Seznam 
Přijaté texty
Středa, 14. prosince 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Insolvenční řízení a insolvenční správci ***I
 Dohoda o partnerství a spolupráci mezi ES a Uzbekistánem a dvoustranný obchod s textilními výrobky ***
 Dohoda o partnerství a spolupráci mezi ES a Uzbekistánem a dvoustranný obchod s textilními výrobky
 Obchodní dohoda mezi EU a Kolumbií a Peru (přistoupení Ekvádoru) ***
 Dohoda mezi EU a Norskem o vzájemném přístupu k rybolovu ve Skagerraku ***
 Dohoda mezi EU a Norskem o vzájemném přístupu k rybolovu ve Skagerraku (usnesení)
 Dohoda o operativní a strategické spolupráci mezi Gruzií a Europolem *
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/004 ES/Comunidad Valenciana automotive
 Normalizace účtů železničních podniků ***II
 Vnitrostátní služby v přepravě cestujících po železnici ***II
 Jednotný evropský železniční prostor ***II
 Přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů ***I
 Jmenování člena Účetního dvora - Juhan Parts
 Výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel *
 Výroční zpráva o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a politika Evropské unie v této oblasti
 Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (čl. 36 Smlouvy o EU)
 Nástroje SZP určené ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích

Insolvenční řízení a insolvenční správci ***I
PDF 396kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se nahrazují seznamy insolvenčních řízení a insolvenčních správců v přílohách A a B nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení (COM(2016)0317 – C8-0196/2016 – 2016/0159(COD))
P8_TA(2016)0488A8-0324/2016

(Řádný legislativní postup:první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0317),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0196/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. listopadu 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0324/2016),

1.  přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a (EU) 2017/..., kterým se nahrazují přílohy A a B nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/353.)


Dohoda o partnerství a spolupráci mezi ES a Uzbekistánem a dvoustranný obchod s textilními výrobky ***
PDF 318kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích (16384/1/2010 – C7-0097/2011 – 2010/0323(NLE))
P8_TA(2016)0489A8-0332/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16384/1/2010),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé (16388/2010),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0097/2011),

–  s ohledem na své průběžné usnesení ze dne 15. prosince 2011(1) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 14.12.2016(2) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0332/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Republiky Uzbekistán.

(1) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 195.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0490.


Dohoda o partnerství a spolupráci mezi ES a Uzbekistánem a dvoustranný obchod s textilními výrobky
PDF 402kWORD 49k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích (16384/1/2010 – C7-0097/2011 – 2010/0323(NLE)2016/2226(INI))
P8_TA(2016)0490A8-0330/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (16384/1/2010),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé (16388/2010),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0097/2011),

–  s ohledem na své průběžné usnesení ze dne 15. prosince 2011(1) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 14. prosince 2016(2) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na nejnovější postřehy výboru odborníků pro uplatňování úmluv a doporučení o Uzbekistánu týkající se Úmluvy o odstranění nucené práce (úmluva č. 105) a Úmluvy o nejhorších formách dětské práce (úmluva č. 182), které byly přijaty v roce 2015 a zveřejněny v roce 2016(3),

–   s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–   s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0330/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament se v prosinci 2011 rozhodl odložit rozhodnutí o udělení souhlasu s uzavřením protokolu o textilu k dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem a přijal průběžnou zprávu s cílem řešit obvinění z využívání dětské a nucené práce při sklizni bavlny v Uzbekistánu;

B.  vzhledem k tomu, že v této průběžné zprávě Parlament dochází k závěru, že zváží schválení protokolu až poté, co uzbecké úřady pozorovatelům MOP umožní vstup do země, aby provedli pečlivou a ničím neomezenou kontrolu, a až tito pozorovatelé potvrdí, že byly provedeny konkrétní reformy a dosaženy konkrétní výsledky směřující k účinnému odstranění nucené práce a dětské práce na národní, regionální a místní úrovni;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament zahájil pravidelný dialog s Komisí, ESVČ, vládou Uzbekistánu, MOP a občanskou společností s cílem monitorovat dění během sklizně bavlny a vyvíjet tlak na všechny zúčastněné strany, aby usilovaly o ukončení využívání dětské a nucené práce v Uzbekistánu;

D.  vzhledem k tomu, že vláda Uzbekistánu v roce 2013 umožnila MOP sledovat sklizeň bavlny; vzhledem k tomu, že MOP od roku 2013 sklizeň několikrát pozorovala, přičemž zpočátku se zaměřila na dětskou práci a později svůj záběr rozšířila o nucenou práci a náborové podmínky;

E.  vzhledem k tomu, že spolupráce mezi MOP a vládou Uzbekistánu se postupně prohlubuje a Uzbekistán se v roce 2014 stal první zemí Střední Asie, která se s MOP dohodla na programu na podporu důstojné práce;

F.  vzhledem k tomu, že z posledního sledování situace během sklizně bavlny, které MOP uskutečnila v roce 2015, vyplývá, že „dětská práce se při sklizni bavlny vyskytuje vzácněji a sporadičtěji a stává se společensky nepřijatelnou, avšak je zapotřebí neustálé ostražitosti“(4);

G.  vzhledem k tomu, že podle MOP se povědomí o nucené práci v Uzbekistánu sice teprve začíná utvářet, průzkumy prováděné MOP nicméně ukazují, že většina pracovníků sbírá bavlnu dobrovolně a má možnost tuto práci odmítnout;

H.  vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva MOP o sklizni bavlny v Uzbekistánu v roce 2016 bude k dispozici na konci letošního roku;

I.  vzhledem k tomu, že odstraňování nucené a dětské práce v Uzbekistánu je cílový, avšak dosud neukončený proces, který vyžaduje úsilí a další podporu EU a mezinárodního společenství, včetně účasti organizací občanské společnosti, které působí v oblasti lidských a pracovních práv;

J.  vzhledem k tomu, že uzbecká vláda přijala akční plány na změnu náboru pracovníků pro sběr bavlny a spolu s organizacemi zaměstnavatelů a s odbory podpořila zvýšení povědomí a vyvinula mechanismy zpětné vazby na zabránění nucené a dětské práci;

K.  vzhledem k tomu, že nevládní organizace stále hlásí případy porušování lidských práv v zemi, zejména v oblasti pěstování bavlny, kde podle nich v době sklizně dochází k hromadné mobilizaci studentů a zaměstnanců veřejné správy a k porušování svobody sdružování a projevu, zejména k vyslýchání občanů s informacemi o sklizni, častému pronásledování zastánců lidských práv a aktivistů občanské společnosti a k bránění mezinárodním skupinám v oblasti práv a pobočkám sdělovacích prostředků v působení v této zemi;

L.  vzhledem k tomu, že náhlá smrt prezidenta Islama Karimova by neměla mít žádný vliv na pokračování již probíhajícího procesu zlepšování pracovních podmínek na polích bavlny v Uzbekistánu;

1.  zdůrazňuje význam opatření, která uzbecká vláda přijala s cílem umožnit MOP sledování sklizně bavlny a navázat s MOP širokou spolupráci prostřednictvím programu na podporu důstojné práce;

2.  vítá významný pokrok, jehož bylo v Uzbekistánu dosaženo od roku 2013, včetně přijetí právních předpisů, které zakazují dětskou práci, a dosažení téměř úplného vymýcení dětské práce; vybízí uzbecké orgány, aby se více zapojily do celostátní kampaně na podporu informovanosti za účelem naprostého vymýcení dětské práce;

3.  oceňuje skutečnost, že odstranění nucené práce prosazuje rovněž uzbecká vláda ve spolupráci s MOP a že bylo v této věci dosaženo pokroku; zdůrazňuje však, že nedobrovolná práce se vyskytuje i nadále, jen v rafinovanější podobě, a že se jedná o složitý proces, který vyžaduje mj. reformu zaměstnanecké politiky;

4.  zastává názor, že vzhledem k tomuto úsilí uzbecké vlády by Parlament měl dát souhlas k uzavření protokolu o textilu mezi EU a Uzbekistánem; je toho názoru, že takový souhlas bude pozitivním signálem podpory uzbecké vládě, aby i nadále usilovala o úplné vymýcení dětské práce a všech dalších forem nucené práce a zároveň aby ještě více posílila spolupráci s EU;

5.  vítá skutečnost, že se Federace odborových svazů Uzbekistánu v říjnu 2015 připojila jako přidružený člen k Mezinárodní konfederaci odborových svazů; zdůrazňuje roli, kterou hrají uzbecké odbory při zajišťování důstojných pracovních podmínek a v ochraně pracovních práv; vyzývá uzbeckou vládu, aby v tomto ohledu plně spolupracovala s odbory; povzbuzuje uzbecké odbory, aby posílily svoji úlohu v úsilí o úplné vymýcení nucené práce;

6.  je znepokojen zprávami nezávislých pozorovatelů o mobilizaci občanů řízené státem, včetně nucené práce zaměstnanců veřejné správy a studentů, v rámci předsklizňové práce v roce 2016;

7.  vyzývá příštího uzbeckého prezidenta, aby zavedl nový model lidských práv, a to tak, že okamžitě ukončí přetrvávající praxi využívání nucené práce a dětské práce při sklizni bavlny;

8.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby Parlamentu pravidelně poskytovaly podrobné informace o situaci v Uzbekistánu, zejména pokud jde o odstraňování dětské a nucené práce; rozhodl se pokračovat v monitorování situace v Uzbekistánu a pořádat pravidelný dialog s MOP, Komisí, ESVČ a dalšími zúčastněnými stranami s cílem vymýtit nucenou a dětskou práci v Uzbekistánu;

9.  je si vědom toho, že k dosažení tohoto cíle bude vedle vedení dialogu a rozvíjení spolupráce i nadále nutné, aby Unie, MOP a Světová banka vyvíjely nepřetržitý tlak na vládu Uzbekistánu; vyhrazuje si právo požádat Komisi a Radu o aktivaci článků 2 a 95 dohody o partnerství a spolupráci, které umožňují přijmout veškerá obecná nebo specifická opatření v případě, že závazek k vymýcení dětské a nucené práce nebude plněn;

10.  vyzývá Komisi a delegaci EU v Taškentu, aby prostřednictvím politického dialogu a asistenčních programů přispěly ke strukturálním reformám v Uzbekistánu, včetně zvýšení odměn pro sběrače bavlny, mechanizace a větší rozpočtové transparentnosti, pokud jde o příjmy ze sklizně bavlny;

11.  souhlasí s názorem, že program na podporu důstojné práce byl měl být prodloužen i na období po roce 2016 a měl by být prohlouben a zabývat se také modernizací uzbeckého hospodářství, zlepšováním zaměstnanecké politiky v takových oblastech jako ochrana bezpečnosti a zdraví při práci a pracovní inspekce, přičemž by měla být zohledněna rovněž rovnost pohlaví; v této souvislosti vítá uzbecké vládní nařízení č. 909 (ze dne 16. listopadu 2015), jehož cílem je zlepšení pracovních podmínek, zaměstnanosti a sociální ochrany pracovníků v zemědělství během let 2016–2018;

12.  zdůrazňuje, že podpora, kterou EU v posledních letech Uzbekistánu poskytovala, se zaměřením na právní stát a soudnictví a usilující o nastartování reforem a zefektivnění práce uzbeckého parlamentu, musí přinést hmatatelné výsledky;

13.  je přesvědčen, že pomoc EU Uzbekistánu by rovněž měla být zaměřena na to, aby se země přestala spoléhat na monokulturní pěstování bavlny a diverzifikací hospodářství se snížila závislost na jejím vývozu, což by mohlo postupně zmírnit katastrofální stav životního prostředí, a to zejména v případě vysychajícího Aralského jezera a jeho přítoků;

14.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila „stěžejní iniciativu EU týkající se zodpovědného řízení dodavatelského řetězce v oděvním odvětví“ společně s návrhem na zvýšení transparentnosti tohoto dodavatelského řetězce; připomíná význam paktu udržitelnosti přijatého v roce 2013 a zdůrazňuje, že iniciativy tohoto druhu mohou sloužit jako základ pro přípravu nových opatření v partnerství se třetími zeměmi v zájmu plnění cílů v oblasti zlepšování pracovních, zdravotních a bezpečnostních podmínek v oděvním průmyslu;

15.  vybízí vládu Uzbekistánu, aby usilovala o ratifikaci a účinné provádění všech 27 stěžejních mezinárodních dohod v rámci režimu GSP+, a mohla tak požádat o celní preference režimu GSP+;

16.  zdůrazňuje, že v roce 2009 a 2010 Rada zrušila sankce EU, což „mělo povzbudit uzbecké orgány k přijetí dalších zásadních opatření v zájmu posílení právního státu a zlepšení místní situace v oblasti lidských práv,“ a zároveň uvedla, že „bude pozorně a nepřetržitě sledovat situaci v oblasti lidských práv v Uzbekistánu“ a že „hloubka a kvalita dialogu a spolupráce bude záviset na reformách Uzbekistánu“;

17.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby sledovaly politickou transformaci v Uzbekistánu a pravidelně o tomto procesu Parlamentu poskytovaly informace;

18.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ESVČ a členské státy EU, aby využily proces transformace jako příležitost požadovat během následujících měsíců konkrétní, měřitelná zlepšení v oblasti lidských práv; zdůrazňuje skutečnost, že konkrétní zlepšení by měla zahrnovat podmínky stanovené ministry zahraničních věcí EU v roce 2010;

19.  poukazuje na to, že odvětví textilní výroby, a zejména produkce bavlny, představuje hlavní oblast obchodu mezi EU a Uzbekistánem; zdůrazňuje v této souvislosti, že EU by měla plně využít prodloužení dohody o partnerství a spolupráci s cílem zajistit, že se uzbecké orgány po náhlé smrti prezidenta zapojí do procesu transformace, který povede k lepší správě věcí veřejných, posílení právního státu, demokratickým reformám a k podstatnému zlepšení situace v oblasti lidských práv;

20.  opětovně připomíná závazek Unie k dalšímu prohlubování vztahů s Uzbekistánem, což vyžaduje, aby byla dodržována lidská práva a zásady právního státu; vyzývá vládu Uzbekistánu, aby vytvořila větší prostor pro nezávislou občanskou společnost a více zohlednila zájmy uzbeckých a mezinárodních nevládních organizací a aby plnila své závazky vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a úmluvy proti mučení;

21.  naléhavě vyzývá uzbecké orgány, aby plně dodržovaly své mezinárodní závazky týkající se ochrany lidských práv; vítá, že oznámily návrh vyhlášení amnestie při příležitosti 24. výročí ústavy Uzbekistánu; naléhavě vyzývá uzbecké orgány, aby do tohoto gesta zahrnuly i propuštění všech osob uvězněných na základě politicky motivovaných obvinění, zlepšení zacházení s nimi ve vazbě a ukončení cyklu tvrdých zákroků, zatýkání a usvědčování; vybízí uzbeckou vládu, aby více spolupracovala s mezinárodními institucemi, a to i prostřednictvím jedenácti zvláštních postupů zřízených Radou pro lidská práva OSN(5);

22.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Republiky Uzbekistán.

