Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 5. července 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Dohoda mezi EU a Peru o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
 Mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích ***I
 Uprchlíci: sociální začlenění a uplatnění na pracovním trhu
 Sociální a environmentální normy, lidská práva a sociální odpovědnost podniků
 Nová a inovativní budoucí strategie pro obchod a investice
 Boj proti obchodování s lidmi a jeho místo ve vnějších vztazích EU

Dohoda mezi EU a Peru o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty ***
PDF 315kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2016 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Peruánskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12099/2015 – C8-0143/2016 – 2015/0199(NLE))
P8_TA(2016)0295A8-0197/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12099/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Peruánskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (12097/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0143/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0197/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Peruánské republiky.


Mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích ***I
PDF 402kWORD 101k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o požadavcích vztahujících se na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích (COM(2014)0581 – C8-0168/2014 – 2014/0268(COD))
P8_TA(2016)0296A8-0276/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0581),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0168/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. února 2015(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. dubna 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0276/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. července 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/ ... o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1628.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Uprchlíci: sociální začlenění a uplatnění na pracovním trhu
PDF 510kWORD 191k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2016 o uprchlících: sociální začlenění a uplatnění na pracovním trhu (2015/2321(INI))
P8_TA(2016)0297A8-0204/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1951 a na její dodatkový protokol,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o migraci a uprchlících v Evropě(2),

–  s ohledem na desetibodový akční plán pro migraci, který předložila Komise na společném zasedání Rady pro zahraniční věci a Rady pro vnitřní věci konaném dne 20. dubna 2015 v Lucemburku,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropský program pro migraci“ (COM(2015)0240),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2016 nazvané „Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí“ (COM(2016)0377),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysoce odborné dovednosti, který předložila Komise (COM(2016)0378),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU (COM(2015)0452),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán EU v oblasti navracení“ (COM(2015)0453),

–  s ohledem na doporučení Komise, kterým se zavádí společná „příručka k navracení osob“, jež by měla být používána příslušnými orgány členských států při provádění činností souvisejících s navracením osob (C(2015)6250),

–  s ohledem na sdělení Komise o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s nynější azylovou krizí (COM(2015)0454),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o řešení uprchlické krize v Evropě a úloze vnější činnosti EU (JOIN(2015)0040),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise o zřízení Nouzového svěřenského fondu EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (C(2015)7293),

–  s ohledem na sdělení Komise o řešení uprchlické krize v Evropě: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci Evropského programu pro migraci (COM(2015)0490),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2015 nazvané „Akční plán EU proti pašování migrantů (2015–2020)“ (COM(2015)0285),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropské agendě pro integraci státních příslušníků třetích zemí,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Řešení migrační krize: Aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci“ (COM(2015)0510),

–  s ohledem na závěry Evropské rady, které byly přijaty na zasedání konaném v červnu 2014, na mimořádném zasedání konaném dne 23. dubna 2015, na zasedání konaném ve dnech 25. a 26. června 2015, na neformální schůzce hlav států a předsedů vlád členských států EU věnované migraci, která se konala dne 23. září 2015, na zasedání dne 15. října 2015 a na zasedáních konaných ve dnech 17. a 18. prosince 2015 a ve dnech 18. a 19. února 2016,

–  s ohledem na závěry, které přijala Rada na svém zasedání dne 20. července 2015 o bezpečných zemích původu, dne 20. července 2015 o migraci, dne 8. října 2015 o budoucnosti návratové politiky, dne 12. října 2015 o migraci, dne 9. listopadu 2015 o opatřeních pro řešení uprchlické a migrační krize a dne 4. prosince 2015 o problematice osob bez státní příslušnosti,

–  s ohledem na závěry zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. července 2015 o přesídlení 20 000 osob, které nezbytně potřebují mezinárodní ochranu, prostřednictvím mnohostranných a vnitrostátních programů,

–  s ohledem na společný akční plán EU a Turecka ze dne 15. října 2015,

–  s ohledem na prohlášení konference na vysoké úrovni o trase přes východní Středomoří a západní Balkán ze dne 8. října 2015 a na prohlášení vedoucích představitelů vydané na zasedání věnovaném uprchlickým tokům na balkánské trase, které se konalo dne 25. října 2015,

–  s ohledem na akční plán a politické prohlášení, které byly přijaty na summitu EU a Afriky věnovaném migraci, jenž se konal ve Vallettě ve dnech 11. a 12. listopadu 2015,

–  s ohledem na směrnici Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny,

–  s ohledem na společnou zprávu Komise a Rady o zaměstnanosti, která doplňuje sdělení o roční analýze růstu za rok 2016,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1994 (2014),

–  s ohledem na činnost a zprávy Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), a zejména na jeho výroční zprávu o situaci v oblasti azylu v Evropské unii za rok 2014,

–  s ohledem na čl. 33 odst. 1 a čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na činnost, výroční zprávy a studie Agentury pro základní práva (FRA), a zejména na její studie o závažných formách vykořisťování pracovní síly,

–  s ohledem na studii tematické sekce A o integraci migrantů a jejím dopadu na pracovní trh, na studie tematické sekce C o uplatňování článku 80 SFEU, o nových přístupech, alternativních cestách a způsobech přístupu osob žádajících o mezinárodní ochranu k azylovému řízení, o prozkoumání nových legislativních možností v oblasti migrace pracovních sil do EU, o zlepšení společného evropského azylového systému a alternativách k Dublinu a o spolupráci EU s třetími zeměmi v oblasti migrace, na dokumenty tematické sekce A a D o finančních prostředcích EU na migrační politiku a integraci uprchlíků: analýza efektivity a osvědčené postupy do budoucna a na studii tematické sekce EXPO o migrantech ve Středomoří: ochrana lidských práv,

–  s ohledem na studie Evropské migrační sítě (EMS), a zejména na její studii o politikách, postupech a údajích týkajících se nezletilých osob bez doprovodu,

–  s ohledem na činnost a zprávy vysokého komisaře OSN pro uprchlíky,

–  s ohledem na činnost a zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů,

–  s ohledem na činnost a zprávy Mezinárodní organizace pro migraci,

–  s ohledem na činnost a zprávy Evropské rady pro uprchlíky a exulanty,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů k Evropskému programu pro migraci přijaté na jeho 115. plenárním zasedání ve dnech 3. a 4. prosince 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Evropskému programu pro migraci a k akčnímu plánu EU proti převaděčství migrantů ze dne 10. prosince 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2016 na téma integrace uprchlíků v EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci,(3)

–  s ohledem na zkušenosti získané v rámci programu EQUAL a vyvozená ponaučení,

–  s ohledem na společné základní zásady pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v EU přijaté v listopadu 2014 Radou pro spravedlnost a vnitřní věci, zejména na zásady 3, 5 a 7,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o integraci migrantů, jejích dopadech na trh práce a vnějším rozměru koordinace systémů sociálního zabezpečení(4),

–  s ohledem na příslušné publikace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zejména na publikace „Ukazatele integrace přistěhovalců za rok 2015: usazování přistěhovalců“, „Aby integrace fungovala: uprchlíci a další osoby potřebující ochranu“ a „Nový profil migrantů v důsledku nedávné hospodářské krize“,

–  s ohledem na příslušné publikace nadace Eurofound, zejména na publikace „Výzvy spojené s koordinací politik pro příslušníky třetích zemí“ a „Přístupy k začlenění uprchlíků na pracovní trh EU“,

–  s ohledem na dokument shrnující diskusi pracovníků Mezinárodního měnového fondu „Uprchlická vlna v Evropě: ekonomické výzvy“,

–  s ohledem na výroční zprávu o databázi informací z oblasti azylu za období 2014–2015 nazvanou „Společný azylový systém v bodu zlomu: uprchlíci v zajetí evropské krize solidarity“,

–  s ohledem na publikaci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky „Úvahy týkající se mezinárodní ochrany v případě osob prchajících ze Syrské arabské republiky“, druhá aktualizovaná verze ze dne 22. října 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí(5):

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(7),

–  s ohledem na studii vypracovanou tematickou sekcí C Parlamentu v únoru 2016, která nese název „Uprchlice a žadatelky o azyl: otázka integrace“,

–  s ohledem na závěry evropské trojstranné sociální vrcholné schůzky ze dne 16. března 2016, zejména na prohlášení evropských hospodářských a sociálních partnerů o uprchlické krizi,

–  s ohledem na mezinárodní závazky vyplývající z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a z Úmluvy OSN o právech dítěte a s přihlédnutím k základnímu právu všech dětí na přístup k bezplatnému základnímu vzdělání bez ohledu na jejich pohlaví, rasu nebo etnický či sociální původ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o vzdělávání dětí v mimořádných situacích a ve vleklých krizích(8),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0204/2016),

A.  vzhledem k tomu, že uprchlická krize je především humanitární krizí, k níž došlo mimo jiné destabilizací zemí v sousedství EU a která má také dlouhodobé dopady na trhy práce a občanskou společnost, a proto vyžaduje dlouhodobá a dobře promyšlená řešení, jež zaručí sociální soudržnost na místní úrovni a úspěšnou integraci nově příchozích do našich společností;

B.  vzhledem k tomu, že Ženevská úmluva byla přijata za účelem ochrany evropských uprchlíků po druhé světové válce a že vymezuje, kdo je uprchlík, a stanovuje řadu práv uprchlíků a povinností států;

C.  vzhledem k tomu, že existují tři typy právního postavení požívající nebo potenciálně požívající mezinárodní ochrany, a sice osoby s postavením uprchlíka, žadatelé o azyl a osoby požívající doplňkové ochrany; vzhledem k tomu, že politika v oblasti sociálního začleňování a uplatnění na trhu práce by měla být uzpůsobena jejich zvláštním potřebám;

D.  vzhledem k tomu, že aby mohla být přijata účinná a okamžitá opatření, je nezbytné analyzovat příčiny uprchlické krize; vzhledem k tomu, že hlavními příčinami uprchlické krize jsou konflikty a že jejich vyřešení by mohlo výrazně snížit počet uprchlíků a umožnit ostatním návrat do jejich vlastní země;

E.  vzhledem k tomu, že počet žadatelů o azyl a uprchlíků evidovaných v Evropě v roce 2014 a 2015 nemá v historii obdoby, což je důsledkem závažné humanitární situace v některých zemích sousedících s EU; vzhledem k tomu, že lepší přístup k informacím prostřednictvím nových technologií by umožnil zabránit tomu, aby převaděči a obchodníci s lidmi prosperovali;

F.  vzhledem k tomu, že akční plán a politické prohlášení, které byly přijaty na summitu EU a Afriky věnovaném migraci, jenž se konal ve Vallettě ve dnech 11. a 12. listopadu 2015, nepřinesly žádné praktické přesvědčivé řešení;

G.  vzhledem k tomu, že integrace uprchlíků do společnosti i na trh práce lze dosáhnout pouze za předpokladu, že členské státy a jejich společnosti budou navzájem solidární a budou mít společné odhodlání;

H.  vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2020 poklesne počet obyvatel EU v produktivním věku o 7,5 milionu; vzhledem k tomu, že prognózy vývoje potřeb trhu práce v EU upozorňují na již nyní patrný i budoucí nedostatek pracovních sil v určitých odvětvích;

I.  vzhledem k tomu, že hlavním krokem k začlenění do společnosti je profesní integrace;

J.  vzhledem k tomu, že začleňování do společnosti a integrace uprchlíků do hostitelských komunit, a zejména jejich uplatnění na trhu práce, je dynamickým dvousměrným procesem, ale i dvourozměrným procesem (zahrnujícím práva a povinnosti), který představuje výzvu i příležitost, zatímco začleňování do společnosti vyžaduje společnou, ale rozdílnou odpovědnost a úsilí samotných uprchlíků a také členských států, jejich místních a případně regionálních správních orgánů a hostitelských společenství a zároveň zapojení a podporu ze strany sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dobrovolnických organizací;

K.  vzhledem k tomu, že úspěšná integrace nevyžaduje pouze uplatnění na trhu práce, ale také přístup k jazykovým kurzům po příchodu, k bydlení, vzdělávání a odborné přípravě, sociální ochraně a zdravotní péči, včetně pomoci v oblasti duševního zdraví;

L.  vzhledem k tomu, že určujícím faktorem úspěšného začlenění uprchlíků do společnosti jsou podmínky na trhu práce v hostitelských zemích; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v EU, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost, je stále alarmující a že sladění nabídky a poptávky na trhu práce zůstává nadále trvalým problémem;

M.  vzhledem k tomu, že každý uprchlík je jedincem, který s sebou nese stín minulosti, osobní zkušenost, dovednosti, kvalifikaci, pracovní a životní zkušenosti a potřeby, přičemž to vše je třeba brát na vědomí; vzhledem k tomu, že uprchlíci mohou vykonávat a vytvářet hospodářskou činnost, která může být pro hostitelské komunity přínosem;

N.  navíc vzhledem k tomu, že 24,4 % všech obyvatel v EU je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením a téměř 10 % zažívá silnou hmotnou deprivaci;

O.  vzhledem k tomu, že státní příslušníci třetích zemí čelí řadě potíží při uznávání své odbornosti a kvalifikace; vzhledem k tomu, že uznávání kvalifikace získané ve třetích zemích je provázeno prověřováním dovedností;

P.  vzhledem k tomu, že pro vstup dospělých uprchlíků na trh práce je nezbytným předpokladem uznání odborného vzdělání a kvalifikace a přijetí zvláštních opatření k tomu, aby mohli získat vysokoškolské vzdělání a konkrétní dovednosti;

Q.  vzhledem k tomu, že je důležité umožnit uprchlíkům skutečný přístup na trh práce, aby znovu nabyli lidské důstojnosti a pocitu vlastní hodnoty, a že to má finanční výhody a rovněž představuje odpovědný přístup k veřejným financím, neboť se tak sníží náklady pro členské státy a uprchlíci se budou moci stát aktivními daňovými poplatníky;

R.  vzhledem k tomu, že ženy a nezletilé osoby, a to jak z řad uprchlíků, tak i žadatelů o azyl, mají zvláštní potřeby, pokud jde o ochranu; vzhledem k tomu, že veškerá politika v oblasti začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatňování na trhu práce musí zahrnovat hledisko ochrany dětí a žen;

S.  vzhledem k tomu, že podle údajů agentury Europol z roku 2015 se po příjezdu do Evropy ztratilo nejméně 10 000 dětí bez doprovodu;

T.  vzhledem k tomu, že nucené vysídlování, konflikty, porušování lidských práv a války mohou mít vážný dopad na fyzické a duševní zdraví dotyčných osob; vzhledem k tomu, že ženy z řad uprchlíků a žadatelky o azyl se navíc potýkají s velmi vysokou mírou genderově podmíněného násilí;

U.  vzhledem k tomu, že velká část žadatelů o azyl, kteří přišli do Evropy, čelí nelidským a nejistým podmínkám a žije v táborech, kde chybí přístup ke zdrojům a službám dostatečné kvality, které by naplňovaly jejich základní potřeby;

V.  vzhledem k tomu, že článek 33 odst. 1 Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 stanovuje, že „Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení“;

W.  vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 1 a čl. 3. odst. 2 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 stanovuje, že „Žádný stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, nevypoví, nevrátí či nevydá osobu jinému státu, jsou-li vážné důvody se domnívat, že by jí v něm hrozilo nebezpečí mučení [...] vezmou příslušné orgány v úvahu veškeré související okolnosti, včetně, v odůvodněných případech, existence trvalého hrubého, zřejmého nebo masového porušování lidských práv v daném státě“;

X.  vzhledem k tomu, že diskriminace je spolu s jazykovými a institucionálními faktory a faktorem vzdělávání jedna z nejpodstatnějších překážek, které migrantům obecně brání v plnohodnotné účasti na trhu práce a v zapojení se do společnosti(9);

Y.  vzhledem k tomu, že jednu polovinu žadatelů o azyl a uprchlíků, kteří v roce 2015 přišli do EU, představují osoby ve věku 18 až 34 let a jednu čtvrtinu děti; vzhledem k tomu, že tyto děti přišly z oblastí zasažených konfliktem, kde došlo k přerušení jejich školní docházky nebo k jejímu omezení často na velmi dlouhou dobu, nebo z uprchlických táborů, kde mohla získat určitou formu vzdělávání nebo navštěvovat místní školy jen menšina těchto dětí;

Z.  vzhledem k tomu, že směrnice 2003/86/ES stanovuje, že pokud jde o slučování rodin uprchlíků, nesmějí země EU ukládat podmínky minimální doby pobytu na daném území, dokud se k uprchlíkům nemohou připojit jejich rodinní příslušníci;

1.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU při své bezprostřední reakci na stávající situaci vycházela ze zásad solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, jak stanovuje článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a z uceleného přístupu zohledňujícího nezbytnost zlepšit způsoby bezpečné a legální migrace, který by zajistil dodržování všech stávajících právních předpisů a základních evropských práv a hodnot; poukazuje na to, že pro zvládnutí přílivu uprchlíků a žadatelů o azyl je nezbytné zavést co možná nejdříve trvalý mechanismus jejich přemísťování v rámci všech členských států;

2.  bere na vědomí, že pojem uprchlík je ve veřejné a politické debatě používán ve významové rovině velmi nejednotně a nejasně; zdůrazňuje, že je důležité uprchlíky jasně definovat v souladu s právním vymezením stanoveným v Ženevské úmluvě ze dne 28. července 1951 ve znění Protokolu z New Yorku ze dne 31. ledna 1967 a právními předpisy EU, zejména se směrnicí o podmínkách přiznávání azylu (2011/95/EU)(10), jak je vymezeno v čl. 2 písm. c), d), e), f) a g), a se směrnicí o podmínkách přijímání žadatelů o azyl, jak je vymezeno v čl. 2 písm. a), b) a c); zdůrazňuje, že pro účely uplatňování nejrůznějších evropských koncepcí je důležité jasně rozlišovat mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem;

3.  upozorňuje na to, že osobou, která má nárok na doplňkovou ochranu, je státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která nesplňuje podmínky pro přiznání statusu uprchlíka, ale taktéž jí reálně hrozí utrpení, mučení či nelidské nebo ponižující zacházení či trestání, nebo civilista, jehož život je v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu vážné individuálně ohrožen (viz směrnici o podmínkách přiznávání azylu);

4.  zdůrazňuje, že existují výrazné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o lhůty a podmínky vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu; upozorňuje, že zdlouhavé a příliš byrokratické postupy mohou bránit uprchlíkům a žadatelům o azyl v přístupu ke vzdělávání a odborné výchově, k poradenství ohledně zaměstnání a na trh práce, aktivaci programů EU a členských států a účinnému koordinovanému využívání finančních prostředků v této oblasti a také vést k větší zranitelnosti uprchlíků a žadatelů o azyl, pokud jde o nehlášenou práci a nejisté pracovní podmínky; poukazuje na to, že je naléhavě nutné zavést společný azylový systém, který by zdokonalil postupy při uznávání statusu uprchlíků, ale současně by uprchlíkům a evropským občanům zajistil nejvyšší míru bezpečnosti; doporučuje přijmout nezbytná opatření na podporu těch členských států, které jsou kvůli své zeměpisné poloze intenzivněji zapojeny do prvotního přijímání uprchlíků; uznává, že délka platnosti vydaného povolení k pobytu (zejména u osob s doplňkovou ochranou) je v případě, že je relativně krátká, překážkou integrace na trhu práce;

5.  žádá rovněž, aby byla přijata účinná opatření mimo území EU s cílem zajistit, aby se osoby, které na to mají nárok, mohly bezpečně dostat do hostitelských zemí, a rovněž s ohledem na vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu a zvládání blíže neurčených migračních toků;

6.  poukazuje na to, že k usnadnění začlenění uprchlíků do společnosti a na pracovní trh je nezbytné přijmout postupy, které by předepisovaly vhodnou adaptaci uprchlíků a předpokládaly spolupráci s nimi, a zabývat se celou řadou závažných mnohostranných problémů, jako jsou např.: všechny formy diskriminace, jazyková bariéra, která je první překážkou integrace, ověření dovedností, rozmanité sociálně-ekonomické, vzdělanostní a kulturní prostředí, bydlení, potřeby z hlediska zdraví, včetně psychosomatické a posttraumatické pomoci, slučování rodin a značné množství ohrožených skupin obyvatel mezi uprchlíky, zejména znepokojivý počet dětí, včetně dětí bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, starších osob a žen(11), z nichž všichni vyžadují opatření, která by byla uzpůsobena jejich specifickým potřebám;

7.  odmítá myšlenku vytvořit zvláštní trhy práce pro uprchlíky;

8.  vyzývá k tomu, aby příslušná minimální mzda v členských státech byla platná i pro uprchlíky;

9.  upozorňuje na krajně znepokojující situaci žen v uprchlických táborech v Evropě, zejména na životní a hygienické podmínky, v nichž se nacházejí a které si žádají mimořádná sanitární opatření; zdůrazňuje, že ženy mají jiné potřeby v oblasti zdravotní péče než muži, protože jsou více ohroženy vícenásobným rizikem, včetně násilí na základě pohlaví, komplikací z hlediska reprodukčního zdraví a kulturních překážek, které jim brání v přístupu ke zdravotní péči; domnívá se proto, že koncepce v této oblasti nemohou být genderově neutrální;

10.  zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat mezi naléhavými opatřeními a opatřeními, která mají být přijata ve střednědobém až dlouhodobém výhledu, aby bylo možné účinně reagovat na rozličné potřeby uprchlíků;

11.  znovu poukazuje na to, že je důležité mít při zpracovávání žádostí o přiznání statusu uprchlíka už od samého počátku na zřeteli genderový rozměr a že je nutné brát na vědomí potřeby žen, které žádají o mezinárodní ochranu, a specifické problémy spojené se začleňováním do společnosti a s uplatněním na trhu práce, jimž ženy čelí; vyzývá k tomu, aby všechny strategie a postupy týkající se začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce, udělování azylu a migrace poskytovaly mužům a ženám rovné možnosti s přihlédnutím k tomu, že odpovědnost za péči o děti a starší osoby a za nemocné nebo jinak závislé rodinné příslušníky přebírají častěji ženy než muži; připomíná, že poskytování kvalitní a přístupné péče o děti a péče o další závislé osoby a také flexibilní pracovní podmínky jsou důležitým příkladem toho, jak zlepšit přístup všech rodičů na pracovní trh a zajistit jejich ekonomickou a sociální emancipaci;

12.  poukazuje na přínos vzdělávání pro začleňování do společnosti a uplatnění na trhu práce; zdůrazňuje, že je důležité zaručit všem uprchlíkům, zejména dívkám a ženám, přístup k formálnímu, informálnímu a neformálnímu vzdělávání a celoživotní odborné přípravě v kombinaci s pracovními zkušenostmi(12); vyzývá dále k zavedení solidních transparentních postupů pro uznávání kvalifikace získané v zahraničí mimo Evropskou unii;

13.  vyzývá členské státy, aby zavedly takový systém jazykového vzdělávání, který by úzce propojoval obecné a odborně zaměřené jazykové vzdělávání;

14.  poukazuje na význam speciálně uzpůsobeného přístupu k integraci, který by se zakládal na rovných příležitostech a dostatečně se věnoval potřebám a specifickým problémům různých cílových skupin; poukazuje v této souvislosti na značnou poptávku po programech gramotnosti;

Výzvy a příležitosti

15.  domnívá se, že usnadnění účinného přístupu uprchlíků a žadatelů o azyl k bydlení, zdravotnictví, vzdělávání, sociální ochraně a na trh práce a současné zajištění dodržování jejich základních práv a toho, aby byly trhy práce inkluzivní na místní i celostátní úrovni, může hrát důležitou úlohu při snahách o to, aby uprchlíci a žadatelé o azyl znovu nabyli lidskou důstojnost a pocit vlastní hodnoty, a zdůrazňuje, že tyto kroky jsou také rentabilní, jelikož jim zajišťují soběstačnost, získání ekonomické nezávislosti a možnost přispět ke společnosti, což je velmi důležité z hlediska jejich úspěšného začlenění do společnosti, a že představují odpovědný přístup k veřejným financím, protože snižují náklady, které nesou členské státy a místní orgány, neboť zahrnují začleňování uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti, ale zároveň umožňují, aby se z nich stali aktivní plátci daní, což lze považovat za přínosné pro jejich osobní růst, rozvoj, sebeúctu, uznání ve společnosti i pro společnosti a komunitu jako celek; poukazuje na to, že ne všichni uprchlíci přicházející do EU jsou schopni pracovat z důvodů zdraví, věku a další problémů; připomíná, že směrnice o podmínkách přiznávání azylu a směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl přiznávají žadatelům o azyl a osobám požívajícím mezinárodní ochrany právo na přístup na pracovní trh a k odbornému vzdělávání;

16.  žádá členské státy, aby pracovaly na uplatnění doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru;

17.  poukazuje na to, že v rámci snahy o co nejúčinnější začlenění uprchlíků do společnosti a o jejich uplatnění na trhu práce a začlenění do místních společenství je nutné začít působit co nejdříve a trvale, což by mělo zmírnit riziko, že se později budou cítit izolovaně a nevhodně a žít s pocitem, že do společnosti nepatří; připomíná, že opatření včasné intervence by mohla zahrnovat včasné zapojení prostřednictvím dobrovolnictví, stáží, mentoringu a komunitní činnosti;

18.  uznává význam činnosti občanské společnosti a dobrovolnických organizací, které přispívají ke zlepšení postavení a k integraci všech žadatelů o azyl a uprchlíků nejen před získáním práce, ale i poté a ke zvyšování jejich schopnosti postarat se o sebe; zdůrazňuje, že by měla být přijata nezbytná opatření, aby se těm, kteří se dobrovolně zapojují do integrace a vzdělávání uprchlíků, dostalo náležitého školení; je si vědom toho, jaký význam má vytvoření a rozvíjení sociálních a komunitních sítí mezi komunitami uprchlíků a migrantů a s těmito komunitami, jež by jim usnadnily přístup na pracovní trh;

19.  zdůrazňuje, že jedním z určujících faktorů úspěšného a trvalého začlenění uprchlíků do společnosti jsou podmínky na pracovním trhu v hostitelských zemích; je si vědom toho, že uprchlíci jsou z hlediska věku, schopností a znalostí heterogenní skupinou; upozorňuje na to, že nezaměstnanost v EU, zejména nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost, je v některých zemích a regionech stále alarmující a že Komise a členské státy by měly i nadále upřednostňovat takovou politiku a investice, které by se zaměřovaly na tvorbu kvalitních pracovních míst pro celou společnost, se zvláštním zřetelem na nejohroženější osoby a hospodářský růst; připomíná, že opatření na podporu tvorby kvalitních pracovních míst, aktivních trhů práce a zaměstnanosti musejí být přizpůsobena místním podmínkám, jinak nebudou účinná;

20.  poukazuje dále na významné rozdíly, pokud jde o sociální a hospodářskou situaci uvnitř samotné Unie; zdůrazňuje, že je důležité přihlížet při přemísťování uprchlíků k této skutečnosti, tak aby byly jejich vyhlídky na uplatnění na trhu práce co nejlepší, jelikož jsou velmi často přemísťovány do míst, kde na trhu práce nenacházejí žádné uplatnění;

21.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že při přijímání uprchlíků budou uplatňována účelná integrační opatření, například jazykové a orientační kurzy, které by je důkladně seznámily se základními právy a hodnotami EU a problematikou začleňování do společnosti; zdůrazňuje, že nabytí jazykových znalostí má zásadní význam při úspěšné integraci uprchlíků, zejména pokud jde o jejich uplatnění na trhu práce; vyzývá členské státy, aby uprchlíkům, kterým bude pravděpodobně uděleno povolení k pobytu a kteří si mohou najít práci v hostitelské zemi, zajistily komplexní obecné jazykové kurzy i jazykové vzdělávání pro pracovní účely a aby po nich vyžadovaly účast na těchto kurzech; zastává názor, že jazykové kurzy by měly probíhat už v registračních centrech a přijímacích střediscích;

22.  zdůrazňuje, že je nutné včas, spravedlivě, transparentně a bezplatně posoudit formální a neformální dovednosti uprchlíků a žadatelů o azyl, uznat jejich kvalifikaci a potvrdit její platnost, tak aby byl umožněn jejich přístup k aktivní politice trhu, zejména na základě školení a profesního poradenství, mj. prostřednictvím opatření, která by jim zajistila přístup na pracovní trh a nediskriminační pracovní podmínky, a prostřednictvím speciálních opatření, která by jim umožnila plně využít vlastního potenciálu, přičemž poukazuje na to, že je nutné vyrovnat nabídku a poptávku na pracovním trhu hostitelských zemí; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité posílit úlohu evropského rámce kvalifikací a urychleně vytvořit účinnější systémy uznávání diplomů, praxe a kompetencí a potvrzování jejich platnosti; připomíná, že pokud by tyto systémy byly účinné, měli by z toho prospěch všichni občané Unie; zdůrazňuje přitom, že toto posuzování by nemělo být diskriminačním procesem, pokud jde o kvalifikaci žadatelů o azyl, a že dovednosti a potenciál zaměstnatelnosti by neměl sloužit jako kritérium při rozhodování o přijetí žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že omezené zdroje, které jsou k dispozici, by měly být účelně vynakládány na jedné straně na rychlý průběh azylového řízení a na druhé straně na bezodkladnou a účinnou integraci uprchlíků;

23.  poukazuje na to, že veřejná fiskální politika, v jejímž rámci jsou financovány mimořádné investice do opatření a programů na začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu, má zpravidla krátkodobě příznivý dopad na HDP daného státu, zatímco střednědobý a dlouhodobý dopad na veřejné finance bude záviset na účinnosti těchto opatření;

