Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 4. října 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu jménem Evropské unie ***
 Žádost, aby byl Giorgos Grammatikakis zbaven imunity
 Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Řecku v návaznosti na zemětřesení, které postihlo oblast Jónských ostrovů v listopadu 2015
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/001 FI/Microsoft
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/002 SE/Ericsson
 Právní pomoc osobám podezřelým a obviněným z trestných činů a právní pomoc v řízeních týkajících se evropského zatýkacího rozkazu ***I
 Obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné zacházení nebo trestání ***I
 Dohoda o strategické spolupráci mezi Europolem a Čínou *
 Budoucnost vztahů zemí AKT a EU po roce 2020

Uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu jménem Evropské unie ***
PDF 316kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (12256/2016 – C8-0401/2016 – 2016/0184(NLE))
P8_TA(2016)0363A8-0280/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12256/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 192 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0401/2016),

–  s ohledem na pařížskou dohodu přijatou na 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jež se odehrálo v Paříži ve Francii v prosinci 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Po pařížské konferenci: posouzení dopadů Pařížské dohody, připojené k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (COM(2016)0110),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. října 2014,

–  s ohledem na skutečnost, že Lotyšsko a Evropská komise předložily dne 6. března 2015 UNFCCC zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU a členských států,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0280/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením Pařížské dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Organizaci spojených národů.


Žádost, aby byl Giorgos Grammatikakis zbaven imunity
PDF 323kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o žádosti, aby byl Giorgos Grammatikakis zbaven imunity (2016/2084(IMM))
P8_TA(2016)0364A8-0279/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Giorgos Grammatikakis zbaven imunity, kterou dne 1. dubna 2016 předložil náměstek státního zástupce u Nejvyššího soudu Řecké republiky v souvislosti s návrhem státního zástupce u okresního soudu v Rethymnu zahájit proti poslanci trestní řízení pro porušení důvěry při výkonu jeho povinností, kterého se dopustil společně s dalšími obviněnými v Rethymnu (Kréta) v období 2000–2002 (spis č. jedn. ABM:AB05/1956), a která byla oznámena v plénu dne 27. dubna 2016,

–  vzhledem k tomu, že Giorgos Grammatikakis se vzdal svého práva být vyslechnut v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 62 Ústavy Řecka, článek 54 řeckého občanského soudního řádu a článek 83 jednacího řádu Řeckého parlamentu,

–  s ohledem na příkaz č. 5181/18.11.2015 státního zástupce odvolacího soudu na Krétě,

–  s ohledem na zprávu ze dne 7. dubna 2015 o tom, že se Giorgos Grammatikakis, poslanec Evropského parlamentu, dostavil k soudu, spolu se svou obranou a podpůrnými dokumenty,

–  s ohledem na rozsudek č. 104/2015 odvolací rady na Krétě,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0279/2016),

A.  vzhledem k tomu, že náměstek státního zástupce u Nejvyššího soudu Řecké republiky požádal o zbavení poslance Evropského parlamentu Giorgose Grammatikakise poslanecké imunity v souvislosti s trestním řízením pro údajný trestný čin;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 62 Ústavy Řecka nesmí být během volebního období poslanci parlamentu stíháni, zatčeni, uvězněni ani jinak omezováni bez předchozího souhlasu parlamentu;

D.  vzhledem k tomu, že řecké orgány navrhují stíhat Giorgose Grammatikakise společně s dalšími obviněnými za nedodržení určitých zákonných povinností;

E.  vzhledem k tomu, že navrhované řízení se týká diskuse vedené dne 8. března 1996 o možnosti uzavřít novou soukromou kolektivní pojistku – vedle povinné pojistky – pro všechny zaměstnance Krétské univerzity a údajných nezákonných plateb, které proběhly v po sobě následujících splátkách v období 2000–2002;

F.  vzhledem k tomu, že předchozí řízení v téže věci se týkalo období po roce 2000 a skončilo tím, že všichni obžalovaní byli zproštěni obvinění;

G.  vzhledem k tomu, že zvažované trestní řízení nemá zjevně žádný vztah k funkci poslance Evropského parlamentu, kterou Giorgos Grammatikakis vykonává, neboť se týká jeho dřívější funkce rektora senátu Krétské univerzity;

H.  vzhledem k tomu, že toto zvažované trestní řízení se netýká vyjádřených názorů či hlasování při výkonu mandátu tohoto poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

I.  vzhledem k tomu, že navrhované trestné řízení bylo rozšířeno tak, aby se vztahovalo i na období 1996–2000 a zahrnovalo poslední zasedání senátu Krétské univerzity, jemuž předsedal Giorgos Grammatikakis jako rektor a na němž se o předmětné záležitosti diskutovalo, ale nepadlo žádné rozhodnutí; vzhledem k tomu, že nic nesvědčí o úmyslu navrhovaným řízením daného poslance Evropského parlamentu politicky poškodit;

J.  vzhledem k tomu, že od navrhovaného řízení bylo u mnoha spoluobviněných členů senátu Krétské univerzity a výboru ELKE nadobro upuštěno v důsledku uplynutí promlčecí lhůty v trvání 15 let vztahující se na daná obvinění, další pak byli definitivně zproštění veškerých obvinění rozsudkem soudu v květnu 2016;

K.  překvapen tím, že se o zbavení imunity žádá až zhruba dvacet let poté, co se předmětné události odehrály, a že řecká justice po celou tuto dobu nebyla schopna zahájit řízení proti Giorgosi Grammatikakisovi a hodlá tak učinit právě nyní, kdy je poslancem Evropského parlamentu;

L.  vzhledem k tomu, že soudní systém, který jedná pomalu, nebude nikdy opravdu spravedlivý, proto, že účastníci případu již nejsou týmiž osobami jako před dvaceti lety; vzhledem k tomu, že má-li být spravedlnost práva svého jména, musí být vykonána včas;

1.  rozhodl, aby byl Giorgose Grammatikakise zbaven imunity na jeho vlastní žádost, aby bylo možno ukončit tento dlouhý soudní proces;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným řeckým orgánům a Giorgosovi Grammatikakisovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Řecku v návaznosti na zemětřesení, které postihlo oblast Jónských ostrovů v listopadu 2015
PDF 396kWORD 43k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (COM(2016)0462 – C8-0283/2016 – 2016/2165(BUD))
P8_TA(2016)0365A8-0270/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0462 – C8-0283/2016),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na článek 11 této dohody,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0270/2016),

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Řecku

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2016/1856.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/001 FI/Microsoft
PDF 425kWORD 47k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska – EGF/2016/001/FI/Microsoft) (COM(2016)0490 – C8-0348/2016 – 2016/2211(BUD))
P8_TA(2016)0366A8-0273/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0490 – C8-0348/2016),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1)(dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na článek 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0273/2016),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářský růst, k němuž globalizace zpravidla přispívá, by se měl využít také ke zmírnění situace lidí, kteří se potýkají s negativními účinky globalizace;

