Seznam 
Přijaté texty
Středa, 6. července 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Účast Ázerbájdžánu na programech Unie ***
 Opravný rozpočet č. 2/2016: přebytek z rozpočtového roku 2015
 Vysoká společná úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii ***II
 Označování energetické účinnosti štítky ***I
 Evropská pohraniční a pobřežní stráž ***I
 Evropská agentura pro námořní bezpečnost ***I
 Evropská agentura pro kontrolu rybolovu ***I
 Sekretariát dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům ***I
 Příprava povolební revize VFR na období 2014–2020: příspěvek Parlamentu předcházející návrhu Komise
 Daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (TAXE 2)
 Synergie mezi strukturálními fondy a programem Horizont 2020
 Příprava pracovního programu Komise na rok 2017
 Rozhodnutí Japonska pokračovat v sezóně 2015–2016 v lovu velryb

Účast Ázerbájdžánu na programech Unie ***
PDF 316kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánskou republikou o obecných zásadách účasti Ázerbájdžánské republiky na programech Unie (05616/2014 – C8-0043/2014 – 2013/0420(NLE))
P8_TA(2016)0301A8-0210/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05616/2014),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánskou republikou o obecných zásadách účasti Ázerbájdžánské republiky na programech Unie (05618/2014),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 212 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0043/2014),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0210/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Ázerbájdžánské republiky.


Opravný rozpočet č. 2/2016: přebytek z rozpočtového roku 2015
PDF 392kWORD 70k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2016 na rozpočtový rok 2016: zapsání přebytku za rozpočtový rok 2015 (09586/2016 – C8-0225/2016 – 2016/2051(BUD))
P8_TA(2016)0302A8-0212/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016 přijatý s konečnou platností dne 25. listopadu 2015(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 2/2016, který Komise přijala dne 15. dubna 2016 (COM(2016)0227),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2016, který Rada přijala dne 17. června 2016 a postoupila Evropského parlamentu téhož dne (09586/2016 – C8-0225/2016),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0212/2016),

A.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 2/2016 je zapsat do rozpočtu na rok 2016 přebytek z rozpočtového roku 2015 ve výši 1 349 milionů EUR;

B.  vzhledem k tomu, že hlavními složkami tohoto přebytku jsou kladný zůstatek na straně příjmů ve výši 980 milionů EUR, nevyčerpané prostředky na straně výdajů ve výši 187 milionů EUR a kurzové rozdíly ve výši 182 milionů EUR;

C.  vzhledem k tomu, že hlavními dvěma složkami na straně příjmů jsou úroky z prodlení a pokuty (180 milionů EUR) a kladný zůstatek na straně vlastních zdrojů (EUR 1 071 milionů), od nichž je odečten záporný výsledek z přebytků, sald a oprav (- 537 milionů EUR);

D.  vzhledem k tomu, že na straně výdajů jsou nevyčerpané prostředky mimořádně nízké v oddílu III s převedenými prostředky ve výši 78 milionů EUR za rok 2015 a 14 milionů EUR za rok 2014, avšak že nevyčerpané prostředky u ostatních orgánů a institucí vzrostly na 94 milionů EUR;

E.  vzhledem k tomu, že vysoká míra plnění rozpočtu v oddílu III podtrhuje tlak na prostředky na platby, které v roce 2015 stále představovaly klíčovou výzvu, u nichž se očekává, že se znovu objeví v posledních letech současného víceletého finančního rámce (VFR);

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 2/2016 předložený Komisí, jehož jediným účelem je zapsání přebytku z roku 2015 ve výši 1 349 milionů EUR do rozpočtu v souladu s článkem 18 finančního nařízení a s postojem Rady k tomuto návrhu opravného rozpočtu;

2.  poznamenává, že přijetí návrhu opravného rozpočtu č. 2/2016 sníží podíl příspěvků z HND členských států do rozpočtu Unie v roce 2016 o 1 349 milionů EUR; opět naléhavě vyzývá členské státy, aby využily příležitosti tohoto zpětného toku prostředků k tomu, aby dostály svým závazkům ohledně uprchlické krize a vyrovnaly své příspěvky s příspěvkem Unie do dvou speciálně zřízených svěřenských fondů Unie; se znepokojením konstatuje, že na jaře 2016 přispěly členské státy do svěřenského fondu pro Afriku pouze částkou 82 milionů EUR a do svěřenského fondu Madad zřízeného z důvodu krize v Sýrii částkou 69 milionů EUR, zatímco příspěvky Unie dosahují výše 1,8 miliard EUR do svěřenského fondu pro Afriku a více než 500 milionů EUR do svěřenského fondu Madad;

3.  trvá na tom, že místo úprav příspěvků z HND by měl mít rozpočet Unie možnost opětovně využívat přebytek z nevyčerpaných prostředků nebo z pokut uložených společnostem za porušení právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, aby tak mohl řešit své potřeby financování, zejména v souvislosti s nedostatkem prostředků na platby; očekává, že tato otázka se vyřeší v rámci revize VFR;

4.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2016;

5.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 2/2016 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 48, 24.2.2016.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.


Vysoká společná úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii ***II
PDF 391kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (05581/1/2016 – C8-0188/2016 – 2013/0027(COD))
P8_TA(2016)0303A8-0211/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05581/1/2016 – C8-0188/2016),

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. května 2013(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0048),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0211/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 133.
(2) Texty přijaté dne 13.3.2014, P7_TA(2014)0244.