24.  v této souvislosti vítá rozhodnutí Komise zohledňovat dopad mimořádného přílivu uprchlíků na rozpočet, pokud jde o mimořádné výdaje členských států v rámci preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu při posuzování případných dočasných odchylek od požadavků tohoto paktu(13);

25.  zdůrazňuje, že hlavní fondy EU zaměřené na začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu, zejména Evropský sociální fond (ESF), Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský fond pomoci nejchudším osobám (FEAD), mají na úrovni členských států různé zaměření, různé cílové skupiny a odlišný způsob správy; zdůrazňuje, že tyto prostředky jsou vynakládány na podporu cílených iniciativ na zlepšení jazykových a odborných dovedností uprchlíků, zlepšení jejich přístupu ke službám a na trh práce a na podporu informačních kampaní zaměřených jak na hostitelské komunity, tak na migranty; znovu upozorňuje, že je důležité vynakládat prostředky určené na integraci na opatření vedoucí ke skutečné integraci, a připomíná členským státům význam zásady partnerství pro zajištění účelného a lépe koordinovaného využití těchto prostředků; poukazuje však na to, že cíl, kterým je uplatnění uprchlíků na trhu práce, se musí odrazit na zvýšení významu Evropského sociálního fondu;

26.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že tyto prostředky nepostačují, je zapotřebí navýšit veřejné investice a dodatečné finanční prostředky, tak aby bylo možné místním orgánům, sociálním partnerům, sociálním a hospodářským subjektům, občanské společnosti a dobrovolnickým organizacím urychleně poskytnout přímou finanční podporu na opatření zaměřená na rychlou integraci uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu, mj. aby se předešlo sociálnímu napětí, zejména v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností;

27.  oceňuje úsilí Komise o zjednodušení dostupných nástrojů financování a zlepšení součinnosti mezi nimi; zdůrazňuje však, že je nutné dále zlepšovat přístupnost, doplňkovost a transparentnost těchto finančních prostředků, aby byly členské státy lépe schopny přijímat a integrovat uprchlíky a žadatele o azyl;

28.  v tomto směru zdůrazňuje, že Azylový, migrační a integrační fond vyčerpal veškeré dostupné finanční prostředky; doporučuje proto, aby byl tento fond v rámci přezkumu víceletého finančního rámce zachován;

29.  zdůrazňuje, že při vytváření a provádění politiky a uplatňování opatření zaměřených na začleňování a integraci uprchlíků do společnosti by měla být vždy dodržena zásada rovného zacházení, zákazu diskriminace, rovných příležitostí a rovnosti pohlaví;

30.  dále poukazuje na to, že na opatření zaměřená na integraci a začleňování uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti by neměly být vynakládány finanční prostředky vyčleněné na programy určené jiným znevýhodněným skupinám, nýbrž že tato opatření si bezpodmínečně žádají dodatečné sociální investice, které by odrážely potřebu přijmout další opatření; zdůrazňuje navíc, že dostupné finanční prostředky EU by se měly vynakládat účelněji a účinněji; vyzývá Komisi, aby při vytváření integrační politiky zohledňovala údaje o pracovním trhu a sociální situaci, aby bylo zajištěno, aby proces integrace nezhoršoval sociální a ekonomickou situaci v hostitelských regionech;

31.  vyzývá proto Komisi, aby v rámci přepracování víceletého finančního rámce zvážila přidělení alespoň 25 % rozpočtu vyčleněného na politiku soudržnosti na fond ESF, aby byly na uplatnění uprchlíků na pracovním trhu zajištěny v dlouhodobém horizontu dostatečné prostředky; vyzývá Radu, aby v rámci nadcházejícího přepracování víceletého finančního rámce uzpůsobila horní hranici celkové výše přidělených prostředků a jednotlivých položek vnitřním a vnějším výzvám vzniklým ve spojitosti s uprchlickou krizí a aby je dala do souladu s potřebami členských států, které se při začleňování uprchlíků do společnosti potýkají se největšímu problémy(14);

32.  poukazuje na to, že aby bylo zajištěno účelné přidělování prostředků z Evropského sociálního fondu, měly by členské státy v případě potřeby upravit svá příslušná pravidla, s cílem zajistit, aby bylo s žadateli o azyl zacházeno stejně jako s občany EU a se státními příslušníky třetích zemí, kteří mají přístup na trh práce;

Zajistit fungování integrace

33.  zdůrazňuje, že je třeba úzce provázat všechny legislativní akty tvořící Evropský program pro migraci(15), aby byl zajištěn správný postup v otázce příjímání uprchlíků a migrantů;

34.  konstatuje, že je velmi důležité zajistit účast všech zainteresovaných subjektů společnosti, a navrhuje proto rozšířit výměnu osvědčených postupů v této oblasti, aniž by byly dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o integrační opatření; zdůrazňuje, že integrační opatření vztahující se na všechny oprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí by měla prosazovat jejich začlenění do společnosti, nikoli jejich izolaci; poznamenává, že klíčovou úlohu v integračním procesu hrají místní a regionální orgány, včetně měst;

35.  je pevně přesvědčen, že bez rozsáhlé aktivní podpory ze strany mikropodniků a malých a středních podniků v EU bude obtížné dosáhnout začlenění uprchlíků na pracovní trh; domnívá se, že příslušné orgány v členských státech musejí malým a středním podnikům poskytnout s ohledem na uplatnění uprchlíků na trhu práce komplexní cílenou podporu a poradenství;

36.  podporuje úsilí Komise o aktualizaci Evropského programu pro migraci, zejména na základě přepracování nařízení Dublin III, s cílem zvýšit solidaritu, rozdělení odpovědnosti a jednotnost norem ochrany v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje pozitivní vliv, který by mohla mít mobilita uprchlíků při řešení nedostatku pracovních sil a při začleňování uprchlíků na trhu práce, mj. s přihlédnutím k takovým aspektům, jako je vybízení členských států k tomu, aby umožnily slučování rodin; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit další úsilí na vytvoření skutečně jednotného společného evropského azylového systému a komplexní a udržitelné politiky legální migrace v EU, a to s cílem pokrýt poptávku na trhu práce z hlediska dovedností, kdy hraje začleňování uprchlíků do společnosti a aktivní integrační politika ústřední úlohu;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise byla nucena vydat 40 rozhodnutí o nesplnění povinnosti ze strany mnoha členských států kvůli tomu, že neuplatňovaly klíčové koncepce společného evropského azylového systému, včetně tzv. „výzvy“ zaslané 19 členským státům, které neoznámily, že by přijaly opatření k provedení směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl ve vlastním právu, v níž jsou stanoveny základní normy pro záležitosti, jako je přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání, školní docházce a vzdělávání nezletilých osob, k potravinám, bydlení, lékařské a psychologické péči a ustanovení pro znevýhodněné osoby; je pevně přesvědčen, že Komise by měla více usilovat o zajištění plného a účinného uplatňování stanovených pravidel; naléhavě vyzývá členské státy, aby v souladu s normami v oblasti lidských práv a s evropskými zásadami solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti a loajální spolupráce zakotvenými ve Smlouvách zajistily nápravu;

38.  bere na vědomí prohlášení předsedy Komise Junckera(16) v projevu o stavu Unie v roce 2015, v němž potvrdil svoji podporu poskytnutí přístupu na trh práce žadatelům o azyl i během zpracovávání jejich žádostí; vyjadřuje však politování nad malým odhodláním Komise, pokud jde o provádění přijatých rozhodnutí; vyjadřuje své znepokojení nad rozhodnutím některých členských států uzavřít své vnitřní hranice či zavést dočasné hraniční kontroly, jelikož to ohrožuje svobodu pohybu v schengenském prostoru;

39.  s politováním konstatuje, že dohoda o rozdělení uprchlíků mezi členské státy ze září 2015 není uspokojivě plněna; zdůrazňuje, že většina členských států neplní kvóty na přijímání uprchlíků; vyzývá Komisi a členské státy, aby začaly co nejrychleji uplatňovat příslušné dohody a urychlily proces přijímání a přesídlování uprchlíků;

40.  zdůrazňuje, že zdlouhavé vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu a neschopnost zaregistrovat žadatele o azyl po jejich příjezdu nebrání pouze včasnému a legálnímu přístupu uprchlíků a žadatelů o azyl na trh práce, ale vytváří rovněž podmínky pro rozvoj praxe nehlášené práce a veškerých forem vykořisťování; zdůrazňuje, že je nutno podporovat členské státy, které stojí při registrování žadatelů o azyl v první linii;

41.  zdůrazňuje, že by měl být všem obětem vykořisťování a diskriminace zajištěn přístup ke spravedlnosti a ochraně; zdůrazňuje zásadní význam práce, kterou odvádějí sociální partneři, odbory, občanská společnost, místní orgány, hospodářské a sociální subjekty a dobrovolnické organizace ve snaze pomoci těmto pracovníkům a poskytnout jim potřebné informace, zejména informace o jejich právech a povinnostech a o ochraně, na niž mají právo, ale také podporu, kterou potřebují, mj. s přihlédnutím k možnému dočasnému charakteru pobytu uprchlíků;

42.  poukazuje na to, že je důležité vyvarovat se vytváření ghett, aby se dosáhlo účinného začlenění uprchlíků do společnosti;

43.  vítá vytvoření „nástroje dovednostního profilu“ určeného státním příslušníkům třetích zemí v rámci „Nové agendy dovedností pro Evropu“ Evropské komise, jehož cílem je posílit rané vymezení a zdokumentování dovedností a kvalifikací státních příslušníků třetích zemí a předložit „průvodce“ obsahujícího osvědčené postupy v oblasti podpory integrace na trhu práce v členských státech a zdokonalování výuky jazyků on-line pro nově příchozí uprchlíky a žadatele o azyl prostřednictvím jazykových kurzů on-line Erasmus +;

44.  vítá „Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí“ Evropské komise, který se zabývá opatřeními předcházejícími odchodu a příchodu, vzděláváním, zaměstnáváním a odbornou přípravou, přístupem k základním službám, aktivní účastí a sociálním začleňováním;

Doporučení a osvědčené postupy

45.  vyzývá členské státy, aby zajistily rychlou a úplnou integraci uprchlíků na trhu práce a jejich sociální začlenění v souladu se zásadou rovného zacházení, situací na vnitrostátním trhu práce a vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU, a aby jim poskytly informace a přístup k bydlení, zdravotní péči a sociální ochraně, k integračním kurzům, jazykovým výukovým modulům a k dalším vzdělávacím a školícím opatřením;

46.  vyzývá Komisi, aby zvážila cílenou revizi směrnice o podmínkách přijímání s cílem zajistit, aby žadatelé o mezinárodní ochranu měli co nejdříve přístup na trh práce po podání žádosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala vzestupnou konvergenci norem sociální ochrany a rychlé vydávání pracovních povolení v členských státech;

47.  vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o zajištění skutečného přístupu uprchlíků a žadatelů o azyl na trh práce, zejména ověřováním toho, zda členské státy nestanovují příliš restriktivní podmínky přístupu k zaměstnání, jež by přístup k zaměstnání neúměrně ztěžovaly; vyzývá dále členské státy, aby omezily administrativní formality v zájmu usnadnění vstupu zaměstnatelných osob na trh práce; poukazuje na to, že tato opatření by byla prospěšná jak pro integraci uprchlíků, tak obecněji pro všechny občany EU;

48.  vybízí členské státy, aby zkrátily lhůtu potřebnou pro zpracování žádostí o mezinárodní ochranu, s patřičným ohledem na práva dotčených osob a aniž by byla ohrožena kvalita rozhodování, a posoudily úroveň vzdělání a kvalifikaci uprchlíků už v registračních centrech, tak aby jim mohly nabídnout cílenější opatření včasného zásahu, mezi něž patří např. jazyková příprava, hodnocení dovedností a kurzy občanské integrace, včetně kurzů o evropských základních právech, hodnotách a kultuře, zejména pokud jde o žadatele o azyl, kteří mají dobré vyhlídky na přiznání mezinárodní ochrany, a naléhavě žádá, aby měli všichni k těmto opatřením rovný přístup; naléhavě žádá Komisi, aby podpořila členské státy prostřednictvím konkrétních a účinných opatření, jež umožní zkrátit dobu vyřízení žádostí;

49.  vyzývá členské státy, aby zajistily včasný, snadný a rovný přístup uprchlíků a žadatelů o azyl k odborné přípravě, včetně stáží a učňovské přípravy, s cílem zaručit jejich rychlou, účinnou a plnou integraci do našich společností a trhu práce včetně získání nezbytných dovedností, které jim umožní vybudovat si po návratu novou budoucnost; zdůrazňuje, že by tato opatření měla být prováděna formou iniciativ společně se soukromým sektorem, odbory a občanskou společností; vyzývá dále členské státy, aby uznávaly a potvrzovaly stávající dovednosti uprchlíků a formální i neformální schopností, nadání a odborné znalosti na individuálním základě; připomíná, že první překážka, kterou musí uprchlíci překonat, je jazyková; doporučuje tudíž přijmout účinná opatření, jež jim umožní nejen se naučit jazyk hostitelské země a porozumět mu, nýbrž také podpořit proces vzájemného poznávání různých kultur, aby bylo zabráněno šíření xenofobních a rasistických nálad;

50.  požaduje, aby byla v rámci Komise ustavena pracovní skupina GŘ EMPL, která by co nejrychleji vypracovala celoevropské normy pro tzv. měkké dovednosti a metodiku k jejich evidenci;

51.  vítá řešení, která umožňují poskytovat informace o možnostech formálního a neformálního vzdělávání, odborné přípravy, pracovních stáží a dobrovolných pracích pro migranty, uprchlíky a žadatele o azyl v několika jazykových mutacích; žádá proto, aby byla nabídka těchto služeb rozšířena;

52.  zdůrazňuje, že inovativní nástroje založené na nových médiích, jakými jsou sociální média a aplikace, by mohly významně usnadnit přístup k službám a výměnu informací týkajících se registrace uprchlíků, posuzování dovedností, hledání práce a jazykového vzdělávání, jakož i zajistit přímou pomoc lidem, kteří ji potřebují; vybízí dále členské státy, aby vytvořily specializované platformy a mnohojazyčné internetové portály, jejichž cílem by bylo poskytování stručných a snadno dostupných informací o možnostech uznávání kvalifikací, existujících integračních programech a seznamech odpovědných orgánů, přičemž připomíná, že každý stát EU a EHP má pověřené národní informační středisko pro akademické uznávání, které poskytuje způsob, jak vysokoškolské tituly porovnávat; vybízí v této souvislosti členské státy, aby tuto službu propagovaly;

53.  upozorňuje na nejrůznější možnosti a modely odborné přípravy dostupné v členských státech a zejména na model kombinovaného odborného vzdělávání a přípravy, který některé členské státy a uprchlíci a žadatelé o azyl neznají nebo znají jen minimálně, který však může díky tomu, že umožňuje plynulý přechod ze školy a odborné přípravy do profesního života, představovat významný příspěvek k integraci uprchlíků na trh práce a k jejich začleňování do společnosti, a kromě toho může být využit k cílené přípravě kvalifikovaného personálu pro nedostatková povolání;

54.  vyzývá Komisi, aby navrhla pokyny týkající se toho, jak by bylo možné uznávat stávající kvalifikace a dovednosti uprchlíků; poukazuje v této souvislosti na to, že v mnoha případech neodpovídá odborná příprava a proces získávání kvalifikací v zemi původu uprchlíků evropským normám; navrhuje, aby Komise vypracovala doporučení, která umožní členským státům zjišťovat dovednosti, kvalifikaci, nadání a odborné znalosti uprchlíků snadněji, rychleji a účinněji; poukazuje v této souvislosti na rozdíly mezi trhy práce v členských státech a na jejich různé potřeby a doufá, že s přihlédnutím k této skutečnosti bude možné potřebu pracovních sil v určitých oblastech zajistit rychleji, snadněji a účinněji a zároveň zajistit rychlejší integraci uprchlíků na trhu práce;

55.  vyzývá Komisi, aby zvážila revizi směrnice o modré kartě;

56.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy vynaložily větší úsilí v boji proti všem formám diskriminace, xenofobii a rasismu, mimo jiné zvyšováním povědomí o právních předpisech o zákazu diskriminace, podporou činnosti místních orgánů, organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a vnitrostátních orgánů odpovědných za rovné zacházení a posílením snah o komunikaci se sdělovacími prostředky a občany v EU s cílem bojovat proti jakýmkoli dezinformacím nebo xenofobii, které jsou v rozporu se základními evropskými hodnotami, přičemž všechno toto úsilí do velké míry přispěje k sociálnímu přijetí a začlenění uprchlíků; vybízí členské státy, aby využívaly prostředky z programu Práva, rovnost a občanství na vzdělávání v oblasti rozmanitosti a na poučení a informování uprchlíků a migrantů vstupujících na trh práce o jejich zákonných právech v pracovněprávních vztazích, aby se nestali obětí vykořisťovatelských postupů nebo zaměstnavatelů; zdůrazňuje, že ve všech migračních a integračních politikách je třeba vzít v úvahu vícenásobnou diskriminaci;

57.  vítá společné prohlášení sociálních partnerů o uprchlické krizi vydané dne 16. března 2016 na sociálním summitu tripartity, v němž je vyjádřen jejich závazek a vůle spolupracovat s vládami a dalšími zúčastněnými stranami na návrhu a vypracování politiky na podporu začleňování; zastává názor, že sociální partneři a organizace občanské společnosti jsou nezastupitelnými zprostředkovateli, kteří hrají zásadní úlohu při začleňování uprchlíků do trhu práce a do společnosti jako celku; vybízí Komisi, aby zintenzivnila dialog se sociálními partnery na základě vyváženého zastoupení zájmů s cílem odhalit možnosti trhu práce a příležitosti pro zaměstnávání uprchlíků;

58.  vyzývá členské státy, aby se poučily ze zkušeností a osvědčených postupů na úrovni měst a usnadnily jejich výměnu s cílem podpořit takové podmínky na trhu práce, které umožní začlenění všech obyvatel včetně osob požívajících mezinárodní ochrany, a aby zapojily města a místní orgány do vytváření a provádění politik zaměřených na sociální a ekonomickou integraci; zastává názor, že různé úrovně správy musí navázat efektivnější partnerství a že iniciativy na úrovni EU a na úrovni členských států musí doplňovat a posilovat opatření uplatňovaná na úrovni měst, jež cílí na skutečné potřeby občanů; je přesvědčen, že by osvědčené postupy členských států měly být při účinné koordinaci a zapojení měst uznány a zviditelněny;

59.  pokládá za nezbytné, aby byli uprchlíci, stejně jako orgány řádně seznámeni s pracovněprávními předpisy a předpisy o zákazu diskriminace, aby uprchlíci nebyli vykořisťováni praktikami nehlášené práce a jinými formami závažného vykořisťování při práci či aby netrpěli diskriminací na pracovišti;

60.  vyzývá Komisi, aby finančně podpořila přeshraniční programy zajišťující přenositelnost a přizpůsobitelnost osvědčených postupů – jako jsou projekty partnerského mentorství a poradenství, do nichž jsou zapojeny všechny úrovně správy a řada subjektů, které jsou navržené a prováděné různými zúčastněnými stranami na úrovni EU – a aby zajistila jejich praktické uplatňování v praxi;

61.  vyzývá členské státy, aby provedly rámcové rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii a novou směrnici o obětech zločinu a aby zajistily včasné vyšetření a stíhání jakéhokoli podněcování k násilí, včetně genderově podmíněného násilí, vůči migrantům a žadatelům o azyl, bez ohledu na jejich status pobytu;

62.  zdůrazňuje rostoucí míru nenávistných řečí, protimigrantských postojů a xenofobního násilí jak ze strany institucí a orgánů, tak jednotlivců;

63.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily diplomatické vztahy a přijaly všechna nezbytná hospodářská a sociální opatření, aby umožnily stabilizaci zemí původu uprchlíků tak, aby tito ve svých zemích mohli zůstat nebo se do nich navrátit;

64.  požaduje, aby došlo k urychlenému přerozdělení prostředků v rámci ESF, AMIF, EFRR a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), tak aby bylo možné poskytnout účinnější pomoc členským státům, na nichž leží ve spojitosti s uprchlickou krizí hlavní břímě;

Kultura, vzdělávání a sport

65.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zajistit, aby se nezletilým osobám bez doprovodu dostalo zvláštní ochrany před vykořisťováním na pracovišti, násilím a obchodováním s lidmi; zdůrazňuje, že je třeba, aby zejména dívkám, které jsou často zranitelnější a ve větší míře vystavené nejrůznějším formám vykořisťování, obchodování s lidmi a sexuálnímu zneužívání a u nichž je pravděpodobnější, že budou připraveny o možnosti vzdělávat se, byli nápomocni mentoři a aby pro ně byla přijata specifická opatření;

66.  žádá Komisi, aby zvýšila význam kultury, vzdělávání a odborné přípravy v rámci operačních opatření uskutečňovaných jako součást Evropského programu pro migraci; vyzývá Komisi, aby přijala zvláštní politiku týkající se mezikulturního dialogu;

67.  vyzývá EU a členské státy, aby upřednostňovaly integraci prostřednictvím včasně cílených opatření v oblasti vzdělání, odborné přípravy, kultury a sportu a rovněž výzvy, s nimiž se potýkají hostitelské společnosti zejména při zaručování práva dětí na vzdělání bez ohledu na jejich status uprchlíků, jak je stanoveno v článku 22 Úmluvy OSN o právech dítěte, díky čemuž se tak stane prioritou nejvlastnější zájem dítěte;

68.  trvá na tom, že je nezbytné, aby prostřednictvím studií, výzkumu a statistických údajů byla provedena co nejúplnější analýza, na jejímž základě lze dát ty nejlepší náměty pro koncepční iniciativy a kroky s cílem zjistit, jaká by měla být strategie vzdělávání uprchlíků, konkrétně strategie vzdělávání dospělých, přičemž je třeba mít na zřeteli jejich současné kvalifikace;

69.  zdůrazňuje klíčovou úlohu bezplatného veřejného vzdělání, kultury, mezikulturního a mezináboženského dialogu, neformálního a informálního učení, celoživotního učení a politiky v oblasti mládeže a sportu pro posilování integrace a sociálního začlenění uprchlíků a žadatelů o azyl v Evropě, jakož i úlohu porozumění a solidarity hostitelských zemí v boji proti rasismu, xenofobii a extremismu a v tom, že přispívají k budování soudržnější a inkluzivnější společnosti založené na kulturní rozmanitosti, podpoře společných evropských hodnot a ochraně základních práv; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit uprchlíkům a žadatelům o azyl kulturní a jazykovou mediaci a rovněž rozvíjet jejich znalosti jazyka hostitelské země a jejích kulturních a sociálních hodnot;

70.  zdůrazňuje důležitou úlohu sportu jako nástroje podporujícího sociální a mezikulturní dialog tím, že podporuje vytváření pozitivních vazeb mezi místním obyvatelstvem a uprchlíky a žadateli o azyl, a vyzývá evropské orgány a instituce a členské státy, aby zavedly programy zaměřené na sociální integraci uprchlíků prostřednictvím společných kulturních nebo sportovních aktivit; podporuje proto stávající iniciativy sportovních organizací a vybízí k výměně osvědčených postupů mezi různými subjekty pořádajícími sportovní akce zaměřené na sociální integraci uprchlíků;

71.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v současnosti mizí kulturní sítě, což je dáno novým směřováním programu Kreativní Evropa;

72.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí účinné postupy, které umožní hladký přechod mezi vzdělávacími zařízeními dostupnými v uprchlických táborech a vzdělávacími systémy členských států, v nichž se nacházejí;

73.  trvá na tom, že je nezbytné, aby členské státy usnadnily zápis studentů z řad uprchlíků do vzdělávacích zařízení na všech úrovních, a žádá, aby bylo vynakládáno větší úsilí o efektivnější rozdělení žáků a jejich umístění ve vnitrostátních vzdělávacích systémech;

74.  vyzývá EU a členské státy, aby zavedly „vzdělávací koridory“, a to tak, že budou prosazovat dohody s evropskými univerzitami a Unií vysokých škol ze Středomoří (UNIMED), s cílem přijímat studenty z řad uprchlíků, kteří přicházejí z oblastí sužovaných konflikty, a usnadňovat jim přístup ke studiu a prosazovat vzájemnou podporu a dobrovolnictví; vítá iniciativy, které v tomto směru přijala řada evropských univerzit a jejich partneři;

75.  vítá evropské a vnitrostátní programy i soukromé iniciativy zahájené neziskovými institucemi, které poskytují pomoc akademickým pracovníkům z řad migrantů ve vědě a dalších profesních oblastech, a zasazuje se za jejich rozvoj a podporu;

76.  vyzývá členské státy, aby v zájmu zajištění okamžitého zahájení integrace zaručily řešení týkající se prakticky orientovaných a srozumitelných předběžných informací o vzdělávání v několika jazycích;

77.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly cílenou podporu dětem a mladým lidem z řad uprchlíků a žadatelů o azyl při jejich vstupu do vzdělávacího systému, například formou intenzivních jazykových kurzů a programů obecného uvedení do studia, včetně pedagogické podpory, s cílem umožnit jim co nejdříve se zapojit do běžné výuky; zdůrazňuje nutnost reagovat na rozdílné potřeby a zranitelnost konkrétních skupin, zejména nezletilých osob bez doprovodu a dospělých bez základního vzdělání;

78.  připomíná EU a členským státům jejich povinnost zajistit v souladu s mezinárodními úmluvami v mimořádných situacích zvláštní ochranu nezletilým osobám, včetně dětem z řad uprchlíků, a zejména pak přístup ke školám a vzdělávacím zařízením; vítá cíl vyčlenit z celkového rozpočtu EU na humanitární pomoc na rok 2016 finanční prostředky na vzdělávání ve výši 4 % a vyzývá Komisi a členské státy, aby se s ohledem na Světový humanitární summit konaný v květnu 2016 v Istanbulu nadále na mezinárodní úrovni zasazovaly o to, aby byly v rámci současných programů pomoci zvýšeny finanční prostředky na vzdělávání v mimořádných situacích;

79.  doporučuje, aby byly dětem z řad uprchlíků poskytovány doplňkové jazykové kurzy v jazyku jejich domovských zemí;

80.  zdůrazňuje, že je třeba zahájit činnosti na podporu vzdělávání, zejména s cílem poskytnout vhodné vybavení v hotspotech a záchytných zařízeních EU pro uprchlíky, jež podpoří úsilí humanitárních a nevládních organizací, které již v uprchlických táborech začaly pořádat vzdělávací a jiné akce, a poskytnout pobídky a podporu pro rozvoj formálních vzdělávacích struktur v uprchlických táborech, včetně táborů nacházejících se ve třetích zemích;

81.  vítá nové výzvy k předložení návrhů, které se budou věnovat kulturním, vzdělávacím a sportovním programům a programům mobility mladých lidí a projektům zaměřeným na mezikulturní dialog, kulturní a sociální začlenění a integraci v rámci programu Kreativní Evropa a Erasmus+; zdůrazňuje, že je třeba odstranit problémy a stávající překážky, které by mohly bránit žádostem o projekty zaměřené na integraci uprchlíků a usnadnit přístup veškerých žadatelů k dotyčným programům;

82.  žádá členské státy, aby podporovaly iniciativy, které zajišťují lepší spolupráci, soudržnost politik a dialog mezi veřejnými orgány, příslušnými nevládními organizacemi, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a komunitami uprchlíků s cílem zlepšit vzájemné vědomosti a porozumění, a aby posoudily další možné iniciativy s cílem zajistit rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a pomoci tak začlenit migranty a uprchlíky do příznivého učebního prostředí;

83.  zdůrazňuje klíčovou úlohu učitelů při začleňování dětí a mladých lidí z řad uprchlíků a migrantů do vzdělávacího systému a upozorňuje na potřebu specializovaných pedagogických pracovníků a dalších školení pro učitele, aby byli profesně připraveni; vyzývá v této souvislosti EU a členské státy, aby zvážily vytvoření takových nástrojů pro spolupráci mezi učiteli, které jim umožní vyměňovat si své zkušenosti a osvědčené postupy a poskytovat si vzájemnou podporu;

84.  vyzývá členské státy, aby pomohly učitelům a profesorům z řad migrantů získat pracovní místa pedagogů, nejen aby se zlepšila jejich situace, ale aby mohli své jazykové znalosti a pedagogické dovednosti a zkušenosti řádně využít ve vzdělávacích systémech;

85.  podporuje myšlenku vytvoření asistenčních služeb pro učitele, které jim budou nabízet včasnou podporu při zvládání různých druhů rozmanitosti ve třídě a podpoře mezikulturního dialogu a radit jim v případě konfliktů či konfrontace se studenty, u nichž hrozí radikalizace; vyzývá dále členské státy, aby rozšířily možnosti politického vzdělávání a poskytly vhodné příležitosti další odborné přípravy a výukové materiály k objasnění toho, proč lidé utíkají, a k boji proti extremismu;

86.  zdůrazňuje význam škol při poskytování poradenství a jazykové a kulturní mediace, i pokud jde o demokratické hodnoty, a to prostřednictvím programů občanské výchovy a aktivního občanství, a při jejich klíčové úloze v procesu urychlení a zajištění sociálního a kulturního začlenění a integrace nejen studentů, ale i jejich rodin;