B.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

C.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání, by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji;

D.  vzhledem k tomu, že Finsko podalo podle kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1) písm. a) nařízení o EFG žádost EGF/2016/001 FI/Microsoft o finanční příspěvek z fondu EFG v důsledku propuštění 2 161 pracovníků ze společnosti Microsoft Mobile Oy a 8 z jeho dodavatelů a výrobců, kteří jsou odběrateli uvedené společnosti ve Finsku, jež se v rámci klasifikace NACE Revize 2 řadí do oddílu 62 (Programování, poradenství a ostatní činnosti v oblasti informačních technologií);

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria pro pomoc stanovená v nařízení o EFG;

F.  vzhledem k tomu, že za finanční kontrolu akcí podporovaných z EFG odpovídají dotčené členské státy, jak stanoví čl. 21 odst. 1 nařízení o EFG;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Finsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 5 364 000 EUR; což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 8 940 000 EUR;

2.  konstatuje, že Finsko podalo žádost o finanční příspěvek z EFG dne 11. března 2016, přičemž následovně dodalo doplňující informace, a že Komise dokončila jejich posouzení dne 29. července 2016; čímž dodržela lhůtu 12 týdnů ode dne obdržení doplněné žádosti, a došla k závěru, že podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z EFG byly splněny;

3.  konstatuje, že hlavním důvodem propouštění v Microsoftu je klesající podíl na trhu s telefony, které využívají operační systém Microsoft Windows, a to z více než 50 % v roce 2009 na 0,6 % v druhém čtvrtletí roku 2016;

4.  připomíná, že podíl Unie na zaměstnávání v odvětví IKT na celém světě se v posledních letech snížil a že odvětví IKT hraje ve finském hospodářství klíčovou úlohu, neboť v něm v roce 2014 pracovalo 6,7 % zaměstnanců, což je nejvyšší podíl v rámci všech členských států; domnívá se, že propouštění v Microsoftu má spojitost s tendencí, která zasahuje celé elektronické odvětví ve Finsku, a to od úpadku tamní Nokie, v souvislosti s níž byly podány čtyři podobné žádosti; dochází k závěru, že tyto události přímo souvisejí se změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací;

5.  připomíná, že softwarové odvětví je silně mezinárodní a hospodářská soutěž se v něm odehrává na celosvětové úrovni, což znamená, že všichni hráči na trhu mohou soutěžit o stejné zákazníky a geografická poloha s kulturním zázemím zaměstnanců mají jen malý význam;

6.  uvědomuje si, že tato žádost je pokračováním řady případů, které se s rozpadem finské Nokie pojí, a že po ní pravděpodobně přijdou další dvě žádosti, které souvisí s propouštěním pracovníků v IKT;

7.  konstatuje, že k propouštění dochází zejména v regionech na úrovni NUTS 2, Helsinky–Uusimaa (FI1B), Jižní Finsko (FI1C) a Západní Finsko (FI197), a týká se pracovníků s velmi odlišnými kompetencemi, přičemž 89 % pracovníků je ve věku 30 až 54 let; je znepokojen již tak obtížnou situací z hlediska nezaměstnanosti, ve které se nacházejí vysoce kvalifikovaní a vzdělaní lidé, jejichž vyhlídky na zaměstnání by za jiné situace byly obvykle dobré, a zejména situací žen (které hledají zaměstnání s většími obtížemi), neboť je třeba si uvědomit, že představují téměř polovinu cílových příjemců;

8.  poznamenává, že doposud se oddílu „Programování, poradenství a související činnosti“ týkaly dvě předchozí žádosti o příspěvek z EFG a obě byly založeny na kritériu globalizace (EGF/2013/001 FI/Nokia a EGF/2015/005 FI/Computer programming);

9.  zdůrazňuje, jaký význam pro zaměstnanost v oblastech Helsinki-Uusimaa, Etelä-Suomi a Länsi-Suomi odvětví IKT má, a vyzdvihuje možnosti, kterými mohou propuštění pracovníci danému odvětví přispět, když prostřednictvím dalšího vzdělání, odborné přípravy a projektů na zahájení podnikání obdrží dostatečnou podporu;

10.  vítá skutečnost, že finské orgány dne 11. září 2015 – tedy se značným předstihem před podáním žádosti o podporu z fondu EFG pro navrhovaný koordinovaný soubor opatření – zahájily poskytování individualizovaných služeb dotčeným pracovníkům, neboť takováto opatření jsou způsobilá pro spolufinancování z EFG;

11.  vítá, že je velká část z celkového balíčku (téměř 80 %) vynakládána na individualizované služby;

12.  poukazuje na skutečnost, že Finsko plánuje zavést šest druhů opatření pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká: i) opatření pro vedení (koučování) pracovníků a další přípravná opatření; ii) služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání; iii) odborná příprava; iv) dotace mezd; v) granty pro začínající podniky; a vi) příspěvky na výdaje spojené s cestovným, ubytováním a stěhováním; konstatuje, že dostatečné prostředky byly přiděleny na kontrolu a podávání zpráv;

13.  konstatuje, že výše dotací na mzdy uvedených v bodě 12 bude činit 30 až 50 % mzdových nákladů na zaměstnance a budou poskytovány po dobu 6 až 24 měsíců; vyzývá členské státy, aby při využívání dotací na mzdy dávaly velký pozor na to, aby propuštění pracovníci, kteří byli s využitím dotace nově najati, zcela či částečně nenahrazovali pracovní místo, které v dané společnosti zastával již jiný zaměstnanec; je potěšen, že na to finské orgány v tomto případě dbají;

14.  konstatuje, že opatření na podporu příjmu představují 16,64 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, tedy daleko nižší podíl, než je 35% maximální výše stanovená v nařízení o EFG, a že takové akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci při hledání zaměstnání nebo na odborné přípravě;

15.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila, jaký dopad mají opatření na podporu příjmu v časovém horizontu několika let, a poskytla informace o závěrech tohoto hodnocení, a zaručila tak, že tato opatření budou podporovat vytváření vysoce kvalitních pracovních příležitostí a nebudou využívána k dotování krátkodobých a nízkonákladových pracovních smluv;

16.  konstatuje, že po konzultaci se zástupci cílových příjemců a sociálními partnery na celostátní a regionální úrovni byl vypracován koordinovaný soubor individualizovaných služeb;

17.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků; očekává, že nabízená odborná příprava bude přizpůsobena potřebám, dovednostem a znalostem propuštěných pracovníků a také stávajícímu podnikatelskému prostředí;

18.  poznamenává, že v případu Microsoft bude navázána spolupráce s programem pracovní mobility v Evropě 2014–2020, což je národní projekt sítě EURES zaměřený na poskytování služeb; poznamenává, že na regionální úrovni se budou ve spolupráci s EFG a službami EURES pořádat mezinárodní náborové akce; vítá tato opatření i skutečnost, že finské orgány vybízejí propuštěné pracovníky k tomu, aby plně využívali svého práva na volný pohyb;