Označování energetické účinnosti štítky ***I
PDF 837kWORD 396k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 6. července 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (COM(2015)0341 – C8-0189/2015 – 2015/0149(COD))(1)
P8_TA(2016)0304A8-0213/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)   Evropská unie si předsevzala vybudovat energetickou unii s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu. Důležitým prvkem rámce politiky Evropské unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a klíčem ke snižování poptávky po energii je energetická účinnost.
(1)   Evropská unie si předsevzala vybudovat energetickou unii s pomocí progresivní politiky v oblasti energetiky a změny klimatu. Důležitým prvkem rámce politiky Evropské unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a klíčem ke snižování poptávky po energii a k omezení emisí skleníkových plynů je energetická účinnost.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)   Označování energetické účinnosti štítky umožňuje spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí s ohledem na spotřebu energie výrobků, a podněcuje tak inovace.
(2)   Označování energetické účinnosti štítky umožňuje spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí s ohledem na účinné a udržitelné výrobky spojené se spotřebou energie, a významně tak přispívá k úsporám energie a ke snižování účtů za energii, přičemž současně podporuje inovace a investice do výroby výrobků s větší energetickou účinností.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)   Směrnici 2010/30/EU je vhodné nahradit nařízením, které si zachová tutéž oblast působnosti, upraví však a posílí některá ustanovení, aby byl jejich obsah srozumitelný a aktualizovaný. Nařízení je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají prostor pro rozdílné provedení jednotlivými členskými státy, a zajišťuje tak vyšší míru harmonizace v celé Unii. Harmonizovaný regulační rámec na úrovni Unie, a nikoli pouze na úrovni členských států, snižuje náklady výrobců a zajišťuje rovné podmínky. Harmonizace na úrovni celé Unie zaručuje volný pohyb zboží v rámci celého jednotného trhu.
(4)   Směrnici 2010/30/EU je vhodné nahradit nařízením, které si zachová tutéž oblast působnosti, upraví však a posílí některá ustanovení, aby byl jejich obsah srozumitelný a aktualizovaný s ohledem na rychlý technologický pokrok, jehož bylo v posledních letech v oblasti energetické účinnosti výrobků dosaženo. Nařízení je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají prostor pro rozdílné provedení jednotlivými členskými státy, a zajišťuje tak vyšší míru harmonizace v celé Unii. Harmonizovaný regulační rámec na úrovni Unie, a nikoli pouze na úrovni členských států, snižuje náklady výrobců v rámci celého hodnotového řetězce a zajišťuje rovné podmínky. Harmonizace na úrovni celé Unie zaručuje volný pohyb zboží v rámci celého jednotného trhu.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Z oblasti působnosti tohoto nařízení, které se vztahuje na všechny výrobky, jež byly uvedeny do provozu dříve, než byly dodány na trh podruhé nebo dodatečně, je vhodné vyjmout použité výrobky.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  Vzhledem k tomu, že spotřeba energie dopravními prostředky sloužícími k přepravě osob nebo zboží je přímo či nepřímo regulována jinými právními předpisy a politikami Unie, je vhodné, aby tyto prostředky byly i nadále vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení. Toto vynětí z oblasti působnosti se týká dopravních prostředků, jejichž motor zůstává při provozu na stejném místě, jako jsou výtahy, pohyblivé schody a dopravníkové pásy.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)   Zvyšování účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie díky informované volbě spotřebitelů prospívá ekonomice Unie jako celku, podněcuje inovace a přispěje k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 a 2030. Také umožní spotřebitelům šetřit peníze.
(7)   Zvyšování účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie díky informované volbě spotřebitelů a posílené informovanosti společnosti prospívá ekonomice Unie jako celku, snižuje poptávku po energii a šetří peníze za účty za energii. Přispívá rovněž k energetické bezpečnosti, poskytuje pobídku pro výzkum, inovace a investice do energetické účinnosti a umožňuje průmyslovým odvětvím, která vyvíjejí a vyrábějí energeticky nejúčinnější výrobky, aby získávaly konkurenční výhodu. Přispěje rovněž k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 a 2030 a také cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Závěry Evropské rady ze dne 23. a 24. října 2014 stanovily orientační cíl dosáhnout na úrovni Unie do roku 2030 alespoň 27% zvýšení energetické účinnosti ve srovnání s prognózami budoucí spotřeby energie. Do roku 2020 bude tento cíl přezkoumán s ohledem na hodnotu 30 % pro EU. Závěry rovněž stanovily pro EU závazný cíl snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990, včetně 30% snížení emisí v odvětvích, na něž se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi.
vypouští se
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)   Poskytování přesných, věcných a porovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie napomáhá tomu, aby zákazníci při výběru dávali přednost výrobkům s nižší spotřebou energie a jiných hlavních zdrojů během používání. Povinný normalizovaný štítek představuje účinný způsob, jak potenciálním zákazníkům poskytovat porovnatelné informace o spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie. Měl by být doplněn informačním listem výrobku. Štítek by měl být snadno rozpoznatelný, jednoduchý a výstižný. Pro tento účel by měla být jako základ zachována stávající barevná stupnice na štítku od tmavě zelené po červenou s cílem informovat zákazníky o energetické účinnosti výrobků. Ukázalo se, že pro zákazníky je nejúčinnější klasifikace pomocí písmen A až G. V případech, kdy s ohledem na opatření v oblasti ekodesignu podle směrnice 2009/125/ES výrobky nemohou být nadále zařazeny do třídy „F“ či „G“, by se tyto třídy na štítku neměly uvádět. Ve výjimečných případech by se to vztahovat i na třídy „D“ a „E“, přestože je tato situace nepravděpodobná, neboť jakmile bude většina modelů výrobků zařazena do dvou nejvyšších tříd, bude změněna stupnice štítku.
(9)   Poskytování přesných, věcných, ověřitelných a porovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie napomáhá tomu, aby zákazníci při výběru dávali přednost výrobkům s nižší spotřebou energie a jiných hlavních zdrojů během používání, aby dosahovaly určitého výkonu, a tudíž měly snížené náklady během životního cyklu. Povinný normalizovaný štítek představuje účinný způsob, jak potenciálním zákazníkům poskytovat porovnatelné informace o energetické účinnosti a celkové spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie. Měl by být doplněn informačním listem výrobku, který je v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle směrnice 2010/30/EU označován jako „informační list“, který lze poskytnout elektronickou cestou. Štítek by měl být výstižný, měl by se zakládat na řádné metodice měření a výpočtu a měl by být snadno rozpoznatelný a srozumitelný. Pro tento účel by měla být jako základ zachována zavedená barevná řada na štítku od tmavě zelené po červenou s cílem informovat zákazníky o energetické účinnosti výrobků. Ukázalo se, že pro zákazníky je nejúčinnější známá klasifikace pomocí písmen A až G. Její jednotné uplatňování pro všechny skupiny výrobků by mělo zvýšit transparentnost a srozumitelnost pro zákazníky. V případech, kdy s ohledem na opatření v oblasti ekodesignu podle směrnice 2009/125/ES1a výrobky nemohou být nadále zařazeny do třídy „F“ nebo „G“, by se tyto třídy na štítku přesto měly uvádět v tmavě šedé barvě, aby se zachovala jednotná stupnice v rozsahu A až G pro všechny skupiny výrobků. V této souvislosti by měla být stupnice na štítku od tmavě zelené po červenou zachována pro zbývající vyšší třídy a měla by se vztahovat pouze na nové jednotky výrobků uvedené na trh.
_______________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)   Pokrok v digitálních technologiích umožňuje alternativní způsoby dodávání a vystavování štítků elektronickou cestou, ať už na internetu nebo na elektronických panelech v prodejnách. Aby bylo možné tento pokrok využít, mělo by toto nařízení umožnit používání elektronických štítků, které mohou fyzický energetický štítek nahradit nebo doplnit. Pokud je vystavení energetického štítku prakticky neproveditelné, například v případě některých forem prodeje na dálku a v reklamách a v propagačních materiálech technického charakteru, by potenciální zákazníci měli být informováni přinejmenším o energetické třídě výrobku.
(10)   Pokrok v digitálních technologiích umožňuje alternativní způsoby dodávání a vystavování štítků elektronickou cestou, ať už na internetu nebo na elektronických panelech v prodejnách. Aby bylo možné tento pokrok využít, mělo by toto nařízení umožnit používání elektronických štítků, které mohou tištěný energetický štítek doplňovat. Tímto není dotčena povinnost dodavatele přiložit ke každé jednotce výrobku tištěný štítek pro obchodníky. Pokud je vystavení energetického štítku prakticky neproveditelné, měli by být potenciální zákazníci informováni přinejmenším o energetické třídě modelu výrobku. Akty v přenesené pravomoci pro zvláštní skupiny výrobků by mohly rovněž stanovit jiná ustanovení týkající se označení štítkem v případě výrobků malé velikosti a v případě, že jsou stejné výrobky vystaveny ve velkém množství.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)   Výrobci reagují na označování energetickými štítky vývojem stále účinnějších výrobků. Výsledkem tohoto technologického vývoje jsou výrobky, které jsou převážně zařazeny do nejvyšších tříd na energetickém štítku. Aby zákazníci měli možnost náležitého porovnání, může být nutné další rozlišení výrobků, což vede k potřebě změnit stupnici štítků. Pokud jde o četnost této změny stupnice, vhodným časovým intervalem by bylo přibližně deset let, přičemž je třeba dbát na to, aby výrobci nebyli nadměrně zatěžováni. Toto nařízení by proto mělo stanovit podrobný mechanismus pro změnu stupnice, aby dodavatelům a obchodníkům poskytlo co největší právní jistotu. Do nejvyšších tříd na novém štítku se změněnou stupnicí by neměly být zařazeny žádné výrobky, aby se podpořil technický pokrok a mohly být vyvíjeny a oceněny výrobky s ještě vyšší účinností. V případě změny stupnice štítku by se mělo předejít nejasnostem na straně zákazníků tím, že se všechny energetické štítky vymění během krátké doby.
(11)   Výrobci reagují na označování energetickými štítky vývojem stále účinnějších výrobků a jejich uváděním na trh. Současně zastavují výrobu méně účinnějších výrobků, k čemuž je podněcují právní předpisy Unie týkající se ekodesignu. Výsledkem tohoto technologického vývoje jsou modely výrobků, které jsou převážně zařazeny do nejvyšších tříd na energetickém štítku. Aby zákazníci měli možnost náležitého porovnání, může být nutné další rozlišení výrobků, což vede k potřebě změnit stupnici štítků. Pokud jde o četnost této změny stupnice, žádoucím časovým intervalem by bylo přibližně deset let, přičemž je třeba dbát na to, aby výrobci a obchodníci nebyli nadměrně zatěžováni, obzvláště pokud jde o malé podniky. Takovýto přístup by měl zabránit zbytečným nebo neúčinným změnám stupnic, které by poškozovaly jak výrobce, tak spotřebitele. Toto nařízení by proto mělo stanovit podrobný mechanismus pro změnu stupnice, aby dodavatelům a obchodníkům poskytlo co největší právní jistotu. Před jakoukoli změnou stupnice by Komise měla vypracovat důkladnou přípravnou studii. V závislosti na skupině výrobků a na základě podrobného posouzení jejího potenciálu by do nejvyšších tříd na novém štítku se změněnou stupnicí neměly být zařazeny žádné výrobky, aby se podpořil technický pokrok a mohly být vyvíjeny a oceněny modely výrobků s ještě vyšší účinností. V případě změny stupnice štítku by se mělo předejít nejasnostem na straně zákazníků tím, že se všechny energetické štítky vymění během krátké a dostačující doby, a že změněný štítek bude na pohled snadno odlišitelný od starého štítku, a díky vhodným kampaním zaměřeným na informovanost spotřebitelů, které budou jasně uvádět, že byla zavedena nová verze štítku, což zkvalitní klasifikaci spotřebičů.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)  Současný vývoj související se štítky stanovenými akty v přenesené pravomoci přijatými podle směrnice 2010/30/EU vyžaduje úvodní změnu stupnice stávajících štítků, aby se zajistila jednotná stupnice v rozsahu A až G a štítky byly přizpůsobeny požadavkům tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)   Aby energetický štítek neztratil důvěru zákazníků, nemělo by být povoleno používat u výrobků spojených se spotřebou energie jiné štítky, které energetický štítek napodobují. Právě tak by nemělo být povoleno ani používání doplňujících štítků, značek, symbolů či nápisů, které by mohly uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie.
(14)   Aby zákazníci neztratili důvěru v energetické štítky, nemělo by být povoleno používat u výrobků spojených se spotřebou energie jiné štítky, které energetický štítek napodobují. Právě tak by nemělo být povoleno ani používání žádných doplňujících štítků, značek, symbolů či nápisů, které nejsou od štítku energetické účinnosti jasně odlišeny, a mohly by proto uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiné vlastnosti, na něž se vztahuje příslušný akt v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)   Za účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že se na výrobky spojené se spotřebou energie vztahují pravidla týkající se dozoru nad trhem Unie a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/200821. S ohledem na zásadu volného pohybu zboží má zásadní význam, aby orgány členských států pro dozor nad trhem účinně spolupracovaly. Tato spolupráce v oblasti označování energetickými štítky by měla být posílena podporou ze strany Komise.
(15)   Za účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že se na výrobky spojené se spotřebou energie vztahují pravidla týkající se dozoru nad trhem Unie a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/200821. S ohledem na zásadu volného pohybu zboží má zásadní význam, aby orgány členských států pro dozor nad trhem účinně spolupracovaly prostřednictvím trvalé výměny informací, zejména co se týče výsledků posuzování shody výrobků a jejich důsledků. Dále by měly být celní orgány členských států zapojeny do výměny informací týkajících se výrobků spojených se spotřebou energie, které se dovážejí do Unie ze třetích zemí. Je třeba, aby Komise posílila a podpořila pracovní skupiny pro administrativní spolupráci (AdCo) pro ekodesign a označování energetickými štítky jakožto rámec spolupráce orgánů v oblasti dozoru.
__________________
__________________
21 Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.
21 Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  S cílem zajistit účinnější dozor a spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie a využívat co nejúčinnějším způsobem vzácné zdroje by vnitrostátní orgány dozoru nad trhem měly provádět monitorování souladu také fyzickým testováním výrobků a měly by si prostřednictvím informačního a komunikačního systému pro dozor nad trhem (ICSMS) vyměňovat informace o plánovaných a provedených zkouškách výrobků, poskytovat zkušební protokoly a sdílet výsledky svých zkoušek, čímž se zamezí dvojímu testování a vytvoří se podmínky pro regionální střediska excelence v oblasti fyzického testování. Výsledky by měly být sdíleny i tehdy, pokud výsledky zkoušky neprokáží, že došlo k porušení předpisů.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)   Za účelem snadnějšího monitorování souladu a poskytování aktuálních údajů o trhu pro potřeby regulačního procesu, pokud jde o revize štítků a informačních listů pro konkrétní výrobky, by dodavatelé měli elektronicky ukládat informace o souladu svých výrobků do databáze zřízené Komisí. Informace by měly být zveřejněny, aby zákazníci byli informováni a obchodníci měli k dispozici alternativní způsoby získání štítků. K informacím uloženým v databázi by měly mít přístup orgány dozoru nad trhem.
(16)   Za účelem vytvoření užitečného nástroje pro spotřebitele, snadnějšího monitorování souladu a poskytování aktuálních údajů o trhu pro potřeby regulačního procesu, pokud jde o revize štítků a informačních listů pro konkrétní výrobky, by dodavatelé měli elektronicky ukládat požadované informace o souladu výrobků do databáze zřízené a spravované Komisí aniž by byly dotčeny povinnosti členských států v oblasti dozoru nad trhem. Ty informace, které jsou určeny pro spotřebitele, by měly být veřejnosti zpřístupněny na veřejném rozhraní databáze výrobků. Tyto informace by měly být poskytovány ve formě otevřených dat, aby je mohli využívat vývojáři aplikací a dalších srovnávacích nástrojů. Jednoduchý přímý přístup k veřejnému rozhraní databáze výrobků by měl být usnadněn dynamickým kódem pro rychlou odpověď (QR), nebo jiným uživatelsky vstřícným nástrojem uvedeným na tištěném štítku. Další informace by měli dodavatelé orgánům dozoru nad trhem a Komisi zpřístupnit na rozhraní s informacemi o souladu databáze výrobků. Na tuto databázi by se měly vztahovat přísné předpisy týkající se ochrany údajů. Pokud jsou technické informace citlivé povahy, měly by si orgány dozoru nad trhem zachovat právo na přístup k těmto informacím, je-li to nezbytné v souladu s povinností dodavatelů spolupracovat.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Komise by měla rovněž zřídit a spravovat on-line portál, který poskytne orgánům dozoru nad trhem přístup k podrobným informacím o výrobcích uloženým na serverech dodavatelů.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)   Spotřeba energie a další údaje o výrobcích, na něž se vztahují požadavky specifické pro konkrétní výrobky podle tohoto nařízení, by se měly měřit za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod zohledňujících obecně uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů. Je v zájmu fungování vnitřního trhu, aby existovaly normy harmonizované na úrovni Unie. Nebudou-li k datu použitelnosti požadavků specifických pro konkrétní výrobky takové normy zveřejněny, měla by Komise v Úředním věstníku Evropské unie k těmto požadavkům specifickým pro konkrétní výrobky zveřejnit přechodné metody měření a výpočtů. Po zveřejnění odkazu na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie by její dodržování mělo být předpokladem shody s metodami měření, pokud jde o požadavky specifické pro konkrétní výrobky, které byly přijaty na základě tohoto nařízení.
(19)   Absolutní spotřeba energie a další environmentální údaje a údaje o výkonnosti týkající se výrobků, na něž se vztahují požadavky specifické pro konkrétní výrobky podle tohoto nařízení, by se měly měřit v souladu s harmonizovanými normami a metodami a za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod zohledňujících obecně uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů. Tyto metody a testovací prostředí by jak v případě dodavatelů, tak orgánů dozoru nad trhem měly být co nejblíže reálným podmínkám používání daného výrobku průměrnými spotřebiteli a měly by být důsledné, aby se zabránilo jejich úmyslnému i neúmyslnému obcházení. Třída energetické účinnosti by neměla být stanovena výlučně na základě nejvýše nastavené energetické účinnosti nebo ekologického režimu, pokud tato nastavení neodrážejí pravděpodobné průměrné chování spotřebitelů. Hodnoty míry tolerance a nepovinných testovacích parametrů by měly být stanoveny tak, aby nevedly k významným odchylkám v nárůstu účinnosti, které by mohly vést ke změně třídy energetické účinnosti výrobku. Povolené odchylky mezi testovanými a zveřejněnými výsledky by měly být omezeny na statistickou neurčitost měření. Nebudou-li ke dni použitelnosti požadavků specifických pro konkrétní výrobky takové normy zveřejněny, měla by Komise v Úředním věstníku Evropské unie k těmto požadavkům specifickým pro konkrétní výrobky zveřejnit přechodné metody měření a výpočtů. Po zveřejnění odkazu na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie by její dodržování mělo být předpokladem shody s metodami měření, pokud jde o požadavky specifické pro konkrétní výrobky, které byly přijaty na základě tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)   Komise by měla předložit pracovní plán revize štítků pro konkrétní výrobky, včetně orientačního seznamu dalších výrobků spojených se spotřebou energie, pro které by mohl být zaveden energetický štítek. Provádění pracovního plánu by mělo začínat technickou, environmentální a ekonomickou analýzou dotčených skupin výrobků. Tato analýza by v souladu s cílem podporovat oběhové hospodářství měla rovněž zohlednit doplňující informace, včetně možnosti poskytnout spotřebitelům informace o vlastnostech výrobku spojeného se spotřebou energie, jako je jeho absolutní spotřeba energie, životnost nebo vliv na životní prostředí, a nákladů, které by si to vyžádalo. Uvedené doplňující informace by měly zlepšit srozumitelnost a účinnost štítku pro spotřebitele a neměly by vést k žádným negativním dopadům na spotřebitele.
(20)   Komise by měla na základě oblasti působnosti tohoto nařízení předložit dlouhodobý pracovní plán revize štítků pro konkrétní výrobky, včetně orientačního seznamu dalších výrobků spojených se spotřebou energie, pro které by mohl být zaveden energetický štítek, a měla by tento pracovní plán pravidelně aktualizovat. Komise by měla Evropský parlament a Radu každý rok informovat o pokroku dosaženém při plnění tohoto pracovního plánu.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)  Provádění pracovního plánu by mělo být zahájeno technickou, environmentální a ekonomickou analýzou dotčených skupin výrobků. Tato analýza by v souladu s cílem podporovat oběhové hospodářství měla rovněž zohlednit doplňující informace, včetně možností a nákladů souvisejících s poskytováním přesných informací spotřebitelům, pokud jde o výkonnost modelu výrobku spojeného se spotřebou energie, jako jsou náklady během životního cyklus, opravitelnost, propojitelnost, obsah recyklovaného materiálu, trvanlivost a environmentální výkonnost nebo index kombinované energetické účinnosti. Uvedené doplňující informace by měly zlepšit srozumitelnost a účinnost štítku pro spotřebitele a neměly by vést k žádným negativním dopadům na spotřebitele.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 a 2
1.   Toto nařízení stanoví rámec pro uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů během používání na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku a pro doplňující informace týkající se výrobků spojených se spotřebou energie, aby zákazníci měli možnost zvolit výrobky s vyšší účinností.
1.   Toto nařízení stanoví rámec, který se vztahuje na výrobky spojené se spotřebou energie a stanoví pro ně štítky týkající se energetické účinnosti, absolutní spotřeby energie a dalších environmentálních vlastností a výkonnosti. Umožňuje zákazníkům vybrat si energeticky účinnější výrobky s cílem snížit jejich spotřebu energie.
2.   Toto nařízení se nevztahuje na:
2.   Toto nařízení se nevztahuje na:
a)   použité výrobky;
a)   použité výrobky;
b)   dopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží jiné než poháněné stacionárním motorem.
b)   dopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 6
(6)   „výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba nabízející na trhu pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek spojený se spotřebou energie, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;
(6)   „výrobcem“ fyzická nebo právnická, která vyrábí výrobek spojený se spotřebou energie nebo si takový výrobek nechává navrhnout nebo vyrobit, a nabízí jej na trhu pod svým jménem nebo pod svou ochrannou známkou;
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 9
(9)   „obchodníkem“ maloobchodník nebo jiná osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke koupi na splátky nebo předvádí výrobky zákazníkům;
(9)   „obchodníkem“ maloobchodník nebo jiná fyzická nebo právnická osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke koupi na splátky nebo předvádí výrobky zákazníkům;
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 10 a (nový)
(10a)  „energetickou účinností“ poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie;
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 11
(11)   „výrobkem spojeným se spotřebou energie“ zboží, systém či služba, které mají během používání dopad na spotřebu energie a které jsou uváděny na trh a do provozu v Unii, a to včetně částí určených k zabudování do výrobků spojených se spotřebou energie, jež jsou uváděny na trh a do provozu;
(11)   „výrobkem spojeným se spotřebou energie“ (dále jen „výrobek“) zboží nebo systém, které mají během používání dopad na spotřebu energie a které jsou uváděny na trh a do provozu v Unii, a to včetně částí určených k zabudování do výrobků spojených se spotřebou energie, jež jsou uváděny na trh a do provozu jako jednotlivé části pro zákazníky a jejichž energetická a environmentální výkonnost může být hodnocena nezávisle;
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 13
(13)   „energetickým štítkem“ nebo „štítkem“ grafické vyobrazení zahrnující klasifikaci s použitím písmen od A do G v sedmi odlišných barvách od tmavě zelené po červenou za účelem znázornění spotřeby energie;
(13)   „energetickým štítkem“ nebo „štítkem“ tištěné nebo digitální vyobrazení, včetně uzavřené stupnice používající výhradně písmena od A do G, přičemž každá třída odpovídá významným úsporám energie, v sedmi odlišných barvách od tmavě zelené po červenou, s cílem informovat zákazníky o energetické účinnosti a spotřebě energie;
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 13 a (nový)
(13a)  „skupinou výrobků“ skupina výrobků spojených se spotřebou energie, které mají stejnou hlavní funkci;
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 17
(17)   „informačním listem výrobku“ normalizovaný přehled informací týkajících se výrobku;
(17)   „informačním listem výrobku“ normalizovaný přehled informací týkajících se výrobku v tištěné nebo elektronické podobě;
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 18
(18)   „změnou stupnice“ pravidelné zpřísňování požadavků na dosažení energetické třídy pro konkrétní výrobek uváděné na jeho štítku, které pro stávající štítky může znamenat zrušení některých energetických tříd;
(18)   „změnou stupnice“ zpřísňování požadavků na dosažení energetické třídy pro konkrétní skupinu výrobků, která je uvedena na jejich štítku;
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 19
(19)   „štítkem se změněnou stupnicí“ štítek pro konkrétní výrobek, který je výsledkem procesu změny stupnice;
(19)   „štítkem se změněnou stupnicí“ štítek pro konkrétní skupinu výrobků, který je výsledkem procesu změny stupnice a který je zřetelně odlišitelný od dřívějších štítků platných před změnou stupnice;
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 19 a (nový)
(19a)   „chytrým spotřebičem“ spotřebič, který používá pokročilé informační a komunikační technologie a standardizovanou referenční ontologii, a může být aktivován tak, aby reagoval na vnější podněty, jako jsou informace o cenách, přímé kontrolní signály zasílané prostřednictvím bezdrátového připojení nebo aplikací a měření na místní úrovni, a aby automaticky změnil svůj způsob spotřeby energie na způsob, který je efektivnější;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 20
(20)   „doplňujícími informacemi“ informace o funkčních vlastnostech výrobku spojeného se spotřebou energie a o jeho vlivu na životní prostředí, jako je jeho absolutní spotřeba energie nebo životnost, které jsou založené na údajích měřitelných orgány dozoru nad trhem, jsou jednoznačné a nemají významný negativní dopad na srozumitelnost a účinnost štítku jako celku pro spotřebitele.
(20)   „doplňujícími informacemi“ jakékoli informace upřesněné v příslušném aktu v přenesené pravomoci týkající se funkčních a environmentálních vlastností výrobku spojeného se spotřebou energie a jeho výkonnosti z hlediska účelného využívání zdrojů, které jsou založené na údajích měřitelných a ověřitelných orgány dozoru nad trhem, jsou snadno srozumitelné a nemají významný negativní dopad na účinnost štítku jako celku pro spotřebitele;
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 2 – pododstavec 1 – bod 20 a (nový)
(20a)  „databází výrobků“ soubor údajů týkajících se výrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahuje toto nařízení a akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení, který je systematicky uspořádaný a zahrnuje veřejné rozhraní v podobě internetových stránek vstřícných vůči spotřebitelům, na nichž jsou informace jednotlivě dostupné elektronickou cestou, a rozhraní s informacemi o souladu, které je strukturováno jako elektronická platforma poskytující podporu činnostem vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem; tato databáze podléhá jednoznačně definovaným požadavkům týkajícím se přístupu a bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.   Dodavatelé jsou povinni:
1.   Dodavatelé:
a)   zajistit, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku s přesnými údaji v souladu s tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci;
a)   zajistí, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty tištěné energetické štítky a informační listy výrobku s přesnými údaji pro každou jednotlivou jednotku;
b)   na žádost obchodníků neprodleně a zdarma štítky dodat;
b)   dodají štítky a informační listy výrobku zdarma do pěti pracovních dnů od žádosti obchodníků;
ba)  poskytnou obchodníkům po dobu tří měsíců před datem stanoveným v příslušném aktu v přenesené pravomoci jak dosavadní štítky, tak štítky se změněnou stupnicí a informační listy výrobku;
c)   zajistit, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytují, byly přesné, a vyhotovit technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit;
c)   zajistí, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků byly přesné, a vyhotoví technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit;
d)   před uvedením modelu výrobku na trh zanést do databáze výrobků zřízené podle článku 8 informace uvedené v příloze I.
d)   zanesou informace uvedené v příloze I do veřejného rozhraní a rozhraní s informacemi o souladu databáze výrobků zřízené podle článku 8:
i)  pro všechny nové modely před uvedením jednotky modelu na trh;
ii)  pro všechny modely uvedené na trh po 1. lednu 2014, jež jsou nadále dodávány, nejpozději do 18 měsíců po úplném zprovoznění databáze v souladu s článkem 16;
da)  uchovají v databázi zřízené podle článku 8 informační listy výrobku a technickou dokumentaci po dobu nejméně deseti let poté, co byla poslední jednotka výrobku uvedena na trh;
db)  poskytnou štítky pro skupiny výrobků, které sestávají z několika součástí nebo částí a u nichž energetická účinnost závisí na konkrétní kombinaci těchto součástí.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
1a.  Dodavatelé nesmějí:
a)  uvádět na trh výrobky, jejichž provedení umožňuje automaticky uzpůsobit za zkušebních podmínek výkon výrobku prostřednictvím technického zařízení nebo programového vybavení, které jsou součástí výrobku, s cílem dosáhnout lepšího výsledku;
b)  provádět po uvedení výrobku do provozu změny prostřednictvím aktualizací programového vybavení, jež by zhoršily parametry původních štítků energetické účinnosti, jak stanoví příslušný akt v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
2.   Obchodníci jsou povinni:
2.   Obchodníci:
a)   u výrobku, na nějž se vztahuje akt v přenesené pravomoci, viditelným způsobem vystavit dodavatelem poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek;
a)   u výrobku, který je určen k prodeji, včetně prodeje online, vystaví viditelným a nápadným způsobem štítek, jak stanoví příslušný akt v přenesené pravomoci;
aa)  nahradí stávající štítky u výrobků v kamenných obchodech i na internetu štítky se změněnou stupnicí ve lhůtě tří týdnů od data stanoveného v příslušném aktu v přenesené pravomoci;
b)   pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemají:
b)   si od dodavatele vyžádají štítek nebo štítek se změněnou stupnicí, pokud je nemají;
(i)  vyžádat si štítek nebo štítek se změněnou stupnicí od dodavatele,
(ii)  vytisknout si štítek z databáze výrobků zřízené podle článku 8, pokud je taková funkce pro daný výrobek dostupná, nebo
(iii)  vytisknout si štítek nebo štítek se změněnou stupnicí z internetové stránky dodavatele, pokud je taková funkce pro daný výrobek dostupná;
c)   zákazníkům zpřístupnit informační list výrobku.
c)   zákazníkům na základě žádosti zpřístupní informační list výrobku, a to i v tištěné podobě.
Pozměňovací návrhy 35 a 86
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
3.   Dodavatelé a obchodníci jsou povinni:
3.   Dodavatelé a obchodníci:
a)   ve všech reklamách či propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku v souladu s příslušným aktem v přenesené pravomoci odkazovat na třídu energetické účinnosti daného výrobku;
a)   ve všech vizuálních reklamách či propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku v souladu s příslušným aktem v přenesené pravomoci odkazují na třídu energetické účinnosti a spotřebu energie daného výrobku;
b)   spolupracovat s orgány dozoru nad trhem a z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem přijmout okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky, které jsou stanoveny tímto nařízením a souvisejícími akty v přenesené pravomoci a za které nesou odpovědnost;
b)   spolupracují s orgány dozoru nad trhem a z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem přijímají okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky podle článku 5;
c)   u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, neposkytovat ani nevystavovat jiné štítky, značky, symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci, jestliže by mohly uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během používání;
c)   u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, se zdrží poskytování nebo vystavování jakýchkoli klamavých, zavádějících nebo napodobujících štítků, značek, symbolů nebo nápisů, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během používání;
d)   u výrobků, na něž se toto nařízení nevztahuje, nedodávat ani nevystavovat štítky, které napodobují štítek definovaný v tomto nařízení.
d)   u výrobků, na něž se toto nařízení nevztahuje, nedodávají ani nevystavují štítky, které napodobují štítek definovaný v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3 a (nový)
3a.  Veškeré obecné povinnosti týkající se štítků uvedené v odstavcích 1 až 3 se použijí obdobně na stávající a nové štítky a štítky se změněnou stupnicí.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.   Členské státy na svém území nesmějí zakazovat, omezovat nebo ztěžovat uvádění výrobků spojených se spotřebou energie, které jsou v souladu s tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci, na trh nebo do provozu.
1.   Členské státy nebrání na svém území uvádění výrobků, které jsou v souladu s tímto nařízením, na trh nebo do provozu.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.   Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dodavatelé a obchodníci budou plnit povinnosti a požadavky uložené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci.
2.   Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dodavatelé a obchodníci budou plnit povinnosti a požadavky uložené tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3
3.   Pokud členské státy poskytují pobídky pro výrobek spojený se spotřebou energie, na který se vztahuje toto nařízení a který je uveden v aktu v přenesené pravomoci, zaměří tyto pobídky na nejvyšší třídu energetické účinnosti podle příslušného aktu v přenesené pravomoci.
3.   Pokud členské státy poskytují pobídky pro výrobek, na který se vztahuje toto nařízení a který je uveden v aktu v přenesené pravomoci, zaměří tyto pobídky na dvě nejvyšší zastoupené třídy energetické účinnosti podle příslušného aktu v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 4
4.   Členské státy zajistí, případně ve spolupráci s obchodníky, aby zavedení energetických štítků včetně štítků se změněnou stupnicí a informačních listů výrobku bylo provázeno vzdělávacími, informačními a propagačními kampaněmi zaměřenými na podporu energetické účinnosti a odpovědnějšího využívání energie ze strany zákazníků.
4.   Členské státy zajistí, aby zavedení energetických štítků nebo změna stupnice byly provázeny vzdělávacími a propagačními informačními kampaněmi zaměřenými na označování energetickými štítky.
Komise tyto kampaně koordinuje a podporuje úzkou spolupráci s dodavateli a obchodníky a výměnu osvědčených postupů.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 5
5.   Členské státy stanoví sankce a mechanismy prosazování použitelné v případě porušení ustanovení tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi uvedená ustanovení do data použitelnosti tohoto nařízení a neprodleně jí oznámí i veškeré následné změny, které se jich týkají.
5.   Členské státy stanoví sankce a mechanismy prosazování použitelné v případě porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující a úměrné ekonomické výhodě získané porušením daných ustanovení. Členské státy oznámí Komisi uvedená ustanovení do data použitelnosti tohoto nařízení a neprodleně jí oznámí i veškeré následné změny, které se jich týkají.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.   Komise podporuje spolupráci a výměnu informací, pokud jde o dozor nad trhem v oblasti označování výrobků energetickými štítky, mezi vnitrostátními orgány členských států odpovědnými za dozor nad trhem nebo ochranu vnějších hranic a mezi těmito orgány a Komisí.
2.   Komise podporuje a koordinuje spolupráci a výměnu informací, pokud jde o dozor nad trhem v oblasti označování výrobků energetickými štítky u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, mezi vnitrostátními orgány členských států odpovědnými za dozor nad trhem nebo kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie a mezi těmito orgány a Komisí posílením pracovních skupin pro administrativní spolupráci (AdCo) pro ekodesign a označování energetickými štítky.
Tato výměna informací se provádí i v případě, kdy z výsledků zkoušky vyplynulo, že výrobce dodržuje příslušné právní předpisy.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
2a.  Do 1. ledna 2018 členské státy vypracují a provedou plán dozoru nad trhem pro kontroly zaměřené na prosazování požadavků tohoto nařízení. Členské státy přezkoumají své plány dozoru nad trhem alespoň jednou za tři roky.
Do 1. ledna 2020 a poté každý rok členské státy vypracují zprávu o dozoru nad trhem, v níž vyhodnotí obecné dodržování ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2009/125/ES.
Členské státy využívají informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS), jenž je pro všechny vnitrostátní orgány dozoru nad trhem povinný.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 b (nový)
2b.  Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem provádí fyzické zkoušky výrobků, které zahrnuje alespoň jednu skupinu výrobků za rok v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle tohoto nařízení.
Orgány dozoru nad trhem informují ostatní členské státy a Komisi o plánovaných a dokončených fyzických zkouškách prostřednictvím rozhraní s informacemi o souladu databáze výrobků zřízené podle článku 8.
Uplatňují přitom spolehlivé, přesné a opakovatelné měřicí postupy podle článku 9, které simulují reálné podmínky používání a neposkytují možnost úmyslné či neúmyslné manipulace s výsledky nebo pozměňování výsledků zkoušek.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2 c (nový)
2c.  V případě porušení ustanovení tohoto nařízení mají orgány dozoru nad trhem právo na náhradu nákladů na provádění fyzických zkoušek výrobků od příslušných dodavatelů.
Komise může přímo či prostřednictvím třetí strany provést nezávislý přezkum plnění požadavků.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1
1.   Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že výrobek spojený se spotřebou energie, na nějž se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý na základě tohoto nařízení, představuje riziko pro ochranu veřejných zájmů, na něž se vztahuje toto nařízení, provedou hodnocení, zda dotčený výrobek spojený se spotřebou energie splňuje všechny požadavky stanovené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci. Dodavatel za tímto účelem v nezbytné míře spolupracuje s orgány dozoru nad trhem.
1.   Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že výrobek, na nějž se vztahuje akt v přenesené pravomoci přijatý na základě tohoto nařízení, představuje riziko pro ochranu veřejných zájmů, na něž se vztahuje toto nařízení, neprodleně o tom informují Komisi a provedou hodnocení, zda dotčený model výrobku splňuje všechny požadavky stanovené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci, a rovněž vyhodnotí, zda je vhodné provést hodnocení i u dalších modelů výrobku. Dodavatel v nezbytné míře spolupracuje s orgány dozoru nad trhem.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.   Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek spojený se spotřebou energie nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci, uloží neprodleně jeho dodavateli, aby přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie do souladu s těmito požadavky nebo aby tento výrobek spojený se spotřebou energie stáhl z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou mohou stanovit a která je přiměřená povaze rizika. Na opatření uvedená v tomto odstavci se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.
2.   Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgány dozoru nad trhem zjistí, že model výrobku nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, požádají dodavatele, aby neprodleně přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení dotčeného modelu výrobku do souladu s těmito požadavky, a mohou mu nařídit, aby stáhl model výrobku z trhu nebo aby stáhl z oběhu jednotky, které byly uvedeny do provozu, v přiměřené lhůtě, která je přiměřená povaze rizika, přičemž taková opatření rozšíří také na podobné modely dostupné na trhu. Na opatření uvedená v tomto odstavci se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.   Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesplnění požadavků netýká pouze území jejich členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, jejichž provedení uložily dodavateli.
3.   Orgány dozoru nad trhem informují prostřednictvím ICSMS Komisi a ostatní členské státy o veškerých výsledcích hodnocení a o opatřeních, jejichž provedení uložily dodavateli podle odstavce 2.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4
4.   Dodavatel zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených výrobků spojených se spotřebou energie, které dodal na trh v celé Unii.
4.   Dodavatel zajistí, aby byla přijata veškerá omezující opatření nařízená v souladu s odstavcem 2 ohledně všech dotčených modelů výrobku, které dodal na trh v celé Unii.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 5
5.   Pokud dodavatel ve lhůtě uvedené v odstavci 2 nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná předběžná opatření k zákazu nebo omezení dodávání dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie na trh daného členského státu nebo ke stažení dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie z tohoto trhu nebo z oběhu. O těchto opatřeních orgány dozoru nad trhem neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.
5.   Pokud dodavatel ve lhůtě uvedené v odstavci 2 neprovede přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná předběžná opatření, jejichž cílem je zakázat nebo omezit dodávání modelu výrobku na trh daného členského státu nebo jej stáhnout z daného trhu nebo z oběhu. Orgány dozoru nad trhem taková opatření neprodleně oznámí Komisi a ostatním členským státům a vloží informace do rozhraní s informacemi o souladu databáze zřízené podle článku 8.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 6
6.   Součástí informací uvedených v odstavci 5 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné k identifikaci nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou energie, údaje o původu výrobku spojeného se spotřebou energie, povaze údajného nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanovisko dodavatele. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu skutečnost, že výrobek spojený se spotřebou energie nesplňuje požadavky týkající se ochrany veřejných zájmů stanovené v tomto nařízení, nebo zda jsou důvodem nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 9, na nichž je založen předpoklad shody.
6.   Součástí oznámení uvedeného v odstavci 5 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné k identifikaci nevyhovujícího výrobku, údaje o původu výrobku, povaze údajného nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanovisko dodavatele. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu skutečnost, že model výrobku nesplňuje požadavky týkající se aspektů ochrany veřejného zájmu stanovené v tomto nařízení, nebo zda jsou důvodem nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 9, na nichž je založen předpoklad shody. V tomto případě Komise použije postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 7
7.   Členské státy jiné než členský stát, který zahájil tento postup, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.
7.   Členské státy jiné než členský stát, který zahájil tento postup, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného modelu výrobku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 8
8.   Pokud do 60 dnů od obdržení informací uvedených v odstavci 5 žádný členský stát ani Komise nevznese námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se opatření za oprávněné.
8.   Pokud do čtyř týdnů od oznámení uvedeného v odstavci 5 žádný členský stát ani Komise nevznese námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se opatření za oprávněné.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 9
9.   Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným výrobkem spojeným se spotřebou energie neprodleně přijata vhodná omezující opatření, jako je například stažení dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie z jejich trhu.
9.   Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným modelem výrobku neprodleně přijata paralelní omezující opatření přiměřená jejich vlastní vnitrostátní situaci, a informují o tom Komisi.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 10
10.   Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v odstavcích 4 a 5 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření je v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným dodavatelem a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda je vnitrostátní opatření oprávněné, či nikoli.
10.   Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v odstavcích 4 a 5 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že toto vnitrostátní opatření je v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným dodavatelem a provede hodnocení vnitrostátního opatření a na základě jeho výsledků rozhodne, zda je vnitrostátní opatření oprávněné, či nikoli, a může navrhnout odpovídající alternativní opatření.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 11
11.   Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise o něm neprodleně uvědomí členské státy a dodavatele.
11.   Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise o něm neprodleně informuje členské státy a příslušného dodavatele.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 12
12.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za oprávněné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující výrobek spojený se spotřebou energie stažen z jejich trhů, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za neoprávněné, dotčený členský stát toto opatření zruší.
12.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za oprávněné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující model výrobku stažen z jejich vnitrostátních trhů, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za neoprávněné, dotčený členský stát toto opatření zruší.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 13
13.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za oprávněné a je-li nesoulad výrobku spojeného se spotřebou energie přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v odstavci 6, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.
13.   Pokud je vnitrostátní opatření považováno za oprávněné a je-li nesoulad modelu výrobku přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v odstavci 6, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 13a (nový)
13a.   V případě prokázaného nedodržení požadavků stanovených v tomto nařízení a souvisejících aktech v přenesené pravomoci u výrobku má zákazník právo bezplatně výrobek obchodníkovi vrátit a za vrácené zboží obdržet od dodavatele původní kupní cenu v plné výši.
Dodavatelé by ve spolupráci s orgány dozoru nad trhem měli vynaložit veškeré přiměřené úsilí, aby v souladu s platnými právními předpisy o právech spotřebitelů kontaktovali zákazníky, kteří zakoupili příslušný výrobek.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 7 – nadpis a odst. 1
Štítky a změna stupnice
Postup pro zavedení štítku a změnu stupnice štítku
1.   Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle článků 12 a 13 zavést štítky nebo změnit stupnici stávajících štítků.
1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o zavedení štítku nebo změnu stupnice štítků.
Štítky zavedené prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle článku 10 směrnice 2010/30/EU před 1. lednem 2017 se považují za štítky pro účely tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
2.   Pokud v rámci dané skupiny výrobků nelze nadále uvádět na trh modely zařazené do energetických tříd D, E, F nebo G s ohledem na prováděcí opatření přijaté podle směrnice 2009/125/ES, dotčená třída či třídy se na štítku již nevyznačují.
2.   Za účelem zajištění jednotné stupnice v rozsahu A až G Komise zavede štítky se změněnou stupnicí pro stávající skupiny výrobků, jak je uvedeno v odstavci 1, do pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 4.
Skupiny výrobků, na něž se vztahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/20131a a 812/20131b, se přezkoumají po uplynutí šesti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost za účelem změny jejich stupnice.
V případě skupin výrobků, na něž se vztahují nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1059/20101c, 1060/20101d, 1061/20101e, 1062/20101f a 874/20121g a u nichž jsou přípravné studie dokončeny, Komise zavede štítky se změněnou stupnicí nejpozději 21 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
__________________
1a Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů, kombinovaných ohřívačů, souprav sestávajících z ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů, regulátoru teploty a solárního zařízení a souprav sestávajících z kombinovaného ohřívače, regulátoru teploty a solárního zařízení (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 1).
1b Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů vody, zásobníků teplé vody a souprav sestávajících z ohřívače vody a solárního zařízení (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 83).
1c Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1059/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích myček nádobí pro domácnost (Úř. věst. L 314, 30.11.2010, s. 1).
1d Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1060/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích chladicích spotřebičů pro domácnost (Úř. věst. L 314, 30.11.2010, s. 17).
1e Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1061/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích praček pro domácnost (Úř. věst. L 314, 30.11.2010, s. 47).
1f Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích televizních přijímačů (Úř. věst. L 314, 30.11.2010, s. 64).
1g Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 874/2012 ze dne 12. července 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích elektrických světelných zdrojů a svítidel (Úř. věst. L 258, 26.9.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
3.   Komise zajistí, že při zavedení štítku nebo změně stupnice budou požadavky stanoveny tak, aby se v okamžiku zavedení štítku očekávalo, že do energetických tříd A nebo B nebudou zařazeny žádné výrobky, a aby odhadovaná doba od tohoto okamžiku, po jejímž uplynutí bude do uvedených tříd zařazena většina modelů, činila nejméně deset let.
3.   Komise zajistí, aby jakákoli následná změna stupnice pro nové štítky nebo štítky se změněnou stupnicí uvedené v odstavci 2 byla zahájena až po splnění následujících podmínek svědčících o náležitém technologickém pokroku v příslušné skupině výrobků:
a)  25 % výrobků prodaných na trhu Unie náleží do nejvyšší energetické třídy A; nebo
b)  50 % výrobků prodaných na trhu Unie náleží do nejvyšších dvou energetických tříd A a B.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise zahrnutím dané skupiny výrobků do pracovního plánu podle článku 11 zajistí, aby:
a)  přípravná studie pro změnu stupnice byla dokončena nejpozději 18 měsíců po splnění podmínek stanovených v odstavci 3;
b)  změna stupnice byla dokončena prostřednictvím přezkumu a vstupu příslušného aktu v přenesené pravomoci v platnost v souladu s článkem 13 nejpozději do tří let po splnění podmínek stanovených v odstavci 3.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4
4.   Pravidelně se provádí změna stupnice štítků.
4.   Komise stanoví požadavky týkající se nových štítků nebo štítků se změněnou stupnicí s cílem dosáhnout očekávané platnosti v délce alespoň deseti let.
Za tímto účelem Komise zajistí, aby se při zavedení štítku nebo změně stupnice předpokládalo, že do energetické třídy A nebudou v okamžiku zavedení štítku zařazeny žádné výrobky.
Pokud jde o skupiny výrobků, u nichž přípravná studie uvedená v odst. 3a písm. a) prokázala rychlý technologický vývoj, předpokládá se, že v okamžiku zavedení štítku nebudou do energetických tříd A nebo B zařazeny žádné výrobky.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 5
5.   Je-li změněna stupnice štítku:
5.   Pokud v rámci dané skupiny výrobků nelze nadále uvádět na trh modely zařazené do energetických tříd F či G s ohledem na prováděcí opatření týkající se ekodesignu přijaté podle směrnice 2009/125/ES, dotčená třída či třídy se na štítku vyznačí šedou barvou, jak je uvedeno v příslušném aktu v přenesené pravomoci. Standardní barevné spektrum od tmavě zelené po červenou barvu se zachová pro zbývající horní třídy. Tyto změny se vztahují pouze na nové jednotky výrobku uvedené na trh.
a)  dodavatelé po dobu šesti měsíců před datem uvedeným v písmenu b) poskytují obchodníkům jak dosavadní štítky, tak štítky se změněnou stupnicí;
b)  obchodníci nahradí stávající štítky u vystavených výrobků, též na internetu, štítky se změněnou stupnicí ve lhůtě jednoho týdne od data stanoveného za tímto účelem v příslušném aktu v přenesené pravomoci. Před tímto datem obchodníci štítky se změněnou stupnicí nevystavují.
Obchodníci mohou prodávat výrobky spojené se spotřebou energie bez štítku nebo bez štítku se změněnou stupnicí pouze v případech, kdy daný výrobek nebyl štítkem (se změněnou stupnicí) nikdy opatřen a dodavatel tohoto výrobku již není na trhu aktivní.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 6
6.  Štítky zavedené prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle článku 10 směrnice 2010/30/EU před datem použitelnosti tohoto nařízení se považují za štítky pro účely tohoto nařízení. Komise uvedené štítky přezkoumá do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost za účelem změny jejich stupnice.
vypouští se
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Článek 8
Databáze výrobků
Databáze výrobků
Komise zřídí a udržuje databázi výrobků, která obsahuje též informace uvedené v příloze I. Informace uvedené v bodě 1 přílohy I se zveřejní.
1.  Komise zřídí a udržuje databázi výrobků, která je tvořena dvěma různými uživatelskými rozhraními, konkrétně veřejným rozhraním a rozhraním s informacemi o souladu.
Veřejné rozhraní obsahuje informace uvedené v příloze I bodu 1 a splňuje funkční požadavky uvedené v příloze I bodu 3.
Rozhraní s informacemi o souladu obsahuje informace uvedené v příloze I bodu 2 a splňuje funkční požadavky uvedené v příloze I bodu 4.
2.  Pokud dodavatelé do této databáze výrobků vkládají informace, mají právo na přístup k informacím, které zanesli, a na provádění jejich úprav. Veškeré provedené změny musí být datovány a jasně viditelné pro orgány dozoru nad trhem.
Údaje obsažené v rozhraní s informacemi o souladu se použijí pouze pro účely související s prosazování tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, a je zakázáno používat je k jinému účelu.
Dodavatelé si mohou na svých serverech ponechat technickou dokumentaci v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. c), zkušební protokoly nebo podobné technické doklady umožňující posoudit soulad, jak je stanoveno v příloze I bodu 2 písm. a), které odpovídají zkouškám prováděným samotnými dodavateli, k nimž mají přístup pouze orgány dozoru nad trhem a Komise.
Při zřízení databáze se zohlední kritéria minimalizace administrativní zátěže pro dodavatele a jiné uživatele databáze, uživatelské vstřícnosti a nákladové efektivnosti.
Databáze výrobků nenahrazuje ani nepozměňuje povinnosti orgánů dozoru nad trhem.
3.  Až do úplného zavedení veřejného rozhraní a rozhraní s informacemi o souladu věnuje Komise za podpory orgánů dozoru na trhu a dodavatelů zvláštní pozornost přechodnému procesu.
4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, kterými se doplňuje toto nařízení tím, že stanoví provozní podrobností týkající se zřízení databáze výrobků.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 9 – pododstavec 2
Jsou-li při posouzení shody výrobku použity takového harmonizované normy, má se za to, že výrobek splňuje příslušné požadavky na měření a výpočty stanovené v aktu v přenesené pravomoci.
2.  Jsou-li při posouzení shody výrobku použity takového harmonizované normy, má se za to, že model výrobku splňuje příslušné požadavky na měření a výpočty stanovené v aktu v přenesené pravomoci.
2a.  Harmonizované normy by měly co nejvíce odpovídat používání daného výrobku v reálných podmínkách a současně zachovávat standardní zkušební metodu, aniž by byla dotčena srovnatelnost v rámci skupiny výrobků.
2b.  Metody měření a výpočtů, jež tvoří součást harmonizovaných norem, musí být spolehlivé, přesné a opakovatelné a musí být v souladu s požadavky uvedenými v čl. 3 odst. 1a.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 10 – pododstavec 1
Komise při výkonu svých činností podle tohoto nařízení zajistí v souvislosti s každým aktem v přenesené pravomoci vyváženou účast zástupců členských států a zúčastněných stran, jichž se dotčená skupina výrobků týká, jako jsou výrobní odvětví včetně malých a středních podniků a řemeslníků, odborové organizace, velkoobchodníci, maloobchodníci, dovozci, skupiny zabývající se ochranou životního prostředí a organizace spotřebitelů. Komise za tímto účelem zřídí konzultační fórum, na jehož půdě se tyto strany setkávají. Toto konzultační fórum může být spojeno s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 směrnice 2009/125/ES.
1.  Komise při výkonu svých činností podle tohoto nařízení, pokud jde o zavádění štítků nebo změny stupnice štítků podle článku 7 a zřízení databáze podle článku 8, zajistí vyváženou účast zástupců členských států, včetně orgánů dozoru nad trhem, a zúčastněných stran, jichž se dotčená skupina výrobků týká, jako jsou výrobní odvětví včetně malých a středních podniků a řemeslníků, odborové organizace, velkoobchodníci, maloobchodníci, dovozci, skupiny zabývající se ochranou životního prostředí a organizace spotřebitelů, ale i zapojení Evropského parlamentu.
2.  Komise zřídí konzultační fórum, na jehož půdě se za tímto účelem setkávají všechny strany uvedené v odstavci 1. Toto konzultační fórum se může plně nebo částečně překrývat s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 směrnice 2009/125/ES. Zápisy ze schůzí konzultačního fóra se zveřejní na veřejném rozhraní databáze zřízené podle článku 8.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 10 – pododstavec 2
Pokud je to vhodné, Komise před přijetím aktů v přenesené pravomoci ověří provedení a obsah štítků pro konkrétní skupiny výrobků za účasti spotřebitelů, aby zajistila, že jsou pro ně tyto štítky jasně srozumitelné.
3.  Pokud je to vhodné, Komise před přijetím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení ověří provedení a obsah štítků pro konkrétní skupiny výrobků za účasti reprezentativních skupin spotřebitelů z Unie, aby zajistila, že jsou pro ně tyto štítky jasně srozumitelné.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 11 – pododstavec 1
Komise po konzultaci s konzultačním fórem uvedeným v článku 10 vypracuje pracovní plán a zveřejní jej. Pracovní plán stanoví orientační seznam skupin výrobků, které se považují za prioritní pro přijetí aktů v přenesené pravomoci. Pracovní plán rovněž stanoví plánované přezkumy a změny stupnic štítků pro výrobky či skupiny výrobků. Komise může pracovní plán pravidelně měnit po konzultaci s konzultačním fórem. Pracovní plán může být spojen s pracovním plánem, který vyžaduje článek 16 směrnice 2009/125/ES.
1.  Komise po konzultaci s konzultačním fórem uvedeným v článku 10 příjme akty v přenesené pravomoci podle článku 13, kterými se doplňuje toto nařízení za účelem stanovení dlouhodobého pracovního plánu a jeho zveřejnění, a to i prostřednictvím veřejného rozhraní databáze výrobků zřízené v souladu s článkem 8.
2.  Komise rozdělí pracovní plán na oddíly, v nichž budou stanoveny priority pro zavádění štítků energetické účinnosti u nových skupin výrobků a pro změny stupnice štítků pro skupiny výrobků.
Komise zajistí nezbytné zdroje pro tento plán a jeho soudržnost.
Pracovní plán může být spojen s pracovním plánem týkajícím se ekodesignu, který vyžaduje článek 16 směrnice 2009/125/ES.
Komise pracovní plán po konzultaci s konzultačním fórem pravidelně aktualizuje. Evropský parlament a Rada jsou každoročně o pokroku spojeném s tímto plánem informovány a musí být oficiálně vyrozuměny v případě jakýchkoli jeho změn.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, pokud jde o podrobné požadavky vztahující se na štítky pro konkrétní skupiny výrobků spojených se spotřebou energie („konkrétní skupiny výrobků“).
1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že stanoví podrobné požadavky vztahující se na štítky pro konkrétní skupiny výrobků spojených se spotřebou energie („konkrétní skupiny výrobků“).
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.   Akty v přenesené pravomoci stanoví konkrétní skupiny výrobků, které splňují tato kritéria:
2.   Akty v přenesené pravomoci stanoví konkrétní skupiny výrobků, které splňují tato kritéria:
a)   skupina výrobků má podle posledních dostupných údajů a vzhledem k množství uváděnému na trh Unie významný potenciál k úspoře energie a případně jiných zdrojů;
a)   vzhledem ke způsobu, jakým v současnosti pronikají na trh Unie, mají významný potenciál k úspoře energie a případně jiných zdrojů;
b)   u skupin výrobků s rovnocennou funkcí existují velké rozdíly v příslušných úrovních výkonnosti;
b)   v rámci skupiny výrobků existují u modelů výrobků s rovnocennou funkcí velké rozdíly v úrovních energetické účinnosti;
c)   neexistuje významný negativní dopad, pokud jde o cenovou dostupnost a náklady během životního cyklu skupiny výrobků.
c)   s výrobkem není z hlediska uživatele spojen žádný významný negativní dopad, pokud jde o cenovou dostupnost, náklady během životního cyklu a funkčnost.
Pozměňovací návrhy 73 a 98
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3
3.   Akty v přenesené pravomoci týkající se konkrétních skupin výrobků stanoví zejména:
3.   Akty v přenesené pravomoci týkající se konkrétních skupin výrobků stanoví pro dotčenou skupinu výrobků zejména:
a)   definici konkrétních skupin výrobků spadajících pod definici „výrobku spojeného se spotřebou energie“ uvedenou v čl. 2 bodě 11, na které se má uvedený akt vztahovat;
a)   definici výrobků spojených se spotřebou energie, na které se má uvedený akt vztahovat;
b)   provedení a obsah energetického štítku včetně stupnice od A do G znázorňující spotřebu energie, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků a musí být ve všech případech srozumitelné a čitelné;
b)   provedení, rozměry a obsah energetického štítku, který musí být v každém případě jasný a čitelný, aby byly zohledněny také potřeby zrakově postižených zákazníků, a na viditelném místě uvádět následující informace, jež určí příslušný akt v přenesené pravomoci:
(i)  stupnici od A do G znázorňující třídu energetické účinnosti odpovídajícího modelu výrobku, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků;
(ii)  absolutní spotřebu energie v kWh uvedenou za rok nebo za jakýkoli relevantní časový úsek;
c)   případně využívání jiných zdrojů a doplňující informace týkající se výrobků spojených se spotřebou energie; v takovém případě štítek zdůrazní energetickou účinnost výrobku;
c)   případně využívání jiných zdrojů a doplňující informace týkající se výrobků spojených se spotřebou energie; v takovém případě štítek zdůrazní energetickou účinnost výrobku;
ca)  případně odkaz na štítku, který by zákazníkům umožnil identifikovat výrobky s funkcemi propojitelnosti (např. chytré spotřebiče);
d)   místo, kde musí být energetický štítek vystaven, například zda má být připevněn k výrobku, vytištěn na obalu, poskytnut v elektronickém formátu nebo vystaven online;
d)   místo, kde musí být energetický štítek vystaven, například zda má být připevněn k výrobku, aniž by ho poškozoval, vytištěn na obalu, poskytnut v elektronickém formátu nebo vystaven online;
e)   případně elektronické prostředky pro označování výrobků;
e)   případně elektronické prostředky pro označování výrobků;
f)   způsob, jakým mají být energetický štítek a technické informace poskytnuty v případě prodeje na dálku;
f)   způsob, jakým mají být energetický štítek a technické informace poskytnuty v případě prodeje na dálku;
g)   obsah a případně též úpravu a další podrobnosti, pokud jde o technickou dokumentaci a informační list výrobku;
g)   požadovaný obsah a případně též úpravu a další podrobnosti, pokud jde o informační list výrobku a technickou dokumentaci;
h)   skutečnost, že při ověřování shody s požadavky lze použít pouze tolerance, které jsou stanoveny v aktu či aktech v přenesené pravomoci;
h)   skutečnost, že při ověřování shody s požadavky lze použít pouze tolerance, které jsou stanoveny v aktu či aktech v přenesené pravomoci;
i)   povinnosti dodavatelů a obchodníků, pokud jde o databázi výrobků;
i)   povinnosti dodavatelů a obchodníků, pokud jde o databázi výrobků;
j)   konkrétní údaj o energetické třídě, který má být součástí reklam a propagačních materiálů technického charakteru, včetně požadavku, že musí být čitelný a viditelný;
j)   popřípadě konkrétní údaj o energetické třídě, který má být součástí reklam a propagačních materiálů technického charakteru, včetně požadavku, že musí být čitelný a viditelný;
k)   postupy posouzení shody a metody měření a výpočtů, které mají být použity za účelem stanovení údajů na energetickém štítku a v informačním listu výrobku;
k)   postupy posouzení shody a metody měření a výpočtů, jak je stanoveno v článku 9, které mají být použity za účelem stanovení údajů na energetickém štítku a v informačním listu výrobku, včetně definice indexu energetické účinnosti či obdobného parametru a jeho stupňů A až G určujících třídy energetické účinnosti;
l)  zda je u větších spotřebičů k dosažení dané energetické třídy vyžadována vyšší energetická účinnost;
l)  zda je u větších spotřebičů k dosažení dané energetické třídy vyžadována vyšší energetická účinnost;
m)   úpravu veškerých dalších odkazů uvedených na energetickém štítku, které zákazníkům umožňují elektronický přístup k podrobnějším informacím o vlastnostech výrobku, které jsou uvedeny v informačním listu výrobku;
m)   úpravu veškerých dalších odkazů uvedených na energetickém štítku, které zákazníkům umožňují elektronický přístup k podrobnějším informacím o vlastnostech výrobku, které jsou uvedeny v informačním listu výrobku;
n)   zda a jakým způsobem by se energetické třídy popisující spotřebu energie dotčeného výrobku během používání měly zobrazovat na inteligentních měřičích nebo na interaktivní obrazovce výrobku;
n)   zda a jakým způsobem by se energetické třídy popisující spotřebu energie dotčeného výrobku během používání měly zobrazovat na inteligentních měřičích nebo na interaktivní obrazovce výrobku;
o)   datum hodnocení a případného přezkumu aktu v přenesené pravomoci.
o)   datum hodnocení a případného přezkumu aktu v přenesené pravomoci;
Pokud jde o obsah štítku uvedený v prvním pododstavci písm. b), klasifikační stupně A až G odpovídají významné úspoře energie a nákladů z hlediska zákazníka.
Pokud jde o úpravu odkazů uvedenou v prvním pododstavci písm. m), tyto odkazy mohou mít podobu internetové adresy, QR kódu, odkazu na štítcích dostupných online či jakoukoli jinou podobu vhodnou pro spotřebitele.
Pokud jde o úpravu odkazů uvedenou v prvním pododstavci písm. l), tyto odkazy mohou mít podobu internetové adresy, dynamického QR kódu, odkazu na štítcích dostupných online či jakoukoli jinou podobu vhodnou pro spotřebitele odkazující na veřejné rozhraní databáze zřízené podle článku 8.
Zavedení štítku pro určitý výrobek, na který se má vztahovat akt v přenesené pravomoci, nesmí mít z hlediska uživatele významný negativní dopad na funkčnost výrobku.
Informační list výrobku uvedený v prvním pododstavci písm. g) poskytuje přímé odkazy na veřejné rozhraní databáze zřízené podle článku 8 a je zákazníkům k dispozici ve všech úředních jazycích Unie používaných na vnitrostátních trzích, na něž je daný model výrobku dodáván.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, pokud jde o provozní podrobnosti týkající se databáze výrobků, včetně případných povinností dodavatelů a obchodníků.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, které doplňují toto nařízení tím, že stanoví provozní podrobnosti týkající se databáze výrobků, včetně případných povinností dodavatelů a obchodníků.
Pokud jde o informace uvedené v prvním pododstavci písm. g) , za účelem zajištění řádné ochrany důvěrných informací a technické dokumentace musí být v těchto aktech v přenesené pravomoci stanoveno, jaké informace mají být do databáze výrobků zaneseny a jaké informace budou poskytnuty na žádost vnitrostátních orgánů a Komise.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise vede aktualizovaný přehled všech aktů v přenesené pravomoci, které doplňují toto nařízení, a aktů, jež rozvíjejí směrnici 2009/125/ES o ekodesignu, včetně úplných odkazů na všechny harmonizované normy vyhovující příslušným metodám měření a výpočtů, jak je stanoveno v článku 9, a tento přehled zveřejňuje.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 7 a 12 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od data použitelnosti tohoto nařízení.
2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 7, čl. 8 odst. 4, čl. 11 odst. 1 a článku 12 je Komisi svěřena na dobu šesti let ode dne 1. ledna 2017.
Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem příslušného šestiletého období.
Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3
3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 7 a 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 7, čl. 8 odst. 4, čl. 11 odst. 1 a článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3 a (nový)
3a.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 5
5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 7 a 12 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady může být tato lhůta prodloužena o dva měsíce.
5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 7, čl. 8 odst. 4, čl. 11 odst. 1 a článku 12 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1
Do osmi let od vstupu tohoto nařízení v platnost Komise posoudí jeho uplatňování a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ve zprávě posoudí, jak účinně toto nařízení umožnilo zákazníkům vybírat účinnější výrobky, přičemž vezme v úvahu jeho dopady na podnikání.
Do … [šest let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise posoudí jeho uplatňování a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ve zprávě posoudí, jak účinně toto nařízení a jeho akty v přenesené pravomoci umožnily zákazníkům vybírat energeticky účinnější výrobky, přičemž vezme v úvahu kritéria, jako jsou jejich dopady na podnikání, spotřebu energie, emise skleníkových plynů, dozor nad trhem a náklady spojené se zřízením a udržováním databáze.
Při hodnocení prováděném podle prvního pododstavce se přímo použijí výroční zprávy o následných opatřeních týkající se prosazování a dozoru nad trhem podle článku 5.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 3
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. d) se však použije ode dne 1. ledna 2019.
Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. d) se však použije, jakmile bude veřejné rozhraní databáze výrobků zřízené podle článku 8 plně funkční, v každém případě nejpozději dne 1. ledna 2018.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Příloha I – nadpis a bod 1
Informace obsažené v databázi výrobků
Informace obsažené v databázi výrobků a funkční požadavky
1.   Zveřejňované informace o výrobku:
1.   Informace, které musí zahrnovat veřejné rozhraní databáze:
a)   název nebo ochranná známka výrobce nebo dodavatele;
a)   název nebo ochranná známka, adresa, kontaktní údaje a další právní identifikace dodavatele;
aa)  kontaktní údaje orgánů dozoru nad trhem na úrovni členských států;
b)   identifikační značka (značky) modelu, a rovněž všech rovnocenných modelů;
b)   identifikační značka (značky) modelu, a rovněž všech rovnocenných modelů;
c)   štítek v elektronické podobě;
c)   štítek v elektronické podobě;
d)   třída (třídy) a další parametry na štítku;
d)   třída (třídy) energetické účinnosti a další parametry na štítku;
e)   informační list výrobku v elektronické podobě.
e)   parametry informačního listu výrobku v elektronické podobě;
ea)  vzdělávací a informační kampaně členských států podle čl. 4 odst. 4;
eb)  pracovní plán Komise, jak je uvedeno v článku 11;
ec)  zápisy z konzultačního fóra;
ed)  přehled aktů v přenesené pravomoci a použitelných harmonizovaných norem.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2
2.   Informace o souladu dostupné pouze orgánům dozoru nad trhem členských států a Komisi:
2.   Informace, které musí zahrnovat rozhraní databáze s informacemi o souladu:
a)   technická dokumentace stanovená v příslušném aktu v přenesené pravomoci;
a)   zkušební protokol nebo podobné technické doklady umožňující posoudit soulad se všemi požadavky v příslušném aktu v přenesené pravomoci, včetně zkušební metody a sérií měření;
b)   zkušební protokol nebo podobné technické doklady umožňující posoudit soulad se všemi požadavky v příslušném aktu v přenesené pravomoci;
b)   dočasná opatření přijatá v oblasti dozoru nad trhem souvisejícího s tímto nařízením;
c)   název a adresa dodavatele;
c)   technická dokumentace uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. c):
ca)  přímé kontaktní údaje orgánů dozoru nad trhem na úrovni členských států a koordinace Komise;
cb)  výsledky kontrol souladu prováděných členskými státy a Komisí a případná nápravná opatření a restriktivní opatření, jež přijaly orgány dozoru nad trhem uvedené v článcích 5 a 6;
d)  kontaktní údaje zástupce dodavatele.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 a (nový)
2a.  Funkční požadavky na veřejné rozhraní databáze:
a)  pro každý model výrobku je v něm veden zvláštní záznam;
b)  umožňuje, aby spotřebitelé snadno zjistili nejvyšší zastoupenou energetickou třídu v každé skupině výrobků, a mohli tak porovnat vlastnosti modelu a zvolit energeticky nejúčinnější výrobky;
c)  pro každý výrobek vytváří energetický štítek v podobě jednoho souboru, který je možno zobrazit a tisknout, a dále jazykové verze úplného informačního listu výrobku pokrývající všechny úřední jazyky Unie;
d)  informace musí být ve formátu umožňujícím strojové čtení, třídění a vyhledávání, dodržovat otevřené standardy pro užití třetí stranou a být poskytovány bezplatně;
e)  nadbytečnému registrování je automaticky zamezováno;
f)  je zavedena a provozována on-line asistenční služba či kontaktní místo pro spotřebitele a rozhraní na ni jasně odkazuje.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 b (nový)
2b.  Funkční požadavky na rozhraní databáze s informacemi o souladu:
a)  v zájmu ochrany důvěrných informací musí být přijata přísná bezpečnostní opatření;
b)  přístupová práva jsou založena na zásadě „vědět jen to nejnutnější“;
c)  uvede se odkaz na informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS).