87.  vítá rozhodnutí Rady věnovat konkrétní opatření v pracovním plánu pro kulturu na období 2015–2018 úloze kultury, umění a mezikulturního dialogu v integraci migrantů a zhodnotit stávající osvědčené postupy v členských státech;

88.  zdůrazňuje, že je třeba lépe propagovat využití umění jakožto integračního nástroje a usnadňovat a posilovat zapojení uprchlíků do uměleckých činností;

89.  vítá novou odbornou pracovní skupinu pro mezikulturní dialog a integraci migrantů a uprchlíků prostřednictvím umění a dialogu(17), kterou vytvořila Komise a která by do konce roku 2017 měla vydat příručku osvědčených postupů;

90.  zdůrazňuje význam podpory a dalšího rozvoje vzdělávacích aplikací, videí a cvičení, jakož i výukových platforem pro uprchlíky, s cílem usnadnit a doplnit jejich vzdělání a odbornou přípravu;

o
o   o

91.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0176.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0317.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0105.
(4) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 91.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0008.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0073.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0418.
(9) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/note/join/2014/518768/IPOL-EMPL_NT%282014%29518768_EN.pdf
(10) Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9.
(11) http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/social-issues-migration-health/making-integration-work-humanitarian-migrants_9789264251236-en
(12) Viz Přijaté texty ze dne 8.3.2016, P8_TA(2016)0073.
(13) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-6067_en.htm
(14) http://www.europarl.europa.eu/news/cs/news-room/20131118IPR25534/EP-schv%C3%A1lil-novou-politiku-soudr%C5%BEnosti-325-miliard-EUR-do-evropsk%C3%BDch-region%C5%AF
(15) COM(2015)0240.
(16) http://ec.europa.eu/avservices/video/player.cfm?ref=I107934
(17) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14444-2015-INIT/en/pdf


Sociální a environmentální normy, lidská práva a sociální odpovědnost podniků
PDF 540kWORD 149k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2016 k provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků (2015/2038(INI))
P8_TA(2016)0298A8-0217/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 11, 153, 191, 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 12, 21, 28, 29, 31 a 32 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise z roku 2010 nazvané „Obchod pro všechny. Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na závěry 10. ministerské konference WTO(1),

–  s ohledem na pařížskou dohodu (30. listopadu až 11. prosince 2015)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě (2014)(3),

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 nazvaný „Lidská práva i nadále těžištěm agendy EU“,

–  s ohledem na pokyny týkající se analýzy dopadů lidských práv v rámci posouzení dopadů, která jsou vypracovávána pro opatření obchodní politiky(4),

–  s ohledem na studii týkající se doložek lidských právech a demokracii v mezinárodních dohodách, kterou v roce 2015 zveřejnila tematická sekce Evropského parlamentu,

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 s názvem: Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030(5),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí(7),

–  s ohledem na směrnice OECD pro nadnárodní společnosti(8),

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí(9),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu zavádění obecných pokynů OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

–  s ohledem na rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj (2015) konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)(10),

–  s ohledem na studii s názvem „Obchodní politika EU: od přehlížení rovnosti žen a mužů k zohlednění rovnosti žen a mužů?“, kterou vypracovala tematická sekce Evropského parlamentu,

–  s ohledem na čtvrtou zprávu nezávislého odborníka s názvem: „Podpora demokratického a spravedlivého mezinárodního řádu“, kterou generální tajemník OSN uvedl ve svém sdělení Valnému shromáždění OSN dne 5. srpna 2015 (A/70/285),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu(11),

–  s ohledem na rezoluci OSN 64/292, v němž Valné shromáždění OSN výslovně uznává přístup k vodě a hygienickým zařízením za lidská práva a které uvádí, že čistá pitná voda a zajištění hygienických potřeb jsou zcela zásadní pro uplatňování veškerých lidských práv,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“)(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(14),

–  s ohledem na studii na téma „začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti výborů a delegací Evropského parlamentu“, kterou v roce 2014 zveřejnila tematická sekce C Evropského parlamentu,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9(15), v níž bylo rozhodnuto o ustavení otevřené mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní podniky a další podnikatelské subjekty s ohledem na lidská práva, jejímž úkolem je vypracovat právně závazný mezinárodní nástroj, kterým se bude na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních společností a jiných podniků,

–  s ohledem na reformovaný všeobecný systém preferencí EU („systém GSP“) stanovený nařízením (EU) č. 978/2012,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvanou „Zpráva o všeobecném systému preferencí za období 2014–2015“ (COM(2016) 0029),

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, revidované pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky, tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, rámec Mezinárodní rady pro integrované podávání zpráv, deset zásad iniciativy OSN nazvané Global Compact a normu Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO 26000 „Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti“;

–  s ohledem na francouzský návrh zákona o „náležité péči“, kterým se prosazují obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, a na prohlášení, jež učinil předseda Juncker na summitu G7 v roce 2015,

–  s ohledem na projekt s názvem „Realizace dlouhodobé hodnoty pro společnosti a investory“, který je prováděn v rámci Zásad OSN pro odpovědné investování a iniciativou OSN nazvanou Global Compact,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0217/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Parlament vydal v roce 2010 doporučení Komisi týkající se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že řada těchto doporučení byla realizována, ovšem některá realizována nebyla;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament jedná jako spolutvůrce právních předpisů, pokud jde o opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky Unie; vzhledem k tomu, že k ratifikaci všech obchodních dohod sjednaných Unií je vyžadován souhlas Parlamentu; vzhledem k tomu, že pro zajištění úspěchu iniciativy Komise v oblasti společné obchodní politiky je tudíž nezbytné provádět doporučení Parlamentu;

C.  vzhledem k tomu, že v dlouhodobém horizontu hraje obchod významnou úlohu při podpoře podnikatelských příležitostí, vytváření prosperity a zvyšování zaměstnanosti a rovněž při stimulaci hospodářského rozvoje, sociálního pokroku, zvyšování životní úrovně a kvality života a dlouhodobého zlepšování norem v oblasti lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že EU zdůrazňuje své pevné odhodlání, které opět potvrdila ve své strategii „Obchod pro všechny“ a které spočívá v podpoře udržitelného rozvoje, lidských práv a řádné správy věcí veřejných prostřednictvím prostředků založených na pobídkách, jako jsou např. systém GSP+ a ustanovení o preferenčním přístupu na trh pro země, jež se zavázaly k provádění stěžejních mezinárodních úmluv v těchto oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že EU má schopnost pozitivně přispívat prostřednictvím své obchodní politiky k lepšímu dodržování lidských práv a k udržitelnému rozvoji v celosvětovém měřítku; vzhledem k tomu, že Komise musí mít při svých krocích tento cíl na paměti; vzhledem k tomu, že obchodní a investiční dohody mají dopad na lidská práva a udržitelný rozvoj, a proto by měly být koncipovány tak, aby podporovaly sociální a environmentální pokrok, zaručovaly, že evropské standardy nebude možno porušovat, chránily lidská práva a zajišťovaly dodržování sociálních a environmentálních pravidel;

F.  vzhledem k tomu, že obchod a zahraniční investice mezinárodních podniků přispívají ke zvýšenému úsilí o dodržování lidských a sociálních práv a práv pracovníků v zemích, kde tyto podniky působí;

G.  vzhledem k tomu, že příspěvek Parlamentu lze měřit tím, jak účinně byla jeho doporučení uplatněna; vzhledem k tomu, že je třeba pravidelně monitorovat provádění dohod s cílem zajistit plnění cílů a závazků přijatých v obchodních dohodách, zejména pokud jde o ochranu lidských práv;

H.  vzhledem k tomu, že podle čl. 208 SFEU mají EU a její členské státy ve skutečnosti právní povinnost provádět své politiky v souladu s rozvojovými cíli;

I.  vzhledem k tomu, že návrh nové obchodní a investiční strategie s názvem „Obchod pro všechny“, který předložila Komise, uznává spojitost mezi obchodem, lidskými právy a environmentálními normami a trvá na tom, že je třeba, aby se tato práva a normy staly nedílnou součástí hospodářských a obchodních vztahů EU;

J.  vzhledem k tomu, že nadnárodní maloobchodní řetězce a podniky nesou odpovědnost za zlepšování pracovních podmínek a zvyšování mezd v zemích výroby;

K.  vzhledem k tomu, že práva žen jsou stavebním prvkem lidských práv; vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži spadá v obchodních dohodách do kapitol o udržitelném rozvoji; vzhledem k tomu, že specifický dopad obchodních a investičních dohod postihuje ženy a muže rozdílně z důvodu genderových strukturálních nerovností, a vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj podporující začlenění, růst a obchodní dohody musí začleňovat lidská práva, a to i z hlediska rovnosti žen a mužů;

L.  vzhledem k tomu, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 uznává zásadní dopad obchodních politik při plnění jejich cílů, neboť se týká řady oblastí politiky, jako jsou pravidla původu, regulace v oblasti potravin, komoditní trhy a rovnost žen a mužů;

M.  vzhledem k tomu, že potenciál systému GSP a GSP + zajistit ratifikaci a provádění úmluv o lidských a pracovních právech v rozvojových zemích, lze zlepšit tím, že hospodářské pobídky budou propojeny s účinným přijímáním a neustálým monitorováním provádění základních úmluv o lidských a pracovních právech;

N.  vzhledem k tomu, že po neštěstí v budově Rana Plaza EU ve spolupráci s bangladéšskou vládou a MOP zahájila iniciativu „Global Compact“ pro zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách v Bangladéši, jejímž cílem je zlepšit pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost pracovníků; vzhledem k tomu, že na základě těchto snah se zvýšilo povědomí veřejnosti a byla nalezena inovativní řešení problémů obchodu a udržitelného rozvoje, jako jsou dohody o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov v Bangladéši;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby soukromý sektor spolu s veřejným sektorem udržitelný rozvoj podporoval; vzhledem k tomu, že podniky musí jednat sociálně a environmentálně odpovědným způsobem; vzhledem k tomu, že nová generace obchodních a investičních dohod Unie obsahuje kapitoly o udržitelném rozvoji, jež stranám dohody ukládají přijmout závazky v oblasti ochrany lidských práv a sociálních a environmentálních norem, sociální odpovědnosti podniků a tyto závazky dodržet; vzhledem k tomu, že tyto kapitoly v obchodních dohodách EU vykazují různou úroveň ambic; vzhledem k tomu, že Komise je vybízena, aby byla co nejambicióznější;

P.  vzhledem k tomu, že strategie Komise „Obchod pro všechny“ z roku 2015 považuje obchod a udržitelný rozvoj za prioritu EU; vzhledem k tomu, že má-li dát tato strategie agendě v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje ten správný impuls, musí Komise proměnit její tolik vítané ambice v rozhodná a konkrétní opatření;

Q.  vzhledem k tomu, že projekt s názvem „Realizace dlouhodobé hodnoty pro společnosti a investory“, který je prováděn v rámci zásad OSN pro odpovědné investování a iniciativy UN Global Compact, ukazuje, že hospodářská obnova v Evropě a ve světě je slučitelná se zásadami sociální spravedlnosti, environmentální udržitelnosti a dodržování lidských práv a navzájem se s nimi posiluje;

R.  vzhledem k tomu, že článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že společná obchodní politika EU bude prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie;

S.  vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) potvrzuje, že vnější činnost EU se bude řídit zásadami demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úctou k lidské důstojnosti, zásadami rovnosti a solidarity a dodržováním Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva;

T.  vzhledem k tomu, že spojitost mezi obchodem a lidskými právy na jedné straně a environmentálními normami na druhé straně se stala nedílnou součástí hospodářských a obchodních vztahů EU; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti lidských práv a demokracie ve třetích zemích by měla být i nadále zohledňována prostřednictvím dalších politik EU s vnějším rozměrem, včetně obchodní politiky; vzhledem k tomu, že EU by měla využít obchodní politiku pro podporu snah o nastavení vysokých celosvětových norem v oblasti lidských a sociálních práv, ochrany spotřebitelů a životního prostředí;

U.  vzhledem k tomu, že obchodní politika a ambiciózní obchodní dohody podporují a posilují celosvětový obchodní systém založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že před uzavřením obchodních jednání by měly být rovněž zohledněny otázky související s lidskými právy, a to řádným a transparentním způsobem; vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, společně se všemi dalšími příslušnými nástroji, včetně prosazování sociální odpovědnosti podniků, jsou zaměřeny na prosazování ustanovení lidských práv ve vztahu k obchodní politice;

V.  vzhledem k tomu, že dne 26. června 2014 přijala Rada OSN pro lidská práva rezoluci o vytvoření mezivládní pracovní skupiny pověřené zahájením postupu, který povede k vytvoření mezinárodního právně závazného nástroje pro regulaci činností nadnárodních korporací a dalších podniků v rámci mezinárodního práva;

W.  vzhledem k tomu, že obchod a lidská práva se mohou navzájem posilovat a že obec podnikatelů, zatímco je povinna dodržovat lidská práva, může také hrát významnou úlohu tím, že nabídne pozitivní podněty v oblasti podpory lidských práv, demokracie, environmentálních norem a sociální odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že EU hraje vedoucí úlohu při vyjednávání a provádění řady iniciativ pro globální odpovědnost, které jdou ruku v ruce s prosazováním a dodržováním mezinárodních norem, mimo jiné sociální spravedlnosti, udržitelnosti životního prostředí a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že se uznává, že evropské podniky působící celosvětově a jdoucí příkladem pomocí nediskriminační podnikové kultury mají dlouhodobý pozitivní dopad na lidská práva; vzhledem k tomu, že posilování obchodních vztahů založených na ochraně a prosazování lidských práv zlepšuje vzájemné porozumění a společné hodnoty, jakými jsou právní stát, řádná správa věcí veřejných a dodržování lidských práv;

Obecné zásady

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve všech svých politikách i v rámci obchodní strategie zohlednily rovnost žen a mužů a zajistily mimo jiné účinné dodržování Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW); vyzývá Komisi, aby otázky týkající se rovnosti pohlaví zohlednila ve svém posouzení dopadu obchodní strategie EU, pokud jde o práva žen, a vyzývá Komisi, aby provedla posouzení stávajících obchodních a investičních dohod, systematicky s cílem určit jejich dopady na rovnost žen a mužů;

2.  vyzývá Komisi, aby zajistila lepší soudržnost mezi svými politikami v oblasti rozvoje a s cílem zajistit účinný přezkum politik a koordinace mezi rozvojovou pomocí a obchodní politikou a aby usilovala o to, aby všechny zúčastněné strany dodržovaly mezinárodní normy v oblasti lidských práv, rovnosti žen a mužů, pracovního práva a respektování životního prostředí;

3.  vyzývá EU, aby hrála aktivní úlohu při plnění 17 cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, kterou Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo na svém sedmdesátém zasedání;

4.  vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly závazná opatření zajišťující, aby společnosti platily daně tam, kde se odehrávají hospodářské aktivity a kde je vytvářena hodnota, a aby prosazovaly povinné podávání zpráv soukromého sektoru za jednotlivé země, jak doporučuje OECD a podporovaly řádnou správu zejména v oblasti daní a účinný výběr daní; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby zajistily, že tyto otázky budou v programu politického dialogu (na politické úrovni v oblasti rozvoje a obchodu) upřednostněny, a aby podpořily úlohu občanské společnosti při zajišťování veřejné kontroly nad daňovou správou a sledování případů týkajících se daňových podvodů; domnívá se, že daňová politika podniku by měla být považována za součást jeho sociální odpovědnosti, a že sociálně odpovědné chování tedy neponechává žádný prostor pro strategie zaměřené na vyhýbání se daňovým povinnostem nebo využívání daňových rájů;

5.  uznává, že univerzální přístup k veřejným statkům, jako jsou voda, zdravotnictví a vzdělání, jsou zásadními prvky, jež dokládají kapacitu členského státu zajistit sociální práva a dodržování lidských práv;

6.  zdůrazňuje, že dlouhodobě EU překonává ostatní světové hráče v tom, jak v kontextu své obchodní diplomacie zohledňuje sociální a ekologické otázky; podtrhuje, že lidskoprávní závazky našich obchodních partnerů jsou pevným základem pro pokračující dialog, proces spolupráce a postupné zlepšování v dlouhodobém horizontu;

7.  zdůrazňuje důležitost obchodu a zahraničních investic jakožto důležitých nástrojů k dosažení hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, řádné správy a ochrany lidských práv;

8.  připomíná, že obchod a přímé zahraniční investice zvyšují blahobyt v chudších zemích; připomíná, že existuje nezanedbatelná souvislost mezi zvýšeným blahobytem a lepší ochranou lidských a sociálních práv a práv pracovníků a lepší ochranou životního prostředí;

9.  připomíná, že EU je zavázána k tomu, že bude promyšleně prosazovat a dodržovat lidská práva a demokracii ve svých vztazích se třetími zeměmi ve všech svých politikách, včetně obchodní politiky, a ve všech svých příslušných nástrojích týkajících se vnějšího financování;

10.  doporučuje proto, aby obchodní strategie EU fungovala jako nástroj na podporu demokratických hodnot ve třetích zemích; vítá tudíž posílení obchodních dohod a programů obchodních preferencí jakožto nástrojů prosazování lidských práv, odstranění nucené a dětské práce a zajištění potravinové bezpečnosti a práva na zdraví, udržitelného rozvoje a vysokých bezpečnostních a environmentálních norem a ekonomických příležitostí pro všechny;

Lidská práva, environmentální a sociální normy na mnohostranné úrovni

11.  zdůrazňuje, že je pro Unii důležité rozvíjet posílenou spolupráci na multilaterální úrovni, a proto připomíná svoji výzvu Komisi, aby se v rámci reformy vedení WTO ujala vedoucí úlohy, zejména s ohledem na dodržování následujících cílů:

   a) posílit účinnou spolupráci a pravidelný dialog s WTO s dalšími příslušnými agenturami OSN, zejména s vysokým komisařem pro lidská práva, Konference OSN o obchodu a rozvoji, a zejména udělení MOP statusu oficiálního pozorovatele při WTO a zapojení MOP do všech obchodních sporů vztahujících se k porušení mezinárodních lidských práv a úmluv o práci; domnívá se, že by MOP měla být i nadále zapojena do dvoustranných, mnohostranných a vícestranných obchodních dohod;
   b) reformovat mechanismy přezkumu obchodní politiky WTO, aby zahrnovaly rozměry provádění mnohostranných a vícestranných dohod z hlediska sociálních, environmentálních a lidskoprávních aspektů vycházejících z pokynů MOP, pokynů OSN v oblasti lidských práv a mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí a prosazovat udržitelný rozvoj, především prostřednictvím založení Výboru pro obchod a důstojnou práci při WTO vedle stávajícího Výboru pro obchod a životní prostředí tak, jak bylo požadováno v jejích doporučeních z roku 2010;
   c) zhodnotit, do jaké míry výbor WTO pro obchod a životní prostředí splnil své poslání podle ministerského rozhodnutí WTO pro obchod a životní prostředí, které bylo přijato v Marrákeši dne 15. dubna 1994, a podle jeho závěrů o tom, co je ještě třeba vykonat, zejména v kontextu celosvětového dialogu o otázkách zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a WTO, jak bylo původně požadováno Parlamentem;
   d) konstruktivním způsobem se zapojit do činnosti pracovní skupiny OSN pro proces týkající se smlouvy o podnikání a lidských právech v návaznosti na studii zabývající se hrubým porušováním lidských práv ze strany podniků prostřednictvím soudních opravných prostředků, kterou provedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

12.  vyzývá Komisi, aby aktivně prosazovala další reformy WTO s cílem definovat mnohostranná pravidla pro udržitelnou správu globálních hodnotových řetězců odpovědným způsobem, což by mělo zahrnovat zejména:

   a) účinné a povinné požadavky náležité péče a transparentnosti u dodavatelských řetězců na základě Obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;
   b) zdravotní a bezpečnostní standardy a zejména uznání práva zaměstnanců na bezpečnostní výbory,
   c) minimální úroveň sociální ochrany,
   d) respektování základních pracovních norem MOP;

13.  znovu opakuje svůj požadavek, aby bylo zajištěno, že jakékoli opatření přijaté smluvní stranou v rámci Pařížské dohody nebo týkající se kterékoli zásady nebo závazku podle článků 3 a 4 Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu bude zajištěno rovněž tím, že bude poskytovat důslednou ochranu práva regulovat obchodní dohody;

14.  naléhavě žádá Komisi, aby urychlila pokrok směrem k rozvoji systémů, které rozlišují mezi výrobky podle jejich postupů a výrobních metod a kritérií udržitelnosti v rámci obchodních dohod;

15.  vyzývá členské státy, aby vynaložily větší úsilí a dodržely svůj závazek k postupnému rušení dotací na fosilní paliva v souladu se závazky skupiny G20;

16.  domnívá se, že obchodní politika může hrát významnější úlohu při transformaci energetiky a že obchodní nástroje EU by měly podporovat vznik a rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jakož i vytváření environmentálního zboží a technologií v Evropě; oceňuje úsilí Komise vyjednat vícestrannou dohodu o ekologickém zboží (dohoda o environmentálním zboží) a vyzývá k tomu, aby výsledkem těchto jednání byla ambiciózní a vyvážená dohoda; žádá Komisi, aby v rámci jednání o dohodě o environmentálním zboží, vypracovala kvantitativní nebo kvalitativní kritéria pro určování „ekologických výrobků“ a podporovala důvěryhodný a transparentní metodiku pro jednání o dohodě o environmentálním zboží; dále vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila faktory ovlivňující obchod s ekologickým zbožím, jako jsou antidumpingové politiky v odvětví obnovitelných zdrojů, režimy duševního vlastnictví, programy vázaného financování a vnitrostátní environmentální politiky, kvůli nimž je vytvářena poptávka po takovém zboží;

Lidská práva, environmentální a sociální normy na dvoustranné úrovni

17.  vítá rozhodnutí Komise posoudit ex ante a ex post dopad na udržitelnost posouzení dopadů u všech obchodních dohod v souladu s „pokyny týkajícími se analýzy dopadů lidských práv pro opatření obchodní politiky“; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby:

   a) použila pokyny při vypracovávání posouzení dopadu na udržitelný rozvoj všech stávajících a budoucích jednání;
   b) též zohledňovala při posuzování dopadu na udržitelný rozvoj hlavní zásady vypracované zvláštním zpravodajem OSN pro právo na potraviny;
   c) zohlednila dopad obchodních a investičních dohod zejména na zranitelné osoby, jako jsou osoby patřící k některé z menšin, nebo jsou zeměpisně izolované, chudobné nebo sociálně vyloučené; připomíná v této souvislosti závazek Evropské komise provádět posouzení dopadu dohod o volném obchodu na nejvzdálenější regiony EU;
   d) zajistila řádné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do vypracovávání posouzení dopadů na udržitelnost, a aby Parlament do celého postupu v každé fázi zapojovala;
   e) zohlednila plně výsledky těchto hodnocení během jednání;
   f) zajistila včasné zveřejňování posouzení dopadu na udržitelnost s cílem poskytnout informace pro utváření postoje pro jednání před dosažením dohody a umožnit zvoleným zástupcům řádně posoudit jakoukoli navrhovanou dohodu;

18.  uznává závěry evropské veřejné ochránkyně práv týkající se rozhodnutí Komise uzavřít dohodu s Vietnamem, aniž by byl posouzen dopad na lidská práva, a naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení co nejdříve na základě nové metodologie s cílem umožnit Parlamentu, aby přijal informované rozhodnutí;

19.  znovu opakuje svou podporu podmíněnosti lidských práv v obchodních dohodách, a připomíná význam dodržování a uplatňování doložek o lidských právech; vítá úsilí Komise a Rady o zavedení takových právně závazných doložek o lidských právech do všech obchodních a investičních dohod v souladu se společným přístupem a požaduje zveřejnění společného přístupu Rady; konstatuje, že doložky o lidských právech nebyly začleněny do všech dohod EU, a požaduje, aby probíhající obchodní jednání s ostatními partnery EU, zejména o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), zajistila, že do dohod bude vložena právně závazná doložka o lidských právech;

20.  je však toho názoru, že současné doložky mají na dodržování povinností a závazků v oblasti lidských práv omezený vliv; vyzývá tudíž Komisi a Radu, aby provedly následující úpravy:

   a) zahrnuly do nich obchodní ochranná ustanovení, která by v případech prokázaného porušování doložek o lidských právech chránila schopnost každé ze stran plnit své lidskoprávní závazky v oblastech, v nichž nesou primární odpovědnost,
   b) pravidelně zevrubně monitorovaly provádění doložek o lidských právech v obchodních dohodách a dohodách o přidružení, zejména prostřednictvím zveřejňování pravidelných společných zpráv Komise a ESVČ Parlamentu o dodržování lidských práv v partnerských zemích a zřízením interinstitucionálního výboru,
   c) zvážily zahrnutí výboru pro lidská práva do všech obchodních dohod EU s cílem zajistit vážné a systematické sledování otázek lidských práv ve vztahu k dané dohodě; v této souvislosti připomíná, že k zajištění transparentnosti je důležité zapojení občanů do jednání;
   d) zajistily, že EU bude mít domácí systém právní nápravy, který umožní podávat stížnosti v případě nedodržení obchodních dohod a doložek o lidských právech;

21.  připomíná žádost ze svého doporučení z roku 2010, aby každá obchodní dohoda EU, ať již dvoustranná, nebo mnohostranná, zahrnovala komplexní, vymahatelné a ambiciózní kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji; zdůrazňuje, že v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji jednotlivých obchodních dohod EU je řada nesrovnalostí; vyzývá tedy Evropskou komisi, aby při všech obchodních jednáních vystupovala co nejsoudržněji a zahrnula kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji s následujícími body:

   a) závazek každé ze stran ratifikovat a účinně provést ve vnitrostátním právu osm základních a čtyři prioritní úmluvy MOP a mezinárodní dohody v oblasti životního prostředí;
   b) zahrnutí doložek o lidských právech a kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji do obecného mechanismu pro řešení sporů na stejné úrovni jako ostatní části dohody, což bylo požadavkem v doporučeních z roku 2010 s cílem zajistit dodržování lidských práv a sociálních a enviromentálních norem;
   c) možnost sociálních partnerů a občanské společnosti podávat odvolání a používat postup podávání stížnosti;
   d) účinná odrazující opatření, včetně těch ve formě finančních náhrad, v případě závažného a prokázaného porušení ustanovení kapitoly o udržitelném rozvoji; taková opatření by mohla být provedena prostřednictvím dočasného zpomalení, snížení nebo dokonce pozastavení některých obchodních výhod poskytovaných podle dohody, a to v případě závažného neustálého porušování těchto norem jakožto krajní prostředek, a zavedení akčních plánů s našimi partnery by mohlo pomoci řešit nedodržování jistých závazků z obchodních a investičních dohod;

22.  opakuje svou žádost o zřízení fór nebo konzultačních skupin pro udržitelný rozvoj během různých fází návrhu dohody, jednání o ní a jejího provádění; připomíná, že je nutné, aby domácí poradní skupiny byly plně nezávislé a měly přístup k odpovídajícím zdrojům; bere na vědomí kritiku, která často zaznívá ze strany účastníků domácích poradních skupin zřízených EU v rámci stávajících obchodních dohod, že jejich jednání nemají žádný praktický dopad, a navrhuje, aby Komise přijala následující opatření:

   a) zřídila systém podávání zpráv, který Parlamentu umožní hodnotit práci poradních skupin;
   b) systematicky a konkrétním způsobem reagovala na obavy domácích poradních skupin EU a zajistila vhodné činnosti navazující na iniciativy navržené organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery EU v tomto rámci;
   c) začlenila do kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji základní logistická ustanovení umožňující účinné provádění, neboť se ukázalo, že tyto aspekty byly v některých případech závažnými překážkami, a také doprovodná opatření v této oblasti, jako jsou programy technické pomoci a spolupráce;

23.  vyzývá ke zvýšené transparentnosti a odpovědnosti k základním organizacím při formulování mezinárodních obchodních pravidel a vnitrostátních obchodních politik a zároveň k zajištění konzistentnosti s ohledem na dodržování práv pracovníků a lidských práv včetně práv žen;

24.  vyzývá Komisi, aby Evropský parlament více zapojila do monitorování provádění obchodních a investičních dohod, pokud jde o dodržování lidských práv a sociálních a environmentálních norem, a vyzývá Radu, aby jakákoli rozhodnutí přepracovat či dokonce pozastavit uplatňování takové dohody v případě potřeby s Parlamentem konzultovala;

Normy v oblasti lidských práv, životního prostředí a sociální normy na jednostranné úrovni

25.  vítá, že dne 1. ledna 2014 vstoupil v platnost nový všeobecný systém referencí (GSP) (nařízení (EU) č. 978/2012), a zveřejnění první monitorovací zprávy k systému GSP za období 2014–2015; konstatuje, že obchodní politika musí být prostředkem sloužícím k prosazování vyšších sociálních a environmentálních norem v partnerských zemích EU, a vyzývá tedy Komisi, aby provedla následující opravná opatření:

   a) vyjasnila, buď přijetím aktu v přenesené pravomoci, nebo v rámci nastávajícího přezkumu nařízení (EU) č. 978/2012, definice „závažných nedostatků v účinném provádění“ mezinárodních úmluv a „závažného a systematického porušování zásad“ stanovených v mezinárodní úmluvě;
   b) vyžádala si stanoviska od všech příslušných monitorovacích orgánů, aby bylo možné řádně posoudit dodržování mezinárodních úmluv, na něž se odkazuje v nařízení o GSP; zejména zaměřila své hodnocení na názory vyjádřené výborem odborníků MOP o uplatňování úmluv, co se týče jak udělování, tak i pozastavení obchodních preferencí v souladu s nařízením o GSP;
   c) v nadcházející revizi nařízení (EU) č. 978/2012 posílila sledování závazků přijatých přijímajícími zeměmi; sociální partneři a organizace občanské společnosti by měli mít formální úlohu při monitorování GSP a GSP + zejména prostřednictvím postupu pro vyslechnutí znepokojení, která jsou sdělena Komisi, a reakci na ně;
   d) dále v revizi, jež byla požadována v roce 2010, do nařízení o GSP zahrnula sociální odpovědnost podniků, aby bylo ze strany nadnárodních společností zajištěno dodržování závazků vyplývajících z vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv, pracovních norem a předpisů na ochranu životního prostředí;
   e) monitorovala a hodnotila vývoj týkající se provádění a účinnosti režimu „Vše kromě zbraní“ a standardního režimu GSP a podávala o tom zprávy Evropskému parlamentu;

