahovat dva různé právní režimy – režim Unie a mezinárodní režim, což by rovněž mohlo vést k rozdílným podmínkám pro oběti znečištění, např. pobřežní komunity, rybáře atd., a bylo by to v rozporu se smyslem úmluvy HNS z roku 2010;

M.  vzhledem k tomu, že ostatní úmluvy Mezinárodní námořní organizace obsažené v příloze IV směrnice o odpovědnosti za životní prostředí prokázaly svou účinnost, neboť se jim podařilo vytvořit rovnováhu mezi environmentálními a obchodními zájmy prostřednictvím jednoznačného stanovení odpovědnosti tak, že v podstatě nejsou pochybnosti o tom, která strana je odpovědná, a prostřednictvím vytvoření mechanismů povinného pojištění a rychlého odškodnění, které se neomezují pouze na škody na životním prostředí;

1.  žádá Radu a Komisi, aby zohlednily následující doporučení:

   i) zajistit, aby jednotnost, úplnost a účinnost společných pravidel Unie nebyla negativně ovlivněna mezinárodními závazky přijatými na základě ratifikace úmluvy HNS z roku 2010 či přistoupení k této úmluvě v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora(7);
   ii) věnovat v tomto ohledu větší pozornost překrývání přepracovaného znění nařízení Brusel I s úmluvou HNS z roku 2010, pokud jde o procesní pravidla v případě nároků a žalob podle této úmluvy před soudy smluvních států;
   iii) zajistit, že možnost konfliktu mezi směrnicí o odpovědnosti za životní prostředí a úmluvou HNS z roku 2010 bude omezena na minimum, a to přijetím veškerých vhodných opatření k zajištění toho, aby členské státy, které úmluvu ratifikovaly či k ní přistoupily, plně dodržovaly ustanovení o výlučnosti podle čl. 7 odst. 4 a 5 úmluvy HNS z roku 2010, na základě něhož nelze vůči vlastníkovi lodi uplatňovat žádné další nároky, než jaké jsou v souladu s dotyčnou úmluvou;
   iv) zajistit snížení rizika vytvoření a upevnění znevýhodnění v hospodářské soutěži pro státy, které jsou připraveny přistoupit k úmluvě HNS z roku 2010, oproti státům, které si přejí tento proces odložit a řídit se nadále pouze směrnicí o odpovědnosti za životní prostředí;
   v) zajistit odstranění trvalé souběžné existence dvou režimů odpovědnosti v námořní dopravě – režimu Unie a mezinárodního režimu –, která by znamenala roztříštěnost právních předpisů Unie a navíc by ohrozila jednoznačné stanovení odpovědnosti a mohla by vést ke zdlouhavým a nákladným soudním řízením na úkor obětí a odvětví námořní dopravy;
   vi) zajistit v této souvislosti, aby byly členské státy jasně povinovány přijmout všechna opatření nezbytná k dosažení konkrétního výsledku, totiž ratifikovat úmluvu HNS z roku 2010 nebo k ní přistoupit v přiměřeném časovém rámci, který by neměl být delší než dva roky od data vstupu rozhodnutí Rady v platnost;

2.  uzavírá, že by toto usnesení bylo další možností pro Radu a Komisi, jak se zabývat doporučeními uvedenými v bodě 1;

3.  pověřuje svého předsedu, aby požadoval další jednání s Komisí a Radou;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Stanovisko soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.
(2) Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 55.
(3) Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1.
(4) Poznámka k bodu 13142/15.
(5) Dostupný na internetu na: http://www.ics-shipping.org/docs/default-source/Submissions/EU/hazardous-and-noxious-substances.pdf.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).
(7) Stanovisko soudního dvora ze dne 19. března 1993, 2/91, ECLI:EU:C:1993:106, odstavec 25; rozsudek Soudního dvora ze dne 5. listopadu 2002, Komise Evropských společenství v. Dánské království, C-467/98, ECLI:EU:C:2002:625, bod 82; stanovisko soudního dvora ze dne 7. února 2006, 1/03, ECLI:EU:C:2006:81, odstavce 120 a 126; stanovisko soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 316kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Filipínskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (13085/2014 – C8-0009/2015 – 2014/0224(NLE))
P8_TA(2016)0261A8-0148/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13085/2014),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Filipínskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (13082/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s články 207 a 209 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0009/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0148/2016),

1.  uděluje svůj souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Filipínské republiky.


Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami (souhlas) ***
PDF 317kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé jménem Unie (05431/2015 – C8-0061/2015 – 2013/0441(NLE))
P8_TA(2016)0262A8-0149/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05431/2015),

–  s ohledem na návrh Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé (15616/2010),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s články 207 a 209 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0061/2015),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí(1),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0149/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Filipínské republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0263.


Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami (usnesení)
PDF 348kWORD 93k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé jménem Unie (05431/2015 – C8-0061/2015 – 2013/0441(NLE)2015/2234(INI))
P8_TA(2016)0263A8-0143/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05431/2015),

–  s ohledem na návrh Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé (15616/2010),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a článkem 209 Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy (C8-0061/2015),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí(1),

–  s ohledem na diplomatické vztahy mezi Filipínami a EU (dříve Evropským hospodářským společenstvím (EHS)), které byly zahájeny dne 12. května 1964 jmenováním velvyslance Filipín při EHS,

–  s ohledem na rámcovou dohodu o rozvojové spolupráci mezi ES a Filipínami, která vstoupila v platnost dne 1. června 1985,

–  s ohledem na víceletý orientační program Evropské unie pro Filipíny na období 2014–2020,

–  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1440/80 ze dne 30. května 1980 o uzavření Dohody o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Indonésií, Malajsií, Filipínami, Singapurem a Thajskem – členskými zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie(2),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2015 určené Parlamentu a Radě s názvem „EU a ASEAN: partnerství se strategickým cílem“,

–  s ohledem na 10. vrcholnou schůzku ASEM konanou v Miláně ve dnech 16.–17. října 2014,

–  s ohledem na meziparlamentní setkání Evropského parlamentu a parlamentu Filipín konané v únoru 2013,

–  s ohledem na 23. schůzi společného výboru pro spolupráci ASEAN–EU, která se konala v Jakartě dne 4. února 2016,

–  s ohledem na svá nedávná usnesení o Filipínách, zejména na usnesení ze dne 14. června 2012 o případech beztrestnosti na Filipínách(3), ze dne 21. ledna 2010 o Filipínách (v návaznosti na masakr, k němuž došlo dne 23. listopadu 2009 v provincii Maguindanao)(4) a ze dne 12. března 2009 o Filipínách (o násilnostech mezi vládními jednotkami a Frontou národního osvobození lidu Moro (MNLF))(5),

–  s ohledem na skutečnost, že Filipíny mají po podpisu prohlášení z Bangkoku ze dne 8. srpna 1967 status zakládajícího člena sdružení ASEAN,

–  s ohledem na 27. vrcholnou schůzku ASEAN, která se konala v malajsijském Kuala Lumpuru ve dnech 18.–22. listopadu 2015,

–  s ohledem na 14. asijský bezpečnostní summit (dialog IISS Shangri-La), který se konal v Singapuru ve dnech 29.–31. května 2015,

–  s ohledem na zprávy zvláštní zpravodajky OSN pro právo na potraviny Hilal Elverové ze dne 29. prosince 2015 (A/HRC/31/51/Add.1), zvláštní zpravodajky OSN pro oblast obchodování s lidmi Joy Ngozi Ezeilové ze dne 19. dubna 2013 (A/HRC/23/48/Add.3) a zvláštního zpravodaje OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy Philipa Alstona ze dne 29. dubna 2009 (A/HRC/11/2/Add.8),

–  s ohledem na druhý všeobecný pravidelný přezkum, který provedla Rada OSN pro lidská práva v květnu 2012, v němž Filipíny přijaly 66 z 88 doporučení,

–  s ohledem na filipínský akční plán pro výživu na období 2011 až 2016, program urychleného zmírnění hladu, program komplexní zemědělské reformy z roku 1988 a zákona o rybolovu z roku 1998,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0143/2016),

A.  vzhledem k tomu, že pokud jde o mezinárodní i vnitrostátní právní předpisy v oblasti lidských práv, jsou Filipíny vzorem pro ostatní země v regionu, neboť ratifikovaly osm z devíti hlavních úmluv o lidských právech, s výjimkou Úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením, a v roce 2011 ratifikovaly i Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

B.  vzhledem k tomu, že filipínská vláda odsouhlasila v březnu 2014 mírovou dohodou pro ostrov Mindanao, která byla uzavřena s Islámskou frontou osvobození lidu Moro (MILF) a jejíž součástí je ustavení autonomního regionu (Bangsamoro) na muslimy obývaném jihu ostrova, jež se však netýká dalších ozbrojených skupin, které vystupují proti mírovému procesu; avšak vzhledem k tomu, že filipínský parlament nepřijal v únoru 2016 základní zákon o Bangsamoru, a mírová jednání proto nebyla dovedena do úspěšného konce;

C.  vzhledem k tomu, že armáda USA poskytuje Filipínám odborný výcvik v boji proti povstaleckým skupinám, terorismu a v oblasti zpravodajství v rámci filipínského boje proti ozbrojeným skupinám, které jsou údajně napojeny na regionální teroristické skupiny působící v jihovýchodní Asii a na mezinárodní teroristické skupiny, jako je například al-Káida a ISIS;

D.  vzhledem k tomu, že Filipíny a USA uzavřely v dubnu 2015 dohodu o rozšířené spolupráci v oblasti obrany (EDCA–Enhanced Defence Cooperation Agreement);

E.  vzhledem k tomu, že Japonsko a Filipíny podepsaly v lednu 2015 Memorandum o spolupráci a výměně v oblasti obrany;

F.  vzhledem k tomu, že od roku 2008 dochází k postupnému zhoršování vztahů mezi Filipínami a Čínou v důsledku údajných korupčních případů provázejících čínskou pomoc, a zejména v návaznosti na stupňující se ambice Číny kvůli jejím územním nárokům v Jihočínském moři;

G.  vzhledem k tomu, že Filipíny zahájily v lednu 2013 mezinárodní arbitráž u Mezinárodního rozhodčího soudu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a usilují o vyjasnění námořních nároků podle uvedené úmluvy a platnosti nároku Číny podle tzv. linie devíti čar vytyčující velkou část Jihočínského moře;

H.  vzhledem k tomu, že Filipíny oznámily, že otevřou nové námořní a letecké základny, které umožní rozsáhlý přístup k oblasti Jihočínského moře, a povolí plavidlům USA, Japonska a Vietnamu, aby je využívaly;

I.  vzhledem k tomu, že EU udělila Filipínám v prosinci 2014 status GSP+, čímž se staly Filipíny první zemí sdružení ASEAN, která může těchto preferencí využívat; vzhledem k tomu, že Filipíny díky tomu mohou do EU bezcelně vyvážet 66 % všech svých výrobků, včetně zpracovaného ovoce, kokosového oleje, obuvi, ryb a textilu;

J.  vzhledem k tomu, že Filipíny tvoří tisíce ostrovů, což je uspořádání, které přináší problémy z hlediska vnitrostátního propojení, infrastruktury a obchodu;

K.  vzhledem k tomu, že EU patří mezi hlavní zahraniční investory a obchodní partnery Filipín;

L.  vzhledem k tomu, že EU je čtvrtým největším obchodním partnerem Filipín a jejich čtvrtým největším vývozním trhem, neboť představuje 11,56 procent celkového filipínského vývozu;

M.  vzhledem k tomu, že Filipíny nedávno vyjádřily svůj zájem o vstup do transtichomořského partnerství a v současné době vedou s USA konzultace o přistoupení k dohodě;

N.  vzhledem k tomu, že EU více než zdvojnásobila finanční zdroje určené na rozvojovou spolupráci s Filipínami pro období 2014–2020 a rovněž poskytuje značnou humanitární a krizovou pomoc obětem tropických bouří;

O.  vzhledem k tomu, že Filipíny jsou třetí nejohroženější rozvojovou zemí v souvislosti se změnou klimatu, což nepříznivě ovlivní zemědělství a mořské zdroje země;

P.  vzhledem k tomu, že ničivé důsledky tajfunu Haiyan, při němž zahynulo v roce 2013 odhadem 6 000 lidí, nadále negativně ovlivňují hospodářství a značně zhoršily již tak nedostatečné zabezpečení potravinami, přičemž podle odhadů OSN uvrhly do chudoby další milion lidí;

1.  vítá uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci s Filipínami;

2.  domnívá se, že by EU měla Filipíny i nadále finančně podporovat, poskytovat jim pomoc při budování kapacit v zájmu zmírnění chudoby, sociálního začleňování, dodržování lidských práv a právního státu, prosazování míru, národního usmíření, bezpečnosti a reformy soudnictví a rovněž pomoci této zemi, pokud jde o připravenost na katastrofy, obnovu a rekonstrukci, a při uplatňování účinných politik zaměřených na boj proti změně klimatu;

3.  vybízí filipínskou vládu, aby i nadále podporovala další pokrok v odstraňování korupce a prosazování lidských práv;

4.  oceňuje, že se Filipíny od roku 2001 zapojily do mezinárodní koalice boje proti terorismu; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že se nadále objevují zprávy o závažném porušování lidských práv filipínskou armádou při provádění protipovstaleckých opatření, zejména ze strany polovojenských jednotek;

5.  připomíná, že skupina Abú Sajjáf je obviněna z provádění nejhorších teroristických činů spáchaných na Filipínách, včetně smrtících bombových útoků, například útoku na trajekt v Manile v roce 2004, při němž bylo zabito více než 100 osob;

6.  zdůrazňuje, že rostou obavy nad tím, že ISIS získá převahu nad spřízněnými skupinami v jihovýchodní Asii, neboť šíří propagandu v místních jazycích a některé extremistické skupiny v této oblasti mu již přísahaly věrnost;

7.  vítá závazky filipínské vlády a zdůrazňuje, že je důležité dospět pro Mindanao k mírovému procesu, který bude co nejinkluzivnější; bere na vědomí příspěvek mezinárodní kontaktní skupiny k dohodám o Mindanau; hluboce lituje skutečnosti, že filipínský parlament mírovou dohodu o Mindanau nepřijal; vyzývá k pokračování v mírových jednáních a k přijetí základního zákona o Bangsamoru ve filipínském parlamentu;

8.  odsuzuje masakr křesťanských rolníků, který spáchali dne 24. prosince 2015 separatističtí povstalci na ostrově Mindanao; vítá iniciativu filipínské nevládní organizace PeaceTech zkontaktovat přes Skype křesťanské a muslimské školáky, a podpořit tak styky mezi oběma komunitami;

9.  vyzývá filipínskou vládu, aby budovala kapacity na systematický sběr údajů o obchodování s lidmi, a vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly vládu a zejména Radu pro spolupráci mezi agenturami v oblasti boje proti obchodování s lidmi ve snaze zlepšit pomoc a podporu obětem, zavést účinná opatření pro prosazování práva a zlepšit legální možnosti migrace za účelem práce a důstojné zacházení s filipínskými migranty ve třetích zemích;

10.  vyzývá EU a její členské státy, aby se společně s Filipínami zapojily do výměny zpravodajských informací, aby spolupracovaly a poskytovaly podporu při budování vládních kapacit v rámci mezinárodního boje proti terorismu a extrémismu v souvislosti s dodržováním základních práv a zásad právního státu;

11.  konstatuje, že Filipíny mají strategickou polohu v blízkosti hlavních mezinárodních dopravních námořních a leteckých tras v Jihočínském moři;

12.  opětovně vyjadřuje své vážné znepokojení nad napětím v Jihočínském moři; považuje za politováníhodné, že v rozporu s Deklarací o chování z roku 2002 si několik stran nárokuje území ve sporných vodách; je zvláště znepokojen velkou intenzitou aktivit Číny v této oblasti, mezi něž patří budování vojenských zařízení, přístavů a alespoň jedné startovací a přistávací dráhy; naléhavě vyzývá všechny strany ve sporné oblasti, aby se zdržely veškerých jednostranných a provokativních akcí a usilovaly o mírové vyřešení sporů na základě mezinárodního práva, zejména podle Úmluvy OSN o mořském právu, a to prostřednictvím nestranné mezinárodní mediace a arbitráže; naléhavě vyzývá všechny strany, aby uznaly jurisdikci Úmluvy OSN o mořském právu a rozhodčího soudu, a vyzývá je, aby respektovaly případná rozhodnutí přijatá na základě Úmluvy OSN o mořském právu; podporuje všechny kroky, které umožní, aby se Jihočínské moře stalo „mořem míru a spolupráce“; podporuje rovněž veškeré úsilí stran o dosažení dohody o kodexu chování pro mírové využívání příslušných mořských oblastí včetně vytvoření bezpečných obchodních cest a vybízí k opatřením na prohlubování vzájemné důvěry; je přesvědčen, že by se EU měla zapojit do dvoustranné a mnohostranné spolupráce, aby mohla účinně přispět k bezpečnosti v tomto regionu;

13.  vítá dohodu uzavřenou mezi Filipínami a Indonésií v květnu 2014, která vyjasnila spornou námořní hranici v Mindanajském a Celebeském moři;

14.  vyzývá Filipíny jako jednu ze zemí, kterým EU přiznala status GSP+, aby zajistily účinné provádění všech klíčových mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, životním prostředí a řádné správě, jak jsou uvedeny v příloze VIII nařízení (EU) č. 978/2012; uznává, že Filipíny posílily své právní předpisy v oblasti lidských práv; vyzývá Filipíny, aby nadále posilňovaly podporu lidských práv, včetně zveřejnění národního akčního plánu v oblasti lidských práv, stejně jako podporu v oblasti odstraňováním korupce; vyjadřuje znepokojení, zejména pokud jde o represe, jimž jsou vystaveni aktivisté, kteří se pokojně zasazují za ochranu půdy svých předků před dopadem těžby a odlesňování; připomíná, že v rámci GSP+ budou muset příjemci prokázat, že plní své povinnosti v oblasti lidských a pracovních práv, environmentálních norem a norem v oblasti správy;

15.  bere na vědomí, že Filipínám byl přiznán status GSP+, zejména díky ratifikaci všech sedmi úmluv o lidských právech OSN, které jsou pro systém GSP+ Evropské unie důležité; zdůrazňuje, že je ještě potřeba vykonat mnoho práce při jejich provádění; uznává dosavadní kroky vlády a dosažený pozitivní pokrok;

16.  vybízí Filipíny, aby pokračovaly ve zlepšování investičního prostředí, včetně prostředí pro přímé zahraniční investice, zvyšováním transparentnosti a zlepšováním řádné správy pomocí provádění hlavních zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a dalším rozvojem infrastruktury, a to i prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru tam, kde je to vhodné; vyjadřuje znepokojení nad dopady změny klimatu na Filipíny;

17.  vybízí vládu, aby investovala do nových technologií a internetu s cílem podpořit kulturní výměnu a obchod mezi ostrovy, jež tvoří Filipíny;

18.  vítá dohodu ze dne 22. prosince 2015 o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Filipínami; považuje za náležité, aby Komise a filipínské orgány zajistily vysoké standardy v oblasti lidských práv, práce a životního prostředí; zdůrazňuje, že taková dohoda o volném obchodu by měla sloužit jako stavební kámen k meziregionální dohodě mezi EU a sdružením ASEAN o obchodu a investicích, o níž by se mohlo začít jednat souběžně;

19.  bere na vědomí, že v EU žije 800 000 Filipínců a že filipínští námořníci pracující na plavidlech registrovaných v EU převádějí ročně na Filipíny prostředky, jejichž objem činí 3 miliardy EUR; domnívá se, že by EU měla dále rozvíjet vzájemné výměny studentů, akademických pracovníků, vědců a výměnu v oblasti kultury;

20.  vzhledem k tomu, že většinu posádek plavidel mnoha zemí neplujících pod vlajkou Společenství vplouvajících do evropských přístavů tvoří Filipínci a že mnozí z těchto námořníků žijí v tvrdých a nelidských pracovních podmínkách, vyzývá členské státy, aby nepovolovaly vplutí těchto plavidel do evropských přístavů, jsou-li pracovní podmínky na palubě v rozporu s pracovními právy a zásadami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie; žádá také plavidla neplující pod vlajkou Společenství, aby zajistila, aby pracovní podmínky posádek byly v souladu s mezinárodními právními předpisy a pravidly stanovenými Mezinárodní organizací práce (MOP) a Mezinárodní námořní organizací (IMO);

21.  vyzývá k pravidelným výměnám mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Parlamentem, aby měl Parlament možnost sledovat provádění rámcové dohody a dosahování jejích cílů;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Filipínské republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0262.
(2) Úř. věst. L 144, 10.6.1980, s.1.
(3) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 99.
(4) Úř. věst. C 305 E, 11.11.2010, s. 11.
(5) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 181.


Makrofinanční pomoc Tunisku ***I
PDF 132kWORD 62k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Tunisku (COM(2016)0067 – C8-0032/2016 – 2016/0039(COD))
P8_TA(2016)0264A8-0187/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0067),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0032/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. června 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0187/2016),

1.  přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady připojené k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijetý v prvním čtení dne 8. června 2016 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/... o poskytnutí další makrofinanční pomoci Tunisku

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2016/1112.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Toto rozhodnutí se přijímá, aniž je dotčeno společné prohlášení přijaté spolu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii, které je nadále třeba chápat jako základ pro všechna rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci třetím zemím a územím.


Pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem *
PDF 835kWORD 328k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu (COM(2016)0026 – C8-0031/2016 – 2016/0011(CNS))
P8_TA(2016)0265A8-0189/2016