(1) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 195.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0489.
(3) Zpráva výboru odborníků o uplatňování úmluv a doporučení, zpráva III(1A) - Uplatňování mezinárodních pracovních norem 2016 - ZPRÁVA III (Část 1A).
(4) Zpráva výboru odborníků o uplatňování úmluv a doporučení - Uplatňování mezinárodních pracovních norem 2016 - ZPRÁVA III (Část 1A). s. 218.
(5) Jedenáct zvláštních postupů je popsáno zde: http://spinternet.ohchr.org/_Layouts/SpecialProceduresInternet/ViewCountryVisits.aspx?Lang=en&country=UZB Pro obecný přehled o zvláštních postupech UNHRC viz : http://www.ohchr.org/en/HRBodies/SP/Pages/Welcomepage.aspx


Obchodní dohoda mezi EU a Kolumbií a Peru (přistoupení Ekvádoru) ***
PDF 312kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu o přistoupení k Obchodní dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé s ohledem na přistoupení Ekvádoru jménem Unie (07620/2016 – C8-0463/2016 – 2016/0092(NLE))
P8_TA(2016)0491A8-0362/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07620/2016),

–  s ohledem na návrh Protokolu o přistoupení k Obchodní dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé s ohledem na přistoupení Ekvádoru (07621/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0463/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0362/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Ekvádoru, Kolumbie a Peru.


Dohoda mezi EU a Norskem o vzájemném přístupu k rybolovu ve Skagerraku ***
PDF 315kWORD 43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o vzájemném přístupu plavidel plujících pod vlajkou Dánska, Norska a Švédska k rybolovu ve Skagerraku (10711/2016 – C8-0332/2016 – 2016/0192(NLE))
P8_TA(2016)0492A8-0321/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10711/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o vzájemném přístupu plavidel plujících pod vlajkou Dánska, Norska a Švédska k rybolovu ve Skagerraku (11692/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0332/2016),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 14. prosince 2016(1) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov (A8-0321/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Norského království.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0493.


Dohoda mezi EU a Norskem o vzájemném přístupu k rybolovu ve Skagerraku (usnesení)
PDF 320kWORD 44k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 obsahující návrh nelegislativního usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o vzájemném přístupu plavidel plujících pod vlajkou Dánska, Norska a Švédska k rybolovu ve Skagerraku (10711/2016 – C8-0332/2016 – 2016/0192(NLE)2016/2229(INI))
P8_TA(2016)0493A8-0320/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10711/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o vzájemném přístupu plavidel plujících pod vlajkou Dánska, Norska a Švédska k rybolovu ve Skagerraku (11692/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0332/2016),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 14. prosince 2016(1) o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0320/2016),

A.  vzhledem k tomu, že dánští, norští a švédští rybáři vždy lovili v Kattegatu a Skagerraku bok po boku;

B.  vzhledem k tomu, že dohoda potvrzuje historická práva rybářů z Dánska, Norska a Švédska na rybolov v Kattegatu a ve Skagerraku, aniž by tím byla dotčena práva rybářů z jiných států, přičemž také zajišťuje přijetí vhodných opatření pro řízení a rybolovu a zachování populací v těchto vodách;

C.  vzhledem k tomu, že dohoda rovněž podporuje provádění reformovaného systému řízení rybolovu v EU, který byl zaveden v souladu s cíli a základními principy nové společné rybářské politiky, a zejména zavedení povinnosti vykládky a povinných opatření pro zachování populací ryb nad limitními hodnotami pro udržitelný rybolov;

1.  žádá Komisi, aby Parlamentu předala zápisy a závěry z veškerých konzultací vedených v souladu s článkem 4 dohody;

2.  žádá Komisi, aby v posledním roce uplatňování dohody a před zahájením jednání o jejím prodloužení předložila Parlamentu a Radě úplnou hodnotící zprávu o jejím uplatňování;

3.  vyzývá Komisi a Radu, aby Parlament v rámci svých příslušných pravomocí ve všech etapách postupů týkajících se dohody a prodloužení její platnosti okamžitě a plně informovaly v souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  zdůrazňuje, že přístup jakékoli třetí země na vnitřní trh se musí zakládat na reciprocitě a že v případě Norska musí být veškerá cla na potravinářské výrobky, včetně produktů rybolovu, pocházející z EU v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru;

5.  zdůrazňuje, že úkolem Komise je zajistit, že cla na potravinářské výrobky a produkty rybolovu z EU nebudou stanovována způsobem, který je v rozporu se zásadou volného obchodu v oblasti potravinářských výrobků, včetně produktů rybolovu;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Norského království.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0492.


Dohoda o operativní a strategické spolupráci mezi Gruzií a Europolem *
PDF 316kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření dohody o operativní a strategické spolupráci mezi Gruzií a Evropským policejním úřadem (Europol) Europolem (10343/2016 – C8-0266/2016 – 2016/0810(CNS))
P8_TA(2016)0494A8-0343/2016

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (10343/2016),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0266/2016),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol)(1), a zejména na čl. 23 odst. 2 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/934/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací(2), a zejména na články 5 a 6 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/935/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví seznam třetích zemí a organizací, se kterými Europol uzavře dohody(3),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0343/2016),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  vyzývá Komisi, aby po nabytí účinku nového nařízení o Europolu(4) přezkoumala ustanovení obsažená v dohodě o spolupráci; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament a Radu o výsledku tohoto přezkumu a v případě potřeby předložila doporučení k zahájení nového mezinárodního vyjednávání o této dohodě;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a Europolu.

(1) Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.
(2) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 6.
(3) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 12.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2016/004 ES/Comunidad Valenciana automotive
PDF 433kWORD 50k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků (COM(2016)0708 – C8-0454/2016 – 2016/2298(BUD))
P8_TA(2016)0495A8-0379/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0708 – C8-0454/2016),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na článek 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0379/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, stanovení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tím, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, a dále ohledně rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a ohledně financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Španělsko podalo žádost EGF/2016/004 ES/Comunidad Valenciana automotive o finanční příspěvek z EFG v důsledku propouštění v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 29 (Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) zejména v regionu na úrovni NUTS 2 Comunidad Valenciana (ES52), a vzhledem k tomu, že se těchto opatření zřejmě zúčastní 250 propuštěných pracovníků, kteří jsou způsobilí pro získání příspěvku z EFG;

E.  vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost v souladu s kritérii pro pomoc stanovenými v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG, odchylně od kritérií podle čl. 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, která vyžadují, aby v jednom členském státě v podnicích působících ve stejném hospodářském odvětví definovaném v oddíle NACE Revize 2 a nacházejících se v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech vymezených na úrovni NUTS 2 během referenčního období v délce devíti měsíců dosáhl počet propuštěných pracovníků nejméně 500;

F.  vzhledem k tomu, že v zemích EU-27 došlo v roce 2015 k poklesu výroby motorových vozidel o 0,5 milionu jednotek ve srovnání s rokem 2006 (z 18,7 milionu jednotek v roce 2006 na 18,2 milionu jednotek v roce 2015), zatímco globální výroba, zejména v Číně a dalších ekonomikách jihovýchodní Asie, vzrostla o 31,1 % (z 69,2 milionu jednotek v roce 2006 na 90,9 milionu jednotek v roce 2015)(4);

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG jsou splněny, a Španělsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 856 800 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 1 428 000 EUR; tento příspěvek bude určen na opětovné začlenění 250 propuštěných zaměstnanců na trh práce;

2.  domnívá se, že ustanovení o poskytnutí podpory bývalým zaměstnancům malých a středních podniků také opravňuje ke schválení žádosti, která se týká méně než 500 propuštěných zaměstnanců;

3.  bere na vědomí, že Španělsko podalo žádost o finanční příspěvek z EFG dne 21. června 2016 a že Komise dokončila posouzení této žádosti dne 8. listopadu 2016 a ve stejný den o tom informovala Parlament;

4.  konstatuje, že dosud bylo odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů předmětem třiadvaceti žádostí o příspěvek z EFG, z nichž třináct je odůvodněno globalizací v souvislosti s obchodem(5) a deset celosvětovou finanční a hospodářskou krizí(6); dále konstatuje, že tři z uvedených žádostí byly ze Španělska (EGF/2008/002 ES Delphi, EGF/2008/004 ES Castilla y León a Aragón a EGF/2010/002 ES Cataluña automotive);

5.  konstatuje, že tento pokles tržního podílu Unie v automobilovém průmyslu je součástí dlouhodobějšího trendu, jak již uvedla Komise ve svém hodnocení předchozích případů poskytnutí příspěvku z EFG v automobilovém odvětví v souvislosti s globalizací, a že Unie v letech 2000 až 2015 ztratila téměř polovinu svého podílu na trhu;

6.  poukazuje na to, že pokles výroby automobilů vedl ve Španělsku ke snížení počtu podniků i pracovních míst a v oblasti Comunidad Valenciana ukončilo v období 2008–2014 svou činnost 62 z celkových 187 automobilových podniků, což představuje pokles o 33,16 %;

7.  bere na vědomí, že společnost Bosal S.A. začala v Saguntu působit v roce 1986, kdy byl tento region po propouštění v místních vysokých pecích prohlášen za „přednostní oblast reindustrializace“; konstatuje, že v důsledku úpadku a uzavření společnosti Bosal S.A. bylo v Saguntu propuštěno 250 osob, což v tomto městě představuje poměrně velký počet pracovních míst s vážným dopadem na místní a regionální ekonomiku, zejména s ohledem na zvláštní rysy malého města ve venkovské oblasti, na něž vážně dolehla hospodářská krize a proces globalizace v automobilovém odvětví; připomíná, že míra nezaměstnanosti v Comunidad Valenciana dosahuje stále 20,17 %(7), ačkoliv zaměstnanost vykazuje známky oživení;

8.  s politováním konstatuje, že se počet nezaměstnaných v Saguntu zvýšil z 2 778 v roce 2007 na 6 437 v roce 2015 a že míra nezaměstnanosti dosáhla 25,8 %, což dále zhoršuje již napjatou situaci v regionu;

9.  zdůrazňuje, že mezi všemi propuštěnými pracovníky, jichž se tato žádost týká, je 71 % starších 45 let, 78 % z nich bylo v tomto podniku zaměstnáno alespoň patnáct let a 50 % z nich nemá odbornou kvalifikaci; navíc poznamenává, že v poslední době nebyl v této oblasti zahájen provoz žádného nového podniku; poukazuje na to, že všechny tyto okolnosti činí propuštěné pracovníky velmi zranitelnými, neboť nevzniká dostatečný počet nových pracovních míst, a tak je pro ně obtížnější najít si novou práci;

10.  konstatuje, že Španělsko plánuje 12 různých opatření, z nichž šest se týká individualizovaných služeb, jako jsou informační setkání, profesní poradenství, pomoc s volbou povolání nebo podpora podnikání, a šest představují příspěvky a pobídky pro propuštěné pracovníky v rámci této žádosti, jako jsou příspěvky na dojíždění a změnu bydliště nebo příspěvky při zaměstnání pracovníka; poukazuje na to, že tato opatření představují aktivní opatření na trhu práce;

11.  vítá rozhodnutí Španělska nabídnout odbornou přípravu zaměřenou na získání odborného osvědčení, např. osvědčení potřebného pro osobní přepravu, nebo na odvětví či oblasti, v nichž existují nebo vzniknou pracovní příležitosti, jako je potravinářský průmysl, stravování, prevence pracovních rizik, kontrola kvality a environmentální normy, projekty vytápění, ventilace či klimatizace a údržba průmyslového vybavení; podporuje nabídku školení k získání dovedností, jež přispívají ke zlepšování pracovního výkonu, např. v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo jazykové a manažerské kurzy;

12.  vítá, že zástupci bývalých pracovníků společnosti Bosal (která propustila většinu osob, jichž se tato žádost týká) jsou ochotni podpořit žádost o financování z EFG a že spolupracují na opatřeních, jež mají sloužit propuštěným zaměstnancům; konstatuje, že do tohoto procesu jsou zapojeni také sociální partneři, příslušné svazy zaměstnavatelů a místní orgány (ze Sagunta);

13.  konstatuje, že opatření na podporu příjmu tvoří 25 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, takže zdaleka nebyla využita maximální výše 35 % stanovená v nařízení o EFG, a že tato opatření jsou podmíněna aktivní účastí cílových příjemců pomoci na hledání zaměstnání nebo na odborné přípravě;

14.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z EFG předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a odrážet posun k udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

15.  bere na vědomí, že Španělsko potvrdilo, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala srovnávací hodnocení těchto údajů, aby bylo zajištěno úplné dodržování stávajících předpisů a aby se zamezilo zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

16.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je nabízena v rámci koordinovaného balíčku, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

17.  je přesvědčen, že širší využívání odchylky od limitů způsobilosti, zejména ve prospěch malých a středních podniků, prodloužení referenčních období a možnost zahrnout propuštěné pracovníky poskytující související služby referenčnímu podniku je třeba pečlivě posuzovat případ od případu a každopádně se snažit omezit nepatřičné využívání rozpočtových prostředků EFG; souhlasí proto s rozhodnutím Komise udělit grant 250 pracovníkům z 29 podniků z oblasti Comunidad Valenciana;

18.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

19.  žádá Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti k dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

20.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

21.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Španělska – EGF/2016/004 ES/Comunidad Valenciana automotive

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2017/341.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Databáze Mezinárodní organizace výrobců motorových vozidel (OICA): http://www.oica.net/category/production-statistics/
(5) EGF/2016/004 ES Comunidad Valenciana automotive industry, COM(2016)0708; EGF/2007/001 FR PSA suppliers. COM(2007)0415; EGF/2007/010 PT Lisboa Alentejo. COM(2008)0094; EGF/2008/002 ES Delphi. COM(2008)0547; EGF/2008/004 ES Castilla y León Aragón. COM(2009)0150; EGF/2009/013 DE Karmann. COM(2010)0007; EGF/2012/005 SE Saab, COM(2012)0622; EGF/2012/008 IT De Tomaso; COM(2013)0469; EGF/2013/006 PL Fiat Auto Poland, COM(2014)0699¸ EGF/2013/012 BE Ford Genk, COM(2014)0532; EGF/2014/006 FR PSA, COM(2014)0560; EGF/2015/003 BE Ford Genk, COM(2015)0336 and EGF/2015/009 SE Volvo Trucks, COM(2016)0061
(6) EGF/2009/007 SE Volvo, COM(2009)0602 EGF/2009/009 AT Steiermark, COM(2009)0602; EGF/2009/019 FR Renault, COM(2011)0420; EGF/2010/002 ES Cataluña automotive, COM(2010)0453; EGF/2010/004 PL Wielkopolskie, COM(2010)0616; EGF/2010/015 FR Peugeot, COM(2012)0461; EGF/2010/031 BE General Motors Belgium, COM(2011)0212; EGF/2011/003 DE Arnsberg and Düsseldorf automotive, COM(2011)0447; EGF/2011/005 PT Norte-Centro automotive, COM(2011)0664; and EGF/2015/002 DE Adam Opel, COM(2015)0342.
(7) EPA Q3 2016. http://www.ine.es/infografias/tasasepa/desktop/tasas.html?t=0&lang=es


Normalizace účtů železničních podniků ***II
PDF 386kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 o společných pravidlech normalizace účtů železničních podniků (11197/1/2016 – C8-0424/2016 – 2013/0013(COD))
P8_TA(2016)0496A8-0368/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (11197/1/2016 – C8-0424/2016),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. října 2013(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0026),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A8-0368/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.
(2) Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.
(3) Přijaté texty dne 26.2.2014, P7_TA(2014)0152.