26.  podporuje závazek Komise usilovat o vymýcení dětské práce; vítá přijetí pracovního dokumentu útvarů Komise a znovu opakuje svoji žádost z roku 2010 o vyvážený a realistický legislativní podnět včetně opatření, jako je označování produktů vyrobených bez dětské práce, udělování obchodních preferencí zemím, které splňují určité pracovní standardy, a horizontální zákaz dovozu výrobků vyrobených s využitím dětské práce; zdůrazňuje, že je důležité do kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji obchodních dohod EU začlenit cíle boje proti nucené práci a zaměstnávání dětí, a to vedle dalších 6 základních úmluv MOP a rovněž zapojení EU do mezinárodních diskusí na úrovni WTO, OECD a MOP, aby byl posílen její mnohostranný rozměr;

27.  potvrzuje, že nesouhlasí s jakýmkoli přímým nebo nepřímým ustanovením v oblasti obchodu s energetickými službami, které by umožnilo, aby dotace byly technologicky neutrální; vyzývá Komisi a členské státy, aby vážně zohledňovaly skutečnost, že zvyšování emisí CO2 z mezinárodního obchodu oslabuje evropskou strategii v oblasti klimatu, a zdůrazňuje, že k dosažení cílů Pařížské dohody může přispět přechod na místní výrobní a spotřební vzorce;

28.  připomíná zásadní souvislost mezi změnou klimatu a odlesňováním způsobeným neudržitelnou a nezákonnou těžbou surovin; vyzývá Komisi, aby zaručila účinné provádění a vymáhání nařízení FLEGT a EUTR, včetně povinnosti zákonnosti v rámci dodavatelského řetězce dřeva;

29.  vítá rozhodnutí Komise zahájit studii proveditelnosti týkající se Evropského akčního plánu pro boj proti odlesňování a znehodnocování lesů;

Sociální odpovědnost podniků

30.  připomíná žádost Parlamentu z roku 2010 o zahrnutí sociální odpovědnosti podniků do všech obchodních dohod EU a ustanovení o důslednějším prosazování pravidel, zejména možnost Komise provádět vyšetřování údajných případů porušení závazků vyplývajících ze sociální odpovědnosti podniků a zřízení kontaktních míst EU po vzoru kontaktních míst OECD; žádá Komisi, aby zvýšila své úsilí o to, aby společnosti dosáhly v rámci všech částí jejich dodavatelských řetězců souladu se základními pracovními normami MOP a mezinárodně uznávanými standardy CSR, zejména s nedávno aktualizovanými pokyny OECD pro nadnárodní podniky, deseti zásadami iniciativy OSN s názvem Global Compact, normou ISO 26000 „Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti“, tripartitní deklarací MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku a s obecnými zásadami Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv, zejména v textilním a důlním průmyslu, v nichž je riziko porušování lidských práv a sociálních standardů běžnější; připomíná, že v důsledku tragédie v budově Rana Plaza v Bangladéši v roce 2013 Evropská komise přijala ve spolupráci s Bangladéšem, MOP a Spojenými státy pakt udržitelnosti; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité, aby byly naplňovány další cíle vytyčené ve zmíněném paktu udržitelnosti za účelem zlepšení práv pracovníků a potřeby odpovědnějšího řízení dodavatelských řetězců na mezinárodní úrovni; žádá Komisi, aby tento typ programů a činností rozšířila také na jiné obchodní partnery EU;

31.  je přesvědčen, že je zásadně důležité pokračovat v úsilí o přihlášení se k dodržování deklarace OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích s tím, že bude zajištěno, že pokyny budou konkrétně citovány ve všech nových dohodách uzavřených mezi EU a třetími zeměmi, a přejít od pasivního přístupu k jejich uplatňování k aktivnímu přístupu; vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost, pokud jde o přístup k informacím o chování podniků, a zavedla účinný a vymahatelný systém vykazování, který bude poskytovat informace o hodnotových řetězcích produktů; připomíná svůj postoj z roku 2010, kdy žádal, aby byla společnostem uložena povinnost zveřejňovat své výsledky v oblasti sociální odpovědnosti podniků a aby všechny podniky musely prokázat náležitou péči; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktualizovala svou strategii v oblasti sociální odpovědnosti podniků, v níž budou stanoveny přísnější požadavky na podávání zpráv a dodržování pravidel, jež zajistí důslednější provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, a naléhá na členské státy, aby podpořily prosazování sociální odpovědnosti podniků v obchodních dohodách;

32.  vyzývá EU, aby zřídila platformy využívané k dialogu s občanskou společností, podniky, mezinárodními organizacemi a dalšími příslušnými aktéry v oblasti sociální odpovědnosti podniků;

33.  vyzývá Komisi, aby uplatnila nově se objevující výsledky projektu s názvem „Realizace dlouhodobé hodnoty pro společnosti a investory“, který je prováděn zásadami OSN pro odpovědné investování a iniciativou OSN s názvem Global Compact, na svůj vlastní Evropský fond pro strategické investice a na svůj dialog s investory při jednání o obchodních dohodách a aby podpořila koncepci udržitelné unie kapitálových trhů podporou udržitelného obchodu;

34.  připomíná, že základními dokumenty v oblasti sociální odpovědnosti podniků jsou tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, Agenda důstojné práce MOP a pracovní aspekty zásad OECD pro nadnárodní podniky; žádá Komisi, aby podnikla následné kroky po iniciativách OECD a OSN tak, že do právních předpisů EU zahrne nové a nedávno vytvořené mezinárodní normy, podporovaly je na setkání ministrů pro obchod G20 v Šanghaji v roce 2016 a prosazovaly vyvážená a komplexní politická doporučení včetně silného rozměru udržitelného rozvoje globálních hodnotových řetězců;

35.  připomíná, že EU je světovým lídrem v oblasti národních akčních plánů pro sociální odpovědnost podniků; vyzývá Komisi, aby u společností, které sídlí v EU, ale provozují činnost za jejími hranicemi, aktivně podporovala odpovědné chování podniků se zvláštním důrazem na to, aby bylo zajištěno přísné dodržování všech povinností vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů nebo z jakýchkoli dvoustranných či mezinárodních právních závazků, kterým podléhá jejich podnikatelská činnost, a v neposlední řadě plný soulad s mezinárodními normami a pravidly v oblasti lidských, pracovních a environmentálních práv; v zájmu dosažení tohoto cíle dále navrhuje, aby Komise aktivně spolupracovala se svými partnerskými zeměmi, a to za účelem výměny osvědčených postupů a znalostí o způsobech a prostředcích ke zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení povědomí o odpovědném chování podniků;

36.  konstatuje, že program sociální odpovědnosti podniků je nutno přizpůsobit konkrétním potřebám regionů a zemí, aby přispíval ke zlepšení udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje;

37.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření v oblasti obchodu a investic, která budou podporovat a odměňovat ty podniky, které provádějí strategie na podporu sociální odpovědnosti podniků, a to udělováním značek, zřízením preferenčního přístupu k veřejným zakázkám v EU a prostřednictvím programů pomoci pro malé a střední podniky;

38.  rozhodně vítá skutečnost, že podávání zpráv o lidských právech ze strany velkých podniků bylo zahrnuto do směrnice EU o uvádění nefinančních informací; vyzývá členské státy EU, aby tuto směrnici urychleně a účinně provedly do vnitrostátních právních předpisů; upozorňuje na rámec pro podávání zpráv obecných zásad OSN, ukazatele pro srovnání korporací z hlediska dodržování lidských práv a cíl integrovaného podávání zpráv a vyzývá všechny kotované společnosti v EU a příslušné zainteresované subjekty, aby dodržovaly ducha této směrnice uvnitř EU i při obchodu se zeměmi mimo EU;

39.  vyzývá EU a členské státy, aby se aktivně zapojovaly do činnosti Rady OSN pro lidská práva a programu OSN pro životní prostředí, pokud jde o mezinárodní úmluvu zakládající odpovědnost nadnárodních podniků za porušování lidských práv a norem týkajících se životního prostředí;

40.  zdůrazňuje, že účinné provádění těchto doporučení je klíčovým prvkem posouzení obchodních dohod vyjednaných Komisí, které provádí Parlament; požaduje podrobnou a včasnou reakci ze strany Komise na všechny body vznesené v tomto usnesení;

o
o   o

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) https://www.wto.org/english/news_e/news15_e/mc10_19dec15_e.htm
(2) http://unfccc.int/resource/docs/2015/cop21/eng/l09r01.pdf
(3) http://eeas.europa.eu/human_rights/docs/2014-hr-annual-report_en.pdf
(4) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/july/tradoc_153591.pdf
(5) Rezoluce přijatá Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015, (A/RES/70/1).http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E
(6) Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1.
(7) Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.
(8) http://mneguidelines.oecd.org/text/
(9) http://www.oecd.org/daf/inv/mne/GuidanceEdition2.pdf
(10) http://unctad.org/en/pages/PublicationWebflyer.aspx?publicationid=1437
(11) Úř. věst. C 99E, 3.4.2012, s. 101.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0294.
(13) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(14) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 94.
(15) A/HRC/RES/26/9 (http://www.ihrb.org/pdf/G1408252.pdf).


Nová a inovativní budoucí strategie pro obchod a investice
PDF 519kWORD 205k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2016 k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice (2015/2105(INI))
P8_TA(2016)0299A8-0220/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o aktuální situaci, pokud jde o rozvojový program z Dohá, v kontextu desátého zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace,(1)

–  s ohledem na svá doporučení Komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a o dohodě o obchodu se službami ze dne 8. července 2015(2) a 3. února 2016(3);

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–   s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku v roce 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2015 o vnějším dopadu politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru v zemích mimo EU(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015o druhém výročí zřícení budovy Rana Plaza a o vývoji ve věci bangladéšského paktu udržitelnosti(6),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 2/2014 nazvanou „Jsou preferenční obchodní dohody řádně prováděny?“

–  s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o nadnárodních podnicích a na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,

–   s ohledem na nařízení EU o nezákonně vytěženém dřevu, směrnice EU o podávání nefinančních informací, návrh EK týkající se nařízení o tzv. konfliktních nerostných surovinách, doložku zákona Spojeného království o moderním otroctví týkající se transparentnosti dodavatelských řetězců a francouzský zákon o povinné péči;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o strategii Evropa 2020,(8)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(11),

–   s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními osobami, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

–   s ohledem na závěry Evropské rady ze 7.-8. února 2013, její závěry týkající se obchodu ze dne 21. listopadu 2014 a závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 27. listopadu 2015,

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod ke zprávě o transparentnosti, odpovědnosti a integritě v orgánech EU;

–  s ohledem na Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace,

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na čl. 24 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství,

–  s ohledem na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v SFEU,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0220/2016),

A.  vzhledem k tomu, že obchod není samoúčelný, ale je prostředkem k dosažení prosperity a rovnosti, podporuje podnikatelské příležitosti, udržitelný hospodářský rozvoj, sociální pokrok a kulturní povědomí, zvyšuje zaměstnanost a zvyšuje životní úroveň, aniž by navyšoval veřejné výdaje;

B.  vzhledem k tomu, že společná obchodní politika se od prosince 2009, kdy byla přijata Lisabonská smlouva, zásadním způsobem změnila; vzhledem k tomu, že obchod nefunguje izolovaně, ale souvisí s mnoha dalšími politikami a závisí na nich; vzhledem k tomu, že jednání o obchodních a investičních dohodách nesmí být jen o snižování cla, neboť regulační otázky a sbližování mezinárodních norem s sebou nesou složité výzvy;

C.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii dosud neproběhla vážná diskuse o nákladech spojených s politikami volného obchodu (jako jsou hospodářské změny: rušení průmyslu, ztráty pracovních míst ve výrobních odvětvích, přemisťování celých odvětví do třetích zemí a zvýšení dovozu), ani nebyla vypracována analýza celkových nákladů/přínosu politik v oblasti volného obchodu; vzhledem k tomu, že skutečnost, že takováto otevřená diskuse neproběhla, vede řadu zúčastněných stran k tomu, že zpochybňují logiku a směr obchodní politiky EU a jejích politik obecně, a vzhledem k tomu, že by se díky otevřené diskusi tomuto nešťastnému důsledku předešlo;

D.  vzhledem k tomu, že globální nadměrná kapacita v klíčových průmyslových odvětvích a výsledná obchodní nerovnováha začaly podrývat důvěru evropských podniků a průmyslových odvětví v kvalitu obchodní politiky EU;

E.  vzhledem k tomu, že v době nízkého hospodářského růstu má příspěvek zahraničního obchodu k oživení evropského hospodářství klíčový význam pro dosažení konkrétních a měřitelných výsledků, podporu důstojných pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu a pro rovnost v Evropě i mimo ni;

F.  vzhledem k tomu, že obchodní politika nové generace musí reagovat na obavy občanů související s transparentností a účastí, sociálním zabezpečením a pracovními místy a na očekávání podniků související s globální a propojenou ekonomikou a musí bojovat proti chudobě, zaručit spravedlivější dělení zisků z obchodu a řešit nové otázky, jako je digitální obchod a klíčová úloha MSP;

G.  vzhledem k tomu, že probíhající jednání o obchodu přitáhly pozornost veřejnosti k otázce evropské obchodní politiky, a vzhledem k tomu, že čím dál více občanů vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že by společná obchodní politika mohla oslabit evropské vnitrostátní předpisy a normy;

H.  vzhledem k tomu, že se Komise zavázala, že žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň regulační ochrany, že případná změna v úrovni ochrany je možná pouze směrem nahoru a že právo na regulaci bude vždycky chráněno;

I.  vzhledem k tomu, že regulační spolupráce v rámci obchodních dohod musí zajistit nejvyšší úroveň ochrany zdraví a bezpečnost v souladu se zásadou obezřetnosti stanovenou v článku 191 SFEU;

J.  vzhledem k tomu, že evropští občané, podniky a MSP vznášejí pochybnosti o tom, za velká průmyslová uskupení skutečně zastupují zájmy občanů EU a podniků z EU a celkově Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že z důvodu transparentnosti je nutné, aby orgány a instituce EU ověřovaly, zda stanoviska, která jsou předkládána jménem průmyslu EU, skutečně zrcadlí názory evropského průmyslu;

L.  vzhledem k tomu, že obchodní a investiční politiku EU je třeba posílit nejen tím, že se zajistí pozitivní výsledky z hlediska zaměstnanosti a tvorby bohatství pro občany a podniky, ale také posílením environmentálních a sociálních práv a zajištěním co nejvyšší úroveň transparentnosti, zapojení a odpovědnosti, a to na základě stálého dialogu se sociálními partnery, zúčastněnými stranami, místními a regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a na základě jasně stanovených pokynů pro jednání;

M.  vzhledem k tomu, že pravidla týkající se původu určují skutečný rozsah liberalizace obchodu, neboť stanoví, na které zboží se vztahují výhody plynoucí z dohod o volném obchodu, přičemž však tato pravidla často chybí ve veřejných debatách o volném obchodu a Parlament doposud neprovedl jejich analýzu;

N.  vzhledem k tomu, že Evropská unie musí ve své obchodní politice a ve svých obchodních jednáních zohledňovat zranitelnost některých odvětví, pokud jde o otevírání trhu, především zemědělského odvětví;

O.  vzhledem k tomu, že v roce 2050 měly země EU-28 představovat pouze 15 % světového HDP, což je pokles oproti 23,7 % v roce 2013, a vzhledem k tomu, že v roce 2015 je 90 % světového růstu vytvořeno mimo Evropu; vzhledem k tomu, že se míra růstu rozvíjejících se ekonomik výrazně zpomaluje;

P.  vzhledem k tomu, že EU je v současnosti největším obchodním blokem na světě a kontroluje třetinu světového obchodu, a vzhledem k tomu, že do roku 2020 tento podíl podle odhadů poklesne na asi 26 %;

Q.  vzhledem k tomu, že další faktory, jako jsou demografické změny, budou mít rovněž negativní dopad na pozici EU v rámci světového hospodářství; vzhledem k tomu, že se očekává, že se podíl EU na světové populaci sníží v roce 2060 na 5,3 % oproti 7,1 % v roce 2013;

R.  vzhledem k tomu, že by budoucí obchodní dohody a jednání měly zohledňovat stanoviska vyjádřená v usneseních Parlamentu o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a dohodě o obchodu se službami (TiSA) a měly by být s těmito stanovisky v souladu;

S.  vzhledem k tomu, že centrum vytváření bohatství se jednoznačně posouvá směrem na východ, do asijsko-tichomořského regionu, potažmo Číny, která již předběhla Japonsko a pravděpodobně do roku 2025 předčí i USA a stane se největším světovým hospodářstvím; vzhledem k tomu, že tato skutečnost znamená, že rozvíjející se ekonomiky a rozvojové země dohánějí skupinu průmyslových zemí a vstupují do fáze vyzrálých hospodářství;

T.  vzhledem k tomu, že podle odhadů přeshraniční tok kapitálu, zboží, služeb a dat přinesl v roce 2014 do celosvětové ekonomiky dalších 7,8 bilionu USD, přičemž dodatečná hodnota toků dat samotná činila 2,8 bilionu USD z této celkové částky, což je více než 2,7 bilionu USD odhadovaných v oblasti obchodu se zbožím;

Rychlejší přizpůsobování se rychlému vývoji v oblasti mezinárodního obchodu

1.  vítá novou strategii Komise nazvanou „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ a především nové zaměření na takové otázky, jako je zodpovědné řízení dodavatelských řetězců, globální digitální trh, obchod s digitálním zbožím a službami, spravedlivý a etický obchod a sociální náklady liberalizace obchodu; je pevně přesvědčen, že veškerá budoucí obchodní politika musí bojovat proti formám protekcionismu, včetně snížení zbytečných necelních překážek obchodu, a musí zajistit přístup na nové trhy, a to i pro MSP; připomíná, že liberalizace obchodu musí být prováděna správně, aby se zajistil udržitelný růst; vyjadřuje politování v souvislosti se zpožděním Komise při předložení nové strategie, a to s ohledem na skutečnost, že Parlament požadoval, aby byla revidovaná střednědobá a dlouhodobá obchodní strategie předložena do léta roku 2012;

2.  je pevně přesvědčen, že i když služby představují více než 70 % HDP v EU a v budoucnu budou zajišťovat 90 % pracovních míst, evropské výrobní odvětví je zásadní složkou reindustrializace Evropy a proto by se strategie měla více zaměřit úlohu výrobního odvětví v rámci společné obchodní politiky; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s obchodními partnery s cílem zajistit, aby jejich trhy byly více otevřeny evropským podnikům, zejména pokud jde o dopravu, telekomunikace a veřejné zakázky, neboť jejich zahraniční podniky mají stále velký přístup na vnitřní trh EU;

3.  je si vědom, že obchodní politika EU má pro Evropu zásadní geopolitický a hospodářský význam, pokud jde o ovlivňování vývoje globalizace, posilování mezinárodních norem a rozšiřování přístup na zahraniční trhy; konstatuje, že pokud nebudeme nyní jednat, určí mezinárodní pravidla ostatní; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že EU je největší ekonomikou na světě, udržitelný a odpovědný obchod je jejím nejsilnějším politickým nástrojem jednak pro prosazování evropských zájmů, investic a podnikání a jednak pro podporování evropských hodnot v zahraničí, přičemž současně podporuje hospodářský růst a investice a vytváří pracovní místa na domácí půdě; podporuje záměr Komise posílit součinnost mezi obchodní politikou a politikou vnitřního trhu a doporučuje, aby tyto politiky přikládaly prioritu opatřením, jejichž cílem je vytváření pracovních míst;

4.  vítá, že Komise přislíbila, že žádná obchodní dohoda nesníží úroveň ochrany evropských spotřebitelů, jíž bylo dosaženo, a to ani v rámci digitální revoluce; zdůrazňuje, že Parlament bude nadále pečlivě kontrolovat, zda je tento závazek v rámci probíhajících jednání respektován;

5.  zdůrazňuje souvislost mezi jednotným trhem a obchodní politikou EU, které by měly být plně slučitelné jednak mezi sebou a jednak s širšími politikami a hodnotami Unie; je přesvědčen o tom, že otevřený, odpovědný a volný světový obchod založený na účinných, transparentních a silných celosvětových pravidlech je nezbytný pro to, aby jednotný trh dokázal uplatnit svůj úplný potenciál díky tomu, že bude fungovat, růst a pracovat pro vzájemný prospěch občanů, spotřebitelů a podniků, zejména pak malých a středních podniků; připomíná, že otevření obchodu vede k větší produktivitě, přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti v zahraničí a již nyní podporuje téměř každé sedmé pracovní místo na jednotném trhu a rovněž přináší významné výhody pro spotřebitele;

6.  vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala aktuální informace o své obchodní a investiční strategii a aby počínaje rokem 2017 každé dva roky předkládala Parlamentu podrobnou výroční zprávu o provádění a zveřejňovala ji s cílem zajistit, aby dostála svým slibům; vyzývá Komisi, aby do těchto zpráv zahrnovala pokrok dosažený při probíhajících obchodních jednání a provádění stávajících obchodních dohod;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby urychlila své postupy a vyjednané obchodní dohody tak mohly být postupovány Parlamentu v kratším čase, čímž se umožní, aby tyto dohody byly v kratší době prozatímně uplatňovány nebo aby vstupovaly rychleji v platnost;

Transparentní obchodní politika a větší slovo pro občany

8.  vítá skutečnost, že Komise zvýšila transparentnost a otevřenost v rámci všech fází obchodních jednání, a podporuje iniciativu Komise týkající se transparentnosti TTIP; oceňuje, že po řadě žádostí Parlamentu posílila Komise transparentnost jednání tím, že poskytla všem poslancům Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů přístup k utajovaným jednacím dokumentům a více informací všem zúčastněným stranám; připomíná, že větší přístup poslanců Parlamentu k utajovaným informacím týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) posílil kontrolní pravomoci Parlamentu, což mu umožnilo, aby v rámci společné obchodní politiky účinněji převzal svou odpovědnost; vyzývá proto, aby byla iniciativa Komise týkající se transparentnosti rozšířena a zahrnovala plnou míru transparentnosti a možnost veřejné kontroly v případě všech stávajících i budoucích obchodních jednání a aby probíhaly konzultace s partnerskými zeměmi s cílem podpořit nejvyšší standardy v oblasti transparentnosti a aby se zajistila reciprocita tohoto procesu, v němž vyjednávací pozice EU nebude oslabena, a aby byla dohoda dosažena na požadované úrovni transparentnosti jednání v rámci rozsahu působnosti; zdůrazňuje, že smysluplná transparentnost může posílit celosvětovou podporu obchodu založeného na pravidlech;

9.  vyzývá Radu, aby okamžitě zveřejnila všechny již schválené i budoucí mandáty k vyjednávání;

10.  žádá Komisi, aby zajistila silné a vyvážené zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů, a to i prostřednictvím řádných, veřejných konzultací online a komunikačních kampani s cílem zlepšit obsah obchodní politiky EU a směřovat ji tak, aby bránila zájmy občanů, čímž se posílí její legitimita;

11.  v souvislosti se současnou diskusí o rozsahu působnosti obchodních jednání musí regulační spolupráce chránit základní funkci předpisů, kterou je ochrana veřejného zájmu; zdůrazňuje, že posílená spolupráce mezi regulačními orgány by měla posilovat obchod a investice díky stanovení zbytečných technických překážek obchodu a zdvojované či nadbytečné administrativní zátěže a formalit, které mají neúměrný dopad na MSP, přičemž by neměly být oslabeny technické postupy související se základními normami a předpisy, měly by být zachovány evropské normy týkající se právních předpisů v oblasti zdraví, bezpečnosti, spotřebitelů, práce, kulturní rozmanitosti a sociálních a environmentálních předpisů, a to při plném dodržení zásady obezřetnosti a regulační autonomie celostátních, regionálních a místních orgánů; připomíná, že příslušné mechanismy musí být založeny na zvýšené výměně informací a lepším přijímání mezinárodních technických norem a musí vést k většímu sbližování, ale současně nesmí za žádných okolností oslabovat nebo zdržovat demokraticky legitimizovaný postup rozhodování žádného z obchodních partnerů; podporuje uplatňování a vypracování dalších mezinárodních technických norem na základě posouzení dopadů a rovněž veškeré úsilí, které by směřovalo k zajištění plného zapojení obchodních partnerů do mezinárodních normalizačních orgánů; domnívá se nicméně, že i kdyby neexistovala společná mezinárodní norma, nemělo by to bránit ve vhodných případech vzájemnému uznávání rovnocennosti ani úsilí o vypracování společných transatlantických technických norem;

12.  aby se zajistila transparentnost a byly chráněny obchodní zájmy EU, žádá Komisi, aby při provádění konzultací s průmyslem ohledně obchodních opatření zajistila to, aby sdružení EU skutečně zastupovala obchodní zájmy tím, že budou zohledňovat skutečné zájmy průmyslu v jednotlivých státech; zdůrazňuje, že pokud je to možné, měly by být dokumenty orgánů a institucí EU zveřejňovány, nebo transparentnost má zásadní význam pro získání podpory veřejnosti pro společnou obchodní politiku; vyzývá Komisi, aby provedla doporučení evropského veřejného ochránce práv z července 2015, zejména pokud jde o přístup k dokumentům pro všechna jednání;

Větší soudržnost obchodních cílů EU a ostatních aspektů její vnější politiky týkající se obchodu v zájmu rozvoje

13.  připomíná, že by společná obchodní politika měla být prováděna s ohledem na zásady a cíle vnější činnosti Unie stanovené v článku 21 SEU a v článku 208 SFEU a že by měla podporovat hodnoty, které EU hájí, definované v článku 2 SEU; připomíná, že musí být zajištěna soudržnost vnějších a vnitřních politik, které mají vnější rozměr; zdůrazňuje, že EU má zákonnou povinnost dodržovat lidská práva a měla by podporovat udržitelný hospodářský, sociální a environmentální rozvoj obchodujících zemí; domnívá se, že EU má povinnost vyvinout veškeré možné úsilí s cílem předvídat a řešit veškeré negativní dopady své společné obchodní politiky a předcházet jim, a to tím, že bude pravidelně provádět posouzení dopadu ex-ante a ex-post v oblasti lidských práv a udržitelnosti a následně podle potřeby revidovat obchodní dohody; připomíná, že pouze spravedlivý a řádně regulovaný obchod, bude-li v souladu s cíli udržitelného rozvoje, by mohl vést ke snížení nerovností a podporovat rozvoj; připomíná, že cíle udržitelného rozvoje zahrnují několik cílů souvisejících s obchodem v celé řadě politických oblastí, přičemž jeden z nejkonkrétnějších cílů je zaměřen na zvýšení vývozů z rozvojových zemí, a to za účelem zdvojnásobení podílu nejméně rozvinutých zemí na celosvětovém vývozu do roku 2020;

14.  vítá, že od roku 1990 došlo k velkému snížení počtu osob žijících v absolutní chudobě, jak ji definuje Světová banka; konstatuje nicméně, že je nutné pracovat dále na tom, aby se podnítily soukromé i veřejné investice v nejméně rozvinutých zemích s cílem vytvořit institucionální rámce a infrastrukturu, které těmto zemím umožní lépe využívat přínosy obchodu, a poskytnout jim pomoc při diverzifikaci jejich hospodářství a zapojení do globálních hodnotových řetězců a umožnit jim, aby se specializovaly na produkty s vysokou přidanou hodnotou;

15.  všímá si prohlášení Komise, že ve svých obchodních a investičních dohodách bude posilovat udržitelný rozvoj a podporovat lidská práva, pracovní a sociální normy a udržitelnost v oblasti životního prostředí na celém světě, avšak vyzývá k rozhodnému úsilí o plné provádění a prosazování souvisejících kapitol v praxi; sdílí názor Komise, že EU nese mimořádnou zodpovědnost, pokud jde o dopad jejích obchodních politik na rozvojové země a zejména na nejméně rozvinuté země;

16.  domnívá se, že migrace představuje jednu z hlavních výzev, kterým EU, kterým čelí ve 21. století; zdůrazňuje, že zajištění politické soudržnosti obchodu a investic EU je zásadní pro řešení příčin migrace; vyjadřuje politování nad tím, že tato skutečnost není dostatečně zohledněna ve strategii „obchod pro všechny“;

17.  domnívá se, že cílem prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, především pokud jde o partnerské země procházející hospodářskou krizí, musí být především hmatatelné a udržitelné zlepšení životních podmínek obyčejných lidí;