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0026),

–  s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0031/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená maltským a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0189/2016),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Současné politické priority v oblasti mezinárodního zdanění zdůrazňují potřebu zajistit, aby byly daně placeny tam, kde vznikají zisky a hodnota. Je proto nezbytné obnovit důvěru ve spravedlnost daňových systémů a umožnit vládám účinně vykonávat svou daňovou suverenitu. Tyto nové politické cíle byly převedeny do podoby doporučení pro konkrétní akce v rámci iniciativy proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), jejímž autorem je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V reakci na potřebu spravedlivějšího zdanění Komise ve svém sdělení ze dne 17. června 2015 představila akční plán pro spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii3 (dále jen „akční plán“).
(1)  Současné politické priority v oblasti mezinárodního zdanění zdůrazňují potřebu zajistit, aby byly daně placeny tam, kde vznikají zisky a vytváří se hodnota. Je proto nezbytné obnovit důvěru ve spravedlnost daňových systémů a umožnit vládám účinně vykonávat svou daňovou suverenitu. Tyto nové politické cíle byly převedeny do podoby doporučení pro konkrétní akce v rámci iniciativy proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), jejímž autorem je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V reakci na potřebu spravedlivějšího zdanění Komise ve svém sdělení ze dne 17. června 2015 představila akční plán pro spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii3 (dále jen „akční plán“), v němž uznává, že plnohodnotný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob s vhodným a spravedlivým distribučním klíčem by znamenal skutečný převrat v boji proti umělým strategiím BEPS. S ohledem na výše uvedené by Komise měla co nejdříve zveřejnit ambiciózní návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a legislativní složka by měla co nejrychleji uzavřít jednání o tomto klíčovém návrhu. Měla by být řádně zohledněna pozice Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob.
__________________
__________________
3 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat“, COM(2015)0302 final ze dne 17. června 2015.
3 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat“, COM(2015)0302 final ze dne 17. června 2015.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)   Unie je přesvědčena, že boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem je prvořadou politickou prioritou, jelikož praktiky agresivního daňového plánování jsou nepřijatelné z hlediska integrity vnitřního trhu a sociální spravedlnosti.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Většina členských států se jakožto členové OECD zavázala provést výstupy 15 opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku, zveřejněných dne 5. října 2015. Pro řádné fungování vnitřního trhu je proto nezbytné, aby členské státy přinejmenším splnily své závazky v rámci projektu BEPS a obecněji, aby přijaly opatření odrazující od praktik vyhýbání se daňovým povinnostem a zajistily spravedlivé a účinné zdanění v Unii, a to dostatečně jednotným a koordinovaným způsobem. Na trhu vysoce integrovaných ekonomik existuje potřeba společných strategických přístupů a koordinované akce pro lepší fungování vnitřního trhu a maximalizaci pozitivních účinků iniciativy proti BEPS. Pouze společný rámec může zabránit fragmentaci trhu a ukončit stávající nesoulad mezi daňovými systémy a narušení trhu. Vnitrostátní prováděcí opatření, která v celé Unii sledují jednotnou linii, by navíc daňovým poplatníkům poskytla právní jistotu, že uvedená opatření budou v souladu s právem Unie.
(2)  Většina členských států se jakožto členové OECD zavázala provést výstupy 15 opatření proti skutečné erozi základu daně a přesouvání zisku, zveřejněných dne 5. října 2015. Pro řádné fungování vnitřního trhu je proto nezbytné, aby členské státy přinejmenším splnily své závazky v rámci projektu BEPS a obecněji, aby přijaly opatření odrazující od praktik vyhýbání se daňovým povinnostem a zajistily spravedlivé a účinné zdanění v Unii, a to dostatečně jednotným a koordinovaným způsobem. Na trhu vysoce integrovaných ekonomik existuje potřeba společných strategických přístupů a koordinované akce pro lepší fungování vnitřního trhu a maximalizaci pozitivních účinků iniciativy proti skutečným strategiím BEPS, přičemž je současně třeba věnovat dostatečnou pozornost konkurenceschopnosti společností působících na vnitřním trhu. Pouze společný rámec může zabránit fragmentaci trhu a ukončit stávající nesoulad mezi daňovými systémy a narušení trhu. Vnitrostátní prováděcí opatření, která v celé Unii sledují jednotnou linii, by navíc daňovým poplatníkům poskytla právní jistotu, že uvedená opatření budou v souladu s právem Unie. V Unii, pro kterou jsou typické velmi rozdílné vnitrostátní trhy, je souhrnné posouzení dopadů všech očekávaných opatření nadále zásadní pro zajištění toho, aby tato společná linie nalezla širokou podporu členských států.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)   Vzhledem k tomu, že daňové ráje může OECD klasifikovat jako transparentní, měly by být předloženy návrhy na zvýšení transparentnosti svěřenských fondů a nadací.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Je nezbytné poskytnout daňovým orgánům odpovídající prostředky, aby mohly bojovat účinným způsobem proti BEPS a zlepšit transparentnost činností velkých nadnárodních firem, především pokud jde o dosažené zisky, zaplacené daně ze zisku, získané dotace, přeplatky na daních, počet zaměstnanců a držená aktiva.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)   Pro zajištění jednotnosti, pokud jde o zacházení se stálými provozovnami, je zásadní, aby členské státy uplatňovaly v příslušných právních předpisech i dvoustranných daňových smlouvách společnou definici stálé provozovny podle článku 5 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 c (nový)
(4c)   S cílem zabránit nekonsistentnímu připisování zisků stálým provozovnám by se měly členské státy řídit pravidly pro zisky, které lze připsat stálým provozovnám, která jsou v souladu s článkem 7 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, a sladit s těmito pravidly při příležitosti jejich revize použitelné právní předpisy a dvoustranné smlouvy.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Je nezbytné stanovit pravidla proti erozi základu daně na vnitřním trhu a přesouvání zisku mimo vnitřní trh. Aby se přispělo k dosažení tohoto cíle, jsou nezbytná pravidla v těchto oblastech: omezení odpočitatelnosti úroků, zdanění při odchodu, ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní (switch-over clause), obecné pravidlo proti zneužívání, pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností a rámec pro řešení hybridních uspořádání využívajících nesouladu mezi daňovými systémy. Pokud použití uvedených pravidel povede ke dvojímu zdanění, měli by daňoví poplatníci obdržet úlevu prostřednictvím odpočtu daně zaplacené v jiném členském státě, popřípadě ve třetí zemi. Účelem těchto pravidel by proto neměl být jen boj proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, ale také zamezení dalších překážek na trhu, jako je dvojí zdanění.
(5)  Je nezbytné stanovit pravidla proti erozi základu daně na vnitřním trhu a přesouvání zisku mimo vnitřní trh. Aby se přispělo k dosažení tohoto cíle, jsou nezbytná pravidla v těchto oblastech: omezení odpočitatelnosti úroků, základní obranná opatření proti používání daňových rájů nebo jurisdikcí s nízkým zdaněním pro BEPS, zdanění při odchodu, jasný status stálé provozovny, přesná pravidla pro převodní ceny, rámec pro režimy „patent box“ (příjmy z patentů), ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní (switch-over clause) v případě, že neexistuje řádná daňová smlouva s třetí zemí, která by měla podobný účinek, obecné pravidlo proti zneužívání, pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností a rámec pro řešení hybridních uspořádání využívajících nesouladu mezi daňovými systémy. Pokud použití uvedených pravidel povede ke dvojímu zdanění, měli by daňoví poplatníci obdržet úlevu prostřednictvím odpočtu daně zaplacené v jiném členském státě, popřípadě ve třetí zemi. Účelem těchto pravidel by proto neměl být jen boj proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, ale také zamezení dalších překážek na trhu, jako je dvojí zdanění. K tomu, aby byla tato pravidla správně uplatňována, je zapotřebí, aby měly daňové orgány v členských státech k dispozici dostatečné zdroje. Je však rovněž nezbytné urychleně stanovit jednotný soubor pravidel pro výpočet zdanitelných zisků přeshraničních společností v Unii tak, aby byly korporátní skupiny pro daňové účely považovány za jediný subjekt, s cílem posílit vnitřní trh a odstranit mnohé nedostatky ve stávajícím rámci daní z příjmů právnických osob, které umožňují agresivní daňové plánování.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Přeshraniční skupiny společností ve snaze snížit svou celkovou daňovou povinnost ve stále větší míře přesouvají své zisky, často prostřednictvím navýšených úrokových plateb, z jurisdikcí s vysokým zdaněním do zemí s mírnějšími daňovými režimy. Pro účely odrazování od takových praktik je nezbytné pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků, které omezí odpočitatelnost čistých finančních nákladů daňových poplatníků (tj. částky, o kterou finanční výdaje přesahují finanční příjmy). Je proto nezbytné stanovit poměr pro odpočitatelnost, jenž bude odkazovat na hospodářský výsledek daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA). Finanční příjmy osvobozené od daně by neměly být započteny proti finančním nákladům. Důvodem je to, že při určování výše, do které lze odečíst úroky, by měly být brány v úvahu pouze zdanitelné příjmy. Pro snížení zátěže daňových poplatníků, u nichž existuje v souvislosti s erozí základu daně a přesouváním zisku nižší riziko, by měly být čisté úroky vždy odpočitatelné až do stanovené maximální výše, která se použije, pokud má za následek vyšší odpočet, než poměr na základě EBITDA. Je-li daňový poplatník součástí skupiny, která podává statutární konsolidovanou účetní závěrku, mělo by být pro účely přiznání nároku daňového poplatníka na odpočet vyšší částky čistých finančních nákladů vzato v úvahu celkové zadlužení skupiny. Pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků by se mělo použít ve vztahu k čistým finančním nákladům daňového poplatníka bez rozlišení toho, zda náklady pocházejí z dluhů upsaných na vnitrostátní úrovni, přeshraničně v rámci Unie nebo ve třetí zemi. I když je obecně uznáváno, že na finanční podniky, tj. finanční instituce a pojišťovny, by se omezení odpočitatelnosti úroků mělo rovněž vztahovat, uznává se rovněž, že tato dvě odvětví vykazují zvláštní rysy, které vyžadují individuálnější přístup. Jelikož diskuse v této oblasti v mezinárodním kontextu a na úrovni Unie dosud nepřinesly dostatečně konkrétní výsledky, není zatím možné stanovit ve finančním a pojišťovacím odvětví zvláštní pravidla.
(6)  Přeshraniční skupiny společností ve snaze snížit svou celkovou daňovou povinnost ve stále větší míře přesouvají své zisky, často prostřednictvím navýšených úrokových plateb, z jurisdikcí s vysokým zdaněním do zemí s mírnějšími daňovými režimy. Pro účely odrazování od skutečných praktik BEPS je nezbytné pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků , které omezí odpočitatelnost čistých finančních nákladů daňových poplatníků (tj. částky, o kterou finanční výdaje přesahují finanční příjmy). S ohledem na náklady na úroky je proto nezbytné stanovit poměr pro odpočitatelnost, jenž bude odkazovat na hospodářský výsledek daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA). Finanční příjmy osvobozené od daně by neměly být započteny proti finančním nákladům. Důvodem je to, že při určování výše, do které lze odečíst úroky, by měly být brány v úvahu pouze zdanitelné příjmy. Pro snížení zátěže daňových poplatníků, u nichž existuje v souvislosti s erozí základu daně a přesouváním zisku nižší riziko, by měly být čisté úroky vždy odpočitatelné až do stanovené maximální výše, která se použije, pokud má za následek vyšší odpočet, než poměr na základě EBITDA. Je-li daňový poplatník součástí skupiny, která podává statutární konsolidovanou účetní závěrku, mělo by být pro účely přiznání nároku daňového poplatníka na odpočet vyšší částky čistých finančních nákladů vzato v úvahu celkové zadlužení skupiny. Pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků by se mělo použít ve vztahu k čistým finančním nákladům daňového poplatníka bez rozlišení toho, zda náklady pocházejí z dluhů upsaných na vnitrostátní úrovni, přeshraničně v rámci Unie nebo ve třetí zemi. Je obecně uznáváno, že na finanční podniky, tj. finanční instituce a pojišťovny, by se omezení odpočitatelnosti úroků mělo rovněž vztahovat, možná na základě individuálnějšího přístupu.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)   V případě financování dlouhodobých infrastrukturních projektů, které jsou ve veřejném zájmu, zadlužením vůči třetí straně, kdy zadlužení přesahuje prahovou hodnotu pro výjimku stanovenou touto směrnicí, by členské státy měly mít možnost udělit výjimku pro úvěry od třetích stran, z nichž jsou financovány veřejné infrastrukturní projekty, a to za určitých podmínek, protože použití navrhovaných ustanovení o omezení odpočitatelnosti úroků by v těchto případech bylo kontraproduktivní.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)   Přesouvání zisku do daňových rájů či jurisdikcí s nízkým zdaněním představuje mimořádné riziko pro daňové výnosy členských států i spravedlivé a rovné zacházení s velkými i malými firmami, které se vyhýbají daním, i těmi, které daňové předpisy dodržují. Vedle obecně použitelných opatření navrhovaných v této směrnici pro všechny jurisdikce je důležité odrazovat daňové ráje a jurisdikce s nízkým zdaněním od toho, aby své daňové a právní prostředí týkající se právnických subjektů zakládaly na ukrývání zisků plynoucích z vyhýbání se daňovým povinnostem a současně dostatečně neprováděly globální standardy, pokud jde o řádnou správu v oblasti daní, jako je automatická výměna daňových informací, nebo aby se podílely na tzv. tichém nedodržování pravidel tím, že správně neprovedou daňové zákony a mezinárodní dohody, přestože se k jejich provedení politicky zavázaly. Navrhují se proto zvláštní opatření k tomu, aby byla tato směrnice používána jako nástroj, který má zajistit, aby daňové ráje nebo jurisdikce s nízkým zdaněním dodržovaly pravidla v rámci mezinárodního tlaku na daňovou transparentnost a spravedlnost.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   Nadnárodní podniky příliš často přijímají opatření na přesun svých zisků do daňových rájů, aniž by neplatily žádnou daň, nebo jen daň velmi nízkou. Koncept stálé provozovny umožní přesně a závazně definovat podmínky potvrzující, že nadnárodní podnik je skutečně v určité zemi usazen. Tak budou muset nadnárodní podniky platit spravedlivé daně.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)   Termín „převodní ceny“ se vztahuje k podmínkám a způsobu provádění transakcí v rámci nadnárodního podniku, včetně dceřiných společností a krycích společností, jejichž zisky jsou odváděny mateřské nadnárodní společnosti. Jsou to ceny, které si účtují přidružené podniky usazené v různých zemích za transakce v rámci skupiny, jako je převod zboží a služeb. Protože tyto ceny stanoví přidružení členové, kteří nejsou nezávislí, v rámci stejného nadnárodního podniku, mohly by se lišit od cen na nezávislém trhu. Unie musí zajistit, aby zdanitelný zisk nadnárodních podniků nebyl uměle přesouván mimo jurisdikci dotčeného členského státu a aby základy daně vykazované nadnárodními podniky v jejich zemi odpovídaly hospodářské činnosti prováděné v této zemi. V zájmu daňových poplatníků je důležité, aby se omezilo riziko dvojího nezdanění, které by mohlo být důsledkem odlišného způsobu stanovení obvyklé tržní odměny za mezinárodní transakce s přidruženými podniky ve dvou zemích. Tento systém neumožňuje zabránit využití řady umělých manévrů, zejména u produktů, u nichž neexistuje tržní cena (například právo franchisingu nebo služby podnikům).
Pozměňovací návrh 101/rev
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 c (nový)
(7c)  V celé Unii jsou široce využívány daňové režimy týkající se duševního vlastnictví, patentů a výzkumu a vývoje. V řadě studií Komise nicméně jednoznačně prokázala, že vztah mezi daňovými režimy pro příjmy z patentů a podporou výzkumu a vývoje je v mnoha případech nahodilý. OECD vypracovala pozměněný přístup založený na kauzálním nexu s cílem vytvořit rámec pro daňový režim pro příjmy z patentů. Tato metoda zaručuje, aby se v rámci daňového režimu pro příjmy z patentů vztahovalo zvýhodněné zdanění pouze na příjmy, které souvisejí s výdaji na výzkum a rozvoj. Již nyní je však zjevné, že pro členské státy bude obtížné koncepce „nexu“ a „ekonomické podstaty“ na své daňové režimy pro příjmy z inovací aplikovat. Pokud členské státy ani do ledna 2017 v plném rozsahu a jednotně neprovedou pozměněný přístup založený na kauzálním nexu s cílem odstranit stávající nekalé daňové režimy pro příjmy z patentů, je třeba, aby Komise předložila nový závazný legislativní návrh podle článku 116 Smlouvy o fungování Evropské unie a tímto návrhem odložila zrušení starých nekalých režimů do 30. června 2017 zkrácením období, po které platí pravidlo pro zachování dosavadních podmínek. Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob by měl odstranit problém přesouvání zisků prostřednictvím daňového plánování v oblasti duševního vlastnictví.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 d (nový)
(7d)   Daň při odchodu by neměla být požadována, pokud převáděná aktiva jsou hmotná aktiva vytvářející aktivní příjem. Převody takových aktiv jsou nevyhnutelnou součástí účinného přidělování zdrojů podnikem a jejich primárním účelem není daňová optimalizace či vyhýbání se daňovým povinnostem, a měly by proto být z těchto ustanovení vyňaty.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Vzhledem k inherentním obtížím při započtení daní zaplacených v zahraničí mají státy tendenci zahraniční příjmy ve státě sídla stále více osvobozovat od zdanění. Nezamýšlený negativní dopad tohoto přístupu však spočívá v tom, že podporuje situace, kdy nezdaněné nebo málo zdaněné příjmy vstupují na vnitřní trh, kde se potom – v mnoha případech nezdaněné – za využití nástrojů, jež jsou k dispozici na základě unijních právních předpisů, pohybuje v rámci Unie. Proti těmto praktikám se běžně používají ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní. Je proto nezbytné přijmout ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, zaměřené proti některým druhům příjmů ze zahraničí, například rozdělování zisku, výnosům ze zcizení podílů a ziskům stálých provozoven, které jsou v Unii osvobozeny od daně a pocházejí ze třetích zemí. Tyto příjmy by měly v Unii podléhat zdanění, pokud byly ve třetí zemi zdaněny pod určitou úrovní. Vzhledem k tomu, že ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, nevyžaduje kontrolu nad nízko zdaněným subjektem a statutární účetní závěrka subjektu proto nemusí být dostupná, výpočet efektivní daňové sazby může být velmi komplikovaný. Členské státy by proto měly při uplatňování ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, používat běžnou daňovou sazbu. V zájmu zabránění dvojímu zdanění by členské státy, které uplatňují ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, měly započíst daň odvedenou v zahraničí.
(8)  Vzhledem k inherentním obtížím při započtení daní zaplacených v zahraničí mají státy tendenci zahraniční příjmy ve státě sídla stále více osvobozovat od zdanění. Nezamýšlený negativní dopad tohoto přístupu však spočívá v tom, že podporuje situace, kdy nezdaněné nebo málo zdaněné příjmy vstupují na vnitřní trh, kde se potom – v mnoha případech nezdaněné – za využití nástrojů, jež jsou k dispozici na základě unijních právních předpisů, pohybují v rámci Unie. Proti těmto praktikám se běžně používají ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní. Je proto nezbytné přijmout ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, zaměřené proti některým druhům příjmů ze zahraničí, například rozdělování zisku, výnosům ze zcizení podílů a ziskům stálých provozoven, které jsou v Unii osvobozeny od daně. Tyto příjmy by měly v Unii podléhat zdanění, pokud byly v zemi původu zdaněny pod určitou úrovní a pokud s danou třetí zemí nebyla uzavřena řádná daňová smlouva s podobnými účinky. V zájmu zabránění dvojímu zdanění by členské státy, které uplatňují ustanovení o případech, kdy se osvobození neuplatní, měly započíst daň odvedenou v zahraničí.
Pozměňovací návrh 96
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Daňové systémy obsahují obecná pravidla proti zneužívání, určená k boji proti nekalým daňovým praktikám, s nimiž se dosud nevypořádala specificky zacílená ustanovení. Funkce obecných pravidel proti zneužívání proto spočívá v zaplnění mezer, čímž by neměla být dotčena použitelnost zvláštních pravidel proti zneužívání. V rámci Unie by se mělo uplatňování obecných pravidel proti zneužívání omezit na mechanismy, které jsou „čistě vykonstruované“ (nejsou „skutečné“); v ostatních případech by daňový poplatník měl mít právo zvolit si nejefektivnější daňovou strukturu pro své obchodní záležitosti. Dále je důležité zajistit, aby se obecná pravidla proti zneužívání uplatňovala ve vnitrostátních situacích, v rámci Unie i vůči třetím zemím jednotně, aby se oblast jejich působnosti a výsledky uplatňování ve vnitrostátních a přeshraničních situacích nelišily.
(9)  Daňové systémy obsahují obecná pravidla proti zneužívání, určená k boji proti nekalým daňovým praktikám, s nimiž se dosud nevypořádala specificky zacílená ustanovení. Funkce obecných pravidel proti zneužívání proto spočívá v zaplnění mezer, čímž by neměla být dotčena použitelnost zvláštních pravidel proti zneužívání. V rámci Unie by se mělo uplatňování obecných pravidel proti zneužívání zaměřit na mechanismy, jejichž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů je získat daňové výhody, což maří předmět nebo účel daňových předpisů, jež by se jinak použily, aniž by bránily daňovému poplatníkovi zvolit si nejefektivnější daňovou strukturu pro své obchodní záležitosti. Dále je důležité zajistit, aby se obecná pravidla proti zneužívání uplatňovala ve vnitrostátních situacích, v rámci Unie i vůči třetím zemím jednotně, aby se oblast jejich působnosti a výsledky uplatňování ve vnitrostátních a přeshraničních situacích nelišily.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Operace nebo sled operací se nepovažují za skutečné, pokud vedou k odlišnému zdanění určitých typů příjmů, například příjmů z patentů.
Pozměňovací návrh 97
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 b (nový)
(9b)   Členské státy by měly přijmout podrobná ustanovení, v nichž upřesní, které operace se nepovažují za „skutečné“, a další činnosti v daňových záležitostech, které podléhají sankcím. Sankce by měly být stanoveny jednoznačným způsobem, aby nevznikala právní nejistota a aby byl zajištěn silný podnět pro dodržování právních předpisů v oblasti daní, a to v plném rozsahu.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 c (nový)
(9c)   Členské státy by měly zavést systém sankcí stanovený vnitrostátními právními předpisy a měly by o něm Komisi informovat.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 d (nový)
(9d)   Aby se zabránilo vytváření ad hoc subjektů, jako jsou fiktivní společnosti nebo krycí společnosti, se sníženým zdaněním, měly by podniky odpovídat definici stálé provozovny a minimální ekonomické podstaty stanovené v článku 2.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 e (nový)
(9e)   Využívání fiktivních společností by mělo být daňovým poplatníkům působícím v Unii zakázáno. Daňoví poplatníci by měli daňovým orgánům sdělit skutečnosti dokládající ekonomickou podstatu každého subjektu v jejich skupině, a to v rámci své každoroční povinnosti vykazovat činnost podle jednotlivých zemí.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 f (nový)
(9f)   Aby se zlepšil současný mechanismus pro řešení přeshraničních sporů v Unii se zaměřením nejen na případy dvojího zdanění, ale také dvojího nezdanění, měl by být od ledna 2017 zaveden mechanismus pro řešení sporů s jasnějšími pravidly a přísnějšími lhůtami.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 g (nový)
(9g)   Zásadní podmínkou pro účinnou výměnu informací mezi daňovými správami je spolehlivé určení totožnosti daňových poplatníků. Nejlepším způsobem určení totožnosti daňových poplatníků by bylo vytvoření harmonizovaného společného evropského daňového identifikačního čísla (TIN). Jakákoli třetí strana by tak mohla v přeshraničních vztazích rychle, snadno a správně určit a zaznamenat daňová identifikační čísla, která by sloužila rovněž jako základ pro automatickou výměnu informací mezi daňovými správami členských států. Komise by rovněž měla aktivně usilovat o vytvoření podobného identifikačního čísla na celosvětové úrovni, jako je např. celosvětový systém identifikačních kódů právnických osob Výboru pro regulatorní dohled.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Výsledkem použití pravidel týkajících se ovládaných zahraničních společností je přiřazení příjmů nízce zdaněné ovládané dceřiné společnosti zpět její mateřské společnosti. Mateřská společnost je následně povinna odvést z těchto přiřazených příjmů daň ve státě, v němž je rezidentem pro daňové účely. V závislosti na politických prioritách uvedeného státu se mohou pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností zaměřovat na celou nízce zdaněnou dceřinou společnost, nebo se omezit na příjmy, které byly na dceřinou společnost vykonstruovaně odkloněny. Je žádoucí řešit situace ve třetích zemích i v Unii. V zájmu dodržení základních svobod by se měl dopad těchto pravidel v rámci Unie omezit na mechanismy, které vedou k vykonstruovanému přesunu zisků z členského státu mateřské společnosti do ovládané zahraniční společnosti. V tomto případě by měla být výše příjmů přiřazených mateřské společnosti upravena podle zásady obvyklých tržních podmínek, aby stát mateřské společnosti zdaňoval pouze částky příjmů ovládané zahraniční společnosti v míře, v níž s touto zásadou nejsou v souladu. Pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností by se neměla vztahovat na finanční podniky, pokud jsou daňovými rezidenty v Unii, včetně stálých provozoven těchto podniků nacházejících se v Unii. Důvodem je to, že prostor pro legitimní uplatňování uvedených pravidel v rámci Unie by měl být omezen na vykonstruované situace bez ekonomické podstaty, takže silně regulované odvětví finančních a pojišťovacích služeb by tato pravidla pravděpodobně vůbec nepostihla.
(10)  Výsledkem použití pravidel týkajících se ovládaných zahraničních společností je přiřazení příjmů nízce zdaněné ovládané dceřiné společnosti zpět její mateřské společnosti. Mateřská společnost je následně povinna odvést z těchto přiřazených příjmů daň ve státě, v němž je rezidentem pro daňové účely. V závislosti na politických prioritách uvedeného státu se mohou pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností zaměřovat na celou nízce zdaněnou dceřinou společnost, nebo se omezit na příjmy, které byly na dceřinou společnost vykonstruovaně odkloněny. Je žádoucí řešit situace ve třetích zemích i v Unii. Dopad těchto pravidel v rámci Unie by měl obsáhnout všechny mechanismy, u nichž je jedním z hlavních účelů vykonstruovaný přesun zisků z členského státu mateřské společnosti do ovládané zahraniční společnosti. V tomto případě by měla být výše příjmů přiřazených mateřské společnosti upravena podle zásady obvyklých tržních podmínek, aby stát mateřské společnosti zdaňoval pouze částky příjmů ovládané zahraniční společnosti v míře, v níž s touto zásadou nejsou v souladu. Mělo by být zamezeno překrývání mezi pravidly týkajícími se ovládaných zahraničních společností a případy, kdy se osvobození neuplatní.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
(11)  Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy jsou důsledkem rozdílů v právní kvalifikaci plateb (finančních nástrojů) nebo subjektů; tyto rozdíly se projevují v situaci, kdy se spolu setkávají právní systémy dvou jurisdikcí. Výsledkem takového nesouladu je často dvojí odpočet (tj. odpočet v obou státech) nebo odpočet příjmů v jednom státě, aniž by byly zahrnuty do základu daně druhého státu. Aby se takovému výsledku zabránilo, je nezbytné stanovit pravidla, na jejichž základě by jedna ze dvou jurisdikcí v situaci nesouladu měla určit právní kvalifikaci hybridního nástroje nebo subjektu a druhá jurisdikce by ji měla přijmout. I když se členské státy v rámci Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) dohodly na pokynech ohledně zdaňování hybridních subjektů4 a hybridních stálých provozoven5 v rámci Unie, jakož i ohledně zdaňování hybridních subjektů ve vztazích se třetími zeměmi, je stejně nezbytné zavést závazná pravidla. Je také nutné omezit oblast působnosti těchto pravidel na hybridní uspořádání mezi členskými státy. Hybridní uspořádání mezi členskými státy a třetími zeměmi je třeba ještě dále prozkoumat.
(11)  Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy jsou důsledkem rozdílů v právní kvalifikaci plateb (finančních nástrojů) nebo subjektů; tyto rozdíly se projevují v situaci, kdy se spolu setkávají právní systémy dvou jurisdikcí. Výsledkem takového nesouladu je často dvojí odpočet (tj. odpočet v obou státech) nebo odpočet příjmů v jednom státě, aniž by byly zahrnuty do základu daně druhého státu. Aby se takovému výsledku zabránilo, je nezbytné stanovit pravidla, na jejichž základě by jedna ze dvou jurisdikcí v situaci nesouladu měla určit právní kvalifikaci hybridního nástroje nebo subjektu a druhá jurisdikce by ji měla přijmout. Pokud takové uspořádání využívající nesouladu vznikne mezi členským státem a třetí zemí, musí řádné zdanění takové operace zaručit členský stát. I když se členské státy v rámci Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) dohodly na pokynech ohledně zdaňování hybridních subjektů4 a hybridních stálých provozoven5 v rámci Unie, jakož i ohledně zdaňování hybridních subjektů ve vztazích se třetími zeměmi, je stejně nezbytné zavést závazná pravidla.
__________________
__________________
4 Kodex chování (zdanění podniků) – zpráva Radě, 16553/14, FISC 225, 11.12.2014.
4 Kodex chování (zdanění podniků) – zpráva Radě, 16553/14, FISC 225, 11.12.2014.
5 Kodex chování (zdanění podniků) – zpráva Radě, 9620/15, FISC 60, 11.6.2015.