Vnitrostátní služby v přepravě cestujících po železnici ***II
PDF 394kWORD 43k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1370/2007, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici (11198/1/2016 – C8-0425/2016 – 2013/0028(COD))
P8_TA(2016)0497A8-0373/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (11198/1/2016 – C8-0425/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená litevským parlamentem, lucemburskou poslaneckou sněmovnou, horní a dolní komorou nizozemského parlamentu, rakouskou spolkovou radou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. října 2013(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (COM(2013)0028),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A8-0373/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  schvaluje prohlášení připojené k tomuto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady;

4.  navrhuje, aby se tento akt označoval jako „nařízení van de Campa a Dijksmové o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici“(4);

5.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a rovněž vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu k převodu zaměstnanců

V souladu s bodem odůvodnění 14 a čl. 4 odst. 4a, 4b a 6 musí členské státy plně dodržovat směrnici 2001/23/ES týkající se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků a jsou oprávněny zajít nad rámec uplatnění této směrnice tím, že v souladu s unijním právem přijmou dodatečná opatření na ochranu zaměstnanců, např. nařídí povinný převod zaměstnanců i v případech, kdy by se směrnice 2001/23/ES nepoužila.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.
(2) Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.
(3) Texty přijaté dne 26.2.2014, P7_TA(2014)0148.
(4) Wim van de Camp vedl jednání jménem Parlamentu a Sharon Dijksmová jménem Rady.


Jednotný evropský železniční prostor ***II
PDF 390kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury (11199/1/2016– C8-0426/2016 – 2013/0029(COD))
P8_TA(2016)0498A8-0371/2016

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (11199/1/2016 – C8-0426/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená francouzským senátem, litevským parlamentem, lucemburskou poslaneckou sněmovnou, nizozemským senátem, nizozemskou poslaneckou sněmovnou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. října 2013(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0029),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 76 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A8-0371/2016),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  navrhuje, aby se tento akt označoval jako „ směrnice Sassoliho a Dijksmové o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury“(4);

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 122.
(2) Úř. věst. C 356, 5.12.2013, s. 92.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0147.
(4) David-Maria Sassoli vedl jednání jménem Parlamentu a Sharon Dijksmová jménem Rady.


Přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů ***I
PDF 404kWORD 47k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů (COM(2013)0296 – C7-0144/2013 – 2013/0157(COD))
P8_TA(2016)0499A8-0023/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0296),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0144/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené španělskou poslaneckou sněmovnou a španělským senátem, francouzským národním shromážděním, italským senátem, lotyšským parlamentem, maltským parlamentem, polským sejmem a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2013(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2013(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. října 2016 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0023/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  navrhuje, aby se tento akt označoval jako „nařízení Fleckensteina a Schultz van Haegenové, kterým se zřizuje rámec pro přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů“ (4);

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2016 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/..., kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2017/352.)

(1) Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 111.
(2) Úř. věst. C 114, 15.4.2014, s. 57.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 8. března 2016 (Přijaté texty, P8_TA(2016)0069).
(4) Knut Fleckenstein vedl jednání jménem Parlamentu and Melanie Schultz van Haegen jménem Rady.


Jmenování člena Účetního dvora - Juhan Parts
PDF 309kWORD 41k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o návrhu na jmenování Juhana Partse členem Účetního dvora (C8-0445/2016 – 2016/0817(NLE))
P8_TA(2016)0500A8-0375/2016

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C8-0445/2016),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0375/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že na své schůzi dne 5. prosince 2016 vyslechl Výbor pro rozpočtovou kontrolu kandidáta Rady na člena Účetního dvora;

1.  vydává kladné stanovisko k návrhu Rady jmenovat Juhana Partse členem Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.


Výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel *
PDF 510kWORD 47k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/376/ES o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program (COM(2016)0075 – C8-0099/2016 – 2016/0047(NLE))
P8_TA(2016)0501A8-0358/2016

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0075),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 2 odst. 2 Protokolu č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0099/2016),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0358/2016),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
(3)  Je třeba revidovat pravidla upravující pravomoci a složení poradních a technických skupin, zejména ve vztahu k osobám jmenovaným Komisí jako odborníci, aby se zajistila větší transparentnost a soulad a slučitelnost s rámcovými předpisy pro odborné skupiny Komise a také co nejvyváženější zastoupení relevantních odborných zaměření a oblastí zájmu i optimální zastoupení mužů a žen.
(3)  Je třeba revidovat pravidla upravující pravomoci a složení poradních a technických skupin, aby měly příslušné zúčastněné strany přehled o jednání v těchto skupinách, zejména ve vztahu k osobám jmenovaným Komisí jako odborníci a vlivu, který uplatňují, aby se zajistila větší transparentnost a soulad a slučitelnost s rámcovými předpisy pro odborné skupiny Komise a také co nejvyváženější zastoupení relevantních odborných zaměření a oblastí zájmu i optimální zastoupení mužů a žen. Nicméně je nutné respektovat rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise, a usnesení Evropského parlamentu o kontrole rejstříku a složení skupin odborníků Komise.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Je vhodné zvážit jednodušší pravidla financování, která usnadní účast malých a středních podniků v programu výzkumného fondu a umožní vlastníkům malých a středních podniků a ostatním fyzickým osobám nepobírajícím mzdu používat k výpočtu nákladů na pracovníky jednotkové náklady.
(4)  Je vhodné podpořit celkovou účast malých a středních podniků v programu výzkumného fondu, mimo jiné zjednodušením pravidel, a umožnit vlastníkům malých a středních podniků a ostatním fyzickým osobám nepobírajícím mzdu používat k výpočtu způsobilých nákladů na pracovníky jednotkové náklady.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 a nový
(5a)   Uhelný průmysl a ocelářství mají velký význam pro proces evropské integrace a zásadním způsobem utvářejí celkový hospodářský charakter Unie. Pracovní podmínky v těchto odvětvích jsou však náročné a často vedou k poškození zdraví pracujících a občanů. Zařízení a podniky by proto měly splňovat veškeré právní požadavky související se sociální odpovědností, nabízet rozhodná řešení a minimalizovat sociální dopady změn, kterými tato zařízení procházejí, nebo jejich uzavření. Sociální partneři musí být v souvislosti s otázkami týkajícími se sociální odpovědnosti konzultováni v maximální možné míře.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod -1 (nový)
Rozhodnutí 2008/376/ES
Čl. 3 – bod 1 – písm. g
-1)  V čl. 3 bodu 1 se ruší písmeno g);
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod -1 a (nový)
Rozhodnutí 2008/376/ES
Čl. 6 – odst. 2 – písm. g a (nové)
(-1a)   V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ga) dopad důlních procesů na zaměstnanost pracovníků a na místní komunity;“
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod -1 b (nový)
Rozhodnutí 2008/376/ES
Čl. 6 – odst. 2 – písm. g b (nové)
(-1b)   V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„gb) dopad důlních procesů na zdraví a bezpečnost pracovníků a místní komunity;“
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod -1 c (nový)
Rozhodnutí 2008/376/ES
Čl. 8 – návětí
-1c)  V článku 8 se úvodní část nahrazuje tímto:
„Výzkum a technologický rozvoj je zaměřen na zlepšování procesu výroby oceli s cílem zvyšovat kvalitu výrobku a produktivitu. Nedílnou součástí zlepšení, o něž se usiluje, je snižování emisí, spotřeby energie a dopadu na životní prostředí, stejně jako lepší využití surovin a zachování zdrojů. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:“
„Výzkum a technologický rozvoj je zaměřen na zlepšování procesu výroby oceli s cílem zvyšovat kvalitu výrobku a produktivitu. Nedílnou součástí zlepšení, o něž se usiluje, je snižování emisí, spotřeby energie a dopadu na životní prostředí, stejně jako lepší využití surovin a zachování zdrojů. Výzkumné projekty se týkají průkopnických technologií v jedné nebo více těchto oblastech:“
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod 1
Rozhodnutí 2008/376/ES
Čl. 21 – písm. i a (nové)
(ia)   posouzení dokončených projektů výroby uhlí a oceli v dotčených oblastech;
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod 2
Rozhodnutí 2008/376/ES
Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 1
Složení poradních skupin odpovídá tabulkám uvedeným v příloze. Členové poradních skupin jsou osoby jmenované generálním ředitelem Generálního ředitelství pro výzkum a inovace, aby zastupovali společné zájmy zúčastněných stran. Nezastupují jednu zúčastněnou stranu, avšak vyjadřují názor společný různým organizacím zúčastněných stran.
Složení poradních skupin odpovídá tabulkám uvedeným v příloze. Členové poradních skupin jsou osoby jmenované generálním ředitelem Generálního ředitelství Komise pro výzkum a inovace, aby zastupovali společné zájmy zúčastněných stran. Konají samostatně a nezastupují žádnou zúčastněnou stranu, avšak vyjadřují názor společný různým organizacím zúčastněných stran.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod 2
Rozhodnutí 2008/376/ES
Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 2
Členové poradních skupin jsou v daném oboru činní a dbají na odvětvové priority.
Členové poradních skupin jsou v daném oboru činní a dbají na průmyslové a odvětvové priority.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod 3
Rozhodnutí 2008/376/ES
Čl. 24 – odst. 1 – pododstavec 2
Členové technických skupin jsou jmenováni za svou osobu generálním ředitelem Generálního ředitelství pro výzkum a inovace.
Členové technických skupin jsou jmenováni za svou osobu generálním ředitelem Generálního ředitelství Komise pro výzkum a inovace.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod 3
Rozhodnutí 2008/376/ES
Čl. 24 – odst. 3 a (nový)
3a.   Komisi se naléhavě vyzývá, aby v souladu s doporučením evropského veřejného ochránce práv zajistila co nejvyšší transparentnost, například zveřejněním pořadu jednání, podkladů, záznamů o hlasování a podrobného zápisu včetně nesouhlasných stanovisek;
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – bod 9
Rozhodnutí 2008/376/ES
Článek 39
Na jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků uvedených v článku 18, čl. 28 odst. 2 a v článku 38 se použijí obdobně ustanovení článku 40 nařízení (ES) č. 1290/2013 (*).
Na jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků uvedených v článku 18, čl. 28 odst. 2 a v článku 38 se použijí obdobně ustanovení článku 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1290/2013 (*) a v případě všech skupin odborníků se použije také rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise, a usnesení Evropského parlamentu o kontrole rejstříku a složení expertních skupin Komise.
______________
___________________
(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 ( Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).“;
(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 ( Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81).“;

Výroční zpráva o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a politika Evropské unie v této oblasti
PDF 645kWORD 100k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a o politice Evropské unie v této oblasti (2016/2219(INI))
P8_TA(2016)0502A8-0355/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, která vstoupila v platnost 24. října 1945,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje Organizace spojených národů (OSN) týkající se lidských práv, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které byly přijaty v New Yorku dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na klíčové mezinárodní úmluvy týkající se lidských práv, včetně Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jíž je EU smluvní stranou,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW)(1) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte a na usnesení Parlamentu ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte(2),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin ze dne 18. prosince 1990(3),

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právu na rozvoj(4),

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a na výsledný dokument plenárního zasedání Valného shromáždění na vysoké úrovni ze dne 22. září 2014 známého jako Světová konference o původním obyvatelstvu(5),

–  s ohledem na Vídeňskou deklaraci a akční program přijatý dne 25. června 1993(6),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu z roku 1995(7) a na akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji z roku 1994(8) a výsledky konferencí o jejich přezkumu,

–  s ohledem na Pařížské zásady OSN týkající se vnitrostátních institucí pro lidská práva(9),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 25 Listiny základních práv EU o právech starších osob,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 28. června 2016 nazvané „Sdílená vize, společný postup: Silnější Evropa – globální strategie Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku“(10),

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán EU pro lidská práva a demokracii přijaté Radou pro zahraniční věci dne 25. června 2012(11),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 8. prosince 2009 o podpoře dodržování mezinárodního humanitárního práva(12) a na aktualizované obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva(13),

–  s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019) přijatý Radou dne 20. července 2015(14),

–  s ohledem na obecné zásady Evropské unie v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení(15),

–  s ohledem na obecné zásady na podporu a ochranu požívání všech lidských práv lesbickými, homosexuálními, bisexuálními, transsexuálními a intersexuálními osobami (LGBTI)(16) přijaté Radou dne 24. června 2013,

–  s ohledem na obecné zásady pro meziparlamentní delegace Evropského parlamentu o prosazování lidských práv a demokracie při návštěvách mimo Evropskou unii,

–  s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015, kterou přijala Rada dne 20. června 2016(17),

–  s ohledem na akční plán pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020) přijatý Radou dne 26. října 2015(18),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti osob LGBTI(19) a seznam opatření Komise za účelem prosazování rovnosti osob LGBTI (2016–2019)(20),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o problematice rovnosti žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce(21),

–  s ohledem na evropský program pro migraci ze dne 13. května 2015 (COM(2015)0240) a na závěry Rady o migraci ze dne 20. července 2015(22), 14. září 2015(23) a 22. září 2015(24),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/260 ze dne 17. února 2015 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro lidská práva(25),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2014 o prosazování a ochraně práv dětí(26),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. května 2012 na téma „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“(27),

–  s ohledem na revidované ukazatele pro účely komplexního přístupu k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti ze strany EU přijaté Radou dne 20. září 2016(28),

–  s ohledem na Istanbulskou úmluvu Rady Evropy ze dne 11. května 2011 o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí(29),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a zrušení společného postoje 2003/444/SZBP(30),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky o přezkumu evropské politiky sousedství JOIN(2015)0050,