18.  zdůrazňuje, že ustanovení týkající se lidských práv, sociálních a environmentálních norem, závazků v oblasti pracovních práv vycházejících z hlavních úmluv MOP a zásad sociální odpovědnosti podniků, včetně zásad OECD pro nadnárodní společnosti a zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, by měla být závazná a musí tvořit podstatnou součást obchodních dohod EU prostřednictvím vymahatelných závazků; vyzývá Komisi, aby do všech obchodních a investičních dohod EU začleňovala kapitoly o udržitelném rozvoji; domnívá se, že k tomu, aby se tato ustanovení v oblasti udržitelného rozvoje stala závaznými, je třeba uplatňovat „třífázový přístup“ sestávající z vládních konzultací, domácích poradních skupin a odborných panelů zahrnujících MOP a také z ustanovení dohody o obecném postupu pro řešení sporů coby poslední možnosti, která se používá k řešení sporů s možností finančních postihů; zdůrazňuje, že normy v oblasti pracovních práv a životního prostředí nejsou jen součástí kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, ale musí platit ve všech oblastech obchodních dohod;

19.  zdůrazňuje, že je důležité, aby obchodní dohody zahrnovaly účinné ochranné mechanismy; zároveň požaduje, aby obsahovaly i účinný mechanismus vymáhání pracovních a environmentálních práv, na která se nevztahuje doložka o lidských právech; vyzývá Komisi, aby vytvořila strukturovaný a odpolitizovaný postup, podle kterého by konzultace s partnerem týkající se podezření z porušení povinností vyplývajících z kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji musely být zahajovány podle jasných kritérií;

20.  zdůrazňuje zapojení občanské společnosti do dohod o volném obchodu a možnost využívat modernější sdělovací prostředky s cílem usnadnit účast občanské společnosti;

21.  znovu zdůrazňuje, že je důležité dodržovat evropská i mezinárodní pravidla v oblasti obchodu se zbraněmi, zejména Smlouvu OSN o obchodu se zbraněmi a Kodex chování EU pro vývoz zbraní; zdůrazňuje, že obchodní politika EU je nástrojem hospodářské diplomacie, který by mohl rovněž přispívat k řešení prvotních příčin terorismu; zdůrazňuje, že klíčovým aspektem obchodní politiky EU jsou rovněž účinné právní předpisy upravující kontrolu vývozu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby aktualizovala právní předpisy EU týkající se kontroly vývozu zboží dvojího užití s cílem prosazovat strategické cíle a univerzální hodnoty EU;

22.  připomíná, že podle odhadu MOP by mohlo 865 milionů žen na celém světě v daleko větší míře přispívat k hospodářskému růstu, pokud by byly lépe podporovány; konstatuje, že podniky vlastněné ženami představují nedostatečně využívaný nástroj k posílení konkurenceschopnosti, urychlení rozvoje podnikání a udržení růstu; konstatuje, že obchodní politika může mít v různých odvětvích hospodářství rozdílné dopady na ženy a muže a že je zapotřebí více údajů o genderu a obchodu; bere na vědomí skutečnost, že se Komise ve svém sdělení týkajícím se strategie „obchod pro všechny“ nezabývá genderovým aspektem obchodních dohod; vyzývá Komisi, aby více usilovala o využívání obchodních jednání coby nástroje k prosazování rovnosti žen a mužů na celém světě, ale i o zajištění toho, aby ženy i muži mohli těžit z přínosů liberalizace obchodu a být chráněni před jejími negativními dopady; je přesvědčen, že za tímto účelem by Komise měla zajistit, že genderové hledisko bude horizontálně začleňováno do všech budoucích obchodních dohod, a že by měla monitorovat genderový dopad platných obchodních dohod;

23.  vítá oznámení Komise, že má v úmyslu provést přezkum všeobecného systému preferencí v polovině období a posoudit zejména možnost rozšířit preference také na služby v rámci systému; zároveň zdůrazňuje, že GSP, včetně systémů „Vše kromě zbraní“ a GSP+, jsou nástroji, které umožňují dodržování základních hodnot, a že je proto důležité, aby byly účinně prováděny a sledovány;

Transparentní globální hodnotové řetězce respektující základní hodnoty a normy na celém světě

24.  uznává, že internacionalizace systému světové produkce přispěla k tomu, že se stovkám milionů lidí otevřely možnosti hospodářského rozvoje a vymanění se z chudoby díky zaměstnání; připomíná, že podle MOP nemá asi 780 milionů žen a mužů v produktivním věku dostatečný výdělek, který by jim umožnil vymanit se z chudoby; zdůrazňuje, že rozšíření globálních hodnotových řetězců vytvořilo pracovní příležitosti, avšak nedostatečné vymáhání stávajících pracovněprávních předpisů a norem bezpečnosti práce, které byly zavedeny na ochranu pracovníků před vyčerpávající pracovní dobou a nepřijatelnými podmínkami, ve zdrojových zemích, zůstává palčivým problémem; poznamenává, že globální hodnotové řetězce rovněž přiměly některé dodavatelské firmy k tomu, aby ignorovaly pracovní předpisy, přemístily svou hospodářskou činnost mimo EU, zaměstnávaly pracovníky v nebezpečných a nepřijatelných podmínkách, požadovaly vyčerpávající pracovní dobu a upíraly zaměstnancům jejich základní práva; připomíná, že takovéto praktiky vytvářejí nespravedlivou hospodářskou soutěž pro dodavatele, kteří dodržují pracovní právo a mezinárodní pracovní a environmentální normy, a pro vlády, které chtějí zlepšit platové a životní podmínky; vyzývá Komisi, aby zkoumala důsledky vzestupu globálních hodnotových řetězců a aby předložila konkrétní návrhy na zlepšení podmínek v nich, a to v úzké spolupráci s MOP a OECD; zdůrazňuje, že další integrace EU do globálních hodnotových řetězců se musí řídit duálními zásadami zachování evropského sociálního a regulačního modelu a zajištění a vytváření udržitelného a spravedlivého růstu a důstojných pracovních míst v EU i v případě jejích partnerů; uznává, že se v důsledku globalizace hodnotových řetězců zvyšuje míra, v níž jsou při domácí výrobě a vývozu používány dovážené prvky, čímž se výrazně zvyšují náklady protekcionistických opatření;

25.  je přesvědčen, že obchodní politika musí přispívat k zajištění transparentnosti výrobního procesu v rámci celého hodnotového řetězce, ale i souladu se základními environmentálními, sociálními a bezpečnostními normami; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy týkající se norem náležité péče pro dodavatelské řetězce; vítá záměr Komise úzce spolupracovat s MOP a OECD za účelem vytvoření globálního přístupu ke zlepšení pracovních podmínek, zejména v oděvním průmyslu; zdůrazňuje, že je důležité stanovit a posoudit nové odvětvové nebo zeměpisné příležitosti pro další odpovědné iniciativy týkající se dodavatelských řetězců; se zájmem očekává nadcházející sdělení Komise týkající se sociální odpovědnosti podniků;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala komplexní rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj vypracovaný konferencí Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD);

27.  žádá, aby se pomoc EU na podporu obchodu a technická pomoc zaměřovaly na posílení postavení chudých výrobců, mikropodniků, malých podniků, družstev a žen, ale i na rovnost žen a mužů, s cílem rozšířit výhody, které mohou tyto subjekty čerpat z obchodování na místních a regionálních trzích;

28.  vyzývá Komisi, aby vytvořila právní předpisy s cílem zakázat dovoz zboží vyráběného jakoukoli formou nucené práce nebo moderního otroctví a aby do té doby posílila kontrolu dovozu a dodavatelských řetězců na etickém základě;

29.  zdůrazňuje, že pro další integraci do globálních hodnotových řetězců je zásadně důležité zlepšit ochranu celého spektra práv duševního vlastnictví a zefektivnit jejich prosazování;

30.  žádá Komisi, aby podpořila všechny rozvojové země v jejich úsilí o úplné a efektivní využívání pružných ustanovení obsažených v dohodě TRIPS, která jsou uznána a potvrzena v prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatém dne 14. listopadu 2001, s cílem zajistit, aby mohly v rámci svých vnitrostátních programů veřejného zdraví poskytovat přístup k cenově dostupným základním lékům; v této souvislosti připomíná Radě, aby splnila své závazky plynoucí z prohlášení z Dohá tím, že zajistí, aby Komise výslovně zaručila přístup k lékům při jednáních o ustanoveních týkajících se léčiv v rámci budoucích dvoustranných a regionálních obchodních dohod s rozvojovými zeměmi nebo v případě, že rozvojové země budou usilovat o vstup do WTO; vítá skutečnost, že Komise podpořila žádost nejméně rozvinutých zemí o prodloužení týkající se práv duševního vlastnictví ve farmaceutické oblasti, ale vyjadřuje politování nad konečným rozhodnutím Rady pro dohodu TRIPS v rámci WTO udělit pouze časově omezené prodloužení v délce 17 let;

31.  vítá pozornost, kterou Komise ve svém sdělení nazvaném „Obchod pro všechny“ věnovala spravedlivému obchodu, a vyzývá ji, aby prioritně dostála svým závazkům a využila stávající systém pro provádění dohod o volném obchodu na podporu spravedlivého obchodu, aby propagovala systémy spravedlivého obchodu u malých producentů ve třetích zemích prostřednictvím delegací EU a aby prováděla informační činnost zvyšující povědomí v EU, například udělováním ocenění „Evropské město spravedlivého a etického obchodu“;

32.  je přesvědčen, že nové technologie a internet poskytují nové nástroje pro sledovatelnost produktů v rámci dodavatelského řetězce;

33.  zdůrazňuje úlohu bankovních služeb při rozvoji obchodu a investic; vyzývá EU, aby podporovala přístup k bankovním službám v rozvojových zemích;

34.  vítá oznámení Komise, že má v úmyslu modernizovat pravidla původu, neboť tato pravidla představují stále větší překážku obchodu v rámci obchodních vzorců, kterým dominují globální hodnotové řetězce; zdůrazňuje, že modernizace pravidel původu musí být prioritou ve všech dohodách o volném obchodu, které Unie vyjednává; vyzývá Komisi, aby pracovala zejména na flexibilních pravidlech původu, včetně nenáročných požadavků týkajících se přidané hodnoty a změny dílčích kódů harmonizovaného systému;

Monitorování a hodnocení a kontrola stávajících dohod jakožto klíčová priorita obchodní politiky EU

35.  vítá návrh Komise na posílené partnerství s Parlamentem a zúčastněnými stranami v oblasti provádění obchodních dohod; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl Parlament včas zapojen do všech fází postupu, včetně provádění, a aby byl plně informován, a to i prostřednictvím systematických konzultací, které předcházejí vypracování návrhů mandátů pro jednání; poukazuje na to, že Komise je povinna informovat Parlament o své činnosti související s prováděním, monitorováním a následnou kontrolou obchodních a investičních dohod;

36.  vyzývá Komisi, aby nepožadovala prozatímní uplatňování obchodních dohod, včetně obchodních kapitol dohod o přidružení, dokud Parlament neudělí svůj souhlas; připomíná, že by to závažně oslabilo práva Parlamentu a vytvořilo případnou právní nejistotu vůči dalším signatářům dohody a dotčeným hospodářským subjektům; v této souvislosti připomíná a vítá závazky komisařky pro obchod, avšak důrazně doporučuje, aby toto uspořádání bylo formalizováno v nové interinstitucionální dohodě;

37.  domnívá se, že v případě smíšených dohod nabízí nejlepší rovnováhu mezi demokratickým dohledem a účinností v praxi ověřený postup, kdy je dohoda po udělení souhlasu Parlamentem uplatňována pouze dočasně, zatímco je očekávána ratifikace ze strany vnitrostátních parlamentů;

38.  trvá na tom, že monitorování, hodnocení a následná kontrola stávajících dohod se musí stát klíčovou prioritou společné obchodní politiky; vyzývá Komisi, aby vzhledem k čím dál rozsáhlejší agendě pro jednání přerozdělila dostatečné zdroje, a umožnila tak GŘ pro obchod lépe monitorovat obchodní dohody, které je nutné provést; žádá Komisi, aby stanovila specifické ukazatele s cílem zajistit sledování provádění obchodních dohod a aby veřejně a pravidelně předkládala Parlamentu důkladné a podrobné výroční zprávy o provádění, v nichž bude například uveden výkon evropských odvětví a dopad těchto dohod na různá odvětví a jejich tržní podíly;

39.  vyzývá Komisi, aby zlepšila kvalitu a přesnost předběžných i následných hodnocení na základě revidované metody; zdůrazňuje, že je vždy zapotřebí předkládat důkladné a komplexní posouzení dopadu iniciativ v oblasti obchodní politiky na udržitelnost, zejména s ohledem na nedávné doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se žádosti 1409/201/JN ohledně dohody o volném obchodu EU-Vietnam; zdůrazňuje, že tato posouzení by měla zahrnovat přinejmenším: citlivá hospodářská odvětví; lidská, sociální a environmentální práva a zemědělství a místní produkci v nejvzdálenějších regionech; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem průběžných a následných posouzení a nad nedostatečnou kvalitou těch posouzení, která jsou prováděna, jak ukazuje zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 02/2014; trvá na tom, že v souvislosti se všemi obchodními dohodami by měla být prováděna kvalitnější průběžná a následná hodnocení, aby mohli tvůrci politik, zúčastněné strany a evropští daňoví poplatníci posoudit, zda obchodní dohody přinesly zamýšlené výsledky; žádá Komisi, aby poskytla údaje o dopadu obchodních dohod, které byly uzavřeny, se zvláštním ohledem na MSP, vytváření důstojných pracovních míst, lidská práva a životní prostředí, a to i v partnerských zemích, a aby navrhla dodatečná opatření s cílem zajistit, aby nejméně rozvinuté země čerpaly výhody z našich obchodních politik;

40.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o dvojích cenách a dalších praktikách hlavních obchodních partnerů EU narušujících ceny, která se zaměří zejména na zdroje energie a bude uvádět hospodářský dopad těchto praktik na hospodářství EU, a kroky, které přijala Komise na dvoustranné a vícestranné úrovni a na úrovni WTO za účelem vymýcení těchto praktik; vyzývá Komisi, aby učinila maximum pro odstranění dvojích cen a dalších praktik narušujících ceny v obchodních vztazích se všemi svými obchodními partnery;

Podpora světového obchodu na základě mnohostranného přístupu v rámci WTO

41.  zdůrazňuje, že mnohostranný obchodní systém, jaký představuje WTO, je tou nejlepší možností pro zaručení otevřeného a spravedlivého systému založeného na daných pravidlech, který bere ohled na velké množství různých zájmů svých členů a udržuje mezi nimi rovnováhu; připomíná, že Parlament je jednoznačným zastáncem mnohostranné agendy; vítá uzavření jednání o dohodě o usnadnění obchodu, která přispěje ke zjednodušení a modernizaci celních postupů v mnoha zemích, což zase usnadní rozvojovým zemím začlenit se do světového obchodního systému; požaduje, aby všechny strany začaly dohodu co nejdříve a správně uplatňovat;

42.  konstatuje, že na 10. konferenci ministrů WTO konané v Nairobi v roce 2015 bylo dosaženo jen malého pokroku; uznává, že mezi členy WTO existují rozdílné názory na to, jak postupovat v souvislosti s jednacím kolem z Dohá, mj. co se týče potřeby zvážit nové přístupy k uzavření dosud nedořešených otázek s ohledem na různé zájmy v rozvojových zemích a mezi nejméně rozvinutými zeměmi, přičemž uznává větší odpovědnost rozvíjejících se ekonomik za uzavření jednacího kola z Dohá; vítá závazek EU, že během pěti let poskytne 400 milionů EUR na podporu rozvojovým zemím, a zejména těm nejméně rozvinutým, v souvislosti s jejich úsilím o provádění dohody o usnadnění obchodu; bere na vědomí, že někteří členové WTO mají zájem o to, aby se otevřely některé nové oblasti jednání, jako jsou mj. investice, státní podniky, hospodářská soutěž a digitální obchod; je přesvědčen, že výsledek ministerské konference v Nairobi skýtá příležitost pro oživení vyjednávací funkce WTO; naléhavě vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativy při reformě a posílení WTO s cílem zajistit větší inkluzivnost, účinnost, transparentnost a odpovědnost, mimo jiné posílením koordinace s MOP a dalšími agenturami OSN v oblasti životního prostředí a lidských práv; připomíná zásadní úlohu, kterou představuje iniciativa „pomoc na podporu obchodu“, pokud jde o aspekty související s obchodem v oblasti budování kapacit a technickou pomoc rozvojovým zemím a nejméně rozvinutým zemím; vyzývá v této souvislosti EU a její členské státy, aby se zavázaly zvýšit pomoc na podporu rozvoje, a umožnily tak rozvojovým zemím těžit z většího podílu přidané hodnoty v globálních hodnotových řetězcích; vyzývá Komisi, aby se při nadcházející revizi strategie pomoci na podporu obchodu zabývala otázkou spravedlivého a etického obchodu;

43.  považuje vícestranná jednání, pokud možno v rámci WTO (např. dohodu o informačních technologiích (ITA), dohody o ekologickém zboží (EGA) a dohodu o obchodu se službami (TiSA)) za příležitost k oživení pokroku na úrovni WTO, ale pouze tím, že ponechá otevřené dveře, tak aby se k nim mohli členové WTO, kteří mají zájem, připojit; je pevně přesvědčen, že tam, kde je to možné, musí být takové dohody dostatečně ambiciózní, aby se uplatnily na základě doložky nejvyšších výhod mezi všemi členy WTO, a měly by fungovat jako stavební prvky budoucích vícestranných dohod; zdůrazňuje, že obchodní politika by také měla být využita jako nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti produktů, které mají příznivý dopad na životní prostředí, a to z hlediska jak jejich využití, tak výrobních metod; zdůrazňuje, že je důležité, aby se posílil vícestranný charakter „ekologického zboží“ a aby se posoudilo, zda by obchodní dohody mohly poskytovat prémiové preference pro skutečně ekologické zboží; zdůrazňuje, že dohoda TiSA by mohla být příležitostí k oživení pokroku v oblasti obchodu se službami na úrovni WTO;

44.  požaduje silný a účinný parlamentní rozměr WTO, aby byla zlepšena transparentnost této organizace a posílena a zaručena demokratická legitimita světového obchodu; naléhavě vyzývá WTO, aby v plné míře využila Parlamentní konference o WTO a zajistila, že poslanci budou mít přístup ke všem informacím, které potřebují k účinnému plnění své úlohy v oblasti dohledu, a k tomu, aby mohli smysluplně přispívat k obchodním politikám;

Individuální přístup při výběru budoucích jednání o dohodách o volném obchodu

45.  vyzývá Komisi, aby se vyváženým způsobem a při řádném zohlednění reciprocity a vzájemné prospěšnosti zaměřila na uzavření probíhajících obchodních jednání, a vyzývá ji, aby posoudila možný kumulovaný dopad, zejména v případě citlivých produktů dotčených kvótami nebo liberalizací v rámci probíhajících jednání nebo již uzavřených obchodních dohod; žádá lepší posouzení případných dopadů uzavřených obchodních dohod a lepší informování o nich, s cílem nalézt náležitou rovnováhu mezi ochranou citlivých zemědělských odvětví a prosazováním ofenzivních zájmů, které jsou Unii jako jednomu z největších zemědělsko-potravinářských vývozců vlastní, mimo jiné tím, že budou naplánována vhodná přechodná období a kvóty pro nejcitlivější produkty a v několika případech budou tyto produkty vyloučeny; připomíná Komisi, aby dříve, než navrhne mandáty pro jednání, provedla nestranné a nepředpojaté předběžné posouzení dopadů a zohlednila přitom zájmy Unie;

46.  domnívá se, že je zásadní v prvé řadě zajistit, aby obchodní jednání, která již byla úspěšně uzavřena, byla co nejdříve ratifikována; požaduje především uzavření dohod s Kanadou a Singapurem, aby se zajistilo otevření dvou velkých trhů, které budou nezbytné pro budoucí zájmy podniků EU; požaduje, aby v celé Evropské unii byla během politických jednání vedena informovaná debata;

47.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité věnovat se v rámci všech obchodních jednání EU citlivým a ofenzivním zájmům, jako je například podpora investic, odstranění zbytečných necelních překážek obchodu, uznání a ochrana zeměpisných označení a pracovních práv, zlepšení přístupu k výběrovým řízením (zejména v kontextu současných jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem), zajištění důstojných a kvalitních pracovních míst, začlenění malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců, vyloučení veřejných a audiovizuálních služeb a právní zajištění práva na regulaci při vyjednávání dohod o volném obchodu coby součásti ambiciózních, vyvážených a komplexních balíčků;

48.  trvá na tom, že obchodní jednání musí probíhat podle přiměřeně uzpůsobené regionální obchodní strategie a že musí být zajištěn plný soulad s regionální integrací, a to zejména v Asii, Africe a Latinské Americe, které Komise označila za regiony s klíčovým významem pro evropské hospodářské zájmy, aniž by přehlížela zásadní úlohu strategického partnerství EU-USA; vyzývá Komisi, aby okamžitě zahájila jednání o investiční dohodě s Tchaj-wanem; připomíná, že EU a Latinská Amerika jsou přirozenými spojenci, jejichž populace dohromady čítají jednu miliardu lidí produkujících čtvrtinu světového HNP; zdůrazňuje, že potenciál tohoto partnerství není dosud patřičně využíván; vítá skutečnost, že nová obchodní a investiční strategie Komise klade klíčový důraz na Latinskou Ameriku; vyzývá Komisi, aby využila současné dynamiky v obchodních jednáních se zeměmi Mercosuru s cílem dosáhnout komplexní, vyvážené a ambiciózní dohody; podporuje modernizaci dohod s Mexikem a Chile; žádá, aby byly vytvořeny další podněty pro jednání o dohodách o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem, a připomíná, že je důležité rozvinout obchodní vztahy EU s Indií s ohledem na obrovský potenciál tohoto trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby opětovně podnítila jednání s Malajsií a zahájila jednání s Indonésií co nejdříve po uzavření přípravných diskusí pro komplexní hospodářské partnerství;

49.  zdůrazňuje, že v souvislosti se stávajícími výzvami by měl být kladen zvláštní důraz na rámec po skončení platnosti dohody z Cotonou se zaměřením na jeho souvislost s lidskoprávními doložkami v dohodách o hospodářském partnerství, a na podporu vytvoření kontinentální zóny volného obchodu v Africe v zájmu posílení stability, regionální integrace, místního růstu, zaměstnanosti a inovací; připomíná, že je nutné, aby EU zajistila stabilitu ve svém východním a jižním sousedství, a vyzývá k lepší obchodní a hospodářské integraci, čímž se v této souvislosti dosáhne plného, rychlého a náležitého uplatnění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskou republikou a konkrétního pokroku s Tuniskem, Marokem a Jordánskem;

50.  vyzývá Komisi, aby do všech etap obchodních jednání v plné míře zapojila vnitrostátní podniky, a to i prostřednictvím konzultací s vnitrostátními sdruženími souběžně s konzultacemi se zastřešujícími sdruženími na úrovni EU, a aby doplnila text projednávané obchodní dohody o seznam s jasně uvedeným závěrem jednání pro jednotlivá odvětví a důvody rozhodnutí, která učinila Komise;

Nesouhlas s tím, aby byl Číně udělen status tržního hospodářství, a potřeba účinných nástrojů na ochranu obchodu

51.  zdůrazňuje, že opatření k další liberalizaci obchodu, která by mohla vést k nekalým obchodním praktikám a hospodářské soutěži mezi zeměmi, pokud jde o všechny druhy necelních překážek, pracovní práva, environmentální normy a normy v oblasti veřejného zdraví, vyžadují, aby EU byla schopna ještě účinněji reagovat na nekalé obchodní praktiky a zajišťovat rovné podmínky; poukazuje na to, že nástroje na ochranu obchodu musí zůstat nedílnou součástí obchodní strategie EU a musí umožnit zvýšení její konkurenceschopnosti tím, že budou v nezbytných případech opětovně ustanoveny podmínky spravedlivé hospodářské soutěže; připomíná, že stávající právní předpisy EU v oblasti ochrany obchodu pocházejí z roku 1995; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba unijní systém ochrany obchodu modernizovat, aniž by došlo k jeho oslabení; poukazuje na to, že právní předpisy EU o ochraně obchodu musí být účinnější, přístupnější pro malé a střední podniky a přizpůsobené současným výzvám a struktuře obchodu, vyšetřování musí probíhat rychleji a že je třeba zvyšovat transparentnost a předvídatelnost; vyjadřuje politování nad tím, že návrh na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu je zablokován v Radě, která nebyla schopna dosáhnout v souvislosti s tímto zásadním právním předpisem žádného výsledku; s lítostí konstatuje, že Komise modernizaci nástrojů na ochranu obchodu vůbec nezmiňuje ve svém sdělení „obchod pro všechny“; naléhavě vyzývá Radu, aby na základě postoje Parlamentu bezodkladně uvolnila patovou situaci týkající se modernizace nástrojů na ochranu obchodu, zejména nyní, kdy Čína neústupně požaduje, aby jí byl přiznán status tržního hospodářství;

52.  znovu potvrzuje význam partnerství EU s Čínou, v němž hrají důležitou úlohu volný a spravedlivý obchod a investice; je přesvědčen o tom, že dokud Čína nebude splňovat všech pět kritérií, na jejichž základě může být považována za tržní hospodářství, měla by EU v rámci antidumpingových a antisubvenčních šetření zaměřených na dovoz produktů z Číny uplatňovat nestandardní metodiku pro určování srovnatelnosti cen v souladu s těmi částmi oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny, jež umožňují uplatňování nestandardní metodiky, přičemž tyto části by měly být využívány v plném rozsahu; vyzývá Komisi, aby v souladu s touto zásadou předložila příslušný návrh, a připomíná, že je zásadní tuto otázku úzce koordinovat s dalšími partnery z WTO;

53.  vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu nepřijímala žádná opatření bez předchozího důkladného a komplexního posouzení dopadu, které se zaměří na všechny možné účinky a důsledky, jež by dané rozhodnutí mohlo mít na zaměstnanost a udržitelný růst ve všech odvětvích EU, a na možné účinky a důsledky, jež by mohlo mít na životní prostředí;

Větší soudržnost mezi obchodními a průmyslovými politikami EU a lepší ochrana práv duševního vlastnictví

54.  domnívá se, že je třeba podniknout více kroků k řešení potřeb evropského průmyslu komplexním způsobem a že výrobní odvětví v EU je až příliš často kladeno za odvětví služeb; zdůrazňuje, že obchodní politika musí zajistit rovné podmínky pro evropský průmysl, poskytnout přístup na nové a rozvíjející se trhy a usnadnit sbližování norem směrem k vyšší úrovni a současně omezit dvojí certifikaci; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi obchodní a průmyslovou politikou EU a podporovala rozvoj a konkurenceschopnost evropského průmyslu se zvláštním odkazem na strategii reindustrializace;

55.  poukazuje na ústřední úlohu, kterou hrají pravidla původu při určování toho, která odvětví budou těžit z dohod o volném obchodu uzavřených s EU a pro která budou znamenat ztrátu; uznává, že Parlament pravidla původu dosud plně neanalyzoval, a žádá Komisi, aby připravila zprávu uvádějící změny, které provedla během posledních 10 let na úrovni čtyřmístných kódů podle klasifikace KN ve svém obvyklém preferovaném vyjednávacím postoji v oblasti dohod o volném obchodu k pravidlům původu, a aby uvedla důvody veškerých provedených změn;

56.  domnívá se, že nedostatečné vymáhání práv duševního vlastnictví ohrožuje existenci celých odvětví evropského průmyslu; zdůrazňuje, že padělání má za následek ztráty pracovních míst a ohrožuje inovace; připomíná, že přiměřená ochrana duševního vlastnictví a jejich účinné vymáhání jsou základními kameny celosvětového hospodářství; vítá, že se Komise zavázala ke zvýšení ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví v dohodách o volném obchodu a v rámci WTO a k tomu, že bude s partnery spolupracovat na potírání podvodů; podporuje Komisi v jejím záměru chránit celé spektrum práv duševního vlastnictví, včetně patentů, ochranných známek, autorských práv, vzorů, zeměpisného označení, uvedení původu a léčivých přípravků;

Vytváření nových tržních příležitostí pro poskytovatele služeb z EU a uznávání odborných kvalifikací jakožto základní prvek obchodní strategie EU

57.  připomíná, že EU má vedoucí postavení v odvětví služeb; zdůrazňuje, že základním prvkem mezinárodní obchodní strategie EU musí být vytváření nových tržních příležitostí; zdůrazňuje, že zahrnutí služeb do obchodních dohod má mimořádný význam, protože představuje příležitosti pro evropské společnosti a pro místní pracující a současně v souladu s články 14 a 106 SFEU a protokolem č. 26 vylučuje současné a budoucí služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu z rozsahu uplatňování jakékoli dohody, a to bez ohledu na to, zda jsou financovány z veřejných nebo soukromých zdrojů; požaduje, aby Komise podporovala uznávání odborných kvalifikací a zahrnula jej do obchodních dohod, což vytvoří nové příležitosti pro evropské společnosti a zaměstnance; konkrétně požaduje, aby se zvážilo začlenění některých výhod vyplývajících ze směrnice o převádění v rámci společnosti do obchodních a investičních dohod výměnou za toto uznávání;