5 Kodex chování (zdanění podniků) – zpráva Radě, 9620/15, FISC 60, 11.6.2015.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)   Měla by být vypracována celounijní definice a vyčerpávající „černá listina“ daňových rájů a zemí, které narušují hospodářskou soutěž výhodnými daňovými podmínkami, včetně zemí, které jsou členy Unie. Tuto černou listinu by měl doplnit výčet sankcí pro nespolupracující jurisdikce a pro finanční instituce, které působí v daňových rájích.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)   Jednou z hlavních obtíží, kterým čelí daňové orgány, je nemožnost včasného přístupu k úplným a relevantním informacím o strategiích daňového plánování nadnárodních podniků. Tyto informace by měly být dostupné, aby mohly daňové orgány rychle reagovat na daňová rizika jejich účinnějším vyhodnocením, cílenou kontrolní činností a zdůrazněním nezbytných změn v platných právních předpisech.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  S ohledem na to, že hlavním cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti přeshraničním praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, nelze tohoto cíle uspokojivě dosáhnout, pokud budou členské státy jednat individuálně. Vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze opakovala stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Neefektivita a narušení vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření by tak nadále přetrvávaly. Výsledkem by byla nedostatečná koordinace. Namísto toho, jelikož velká míra neefektivity na vnitřním trhu způsobuje především problémy přeshraniční povahy, by nápravná opatření měla být přijata na úrovni Unie. Má proto zásadní význam přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, čehož lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Stanovením minimální úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základní minimální míry koordinace v rámci Unie za účelem naplnění svých cílů.
(14)  S ohledem na to, že hlavním cílem této směrnice je zvýšit odolnost vnitřního trhu jako celku proti přeshraničním praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, nelze tohoto cíle uspokojivě dosáhnout, pokud budou členské státy jednat individuálně. Vnitrostátní systémy daní z příjmů právnických osob jsou různorodé a nezávislá opatření členských států by pouze opakovala stávající roztříštění vnitřního trhu v oblasti přímých daní. Neefektivita a narušení vznikající v interakci odlišných vnitrostátních opatření by tak nadále přetrvávaly. Výsledkem by byla nedostatečná koordinace. Namísto toho, jelikož velká míra neefektivity na vnitřním trhu způsobuje především problémy přeshraniční povahy, by nápravná opatření měla být přijata na úrovni Unie. Má proto zásadní význam přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, čehož lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Stanovením minimální úrovně ochrany vnitřního trhu tato směrnice usiluje pouze o dosažení základní minimální míry koordinace v rámci Unie za účelem naplnění svých cílů. Avšak přezkum právního rámce v oblasti daní s cílem řešit praktiky eroze základu daně prostřednictvím regulace by umožnil dosahovat lepších výsledků při zajišťování rovných podmínek na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)   Komise by měla analyzovat vztahy mezi náklady a přínosy a posoudit možný dopad, který by měla vysoká daň na repatriaci kapitálu z třetích zemí s nízkou sazbou daně.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 b (nový)
(14b)   Všechny obchodní dohody a dohody o hospodářském partnerství, jichž je Unie smluvní stranou, by měly obsahovat ustanovení na podporu řádné správy v oblasti daní s cílem zvýšit transparentnost a bojovat proti nekalým daňovým praktikám.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Komise by měla tři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotit její provádění a podat o něm Radě zprávu. Členské státy by měly Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné,
(15)  Komise by měla zavést zvláštní monitorovací mechanismus s cílem zajistit řádné provádění této směrnice a jednotný výklad jejích opatření ze strany členských států. Tři roky po vstupu této směrnice v platnost by Komise měla zhodnotit provádění této směrnice a podat o něm zrávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy by měly Evropskému parlamentu a Komisi poskytnout veškeré informace, které jsou pro toto hodnocení nezbytné.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
1a)   „daňovým poplatníkem“ podnik, na nějž se vztahuje působnost této směrnice;
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
4a)   „náklady na licenční poplatky“ náklady vyplývající z plateb jakéhokoliv druhu uskutečněných jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a počítačových programů, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké, či jakékoli jiného nehmotného aktiva; za náklady na licenční poplatky se považují platby za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení;
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 b (nový)
4b)   „daňovým rájem nebo jurisdikcí s nízkým zdaněním“ jakákoli jurisdikce, která ode dne 31. prosince 2016 splňuje některé z následujících kritérií:
a)   neexistence automatické výměny informací se všemi signatáři vícestranné dohody mezi příslušnými orgány v souladu se standardy OECD zveřejněné dne 21. července 2014 nazvané "Standardy pro automatickou výměnu informací o finančních účtech v daňové oblasti";
b)   neexistence rejstříku skutečných vlastníků společností, trustů a obdobných právních subjektů splňujícího alespoň minimální standardy definované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/8491a;
c)   právní nebo správní ustanovení, která poskytují daňové výhody podnikům bez ohledu na to, zda vyvíjejí skutečnou ekonomickou činnost a mají v dotčené zemi podstatnou ekonomickou přítomnost.
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 a (nový)
7a)   „stálou provozovnou“ trvale umístěné zařízení určené k podnikání nacházející se v členském státě, jehož prostřednictvím je zcela nebo částečně vykonávána obchodní činnost společnosti z jiného členského státu; tato definice platí rovněž v případech, kdy se má za to, že společnosti věnující se plně digitálním nemateriálním činnostem mají stálou provozovnu v určitém členském státě, pokud si v ekonomice tohoto členského státu udržují výraznou přítomnost;
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 b (nový)
7b)   „daňovým rájem“ jurisdikce vyznačující se jedním nebo několika z následujících kritérií:
a)   nulové nebo jen symbolické zdanění nerezidentů;
b)   zákony nebo správní postupy bránící účinné výměně daňových informací s jinými vládami;
c)   právní nebo správní ustanovení bránící daňové transparentnosti nebo neexistence povinnosti vykonávat podstatnou ekonomickou činnost.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 c (nový)
7c)   „minimální ekonomickou podstatou“ prvky, včetně kontextu digitální ekonomiky, které umožňují definovat podnik na základě objektivních kritérií, jako jsou existující lidské a materiální zdroje subjektu, samostatné vedení podniku, jeho skutečný právní status a případně povaha jeho aktiv;
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 d (nový)
7d)   „evropským daňovým identifikačním číslem (TIN)“ číslo definované ve sdělení Komise ze dne 6. prosince 2012 obsahujícím akční plán pro posílení boje proti podvodům a daňovým únikům;
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 e (nový)
7e)   „převodní cenou“ cena, za kterou podnik převádí hmotný majetek nebo nehmotná aktiva nebo poskytuje přidruženým podnikům služby;
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 f (nový)
7f)   daňovým režimem pro příjmy z patentů režim výpočtu příjmu z duševního vlastnictví způsobilého pro daňové zvýhodnění stanovením vztahu mezi způsobilým uskutečněným výdajem při vytváření aktiv duševního vlastnictví (vyjádřeným jako část celkových výdajů souvisejících s vytvářením aktiv duševního vlastnictví) a příjmem pocházejícím z těchto aktiv duševního vlastnictví; tento režim omezuje aktiva duševního vlastnictví na patenty nebo nehmotný majetek s obdobnou funkcí a definuje „způsobilé výdaje“, „celkové výdaje“ a „příjmy pocházející z aktiv duševního vlastnictví“;
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 g (nový)
7g)   „fiktivní společností“ jakýkoli právní subjekt bez ekonomické podstaty, který byl vytvořen čistě pro daňové účely;
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 h (nový)
7h)   „osobou nebo podnikem přidruženým k daňovému poplatníkovi“ situace, kdy první osoba vlastní více než 25% podíl ve druhé, nebo kdy existuje třetí osoba, která vlastní více než 25% podíl v obou.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 i (nový)
7i)   „hybridním uspořádáním využívajícím nesouladu“ situace mezi daňovým poplatníkem v jednom členském státě a přidruženým podnikem, jak jej definuje použitelný systém daně z příjmů právnických osob, v jiném členském státě nebo třetí zemi, kdy následující výsledek lze připsat rozdílům v právní kvalifikaci finančního nástroje nebo subjektu:
a)   k odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát dochází jak v členském státě, v němž má daná platba svůj zdroj, v němž vznikají výdaje nebo v němž dochází ke ztrátám, tak i v jiném členském státě nebo třetí zemi („dvojí odpočet“), nebo
b)   k odpočtu určité platby dochází v členském státě nebo třetí zemi, v nichž má daná platba svůj zdroj, aniž je tato platba odpovídajícím způsobem zahrnuta ve druhém členském státě nebo třetí zemi (odpočet bez zahrnutí).
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2
2.  Nadměrné výpůjční náklady jsou v daňovém období, v němž vznikly, odpočitatelné pouze do výše 30 procent zisků daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) nebo do výše 1 000 000 EUR, podle toho, která hodnota je vyšší. EBITDA se vypočítá tak, že se ke zdanitelným příjmům připočtou zpět daňově upravené částky čistých úrokových nákladů a ostatní náklady rovnocenné úrokům, jakož i daňově upravené částky odpisů a amortizace.
2.  Nadměrné výpůjční náklady jsou v daňovém období, v němž vznikly, odpočitatelné pouze do výše 20 % zisků daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) nebo do výše 2 000 000 EUR, podle toho, která hodnota je vyšší. EBITDA se vypočítá tak, že se ke zdanitelným příjmům připočtou zpět daňově upravené částky čistých úrokových nákladů a ostatní náklady rovnocenné úrokům, jakož i daňově upravené částky odpisů a amortizace.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.   Členské státy mohou z oblasti působnosti odstavce 2 vyloučit nadměrné výpůjční náklady vzniklé v důsledku úvěrů od třetích stran využívaných k financování projektů veřejné infrastruktury, které trvají nejméně 10 let a u nichž se má za to, že jsou v obecném veřejném zájmu členského státu nebo Unie.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4
4.  EBITDA za daňové období, který není plně absorbován výpůjčními náklady, které daňovému poplatníkovi vznikly v uvedeném nebo předchozím daňovém období, může být převeden do příštích daňových období.
4.  EBITDA za daňové období, který není plně absorbován výpůjčními náklady, které daňovému poplatníkovi vznikly v uvedeném nebo předchozím daňovém období, může být převeden do příštích daňových období po dobu pěti let.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 5
5.  Výpůjční náklady, které podle odstavce 2 nelze odečíst v probíhajícím daňovém období, lze v následujících daňových obdobích odečíst až do výše 30 procent EBITDA stejným způsobem jako výpůjční náklady za uvedená období.
5.  Výpůjční náklady, které podle odstavce 2 nelze odečíst v probíhajícím daňovém období, lze v pěti následujících daňových obdobích odečíst až do výše 20 procent EBITDA stejným způsobem jako výpůjční náklady za uvedená období.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 6
6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na finanční podniky.
6.  Odstavce 2 až 5 se nepoužijí na finanční podniky. Komise musí oblast působnosti tohoto článku podrobit přezkumu, pokud je na úrovni OECD dosaženo dohody a Komise stanoví, že tato dohoda může být provedena na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Stálá provozovna
1.   Trvale umístěné zařízení určené k podnikání, které daňový poplatník používá nebo udržuje, se považuje za stálou provozovnu, pokud tentýž daňový poplatník nebo osoba s ním úzce propojená vykonává obchodní činnost na stejném místě nebo na jiném místě v témže státě a pokud:
a)   toto místo nebo jiné místo představuje stálou provozovnu pro daňového poplatníka nebo osobu s ním úzce propojenou podle tohoto článku, nebo
b)   celková činnost, která je výsledkem kombinace činností vykonávaných daňovým poplatníkem a osobou s ním úzce propojenou na témže místě, nebo tímtéž daňovým poplatníkem nebo osobami úzce s ním propojenými na obou místech, nemá přípravnou nebo pomocnou povahu, pod podmínkou, že obchodní činnosti vykonávané daňovým poplatníkem a osobou s ním úzce propojenou na témže místě, nebo tímtéž daňovým poplatníkem nebo osobami s ním úzce propojenými na obou místech představují doplňkové funkce, které jsou součástí ucelené obchodní operace.
2.   Pokud určitá osoba působí v určitém státě jménem daňového poplatníka a přitom obvykle uzavírá smlouvy, nebo obvykle hraje hlavní úlohu vedoucí k uzavření smluv, které se systematicky uzavírají bez výrazné změny ze strany daňového poplatníka, a pokud tyto smlouvy jsou:
a)   na jméno daňového poplatníka, nebo
b)   určeny k převedení majetku daňového poplatníka nebo majetku, který má daňový poplatník právo používat, nebo určeny k udělení práva využívat tento majetek, nebo
c)   určeny k poskytování služeb daňovým poplatníkem,
má se za to, že daňový poplatník má v tomto státě stálou provozovnu pro všechny činnosti, které tato osoba vykonává pro daňového poplatníka, pokud činnosti této osoby nemají pomocnou nebo přípravnou povahu, takže, pokud jsou vykonávány v trvale umístěném zařízení určeném k podnikání, není toto trvale umístěné zařízení určené k podnikání stálou provozovnou podle tohoto odstavce.
3.   Členské státy uvedou své platné právní předpisy a veškeré dvoustranné smlouvy o dvojím zdanění do souladu s tímto článkem.
4.   Komisi je svěřena pravomoc definovat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci pojmy „přípravná nebo pomocná povaha“.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Článek 4 b (nový)
Článek 4b
Zisky, které lze připsat stálým provozovnám
1.   Zisky v členském státě, které lze připsat stálé provozovně uvedené v článku 4a, jsou rovněž zisky, které by podle očekávání tato provozovna mohla vytvářet, zejména v rámci svých transakcí s jinými částmi daného podniku, pokud by byly samostatnými a nezávislými podniky provozujícími za stejných podmínek stejnou činnost, přičemž je rovněž nutné přihlédnout k aktivům a rizikům zúčastněných stálých provozoven.
2.   Pokud členský stát upraví zisk, který lze připsat stálé provozovně uvedené v odstavci 1, a odpovídajícím způsobem ho zdaní, měly by být odpovídajícím způsobem upraveny zisky a zdanění v dalších členských státech, aby se předešlo dvojímu zdanění.
3.   OECD právě v rámci opatření č. 7 svého akčního plánu v oblasti BEPS provádí přezkum pravidel definovaných v článku 7 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, týkající se zisků, které lze připsat stálým provozovnám. Jakmile budou tato pravidla aktualizována, členské státy náležitým způsobem upraví své platné právní předpisy.
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Článek 4 c (nový)
Článek 4c
Daňové ráje nebo jurisdikce s nízkým zdaněním
1.   Členský stát může na platby subjektu usazeného v tomto členské státě ve prospěch subjektu usazeného v daňovém ráji nebo jurisdikci s nízkým zdaněním uplatnit srážkovou daň.
2.   Ustanovení odstavce 1 se vztahují i na platby, které nejsou provedeny přímo ve prospěch subjektu v daňovém ráji nebo jurisdikci s nízkým zdaněním, ale u nichž se lze oprávněně domnívat, že jsou provedeny ve prospěch subjektu v daňovém ráji nebo jurisdikci s nízkým zdaněním směřují nepřímo, např. prostřednictvím pouhých zprostředkovatelů v jiných jurisdikcích.
3.   Členské státy včas aktualizují všechny dohody o dvojím zdanění, jež v současnosti vylučují tuto míru srážkové daně, za účelem odstranění veškerých zákonných překážek pro toto opatření kolektivní obrany.
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – návětí
1.  Za kterékoli z následujících okolností podléhá daňový poplatník dani rovnající se tržní hodnotě převedených aktiv v době odchodu po odečtení jejich hodnoty pro daňové účely:
1.  Za kterékoli z následujících okolností podléhá daňový poplatník dani rovnající se tržní hodnotě převedených aktiv v době odchodu aktiv po odečtení jejich hodnoty pro daňové účely:
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
a)  daňový poplatník převádí aktiva ze svého správního ústředí do své stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi;
a)  daňový poplatník převádí aktiva ze svého správního ústředí do své stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, takže členský stát, v němž se správní ústředí nachází, již nemá kvůli tomuto převodu právo danit převedená aktiva;
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – písm. b
b)  daňový poplatník převádí aktiva ze své stálé provozovny v členském státě do svého správního ústředí nebo jiné stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi;
b)  daňový poplatník převádí aktiva ze své stálé provozovny v členském státě do svého správního ústředí nebo jiné stálé provozovny v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, takže členský stát, v němž se stálá provozovna nachází, nemá již kvůli tomuto převodu právo danit převedená aktiva;
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – písm. d
d)  daňový poplatník převádí svou stálou provozovnu mimo členský stát.
d)  daňový poplatník převádí svou stálou provozovnu do jiného členského státu nebo do třetí země, takže členský stát, v němž se stálá provozovna nacházela, nemá již kvůli tomuto převodu právo danit převedená aktiva.
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 7
7.  Tento článek se nepoužije na převody aktiv dočasné povahy, pokud je zamýšleno vrátit dotyčná aktiva do členského státu převodce.
7.  Tento článek se nepoužije na převody aktiv dočasné povahy, pokud je zamýšleno vrátit dotyčná aktiva do členského státu převodce, ani na převody hmotných aktiv převáděných za účelem vytvoření příjmu z aktivního podnikání. Aby daňový poplatník mohl tuto výjimku využít, bude muset svým daňovým orgánům doložit, například prostřednictvím osvědčení vydaného zahraničními daňovými orgány, že zahraniční příjem vzniká z aktivního podnikání.
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Článek 5 a (nový)
Článek 5a
Převodní cena
1.   V souladu s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a daňové správy pro stanovování převodních cen vydanými 18. srpna 2010 mohou být zisky, kterých by podnik dosáhl, avšak nestalo se tak v důsledku některé z níže uvedených podmínek, zahrnuty do zisků podniku a odpovídajícím způsobem zdaněny:
a)   podnik jednoho státu se podílí přímo nebo nepřímo na řízení, kontrole nebo základním kapitálu podniku jiného státu; nebo
b)   tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na řízení, kontrole nebo základním kapitálu určitého podniku jednoho státu a podniku jiného státu; a dále
c)   oba podniky jsou v obou případech ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány dohodnutými nebo uloženými podmínkami, které se liší od podmínek, které by byly sjednány s nezávislými podniky.
2.   Pokud stát zahrnuje do zisků podniku v tomto státě – a v důsledku toho zdaňuje – zisky, které byly určitému podniku jiného státu zdaněny v tomto jiném státě, a pokud takto zahrnuté zisky jsou zisky, kterých by bylo dosaženo podnikem prvního státu, kdyby byly podmínky sjednané mezi oběma podniky stejné, jako podmínky sjednané mezi nezávislými podniky, uvedený jiný stát vhodně upraví výši zdanění těchto zisků. Při stanovení této úpravy se zohlední další ustanovení této směrnice, a pokud je to nutné, vedou vnitrostátní daňové orgány vzájemné konzultace.
Pozměňovací návrh 102
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1
1.  Členské státy neosvobodí daňového poplatníka od daně ze zahraničních příjmů, které daňový poplatník obdržel jako rozdělení zisku od subjektu ve třetí zemi nebo jako výnosy ze zcizení podílů držených v subjektu ve třetí zemi, nebo jako příjmy ze stálé provozovny umístěné ve třetí zemi, pokud subjekt nebo stálá provozovna v zemi rezidence daného subjektu nebo v zemi, v níž je umístěna daná stálá provozovna, podléhá dani ze zisku v zákonné sazbě daně z příjmů právnických osob nižší než 40 procent zákonné sazby daně, která by byla vyměřena na základě použitelného systému daně z příjmů právnických osob v členském státě daňového poplatníka. Za těchto okolností podléhá daňový poplatník dani ze zahraničních příjmů s odpočtem daní zaplacených ve třetí zemi na základě jeho daňové povinnosti v jeho členském státě rezidence pro daňové účely. Tento odpočet nepřekročí výši daně vypočítané před uplatněním tohoto odpočtu, která je přičitatelná příjmům, které mohou být zdaněny.
1.  Členské státy neosvobodí daňového poplatníka od daně ze zahraničních příjmů, které nepocházejí z aktivního podnikání a které daňový poplatník obdržel jako rozdělení zisku od subjektu ve třetí zemi nebo jako výnosy ze zcizení podílů držených v subjektu ve třetí zemi, nebo jako příjmy ze stálé provozovny umístěné ve třetí zemi, pokud subjekt nebo stálá provozovna v zemi rezidence daného subjektu nebo v zemi, v níž je umístěna daná stálá provozovna, podléhá dani ze zisku v zákonné sazbě daně z příjmů právnických osob nižší než 15 procent. Za těchto okolností podléhá daňový poplatník dani ze zahraničních příjmů s odpočtem daní zaplacených ve třetí zemi na základě jeho daňové povinnosti v jeho členském státě rezidence pro daňové účely. Tento odpočet nepřekročí výši daně vypočítané před uplatněním tohoto odpočtu, která je přičitatelná příjmům, které mohou být zdaněny. Aby mohl využívat tuto výjimku, musí daňový poplatník doložit daňovým orgánům, že zahraniční příjmy pocházejí z aktivního podnikání, které se zakládá na úměrném počtu zaměstnanců a přiměřeném vybavení, aktivech a prostorách, které prokazují příjem, který je mu přisuzován.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1
1.  Pro účely výpočtu daňové povinnosti právnických osob nejsou brány v úvahu operace nebo sled operací, které nejsou skutečné a jejichž hlavním účelem bylo získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel daňových předpisů, jež by se jinak použily. Operace se může skládat z více kroků nebo částí.
1.  Pro účely výpočtu daňové povinnosti právnických osob nejsou brány v úvahu operace nebo sled operací, které nejsou skutečné a jejichž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů bylo získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel daňových předpisů, jež by se jinak použily, a s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti nejsou skutečné. Operace se může skládat z více kroků nebo částí.
Pozměňovací návrh 103
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3
3.  Pokud operace nebo sled operací nejsou v souladu s odstavcem 1 brány v úvahu, vypočítá se daňová povinnost na základě ekonomické podstaty v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
3.  Pokud operace nebo sled operací nejsou v souladu s odstavcem 1 brány v úvahu, vypočítá se daňová povinnost na základě ekonomické podstaty, jak ji definuje článek 2, v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
3a.   Členské státy v zájmu plného uplatňování této směrnice poskytnou svým vnitrostátním daňovým orgánům odpovídající lidské zdroje, odborné poradenství a rozpočtové prostředky, zejména pak pracovníky provádějící daňové audity, a dále zdroje na školení pracovníků daňové správy se zaměřením na přeshraniční spolupráci v boji proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem a na automatickou výměnu informací;
Pozměňovací návrh 98
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 b (nový)
3b.   Komise zřídí v rámci své struktury oddělení pro kontrolu a monitorovací činnost v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) jakožto účinný nástroj proti erozi základu daně a přesouvání zisku, který bude hodnotit a poskytovat poradenství při uplatňování této směrnice a dalších připravovaných legislativních aktů, které se zabývají problematikou eroze základu daně a přesouvání zisku, v úzké spolupráci s členskými státy. Oddělení pro kontrolu a monitorovací činnost BEPS pak bude podávat zprávy Evropskému parlamentu.
Pozměňovací návrh 104
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – písm. b
b)  na základě obecného režimu země daného subjektu podléhají zisky efektivní sazbě daně z příjmů právnických osob nižší než 40 procent efektivní daňové sazby, která by byla vyměřena v rámci použitelného systému daně z příjmů právnických osob v členském státě daňového poplatníka;
b)  na základě obecného režimu země daného subjektu podléhají zisky efektivní sazbě daně z příjmů právnických osob nižší než 15 %; uvedená sazba se každoročně reviduje podle hospodářských změn ve světovém obchodě;
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – písm. c – návětí
c)  více než 50 procent příjmů plynoucích danému subjektu spadá do některé z těchto kategorií:
c)  více než 25 procent příjmů plynoucích danému subjektu spadá do některé z těchto kategorií:
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Čl. 8. – odst. 1 – písm. c – bod vii a (nový)
viia) příjem ze zboží, které bylo předmětem obchodu s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky s výjimkou standardizovaného zboží, s nímž pravidelně obchodují nezávislé strany a pro něž existují veřejně sledovatelné ceny.
Pozměňovací návrh 105
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1
2.  Členské státy nepoužijí odstavec 1, pokud je subjekt daňovým rezidentem v členském státě nebo ve třetí zemi, která je smluvní stranou Dohody o EHP, nebo ve vztahu ke stálé provozovně subjektu ze třetí země umístěnou v členském státě, ledaže je usazení daného subjektu zcela vykonstruované nebo do té míry, v níž daný subjekt během své činnosti provádí operace, které nejsou skutečné a hlavním účelem jejich uskutečnění bylo získání daňové výhody.
2.  Členské státy nepoužijí odstavec 1, pokud je subjekt daňovým rezidentem v členském státě nebo ve třetí zemi, která je smluvní stranou Dohody o EHP, nebo ve vztahu ke stálé provozovně subjektu ze třetí země umístěnou v členském státě, ledaže daňový poplatník může prokázat, že kontrolovaná zahraniční společnost byla založena z oprávněných obchodních důvodů a vyvíjí hospodářskou činnost, která se zakládá na úměrném počtu zaměstnanců a přiměřeném vybavení, aktivech a prostorách, které prokazují příjem, který je mu přisuzován. Ve zvláštním případě pojišťoven, se operace, kdy mateřská společnost dvojitě pojistí svá rizika prostřednictvím svých dceřiných společností, nepovažuje za skutečnou činnost.
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Čl. 10 – nadpis
Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy
Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy členských států
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 2 a (nový)
Členské státy aktualizují své smlouvy o zamezení dvojího zdanění se třetími zeměmi nebo kolektivně vyjednají obdobné smlouvy, aby se ustanovení tohoto článku mohla použít na přeshraniční vztahy mezi členskými státy a třetími zeměmi.
Pozměňovací návrh 81
Návrh směrnice
Článek 10 a (nový)
Článek 10a
Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy v případě třetích zemí
Pokud hybridní uspořádání mezi členským státem a třetí zemí vede ke dvojímu odpočtu, členský stát upustí od odpočtu této platby, pokud tak již neučinila třetí země.
Pokud hybridní uspořádání mezi členským státem a třetí zemí vede k odpočtu bez zahrnutí, členský stát upustí od odpočtu nebo případně nezahrnutí této platby, pokud tak již neučinila třetí země.
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Článek 10 b (nový)
Článek 10b
Efektivní daňová sazba
Komise vypracuje společnou metodu výpočtu efektivní daňové sazby v každém členském státě, aby bylo možné vypracovat srovnávací tabulku efektivní daňové sazby v jednotlivých členských státech.
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Článek 10 c (nový)
Článek 10c
Opatření proti zneužívání daňových smluv
1.   Členské státy upraví své dvoustranné daňové smlouvy tak, aby zahrnovaly následující ustanovení:
a)   doložku, v níž se obě smluvní strany zavážou, že daň bude odváděna tam, kde je vykovávána hospodářská činnost a vytvářena hodnota;
b)   dodatek, kterým se upřesní, že cílem dvoustranných smluv je kromě zamezení dvojímu zdanění také boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;
c)   doložku, která stanoví obecné pravidlo proti vyhýbání se daňovým povinnostem založené na testu hlavního účelu v souladu s doporučením Komise (EU) 2016/136 ze dne 28. ledna 2016 o provádění opatření proti zneužívání daňových úmluv 1a;
d)   definici stále provozovny v souladu s definicí uvedenou v článku 5 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku.
2.   Komise předloží do 31. prosince 2017 návrh „evropského přístupu k daňovým smlouvám“, a stanoví tak evropský vzor daňové smlouvy, který by mohl definitivně nahradit tisíce dvoustranných smluv uzavřených jednotlivými členskými státy.
3.   Členské státy vypoví dvoustranné smlouvy s jurisdikcemi, které nedodržují minimální standardy Unií schválených zásad řádné správy v daňové oblasti, nebo upustí od jejich podepsání.
1a Úř. věst. L 25, 2.2.2016, s. 67.
Pozměňovací návrh 84
Návrh směrnice
Článek 10 d (nový)
Článek 10d
Řádná správa v daňové oblasti
Komise do mezinárodních obchodních dohod a dohod o hospodářském partnerství, jichž je Unie smluvní stranou, zahrne ustanovení na podporu řádné správy v daňové oblasti s cílem zvýšit transparentnost a bojovat proti škodlivým daňovým praktikám.
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Článek 10 e (nový)
Článek 10e
Sankce
Členské státy přijmou pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly tyto sankce uplatňovány. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí Komisi uvedená pravidla a opatření a veškeré jejich pozdější změny.
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 11 – nadpis
Přezkum
Přezkum a monitorování
Pozměňovací návrh 87
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 1
1.  Komise tři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotí její provádění a podá o něm Radě zprávu.
1.  Komise tři roky po vstupu této směrnice v platnost zhodnotí její provádění a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 88
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 2
2.  Členské státy poskytnou Komisi veškeré informace, které jsou pro hodnocení provádění této směrnice nezbytné.
2.  Členské státy poskytnou Evropskému parlamentu a Komisi veškeré informace, které jsou pro hodnocení provádění této směrnice nezbytné.
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 2 a (nový)
2a.   Komise zavede zvláštní monitorovací mechanismus s cílem zajistit, aby členské státy v plném rozsahu a odpovídajícím způsobem provedly tuto směrnici a správně vykládaly všechny stanovené definice a požadované činnosti, aby se v boji proti BEPS postupovalo na evropské úrovni koordinovaným způsobem.
Pozměňovací návrh 90
Návrh směrnice
Článek 11 a (nový)
Článek 11a
Evropské daňové identifikační číslo
Komise předloží do 31. prosince 2016 legislativní návrh harmonizovaných společných identifikačních čísel evropských daňových poplatníků, aby se v rámci Unie zefektivnila automatická výměna informací o daních a zvýšila její spolehlivost.
Pozměňovací návrh 91
Návrh směrnice
Článek 11 b (nový)
Článek 11b
Povinná automatická výměna informací v oblasti daní
Aby se zajistila úplná transparentnost a řádné uplatňování ustanovení této směrnice, je výměna informací v oblasti daní automatická a povinná, jak stanoví směrnice Rady 2011/16/EU1a.
_______________
1a Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