19.  poznamenává, že v rámci Evropského sociálního fondu byl vytvořen vnitrostátní balíček opatření s názvem „Modely mezi společností, která pracovníky přijímá, a společností, která snižuje své výdaje“; poznamenává, že tento balíček opatření dosáhne výsledků, které mohou být užitečné pro provádění projektů v rámci této žádosti o příspěvek z EFG; vítá úsilí finských orgánů o nalezení synergií s jinými činnostmi, které jsou financovány z vnitrostátních nebo unijních fondů;

20.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by podoba koordinovaného baličku individualizovaných služeb měla předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a měla by se slučovat s posunem vstříc udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

21.  poukazuje na to, že v předchozích případech podpory z EFG se velice osvědčil osobní kontakt s propuštěnými pracovníky;

22.  konstatuje, že finské orgány potvrdily, že navrhované akce neobdrží finanční podporu z jiných fondů či finančních nástrojů Unie, že se zamezí jakémukoliv dvojímu financování a že se tyto akce budou doplňovat s opatřeními financovanými prostřednictvím strukturálních fondů; znovu žádá Komisi, aby předložila výroční srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a aby nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

23.  vítá ujištění Finska, že finanční příspěvek z EFG nenahradí opatření, která musí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami dotčený podnik přijmout;

24.  oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případu;

25.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

26.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska – EGF/2016/001 FI/Microsoft)

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2016/1857.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/002 SE/Ericsson
PDF 424kWORD 47k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Švédska – EGF/2016/002 SE/Ericsson) (COM(2016)0554 – C8-0355/2016 – 2016/2214(BUD))
P8_TA(2016)0367A8-0272/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0554 – C8-0355/2016),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na článek 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0272/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, stanovení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tím, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, a dále ohledně rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a ohledně financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Švédsko podalo žádost EGF/2016/002 SE/Ericsson o finanční příspěvek z EFG v důsledku propouštění v hospodářském odvětví zařazeném v rámci klasifikace NACE Revize 2 do oddílu 26 (výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení), k němuž došlo převážně v regionech na úrovni NUTS 2 Stockholm (SE11), Östra Mellansverige (SE12), Sydsverige (SE22) a Västsverige (SE23), a vzhledem k tomu, že se těchto opatření zúčastní 918 z 1 556 propuštěných pracovníků, kteří mají na příspěvek z EFG nárok;

E.  vzhledem k tomu, že žádost byla podána na základě kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, podle nějž během referenčního období v délce čtyř měsíců musí počet propuštěných pracovníků dosáhnout nejméně 500 v jednom podniku v jednom členském státě, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;

F.  vzhledem k tomu, že Ericsson v důsledku stagnace růstu a současně silnější konkurence ze strany asijských výrobců omezoval výrobu telekomunikačního hardwaru – proces, který započal před dvaceti lety;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Švédsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 3 957 918 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů ve výši 6 596 531 EUR a napomůže 918 cílovým příjemcům vrátit se na trh práce;

2.  bere na vědomí, že Švédsko podalo žádost o finanční příspěvek z EFG dne 31. března 2016 a že v návaznosti na další informace, které poskytlo, Komise dokončila posouzení této žádosti dne 5. září 2016 a ve stejný den o tom informovala Parlament, čímž dodržela lhůtu 12 týdnů ode dne obdržení doplněné žádosti;

3.  bere na vědomí, že v průmyslových odvětvích informačních technologií a telekomunikací dominují asijští výrobci, na něž byla externalizována výroba; upozorňuje, že Ericsson postupně omezoval počty zaměstnanců ve Švédsku (z 21 178 v roce 2005 na 17 858 v roce 2014), ale současně obrovským tempem rostl jinde na světě (z 56 055 v roce 2005 na 118 055 v roce 2014);

4.  zdůrazňuje, že dotčené regiony se musí vyrovnat s poměrně velkou skupinou starších pracovníků s podobným zázemím, kteří byli propuštěni najednou, a že většina těchto pracovníků, zejména pak pracovníci ve městě Kista, v němž bylo propuštěných pracovníků nejvíce, nemá dovednosti požadované na místním trhu práce;

5.  vitá rozhodnutí Švédska zaměřit možnou pomoc z EFG zejména na lokality Kista, Katrineholm a Kumla, které čelí největším problémům; personalizovaná pomoc se však poskytne i propuštěným pracovníkům v jiných lokalitách;

6.  připomíná různorodost zaměstnanců – dělnických i administrativních profesí –, které postihlo propouštění, a je znepokojen tím, že někteří pracovníci stojí tváří v tvář trhu práce, na němž panuje nízká poptávka ze strany tradičních výrobních odvětví; uznává, že příležitosti pro tyto pracovníky, které se nacházejí v odvětví veřejných či soukromých služeb, by vyžadovaly velké rekvalifikační úsilí;

7.  bere na vědomí tvrzení švédské veřejné služby zaměstnanosti (VSZ, Arbetsförmedlingen), že potenciální možnosti pro dělníky se nacházejí ve veřejném nebo soukromém sektoru odvětví služeb, vyžadovalo by to však, aby jim byla nabídnuta rozsáhlá rekvalifikace;

8.  uznává, že většina dotčených kancelářských pracovníků jsou inženýři, přičemž někteří z nich se specializují ve specifických segmentech, které jsou jedinečné pro Ericsson; vítá však přesvědčení švédské veřejné služby zaměstnanosti, že balíček personalizovaných programů odborné přípravy a poradenství umožní většině těchto propuštěných zaměstnanců najít nová vysoce kvalitní pracovní místa;

9.  konstatuje, že individualizované služby pro propuštěné pracovníky spolufinancované z EFG zahrnují: konzultace a profesní poradenství; opatření v oblasti chráněného a podporovaného zaměstnání a profesní rehabilitace; vzdělávání a odbornou přípravu; příspěvek při hledání zaměstnání; vítá, že v rámci motivačního coachingu a plánování kariérního postupu bude věnována zvláštní pozornost účastníkům ve věku 50 let a více;

10.  konstatuje, že opatření na podporu příjmu představují 33,92 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, což se blíží maximální výši 35 % stanovené v nařízení o EFG, a že takové akce jsou podmíněny aktivní účastí cílových příjemců pomoci při hledání zaměstnání nebo na odborné přípravě; domnívá se, že tento relativně vysoký procentuální podíl je odůvodněn značným počtem starších propuštěných pracovníků a poskytováním individuální podpory účastníkům s poruchami učení;

11.  podotýká, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací s cílovými příjemci a jejich zástupci a s místními veřejnými subjekty, přičemž bylo zohledněno, že 22 % pracovníků tvoří ženy a 78 % tvoří muži;

12.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z fondu EFG předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a odrážet posun směrem k udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