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 61 odst.2 druhého pododstavce (A8-0213/2016).


Evropská pohraniční a pobřežní stráž ***I
PDF 402kWORD 97k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (COM(2015)0671 – C8-0408/2015 – 2015/0310(COD))
P8_TA(2016)0305A8-0200/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0671),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0408/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. června 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro rybolov (A8-0200/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1624.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Evropská agentura pro námořní bezpečnost ***I
PDF 399kWORD 65k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (COM(2015)0667 – C8-0404/2015 – 2015/0313(COD))
P8_TA(2016)0306A8-0215/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0667),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0404/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. března 2016(1),

–  po konzultaci Výboru regionů,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0215/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/..., kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1625.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Evropská agentura pro kontrolu rybolovu ***I
PDF 398kWORD 63k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 768/2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (COM(2015)0669 – C8-0406/2015 – 2015/0308(COD))
P8_TA(2016)0307A8-0068/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2015)0669),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0406/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016(1),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0068/2016),

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/..., kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 768/2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/1626.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku


Sekretariát dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům ***I
PDF 408kWORD 68k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o sekretariát dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (COM(2016)0113 – C8-0109/2016 – 2016/0064(COD))
P8_TA(2016)0308A8-0188/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0113),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0109/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 5. dubna 2016(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. června 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0188/2016),

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/..., kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o sekretariát dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/2030.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise

Komise je plně odhodlána zaručit nezávislé fungování sekretariátu dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Hlavním účelem navrhované změny nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o úřadu OLAF je přidat dodatečné záruky nezávislosti sekretariátu. Provádění pozměněného nařízení se bude tímto cílem řídit.

Jak potvrdila místopředsedkyně Georgievová předsedovi dozorčího výboru dopisem ze dne 20. května 2016, Komise hodlá připojit sekretariát tohoto výboru k Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO), a to k datu použitelnosti pozměněného nařízení. Toto připojení bude čistě administrativního rázu a jeho cílem bude usnadnit některé organizační a rozpočtové otázky. Nebude mít žádné dopady na nezávislé fungování sekretariátu.

Jak rovněž uvádí výše uvedený dopis, administrativní připojení sekretariátu k PMO nebude mít žádné dopady na jeho stávající počet pracovníků, ani na rozpočtové prostředky, jimiž v současnosti disponuje. Vedoucí sekretariátu bude odpovídat za řízení a hodnocení svého personálu. Hodnocení vedoucího sekretariátu se bude zakládat na zprávě dozorčího výboru.

Poté, co tuto otázku konzultuje s dozorčím výborem, Komise zváží zavedení vhodných interních pravidel pro mobilitu omezujících dobu, po niž mohou být pracovníci vysláni pracovat pro sekretariát, a to při souběžném zajištění kontinuity a s cílem zaručit skutečnou nezávislost a vyhnout se riziku, že dojde ke střetu zájmů nebo k tzv. efektu otáčivých dveří vůči úřadu OLAF.

Změna nařízení nemá vliv na přístup dozorčího výboru k informacím, jako jsou údaje obsažené v IT systémech, databázích a dokumentech úřadu OLAF.

Kanceláře pracovníků sekretariátu dozorčího výboru zůstanou v budově, v níž OLAF v současnosti sídlí, přičemž se ochrání nezávislost dozorčího výboru a úřadu OLAF a současně zajistí snadný kontakt.

(1) Úř. věst. C 150, 27.4.2016, s. 1.


Příprava povolební revize VFR na období 2014–2020: příspěvek Parlamentu předcházející návrhu Komise
PDF 599kWORD 194k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise (2015/2353(INI))
P8_TA(2016)0309A8-0224/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2015/623 ze dne 21. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014‒2020(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 nazvané „Jednání o VFR na období 2014–2020: poučení a budoucí směřování“(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o vztazích Evropského parlamentu s orgány zastupujícími vlády jednotlivých států(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. listopadu 2013 o VFR na období 2014–2020(8) a o interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o politické dohodě o víceletém finančním rámci na období 2014–2020(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o víceletém finančním rámci(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 nazvané „Investice do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“(13),

–  s ohledem na společné interinstitucionální prohlášení o genderovém mainstreamingu, které bylo připojeno k VFR,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016 o přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0224/2016),

A.  vzhledem k tomu, že stávající víceletý finanční rámec (VFR) byl přijat poprvé na základě nových ustanovení Lisabonské smlouvy, podle nichž Rada přijímá nařízení o VFR jednomyslně zvláštním legislativním postupem poté, co obdržela souhlas Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu že stávající VFR je výsledkem dohody z roku 2013 a odráží priority Unie v době svého přijetí; vzhledem k tomu, že EU bude v následujících letech nadále čelit výzvám, s nimiž se v době, kdy byl VFR schvalován, nepočítalo; vzhledem k tomu, že priority EU v oblasti financování se několikanásobně zvýšily, zatímco VFR zůstal beze změny;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament žádal o to, aby VFR obsahoval ustanovení o povolební revizi, která by zajistila demokratickou legitimitu nového VFR a poskytla nové Komisi i nově zvolenému Parlamentu příležitost, aby mohly potvrdit nebo případně přehodnotit politické a rozpočtové priority EU a provést ve VFR patřičné úpravy;

D.  vzhledem k tomu, že dohoda o VFR na období 2014–2020 je výsledkem dlouhého a náročného procesu jednání, který probíhal za velmi složitých sociálních, ekonomických a finančních okolností; vzhledem k tomu, že celkový objem VFR se tak ve srovnání s předchozím programovým obdobím značně snížil;

E.  vzhledem k tomu, že politická situace neumožňovala Parlamentu měnit celkové částky VFR, o nichž rozhodla Evropská rada, podařilo se mu vyjednat, že do VFR byl vložen zvláštní článek o povinném celkovém přezkumu/revizi VFR, byla přijala nová, širší ustanovení o flexibilitě a byla zřízena skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;

Právní rámec a rozsah přezkumu/revize v polovině období

1.  připomíná, že v souladu s článkem 2 nařízení o VFR předloží Komise do konce roku 2016 povinný přezkum fungování víceletého finančního rámce, při němž plně zohlední nynější ekonomickou situaci a poslední makroekonomické prognózy, a že tento přezkum bude případně doplněn legislativním návrhem na revizi nařízení o VFR;

2.  v této souvislosti zastává názor, že zatímco účelem přezkumu je posoudit a zhodnotit fungování VFR, pokud jde o jeho uplatňování, nové ekonomické podmínky a další nový vývoj, což znamená, že by mohla být zachována stávající legislativní situace, smyslem revize je změna nařízení o VFR, takže kromě změny kromě legislativních ustanovení může dojít ke změně stropů VFR s ohledem na ustanovení článku 312 SFEU a na omezení rozsahu revize VFR podle poslední věty článku 2 nařízení o VFR; připomíná, že v tomto článku je uvedeno, že při revizi nebudou sníženy předem stanovené národní příděly; zdůrazňuje, že žádná jiná omezení pro revizi VFR nebyla stanovena, takže navýšení stropů VFR je možné; v tomto kontextu zdůrazňuje, že podle článku 323 SFEU musí být zajištěny finanční prostředky potřebné ke splnění právních závazků Unie vůči třetím stranám;

3.  připomíná, že podle článku 311 SFEU si Unie zajišťuje prostředky, které potřebuje k dosažení svých cílů a úspěšnému provádění svých politik; domnívá se proto, že pokud bude při přezkumu učiněn závěr, že stávající stropy jsou příliš nízké, primární právo vyžaduje, aby byly stropy navýšeny;

4.  zdůrazňuje, že článek 17 nařízení o VFR stanoví možnost revize VFR v případě nepředvídaných okolností; poukazuje na to, že po přijetí současného VFR v roce 2013 postihla EU krize obrovských rozměrů;

5.  zdůrazňuje, že cílem tohoto usnesení je analyzovat čistě rozpočtové aspekty fungování VFR a že zpráva se nebude zabývat právním základem odvětvových právních předpisů; poznamenává nicméně, že řada politik a programů EU obsahuje samostatné požadavky na přezkum/revizi, z nichž má většina proběhnout v roce 2017;

I.Přezkum VFR – hodnocení prvních let provádění VFR

6.  domnívá se, že při přezkumu VFR v roce 2016 je třeba vzít v potaz celou řadu závažných krizí a nových politických iniciativ, s nimiž se v době schvalování VFR nepočítalo, a vyhodnotit jejich rozpočtové důsledky; mimo jiné poukazuje na migrační a uprchlickou krizi, krizové události v zahraničí, vnitřní bezpečnostní problémy, krizi v zemědělství, financování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), platební krizi v rozpočtu EU, trvale vysokou nezaměstnanost, zvláště mladých lidí, a chudobu a sociální vyloučení; poukazuje dále na nedávno přijatou mezinárodní dohodu o změně klimatu a rostoucí tlak na rozvojovou politiku; poznamenává, že aby bylo možné tyto nové a naléhavé potřeby financovat, bylo považováno za nutné využít v nebývalé míře mechanismy flexibility a zvláštní nástroje VFR, neboť se ukázalo, že stropy VFR jsou v některých okruzích příliš nízké; domnívá se, že v posledních dvou letech došlo k tomu, že VFR byl v zásadě využit až po svůj limit;

7.  zdůrazňuje, že rozpočet EU musí odpovídat politickým a strategickým prioritám EU a zajistit rovnováhu mezi dlouhodobými prioritami a novými výzvami; zdůrazňuje, že v této souvislosti musí rozpočet EU hrát klíčovou úlohu při plnění společné dohodnuté strategie EU 2020, která představují hlavní cíle a priority Unie; domnívá se proto, že mezi úkoly přezkumu VFR by měla patřit i kvalitativní analýza toho, zda a do jaké míry bylo dosaženo cílů stanovených v této strategii; trvá na tom, že spolu s tímto posouzením je třeba provést prognózu, zda finanční zdroje vyčleněné na podporu uvedené strategie na zbývající roky současného VFR budou dostatečně vysoké, aby bylo zajištěno její úspěšné provedení;

A.Hlavní události a výzvy

Migrační a uprchlická krize

8.  zdůrazňuje, že konflikty v Sýrii, na Blízkém východě a v různých afrických regionech mají bezprecedentní humanitární a migrační dopady; připomíná, že příchod velkého počtu uprchlíků měl na EU bezprostřední dopad – jen v průběhu roku 2015 přišel do Evropy více jeden milion uprchlíků a očekává, že v dalších letech jich přijde ještě více; připomíná, že EU na tuto krizi reagovala rozsáhlou finanční intervencí, takže krize měla značný dopad na rozpočet EU, zejména na okruhy 3 (bezpečnost a občanství) a 4 (globální Evropa);

9.  připomíná, že v průběhu roku 2015 se v rozpočtu bezprostředně projevila další opatření, jež byla schválena v souladu s evropským programem pro migraci a která se odrazila zejména v opravných rozpočtech 5 a 7/2015; dále připomíná, že bylo schváleno, aby z rozpočtu EU na rok 2016 byla prostřednictvím nástroje flexibility čerpána dodatečná částka ve výši 1 506 milionů EUR, kterou měla být použita k navýšení prostředků na opatření týkající se migrace a uprchlíků v rámci okruhu 3 (bezpečnost a občanství) – konkrétně měly být navýšeny prostředky v Azylovém, migračním a integračnín fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) – a měly být poskytnuty zdroje třem agenturám, které působí v oblasti migrace, totiž Frontexu, Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu (EASO) a Europolu;

10.  konstatuje, že výše uvedená rozpočtová rozhodnutí zcela vyčerpala malé rozpětí, jež bylo v tomto okruhu k dispozici, a vedla de facto k revizi stropů okruhu 3; dále upozorňuje na nové návrhy Komise, které budou mít pravděpodobně vliv na rozpočet EU, zejména návrh na přepracování nařízení Dublin III, s celkovým dopadem na rozpočet po zbývající období platnosti VFR ve výši 1 829 milionů EUR, návrh na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže, jejíž celkový rozpočet by po zbývající období platnosti VFR měl činit 1 212 milionů EUR, a návrh na zavedení mechanismu mimořádné podpory, který se v rozpočtu v letech 2016 až 2018 podle odhadů odrazí částkou 700 milionů EUR; zdůrazňuje, že situace je tak kritická, že dodatečné prostředky určené Azylovému, migračnímu a integračnímu fondu (AMIF), jež byly schváleny v listopadu 2015, musely být v březnu 2016 sníženy, aby mohly být financovány ještě naléhavější potřeby, které řešil výše uvedený mechanismus mimořádné podpory, například poskytování humanitární pomoci v EU;

11.  je přesvědčen, že řešení evropské migrační a uprchlické krize vyžaduje evropský přístup založený na solidaritě a spravedlivém sdílení zátěže; zdůrazňuje v této souvislosti, že rozpočet EU by měl členským státům pomáhat zmírňovat zátěž spojenou s přijímáním uprchlíků, aby se snížil tlak na rozpočty těch členských států, do nichž přichází zvláště velký počet uprchlíků; zdůrazňuje, že tento přístup bude vytvářet synergie a bude účinný a nákladově efektivní pro všechny členské státy;

12.  zdůrazňuje, že díky posílení zvláštních programů v rámci okruhu 4 byly vynaloženy značné rozpočtové prostředky na řešení základních příčin uprchlické a migrační krize, i když tyto prostředky stále nejsou dostatečné; připomíná přijatá opatření, jako bylo přesunutí prostředků ve výši 170 milionů EUR na opatření související s migrací a uprchlíky a schválení dalších 130 milionů EUR v okruhu 4 na činnosti spjaté s migrací a uprchlíky, spolu s přesuny prostředků v rámci nástroje předvstupní pomoci, nástroje pro rozvojovou spolupráci a evropského nástroje sousedství ve výši 430 milionů EUR; dále připomíná, že s cílem řešit vnější rozměr migrační a uprchlické krize předložila Komise několik dalších návrhů, které ovlivňují rozpočet EU, například zřízení svěřenských fondů EU (fond Madad, jehož původní dopad na rozpočet se odhaduje na 570 milionů EUR, a nouzový svěřenský fond pro Afriku s původním dopadem na rozpočet přibližně 405 milionů EUR) a uprchlického nástroje pro Turecko, na který má být z rozpočtu EU vyčleněna 1 miliarda EUR, a to nepočítaje další případné financování; zdůrazňuje, že rozpočet Unie může být zatížen i dalšími plánovanými kroky, které oznámila Komise, například tzv. londýnským příslibem, a různými událostmi, např. summitem EU a Turecka pořádaným dne 18. března 2016; zdůrazňuje, že další budoucí rozpočtové potřeby musí rovněž umožňovat, aby byla pozornost věnována nejohroženějším migrantům, zejména ženám, dětem a LGBTI; obává se nicméně, že s ohledem na rozsah problémů, s nimiž se EU potýká, budou nutná další opatření;

13.  soudí, že v době schvalování VFR na období 2014–2020 nebylo možné předpovědět, jak velký rozsah bude mít migrační a uprchlické krize a jaký bude finanční dopad opatření, které Komise iniciovala v zájmu řešení tohoto problému; podtrhuje skutečnost, že kvůli nedostatku zdrojů musela EU zřídit ad hoc „satelitní“ nástroje, společně financované členskými státy, rozpočtem EU a Evropským rozvojovým fondem, konkrétně svěřenské fondy EU (svěřenský fond Madad a svěřenský fond pro Afriku) a uprchlický nástroj pro Turecko; připomíná, že neexistence celkové rozpočtové strategie na řešení migrační a uprchlické krize způsobila, že Parlament byl vyřazen z rozhodování o využití prostředků z rozpočtu EU; zdůrazňuje, že vznik mnoha těchto nástrojů znamená, že EU bude muset problém demokratické kontroly v EU; zdůrazňuje nicméně, že členské státy zatím neposkytly očekávané příspěvky do svěřenských fondů, takže tyto fondy možná dosáhnou svých cílů; znovu vyzývá členské státy, aby neprodleně splnily své závazky a dostály svým povinnostem;

Nízké investice

14.  připomíná, že EU trpí od vypuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize nízkou a nedostatečnou úrovní investic; obzvláště konstatuje, že celkový objem investic byl v roce 2014 o 15 % nižší než v roce 2007, což znamená, že investice klesly o 430 miliard EUR; domnívá se, že nízká míra investic zpomaluje hospodářské oživení a má přímý vliv na růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost;

15.  zdůrazňuje, že v reakci na tento naléhavý problém předložila nová Komise v roce 2014 investiční plán pro Evropu a návrh na zřízení EFSI s cílem získat nové investice do reálné ekonomiky ve výši 315 miliard EUR; opakuje, že jednoznačně podporuje myšlenku zřízení fondu EFSI, který poskytne silný a cílený impuls hospodářským odvětvím, která přispívají k růstu a zaměstnanosti; podotýká, že řada projektů již byla schválena a je ve fázi provádění; konstatuje, že záruku, kterou Unie poskytuje fondu EFSI, zajišťuje záruční fond v hodnotě 8 miliard EUR zřízený v rámci rozpočtu EU;

16.  připomíná, že tyto dodatečné finanční prostředky byly získány snížením částek vyčleněných na dva významné programy EU, tj. na Horizont 2020 (snížení o 2,2 miliardy EUR) a na Nástroj pro propojení Evropy (o 2,8 miliardy EUR), a že zbývající 3 miliardy EUR byly pokryty z nepřidělených prostředků z rozpětí VFR; poukazuje na to, že v průběhu jednání o EFSI Parlament usiloval o to, aby negativní dopady na tyto dva programy byly co nejmenší, protože jejich finanční příděly, o nichž bylo rozhodnuto až v roce 2013, byly výrazně sníženy oproti návrhu Komise již při jednáním o VFR 2014–2020;

17.  lituje toho, že část rozpočtu vyčleněná na výzkum a inovace je často první z těch, které jsou postiženy rozpočtovými škrty; konstatuje, že programy výzkumu a inovací vytvářejí evropskou přidanou hodnotu, a vyzdvihuje důležitou úlohu těchto programů při zvyšování konkurenceschopnosti a tím i zajištění budoucího růstu a dlouhodobé prosperity Unie;

18.  v této souvislosti zdůrazňuje, že v souladu s článkem 15 nařízení o VFR byly v letech 2014 a 2015 předsunuty prostředky na program Horizont 2020 (200 milionů EUR na Evropskou radu pro výzkum a akce Marie Curie) a program COSME (50 milionů EUR), aby tak bylo částečně kompenzováno snížení přidělených částek z let 2013 a 2014; konstatuje, že tímto předsunutím prostředků se nemění celkový objem finančních prostředků v těchto programech, takže bude k dispozici méně prostředků v druhé polovině VFR; zdůrazňuje ovšem, že toto předsunuté financování programu Horizont 2020 a COSME bylo beze zbytku využito, což dokládá značnou výkonnost těchto programů a jejich schopnost absorbovat ještě vyšší částky;

19.  s velkými obavami rovněž konstatuje, že úspěšnost programu Horizont 2020 klesla z hodnoty 20–22 %, které se těšil předchůdce tohoto programu (7. rámcový program) v předchozím programovém období, na 13 %; vyslovuje politování nad tím, že v důsledku tohoto poklesu je prostředky EU financováno méně kvalitních projektů z oblasti výzkumu a inovací; rovněž poukazuje na to, že kvůli nedostatku rozpočtových prostředků bylo nutné odmítnout řadu vysoce kvalitních žádostí v rámci Nástroje pro propojení Evropy;

Nezaměstnanost mladých lidí

20.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí je stále mimořádně vysoká a představuje jeden z nejpalčivějších a nejzávažnějších problémů, kterým EU dnes čelí; poukazuje na to, že v únoru 2016 byly v celé Unii bez práce 4,4 milionu lidí mladších 25 let, což v některých členských státech představuje více než 40 % a v některých regionech EU dokonce více než 60 % obyvatelstva; zdůrazňuje, že míra zaměstnanosti v EU dnes dosahuje hodnot, které jsou výrazně pod cílem stanoveným ve strategii Evropa 2020; poukazuje na to, že příliš mnoho mladých lidí je proto ohroženo sociálním vyloučením, takže by měla být přijata konkrétní opatření pro začleňování mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET); upozorňuje na to, že na konkurenceschopnost Evropy, její schopnost inovovat a její produktivitu má velký vliv to, kolik je k dispozici vysoce vzdělaných a kvalifikovaných lidských zdrojů, a zdůrazňuje, že je nutné investovat do vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a kultury; poukazuje dále na význam strategie EU pro mládež 2010–2018;

21.  zdůrazňuje, že rozpočet EU značnou měrou přispívá na boj proti nezaměstnanosti, zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI); upozorňuje na to, že Komise uvádí, že hlavním problémem v souvislosti s finančními toky programy bylo určení výkonných orgánů; podtrhuje skutečnost, že ze současných čísel vyplývá, že navzdory počátečním zpoždění při určování výkonných orgánů a provádění YEI bylo dosaženo jeho plné absorpční kapacity (zčásti díky výraznému zvýšení míry předběžného financování u tohoto programu); poznamenává, že Evropská komise brzy dokončí hodnocení této iniciativy, a očekává, že budou zavedeny nezbytné změny, které by zajistily její úspěšné provádění; domnívá se, že navržený program na podporu strukturálních reforem by mohl cenným způsobem přispět ke zlepšení příslušné administrativní kapacity v členských státech; zdůrazňuje, že je důležité, aby relevantní zúčastněné strany a mimo jiné i mládežnické organizace průběžně hodnotily výkonnost YEI;

22.  je obzvláště znepokojen tím, že od roku 2016 chybí nové prostředky na závazky iniciativy YEI, neboť celý její původní příděl financí bylo uvolněn s předstihem v letech 2014–2015 (článek 15 nařízení o VFR); zdůrazňuje, že když Parlament podpořil toto uvolnění prostředků s předstihem, jeho záměrem nebylo dosáhnout toho, aby tato iniciativa skončila pouze po dvou letech financování, a podtrhuje, že v zájmu pokračování iniciativy byly zavedeny jiné mechanismy VFR, například celkové rozpětí pro závazky; připomíná nicméně, že celkové rozpětí pro závazky bylo již využito, a to pouze pro financování EFSI; bere rovněž na vědomí, že na základě téhož článku byly s předstihem uvolněny prostředky na program Erasmus+ (150 milionů EUR), což je další program, který značně pomáhá zlepšovat zaměstnatelnost mladých lidí a jenž byl plně prováděn v prvních dvou letech tohoto období; připomíná, že podle Mezinárodní organizace práce by systém záruk pro mladé lidi na úrovni Evropské unie, pokud by měl být účinný, vyžadoval 21 miliard EUR ročně pro země eurozóny;

Vnitřní bezpečnost

23.  připomíná teroristické útoky, k nimž nedávno došlo ve Francii a Belgii, a vyšší stupeň ohrožení členských států, což si žádá koordinovanější a důraznější kroky a prostředky na úrovni EU; zdůrazňuje, že Unie disponuje Fondem pro vnitřní bezpečnost, který je přiměřeným nástrojem, a rovněž několika agenturami působícími v této oblasti, které podléhají stále většímu tlaku; zastává názor, že má-li být zajištěna náležitá reakce na toto ohrožení, budou na tomto poli nutná další evropská opatření, a tedy i více finančních prostředků; zdůrazňuje, že posílená spolupráce v této oblasti vyžaduje lepší personální zajištění příslušných agentur, což by ovšem vedlo k dalšímu zvýšení tlaku na rozpočet EU, a připomíná, že došlo k mírnému navýšení stavů v Evropském centru pro boj proti terorismu zřízeného v rámci Europolu, které bylo financováno převedením prostředků z Fondu pro vnitřní bezpečnost;

24.  zdůrazňuje, že vzhledem k současným opatřením a legislativním návrhům zaměřeným na posílení soudní spolupráce budou postupně nutné další finanční a lidské zdroje pro Eurojust, což bude mít dopad na rozpočet Unie;

Krize v zemědělství

25.  zdůrazňuje, že nízké stropy společné zemědělské politiky (SZP) do roku 2020 znamenají, že je k dispozici mnohem menší rozpětí než v předchozím VFR, ačkoli toto odvětví nyní čelí více problémům; připomíná, že tato politika má zásadní význam pro příjmy mnoha zemědělců, a to zejména v krizovém období, a že roční míra čerpání dosahuje téměř 100 %; připomíná řadu krizí, se kterými se evropští zemědělci potýkali od počátku současného VFR, zejména krizi v odvětví mléka a mléčných výrobků, vepřového a hovězího masa a ovoce a zeleniny, na ztráty spojené s ruským embargem na zemědělské produkty, které mají na evropské zemědělce dlouhodobě nepříznivý dopad; poukazuje na to, že v roce 2017 budou zrušeny kvóty na cukr, což bude mít pravděpodobně značný dopad na odvětví výroby cukru, a že bude třeba věnovat patřičnou pozornost také zvláštním potřebám nejvzdálenějších regionů; připomíná, že mimořádná opatření, která byla přijata v reakci na tyto krize, se v rozpočtu na rok 2016 projevila částkou 500 milionů EUR a v rozpočtu na rok 2015 částkou 300 milionů EUR a byla financována z rozpětí v okruhu 2; zdůrazňuje, že snižování prostředků v této oblasti by ohrozilo územní soudržnost EU, zejména pokud jde o venkovské oblasti; je proti veškerým krokům vedoucím k renacionalizaci zemědělské politiky, neboť ta by způsobovala deformace na trhu a nekalou soutěž mezi zemědělci;

Životní prostředí

26.  je znepokojen tím, že dosud nebylo dosaženo cíle vynakládat nejméně 20 % rozpočtu EU (v rámci současného (VFR) na opatření v oblasti změny klimatu a že podle speciálních výpočtů Komise směřuje na změnu klimatu pouze 12,7 % ročního rozpočtu EU; poukazuje na to, že k financování opatření v oblasti změny klimatu, ochrany biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů jsou zapotřebí značné prostředky a že finanční potřeby v této oblasti dále porostou, jak se bude postupně projevovat změna klimatu; poukazuje zejména na dohodu o klimatu uzavřenou na konferenci COP 21 v Paříži v roce 2015;

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

27.  připomíná, že politika soudržnosti je jednou z hlavních investičních politik Unie, jejichž cílem je snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly mezi všemi regiony EU a tím zlepšovat kvality života evropských občanů; poukazuje na to, že je důležité dosáhnout cílů strategie EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, zejména pomocí jednoznačného vyčlenění prostředků na opatření v oblasti změny klimatu a na sociální cíle, zejména s cílem zmírňovat chudobu, včetně chudoby dětí, snižovat nerovnosti a bránit sociálnímu vyloučení a na opatření podporující zaměstnanost; vyzývá Komisi, aby sledovala plnění těchto cílů; dále se domnívá, že k řešení narůstajících problémů, jako jsou například důsledky uprchlické krize, mohou cenným způsobem přispívat také strukturální fondy, přičemž ovšem musí být dodržovány předem stanovené národní příděly;

Rostoucí tlak na politiky v oblasti rozvoje a sousedství

28.  konstatuje, že v důsledku konfliktů a válek je zapotřebí poskytovat více humanitární pomoci a vynakládat více prostředků na snižování rizika katastrof; poukazuje na dohody z Addis Abeby, v níž čelní představitelé států potvrdili své jednoznačné politické odhodlání dosáhnout cílů udržitelného rozvoje, a uvědomuje, že k tomuto účelu budou zapotřebí další výdaje; připomíná, že EU nedávno obnovila svůj kolektivní příslib zvýšit svůj oficiální rozvojovou pomoc (ODA) na 0,7 HND a vynakládat nejméně 20 % této pomoci na základní sociální služby se zvláštním zaměřením na vzdělávání a zdraví; je proti tomu, aby byla rozvojová pomoc využívána k jiným než rozvojovým účelům;

29.  připomíná vratkost geopolitické situace také ve východním sousedství; zdůrazňuje, že rozpočet EU významnou měrou přispívá ke stabilizaci situaci v jižním i východním sousedství EU a pomáhá řešit tyto výzvy tím, že zemím, které provádějí dohody o přidružení, poskytuje podporu při provádění reforem a prohlubování vztahů s EU;

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (gender mainstreaming)

30.  vítá přezkum VFR v polovině období jako příležitost k významnému pokroku v účinnějším začleňování uplatňování hlediska rovnosti pohlaví ve VFR a v provádění a monitorování příslušného společného prohlášení připojeného k VFR;

Zpožďování plateb

31.  připomíná, že v době platnosti předchozího VFR (2007–2013) se nahromadily nevyřízené žádosti o platby, jejichž objem se z úrovně pěti miliard EUR, které dosahoval na konci roku 2010, zvýšil na bezprecedentních 11 miliard EUR na konci roku 2011, 16 miliard EUR na konci roku 2012 a 23,4 miliardy EUR na konci roku 2013; upozorňuje, že tyto nevyřízené žádosti o platby se přesunuly do stávajícího VFR (2014–2020) a na konci roku 2014 dosáhly dosud největšího objemu: 24,7 miliardy EUR; zdůrazňuje, že na soustavné naléhání Parlamentu byl dohodnut platební plán, jehož cílem je snížit do konce roku 2016 objem nevyřízených žádostí o platby v politice soudržnosti na období 2007–2013 na „běžnou“ úroveň 2 miliard EUR; poukazuje na to, že na konci roku 2015 byly v oblasti politiky soudržnosti na období 2007–2013 zjištěny neuhrazené platby přinejmenším ve výši 8,2 miliardy EUR, a očekává se, že do konce roku 2016 tento objem klesne na méně než 2 miliardy EUR; konstatuje, že toto snížení poskytuje pouze dočasnou úlevu, neboť je pouze výsledkem toho, že předložené žádosti o splacení za programy na období 2007–2013 a 2014–2020 činily méně, než bylo původně ohlášeno; vyjadřuje politování nad tím, že nebyly učiněny žádné kroky k vyřešení „skrytých“ neuhrazených žádostí o platby, které byly zjištěny v rámci dalších okruhů; upozorňuje na to, že pokud nebudou přijata žádná konkrétní opatření, situace z let 2012–2014 se pravděpodobně bude na konci současného VFR opakovat;

32.  lituje závažných důsledků této platební krize, které ovlivňují příjemce prostředků z rozpočtu EU, jako jsou studenti, vysoké školy, malé a střední podniky, výzkumní pracovníci, nevládní organizace, místní a regionální orgány a jiné subjekty; připomíná především dramatický nedostatek prostředků na platby v oblasti humanitárních operací v roce 2014, který měl nepříznivý dopad na operace, při nichž šlo o záchranu životů; připomíná, že Komise musela přistoupit dokonce ke „zmírňujícím opatřením“, jako je snižování procentní sazby předběžného financování, odkládání výzev k předkládání návrhů a zadávacích řízení a uzavírání souvisejících smluv; připomíná, že provádění nových programů na období 2014–2020 bylo v důsledku obecného nedostatku prostředků na platby uměle zpožděno; jako příklad lze uvést umělé zpoždění z roku 2014 v hodnotě 1 miliardy EUR týkající se výzev k předkládání návrhů v rámci programu Horizont 2020, které mělo zajistit, aby žádosti o platby byly splatné až v roce 2015 a nikoliv v roce 2014; mimoto zdůrazňuje, že z rozpočtu EU byly čerpány prostředky na penále za zpoždění, které v letech 2014 a 2015 dosáhly přibližně 3 milionů EUR;

B.Značné využívání ustanovení VFR o pružnosti

33.  zdůrazňuje, že s cílem zajistit dodatečné prostředky potřebné od roku 2014 ke zvládání krizí nebo k financování nových politických priorit souhlasil rozpočtový orgán s tím, že po vyčerpání veškerých rozpětí budou ve velké míře využívána ustanovení o pružnosti a zvláštní nástroje stanovené nařízením o VFR; připomíná, že některá z těchto ustanovení pramení přímo z návrhů Evropského parlamentu, který jedním při jednáních o VFR jako jeden ze svých hlavních požadavků prosazoval maximální možnou flexibilitu;

34.  obzvláště bere na vědomí, že zvláštní nástroje byly použity k řešení uprchlické a migrační krize (celý objem nástroje pružnosti byl vyčerpán v roce 2016: 1 530 milionů EUR; rezerva na pomoc při mimořádných událostech v roce 2016: 150 milionů EUR), k řešení problému nedostatku prostředků na platby (aktivováno rozpětí pro nepředvídané události: 3,16 miliardy EUR) a k financování záručního fondu EFSI (zcela využito celkové rozpětí pro závazky na rok 2014: 543 milionů EUR); připomíná, že rozhodnutí o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události je spjato se snížením stropů plateb na léta 2018 až 2020;

35.  předpokládá, že jakékoli další potřeby, které vyvstanou v souvislosti s migrační a uprchlickou krizí v roce 2016, včetně tranše ve výši 200 milionů EUR na nový nástroj k zajištění podpory v mimořádných situacích v rámci Unie, by měly co nejdříve vést k uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události; připomíná, že v rámci okruhu 3 není k dispozici žádné další rozpětí, neboť nástroj pružnosti byl již na rok 2016 plně využit; navrhuje prozkoumat další příležitosti pro flexibilitu v případě nově se objevujících výzev;

36.  připomíná, že legislativní pružnost zakotvená v bodě 17 interinstitucionální dohody umožňuje zvýšit celkový příděl prostředků na programy přijaté řádným legislativním postupem až o +/- 10 % na období sedmi let; konstatuje, že „nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti“ umožňují rozpočtovému orgánu odchýlit se ještě více od původního přídělu; vítá skutečnost, že toto ustanovení již bylo využito, a umožnilo tak Unii reagovat na nepředvídané události a výrazně zvýšit původní roční příděl na programy, jako je AMIF;

II.Přezkum VFR v polovině období – naléhavá potřeba

37.  na základě výše uvedené analýzy je přesvědčen, že z přezkumu fungování stávajícího VFR vyplývá, že má-li Unie efektivně řešit řadu výzev a plnit přitom své politické cíle, je skutečný přezkum VFR v polovině období, jak je stanoveno v nařízení o VFR, naprostou nezbytností; připomíná, že plnění strategie Evropa 2020 je i nadále hlavní prioritou, kterou je třeba podporovat z rozpočtu EU; zdůrazňuje, že je nutné, aby měl rozpočet EU odpovídající zdroje, aby mohl účinně zajišťovat investice přispívající k růstu a zaměstnanosti, dosahovat hospodářské, sociální a územní soudržnosti a podporovat solidaritu;

38.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při přípravě svého legislativního návrhu zohlednila následující požadavky Parlamentu týkající se změn nařízení o VFR, pokud jde o částky i některá ustanovení v souvislosti s fungováním VFR, která musí být uplatnitelná již u stávajícího VFR;

39.  zdůrazňuje, že na podzim 2016 se očekávají dva legislativní návrhy se značnými rozpočtovými dopady, konkrétně prodloužení EFSI a zavedení plánu vnějších investic; očekává, že veškeré informace týkající se financování těchto dvou návrhů budou zpřístupněny co nejdříve s cílem umožnit, aby byly řádně zohledněny při jednání o přezkumu VFR v polovině období; opakuje, že zastává postoj, podle nějž by ze zásady nové politické iniciativy neměly být financovány na úkor stávajících programů a politik EU;

40.  zdůrazňuje, že změny, které byly dohodnuty v průběhu přezkumu VFR v polovině období, měly být neprodleně provedeny a začleněny již do unijního rozpočtu na rok 2017; vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila svůj legislativní návrh na revizi nařízení o VFR s cílem umožnit souběžné jednání o revizi VFR a o rozpočtu EU na rok 2017 a také včasnou dohodu o těchto otázkách;

41.  bere na vědomí výsledek referenda ve Spojeném království ze dne 23. června 2016; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby rozpočtovému orgánu poskytla veškeré relevantní informace o možných rozpočtových dopadech tohoto referenda, aniž by tím byl dotčen výsledek nadcházejících jednání mezi Spojeným královstvím a EU;

42.  bere na vědomí významný příspěvek, kterým EU podpořila mír a usmíření v Irsku, zejména prostřednictvím programů PEACE, které se zaměřují na Severní Irsko a na hraniční okresy na jihu; konstatuje, že výsledek referenda ve Spojeném království může v souvislosti s mírovým procesem způsobit závažné problémy a ohrozit mírový proces a Velkopáteční dohodu; vyzývá Komisi, aby i nadále podporoval mírový proces prostřednictvím pokračujícího financování programu PEACE;

A.Požadavky Parlamentu pro druhou polovinu VFR

Částky VFR (závazky)

43.  je přesvědčen, že z rozpočtu EU by neměly být financovány nové iniciativy na úkor stávajících programů a politik Unie; vyjadřuje politování nad skutečností, že škrty související s EFSI mají zásadní dopad na program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy, a zdůrazňuje potřebu umožnit jim splnit své cíle vytyčené před pouhými dvěma roky a umožnit Unii dosáhnout svých cílů v oblasti výzkumu a inovací; v této souvislosti zdůrazňuje, že úroveň financování dalších programů v podokruhu 1a („konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“) by neměla být touto kompenzací ovlivněna, přičemž poukazuje na nesporný jejich přínos k růstu, k tvorbě pracovních míst a ke konkurenceschopnosti; je přesvědčen, že rozpětí v podokruhu 1a nejsou s ohledem na tyto potřeby dostatečná, a vybízí tedy k navýšení stropu v tomto podokruhu;