Opatření v návaznosti na usnesení Parlamentu ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o používání mučení ze strany CIA
PDF 377kWORD 123k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o opatřeních v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o mučení ze strany CIA (2016/2573(RSP))
P8_TA(2016)0266B8-0580/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 2, 3, 4, 6, 7 a 21 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 1, 2, 3, 4, 18 a 19 této listiny,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokoly,

–  s ohledem na příslušné nástroje OSN v oblasti lidských práv, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984 a její příslušné protokoly a na Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením ze dne 20. prosince 2006,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014) ze dne 24. září 2014 o hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku teroristických činů,

–  s ohledem na zprávu Rady OSN pro lidská práva vypracovanou zvláštním zpravodajem pro mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, která se zaměřuje na pověření k vyšetřování v reakci na způsoby nebo praktiky mučení či jiné podoby špatného zacházení,

–  s ohledem na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Nasr a Ghálí v. Itálie (Abú Omar) z února 2016, an-Našírí v. Polsko a Husajn (Abú Zubajdá) v. Polsko z července 2014 a el-Masrí v. Bývalá jugoslávská republika Makedonie z prosince 2012,

–  s ohledem na dosud probíhající řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věcech Abú Zubajdá v. Litva a an-Našírí v. Rumunsko,

–  s ohledem na rozsudek italského soudu, který odsoudil k trestu odnětí svobody v nepřítomnosti 22 agentů CIA, jednoho pilota Air Force a dva italské agenty kvůli jejich úloze při únosu milánského imáma Abú Omara v roce 2003,

–  s ohledem na společné prohlášení Evropské unie a jejích členských států a Spojených států amerických ze dne 15. června 2009 o uzavření vazebního zařízení v zátoce Guantánamo a o budoucí spolupráci v boji proti terorismu založené na sdílených hodnotách, mezinárodním právu a dodržování zásad právního státu a lidských práv,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2011 o Guantánamu: nadcházející rozhodnutí o trestu smrti(1) a na svá další usnesení o Guantánamu, z nichž poslední je usnesení ze dne 23. května 2013 o hladovce vězňů(2), jakož i s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o trestu smrti(3) a na pokyny EU týkající se trestu smrti,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o domnělém využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů, podle průběžného výsledku práce dočasného výboru(4), na své usnesení ze dne 14. února 2007 o údajném využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů(5), na své usnesení ze dne 11. září 2012 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích: navazující na zprávu výboru Evropského parlamentu TDIP(6) a na své usnesení ze dne 10. října 2013 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích(7),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. a 6. června 2014 ohledně základních práv a právního státu a na zprávu Komise z roku 2013 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012)(8) a na své usnesení ze dne 8. září 2015 ke stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2013–2014)(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o mučení ze strany CIA(10),

–  s ohledem na bruselskou deklaraci o provádění Evropské úmluvy o lidských právech, která byla přijata v březnu 2015,

–  s ohledem na uzavřené vyšetřování, které bylo vedeno podle článku 52 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) a které se týkalo nezákonného zadržování a převozu osob ze strany CIA, které byly podezřelé ze spáchání teroristických činů, a s ohledem na žádost generálního tajemníka Rady Evropy adresovanou všem účastnickým státům EÚLP, ve které je vyzývá k poskytnutí informací o relevantních případech, které byly nebo dosud jsou předmětem řízení před vnitrostátními soudy, či o dalších opatřeních, která byla v souvislosti s tímto vyšetřováním přijata do 30. září 2015(11),

–  s ohledem na parlamentní pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů, kterou podnikl Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 24.–25. září 2015 v Bukurešti v Rumunsku, a na příslušnou zprávu z této pracovní cesty,

–  s ohledem na veřejné slyšení ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo dne 13. října 2015, na téma „Vyšetřování údajného převozu a nezákonného zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích“,

–  s ohledem na zveřejnění studie z roku 2015 pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci nazvané „A quest for accountability? EU and Member State inquiries into the CIA Rendition and Secret Detention Programme“ (Hledání odpovědnosti? Šetření EU a členských států ve věci programu CIA pro mimořádné vydávání a tajné zadržování osob),

–  s ohledem na otevřený dopis ze dne 11. ledna 2016, v němž se odborníci Organizace spojených národů a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě specializující se na problematiku lidských práv obracejí u příležitosti 14. výročí otevření vazebního zařízení v zátoce Guantánamo na vládu Spojených států amerických;

–  s ohledem na nedávná usnesení a uveřejněné zprávy Meziamerické komise pro lidská práva, jež se týkají lidských práv osob zadržovaných v Guantánamu včetně jejich přístupu k lékařské péči, na zprávu Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR OBSE) z roku 2015 a na rozhodnutí pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování osob;

–  s ohledem na otázky o opatřeních v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o používání mučení ze strany CIA předložené Radě a Komisi (O-000038/2016 – B8-0367/2016 a O-000039/2016 – B8-0368/2016),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU je založena na zásadách demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod, úctě k lidské důstojnosti a dodržování mezinárodního práva, a to nejen ve svých vnitřních, ale i vnějších politikách; vzhledem k tomu, že závazek EU v oblasti lidských práv, posílený vstupem Listiny základních práv EU v platnost a procesem přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech, se musí odrazit ve všech oblastech politiky s cílem zajistit, aby byla činnost EU v oblasti lidských práv účinná;

B.  vzhledem k tomu, že důraz na „válku proti terorismu“ nebezpečně vychýlil rovnováhu jednotlivých složek státní moci ve prospěch rozšíření pravomoci vlád na úkor parlamentů a soudní moci a vede k tomu, že se v míře dosud nebývalé instituce odvolávají na státní tajemství, což brání veřejnému vyšetřování případů údajného porušování lidských práv;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně požadoval, aby byly v boji proti terorismu brány ohledy na lidskou důstojnost, lidská práva a základní svobody, a to i v kontextu mezinárodní spolupráce na tomto poli, na základě Smluv o EU, Evropské úmluvy o lidských právech, vnitrostátních ústav a právních předpisů v oblasti základních práv;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament na základě výsledků práce svého dočasného výboru pro domnělé využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů ostře odsoudil program Ústřední zpravodajské služby (CIA) Spojených států pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob, v jehož rámci došlo k četnému porušování lidských práv včetně nezákonného a svévolného zadržování osob, únosů, mučení a jiného nelidského či ponižujícího zacházení, porušování zásady nenavracení a násilného zmizení osob, k čemuž CIA využívala evropského vzdušného prostoru a území;

E.  vzhledem k tomu, že pro účinnou ochranu a prosazování lidských práv v rámci vnitřní i vnější politiky EU a pro zajištění legitimních a účinných politik v oblasti bezpečnosti založených na právním státu má zásadní význam přijetí odpovědnosti za tyto činy;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k úplnému vyšetření účasti členských států EU na programu CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob;

G.  vzhledem k tomu, že na 9. prosince 2015 připadá první výročí vydání studie zvláštního výboru Senátu USA o programu agentury CIA pro vyšetřování a vyslýchání osob a případech různých forem mučení zadržovaných osob, k němuž v jeho rámci v letech 2001–2006 docházelo; vzhledem k tomu, že tato studie odhalila nové skutečnosti, které posílily tvrzení, že se na programu CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob podílela řada členských států EU, jejich orgánů, úředníků a agentů jejich bezpečnostních a zpravodajských služeb, někdy na základě korupce, kdy jim CIA výměnou za jejich spolupráci poskytovala významné finanční prostředky; vzhledem k tomu, že ve Spojených státech amerických nebyla na základě této studie vyvozena žádná odpovědnost za programy CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob; vzhledem k politováníhodné skutečnosti, že Spojené státy americké na evropském vyšetřování spoluviny evropských zemí na programech CIA nespolupracují, a vzhledem k tomu, že doposud nebyl povolán k odpovědnosti žádný z pachatelů;

H.  vzhledem k tomu, že vrchní žalobce vojenských soudů v zátoce Guantánamo Mark Martins prohlásil, že k událostem vylíčeným ve shrnutí studie zvláštního výboru Senátu USA o programu agentury CIA pro vyšetřování a zadržování osob skutečně došlo;

I.  vzhledem k tomu, že na základě informací obsažených ve shrnutí studie zvláštního výboru Senátu USA byla provedena nová rozsáhlá analýza, která potvrdila závěry předchozích vyšetřování spoluúčasti celé řady zemí – včetně členských států EU – a ukázala nové možnosti dalšího postupu;

J.  vzhledem k tomu, že předchozí Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. října 2013 vyzval stávající Parlament, aby i nadále plnil a prováděl mandát poskytnutý dočasným výborem pro prošetření domnělého využívání evropských zemí k přepravě a protiprávnímu zadržování vězňů zpravodajskou službou CIA, a následně zajistil, aby bylo kontrováno, zda jsou jeho doporučení plněna, aby zkoumal případné nově zjištěné skutečnosti a aby plně využíval a rozvíjel své vyšetřovací pravomoci;

K.  vzhledem k tomu, že nedávná usnesení a uveřejněné zprávy Meziamerické komise pro lidská práva, jež se týkají lidských práv osob zadržovaných v Guantánamu, vyvolávají obavy, že přinejmenším některé ze zadržovaných osob nemají dostatečnou lékařskou péči nebo rehabilitaci; vzhledem k tomu, že ve zprávě Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (ODIHR OBSE) z roku 2015 jsou vyjádřeny v souvislosti s ochranou lidských práv v Guantánamu podobné obavy, které se týkají i upírání práva na spravedlivý proces, a vzhledem k tomu, že pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování osob ve svých rozhodnutích uvádí, že řada osob zadržovaných v Guantánamu je zadržována svévolně;

L.  vzhledem k tomu, že se prezident USA Barack Obama zavázal, že vazební zařízení v zátoce Guantánamo do ledna 2010 uzavře; vzhledem k tomu, že dne 15. června 2009 Evropská unie a její členské státy a Spojené státy americké podepsaly Společné prohlášení o uzavření vazebního zařízení v zátoce Guantánamo a o budoucí spolupráci v boji proti terorismu založené na sdílených hodnotách, mezinárodním právu a dodržování zásad právního státu a lidských práv; vzhledem k tomu, že prezident Obama dne 23. února 2016 zaslal Kongresu plán na definitivní uzavření vojenské věznice v zátoce Guantánamo; vzhledem k tomu, že pomoc členských států EU s přesídlováním některých vězňů byla až doposud omezená;

M.  vzhledem k tomu, že v žádném z členských států, které se na věci podílely, neproběhla vyšetřování, jež by ji v plné míře a s patřičnými důsledky objasnila, tak aby pachatelé trestných činů byli postaveni před soud a souzeni podle mezinárodního či vnitrostátního práva nebo aby bylo zajištěno, že po vydání studie Senátu USA bude stanoveno, kdo nese jakou odpovědnost;

N.  vzhledem k politováníhodné skutečnosti, že členům Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, kteří se zúčastnili pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů do Bukurešti, byl znemožněn vstup do budovy Národního úřadu registru utajovaných informací (ORNISS), který měl údajně sloužit jako tajné zařízení CIA pro zadržování osob;

O.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. února 2015 o zprávě Senátu USA o používání mučení ze strany CIA vydal pokyn, aby Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ve spojení s Výborem pro zahraniční věci nadále a zvláště pak s Podvýborem pro lidská práva obnovil vyšetřování údajného převážení a nezákonného zadržování vězňů v evropských zemích ze strany CIA a do jednoho roku o tom předložil plenárnímu zasedání zprávu;

1.  zdůrazňuje jedinečný význam a strategickou povahu transatlantického vztahu v době narůstající celosvětové nestability; zastává názor, že tyto vztahy, založené na společných zájmech i sdílených hodnotách, musí být dále posilovány na základě multilateralismu, právního státu a řešení konfliktů na základě jednání;

2.  opět důrazně odsuzuje používání zdokonalených výslechových metod, které mezinárodní právo zakazuje a které představují mimo jiné porušení práva na svobodu, bezpečnost, lidské zacházení, ochranu před mučením, presumpci neviny, spravedlivý soudní proces, právního zástupce a stejnou ochranu zaručenou zákonem;

3.  vyjadřuje své vážné znepokojení nad netečností, s jakou se členské státy a orgány EU stavějí ke zjištění četných případů porušování lidských práv a mučení, k nimž docházelo na evropské půdě mezi roky 2001 a 2006, k jejich vyšetřování a k vydání těch, kdo se na nich jako spolupachatelé podíleli a nesou za ně odpovědnost, spravedlnosti, třebaže od uveřejnění studie Senátu USA uplynul už rok;

4.  vítá rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. února 2016 ve věci Nasr a Ghálí v. Itálie (44883/09), který shledal, že italské orgány si byly vědomy skutečnosti, že egyptský imám Abú Omar byl mučen, a že zásadu „státního tajemství“ uplatnily jednoznačně za tím účelem, aby odpovědným osobám zajistily faktickou beztrestnost; vyzývá italskou vládu, aby v případě bývalého ředitele Zpravodajské a bezpečnostní služby (SISMi), jeho zástupce a tří bývalých příslušníků této služby přestala uplatňovat zásadu „státního tajemství“, a nekladla tak překážky výkonu spravedlnosti;

5.  vyjadřuje politování nad skutečností, že jediná pracovní cesta ke zjištění potřebných údajů za účasti více stran proběhla v Rumunsku v září 2015; požaduje, aby Evropský parlament uspořádal další pracovní cesty v členských státech, které se podle studie Senátu USA o programu vyšetřování a zadržování osob na tomto programu spolupodílely, jako je Litva, Polsko, Itálie a Spojené království;

6.  zdůrazňuje, že transatlantická spolupráce spočívající na společných hodnotách, jako je prosazování svobody a bezpečnosti, demokracie a základních lidských práv, je a musí být klíčovou prioritou v zahraničních vztazích EU; znovu opakuje jasný postoj zaujatý v prohlášení USA a EU z roku 2009, že společné úsilí v oblasti boje proti terorismu musí být v souladu se závazky v rámci mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva, a že díky tomu budou naše země silnější a bezpečnější; vyzývá USA, aby v této souvislosti vynasnažily dodržovat práva občanů EU stejným způsobem jako práva občanů USA;

7.  je přesvědčen, že transatlantická spolupráce v boji proti terorismu musí ve společném zájmu občanů na obou stranách Atlantiku respektovat základní práva, základní svobody a soukromí, které jsou zaručeny v právních předpisech EU; v zájmu účinného potírání terorismu vyzývá k pokračování politického dialogu mezi transatlantickými partnery v otázkách bezpečnosti a boje proti terorismu, jehož součástí by měla být i ochrana občanských a lidských práv;

8.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ani rok po vydání studie Senátu USA a navzdory tomu, že Parlament přijal usnesení, ve kterém vyzval USA k vyšetření a trestnímu stíhání četných případů porušování lidských práv, k němuž docházelo v souvislosti s programy CIA pro vydávání a tajné zadržování osob, a ke spolupráci ohledně všech žádostí členských států EU vznesených v souvislosti s programem CIA, nebyl povolán k odpovědnosti žádný z pachatelů a že vláda Spojených států s členskými státy EU nespolupracuje;

9.  opakuje svou výzvu, aby USA pokračovaly ve vyšetřování a trestním stíhání četných případů porušování lidských práv, k němuž docházelo v souvislosti s programy CIA pro vydávání a tajné zadržování osob za předchozí vlády USA, a aby spolupracovaly ohledně všech žádostí členských států EU o informace, vydání osob či účinné odškodnění obětí, které byly v souvislosti s programem CIA vzneseny; vybízí zvláštní výbor Senátu USA, aby studii o programu CIA pro vydávání a tajné zadržování osob zveřejnil v plném rozsahu; zdůrazňuje klíčový závěr, k němuž Senát USA dospěl, že násilné a nezákonné metody používané CIA nevedly k získání zpravodajských informací, které by zabránily dalším teroristickým útokům; znovu zdůrazňuje, že mučení a násilné mizení osob bezvýhradně odsuzuje; vyzývá USA navíc k tomu, aby dodržovaly mezinárodní právní předpisy, kterými se řídí vyšetřování údajného mučení a špatného zacházení s vězni v Guantánamu, a aby vyhověly mj. mnohočetným žádostem členských států EU o informace týkající se osob zadržovaných dříve v tajných věznicích CIA a žádosti zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení týkající se jeho mandátu k inspekci Guantánama a vyslechnutí obětí mučení; kterého se dopouštěla CIA;

10.  vyjadřuje politování nad skutečností, že vyšetřování, které vedl podle článku 52 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP) generální tajemník Rady Evropy, bylo uzavřeno v situaci, kdy vyšetřování probíhající v některých členských státech nedospělo dosud k žádnému závěru a kdy je v této souvislosti nutno přijmout další následná opatření; znovu proto vyzývá členské státy, aby při zajištění úplné transparentnosti prošetřily tvrzení, že na jejich území existovaly tajné věznice, kde byli zadržováni lidé v rámci programu CIA, a aby trestně stíhaly osoby, jež byly do těchto operací zapojeny, včetně veřejných činitelů, a zohlednily přitom všechny nově zjištěné důkazy (včetně vyplacených peněz, které jsou zmiňovány ve shrnutí studie zvláštního výboru Senátu USA), a s politováním poukazuje na pomalý postup vyšetřování, omezenou odpovědnost a nadměrné využívání instituce státního tajemství;

11.  naléhavě vyzývá Litvu, Rumunsko a Polsko, aby co nejdříve zahájily transparentní, důkladné a účinné trestní vyšetřování případů tajných vazebních zařízení CIA nacházejících se na jejich území, jež plně zohlední veškeré průkazné skutečnosti, které se podařilo odhalit, s cílem vydat spravedlnosti osoby, které se dopouštěly porušování lidských práv, umožnit vyšetřovatelům, aby v plné šíři vyšetřily fungování letecké sítě pro mimořádné vydávání osob a činnost kontaktních osob, o nichž je veřejně známo, že tyto letecké převozy organizovaly nebo se na nich podílely, aby provedly forenzní šetření věznic a zajistily poskytování lékařské péče osobám, které v nich byly zadržovány, aby provedly analýzu záznamů telefonických rozhovorů a převodů peněz, aby se zabývaly žádostmi možných obětí ohledně stavu vyšetřování či jejich účasti na vyšetřování a aby zajistily, že budou zohledněny všechny relevantní trestné činy včetně těch, které byly spáchány v souvislosti s přepravou zadržovaných osob, nebo aby zveřejnily závěry veškerých šetření, jež byla dosud provedena;

12.  trvá na tom, aby rozsudky Evropského soudu pro lidská práva vynesené proti Polsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii byly v plném rozsahu a bezodkladně vykonány a aby bylo zajištěno plnění konkrétních i obecných opatření; připomíná, že Výbor ministrů Rady Evropy vyzval Polsko, aby si od USA vyžádalo diplomatické záruky ohledně neuplatňování trestu smrti a záruku spravedlivého řízení a aby co nejdříve zahájilo důkladné a účinné trestní vyšetřování s cílem zajistit, aby všechny příslušné trestné činy týkající se všech obětí byly rozkryty, a vydat osoby, které se dopouštěly porušování lidských práv, spravedlnosti; vítá v této souvislosti záměr Bývalé jugoslávské republiky Makedonie vytvořit zvláštní nezávislý vyšetřovací orgán a naléhavě vyzývá, aby k jeho zřízení došlo co nejrychleji a s mezinárodní podporou a účastí;

13.  připomíná, že bývalý ředitel rumunských tajných služeb Ioan Talpes v zaznamenaném rozhovoru s delegací Evropského parlamentu připustil, že si byl přítomnosti CIA na rumunském území plně vědom, a přiznal též, že vydal povolení k tomu, aby byla CIA „pronajata“ vládní budova;

14.  vyjadřuje znepokojení nad překážkami, na něž naráží vnitrostátní parlamentní a soudní vyšetřování účasti některých členských států na programu CIA, a nad neoprávněným utajováním dokumentů, které vede k faktické beztrestnosti osob, které se dopouštěly porušování lidských práv;

15.  připomíná, že Evropský soud pro lidská práva nyní ve svém rozsudku ze dne 24. července 2014 výslovně uznává, že veřejné zdroje a narůstající množství důkazních informací, které pomáhají vrhnout více světla na zapojení členských států EU do programu CIA pro mimořádné vydávání osob, představují v rámci soudních řízení přípustné důkazní prostředky, a to zejména v situaci, kdy jsou úřední státní listiny z důvodu „národní bezpečnosti“ utajovány, a je tudíž znemožněna jejich kontrola ze strany veřejnosti či soudů;

16.  vítá dosavadní úsilí Rumunska a vyzývá rumunský Senát, aby odtajnil zbývající části své zprávy z roku 2007, které dosud podléhají utajení, zejména pak přílohy, z nichž vycházely závěry jeho vyšetřování; opětovně vyzývá Rumunsko, aby vyšetřilo nařčení, podle nichž v Rumunsku existovala tajná věznice, aby trestně stíhalo osoby, jež byly do těchto operací zapojeny, a zohlednilo přitom všechny nově zjištěné důkazy a aby toto vyšetřování dospělo co nejdříve k závěru;

17.  poukazuje na skutečnost, že údaje, které v rámci svého vyšetřování účasti Litvy na tajném programu CIA pro zadržování osob shromáždil Výbor pro národní obranu a bezpečnost litevského parlamentu (Seimas), nebyly zveřejněny, a žádá, aby tyto údaje byly zpřístupněny;

18.  vyjadřuje své zklamání nad skutečností, že navzdory několika žádostem (dopis předsedy Výboru EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci adresovaný rumunskému ministru zahraničních věcí a další žádost, která byla vznesena během pracovní cesty v úřadu státního tajemníka ) nebylo členům pracovní cesty umožněno navštívit „Jasné světlo“, což je budova, která byla údajně opakovaně – a oficiálně – využívána jako místo pro zadržování osob;