–  s ohledem na vallettský akční plán ze dnů 11. a 12. listopadu 2015(31),

–  s ohledem na provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN ze dne 13. října 2015 o ženách, míru a bezpečnosti(32),

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 19. června 2008 o sexuálním násilí jako válečném zločinu(33),

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 31. října 2000 o ženách a míru a bezpečnosti(34),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 18. prosince 2014 o ochraně migrantů(35),

–  s ohledem na svá usnesení přijatá naléhavým postupem a týkající se případů porušování lidských práv, demokracie a právního státu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o svěřeneckém fondu EU pro Afriku: důsledky pro rozvoj a humanitární pomoc(36),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU(37),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva(38),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(39),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/DÁ'IŠ)(40),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti(41),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o migraci a uprchlících v Evropě(42),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o obnovení akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce(43),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o trestu smrti(44),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o lidských právech a technologiích: dopad systémů narušování a sledování na lidská práva ve třetích zemích(45),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu(46),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o prioritách EU v roce 2015 pro Radu OSN pro lidská práva(47),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzívě ISIS, včetně pronásledování menšin(48),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání ozbrojených bezpilotních letounů(49),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě(50) a na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky menšin ze dne 28. ledna 2016 o menšinách a diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě(51),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o svobodě tisku a sdělovacích prostředků ve světě(52),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(53),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu: čelit problémům a překonávat potíže(54),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie(55),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o politikách EU ve prospěch zastánců lidských práv(56),

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámce OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“ schválené v rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 17/4 ze dne 6. července 2011(57),

–  s ohledem na výroční zprávu z roku 2015 Evropské nadace pro demokracii(58),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0355/2016),

A.  vzhledem k tomu, že článek 21 SEU zavazuje EU provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) spočívající na zásadách, které se uplatnily při jejím založení a které se má snažit prosazovat ve světě: na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úctě k lidské důstojnosti, na zásadách rovnosti a solidarity a na dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 207 SFEU se musí obchodní politika EU zakládat na zásadách a cílech vnější činnosti EU;

C.  vzhledem k článku 3 SEU, v němž se uvádí, že „ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů“;

D.  vzhledem k tomu, že dodržování, prosazování a ochrana všeobecně platných a nedělitelných lidských práv patří mezi hlavní cíle zahraniční a bezpečnostní politiky EU, jak je stanoveno v doložce o lidských právech ve všech dohodách EU se třetími zeměmi;

E.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv, mír, bezpečnost i rozvoj spolu úzce souvisejí a vzájemně se posilují;

F.  vzhledem k tomu, že politiky na podporu lidských práv a demokracie by měly být začleňovány do všech dalších politik EU s vnějším rozměrem, včetně rozvojové, migrační, bezpečnostní, protiteroristické politiky, politiky sousedství, rozšiřování a obchodní politiky, zejména skrze uplatňování podmíněnosti lidských práv;

G.  vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější soulad v oblasti lidských práv má zásadní význam pro důvěryhodnost politiky EU v oblasti lidských práv v zahraničí, a vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro úspěšnou a účinnou politiku EU v oblasti lidských práv a demokratizace je rovněž větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a také mezi jednotlivými vnějšími politikami EU; vzhledem k tomu, že větší soudržnost by měla EU umožnit reagovat rychleji a účinněji již v raných fázích porušování lidských práv; a vzhledem k tomu, že problematičnost soudržnosti je zvláště zřejmá v souvislosti s aktuální migrační politikou;

H.  vzhledem k tomu, že hodnoty svobody, dodržování lidských práv a zásada konání pravidelných a skutečných voleb jsou základními prvky demokracie; vzhledem k tomu, že kromě konání svobodných a spravedlivých voleb patří mezi rysy demokratických režimů transparentní a odpovědná správa věcí veřejných, dodržování zásad právního státu, svoboda projevu, dodržování lidských práv, existence nezávislého soudnictví a dodržování mezinárodního práva a mezinárodních dohod v oblasti lidských práv;

I.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv je ohroženo po celém světě, a vzhledem k tomu, že všeobecnou platnost lidských práv závažně ohrožuje řada autoritářských režimů; vzhledem k tomu, že na celém světě se objevilo mnoho pokusů omezit prostor pro občanskou společnost, a to i na mnohostranných fórech; a vzhledem k tomu, že nedodržování lidských práv má negativní důsledky pro jednotlivce, pro jeho či její příbuzné i pro celou společnost;

J.  vzhledem k tomu, že EU byla klíčovým hráčem při přijímání Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, jejímž cílem je dodržovat lidská práva všech;

K.  vzhledem k tomu, že Rada přijala dne 20. července 2015 nový akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 s cílem umožnit EU řešit problémy díky přesněji zaměřenému, důslednému a koordinovanému využívání jejích lidskoprávních nástrojů; vzhledem k tomu, že by tento akční plán měl být prováděn v souladu s Akčním plánem pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020;

L.  vzhledem k tomu, že místopředsedkyně, vysoká představitelka uvedla, že lidská práva budou patřit mezi její absolutní priority a že má v úmyslu stav lidských práv používat jako ukazatel ve všech svých kontaktech se třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že také opětovně potvrdila, že EU je odhodlána prosazovat lidská práva ve všech oblastech zahraničních vztahů, a to bez výjimek;

M.  vzhledem k tomu, že závazek EU prosazovat účinný multilateralismus, v němž hraje ústřední roli OSN, je nedílnou součástí vnější politiky Unie a vychází z přesvědčení, že multilaterální systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách je nejvhodnějším nástrojem k řešení celosvětových krizí, náročných úkolů a hrozeb; vzhledem k tomu, že zapojení třetích zemí ve všech dvoustranných a vícestranných fórech je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro řešení problémů v oblasti lidských práv ve třetích zemích;

N.  vzhledem k tomu, že k mezinárodnímu úsilí o prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu společně přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a zvláštní postupy pro specifické situace v jednotlivých zemích nebo pro určitá témata;

O.  vzhledem k tomu, že EU považuje úzkou spolupráci s občanskou společností a obhájci lidských práv ve třetích zemích za jednu ze svých hlavních priorit při prosazování lidských práv a potírání porušování lidských práv;

P.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 22. října 2013 o místních orgánech a občanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje(59) Parlament vyjadřuje hluboké znepokojení nad tvrdými zákroky proti organizacím občanské společnosti, zdůrazňuje význam vytvoření monitorovacího systému pro hodnocení pokroku, pokud jde o právní a správní předpisy, a vyzývá k podpoře příznivých podmínek pro řádné fungování organizací občanské společnosti; vzhledem k tomu, že v řadě zemí byly nedávno přijaty přísné právní předpisy týkající se nevládních organizací, které uvádějí, že zahraniční organizace jsou nežádoucí, pokud jsou považovány za hrozbu pro jejich ústavní pořádek, obranu nebo bezpečnost, a vzhledem k tomu, že jen v roce 2015 bylo ve světě zabito 185 aktivistů za lidská práva v oblasti životního prostředí, přičemž 66 % z nich pocházelo ze zemí Latinské Ameriky;

Q.  vzhledem k tomu, že v rostoucím počtu zemí, zejména v Asii, na Blízkém východě a v Africe, se prostřednictvím zákazů cestování zabraňuje obhájcům lidských práv v účasti na mezinárodních událostech;

R.  vzhledem k tomu, že články 18 a 19 Všeobecné deklarace lidských práv stanoví, že každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství a na svobodu přesvědčení a projevu, což zahrnuje právo zastávat svůj názor bez překážky a vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice; vzhledem k tomu, že počet případů pronásledování osob, jež pouze pokojně uplatňovaly své právo na svobodu přesvědčení, vyznání a projevu, strmě vzrostl;

S.  vzhledem k tomu, že článek 20 Všeobecné deklarace lidských práv uznává, že každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že rezoluce Rady OSN pro lidská práva 21/16 připomíná státům jejich povinnost dodržovat a plně chránit právo jednotlivců pokojně se shromažďovat a svobodně se stýkat on-line i off-line. a vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení musí být podporována prostřednictvím mezináboženského a mezikulturního dialogu;

T.  vzhledem k tomu, že základní pravidla mezinárodního humanitárního práva a lidská práva jsou zakotvena v Ženevských úmluvách a dodatkových protokolech a jsou základem všech humanitárních akcí; vzhledem k tomu, že ochranu civilního obyvatelstva a vysídlených osob v oblastech konfliktů je třeba zajistit zcela neutrálním a nestranným způsobem, a vzhledem k tomu, že je třeba zachovat nezávislost pomoci;

U.  vzhledem k tomu, že nelegální okupace území představuje trvalé porušování mezinárodního práva, v jehož důsledku vzniká podle mezinárodního humanitárního práva odpovědnost okupační síly vůči civilnímu obyvatelstvu na daném území;

V.  vzhledem k tomu, že je obtížné uchovávat důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, zejména v době nebývalých toků uprchlíků prchajících před násilím; vzhledem k tomu, že zajištění důkazů je pro předvedení pachatelů před soud nezbytné;

W.  vzhledem k tomu, že pokusy o uzavření věznice Spojených států v zátoce Guantánamo selhaly a v roce 2015 bylo propuštěno či přemístěno pouhých 20 zadržených osob;

X.  vzhledem k tomu, že po celém světě stále více a více lidí utíká před válkou, ozbrojenými konflikty nebo jinými nedůstojnými podmínkami a že tyto uprchlické toky a různé formy migrace představují jak pro EU, tak i celosvětově velkou výzvu, která vyžaduje okamžitá účinná a udržitelná řešení, jež budou v souladu s našimi společnými evropskými hodnotami; vzhledem k tomu, že humanitární pomoc, již poskytuje Komise jakožto přední světový dárce, pomáhá uprchlíkům a vysídleným osobám ve více než 30 zemích;

Y.  vzhledem k tomu, že boj proti převaděčství, obchodování s lidmi a vykořisťování pracovní síly vyžaduje jak krátkodobou, tak střednědobou a dlouhodobou reakci, včetně opatření za účelem rozbití zločineckých sítí a předvedení zločinců před soud, sběru a analýzy dat, opatření na ochranu obětí a navrácení nelegálně pobývajících migrantů, a zároveň vyžaduje spolupráci se třetími zeměmi a dlouhodobější strategie s cílem řešit poptávku po obchodování a převaděčství osob a příčiny migrace, které ženou lidi do rukou zločineckých převaděčů;

Z.  vzhledem k tomu, že soudnictví je pro prosazování dodržování lidských práv nezbytné a že EU a její členské státy od počátku bezpodmínečně podporují Mezinárodní trestní soud, přičemž prosazují všeobecnou platnost Římského statutu a hájí bezúhonnost tohoto soudu v zájmu posílení jeho nezávislosti;

AA.  vzhledem k tomu, že bylo dosaženo výrazného pokroku v otázce zrušení trestu smrti, a vzhledem k tomu, že mnoho zemí přestalo trest smrti uplatňovat a další přijaly legislativní kroky směřující k jeho zrušení; vzhledem k tomu, že v roce 2015 dramaticky vzrostl celkový počet poprav, z nichž bylo téměř 90 % provedeno jen ve třech zemích, jmenovitě Íránu, Pákistánu a Saúdské Arábii; vzhledem k tomu, že Bělorusko zůstává jedinou zemí v Evropě, která trest smrti dosud uplatňuje;

AB.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je klíčovou součástí evropských hodnot a je zakotvena v právním a politickém rámci EU a zároveň představuje stěžejní bod agendy OSN 2030; vzhledem k tomu, že násilí na ženách a dívkách a jejich diskriminace v posledních letech dramaticky narůstají, zejména ve válečných oblastech a autoritářských režimech;

AC.  vzhledem k tomu, že podle odhadů organizace UNICEF žije 250 milionů dětí na celém světě v zemích zasažených konfliktem a téměř 50 milionů dětí bylo v důsledku násilí, války a jejích hrůz, terorismu a povstání buď nuceně vysídleno, nebo migrovalo přes hranice, přičemž mnohé z nich nadále trpí nejrůznějšími formami diskriminace, násilí, vykořisťování, zneužívání, nucené práce, chudoby a podvýživy;

AD.  vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF je na světě každé 200. dítě dětským uprchlíkem, téměř jedna třetina dětí žijících mimo zemi svého narození je uprchlíky a počet dětských uprchlíků se mezi lety 2005 a 2015 zdvojnásobil;

AE.  vzhledem k tomu, že článek 25 Všeobecné deklarace lidských práv uznává právo každého člověka na „takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny“, při němž mají mateřství a dětství nárok na zvláštní péči a pomoc a které zahrnuje zdravotní péči; vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání, výživě a zdravotní péči by měl být zaručen všem dětem; vzhledem k tomu, že rezoluce č. 26/28(36) Rady OSN pro lidská práva vyzývá k tomu, aby se další setkání sociálního fóra Rady OSN pro lidská práva zaměřilo na přístup k lékům v souvislosti s právem každého jednotlivce na nejvyšší dosažitelnou úroveň fyzického a duševního zdraví; vzhledem k tomu, že Ústava WHO uvádí, že požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každého člověka bez rozdílu rasy, náboženství, politického přesvědčení a hospodářských nebo sociálních podmínek;

AF.  vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech dítěte musí orgány dodržovat práva dítěte odloučeného od jednoho nebo obou rodičů;

AG.  vzhledem k tomu, že násilí a nezákonné stíhání menšin, včetně osob LGBTI, pokračuje na mnoha místech na světě a diskriminace v přístupu ke zdravotní péči, vzdělání, zaměstnání a dalším odvětvím je obecně rozšířená;

AH.  vzhledem k tomu, že z celého světa nadále přicházejí zprávy o porušování občanských a politických, hospodářských, pracovních, sociálních a kulturních práv a zároveň o škodách na životním prostředí v důsledku nedbalosti některých aktérů ze soukromého sektoru; vzhledem k tomu, že existuje silná vazba mezi korupcí, daňovými úniky, nezákonnými kapitálovými toky a porušováním lidských práv;

AI.  vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv se vztahují na všechny státy a na všechny obchodní podniky, ať mají nadnárodní rozměr, či nikoli, bez ohledu na jejich velikost, odvětví, umístění, vlastnictví a strukturu, vzhledem k tomu však, že mechanismy účinné kontroly a sankcí zůstávají pro celosvětové provádění těchto zásad výzvou; vzhledem k tomu, že je nutné náležitě zohlednit zvláštnosti malých a středních podniků (MSP) a začlenit je do pružné sociální odpovědnosti podniků, přizpůsobené jejich potenciálu;

AJ.  vzhledem k tomu, že Komise vydala v říjnu 2015 novou obchodní strategii s názvem „Obchod pro všechny“, v níž uvádí svůj záměr využívat obchod jako prostředek k posílení lidských práv v třetích zemích;