44.  důrazně podporuje pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) jakožto prostředku umožňujícího uplatnit rychlé řešení v rámci boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, poté, co budou provedeny nezbytné úpravy vyplývající z probíhajícího hodnocení; domnívá se, že toho lze dosáhnout jedině tím, že bude na YEI do konce stávajícího VFR vyčleněno nejméně tolik prostředků na závazky, kolik jich bylo na tento program vyčleněno každoročně v průběhu prvních dvou let tohoto období (6 miliard EUR uvolněných s předstihem v letech 2014–2015), s výhradou výsledku nadcházejícího posouzení Komise; konstatuje, že za tímto účelem by měly být zvýšeny stropy podokruhu 1b („Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), neboť není k dispozici žádné rozpětí;

45.  je pevně přesvědčen, že celkové rozpočtové prostředky a předem stanovené národní příděly pro SZP, včetně prostředků na přímé platby, by v průběhu revize VFR měly zůstat beze změny; zdůrazňuje také význam toho, aby bylo zajištěno, že prostředky vyčleněné na Evropský námořní a rybářský fond nebudou sníženy, s cílem umožnit splnění cílů nedávné reformy společné rybářské politiky (SRP);

46.  domnívá se, že rozsah migrační a uprchlické krize, způsobené válkami a změnou klimatu, ukazuje, že v příštích letech lze v okruhu 3 („bezpečnost a občanství“) očekávat dodatečné potřeby, které budou mít výrazný dopad na rozpočet; dále zdůrazňuje, že si potřeba zajištění vnitřní bezpečnosti v EU a boj proti terorismu rovněž vyžádají dodatečné prostředky v tomto okruhu na podporu posílené činnosti na úrovni EU; žádá Komisi, aby urychleně vypracovala aktualizovaný odhad nezbytných rozpočtových prostředků, které budou do konce stávajícího víceletého finančního rámce nutné k řešení celé řady problémů v těchto oblastech;

47.  je tudíž pevně přesvědčen, že i když dojde k mobilizaci malých rozpětí, která jsou k dispozici v rámci okruhu 3, a stávajících ustanovení o flexibilitě, nebudou dostupné zdroje dostačující k uspokojení rostoucích potřeb tohoto okruhu; vyzývá proto k výraznému navýšení prostředků pro EMIF a Fond pro vnitřní bezpečnost, jakož i prostředků pro agentury Unie působící v dotyčné oblasti (Frontex, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Europol, Eurojust a Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)), kterým byly svěřeny nové praktické operační úkoly, a také prostředků na další iniciativy, které bude možné přijmout; domnívá se, že je třeba zvýšit stropy v rámci okruhu 3;

48.  očekává, že koordinovaná činnost, která umožní účinně řešit vnější rozměr migrační a uprchlické krize, zejména politickou stabilizaci zemí evropského sousedství a subsaharské Afriky a řešením humanitárních a hospodářských příčin migrace, bude v nadcházejících letech dále posilována a bude také doprovázena vyššími požadavky na financování v rámci okruhu 4 („Globální Evropa“); zdůrazňuje, že je potřeba, aby těmto požadavkům o financování nebylo vyhověno na úkor stávající vnější činnosti EU včetně její rozvojové politiky; vyzývá proto ke zvýšení stropů v rámci okruhu 4;

49.  požaduje vyšší finanční podporu třem evropským programům zaměřeným přímo na občany (Kreativní Evropa, Evropa pro občany a Erasmus+), neboť tyto programy vytvářejí nové položky dotací, které umožní reagovat na současnou situaci v souvislosti s integrací uprchlíků a jejich vzděláváním, a jsou předvojem akcí vedených Unií a členskými státy s cílem zlepšit celkovou sociální situaci, vzájemné porozumění a společné soužití v našich rozmanitých společnostech;

Částky VFR (platby)

50.  domnívá se, že přednostně je třeba přijmout opatření k prevenci nové platební krize, k níž by mohlo dojít ke konci stávajícího VFR; pevně věří, že je třeba všemi možnými prostředky zabránit nahromadění nevyřízených neuhrazených plateb, k němuž došlo v předchozím období; nicméně zdůrazňuje, že již dnes lze očekávat, že ve druhé polovině VFR dojde k výraznému tlaku na platby, přičemž potřeby prostředků na platby by měly současně dosáhnout svého normálního maxima; domnívá se, že dodatečný tlak je způsoben mimo jiné kompenzací rozpětí pro nepředvídané události vůči beztak omezeným stropům plateb na období 2018–2020, značným zpožděním, pokud jde o zahájení nových programů v rámci sdíleného řízení, včetně YEI, profilem plateb EFSI a dodatečnými platbami odpovídajícími nedávnému zvýšení závazků v souvislosti s migrační a uprchlickou krizí;

51.  připomíná, že položky na platby jsou řádným důsledkem dřívějších závazků; očekává proto, že nové navýšení prostředků na závazky bude doprovázeno odpovídajícím navýšením prostředků na platby, včetně zvýšení stropů plateb; dále se domnívá, že přezkum/revize VFR v polovině období je skvělou příležitostí zkontrolovat provádění plateb a aktualizovaných předpovědí, pokud jde o očekávaný vývoj plateb do konce stávajícího VFR; domnívá se, že všechny tři orgány by měly vytvořit a schválit závazný společný platební plán na období 2016–2020; trvá na tom, že by tento nový platební plán měl být založen na řádném finančním řízení a měla by v něm být stanovena jasná strategie pro splnění všech potřeb plateb v každém z okruhů až do konce stávajícího VFR, a je důležité se vyhnout situaci „skrytých“ neuhrazených žádostí o platby, v důsledku umělého zpoždění provádění určitých víceletých programů a dalších zmírňujících opatření, například snížení měr předběžného financování;

52.  je odhodlán jednoznačně vyřešit otázku zařazení plateb zvláštních nástrojů VFR do rozpočtu; připomíná nevyřešený spor ohledně výkladu mezi Komisí a Parlamentem na jedné straně a Radou na straně druhé, který byl v uplynulých letech v centru rozpočtových jednání; připomíná svůj dlouhodobý postoj, podle něhož by prostředky na platby vyplývající z mobilizace zvláštních nástrojů v prostředcích na závazky měly být rovněž započítávány nad rámec ročních stropů pro platby VFR;

Podmíněnost s cílem zajistit základní právo EU

53.  trvá na tom, že všechny země by na sebe měly vzít plný podíl odpovědnosti v kontextu uprchlické krize a měly jednat v souladu s rozhodnutím, které se zabývá mechanismy přemísťování; vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus finančních bonusů a malusů týkající se plnění či případného neplnění závazků členských států v rámci opatření přijatých EU; obhajuje zásadu, že jakákoli finanční částka získaná z pokut uložených členskému státu, který tato opatření nedodržuje, by měla plynout zpět do rozpočtu EU jako mimořádný příjem;

Mimořádné příjmy

54.  pevně věří, že přebytek – vzniklý v důsledku nevyčerpání prostředků z rozpočtu EU či získaný z pokut uložených společnostem za porušování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže by měl být zapsán do rozpočtu EU jako mimořádný příjem, aniž by byly příslušným způsobem upravovány příspěvky z HND; domnívá se, že by toto opatření významně přispělo ke zmírnění problémů plateb v rámci rozpočtu EU; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila vhodné legislativní návrhy;

55.  je přesvědčen, že závazky, které byly zrušeny, napříč všemi okruhy, protože akce, na níž byly prostředky vyčleněny, nebyla provedena nebo byla provedena jen částečně, by měly být v rozpočtu EU znovu uvolněny a zapojeny rozpočtovým orgánem v rámci ročního rozpočtového procesu; je hluboce přesvědčen o tom, že vzhledem k současným omezením ovlivňujícím rozpočet EU a dodatečným finančním potřebám, kterým Unie čelí, by se takové ustanovení mohlo vztahovat i na zrušené závazky vyplývající z provádění programů na období 2007–2013, včetně uzavření programů politiky soudržnosti; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila vhodné legislativní návrhy;

Ustanovení o pružnosti a zvláštní nástroje

56.  zdůrazňuje, že jen četnost a míra mobilizace zvláštních nástrojů VFR za poslední dva roky svědčí nade vší pochybnost o významu ustanovení a mechanismů pružnosti zakotvených v nařízení o VFR; zdůrazňuje dlouhodobý postoj Parlamentu, podle něhož by pružnost měla umožnit maximální využití obecných stropů VFR na závazky a platby;

57.  domnívá se proto, že přezkum nařízení o VFR v polovině období by měl vést k odstranění řady omezení, která v souvislosti s ustanoveními o pružnosti zavedla při přijímání VFR Rada; domnívá se, že je především třeba zrušit omezení v souvislosti s přenosem nevyužitých prostředků a rozpětí, spočívající ve stanovení ročních stropů (celkové rozpětí pro platby) či zavedení lhůt (celkové rozpětí pro závazky); je přesvědčen, že vzhledem k současné situaci rozpočtových omezení napříč několika okruhy by neměl být stanoven žádný konkrétní rozsah, pokud jde o využívání zdrojů v rámci celkového rozpětí pro závazky;

58.  poukazuje zejména na mobilizaci celé částky nástroje pružnosti v roce 2016; konstatuje, že tento nástroj umožňuje financování jasně vymezených výdajů, které nelze financovat v rámci stropu jednoho či více okruhů a které nesouvisí se specifickou politikou EU; domnívá se proto, že tento nástroj zavádí skutečnou pružnost v rozpočtu EU, zejména v případě závažné krize; vyzývá proto k výraznému navýšení finančních prostředků pro tento nástroj, a to až do výše 2 miliard EUR ročně, s tím, že tato částka bude do rozpočtu zahrnuta pouze v případě, že rozpočtový orgán přijme rozhodnutí o mobilizaci tohoto nástroje; připomíná, že nástroj pružnosti není spojen s žádnou zvláštní politickou oblastí a může být mobilizován za jakýmkoli účelem, který je považován za nezbytný;

59.  poukazuje na význam rezervy na pomoc při mimořádných událostech, která umožňuje rychle reagovat na konkrétní požadavky pomoci třetích zemí v souvislosti s nepředvídatelnými událostmi, a zdůrazňuje její mimořádný význam ve stávajícím kontextu; vyzývá k výraznému navýšení finančních prostředků pro tuto rezervu, a to až do výše 1 miliardy EUR ročně;

60.  bere na vědomí různá platná pravidla, pokud jde o období pro přenos nevyužitých prostředků zvláštních nástrojů VFR, zejména nástroje pružnosti, rezervy na pomoc při mimořádných událostech, Fondu solidarity a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci; vyzývá k harmonizaci těchto pravidel s cílem umožnit uplatnění obecného pravidla N+3 na tyto nástroje;

61.  přikládá mimořádný význam rozpětí pro nepředvídané události coby krajnímu nástroji umožňujícímu reagovat na nepředvídané události; zdůrazňuje, že se podle Komise jedná o jediný zvláštní nástroj, který lze mobilizovat pouze pro prostředky na platby, a zabránit tak platební krizi v rozpočtu EU tak jako v roce 2014; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že na rozdíl od předchozího období je povinná kompenzace prostředků stanovena v nařízení o VFR; pevně věří, že tento požadavek vede k neudržitelné situaci, která ve skutečnosti sníží roční stropy VFR v posledních letech dotyčného období, a povede tudíž k dalšímu tlaku na rozpočet EU; zdůrazňuje, že rozpětí pro nepředvídané události je v každém případě krajním nástrojem, o jehož mobilizaci rozhodují společně obě složky rozpočtového orgánu; vyzývá proto k okamžitému zrušení pravidla povinné kompenzace se zpětnou účinností, jakož i k navýšení jeho maximální roční částky na 0,05 % HND EU;

Opatření přijatá v návaznosti na mezinárodní dohody o změně klimatu

62.  konstatuje, že dohoda z konference COP 21 konané v Paříži je univerzální, dynamickou a diferencovanou dohodou zaměřenou na řešení problému změny klimatu; zdůrazňuje, že na základě této dohody je nutné vyčlenit finanční prostředky EU na podporu klimatických opatření v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že veškeré finanční prostředky vyčleněné na případná opatření na základě dohody COP 21 by se měla dodatečně připojit ke stávajícím prostředkům vyčleněným na činnosti týkající se změny klimatu a vyzývá Komisi, aby představila svou strategii provádění a své první hodnocení možného dopadu dohody COP 21 na rozpočet EU dříve, než dojde k jeho přezkumu; zdůrazňuje dále, že revize VFR skýtá vynikající příležitost zajistit, aby bylo dosaženo cílových 20 % rozpočtových prostředků na opatření spojená s klimatem a připravit možné zvýšení této hodnoty v souladu s mezinárodními závazky EU přijatými na konferenci COP 21; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl mechanismus systematického začleňování kritéria změny klimatu plně funkční a byla zdokonalena stávající metoda sledování takového financování; připomíná dále, že EU se rovněž zavázala provádět strategický plán pro podporu biologické rozmanitosti v rámci odpovídající úmluvy OSN, a zdůrazňuje, že by měla vyčlenit dostatečné zdroje na splnění svých závazků v této oblasti;

Zjednodušení

63.  je přesvědčen, že přezkum/revize v polovině období je skvělou příležitostí pro vůbec první posouzení fungování dotyčných politik a programů EU a fungování ustanovení VFR o flexibilitě a zvláštních nástrojů, a očekává, že Komise předloží analýzu, v níž vymezí nedostatky stávajícího systému provádění; věnuje zvláštní pozornost hodnocení dopadů ohledně procesu provádění nových prvků, které zavádí stávající programové období, jako jsou předběžné podmínky v rámci politiky soudržnosti; domnívá se, že přezkum/revize VFR v polovině období by měl/měla také zhodnotit výkonnost přidělených prostředků, aby se zjistilo, zda dosahují svých cílů; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na řešení možných nedostatků a zlepšení a racionalizaci podmínek provádění ve zbývajících letech stávajícího VFR s cílem umožnit co nejlepší využití omezených finančních prostředků a snížit administrativní zátěž pro příjemce;

Sestavování rozpočtu podle výkonnosti / Rozpočet zaměřený na výsledky

64.  zdůrazňuje, že je důležité ukázat přidanou hodnotu financování z rozpočtu EU, a podporuje zavedení kultury zaměřené na výsledky jakožto klíčového prvku financování EU; zdůrazňuje, že tam, kde je to vhodné, a zejména v programech zaměřených na inovace, by se posouzení výkonnosti a orientace na výsledky mělo stát hlavní zásadou; uznává práci Komise v souvislosti s iniciativou „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“, kterou je třeba ještě více rozvinout, a očekává výsledky práce interinstitucionální pracovní skupiny odborníků pro sestavování rozpočtu založeného na výkonnosti; je přesvědčen, že tento přístup může být způsobem, jak posílit výkonnost programů, které nejsou dostatečně efektivní; zdůrazňuje nicméně, že technické nebo programové nedostatky nemohou vést ke snížení rozpočtu EU nebo k opuštění politických priorit a že zkvalitnění financování samo o sobě nevyřeší problém nedostatečných finančních prostředků pro naplnění naléhavých a rostoucích potřeb; připomíná Komisi, že Parlament jakožto jedna složka rozpočtového orgánu musí být zapojen do vytváření strategie Komise v této oblasti;

Finanční nástroje

65.  uznává rostoucí význam finančních nástrojů v rozpočtu Unie, které jsou formy financování doplňující dotace a granty; uznává potenciál těchto nástrojů, pokud jde o zvyšování finančního – a tedy politického – dopadu rozpočtu Unie; nicméně zdůrazňuje, že přechod od tradičního financování k inovativnějším nástrojům není žádoucí ve všech oblastech politiky, jelikož ne všechny politiky jsou tržně orientované; zdůrazňuje, že finanční nástroje poskytují alternativní a doplňkový způsob financování a neměly by být uplatňovány u projektů, které mohou mít prospěch jen z využívání grantů a které jsou obzvláště důležité pro méně rozvinuté regiony;

66.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu/revizi v polovině období provedla hloubkovou analýzu využívání finančních nástrojů od počátku stávajícího programového období; zdůrazňuje, že při posuzování finančního nástroje nemůže být použit pákový efekt jako jediné kritérium; v této souvislosti připomíná důležitost kritéria doplňkovosti a posouzení přínosu k plnění politických cílů EU;

67.  vybízí Komisi, aby označila všechny oblasti politik EU, kde by granty mohly být kombinovány s finančními nástroji a aby se zabývala otázkou vhodné rovnováhy mezi nimi; pevně věří, že by možnost kombinovat různé zdroje EU v rámci harmonizovaných pravidel řízení pomohla optimalizovat součinnost mezi dostupnými zdroji financování na úrovni EU; zdůrazňuje, že častější využívání finančních nástrojů by nemělo vést ke snížení rozpočtu Unie; připomíná opakovanou výzvu Parlamentu k větší transparentnosti a demokratické kontrole, pokud jde o provádění finančních nástrojů podporovaných z rozpočtu Unie;

B.Úvahy Parlamentu týkající se VFR po roce 2020

68.  připomíná, že podle článku 25 nařízení o VFR je Komise povinna předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. lednem 2018; zdůrazňuje proto, že o řadě klíčových prvků pro příští VFR by se mělo diskutovat již v rámci nastávajícího přezkumu/revize;

69.  domnívá se, že k hlavním prioritám, jimiž je třeba se zabývat, patří přizpůsobení trvání VFR, důkladná reforma systému vlastních zdrojů, větší důraz na jednotnost rozpočtu a větší rozpočtová pružnost; je dále přesvědčen, že je třeba přezkoumat způsoby rozhodovacího procesu s cílem zajistit demokratickou legitimitu a soulad s ustanoveními Smlouvy;

70.  připomíná rozpočtové zásady jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti, jež je třeba při sestavování a provádění rozpočtu Unie respektovat;

71.  zdůrazňuje, že hlavním zdrojem potíží při schvalování víceletého finančního rámce mezi členskými státy je to, že se v první řadě zaměřují na čisté rozpočtové bilance; znovu opakuje svůj postoj, podle něhož není rozpočet Unie pouhou hrou s nulovým součtem, ale spíše významným stimulátorem konvergence a výrazem společných politik, které vytvářejí společnou přidanou hodnotu; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby změnily pohled na rozpočet Unie a přístup k němu a aby tedy výši rozpočtu stanovily na základě důkladného posouzení finančních potřeb vyplývajících z právních závazků Unie, jejích politických cílů stanovených v jejích programech a politikách a také z jejích mezinárodních závazků, aby výsledkem nebyla další patová situace, která ještě více oddělí Unii od jejích občanů; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala studii o úsporách dosažených na vnitrostátní úrovni členskými státy v důsledku politických opatření financovaných na úrovni EU;

72.  poukazuje na politickou nutnost stanovit takový postup rozhodování, který zaručí dostupnost nezbytných finančních prostředků, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní, aby se zajistilo plné uplatňování politických rozhodnutí přijatých Evropskou radou;

Doba trvání

73.  připomíná, že podle bodu odůvodnění 3 nařízení o VFR se všechny tři orgány dohodly na tom, že v rámci přezkumu/revize společně posoudí otázku nejvhodnější doby trvání; znovu opakuje svůj postoj, podle něhož by měla být doba trvání VFR sladěna s politickým cyklem Parlamentu i Komise tak, aby se evropské volby staly fórem pro rozpravu o budoucích prioritách v oblasti výdajů;

74.  nicméně zdůrazňuje, že zejména u programů v oblasti politiky soudržnosti a rozvoje venkova, které jsou uskutečňovány v rámci sdíleného řízení, je velmi důležitá předvídatelnost, vzhledem k tomu, že trvá dlouho, než se na celostátní a regionální úrovni podaří dohodnout na odvětvových právních předpisech a operačních programech;

75.  domnívá se, že vzhledem k rychle se měnícímu politickému prostředí a v zájmu zajištění větší pružnosti by některé prvky VFR měly být odsouhlaseny na dobu 5 let, zatímco jiné, zejména ty, které se týkají programů vyžadujících dlouhodobější plánování či politik řídících se složitými postupy pro zřizování systémů provádění, by měly být dohodnuty na období 5+5 let s tím, že v polovině období by měly být povinně přezkoumány;

Reforma systému vlastních zdrojů

76.  zdůrazňuje, že je třeba provést plnohodnotnou reformu systému vlastních zdrojů, která by se měla řídit zásadami jednoduchosti, spravedlnosti a transparentnosti; očekává proto, že Skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje předloží do konce roku 2016 ambiciózní závěrečnou zprávu a že Komise do konce roku 2017 předloží stejně ambiciózní soubor předpisů týkajících se vlastních zdrojů od roku 2021;

77.  zdůrazňuje, že je třeba snížit podíl příspěvků z HND do rozpočtu Unie s cílem upustit od přístupu „spravedlivého vyrovnání“, kterým se řídí členské státy; zdůrazňuje, že díky tomu by se snížila zátěž na vnitrostátní pokladny a dotyčné zdroje by měly členské státy k dispozici ve svých vnitrostátních rozpočtech; připomíná, že stávající vlastní zdroj z DPH je příliš složitý a je v podstatě druhým příspěvkem z HND, a vyzývá proto k výrazné reformě tohoto vlastního zdroje či k jeho úplnému zrušení; nicméně se domnívá, že příspěvky z HND by měly být i nadále součástí rozpočtu, vzhledem k tomu, že by měly fungovat jako vyrovnávací příspěvek;

78.  vyzývá k zavedení jednoho či více nových vlastních zdrojů, v ideálním případě s jednoznačnou vazbou na evropské politiky, které vytvářejí přidanou hodnotu; konstatuje, že Skupina na vysoké úrovni o celé řadě možných nových vlastních zdrojů již diskutovala a zabývala se v této souvislosti např. reformou DPH, daní z finančních transakcí, měnovým příjmem ECB, reformou systému EU pro obchodování s emisemi a uhlíkovou daní, zdaněním v oblasti dopravy, daní z příjmu právnických osob, daní z elektřiny a digitální daní; nedočkavě očekává doporučení Skupiny na vysoké úrovni, na jejichž základě bude moci pokračovat v zahájené práci a připravit postoj Parlamentu v této věci; v této souvislosti vyzývá k postupnému odstranění všech forem slev;

Jednotnost rozpočtu

79.  zdůrazňuje význam zásady jednotnosti rozpočtu a připomíná, že podle čl. 310 odst. 1 SFEU musí být veškeré příjmy a výdaje Unie zahrnuty do rozpočtu; je znepokojen nedávným přechodem od metody Společenství k mezivládnímu rozhodování, který lze pozorovat od roku 2014 a v rámci kterého došlo ke zřízení svěřeneckého fond Bêkou pro Středoafrickou republiku, regionálního svěřeneckého fondu Madad, který vznikl v reakci na krizi v Sýrii, a svěřeneckého krizového fondu EU pro Afriku, jakož i uprchlického nástroje pro Turecko; zdůrazňuje, že tento způsob financování obnáší přerozdělení fondů v rámci stávajících víceletých finančních programů vyjednaných a schválených mezi třemi orgány; upozorňuje na to, že tato skutečnost ohrožuje demokratickou kontrolu, jelikož Evropský parlament byl ze zřízení těchto fondů vyloučen;

80.  zdůrazňuje, že podle smlouvy sestavují Parlament a Rada rozpočet Unie za rovných podmínek jako dvě složky rozpočtového orgánu; dále se domnívá, že úplný dohled Parlamentu nad veškerými výdaji je základním prvkem vynakládání prostředků EU; vyzývá Komisi, aby zachovala jednotnost rozpočtu a aby ji při navrhování nových politických iniciativ považovala za základní zásadu;

81.  znovu opakuje svůj dlouhodobý postoj, podle něhož by měl být Evropský rozvojový fond (ERF) začleněn od roku 2021 do rozpočtu Unie, přičemž je třeba zajistit financování afrického mírového projektu a operací týkajících se bezpečnosti;

82.  zdůrazňuje, že jakékoli budoucí začlenění Evropského rozvojového fondu (EDF) nebo dalších podobných ad hoc nástrojů do rozpočtu EU obnáší připojení příslušných finančních prostředků k prostředkům VFR, jehož stropy proto bude třeba příslušným způsobem změnit, aby nebylo ohroženo financování jiných politik a programů EU;

Větší pružnost

83.  zdůrazňuje, že rigidní struktura rozpočtu Unie připravuje rozpočtový orgán o možnost přiměřeně reagovat na měnící se okolnosti; vyzývá proto k zavedení větší pružnosti v příštím VFR, zejména co se týče pružnosti mezi okruhy ve formě pružnosti využívání nevyužitých rezerv a mezi roky s cílem plně využívat stropy VFR;

84.  zdůrazňuje, že kromě toho, že by Unie měla mít možnost pružně reagovat na měnící se okolnosti, aniž by bylo dotčeno dohodnuté plánování, je třeba, aby mohla rychle reagovat na rozvíjející se krize, jakou je např. současná migrační krize; vyzývá proto, aby v rozpočtu Unie byla – nad rámec již existujících zvláštních nástrojů VFR – vytvořena stálá krizová rezerva s cílem zabránit řešením ad hoc, jako je zřizování svěřeneckých fondů; zdůrazňuje, že takový mechanismus, jímž se má reagovat na krize a nepředvídané situace, by měl ze své podstaty fungovat jako nový zvláštní nástroj VFR a prostředky na něj by měly být vyměřovány nad rámec stropů VFR;

Rozhodovací proces

85.  připomíná kritický postoj Parlamentu, co se týče způsobu, jakým probíhal postup přijímání nařízení o VFR na období 2014–2020; připomíná, že pro přijetí dotyčného nařízení je potřeba souhlas Parlamentu; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby Parlament byl od počátku zcela zapojen do příslušných jednání; domnívá se, že orgány EU by měly formalizovat pravidla pro příští jednání o VFR v dohodě dosažené při přezkumu/revizi VFR v polovině období, v níž by měly být zohledněny nedostatky předchozích jednání a plně zachována úloha a výsady Parlamentu, jak je stanoveno ve Smlouvách; domnívá se, že tato pravidla by měla být v konečném důsledku zakotvena v interinstitucionální dohodě, jak je tomu v případě ročního rozpočtového procesu;

86.  domnívá se, že pravidlo, které vyžaduje, aby nařízení o VFR bylo přijímáno jednomyslně, představuje skutečnou procedurální překážku; vyzývá v této souvislosti Evropskou Radu, aby uplatnila ustanovení čl. 312 odst. 2 SFEU (tzv. „passerelle“), a umožnila tak přijetí nařízení o VFR kvalifikovanou většinou; připomíná rovněž, že pro použití řádného legislativního postupu je možno uplatnit i obecné ustanovení téhož typu v čl. 48 odst. 7 SEU; zdůrazňuje, že posun směrem k hlasování o přijetí nařízení o VFR kvalifikovanou většinou by byl v souladu nejen s rozhodovacím procesem používaným pro přijetí prakticky všech víceletých programů EU, ale také s ročním postupem pro přijetí rozpočtu EU;

87.  připomíná, že Evropská rada podle Smlouvy nemá právo vykonávat legislativní funkce; opětovně a důrazně v této souvislosti kritizuje zásahy Evropské rady do legislativy v průběhu jednání o posledním VFR; žádá Evropskou radu, aby se omezila na výkon svých úkolů vymezených Smlouvou a aby se zdržela předjímání politických změn, o nichž má být rozhodováno řádným legislativním postupem, a respektovala legislativní výsady Parlamentu v procesu spolurozhodování;

88.  trvá na tom, že legislativní proces přijímání nového VFR by měl být uzavřen do konce roku 2018 na základě důkladných jednání mezi Parlamentem a Radou; zdůrazňuje, že bude-li dohody ohledně VFR dosaženo včas, bude možné rychle přijmout všechny odvětvové předpisy a umožní se také, aby byly nové programy zahájeny bez odkladu k 1. lednu 2021; zdůrazňuje, že je důležité lépe informovat vnitrostátní parlamenty a evropské občany o výzvách nového VFR, ve vhodných případech prostřednictvím pořádání interinstitucionálních meziparlamentních konferencí;

o
o   o

89.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotyčným orgánům a institucím a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. L 103, 22.4.2015, s. 1.
(3)Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2014)0378.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0599.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0455.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2013)0456.
(10) Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 47.
(11) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 49.
(12) Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 1.
(13) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 89.


Daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (TAXE 2)
PDF 940kWORD 359k
Usnesení
Příloha
Příloha
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (2016/2038(INI))
P8_TA(2016)0310A8-0223/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 4 a 13 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 107, 108, 113, 115 a 116 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 2. prosince 2015 o zřízení zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (TAXE 2) a o jeho působnosti, početním složení a funkčním období(1),

–  s ohledem na odhalení Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) ohledně daňových rozhodnutí a dalších škodlivých praktik v Lucembursku, která vstoupila ve známost jako tzv. „LuxLeaks“,

–  s ohledem na odhalení Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) ohledně využívání offshorových společností, která vstoupila ve známost jako tzv. „Panama Papers“, a zejména na dokumenty zveřejněné dne 9. května 2016,

–  s ohledem na výsledky vrcholných schůzek skupin G7, G8 a G20 ohledně mezinárodních daňových otázek, zejména pak vrcholné schůzky v Ise-Šimě ve dnech 26. a 27. května 2016, a na výsledek setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí skupiny G20, jež se konalo ve dnech 14. a 15. dubna 2016 ve Washingtonu,

–  s ohledem na rezoluci o akčním programu z Addis Abeby přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 27. července 2015,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze dne 30. listopadu 2015 nazvanou „Zásady G20/OECD pro správu a řízení společností“,

–  s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 8. března 2016 o výměně informací souvisejících s daněmi, pokud jde o činnosti nadnárodních společností, a o kodexu chování pro zdaňování podniků, ze dne 8. prosince 2015 o zdanění právnických osob, erozi základu daně a přesouvání zisku, ze dne 9. prosince 2014 o zdaňování podniků a ze dne 1. prosince 1997 o daňové politice, a s ohledem na sdělení z neformální rozpravy Rady ECOFIN o „Panama Papers“ dne 22. dubna 2016;

–  s ohledem na směrnici Rady ze dne 8. prosince 2015(2), kterou se mění směrnice o správní spolupráci(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu(6),

–  s ohledem na společná navazující opatření, která Komise přijala dne 16. března 2016, k doporučením obsaženým v usneseních Parlamentu o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii a o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček (COM(2016)0198) (návrh na podávání zpráv podle jednotlivých zemí), předložený Komisí,

–  s ohledem na návrh balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který předložila Komise a který obsahuje rámcové sdělení(7), návrh směrnice Rady týkající se pravidel proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem(8), návrh směrnice Rady o přezkumu směrnice o správní spolupráci(9), doporučení týkající se daňových úmluv(10) a studie o agresivním daňovém plánování(11),

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), který Komise předložila v roce 2011 (COM(2011)0121), a na postoj Parlamentu ze dne 19. dubna 2012 k tomuto návrhu(12),

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států ze dne 1. prosince 1997 o kodexu chování pro zdaňování podniků(13) a na pravidelné zprávy, které Radě podává Skupina pro kodex chování při zdaňování podniků,

–  s ohledem na dohodu o daňové transparentnosti, kterou dne 22. února 2016 parafovaly EU a Monacké knížectví,

–  s ohledem na dohodu, kterou dne 12. února 2016 podepsaly EU a Andorrské knížectví,

–  s ohledem na dohodu o zdanění příjmů z úspor, kterou dne 8. prosince 2015 podepsaly EU a Republika San Marino,

–  s ohledem na dohodu o automatické výměně informací o finančních účtech, kterou dne 28. října 2015 podepsaly EU a Lichtenštejnské knížectví,

–  s ohledem na dohodu o zdanění, kterou dne 27. května 2015 podepsaly EU a Švýcarská konfederace a jež má zlepšit dodržování daňových předpisů,

–  s ohledem na aktualizovanou dohodu mezi Jersey a Spojeným královstvím ze dne 30. listopadu 2015 a na tzv. „změnu postoje k výkladu odstavce 2 ujednání mezi Jersey a Spojeným královstvím o zamezení dvojího zdanění“,

–  s ohledem na ujednání mezi Guernsey a Spojeným království o zamezení dvojího zdanění ve znění ujednání z roku 2009, které bylo podepsáno dne 20. ledna 2009 a vstoupilo v platnost dne 27. listopadu 2009 a jež se týká výměny informací,

–  s ohledem na legislativní postoj Parlamentu ze dne 8. července 2015 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích(17),

–  s ohledem na různá parlamentní slyšení a následné zprávy k tématu vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, které uspořádaly vnitrostátní parlamenty, mj. Dolní sněmovna Spojeného království, Senát Spojených států, australský Senát a francouzské Národní shromáždění a Senát,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2014)7 ze dne 30. dubna 2014 o ochraně oznamovatelů,

–  s ohledem na soudní řízení v Lucembursku s Antoinem Deltourem, Raphaëlem Haletem a Édouardem Perrinem, kteří jsou obžalováni ze zveřejnění tzv. „LuxLeaks“ dokumentů,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise o státní podpoře pro společnost Fiat(18), Starbucks(19), na belgická rozhodnutí týkající se nadměrného zisku(20) a na rozhodnutí zahájit šetření případů státní podpory týkající se společností McDonalds, Apple a Amazon,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (TAXE 2) (A8-0223/2016),

Obecné úvahy, fakta a čísla

A.  vzhledem k tomu, že odhalení „Panama Papers“ a „LuxLeaks“ zveřejněná Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) ukázala, že je naléhavě nezbytné, aby EU a její členské státy bojovaly proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování a usilovaly o větší spolupráci a transparentnost, aby obnovily daňovou spravedlnost tím, že učiní naše daňové systémy spravedlivějšími a zajistí, aby daně z příjmu právnických osob byly placeny v místě, kde je vytvářena hodnota, nejen v rámci členských států, ale na celém světě;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise dosahují daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem 1 bilionu EUR(21) ročně, zatímco OECD odhaduje(22), že ztráta příjmů na celosvětové úrovni činí 4 až 10 % všech příjmů z daní z příjmu právnických osob, což podle hodnot z roku 2014 odpovídá 75 až 180 miliardám EUR ročně; vzhledem k tomu, že se jedná pouze o střízlivé odhady; vzhledem k tomu, že negativní dopady podobných praktik na rozpočty členských států a na občany jsou zřejmé a mohly by snižovat důvěru v demokracii; vzhledem k tomu, že daňové podvody, daňové úniky a agresivní daňové plánování vedou k erozi základu daně v členských státech, a tím i ke ztrátě daňových příjmů, oslabování ekonomik, schopnosti vlád zajišťovat veřejné služby, investice a sociální zabezpečení;

C.  vzhledem k tomu, že v rozpočtovém rámci vzájemné kontroly je nepřijatelné, aby zdroje, které mají být vytvářeny z daní splatných v členském státě, ve skutečnosti vznikaly v jiném členském státě prostřednictvím nekalého a agresivního daňového plánování;

D.  vzhledem k tomu, že vyhýbáním se daňovým povinnostem ze strany podniků jsou nepřiměřeně postiženy rozvojové země, na něž podle odhadů připadá 100 miliard USD(23) ročních ztrát příjmu z daní, což je připravuje o hlavní zdroje financování nejzákladnějších služeb a škodí politikám EU v oblasti rozvojové spolupráce;

E.  vzhledem k tomu, že případ „Panama Papers“ nám připomněl, že problém vyhýbání se daňovým povinnostem přesahuje rámec nadnárodních společností, silně se podobá trestné činnosti, a že jmění offshorových společností se odhaduje na přibližně 10 bilionů USD;

F.  vzhledem k tomu, že představitelé skupiny G20 se v dubnu 2009 obrátili na offshorové jurisdikce s konkrétní žádostí, aby podepsaly nejméně 12 smluv o výměně informací s cílem ukončit éru bankovního tajemství; vzhledem k tomu, že ekonomové vážně zpochybnili účinnost těchto opatření a vysvětlovali to tím, že smlouvy vedou k přesunu bankovních vkladů mezi daňovými ráji, ale nevedou k zásadnímu navracení finančních prostředků zpět(24); vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, že by portfoliové investice v offshorových jurisdikcích klesaly, přinejmenším do roku 2014, navzdory nedávnému mezinárodnímu úsilí o zvýšení finanční transparentnosti; vzhledem k tomu, že je příliš brzy na to hodnotit, zda přijetí automatické výměny informací o daních (společný standard pro oznamování) tento trend zvrátí;

G.  vzhledem k tomu, že podle informací poskytnutých Bankou pro mezinárodní platby vzrostly přeshraniční vklady v offshorových centrech mezi lety 2008 a 2015 v průměru o 2,81 % ročně, zatímco ve zbytku světa se zvýšily jen o 1,24 %(25); vzhledem k tomu, že mezi nejdůležitější finanční offshorová centra, pokud jde o zahraniční vklady, patří Kajmanské ostrovy (663 mld. USD), Lucembursko (360 mld. USD), Švýcarsko (137 mld. USD), Hongkong (125 mld. USD), Singapur (95 mld. USD), Bermudy (77 mld. USD), Panama (67 mld. USD), Jersey (58 mld. USD) a Bahamy (55 mld. USD); vzhledem k tomu, že přeshraniční vklady v evropských daňových rájích, jako jsou Andorra, Gibraltar, Lichtenštejnsko a Švýcarsko, v posledních několika letech klesly, nebo se drží na stejné úrovni, což vede k domněnce, že offshorové činnosti se přesouvají do jiných jurisdikcí a offshorové odvětví se restrukturalizuje v důsledku narůstajícího počtu dvoustranných dohod o informacích ohledně daní;