58.  sdílí názor Komise, že dočasné přesuny odborníků se staly základním prvkem pro růst obchodu v mezinárodním měřítku a zůstávají ofenzivním zájmem EU; zdůrazňuje, že kapitola o mobilitě pracovních sil by měla být součástí všech obchodních a investičních dohod EU; připomíná však, že závazky v rámci režimu 4 se musí vztahovat výhradně na pohyb vysoce kvalifikovaných odborníků (jako jsou osoby s univerzitním nebo obdobným magisterským titulem nebo osoby ve vysoké manažerské funkci) za konkrétním účelem, na časově omezenou dobu a za přesných podmínek vymezených vnitrostátními právními předpisy země, kde je služba vykonávána, a pomocí smlouvy, která tyto vnitrostátní právní předpisy dodržuje v souladu s článkem 16 směrnice o službách, přičemž by současně mělo být zajištěno, že EU a jejím členským státům nebude nic bránit v tom, aby zachovaly a zlepšily pracovní normy a kolektivní smlouvy;

59.  vítá záměr Komise využívat obchodní politiku k řešení nových forem digitálního protekcionismu a stanovit pravidla pro elektronický obchod a přeshraniční toky údajů v souladu s právními předpisy EU týkajícími se ochrany údajů a soukromí a současně ochránit základní práva; je přesvědčen, že má-li se vytvořit klima příznivé pro elektronický obchod a podnikání v rámci EU, je třeba přijmout daleko více opatření, jako je omezení monopolů a zneužívání monopolních postavení na telekomunikačním trhu, omezení postupů blokování na základě zeměpisné polohy a nalezení konkrétních řešení nápravy; zdůrazňuje, že je proto nezbytné zajistit regulační spolupráci, snížit podvody prováděné on-line, zajistit vzájemné uznávání a harmonizaci norem v oblasti digitálního obchodu; vyzývá Komisi, aby předložila nový model kapitol o elektronickém obchodu, který zcela vyjme stávající a jakýkoli budoucí právní rámec EU pro ochranu osobních údajů ze všech obchodních jednání a jehož cílem bude zajistit výměnu údajů v plném souladu s pravidly ochrany údajů, která jsou platná v zemi původu subjektu údajů; požaduje větší spolupráci mezi donucovacími orgány, zejména v oblasti nekalých obchodních praktik prováděných on-line;

Nezbytnost digitální ekonomiky pro budoucí globální obchod

60.  bere na vědomí rostoucí a budoucí význam digitální ekonomiky nejen v Evropě, ale na celém světě, přičemž se odhaduje, že počet uživatelů internetu celosvětově dosahuje počtu 3,3 miliardy, což představuje 40 % světové populace; domnívá se, že trendy, jako jsou cloud computing, mobilní internetové služby, inteligentní sítě a sociální média, vedou k radikální změně na firemní scéně; zdůrazňuje, že obchodní politika EU musí držet krok s digitálními a technologickými trendy;

61.  požaduje, aby Komise spolu s partnery z WTO nejen zřídila v rámci WTO pracovní skupinu pro digitální trh, která by měla podrobně prozkoumat vhodnost současného rámce pro elektronický obchod a zabývat se přitom konkrétními doporučeními, vysvětleními a úpravami, ale aby se také zaměřila na ustavení nového rámce pro usnadnění obchodu se službami a vycházela přitom z osvědčených postupů vyplývajících z provedení dohody o usnadnění obchodu;

Podpora Komisi v jejím boji proti korupci

62.  je si vědom toho, že zahrnutí ustanovení týkajících se finančních služeb do obchodních dohod vyvolalo v poslední době obavy ohledně jejich možných negativních dopadů z hlediska praní peněz, daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby bojovala proti korupci jako hlavní necelní překážce v rozvinutých a rozvojových zemích; trvá na tom, že obchodní a investiční dohody nabízejí dobrou příležitost pro posílení spolupráce v boji proti korupci, praní peněz a daňovým podvodům a únikům; domnívá se, že závazky vycházející z mezinárodních standardů, závazky ohledně podávání zpráv o jednotlivých zemích a automatická výměna informací by se měly začlenit do odpovídajících mezinárodních dohod s cílem podpořit další liberalizaci finančních služeb;

63.  domnívá se, že vazba mezi obchodními a investičními dohodami a smlouvami o zamezení dvojímu zdanění je zcela nedostatečně prozkoumána, a vyzývá Komisi, aby pečlivě prostudovala veškeré dopady, jež tyto nástroje mohou mít na sebe navzájem a na širší politickou soudržnost v boji proti daňovým únikům;

Obchodní politika orientovaná na budoucnost a zohledňující zvláštní potřeby MSP

64.  zdůrazňuje, že obchodní politika orientovaná na budoucnost musí věnovat větší pozornost zvláštním potřebám mikropodniků a MSP a zajistit, aby tyto podniky mohly plně těžit z obchodních a investičních dohod; připomíná, že v současné době dokáže jen malá část evropských MSP rozpoznat příležitosti, které nabízí globalizace a liberalizace obchodu, a využít jich; konstatuje, že pouze 13 % evropských MSP působí na mezinárodní úrovni mimo EU, ačkoli se podílejí na jedné třetině vývozu EU; podporuje iniciativy, jejichž cílem je usnadnit internacionalizaci evropských MSP, a tudíž trvá také na tom, že kapitola o MSP bude ve všech budoucích dohodách o volném obchodu přínosem; je přesvědčen, že je třeba prozkoumat nové cesty, jak lépe pomáhat MSP při prodeji jejich zboží a služeb v zahraničí; zdůrazňuje, že MSP potřebují podporu, která bude více uzpůsobena jejich potřebám a která bude začínat na úrovni členských států, snadný přístup k přehledným informacím o obchodních opatřeních na internetu a konkrétní a jasné informační pokyny ohledně příležitostí a výhod nabízených každou minulou či budoucí obchodní dohodou uzavřenou EU;

65.  žádá Komisi, aby řešila potřeby MSP horizontálně ve všech kapitolách obchodních dohod, včetně mj. zřízení on-line jednotného kontaktního místa pro MSP, kde se mohou dozvědět více o příslušných právních předpisech, což je obzvláště důležité pro poskytovatele přeshraničních služeb z hlediska získávání licencí a dalších správních požadavků; zdůrazňuje, že tyto nástroje by tam, kde je to vhodné, měly pokrývat nové příležitosti malých a středních podniků pro přístup na trh, zejména pokud jde o výběrová řízení o získání zakázek nízké hodnoty; zdůrazňuje, že je třeba snížit obchodní náklady MSP prostřednictvím zefektivnění celních postupů, omezení zbytečných necelních překážek a regulační zátěže a zjednodušení pravidel původu; domnívá se, že MSP by měly pomoci Komisi tyto nástroje utvářet, aby se zajistilo, že obchodní dohody odpovídají jejich potřebám; vybízí Komisi, aby udržovala blízký dialog se zástupci MSP ve všech fázích obchodních jednání;

66.  zdůrazňuje, že rychlejší přístup evropských MSP k antidumpingovým postupům má klíčový význam pro jejich ochranu před nekalými obchodními praktikami; zdůrazňuje, že je nutné reformovat mnohostranný rámec WTO, aby bylo možno lépe zapojit malé a střední podniky a zajistit rychlejší řešení sporů;

67.  vyzývá Komisi, aby předtím, než přistoupí k vytváření dalších samostatných opatření k podpoře internacionalizace MSP, posoudila a zlepšila stávající nástroje týkající se subsidiarity, zamezení zdvojování a doplňkovosti v souvislosti s programy jednotlivých členských států a evropskou přidanou hodnotou; zdůrazňuje, že by Komise měla Parlamentu předložit nezávislé hodnocení veškerých stávajících programů;

Investice

68.  zdůrazňuje význam vnějších a vnitřních investic do hospodářství EU a potřebu zajistit ochranu podnikům EU, pokud investují na trzích třetích zemí; v tomto kontextu oceňuje úsilí Komise v souvislosti s novým systémem soudů pro investice (Investment Court System (ICS)); zdůrazňuje význam další diskuse se zúčastněnými stranami a Parlamentem ohledně ICS; upozorňuje na to, že tento systém musí být v souladu s právním řádem EU, především s pravomocemi soudů v EU, a konkrétně pak s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže; sdílí ambici vytvořit ve střednědobém výhledu vícestranné řešení investičních sporů; vyjadřuje politování nad tím, že návrh systému soudů pro investice neobsahuje ustanovení o povinnosti investorů;

69.  vyzývá EU a její členské státy, aby se řídily doporučeními komplexního rámce politiky investic pro udržitelný rozvoj Konference OSN o obchodu a rozvoji s cílem podnítit odpovědnější a transparentnější investice;

70.  bere na vědomí, že „investiční plán pro Evropu“, který předložila Komise, hovoří o nutnosti posílit investice v EU, a domnívá se, že obchodní strategie jsou pro dosažení tohoto cíle nezbytné; poukazuje na to, že Evropský fond pro strategické investice postrádá vnější rozměr; žádá, aby Komise po pečlivé analýze výkonnosti fondu a přezkumu jeho užitečnosti zvážila vytvoření vnější složky vzhledem k existenci úvěrů poskytovaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a opatření Evropského rozvojového fondu; zdůrazňuje, že tyto fondy musí přispívat k udržitelnému rozvoji a důstojným pracovním místům, zmírňovat chudobu a bojovat proti hlavním příčinám migrace;

71.  připomíná, že je nutné zvýšit transparentnost a demokratickou kontrolu institucí pro financování rozvoje a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, aby bylo možné účinně sledovat peněžní toky, udržitelnost dluhu a přínos jejich projektů z hlediska udržitelného rozvoje;

Obchod a zemědělství

72.  zdůrazňuje, že přísné evropské normy v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a sociálního zabezpečení mají pro občany EU velký význam, a to zejména v zájmu zajištění příznivého prostředí a informované volby spotřebitelů; domnívá se, že obchodní dohody by měly prosazovat spravedlivou hospodářskou soutěž, aby zemědělci mohli mít z celních koncesí plný užitek a aby nebyli ekonomicky znevýhodněni vůči svým protějškům ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit ochranu norem EU v oblasti bezpečnosti potravin a životního prostředí zachováním zásady předběžné opatrnosti, udržitelného zemědělství a vysoké míry vysledovatelnosti a označování produktů a zajištěním toho, aby byl veškerý dovoz v souladu s příslušnými právními předpisy; poukazuje na velký rozdíl mezi mezinárodními standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba regulovat vývoz živých hospodářských zvířat v souladu se stávajícími právními předpisy EU a normami stanovenými Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE);

73.  považuje za zásadní, aby se v kontextu současné krize zemědělství otevřely nové trhy pro zemědělskou produkci EU, jako jsou mléčné výrobky, maso, ovoce a zelenina; zdůrazňuje, že je důležité hledat nové příležitosti na trzích s vysokým kupním potenciálem;

74.  domnívá se, že je nezbytné zvýšit přidanou hodnotu zemědělství a posílit reklamní kampaně za účelem otevření nových trhů; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit zejména evropské systémy jakosti, neboť představují nejlepší způsob, jak na světovém trhu zviditelnit obchodní značky výrobků Evropské unie, a které současně nepřímo prospívají evropskému zemědělství jako celku;

75.  zdůrazňuje, že Potravinový a veterinární úřad musí provádět přísnější kontroly dovozu na hranicích a tvrdší inspekce výrobních a tržních podmínek v zemích vyvážejících do EU, aby bylo zajištěno dodržování předpisů Unie;

76.  zdůrazňuje, že ve všech jednáních o volném obchodu je důležité dosáhnout pokroku v oblasti hygienických, fytosanitárních a dalších necelních překážek na zemědělském trhu, a to zejména s ohledem na přesné limity stanovené EU, které mohou mít dopad na zdraví spotřebitelů;

77.  připomíná význam zeměpisných označení při podpoře tradičních evropských zemědělsko-potravinářských výrobků, při jejich ochraně před škodlivými postupy parazitování, při zabezpečování práv spotřebitelů a vědomé volby a při ochraně venkovských výrobců a zemědělců se zvláštním odkazem na malé a střední podniky; poznamenává, že ochrana a uznávání zeměpisných označení ve třetích zemích může být pro zemědělsko-potravinářské odvětví EU velkým přínosem, a domnívá se, že všechny obchodní dohody by měly obsahovat ochranná opatření a kroky zaměřené na boj proti padělání;

Lepší přístup k veřejným zakázkám pro evropské hospodářské subjekty

78.  vyzývá k odstranění stávající nerovnováhy mezi EU a dalšími obchodními partnery, pokud jde o míru otevřenosti trhů s veřejnými zakázkami; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o rozsáhlejší a vzájemnější otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami, avšak aby současně zaručila, že budou vyloučeny služby obecného hospodářského zájmu, a zajistila, aby státům byla ponechána volnost při přijímání sociálních a environmentálních norem, jako je například kritérium „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ při zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že evropské hospodářské subjekty, zejména však obchodní společnosti a MSP, potřebují lepší přístup k veřejným zakázkám ve třetích zemích prostřednictvím nástrojů, jako je iniciativa na podporu malých středních podniků, a odstraněním současné úrovně asymetrie; připomíná v této souvislosti, že EU je jedním z nejotevřenějších trhů pro zadávání veřejných zakázek mezi všemi členy WTO;

79.  konstatuje, že Komise předložila pozměněný návrh nařízení o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami, což je důležitý nástroj pro zajištění rovných podmínek, pokud jde o přístup třetích zemí na trh, přičemž vyjadřuje hluboké politování nad tím, že vlády členských států podporují původní návrh; vyzývá Komisi, aby ve věci přístupu na trhy s veřejnými zakázkami dosáhla pozitivní reciprocity se všemi obchodními partnery;

Rovný přístup ke zdrojům v zájmu spravedlivé soutěže na globálním trhu

80.  zdůrazňuje, že přírodní zdroje jsou omezené a měly by být používány hospodárným způsobem, který je udržitelný z hlediska životního prostředí, přičemž je třeba upřednostnit recyklaci; uznává velkou závislost rozvojových zemí na přírodních zdrojích, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí; připomíná, že v rámci evropské obchodní politiky je třeba provádět konzistentní, udržitelnou a komplexní strategii pro suroviny, která by zahrnovala různé politiky, jak již uvedl Parlament ve svém usnesení o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020;

81.  zdůrazňuje, že je třeba přejít na nízkouhlíkové hospodářství, a vybízí proto Komisi, aby zintenzivnila spolupráci v oblasti činností zabývajících se energetickým výzkumem, vývojem a inovacemi, jejichž cílem je prosazovat diverzifikaci dodavatelů energie a energetických tras a zdrojů, hledat nové obchodní partnery v oblasti energie a vytvořit zvýšenou konkurenci na trhu, čímž se sníží ceny pro spotřebitele energie; zdůrazňuje, že rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů a podpora energetické účinnosti mají zásadní význam pro zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dovozu energie; zdůrazňuje, že je důležité začlenit do dohod o volném obchodu jak ustanovení zaměřená na budování udržitelných partnerství v oblasti energetiky a posílení technologické spolupráce, obzvláště v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, tak ochranná opatření a zabránit úniku uhlíku, aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených na konferenci COP21;

Boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a produkty z těchto druhů

82.  zůstává hluboce znepokojen nedávným nárůstem trestné činnosti týkající se volně žijících a planě rostoucích druhů a s nimi spojeného nezákonného obchodu, což má nejen ničivý dopad na biologickou rozmanitost a počet druhů, ale představuje to také jasné a přítomné nebezpečí pro živobytí a místní hospodářství, zejména v rozvojových zemích; vítá závazek EU odstranit nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy jako součást reakce EU na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíl udržitelného rozvoje č. 15, podle kterého je třeba nejen zajistit ukončení pytláctví a nezákonného obchodu s chráněnými rostlinnými a živočišnými druhy, ale také řešit poptávku a nabídku produktů z volně žijících a planě rostoucích druhů; očekává v tomto směru, že Komise po období úvah spolu s konzultací Evropského parlamentu a členských států zváží, jak nejlépe začlenit ustanovení o nezákonném obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy do všech budoucích obchodních dohod EU;

Lepší celní spolupráce a boj proti nezákonnému obchodu na hranicích EU

83.  zdůrazňuje, že lépe harmonizované a účinnější celní postupy v Evropě a zahraničí přispívají k usnadnění obchodu, splnění vzájemných obchodních požadavků pro usnadnění obchodu a k boji proti padělání, nezákonnému a padělanému zboží, které se dostává na jednotný trh, což oslabuje hospodářský růst v EU a vystavuje spotřebitele z EU závažným rizikům; vítá záměr Komise posílit spolupráci celních orgánů; opětovně vyzývá Komisi a členské státy, aby se vážně zabývaly myšlenkou zřídit jednotnou celní službu EU s cílem účinněji uplatňovat celní předpisy a postupy na celém celním území EU;

84.  zdůrazňuje, že Komise by měla při jednáních o obchodních dohodách usilovat o to, aby její obchodní partneři přijali jednotný portál pro dodržování celních právních předpisů a předpisů týkajících se hranic, který v případě potřeby doplní fondy určené k budování kapacit na podporu obchodu;

85.  zdůrazňuje, že za účelem zajištění toho, že odstranění cel je doprovázeno náležitými technickými, institucionálními a politickými opatřeními, která i nadále zaručí bezpečnost obchodu, je nutná odpovídající komunikace a dobrá koordinace;

86.  žádá Komisi, aby posoudila klíčové ukazatele výkonnosti s cílem vyhodnotit výkonnost celní správy na domácí půdě i v zahraničí; poukazuje na to, že by bylo užitečné porozumět tomu, jak průběžně fungují celní správa a další agentury pohraniční stráže doma i u obchodních partnerů, aby bylo možné v rámci evropských orgánů a institucí sdílet osvědčené postupy a koordinovat zvláštní zájmy v oblasti usnadňování obchodu, a to s přihlédnutím k ustanovením článku 13 dohody WTO o usnadnění obchodu;

87.  žádá Komisi a členské státy, aby zahájily otevřenou diskusi o možném posunu celních orgánů z vnitrostátní úrovně na úroveň EU;

Zajištění hmatatelného přínosu pro spotřebitele

88.  uznává, že obchodní dohody mohou do velké míry představovat přínos pro spotřebitele, zejména zvýšením hospodářské soutěže, snížením cen, poskytnutím větších možností výběru a oživením inovací; vyzývá Komisi, aby pro uvolnění tohoto potenciálu důrazně prosazovala ve všech jednáních omezení postupu zeměpisného blokování, snížení mezinárodních poplatků za Rodlingové služby a posílení práv cestujících;

89.  vyzývá k přijetí opatření na podporu spotřebitelů v rámci přeshraničního obchodu se zbožím a službami se třetími zeměmi, například formou online asistenční služby poskytující informace nebo poradenství v souvislosti se spory;

90.  trvá na tom, že spotřebitelům musí být o vlastnostech obchodovaných produktů poskytovány přesné informace;

„Obchod pro všechny: doprovodné politiky v obchodních a investičních politikách potřebné k maximalizaci zisků a minimalizaci ztrát

91.  sdílí názor OECD, že „otevřené a spravedlivé obchodní“ a investiční politiky vyžadují řadu doprovodných politik, které by zajistily maximalizaci zisků a minimalizaci ztrát vzniklých v důsledku liberalizace obchodu pro EU a obyvatele a ekonomiky třetích zemí; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby vyvinuly větší úsilí za tím účelem, aby otevírání trhu doplňovala řada podpůrných opatření, a byl tak zajištěn udržitelný rozvoj – může jít např. o posílení veřejných služeb a investic, vzdělávání a zdraví, aktivní politiky na trhu práce, výzkum a rozvoj, rozvoj infrastruktury, přiměřená pravidla pro zaručení sociálních a environmentálních práv;

92.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly důkladnou analýzu ex ant a ex post na základě posouzení dopadů příslušných obchodních dohod a legislativních spisů na jednotlivá odvětví a regiony s cílem předjímat negativní dopady na pracovní trh v EU a nalézt sofistikovanější způsoby, jak zavádět zmírňující opatření, která umožní modernizaci průmyslu a regionů, které zaostávají, a dosáhnout tak spravedlivějšího rozdělování zisků z obchodu a zajištění jejich širšího základu; zdůrazňuje, že v této otázce mohou plnit mimořádnou úlohu evropské strukturální a investiční fondy, zejména pak Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond; poukazuje na to, že významnou úlohu by taktéž mohl plnit Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, bude-li reformován a strukturován tak, aby byl adekvátně financován, aby bylo zajištěno, že je podnikům a výrobcům působícím v EU, které negativně zasáhly obchodní sankce vůči třetím zemím, a zaměstnancům malých a středních podniků, na které měla přímý dopad globalizace, poskytována pomoc;

o
o   o

93.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, Konferenci OSN o obchodu a rozvoji a WTO.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0415.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0252.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0041.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0250.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0219.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0175.
(7) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s.87.
(8) Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s.42.
(9) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s.94.
(10) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(11) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.


Boj proti obchodování s lidmi a jeho místo ve vnějších vztazích EU
PDF 509kWORD 201k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU (2015/2340(INI))
P8_TA(2016)0300A8-0205/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a veškeré příslušné mezinárodní smlouvy v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu o právech dítěte;

–  s ohledem na Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (2000) a na protokoly k této úmluvě, zejména na Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi (2000) a na Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky (2000),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (1990),

–  s ohledem na působení mezinárodních mechanismů v oblasti lidských práv, k nimž patří zvláštní zpravodaj OSN pro obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, a další příslušní zvláštní zpravodajové OSN, všeobecný pravidelný přezkum a činnost příslušných smluvních orgánů OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky Rady OSN pro lidská práva o obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi (2014),

–  s ohledem na globální zprávu Úřadu OSN pro problematiku drog a trestné činnosti o obchodování s lidmi (2014),

–  s ohledem na vzorový zákon OSN proti obchodování s lidmi na podporu zemí při přezkumu a změnách stávajících právních předpisů a při přijímání nových právních předpisů pro boj proti obchodování s lidmi (2009),

–  s ohledem na doporučené zásady a pokyny týkající se lidských práv a obchodování s lidmi předložené Hospodářskému a sociálnímu výboru jako dodatek ke zprávě vysokého komisaře OSN pro lidská práva (UNHCHR) (E/2002/68/Add. 1),

–  s ohledem na zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv provádějící rámec OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“,

–  s ohledem na základní zásady OSN týkající se práva na účinnou právní ochranu pro osoby, které se staly oběťmi obchodování s lidmi,

–  s ohledem na pokyny UNICEF o ochraně dětských obětí obchodování s lidmi,

–  s ohledem na Úmluvu MOP o nucené práci, 1930 (č. 29), Protokol z roku 2014 k úmluvě o nucené práci, 1930, Úmluvu o odstranění nucené práce, 1957 (č. 105) a na doporučení o nucené práci (doplňková opatření), 2014 (č. 203),

–  s ohledem na úmluvu o nejnižším věku, 1973 (č. 138) a úmluvu o nejhorších formách dětské práce, 1999 (č. 182),

–  s ohledem na úmluvu MOP o pracovnících v cizí domácnosti, 2011 (č. 189) týkající se důstojné práce pracovníků v cizí domácnosti,

–  s ohledem na zprávu MOP nazvanou „Zisky a chudoba: ekonomie nucené práce“ (2014),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 5 této listiny,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk,

–  ohledem na dokument zaměřený na konkrétní kroky, který se zabývá posílením vnějšího rozměru, pokud jde o opatření proti obchodování s lidmi (2009) a na jeho dvě prováděcí zprávy (2011 a 2012),

–  s ohledem na strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi (2012–2016),

–  s ohledem na zprávu v polovině období o provádění strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi (COM(2014)0635),

–  s ohledem na působení koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii (2015–2019),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti(1),

–  s ohledem na rámec pro činnosti EU týkající se rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen ve vnějších vztazích EU na období 2016–2020,

–  s ohledem na situační zprávu Europolu z února 2016 nazvanou „Obchodování s lidmi v EU“,

–  s ohledem na globální přístup k migraci a mobilitě,

–  s ohledem na evropský program pro migraci ze dne 13. května 2015,

–  s ohledem na akční plán z vrcholné schůzky ve Vallettě v listopadu 2015,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidmi (2005),

–  s ohledem na nejnovější souhrnnou zprávu o činnosti Skupiny odborníků pro opatření proti obchodování s lidmi (GRETA) nastiňující provádění Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi (2014),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidskými orgány otevřenou k podpisu od března 2015,

–  s ohledem na Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně,

–  s ohledem na istanbulskou deklaraci o nezákonném obchodování s orgány a transplantační turistice (2008),

–  s ohledem na obecné zásady OBSE týkající se lidských práv při navracení osob, které se staly oběťmi obchodování s lidmi (2014),

–  s ohledem na zprávu mezivládního Finančního akčního výboru (FATF) (2011),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení podepsanou v Haagu,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace pro migraci (OIM) o činnostech v oblasti potírání obchodu s lidmi a o pomoci zranitelným migrantům (2012),

–  s ohledem na zprávu IOM o řešení obchodu s lidmi a vykořisťování v době krize (2015),

–  s ohledem na Úmluvu sdružení ASEAN proti obchodování s lidmi, zejména se ženami a s dětmi (2015),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0205/2016),

A.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi, které je součástí organizovaného zločinu, představuje jednu z nejhorších forem porušování lidských práv, neboť snižuje hodnotu lidských bytostí na hodnotu zboží, hluboce a trvale porušuje důstojnost, integritu a práva oběti a postihuje celé rodiny a komunity, přičemž svévolně zneužívá zranitelných situací, jako je chudoba nebo izolovanost;

B.  vzhledem k tomu, že OSN (Palermský protokol) definuje obchodováním s lidmi jako nábor, přepravu, převod, ukrývání nebo přijímání osob za použití hrozeb či síly nebo jiných forem nátlaku, únosu, podvodu, klamu, zneužití moci či zranitelného postavení nebo poskytnutím či obdržením platby či výhod s cílem získat souhlas osoby, jež má kontrolu nad jinou osobou, za účelem vykořisťování; vzhledem k tomu, že vykořisťování zahrnuje přinejmenším nucenou prostituci druhých osob nebo jiné formy sexuálního vykořisťování, nucenou práci či služby, otroctví nebo praktiky podobné otroctví, včetně zotročování dětí za účelem jejich náboru jako dětských vojáků, nevolnictví nebo odebrání orgánů; vzhledem k tomu, že se jedná o odporné praktiky, zejména pokud jsou této nejhorší formě vykořisťování ze strany lidských bytostí vystaveny děti;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 2 písm. a) Opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech dítěte týkajícího se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie se prodejem dětí rozumí „úkon či transakce, při které kdokoli, jednotlivec nebo skupina, předá jinému dítě za úplatu či jinou protihodnotu“;

D.  vzhledem k tomu, že podle globální zprávy Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu o obchodování s lidmi (2014) tvoří 70 % zjištěných obětí ženy a dívky; vzhledem k tomu, že ženy představuji 79 % zjištěných obětí sexuálního vykořisťování, které činí 53 % celkově zjištěných forem vykořisťování, a vzhledem k tomu, že muži představují 83 % zjištěných obětí nucené práce, která činí 40 % celkově zjištěných forem vykořisťování;

E.  vzhledem k tomu, že zranitelnost osob vůči vykořisťování a zneužívání se zvyšuje vlivem komplexních a vzájemně propojených faktorů, jako je systematická a strukturální diskriminace, porušování lidských práv, chudoba, nerovnost, korupce, násilný konflikt, konfiskace půdy, chybějící vzdělání, nezaměstnanost a dysfunkční režimy migrace pracovních sil, neboť tyto osoby jsou ponechány s omezenými možnostmi volby a zdroji; vzhledem k tomu, že podle strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi (2012–2016) je násilí páchané na ženách jednou ze základních příčin obchodování s lidmi;

F.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi představuje trestný čin související s pohlavím; vzhledem k tomu, že ženy a dívky tvoří rovněž významné procento obětí dalších forem obchodování s lidmi, jako je násilné vykořisťování při domácích pracích a pečovatelské činnosti, ve výrobě, v potravinářství, úklidových službách a dalších odvětvích;

G.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je jednou z nejvýnosnějších organizovaných forem trestné činnosti na světě, vedle obchodu s nelegálními drogami a zbraněmi; vzhledem k tomu, že podle posledních odhadů MOP činí nezákonné roční zisky z nucené práce, včetně využívání praní peněz, přibližně 150 miliard USD, přičemž se odhaduje, že 90 % obětí je vykořisťováno v soukromém sektoru a dvě třetiny zisků pocházejí z komerčního sexuálního vykořisťování, což z něj činí nejlukrativnější formu vykořisťování;

H.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je třeba chápat z hlediska poptávky i zisku, neboť vykořisťování žen zejména za účelem sexuálních služeb je přiživováno poptávkou po těchto službách a ziskem, který tyto služby přinášejí;

I.  vzhledem k tomu, že jednou z nejvýznamnějších překážek v boji proti obchodování s lidmi je nedostatečné provádění právního rámce týkajícího se obchodování s lidmi na vnitrostátní úrovni a neexistence odpovídajících právních rámců ve třetích zemích;

J.  vzhledem k tomu, že se přístup obětí obchodování s lidmi ke spravedlnosti nachází na škále od pouze problematického až po jeho úplné odpírání; vzhledem k tomu, že v mnoha zemích zůstává velkým problémem policie a soudcovských organizací korupce a nedostatek kapacit;

K.  vzhledem k tomu, že podle Europolu rozšíření přístupu k internetu po celém světě umožňuje, aby se obchodování s lidmi stále více šířilo v internetovém prostředí; vzhledem k tomu, že tato skutečnost podněcuje nové formy náboru a vykořisťování obětí;