19.  vyzývá všechny poslance Evropského parlamentu, aby plně a aktivně podporovali vyšetřování zapojení členských států EU do programu CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob, zejména těch, kteří byli ve vládních funkcích v dotčených zemích během událostí, které jsou předmětem šetření;

20.  vyzývá Komisi a Radu, aby do konce června 2016 podaly na plenárním zasedání zprávu o opatřeních přijatých v návaznosti na doporučení a žádosti, které předložil Evropský parlament v rámci svého vyšetřování údajného přepravování a nezákonného zadržování osob vězněných CIA v evropských zemích a svých následných usneseních, a o závěrech jednotlivých vyšetřování a trestních stíhání vedených v členských státech;

21.  žádá, aby byl posílen pravidelný strukturovaný meziparlamentní dialog mezi EU a USA, zvláště pak mezi Výborem EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a jeho protějšky v Kongresu a Senátu USA, a aby za tímto účelem byly využity všechny možnosti spolupráce a dialogu, které nabízí Transatlantický legislativní dialog; vítá v této souvislosti 78. zasedání Transatlantického legislativního dialogu mezi Evropským parlamentem a Kongresem Spojených států, které se uskuteční v Haagu ve dnech 26.–28. června 2016 a které bude příležitostí k posílení této spolupráce, protože spolupráce v boji proti terorismu bude nedílnou součástí jednání;

22.  připomíná, že transparentnost je úhelným kamenem každé demokratické společnosti a naprosto nezbytnou podmínkou odpovědnosti vlády vůči lidu; je proto hluboce znepokojen sílící tendencí vlád utajovat informace s odvoláním na „národní bezpečnost“, kdy jediným nebo hlavním cílem je zabránit veřejné kontrole ze strany občanů (kterým se vláda zodpovídá) či soudnictví (které je strážcem zákonů dané země); poukazuje na velké nebezpečí spojené s deaktivací mechanismů zajišťujících demokratickou odpovědnost, protože vláda je tím fakticky zbavena odpovědnosti;

23.  vyjadřuje politování nad skutečností, že závazek prezidenta USA uzavřít Guantánamo do ledna 2010 nebyl dosud splněn; připomíná svou výzvu orgánům USA, aby revidovaly systém vojenských soudů s cílem zajistit spravedlivá soudní řízení, uzavřít Guantánamo a za všech okolností zakázat mučení, špatné zacházení a zadržování na dobu neurčitou bez soudního řízení;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že se vládě USA nepodařilo splnit jeden z hlavních cílů, jímž je vazebního zařízení na vojenské základně USA v zátoce Guantánamo; podporuje veškeré další úsilí uzavřít toto vazební zařízení a zajistit propuštění vězňů, kteří nebyli obviněni; vyzývá USA, aby se zabývaly výhradami mezinárodních orgánů pro lidská práva ohledně dodržování lidských práv osob zadržovaných v Guantánamu, včetně zajištění dostatečného přístupu k lékařské péči a rehabilitace osob, které přežily mučení; zdůrazňuje, že prezident Obama ve svém projevu o stavu unie, který pronesl dne 20. ledna 2015, opětovně vyjádřil odhodlání dostát slibu, který vyslovil v rámci volební kampaně v roce 2008, že uzavře věznici v zátoce Guantánamo, a vítá rovněž plán, který dne 23. února 2016 zaslal Kongresu; vyzývá členské státy, aby vězňům, kteří byli oficiálně zproštěni viny a propuštěni, nabídly azyl;

25.  opakuje, že je přesvědčen, že běžná trestní řízení, která spadají pod civilní soudnictví, jsou nejlepším způsobem, jak vyřešit status zadržovaných z Guantánama; trvá na tom, že zadržovaní ve vazbě USA by měli být ihned obviněni a souzeni v souladu s mezinárodními normami a právního státu, nebo by měli být propuštěni; v této souvislosti zdůrazňuje, že by pro všechny bez diskriminace měly platit stejné normy týkající se spravedlivých soudních řízení;

26.  vyzývá orgány Spojených států, aby osoby zadržované v zátoce Guantánamo neodsuzovaly k trestu smrti;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, svolávacímu orgánu USA pro vojenské soudy (Convening Authority for Military Commissions), ministru zahraničí USA, prezidentovi USA, Kongresu a Senátu USA, generálnímu tajemníkovi OSN, zvláštnímu zpravodaji OSN pro mučení, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Meziamerické komisi pro lidská práva.

(1) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 132.
(2) Úř. věst. C 55, 12.2.2016, s. 123.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0348.
(4) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 833.
(5) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 309.
(6) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 1.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0418.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0173.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0286.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0031.
(11) http://website-pace.net/documents/19838/2008330/AS-JUR-INF-2016-06-EN.pdf/f9280767-bf73-44a1-8541-03204e2dfae3


Vesmírné kapacity evropské bezpečnosti a obrany
PDF 386kWORD 148k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany (2015/2276(INI))
P8_TA(2016)0267A8-0151/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na hlavy XVII a XIX Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na žádost Francie ze dne 17. listopadu 2015 o pomoc a podporu podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. listopadu 2015 o posílení reakce trestního soudnictví na radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 18. prosince 2013 a 25.-26. června 2015,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2013 a 18. listopadu 2014 o společné bezpečnostní a obranné politice,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 20.-21. února 2014 o politice pro oblast vesmíru,

–  s ohledem na zprávu o pokroku, kterou dne 7. července 2014 předložili místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a ředitel Evropské obranné agentury ohledně uplatňování závěrů Evropské rady z prosince 2013,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. května 2015 o provádění jejího sdělení o obraně,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komise ze dne 11. prosince 2013 nazvané „Komplexní přístup EU k vnějším konfliktům a krizím“ (JOIN(2013)0030) a na související závěry Rady ze dne 12. května 2014,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga v Evropském parlamentu dne 30. března 2015 o užší spolupráci EU a NATO,

–  s ohledem na prohlášení náměstka ministra obrany USA Boba Worka ze dnů 28. ledna 2015 a 10. září 2015 o třetí strategii kompenzace USA (third US Offset Strategy) a jejích důsledcích pro partnery a spojence,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komise z 18. listopadu 2015 na téma „Přezkum evropské politiky sousedství“ (JOIN(2015)0050),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru(3);

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0151/2016),

A.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní prostředí uvnitř i vně Unie je stále nebezpečnější a problematičtější a projevuje se teroristickými útoky a masovými vraždami týkajícími se všech členských států, na což musí členské státy odpovědět přijetím společné strategie a koordinované odpovědi; vzhledem k tomu, že tyto bezpečnostní výzvy volají po posílení bezpečnosti EU prostřednictvím stálého rozvíjení a podpory společné bezpečnostní a obranné politiky EU, aby se tyto politiky staly účinnějšími nástroji a skutečnou zárukou bezpečnosti občanů EU a zárukou prosazování evropských norem a hodnot zakotvených v článku 21 SEU;

B.  vzhledem k tomu, že EU potřebuje posílit svoji úlohu zajišťovatele bezpečnosti na svém území a v zahraničí tím, že zajistí stabilitu ve svém sousedství a na celém světě; vzhledem k tomu, že Unie musí přispět k boji proti bezpečnostním problémům, jež zejména vyplývají z terorismu na jejím území i v zahraničí, včetně poskytnutí podpory třetím zemím v boji proti terorismu a jeho hlavním příčinám; vzhledem k tomu, že členské státy a Unie musí spolupracovat na účinném a konzistentním systému správy vnějších hranic;

C.  vzhledem k tomu, že Unie musí posílit svoji spolupráci a koordinaci se Severoatlantickou aliancí a se Spojenými státy, jež oba zůstávají základem bezpečnosti a stability v Evropě, s Organizací spojených národů, s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, s Africkou unií a svými sousedy a regionálními partnery;

D.  vzhledem k tomu, že Unie se musí zabývat hlavními příčinami svých bezpečnostních problémů, nepokojů a ozbrojených konfliktů v sousedství, migrace, zhoršování životních podmínek kvůli státním a nestátním subjektům a rozkladem států a regionálních uspořádání, kdy příčinou je rovněž změna klimatu a chudoba, a to pomocí komplexního přístupu řešení krizí v rámci i vně Unie založeného na pravidlech a hodnotách;

E.  vzhledem k tomu, že schopnosti satelitů by mohly být využity k lepšímu hodnocení a určování toku nelegálních přistěhovalců a jejich tras a v případě těch, kteří přicházejí ze severní Afriky, k identifikaci oblastí naloďování, aby bylo možné se těmito případy zabývat rychleji a zachránit více životů;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská rada na zasedání v červnu 2015, které bylo zaměřeno na obranu, vyzvala k podpoře rozsáhlejší a systematičtější obranné spolupráce s cílem vytvořit klíčové kapacity rovněž prostřednictvím koherentního a účinného využívání fondů a stávajících kapacit EU;

G.  vzhledem k tomu, že vesmírná politika je zásadní dimenzí strategické autonomie, kterou musí EU získat, aby si uchovala citlivé technologické a průmyslové kapacity a také nezávislé hodnotící kapacity;

H.  vzhledem k tomu, že vesmírné kapacity evropské bezpečnosti a obrany jsou důležité a v některých případech dokonce naprosto nezbytné pro širokou škálu situací, od každodenního užití v době míru po řešení krizí a další akutní bezpečnostní výzvy včetně přímé války; vzhledem k tomu, že vytváření takových kapacit je dlouhodobá záležitost; vzhledem k tomu, že vytváření budoucích kapacit je třeba naplánovat, když jsou využívány současné kapacity;

I.  vzhledem k tomu, že šíření vesmírných technologií a zvyšující se závislost společností na satelitech zvyšuje soupeření nad vesmírnými prostředky (dráhami, frekvencemi) a satelity se tak stávají velmi důležitou infrastrukturou; vzhledem k tomu, že rozvoj protisatelitních technologií (ASAT), jemuž se věnuje několik aktérů, včetně rozvoje schopností orbitálních zbraní, signalizuje vyzbrojování vesmíru;

J.  vzhledem k tomu, že v oblasti obrany a bezpečnosti Unie může jednat rovněž prostřednictvím institucí, jako je Evropská obranná agentura a Satelitní středisko Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že evropské vesmírné prostředky byly vytvořeny během posledních pěti desetiletí díky koordinovanému úsilí národních vesmírných agentur a následně i Evropské kosmické agentury (ESA); vzhledem k tomu, že Smlouva o využívání kosmického prostoru, která je základním právním rámcem mezinárodního kosmického práva, vstoupila v platnost v říjnu 1967;

L.  vzhledem k tomu, že vytvoření a udržování vesmírných kapacit bezpečnosti a obrany v Evropě vyžaduje účinnou spolupráci a součinnost mezi členskými státy a s evropskými a mezinárodními institucemi;

M.  vzhledem k tomu, že vesmírné kapacity EU by měly být kompatibilní s kapacitami NATO a USA, aby mohly být v případě krize plnohodnotně použity jako jedna síť;

N.  vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj v oblasti vesmírných technologií je odvětvím s vysokou návratností investic, které produkuje rovněž vysoce kvalitní softwarové a hardwarové vedlejší produkty pro různé komerční použití;

1.  soudí, že vesmírné kapacity a služby hrají důležitou úlohu kromě jiných oblastí i v souvislosti s evropskou bezpečností a obranou; je přesvědčen, že současné a budoucí vesmírné kapacity a služby členským státům a Unii poskytnou lepší dvouúčelovou operační kapacitu pro uplatňování společné bezpečnostní a obranné politiky a dalších politik EU v oblastech, jako vnější činnost, správa hranic, námořní bezpečnost, zemědělství, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu, energetická bezpečnost, zvládání katastrof, humanitární pomoc a doprava;

2.  domnívá se, že je zapotřebí dále provádět SBOP; znovu potvrzuje, že je třeba zvýšit účinnost, viditelnost a dopad SBOP; znovu připomíná význam a přidanou hodnotu vesmírné politiky pro SBOP; domnívá se, že vesmír by měl být zahrnut do budoucích politik Unie (např. v oblasti vnitřní bezpečnosti, dopravy, vesmíru, energetiky a výzkumu) a měla by být více posílena a využívána tato součinnost s vesmírem; zdůrazňuje, že využívání vesmírných kapacit ve válce proti terorismu a proti teroristickým organizacím spočívajících ve schopnosti lokalizovat a sledovat jejich výcvikové tábory, je naprosto nezbytné;

3.  je toho názoru, že vnitrostátní vlády a Unie by měly zlepšit přístup k vesmírné komunikaci, vesmírným poznatkům o situaci, přesné navigaci a kapacitě pro sledování Země a rovněž zajistit, aby byla Evropa v oblasti důležitých vesmírných technologií a přístupu do vesmíru nezávislá; domnívá se, že zejména získávání poznatků o situaci ve vesmíru bude i nadále hrát zásadní roli ve vojenských a civilních záležitostech; zdůrazňuje závazek nemilitarizace vesmírného prostoru; uznává, že k dosažení tohoto cíle jsou zapotřebí dostatečné finanční investice; v tomto smyslu naléhavě žádá Evropskou komisi a členské státy, aby zaručily autonomii EU, pokud jde o vesmírné struktury, a aby k tomuto účelu poskytly potřebné zdroje; domnívá se, že tento cíl je velmi důležitý pro civilní činnosti (odhaduje se, že 6 až 7 % HDP v západních zemích závisí na družicovém určování polohy a družicové navigaci) a pro bezpečnost a obranu; je toho názoru, že spolupráce by měla být zahájena na mezivládním základě a prostřednictvím ESA;

4.  zdůrazňuje bezpečnostní rozměr programu Copernicus, zejména jeho aplikace určené k prevenci krizí a k reakci na ně, k zajištění humanitární pomoci a spolupráce, k prevenci konfliktů založené na sledování dodržování mezinárodních smluv a ke sledování moří; naléhavě vyzývá vysokou představitelku Unie, Komisi a členské státy, aby u vesmírných kapacit posílily cíl prevence konfliktů;

5.  zdůrazňuje, že vesmírná politika EU podporuje vědecký a technický pokrok, konkurenceschopnost průmyslu a provádění politik EU v souladu s článkem 189 SFEU, který zahrnuje bezpečnostní a obrannou politiku; připomíná, že dva stěžejní programy EU – Galileo a Copernicus – jsou civilními programy pod civilní kontrolou a že evropský charakter programů Galileo a Copernicus tyto programy umožnil a zajistil jejich úspěch; naléhavě vyzývá Radu, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komisi, aby zajistily, že evropské vesmírné programy vytvoří civilní vesmírné kapacity a služby pro evropskou bezpečnost a obranu, a to zejména přidělením odpovídajících finančních prostředků na výzkum; je přesvědčen, že vesmírné kapacity dvojího užití jsou důležité k tomu, aby byly zdroje využívány co nejúčelněji;

6.  zdůrazňuje, že kosmické programy mají bezpečnostní a obranné výhody, které jsou technologicky spojené s civilními přínosy, a zdůrazňuje v této souvislosti kapacitu dvojího užití programů Galileo a Copernicus; vyjadřuje přesvědčení, že tato kapacita by měla být v následujících generacích plně rozvinuta, včetně například větší přesnosti, autentizace, lepšího kódování, kontinuity a integrity (Galileo; zdůrazňuje, že údaje z pozorování Země s vysokým rozlišením a lokalizační systémy jsou užitečné pro použití v civilních a bezpečnostních oblastech, například v oblasti zvládání katastrof, humanitárních akcí, pomoci uprchlíkům, námořního dohledu, globálního oteplování, energetické bezpečnosti a globální potravinové bezpečnosti, a při zjišťování výskytu globálních přírodních katastrof, zejména sucha, zemětřesení, povodní a lesních požárů, a při reakci na ně; bere na vědomí potřebu lepší interakce mezi drony a družicemi; vyzývá k poskytnutí dostatečných prostředků v přezkumu v polovině období pro budoucí rozvoj všech satelitních systémů;

7.  soudí, že k vesmírnému odvětví je nutné zaujmout celostní, integrovaný a dlouhodobý přístup na úrovni EU; je toho názoru, že vesmírné odvětví by mělo být uvedeno v nové globální strategii EU v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, přičemž je třeba uvažovat současný rozvoj vesmírných programů EU dvojího využití a potřebu dále rozvíjet civilní vesmírné programy EU, které mohou sloužit k civilním i bezpečnostním a obranným účelům;

8.  vítá rovněž mnohostrannou iniciativu k vytvoření mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru, kterou finančně podporuje EU, jakožto způsob, kterým by bylo možné zavést normy chování ve vesmíru, neboť tento kodex se snaží dosáhnout zvýšené ochrany, bezpečnosti a udržitelnosti ve vesmíru tím, že klade důraz na to, že by kosmická činnost měla probíhat na základě velké míry opatrnosti, náležité svědomitosti a transparentnosti s cílem vytvořit důvěru v rámci kosmického odvětví;

9.  žádá Komisi, aby urychleně předložila vymezení potřeb EU, pokud jde o potenciální přínos politiky v oblasti vesmíru pro SBOP ve všech hlavních aspektech: vypouštění, určování polohy, snímky, komunikace, vesmírné počasí, kosmický odpad, kybernetická bezpečnost, rušení přetížením („jamming“), rušení předstíráním identity („spoofing“) a jiná úmyslná ohrožení, zabezpečení pozemního segmentu; domnívá se, že budoucí vesmírné prvky současných evropských systémů by měly být nastaveny podle požadavků SBOP a měly by pokrývat všechny výše uvedené aspekty;

10.  požaduje vymezení nezbytných podmínek pro budoucí soukromé nebo veřejné systémy, které přispívají k aplikacím souvisejícím s bezpečností lidského života (např. určování polohy, řízení letového provozu) s ohledem na ochranu proti možným bezpečnostním útokům (jamming, spoofing, kybernetické útoky, vesmírné počasí a kosmický odpad); domnívá se, že by takové bezpečnostní požadavky měly být ověřitelné a měly by podléhat dohledu evropského subjektu (např. agentury EASA);

11.  zdůrazňuje v této souvislosti, že rozvoj evropských vesmírných kapacit pro evropskou bezpečnost a obranu by měl mít dva klíčové strategické cíle: bezpečnost na planetě prostřednictvím vesmírných družicových systémů určených ke sledování zemského povrchu nebo určování polohy, navigace a informace pro určování času nebo satelitní komunikace a bezpečnost v kosmickém prostoru, jakož i bezpečnost ve vesmíru, tj. bezpečnost na oběžné dráze a ve vesmíru prostřednictvím pozemních a družicových systémů pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru;

12.  identifikuje nebezpečí kybernetické války pro evropské vesmírné programy, přičemž bere v úvahu, že rušení přetížením („jamming“) a rušení předstíráním identity („spoofing“) mohou narušovat vojenské mise nebo mít dalekosáhlé důsledky pro každodenní život na Zemi; je přesvědčen, že kybernetická bezpečnost vyžaduje společný přístup ze strany EU, jejích členských států a podniků a odborníků v oblasti internetu; vyzývá proto Komisi, aby do své činnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti zahrnula vesmírné programy;

13.  domnívá se, že by koordinace kosmických systémů rozmístěných roztříštěně v různých členských státech pro různé vnitrostátní potřeby měla být posílena, aby bylo možné rychle předvídat narušení různých aplikací (například pro řízení letového provozu);

14.  zdůrazňuje, že ke zdokonalení evropských vesmírných kapacit a služeb je nezbytná spolupráce Komise, Evropské služby pro vnější činnost, Agentury GNSS, Evropské obranné agentury, Evropské kosmické agentury a členských států; má za to, že Unie, zejména místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka, by měla takovouto spolupráci v oblasti vesmírné bezpečnosti a obrany koordinovat, usnadňovat a podporovat prostřednictvím zvláštního střediska pro operativní koordinaci; je přesvědčen, že Evropská kosmická agentura by měla hrát významnou úlohu ve formulování a provádění jednotné evropské vesmírné politiky zahrnující bezpečnostní a obrannou politiku;

15.  vyzývá Evropskou komisi, aby předložila výsledky zavedené evropské rámcové spolupráce zaměřené na bezpečnostní a obranný výzkum v otázkách vesmíru, a žádá doporučení, jak ji dále rozvíjet; žádá Komisi, aby vyjasnila, jak civilně-vojenský výzkum v rámci programu Horizont 2020 posloužil v oblasti vesmírných kapacit k provádění společné bezpečnostní a obranné politiky;

16.  vítá rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o provádění tohoto rámce a o jeho dopadu na bezpečnost a obranu; vyzývá Komisi, aby vypracovala prováděcí plán, ve kterém bude stanovena i předpokládaná architektura;

17.  zdůrazňuje strategický význam podpory kosmických inovací a výzkumu pro bezpečnost a obranu; bere na vědomí významný potenciál klíčových kosmických technologií, jako je evropský družicový systém pro přenos dat, který umožňuje neustálé pozorování Země v reálném čase, využívání megaseskupení nanosatelitů a konečně vybudování citlivé vesmírné kapacity; zdůrazňuje, že je potřebné, aby inovativní technologie v oblasti dat velkého objemu využívaly plný potenciál údajů získaných z vesmíru pro bezpečnost a obranu; vyzývá Komisi, aby začlenila tyto technologie do své kosmické strategie pro Evropu;

18.  žádá, aby byly vyvinuty různé diplomatické iniciativy EU v otázkách vesmíru, jak v bilaterálním, tak v multilaterálním kontextu, s cílem přispět k rozvoji institucionalizace vesmíru a zvýšení množství opatření usilujících o transparentnost a budování důvěry; zdůrazňuje, že je třeba zintenzívnit práci na prosazování kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru; vybízí ESVČ, aby zohledňovala složku vesmíru při jednáních o jiných otázkách a oblastech;

19.  vybízí členské státy, aby prováděly společné programy a iniciativy včetně Nadnárodního vesmírného zobrazovacího systému pro střežení, průzkum a pozorování (MUSUS), vládní satelitní komunikace (GovSatcom) a programů pozorování a sledování vesmíru (SST) a by navzájem sdílely oblast obrany a bezpečnosti, a vyjadřuje takovým společným programům a iniciativám podporu;

20.  vítá probíhající projekt agentur EDA a ESA týkající se družicové komunikace v rámci státní správy (GovSatcom), který je jedním z vlajkových programů agentury EDA podle vyjádření Evropské rady na jejím zasedání v prosinci 2013; vyzývá v tomto ohledu všechny zúčastněné aktéry, aby vytvořili trvalý program a využili přidanou hodnotu agentury EDA také pro vojenskou družicovou komunikaci; vítá úspěšné dokončení projektu DESIRE I a zahájení demonstračního projektu DESIRE II pro budoucí fungování dálkově řízených letadel (RPAS) v nesegregovaném vzdušném prostoru, který provádějí agentury EDA a ESA;

21.  soudí, že spolupráce EU a USA na budoucích vesmírných schopnostech a službách pro účely bezpečnosti a obrany by byla vzájemně přínosná; soudí, že spolupráce EU a USA je efektivnější a navzájem slučitelná, když jsou obě strany na stejné technologické a kapacitní úrovni; žádá, aby Komise jakoukoli potenciální technologickou propast identifikovala a zabývala se jí; bere v úvahu práci na třetí strategii kompenzace USA (third US Offset Strategy); naléhavě žádá Unii, aby tento vývoj měla na zřeteli při vytváření vlastní globální strategie v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a aby zařadila do rámce této strategie vesmírné kapacity bezpečnosti a obrany; je přesvědčen, že ve vhodných případech by mohly být využity dříve existující bilaterální vztahy mezi členskými státy a USA; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, k tomu, aby s ministry obrany prodiskutovala strategický přístup, který je třeba zaujmout, a aby Parlament informovala o vývoji této rozpravy;

22.  je přesvědčen, že EU by měla i nadále usnadňovat vytvoření mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru s cílem chránit vesmírnou infrastrukturu, zabránit však vesmírnému zbrojení; domnívá se, že rozvoj programu získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) je z tohoto hlediska zásadně důležitý; žádá, aby Unie usilovala o dosažení o tohoto cíle ve spolupráci s Výborem OSN pro mírové využití kosmického prostoru a s dalšími relevantními partnery;

23.  připomíná nutnost užší spolupráce EU a NATO v oblasti bezpečnosti a obrany; vyjadřuje přesvědčení, že součástí spolupráce EU a NATO by mělo být budování odolnosti těmito dvěma institucemi a společně se sousedy EU a rovněž investice do obrany; soudí, že spolupráce na vesmírných kapacitách a službách může nabídnout vyhlídky na zvýšení kompatibility těchto dvou rámců; je přesvědčen, že by to rovněž posílilo úlohu NATO v bezpečnostní a obranné politice a v kolektivní obraně;

24.  poukazuje však nicméně na to, že EU se musí i nadále snažit zajistit si co nejvyšší míru autonomie v rovině výzkumu vesmíru a ve vojenské rovině; poukazuje na to, že v konečném důsledku musí mít EU k dispozici své vlastní nástroje, kterými bude zaveden evropský systém obrany;

25.  soudí, že ochrana vesmírných kapacit a služeb pro bezpečnost a obranu před kybernetickými útoky, fyzickými hrozbami, úlomky a jinými škodlivými interferencemi by mohla nabídnout perspektivy silnější spolupráci EU a NATO, která by vedla k vytvoření nezbytné technologické infrastruktury k zabezpečení prostředků, jinak by mnohamiliardové investice peněz daňových poplatníků do evropské vesmírné infrastruktury přišly vniveč; uznává, že komerční družicové telekomunikace a jejich rostoucí využití pro vojenské a účely je vystavuje riziku útoků; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby informovala Parlament o vývoji spolupráce mezi EU a NATO v této oblasti;