H.  vzhledem k tomu, že investiční toky do offshorových finančních center se v roce 2015 odhadovaly na 72 miliard USD(26) a v posledních letech se v důsledku narůstajících toků od nadnárodních podniků nacházejících se v rozvojových a tranzitivních ekonomikách navýšily, někdy prostřednictvím tzv. round-trippingu investic; vzhledem k tomu, že investiční toky do zvláštních účelových jednotek představují většinu offshorových investičních toků; vzhledem k tomu, že Lucembursko bylo v roce 2015 hlavním příjemcem investičních toků spojených se zvláštními účelovými jednotkami, i když přítoky do Nizozemska spojené se zvláštními účelovými jednotkami byly v roce 2015 rovněž obzvláště vysoké; vzhledem k tomu, že přetrvávající finanční toky směrované přes offshorové finanční mechanismy poukazují na potřebu větší soudržnosti mezi politikou v oblastí daní a investic na evropské i celosvětové úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že OECD byla v dubnu 2016 znovu pověřena vytvořením černé listiny nespolupracujících jurisdikcí; vzhledem k tomu, že kritéria ke stanovení daňových rájů určuje Komise, která uznala, že důležitá jsou nejen kritéria transparentnosti a spolupráce, ale že je třeba zvážit také škodlivé daňové režimy;

J.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky zaujímají vedoucí pozici, pokud jde o vytváření pracovních míst v Evropě, a že v posledních pěti letech vytvořily přibližně 85 % všech nových pracovních míst v EU(27); vzhledem k tomu, že studie(28) prokázaly, že přeshraniční společnosti platí v průměru o 30 % nižší daně než společnosti, které působí pouze v jedné zemi; vzhledem k tomu, že tato skutečnost závažným způsobem narušuje hospodářskou soutěž, vede ke ztrátě pracovních míst a rovnosti v Unii a brání udržitelnému růstu;

K.  vzhledem k tomu, že agresivní daňové plánování je definováno Komisí jako zneužívání technických aspektů daňového systému nebo mezer vznikajících mezi dvěma či více daňovými systémy pro účely snižování daňové povinnosti; vzhledem k tomu, že Komise uznává, že agresivní daňové plánování může mít nejrůznější podoby, což vede k situaci, kdy se daňové předpisy nepoužívají v souladu se záměry jejich tvůrců; vzhledem k tomu, že mezi hlavní formy agresivního daňového plánování patří přesouvání dluhu, umístění nehmotných aktiv a duševního vlastnictví, strategické stanovování převodních cen, hybridní opatření využívající nesouladu mezi daňovými systémy a struktury offshorových půjček; vzhledem k tomu, že společnosti, které vyslechl zvláštní výbor Parlamentu, většinou opakovaly, že platí velké množství daní a jednají v souladu se zákonem; vzhledem k tomu, že dosud jen malé procento společností veřejně připustilo, že vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků je třeba řešit;

L.  vzhledem k tomu, že téměř třetina přeshraničních podnikových investic prochází offshore finančními strukturami; vzhledem k tomu, že Komise konstatuje, že k 72 % případů přesouvání zisku v Evropské unii dochází prostřednictvím převodních cen a daňově výhodného umístění duševního vlastnictví a že zbývající režimy přesouvání zisku zahrnují přesouvání dluhu(29);

M.  vzhledem k tomu, že dvoustranné daňové dohody rozdělují práva na zdanění mezi stát zdroje a zemi bydliště; vzhledem k tomu, že státu zdroje je často přiděleno právo danit aktivní příjmy podniků, pokud mají ve státech zdroje stálou provozovnu, a země bydliště získají práva na zdanění pasivního příjmu, jako jsou dividendy, licenční poplatky a úroky; vzhledem k tomu, že takové rozdělení práv na zdanění má zásadní význam pro pochopení režimů agresivního daňového plánování;

N.  vzhledem k tomu, že účetní postupy jsou obrazem finančního stavu podniku získaného tak, že se výnosy sladí s výdaji, a zisky a ztráty se sladí s kalendářním obdobím, ve kterém vzniknou, a nikoli s obdobím, v němž skutečně probíhají peněžní toky; vzhledem k tomu, že pokud se zdanitelný příjem přenáší z jedné jurisdikce do druhé, a každá z nich jej zpracovává odlišným způsobem, vzniká příležitost využít tento nesoulad; vzhledem k tomu, že ačkoli licenční poplatky mohou být pro obchodní účely odůvodněné, bez řádné fiskální koordinace a pokud se jim může dostat zvýhodněného daňového zacházení v jednom státě, vedou k erozi základu daně v jiných státech;

O.  vzhledem k tomu, že 60 % veškerého světového obchodu probíhá uvnitř skupin, a vztahují se tedy na ně metodiky stanovování převodních cen; vzhledem k tomu, že 70 % veškerého přesouvání zisku se uskutečňuje prostřednictvím převodních cen;

P.  vzhledem k tomu, že konvergenci daňových politik by měly doplňovat také větší kontroly a větší počet vyšetřování škodlivých daňových praktik; vzhledem k tomu, že Komise zahájila několik nových formálních vyšetřovacích řízení v souvislosti s daňovým zacházením s nadnárodními podniky; vzhledem k tomu, že hodnocení opatření daňové politiky z hlediska poskytování státní podpory je přístup, jehož význam v posledních letech vzrostl; vzhledem k tomu, že je nezbytná další reflexe a opatření s cílem lépe pochopit a řešit vzájemné působení zdanění a hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že Komise má možnost vyšetřit neselektivním a nezaujatým způsobem všechny případy podezření na nedovolenou státní podporu poskytnutou prostřednictvím preferenčního daňového zacházení; vzhledem k tomu, že celá řada šetření Komise v oblasti státních podpor nebyla v době přijetí zprávy A8-0223/2016 ještě dokončena; vzhledem k tomu, že určité členské státy zahájily vůči některým nadnárodním podnikům postupy zpětného získávání prostředků; vzhledem k tomu, že pouze několik členských států provádělo analýzy vedlejších účinků svých vnitrostátních daňových politik s cílem posoudit dopady na rozvojové země;

Q.  vzhledem k tomu, že nejlepším nástrojem boje proti agresivnímu daňovému plánování jsou dobře koncipované právní předpisy, řádně a koordinovaně prováděné;

Úloha zvláštních daňových jurisdikcí

R.  vzhledem k tomu, že Parlament se sešel se zástupci vlád Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, Guernsey a Jersey; vzhledem k tomu, že Kajmanské ostrovy byly pouze na schůzi koordinátorů, nikoli však na formálním slyšení zvláštního výboru; vzhledem k tomu, že Ostrov Man odmítl vystoupit před zvláštním výborem, zaslal však písemný příspěvek;

S.  vzhledem k tomu, že některé konkrétní daňové jurisdikce aktivně přispívají k vytváření agresivních daňových politik jménem nadnárodních podniků, které se tak vyhýbají daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu právnických osob se v některých jurisdikcích blíží nebo je rovna 0 %; vzhledem k tomu, že složitost různých daňových systémů je příčinou nedostatečné transparentnosti, která je v celosvětovém měřítku škodlivá;

T.  vzhledem k tomu, že všechny tyto jurisdikce se zavázaly zavést do roku 2017 automatickou výměnu informací, kromě Andorry a Monaka, které tak mají učinit do roku 2018; vzhledem k tomu, že je důležité sledovat, zda se účinné legislativní změny již zavádějí, aby se zajistilo zahájení účinné automatické výměny informací od roku 2017;

U.  vzhledem k tomu, že mezery v právních předpisech, neúčinnost výměny informací a obecněji neplnění požadavků kontroly, nedostatečná znalost konečných příjemců a bankovní a firemní tajemství jsou navzdory postupnému odstraňování zákonů o bankovním tajemství překážkami pro zastavení daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že neprůhlednosti těchto praktik využívají někteří daňoví zástupci ve finančním sektoru k agresivním daňovým praktikám; vzhledem k tomu, že iniciativy směřující k automatické výměně informací mezi zeměmi nad rámec dřívějších dvoustranných úmluv o daních byly zavedeny teprve nedávno; vzhledem k tomu, že bez účinného prosazování budou slabé stránky systémů podněcovat k daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

V.  vzhledem k tomu, že některé zvláštní daňové jurisdikce v EU i mimo ni nejsou ochotny reformovat své daňové systémy, a to navzdory celosvětovým iniciativám a skutečnosti, že některé z nich jsou zapojeny do činnosti OECD;

W.  vzhledem k tomu, že ze slyšení s Andorrou, Guernsey, Jersey, Lichtenštejnskem a Monakem (viz příloha 1) vyplývá, že podmínky registrace offshorových společností a informace, jež mají být v této souvislosti poskytovány, se u jednotlivých jurisdikcí liší; vzhledem k tomu, že oficiální daňové orgány některých těchto jurisdikcí neznají nebo neshromažďují úplné informace o konečných příjemcích svěřenectví, nadací a společností a že tyto informace nejsou veřejné; vzhledem k tomu, že Andorra, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino a Švýcarsko podepsaly dohody o výměně informací s EU; vzhledem k tomu, že Normanské ostrovy podepsaly dohody se Spojeným královstvím a vyjádřily ochotu uzavřít obdobné dohody s ostatními členskými státy;

X.  vzhledem k tomu, že platné právní předpisy některých jurisdikcí nezajišťují řádnou správu ani dodržování mezinárodních norem týkajících se konečných příjemců, transparentnosti a spolupráce;

Y.  vzhledem k tomu, že některé z těchto jurisdikcí jsou závislými či přidruženými územími členských států, a proto i tehdy, když mají statut samosprávy, částečně podléhají vnitrostátním a evropským právním předpisům; vzhledem k tomu, že členské státy by proto měly uvažovat o přijetí právních předpisů s cílem zajistit, aby jejich přidružená a závislá území postupovala v souladu s nejpřísnějšími normami;

Z.  vzhledem k tomu, že některé členské státy vypracovaly vlastní seznamy nespolupracujících jurisdikcí nebo definovaly obsah pojmů „daňové ráje“ či „privilegované daňové jurisdikce“; vzhledem k tomu, že mezi těmito seznamy existují v otázce vymezení či posuzování nespolupracujících jurisdikcí či daňových rájů velké rozdíly; vzhledem k tomu, že seznam nespolupracujících jurisdikcí, který vypracovala OECD, neplní svůj účel; vzhledem k tomu, že Komise v daňovém balíčku ze dne 17. června 2015 zveřejnila seznam nespolupracujících jurisdikcí, který byl vypracován na základě stávajících vnitrostátních seznamů podle zásady společného jmenovatele; vzhledem k tomu, že ačkoli jich je naléhavě třeba, stále chybí společná celoevropská definice a společný celoevropský seznam nespolupracujících jurisdikcí; vzhledem k tomu, že žádný z těchto seznamů neobsahuje jasná, měřitelná a vyčerpávající kritéria pro určení míry utajování ze strany konkrétní jurisdikce;

Úloha finančních institucí v agresivním daňovém plánování nadnárodních podniků

AA.  vzhledem k tomu, že podle dokumentů „LuxLeaks“ a „Panama Papers“ se některé finanční instituce a auditorské nebo právnické firmy podílely jako zprostředkovatelé na vytváření složitých právních struktur vedoucích k využívání režimů agresivního daňového plánování multinárodními podniky; vzhledem k tomu, že mezery v právní úpravě, nesoulad a nedostatečná koordinace, spolupráce a transparentnost mezi zeměmi vytvářejí prostředí, které usnadňuje daňové úniky; vzhledem k tomu, že finanční instituce jsou nicméně kvůli informacím o finančních účtech a skutečných vlastnících, které mají k dispozici, klíčovými a nepostradatelnými pomocníky v boji proti daňovým podvodům, a vzhledem k tomu, že je proto klíčové, aby plně a účinně spolupracovaly při výměně takových informací;

AB.  vzhledem k tomu, že v době, kdy probíhalo toto vyšetřování, proniklo na veřejnost několik daňových skandálů, do nichž byly zapojeny banky; vzhledem k tomu, že finanční instituce mohou využít různé strategie agresivního daňového plánování k tomu, aby svým klientům pomáhaly s daňovými úniky nebo vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že banky mohou vystupovat na trhu jménem svých klientů a prohlašovat, že jsou skutečným vlastníkem těchto transakcí vůči daňovým orgánům, a umožnit tak klientům neoprávněně těžit z daňových výhod poskytovaných bankám z titulu jejich bankovního statusu nebo jejich rezidence; vzhledem k tomu, že při navrhování a provádění agresivního daňového plánování by měly být banky (zvláště ty, které provádějí operace investičního bankovnictví) považovány za subjekty hrající dvojí úlohu; zaprvé, poskytující klientům agresivní daňové plánování, často v souvislosti s finančními produkty, jako jsou půjčky, deriváty, repo obchody nebo jakýkoli jiný nástroj spojený s kapitálem; zadruhé, samy využívající agresivní daňové plánování prostřednictvím svých vlastních mezibankovních finančních transakcí nebo strukturovaných finančních transakcí;

AC.  vzhledem k tomu, že veškeré banky, které vystoupily před zvláštním výborem, oficiálně popíraly poradenství svým klientům v oblasti daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem v jakékoli podobě a vztahy s auditorskými a právnickými firmami, které by se týkaly tohoto účelu;

AD.  vzhledem k tomu, že některé významné finanční instituce mají značné množství dceřiných společností ve zvláštních daňových jurisdikcích nebo v jurisdikcích s nízkými či velmi nízkými sazbami daně z příjmu právnických osob za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem jménem svých firemních a soukromých klientů nebo ve svůj vlastní prospěch; vzhledem k tomu, že řada finančních institucí nedávno v těchto jurisdikcích uzavřela některé své pobočky; vzhledem k tomu, že ve Spojených státech bylo několik finančních institucí stíháno v souvislosti s daňovými úniky či praním peněz, což vedlo k placení významných pokut, ale velmi málo stíhání bylo zahájeno v Evropské unii;

AE.  vzhledem k tomu, že banky fungují na konkurenčním trhu a jsou motivovány, aby prosazovaly atraktivní daňové režimy s cílem přilákat nové klienty a poskytovat služby stávajícím klientům; vzhledem k tomu, že na zaměstnance bank je často vyvíjen enormní tlak, aby uznaly za platné klientské smlouvy umožňující daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, a jsou vystaveni riziku propuštění, pokud požadavkům nevyhoví; vzhledem k tomu, že zde dochází ke střetu zájmů, včetně tzv. případů „otočných dveří“, mezi vysokými bankovními úředníky, konzultačními firmami a zaměstnanci daňových správ; vzhledem k tomu, že daňové správy nemají pokaždé dostatečný přístup k informacím nebo prostředky na to, aby mohly banku prošetřit a odhalovat případy daňových úniků;

AF.  vzhledem k tomu, že je důležité uznat, že ne všechny komplexní strukturované finanční transakce mají jednoznačnou daňovou motivaci a že produkty založené primárně na daních představují jen malou část celkového obchodu v oblasti komplexních strukturovaných finančních transakcí; vzhledem k tomu však, že částky zapojené do transakcí agresivního daňového plánování mohou být velmi vysoké, přičemž jediný obchod může někdy představovat částku miliard EUR a daňové výhody, které taková transakce nabízí, mohou dosahovat stovek milionů EUR(30); vzhledem k tomu, že orgány pro daňové příjmy se potýkají s problémem nedostatečné transparentnosti komplexních strukturovaných finančních transakcí, které jsou využívány pro účely agresivního daňového plánování, zejména pokud se budou určité samostatné úseky spadající do takových dohod provádět v různých jurisdikcích;

AG.  vzhledem k tomu, že na úvěrové instituce v EU se již vztahují požadavky, aby veřejně podávaly zprávy podle jednotlivých zemí podle směrnice o kapitálových požadavcích CRD IV; vzhledem k tomu, že je třeba konstatovat, že tyto zprávy podle jednotlivých zemí měly určité nedostatky a že by tyto nedostatky měly být řešeny; vzhledem k tomu, že žádná z finančních institucí, které vystoupily před zvláštním výborem, nevznesla proti požadavkům na zveřejňování žádnou zásadní námitku; vzhledem k tomu, že některé z těchto institucí jasně uvedly, že s tímto požadavkem souhlasí a že podpoří, aby se stal globálním standardem;

AH.  vzhledem k tomu, že podávání veřejných zpráv o jednotlivých zemí vztahující se na určité dokumenty finančních institucí vykazuje pozoruhodné nesrovnalosti mezi jejich celkovým ziskem dosaženým v zámořských jurisdikcích, jejich činností, výší odvedené daně a počtem zaměstnanců v těchto jurisdikcích; vzhledem k tomu, že tytéž zprávy odhalily nesrovnalosti mezi územími, na nichž působí a kde mají své zaměstnance, a územími, na nichž vykazují zisky;

AI.  vzhledem k tomu, že banky a nadnárodní podniky, které vystoupily před zvláštním výborem, nezodpověděly v plném rozsahu všechny otázky jeho členů, a že některé záležitosti tudíž zůstaly nezodpovězené nebo nejednoznačné; vzhledem k tomu, že některé z těchto bank a nadnárodních podniků později zaslaly písemné příspěvky (viz příloha 2);

Daňové režimy pro příjmy z patentů, znalostí a výzkumu a vývoje

AJ.  vzhledem k tomu, že v celé Unii jsou široce využívány režimy týkající se duševního vlastnictví, patentů a výzkumu a vývoje; vzhledem k tomu, že nadnárodní podniky tyto režimy využívají k umělému snižování svých celkových daňových odvodů; vzhledem k tomu, že opatření č. 5 akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) se týká modifikovaného přístupu podle kauzálního nexu (modified nexus approach); vzhledem k tomu, že skupina pro kodex chování má mimo jiné analyzovat a efektivně sledovat tyto praktiky v členských státech;

AK.  vzhledem k tomu, že skupina pro kodex chování analyzovala evropské daňové režimy pro příjmy z patentů, avšak nedokončila svou analýzu zvláštních režimů; vzhledem k tomu, že mezitím se opatření č. 5 akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku odvolává na modifikovaný přístup podle kauzálního nexu jako na novou normu uplatňovanou při poskytování pobídek v oblasti výzkumu a vývoje; vzhledem k tomu, že členské státy se na úrovni skupiny pro kodex chování dohodly, že provedou modifikovaný přístup podle kauzálního nexu ve svých vnitrostátních právních předpisech do roku 2015; vzhledem k tomu, že se rovněž dohodly na tom, že by stávající daňové režimy pro příjmy z patentů měly být postupně do roku 2021 ukončeny; vzhledem k tomu, že členské státy mají značné zpoždění v provádění modifikovaného přístupu podle kauzálního nexu ve svých vnitrostátních právních předpisech;

AL.  vzhledem k tomu, že z několika studií Komise jasně vyplývá, že souvislost mezi daňovým režimem pro příjmy z patentů a výzkumem a vývojem je ve většině případů nahodilá nebo umělá; vzhledem k tomu, že tato nesrovnalost může vést k domněnce, že uvedené režimy jsou ve většině případů vytvořeny za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že daňové pobídky pro příjmy vytvářené v oblasti výzkumu a vývoje, především daňové režimy pro příjmy z patentů, mnohdy vedou ke značnému poklesu daňových příjmů pro všechny vlády, včetně vlád, jež takovou politiku provádějí; vzhledem k tomu, že by mělo být hlouběji analyzováno, jak nejlépe motivovat potřebný výzkum a vývoj a inovace v EU, aniž by vznikaly škodlivé praktiky; vzhledem k tomu, že OECD a MMF již také několikrát potvrdily, že se nedomnívají, že by daňové režimy pro příjmy z patentů byly správným nástrojem pro podporu výzkumu a vývoje;

AM.  vzhledem k tomu, že klíčový význam daňových režimů pro příjmy z patentů v režimech škodlivých daňových praktik byl nejprve zpozorován v rámci pracovních cest ke zjištění potřebných údajů předchozího zvláštního výboru (TAXE 1) v Nizozemsku a ve Spojeném království, a následně jej potvrdila jeho delegace na Kypru; vzhledem k tomu, že v ostatních členských státech existují obdobné systémy;

AN.  vzhledem k tomu, že mimořádně tíživý problém vzniká v důsledku toho, že není ani v nejmenším sladěn přístup členských států v otázce odchozích plateb; vzhledem k tomu, že v tomto stávajícím, nekoordinovaném rámci, kombinace zrušení zdanění u zdroje podle směrnic o úroku a licenčních poplatcích a o mateřské společnosti a odstranění srážkové daně u odchozích plateb dividendy, licenčních poplatků a úroků v některých členských státech vytváří právní mezery, čímž zisky mohou účinně téci z jakéhokoliv členského státu pryč z území Unie, aniž by byly alespoň jednou předmětem daně;

Dokumenty poskytnuté skupinou pro kodex chování pro zdaňování podniků, skupinou na vysoké úrovni pro zdanění a pracovní skupinou pro otázky daní

AO.  vzhledem k tomu, že mandát skupiny pro kodex chování je vymezen v závěrech Rady ECOFIN ze dne 1. prosince 1997; vzhledem k tomu, že dokumenty skupiny pro kodex chování představují základní zdroj informací pro činnost zvláštního výboru (jak je uvedeno již v usnesení Parlamentu ze dne 25. listopadu 2015);

AP.  vzhledem k tomu, že některé pracovní dokumenty a zápisy ze schůzí skupiny pro kodex chování byly poslancům EP v prostorách EP zpřístupněny pouze neveřejně a teprve pět měsíců po zahájení funkčního období jeho zvláštního výboru; vzhledem k tomu, že byly sice zpřístupněny i dodatečné dokumenty, ale některé dokumenty a zápisy jsou stále utajené, nedostupné nebo chybí; vzhledem k tomu, že Komise na neformální schůzi uvedla, že veškeré od ní pocházející dokumenty a dokumenty poskytnuté jí třetími stranami poskytla zvláštnímu výboru, a že veškeré další relevantní dokumenty ze schůzí pocházející z Komise, pokud kdy byly v držení Komise, se tudíž musely ztratit;

AQ.  vzhledem k tomu, že členské státy poskytly Parlamentu na jeho opakované žádosti o úplné zveřejnění příslušných dokumentů neuspokojivé odpovědi; vzhledem k tomu, že tato situace trvá již několik měsíců; vzhledem k tomu, že tyto dokumenty byly poskytnuty výzkumným pracovníkům univerzity v Amsterodamu na základě žádosti vycházející z evropské směrnice o transparentnosti; vzhledem k tomu, že tyto dokumenty byly nicméně v nedávné době poskytnuty, ovšem pouze na důvěrném základě a není možno je využít pro veřejnou rozpravu; vzhledem k tomu, že transparentnost a přístup k informacím jsou základními prvky parlamentní práce;

AR.  vzhledem k tomu, skupina pro kodex chování zkoumala specifické otázky, aniž by to vedlo ke konkrétním reformám; vzhledem k tomu, že například diskuse na téma daňových rozhodnutí probíhala nejméně od roku 1999 a stále jsou potíže s prováděním dohodnutých doporučení, a to i po odhaleních „LuxLeaks“; vzhledem k tomu, že posuzování daňových režimů pro příjmy z patentů nikdy nebylo v roce 2014 plně uzavřeno a žádné další posouzení nezačalo navzdory tomu, že v členských státech dochází ke zpoždění při provádění modifikovaného přístupu podle kauzálního nexu;

Vnější rozměr: skupina G20, OECD a OSN; účast a důsledky pro rozvojové země

AS.  vzhledem k tomu, že OECD, OSN a další mezinárodní organizace jsou zúčastněnými stranami v boji proti erozi základu daně z příjmů právnických osob; vzhledem k tomu, že je nutné zajistit globální harmonizaci postupů a provádění společných standardů, například těch, které v souvislosti s balíčkem opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku navrhla OECD; vzhledem k tomu, že by mělo být zřízeno mezivládní fórum na úrovni OSN s méně selektivním členstvím než OECD nebo G20, aby se mohly za rovných podmínek účastnit všechny země, včetně rozvojových států; vzhledem k tomu, že ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí skupiny G20 na své schůzi ve Washingtonu ve dnech 14. a 15. dubna 2016 opakovaně vyzvali, aby veškeré země a jurisdikce provedly normy Finančního akčního výboru (FATF) týkající se transparentnosti a informací o skutečných vlastnících právnické osoby nebo právního uspořádání; vzhledem k tomu, že někteří členové skupiny G20 žádali, aby byla prováděna automatická výměna informací, pokud jde o skutečné vlastnictví, a požádali FATF a Globální fórum pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely o předložení prvotních návrhů za tím účelem do října 2016;

AT.  vzhledem k tomu, že jak vypozorovala pracovní cesta ke zjištění potřebných údajů do Spojených států, neexistuje dostatečná transparentnost a chybí společná definice skutečného vlastnictví na celosvětové úrovni; vzhledem, že tato nedostatečná transparentnost byla zjevná zvláště u krycích společností a právnických kanceláří; vzhledem k tomu, že Spojené státy v současné době připravují provádění akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku;

AU.  vzhledem k tomu, že proces v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku nezahrnuje rozvojové země jako rovnocenné vyjednávací partnery a neposkytl účinná řešení daňových problémů nejchudších zemí, včetně celosvětové sítě daňových úmluv, které často brání rozvojovým zemím v tom, aby zdaňovaly zisky vytvářené na jejich území;

AV.  vzhledem k tomu, že již existuje spolupráce v oblasti společných daňových otázek mezi příslušnými orgány EU a Spojených států, ale podobná spolupráce chybí na politické úrovni, zvláště pokud jde o parlamentní spolupráci;

AW.  vzhledem k tomu, že v červenci 2016 se má konat sympozium o zdanění s cílem dosáhnout výrazného, udržitelného a vyváženého hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že skupina G20 vyzvala všechny mezinárodní organizace včetně EU, aby reagovaly na příslušné výzvy;

AX.  vzhledem k tomu, že společné veřejné slyšení zvláštního výboru TAXE 2 a Výboru pro rozvoj „Důsledky agresivních fiskálních praktik pro rozvojové země“ ukázalo, že rozvojové země se potýkají s obdobnými problémy eroze základu daně, přesouvání zisku, nedostatečné transparentnosti, celosvětově rozdílných daňových systémů a chybějící soudržné a účinné mezinárodní právní úpravy; vzhledem k tomu, že rozvojové země trpí důsledky agresivního daňového plánování; vzhledem k tomu, že zdroje a odbornost daňových správ v rozvojových zemích jsou nízké, což jim brání v účinném boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

AY.  vzhledem k tomu, že členové skupiny G20 potvrdili svůj závazek, že zajistí, aby bylo vyvíjeno úsilí o posílení kapacit hospodářství rozvojových zemí a rozvinuté země byly vybízeny k dodržování zásad iniciativy v daňové oblasti z Addis Abeby, jak byly stanoveny na zasedání OSN dne 27. července 2015; vzhledem k tomu, že názory a priority rozvojových zemí mají zásadní význam pro efektivní globální koordinaci;

AZ.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka poskytují technickou pomoc včetně nástrojů pro daňové správy rozvojových zemí ohledně mezinárodních daňových otázek, aby zlepšily schopnost rozvojových zemí řešit problém daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz, zejména v souvislosti se stanovováním převodních cen;

BA.  vzhledem k tomu, že australská vláda oznámila plány na zavedení daně z odkloněných zisků, která se bude vztahovat na nadnárodní podniky vyhýbající se daňovým povinnostem a která vstoupí v platnost dne 1. července 2017, jakož i vytvoření nové pracovní skupiny daňového úřadu;

Činnost zvláštního výboru Parlamentu (TAXE 2)

BB.  vzhledem k tomu, že řada opatření navržených Komisí přímo navazuje na usnesení Parlamentu ze dne 16. prosince 2015 a 25. listopadu 2015; vzhledem k tomu, že Komise tak nyní alespoň částečně předložila významné iniciativy obsažené v těchto usneseních; vzhledem k tomu, že stále chybí další klíčová opatření požadovaná v uvedených usneseních, mezi jiným reforma rámce fiskální státní podpory, účinná zákonná ustanovení na ochranu oznamovatelů a opatření k zamezení napomáhání agresivnímu daňovému plánování a jeho podpory ze strany poradců a finančního odvětví;

BC.  vzhledem k tomu, že důsledky pro Unii analyzoval a posuzoval zejména zvláštní výbor Parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou (TAXE 1), jehož činnost vyústila v usnesení přijaté dne 25. listopadu 2015 drtivou většinou hlasů; vzhledem k tomu, že usnesení Parlamentu ze dne 16. prosince 2015 bylo přijato podobně drtivou většinou hlasů; vzhledem k tomu, že Komise vypracovala společnou odpověď na usnesení ze dne 16. prosince 2015 a 25. listopadu 2015;

BD.  vzhledem k tomu, zvláštní výbor Parlamentu TAXE 2, jenž byl vytvořen dne 2. prosince 2015, uspořádal 11 schůzí, některé z nich společně s Hospodářským a měnovým výborem, Výborem pro právní záležitosti a Výborem pro rozvoj, na nichž vystoupila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici, komisař pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Jonathan Hill, nizozemský ministr financí Eric Wiebes (zastupující předsednictví Rady), odborníci v oblasti daní a rozvoje, zástupci nadnárodních společností, zástupci bank a poslanci vnitrostátních parlamentů zemí EU; vzhledem k tomu, že výbor uspořádal také schůze se zástupci vlád Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, Guernsey a Jersey a že obdržel písemný příspěvek od vlády Ostrova Man (viz příloha 1); vzhledem k tomu, že zorganizoval také pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů do Spojených států (viz příloha 6 zprávy A8-0223/2016) s cílem prozkoumat konkrétní aspekty jeho mandátu ve vztahu k třetím zemím, a na Kypr (viz příloha 5 zprávy A8-0223/2016); vzhledem k tomu, že členové zvláštního výboru byli osobně vyzváni, aby se zapojili do činnosti meziparlamentní skupiny na vysoké úrovni „TAXE“ organizace OECD; vzhledem k tomu, že zvláštní výbor uspořádal neveřejné schůze na úrovni koordinátorů, na nichž vystoupili zástupci vlády Kajmanských ostrovů, investigativní novináři a úředníci Komise; vzhledem k tomu, že všechny tyto kroky, které zajistily hojnost velmi užitečných informací o postupech a daňových systémech jak uvnitř Unie, tak mimo ni, pomohly vyjasnit některé důležité záležitosti, zatímco jiné zůstaly nezodpovězeny;

BE.  vzhledem k tomu, že pouze 4 ze 7 nadnárodních společností reagovaly kladně na první pozvání vystoupit před členy výboru (viz příloha 2);

BF.  vzhledem k tomu, že Komise a Rada nadále odmítají udělit svůj souhlas k návrhu nařízení Evropského parlamentu o podrobných ustanoveních pro výkon vyšetřovacích pravomocí Evropského parlamentu, a zvláštní a vyšetřovací výbory Evropského parlamentu tak stále nemají ve srovnání s parlamenty členských států a Kongresem Spojených států dostatečné pravomoci, jako například právo předvolat svědky nebo si vymoci přístup k dokumentům;

BG.  vzhledem k tomu, že Rada ve věcech týkajících se daní v nedávné době opakovaně přijala komplexní předběžné politické závěry, aniž by zohlednila postoje Evropského parlamentu nebo i jen vyčkala jejich přijetí;

Závěry a doporučení

1.  opakuje závěry svého usnesení ze dne 25. listopadu 2015 a svého usnesení ze dne 16. prosince 2015;

Reakce Komise a členských států

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že 13 členských států nemá řádná pravidla pro boj proti agresivnímu daňovému plánování na základě nezdaněných toků z výplaty dividend; lituje rovněž skutečnosti, že 13 členských států nepoužívá žádný test skutečného vlastnictví při schvalování žádosti o snížení srážkové daně nebo o osvobození od této daně; lituje dále skutečnosti, že 14 členských států stále ještě nemá pravidla pro společnosti kontrolované zahraničními subjekty s cílem předcházet agresivnímu daňovému plánování, a že 25 členských států nemá žádná pravidla pro boj proti nesouladu v oblasti daňové kvalifikace, kterou místní společnosti uděluje jiný stát; vyjadřuje politování nad tím, že ani jeden členský stát dosud nevyzval k zákazu struktur agresivního plánování;

3.  vyzývá členské státy a Komisi k přijetí dalších legislativních návrhů týkajících se vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany právnických osob, neboť v členských státech existuje prostor ke zpřísnění jejich pravidel proti zneužívání s cílem bojovat proti erozi základu daně; hluboce lituje skutečnosti, že členské státy neprojednaly doporučení Parlamentu v žádné z pracovních skupin Rady;

4.  vítá balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem, který Komise zveřejnila dne 28. ledna 2016, jakož i všechny legislativní návrhy a sdělení předložené posléze (viz příloha 4 zprávy A8-0223/2016); vítá přijetí směrnice, kterou se mění směrnice o správní spolupráci s cílem zavést neveřejné podávání zpráv daňovým orgánům podle jednotlivých zemí, Radou a současně s politováním konstatuje, že Rada nevyčkala, až bude znát a bude moci vzít v úvahu postoj Evropského parlamentu, než schválí svůj vlastní postoj, a nepředpokládala zapojení Komise do výměny informací; vyzývá Radu, aby dosáhla jednomyslného a ambiciózního postoje k tomuto balíčku a zachovala směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem jako jedinou směrnici s cílem účinně provádět doporučení OECD a překonat je, aby naplnila ambice EU a zajistila řádné fungování jednotného trhu, spíše než jej oslabovala; důrazně lituje skutečnosti, že stávající návrh postoje Rady je oslaben, zvláště prostřednictvím ustanovení o zachování právních účinků ve vztahu k odpočtu úroků nebo zúženého přístupu v oblasti pravidel pro společnosti kontrolované zahraničními subjekty; vítá podnět k vytvoření společné definice a společného seznamu Unie nespolupracujících jurisdikcí v rámci vnější strategie pro efektivní zdanění; zdůrazňuje, že tento seznam by měl vycházet z objektivních, vyčerpávajících a kvantifikovatelných kritériích; opakuje, že v budoucnu je třeba více závazných opatření pro účinné a systematické potírání eroze základu daně a přesouvání zisku;

5.  domnívá se, že směrnice o správní spolupráci, která byla postupně několikrát změněna „ad-hoc“ v souvislosti s automatickou výměnou daňových rozhodnutí a podávání zpráv podle jednotlivých zemí, by nyní měla být kompletně přepracována, především s cílem omezit a případně odstranit stávající výjimky ze zásady výměny informací;

6.  znovu potvrzuje své stanovisko, že nadnárodní společnosti by měly ve svých účetních rozvahách jasně a srozumitelně zveřejňovat řadu položek s informacemi, jako je zisk nebo ztráta před zdaněním, daň ze zisku nebo ztráty, počet zaměstnanců a vykonávané činnosti, a to v rozdělení podle členských států a třetích zemí, ve kterých jsou usazeny; zdůrazňuje význam zveřejňování těchto informací, např. formou centrálního unijního rejstříku;

7.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob spolu s vhodným a spravedlivým distribučním klíčem, jenž by představoval ucelené řešení, jak odstranit škodlivé daňové praktiky v Unii, zajistil by jasnost a jednoduchost pro podniky a usnadnil by jim přeshraniční hospodářské činnosti v rámci Unie; domnívá se, že konsolidace je zásadním prvkem konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; je toho názoru, že konsolidace by měla být zavedena co nejdříve a že jakýkoli přechodný systém, například pouhá harmonizace základu daně se začleněním mechanismu vyrovnávání ztrát, může být pouze dočasný; domnívá se, že zavedení plného povinného společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob je čím dál naléhavější; vyzývá členské státy, aby urychleně dosáhly shody ohledně návrhu na vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob poté, co bude předložen, a neprodleně provedly následné právní předpisy; připomíná členským státům, že mezery a nesoulad v základech daně z příjmu právnických osob a rozdílné správní postupy mohou vytvářet nerovné podmínky a také vést k nekalé daňové soutěži v rámci EU;

8.  vítá skutečnost, že Komise přijala dne 12. dubna 2016 návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany společností, jejich dceřiných společností a poboček a o větší transparentnost daně z příjmu právnických osob; lituje však, že navrhovaná oblast působnosti Komise, kritéria a prahové hodnoty nejsou v souladu s předchozími postoji přijatými Parlamentem, a nesplní tedy očekávání;

9.  vítá dohodu dosaženou v Radě dne 8. prosince 2015 o automatické výměně informací o daňových rozhodnutích; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Rada nezohlednila doporučení, která Parlament uvedl ve své zprávě ze dne 20. října 2015 v souvislosti s původním návrhem Komise na takové opatření; zdůrazňuje, že Komise musí mít neomezený přístup k nové databázi Unie o daňových rozhodnutích; trvá na tom, že je zapotřebí ucelené a účelně fungující databáze veškerých rozhodnutí, která mohou mít přeshraniční dopad; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně zavedly nezbytný legislativní rámec pro zahájení automatické výměny informací o daňových rozhodnutích;