L.  vzhledem k tomu, že existuje spojitost mezi převaděčstvím migrantů a obchodováním s lidmi; vzhledem k tomu, že sítě převaděčů používají mimo jiné internet, aby propagovaly své služby u zájemců z řad potenciálních migrantů;

M.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi a převaděčství bohužel nejsou přechodným jevem a mohou v nadcházejících letech ještě zesílit, protože oblasti konfliktu, represivní režimy nebo ekonomické podmínky po celém světě jsou živnou půdou pro trestnou činnost obchodníků s lidmi a převaděčů;

N.  vzhledem k tomu, že příliv nelegálních migrantů zvyšuje riziko obchodování s lidmi a že tudíž nezákonným migrantům, vzhledem k jejich zranitelnosti a ilegálnosti, obzvlášť hrozí nebezpečí, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že se mezi těmito migranty nacházejí nezletilí bez doprovodu, kteří tvoří velkou část migrantů přicházejících do Evropy a představují cílovou skupinu sítí zabývajících se obchodováním s lidmi;

O.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je regionálním a celosvětovým problémem, který není možné vždy řešit výlučně na vnitrostátní úrovni;

P.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího světového žebříčku otroctví se odhaduje, že je 35,8 milionu osob v celém světě vězněno v podmínkách moderního otroctví, což znamená, že obchodování s lidmi má endemický charakter a týká se všech částí světa;

Q.  vzhledem k tomu, že dřívější i nastupující trendy obchodování s lidmi mají různé formy a velmi se odlišují mezi jednotlivými regiony i v rámci subregionů;

R.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi není fenomén omezený na země, které jsou považovány za méně rozvinuté, ale že ho lze ve skrytější podobě nalézt i v rozvinutých zemích;

S.  vzhledem k tomu, že podle MOP je v oblasti Asie a Tichomoří 56 % celosvětového odhadovaného počtu obětí nucené práce, k nimž se řadí i oběti sexuálního vykořisťování, což představuje zdaleka největší podíl na světě;

T.  vzhledem k tomu, že podle odhadů je do ozbrojených konfliktů na celém světě zapojeno 300 000 dětí; vzhledem k tomu, že obchodování s dětmi v Africe za účelem využívání dětí jako vojáků je nejvyšší na světě;

U.  vzhledem k tomu, že v severní Africe a na Blízkém východě představují 95 % zjištěných obětí dospělí; vzhledem k tomu, že země na Blízkém východě jsou primárně cílovými zeměmi pro migrující pracovníky a že v nich takzvaný sponzorský systém Kafala připoutává pracovníky ke konkrétnímu zaměstnavateli, čímž vytváří podmínky pro zneužívání a pracovní vykořisťování, které se někdy rovná nucené práci;

V.  vzhledem k tomu, že v zemích východního sousedství EU je hlavní příčinou hlášeného obchodování s lidmi sexuální vykořisťování; vzhledem k tomu, že kvůli systematické diskriminaci a rasismu jsou obchodováním s lidmi pro různé účely zvláště ohroženi jak muži, tak ženy v romských komunitách;

W.  vzhledem k tomu, že v boji proti sítím zabývajícím se obchodováním s lidmi je zásadním nástrojem spolupráce mezi členskými státy, Europolem a zeměmi původu a tranzitu obětí obchodování s lidmi;

X.  vzhledem k tomu, že EU identifikovala jistý počet prioritních zemí a regionů s cílem dále posílit a zefektivnit spolupráci na opatřeních proti obchodování s lidmi;

Y.  vzhledem k tomu, že Komise jmenovala v roce 2010 koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi za účelem zlepšení koordinace a soudržnosti mezi orgány a institucemi, agenturami a členskými státy EU, nečlenskými zeměmi EU a mezinárodními subjekty;

Celosvětové trendy v obchodování s lidmi

1.  odsuzuje a výslovně odmítá obchodování s lidmi, které představuje rostoucí průmysl s lidským utrpením a které hluboce a trvale postihuje všechny společnosti a ekonomiky;

2.  zdůrazňuje, že obchodování s lidmi je novodobá forma otroctví a závažný zločin, jenž představuje jednu z nejhorších forem porušování lidských práv, kterou nelze tolerovat ve společnosti založené na dodržování lidských práv zahrnujících rovnost žen a mužů; domnívá se dále, že na obchodování s lidmi je nutné pohlížet uceleným způsobem a nezaměřovat se pouze na sexuální vykořisťování, ale také na nucenou práci, obchodování s orgány, nucené žebrání, nucené sňatky, dětské vojáky a obchodování s kojenci;

3.  připomíná, že obchodování s lidmi je nadnárodním zločinem globálního charakteru a že by veškerá opatření, jejichž cílem je s touto trestnou činností bojovat, měla přihlížet k základním příčinám a celosvětovým trendům; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu důležitý jednotný přístup k vnitřní a vnější dimenzi politik EU pro boj proti obchodování s lidmi;

4.  uznává, že obchodování s lidmi jako organizovaná trestná činnost probíhá jak přes vnější hranice, tak uvnitř vnitřních hranic, což vyžaduje silné vnitřní právní předpisy proti této trestné činnosti a zároveň spolupráci mezi zeměmi;

5.  vyjadřuje politování nad přetrvávajícím nedostatkem odpovídajících právních předpisů, které by umožnily kriminalizovat a účinně potírat obchodování s lidmi v mnoha zemích na celém světě;

6.  vyjadřuje dále hluboké politování nad velkým rozdílem mezi stávajícími právními předpisy a jejich prováděním, včetně omezeného nebo neexistujícího přístupu obětí ke spravedlnosti na straně jedné a nedostatečného trestního stíhání pachatelů na straně druhé;

7.  vyjadřuje zvláště politování nad skutečností, že identifikace obětí zůstává daleko za odhady počtu osob postižených obchodováním s lidmi a že míra stíhání těchto činů zůstává mimořádně nízká; je nadále hluboce znepokojen tím, že velký počet obětí obchodování s lidmi zůstává bez odpovídající podpory, ochrany a bez opatření zaměřených na nápravu porušování jejich základních práv;

8.  připomíná, že oběti obchodování s lidmi jsou v zemi, v níž jsou vykořisťovány, často „neviditelné“, že čelí problémům plynoucím z kulturní a jazykové rozmanitosti, což znamená, že je pro ně ještě obtížnější, aby nahlásily trestnou činnost, jejíž obětí se staly; odsuzuje, že tyto problémy jsou ještě závažnější u zvláště zranitelných kategorií obětí, jako jsou ženy a děti;

9.  zdůrazňuje, že poptávka po sexuálních službách v rozvinutých zemích vede k obchodování s lidmi z rozvojových zemí, což tyto lidi uvádí do zranitelného postavení, a to zejména ženy a dívky; vyzývá členské státy, aby postihovaly využívání služeb obětí obchodování s lidmi;

10.  připomíná, že skupiny organizované na mezinárodní úrovni přepravují své oběti pod záminkou falešných slibů – ať již tajně či s jejich souhlasem – do bohatších oblastí, zejména za účelem poskytování sexuálních služeb, přičemž v čele seznamu těchto zemí jsou evropské země, kde jsou bohatší klienti;

11.  odsuzuje skutečnost, že podle tiskového prohlášení šéfa štábu Europolu zmizelo v Evropě více než 10 000 uprchlíků bez doprovodu a dětí migrantů; upozorňuje EU a členské státy na skutečnost, že mnoho z těchto dětí se za pomoci násilí dostalo do kruhů lidí, kteří obchodují s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb, nutí je k žebrání a působí na nezákonném a lukrativním trhu s transplantacemi orgánů nebo obchodují s otroky;

12.  podtrhuje, že je zapotřebí zásadně odlišit pojmy obchodování s lidmi a převaděčství migrantů; konstatuje zároveň, že převaděčství také patří k aktivitám kriminálních sítí a organizovaného zločinu a že může vést k situaci obchodování s lidmi, zdůrazňuje však, že tyto dva pojmy vyžadují odlišné právní a praktické reakce a znamenají odlišné povinnosti státu; naléhá na EU a její členské státy, aby vzdělávaly zaměstnance, kteří jsou odpovědní za přijímání a identifikaci migrantů / žadatelů o azyl prostřednictvím zvláštních programů pro zvyšování povědomí a zaměřujících se na správné rozlišování mezi převaděčstvím a obchodováním s lidmi, zvláště s ohledem na identifikaci a ochranu dětských obětí obchodování s lidmi a dětí bez doprovodu, které jsou obchodováním s lidmi ohroženy;

13.  připomíná, že migranti souhlasili se svým pašováním, které končí tím, že se dostanou do místa určení, zatímco oběti obchodování jsou vykořisťovány na základě násilí, klamání a zneužívání, aniž by s tím jakkoli souhlasily; zdůrazňuje, že tyto dva fenomény se také mohou překrývat, neboť existuje riziko, že zločinecké skupiny pašující uprchlíky a další migranty do EU by je mohly nuceně vykořisťovat jako oběti obchodování s lidmi, zejména v případě nezletilých osob bez doprovodu a žen, které cestují samy; naléhavě vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby v rámci policejní a soudní spolupráce a činnosti při prosazování práva přihlížely k překrývání těchto dvou fenoménů;

14.  konstatuje, že zločinecké sítě k náboru a vykořisťování obětí stále více využívají internet a sociální sítě; vyzývá tudíž EU a členské státy, aby v rámci svého úsilí o boj proti obchodování s lidmi investovaly dostatečné prostředky do technologií a odborných znalostí s cílem identifikovat, vystopovat a potírat zneužívání internetu zločineckými sítěmi, a to jak k náboru obětí, tak k nabízení služeb, jejichž cílem je vykořisťování těchto osob;

15.  uvědomuje si význam a úlohu informačních a komunikačních technologií v oblasti obchodování s lidmi a skutečnost, že technologie jsou používány ke snadnějšímu náboru a vykořisťování obětí, ale že mohou sloužit také jako nástroj k zabránění obchodování s lidmi; domnívá se, že by se úloha informačních a komunikačních technologií ve vztahu k obchodování s lidmi měla lépe prozkoumat;

16.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila používání internetu v rámci obchodování s lidmi, zejména pokud jde o sexuální zneužívání po internetu; žádá, aby Europol v rámci jednotky EU pro oznamování internetového obsahu (EU IRU) posílil boj proti obchodování s lidmi po internetu s cílem odhalovat, hlásit a odstraňovat internetový obsah týkající se obchodování s lidmi;

17.  žádá Komisi, aby svou spolupráci se třetími zeměmi přizpůsobila nové situaci tak, aby brala v potaz šíření obchodování s lidmi po internetu; vyzývá Komisi a Europol, aby zvážily možnosti spolupráce mezi evropskými orgány pro boj proti počítačové kriminalitě (zvláště v rámci Europolu) a týmiž orgány třetích zemí; požaduje, aby Komise rovněž zvážila veškerou užitečnou spolupráci s poskytovateli internetových služeb s cílem odhalovat na internetu obsah týkající se obchodování s lidmi a bojovat proti němu; žádá Komisi, aby Parlament náležitým způsobem průběžně informovala;

Ekonomika obchodování s lidmi

18.  odsuzuje skutečnost, že obchodování s lidmi je vysoce lukrativní byznys a že výnosy z této trestné činnosti se ve velké míře vracejí zpět do světové ekonomiky a finančního systému; odsuzuje skutečnost, že jsou do obchodování s lidmi zapojeny ty nejstrukturovanější a nejmocnější mezinárodní zločinecké organizace, které vytvořily skutečně mezinárodní a rozvětvenou zločineckou síť; vyzývá všechny státy a příslušné subjekty, jež se v této oblasti angažují, aby usilovaly o to, že se obchodování s lidmi změní z podnikání „s nízkou mírou rizika a velkými zisky“ v podnikání „s vysokou mírou rizika a malými zisky“;

19.  domnívá se, že v boji proti obchodování s lidmi hraje zásadní úlohu finanční šetření, v jehož rámci se sleduje, zabavuje a vymáhá majetek z trestné činnosti, a opatření proti praní špinavých peněz; připomíná, že je zapotřebí více údajů a větší důraz na činnosti spojené s praním peněz; lituje skutečnosti, že využívání opatření týkajících se shromažďování, analýzy a sdílení finančních informací na podporu vyšetřování obchodování s lidmi zůstává omezené a že je často obtížné začlenit do případů obchodování s lidmi v plné míře i finanční šetření; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily spolupráci, koordinaci a sdílení informací se třetími zeměmi s cílem lokalizovat a zabavovat výnosy z této trestné činnosti; vyzývá k tomu, aby byl zabavený majetek využíván k podpoře a odškodnění obětí obchodování s lidmi;

20.  vyzývá vlády, aby věnovaly náležitou pozornost boji proti korupci, která k obchodování s lidmi přispívá, a aby identifikovaly a vymycovaly zapojení veřejného sektoru nebo jeho spoluúčast na obchodování s lidmi, a to včetně zajištění toho, aby osoby pracující ve veřejném sektoru absolvovaly školení, díky němuž budou schopny tyto případy rozpoznat, a aby měly k dispozici interní pokyny, které jim napomohou při řešení podezřelých případů;

21.  připomíná, že se v mnoha zemích a regionech na celém světě objevuje zneužívání související s náborem osob, a konstatuje, bez ohledu na země, v nichž se objevuje, že toto zneužívání s obchodováním s lidmi úzce souvisí buď vzhledem k přímému zapojení personálních agentur do obchodování s lidmi na základě klamání či donucovacích náborových praktik, nebo vytvářením zranitelného postavení za účelem vykořisťování, když tyto agentury požadují vysoké náborové poplatky, jež činí zejména migranty a pracovníky s nízkou kvalifikací finančně zranitelnými či závislými;

22.  vyzývá EU a členské státy, aby prohloubily spolupráci se třetími zeměmi s cílem vyšetřovat všechny fáze obchodování s lidmi včetně fáze náboru, aby zlepšily výměnu informací a zahájily proaktivní operace, (finanční) šetření a stíhání; vyzývá všechny státy, aby zlepšily dohled nad personálními agenturami a jejich regulaci;

23.  domnívá se, že se v žádném případě nemůže jednat o platný souhlas v situaci, kdy je státní příslušník třetí země zavlečen ze své země do EU (nebo kdy je státní příslušník jedné země EU zavlečen do jiného členského státu) za účelem provozování prostituce, jakékoli jiné formy sexuálního vykořisťování nebo nucené práce,;

24.  domnívá se, že by vlády měly podporovat dialog a partnerství více zúčastněných stran s cílem propojit podnikání, odborníky na potírání obchodováni s lidmi a nevládní organizace, provádět společné akce proti obchodování s lidmi a zajistit, aby byla dodržována práva pracovníků, včetně jejich základních pracovních práv; vyzývá také vlády, aby zavedly právní opatření s cílem zaručit transparentnost a sledovatelnost výrobků v dodavatelském řetězci, a firmy k tomu, aby více zaměřily své úsilí na vymýcení obchodování s lidmi ze svých dodavatelských řetězců; vyzývá EU a členské státy, aby aktivně spolupracovaly s vnitrostátními a mezinárodními podniky s cílem zajistit, aby při výrobě jejich výrobků v celém dodavatelském řetězci nedocházelo k vykořisťování, a aby je činily odpovědnými za obchodování s lidmi, které se objeví v kterémkoli místě jejich dodavatelského řetězce, a to včetně přidružených podniků a subdodavatelů;

25.  vyzývá EU a členské státy, aby se konstruktivně zapojily do jednání otevřené mezivládní pracovní skupiny pro vypracování mezinárodního právně závazného nástroje týkajícího se nadnárodních korporací a ostatních podniků, pokud jde o lidská práva, a aby prováděly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

Různé formy vykořisťování

26.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby vyvinuly nezbytné úsilí s cílem potírat nucenou práci v průmyslových podnicích EU v zahraničí a ve vztahu ke třetím zemím, a to pomocí uplatňování a vymáhání pracovních standardů a podporování vlád při přijímání pracovních právních předpisů zajišťujících minimální standardy ochrany pro pracovníky, včetně zahraničních pracovníků, a aby zajistily, že evropské společnosti působící ve třetích zemích budou tyto standardy dodržovat; naléhavě vyzývá vlády, aby vymáhaly pracovněprávní předpisy, jednaly se všemi pracovníky spravedlivě, zaručily stejná práva všem pracovníkům bez ohledu na jejich státní příslušnost či původ a aby vymýtily korupci; vyzývá k další mezinárodní spolupráci za účelem posílení politik v oblasti migrace pracovní síly a vypracování a zavedení lepší regulace personálních agentur;

27.  vyzývá k lepšímu celosvětovému dodržování základních pracovních a environmentálních standardů MOP na všech úrovních, mimo jiné pomocí zlepšení sociálního zabezpečení a inspekcí práce; vyzývá také k ratifikaci a provádění úmluvy MOP o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2011 (č. 189) a k transpozici jejích ustanovení do vnitrostátních právních předpisů, včetně předpisů pro pracovníky v domácnostech diplomatů;

28.  zdůrazňuje, že zjevná vazba mezi obchodováním s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a prostitucí vyžaduje zavedení opatření, která by ukončila poptávku po prostituci;

29.  zdůrazňuje, že ve většině členských států je pro oběti nucené prostituce obtížné získat přístup k psychologické péči, a proto se musí téměř výhradně spoléhat na pomoc dobročinných organizací; vyzývá proto k tomu, aby byla těmto organizacím poskytována větší podpora, a žádá členské státy, aby prolomily bariéry znemožňující přístup k psychologické péči;

30.  zdůrazňuje, že nucené sňatky mohou být vnímány jako forma obchodování s lidmi, pokud obsahují prvek vykořisťování oběti, a vyzývá všechny členské státy, aby ve své definici obchodování s lidmi zohlednily i tento rozměr; zdůrazňuje, že vykořisťování může být sexuální (znásilnění v manželství, nucená prostituce a pornografie) nebo ekonomické (práce v domácnosti a žebrání z donucení) a že nucený sňatek může být konečným cílem obchodování s lidmi (prodej oběti coby manželky nebo přinucení k uzavření manželství); připomíná potenciálně nadnárodní charakter nucených sňatků; žádá tudíž členské státy, aby se ujistily, že jsou vnitrostátní orgány odpovědné za migraci adekvátním způsobem proškoleny na téma problematiky nucených sňatků, které jsou součástí obchodování s lidmi; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu rovněž posílila výměnu osvědčených postupů;

31.  odsuzuje obchodování s lidmi za účelem nuceného náhradního mateřství jako porušování práv ženy i práv dítěte; konstatuje, že poptávku podněcují rozvinuté země na úkor zranitelných a chudých lidí, kteří často pocházejí z rozvojových zemí, a žádá členské státy, aby zvážily dopady svých vlastních restriktivních reprodukčních politik;

32.  trvá na tom, aby děti, které jsou oběťmi obchodování s lidmi, byly jako takové identifikovány a aby byly jejich nejlepší zájmy, práva a potřeby vždy považovány za prioritní; vyzývá k poskytování právní, fyzické, psychologické a jiné podpory a ochraně jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska a k přijetí opatření usnadňujících opětovné sloučení rodiny tam, kde je to možné, a v nejlepším zájmu dítěte a při respektování jeho důstojnosti a práv, nebo k zajištění odpovídající péče;

33.  připomíná, že obchodování s dětmi často vede k případům sexuálního zneužívání, prostituci, nucené práci nebo k nezákonnému odebírání orgánů a obchodování s nimi, a zdůrazňuje, že v případě dítěte, které se stalo obětí obchodování s lidmi, nelze žádný jeho souhlas s tím, že bude vykonávat určitou práci nebo poskytovat určité služby, považovat za platný; odsuzuje skutečnost, že představitelé donucovacích orgánů nevyhledávají systematicky známky obchodování s lidmi, jež by jim pomohly určit, zda se jedná o oběti, a s rizikovými dětmi často zacházejí jako se zločinci nebo s nelegálními migranty;

34.  domnívá se, že pokud jde o nezletilé osoby bez doprovodu, je nezbytné dosáhnout lepšího a proaktivnějšího vyhledávání dětských obětí obchodování s lidmi, zejména na hraničních přechodech a v registračních centrech, a také hlubší multidisciplinární spolupráce, aby byla zajištěna účinná ochrana nejlepšího zájmu dětí; považuje za nezbytné, aby byly posíleny opatrovnické systémy používané v členských státech, s cílem zabránit tomu, aby se nezletilé osoby bez doprovodu a děti odloučené od své rodiny dostávaly do rukou organizací, které organizují obchod s lidmi;

35.  vyzývá k posílení vnitrostátních poručenských systémů pro děti v Evropě, jako součást strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi, která uznává zásadní roli poručníků v ochraně dětí před újmou;

36.  naléhavě vyzývá EU, aby pokračovala ve svém úsilí o boj proti fenoménu dětských vojáků, zejména pomocí podpory vládám při řešení této otázky a místním skupinám občanské společnosti působícím v terénu, aby zavedla opatření s cílem zabránit budoucímu náboru a využívání dětských vojáků, aby podporovala rozvoj právních předpisů na ochranu dítěte, včetně kriminalizace náboru dětí, a aby uvolnila zdroje k zajištění odolnosti a posílení ochranného prostředí pro děti; vyzývá EU, aby naléhala na třetí země, aby ratifikovaly a prováděly příslušné mezinárodní normy, včetně opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů;

37.  zdůrazňuje, že děti a osoby se zdravotním postižením by se měly považovat za osoby ohrožené obchodováním s lidmi; zdůrazňuje skutečnost, že u obětí obchodování s lidmi může dojít v důsledku zneužívání ze strany obchodníků s lidmi k postižení a naopak osoba se zdravotním postižením se může stát obětí takového obchodníka právě z důvodu svého postižení;

38.  vítá skutečnost, že nucené žebrání bylo jako forma obchodování s lidmi začleněno do směrnice 2011/36/EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby harmonizovaly vnitrostátní právní předpisy a žádaly vlády třetích zemí, aby uzákonily a vymáhaly právní předpisy v tomto ohledu; odsuzuje kriminalizaci obětí nuceného žebrání a požaduje zpřístupnění pracovních příležitostí a bydlení; trvá na tom, že je nutné školit policisty a další státní činitele ve věci identifikace obětí a jejich předávání příslušným subjektům s cílem zajistit obětem nuceného žebrání odpovídající pomoc; zdůrazňuje, že mnoho z obětí pochází z chudého a marginalizovaného prostředí; vyzývá k preventivním opatřením, která by měla být zaměřena na snížení zranitelnosti ohrožených skupin, počínaje základními strukturami, jako je vzdělání nebo pracovní integrace, a na zvýšení počtu útulků a míst, v nichž je poskytována pomoc zranitelným osobám;

39.  zdůrazňuje, že Palermský protokol OSN vyžaduje, aby byla nucená práce kriminalizována jako forma obchodování s lidmi; naléhavě vyzývá vlády, aby tento právní předpis vymáhaly a zajistily potrestání osob majících z této trestné činnosti prospěch;

40.  poukazuje na rozvoj nové formy obchodování s lidmi, kdy se s osobami obchoduje za účelem získání výkupného a používá se při tom těžké mučení; konstatuje, že tato nová forma zacházení s lidmi jako se zbožím se vyznačuje vydíráním, bitím a znásilňováním, což jsou metody, které se používají k vymáhání dluhů od rodin a příbuzných, kteří mají bydliště na území EU i mimo něj;

41.  odsuzuje obchodování s lidskými orgány, tkáněmi a buňkami, včetně nezákonného obchodu s reprodukčními buňkami (vajíčky, spermiemi), plodovými tkáněmi a buňkami a s dospělými a embryonálními kmenovými buňkami;

42.  zdůrazňuje, že podle zprávy organizace Global Financial Integrity je obchod s lidskými orgány jednou z předních deseti nezákonných výdělečných činností světa, která vytváří zisky v hodnotě 600 milionů USD až 1,2 miliardy USD ročně, přičemž je do ní zapojena řada zemí; dále zdůrazňuje, že podle údajů Organizace spojených národů se cílem mohou stát osoby jakékoli věkové kategorie, ale že obzvláště zranitelní jsou migranti, lidé bez domova a negramotné osoby;

43.  zdůrazňuje, že ekonomická stagnace, mezery v právních předpisech a nedostatky v prosazování práva v rozvojových zemích společně s rostoucí globalizací a dokonalejšími komunikačními technologiemi vytvářejí dokonalé prostředí pro zločinné podnikání v oblasti nezákonného obchodování s orgány; poukazuje na to, že nedostatek ekonomických příležitostí nutí lidi k tomu, aby zvažovali možnosti, které by za jiných okolností považovali za nebezpečné nebo odsouzeníhodné, zatímco nedostatečné prosazování práva umožňuje obchodníkům vykonávat svoji činnost beze strachu, že za ni budou stíháni;

44.  zdůrazňuje, že nákup lidských orgánů, tkání a buněk je nezákonný; konstatuje, že lidé, se kterými se obchoduje za účelem odběru orgánů, čelí obzvláště velkým výzvám a že oběti si často nejsou vědomy dlouhodobých a invalidizujících zdravotních následků odebrání orgánu a nedostatečné pooperační péče, jakož i psychického dopadu operace; žádá, aby byly přijaty lépe cílené osvětové iniciativy, které důrazněji vykreslí újmy, které jsou s prodejem orgánů spojeny, zejména mezi nejchudšími a nejzranitelnějšími osobami, které mohou prodej orgánu chápat jako cenu, kterou má smysl zaplatit za zlepšení své ekonomické situace;

45.  vyzývá Komisi, aby odsoudila obchodování s lidmi za účelem odebrání orgánů a aby zaujala jasný postoj k nezákonnému obchodování s orgány, tkáněmi a buňkami; vyzývá EU k podpoře lékařských sdružení a transplantačních společností, aby vypracovaly kodex etického chování pro zdravotnické pracovníky a transplantační centra, pokud jde o způsob získávání orgánu k transplantaci v zahraničí a postup pro péči po transplantaci; poukazuje na to, že občané z nejchudších komunit na světě jsou obzvláště náchylní k tomu, aby se stali obětmi nezákonného obchodování s orgány;

46.  vyzývá k ratifikaci a provádění úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidskými orgány; žádá EU, aby vyzvala vlády třetích zemí k přijetí právních opatření proti zdravotnickému personálu, nemocnicím a soukromým klinikám, které působí na nezákonném a lukrativním trhu s transplantacemi orgánů;

47.  vyzývá členské státy, aby dále podpořily úsilí s cílem zapojit pracovníky ve zdravotnictví ještě více do boje proti tomuto způsobu obchodování, a to prostřednictvím zvýšení povědomí o otázkách souvisejících s tímto obchodováním a poskytnutí povinného školení;

48.  zdůrazňuje význam prevence a víceoborového a multidisciplinárního přístupu při řešení nezákonného získávání lidských orgánů, včetně obchodování s lidmi za účelem odebrání orgánů, které se stalo globálním problémem; žádá, aby byly přijaty lépe cílené osvětové iniciativy, které důrazněji vykreslí újmy, které jsou s prodejem orgánů spojeny, aby byly oběti a potenciální oběti lépe informovány o fyzických a psychologických rizicích, zejména mezi nejchudšími a nejzranitelnějšími osobami z hlediska nerovnosti a chudoby, které mohou prodej orgánu chápat jako cenu, kterou má smysl zaplatit za zlepšení své ekonomické situace; zdůrazňuje skutečnost, že tyto osvětové kampaně by měly být nedílným prvkem jak evropské politiky sousedství, tak rozvojové spolupráce EU;

49.  poukazuje na důležitou úlohu lékařů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a dalších zdravotnických pracovníků, kteří mají díky své profesi jedinečnou možnost kontaktu se zadržovanými oběťmi a sehrávají klíčovou roli při prevenci obchodování s lidmi; je znepokojen tím, že tato příležitost k zásahu je v současné době zcela nevyužívaná; poukazuje na nutnost toho, aby byli pracovníci ve zdravotnictví vyškoleni k odhalení varovných signálů obchodování s lidmi a jeho nahlášení tak, aby lépe pomáhali obětem, a také na nutnost zavedení přísných trestů za zapojení se do nezákonného obchodování s orgány;

50.  vybízí k tomu, aby byly v různých zemích zavedeny programy předpokládaného souhlasu nebo režimy, které občanům po naplnění určitých správních kroků poskytnou příležitost přímého zápisu do registru dárců orgánů, čímž by se snížila závislost pacientů na černém trhu a současně by se zvýšil počet dostupných orgánů, a v důsledku by se snížily finanční náklady na transplantaci a omezila by se přitažlivost zdravotní turistiky;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření proti „transplantační turistice“ tím, že přijmou opatření, která zvýší dostupnost legálně získaných orgánů, s cílem zlepšit prevenci nezákonného získávání orgánů a vytvořit transparentní systém pro sledování transplantovaných orgánů, při zachování anonymity dárců; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny, které podpoří účast členských států v partnerstvích založených na spolupráci, jako je Eurotransplant a Scandiatransplant;

52.  poukazuje na to, že podle Světové zdravotnické organizace existují omezené vědecké údaje o nelegálním obchodování a zdraví, zejména pokud jde o duševní a psychické zdraví; rovněž poukazuje na to, že jsou často podceňovány potřeby obětí a přeživších; vyzývá proto Komisi a příslušné orgány členských států, aby zavedly systém monitorování a šířily informace o důsledcích nelegálního obchodování a potřebách jeho obětí z hlediska fyzického a duševního zdraví;