26.  soudí, že civilní programy EU v odvětví vesmíru poskytují řadu kapacit a služeb, které mají potenciální využití v mnoha odvětvích, včetně příštích fází vývoje systémů Copernicus a Galileo; bere na vědomí, že je třeba již od počátku brát do úvahy jakékoli vzniklé obavy spojené s bezpečností a obranou; soudí, že získávání poznatků o situaci ve vesmíru / vesmírném počasí, družicové komunikace a včasné varování jsou oblastmi, jež by mohly těžit z větší spolupráce veřejného a soukromého sektoru, další podpory na úrovni EU, neustálých investic agentur v odvětví vesmíru, bezpečnosti a obrany a z podpory těchto agentur;

27.  bere na vědomí význam veřejné regulované služby (PRS) Galilea pro navigaci a navádění vojenských systémů; vyzývá vysokou představitelku a členské státy EU, aby zvýšily své úsilí, pokud jde o případnou revizi Smlouvy o využívání kosmického prostoru z roku 1967, nebo aby iniciovaly nový regulační rámec, jenž bude brát v úvahu technologický pokrok, k němuž došlo od šedesátých let 20. století, a jehož cílem bude zabránit vesmírným závodům ve zbrojení;

28.  konstatuje, že pro úspěch kosmických programů EU je velmi důležitá transparentnost a zvýšení povědomí veřejnosti, pokud jde o využití těchto programů, která mají přímý dopad na uživatele, jako jsou služby Galileo a Copernicus, mezi evropskými občany; domnívá se, že tyto programy by mohly být využity ke zvýšení účinnosti vytváření strategií a provádění operací v rámci SBOP; vybízí k identifikaci a rozvoji kapacitních potřeb týkajících se bezpečnosti a obrany u příštích generací systémů Galileo a Copernicus;

29.  poukazuje na existenci veřejné regulované služby (PRS) programu Galileo, která je omezena na vládou schválené uživatele a je vhodná pro citlivé aplikace, kdy musí být zajištěna vysoká odolnost a naprostá spolehlivost; domnívá se, že kapacitu PRS je třeba v příštích generacích dále rozvíjet, aby bylo možné reagovat na měnící se hrozby; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby provozní postupy byly co nejúčinnější, zejména v případě krize; zdůrazňuje potřebu pokračovat v rozvoji a podpoře aplikací založených na kapacitách programu Galileo, včetně kapacit potřebných pro SBOP, s cílem maximalizovat sociálně-ekonomické přínosy; připomíná navíc, že je nutné posílit bezpečnost infrastruktury programu Galileo, včetně pozemního segmentu, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy učinila v tomto směru potřebné kroky;

30.  zdůrazňuje vysokou úroveň zabezpečení systémů evropského GNSS; zdůrazňuje úspěšné provedení úkolů zadaných Agentuře pro evropský GNSS, zejména prostřednictvím rady pro bezpečnostní akreditaci a bezpečnostního střediska systému Galileo; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby odborné poznatky a bezpečnostní infrastruktura Agentury pro evropský GNSS byly využívány také v rámci programu Copernicus; požaduje řešení této otázky v rámci přezkumu programů Galileo a Copernicus v polovině období;

31.  poukazuje zejména na operativní potřebu údajů z pozorování Země s velmi vysokým rozlišením v rámci programu Copernicus a vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by při zohlednění požadavků SBOP bylo možné tuto potřebu splnit; upozorňuje na vývojové trendy, jako například pozorování a videopřenos z vesmíru téměř v reálném čase, a doporučuje Komisi, aby přezkoumala, jak je využít i pro bezpečnostní a obranné účely; připomíná navíc, že je nutné posílit bezpečnost infrastruktury programu Copernicus, včetně pozemního segmentu a zabezpečení údajů, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy učinila v tomto směru potřebné kroky; kromě toho poukazuje na důležitost případného zapojení průmyslu do řízení operací programu Copernicus;

32.  upozorňuje na to, že je třeba zlepšit proces šíření informací z družic mezi uživateli, a to rovněž vybudováním nezbytné technologické infrastruktury; bere na vědomí skutečnost zmíněnou v uvedeném sdělení Komise, že 60 % elektroniky na evropských satelitech je v současné době dováženo ze Spojených států; požaduje v této souvislosti iniciativu týkající se ochrany citlivých a osobních údajů;

33.  vítá práci, která byla provedena, aby EU získala autonomní přístup k vládní satelitní komunikaci (GovSatcom), a vyzývá Komisi, aby i nadále dosahovala pokroku v souvislosti s tímto spisem; připomíná, že prvním krokem v procesu bylo vymezení civilních a vojenských potřeb ze strany Komise a Evropské obranné agentury, a domnívá se, že by iniciativa měla s sebou nést sdružování poptávky a měla by být navržena tak, aby co nejlépe odpovídala vymezeným potřebám; vyzývá Komisi, aby na základě požadavků a potřeb příjemců provedla posouzení nákladů a přínosů různých řešení:

   poskytování služeb komerčními provozovateli;
   systém spoléhající se na stávající kapacity s možností začlenění budoucích kapacit, nebo
   vytvoření nových kapacit prostřednictvím systému vytvořeného k danému účelu;

vyzývá v této souvislosti Komisi, aby se zabývala problematikou vlastnictví a odpovědnosti; konstatuje, že bez ohledu na konečné rozhodnutí by každá nová iniciativa měla být ve veřejném zájmu a sloužit evropskému průmyslu (výrobcům, provozovatelům, odpalovacím zařízením a dalším segmentům průmyslu); domnívá se, že by komunikace GovSatcom měla být rovněž považována za příležitost podpořit konkurenceschopnost a inovaci využitím vývoje duálních technologií v extrémně konkurenčním a dynamickém kontextu trhu se satelitními komunikačními technologiemi; zdůrazňuje potřebu omezit závislost na dodavatelích zařízení a služeb ze zemí mimo EU;

34.  poukazuje na rozvoj pozorování a sledování vesmíru (Space Surveillance and Tracking – dále jen SST) jako na dobrou iniciativu v kosmické spolupráci a na krok směrem k bezpečnosti ve vesmíru; požaduje další rozvoj vlastních kapacit SST jako prioritu Unie pro ochranu hospodářství, bezpečnosti společnosti a občanů a v oblasti kosmických schopností pro evropskou bezpečnost a obranu; domnívá se, že SST by se mělo stát programem EU s vlastním rozpočtem a zároveň zajistit, aby tím nebyly sníženy finanční prostředky pro probíhající projekty; kromě toho se domnívá, že by EU měla vytvořit komplexnější kapacitu pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness – dále jen SSA), s prediktivnějšími schopnostmi, zahrnující dohled nad kosmickým prostorem a analýzu a posouzení možných hrozeb a rizik pro činnosti v kosmickém prostoru; vyzývá proto Komisi, aby stavěla na SST a rozvíjela širší koncepci SSA, která by řešila rovněž úmyslná ohrožení kosmických systémů, a aby ve spolupráci s ESA zohlednila vesmírné počasí a objekty v blízkosti Země a nezbytnost výzkumu technologických systémů pro předcházení vytváření kosmického odpadu a pro jeho odstraňování; domnívá se, že by měla být dosažena komplexní koordinace činností v kosmickém prostoru, aniž by byla narušena svoboda jeho využívání; vyzývá Komisi, aby prověřila možnost, zda by měl mít soukromý sektor možnost sehrávat důležitou úlohu při dalším rozvoji a udržování veřejné části systému SST, pro co by jako příklad mohla sloužit dvoustranná struktura řízení programu Galileo;

35.  zdůrazňuje potřebu rozvíjet politiky a výzkumné kapacity s cílem zajistit budoucí využití a rozvíjet konkurenceschopný evropský průmysl, schopný komerčního úspěchu založeného na zdravém hospodářském prostředí; bere na vědomí rostoucí význam soukromých subjektů na trhu v oblasti vesmíru; zdůrazňuje, že je třeba a že je prospěšné zapojit do výzkumných, rozvojových a výrobních procesů souvisejících s vesmírnými technologiemi malé a střední podniky, zejména pokud jsou tyto technologie relevantní pro zajištění bezpečnosti; zůstává obezřetný, pokud jde o rizika spojená s neregulovanými soukromými iniciativami, jež mají bezpečnostní nebo obranné důsledky; zdůrazňuje, že vyváženost rizik a přínosů se může u jednotlivých segmentů vesmírných činností lišit, a proto je třeba ji posuzovat případ od případu, zejména s ohledem na jeho specifické rysy, pokud jde o suverenitu a strategickou autonomii; vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby poskytly prostředky nezbytné k zabránění těmto rizikům;

36.  zdůrazňuje, že pokud jde o vesmírný prostor a vzhledem k jeho strategickému významu, musí největší břímě, co se týče investic, připadnout na veřejný sektor; domnívá se, že vysoké náklady na rozvoj vesmírných programů a infrastruktury znamenají, že jediným způsobem, jak tyto projekty uskutečnit, je prostřednictvím rozhodného úsilí veřejného sektoru o propojení soukromých iniciativ;

37.  poukazuje na to, že pokud jde o budoucí financování evropských vesmírných programů, bylo by žádoucí určit, v kterých případech by bylo možné využít formy veřejného a soukromého partnerství;

38.  poukazuje na to, že musí být stanoveny správné regulační a politické rámce s cílem poskytnout průmyslu další impuls a pobídky k pokračování v technologickém vývoji a výzkumu vesmírných kapacit; požaduje, aby byly zajištěny nezbytné finanční prostředky pro výzkum vesmíru ve výše uvedených oblastech; bere na vědomí významnou úlohu, kterou může hrát program Horizont 2020 při napomáhání EU snížit její závislost, pokud jde o klíčové kosmické technologie; v této souvislosti připomíná, že vesmírná část programu Horizont 2020 spadá pod prioritu „vedoucí postavení v průmyslu“, a zejména pod specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“; domnívá se proto, že by program Horizont 2020 měl být použit na podporu kosmické technologické základny a kosmických průmyslových kapacit Evropy; vyzývá Komisi, aby se v průběhu revize programu Horizont 2020 v polovině období dostatečně zabývala klíčovými kosmickými technologiemi pro bezpečnost a obranu;

39.  je toho názoru, že EU by mohla hrát roli při zlepšování důkladnosti, odolnosti a pohotovosti evropských vesmírných kapacit; je toho názoru, že schopnost rychlé reakce v případě, že je třeba vyměnit či opravit poškozené či opotřebované prostředky ve vesmíru během krize, je možné účinně vyvinout pouze prostřednictvím partnerství více států, včetně partnerství na evropské úrovni; oceňuje práci Evropské kosmické agentury při rozvoji programu získávání poznatků o situaci ve vesmíru s cílem odhalovat a předvídat výskyt kosmického smetí nebo srážky družic; zdůrazňuje naléhavou potřebu omezit riziko srážek spojených s rostoucím počtem satelitů a odpadu ve vesmíru; žádá Komisi a Radu, aby pokračovaly ve financování těchto kapacit po roce 2016; vítá proto iniciativu Komise o evropském systému pozorování a sledování vesmíru (SST), který zajistí nezávislost EU ve vesmíru; táže se, zda jsou pro řízení veřejných regulovaných služeb a další klíčové vesmírné infrastruktury zavedeny náležité řídicí struktury pro případ ozbrojené agrese nebo jiné velké bezpečnostní krize;

40.  vybízí Komisi a evropské agentury v oblasti vesmíru, bezpečnosti a obrany, aby spojily síly a vytvořily bílou knihu s potřebami výcviku v použití vesmírných kapacit a služeb pro bezpečnost a obranu; má za to, že pro oblasti, kde členské státy a příslušné evropské agentury rozpoznaly naléhavé potřeby, by se měly mobilizovat prostředky EU na pilotní kurzy;

41.  domnívá se, že další finanční a politická podpora rozvoje a používání nosných raket EU a programu pro opakovaně použitelný orbitální demonstrátor v Evropě (PRIDE) má strategický význam, neboť demonstrátor je nákladově efektivnější a poskytuje nezávislost v přístupu do vesmíru, jakož i plán pro řízení vesmírných krizí;

42.  vyjadřuje znepokojení nad zvýšením nákladů programů Copernicus a Galileo vysoko nad původní rozpočtové příděly; vyjadřuje svou podporu dalšímu rozvoji vesmírných kapacit EU, avšak současně požaduje řádné řízení finančních zdrojů;

43.  žádá členské státy, které neratifikovaly Smlouvu o využívání kosmického prostoru, aby tak učinily, v hledem k významu této smlouvy pro zachování právního stavu ve vesmíru;

44.  vítá postup a plány vývoje nových evropských raket Ariane 6 a VEGA a soudí, že vývoj těchto raket je klíčový pro dlouhodobou životaschopnost a nezávislost evropských vesmírných programů pro obranné a bezpečnostní účely; je pevně přesvědčen, že udržení dominantního postavení evropských nosných raket musí být v době, kdy se objevují noví konkurenti, kteří jsou silně podporováni konkurenceschopnými modely financování, evropským strategickým cílem; domnívá se, že k dosažení tohoto cíle bude zapotřebí uskutečnit odpovídající strukturální a legislativní změny a změny v oblasti financování, s cílem posílit rozvoj inovativních a konkurenceschopných projektů na evropské úrovni; zasazuje se mimo jiné o inovace v oblasti opětovného využívání součástí, neboť se domnívá, že to představuje významný krok vpřed z hlediska účinnosti a udržitelnosti; domnívá se, že EU by měla věnovat zvláštní pozornost dopadu některých projektů týkajících se nezávislosti EU, jako je spolupráce s Ruskem, v citlivých oblastech, jako je vypouštění družic pomocí raket Sojuz;

45.  konstatuje strategický význam nezávislého přístupu do vesmíru a potřebu rozhodné akce EU, i z hlediska bezpečnosti a obrany, protože by to umožnilo Evropě získat v případě krize přístup do vesmíru; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ESA a členskými státy:

   koordinovala, sdílela a rozvíjela plánované vesmírné projekty a evropské trhy, aby evropský průmysl mohl předjímat budoucí poptávku (a tím podpořit zaměstnanost a průmysl se sídlem v Evropě) a rovněž vytvářet vlastní poptávku, pokud jde o využití pro podnikatelské účely,
   podpořila infrastrukturu raketových nosičů a dále
   podpořila výzkum a vývoj – v neposlední řadě prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru – zejména v oblasti přelomových technologií;

domnívá se, že tyto snahy jsou nezbytné, aby mohla Evropa konkurovat na globálním trhu nových technologií; dále se domnívá, že si EU musí zajistit spolehlivou kosmickou technologickou základnu a nezbytné průmyslové kapacity, které ji umožní navrhovat, vyvíjet, spouštět, provozovat a využívat kosmické systémy, a to od technologické autonomie a kybernetické bezpečnosti až po aspekty nabídky;

46.  soudí, že Unie by měla podpořit všechny subjekty tvořící dodavatelský řetězec v oblasti technologií a know-how, aby se zaměřily na vesmírné kapacity a technologie dvojího užití, jež mají význam pro bezpečnost a obranu, a měla by propagovat vývoj inovativních využití a nových podnikatelských záměrů v této oblasti, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a na rozvoj podnikání v tomto odvětví; konstatuje, že k zachování technologického výzkumu a vývoje je zapotřebí pokračovat ve finančních investicích; je pevně přesvědčen o tom, že veřejný sektor musí poskytnout pobídky pro vytváření specializovaných inkubátorů a fondů na financování inovativních začínajících podniků s cílem zajistit, aby vysoké náklady na vesmírný výzkum nebrzdily vznik inovativních projektů; vyzývá k vytvoření plánu na využití vesmírných technologií dvojího užití ve vesmírném odvětví, který by se zaměřoval na přispění k rozvoji evropského obranného průmyslu a k větší konkurenceschopnosti;

47.  zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat snahy o posílení evropské spolupráce v tomto odvětví s cílem překonat vysokou míru roztříštěnosti, zejména pokud jde o otázku institucionálních požadavků; je přesvědčen, že jedině nákladově efektivnější, transparentnější a konsolidovanější evropský kosmický průmysl může být konkurenceschopný na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že evropskou koncepci kosmického průmyslu je za účelem zajištění doplňkovosti nutné dále vypracovat v koordinaci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA);

48.  připomíná, že k zachování a posílení bezpečnosti, obranyschopnosti a stability Evropy je důležité zamezit vývozu citlivé vesmírné technologie do zemí, které ohrožují regionální či globální bezpečnost a stabilitu, provádějí agresivní zahraniční politiku, přímo či nepřímo podporují terorismus nebo vnitřně utiskují své vlastní občany; naléhavě vyzývá vysokou představitelku, členské státy EU a Komisi, aby zajistily, aby bylo plně dodržováno osm kritérií společného postoje Rady 2008/944/SZBP a pravidla nařízení (ES) č. 428/2009 o dvojím užití, pokud jde o vývoz citlivé technologie týkající se vesmíru;

49.  zdůrazňuje potřebu lepší koordinace vesmírných kapacit EU rozvíjením potřebných systémových architektur a postupů pro zajištění přiměřené úrovně bezpečnosti, včetně bezpečnosti údajů; vyzývá Komisi, aby vypracovala a podporovala model řízení pro každý systém poskytující služby týkající se bezpečnosti a obrany; domnívá se, že v zájmu poskytnutí integrované služby koncovým uživatelům by vesmírné kapacity EU věnované bezpečnosti a obraně mělo řídit zvláštní operační středisko pro koordinaci služeb (řídící a kontrolní centrum uvedené v pracovním programu Horizontu 2020 na období 2014–2015); domnívá se, že je-li to možné, mělo by být toto středisko z důvodů nákladové efektivnosti začleněno do jednoho ze stávajících subjektů EU, jako je Agentura pro evropský GNSS, Satelitní středisko EU nebo Evropská obranná agentura, s přihlédnutím k již nabízeným způsobilostem těchto agentur;

50.  domnívá se, že vytvoření dlouhodobého a právního rámce, který umožní trvalé investice do bezpečnostních a obranných kapacit na úrovni EU, by mohly podpořit rozsáhlejší a systematičtější spolupráci v oblasti evropské obrany s cílem vytvořit klíčové schopnosti; bere proto na vědomí závěry Evropské rady z června 2015; naléhavě žádá Radu, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby vytvořily nezbytný rámec pro financování na úrovni EU;

51.  konstatuje, že evropský vesmírný průmysl je vysoce koncentrovaný a má vysokou míru vertikální integrace, takže čtyři společnosti jsou odpovědné za více než 70 % všech evropských pracovních míst ve vesmírném sektoru a 90 % pracovních míst ve vesmírném výrobním průmyslu se nachází v šesti zemích; zdůrazňuje, že je třeba nepřehlížet potenciál zemí s dobrou úspěšností podávání patentových žádostí v oblasti vyspělých technologií, které však tradičně nepůsobí ve vesmírném sektoru, a žádá zavedení politik, které podnítí zapojení těchto zemí do evropského vesmírného sektoru, včetně využití nástrojů programu Horizont 2020;

52.  dále se domnívá, že výzkum a vývoj v oblasti vesmírných technologií a služeb by měl být v rámci soudržného politického rámce EU posílen;

53.  má za to, že vhodným prostředkem ke strukturování budoucích aktivit EU v oblasti vesmírných bezpečnostních a obranných schopností by mohla být „bílá kniha“ na úrovni EU; žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zahájila debatu o definování míry ambicí EU v překrývajících se oblastech vesmírných kapacit a bezpečnosti a obrany; má za to, že by to rovněž mohlo umožnit soudržný rozvoj ve všech oblastech schopností v souvislosti s udržováním míru, předcházením konfliktům a posilováním mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů; žádá Komisi, aby v budoucím evropském obranném akčním plánu načrtla své plány vesmírných činností určených na podporu bezpečnosti a obrany; uznává zároveň výhody mezinárodní spolupráce týkající se bezpečnosti v oblasti vesmíru se spolehlivými partnery EU;

54.  připomíná, že kosmické smetí je rostoucím problémem pro bezpečnost ve vesmíru, a žádá EU, aby podporovala výzkum a vývoj technologií pro aktivní odstraňování smetí (ADR); vybízí EU, aby investovala do vypracování mezinárodní dohody, která kosmické smetí právně definuje, stanoví pravidla a regulaci pro jeho odstraňování a vyjasní otázky odpovědnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit získávání poznatků o situaci ve vesmíru, a žádá o propojení evropského systému pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru s partnery, jako jsou USA, a více opatření na podporu důvěry a výměny informací s dalšími protějšky;

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě Evropské unie, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance, evropským agenturám působícím v oblastech vesmíru, bezpečnosti a obrany a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227.


Pronikání na trh v oblasti vesmíru
PDF 465kWORD 111k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru (2016/2731(RSP))
P8_TA(2016)0268B8-0739/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 189 XIX. hlavu Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. února 2013 nazvané „Kosmická průmyslová politika EU“ (COM(2013)0108),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ (COM(2011)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. června 2010 nazvané „Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)“ (COM(2010)0308),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy(6),

–  s ohledem na příslušné závěry Rady a na „Amsterodamské prohlášení“ ministrů ze dne 14. dubna 2016 o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného automobilismu,

–  s ohledem své usnesení ze dne 8. června 2016 o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany(7),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. prosince 2013 o kosmické průmyslové politice EU – uvolnění potenciálu pro hospodářský růst v kosmickém odvětví (8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů – krátkodobá a střednědobá politika EU(10),

–  s ohledem na studii z ledna 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru(11),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že aktivity EU v oblasti vesmíru mají klíčový význam pro vědecký a technický pokrok, inovace, hospodářský růst, průmyslovou konkurenceschopnost, sociální soudržnost, tvorbu kvalifikovaných pracovních míst a podniků i nové příležitosti jak pro dodavatelské, tak pro odběratelské trhy;

B.  vzhledem k tomu, že služby v oblasti družicové navigace, pozorování Země a družicové komunikace by mohly zásadním způsobem přispět k provádění celé řady unijních politik; vzhledem k tomu, že pro evropské občany by služby v oblasti družicové navigace a pozorování Země mohly mít značný přínos;

C.  vzhledem k tomu, že provádění stěžejních programů v oblasti vesmíru prokazuje přidanou hodnotu spolupráce na úrovni EU; vzhledem k tomu, že EU stále ještě nemá integrovanou a soudržnou vesmírnou politiku;

D.  vzhledem k tomu, že nezávislý přístup do kosmu má pro EU strategický význam; vzhledem k tomu, že vysoce spolehlivé a přesné informace umožňující určování polohy a času, jakož i údaje získané na základě pozorování Země, mají zásadní význam pro posílení evropské samostatnosti, a vzhledem k tomu, že programy GNSS a Copernicus mají jedinečný inovativní přístup k zavádění technologií; vzhledem k tomu, že Unie investuje v období do roku 2020 více než 11 miliard EUR do jejich infrastruktury;

E.  vzhledem k tomu, že evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), která umožňují lepší šíření signálu globálního polohovacího systému (GPS), v současnosti již funguje a že v brzké době začne své první služby poskytovat systém Galileo; vzhledem k tomu, že program Copernicus běží a jeho základní služby jsou nyní již dostupné uživatelům a data jsou bezplatně přístupná na celém světě;

F.  vzhledem k tomu, že technologie vyvinuté v rámci vesmírného výzkumu mají velmi výrazné účinky v dalších oblastech politiky v podobě vzájemného obohacování a vytváření vedlejších produktů;

G.  vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem rozvíjení kapacit umožňujících zpracovávat a uchovávat velké objemy družicových dat je to, aby v Evropě došlo k propojení stávající infrastruktury v oblasti uchovávání údajů, provozování sítí a vysoce výkonné výpočetní techniky, a je proto důležité vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj silného a konkurenceschopného evropského dodavatelského průmyslu v oblasti pozorování Země;

H.  vzhledem k očekávání, že evropský GNSS vytvoří během příštích dvou desetiletí hospodářský a sociální přínos v přibližné hodnotě 60–90 miliard EUR; vzhledem k tomu, že potenciální roční obrat dodavatelského trhu služeb v oblasti pozorování Země by měl podle odhadů dosáhnout do roku 2030 přibližné výše 2,8 miliardy EUR, přičemž jeho zdrojem by být z více než 90 % program Copernicus;

I.  vzhledem k tomu, že odbyt dodavatelských aplikací a služeb založených na využívání údajů z vesmíru je zatím mnohem nižší, než se očekávalo; vzhledem k tomu, že v zájmu plného využití potenciálu trhu s údaji z vesmíru je zapotřebí stimulovat poptávku veřejného a soukromého sektoru a překonat roztříštěnost trhu a veškeré technické, legislativní a jiné překážky bránící fungování vnitřního trhu v oblasti produktů a služeb založených na vesmírných technologiích;

J.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém pracovním programu na roku 2016 oznámila, že má v úmyslu představit „kosmickou strategii pro Evropu“, a v dubnu 2016 zahájila veřejnou konzultaci; vzhledem k tomu, že toto usnesení je vstupním příspěvkem k této strategii

Kosmická strategie a pronikání na trh

1.  vybízí Komisi, aby představila komplexní, ambiciózní a do budoucna orientovanou strategii, která v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu zajistí Evropě vůdčí postavení v oblasti kosmických technologií a služeb na světových trzích a nezávislý přístup do vesmíru a která zajistí rovné podmínky soutěže pro evropský kosmický průmysl;

2.  je přesvědčen, že jedním z hlavních prvků této strategie by mělo být zajištění odbytu pro data, služby a aplikace založené na kosmických technologiích s cílem maximalizovat socioekonomické přínosy programů EU v oblasti vesmíru;

3.  vyzývá Komisi, aby v rámci chystané strategie představila i návrh jasně formulované evropské politiky v oblasti kosmického průmyslu;

4.  vyzdvihuje skutečnost, že budoucí rozvoj programů EU v oblasti vesmíru by se měl zaměřovat na uživatele a vycházet z potřeb uživatelů ve veřejném a soukromém sektoru a vědecké obce;