13.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je nabízena v rámci koordinovaného balíčku, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

14.  vítá ujištění švédských orgánů, že bude vyvinuto zvláštní úsilí na překonání tradičních genderových překážek, včetně motivování mužských příjemců k tomu, aby si hledali zaměstnání v odvětví zdravotní péče, a že tato opatření přispějí k plnění 16 švédských cílů souvisejících s kvalitou životního prostředí;

15.  žádá Komisi, aby v příštích žádostech poskytla více podrobností o odvětvích, ve kterých dotčení pracovníci pravděpodobně naleznou práci, a o tom, zda je nabízené vzdělávání přizpůsobeno budoucím ekonomickým vyhlídkám a potřebám pracovního trhu v regionu, v němž k propouštění došlo;

16.  konstatuje, že švédské orgány potvrdily, že navrhované akce neobdrží finanční podporu z jiných fondů či finančních nástrojů Unie, že se zamezí jakémukoliv dvojímu financování a že se takové akce budou doplňovat s opatřeními financovanými prostřednictvím strukturálních fondů; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby bylo zajištěno plné dodržování stávajících předpisů a aby se zamezilo zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

17.  konstatuje, že v odvětví výroby počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení bylo k dnešnímu dni podáno dalších 14 žádostí o příspěvek z EFG, z nichž 11 souvisí s globalizací spojenou s obchodem a 3 s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí;

18.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

19.  oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případu;

20.  žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

21.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

22.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

23.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Švédska – EGF/2016/002 SE/Ericsson

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2016/1858.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Právní pomoc osobám podezřelým a obviněným z trestných činů a právní pomoc v řízeních týkajících se evropského zatýkacího rozkazu ***I
PDF 397kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o prozatímní právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby zbavené osobní svobody a právní pomoci v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (COM(2013)0824 – C7-0429/2013 – 2013/0409(COD))
P8_TA(2016)0368A8-0165/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0824),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 82 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0429/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. března 2014(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. června 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0165/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. října 2016 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/… o ▌právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a ▌pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2016/1919.)

(1)Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 63.


Obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné zacházení nebo trestání ***I
PDF 398kWORD 47k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (COM(2014)0001 – C7-0014/2014 – 2014/0005(COD))
P8_TA(2016)0369A8-0267/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0001),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0014/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. června 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0267/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(1);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i parlamentům členských států.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. října 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/...,, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2016/2134.)

(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijeté dne 27. října 2015 (Přijaté texty, P8_TA(2015)0368).


Dohoda o strategické spolupráci mezi Europolem a Čínou *
PDF 317kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření dohody o strategické spolupráci mezi Ministerstvem veřejné bezpečnosti Čínské lidové republiky a Evropským policejním úřadem (Europol) Europolem (08364/2016 – C8-0217/2016 – 2016/0808(CNS))
P8_TA(2016)0370A8-0265/2016

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (08364/2016),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0217/2016),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol)(1), a zejména na čl. 23 odst. 2 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/934/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací(2), a zejména na články 5 a 6 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/935/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví seznam třetích zemí a organizací, se kterými Europol uzavře dohody(3),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0265/2016),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  vyzývá Komisi, aby po datu použitelnosti nového nařízení o Europolu(4) přezkoumala ustanovení obsažená v dohodě o spolupráci; vyzývá Komisi, aby o výsledcích tohoto přezkumu informovala Parlament a Radu a aby případně předložila doporučení ohledně oprávnění zahájit mezinárodní jednání o úpravě dohody;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a Europolu.

(1) Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.
(2) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 6.
(3) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 12.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).


Budoucnost vztahů zemí AKT a EU po roce 2020
PDF 446kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2016 o budoucnosti vztahů AKT-EU po roce 2020 (2016/2053(INI))
P8_TA(2016)0371A8-0263/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda z Cotonou“), a zejména na její revidované znění z roku 2005 a roku 2010(1),

–  s ohledem na dohodu z Georgetownu z roku 1975, kterou byla formálně založena skupina afrických, karibských a tichomořských států (AKT), a na její revidované znění z roku 1992(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. října 2003 nazvané „Směřování k plnému začlenění spolupráce se zeměmi AKT do rozpočtu EU“ (COM(2003)0590),

–  s ohledem na společný konzultační dokument Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. října 2015 nazvaný „Na cestě k novému partnerství mezi Evropskou unií a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi po roce 2020“ (JOIN(2015)0033),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o vztazích mezi zeměmi AKT a EU, zejména na usnesení ze dne 11. února 2015 o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU(3), usnesení ze dne 13. června 2013(4) o druhé změně dohody z Cotonou z 23. června 2000, usnesení ze dne 5. února 2009 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(5)a na usnesení ze dne 1. dubna 2004 o zahrnutí Evropského rozvojového fondu do rozpočtu(6),

–  s ohledem na minulá usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, zejména na usnesení ze dne 9. prosince 2015 nazvané „Čtyřicet let partnerství: vyhodnocení vlivu na obchod a rozvoj v zemích AKT a vyhlídky na trvalé vztahy mezi zeměmi AKT a Evropskou unií“(7),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–  s ohledem na společné prohlášení, které dne 9. prosince 2015 vydali spolupředsedové Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o budoucnosti vztahů AKT a EU(8),

–  s ohledem na globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, předloženou Evropské radě na jejím zasedání konaném ve dnech 28. a 29. června 2016,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 21. března 2012 nazvané „Směrem k obnovenému rozvojovému partnerství mezi EU a Tichomořím“(JOIN(2012)0006),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 nazvané „Společná strategie partnerství mezi EU a Karibikem“ (JOIN(2012)0018),

–  s ohledem na společnou strategii EU-Afrika, kterou přijali hlavy států a předsedové vlád na summitu v Lisabonu dne 9. prosince 2007(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2015 o úloze místních orgánů v rozvojových zemích v oblasti rozvojové spolupráce(10),

–  s ohledem na společné prohlášení AKT-EU ze dne 20. června 2014 o rámci pro období po roce 2015(11),

–  s ohledem na prohlášení ze Sipopo přijaté na sedmém summitu představitelů států a vlád zemí AKT, který se uskutečnil ve dnech 13. a 14. prosince 2012, nazvané „Budoucnost skupiny AKT v měnícím se světě: výzvy a příležitosti“(12),

–  s ohledem na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala ve dnech 13. až 16. července 2015, a na akční program z Addis Abeby, který byl schválen Valným shromážděním OSN dne 27. července 2015(13),

–  s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a výsledný dokument, který Valné shromáždění OSN přijalo dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030“(14),

–  s ohledem na 41. zasedání společné Rady ministrů AKT a EU, které se konalo v Dakaru (Senegal) ve dnech 28. a 29. dubna 2016,