AK.  vzhledem k tomu, že EU začala v roce 2015 pracovat na právních předpisech týkajících se boje proti obchodu s nerostnými surovinami, který podporuje konflikty;

AL.  vzhledem k tomu, že národní a mezinárodní sportovní události, jako jsou olympijské hry a Světový pohár ve fotbale, by se neměly používat k politickým účelům, ale při jejich organizaci by měla být plně dodržována lidská práva, jak stanoví Olympijská charta, a měly by vést k harmonickému rozvoji lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidských práv a lidské důstojnosti, a to bez diskriminace na základě jakýchkoli důvodů, například státní příslušnosti, rasy, náboženství, politického přesvědčení, pohlaví, genderové identity, sexuální orientace nebo pohlavních znaků;

AM.  vzhledem k tomu, že změny životního prostředí ohrožují přístup k vodě, přírodním zdrojům či potravinám;

Stěžejní význam lidských práv v rámci vnějších politik EU

1.  vyjadřuje své vážné znepokojení nad tím, že prosazování a ochrana lidských práv a demokratických hodnot jsou ohroženy na celém světě, a nad tím, že všeobecná platnost lidských práv je závažně ohrožována v mnoha částech světa, například řadou autoritářských režimů a rovněž teroristickými skupinami, jako je DÁ'IŠ;

2.  vyjadřuje své vážné znepokojení nad stále častějšími pokusy zúžit prostor občanské společnosti a obhájců lidských práv, nad zvyšujícími se omezeními svobody shromažďování a svobody projevu a nad rostoucím počtem represivních zákonů doléhajících na občanskou společnost a přijímaných v zemích, jako je Rusko, Turecko a Čína, a to i pod záminkou boje proti terorismu (zaváděním protiteroristických zákonů, nouzových situací a bezpečnostních opatření), vzhledem k tomu, že tyto zákony mají často negativní dopad na lidská práva a zároveň jsou často zneužívány k represi; připomíná, že takové právní předpisy by neměly v žádném případě sloužit ke zmenšení prostoru, ve kterém mohou působit skupiny občanské společnosti; vyzývá k rozhodnému odsouzení takového zneužívání a porušování práv;

3.  důrazně upozorňuje, že společná zahraniční a bezpečnostní politika EU a všechny další politiky související s vnějšími vztahy musí spočívat na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, na zásadách úcty k lidské důstojnosti, rovnosti a solidarity a na dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního humanitárního práva a lidských práv; znovu opakuje, že tyto zásady jsou rovněž platné pro vnější činnosti mimo SZBP, včetně rozvojových a humanitárních politik;

4.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby dostály svým závazkům prosazovat demokracii a právní stát, chránit a naplňovat lidská práva a základní svobody, včetně práva na rozvoj všemi mírovými prostředky, a aby přisoudily lidským právům ústřední místo ve vztazích EU se všemi třetími zeměmi – včetně jejích strategických partnerů – na všech úrovních;

5.  opakovaně vyzývá členské státy, aby šly příkladem, aby vystupovaly jednotně při prosazování nedělitelnosti, vzájemné závislosti, provázanosti a univerzálnosti lidských práv a zejména aby ratifikovaly všechny mezinárodní nástroje pro ochranu lidských práv, které stanovila OSN;

6.  zdůrazňuje, že aby byla EU důvěryhodným aktérem ve vnějších vztazích, měla by zajistit větší soulad mezi svými vnitřními a vnějšími politikami, pokud jde o lidská práva a demokratické hodnoty (přičemž strategie v oblasti lidských práv týkající se prosazování a ochrany práv LGBTI osob má pro tento účel klíčový význam), a měla by se zaměřit na důsledné a jednotné provádění ucelené politiky EU v oblasti lidských práv;

7.  upozorňuje na svůj dlouhodobý závazek k podpoře lidských práv a prosazování demokratických hodnot, který se mimo jiné odráží v každoročním udělování Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, v práci podvýboru pro lidská práva a skupiny pro podporu demokracie a sledování průběhu voleb, v práci Evropské nadace pro demokracii, v měsíčních plenárních rozpravách a usneseních zabývajících se případy porušování lidských práv, demokracie a právního státu a v mnoha parlamentních delegacích;

8.  je hluboce znepokojen tím, že mnoho obhájců lidských práv v dnešní době čelí útokům; vyzývá EU, především místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby přijala politiku, která bude důsledně a jednomyslně odsuzovat vraždy obhájců lidských práv a jakýkoli pokus o násilí na nich, o jejich pronásledování, ohrožování, obtěžování, odstraňování, uvězňování či svévolné zatýkání, aby odsoudila ty, kteří se takových brutalit dopouštějí nebo je tolerují, a aby zintenzivnila svou veřejnou diplomacii a otevřeně a jednoznačně podporovala obhájce lidských práv, a to rovněž pokud jde o jejich svědectví na mnohostranných fórech; vyzývá EU, aby k této politice vydala pokyny, jelikož tím dodá soudržnost současným prioritám EU stanoveným v různých stávajících zásadách EU; vyzývá delegace EU a diplomatická zastoupení členských států, aby i nadále aktivně podporovaly obhájce lidských práv, zejména systematickým sledováním soudních řízení, návštěvami obhájců lidských práv ve vězení a vydáváním prohlášení k jednotlivým případům, pokud je to vhodné; vyzývá k zavedení systému účinného sledování prostoru občanské společnosti s jasnými hodnotícími kritérii a ukazateli; zdůrazňuje význam evropského nástroje pro demokracii a lidská práva při poskytování naléhavé přímé finanční a materiální podpory ohroženým obhájcům lidských práv a fondu na mimořádné události, který delegacím EU umožňuje poskytnout přímé dodatečné granty obhájcům lidských práv, jejichž životy jsou bezprostředně ohroženy;

9.  vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly vznik vnitrostátních institucí pro lidská práva v souladu s Pařížskými zásadami Organizace spojených národů pomocí dostatečného mandátu, zdrojů a odborných znalostí s cílem dostát ochraně a dodržování lidských práv;

10.  upozorňuje, že je nutné rozvíjet meziparlamentní vztahy Unie a jejích partnerů v otevřeném dialogu založeném na vzájemném porozumění a důvěře s cílem účinně zlepšovat dodržování lidských práv;

Strategický rámec EU a nový akční plán EU pro lidská práva a demokracii

11.  vítá přijetí druhého akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii (2015–2019) a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby v plném rozsahu, důsledně, transparentně a včas provedly v něm obsažená opatření a posílily podporu demokracie; zdůrazňuje, že pro zajištění soudržného provádění tohoto akčního plánu je nutná shoda a koordinace mezi EU a členskými státy, a důrazně vybízí členské státy, aby na sebe při provádění a přezkoumávání tohoto akčního plánu braly větší zodpovědnost; upozorňuje na to, že o provádění akčního plánu by členské státy měly podávat zprávy;

12.  zdůrazňuje, že EU musí vyčlenit dostatečné zdroje a zajistit odborné znalosti, aby splnila ambiciózní cíle stanovené ve druhém akčním plánu, ať už jde o specializované lidské zdroje v delegacích, v Komisi a Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ), nebo o finanční prostředky dostupné na jednotlivé projekty;

13.  považuje svobodnou občanskou společnost za jeden ze základů ochrany a podpory lidských práv a demokratických hodnot, a proto je znepokojen tím, že se veřejný prostor pro občanskou společnost omezuje a že na celém světě se obhájci lidských práv a novináři stále častěji stávají terčem útoků; vítá skutečnost, že se do akčního plánu zahrnul cíl řešit hrozby pro občanskou společnost, a naléhavě vyzývá EU k prosazení nastíněných opatření; vybízí všechny strany zapojené do vnější činnosti EU, aby identifikovaly stávající mezery v ochraně lidských práv a demokratických svobod a řešily je a aby zintenzivnily spolupráci s občanskou společností, parlamenty, politickými skupinami i místními orgány a s regionálními a mezinárodními organizacemi, které působí v terénu; upozorňuje na skutečnost, že tento akční plán neobsahuje samostatný cíl na podporu demokratických norem v partnerských zemích; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny EU na podporu demokracie;

Výroční zpráva EU

14.  vítá projevenou snahu o zlepšení a úpravu tematické části výroční zprávy o lidských právech a demokracii tak, aby byla výstižnější a systematičtější, a tím obecně dostupná pro širokou veřejnost; opakuje své přesvědčení, že výroční zpráva by měla být důraznější díky objektivnějšímu přístupu, kdy by kromě dosažených výsledků a osvědčených postupů poukazovala na zcela konkrétní problémy a omezení, které se objevují ve třetích zemích, a zároveň uváděla doporučení pro nápravné kroky a informace o opatřeních, jimiž ESVČ usiluje o překonání těchto problémů; opakuje svůj názor, že zprávy jednotlivých zemí, které tvoří součást výroční zprávy, by měly být co nejméně popisné a měly by odrážet uplatňování strategií v oblasti lidských práv a demokracie pro jednotlivé země a poskytovat přehled o dopadu činností EU v terénu;

15.  opakuje svou výzvu, aby byly předkládány systematické a komplexní zprávy o přijatých opatřeních, dosažených výsledcích a politických závěrech, které byly v reakci na usnesení Parlamentu o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu vypracovány; trvá na tom, že na porušování lidských práv je nutné rychle a odpovídajícím způsobem reagovat, a to i v raných fázích takových porušení; v tomto ohledu vítá, že ESVČ přijala v rámci podvýboru pro lidská práva navazující usnesení týkající se diskusí o případech porušení lidských práv, demokracie a právního státu; opětovně žádá obsažnou písemnou odpověď Komise a ESVČ na usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě o lidských právech a demokracii, které hrají důležitou úlohu při systematické a hloubkové návaznosti na všechny body vznesené Parlamentem a při parlamentní kontrole; připomíná svou výzvu místopředsedkyni, vysoké představitelce, aby se zúčastňovala rozpravy s poslanci Evropského parlamentu na dvou plenárních zasedáních ročně – jednou v době, kdy bude představena výroční zpráva EU, a podruhé v reakci na usnesení Evropského parlamentu;

Zvláštní zástupce EU pro lidská práva

16.  připomíná význam silnějšího a pružnějšího mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva, pokud jde o účinnější, důslednější a viditelnější prosazování lidských práv a demokratických zásad ze strany EU po celém světě; opětovně vyzývá, aby byl jeho mandát změněn na stálý; navíc se domnívá, že zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl mít právo vyjadřovat se veřejně a také vlastní kompetence, měl by být viditelnější na veřejnosti a měl by mít odpovídající zdroje a odborné znalosti;

17.  zdůrazňuje význam systematické podpory pro občanskou společnost a skutečných, podrobných konzultací s ní během plánování návštěv zvláštního zástupce EU pro lidská práva do partnerských zemí; v této souvislosti vítá výraznou spolupráci zvláštního zástupce EU pro lidská práva s obhájci lidských práv a s občanskou společností, do níž zapojují i místní zástupce, mladé lidi i děti, stejně jako příslušné mezinárodní organizace, a to jak před jejich návštěvami třetích zemí, tak i během nich a poté, a zdůrazňuje, že tímto způsobem je důležité pokračovat a angažovat se stále víc a že jsou zapotřebí také jasné a transparentní kontrolní mechanismy; plně podporuje zaměření zvláštního zástupce EU pro lidská práva na prosazování a ochranu otevřeného prostoru pro občanskou společnost a obhájce lidských práv coby klíčovou prioritu v průběhu jeho mandátu; vyzývá zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby po svých návštěvách pravidelně podával zprávy Parlamentu; lituje, že práce zvláštního zástupce EU pro lidská práva a její dopady mohou být částečně přístupné pouze prostřednictvím přezkumu výroční zprávy o stavu lidských práv, jeho účtů na sociálních médiích a dostupných projevů; zároveň lituje, že neexistují žádné oficiální informace o jeho činnosti a plánech, ani žádné zprávy o pokroku a přezkumech;

18.  vybízí zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby i nadále systematicky hájil priority EU v oblasti lidských práv a aby posílil zapojení EU do všech příslušných regionálních a mezinárodních organizací a mechanismů v oblasti lidských práv; vyzývá Radu, aby jako obecnou zásadu přijala systematické zahrnování spolupráce se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva do mandátu budoucích geografických zvláštních zástupců EU pro lidská práva;

Strategie pro oblast lidských práv a demokracie v jednotlivých zemích a úloha delegací EU

19.  vítá doplnění demokracie do strategie pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích jako nezbytného prvku jakékoli komplexní analýzy stavu lidských práv a demokracie v partnerských zemích;

20.  opakuje, že je důležité přihlížet ke strategiím v oblasti lidských práv v jednotlivých zemích na všech úrovních tvorby politik, jež se týkají třetích zemí, a to i při přípravě politických dialogů na vysoké úrovni, dialogů o lidských právech, strategických dokumentů pro jednotlivé země a ročních akčních programů;

21.  opakuje, že strategie pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích by měly odpovídat krokům EU, které mají být prováděny v každé zemi v závislosti na konkrétní situaci a měly by obsahovat měřitelné ukazatele pokroku a možnost úpravy v případě potřeby; poukazuje na to, že je nutné strategie pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích neustále vyhodnocovat; vyzývá k dalšímu zlepšení spolupráce, komunikace a výměny informací mezi delegacemi EU, velvyslanectvími členských států a orgány EU při sestavování a provádění strategií pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích; znovu žádá, aby poslanci Evropského parlamentu měli přístup ke strategiím pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích a dostávali informace o tom, jak EU tyto strategie provádí, a aby tyto strategie byly předkládány ve formátu, který poslancům umožní řádně vykonávat jejich kontrolní povinnosti;

22.  zdůrazňuje, že je nutné zavést soudržnou a viditelnou politiku EU týkající se občanské společnosti, a zdůrazňuje, že je nutné jednoznačněji porozumět využívání veřejné diplomacie; podporuje zveřejňování strategií a plánů pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích, zavedení účinné zpětné vazby v návaznosti na jednotlivé případy a sdílení informací;

23.  vítá určení kontaktních míst pro lidská práva a/nebo rovnost žen a mužů ve všech delegacích EU a připomíná své doporučení místopředsedkyni, vysoké představitelce a ESVČ, aby vypracovaly jasné provozní pokyny, pokud jde o úlohu kontaktních míst pro lidská práva; trvá na tom, že práci kontaktních míst pro lidská práva by měl podporovat také diplomatický personál členských států; žádá, aby práce kontaktních míst pro lidská práva byla nezávislá a bez politických zásahů a obtěžování ze strany vnitrostátních orgánů třetích zemí, zejména při jejich kontaktech s aktivisty v oblasti lidských práv a s občanskou společností; trvá na významu proškolení všech členů delegací EU o obsahu obecných zásad EU týkajících se lidských práv;