5.  je si vědom toho, že na provádění vesmírné politiky EU se podílí celá řada zúčastněných stran, zejména Komise, Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), Evropská kosmická agentura (ESA), poskytovatelé služeb programu Copernicus (Eumetsat, Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Frontex, Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, Společné výzkumné středisko, Mercator Ocean), členské státy a průmysl; vybízí tyto strany k dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce, zejména mezi EU a ESA; vyzývá Komisi, aby se chopila hlavní iniciativy, pokud jde o rozvíjení schopností evropského průmyslu v oblasti zlepšování přístupnosti údajů, pronikání na trh a konkurenceschopnosti na světových trzích;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit institucionální rámec aktivit EU v oblasti vesmíru a vytvořit tak příznivější prostředí pro jejich uplatnění mezi spotřebiteli ve veřejném i soukromém sektoru; žádá Komisi, aby ve své strategii tuto potřebu řešila a navrhla jasné definice rolí jednotlivých aktérů;

7.  podtrhuje význam regionálního rozměru; podporuje rozsáhlejší zapojení regionálních a místních orgánů do úspěšného vesmírné politiky EU; zdůrazňuje, že místní iniciativy je třeba koordinovat na vnitrostátní úrovni, aby se práce Komise a členských států neduplikovala;

Technické překážky

8.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění obou stěžejních programů, tj. programu Galileo a Copernicus; je přesvědčen, že by měly být chápány jako programy, které se vzájemně doplňují, a že jejich synergie by měly být ještě více podporovány; naléhavě vyzývá Komisi, aby dodržela stanovený časový rámec a zajistila rychlé a úplné fungování vesmírné i pozemní infrastruktury a služeb poskytovaných oběma stěžejními programy; je přesvědčen, že zabránění dalším zpožděním má klíčový význam pro zachování důvěry soukromého sektoru; opětovně poukazuje na příležitost, které se pro evropský GNSS otevírají na světových trzích v souvislosti s rozšířením pokrytí služby EGNOS do jihovýchodní a východní Evropy, Afriky a na Blízký východ;

9.  podporuje vývoj integrovaných aplikací využívajících jak programu EGNOS/Galileo, tak programu Copernicus;

10.  domnívá se, že data získávaná v rámci programu Copernicus jsou šířena velmi nejednotným způsobem a že nezbytným předpokladem jejich využívání v evropském průmyslu je přijmout opatření na úrovni EU; podtrhuje skutečnost, že lepší přístupnost údajů z pozorování Země v rámci programu Copernicus je podmínkou rozvoje silnějšího dodavatelského průmyslu; zdůrazňuje zejména potřebu urychlit přístup k velkým souborům dat získávaných na základě pozorování Země, jako jsou data z časových řad;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila zpřístupnění data na nezávislých platformách IKT, které umožní uchovávání, správu, zpracování a snadné zpřístupnění velkých objemů dat a usnadní spojování datových souborů z co největšího množství zdrojů a jejich poskytování uživatelům; domnívá se, že platformy tohoto druhu by měly:

   sdružovat poptávku a pomáhat tak překonávat tak její současnou roztříštěnost a vytvářet vnitřní trh s údaji získávanými na základě pozorování Země bez nutnosti regulačních opatření;
   zaručit uživatelům otevřený a nediskriminační přístup;
   umožnit průmyslu poskytovat prostřednictvím těchto platforem jakékoli služby, které bude považovat za vhodné;
   doplňovat další snahy, které vyvíjejí členské státy, Evropská kosmická agentura (ESA), průmysl a otevřený vědecký cloud (Open Science Cloud);

12.  doporučuje také, aby Komise v úzké součinnosti s členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) pracovala na vytvoření náležitě integrovaného systému infrastruktury s patřičnou úrovní zajištění bezpečnosti dat;

13.  upozorňuje na to, že bez čipových sad a přijímačů umožňujících příjem dat z programu Galileo bude tento program pronikat na trh jen velmi obtížně; vítá proto, že v rámci rozpočtu evropského GNSS byly vyčleněny prostředky na program financování nazvaný „Základní prvky“, který spravuje Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) a který by měl podpořit jejich vývoj; naléhavě vyzývá Komisi, aby v polovině období provedla přezkum s cílem zjistit, zda by se tato částka neměla zvýšit;

14.  vyzývá Agenturu pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), aby i nadále spolupracovala k výrobci čipových sad a přijímačů a byla tak schopna porozumět jejich potřebám a poskytovat jim nezbytné technické informace a specifikace s cílem zajistit, aby co největší množství uživatelských zařízení bylo slučitelné s programem Galileo; je přesvědčen, že v rámci procesu vývoje programu by měly být zohledněny potřeby průmyslu, tak aby tento systém odpovídal i nadále potřebám trhu; vybízí Komisi, aby zajistila, že průmysl zařadil program Galileo mezi referenční konstelace pro přijímače umožňující příjem signálu z různých konstelací;

15.  připomíná, že program Galileo bude mít určité distinktivní funkce, tzn. že bude nabízet určité výhody, které ho budou odlišovat od jiných konstelací GNSS, jako je otevřená ověřovací služba a velmi vysoká přesnost a spolehlivost jeho komerční služby; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby tyto distinktivní funkce byly dostupné co nejdříve, protože to pomůže zajistit, aby se Galileo stal referenční konstelací, a bude pak možné propagovat jeho výhody oproti konkurentům;

16.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit zavedení nezbytných technických norem, které umožní využívání dat a služeb využívajících kosmických technologií; naléhavě vyzývá Komisi, aby za účelem stanovení těchto norem zřídila tematické pracovní skupiny tvořené odborníky z členských států;

Tržní překážky

17.  domnívá se, že činnosti vyvíjené v rámci veřejného sektoru, včetně činností pověřených evropských agentur, by měly být předvídatelné, aby stimulovaly investice soukromého sektoru; je v zásadě toho názoru, že v budoucnu by služby využívající kosmických technologií měly být poskytovány a dodávány komerčními podniky vyjma případů, kdy tomu brání nějaký dobrý důvod, například zjevná bezpečnostní rizika; navrhuje, aby hodnocení nařízení týkajících se programů Copernicus a Galileo v polovině období bylo využito k zajištění toho, aby se na dodávání služeb podílel ve větší míře soukromý sektor;

18.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pokud jde o data získávaná v rámci programu Copernicus, co nejdříve jasně vymezila funkci hlavních veřejných služeb (jaké produkty poskytují v rámci politiky otevřeného a bezplatného přístupu, postupy doplňování nových produktů) a oblast, která by měla být přenechána navazujícímu odvětví; vybízí Komisi, aby posoudila, nakolik jsou data s vysokým rozlišením získávaná na základě pozorování Země potřebná pro vnitřní provozní účely EU; domnívá se, že data tohoto druhu by měli dodávat evropští komerční poskytovatelé, tak aby evropský průmysl získal silné postavení, což by mu umožnilo tato data prodávat na světových komerčních trzích; naléhavě vybízí Komisi, aby přijala rovněž opatření, která usnadní poskytování služeb využívajících kosmických technologií veřejným orgánům, včetně opatření, která budou stimulovat zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, zejména na podporu inovativních malých a středních podniků;

19.  vyzývá k zintenzivnění úsilí v oblasti zvyšování povědomí veřejnosti, soukromého sektoru a konečných uživatelů o potenciálu kosmických programů EU a v oblasti podpory využívání údajů, které jsou získávány na základě kosmických technologií, ve veřejném sektoru a v podnikatelské sféře; je přesvědčen, že efektivní by mohl přístup vycházející od uživatele a založený na řešení problémů, který umožní nabízet vhodné provozní družicové služby odpovídající politickým potřebám; doporučuje, aby Komise podněcovala předávání osvědčených postupů, jako je tomu v případě kosmického programu Spojeného království pro inteligentnější státní správu („UK Space for Smarter Government Programme“); má za to, že Komise může v souvislosti se shromažďováním potřeb veřejného sektoru a s poskytnutím pomoci při vytváření poptávky sehrát důležitou roli;

20.  oceňuje různé osvětové aktivity ze strany Komise, Agentury pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), Evropské kosmické agentury (ESA), poskytovatelů služeb programu Copernicus, vnitrostátních kosmických agentur a dalších zúčastněných stran; jako úspěšné příklady osvědčených postupů vyzdvihuje výroční konference o evropské politice pro oblast vesmíru, konference o evropských řešeních pro oblast vesmíru, Kosmické dny, European Space Expo, výtvarnou soutěž Galileo, soutěž evropské družicové navigace (ESNC) a Copernicus Masters;

21.  je přesvědčen, že je třeba vyvinout větší úsilí na propagaci a podporu tržní uplatnění programu Copernicus;

22.  vybízí Agenturu pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), aby i nadále vyvíjela snahy v oblasti propagace a podporu tržní uplatnění programu Copernicus a systému EGNOS a v oblasti poskytování informací o potřebách uživatelů a vývoji trhu v oblasti družicové navigace;

23.  domnívá se, že Komise by do zvyšování povědomí o výhodách spojených s používáním dat získávaných v rámci programu Copernicus a Galileo měla zapojit síť regionálních středisek Europe Direct v členských státech a měla by rovněž podporovat veřejné orgány ve formulaci jejich potřeb;

Oblast vesmíru v politikách EU

24.  doporučuje, aby Komise a členské státy zajistily, že infrastruktury evropských kosmických programů a jejich služeb bylo využíváno v souvisejících politikách a programech; domnívá se, že Komise by měla posílit vazby mezi kosmickými zařízeními EU a svými činnosti v oblastech politiky, jako je vnitřní trh, průmyslová základna, zaměstnanost, růst, investice, energetika, klima, životní prostředí, zdravotnictví, zemědělství, lesnictví, rybolov, doprava, cestovní ruch, jednotný digitální trh, regionální politika a územní plánování; je přesvědčen, že velký potenciál se skrývá v hledání řešení výzev, jako je migrace, správa hranic a udržitelný rozvoj;

25.  naléhavě proto Komisi vyzývá, aby všechny stávající a nové politické iniciativy prověřila možnost uplatnění kosmických technologií („space check“) s cílem zajistit, aby kosmická zařízení EU měla co nejlepší využití; vyzývá Komisi, aby přezkoumala platné právní předpisy EU a posoudila, zda v nich není nutné provést změny, aby stimulovaly využívání družicových údajů a služeb (GNSS, pozorování Země, telekomunikace), vytvářely socioekonomické či jiné přínosy a zavedly prověřování možnost uplatnění kosmických technologií („space check“) u veškeré nové legislativy;

26.  vybízí Komisi, aby prověřila možnosti zavedení evropského GNSS a systému Copernicus v rámci unijní politiky sousedství a rozvojové politiky a v rámci jednání o spolupráci se zeměmi, které nejsou členskými státy EU, a s mezinárodními organizacemi;

27.  zdůrazňuje kritický význam údajů z evropského GNSS pro zvyšování bezpečnosti a účelné využívání inteligentních dopravních systémů a systémů řízení dopravy; poukazuje na nařízení o celoevropském palubním tísňovém volání (eCall) a digitálních tachografech, jež přispějí k širšímu příjetí programu Galileo a systému EGNOS; vybízí Komisi, aby se zabývala dalšími vhodnými oblastmi uplatnění, které by bylo přínosné z hlediska bezpečnosti občanů EU, jako je zjištění polohy osoby využívající tísňového volání / odesílající tísňovou zprávy; vybízí Komisi, aby v tomto ohledu přijala legislativní opatření, která umožní zajistit slučitelnost čipových sad GNSS se systémem Galileo / EGNOS, a to zejména v oblasti civilního letectví a kritické infrastruktury;

28.  zdůrazňuje skutečnost, že data a služby využívající kosmických technologií mohou sehrát významnou roli v souvislosti s tím, že mohou Evropě umožnit získat vůdčí postavení v nejvýznamnějších oblastech technologického vývoje, jako je internet věcí, inteligentní města, data velkého objemu a propojená/autonomní vozidla; vítá v této souvislosti „Amsterodamské prohlášení“, v němž byla vyzdvižena úloha systému Galileo a EGNOS;

Přístup k financování a odborným znalostem

29.  zdůrazňuje, že je třeba posílit financování vývoje návazných aplikací a služeb a návazných trhů obecně; vybízí Komisi, aby během příštího VFR posoudila, zda je na tento účel žádoucí vyčlenit větší díl rozpočtu EU na oblast vesmíru;

30.  zdůrazňuje, že EU má k dispozici celou řadu možností přístupu k financování, kterých může v rámci podpory navazujícího kosmického sektoru využít (Horizont 2020, ESI fondy, COSME, Evropský fond pro strategické investice (EFSI) ad.); vyzývá Komisi, aby tyto nástroje využívala koordinovaným a cílem způsobem a aby za tímto účelem mimo jiné usnadnila poskytování poradenských a místních služeb; vybízí Komisi, aby rovněž zavedla inovativní a flexibilní mechanismy financování a nalezla řešení nedostatečné dostupnosti rizikového a rozvojového kapitálu; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat zjednodušení přístupu k financování ve prospěch začínajících podniků, mikropodniků a malých a středních podniků, což by jim mělo především pomoci uspět v počátečních fázích uvádění na trh;

31.  vyzývá Komisi, aby zlepšením přístupu k financování a prostřednictvím náležité podpory konkurenceschopnosti evropského kosmického průmyslu a rovněž prostřednictvím zvláštních opatření EU, která Evropě umožní nezávislý přístup do kosmu, podporovala internacionalizaci společností poskytujících služby využívající kosmických technologií, a to i z řad malých a středních podniků;

32.  doporučuje, aby byla posílena vazba mezi výzkumem a vývojem a podporou programů rozvoje podnikání; domnívá se především, že je třeba lépe využívat inovativního potenciálu programu Horizont 2020 pro kosmické odvětví; žádá, aby byla přijata vhodná strategie šíření výsledků kosmického výzkumu prováděného v rámci programu Horizont 2020 v podnikatelské sféře, a domnívá se, že je nutno podporovat těsnější spolupráci mezi univerzitami a soukromými společnostmi v oblasti vývoje aplikací a služeb;

33.  je přesvědčen, že klastry, inkubátory a jiné podobné iniciativy v oblasti kosmického průmyslu napomáhají pronikání na trh, podněcují inovace a podporují synergie mezi kosmickým průmyslem, IKT a dalšími hospodářskými odvětvími; vítá proto snahy některých členských států na tomto poli, jakož i podnikatelské inkubátory Evropské kosmické agentury (ESA); domnívá se, že Komise by měla na základě těchto snah vypracovat ucelenou strategii EU na podporu podnikání v oblasti vesmíru a vytváření vazeb mezi těmito snahami a širší oblastí hospodářství; vyzývá Komisi, aby pomohla odstraňovat geografickou nerovnováhu projevující se nedostatečným rozvojem těchto aktivit ve středoevropských a východoevropských zemích; podtrhuje potřebu posílení spolupráce, výměny informací a osvědčených postupů a společného využívání infrastruktury;

34.  domnívá se, že EU a členské státy by ve spolupráci se soukromým sektorem měly zintenzivnit své úsilí zaměřující se na podporu dovedností a podnikání a získávání studentů technických univerzit, mladých vědců a podnikatelů pro práci v oblasti vesmíru; domnívá se, že to přispěje k zachování špičkových kapacit kosmické vědy a zabrání odlivu vysoce vzdělaných a kvalifikovaných odborníků do jiných částí světa;

o
o   o

35.  pověřuje svého předsedu/svou předsedkyni, aby předala/předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 72.
(2) Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44.
(3) Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 11.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 77.
(6) Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0267.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0534.
(9) Úř. věst. C 227 E, 6.8.2013, s. 16.
(10) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 1.
(11) Space Market Uptake in Europe („Pronikání na trh v oblasti vesmíru“), studie vypracovaná pro výbor ITRE, Generální ředitelství pro vnitřní politiku, tematická sekce A, 2016, ISBN 978-92-823-8537-1.


Situace ve Venezuele
PDF 405kWORD 89k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o situaci ve Venezuele (2016/2699(RSP))
P8_TA(2016)0269RC-B8-0700/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na několik svých předchozích starších i nedávných usnesení o situaci ve Venezuele, především usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci ve Venezuele(1), usnesení ze dne 18. prosince 2014 o pronásledování demokratické opozice ve Venezuele(2)a usnesení ze dne 12. března 2015 o situaci ve Venezuele(3),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jehož je Venezuela smluvní stranou,

–  s ohledem na Meziamerickou demokratickou chartu přijatou dne 11. září 2001,

–  s ohledem na venezuelskou ústavu a zejména na články 72 a 233 této ústavy,

–  s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 20. října 2014 týkající se zadržování účastníků protestů a politiků ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové ze dne 7. prosince 2015 o volbách ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 5. ledna 2016 o slavnostním zahájení činnosti nového venezuelského Národního shromáždění,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Raviny Shamdasaniové ze dne 12. dubna 2016,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie ze dne 10. května 2016 o situaci ve Venezuele,

–  s ohledem na dopis organizace Human Rights Watch ze dne 16. května 2016 zaslaný generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států Luisi Almagrovi týkající se Venezuely(4),

–  s ohledem na prohlášení Stálé rady Organizace amerických států ze dne 18. května 2016,

–  s ohledem na oficiální sdělení generálního tajemníka Unie jihoamerických národů (UNASUR) ze dne 23. května(5) a 28. května(6) 2016 týkající se průzkumných schůzek ohledně zahájení národního dialogu mezi zástupci venezuelské vlády a opoziční koalice Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD),

–  s ohledem na prohlášení summitu vedoucích představitelů skupiny G7 ze dne 26.–27. května 2016 konaného v Ise-Šimě(7),

–  s ohledem na prohlášení ministra zahraničních věcí USA Johna Kerryho ze dne 27. května 2016 týkající se jeho rozhovoru s bývalým španělským předsedou vlády Josém Luisem Rodríguezem Zapaterem(8),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že opoziční koalice ve Venezuele, tzv. MUD, získala 112 ze 167 křesel jednokomorového Národního shromáždění, tedy dvoutřetinovou většinu oproti 55 křeslům PSUV; vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud poté čtyřem nově zvoleným zástupcům v Národním shromáždění, z nichž 3 byli z MUD, znemožnil převzít funkci, takže opozice dvoutřetinové většiny nedosáhla;

B.  vzhledem k tomu, že v průběhu pěti měsíců, kdy nové Národní shromáždění, v němž má většinu demokratická opozice, vyvíjí legislativní činnost, vydal Nejvyšší soud třináct politicky motivovaných rozsudků ve prospěch exekutivy, z nichž všechny ohrožují rovnováhu moci, která je jedním z předpokladů právního státu;

C.  vzhledem k tomu, že mnohá rozhodnutí – mj. rozhodnutí o vydání a o potvrzení dekretu o výjimečném stavu a o stavu hospodářské nouze, rozhodnutí o odnětí pravomoci Národnímu shromáždění kontrolovat výkonnou moc, o odmítnutí uznat pravomoc Národního shromáždění rušit jmenování soudců Nejvyššího soudu, ačkoli je tato pravomoc zakotvena v ústavě, rozhodnutí o prohlášení reformy zákona o Centrální bance Venezuely za neústavní a rozhodnutí o pozastavení platnosti některých ustanovení jednacího řádu Národního shromáždění – byla přijata v rozporu s legislativními pravomocemi Národního shromáždění a bez ohledu na rovnováhu moci, která je nezbytným předpokladem právního státu;

D.  vzhledem k tomu, že přibližně 2 000 osob je z politických důvodů ve vězení, v domácím vězení nebo pod probačním dohledem, a to včetně významných politických představitelů, jako je Leopoldo López, Antonio Ledezma a Daniel Ceballos; vzhledem k tomu, že dne 30. března 2016 venezuelské Národní shromáždění schválilo zákon, kterým se výše uvedeným vězňům uděluje amnestie, což otevírá cestu pro dialog směřující k národnímu usmíření; vzhledem k tomu, že tento zákon je v souladu s článkem 29 venezuelské ústavy, navzdory prohlášení o neústavnosti, jež vydal Nejvyšší soud; vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Zajd al-Husajn veřejně prohlásil, že zákon o amnestii a národním usmíření je v souladu s mezinárodním právem, a vyjádřil své zklamání nad jeho zamítnutím;

E.  vzhledem k tomu, že ve Venezuele není řádně dodržován právní stát a zásada oddělení pravomocí; vzhledem k tomu, že fakta v současnosti poukazují na to, že vláda ovlivňuje a kontroluje soudní moc a Národní volební radu, což má negativní dopad na zákonodárnou moc a opoziční síly, které jsou základními kameny jakéhokoli demokratického systému, což je jednoznačně v rozporu se zásadou nezávislosti a oddělení pravomocí, která je jedním z hlavních rysů demokratických států řídících se principy právního státu;

F.  vzhledem k tomu, že demokratická opozice zahájila ústavou uznaný proces, který umožňuje odvolat prostřednictvím odvolacího referenda z funkce státní úředníky po uplynutí poloviny jejich funkčního období; vzhledem k tomu, že Národní volební rada obdržela od koalice MUD 1,8 milionu podpisů venezuelských občanů na podporu tohoto procesu, což je mnohem více než 198 000 podpisů původně potřebných k tomu, aby byl tento proces přijat v souladu s právními předpisy a s ústavou;

G.  vzhledem k tomu, že Venezuela čelí závažné humanitární krizi, kterou způsobil nedostatek potravin a léků; vzhledem k tomu, že Národní shromáždění vyhlásilo s ohledem na všeobecný nedostatek léků, zdravotních pomůcek a potřeb „humanitární zdravotní a potravinovou krizi“ a požádalo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o humanitární pomoc a technickou návštěvu, která by potvrdila výše uvedené okolnosti;

H.  vzhledem k tomu, že přestože nejsou k dispozici oficiální údaje, podle průzkumu ENCOVI (Encuesta de Condiciones de Vida – Průzkum životních podmínek) se míra chudoby ve Venezuele zdvojnásobila z 30 % v roce 2013 na 60 % v roce 2016; vzhledem k tomu, že ve Venezuele není dostupných 75 % léčiv, která Světová zdravotnická organizace považuje za nezbytná;

I.  vzhledem k tomu, že vláda brání vstupu humanitární pomoci do země a bojkotuje různé mezinárodní iniciativy, například Caritas a jiné nevládní organizace, jejichž cílem je poskytnout pomoc občanské společnosti;

J.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) venezuelská ekonomika v roce 2016 poklesne o 8 %, přičemž již v roce 2015 zaznamenala pokles o 5,7 %; vzhledem k tomu, že navzdory nárůstu minimální mzdy o 30 % nedává míra inflace, která činí 180,9 %, jakoukoli naději na to, že by se základní zboží mohlo stát pro Venezuelany dostupným; vzhledem k tomu, že MMF předpokládá, že do konce roku 2016 vzroste průměrná míra inflace na 700 % a v roce 2017 dosáhne 2 200 %;

K.  vzhledem k tomu, že nedostatečná předvídavost, pokud jde o základní infrastrukturu, a neúčinné řízení přivodily hlubokou hospodářskou a sociální krizi, kterou charakterizuje dlouhodobý nedostatek zdrojů, surovin, vstupů, základních potravin a nezbytných léčiv a nulová produkce, a vzhledem k tomu, že země se ocitla na pokraji rozsáhlých sociálních nepokojů a humanitární krize s nepředvídatelnými důsledky;

L.  vzhledem k tomu, že ve Venezuele panuje velmi vysoká kriminalita a naprostá beztrestnost, což z ní činí jednu z nejnebezpečnějších zemí světa, přičemž Caracas vykazuje nejvyšší míru násilné trestné činnosti na světě s počtem 119,87 vražd na 100 000 obyvatel;

M.  vzhledem k tomu, že v oblasti s velkým nerostným bohatstvím v blízkosti hranic s Guyanou a Brazílií dochází často k bojům o ovládnutí nezákonných dolů; vzhledem k tomu, že dne 4. března 2016 došlo ve venezuelském Tumeremu ke krveprolití, kdy zmizelo a později bylo zavražděno 28 horníků; vzhledem k tomu, že oficiální orgány v této věci stále nepodaly uspokojivé vysvětlení, a vzhledem k tomu, že dne 28. dubna 2016 byla ve svém domě v Tumeremu zastřelena novinářka Lucía Suárezová, která tuto událost předtím prošetřovala;

N.  vzhledem k tomu, že země G7 vydaly dne 27. května 2016 prohlášení, v němž Venezuelu naléhavě vyzývají, aby „vytvořila podmínky pro dialog mezi vládou a občany s cílem vyřešit stále závažnější hospodářskou a politickou krizi“, a vzhledem k tomu, že dne 1. června 2016 vydala stálá rada Organizace amerických států prohlášení o situaci ve Venezuele;

O.  vzhledem k tomu, že v rámci Unie jihoamerických národů se v Dominikánské republice nedávno odehrály průzkumné schůzky, které vedl bývalý španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero, bývalý prezident Dominikánské republiky Leonel Fernández a bývalý prezident Panamy Martín Torrijos, s cílem zahájit národní dialog se zástupci vlády Bolívarovské republiky Venezuela a opozičními stranami, které zastupuje koalice MUD;

P.  vzhledem k tomu, že řešení krize lze nalézt pouze prostřednictvím dialogu všech úrovní státní správy, demokratické opozice a společnosti;

1.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad vážně se zhoršující situací ve Venezuele, pokud jde o demokracii, lidská práva a sociálně ekonomickou situaci, a nad ovzduším narůstající politické a sociální nestability;

2.  vyjadřuje znepokojení nad stávající institucionální patovou situací a nad tím, že exekutiva využívá státní moci ke kontrole Nejvyššího soudu a Národní volební rady s cílem zamezit tomu, aby byly uplatňovány zákony a iniciativy přijaté Národním shromážděním; vyzývá venezuelskou vládu, aby dodržovala principy právního státu a zásadu rozdělení moci; připomíná, že rozdělení pravomocí, které jsou stejně legitimní, a jejich vzájemné nevměšování patří k zásadním principům demokratických států, jež jsou postaveny na zásadách právního státu;