–  s ohledem na 8. summit hlav států a předsedů vlád zemí AKT, který se konal v Port Moresby (Papua-Nová Guinea) ve dnech 31. května a 1. června 2016 a na kterém bylo přijato komuniké z Waigani o budoucích vyhlídkách skupiny států AKT a prohlášení z Port Moresby o přijetí závěrečné zprávy skupiny významných osobností zamýšlející se nad budoucností skupiny zemí AKT,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru (A8-0263/2016),

A.  vzhledem k tomu, že síla a acquis dohody z Cotonou vyplývá z řady jedinečných charakteristik: jedná se o právně závazný dokument, jehož smluvní strany tvoří nebývale vysoký počet zemí (79+28), díky svým třem pilířům zahrnujícím rozvojovou spolupráci, politickou spolupráci a hospodářskou a obchodní spolupráci je komplexní, má společný institucionální rámec a disponuje vysokým rozpočtem v podobě Evropského rozvojového fondu (ERF);

B.  vzhledem k tomu, že hlavní cíl dohody z Cotonou: „snížení a postupné vymýcení chudoby způsobem slučitelným s cíli udržitelného rozvoje a postupné zapojení zemí AKT do světové ekonomiky“, je pevně zakotven v jejím článku 1; vzhledem k tomu, že toto partnerství je založeno na souboru základních hodnot a zásad, mezi nimiž jsou dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie opírající se o právní stát a transparentní a zodpovědná správa věcí veřejných;

C.  vzhledem k tomu, že více než 80 % nejméně rozvinutých zemí světa se nachází v regionech AKT, což výrazně zvyšuje význam partnerství mezi EU a zeměmi AKT;

D.  vzhledem ke změnám celkové politické a ekonomické situace ve skupině zemí AKT a v Evropské unii, k nimž od podpisu dohody z Cotonou došlo;

E.  vzhledem k tomu, že budoucnost vztahů AKT-EU by měla být založena na novém uvážení potenciálu spolupráce EU a zemí AKT a překážek, které ji čekají;

F.  vzhledem k tomu, že početní síla členských států AKT a EU není dostatečně využívána k společnému prosazování opatření na světových fórech;

G.  vzhledem k tomu, že partnerství AKT-EU sehrálo důležitou roli při dosažení pokroku v plnění rozvojových cílů tisíciletí;

H.  vzhledem k tomu, že na druhé straně však jsou výsledky, pokud jde o cíle vymýcení chudoby a zapojení zemí AKT do světové ekonomiky, dosud nedostatečné, neboť polovina členských států AKT patří stále mezi nejméně rozvinuté a že členské státy AKT společně představují méně než 5 % globálního obchodu a kolem 2 % globálního HDP;

I.  vzhledem k tomu, že obchodní vztahy tvoří druhý pilíř dohody z Cotonou a že dohody o ekonomickém partnerství jsou prostředkem dalšího prohlubování těchto vztahů;

J.  vzhledem k tomu, že dohody o hospodářském partnerství jsou v článku 36 dohody z Cotonou definovány jako rozvojové nástroje „zaměřené na podporu hladké a postupné integrace států AKT do světové ekonomiky, zejména prostřednictvím plného využití potenciálu regionální integrace a obchodu jih-jih“; vzhledem k tomu, že začlenění těchto dohod do dohody z Cotonou podporuje soudržnost politik v oblasti rozvoje;

K.  vzhledem k tomu, že dohoda bere v potaz stále větší důležitost regionální integrace v zemích AKT a při regionální spolupráci AKT-EU a také její roli při snaze o mír a bezpečnost, při podpoře růstu a řešení přeshraničních problémů;

L.  vzhledem k tomu, že dohoda z Cotonou se zabývá novými globálními výzvami v souvislosti se změnou klimatu, migrací, mírem a bezpečností (jako je boj proti terorismu, extrémismu a mezinárodní trestné činnosti), avšak konkrétních výsledků v těchto oblastech dosahuje jen v omezené míře;

M.  vzhledem k tomu, že zasedání společných orgánů AKT-EU, a zejména Společné rady ministrů, přinesla jen málo konkrétních výsledků a účast na nich byla nízká a neúčastnili se zástupci států na nejvyšší úrovni;

N.  vzhledem k tomu, že EU financuje zhruba 50 % nákladů sekretariátu AKT; vzhledem k tomu, že řada členských států AKT neplatí v plné výši své členské příspěvky;

O.  vzhledem k tomu, že politický dialog o podstatných prvcích, na nějž odkazují články 8 a 96 dohody z Cotonou, je konkrétním právním prostředkem prosazování společných hodnot partnerství mezi AKT a EU, ale i demokracie a lidských práv, které mají pro udržitelný rozvoj zásadní význam;

P.  vzhledem k tomu, že je jednoznačně zapotřebí zajistit, aby v nové dohodě byla zachována podmíněnost spolupráce dodržováním lidských práv a byl posílen politický dialog;

Q.  vzhledem k tomu, že zapojení vnitrostátních parlamentů, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru do politického dialogu je spíše omezené, a to navzdory uznání jejich významu; vzhledem k tomu, že se úloha skupiny zemí AKT jako takové omezuje pouze na případy, u nichž se odkazuje na článek 96; vzhledem k tomu, že politický dialog, a zejména článek 96, se uplatňují převážně až v poslední fázi politických krizí, a nikoli jako preventivní prostředky;

R.  vzhledem k tomu, že navzdory jasnému uznání úlohy vnitrostátních parlamentů, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru v návaznosti na revizi dohody z Cotonou z roku 2010 je účast těchto složek na jednáních o politikách a aktivitách AKT-EU omezená;

S.  vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti se potýkají se stále vyšším počtem restriktivních právních předpisů a jiných překážek, které omezují jejich činnosti a prostor;

T.  vzhledem k tomu, že regiony AKT zahrnují řadu zámořských zemí a území přidružených k Evropské unii a že specifická povaha jejich vazeb s EU hovoří ve prospěch toho, aby rozvojová pomoc namísto tradičního přístupu zohlednila jejich příslušnost k evropské rodině; vzhledem k tomu, že navzdory svému zvláštnímu postavení zámořské země a území nadále využívají finanční prostředky z 11. Evropského rozvojového fondu (ERF) stejně jako země AKT;

U.  vzhledem k tomu, že ERF je financován z přímých příspěvků členských států a nevztahují se na něj běžná unijní rozpočtová pravidla; vzhledem k tomu, že jediná pravomoc Evropského parlamentu v souvislosti s rozpočtem ERF se týká udělení absolutoria za již uskutečněné výdaje a že Parlament nemá ani formální kontrolní pravomoc nad plánováním ERF;

V.  vzhledem k tomu, že v rámci 11. ERF se vyhradilo přibližně 900 milionů EUR na africký mírový projekt a přibližně 1,4 miliardy EUR z rezervy ERF se použije na svěřenský fond EU pro Afriku;

W.  vzhledem k tomu, že domácí zdroje zemí AKT spolu s finančními prostředky diaspor by mohly hrát klíčovou úlohu při financování rozvoje;