10.  zdůrazňuje, že automatická výměna informací vyústí ve velký objem údajů, které bude nezbytné zpracovávat, a trvá na tom, že aspekty spojené s počítačovým zpracováváním příslušných údajů musí být koordinovány, což platí i pro potřebné lidské zdroje provádějící analýzu údajů; vyzývá k posílení úlohy Komise v rámci této činnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě dohlížely a plně dodržovaly provádění směrnice o správní spolupráci na vnitrostátní úrovni, zvláště s cílem zjistit, kolik členských států si vyžádalo daňové informace v rámci dvoustranných daňových smluv, spíše než podle tohoto právního základu; vyzývá členské státy, aby posílily své daňové správy odpovídajícím počtem zaměstnanců s cílem zajistit účinný výběr daňových příjmů a řešit škodlivé daňové praktiky vzhledem k tomu, že nedostatek zdrojů a škrty ve stavu zaměstnanců spolu s nedostatečnou odbornou přípravou, technickými nástroji a vyšetřovacími pravomocemi závažně narušily schopnost daňové správy v některých členských státech; vyzývá členské státy, aby propojovaly informace, které si vyměnily s daňovými orgány, a informace vyměněné s orgány finančního dohledu a regulačními orgány;

11.  vítá oznámení Francie, Nizozemska a Spojeného království ze dne 12. května 2016 o tom, že zavedou veřejné rejstříky skutečných vlastníků společností; chválí Francii, která se zavázala vytvořit veřejný rejstřík pro svěřenectví; podporuje závazek Spojeného království zajistit, aby každá zahraniční společnost, která kupuje nemovitost ve Spojeném království nebo uzavírá smlouvu se státem, musela uvést svého skutečného vlastníka; vyzývá všechny členské státy, aby přijaly podobné iniciativy;

12.  s politováním konstatuje, že nový globální standard pro automatickou výměnu informací vyvinutý OECD nezahrnuje přechodné období pro rozvojové země, a že pokud se stanoví tento standard jako vzájemný, tyto země, které stále ještě disponují nízkou kapacitou k vytváření nezbytné infrastruktury pro shromažďování, správu a sdílení požadovaných informací, mohou být de facto vyloučeny;

13.  poznamenává, že Společné fórum pro převodní ceny zahrnulo do svého pracovního programu na období 2014–2019 také vypracování osvědčených postupů s cílem zajistit, aby pokyny OECD v této věci odpovídaly zvláštním podmínkám jednotlivých členských států; bere na vědomí, že Komise monitoruje pokrok v této činnosti;

14.  zdůrazňuje, že 70 % přesouvání zisku je prováděno prostřednictvím převodních cen a že nejlepší způsob, jak řešit tento problém, je přijetí plného společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; vyzývá Komisi, aby i přesto předložila konkrétní legislativní návrh v otázce převodních cen, s přihlédnutím ke směrnicím OECD pro nadnárodní podniky a daňové správy ohledně převodních cen z roku 2010; dále zdůrazňuje, že může být mezi členskými státy EU a třetími zeměmi potřebné další úsilí k potírání rizik eroze základu daně a přesouvání zisku vyplývajících z rámce týkajícího se stanovování převodních cen, zejména oceňování nehmotných aktiv, a že by se měly aktivně vyhledávat a testovat na potenciál zajištění spravedlivějšího a účinnějšího globálního daňového systému globální alternativy ke stávající zásadě obvyklých tržních podmínek;

15.  vítá skutečnost, že komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová určila převodní ceny jako oblast, jíž je třeba v souvislosti s případy státní podpory věnovat zvláštní pozornost, neboť se uvádí, že nadnárodní podniky využívají převodní ceny jako společný nástroj v rámci strategií daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, jako jsou například půjčky mezi skupinami; konstatuje, že pokyny pro určování a regulování státní podpory v podobě daňových opatření v současné době neexistují, i když se tento druh státní podpory ukázal být znepokojivým nástrojem vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny a stanovila jasná kritéria pro lepší definování mezí pro převodní ceny s cílem lépe posoudit případy státní podpory; podporuje závěry vyšetřování Komise ve věci společností Starbucks, Fiat a Amazon; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise měla přístup ke všem příslušným údajům;

16.  s politováním konstatuje, že řada nadnárodních společností, které se vyjádřily při slyšení, důrazně neodsoudila praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivní daňové plánování; zdůrazňuje, že nadnárodní podniky mohou snadno poskytovat umělé půjčky mezi skupinami pro účely agresivního daňového plánování; zdůrazňuje, že skutečnost, že se takovému dluhovému financování dá přednost, je na úkor daňových poplatníků i finanční stability; vybízí proto členské státy, aby vyloučily tyto zkreslené kapitálové dluhové nástroje v rámci svých příslušných právních předpisů;

17.  klade velký důraz na to, že činnost oznamovatelů má rozhodující význam pro odhalování rozsahu daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, a že je tudíž nezbytné právně zaručit a posílit ochranu oznamovatelů v celé EU; konstatuje, že Evropský soud pro lidská práva a Rada Evropy v této záležitosti již podnikly kroky; domnívá se, že soudy a členské státy by měly zajistit ochranu oprávněných obchodních tajemství, ale neměly by nijak omezovat, blokovat ani potlačovat schopnost oznamovatelů a novinářů dokumentovat a odhalovat nezákonné, nesprávné či škodlivé praktiky, je-li to jednoznačně a převážně ve veřejném zájmu; lituje, že Komise nemá žádné plány pro rychlý postup v této záležitosti, vzhledem ke zcela nedávným a významným odhalením, jež veřejnosti poskytli oznamovatelé, obecně označovaným jako „LuxLeaks“ a „Panama Papers“;

18.  vítá skutečnost, že Komise zahájila veřejné konzultace o zlepšení mechanismů pro řešení sporů v oblasti dvojího zdanění; zdůrazňuje, že vytvoření časového rámce pro postupy řešení sporů je klíčovým prvkem pro posílení účinnosti těchto systémů;

19.  vítá sdělení „Vnější strategie pro efektivní zdanění“, v němž se Evropská investiční banka (EIB) vyzývá k tomu, aby do svých smluv se všemi vybranými finančními zprostředkovateli začlenila požadavky řádné veřejné správy; opakuje, že by EIB měla posílit svá opatření hloubkové kontroly s cílem zlepšit kvalitu informací o konečných příjemcích a účinněji předcházet transakcím s finančními zprostředkovateli, které mají negativní výsledky, pokud jde o transparentnost, podvody, korupci, organizovanou trestnou činnost, praní peněz nebo škodlivé sociální a environmentální dopady, nebo jsou registrováni v offshorových finančních centrech nebo daňových rájích a dopouštějí se agresivního daňového plánování;

20.  vyzývá Komisi, aby vydala jasné právní předpisy týkající se definování hospodářské podstaty, vytváření hodnoty a trvalé provozovny, zejména s ohledem na řešení problému krycích společností;

Černá listina a konkrétní sankce pro nespolupracující jurisdikce a daň vybíraná srážkou

21.  konstatuje, že jedinou konkrétní iniciativou, kterou Komise v souvislosti s nespolupracujícími jurisdikcemi, včetně zámořských území, dosud přijala, je vnější strategie pro efektivní zdanění; konstatuje, že kritéria pro zanesení nespolupracujících jurisdikcí na seznam OECD se zatím neosvědčila jako účinné řešení tohoto problému a nemají odrazující účinek; zdůrazňuje, že i nadále existují třetí země, které chrání nelegálně získaná aktiva, čímž orgánům EU znemožňují zpětné získání těchto aktiv;

22.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla společnou definici a seznam Unie nespolupracujících jurisdikcí (tj. „černou listinu daňových rájů“) založený na přiměřených, transparentních a objektivních kritériích, včetně uplatnění doporučení OECD, opatření ve prospěch daňové transparentnosti, opatření v rámci potírání eroze základu daně a přesouvání zisku a standardů automatické výměny informací, existence aktivních škodlivých daňových praktik, výhod poskytovaných nerezidentům, ať už fyzickým, nebo právnickým osobám, nedostatečné požadavky na ekonomickou podstatu a nezveřejňování podnikových struktur právnických osob (jako jsou např. svěřenectví, dobročinné organizace, nadace atd.) nebo vlastnictví aktiv nebo práv a vítá úmysl Komise dosáhnout dohody o podobném seznamu v příštích šesti měsících; vyzývá členské státy, aby tuto dohodu schválily do konce roku 2016; je přesvědčen, že postup eskalace počínaje konstruktivním dialogem s jurisdikcí, kde byly zjištěny nedostatky, musí být naplánován ještě před vypracováním seznamu s cílem dosáhnout tak preventivního účinku procesu; je přesvědčen, že by měl být stanoven mechanismus, který by umožnil vyřadit jurisdikce ze seznamu, pokud dosáhnou úspěšně souladu nebo jej obnoví; domnívá se, že toto posouzení by se mělo vztahovat rovněž na země, které jsou členy OECD;

23.  vyzývá k vytvoření konkrétního regulačního rámce Unie pro sankce vůči nespolupracujícím jurisdikcím na černé listině, který by mimo jiné zahrnoval i možnost přezkumu a v krajním případě také pozastavení dohod o volném obchodu, dohod o dvojím zdanění a možnost zákazu přístupu k finančním prostředkům Unie; konstatuje, že cílem sankcí je přivést dotyčné jurisdikce k provedení změn v jejich právních předpisech; vyzývá k přijetí sankcí, které by se vztahovaly také na společnosti, banky a účetní a právnické firmy, jakož i na daňové poradce, u nichž se prokázalo, že se v těchto jurisdikcích podíleli na nedovolených, škodlivých a nesprávných činnostech nebo umožňovali nedovolené, škodlivé a nesprávné daňové dohody zahrnující právní nástroje v těchto jurisdikcích;

24.  vyzývá Komisi, aby vypracovala závazný právní předpis, který zakáže všem orgánům EU zakládat účty nebo působit v jurisdikcích, které jsou zařazeny na společný seznam Unie nespolupracujících jurisdikcí;

25.  vyzývá členské státy, aby znovu projednaly své dvoustranné daňové úmluvy se třetími zeměmi prostřednictvím mnohostranného nástroje s cílem zavést dostatečně silné doložky proti zneužívání, a předcházely tak „výběru umístění v závislosti na uzavřených dohodách“, včetně rozdělení práv na zdanění mezi země původu a země rezidence způsobem, který bude odrážet ekonomickou podstatu a příslušnou definici stálé provozovny; dále zdůrazňuje, že tento proces by se značně urychlil, kdyby členské státy udělily Komisi mandát k sjednávání těchto daňových úmluv jménem Unie; vyzývá členské státy, aby náležitě zajistily, že rozvojovým zemím se při vyjednávání těchto úmluv dostane spravedlivého zacházení;

26.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na celoevropskou daň vybíranou srážkou, již budou vybírat členské státy, aby se zajistilo, že zisky vytvářené v Unii jsou před tím, než Unii opustí, alespoň jednou zdaněny; konstatuje, že takový návrh by měl zahrnovat systém náhrad, aby se zamezilo dvojímu zdanění; zdůrazňuje, že takový obecný systém daně vybírané srážkou založený na metodě započítávání má tu výhodu, že brání dvojímu nezdanění a erozi základu daně a přesouvání zisku, aniž by současně vedl ke dvojímu zdanění;

27.  lituje, že se Andorra a Monako zavázaly k automatické výměně informací až od roku 2018, a nikoli od roku 2017; poukazuje na to, že některé nespolupracující jurisdikce, jako např. Andorra, splňují standardy pro výměnu informací, ale směřují k tomu, stát se zeměmi s nízkým zdaněním; je znepokojen tím, že dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi Andorrou a Španělskem v současné době nezajišťuje účinnou automatickou výměnu informací; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala účinné uplatňování automatické výměny informací obsažené v dohodách, které členské státy podepsaly s bývalými nebo stávajícími nespolupracujícími jurisdikcemi;

28.  hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy, pokud jde o označování subjektů v členských státech EU a ve třetích zemích, což má za následek dvojí nezdanění, by měl být účinně řešen v rámci evropských právních předpisů, a to jako doplněk k návrhu balíčku Komise proti vyhýbání se daňovým povinnostem;

Daňové režimy pro příjmy z patentů, znalostí a výzkumu a vývoje

29.  konstatuje, že daňové režimy pro příjmy z patentů, znalostí a výzkumu a vývoje dosud neprokázaly svou vysokou efektivnost, pokud jde o podporu inovací v Unii, jak se očekávalo; lituje, že jsou místo toho využívány ze strany nadnárodních podniků k přesouvání zisku prostřednictvím strategií agresivního daňového plánování, jako je např. dobře známý „holandský sendvič s dvojitou irskou“; je toho názoru, že daňové režimy pro příjmy z patentů nejsou vhodným ani účinným nástrojem k dosažení hospodářských cílů; trvá na tom, že výzkum a vývoj lze podporovat prostřednictvím širších koncepčních opatření, která podporují dlouhodobé inovace a nezávislý výzkum, a pomocí dotací, jež by měly být upřednostňovány před daňovými režimy pro příjmy z patentů, neboť dotace jsou méně ohroženy zneužíváním prostřednictvím strategií vyhýbání se daňovým povinnostem; konstatuje, že souvislost mezi daňovým režimem pro příjmy z patentů a činnostmi v oblasti výzkumu a vývoje je často nahodilá a že stávající modely vedou k závodům nadnárodních podniků o co nejnižší skutečné daňové odvody;

30.  odsuzuje skutečnost, že některé členské státy, především v rámci skupiny pro kodex chování, tuto problematiku dosud opomíjely a teprve mají navrhnout vhodný časový rámec jejího řešení;

31.  vyzývá Komisi, aby s cílem zakázat zneužívání daňových režimů pro příjmy z patentů k účelům vyhýbání se daňovým povinnostem a zajistit, aby jejich využívání bylo svázáno se skutečnou hospodářskou činností, předložila návrhy závazných právních předpisů Unie týkající se daňových režimů pro příjmy z patentů, které budou vycházet z modifikovaného přístupu podle kauzálního nexu OECD a řešit jeho slabosti; zdůrazňuje, že návrh Komise by se měl vztahovat na všechny nové daňové režimy pro příjmy z patentů vydané členskými státy a že všechny stávající daňové režimy pro příjmy z patentů, které dosud platí, musí být odpovídajícím způsobem upraveny;

32.  vyzývá členské státy, aby do směrnice o úrocích a licenčních poplatcích a do směrnice o mateřských a dceřiných společnostech začlenily ustanovení o minimálním účinném zdanění a zajistily, že ze strany Rady nebudou udělovány žádné výjimky;

Banky, daňoví poradci a zprostředkovatelé

33.  hluboce lituje, že některé banky, daňoví poradci, právnické a účetní firmy a další zprostředkovatelé byli při vytváření strategií agresivního daňového plánování pro své klienty nápomocní, hrají při něm klíčovou úlohu a pomáhají rovněž vnitrostátním vládám při návrhu daňového řádu a právních předpisů v oblasti daní, čímž vytvářejí závažný střet zájmů;

34.  je znepokojen nedostatečnou transparentností a chybějící příslušnou dokumentací ve finančních institucích, poradenských společnostech a právnických firmách týkající se konkrétních modelů vlastnictví a kontroly společností, které daňoví, finanční a právní poradci doporučují, což potvrdilo nedávné odhalení „Panama Papers“; doporučuje, aby s ohledem na řešení problému krycích společností byly posíleny požadavky na transparentnost při zakládání soukromých společností;

35.  je znepokojen nedostatečnou transparentností a nedostatkem dokumentace ze strany daňových správ členských států ohledně účinků rozhodnutí o převodních cenách, nastavení daňových režimů pro příjmy z patentů, rozhodnutí o daňovém režimu a jiných diskrečních prvků zdanění právnických osob na hospodářskou soutěž;

36.  požaduje, aby byly posíleny stávající kodexy chování pro odvětví daňového poradenství, a to zejména s cílem zohlednit možné střety zájmů tak, aby byly jednoznačně a srozumitelně zveřejňovány; vyzývá Komisi, aby zformulovala kodex chování Unie pro všechny poradenské služby s cílem stanovit situace možných střetů zájmů, které mají být jednoznačně zveřejněny; domnívá se, že by měl zahrnovat vytvoření unijního režimu neslučitelnosti poradenských služeb pro daňové poradce, s cílem zabránit střetům zájmů při poskytování poradenství zároveň veřejnému i soukromému sektoru a zamezit dalším střetům zájmů;

37.  upozorňuje na rizika střetu zájmů plynoucí z poskytování služeb v oblasti právního a daňového poradenství i auditorských služeb stejnými firmami; zdůrazňuje tedy, že je důležité tyto služby jasně oddělovat; žádá Komisi, aby zajistila řádné monitorování a provádění právních předpisů, jejichž cílem je zabránit těmto konfliktům, a aby prozkoumala potřebu přezkumu směrnice o auditu, zejména ustanovení jejího článku 22, a také nařízení o auditu, zejména ustanovení jeho článku 5 a definici „významného vlivu“ na jiné než auditní služby v tomto nařízení;

38.  žádá, aby Komise provedla vyšetřování vzájemného propojení akademického prostředí a světa daňového poradenství a aby se zaměřila přinejmenším na problém střetu zájmů;

39.  vyzývá členské státy, aby zavedly účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně trestních sankcí vůči vedoucím pracovníkům společností podílejících se na daňových únicích a možnosti odejmout oprávnění k podnikání odborníkům i podnikům, u nichž se prokázalo, že se zapojili do vytváření strategií nezákonného daňového plánování a daňových úniků, poskytování poradenství ohledně jejich využívání nebo do jejich uplatňování; žádá, aby Komise posoudila proveditelnost zavedení přiměřené finanční odpovědnosti daňových poradců podílejících se na nezákonných daňových praktikách;

40.  vyzývá Komisi, aby analyzovala možnost zavedení přiměřené finanční odpovědnosti bank a finančních institucí, jež usnadňují převody prostředků do známých daňových rájů, které vymezí budoucí společný seznam Unie daňových rájů a nespolupracujících daňových jurisdikcí;

41.  vyzývá Komisi, aby zpřísnila požadavky kladené na banky v souvislosti s jejich povinností hlásit daňovým orgánům členských států převody z jurisdikcí a do jurisdikcí uvedených na společném seznamu Unie daňových rájů a nespolupracujících daňových jurisdikcí; vyzývá členské státy, aby zajistily, že banky a další finanční instituce budou poskytovat podobné informace i regulačním a daňovým orgánům; vyzývá členské státy, aby posílily kapacity svých daňových správ pro vyšetřování případů daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem;

42.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, kterým se zavedou povinné požadavky na zpřístupňování informací pro banky, daňové poradce a další zprostředkovatele týkajících se složitých struktur a zvláštních služeb v souvislosti s jurisdikcemi zařazenými na společný seznam EU daňových rájů a nespolupracujících jurisdikcí, které byly určeny a použity k tomu, aby klientům usnadnily daňové úniky, daňové podvody, praní peněz nebo financování terorismu;

43.  vyzývá Komisi(31), aby zavedla zvláštní společná minimální pravidla proti zneužívání, která mají zabránit výnosům z určitých hybridních převodů aktiv(32), které často vedou k odpočtu příjmů v jednom státě, aniž by byly zahrnuty do základu daně druhého státu, nebo k neoprávněným zahraničním transakcím za účelem získání slevy na dani;

Oznamovatelé

44.  připomíná rozhodující úlohu oznamovatelů při odhalování pochybení, včetně nezákonných nebo nesprávných postupů; domnívá se, že taková odhalení, jež poukazují na rozsah daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní špinavých peněz, jsou jednoznačně ve veřejném zájmu, což dokládají i nedávná odhalení „LuxLeaks“ a „Panama Papers“, která ukázala nečekaně velký rozsah převodu aktiv do jurisdikcí s nízkým zdaněním; připomíná, že možnost odhalovat a stíhat osoby porušující daňové povinnosti zásadním způsobem závisí na dostupnosti a kvalitě údajů;

45.  lituje, že Komise omezuje svou činnost na monitorování vývoje v různých oblastech pravomocí Unie, aniž by měla v úmyslu podniknout nějaké konkrétní kroky, jak tento problém řešit; je znepokojen tím, že takový nedostatek ochrany by mohl ohrozit zveřejňování nových odhalení, v důsledku čehož by členské státy mohly přijít o zákonné daňové příjmy; hluboce lituje, že Komise nepodala uspokojivou odpověď na požadavky uvedené v bodech 144 a 145 usnesení Parlamentu ze dne 25. listopadu 2015 nebo na doporučení z usnesení Parlamentu ze dne 16. prosince 2015 a že zejména nereagovala na žádost o to, aby do konce roku 2016 předložila jednoznačný právní rámec pro ochranu oznamovatelů a podobných osob;

46.  opětovně vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla jednoznačný právní rámec, jenž zaručí efektivní ochranu oznamovatelů, jakož i novinářů a dalších osob působících v oblasti sdělovacích prostředků, kteří jim pomáhají a podporují je; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své platné právní předpisy o ochraně oznamovatelů tak, že do nich zahrnou možnost zdržet se stíhání v případech, kdy oznamovatelé jednali výhradně ve veřejném zájmu; vyzývá ji, aby za vzor považovala nejlepší příklady právních předpisů, pokud jde o ochranu oznamovatelů, které již platí v některých členských státech;

Skupina pro kodex chování a interinstitucionální otázky

47.  vyjadřuje politování nad tím, že, přestože jeho první a druhý zvláštní výbor (TAXE 1 a TAXE 2) opakovaně požadovaly neomezený přístup k dokumentům a zápisům ze schůzí skupiny pro kodex chování, byl poslancům EP na neveřejných konzultacích zpřístupněn pouze omezený počet nových dokumentů a že toho bylo dosaženo až pět měsíců po začátku mandátu výboru TAXE 2; konstatuje, že některé z těchto dokumentů měly být zveřejňovány, aby tak byla umožněna veřejná kontrola a otevřená politická rozprava o jejich obsahu; dále konstatuje, že ochota Rady splnit tento požadavek je i nadále neuspokojivá;

48.  odsuzuje skutečnost, že i když Komise poskytla některé interní zápisy ze schůzí skupiny pro kodex chování, nebyla schopna uchovat všechny záznamy distribuovaných dokumentů; domnívá se, že je povinností Komise uchovávat veškerou evidenci a všechny záznamy týkající se všech informací a dokumentů, které jsou v oběhu v rámci pravomocí skupiny pro kodex chování, aby bylo možné posuzovat soulad opatření členských států podle Smlouvy; vyzývá Komisi, aby urychleně podnikla kroky a tuto situaci zlepšila tím, že dohledá všechny dokumenty; vyzývá Radu a členské státy, aby v této záležitosti s Komisí spolupracovaly;

49.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily transparentnost a účinnost pracovních metod skupiny pro kodex chování, jelikož jsou jedním z činitelů, který brání dosažení možného konkrétního zlepšení při odstraňování škodlivých daňových praktik; lituje, že neobdržel řadu dokumentů pro zasedání skupiny pro kodex chování pocházejících z Rady nebo od členských států, které mají zásadní význam pro řádný výkon mandátu zvláštního výboru; vyzývá k pravidelnému zveřejňování výsledků jejího dohledu, pokud jde o úroveň dodržování jejích doporučení ze strany členských států; žádá skupinu pro kodex chování, aby vydávala veřejně přístupnou výroční zprávu, která bude ukazovat a popisovat nejškodlivější daňové praktiky, které během daného roku použijí členské státy; opakuje svou žádost Radě z roku 2015, aby zřídila „daňový výbor“ na politické úrovni;

50.  z veřejných informací vyvozuje, že skupina pro kodex chování zkoumala v letech 1998 až 2014 celkem 421 opatření, z nichž 111 označila za škodlivá (26 %), ovšem dvě třetiny z těchto opatření byly zkoumány během prvních pěti let existence skupiny; konstatuje, že kontrola opatření ze strany členských států v průběhu let poklesla, takže v roce 2014 už bylo zkoumáno pouze 5 % celkových opatření, a lituje, že od listopadu 2012 skupina nezjistila žádné škodlivé opatření v oblasti daní; dochází k závěru, že skupina pro kodex chování nebyla v posledních deseti letech plně funkční a že je naléhavě třeba provést revizi jejího řízení a mandátu;

51.  opakuje svou výzvu Komisi z roku 2015, aby aktualizovala zprávu o správních postupech zmíněných v odstavci 26 zprávy Skupiny pro kodex chování z roku 1999 (zpráva paní Primarolové, SN 4901/99), kterou v roce 1999 vypracovala firma Simmons & Simmons;

52.  zdůrazňuje, že i pokud skupina pro kodex chování umožnila dosažení některých zlepšení, oznamování potenciálně škodlivých opatření samotnými členskými státy není efektivní, kritéria pro určení škodlivých opatření jsou zastaralá a zásada jednomyslnosti pro dosahování rozhodnutí se ukázala jako neúčinná; lituje, že několik členských států se staví proti potřebné reformě skupiny pro kodex chování; naléhavě tedy vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly nezbytné kroky k co nejdřívější reformě kritérií pro určení škodlivých opatření a aspektů řízení skupiny pro kodex chování (včetně rozhodovací struktury a monitorování schválených odstranění škodlivých daňových opatření a nečinnosti, vyhýbání se případným zbytečným odkladům, sankcí v případě nedodržování) s cílem zvýšit její veřejnou transparentnost a vykazatelnost a zajistit silné zapojení Parlamentu a jeho přístup k informacím; poukazuje na nedostatky a další relevantní informace uvedené v příloze 3; dále konstatuje, že z porovnání seznamu Komise obsahujícího všechny daňové režimy, které byly formálně hodnoceny skupinou pro kodex chování, s příslušnými dokumenty pro zasedání z doby rozhodnutí a pozdější, je zaprvé v řadě případů nejasné, jak bylo rozhodnutí dosaženo, např. proč režimy, u kterých byly důvody se domnívat, že by mohly být škodlivé, byly nakonec shledány vyhovující; a také zadruhé v případech, kdy posouzení dospělo k závěru, že opatření je škodlivé, zda byly následné postupy odstraňování škodlivých daňových opatření členskými státy uspokojivě provedeny; zdůrazňuje proto, že některé členské státy neplnily povinnosti stanovené ve směrnicích Rady 77/799/EHS a 2011/16/EU, jelikož si spontánně nevyměňovaly informace o daních, a to ani v případech, kde k tomu byly jasné důvody, nehledě na prostor k vlastnímu uvážení, který obě směrnice nabízejí, a to kvůli předpokladu, že v jiných členských státech mohou existovat daňové ztráty nebo že daňové úspory mohou pocházet z umělých převodů zisků v rámci skupin; zdůrazňuje, že Komise nesplnila svou úlohu strážkyně Smluv stanovenou v čl. 17 odst. 1 SEU, jelikož v této věci nejednala a nepřijala veškeré nezbytné kroky k zajištění toho, aby členské státy splnily své povinnosti, a to zejména ty, jež jsou stanoveny ve směrnicích Rady 77/799/EHS a 2011/16/EU, navzdory tomu, že měla důkazy o jejich neplnění;

53.  konstatuje, že zvláštní výbor zřetelně rozpoznal opakované a systematické maření jakéhokoli pokroku v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany některých členských států; konstatuje, že diskuse o správních postupech (rozhodnutí) probíhá v rámci kodexu chování už téměř dvacet let; odsuzuje skutečnost, že několik členských států se zdráhalo dosáhnout dohody o výměně informací ohledně vnitrostátních postupů rozhodování před únikem informací Luxleaks a stále se zdráhají provést do vnitrostátního práva vzorové pokyny vypracované skupinou pro kodex chování navzdory závazkům, které přijaly v návaznosti na odhalení spojená s kauzou Luxleaks;

54.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla trvalý, včasný a pravidelný přístup k dokumentům pro zasedání a zápisům ze skupin Rady, které se zabývají daňovými záležitostmi, včetně kodexu chování pro zdaňování podnikatelské činnosti, pracovní skupiny na vysoké úrovni a pracovní skupiny pro daňové otázky; navrhuje, aby Komise pro tento účel vycházela z příkladu dohody dosažené s Parlamentem ohledně přístupu k zápisům ze zasedání jednotného mechanismu dohledu / Evropské centrální banky;

55.  vyzývá Komisi, aby v případě neuspokojivé odpovědi ze strany členských států předložila legislativní návrh, nejlépe podle článku 116 SFEU nebo článku 352 SFEU nebo podle posílené spolupráce, s cílem zlepšit efektivnost skupiny pro kodex chování;

56.  vyzývá orgány EU a členské státy k urychlenému přijetí opatření proti daňovým podvodům, daňovým únikům, daňovým rájům a agresivnímu daňovému plánování, a to jak na straně poptávky, tak na straně nabídky; lituje, že Rada, a zejména některé členské státy, už řadu let nepřijaly žádná rozhodná opatření v této věci, a připomíná členským státům, že mají možnost zavést systémy posílené spolupráce (mezi nejméně 9 členskými státy), aby postup proti škodlivým a nezákonným daňovým praktikám urychlily;

57.  vyzývá k vytvoření nového unijního centra pro soudržnost a koordinaci daňové politiky s cílem zaručit řádné a soudržné fungování jednotného trhu a provádění mezinárodních norem; domnívá se, že toto nové centrum by mělo být pověřeno hodnocením a sledováním daňových politik členských států na úrovni Unie, zajištěním toho, aby členské státy nezaváděly žádná nová škodlivá daňová opatření, kontrolou respektování společného seznamu Unie nespolupracujících jurisdikcí ze strany členských států, zajištěním a podporou spolupráce mezi daňovými správami členských států (např. školení a výměna osvědčených postupů) a zahájením akademických programů v této oblasti; domnívá se, že tímto způsobem by centrum mohlo pomoci zamezit vznikání nových daňových mezer v důsledku nekoordinovaných politických iniciativ členských států a neutralizovat daňové praktiky a standardy, jež by mařily, blokovaly nebo narušovaly řádné fungování a účel jednotného trhu; je přesvědčen, že toto nové centrum by mohlo rovněž sloužit jako kontaktní místo pro oznamovatele v případě, že členské státy a daňové správy členských států nereagují odpovídajícím způsobem na odhalení případů daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem nebo neprovedou příslušná šetření v dané věci; domnívá se, že centrum by mohlo využívat odborných znalostí shromážděných na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni, a snížit tak zátěž daňových poplatníků;

Vnější rozměr

58.  vítá, že skupiny G8 a G20 znovu kladou důraz na daňové otázky, což by mělo vést k přijetí nových doporučení; vyzývá Komisi, aby na nadcházejících schůzích skupiny G20 a sympoziích ad hoc zastávala jménem Unie soudržný postoj; žádá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o všech zjištěních a možných důsledcích rozhodnutí skupiny G20 týkajících se boje proti erozi základu daně z příjmů právnických osob, praktikám agresivního daňového plánování a proti všem nezákonným finančním tokům;

59.  vyzývá Unii, skupinu G20, OECD a OSN, aby i nadále spolupracovaly na prosazování celosvětově platných pokynů, jež budou přínosné i pro rozvojové země;

60.  podporuje vytvoření celosvětového orgánu v rámci OSN, který bude dobře vybaven a bude mít dostatek dodatečných prostředků a bude zajišťovat, že všechny země se budou moci podílet na tvorbě a reformě globálních daňových politik za rovných podmínek; vyzývá EU a členské státy, aby zahájily přípravy ambiciózní globální vrcholné schůzky pro otázky daní za účelem vytvoření příslušného mezivládního orgánu;

61.  vyzývá mezinárodní fóra, aby v zájmu zajištění větší transparentnosti schválila přísnější a přesnější definici skutečného vlastnictví;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby případně provedly analýzu vedlejších efektů vnitrostátních a unijních daňových politik s cílem posoudit dopad na rozvojové země;

63.  poukazuje na to, že hlavním vysvětlením toho, proč v rozvojových zemích vzniká dluh, je nezákonný odliv prostředků, přičemž agresivní daňové plánování je v rozporu se zásadami sociální odpovědnosti podniků;

64.  vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod a dohod o partnerství začlenila ustanovení o řádné správě v oblasti daní, jež se budou týkat zejména souladu s příslušnými doporučeními OECD ohledně daní (například s iniciativou BEPS) a zajistí, aby společnosti nebo zprostředkovatelé nemohli zneužívat obchodní dohody a dohody o partnerství k daňovým únikům a k legalizaci výnosů z trestné činnosti;

65.  vyzývá OECD a další mezinárodní subjekty, aby zahájily práci na ambiciózním druhém plánu v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, jenž bude založen především na minimálních standardech a konkrétních cílech provádění;

66.  zdůrazňuje, že by měla být zlepšena koordinace mezi Komisí a členskými státy, které jsou členy Finančního akčního výboru (FATF), aby se prosadil názor EU; zdůrazňuje potřebu přijetí podrobných prováděcích pokynů, zejména pro rozvojové země, a sledování vývoje nových škodlivých opatření v oblasti zdanění;

67.  žádá v této souvislosti, aby byla vytvořena parlamentní monitorovací skupina na úrovni OECD, jež bude vykonávat dohled a kontrolu nad přípravou a prováděním této iniciativy;

68.  vyzývá k vytvoření strukturovaného dialogu mezi Evropským parlamentem a kongresem USA o mezinárodních daňových otázkách; navrhuje zřídit formální meziparlamentní fóra k řešení těchto otázek a využít v tomto ohledu stávající rámec Transatlantického legislativního dialogu; vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly na provádění projektu OECD s názvem plán v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku; konstatuje, že v rámci dohody FATCA existuje mezi USA a EU významný nedostatek vzájemnosti; vybízí USA a EU, aby posílily vzájemnou spolupráci v rámci dohody FATCA, aby tak zajistily vzájemnost, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se aktivně účastnily na jejím provádění;

69.  vítá pilotní projekt automatické výměny informací o skutečném vlastnictví mezi daňovými orgány, který v dubnu 2016 zahájilo pět největších členských států EU; vyzývá v souladu s uvedeným záměrem těchto zemí, aby byla tato iniciativa rozšířena a stala se základem světového standardu pro výměnu informací, podobně jako již existující standard pro výměnu informací o finančních účtech;

70.  vyzývá – jako další krok v procesu posilování dostupnosti informací o skutečném vlastnictví a účinnosti výměny těchto informací – k vytvoření veřejného rejstříku Unie skutečného vlastnictví, včetně harmonizovaných norem přístupu k informacím o skutečném vlastnictví, jenž by byl přístupný daňovým orgánům a obsahoval veškerá potřebná opatření na ochranu údajů a jenž by se stal základem globální iniciativy v tomto ohledu; zdůrazňuje zásadní úlohu takových institucí, jako je OECD a OSN, v této oblasti;

71.  požaduje vypracování studie o proveditelnosti celosvětové evidence aktiv, v níž by byla zaznamenána veškerá finanční aktiva v držení fyzických osob, společností a všech subjektů, jako jsou svěřenectví a nadace, a k níž by daňové orgány měly neomezený přístup a která by obsahovala odpovídající opatření na ochranu důvěrnosti v ní obsažených informací;

72.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit společný a ucelený přístup EU/USA k provádění standardů OECD a ke skutečnému vlastnictví; dále zdůrazňuje, že do veškerých budoucích obchodních dohod by měla být začleněna ustanovení o řádné správě v oblasti daní, a to s cílem zajistit rovné podmínky, vytvořit větší hodnotu pro společnost jako celek a bojovat proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem a učinit z transatlantických partnerů průkopníky prosazování řádné správy v oblasti daní;

Další doporučení

73.  vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby společně usilovaly o zajištění náležité kontroly daňových systémů členských států a jejich soudržnosti; vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby nepřestávaly bedlivě sledovat rozhodnutí svých vlád v této oblasti a zvýšily svou angažovanost v činnosti meziparlamentních fór pro daňové otázky;

74.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala všechny případy nezákonné státní podpory, o nichž byla informována, s cílem zajistit v Unii rovnost před zákonem; vyzývá Komisi, aby ve všech případech, kdy se údajné daňové zvýhodnění ukáže být nezákonnou státní podporou, zareagovala na to na základě rozhodnutí vyžadujícího navrácení podpory; je znepokojen tvrzeními, že Lucembursko vydává ústní rozhodnutí, jejichž cílem je obejít povinnosti sdílení informací podle směrnice o správní spolupráci; vyzývá Komisi, aby sledovala a oznamovala, zda členské státy nenahrazují jednu škodlivou praktiku jinou poté, co bylo na unijní úrovni dosaženo legislativního pokroku; vyzývá Komisi, aby sledovala a oznamovala veškeré případy narušení trhu v důsledku udělení konkrétního daňového zvýhodnění;

75.  zdůrazňuje potenciál digitálních řešení pro účinný výběr daní při sběru daňových údajů přímo z provozu v rámci ekonomiky sdílení a při snižování celkové pracovní zátěže daňových orgánů v členských státech;

76.  bere na vědomí odhalení spojená se skandálem Panama Papers, která svědčí o tom, že firmy i soukromé osoby používají krycí společnosti k ukrývání aktiv podléhajících dani a výnosů z korupce a organizované trestné činnosti; vítá rozhodnutí Evropského parlamentu zřídit pro tento případ vyšetřovací výbor a dále pokračovat v úsilí v oblasti daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz; zdůrazňuje, že z politického hlediska je mimořádně důležité analyzovat způsob činnosti daňových orgánů a společností podílejících se na popsaných praktikách, aby bylo možné odstranit nedostatky v právních předpisech;

77.  konstatuje, že je třeba dále usilovat o získání přístupu k dokumentům členských států, Komise a skupiny pro kodex chování; opakuje, že je třeba pokračovat v analýzách dokumentů, které již byly Parlamentu zpřístupněny, aby bylo možné vhodným způsobem posoudit, zda je nutné přijmout další politické kroky a iniciativy; vyzývá budoucí vyšetřovací výbor, aby v této práci pokračoval a přijal odlišný formát, než je formát zvláštního výboru, který by se více přibližoval výboru s pravomocí vyslýchat, jako je například výbor pro veřejné účty (Public Accounts Committee) ve Spojeném království;

78.  vyzývá Radu, aby plně využila postupu konzultací s Parlamentem, což zejména znamená, aby před dosažením politické dohody vyčkala na příspěvek Parlamentu a snažila se stanovisko Parlamentu zohledňovat;

79.  zavazuje se k tomu, že bude pokračovat v činnosti zahájené svým zvláštním výborem a řešit překážky, s nimiž se tento výbor setkal při výkonu svého mandátu, a k tomu, že zajistí patřičná navazující opatření týkající se jeho doporučení; pověřuje své příslušné orgány, aby s ohledem na dosažení tohoto cíle stanovily nejvhodnější institucionální rámec;

80.  vyzývá svůj příslušný výbor, aby ve své nadcházející legislativní zprávě z vlastního podnětu týkající se stejného tématu sledoval, jak jsou tato doporučení plněna;

o
o   o

81.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, členským státům, parlamentům členských států, OSN, skupině G20 a OECD.