24.  vítá navýšení rozpočtu a zjednodušení postupů evropského nástroje pro demokracii a lidská práva na období 2014–2020 a žádá, aby prostředky přidělené pro přezkum tohoto nástroje v polovině období byly zachovány po zbývající část víceletého finančního rámce; znovu opakuje, že je nutná soudržnost různých nástrojů financování EU a jejich vzájemná doplňkovost a že je třeba zajistit, aby se toto posílení týkalo všech nástrojů, které slouží lidským právům;

25.  žádá, aby byly každoročně přijímány roční akční programy EIDHR místo dvouletého, jak tomu bylo v posledním případě (2016–2017), aby se zajistila co největší flexibilita pro reakce na vývoj situace a optimální doplňkovost s dalšími vnějšími finančními nástroji EU;

Dialogy a konzultace na téma lidských práv

26.  opakuje svou podporu dialogům specificky zaměřeným na lidská práva a konstatuje, že tyto dialogy mohou být účinným a účelným nástrojem pro oboustranné zapojení a spolupráci, pokud umožňují protistranám zabývat se podstatnými otázkami, vydávat smysluplná politická sdělení a jsou zaměřená na výsledek s konzistentními návaznými kroky, které by neměly být pouhou výměnou informací o osvědčených postupech a problémech; vyzývá EU, aby do všech dialogů o lidských právech systematicky zahrnovala diskuse o situaci v oblasti práv žen a dětí;

27.  uznává, že je důležité vést dialog zaměřený konkrétně na lidská práva i se zeměmi, které mají s ochranou lidských práv vážné problémy; zdůrazňuje nicméně, že je třeba, aby EU vyvodila jasné politické závěry, pokud tyto dialogy o lidských právech nevedou k pozitivním výsledkům; varuje před odsouváním diskusí o lidských právech v politických dialozích na vysoké úrovni na vedlejší kolej;

28.  trvá na tom, že diskuse o lidských právech by v politických diskusích na vysoké úrovni neměly být nikdy podřízeny jiným zájmům; znovu požaduje od ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro přezkum dialogů o lidských právech s cílem je zlepšit; je přesvědčen, že pokud tyto dialogy trvale selhávají, měly by se k podpoře pokroku v oblasti lidských práv v dané zemi využít alternativní nástroje;

29.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby i na místní úrovni systematicky uskutečňovala přípravné dialogy s občanskou společností s cílem přímo přispět k dialogům o lidských právech; zdůrazňuje, že je důležité, aby místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka a ESVČ systematicky upozorňovaly během dialogů o lidských právech na konkrétní případy obhájců lidských práv; vyzývá ESVČ, aby důsledně sledovala plnění závazků přijatých během dialogů o lidských právech a systematicky pořádala informativní schůzky s organizacemi občanské společnosti;

Obecné zásady EU týkající se lidských práv

30.  vítá obecné zásady EU týkající se lidských práv jakožto cenný nástroj zahraniční politiky EU v oblasti lidských práv, jež poskytují delegacím EU a diplomatickým zastoupením členských států praktické pokyny; opakuje svou výzvu k bezodkladnému přijetí nových obecných zásad EU v oblasti prosazování a ochrany práv dětí;

31.  důrazně upozorňuje na význam soustavného posuzování toho, jak jsou obecné pokyny uplatňovány, a to na základě jasných kritérií; naléhavě vyzývá Komisi, aby prostřednictvím delegací EU a diplomatických zastoupení členských států ve všech třetích zemích provedla a zveřejnila důkladné hodnocení provádění obecných zásad s cílem odhalit případné rozdíly a mezery v provádění a odstranit je; domnívá se, že za účelem zajištění řádného provádění obecných zásad je třeba systematicky a účinně školit zaměstnance ESVČ a delegací EU;

Boj proti všem formám diskriminace

32.  co nejostřeji odsuzuje všechny formy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, pohlavní identity, jazyka, kultury, náboženského vyznání nebo přesvědčení, sociálního původu, kasty, rodu, věku, zdravotního postižení nebo jiného postavení; opakuje svou výzvu k posílení politiky a diplomacie EU, které by se měly zaměřit na odstranění všech forem diskriminace a využít každé příležitosti k vyjádření svého hlubokého znepokojení nad takovouto diskriminací; naléhavě dále žádá, aby EU i nadále prosazovala ratifikaci a plné provádění všech příslušných úmluv OSN, jako je například Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace a Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením; vítá práci ESVČ na protidiskriminační příručce;

Mise a operace v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)

33.  připomíná závazek EU začlenit lidská práva a genderové aspekty do misí společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu se zásadními rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti a s nedávno přijatou rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2242, v níž jsou ženy považovány za hlavní prvek veškerého úsilí zaměřeného na řešení globálních výzev; opakuje v této souvislosti svou výzvu, aby EU a její členské státy podporovaly systematické zapojování žen jakožto klíčový prvek mírového procesu do procesu trvalého usmíření; vyzývá v tomto ohledu EU, aby na mezinárodní úrovni podporovala uznání přínosu, který má zapojení žen do předcházení konfliktům a jejich řešení, ale i jejich zapojení do mírových operací, humanitární pomoci a procesů obnovy po skončení konfliktu;

34.  zdůrazňuje, že SBOP je nástrojem, který nejen zajišťuje evropskou bezpečnost, ale je také součástí nástrojů zahraniční politiky EU, a proto musí být využita k posílení prosazování lidských práv a demokracie ve třetích zemích;

35.  požaduje větší vojenskou integraci Evropy s cílem zlepšit připravenost a flexibilitu evropských ozbrojených sil, aby byly schopny reagovat na hrozby a na případy vážného porušení lidských práv, genocidy nebo etnických čistek; zdůrazňuje v tomto ohledu, že by myšlenka „odpovědnosti za ochranu“ měla být začleněna do mezinárodního práva a že by EU jako společenství hodnot měla zavést iniciativy a smysluplná opatření na ochranu civilistů i tehdy, pokud jsou ohroženi svým vlastním státem;

36.  zdůrazňuje, že převaděčství migrantů je spojeno s obchodováním s lidmi a představuje významné porušování lidských práv; připomíná, že zahájení misí SBOP, jako je operace Sophia námořních sil Evropské unie ve Středomoří (EU NAVFOR MED), je účinným způsobem boje proti převaděčství migrantů; vyzývá EU, aby v operacích tohoto druhu pokračovala a zintenzivnila je;

37.  vyzývá Radu pro zahraniční věci a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vyžadovaly, aby vedoucí misí EU a příslušní zástupci EU (vedoucí civilních operací EU, velitelé vojenských operací EU a zvláštní zástupci EU) podávali zprávy o případech závažného porušování mezinárodního humanitárního práva, a aby prosazovaly kodex chování týkající se postupu Rady bezpečnosti proti genocidě, zločinům proti lidskosti nebo válečným zločinům, jenž členské státy OSN zavazuje k tomu, aby podporovaly postup Rady bezpečnosti, který má těmto zločinům zamezit nebo je ukončit; požaduje, aby do fungování všech civilních a vojenských operací EU, které jsou v kontaktu s dětmi, byly začleněny politiky týkající se zajištění zájmů dítěte;

38.  žádá EU, aby posílila svou spolupráci s OSN při vypracovávání společné strategické vize bezpečnosti na základě nové globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku na jedné straně a revize mírových operací OSN a její struktury pro budování míru na straně druhé; trvá na tom, že je potřebná spolupráce s OSN při posilování úlohy a kapacity organizací na regionální a nižší úrovni při budování míru, předcházení konfliktům, zvládání občanských a vojenských krizí a řešení konfliktů a že je třeba dále rozvíjet postupy, které je možné využít v rámci SBOP na podporu operací OSN, například nasazením bojových skupin EU nebo budováním kapacit a iniciativ zaměřených na reformu bezpečnostního sektoru, a zároveň je třeba začlenit lidská práva a genderové aspekty do činnosti misí a do operací;

Mnohostranné úsilí o ochranu lidských práv

39.  rozhodně opakuje, že lidská práva zakotvená v úmluvách OSN jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně provázaná a na sobě závislá, jak bylo dohodnuto ve Vídeňské deklaraci a akčním plánu v roce 1993, a že dodržování těchto práv musí být vymáháno; připomíná závazek Unie prosazovat a rozvíjet mezinárodní právo v rámci OSN; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy v souladu s článkem 21 SEU ratifikovaly veškeré mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv vytvořené OSN, včetně nástrojů zakotvených v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, a zejména opční protokol, který stanoví mechanismy pro podávání stížností a vyšetřování;

40.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU zaujala vedoucí postavení a prosazovala reformy OSN s cílem posílit dopad a intenzitu mnohostranného systému založeného na pravidlech, zajistit účinnější ochranu lidských práv a podporu mezinárodního práva; mimoto znovu poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby se EU, s cílem zvýšit svou důvěryhodnost, aktivně a důsledně zapojovala do mechanismů OSN na podporu lidských práv, zejména v rámci Třetího výboru, Valného shromáždění a Rady OSN pro lidská práva (UNHRC); podporuje úsilí, jež ESVČ, delegace EU v New Yorku a Ženevě a členské státy vynakládají za účelem dosažení jednotnějšího postupu EU v oblasti lidských práv v rámci OSN; vybízí EU k intenzivnějšímu uplatňování meziregionálních iniciativ, k iniciování a spolusponzorování rezolucí a k důkladnému sledování postupu všeobecného pravidelného přezkumu OSN; odsuzuje skutečnost, že mandáty v UNHRC získávají často země, které se prokazatelně dopouštějí závažného porušování lidských práv, a vyzývá členské státy EU, aby zveřejňovaly své hlasování v UNHRC; vyzývá v tomto ohledu EU a její členské státy, aby ve svých schématech hlasování zohlednily rovnocenný význam práv a při hlasování o rezolucích UNHRC se rozhodovaly na základě obsahu těchto dokumentů, nikoli podle autorů těchto textů; zdůrazňuje význam a potřebu stálého zastoupení EU na mnohostranných fórech a většího zviditelnění činnosti EU;

41.  vyzývá EU, aby věnovala zvláštní pozornost sporným územím svého východního sousedství, kde žije okolo pěti milionů osob bez skutečné ochrany lidských práv a přístupu ke spravedlnosti; vyzývá EU, aby zařadila tuto otázku na přední místo dvoustranné agendy za účelem jejího řešení s dotčenými státy a aby využila celou škálu svých nástrojů na podporu konkrétních řešení v zájmu pokroku v oblasti lidských práv v těchto subjektech a na podporu činnosti tamějších obránců lidských práv;

Prosazování svobodného prostoru pro občanskou společnost a podpora obránců lidských práv

42.  důrazně odsuzuje jakýkoliv útok, zastrašování, zatýkání, zabíjení, obtěžování či represi vůči státním zástupcům, soudcům, právníkům, akademickým pracovníkům, novinářům a zástupcům jakýchkoli jiných profesí, jejichž nezávislost a profesní svoboda jsou pro budování demokratické společnosti nezbytné;

43.  vyjadřuje politování nad zvyšujícím se počtem útoků proti obráncům životního prostředí a lidských práv na celém světě; důrazně odsuzuje beztrestnost jejich vrahů a vyzývá ESVČ, aby podpořila požadavky na postavení odpovědných osob před soud;

44.  důrazně odsuzuje skutečnost, že mnoho zemí na celém světě přijalo v poslední době přísné zákony o nevládních organizacích, jež oslabují občanskou společnost a vedou k jejich svévolnému uplatňování a trestům včetně odnětí svobody, zmrazení majetku a zákazu přístupu pro pracovníky nevládních organizací, zejména pokud jde o nevládní organizace, které získávají peněžní prostředky ze zahraničí;

45.  důrazně odsuzuje skutečnost, že státní orgány vydávají zákazy cestování jako nástroj zastrašování a umlčování nezávislých hlasů obránců lidských práv a aktivistů v této oblasti, stejně jako právníků a novinářů, a zdůrazňuje, že tato opatření jsou často přijímána svévolně a bez soudních důvodů;

46.  vyzdvihuje úlohu delegací EU při zdůraznění a podpoře klíčové role, kterou sehrává občanská společnost v demokracii, a při vytváření prostředí příznivého pro občanskou společnost, v níž je nutná co nejvyšší možná míra transparentnosti a spolupráce s organizacemi občanské společnosti a obránci lidských práv; lituje proto, že ani deset let od přijetí obecných zásad EU týkajících se obránců lidských práv nejsou na internetových stránkách všech EU delegací uvedeny odkazy na kontaktní osoby pro otázky lidských práv / styčné úředníky pro obránce lidských práv;

47.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ministry zahraničí členských států EU, aby na pořad jednání Rady pro zahraniční věci pravidelně zařazovali diskusi o úsilí EU směřujícímu k propuštění obránců lidských práv, humanitárních pracovníků, novinářů, politických aktivistů a dalších osob a aby každoročně pořádali veřejné zasedání Rady pro zahraniční věci, na jehož pořadu jednání bude rovněž otázka ubývání prostoru pro občanskou společnost a uvězňování obránců lidských práv, a aby tyto případy vždy řešili s příslušnými protějšky, včetně případů zmíněných v usneseních Evropského parlamentu týkajících se porušování lidských práv, demokracie a právního státu;

48.  vyzývá mezinárodní společenství, aby postavilo před soud politické představitele, kteří strukturálním způsobem zneužívají policejní a vojenské síly k umlčení protestů proti (prodlužování) své vládě;

Migranti, uprchlíci, žadatelé o azyl a vnitřně přesídlené osoby

49.  vyjadřuje solidaritu s uprchlíky a migranty, kteří trpí závažným porušováním lidských práv jakožto oběti konfliktů, selhání vlád a sítí obchodníků s lidmi; odsuzuje dramaticky vysoký počet zemřelých ve Středozemním moři; je mimořádně znepokojen rostoucím počtem případů porušování lidských práv uprchlíků, nelegálních migrantů a žadatelů o azyl na jejich cestě do Evropy; zdůrazňuje skutečnost, že na migračních cestách a v rámci samotné EU jsou obzvláště zranitelné ženy a děti z řad uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů bez dokladů; naléhavě žádá opatření ke zlepšení souladu migračních politik a zdůrazňuje, že k nalezení udržitelných, dlouhodobých a soudržných řešení vycházejících z mezinárodních norem a zásad v oblasti lidských práv, s jejichž pomocí lze zároveň řešit základní příčiny uprchlické krize, je nezbytný ucelený přístup; zdůrazňuje potřebu solidarity, aby bylo možné chránit migranty a uprchlíky v souladu s politikami EU založenými na lidských právech; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité rozlišovat mezi uprchlíky a migranty;