X.  vzhledem k tomu, že začlenění ERF do rozpočtu by umožnilo demokratickou kontrolu, zlepšilo viditelnost a zvýšilo transparentnost využívání prostředků EU určených na rozvoj; vzhledem k tomu, že víceletá povaha programování ERF umožňuje předvídat finanční prostředky a že začlenění do rozpočtu by mohlo vést ke snížení finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc zemí AKT ve prospěch jiných priorit vnější politiky a mohlo by být chápáno jako oslabení privilegovaného partnerství AKT-EU; vzhledem k tomu, že pokud nebude vytvořen zvláštní nástroj pro financování výdajů v oblasti bezpečnosti souvisejících s rozvojovou pomocí, mohlo by začlenění ERF do rozpočtu rovněž ohrozit financování afrického mírového projektu a dalších důležitých iniciativ, např. svěřenského fondu EU pro Afriku;

1.  konstatuje, že spolupráce mezi AKT a EU je cenným a jedinečným úspěchem, který v průběhu posledních 40 let posiluje vztahy mezi obyvateli a zeměmi AKT a EU a jejich parlamenty; zdůrazňuje, že s ohledem na to, že země AKT prokázaly své odhodlání jednat společně jako skupina, musí být v zájmu zlepšení účinnosti spolupráce a jejího přizpůsobení se novým výzvám přijata nová struktura, která ve společném rámci zachová univerzální části acquis AKT-EU, jako je závazek dodržovat lidská práva a rovnost žen a mužů, lidský rozvoj, řádnou správu věci veřejných a demokracii, cíl právního státu a výměnu osvědčených postupů, zatímco hlavní část činností bude muset být prováděna podle zásady subsidiarity, tj. na základě regionálních dohod, které budou uzpůsobeny konkrétním regionálním potřebám a společným zájmům EU a daného regionu;

2.  zdůrazňuje, že jak společný rámec, tak regionální dohody by měly být právně závazné; zdůrazňuje, že s cílem zlepšit účinnost, omezit zdvojování činností a předcházet tomu, aby se politické rámce překrývaly, by regionální dohody s oblastmi Afriky, Karibiku a Tichého oceánu měly být koncipovány tak, aby zohledňovaly stávající regionální i subregionální organizace, jako jsou Africká unie či regionální hospodářská společenství, regionální strategie nebo regionální dohody, jako jsou dohody o hospodářském partnerství, a měly by umožnit začlenění dalších zemí, jako jsou země severní Afriky, či vytváření seskupení podle konkrétních zájmů či potřeb (např. stav rozvoje, jako je tomu v případě nejméně rozvinutých zemí, nebo geografické zvláštnosti, jako je tomu v případě malých ostrovních rozvojových zemí);

Cíle, zásady a podmínky spolupráce

3.  vyzývá k tomu, aby se Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje staly ústředními body nové dohody a aby byl vytvořen důrazný monitorovací mechanismus, který zajistí, aby dohoda přispívala k cílům udržitelného rozvoje a podporovala je;

4.  vyzývá AKT-EU k uplatňování mechanismu vzájemného monitorování, odpovědnosti a hodnocení, který umožní pravidelnou kontrolu provádění cílů udržitelného rozvoje a na němž se budou podílet zástupci AKT a EU nejen z vládních institucí, ale také z parlamentů, občanské společnosti a vědecké komunity, a v jehož rámci budou každoročně vypracovávány závěry a doporučení pro vnitrostátní, regionální a globální postupy přezkumu a následná opatření;

5.  kromě toho zdůrazňuje, že při přípravě, přijímání a provádění veřejných odvětvových politik stanovených v nové dohodě by se měly plně zohlednit politiky založené na znalostech;

6.  vybízí k tomu, aby se boj proti chudobě a nerovnostem a jejich úplné vymýcení a podpora udržitelného rozvoje staly zastřešujícími cíli spolupráce AKT-EU; je však přesvědčen, že nová dohoda musí být zejména politickým projektem založeným na zásadě zodpovědnosti a jednoznačně by se měla oprostit od mentality vztahu dárce-příjemce; domnívá se, že by spolupráce měla probíhat v oblastech společného zájmu, kde lze očekávat společné přínosy, a to nejen v hospodářském měřítku, ale také pokud jde o mír a bezpečnost, lidská práva a právní stát, řádnou správu a demokracii, životní prostředí, změnu klimatu a další oblasti související s prosperitou obyvatel zemí AKT i EU;

7.  připomíná svůj názor, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje představuje klíčový prvek pro splnění nové agendy v oblasti udržitelného rozvoje; je přesvědčen, že komplexní povaha dohody z Cotonou podporuje soudržnost politik ve prospěch rozvoje, a proto by měla být zachována i v nové dohodě; vyzdvihuje, že je nutné zachovat určitá ustanovení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a v rámci nové dohody zintenzivnit dialog týkající se souvisejících otázek; připomíná svůj návrh, podle kterého má být v rámci smíšeného parlamentního shromáždění zavedena funkce stálých spoluzpravodajů k otázkám soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

8.  je přesvědčen, že respektování mezinárodně dohodnutých zásad účinnosti pomoci je klíčovým nástrojem pro dosažení cílů Agendy 2030, a je toho názoru, že by do budoucí smlouvy měl být zapracován odkaz na tuto skutečnost;

9.  vyzývá k tomu, aby základní prvky dohody z Cotonou týkající se lidských práv, demokratických zásad a právního státu i nadále tvořily základ nové dohody vycházející z těchto hodnot; žádá, aby mezi základní prvky byla zařazena i řádná správa v souladu s novým cílem udržitelného rozvoje č. 16, který se vztahuje na otázky míru, bezpečnosti a efektivních institucí; připomíná, že je důležité plně provést článek 9 dohody z Cotonou;

10.  zdůrazňuje, že politický dialog tvoří základní část dohody z Cotonou a že články 8 a 96 jsou konkrétním právním prostředkem k prosazování základních prvků vztahů AKT-EU, přestože v minulosti nebyly vždy účinně využívány; vyzývá k tomu, aby ústředním a právním pilířem nové dohody na úrovni obecného rámce i na regionální úrovni byl nadále politický dialog; vyzývá k tomu, aby byl politický dialog aktivním způsobem účinněji a systematičtěji využíván s cílem předcházet politickým krizím;

11.  vyzdvihuje, že článek 97 dohody z Cotonou zavádí postup konzultace a náležitá opatření za účelem potírání závažných případů korupce, a vyjadřuje politování nad tím, že byl tento článek doposud uplatněn pouze v jednom případě; požaduje, aby byl tento postup v nové dohodě o partnerství mezi EU a zeměmi AKT posílen, aby se tak tato dohoda stala plně funkční;