PŘÍLOHA 1

SEZNAM OSOB, S NIMIŽ SE ČLENOVÉ VÝBORU SETKALI

(SCHŮZE VÝBORU, KOORDINÁTOŘI A MISE)

Datum

Řečníci

11.1.2016

—  Pierre Moscovici, komisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla

17.2.2016

—  Pierre Moscovici, komisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla

29.2.2016

Výměna názorů s předsednictvím Rady

Za přítomnosti nizozemského ministra financí Erica Wiebese

14.–15.3.2016

Výměna názorů s jurisdikcemi

Rob Gray, ředitel pro daně z příjmu, Guernsey;

Colin Powell, poradce hlavního ministra pro mezinárodní záležitosti, Jersey;

Clàudia Cornella Durany, ministryně pro mezinárodní finanční záležitosti, Andorra;

Katja Gey, ředitelka pro mezinárodní finanční záležitosti, Lichtenštejnsko;

Jean Castellini, ministr financí a hospodářství, Monako.

Výměna názorů s nadnárodními podniky

Cathy Kearney, viceprezidentka Apple Operations Europe;

Julia Macrae, ředitelka EMEIA pro daně, Apple;

Adam Cohen, vedoucí oddělení pro hospodářskou politiku (EMEA), Google;

Søren Hansen, generální ředitel, Inter IKEA Group;

Anders Bylund, vedoucí skupiny pro komunikaci, Inter IKEA Group;

Irene Yates, viceprezidentka pro daň z příjmu právnických osob, McDonald's.

Výměna názorů s investigativními novináři – neveřejná

Véronique Poujol, Paperjam;

Markus Becker, Der Spiegel.

21.3.2016

Výměna názorů se zástupci evropských bank (část I)

Jean-Charles Balat, finanční ředitel, Crédit Agricole SA;

Rob Schipper, vedoucí oddělení pro daně, ING;

Eva Jigvall, vedoucí oddělení pro daně, Nordea;

Monica Lopez-Monís, vedoucí pracovnice oddělení kontroly plnění právních předpisů a výkonná viceprezidentka, Banco Santander;

Christopher St. Victor de Pinho, výkonný ředitel, vedoucí skupiny pro daně, UBS Group AG;

Stefano Ceccacci, vedoucí skupiny pro daňové záležitosti, Unicredit.

4.4.2016

—  Margrethe Vestager, komisařka pro hospodářskou soutěž

Výměna názorů se zástupci evropských bank (část II)

Brigitte Bomm, výkonná ředitelka, hlavní vedoucí oddělení pro daně, Deutsche Bank AG;

Grant Jamieson, vedoucí oddělení pro daně, Royal Bank of Scotland;

Graeme Johnston, vedoucí oddělení pro mezinárodní daně, Royal Bank of Scotland;

15.4.2016

Mise na Kypr

Ioannis Kasoulides, ministr zahraničních věcí;

Michael Kammas, generální ředitel, Aristio Stylianou, předseda, a George Appios, místopředseda Asociace kyperských bank;

Christos Patsalides, stálý tajemník ministerstva financí;

George Panteli, vedoucí oddělení pro daňovou politiku, ministerstvo financí;

Yannakis Tsangaris, pověřenec pro daňové záležitosti;

Alexander Apostolides, Kyperská univerzita;

Maria Krambia-Kapardis, předseda výkonného výboru Transparency International;

Costas Markides, člen správní rady, mezinárodní daně, KPMG Limited a Asociace investičních fondů Kypru;

Natasa Pilides, generální ředitelka, Kyperská agentura na podporu investic;

Kyriakos Iordanou, generální manažer, pan Pieris Marcou, pan Panicos Kaouris, pan George Markides, Kyperský institut schválených auditorů;

Christos Karidis, vedoucí oddělení pro hospodářský výzkum konfederace a tajemník Sdružení spotřebitelů-zaměstnanců;

Nikos Grigoriou, vedoucí oddělení pro hospodářskou a sociální politiku Celokyperské federace práce.

18.4.2016

Meziparlamentní schůze „Balíček týkající se boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a další vývoj v EU a mezinárodní oblasti: demokratická kontrola ze strany vnitrostátních parlamentů“

Výměna názorů s jurisdikcemi (část II) – neveřejná

Wayne Panton, ministr pro finanční služby, obchod a životní prostředí, Kajmanské ostrovy

20.4.2016

Společná schůze výborů ECON/JURI/TAXE

—  Jonathan Hill, komisař pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů

2.5.2016

Schůze na vysoké úrovní parlamentní skupiny OECD pro daně se zvláštním výborem Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí, Paříž

Pascal Saint-Amans, ředitel střediska OECD pro daňovou politiku a správu;

Valère Moutarlier, ředitelka na Generálním ředitelství pro daně a celní unii Evropské komise;

Michèle Andréová, předsedkyně finančního výboru Senátu;

Meg Hillier, předsedkyně výboru pro veřejné účty.

17.–20.5.2015

Pracovní cesta do Spojených států amerických (Washington DC)

David O'Sullivan, velvyslanec EU;

Elise Beanová, bývalá ředitelka a hlavní právní poradkyně stálého podvýboru pro vyšetřování ;

Orrin Grant Hatch, předseda finančního výboru Senátu USA, předseda pro tempore Senátu USA ;

Dr. Charles Boustany, předseda podvýboru pro daňovou politiku;

Sander Levin, poslanec Kongresu USA, vedoucí člen výboru Sněmovny reprezentantů zodpovědného za zdanění a cla (Committee on Ways and Means);

Richard Neal, vedoucí člen podvýboru pro daňovou politiku;

Earl Blumenauer, člen výboru Sněmovny reprezentantů zodpovědného za zdanění a cla (Committee on Ways and Means);

Lloyd Doggett, člen výboru Sněmovny reprezentantů zodpovědného za zdanění a cla (Committee on Ways and Means), vedoucí člen podvýboru pro lidské zdroje (a možná další členové z Demokratické strany);

Anders Aslund, stálý vedoucí vědecký pracovník, Dinu Patriciu Eurasia Center, Atlantic Council;

Gianni Di Giovanni, předseda představenstva Eni USA R&M, Eni

Boyden Gray, zakládající partner, Boyden Gray& Associates;

Jillian Fitzpatrick, ředitelka pro vládní záležitosti a veřejnou politiku, S&P Global;

Marie Kasparek, zástupkyně ředitele pro program globálního obchodu a ekonomiky, Atlantic Council;

Benjamin Knudsen, stážista, program globálního obchodu a ekonomiky, Atlantic Council;

Jennifer McCloskey, ředitelka pro vládní záležitosti, Information Technology Industry Council;

Susan Molinari, viceprezidentka pro veřejnou politiku a vládní záležitosti, Google;

Andrea Montanino, ředitel pro program globálního obchodu a ekonomiky, Atlantic Council;

Álvaro Morales Salto-Weis, stážista, program globálního obchodu a ekonomiky, Atlantic Council;

hrabě Anthony Wayne, hostující vědecký pracovník, Atlantic Council

Alexander Privitera, vedoucí vědecký pracovník, Johns Hopkins University;

Bill Rys, ředitel pro záležitosti federální vlády, Citigroup;

Pete Scheschuk, řídící viceprezident pro daně, S&P Global;

Garret Workman, ředitel pro evropské záležitosti, Obchodní komora USA;

Caroline D. Ciraolo, úřadující náměstkyně ministra spravedlnosti se zodpovědností za daňovou divizi, Ministerstvo spravedlnosti

Thomas Sawyer, vedoucí právník pro spory týkající se mezinárodních daňových záležitostí;

Todd Kostyshak, právní poradce zástupce náměstkyně ministra spravedlnosti pro daňové trestní záležitosti, Ministerstvo spravedlnosti;

Mark J. Mazur, náměstek ministra financí USA pro daňovou politiku;

Robert Stack, náměstek ministra financí USA pro mezinárodní daňové záležitosti;

Scott A. Hodge, prezident Tax Foundation ;

Gavin Ekins, výzkumný ekonom, Tax Foundation;

Stephen J. Entin, vedoucí výzkumný pracovník, Tax Foundation;

Scott Greenberg, analytik Tax Foundation;

John C. Fortier, ředitel projektu Democracy Project, Bipartisan Policy Center;

Shai Akabas ředitel Bipartisan Policy Center, Economic Policy Project;

Eric Toder, spoluředitel, Urban-Brookings Tax Policy Center;

Gawain Kripke, ředitel pro politiky a výzkum - OXFAM America;

Didier Jacobs, vedoucí ekonom, OXFAM America;

Nick Galass, vedoucí výzkumu hospodářské nerovnosti organizace OXFAM America;

Robbie Silverman, vedoucí poradce OXFAM America;

Vicki Perry, náměstkyně ředitele útvaru pro fiskální záležitosti a vedoucí oddělení pro daňovou politiku, MMF;

Ruud De Mooij, zástupce vedoucího divize daňové politiky (MMF);

Hamish Boland-Rudder, online editor ICIJ;

Jim Brumby, ředitel pro veřejnou službu a výkonnost v Governance Global Practice;

Marijn Verhoeven, ekonomka, Global Practice on Governance;

Guggi Laryea, vedoucí pro evropskou občanskou společnost a vztahy s Evropským parlamentem zodpovědný za vnější a korporátní vztahy

Rajul Awasthi, hlavní specialista pro veřejný sektor v Governance Global Practice;

Xavier Becerra, poslanec Kongresu USA, předseda frakce Demokratické strany ve Sněmovně reprezentantů;

Ron Kind, poslanec Kongresu USA, člen výboru zodpovědného za zdanění a cla (Committee on Ways and Means).

24.5.2015

Společné veřejné slyšení výborů TAXE/DEVE o důsledcích agresivních fiskálních praktik pro rozvojové země

Dr. Attiya Warisová, docentka, Právnická fakulta, Univerzita v Nairobi;

Dr. Manuel Montes, hlavní poradce pro finance a rozvoj, The South Centre;

paní Aurore Chardonnetová, poradkyně pro politiky EU týkající se daní a nerovnosti, OXFAM;

pan Savior Mwambwa, ActionAid International, manažer kampaně Tax Power;

paní Tove Rydingová, EURODAD, manažerka v oblasti politiky a obhajoby, daňová spravedlnost;

Prof. Sol Picciotto, Lancaster University.

PŘÍLOHA 2

NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI A BANKY,

KTERÉ BYLY POZVÁNY NA SCHŮZE VÝBORU

Příloha 2.1: Seznam pozvaných nadnárodních podniků

Společnost

Pozvané osoby / zástupci

Situace (ke dni 11.3.2016)

Apple Inc.

Timothy D. Cook

generální ředitel

Za účasti:

Cathy Kearneyová, viceprezidentka Operations Europe

Julia Macraeová, ředitelka EMEIA pro daně

Google Inc.

Nicklas Lundblad

ředitel pro styk s veřejností a vztahy s vládami (EMEA)

Za účasti:

Adam Cohen, vedoucí oddělení pro hospodářskou politiku (EMEA)

Fiat Chrysler

Automobiles

Sergio Marchionne

generální ředitel

Účast odmítnuta dne 11.3.2015:

„Jak je vám jistě známo, podali jsme dne 29. prosince 2015 odvolání u Tribunálu EU proti rozhodnutí Komise, jež konstatovala, že jedna z našich společností v Lucembursku obdržela státní podporu. Toto rozhodnutí napadlo u Tribunálu také Lucembursko. I když jsme pevně přesvědčeni, že jsme v Lucembursku neobdrželi žádnou státní podporu v rozporu s právem EU, nebylo by pro naši stranu za daných okolností vhodné zúčastnit se schůze zvláštního výboru ani se k této záležitosti dále vyjadřovat. Nadále oceňujeme úsilí výboru a jeho zájem vyslechnout názory podniků, ale nemůžeme se bohužel zapojit do této diskuse dříve, než bude řízení v naší právní věci ukončeno.“

Inter IKEA Group

Søren Hansen

generální ředitel

Za účasti:

Søren Hansen, generální ředitel

Anders Bylund, vedoucí skupiny pro komunikaci

McDonald's Corporation

Irene Yatesová

viceprezidentka, daň z příjmu právnických osob

Za účasti:

Irene Yatesová, viceprezidentka, daň z příjmu právnických osob

Starbucks Coffee

Společnost

Kris Engskov

prezident Starbucks EMEA (Evropa, Blízký východ a Afrika)

Účast odmítnuta dne 23.2.2015:

„Vzhledem k tomu, že společnost Starbucks má v úmyslu napadnout rozhodnutí Evropské komise oznámené dne 21. října 2015 a uvádějící, že Nizozemsko poskytlo naší amsterodamské pražírně kávy (Starbucks Manufacturing EMEA BV) vybrané daňové výhody, nemůže přijmout pozvání zvláštního výboru Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem.

Jakmile bude tato záležitost vyřešena, a společnost Starbucks je přesvědčena, že rozhodnutí Evropské komise bude v rámci odvolacího řízení zrušeno, rádi se takové schůze zúčastníme.

Pomůže-li to vašemu shromažďování informací, je vhodné poznamenat, že společnost Starbucks dodržuje všechna pravidla, pokyny a právní předpisy OECD a podporuje její proces reformy oblasti daní, včetně akčního plánu v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku. Společnost Starbucks uhradila průměrnou globální skutečnou sazbu daně ve výši přibližně 33 %, což je vysoko nad průměrnou sazbou 18,5 %, kterou hradí jiné velké americké podniky. “

Příloha 2.2: Seznam pozvaných bank

Název

Pozvané osoby / zástupci

Situace ke dni 4.4.2016

Crédit Agricole (FR)

pan Dominique Lefebvre

předseda

přijato (15.3.2016)

Jean-Charles Balat

finanční ředitel, Groupe Crédit Agricole

Deutsche Bank (DE)

pan Paul Achleitner

předseda

přijato (16.3.2016)

účast na schůzi dne

4. dubna 2016

zástupce přítomný na schůzi

Brigitte Bommová, výkonná ředitelka, vedoucí oddělení pro daně, Deutsche Bank

ING Group (NL)

pan Ralph Hamers

generální ředitel

přijato (8.3.2016)

Drs. R.N.J. Schipper

vedoucí oddělení pro daně, ING

Nordea (SW)

pan Casper von Koskull

prezident a generální ředitel

přijato (9.3.2016)

Eva Jigvallová

vedoucí skupiny pro daně, Nordea

Royal Bank of Scotland (UK)

pan Ross McEwan

generální ředitel

přijato (16.3.2016)

účast na schůzi dne

4. dubna 2016

zástupce přítomný na schůzi

Grant Jamieson, vedoucí oddělení pro daně, Royal Bank of Scotland;

Graeme Johnston, vedoucí oddělení pro mezinárodní daně, Royal Bank of Scotland

Santander (ES)

paní Ana Patricia Botínová

předsedkyně

přijato (11.3.2016)

Monica Lopez-Monis Gallegoová

vedoucí pracovnice oddělení kontroly plnění právních předpisů a výkonná viceprezidentka, Banco Santander

Antonio H. Garcia del Riego

výkonný ředitel

ředitel pro evropské podnikové záležitosti

UBS (CH)

pan Axel A. Weber

předseda

přijato (14.3.2016)

Christopher Pinho,

výkonný ředitel, vedoucí skupiny pro daně

Unicredit (IT)

pan Giuseppe Vita

předseda

přijato (8.3.2016)

Stefano Ceccacci

vedoucí pro daňové záležitosti, Unicredit

Costanza Bufaliniová

vedoucí pro evropské a regulační záležitosti

PŘÍLOHA 3

DOKUMENTY SKUPINY PRO KODEX CHOVÁNÍ

dokument č. 1

datum

nález

pracovní dokument č. 1 příloha č. 1

jednání Skupiny pro kodex chování konané v dubnu 2006

Komise uvedla, že zejména na některých závislých a přidružených územích zahrnovala škodlivá daňová opatření navržená k odstranění i 0% sazbu nebo úplné zrušení daně z příjmu právnických osob, takže ne všechno úsilí Skupiny pro kodex chování vedlo k důslednému a uspokojivému výsledku.

pracovní dokument č. 1 příloha č. 1

jednání Skupiny pro kodex chování konané v dubnu 2006

Komise uvedla, že v rámci politického kompromisu uznala Skupina pro kodex chování některá škodlivá daňová opatření navržená k odstranění za vyhovující, i když mohla být podle zásad kodexu chování snadno považována za nevyhovující.

zpráva Skupiny pro kodex chování určená Komisi

7.  června 2016

Bylo výslovně uvedeno, že v jednom případě Lucembursko neodstranilo škodlivá daňová opatření, jak bylo dohodnuto.

pracovní dokument č. 1 příloha č. 1

jednání Skupiny pro kodex chování konané v dubnu 2006

Nehledě na zjevné nedodržení povinností ze strany Lucemburska nepřijala Komise žádné opatření a nevyvinula na tuto zemi tlak ani ji nevyzvala, aby dodržovala zásady kodexu chování a příslušné dohody.

pracovní dokument č. 1 příloha č. 1

jednání Skupiny pro kodex chování konané v dubnu 2006

Skupina pro kodex chování se v roce 1999 dohodla na tom, že vynechá režimy, které upřednostňují odvětví námořní dopravy, a také hodnocení nástrojů kolektivního investování.

pracovní dokument č. 1 příloha č. 1

jednání Skupiny pro kodex chování konané v dubnu 2006

Několik členských států odmítlo sdělit svůj názor na budoucnost Skupiny pro kodex chování, pokud jde o transparentnost, její mandát, rozsah působnosti a kritéria jejích činnosti v budoucnu. Maďarsko a Litva vyjádřily výhrady proti změně kritérií kodexu chování. Irsko a Polsko se vyjádřilo proti jakémukoli rozšíření oblasti působnosti kodexu chování na jiné oblasti zdanění.

pracovní dokument č. 2 a zápis z jednání

jednání Skupiny pro kodex chování konané v dubnu 2006

Komise předložila řadu návrhů na nové oblasti činnosti, jako např. rozšíření činnosti v oblasti nesouladu mezi daňovými systémy, zdanění krajanů v zahraničí, zdanění bohatých osob, přezkum nástrojů REIT a subjektů kolektivního investování. Nizozemsko a Lucembursko nesouhlasily s rozšířením činnosti skupiny na nesoulad mezi daňovými systémy, Francie vyjádřila výhrady proti činnosti týkající se krajanů, bohatých osob a investičních fondů a Spojené království by raději soustředilo více pozornosti na zdanění podniků než na rozšíření činnosti skupiny.

zápis z jednání

jednání Skupiny pro kodex chování konané 22. října 2013 a v květnu 2013

Určité prvky daňového zákoníku Gibraltaru, který se projednává alespoň od 11. dubna 2011 a stále nebyl dokončen.

zápis z jednání

jednání Skupiny pro kodex chování konané dne 8. listopadu 2013

Systém maloobchodních daní Ostrova Man, který nebyl shledán škodlivým, a to navzdory vážným pochybnostem o jeho „neškodnosti“ vyjádřeným několika členskými státy.

zápis z jednání

jednání Skupiny pro kodex chování konaná ve dnech 29. května, 22. října a 20. listopadu 2013

Pokud jde o daňové režimy pro příjmy z patentů, Nizozemsko, Lucembursko a v menší míře i Belgie se vyslovily proti komplexnímu posouzení všech daňových režimů pro příjmy z patentů v rámci EU, přestože existují důvody se domnívat, že jsou podle kritérií kodexu chování škodlivá.

zápis z jednání

jednání Skupiny pro kodex chování konané dne 3. června 2014

Opakovaným předkládáním dalších požadavků během rozhodovacích postupů Španělsko, Nizozemsko, Lucembursko a Spojené království ještě více oddálily proces reformy daňových režimů pro příjmy z patentů.

ústní zpráva pro Radu

zasedání rady ECOFIN v červnu 2015

Navzdory závazkům k plnému přizpůsobení svých právních předpisů do 30. června 2016 členské státy dosud dosáhly jen velmi omezeného pokroku při začleňování modifikovaného přístupu podle kauzálního nexu, který schválili ministři už v prosinci 2014, do svého vnitrostátního práva, a některé země, např. Itálie, zavedly dokonce nová opatření daňových režimů pro příjmy z patentů, která se neslučují s přístupem podle kauzálního nexu, a to poté, co byla uzavřena dohoda o přístupu podle kauzálního nexu, ve snaze využít příliš benevolentních ustanovení o ochraně předchozího stavu do roku 2021.

zápis z jednání a pracovní dokument č. 3

jednání Skupiny pro kodex chování konaná ve dnech 25. května 2010 a 17. října 2012

Spojené království se postavilo v průběhu fáze vypracovávání dohodnutých pokynů ohledně převodu zisků do tuzemska proti jakémukoli koordinovanému postupu.

zápis z jednání

jednání skupiny pro kodex chování konané dne 25. května 2010

Nepodařilo se dosáhnout dohody o opatřeních navazujících na činnost podskupiny pro boj proti daňovým únikům.

zápis z jednání

jednání skupiny pro kodex chování konané dne 15. května 2009

Prohlášení Belgie a Nizozemska, podle něhož se tyto země staví proti jakékoli iniciativě zaměřené na koordinaci obranných opatření proti nezdaněným převodům zisků do zahraničí.

zápis z jednání

jednání podskupiny pro kodex chování ze září a dubna 2014 a z dubna a července 2015

Navzdory opakovaným systematickým iniciativám některých členských států, které zabránily tomu, aby se dosáhlo dohody o těchto škodlivých postupech mnohem dříve, se členské státy na základě aktivní diskuze v rámci Skupiny pro kodex chování, která probíhala minimálně od roku 2008, v září 2014 dohodly na pokynech ohledně hybridních opatření využívajících nesouladu mezi daňovými systémy, a tím významně zvýšily stávající fiskální škody způsobené opakovaným využíváním těchto systémů k agresivnímu daňovému plánování.

zápis z jednání

jednání Skupiny pro kodex chování konaná ve dnech 15. května, 29. června a 25. května 2010

jednání podskupiny pro boj proti daňovým únikům konaná ve dnech 25. března a 22. dubna 2010

Pokud jde o hybridní opatření využívající nesouladu mezi daňovými systémy, Nizozemsko, Lucembursko a Belgie a do menší míry také Malta a Estonsko po dlouhou dobu oddalovaly společné kroky na základě tvrzení, že těmito opatřeními by se kodex chování vůbec neměl zabývat.

zápis z jednání

jednání Skupiny pro kodex chování konané dne 13. září 2011

jednání Skupiny pro kodex chování konaná ve dnech 11. dubna a 26. května 2011

Pokud jde o investiční fondy, členské státy se dohodly, že ukončí diskuzi o údajné a potenciální škodlivosti těchto systémů.

Iniciativy Spojeného království, Lucemburska a Nizozemska, které fakticky přiměly skupinu, aby se touto oblastí činnosti již nezabývala.

pracovní dokument č. 2

jednání skupiny pro kodex chování konané dne 4. března 2010

Pokud jde o správní postupy, v minulosti žádný z členských států neposkytoval spontánně a systematicky informace o svých rozhodnutích.

pracovní dokument č. 4

jednání Skupiny pro kodex chování konané dne 10. září 2012

Prakticky nedocházelo ke spontánní výměně informací o rozhodnutích členských států.

závěry Rady

zasedání rady ECOFIN v prosinci 2015

Pokud jde o doložky o minimálním účinném zdanění, členské státy nebyly schopny dosáhnout dohody ohledně revize směrnice o úrocích a licenčních poplatcích, která by zajistila, že výsady udělené v rámci jednotného trhu s cílem zabránit dvojímu zdanění nebudou nehledě na vydání příslušného návrhu Komise v roce 2011 mít ve skutečnosti za následek nulové nebo téměř nulové zdanění. Členské státy pouze vyzvaly Pracovní skupinu na vysoké úrovni pro daňové otázky, aby záležitost dále prozkoumala, místo aby se zavázala k přijetí rychlých a účinných opatření.

závěry Rady

zasedání rady ECOFIN v březnu 2016

Členské státy se nedohodly na naléhavě nutných reformách Skupiny pro kodex chování a přesunuly veškeré rozhodování o těchto reformách na rok 2017.

(1)  Na základě veřejně dostupných dokumentů a zdrojů.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0420.
(2) Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1).
(3) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1), o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní.
(4) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.
(5) Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15.
(6) Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.
(7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem: další kroky k dosažení efektivního zdaňování a větší daňové transparentnosti v EU (COM(2016)0023).
(8) Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu (COM(2016)0026).
(9) Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (COM(2016)0025).
(10) Doporučení Komise ze dne 28. ledna 2016 o provádění opatření proti zneužívání daňových úmluv (C(2016)0271).
(11) Studie o strukturách agresivního daňového plánování a ukazatelích, Evropská unie, 2016.
(12) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 134.
(13) Úř. věst. C 2, 6.1.1998, s. 2.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2015)0257.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2015)0457.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2015)0408.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2015)0265.
(18) SA.38375 – Státní podpora, kterou Lucembursko poskytlo společnosti Fiat.
(19) SA.38374 – Státní podpora Nizozemska společnosti Starbucks.
(20) Rozhodnutí Komise (EU) 2016/1699 ze dne 11. ledna 2016 o režimu státní podpory v podobě zdanění nadměrného zisku SA.37667 (2015/C) (ex 2015/NN) provedeném Belgií (oznámeno pod číslem C(2015) 9837) (Úř. věst. L 260, 27.9.2016, s. 61).
(21) http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/tax_fraud_evasion/a_huge_problem/index_en.htm, Evropská komise, 10. května 2016.
(22) Měření a monitorování eroze základu daně a přesouvání zisku, opatření 11 – závěrečná zpráva z roku 2015, Projekt OECD/G20 proti erozi základu daně a přesouvání zisku.
(23) Zpráva o světových investicích z roku 2015 – Reformování správy mezinárodních investic, UNCTAD, 2015.
(24) http://gabriel-zucman.eu/files/JohannesenZucman2014
(25) BIS 2016 – lokační bankovní statistiky.
(26) http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/webdiaeia2016d2_en.pdf
(27) http://ec.europa.eu/growth/smes/, Evropská komise, 10. května 2016.
(28) http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-16-1351_en.htm#_ftnref8 a Egger, P., W. Eggert a H. Winner (2010), Saving taxes through foreign plant ownership, Journal of International Economics č. 81: s. 99-108; Finke, K. (2013), Tax Avoidance of German Multinationals and Implications for Tax Revenue Evidence from a Propensity Score Matching Approach, mimeo.
(29) https://polcms.secure.europarl.europa.eu/cmsdata/upload/a0cf64ee-8e0d-4b5f-b145-6ffbaa940e10/TheRoleFinancialSectorTaxPlanning_Draft_210316.pdf
(30) OECD, 2008, „Study into the role of tax intermediaries“; http://www.oecd.org/tax/administration/39882938.pdf
(31) Útvary Komise potvrdily, že článek 10 (Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy) návrhu Komise směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze dne 28. ledna 2016 „byl založen na přístupu vzájemného uznávání, jehož cílem bylo vyřešit rozdíly v právní kvalifikaci hybridních subjektů a hybridních finančních nástrojů, nezahrnoval však hybridní převody aktiv, které se netýkají nesouladu právní kvalifikace mezi daňovými systémy“.
(32) OECD definuje „hybridní převody“ jako „opatření, která jsou považována za převod vlastnictví aktiv pro daňové účely jedné země, ale nikoli pro daňové účely jiné země, z jejíhož pohledu se jedná o zajištěný úvěr“. Viz OECD, březen 2012, Hybrid Mismatch Arrangements: Tax Policy and Compliance Issues (Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy: Daňová politika a soulad s předpisy), http://www.oecd.org/


Synergie mezi strukturálními fondy a programem Horizont 2020
PDF 352kWORD 95k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU (2016/2695(RSP))
P8_TA(2016)0311RC-B8-0851/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 4, 162, 174 a 190 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES(8),

–  s ohledem na zprávu svého Výboru pro regionální rozvoj o politice soudržnosti a strategii výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3) (A8-0159/2016),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. února 2016 nazvanou „Investiční plán pro Evropu: nové pokyny ke kombinování strukturálních a investičních fondů s Evropským fondem pro strategické investice“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro řádnou politiku soudržnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o optimalizaci rozvoje potenciálu nejvzdálenějších regionů vytvářením synergií mezi strukturálními fondy a ostatními programy Evropské unie(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie“(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o snaze o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020(13),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2014 nazvané „Výzkum a inovace jako zdroj růstu v budoucnu“ (COM(2014)0339),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti nazvané „Investice pro zaměstnanost a růst“ ze dne 23. července 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise z roku 2014 nazvaný „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“ (SWD(2014)0205),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2010)0553),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. července 2013 nazvané „Odstranění inovační nespojitosti“,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2014 nazvané „Opatření na podporu vytvoření ekosystémů pro začínající podniky v oblasti vyspělých technologií“,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti představuje i ve finančním programovém období 2014–2020 hlavní nástroj EU zaměřený na přiblížení EU jejím občanů a pokrývá všechny regiony za účelem investic do reálné ekonomiky a zároveň je vyjádřením evropské solidarity tím, že rozšiřuje růst a prosperitu a snižuje ekonomické, sociální a územní nerovnosti, které prohloubila hospodářská a finanční krize;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by měla být plně v souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a stojí na skloubení svých tří fondů – Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti – a také na širší koordinaci v rámci Společného strategického rámce s fondy pro rozvoj venkova, a to zejména s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) a pro oblast námořnictví a rybolovu s Evropským námořním a rybářským fondem (ENRF);

C.  vzhledem k tomu, že pro všech pět těchto fondů – evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) – byla v rámci nařízení o společných ustanoveních zavedena společná ustanovení, zatímco zvláštní předpisy platné pro jednotlivé ESI fondy a pro cíl Evropské územní spolupráce jsou předmětem zvláštních nařízení;

D.  vzhledem k tomu, že nedávná reforma politiky soudržnosti zavedla omezený počet cílů a priorit, a vytvořila tak tematické zaměření a zároveň umožnila určitou míru flexibility a přizpůsobení se určitým charakteristickým jevům; vzhledem k tomu, že navíc zajistila posílení principu partnerství a spolehlivou víceúrovňovou správu, dobře definovaný přístup k územnímu rozvoji, posílenou součinnost mezi dotčenými pěti fondy, ale také dalšími příslušnými programy a iniciativami (např. Horizont 2020, EaSI, COSME, LIFE, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+ a NER 300), větší zjednodušení prováděcích předpisů, účinný systém sledování a hodnocení, transparentní rámec výkonnosti, jasná pravidla pro využívání finančních nástrojů, spolehlivý systém řízení a kontroly a účinný systém finančního řízení;

E.  vzhledem k tomu, že dne 14. prosince 2015 Komise přijala sdělení o přínosu ESI fondů pro strategii růstu EU, investiční plán a priority Komise během následujících deseti let, které je v podstatě zprávou podle článku 16 nařízení o společných ustanoveních o ESI fondech týkající se jejich dosavadního provádění a zahrnuje i výsledky jednání se všemi členskými státy o dohodách o partnerství, operačních programech a klíčových výzvách pro každou zemi;

F.  vzhledem k tomu, že základním principem posilování součinností mezi programem Horizont 2020 a ESI fondy je vytváření užitečných interakcí mezi investičními strategiemi a intervencemi, neboť je to způsob, jak lze docílit významných účinků na hospodářství, a kombinování investic do inovací v prioritních oblastech inteligentní specializace s iniciativami v oblasti výzkumu a inovací světové úrovně, čímž se zajistí větší účinek těchto fondů;

1.  znovu konstatuje, že společný strategický rámec zavedený nařízením o společných ustanoveních posílil vazby mezi politikou soudržnosti a dalšími politikami EU, programy financování a iniciativami (např. Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, jednotný digitální trh, rozvoj venkova, energetická unie a stěžejní iniciativy Evropa 2020), a že tedy prostřednictvím všech svých nástrojů a cílů, včetně městské agendy, územní agendy, investic do MSP, inteligentního růstu a strategií pro inteligentní specializaci, potenciálními veřejnými investicemi pro inovativní řešení mimo jiné v oblasti životního prostředí, energetiky, zdravotnictví, klimatu, digitalizace a dopravy, významným způsobem přispívá k posilování jednotného trhu a plnění cílů strategie Evropa 2020;

2.  podtrhuje skutečnost, že výše uvedené součinnosti jsou začleňovány již od fáze strategického plánování, a vyžadují tedy od samého začátku strategické volby a strategické plánování ze strany regionů a členských států s cílem určit a vytvářet příležitosti, například pro podporu excelence v oblastech inteligentní specializace; poukazuje na to, že v případě programu Horizont 2020 tato součinnost spočívá ve zvyšování povědomí, poskytování informací (zejména o výsledcích projektů výzkumu sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020), v zapojování do komunikačních kampaní, otevírání stávajících sítí novým subjektům a co největším propojování vnitrostátních kontaktních míst s vnitrostátními a regionálními tvůrci politik a řídícími orgány v rámci ESI fondů;

3.  zdůrazňuje, že tvorba strategií inteligentní specializace zapojením vnitrostátních či regionálních řídících orgánů a zúčastněných subjektů, například univerzit a dalších institucí vysokoškolského vzdělávání, průmyslu a sociálních partnerů do procesu objevování podnikatelského potenciálu je povinná pro regiony a členské státy, které chtějí investovat prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj do výzkumu a inovací; připomíná, že metodologie inteligentní specializace by měla zůstat modelem pro politiku soudržnosti po roce 2020, vzhledem k tomu, že strategie inteligentní specializace by měly zahrnovat předcházející akce (budování kapacit a zlepšování vnitrostátních/regionálních systémů výzkumu a inovací) a následné akce (projednání výsledků výzkumů, podpora inovacím a přístup na trh) v rámci programu Horizont 2020, který na oplátku podporuje spolupráci na úrovni EU pro odstranění inovační propasti v Evropě a posílení celosvětové konkurenceschopnosti Unie, přičemž zároveň dochází k investicím do spojení mezi čelními představiteli a těmi, kdo je následují, v kontextu činností na šíření excelence a rozšiřování účasti;

4.  je přesvědčen, že je nezbytné dále posilovat zaměření na výsledky v rámci politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zvýšit součinnost s dalšími politikami EU týkajícími se konkurenceschopnosti, zejména v oblasti výzkumu a vývoje, IKT, obnovitelných zdrojů energie a malých a středních podniků, za účelem větší míry využívání výsledků vědy a výzkumu v EU, vytváření nových vysoce kvalitních pracovních míst a udržování pracovních míst stávajících a prosazování zelené ekonomiky;

5.  konstatuje, že politika soudržnosti umožňuje, aby v programovém období 2014–2020 hrály finančním nástroje významnou doplňkovou úlohu, a připomíná, že finanční nástroje, které jsou doplňkem ke grantům, mají velký pákový účinek, což může zvýšit dopad financování na aktualizaci inovací na trhu, například prostřednictvím energetické účinnosti, a může přispět k lepší míře absorpce poskytnutím potřebného spolufinancování, a to zejména v členských státech a regionech s nízkou vnitrostátní kapacitou spolufinancování; podtrhuje však skutečnost, že granty jsou pro některé projekty stále nepostradatelné, například pro projekty v oblasti výzkumu a inovací a projekty významně zaměřené na společenské výzvy; připomíná Komisi, že granty a úvěry nefinancují tentýž typ aktivit a že tyto rozdílné druhy podpory cílí na různé druhy příjemců a projektů; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat ve financování prostřednictvím grantů i v budoucích programech EU; podtrhuje skutečnost, že do budoucna je třeba zachovat správnou rovnováhu mezi granty a finančními nástroji; připomíná, že je nezbytné dále posilovat odpovědnost a transparentnost finančních nástrojů a jejich zaměření na výsledky;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při zřizování a provádění ESI fondů a programu Horizont 2020 a také součinnosti mezi nimi věnovaly neustálou pozornost potřebám MSP; žádá Komisi, aby vypracovala koordinovanou výzvu k předkládání návrhů s cílem usnadnit přístup k financovaní z vícera fondů; požaduje také důkladné posouzení příslušných programů pro MSP, jako je například COSME, nástroj pro MSP v rámci programu Horizont 2020 a prvek MSP ve fondu EFSI, s ohledem jak na přidělování prostředků z rozpočtu a míru úspěšnosti projektů, tak na administrativní zátěž a snadnost provádění;

7.  konstatuje, že je třeba více prohloubit součinnost s ostatními politikami a nástroji za účelem maximalizace dopadu investic; připomíná v této souvislost pilotní rozpočtový projekt EU s názvem Cesta ke špičkovému výzkumu, který podporuje regiony 13 členských států v rozvoji a využívání součinnosti mezi ESI fondy; požaduje pro členské státy flexibilitu využívání pečetě excelence; dále zdůrazňuje, že je důležité také určit související oblasti specializace v jiných regionech a členských státech s cílem navázat s nimi spolupráci a připravit se na projektové příležitosti se zapojením více zemí a mezinárodní propojení;

8.  připomíná, že vzhledem k rozpočtovým omezením v souvislosti s programem Horizont 2020 hrozí, že projekty hodnocené jako špičkové nebudou financovány; zdůrazňuje, že je třeba umožnit alternativní zdroje financování; za pomoci pečetě excelence by špičkovým projektům programu Horizont 2020 mohly být například přidělovány granty ESI fondů;

9.  poukazuje na skutečnost, že prováděním podstatných částí rozpočtu programu Horizont 2020 budou pověřena partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, což přinese příležitosti k využití mechanismů správy partnerství v rámci veřejného sektoru k optimalizaci součinnosti s iniciativami a programy inteligentní specializace (RIS3) prostřednictvím utváření ročních pracovních plánů;

10.  zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice by měl být doplňkovým a dodatečným fondem k evropským strukturálním a investičním fondům a dalším programům EU, jako je program Horizont 2020, a pravidelným činnostem Evropské investiční banky; konstatuje, že v důsledku toho se EFSI zaměřuje na různé druhy projektů z těch, do nichž by mířily 2,2 miliardy EUR prostřednictvím programu Horizont 2020; zdůrazňuje, že je třeba zajistit plnou soudržnost a součinnost všech nástrojů EU s cílem dosáhnout zastřešujících strategických cílů v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a zabránit překrývání nebo rozporům mezi nimi nebo mezi různými úrovněmi provádění politik, a to za současného doplňování vnitrostátních a regionálních fondů a programů; připomíná, že přezkum strategie Evropa 2020 musí určit, které prostředky jsou potřebné, a zároveň účinně využít všech dostupných prostředků a dosáhnout očekávaných výsledků, pokud jde o zastřešující strategické cíle, s ohledem na skutečnost, že objem, kvalita a dopad investic do výzkumu a inovací by měly být navýšeny koordinovaným využíváním nástrojů politiky soudržnosti a programu Horizont 2020;

11.  vyzývá Komisi, aby systematicky sledovala součinnost mezi fondy a vydala o této součinnosti sdělení, zejména o součinnosti mezi programem Horizont 2020 a RIS3, s cílem šířit příklady osvědčených postupů a zvyšovat jejich dopad před přezkumem strategie Evropa 2020; připomíná, že žádný sytém by neměl mít za následek zvýšení administrativní zátěže;

12.  poukazuje na přípravy Komise možného zřízení Evropské rady pro inovace za účelem lepší koordinace iniciativ v oblasti inovací v Evropské unii; konstatuje, že Evropská rada pro inovace by se měla zejména zaměřit na pomoc při omezování překážek, jež brání uvádění na trh v Evropě, a při překonávání inovační propasti; zdůrazňuje, že Evropská rada pro inovace by měla zapojit všechny příslušné zúčastněné subjekty, její konzultace a procesy rozhodování by měly být transparentní a rychlé, a nemělo by docházet k překrývání činností; zdůrazňuje rovněž, že rozpočet programu Horizont 2020 by se měl vrátit zcela na úroveň období před EFSI;

13.  podtrhuje vazbu mezi programem Horizont 2020 a ESI fondy, pokud jde o bezpečnost (potřeba stejné úrovně IKT infrastruktury v celé EU); je zastáncem harmonizace bezpečnostních struktur IKT; požaduje navíc propojení těchto fondů, pokud jde o provádění auditu, a vyzývá Komisi, aby zavedla jasný, sjednocený a koordinovaný přistup pro období po roce 2020 se zvláštním zaměřením na správní a auditní postupy, přiměřenost a odpovědnost;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, jakož i národním a regionálním vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.
(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.
(7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.
(8) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.
(9) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 2.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2014)0002.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2014)0133.
(12) řijaté texty, P8_TA(2015)0308.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2015)0419.