3.  vyzývá venezuelskou vládu k zaujetí konstruktivního postoje v zájmu toho, aby Venezuela překonala stávající kritickou situaci prostřednictvím ústavního, pokojného a demokratického řešení založeného na dialogu;

4.  vítá, že se UNASUR snaží působit jako zprostředkovatel a vyzývá k zahájení procesu národního dialogu mezi výkonnou mocí a opozicí reprezentovanou většinovou částí MUD;

5.  bere na vědomí prohlášení vedoucích představitelů skupiny G7 týkající se Venezuely; požaduje, aby bylo na červnovém zasedání Evropské rady přijato politické prohlášení o situaci v této zemi a aby bylo podpořeno zprostředkovatelské úsilí, které bylo zahájeno v nedávné době s cílem umožnit dohodu o demokratickém a politickém řešení pro Venezuelu;

6.  naléhavě vyzývá venezuelskou vládu, aby propustila všechny politické vězně; připomíná, že propuštění politických vězňů je podmínkou, kterou si stanovila opozice pro zahájení rozhovorů, a vyzývá obě strany, aby se dohodly na kompromisním řešení v zájmu podpoření aktuálního zprostředkovatelského úsilí; vyzývá EU a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby naléhaly na propuštění politických vězňů a osob, které jsou svévolně zadržovány, v souladu s žádostmi několika orgánů OSN a mezinárodních organizací a se zákonem o amnestii a národním usmíření;

7.  žádá státní orgány, aby dodržovaly a zaručily ústavní právo na pokojné demonstrace; žádá rovněž čelní představitele opozice, aby své pravomoci vykonávali odpovědně; vyzývá venezuelské orgány, aby všem občanům zaručily bezpečnost a umožnily jim svobodně uplatňovat svá práva, což se týká zejména obránců lidských práv, novinářů, politických aktivistů a členů nezávislých nevládních organizací;

8.  vyzývá prezidenta Nicolase Madura a jeho vládu, aby zavedli naléhavé hospodářské reformy ve spolupráci s Národním shromážděním s cílem nalézt konstruktivní řešení hospodářské a energetické krize, zejména nedostatku potravin a léků;

9.  vyjadřuje vážné znepokojení nad stále sílícím sociálním napětím, které je způsobeno nedostatkem základního zboží, jako jsou potraviny a léky; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby navrhla plán na pomoc Venezuele a aby naléhavě vyzvala venezuelské orgány, aby umožnily vstup mezinárodním organizacím, které chtějí pomoci nejvíce dotčeným částem společnosti a řešit nejpalčivější a základní potřeby obyvatelstva;

10.  naléhavě žádá venezuelskou vládu a veřejné orgány, aby dodržovaly ústavu, včetně zákonných a uznávaných mechanismů a postupů pro aktivaci procesu, zakotveného ve venezuelské ústavě, odvolání prezidenta před koncem roku 2016;

11.  naléhavě žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby spolupracovala se zeměmi Latinské Ameriky a regionálními a mezinárodními organizacemi, aby zajistily, aby byly ve Venezuele zapojeny mechanismy dialogu, národního usmíření a mediace s cílem podpořit pokojné, demokratické a ústavní řešení krize, kterou tato země nyní prochází;

12.  domnívá se, že naprostou prioritou musí být snížení současné vysoké míry beztrestnosti, která způsobuje růst násilí a zhoršování bezpečnostní situace v zemi, a respektování platného právního řádu, který požaduje spravedlnost pro oběti únosů, vražd a dalších zločinů, které jsou na denním pořádku, a jejich rodiny;

13.  vyzývá venezuelské orgány, aby prošetřily krveprolití v Tumeremu, při němž bylo zavražděno 28 horníků, s cílem postavit pachatele a strůjce tohoto zločinu před soud, včetně těch, kteří jsou zodpovědní za nedávnou vraždu novinářky Lucíe Suárezové, k níž došlo ve stejné oblasti a kdy existuje podezření, že spolu oba zločiny souvisejí;

14.  opakuje svou žádost, aby byla do Venezuely co nejrychleji vyslána delegace Evropského parlamentu, která by vedla dialog se všemi skupinami, jichž se konflikt týká;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuela, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0176.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2014)0106.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0080.
(4) https://www.hrw.org/news/2016/05/16/letter-human-rights-watch-secretary-general-almagro-about-venezuela
(5) http://www.unasursg.org/es/node/719
(6) http://www.unasursg.org/es/node/779
(7) http://www.mofa.go.jp/files/000160266.pdf
(8) http://www.state.gov/r/pa/prs/ps/2016/05/257789.htm


Látky narušující endokrinní činnost: situace po rozsudku Tribunálu ze dne 16. prosince 2015
PDF 393kWORD 80k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o látkách narušujících endokrinní činnost: situace po rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 16. prosince 2015 (2016/2747(RSP))
P8_TA(2016)0270RC-B8-0733/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání(1),

–  s ohledem na plán Komise stanovit kritéria pro určování látek narušujících endokrinní činnost v kontextu uplatňování nařízení o přípravcích na ochranu rostlin a nařízení o biocidních přípravcích(2),

–  s ohledem na rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 16. prosince 2015 ve věci T-521/14 (věc, ve které Švédsko žaluje Komisi, přičemž Švédsko podpořil Evropský parlament, Rada Evropské unie, Dánsko, Finsko, Francie a Nizozemsko)(3),

–  s ohledem na čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 265 a 266 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na dopis předsedy Komise Jean-Clauda Junckera ze dne 22. března 2016 zaslaný předsedovi Evropského parlamentu ((2016)1416502),

–  s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové zdravotnické organizace (WHO) nazvanou „Situace v oblasti vědeckého zkoumání chemických látek narušujících endokrinní činnost v roce 2012“(4),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 5 nařízení (EU) č. 528/2012 nelze schvalovat účinné látky, které podle všeho vedou k narušování endokrinní činnosti a které mohou mít nežádoucí účinky na lidské zdraví, ať už na základě vědeckých kritérií, která mají být stanovena, nebo na základě předběžných kritérií, nebyla-li vědecká kritéria přijata, s výjimkou případů, kdy platí některá z odchylek uvedených v čl. 5 odst. 2;

B.  vzhledem k tomu, že se v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 528/2012 uvádí, že Komise je povinna do 13. prosince 2013 přijmout akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanovují vědecká kritéria pro určování vlastností účinných látek a biocidních přípravků narušujících endokrinní činnost;

C.  vzhledem k tomu, že Komise tyto akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanovují vědecká kritéria, dosud nepřijala, a jejich přijetí je tak opožděno o více než dva a půl roku;

D.  vzhledem k tomu, že ve zprávě UNEP a WHO jsou látky narušující endokrinní činnost nazvány celosvětovou hrozbou a poukazuje se v ní mj. na hojný výskyt a zvyšující se tendenci mnohých endokrinních onemocnění u lidí a také na to, že je pozorován výskyt endokrinních účinků na populaci volně žijících zvířat; vzhledem k tomu, že se objevují nové důkazy o tom, že vystavení látkám narušujícím endokrinní činnost vyvolává nepříznivé účinky na reprodukci (neplodnost, rakovina, malformace), a že sílí důkazy o tom, že tyto chemické látky ovlivňují funkci štítné žlázy a mozku, obezitu a metabolismus a také homeostázu inzulínu a glukózy;

E.  vzhledem k tomu, že Tribunál Evropské unie uvedl ve svém rozsudku ze dne 16. prosince 2015 ve věci T-521/14, že Komise tím, že nepřijala akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení endokrinní činnosti, porušila právo EU;

F.  vzhledem k tomu, že Tribunál ve svém rozsudku rozhodl, že Komise měla jasnou, přesnou a bezpodmínečnou povinnost přijmout akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví výše uvedená vědecká kritéria, nejpozději dne 13. prosince 2013;

G.  vzhledem k tomu, že dne 28. března 2013 poradní skupina expertů na látky vyvolávající narušení endokrinní činnosti vytvořená Evropskou komisí a koordinovaná Společným výzkumným střediskem (JRC) přijala zprávu o klíčových vědeckých otázkách týkajících se identifikace a charakterizace látek vyvolávajících narušení endokrinní činnosti; vzhledem k tomu, že v té době již byl po třech letech práce jednotlivých oddělení Komise připraven plnohodnotný návrh vědeckých kritérií;

H.  vzhledem k tomu, že Tribunál dále rozhodl, že žádné ustanovení nařízení (EU) č. 528/2012 nevyžaduje posouzení dopadu vědeckých kritérií založených na rizicích, a i když Komise považovala toto posouzení dopadů za nezbytné, nezbavovalo ji to povinnosti dodržet lhůtu stanovenou v uvedeném nařízení (bod 74 rozsudku);

I.  vzhledem k tomu, že Tribunál ve svém rozsudku dále rozhodl, že vědecká kritéria lze stanovit objektivně pouze na základě vědeckých poznatků týkajících se endokrinního systému, bez ohledu na jiné úvahy, zejména ty ekonomického charakteru (bod 71 rozsudku); vzhledem k tomu, že Tribunál tím jasně stanovil, že posuzování sociálně-ekonomického dopadu není při rozhodování o vědecké záležitosti vhodným nástrojem;

J.  vzhledem k tomu, že Tribunál dále stanovil, že Komise v souvislosti s uplatňováním pravomocí, jež na ni přenesl normotvůrce, nemůže zpochybňovat normotvůrcem stanovenou regulační rovnováhu mezi zlepšováním vnitřního trhu a ochranou jak zdraví lidí a zvířat, tak životního prostředí (bod 72 rozsudku); vzhledem k tomu, že Tribunál tím jasně stanovil, že není vhodné, aby Komise v rámci posuzování dopadu při schvalování aktu v přenesené pravomoci hodnotila regulační změny odvětvových právních předpisů;

K.  vzhledem k tomu, že Tribunál zjistil, že předběžná kritéria stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012 nelze považovat za kritéria, která by zajišťovala dostatečně vysokou míru ochrany (bod 77 rozsudku);

L.  vzhledem k tomu, že podle článku 266 SFEU je orgán, jehož nečinnost byla prohlášena za odporující Smlouvám, povinen přijmout nezbytná opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropské unie;

M.  vzhledem k tomu, že na plenárním zasedání Parlamentu konaném v únoru 2016 komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis sdělil, že Komise hodlá přesto pokračovat v provádění posouzení dopadu, neboť je považuje za „užitečný, a dokonce nepostradatelný nástroj pro její budoucí rozhodování o [příslušných] kritériích“;

N.  vzhledem k tomu, že Komise je povinna provádět posouzení dopadu legislativních i nelegislativních iniciativ, u nichž se očekávají významné hospodářské, environmentální nebo sociální dopady, aby tak získala přehled o alternativních řešeních, z čehož vyplývá, že posouzení dopadu jsou cenné nástroje, které regulačním orgánům pomáhají posoudit nabízená politická řešení, avšak nikoliv vyjasnit vědecké otázky;

O.  vzhledem k tomu, že předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém dopise ze dne 22. března 2016 zaslaném předsedovi Parlamentu Martinu Schulzovi potvrdil záměr Komise vyžádat si před přijetím rozhodnutí v otázce vědeckých kritérií nejdříve stanovisko Výboru pro kontrolu regulace k posouzení dopadu a teprve poté přijmout koncem června 2016 vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení endokrinní činnosti;

P.  vzhledem k tomu, že proto není pochyb o tom, že Komise zatím nepřijala opatření vyplývající z rozsudku Tribunálu, a že naopak pokračuje v porušování právních předpisů EU, jak uvedl Tribunál, a tím nyní porušuje také článek 266 SFEU;

Q.  vzhledem k tomu, že je naprosto nepřijatelné, aby Komise jakožto strážkyně Smluv jednala v rozporu se Smlouvami;

1.  odsuzuje Komisi nejen za to, že neplní svou povinnost přijímat akty v přenesené pravomoci podle nařízení (EU) č. 528/2012, ale také za to, že neplní své institucionální povinnosti stanovené v samotných Smlouvách, zejména v článku 266 SFEU;

2.  bere na vědomí politický závazek Komise navrhnout vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení endokrinní činnosti před začátkem léta;

3.  zdůrazňuje, že Tribunál ve svém rozsudku dále uvedl, že vědecká kritéria lze objektivně stanovovat pouze na základě vědeckých poznatků týkajících se endokrinního systému, bez ohledu na jiné úvahy, zejména ty ekonomického charakteru, a že Komise nemá právo měnit regulační rovnováhu stanovenou v základním aktu na základě uplatňování pravomocí, které na ni byly přeneseny v souladu s článkem 290 SFEU, a přesto se Komise regulační rovnováhou zabývá v rámci svého posouzení dopadu;

4.  vyzývá Komisi, aby okamžitě začala plnit své povinnosti vyplývající z článku 266 SFEU a aby bez odkladu přijala vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení endokrinní činnosti založená na rizicích;

5.  pověřuje svého předsedu, aby zaslal tento návrh předsedovi Rady a předsedovi Komise a oznámil jim výsledek hlasování o tomto návrhu na plenárním zasedání.

(1) Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.
(2) http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/planned_ia/docs/2014_env_009_endocrine_disruptors_en.pdf
(3) http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30d51da24ab07e534c8a920ba78762970884.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxuTa3r0?text=&docid=173067&pageIndex=0&doclang=FR&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=717530
(4) http://www.who.int/ceh/publications/endocrine/en/


Produkty, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
PDF 342kWORD 77k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení nařízení 2010/426/EU, 2011/893/EU, 2011/892/EU a 2011/894/EU (D044931/01 – 2016/2682(RSP))
P8_TA(2016)0271B8-0732/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2010/426/EU, 2011/893/EU, 2011/892/EU a 2011/894/EU (D044931/01),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 3 a čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na skutečnost, že Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 rozhodl dne 25. dubna 2016 hlasováním, že nevydá stanovisko,

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 7. prosince 2015(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788 (MON-877Ø5-6 × MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 (MON-877Ø5-9 × MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003)(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 (MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(7),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 9. února 2009 podala společnost Syngenta France SAS v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Německa žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh;

B.  vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení geneticky modifikované kukuřice Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, na trh pro jiná použití než v potravinách a krmivech, jako má jakákoli jiná kukuřice, s výjimkou pěstování;

C.  vzhledem k tomu, že dne 5. července 2013 rozšířila společnost Syngenta žádost o všechny podkombinace jednotlivých genetických modifikací tvořících kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 (dále jen „podkombinace“) včetně Bt11 × GA21, MIR604 × GA21, Bt11 × MIR604 a Bt11 × MIR604 × GA21, které již Komise povolila v rozhodnutích 2010/426/EU(8), 2011/892/EU(9), 2011/893/EU(10) a 2011/894/EU(11);

D.  vzhledem k tomu, že kukuřice SYN-BTØ11-1 popsaná v žádosti exprimuje modifikovaný protein Cry1Ab, který zajišťuje ochranu proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera, a protein PAT, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidům na bázi glufosinátu amonného.

E.  vzhledem k tomu, že kukuřice SYN-IR162-4 popsaná v žádosti exprimuje protein Vip3Aa20, jenž poskytuje ochranu proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera, a protein PMI, jenž byl použit jako selekční marker;

F.  vzhledem k tomu, že kukuřice SYN-IR162-4 popsaná v žádosti exprimuje protein Cry3A, jenž poskytuje ochranu proti některým škůdcům z řádu Coleoptera, a protein PMI, jenž byl použit jako selekční marker;

G.  vzhledem k tomu, že kukuřice MON-ØØØ21-9 popsaná v žádosti exprimuje protein Cry1Ab, který zajišťuje ochranu proti některým škůdcům z řádu Lepidoptera, a protein mEPSPS, který rostlině propůjčuje schopnost tolerance k herbicidům na bázi glyfosátu.

H.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, jež je specializovanou agenturou Světové zdravotnické organizace pro rakovinu, klasifikovala dne 20. března 2015 glyfosát jako látku, která je pro lidi pravděpodobně karcinogenní(12);

I.  vzhledem k tomu, že Stálý výbor dne 25. dubna 2016 hlasoval o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, aniž by vydal stanovisko;

J.  vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2015 vyjádřila Komise v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení v souladu s použitelnými právními předpisy bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh prováděcího rozhodnutí vzala zpět;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) EFSA GMO Panel (vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA), 2015.Vědecké stanovisko k žádosti společnosti Syngenta (EFSA-GMO-DE-2009-66) pro uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice tolerantní k herbicidům a odolné vůči hmyzu Bt11 × MIR 162 x MIR604 × GA21 a podkombinací nezávisle na jejich původu pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003. Věstník EFSA (EFSA Journal) 2015; 13(12):4297. [34 s.] doi:10.2903/j.efsa.2015.4297.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0040.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0039.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0038.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0456.
(8) Rozhodnutí Komise 2010/426/EU ze dne 28. července 2010 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11xGA21 (SYN-BTØ11-1xMON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 199, 31.7.2010, s. 36).
(9) Rozhodnutí Komise 2011/892/EU ze dne 22. prosince 2011 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604xGA21 (SYN-IR6Ø4-5xMON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 344, 28.12.2011, s. 55).
(10) Rozhodnutí Komise 2011/893/EU ze dne 22. prosince 2011 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11xMIR604 (SYN-BTØ11-1xSYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 344, 28.12.2011, s. 59).
(11) Rozhodnutí Komise 2011/894/EU ze dne 22. prosince 2011 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11xMIR604xGA21 (SYN-BTØ11-1xSYN-IR6Ø4-5xMON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 344, 28.12.2011, s. 64).
(12) Monografie IARC, svazek 112: hodnocení pěti organofosfátových insekticidů a herbicidů, 20. března 2015 http://www.iarc.fr/en/media-centre/iarcnews/pdf/MonographVolume112.pdf


Geneticky modifikovaný karafiát (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4)
PDF 419kWORD 80k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (D044927/02 – 2016/2683(RSP))
P8_TA(2016)0272B8-0731/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh, (D044927/02),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS(1), a zejména na čl. 18 odst. 1 první pododstavec uvedené směrnice,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 15. prosince 2015(3),

–  s ohledem na stanovisko úřadu EFSA ze dne 10. listopadu 2014(4),

–  s ohledem na výsledky hlasování v regulativním výboru, které se konalo dne 25. dubna 2016 v Ženevě,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v březnu 2013 předložila japonská společnost Suntory Holdings Limited z japonské Osaky, příslušnému orgánu Nizozemska oznámení (č. j. C/NL/13/01) o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh;

B.  vzhledem k tomu, že oblast působnosti oznámení C/NL/13/01 se vztahuje na dovoz, distribuci a maloobchodní prodej řezaných květů geneticky modifikovaného karafiátu SHD-27531-4 v Unii, a to pouze k okrasným účelům;

C.  vzhledem k tomu, že dne 25. dubna 2016 nevydal Regulativní výbor žádné stanovisko, přičemž sedm členských států představujících 7,84 % obyvatelstva hlasovalo proti návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, šest členských států představujících 46,26 % obyvatelstva se hlasování zdrželo a jedenáct členských států, což představuje 36,29 % obyvatelstva, hlasovalo ve prospěch návrhu, přičemž čtyři členské státy nebyly zastoupeny;

D.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA ve svém stanovisku uvádí, že vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA si je vědoma stravovacího návyku jisté části populace, který spočívá v tom, že konzumují okvětní lístky karafiátu jako oblohu;

E.  vzhledem k tomu, že tato komise navzdory tomu neposoudila možné následky úmyslné konzumace geneticky modifikovaných karafiátů lidmi;

F.  vzhledem k tomu, že se stanovisko úřadu EFSA nezabývalo úmyslným či neúmyslným perorálním příjmem geneticky modifikovaných karafiátů zvířaty;

G.  vzhledem k tomu, že tento karafiát patří k druhu Dianthus caryophyllus z čeledi hvozdíkovitých (Dianthaceae), jejíž pěstování je velmi rozšířeno;

H.  vzhledem k tomu, že členové druhu Dianthus, včetně planě žijících a domestikovaných druhů, jsou velmi různorodí, přičemž jejich původ sahá od jižního Ruska po vysokohorské oblasti Řecka a francouzské pohoří Auvergne; vzhledem k tomu, že zástupci rodu Dianthus spp. jsou přizpůsobeni chladnějším vysokohorským oblastem Evropy a Asie a vyskytují se rovněž v pobřežních oblastech Středozemního moře; vzhledem k tomu, že D.  caryophyllus je široce rozšířená okrasná rostlina pěstovaná v Evropě ve sklenících a na otevřených prostranstvích (např. v Itálii a ve Španělsku) která příležitostně zdomácněla v některých středomořských zemích, přičemž její výskyt se podle všeho omezuje na pobřeží středomořských regionů Řecka, Itálie, Sicílie, Korsiky a Sardinie(5);

I.  vzhledem k tomu, že hlavními zeměmi, které pěstují karafiáty, jsou Itálie, Španělsko a Nizozemsko, a vzhledem k tomu, že planě rostoucí druh Dianthus caryophyllus lze nalézt především ve Francii a Itálii(6);

J.  vzhledem k tomu, že Kypr podal námitku proti oznámení a vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA s ním souhlasila v tom, že nelze vyloučit rozmnožování karafiátu SHD-27531-4 (například zakořeněním) jednotlivci; vzhledem k tomu, že se úřad EFSA domnívá, že odřezky stonků s vegetativními výhonky by se mohly rozmnožit zakořeněním či mikrovegetativním množením a mohly by být uvolněny do životního prostředí (například v zahradách);

K.  vzhledem k tomu, že ve volné přírodě dochází k opylování Dianthus spp. hmyzem, zejména zástupci řádu Lepidoptera, jejichž sosáky jsou dostatečně dlouhé na to, aby dosáhly na nektar v dolní části květů; vzhledem k tomu, že vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA je toho názoru, že potenciál šíření pylu geneticky modifikovaného karafiátu SHD-27531-4 prostřednictvím zástupců řádu Lepidoptera na planě rostoucí druhy z čeledi Dianthaceae nelze vyloučit;

L.  vzhledem k tomu, že po zániku okrasné hodnoty se z geneticky modifikovaného karafiátu Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4, stane odpad, jenž bude podle zásad oběhového hospodářství pravděpodobně zkompostován, že však úřad EFSA neanalyzoval dopad jeho uvolnění do životního prostředí;

M.  vzhledem k tomu, že se vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA domnívá, že karafiát SHD-27531-4 v případě úniku do životního prostředí prostřednictvím životaschopných semen, pylu nebo zakořeněných rostlin nebude vykazovat lepší užitkové vlastnosti, kromě případu, kdy bude vystaven herbicidům na bázi sulfonylmočovin;

N.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaný karafiát obsahuje gen SuRB (als) kódující mutovanou acetolaktát syntázu (ALS) pocházející z rostliny Nicotiana tabacum, která zajišťuje toleranci vůči sulfonylmočovinám;

O.  vzhledem k tomu, že podle sítě zaměřené proti pesticidům PAN UK „jsou některé herbicidy, jako např. herbicidy na bázi sulfonylmočovin, sulfonamidů a imidazolinonů, pro rostliny vysoce toxické i ve velmi nízkých dávkách. Sulfonylmočoviny nahradily ostatní herbicidy, které jsou toxičtější pro zvířata. Odborníci varují, že široké využívání sulfonylmočovin „by mohlo mít ničivý dopad na produktivitu necílových plodin, složení přírodních rostlinných společenství a volně žijící živočichy potravinových řetězců““(7);

P.  vzhledem k tomu, že sulfonylmočoviny jsou běžnou druhou volbou při léčbě diabetu II. typu a ve srovnání s jinými léky proti cukrovce jsou spojeny s vyšším rizikem výskytu kardiovaskulárních příhod(8);

Q.  vzhledem k tomu, že vytvoření trhu s rostlinami odolnými vůči sulfonylmočovinám podpoří celosvětové používání tohoto léku proti diabetu jako herbicidu;

R.  vzhledem k tomu, že používání léku pro jiné účely, než je veřejné zdraví, vede k jeho nekontrolovanému šíření v ekosystémech po celém světě a může mít škodlivé účinky na biologickou rozmanitost a způsobit chemickou kontaminaci pitné vody;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise nesplňuje cíl ochrany zdraví a životního prostředí podle směrnice 2001/18/ES, a proto překračuje prováděcí pravomoci stanovené v této směrnici;

2.  vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

3.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) Komise pro GMO (vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA). Vědecké stanovisko týkající se části C oznámení (č. j. C/NL/13/01) vypracované společností Suntory Holdings Limited pro účely dovozu, distribuce a maloobchodního prodeje řezaných květů karafiátu SHD-275314 s upravenou barvou okvětních lístků pro okrasné účely. EFSA Journal 2015;13(12):4358, 19 s. (doi:10.2903/j.efsa.2015.4358).
(4) Komise pro GMO (vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA), 2014. Vědecké stanovisko týkající se námitek členského státu vůči oznámení (č.j. C/NL/13/01) o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu SHD-27531-4 s pozměněnou barvou květu na trh za účelem dovozu řezaných květů pro okrasné účely podle části C směrnice 2001/18/ES vypracované společností Suntory Holdings Limited. EFSA Journal 2014; 12(11):3878, 9 s. (doi:10.2903/j.efsa.2014.3878).
(5) Tutin et al., 1993.
(6) http://gmoinfo.jrc.ec.europa.eu/csnifs/C-NL-13-01.pdf
(7) http://www.pan-uk.org/pestnews/Issue/pn88/PN88_p4-7.pdf
(8) http://thelancet.com/journals/landia/article/PIIS2213-8587(14)70213-X/fulltext

Právní upozornění