50.  zdůrazňuje skutečnost, že konflikty, války, selhání správy a nedostatečné dodržování lidských práv a demokracie představují hlavní příčiny migrace a vysidlování; zdůrazňuje, že by hostitelské země měly zajistit plný přístup k bezplatnému, veřejnému a kvalitnímu vzdělávání a ke službám zdravotní péči včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a přístup k trhu práce a bydlení, jež splňuje potřeby uprchlíků; zdůrazňuje, že ochota migrantů a uprchlíků se integrovat je spolu s náležitými politikami v oblasti sociálního zabezpečení základním předpokladem integrace; vyzývá EU, aby zvýšila úsilí na podporu Libanonu a Jordánska, jež poskytují přístřeší nebývalému počtu uprchlíků, kteří často čelí vícerým hrozbám;

51.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit spolupráci se zeměmi původu a tranzitu za účelem usnadnění strukturovaného řízení migračních toků i opatření k řešení základních příčin emigrace; zdůrazňuje, že je zásadní bojovat se skupinami zapojenými do nezákonného převaděčství přistěhovalců; poukazuje na to, že je důležité, aby EU vybídla dotčené země, aby podepsaly Palermský protokol proti pašování přistěhovalců; připomíná závazky dohodnuté na summitu ve Vallettě;

52.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vypracovat a zavést komplexní, jednotný a koordinovaný společný evropský azylový systém, v jehož rámci by členské státy sdílely odpovědnost;

53.  vyzývá EU a členské státy, aby zajistily plnou transparentnost finančních prostředků přidělovaných třetím zemím na spolupráci v oblasti migrace a aby zveřejnily záruky přijaté k zajištění toho, aby z této spolupráce přímo či nepřímo netěžily bezpečnostní, policejní a soudní systémy zapojené do porušování lidských práv;

54.  bere na vědomí nedávný návrh Komise obsahující unijní seznam bezpečných zemí původu, kterým se mění směrnice o azylovém řízení;

55.  domnívá se, že za účelem zvýšení účinnosti zpětného přebírání osob a zajištění soudržnosti přístupu k navracení na evropské úrovni bude nezbytné přijmout nové evropské dohody o zpětném přebírání osob, které by měly mít přednost před dvoustrannými dohodami uzavřenými mezi členskými státy a třetími zeměmi;

56.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby směrnice o navracení byla prováděna spolu s dodržováním postupů, standardů a základních lidských práv, které EU umožňují zajistit lidské a důstojné zacházení s navracenými osobami, a to v souladu se zásadou nenavracení; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost žádostem o azyl souvisejícím s možným pronásledováním z politických důvodů s cílem zabránit veškerým případům navracení, jež by s sebou mohly potenciálně nést porušení lidských práv v zemích původu či ve třetích zemích;

57.  znovu vyzývá EU, aby zajistila, aby veškeré dohody o migraci, spolupráci a zpětném přebírání osob se státy, které nejsou členy EU, byly v souladu s mezinárodními lidskými právy, uprchlickým právem a mezinárodním námořním právem a se zásadami a hodnotami EU; vyzývá členské státy, aby v souladu s mezinárodním právem dodržovaly mezinárodní zásadu nenavracení; žádá, aby mechanismy sledování byly integrovány takovým způsobem, který umožní vyhodnocovat dopad spolupráce v oblasti migrace se státy mimo EU a opatření v oblasti kontroly na hranicích; trvá na tom, aby do všech činností agentury Frontex byla začleněna problematika lidských práv a aby byla sledována; vyzývá EU, aby se aktivně podílela na debatě o pojmu „klimatický uprchlík“, včetně možného právního vymezení tohoto pojmu v mezinárodním právu;

58.  požaduje dále doložku, která by uváděla, že tyto dohody je možné pozastavit, dokud strany účinně neposkytnou dostatečné záruky týkající se individuálního přezkumu žádostí o azyl a obecněji dodržování lidských práv migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků;

59.  připomíná nutnost dodržovat v evropských a mezinárodních vodách zásadu nenavracení, jak potvrdil Evropský soud pro lidská práva a stávající právní předpisy EU; připomíná závazek připravit vhodné zákonné a bezpečné migrační cesty a současně lépe chránit vnější hranice EU; vyzývá Unii a rozvinutější třetí země, aby uzavřely dohody o partnerství s ostatními zeměmi s cílem usnadnit slučování rodin a mobilitu osob se všemi úrovněmi dovedností, včetně nejméně kvalifikovaných osob;

60.  vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu dodržovaly a prováděly společný azylový balíček předpisů EU a společné právní předpisy pro migraci, zejména za účelem ochrany zranitelných žadatelů o azyl, jako jsou děti, ženy, starší lidé a LGBTI osoby, před násilím a diskriminací během azylového řízení, a aby bylo členským státům poskytnuto náležité školení s cílem umožnit vhodná a rozumná řízení; vyzývá členské státy, aby se zapojily do programů přesídlení, umožnily slučování rodin a vydávaly humanitární víza; zdůrazňuje, že je důležité řešit správní a politické překážky bránící urychlenému provedení závazků v oblasti relokace; chápe, že musí být proveden bezpečný návrat osob, které nejsou na základě individuálního posouzení žádosti o azyl způsobilé k ochraně v Unii;

61.  je hluboce znepokojen rostoucím počtem dětských uprchlíků a situací dětí bez doprovodu, pohřešovaných dětí a dětí odloučených od rodiny; naléhavě vyzývá členské státy, aby zcela upřednostnily urychlené sloučení nezletilých osob bez doprovodu s rodinnými příslušníky; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout dětem v rámci programů EU přístup ke zdravotní péči a vzdělávání, a řešit tak hlavní příčiny migrace; vyzývá státy, aby ukončily zadržování dětí a aby ve všech postupech zohlednily nejvlastnější zájem dítěte a zajistily dětem ochranu podle mezinárodního práva; zdůrazňuje, že je důležité přidělit dostatečné zdroje na ochranu uprchlíků a migrantů z řad dětí před násilím, vykořisťováním a zneužíváním; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby děti bez doprovodu nemizely, a aby navrhla strategii s cílem zamezit v budoucnu případům pohřešování nezletilých migrantů bez doprovodu na území EU a získat informace o místě pobytu pohřešovaných dětí;

62.  uznává, že žadatelé o azyl z řad osob LGBTI jsou na své cestě a po příjezdu do země, ve které žádají o azyl, často ohroženi rizikem dodatečného nebezpečí, které může mít podobu obtěžování, vyloučení, sexuálního násilí nebo jiných podob násilí; připomíná, že řada třetích zemí považovaných pro žadatele o azyl za „bezpečné“ diskriminuje osoby LGBTI nebo dokonce trestně postihuje homosexualitu; zdůrazňuje, že zranitelné skupiny vyžadují dodatečné záruky, a vyzývá státy, aby zajistily ochranu uprchlíků z řad osob LGBTI podle požadavků mezinárodního humanitárního práva;

63.  zdůrazňuje, že je důležité investovat do preventivních opatření, konkrétně prostřednictvím vytvoření strategií v oblasti integrace a sociálního začleňování; zdůrazňuje, že je třeba zavést zvláštní programy týkající se deradikalizace a opětovného začlenění zaměřené na navracené osoby;

64.  upozorňuje na problematickou situaci týkající se uprchlíků ve státech sousedících se Sýrií a domnívá se, že je důležité, aby EU udělala vše, co je v jejích silách pro zajištění toho, aby uprchlíkům v těchto zemích byly zaručeny důstojné životní podmínky, zejména přístup ke zdravotní péči, vzdělávání a pracovním příležitostem;

65.  upozorňuje na dramatickou situaci vnitřně přesídlených osob, zejména na velký počet vnitřně přesídlených osob v Iráku a Sýrii, jakož i na rostoucí počet takových osob na Ukrajině, jichž bylo v roce 2015 dohromady 1,4 milionu; zdůrazňuje, že uprchlické programy v regionu musí rovněž uznávat a zahrnovat osud vnitřně přesídlených osob; vyzývá Komisi, členské státy a mezinárodní společenství, aby učinily opatření ke zlepšení jejich situace na místě a zajistily, aby přesídlené osoby měly přístup k bydlení, potravinám, zdravotní péči a vzdělávání;

66.  připomíná, že podle střediska pro sledování vnitřního přesídlení (IDMC) bylo jen v roce 2015 přesídleno 19,3 milionu osob v důsledku ekologických katastrof; připomíná, že tato přesídlení se týkají především jižních regionů; poukazuje na to, že k 85 % těchto přesídlení dochází v rozvojových zemích, přičemž se jedná převážně o vnitřní nebo meziregionální přesídlení;

Obchodování s lidmi

67.  vyzývá EU, aby ve svých vnějších politikách považovala boj proti obchodování s lidmi za prioritu a aby se zabývala stranou poptávky i nabídky tohoto jevu, věnovala zvláštní pozornost ochraně obětí a posílila komunikaci a spolupráci s příslušnými subjekty v oblasti boje proti obchodování s lidmi; znovu opakuje, že je třeba, aby všechny členské státy provedly směrnici 2011/36/EU a strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi;

68.  připomíná, že kriminální sítě zneužívají rostoucí migrační tlak, neexistenci bezpečných migračních cest a zranitelnost migrantů a uprchlíků, zejména žen, dívek a dětí, pro účely převaděčství, obchodování s lidmi, otroctví a sexuálního vykořisťování;

69.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby věnovaly pozornost identifikaci uprchlíků a migrantů coby obětí obchodování s lidmi nebo obětí porušování práv a zneužívání v rámci převaděčství; požaduje v této souvislosti odbornou přípravu příslušníků pohraniční stráže, aby byla zajištěna přesná identifikace, která je zásadní pro naplnění práv, na něž mají oběti zákonný nárok;

70.  vítá navýšení zdrojů na operace Triton a Poseidon; bere na vědomí spuštění operace Sophia v rámci EU NAVFOR MED proti převaděčům a obchodníkům s lidmi ve Středomoří a podporuje posílení ochrany vnějších hranic Unie;

71.  vyzývá EU a její členské státy, aby ratifikovaly a provedly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin;

Spojitost mezi rozvojem, demokracií a lidskými právy

72.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad nárůstem extrémní chudoby a nerovnosti v určitých částech světa, což ohrožuje plné využívání všech lidských práv; je přesvědčen, že dodržování lidských práv a právo na rozvoj jsou navzájem provázané; zdůrazňuje, že dodržování lidských práv, včetně sociálních a hospodářských práv, rovnost žen a mužů, řádná správa věcí veřejných, podporování demokracie, právní stát, mír a bezpečnost jsou základními podmínkami pro odstranění chudoby a nerovností;

73.  vítá Agendu pro udržitelný rozvoj 2030; zdůrazňuje, že rozvojová spolupráce EU s třetími zeměmi by měla směřovat k vytváření mezinárodního prostředí, které vede k uskutečňování sociálních a hospodářských práv, a vyzývá k uplatňování Deklarace OSN o právu na rozvoj z roku 1986; připomíná zásadní význam zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež je zakotvena v článku 208 SFEU, pro dosažení dodržování lidských práv; vyzývá EU, aby zajistila, aby se soudržnost politik ve prospěch rozvoje prostřednictvím nezbytných pokynů, posouzení dopadů a mechanismům sledování a podávání zpráv stala v politikách EU i jejích členských států skutečností; je přesvědčen, že provádění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotveno v článku 208 SFEU, a jasně vymezené rámce výsledků ve všech nástrojích a mechanismech EU v oblasti lidských práv mají zásadní význam pro plnění Agendy 2030, zajištění začlenění marginalizovaných a zranitelných skupin a uplatňovaní přístupu založeného na lidských právech; trvá na tom, že při uplatňování přístupu založeného na právech je nezbytné posilovat soudržnost a koordinaci mezi všemi strategiemi a nástroji EU pro vnější činnost; vyzývá členské státy, aby v souladu se závazky v oblasti rozvoje, jež byly přijaty, a s politikami EU v této oblasti přijaly opatření v rámci svých pravomocí; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení využívání souboru nástrojů pro uplatnění přístupu založeného na dodržování práv v rámci delegací a aby Parlamentu poskytla přehled tohoto hodnocení;

74.  připomíná zavedení přístupu založeného na právech do rozvojové politiky EU, s cílem začlenit zásady dodržování lidských práv do operační činnosti EU v oblasti rozvoje a obsáhnout přitom ujednání v oblasti synchronizace činností souvisejících s lidskými právy a rozvojovou spoluprací jak na úrovni ústředí, tak v terénu; vyzývá k aktivnějšímu šíření souboru nástrojů pro uplatnění přístupu založeného na dodržování práv mezi našimi partnery, včetně orgánů na místní úrovni, občanské společnosti a soukromého sektoru, a k tomu, aby Komise důkladněji monitorovala jeho provádění;

75.  zastává názor, že lidská práva pro všechny musí být průřezovým prvkem při plnění všech cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vyzývá k tomu, aby byl na národní i mezinárodní úrovni stanoven inkluzivní rámec ukazatelů pro monitorování cílů udržitelného rozvoje, který bude založen na právech a přihlížet k otázkám dodržování lidských práv, aby byla zajištěna přísná transparentnost a odpovědnost v této oblasti a v zájmu toho, aby se zdroje určené na rozvoj skutečně dostaly k lidem odkázaným na pomoc;

76.  opětovně potvrzuje, že je naléhavě nezbytné náležitě řešit celosvětový problém chudoby a nemocí souvisejících s podvýživou a opomíjených nemocí; vyzývá k ambiciózní dlouhodobé politické strategii a akčnímu plánu v oblasti celosvětového zdraví, inovací a přístupu k lékům, který by mimo jiné zahrnoval investice do výzkumu a vývoje, aby bylo zaručeno právo na životní úroveň, která je přiměřená pro zdraví a dobré životní podmínky všech lidí, bez diskriminace na základě rasy, náboženství, politického přesvědčení, ekonomických nebo sociálních podmínek, genderové identity nebo sexuální orientace;

77.  je znepokojen pokusy o využití finančních prostředků vyčleněných na opatření v oblasti boje proti chudobě a na podporu rozvoje (která zajišťují také dosažení praktických dopadů politik, jejichž konečným cílem je dodržování lidských práv) na účely, které nesouvisí s rozvojem; zdůrazňuje, že rozvojová pomoc by měla sloužit k odstraňování chudoby a neměla by být pouze nástrojem zaměřeným na kontrolu migrace, a připomíná význam cíle udržitelného rozvoje č. 16 týkajícího se míru, spravedlnosti a silných institucí, pokud jde o dosažení zlepšení v oblasti lidských práv a účinné demokratické správy; je přesvědčen, že pro zajištění transparentnosti pomoci EU a odpovědnosti přijímajících zemí by se měla do všech rozvojových programů začlenit protikorupční doložka a že mezi hlavní cíle veškeré vnější politiky EU by mělo patřit posilování právního státu, řádné správy věci veřejných, institucionálních kapacit s rozpočtovou podporou, demokratické účasti a zastupitelského rozhodování, stability, sociální spravedlnosti a inkluzívního a udržitelného růstu, které by mělo umožnit spravedlivé přerozdělení vytvořeného bohatství; varuje před populismem, extremismem a zneužíváním ústavy, které legitimizují porušování lidských práv;

78.  bere na vědomí přetrvávající finanční deficit z důvodu rostoucích humanitárních potřeb, pokud jde o humanitární pomoc, a problémy v rámci Světového potravinového programu, jež vedly ke snížení potravinových přídělů; vyzývá členské země OSN a Evropskou unii a její členské státy, aby přinejmenším dostály svým finančním závazkům; v této souvislosti konstatuje, že většina členských států EU nesplnila svůj závazek vydat na rozvojovou pomoc 0,7 % HDP, vítá však závazky EU v souvislosti s humanitární pomocí a civilní ochranou, přičemž EU a její členské státy jsou největšími dárci;

79.  vítá nový evropský plán vnějších investic a svěřenský fond pro Afriku, jejichž cílem je řešit základní příčiny chudoby, nerovnosti a nelegální migrace vytvářením udržitelného růstu a pracovních míst a podpořit dodržování lidských práv a soukromé investice v Africe a v sousedství EU; požaduje, aby se Evropský fond pro regionální rozvoj dočasně použil v zemích v sousedství EU s cílem přispět k jejich stabilizaci;

80.  vítá začlenění rozvojové kapitoly do výroční zprávy EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2015 a požaduje, aby se to stalo při vypracovávání budoucích výročních zpráv běžnou praxí.