Příprava pracovního programu Komise na rok 2017
PDF 440kWORD 109k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o strategických prioritách pro pracovní program Komise na rok 2017 (2016/2773(RSP))
P8_TA(2016)0312RC-B8-0885/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na politické směry pro Evropskou komisi „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“, které dne 15. července 2014 představil Jean-Claude Juncker;

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. října 2015 nazvané „Pracovní program Komise na rok 2016 – Nyní není doba pro obvyklá řešení“ (COM(2015)0610) a přílohy 1 až 6 tohoto pracovního programu,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Konference předsedů výborů, která přináší doplňující informace k tomuto usnesení z hlediska parlamentních výborů a již by Komise měla řádně zohlednit při přípravě a přijímání svého pracovního programu na rok 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. června 2016 o rozhodnutí vystoupit z EU, které je výsledkem referenda ve Spojeném království(1),

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 28.–29. června 2016,

–  s ohledem na příspěvek Výboru regionů k pracovnímu programu Komise na rok 2017,

–  s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že evropský integrační proces Evropě po desetiletí přináší mír a přispívá k její bezpečnosti a prosperitě;

B.  vzhledem k tomu, že Evropa nyní čelí mnoha společným a celosvětovým problémům, ale také rostoucí frustraci a obavám mnoha občanů, pokud jde o nejisté životní vyhlídky a nedostatek příležitostí, u nichž občané očekávají, že je osoby s rozhodovací pravomocí vyřeší; vzhledem k tomu, že má-li být Evropská unie úspěšná, nelze ji zredukovat na pouhý ekonomický projekt; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné získat opět srdce Evropanů pro evropský projekt a posílit ekonomickou, sociální a územní soudržnost;

C.  vzhledem k tomu, že překrývající se krize EU vyžadují skutečně evropská řešení pevně zakotvená v demokratičtějším procesu prostřednictvím metody Společenství, jehož se bude plně účastnit Evropský parlament spolu s vnitrostátními parlamenty a jenž bude probíhat v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU), v němž se hovoří o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality;

D.  vzhledem k tomu, že EU je naším společným domovem a musí svým občanům poskytovat bezpečné útočiště a stabilní hospodářské prostředí; vzhledem k tomu, že udržitelnost a hospodářský růst jsou slučitelné a mohou se navzájem podporovat; vzhledem k tomu, že je důležité vyvést EU z vleklé hospodářské krize zvyšováním udržitelných investic, omezováním rozdílů a uplatňováním schválených politických strategií a rozvíjením strategií lepších, zejména prohlubováním vnitřního trhu a dokončením hospodářské a měnové unie;

E.  vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli budovat společnou budoucnost jako společenství založené na sdílených hodnotách a vážící si bohatství a rozmanitosti našich tradic a historie; vzhledem k tomu, že si přejeme, aby Evropa plnila svou úlohu a převzala odpovědnost na světové scéně, aby se zavázala k podpoře solidarity, multilateralismu, našich vnějších partnerství a ke směřování k vyšším standardům; vzhledem k tomu, že chceme zachovat náš společný projekt sdílení míru, prosperity a demokracie s cílem vytvořit pro budoucí generace lákavou budoucnost;

Zlepšování pracovních a životních podmínek evropských občanů

1.  připomíná, že hospodářské oživení Evropy není příliš velké a je nevyvážené a mnoho regionů Unie nadále čelí nepřijatelné míře nezaměstnanosti, chudoby, nerovnosti a vážnému nedostatku vyhlídek pro mladší generace; EU musí proto usilovat o vytvoření dynamického a inkluzivního pracovního trhu, který by byl součástí evropského modelu sociálně tržní ekonomiky, zlepšoval by životní podmínky občanů a umožňoval spravedlivou mobilitu; je přesvědčen, že všichni občané EU musí mít zajištěn základní soubor spravedlivých pracovních podmínek a přístup ke kvalitnímu vzdělání, sociální ochraně a základním službám, které umožní sladění pracovního a soukromého života a plnění potřeb moderního trhu práce v EU; uznává, že ústředním prvkem konkurenceschopné a inkluzivní ekonomiky je schopnost využít talentu žen i můžu při všech typech činností;

2.  vyzývá proto Komisi, aby navázala na probíhající veřejné konzultace a nadcházející zprávu Parlamentu a v souladu se zásadou subsidiarity a s cíli Smlouvy prosazovala návrh evropského pilíře sociálních práv, které je třeba realizovat formou konkrétních iniciativ, zejména je nutné:

   podporovat dostupnost a kvalitu vzdělávání v raném věku, péče o děti a zdravotní péče, které jsou klíčové pro zajištění toho, aby žádné dítě nebylo opomenuto; Komise by proto měla uvažovat o dalších krocích za účelem rozvoje sociálních investic a zejména snížení chudoby dětí;
   odstranit nedostatky v oblasti dovedností a zajistit všem přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu vzdělávání;
   snížit sociální nerovnosti a podporovat kvalitní pracovní místa, zejména pro mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané v zájmu stimulace hospodářského růstu;
   řešit problémy související s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem a genderové rozdíly v platech a důchodech;

3.  zdůrazňuje, že Komise by měla monitorovat, povzbuzovat a podporovat účinné a účelné vynakládání finančních prostředků členskými státy na posílení zaměstnanosti mladých lidí a vytváření kvalitních pracovních míst, zejména v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, a to využitím programů podporujících pracovní místa a růst, jako jsou programy financované z iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, z evropských strukturálních a investičních fondů, Evropského fondu pro strategické investice a Evropskou investiční bankou;

4.  zdůrazňuje, že Komise by měla spolupracovat s členskými státy a sociálními partnery na posílení evropského sociálního dialogu s cílem lépe sladit pracovní trhy a nároky na sociální zabezpečení s cílem vyřešit sociální nerovnosti a nové náročné úkoly týkající se konkurenceschopnosti;

Posílení hospodářského oživení a dlouhodobé konkurenceschopnosti s cílem vytvářet pracovní místa a prosperitu

5.  je přesvědčen, že EU se může stát vedoucí silou ve světě díky plnému využití potenciálu svého jednotného trhu a podpoře podnikání, spravedlivé hospodářské soutěže a investic do inovací;

6.  je toho názoru, že EU musí podporovat silnou a diversifikovanou evropskou podnikatelskou sféru; poukazuje na to, že klíčem k fungování sociálně tržní ekonomiky je unijní politika hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že z evropského průmyslu se musí stát průmysl udržitelný a musí pokročit v digitalizaci, má-li být i nadále konkurenceschopný, plnit svůj účel a obstát v budoucnosti; ztotožňuje se s filozofií Komise, podle níž Evropa musí být velká ve velkých věcech a malá v malých;

7.  vyzývá k opětovnému nastartování strategie udržitelného růstu a zaměstnanosti Evropa 2020 s reálnými cíli pro budoucnost, zejména s cílem zlepšit náš model sociálně tržní ekonomiky, provést strukturální reformy za účelem modernizace ekonomik členských států a dosáhnout široce sdílené prosperity; je přesvědčen, že posílení zaměstnanosti a produktivity zůstává hlavní prioritou a že EU potřebuje cílené investice za účelem urychlení přechodu k inovativní, zdrojově účinné, digitální ekonomice, aby bylo možné reindustrializovat Evropu a relokalizovat pracovní místa zpět do Evropy;

8.  žádá Komisi, aby navrhla novou ambiciózní průmyslovou strategii, která bude vycházet ze souboru opatření týkajících se oběhového hospodářství a bude jej doplňovat; poukazuje na to, že jsou potřebné další soukromé i veřejné investice do transformace energetiky, ekologicky inovativních malých a středních podniků, výzkumu a vzdělávání;

9.  vyzývá Komisi, aby navrhla více opatření, která by posílila výzkum a vývoj, inovace, kulturní rozmanitost a kreativitu, jež jsou klíčovými hybateli při vytváření pracovních míst, aby však zohlednila to, že přístup podniků, zejména malých a středních podniků, ke kapitálu má zásadní význam pro podporu rozvoje a výroby nových produktů a služeb jak v tradičních, tak ve vznikajících odvětvích, jakož i pro účinnou ochranu práv duševního vlastnictví;

10.  domnívá se, že jednotný trh se musí dále integrovat zejména v digitální oblasti, aby vzniklo spravedlivé prostředí pro spotřebitele a malé a střední podniky a odstranily se neodůvodněné překážky; je hluboce přesvědčen, že globálně konkurenceschopný a inovativní digitální trh orientovaný na občana může být způsobem, jak reagovat na problémy 21. století;

11.  očekává, že Komise využije všech svých pravomocí a kompetencí k podpoře přechodu k lepšímu modelu růstu v souladu se zásadami udržitelného rozvoje, který zahrnuje ekonomickou, sociální a ekologickou dimenzi;

Reakce na změnu klimatu a zajištění dodávek energie

12.  připomíná, že je třeba zvýšit úsilí o dobudování energetické unie, která zaručí bezpečnost dodávek a cenově dostupnou a udržitelnou energii pro všechny občany a podniky;

13.  bere na vědomí humanitární a ekonomické důsledky klimatických katastrof v Evropě; zdůrazňuje, že je důležité nadále řešit hlavní příčiny změny klimatu a zároveň zajišťovat konkurenceschopnost našeho průmyslu prostřednictvím ambiciózní klimatické strategie, která zahrnuje energetickou účinnost;

14.  vyzývá k vytyčení cílů na úrovni EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti na období po roce 2020, které musí být ambiciózní a v souladu s pařížskou dohodou COP 21;

15.  žádá Komsi, aby rozvíjela společnou strategii pro energetickou a klimatickou diplomacii, jež bude řešit tyto globální výzvy;

16.  žádá Komisi, aby vymezila úsilí o postupné odstraňování dotací na fosilní paliva a současně zmírňovala případné ekonomické a sociální dopady;

Zajištění jednotné reakce na rostoucí příliv uprchlíků

17.  je toho názoru, že Evropská unie musí vypracovat konkrétní řešení, aby mohla reagovat na uprchlickou krizi, zejména řešením jejích hlubších příčin, posílením spolupráce s tranzitními zeměmi a zeměmi původu migračních toků a využitím všech dostupných politik a nástrojů ke stabilizaci, obnově a rozvoji těchto zemí;

18.  vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy i nadále poskytovala nezbytnou humanitární pomoc, zajišťovala důstojné životní podmínky v uprchlických táborech a zároveň prováděla i dlouhodobější rozvojové programy, zejména na poli vzdělávání;

19.  poukazuje na to, že politika EU v oblasti azylu a migrace neodpovídá svému účelu a je třeba ji zásadně přehodnotit na základě článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie; domnívá se, že žádná reforma společného evropského azylového systému by neměla vést ke snížení stávající úrovně ochrany v evropském azylovém právu;

20.  vyzývá k zavedení systematických a závazných programů pro přímé přesídlení a přemístění žadatelů o azyl;

21.  vyzývá k tomu, aby v EU byly vytvořeny podmínky pro dobře organizované přijímání žadatelů o azyl, které by zajistily jejich bezpečnost a humánní zacházení se zvláštním ohledem na potřeby zranitelných skupin; zároveň podtrhuje, že bude nutné zaručit dostatečné prostředky na vzdělávání, má-li být zajištěna integrace na trhu práce a začleňování uprchlíků do společnosti;

22.  žádá Komisi, aby předložila návrhy na vytvoření náležité politiky EU pro ekonomickou a zákonem povolenou migraci, která by vycházela ze stávajících nástrojů pro studenty, výzkumné pracovníky a vysoce kvalifikované pracovníky, a v dlouhodobějším horizontu pro vytvoření obecnějších pravidel založených na rovném zacházení, pokud jde o vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí hledajících zaměstnání v Unii s cílem vyplnit mezery na trzích práce v EU;

23.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že mezinárodní migrace je celosvětovým jevem, jehož rozsah, složitost a dopad stále roste, musí EU a zbytek mezinárodního společenství převzít svou zodpovědnost v této oblasti;

Řešení bezpečnostních obav občanů

24.  zdůrazňuje, že vnitřní bezpečnost je stále více propojena s bezpečností vnější;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, aby po přijetí návrhu na vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže zajistila rychlé zahájení její činnosti a poskytnutí nezbytných personálních a logistických kapacit;

26.  vyzývá Komisi, aby s cílem řešit hrozby terorismu a násilného extremismu důkladně monitorovala provádění a uplatňování protiteroristických opatření EU, včetně účinné policejní a justiční spolupráce, včasného sdílení informací mezi vnitrostátními orgány a prostřednictvím Europolu a Eurojustu, a opatření k řešení nových trendů ve financování terorismu;

27.  vyzývá Komisi, aby využívala odborných znalostí a technických a finančních zdrojů k zajištění koordinace a výměny osvědčených postupů na úrovni EU, pokud jde o boj proti násilnému extremismu a teroristické propagandě, radikálním sítím a náboru teroristických organizací prostřednictvím internetu i jiných nástrojů, přičemž by měla klást důraz na strategie prevence, integrace a reintegrace;

28.  naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily plnohodnotné provádění právních předpisů v bezpečnostní oblasti, které již byly přijaty; opět vyzývá k důkladnému vyhodnocení strategie EU pro boj proti terorismu, které by posoudilo jak uplatňování přijatých opatření, tak jejich účinnost; očekává, že Komise bude aktualizovat bezpečnostní agendu podle nutnosti v návaznosti na vývoj teroristické hrozby;

29.  vyzývá Komisi, aby předložila již oznámené návrhy na řádný právní základ Evropského centra pro boj proti terorismu v rámci Europolu, návrhy na zdokonalení a rozvoj stávajících informačních systémů, vyřešení mezer v informacích a pokrok směrem k interoperabilitě a také návrhy na závazné sdílení informací na úrovni EU doprovázené nezbytnými zárukami v oblasti ochrany údajů;

Přijetí ambiciózní agendy pro vnější činnost: o sousedství a globálním systému

30.  žádá ambiciózní globální strategii EU, která Unii získá postavení geopolitického hráče v rychle se měnícím světě, a očekává, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost mobilizují konzistentním způsobem všechny nástroje vnější činnosti s cílem dosáhnout lepší globální správy, širší konvergence k lepším standardům, posílené bezpečnosti a lepší situace, pokud jde o dodržování lidských práv ve světě; zdůrazňuje, že za tímto účelem by se měly vrcholnými prioritami agendy EU pro vnější otázky stát následující klíčové prvky:

   podpora stability a prosperity v sousedství EU prostřednictvím iniciativ podporujících rozvoj, demokracii, řádnou správu a právní stát díky podpoře civilního předcházení konfliktům a podpoře opatření k usmíření a aktivit v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, včetně vhodného zapojení NATO, které pro státy, které jsou jeho členy, i nadále zůstává základem jejich kolektivní obrany a fórem pro její uplatňování;
   oživení (za podpory místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku) společné bezpečnostní a obranné politiky, která již dále nemůže být nejslabším článkem v procesu integrace EU; současná bezpečnostní situace vyžaduje, aby se evropská obrana stala plnohodnotnou politikou, která bude zajišťovat stejnou úroveň bezpečnosti pro všechny členské státy a bude stejnou měrou přihlížet k hlavním bezpečnostním zájmům každého z nich; již existující struktury, mechanismy nebo nástroje se musí stát operační realitou;
   dosažení pokroku v procesu přístupových jednání pomocí posilování sociální, politické a ekonomické stability a demokracie v kandidátských zemích, aniž by byly přiznávány výjimky z kodaňských přístupových kritérií;
   zvýšení efektivity politiky rozvojové spolupráce a zlepšení její koordinace a zajištění toho, aby byla v souladu s ostatními unijními nástroji vnější činnosti; zajištění souladu mezi rozvojovou a bezpečnostní politikou, neboť tyto politiky jsou spolu úzce provázány, jsou na sobě vzájemně závislé a navzájem se posilují;
   začlenění Agendy udržitelného rozvoje 2030 a programu pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje do vnějších a vnitřních politik EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby informovala o svém plánu provádění, monitorování, zajišťování návazných opatření a začleňování agendy do roku 2030 a cílů udržitelného rozvoje;
   podpora obchodu jakožto důležitého nástroje na podporu růstu, tvorby pracovních míst a konkurenceschopnosti a prosazování standardů EU v oblasti lidských práv a udržitelného rozvoje; nástroje EU na ochranu obchodu musí být modernizovány a v případě potřeby musí být také důsledně uplatňovány, případně společně s nestandardními metodami;
   přijímání opatření na ochranu před hybridními hrozbami a na zvyšování odolnosti EU a členských států i partnerů Unie, zejména v sousedství EU;

Spravedlivé daňové politiky pro přiměřené zdroje

31.  zdůrazňuje, že dosud nikdy nebylo tak naléhavě nutné zintenzívnit boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, které představují potenciální příjem pro vnitrostátní rozpočty ve výši až 1 bilionu EUR; domnívá se, že tyto zdroje mohly být vynaloženy na investice pro budoucnost, zvyšování zaměstnanosti a snižování nerovnosti;

32.  zdůrazňuje, že Komise musí i nadále urychleně jednat s cílem zajistit, aby byly zisky daněny v těch evropských zemích, v nichž daná ekonomická činnost skutečně probíhá a v nichž byla příslušná hodnota vytvořena; EU by měla usilovat o zavedení závazného společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, zvýšit své úsilí o vyšetření případů porušení pravidel pro státní podporu spojených s daňovými otázkami, uplatňovat společná pravidla na využívání a transparentnost daňových rozhodnutí a uplatňovat důsledný společný přístup usilující o uzavření daňových rájů;

33.  vyzývá Komisi, aby do svého boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem zahrnula vnější rozměr, i pokud jde o zisky, které z EU odcházejí nezdaněné;

Posílení rozpočtových a finančních nástrojů EU

34.  je toho názoru, že k tomu, aby byl její postup účinný, potřebuje EU novou finanční a daňovou strategii; domnívá se, že by za tímto účelem měla Komise navrhnout opatření založená na následujících zásadách a prvcích:

   rychle mobilizovat přiměřené zdroje; je nezbytně nutné reformovat systém financování Unie posílením skutečných vlastních zdrojů nebo zavedením zdrojů nových, aby byl rozpočet Unie stabilnější, udržitelnější a předvídatelnější; současně je také důležité dodržovat zásadu univerzality a zvýšit transparentnost;
   pro dosažení nejlepších možných výsledků musí být při řízení rozpočtových nástrojů EU věnována velká pozornost výkonnosti a nákladové účinnosti a musí se dbát na dodržování předpisů a na ochranu finančních zájmů EU;
   EU by měla usilovat o získání zdrojů, které jsou nutné k řešení problémů vysoké nezaměstnanosti a k reakci na vnitřní a vnější aspekty uprchlické krize;
   již po dvou letech uplatňování dosáhl víceletý finanční rámec (VFR) svého limitu; bez komplexní revize VFR v polovině období navíc nebude rozpočet EU schopen čelit dodatečným finančním potřebám a naplňovat nové politické priority a nebude ani možné vyhnout se opakování platební krize; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila přezkum fungování VFR, učinila rozhodné kroky ve věci revize stropů VFR směrem vzhůru a rozšířila jeho flexibilitu, aby mu umožnila reagovat na okolnosti, s nimiž se v roce 2013 nepočítalo;
   Evropský fond pro strategické investice (EFSI) musí být spravován takovým způsobem, aby bylo všem členským státům umožněno vynakládat vysoké objemy prostředků na strategické investice v souladu s nařízením o fondu EFSI a bylo zajištěno, aby financování investic podporovalo přechod k udržitelnému hospodářství a společnosti; návrh Komise na příští fázi EFSI by se měl zakládat na těchto cílech;
   účinné provádění politiky soudržnosti v období 2014–2020 by měla provázet příprava na její období po roce 2020, přičemž musí být respektována její skutečná povaha, jak ji stanoví Smlouvy, její význam pro rozvoj vnitřního trhu a její potenciál investičního nástroje dostupného pro všechny regiony v EU; měly by být posíleny synergie mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, fondem EFSI a dalšími nástroji EU k financování s cílem urychlit inteligentní a ekologický růst podporující začlenění, s důvěryhodnou rovnováhou mezi granty a vytvářenými finančními nástroji a bez jakéhokoli snižování rozpočtu na politiku soudržnosti;
   Komise by měla předložit návrhy na snížení byrokratické komplikovanosti SZP pro zemědělce; Komise by dále měla koncipovat zdokonalené nástroje umožňující bojovat s extrémními krizemi na zemědělských trzích; je přesvědčen, že nekalé obchodní praktiky lze omezit pouze tehdy, bude-li zaveden právní rámec na úrovni EU, který evropským zemědělcům a spotřebitelům poskytne možnost využívat spravedlivých podmínek při prodeji a nákupu;

Dokončení hospodářské a měnové unie

35.  trvá na dodržování požadavků evropských právních předpisů, které se týkají demokratické kontroly rozhodnutí, která jsou přijímána v rámci evropské správy hospodářských záležitostí;

36.  zastává názor, že EU by měla usilovat o stále větší míru hospodářské a sociální konvergence plně v souladu s Paktem o stabilitě a růstu a rámcem správy, který představuje evropský semestr;

37.  domnívá se, že Komise by měla neustále zlepšovat svůj způsob monitorování výše dluhů, schodků a makroekonomické nerovnováhy tak, aby respektovala Pakt o stabilitě a růstů a podněcovala hospodářský růst a vytváření pracovních míst, se zvýšenou pozorností k celkové orientaci fiskální politiky eurozóny;

38.  je přesvědčen, že EU musí zvýšit důvěryhodnost, konzistentnost, vnitrostátní přijetí a demokratickou legitimitu evropského semestru, aby bylo zajištěno, že členské státy budou naplňovat doporučení pro jednotlivé země strukturálními reformami a investicemi s cílem modernizovat své ekonomiky a zvýšit konkurenceschopnost, budou se chovat fiskálně zodpovědně a napravovat nerovnosti a nerovnováhu;

39.  vyzývá k užší koordinaci hospodářské politiky s cílem zaplnit investiční mezery v eurozóně a posílit reformní úsilí, aby byla posílena konkurenceschopnost a udržena poptávka;

40.  domnívá se, že je třeba dokončit bankovní unii, v níž půjdou opatření ke snižování rizika ruku v ruce se sdílením rizik;

41.  podotýká, že by měly být vzaty v potaz výsledky pokračujících úvah o vytvoření fiskální kapacity hospodářské a měnové unie;

42.  žádá Komisi, aby předložila konzistentní a řádně odůvodněný soubor návrhů ohledně dokončení hospodářské a měnové unie odpovídající zprávě pěti předsedů;

Posílení základních práv a demokracie

43.  je znepokojen tím, že stále přetrvávající krize nejen poškodily soudržnost evropských společností, ale otřásly také důvěrou evropských občanů v demokratické instituce na úrovni EU a v některých případech i úrovni vnitrostátní; je proto přesvědčen, že posílení demokratické legitimity EU a obnovení důvěry v její schopnost sloužit zájmům občanů musí být nejvyšší prioritou Evropy;

44.  připomíná, že mnohé z dnešních výzev, od změny klimatu až po azyl a migraci, od finančních trhů až po dodavatelské řetězce korporací a od teroristických sítí až po zhroucené či „darebácké“ státy, jsou nadnárodní povahy a vyžadují si evropská řešení vymezená metodou Společenství a s plným zapojením Komise a Parlamentu;

45.  připomíná, že jakožto strážkyně Smluv Komise odpovídá za podporování obecného zájmu Unie (článek 17 SEU), konkrétně míru, hodnot Unie a blahobytu jejích obyvatel (článek 3 SEU); upozorňuje, že Parlament má také zvláštní politickou odpovědnost při podpoře úsilí o překonání rozporů mezi členskými státy, ochránění obecného zájmu Evropanů a zaručení demokratické legitimity rozhodnutí přijímaných na evropské úrovni; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny iniciativy, včetně iniciativ Evropské rady, byly v souladu s ustanoveními Smluv;

46.  žádá Komisi, aby vypracovala podněty s cílem posílit evropské orgány a podněcovat občany EU k tomu, aby se více zapojovali do evropského politického života; žádá všechny orgány EU, aby se snažily lépe oslovit mladší generace a uplatnit se na jejich diskusních platformách; je přesvědčen, že je možné přijmout důraznější opatření s cílem informovat občany EU o jejich právech, využít potenciál evropské občanské iniciativy a posílit úlohu evropského veřejného ochránce práv;

47.  zdůrazňuje, že Komise by měla předložit návrhy týkající se demokracie, právního státu a základních práv, a to se zohledněním nadcházející zprávy Parlamentu; je přesvědčen, že by rovněž měla i nadále pracovat na přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech s ohledem na stanovisko Soudního dvora v této věci a vyřešit zbývající právní problémy;

48.  vyzývá všechny orgány EU, aby usilovaly o zavedení nejvyššího možného standardu transparentnosti, zodpovědnosti a integrity a bojovaly proti střetům zájmů;

49.  je odhodlán použít všechny své nástroje a zdroje s cílem být hnací silou obnoveného demokratického procesu směřujícího k reformě Evropské unie;

o
o   o

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0294.


Rozhodnutí Japonska pokračovat v sezóně 2015–2016 v lovu velryb
PDF 335kWORD 75k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o rozhodnutí Japonska pokračovat v sezóně 2015–2016 v lovu velryb (2016/2600(RSP))
P8_TA(2016)0313RC-B8-0853/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na dohodu Mezinárodní velrybářské komise o nulových kvótách („moratoriu“) na komerční lov velryb, která vstoupila v platnost v roce 1986,

–  s ohledem na rezoluci 2014-5, kterou přijala Mezinárodní velrybářská komise na svém 65. zasedání v září 2014,

–  s ohledem na cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti přijaté na základě mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin(1) (směrnice o stanovištích),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o postupu Společenství v oblasti lovu velryb(2),

–  s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora ze dne 31. března 2014 ve věci lovu velryb v Jižním oceánu (Austrálie v. Japonsko: za intervence Nového Zélandu),

–  s ohledem na demarši týkající se obnovení lovu velryb Japonskem v Jižním oceánu v rámci nového vědeckého programu pro výzkum velryb (program NEWREP-A), kterou v prosinci 2015 podepsala EU,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní velrybářská komise (IWC) uvalila v roce 1982 moratorium na veškerý komerční lov velryb, který stále platí a jehož cílem je chránit velrybí populaci před vyhynutím a umožnit její obnovu; vzhledem k tomu, že Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství obsahuje zvláštní ustanovení, která umožňují odlov omezeného počtu velryb pro přísně vědecké účely, známá jako tzv. zvláštní povolení k odlovu velryb;

B.  vzhledem k tomu, že navzdory tomuto moratoriu několik zemí komerční lov velryb nadále provozuje; vzhledem k tomu, že na základě zvláštního povolení k odlovu pro účely údajného vědeckého výzkumu počet zabitých velryb od zavedení moratoria ve skutečnosti vzrostl; vzhledem k tomu, že Japonsko již loví velryby na základě zvláštního povolení desítky let;

C.  vzhledem k tomu, že Japonsko navzdory mezinárodnímu zákazu, který vstoupil v platnost v roce 1986, pokračuje v lovu velryb a do roku 2014 zabilo více než 20 000 kusů(3);

D.  vzhledem k tomu, že lov velryb způsobuje kruté utrpení jednotlivým exemplářům a ohrožuje zachování celé velrybí populace;

E.  vzhledem k tomu, že všechny druhy velikých velryb jsou uvedeny v příloze I Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES);

F.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své rozsudku ze dne 31. března 2014 nařídil, aby Japonsko ukončilo každoroční lov velryb na základě programu JARPA II, protože „nebyl shledán dostatečně vědecky přínosným“ a vydaná povolení nesloužila vědeckému výzkumu, jak Japonsko tvrdilo;

G.  vzhledem k tomu, že na základě vědeckých povolení může být velrybí maso prodáváno nebo darováno, přestože vědecké potřeby je možné naplnit zcela neškodnými alternativními postupy; vzhledem k tomu, že díky odběru DNA a monitorování na dálku mohou vědci velryby studovat a shromažďovat vzorky, aniž by tato zvířata zabíjeli;

H.  vzhledem k tomu, že v říjnu 2015 Japonsko v OSN předložilo prohlášení, v němž uznává rozsudek ICJ, avšak s výjimkou jakéhokoli sporu, který vyplyne z výzkumu, ochrany, řízení nebo využívání živých mořských zdrojů, který se výzkumu, ochrany, řízení nebo využívání živých mořských zdrojů týká nebo s nimi souvisí, čímž fakticky vyloučilo budoucí žaloby u ICJ na svůj velrybářský program prováděný na základě zvláštního povolení;

I.  vzhledem k tomu, že v listopadu 2015 japonská agentura pro rybolov informovala IWC o tom, že bude pokračovat v lovu velryb na základě nového programu pro vědecký výzkum velryb (NEWREP-A);

J.  vzhledem k tomu, že je Japonsko mnoho let zapojeno do komerčního obchodu s velrybím masem a produkty z velryb přesto, že jsou uvedeny v příloze I úmluvy CITES;

K.  vzhledem k tomu, že vědecký panel IWC plán NEWREP-A přezkoumal a došel k závěru, že předložený návrh neprokázal, že ke splnění uvedených vědeckých záměrů je nutné získávat vzorky zabíjením exemplářů;

L.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem musí být ochrana biologické rozmanitosti, včetně ochrany živočišných druhů; konstatuje, že směrnice EU o stanovištích, kterou je určován postoj Společenství k otázkám týkajícím se velryb (a delfínů), neumožňuje obnovení komerčního lovu žádné velrybí populace ve vodách EU;

M.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy kritizují Japonsko kvůli tomu, že obnovilo lov velryb a nedostatečně zohledňuje pokyny obsažené ve stanovisku Mezinárodního soudního dvora z roku 2014; vzhledem k tomu, že se v prosinci 2015 připojily k demarši Nového Zélandu vůči vládě Japonska;

N.  vzhledem k tomu, že Japonsko je strategickým partnerem EU a jejich dvoustranný vztah se opírá o společné hodnoty, mezi něž patří neochvějná víra v účinný multilateralismus a mezinárodní řád založený na pravidlech;

O.  vzhledem k tomu, že EU v současné době jedná s Japonskem o dohodě o strategickém partnerství a dohodě o volném obchodu;

1.  vyzývá Japonsko, aby ukončilo lov velryb a aby dodržovalo závěry IWC;

2.  důrazně podporuje zachování celosvětového moratoria na komerční lov velryb a zákaz mezinárodního obchodování s produkty z velryb; naléhavě vyzývá k ukončení „lovu velryb pro vědecké účely“ a podporuje určení dostatečně velkých oblastí oceánů a moří za přírodní rezervace, ve kterých bude veškerý lov velryb s časově neomezenou platností zakázán;

3.  je mimořádně znepokojen skutečností, že rozhodnutí pokračovat v lovu velryb v rámci nového programu NEWREP-A povoluje zabít v sezóně 2015–2016 v Jižním oceánu 333 plejtváků malých, včetně 200 březích samic, a že Japonsko má v úmyslu za celé 12leté období celkem ulovit téměř 4 000 velryb;

4.  odsuzuje skutečnost, že Japonsko pokračováním v lovu velryb zcela jasně přehlíží rozsudek ICJ; domnívá se, že lov velryb je tudíž v rozporu s normami IWC a  mezinárodním právem a podkopává ochranu biologické rozmanitosti a mořských ekosystémů; zdůrazňuje, že v rámci skutečného vědeckého výzkumu není nutné běžně a ve velkém měřítku zabíjet velryby;

5.  vítá připojení EU k demarši, jež má Japonsku tlumočit její vážné obavy; vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Radu, aby naléhaly na Japonsko a přiměly ho k dodržování jeho mezinárodních závazků ohledně ochrany mořských savců;

6.  lituje, že navzdory diplomatické demarši a rozsáhlým mezinárodním protestům Japonsko své rozhodnutí dosud nepřehodnotilo; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby učinily vše pro to, aby byla tato otázka vyřešena cestou politického dialogu a prostřednictvím IWC;

7.  vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby s Japonskem neustále jednaly o lovu velryb pro údajné vědecké účely a prostřednictvím dvoustranných i mnohostranných fór usilovaly o ukončení této praktiky;

8.  schvaluje rezoluci IWC 2014-5, podle níž by nemělo být vydáno žádné další povolení k lovu velryb, aniž by předtím bylo podrobeno mezinárodnímu posouzení, včetně posouzení vědeckým výborem IWC; naléhavě žádá IWC, aby rozsudek ICJ zohlednila ve svých pracovních postupech a podle toho upravila svá pravidla; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je bezodkladně nutné posílit IWC, a vyzývá členské státy, aby na příštím zasedání IWC, jež se má konat v říjnu, prosazovaly přijetí nezbytných rozhodnutí;

9.  naléhá na Radu a Komisi, aby při přípravě návrhu aktualizovaného společného postoje EU k lovu velryb po 66. zasedání IWC, jež se má konat v říjnu 2016, zaujala přístup, který bude založen na alespoň takové předběžné opatrnosti jako současný společný postoj (rozhodnutí Rady o postoji, který se má v souvislosti se záležitostmi spadajícími do její pravomoci jménem Evropské unie zaujmout na příštích třech zasedáních Mezinárodní velrybářské komise – 2011/0221(NLE));

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Japonska.

(1) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
(2) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 46.
(3) https://iwc.int/total-catches

Právní upozornění