12.  v této souvislosti zdůrazňuje, že politický dialog je cenným základem pro zlepšování situace obyvatel v partnerských zemích; vyjadřuje politování nad tím, že doposud tento nástroj nebyl dostatečně využíván a nebyl dostatečně účinný; vyzývá proto ke zlepšení monitorování situace lidských práv a dalších základních a hlavních prvků dohody, zdůrazňuje, že monitorování musí být inkluzivní a založené na účasti, a požaduje, aby členské země AKT a EU pravidelně jednou za dva roky nebo za více let prováděly hodnocení těchto prvků a podávaly o nich zprávu s cílem jmenovitě poukazovat na negativní i pozitivní příklady; vyzývá k tomu, aby výsledky těchto zpráv byly předkládány na hlavních schůzích AKT-EU a byly využívány jako základ politického dialogu, a dále k tomu, aby byly tyto výsledky konzultovány při národních, regionálních a globálních přezkumech provádění cílů udržitelného rozvoje;

13.  vyzývá k většímu zapojení národních parlamentů a regionálních a místních orgánů ze zemí EU a AKT do všech fází politik a opatření AKT-EU, od budoucího plánování a vytváření programů až po jejich provádění, hodnocení a monitorování, především z hlediska zásady subsidiarity;

14.  naléhá na všechny strany nové dohody, aby se zavázaly k posílení autonomie místních a regionálních vlád a budovaly jejich kapacitu, aby tak byly schopny účinně vykonávat své povinnosti a hrát významnou roli v rozvoji zemí AKT;

15.  vyzývá k silnějšímu zapojení do politického dialogu, vytváření programů, provádění a podpory při budování kapacit občanské společnosti, zejména v případě místních skupin, jichž se politiky přímo dotýkají; zdůrazňuje v této souvislosti nebezpečí zmenšování prostoru pro občanskou společnost v některých zemích a potřebu zahrnout skupiny, jako jsou menšiny, mladí lidé a ženy, které nejsou schopny prosazovat své zájmy nebo které navzdory legitimním zájmům nejsou svými vládami uznávány;

16.  je přesvědčen, že soukromý sektor může plnit klíčovou úlohu v rámci procesu rozvoje a může přispět k jeho financování, jestliže investice budou prováděny při zohlednění osob i tradičního vlastnictví nebo využití a životního prostředí v souladu s hlavními zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vyzývá proto, aby byly podporovány soukromé investice pod záštitou Evropské investiční banky (EIB), a to za podmínky, že budou v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a předpisy týkajícími se sociální ochrany a ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že by přednost v rámci nového partnerství měli dostat místní drobní výrobci a zemědělci a že by dále mělo být upřednostněna vytvoření příznivého prostředí pro mikropodniky a malé a střední podniky; dále vyzývá k tomu, aby se soukromému sektoru na místní i celostátní úrovni naslouchalo při vytváření politik a ve fázích vytváření programů a provádění;

Budoucí orgány AKT-EU

17.  vyzývá k tomu, aby společné schůze AKT-EU zahrnovaly politické debaty o aktuálních a naléhavých otázkách, včetně citlivých témat, s cílem přijímat v těchto otázkách společné závěry; vyzývá příslušná ministerstva členských států AKT a EU, aby zlepšily své zapojení na úrovni ministrů s cílem propůjčit těmto schůzím potřebnou politickou legitimitu a zajistit nezbytnou viditelnost zásadě partnerství;

18.  vyzývá k tomu, aby nová dohoda o spolupráci měla výrazný parlamentní rozměr prostřednictvím smíšeného parlamentního shromáždění, které zajistí demokratický a komplexní parlamentní dialog, a to i na složitá a citlivá témata, bude prosazovat společné (regionální) politické projekty a zajistí jim demokratický základ prostřednictvím účasti většího počtu zúčastněných stran, bude kontrolovat práci exekutivy a spolupráci v oblasti rozvoje, podporovat demokracii a lidská práva, a tudíž zásadně přispěje k rovnocennému partnerství v oblasti spolupráce; podtrhuje důležitost včasného zapojení smíšeného parlamentního shromáždění do všech relevantních diskuzí týkajících se partnerství AKT-EU po roce 2020;

19.  je pevně přesvědčen, že společné parlamentní shromáždění by mělo zaručit odpovídající demokratické a vyvážené zastoupení a zapojení všech politických sil do svých debat; vyzývá k tomu, aby národní delegace ve společném parlamentním shromáždění zahrnovaly parlamentní zástupce jejich národního politického spektra a aby zaručovaly zastoupení opozice;

20.  vyzývá k tomu, aby bylo společné parlamentní shromáždění propojeno s novou regionální strukturou, díky čemuž se jeho činnost v rámci regionálního fóra zaměří na otázky regionálního významu, a to při výrazném zapojení vnitrostátních a regionálních parlamentů, přičemž by nadále, i když ne tak často, probíhaly společné schůze AKT-EU; vyzývá k tematickým schůzím s občanskou společností, místními orgány a soukromým sektorem, jež by se konaly v rámci zasedání společného parlamentního shromáždění s cílem dále rozvinout a rozšířit diskusi o tématech spojených s programem společného parlamentního shromáždění;

21.  vyzývá předsednictvo společného parlamentního shromáždění, aby rozvinulo strategičtější orientaci pracovního programu shromáždění; vyzývá k tomu, aby v příštích zprávách společného parlamentního shromáždění bylo jasněji uvedeno propojení se 17 cíli udržitelného rozvoje, aby bylo možno každý z těchto cílů soustavně monitorovat; vyzývá k dosažení společného přístupu, pokud jde o společná usnesení v rámci zastřešujícího fóra AKT-EU ohledně naléhavých mezinárodních témat, zpoždění týkající se otázek souvisejících s cíli v oblasti udržitelného rozvoje a porušování lidských práv, a k jednotnému postoji, pokud jde o usnesení na regionálních nebo jiných příslušných schůzích ve věci naléhavých témat a otázek, která mají zvláštní význam pro region nebo specifickou skupinu; v této souvislosti připomíná místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, že přítomnost Rady na ministerské úrovni při setkáních smíšeného parlamentního shromáždění má politický význam; vyzývá k tomu, aby byli spolupředsedové společného parlamentního shromáždění AKT-EU pozváni na společné schůze Rady za účelem zajištění efektivního a vzájemného toku informací a zlepšení institucionální spolupráce;

22.  dále vyzývá k tomu, aby bylo vyvinuto úsilí ke zlepšení dohledu společného parlamentního shromáždění nad plánováním v oblasti rozvoje se zohledněním zásad účinnosti rozvoje a opatření navazujících na tento dohled; vyzývá Komisi a vlády, aby podporovaly zapojení národních parlamentů, místních a regionálních orgánů a aktérů z řad občanské společnosti, soukromého sektoru a diaspor do různých fází kontroly rozvojového plánování, a aby poskytovaly národním parlamentům včas a transparentně veškeré dostupné informace a poskytovaly jim tak pomoc při jejich výkonu demokratické kontroly;