Práva obětí včetně práva na právní ochranu

53.  vyzývá EU a členské státy, aby uplatňovaly přístup založený na lidských právech a zaměřený na oběti a aby byly oběti a zranitelné skupiny obyvatelstva v centru veškerého úsilí při potírání obchodu s lidmi, ve snaze mu předcházet a při zajišťování ochrany obětí;

54.  odsuzuje znepokojivé rozdíly mezi povinnostmi státu a rozsahem, v jakém jsou uplatňovány v praxi, když se jedná o práva obětí; vítá směrnici 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu; doufá, že členské státy tuto směrnici řádně provedly ve svém vnitrostátním právu vzhledem k tomu, že lhůta pro její provedení byla 16. listopadu 2015; vyzývá členské státy, včetně zemí původu, tranzitu a cílových zemí, aby poskytly nebo usnadnily přístup k opravným prostředkům, které jsou spravedlivé, přiměřené a vhodné pro všechny oběti obchodování s lidmi na jejich příslušných územích a podléhají jejich jurisdikci, včetně občanů z jiných zemí;

55.  připomíná, že urychlená a přesná identifikace obětí je základním předpokladem pro uplatňování práv, na něž mají oběti zákonný nárok; trvá na tom, aby opatření na budování kapacit byla přijímána v souvislosti s identifikací obětí obchodování s lidmi, a to zvláště pro migrační, bezpečnostní a pohraniční služby;

56.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby si s třetími zeměmi vyměňovala osvědčené postupy týkající se jednak školení policejních orgánů a humanitárních pracovníků v tom, jak nejlépe komunikovat s oběťmi, a jednak uplatňování zásady individuálního posuzování obětí, aby zjistili, jaké mají konkrétní potřeby z hlediska pomoci a ochrany;

57.  poukazuje na význam zásady vzájemného uznávání, která je zakotvena v čl. 82 odst. 1 SFEU; vyzývá Komisi, členské státy a agentury EU, aby upevnily status obětí obchodování s lidmi na základě plného vzájemného uznávání soudních a správních rozhodnutí, včetně rozhodnutí týkajících se ochranných opatření vztahujících se na oběti obchodování s lidmi, což znamená, že pokud byl status oběti udělen v jednom členském státě, musí být použitelný v rámci celé Evropské unie, a tudíž by se obětem (nebo organizacím, které je zastupují) mělo dostat pomoci a asistence v případě, že jim při cestě v rámci Unie nebyl jejich status uznán;

58.  trvá na tom, že reakce trestního soudnictví by měla zaručit rovný a účinný přístup ke spravedlnosti pro oběti a informace o jejich zákonných právech; vyzývá všechny státy, aby plnily svou mezinárodní povinnost dodržovat práva obětí ve své jurisdikci, zajistit jim plnou podporu včetně poskytnutí psychologické podpory, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou ochotné spolupracovat v trestním řízení;

59.  je přesvědčen, že oběti obchodu s lidmi mají právo na účinnou právní ochranu včetně přístupu ke spravedlnosti, uznání právní identity a občanství, navracení majetku, odpovídající odškodnění a na lékařskou a psychologickou péči, právní a sociální služby a dlouhodobou podporu (re)integrace, včetně ekonomické podpory;

60.  konstatuje, že je důležité zajistit všeobecný přístup ke zdravotní péči a k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví, a to obzvláště pro oběti obchodování s lidmi, které se v přímém důsledku vykořisťování mohou potýkat s řadou tělesných i psychických problémů; vyzývá členské státy, aby vytvořily snadno dostupné služby zdravotní a následné péče určené obětem obchodování s lidmi;

61.  vyzývá členské státy, ve kterých došlo k vykořisťování obětí obchodování s lidmi, aby poskytovaly odpovídající a potřebnou lékařskou péči zohledňující genderové hledisko, která se zakládá na potřebách jednotlivce, a aby věnovaly zvláštní pozornost obětem obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování;

62.  konstatuje, že osoby se zdravotním postižením nebo osoby, které zdravotní postižení utrpí v průběhu obchodování s lidmi, potřebují dodatečnou ochranu před vykořisťováním, a vyzývá EU a členské státy, aby zajistily, že pomoc poskytovaná zjištěným obětem patřičně odpovídá jejich specifickým potřebám;

63.  zdůrazňuje potřebu opětovného začlenění obětí obchodování s lidmi a zaručené jejich práva na ochranu; vyzývá členské státy, aby vytvořily a posílily veřejné sítě center poskytujících podporu a přístřeší a aby zajistily poskytování služeb, v jazyce, kterému oběť rozumí, a poskytly jim přístup ke vzdělávání; žádá společné úsilí nevládních organizací, mezinárodních organizací, vládních orgánů a agentur z cílových zemí i ze zemí původu, pokud jde o sociální začleňování a poskytování pomoci, a to zejména v situacích, kdy se oběti vrátí do svých domovských zemí;

64.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit bezpečí obětem obchodování s lidmi, které svědčí u soudu proti obchodníkům s lidmi;

65.  žádá, aby bylo v rámci trestních řízení více pozornosti věnováno obětem; vyzývá příslušné orgány, aby nezadržovaly osoby, které se staly oběťmi obchodování s lidmi, a nevystavovaly je riziku, že budou potrestány za trestné činy, jichž se dopustily v situaci obětí obchodování s lidmi, zejména v případě prostituce, jakékoli jiné formy sexuálního vykořisťování nebo nucené práce; vyzývá členské státy, aby dodržovaly zásadu nekriminalizace;

66.  vyzývá členské státy, aby zavedly právní nástroje, které obětem obchodování s lidmi umožní kontaktovat orgány, aniž by tím ohrozily vlastní bezpečnost a práva, která jim coby obětem přísluší;

67.  vyzývá členské státy, aby bezodkladně provedly směrnici 2011/36/EU, a zejména článek 8 této směrnice, a kromě toho i veškeré příslušné právní rámce týkající se obchodování s lidmi; naléhavě vyzývá Komisi, aby podnikla právní kroky proti členským státům, které tak nečiní, a aby co nejdříve zveřejnila zprávu o provádění, která měla být předložena už v dubnu 2015;

68.  vyzývá vlády, aby zavedly finanční předěly mezi imigračními úřady a inspektoráty práce s cílem povzbudit oběti k podávání stížností a zajistit, aby v případě zjištění případu obchodování s lidmi neexistovaly obavy, že imigrační úřady podniknou proti obětem právní kroky;

69.  vyzývá členské státy, aby zařadily mezi trestné činy využívání jakýchkoli služeb poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi ze strany svých občanů, jestliže je takový čin spáchán za hranicemi členského státu anebo EU, a to včetně případů prostituce a dalších forem sexuálního vykořisťování, nucené práce či služeb, včetně žebrání, otroctví či praktik podobných otroctví, nevolnictví nebo využívání jiných osob k trestné činnosti či odebrání lidských orgánů;

70.  domnívá se, že to, že je nějaká osoba uprchlíkem, žadatelem o azyl, držitelem humanitárního víza nebo osobou, která potřebuje mezinárodní ochranu, by se mělo v případě obětí obchodování s lidmi považovat za faktor ohrožení; vyzývá členské státy, aby zajistily spolupráci donucovacích orgánů a azylových orgánů, s cílem pomoci obětem obchodování s lidmi, které potřebují mezinárodní ochranu, předložit žádost o tuto ochranu; znovu opakuje, že opatření proti obchodování s lidmi by neměla mít negativní vliv na práva obětí obchodování s lidmi, migrantů, uprchlíků a osob, které potřebují mezinárodní ochranu;

71.  vyzývá členské státy, aby za účelem efektivnější identifikace obětí obchodování s lidmi v rámci azylového řízení a řízení o návratu uplatňovaly opatření zohledňující pohlaví, vedly podrobnější záznamy rozčleněné podle pohlaví a zajistily, aby tyto oběti byly informovány o příslušných možnostech pomoci;

72.  připomíná členským státům, že směrnice 2011/36/EU není dotčena zásadou nenavracení v souladu s Úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 1951;

73.  vybízí členské státy, aby žadatelům o azyl, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi, zaručily stejná práva, jaká jsou přiznávána jiným obětem obchodování s lidmi;

74.  konstatuje, že podle Mezinárodní organizace pro migraci s sebou navracení migrantů a uprchlíků nese neodmyslitelně bezpečnostní riziko, že se s nimi bude opět obchodovat, které je nutné zjišťovat, vyhodnocovat a omezovat, protože v případě, že se jim podařilo uprchnout, že se obrátili na představitele donucovacích orgánů nebo že svědčili u soudu, hrozí často těmto migrantům, s nimiž bylo obchodováno, ze strany obchodníků větší riziko(2);

75.  vyzývá EU a členské státy, aby pro veřejnost zviditelnily boj proti obchodování s lidmi, přičemž se zaměří zejména na letiště, vlaková nádraží, autobusy, školy, univerzity a relevantní pracoviště; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily povědomí mezi svými úředníky o obecných zásadách EU týkajících se identifikace obětí obchodování s lidmi a o publikaci Komise s názvem „Práva obětí obchodování s lidmi podle právních předpisů EU“, a podporuje jejich aktivní uplatňování;

76.  vybízí k cílenému unijnímu financování místních nevládních organizací za účelem identifikace a podpory obětí obchodu s lidmi, jakož i ke zvyšování povědomí obyvatelstva ohroženého vykořisťováním a obchodováním s lidmi; v této souvislosti vítá úlohu sdělovacích prostředků, které mohou přispět ke zvýšení povědomí a poskytovat informace o rizicích;

Spolupráce zaměřená proti obchodování s lidmi na regionální a mezinárodní úrovni

77.  je znepokojen nedostatečnou úrovní mezinárodní spolupráce v oblasti případů obchodování s lidmi, zejména pokud jde o země původu a tranzitní země, i skutečností, že tato situace je závažnou překážkou pro to, aby bylo obchodování s lidmi efektivně potíráno; vyzývá k posílené koordinaci a spolupráci a k systematické výměně informací za účelem vyšetřování a boje proti nadnárodnímu obchodování s lidmi pomocí zvýšené finanční a technické podpory a posílení přeshraniční komunikace, spolupráce a budování kapacit na vládní úrovni a na úrovni vymáhání práva, včetně pohraničních hlídek, imigračních a azylových úředníků, vyšetřovatelů trestných činů a agentur pro podporu obětí, občanské společnosti a agentur OSN, a to i pokud jde o možnosti identifikace a ochrany obětí a s cílem prodiskutovat, jak jednat se zeměmi původu a s tranzitními a cílovými zeměmi, které neratifikovaly Palermský protokol OSN; vyzývá EU, aby vypracovala regionální přístup, který se zaměří na „převaděčské cesty“ a nabídne řešení, jež budou přizpůsobena druhu vykořisťování, který se vyskytuje v jednotlivých regionech; dále podtrhuje užitečnost mezinárodních výměnných programů pro odborníky v oblasti obchodování s lidmi;

78.  vyzývá Komisi, příslušné agentury EU a členské státy, aby zavedly školení pro zaměstnance donucovacích orgánů a orgánů střežících hranice zaměřená na genderovou problematiku, která by těmto zaměstnancům umožnila lépe odhalovat možné oběti obchodování s lidmi, zejména obchodování za účelem sexuálního vykořisťování, a poskytovat jim pomoc;

79.  trvá na tom, že EU musí při předcházení případům obchodování s lidmi, jejich šetření a stíhání rozšířit policejní a soudní spolupráci mezi členskými státy a se třetími zeměmi, zejména zeměmi původu a tranzitu obětí obchodování s lidmi, především prostřednictvím Europolu a Eurojustu, a to tak, aby zahrnovala sdílení informací, zejména pokud jde o známé trasy využívané k obchodování s lidmi, účast ve společných vyšetřovacích týmech a boj proti získávání lidí pro obchodování s lidmi s využitím internetu a dalších digitálních prostředků; zdůrazňuje, že je důležité, aby si členské státy systematicky vyměňovaly údaje a přispívaly do databází Europolu, Focal Point Phoenix a Focal Point Twins; vybízí k hlubší spolupráci mezi Europolem a Interpolem v boji proti obchodování s lidmi a připomíná, že při výměně údajů mezi členskými státy a s třetími zeměmi by měly být plně dodržovány normy EU v oblasti ochrany údajů; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly větší množství srovnatelných údajů o boji proti obchodování s lidmi a zlepšily výměnu těchto údajů mezi sebou i s třetími zeměmi;

80.  vyzývá EU a členské státy, aby vybavily své donucovací a policejní orgány nezbytným personálem a finančními prostředky, tak aby byly rovněž schopny získávat informace od rodin a dalších zdrojů, aby si je mohly vyměňovat s příslušnými evropskými orgány a orgány členských států a aby s nimi mohly řádně zacházet a analyzovat je;

81.  zdůrazňuje skutečnost, že tranzitní země mají zásadní význam v boji proti obchodování s lidmi, jelikož vykořisťování obětí ještě v této fázi nezačalo; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout pohraniční policii dodatečnou odbornou přípravu s cílem zlepšit jejich identifikační dovednosti;

82.  zdůrazňuje četné výzvy související s přeshraniční pracovní migrací, zejména riziko, že migranti budou postaveni mimo zákon a zbaveni svých nejzákladnějších práv; vyzývá k zavedení mechanismů přeshraniční pracovní migrace v EU a na mezinárodní úrovni s cílem zvýšit a formalizovat regulérní pracovní migraci;

83.  uznává snahu EU při vytváření formalizovaných přeshraničních pracovních migračních kanálů, jimž by se mělo dostat větší pozornosti, a vyzývá v tomto ohledu k soudržnějšímu a intenzivnějšímu úsilí; zdůrazňuje potenciál formalizované pracovní migrace jako prostředku, jak předcházet obchodu s lidmi a zachraňovat lidské životy;

84.  naléhavě vyzývá EU, aby posílila svou spolupráci s nevládními organizacemi a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi, včetně zajištění dostatečného financování a koordinované pomoci, s cílem zvýšit výměnu osvědčených postupů, rozvoj politik a jejich provádění a zintenzivnit výzkum, mimo jiné i s místními subjekty, který se zaměří zvláště na přístup obětí ke spravedlnosti a stíhání pachatelů;

85.  připomíná, že podle směrnice 2011/36/EU by měly členské státy podporovat činnost organizací občanské společnosti a úzce s nimi spolupracovat, přičemž by se tato spolupráce měla zaměřit zejména na iniciativy související s vytvářením politik, na informační a osvětové kampaně, na výzkumné a vzdělávací programy, odbornou přípravu a také na monitorování a hodnocení účinku opatření proti obchodování s lidmi; poukazuje dále na to, že nevládní organizace by kromě toho měly pomáhat i při včasném vyhledávání obětí a při poskytování pomoci a podpory těmto obětem; trvá na tom, že by členské státy měly zajistit, aby byly nevládní organizace chráněny před odplatou, výhrůžkami a zastrašováním a že by navíc neměly podléhat trestnímu stíhání v případech, kdy pomáhají obětem obchodování s lidmi, které se nacházejí v nelegálním postavení;

86.  vyzývá EU, členské státy a mezinárodní společenství, aby věnovalo zvláštní pozornost otázce předcházení a boje proti obchodování s lidmi v situacích humanitární krize, jako jsou přírodní pohromy a ozbrojené konflikty, s cílem snížit zranitelnost obětí vůči převaděčům a ve vztahu k dalším zločineckým sítím; zdůrazňuje, že ochrana musí být poskytnuta všem, kteří na ni mají nárok v souladu s mezinárodními a regionálními úmluvami;

87.  zdůrazňuje skutečnost, že osoby, které jsou nuceny opustit své obvyklé domovy z důvodu náhlé či postupné změny klimatu, která má nepříznivý vliv na jejich životy nebo životní podmínky, jsou vystaveny vysokému riziku, že se stanou obětmi obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že tento druh mobility osob, která souvisí se změnou klimatu, má silný ekonomický rozměr, který zahrnuje ztrátu obživy a snížení příjmu domácností, což představuje přímou hrozbu, že se tito lidé snadno stanou obětmi nucené práce či otroctví;

Politika EU týkající obchodování s lidmi v rámci její vnější činnosti

88.  uznává a podporuje práci koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi, jehož funkce byla zřízena s cílem zlepšit koordinaci a soudržnost mezi orgány, agenturami a členskými státy EU se třetími zeměmi a s mezinárodními aktéry, a naléhavě vyzývá tohoto koordinátora, aby dále mezi EU, členskými státy, třetími zeměmi a mezinárodními aktéry rozvíjel konkrétní společné akce a opatření za účelem vytvoření soudržnější a účinnější spolupráce při vytváření systémů, které identifikují oběti obchodování s lidmi a poskytují jim ochranu a pomoc, zintenzivňují prevenci obchodování s lidmi, usilují o rozsáhlejší trestní stíhání obchodníků s lidmi a vytvářejí síť schopnou reagovat na vznikající problémy;

89.  naléhavě vyzývá EU, aby vyvinula potřebné úsilí na mezinárodní úrovni s cílem zabránit obchodu s otroky a potlačit jej a tímto způsobem postupně a co nejdříve dosáhnout úplného zrušení otroctví ve všech jeho podobách;

90.  považuje za nezbytné, aby se strategie usilující o prevenci obchodování s lidmi zabývaly faktory, které tento jev umožňují, jakož i jeho příčinami a souvisejícími okolnostmi, a vycházely z integrovaného přístupu, který spojí dohromady různé aktéry, mandáty a perspektivy, a to jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni; je toho názoru, že by preventivní strategie měly rovněž zahrnovat opatření zabývající se chudobou, útlakem, nedostatečným dodržováním lidských práv, ozbrojeným konfliktem a hospodářskými a sociálními nerovnostmi a měly by být zaměřeny na zmírnění zranitelnosti potenciálních obětí, odrazování od poptávky po službách osob, jež jsou obětmi obchodování s lidmi, neboť tato poptávka může být rovněž řazena mezi základní příčiny tohoto jevu, a na zvyšování informovanosti veřejnosti a odstraňování korupce státních úředníků; vyzývá rovněž všechny státy, aby efektivně plnily své povinnosti plynoucí z Palermského protokolu;

91.  vyzývá členské státy, aby ratifikovaly veškeré příslušné mezinárodní nástroje, dohody a právní závazky, včetně Istanbulské úmluvy, a aby zvýšily úsilí, které by boj proti obchodování s lidmi zefektivnilo, zkoordinovalo a sjednotilo; vybízí EU, aby vyzývala k ratifikaci všech příslušných mezinárodních nástrojů;

92.  vyzývá zástupce EU, aby věnovali zvláštní pozornost obchodování s lidmi v rámci politického dialogu EU se třetími zeměmi i v rámci unijních programů spolupráce, jakož i na mnohostranných a regionálních fórech, mimo jiné pomocí veřejných prohlášení;

93.  vyzývá EU, aby přezkoumala své podpůrné programy, pokud jde o obchodování s lidmi, tak aby bylo financování více cílené a otázka boje proti obchodování s lidmi se stala samostatnou oblastí spolupráce; v této souvislosti podporuje navýšení zdrojů pro služby, které se zabývají obchodováním s lidmi v rámci orgánů a institucí EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby pravidelně vyhodnocovala svůj seznam prioritních zemí, včetně výběrových kritérií, aby bylo zajištěno, že odráží skutečnou realitu, a aby byly pružnější a přizpůsobitelnější měnícím se okolnostem a novým trendům;

94.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolu s posílením právních opatření proti obchodování s lidmi rovněž rozšířily definici obchodování s lidmi tím, že do jejího rámce zahrnou odkazy na nové formy obchodování;

95.  vyzývá EU a členské státy, aby prováděly opatření týkající se boje proti obchodování s lidmi obsažená v současném akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii v souladu se strategií EU pro vymýcení obchodu s lidmi;

96.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je nezbytné revidovat mandát budoucího Úřadu evropského veřejného žalobce s cílem začlenit po jeho zřízení mezi jeho pravomoci boj proti obchodování s lidmi;

97.  žádá, aby se politika EU pro boj proti obchodování s lidmi stala účinnější díky tomu, že bude hlouběji začleněna do širších strategií EU v oblasti bezpečnosti, rovnosti mezi ženami a muži, hospodářského růstu, kybernetické bezpečnosti, migrace a vnějších vztahů;

98.  vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby uskutečňovaly soudržnou vnitřní i vnější politiku, která bude v souladu se základními hodnotami Unie považovat lidská práva za ústřední bod vztahů EU se všemi třetími zeměmi a používat zejména hospodářské a obchodní vztahy jako prostředek vlivu;

99.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že lidská práva, rovnost žen a mužů a boj proti obchodování s lidmi zůstanou i nadále ústředním prvkem rozvojových politik a partnerství EU se třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby při vytváření nových rozvojových politik a přezkumu existujících politik zavedla opatření zohledňující genderové hledisko;

100.  zdůrazňuje, že posílení hospodářského i sociálního postavení žen a dívek by snížilo nebezpečí, že se stanou obětmi, a vyzývá Komisi, aby i nadále prováděla cílená opatření, jejichž účelem je zohledňovat rovnost žen a mužů ve všech rozvojových činnostech a zajistit, aby tato problematika zůstala spolu s právy žen na pořadu jednání při politickém dialogu se třetími zeměmi;

101.  zdůrazňuje význam cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle 5.2, který vyzývá k odstranění veškerých forem násilí páchaného na ženách a dívkách ve veřejné i soukromé sféře, včetně obchodování s lidmi a sexuálního či jiného vykořisťování;

102.  vyzývá EU, aby podporovala třetí země v jejich úsilí o zlepšení identifikace, pomoci a znovuzačleňování obětí a o větší trestní stíhání obchodu s lidmi zavedením a prováděním odpovídajících právních předpisů a harmonizací právních definic, postupů a spolupráce v souladu s mezinárodními standardy;

103.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby bylo zaměstnancům donucovacích orgánů, včetně zaměstnanců agentur, jako jsou Frontex, Europol a úřad EASO, jakož i dalším úředníkům, kteří se mohou dostat do styku s obětmi nebo potenciálními obětmi obchodování s lidmi, poskytnuto odpovídající školení, které by jim umožnilo řešit případy obchodování s lidmi z ucelené mezirezortní perspektivy, s důrazem na zvláštní potřeby žen, dětí a dalších ohrožených skupin, s nimiž se obchoduje, jako jsou Romové a uprchlíci, a na to, jak oběti obchodování s lidmi a další osoby motivovat k tomu, aby obchodníky s lidmi udávaly, a jak těmto oznamovatelům poskytnout plnou ochranu;

104.  je přesvědčen, že oběti obchodu s lidmi pocházející ze třetích zemí musí být v síti odhaleny v co nejranější fázi, a musí tudíž dojít ke zvýšení úsilí na hranicích, pokud jde o identifikaci obětí ihned při jejich vstupu do EU; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s třetími zeměmi na zlepšování stávajících pokynů, které by konzulárním službám a pohraniční stráži pomohly identifikovat oběti obchodování s lidmi, a vyzdvihuje v této souvislosti důležitost výměny osvědčených postupů, zejména pokud jde o pohovory na hranicích; zdůrazňuje rovněž, že je nezbytné, aby pohraniční stráž a pobřežní stráž měly přístup do databází Europolu;

105.  vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci se třetími zeměmi s cílem bojovat proti všem formám obchodování s lidmi a aby se zvláštním zřetelem na genderový rozměr obchodování s lidmi bojovaly konkrétně proti sňatkům dětí, sexuálnímu vykořisťování žen a dívek a proti sexuální turistice; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zintenzivnily činnost prováděnou v rámci chartúmského procesu tím, že budou realizovat větší počet konkrétních projektů a zajistí aktivní účast většího počtu zemí;

106.  žádá Komisi, Radu a ESVČ, aby v rámci svých jednání s třetími zeměmi ohledně mezinárodních dohod, readmisních dohod a dohod o spolupráci kladly důraz na to, že třetí země musí účinně bojovat proti obchodování s lidmi, zintenzivnit stíhání pachatelů a rozšířit ochranu obětí;

107.  naléhavě vyzývá EU, aby své úsilí efektivně zaměřila jak na řešení problému obchodování s lidmi, tak na boj proti převaděčství; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby investovaly do identifikace obětí obchodování s lidmi mezi uprchlíky a migranty a mezi obětmi porušování lidských práv a zneužívání v rámci převaděčských operací, jež jsou kontrolovány zločineckými sítěmi;

108.  zdůrazňuje, že má-li být zlepšena identifikace obětí obchodování s lidmi, jsou nutné přípravné práce a odborná příprava mezinárodních civilních policejních misí, jakož i odborná příprava diplomatů, styčných důstojníků, konzulárních úředníků a úředníků pro rozvojovou spolupráci; domnívá se, že odborná příprava těchto skupin je nezbytná, jelikož jsou pro oběti obchodování s lidmi často prvními kontaktními osobami, a že je zapotřebí přijmout opatření zajišťující daným úředníkům přístup k odpovídajícím materiálům, aby mohli poskytovat informace potenciálním obětem tohoto obchodu;

109.  připomíná, že zahájení druhé fáze EUNAVFOR MED dne 7. října 2015, rovněž známé jako operace Sophia, umožnilo přijmout konkrétní opatření proti obchodování s lidmi, neboť dovoluje vstupovat na palubu plavidel na volném moři, u nichž existuje podezření, že jsou používána k převaděčství nebo obchodování s lidmi, a jejich prohledávání, zabavování či odklánění; připomíná, že prozatím bylo zatčeno 48 podezřelých převaděčů a obchodníků s lidmi, jimiž se nyní zabývá italský justiční systém; vyzývá EU, aby pokračovala ve svých operacích ve Středomoří a zintenzivnila je;

110.  vyzývá EU k nalezení konkrétních řešení, pokud jde o legální, regulérní a bezpečné cesty do EU pro migranty a uprchlíky, na nichž nedochází k vykořisťování; připomíná členským státům a EU, že musí jednat v souladu s mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení, ve všech svých politikách, a zejména v těch, které se týkají oblasti migrace; připomíná, že osobám, které se staly obětmi obchodu s lidmi, by měly přijímající stát i stát původu zaručit bezpečný dobrovolný návrat a nabídnout legální alternativy v případech, kdy by repatriace představovala riziko pro jejich bezpečnost nebo bezpečnost jejich rodiny; trvá na tom, že přijímající stát a stát původu musí obětem po jejich návratu zaručit nezbytné podmínky bezpečnosti a znovuzačlenění;

111.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby dodržovaly Chartu Organizace spojených národů a zásady právních předpisů v oblasti azylu;

112.  vyzývá EU, aby podporovala programy na podporu začlenění migrantů a uprchlíků se zapojením hlavních aktérů ze třetích zemí, ale i kulturních mediátorů, aby byli užiteční při zvyšování informovanosti komunit o obchodování s lidmi a zvyšování jejich odolnosti vůči organizovanému zločinu;

113.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby usilovaly o ochranu a nalezení všech uprchlíků či migrantů, zejména dětí, kteří jsou od svého příchodu na evropskou půdu nezvěstní;

114.  vítá činnost Europolu, zejména v rámci databáze Focal Point Twins, jež odhaluje osoby cestující do třetích zemí, aby se tam dopouštěly zneužívání dětí; vyzývá členské státy ke spolupráci s Europolem tím, že budou zajišťovat systematickou a rychlou výměnu údajů;

115.  připomíná, že předtím, než dojde k uzavření dohody o uvolnění vízového režimu, musí Komise zhodnotit rizika, která daná třetí země představuje, zejména pokud jde o nelegální přistěhovalectví; zdůrazňuje, že sítě převaděčů mohou rovněž využívat legální cesty migrace; vyzývá proto Komisi, aby účinnou spolupráci příslušných třetích zemí, pokud jde o obchodování s lidmi, zahrnula mezi kritéria, která musí být k uzavření jakékoli dohody o uvolnění vízového režimu splněna;

116.  poukazuje na to, že EU potřebuje závazný a povinný legislativní postup pro přesídlování uprchlíků, jak je stanoveno v programu pro migraci, který vypracovala Komise; podotýká, že přijímání osob z humanitárních důvodů lze používat jako doplněk k jejich přesídlování, s cílem poskytnout nejvíce ohroženým osobám, např. nezletilým osobám bez doprovodu nebo uprchlíkům se zdravotním postižením nebo osobám, které naléhavě potřebují evakuaci ze zdravotních důvodů, v případě nutnosti urychlenou ochranu, často pouze dočasnou;

117.  vyzývá EU, aby sdílela se třetími zeměmi vypracování standardizovaného systému pro shromažďování kvalitativních a kvantitativních údajů a analýzu obchodování s lidmi s cílem vypracovat v EU a ve třetích zemích společný či alespoň srovnatelný vzorový dokument pro sběr a analýzu údajů týkajících se všech aspektů obchodování s lidmi; naléhavě vyzývá, aby bylo přiděleno dostatečné množství finančních prostředků pro účely shromažďování údajů o obchodování s lidmi a výzkumu v této oblasti;

118.  vybízí EU, aby rozvinula novou strategii proti obchodování s lidmi pro období po roce 2016, která bude mít silnější a cílenější vnější rozměr a která dále upřednostní rozvíjení partnerství s místní občanskou společností v zemích původu i v tranzitních a cílových zemích mimo EU, s vládami a soukromým sektorem a zaměří se na řešení finančních a ekonomických aspektů obchodování s lidmi;

o
o   o

119.  ověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a delegacím EU.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.
(2) Viz výroční zprávu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) nazvanou Opatření proti obchodování s lidmi a pomoc ohroženým migrantům („Counter Trafficking and Assistance to Vulnerable Migrants Annual Report of Activities 2011“), s. 23.

Právní upozornění