23.  domnívá se, že partnerství mezi EU a zeměmi AKT by se mělo pokusit co nejvíce prohloubit vztahy s dalšími partnery na celosvětové úrovni (jako např. Africká Unie nebo Organizace spojených národů) a jinými mezinárodními mocnostmi a usilovat o posílení koordinace a spolupráce, aniž by došlo ke zdvojování činností nebo misí, aby tak bylo možné vypořádat se s problémy způsobenými válkou, vnitřními konflikty, nízkou mírou bezpečnosti, nestabilitou a procesy transformace;

Budoucí financování

24.  je přesvědčen, že skutečnost, že současně vyprší platnost dohody z Cotonou i víceletého finančního rámce (VFR) Unie skýtá příležitost pro to, aby bylo konečně přijato rozhodnuto o zahrnutí Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu s cílem posílit efektivnost, transparentnost, demokratický dohled, zodpovědnost a viditelnost a soudržnost, pokud jde o financování EU v oblasti rozvoje; zdůrazňuje nicméně, že začlenění tohoto fondu do rozpočtu by mělo být podmíněno i) zaručením účelové vázanosti rozvojových fondů, aby byla zachována výše podpory rozvojových zemí a ii) trvalým a samostatným řešením, pokud jde o financování EU týkající se výdajů v oblasti bezpečnosti, které souvisí s rozvojovou spoluprací a jsou s ní souladu; zdůrazňuje, že i v případě jeho zahrnutí do rozpočtu by měl ERF obsahovat srovnávací kritéria, které by bylo spojeny se spoluprací EU v oblasti rozvoje; naléhavě vyzývá obě strany, aby modernizovaly nástroje financování a pokud možno prosazovaly obecnou a odvětvovou rozpočtovou podporu;

25.  zdůrazňuje, že rozpočet Unie již poskytuje nástroje, které se zaměřují na konkrétní partnery, a že zahrnutí ERF do rozpočtu lze provést tak, aby odráželo a podporovalo výjimečné vztahy AKT-EU s ohledem na prosazování udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby předložila plán, který by řešil výše uvedené otázky, a to ještě předtím, než předloží nezbytné návrhy související s příštím VFR;

26.  připomíná, že budoucí vztahy AKT-EU musí mít politickou povahu, např. ve formě spolupráce na společných politických projektech v rámci různých mezinárodních fór, a jejich hlavním znakem by neměl být vztah dárce-příjemce; zdůrazňuje proto, že je nutné uplatňovat zásady rozvojové pomoci EU na rovnocenném základu vůči všem rozvojovým zemím a že vyspělé země AKT musí tudíž ztrácet nárok na rozvojovou pomoc EU za stejných podmínek, které platí pro země z jiných regionů; domnívá se, že vyšší míra samofinancování ze strany zemí AKT by byla v souladu s ambicí těchto zemí být samostatným aktérem, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby byly do nové dohody zahrnuty posílené nástroje k budování kapacity zemí AKT v oblasti financování důležitých hospodářských odvětví; vyzývá obě strany, aby znásobily své úsilí o budování kapacit v zemích AKT a aby zužitkovaly a dobře využily domácí zdroje zejména posílením daňových systémů, zajištěním zdravého řízení přírodních zdrojů a posílením industrializace a zpracování surovin pro místní, regionální a světové trhy;

27.  zdůrazňuje, že 11. ERF je hlavním zdrojem financování pro Africký mírový projekt, a to navzdory skutečnosti, že při vytvoření tohoto projektu v roce 2003 bylo toto řešení zamýšleno pouze jako prozatímní; vyzývá k vytvoření zvláštního nástroje pro financování výdajů v oblasti bezpečnosti souvisejících s rozvojovou pomocí;

28.  poukazuje na sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci ze dne 7. června 2016; poznamenává, že rozpočet EU a příspěvek ERF k balíku osmi miliard EUR se skládá výlučně z pomoci, která již byla naplánována; požaduje, aby nebyla rozvojová pomoc určená příjemcům ohrožena a aby byly iniciativy související s migrací financovány z nových prostředků;

29.  vyzývá k zavedení samostatného nástroje pro všechny zámořské země a území, který by zohledňoval jejich zvláštní postavení a jejich členství v evropské rodině; vyzývá k užší spolupráci mezi zeměmi AKT a zámořskými zeměmi a územími s cílem posílit inkluzivní a udržitelný rozvoj v jejich příslušných oblastech a začlenit zámořské země a území plněji do jejich regionálních prostředí;

Obchodní rozměr: dohody o hospodářském partnerství

30.  připomíná, že dohody o hospodářském partnerství tvoří základ regionální spolupráce a musí představovat nástroje využívané k rozvoji a regionální integraci; zdůrazňuje proto, že do všech dohod o hospodářském partnerství je třeba začlenit právně závazná ustanovení týkající se udržitelnosti (o lidských právech, sociálních a environmentálních normách), a poukazuje na to, že je důležité vytvořit účinné monitorovací systémy zahrnující široké spektrum občanské společnosti, aby se zjistily jakékoli možné negativní dopady způsobené liberalizací obchodu a těmto dopadům se předešlo;

31.  žádá, aby dohoda po vypršení platnosti dohody z Cotonou byla politicky zastřešující dohodou, v níž jsou stanoveny minimální závazné požadavky dohod o hospodářském partnerství s cílem zachovat stávající vazby těchto dohod ve stávající dohodě z Cotonou týkající se řádné správy, dodržování lidských práv, a to včetně práv nejzranitelnějších osob, a dodržování sociálních a environmentálních norem, včetně společné parlamentní kontroly a strukturovaných monitorovacích mechanismů občanské společnosti, a také s cílem vytvořit vhodný rámec pro udržitelný rozvoj a soudržnost politik; požaduje parlamentní kontrolu a monitorovací proces zaměřené na dopad dohod o hospodářském partnerství a strukturované monitorovací mechanismu občanské společnosti;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě EU a Komisi, Radě AKT, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsednictvu Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU.

(1) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/03_01/pdf/mn3012634_en.pdf
(2) http://www.epg.acp.int/fileadmin/user_upload/Georgetown_1992.pdf
(3) Úř. věst. C 310, 25.8.2016, s. 19.
(4) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 257.
(5) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 120.
(6) Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 833.
(7) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/2015_acp2/pdf/101905en.pdf
(8) http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/2015_acp2/pdf/1081264en.pdf
(9) http://www.africa-eu-partnership.org/sites/default/files/documents/eas2007_joint_strategy_en.pdf
(10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0336.
(11) http://www.acp.int/content/acp-eu-stand-together-post-2015-development-agenda
(12) http://www.epg.acp.int/fileadmin/user_upload/Sipopo_Declaration.pdf
(13) Rezoluce Valného shromáždění A/RES/69/313
(14) Rezoluce Valného shromáždění A/RES/70/1

Právní upozornění