Obchod, podnikání a lidská práva

81.  požaduje rychlé, účinné a komplexní provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; naléhá na všechny členské země OSN, včetně členských států EU, aby vypracovaly a provedly národní akční plány; domnívá se, že obchod může jít ruku v ruce s dodržováním lidských práv a že podnikatelské kruhy mohou hrát významnou úlohu při podpoře lidských práv a demokracie;

82.  znovu potvrzuje, že je naléhavě třeba jednat důsledně, účinně a jednotně na všech úrovních, včetně úrovně vnitrostátní, evropské a mezinárodní, s cílem účinně řešit porušování lidských práv mezinárodními korporacemi a korupci, kdykoli k nim dojde, a zajistit, aby mohly být povolány k odpovědnosti, mimo jiné pomocí řešení právních problémů vyplývajících z exteritoriálního rozměru společností a jejich chování;

83.  vyzývá OSN a EU i její členské státy, aby před nadnárodními a evropskými společnostmi vznášely otázky ohledně zabírání půdy a zacházení s obhájci pozemkových práv, kteří jsou často oběťmi odplaty v podobě výhrůžek, obtěžování, svévolného zatýkání, útoků či vraždy;

84.  vřele vítá zahájení přípravy závazné smlouvy OSN o podnikání a lidských právech; vyjadřuje politování nad veškerými překážkami, které tomuto procesu brání, a žádá EU i její členské státy, aby se na jednáních konstruktivně podílely;

85.  připomíná odlišnou, avšak doplňující úlohu států a společností při ochraně lidských práv; důrazně opakuje, že pokud dojde k porušení lidských práv, musí státy zaručit obětem právo na účinnou nápravu; připomíná v této souvislosti, že dodržování lidských práv ze strany třetích zemí – včetně zaručení účinné nápravy pro všechny oběti těchto porušení – představuje zásadní prvek vnějších vztahů EU s těmito zeměmi; vítá skutečnost, že EU hraje vedoucí úlohu při vyjednávání a provádění řady iniciativ pro globální odpovědnost, které jdou ruku v ruce s prosazováním a dodržováním mezinárodních norem; vítá závěry Rady o podnikání a lidských právech přijaté dne 20. června 2016 a skutečnost, že vyzývají k tomu, aby národní akční plány týkající se podnikání a lidských práv zahrnovaly přístup k opravným prostředkům;

86.  opakuje, že je třeba věnovat pozornost specifickým rysům malých a středních podniků, které působí zejména na místní a regionální úrovni a v rámci určitých odvětví; z toho důvodu považuje za zásadní, aby politiky Unie ve věci sociální odpovědnosti podniků, včetně národních akčních plánů v oblasti sociální odpovědnosti podniků, řádně zohledňovaly specifické požadavky malých a středních podniků a aby byly v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“ a uznávaly neformální a intuitivní přístup malých a středních podniků k sociální odpovědnosti; opětovně odmítá veškerá opatření, jež by mohla vést k dodatečné byrokratické nebo finanční zátěži malých a středních podniků, a podporuje opatření, jež by malým a středním podnikům umožňovala uskutečňovat společné kroky;

87.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily soudržnost politik ve prospěch práv podniků a lidských práv na všech úrovních, a to zejména pokud jde o obchodní politiku Unie; vybízí Komisi a členské státy, aby pravidelně předkládaly zprávu o krocích, které podnikly k zajištění účinné ochrany lidských práv v rámci obchodních aktivit;

88.  opakovaně vyzývá k systematickému začlenění doložek o lidských právech do všech mezinárodních dohod, včetně obchodních a investičních dohod, jež byly nebo budou uzavřeny mezi EU a třetími zeměmi; pokládá mimoto za potřebné podmínit uzavření jakékoli rámcové dohody zavedením ex ante monitorovacích mechanismů jako nedílné součásti dohody ještě před jejím uzavřením a zavést ex post monitorovací mechanismy, které by umožnily přijmout konkrétní opatření v reakci na porušení těchto doložek, například přiměřené sankce, jak se uvádí v doložkách o lidských právech této dohody, včetně (dočasného) pozastavení dohody;

89.  požaduje, aby se stanovily mechanismy, kterými se zajistí, aby státy i podniky dodržovaly lidská práva, a rovněž mechanismy podávání stížností pro osoby, jejichž práva obchodní a investiční dohody porušují;

90.  bere na vědomí legislativní návrh Komise ze dne 28. září 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 428/2009 o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (COM(2016)0616) a jehož cílem je posílit tuto kontrolu vzhledem k tomu, že určité zboží a technologie je možné zneužít k závažnému porušování lidských práv;

91.  vítá dohodu o aktualizaci kontrol vývozu EU v souvislosti se zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a požaduje účinné a plné provedení tohoto klíčového právního předpisu; vybízí EU a její členské státy, aby pobídly třetí země ke zvážení přijetí obdobných právních předpisů, a aby spustily iniciativu na podporu mezinárodního rámce ve věci mučicích nástrojů a trestu smrti; vítá iniciativu týkající se nařízení, kterým se zřizuje systém náležité péče v dodavatelských řetězcích pro zodpovědné zajišťování nerostných surovin z oblastí postižených konflikty; vítá návrh Komise aktualizovat právní předpisy EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití; zdůrazňuje, že lidská práva jsou pro Parlament jako kritérium pro vývozní licence prioritou, a vyzývá členské státy, aby se konečně dohodly na zavedení modernější a flexibilnější vývozní politiky založené na lidských právech; vyzývá členské státy, aby prováděly přísnější vývozní kontroly zbraní, které budou více založeny na lidských právech, zejména pokud jde o země, u nichž se prokázaly násilné vnitrostátní represe a porušování lidských práv;

92.  vítá skutečnost, že Komise přijala novou obchodní strategii s názvem „Obchod pro všechny“, ve které si klade za cíl začlenit lidská práva do obchodní politiky a využít postavení EU coby obchodního bloku k podpoře dodržování lidských práv ve třetích zemích; zdůrazňuje, že to si vyžádá plnou soudržnost a doplňkovost iniciativ v oblasti obchodní a zahraniční politiky, včetně úzké spolupráce mezi různými generálními ředitelstvími, ESVČ a orgány členských států; bere na vědomí plány Komise na posílení evropské hospodářské diplomacie a zdůrazňuje, že obchodní politika by měla přispívat také k udržitelnému růstu ve třetích zemích; vyzývá Komisi, aby zapojila všechny zúčastněné strany do diskuse o regulačním rámci a povinnostech v oblasti podnikání v zemích, kde pravděpodobně dojde k nárůstu soukromých a veřejných investic; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty podporované EIB byly v souladu s politikami EU, a doporučuje, aby byly zlepšeny následné kontroly posuzující hospodářské, sociální a environmentální dopady projektů podporovaných EIB;

93.  vítá nové nařízení o všeobecném systému preferencí (GSP), které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2014, jako hlavní nástroj obchodní politiky EU na podporu lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí a řádné správy věcí veřejných ve zranitelných rozvojových zemích; vítá zejména skutečnost, že obchodní výhody poskytnuté v rámci systému GSP+ jsou v podstatě a z právního hlediska podmíněny trvalým prováděním mezinárodních úmluv o lidských právech; vítá zveřejnění první dvouleté zprávy Komise o aktuálním stavu provádění systému GSP+ a dialog, který Komise s Parlamentem o této zprávě vedla před jejím zveřejněním; konstatuje, že v několika zemích, jimž byl přiznán status GSP+, jsou hlášeny případy porušení základních pracovních norem, a naléhavě vyzývá k důslednému prosazování systému GSP+; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti začlenění Římského statutu Mezinárodního trestního soudu do seznamu úmluv, jejichž ratifikace je nutná k získání statusu GSP+, a vyzývá žadatele o status GPS+, kteří nejsou smluvními stranami statutu, aby jej ratifikovali;

94.  vítá skutečnost, že 14 zemím byly v rámci nového systému GSP+, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2014, poskytnuty obzvláště výhodné obchodní preference, a vítá rovněž naléhavě požadované dodržování 27 mezinárodních úmluv (včetně úmluv o základních lidských právech a pracovních právech);

95.  opakovaně vyzývá k tomu, aby se u každé obchodní a investiční dohody provedlo komplexní, předběžné posouzení dopadu na lidská práva, které podstatným způsobem zohlední postoje občanské společnosti;

96.  vítá přijetí nových pokynů týkajících se analýzy lidských práv v rámci posouzení dopadů iniciativ obchodní politiky(60), je však hluboce znepokojen kvalitou začleňování otázky lidských práv do posouzení dopadů na udržitelnost v souvislosti s dohodou o ochraně investic mezi EU a Myanmarem, a skutečností, že Komise neprovedla posouzení dopadů dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem na lidská práva; opakovaně vyjadřuje svou podporu tomu, aby v rámci následného hodnocení těchto dohod bylo provedeno komplexní posouzení;

Sport a lidská práva

97.  vyjadřuje znepokojení nad výběrem hostitelských zemí pro pořádání velkých sportovních akcí (mistrovství světa ve fotbalu v Rusku v roce 2018 a v Kataru v roce 2022 a olympijských her v Pekingu v roce 2022), které mají velmi zlou bilanci z hlediska dodržování lidských práv, odsuzuje veškeré zneužívání lidských práv způsobené obrovskými sportovními akcemi, včetně nucených vystěhování bez konzultace dotčeného obyvatelstva nebo jeho odškodnění, vykořisťování zranitelných skupin, jako jsou děti a migrující pracovníci, které se v podstatě může rovnat otroctví, a umlčování organizací občanské společnosti, které toto porušování lidských práv odsuzují; vyzývá Mezinárodní olympijský výbor a Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA), aby uvedly své postupy do souladu se sportovními ideály tím, že zavedou ochranné mechanismy pro zamezení veškerým případům porušování lidských práv v souvislosti s velkými sportovními akcemi, pro jejich sledování a zajištění jejich nápravy; vyzývá k rozvoji politického rámce EU v oblasti sportu a lidských práv; vyzývá EU a členské státy, aby jednaly s vnitrostátními sportovními svazy, podnikovými subjekty a organizacemi občanské společnosti o podmínkách jejich účasti na takových akcích;

Osoby se zdravotním postižením

98.  vítá nové cíle č. 12 a 16, zejména podbod 16f, v závěrech Rady o akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby v dialozích o lidských právech s třetími zeměmi byla systematicky vznášena otázka provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; konstatuje, že v souvislosti se snahou o nediskriminaci je třeba zohlednit specifickou povahu potřeb osob se zdravotním postižením; naléhavě vyzývá k důkladnému prozkoumání efektivnosti projektů souvisejících se zdravotním postižením a řádného zapojení organizací osob se zdravotním postižením do plánování a realizace těchto projektů;

99.  vyzývá členské státy, aby osobám se zdravotním postižením zajistily skutečnou svobodu pohybu ve veřejném prostoru a tím i rovnoprávnou účast na veřejném životě;

100.  důrazně žádá, aby se lidská práva osob se zdravotním postižením začlenila do všech vnějších politik a činností EU, zejména do migračních a uprchlických politik EU, přičemž poskytovaná řešení musí být vhodnou odpovědí na jejich zvláštní potřeby, vzhledem k tomu, že tyto osoby jsou oběťmi vícenásobné diskriminace; připomíná, že oběťmi vícenásobné diskriminace jsou i ženy a děti se zdravotním postižením, u nichž je riziko násilí, zneužívání, špatného zacházení či vykořisťování často vyšší; silně podporuje doporučení začlenit genderové hledisko do všech strategií EU v oblasti zdravotního postižení, a to včetně jejích vnějších politik a činností;

101.  vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby nadále podporovala proces ratifikace a provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením těmi zeměmi, které ji dosud neratifikovaly nebo neprovedly; konstatuje, že by EU měla jít příkladem tím, že na domácí půdě účinně provede Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD); požaduje, aby se EU ujala vedoucí úlohy při provádění inkluzivní Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, která zajistí, aby nikdo nebyl opomenut, jak doporučil Výbor pro práva osob se zdravotním postižením v závěrečných připomínkách ke svému přezkumu provádění úmluvy CRPD v EU;

Práva žen a dětí

102.  vítá přijetí akčního plánu pro rovnost žen a mužů (2016–2020), který stanoví komplexní seznam opatření zaměřených na zlepšení situace žen s ohledem na rovná práva a posílení jejich postavení; zdůrazňuje, že by tento akční plán měl být proveden spolu s akčním plánem pro lidská práva a demokracii, aby se zajistilo, aby lidská práva žen a dívek byla uznávána jako taková; rovněž vítá přijetí strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů (2016–2019), který podporuje rovnost žen a mužů a práva žen na celém světě; opětovně potvrzuje, že práva žen nelze obětovat z důvodu zvláštních zákazů zavedených určitým náboženstvím nebo přesvědčením; žádá, aby EU zintenzivnila svou podporu plnění povinností a závazků v oblasti práv žen vyplývajících z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, Pekingské akční platformy, Káhirského prohlášení o populaci a rozvoji a příslušných přezkumů jejich výsledků a z cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je důležité nezpochybňovat „acquis“ Pekingské a Káhirské akční platformy, pokud jde o přístup ke vzdělávání a zdraví jakožto základnímu lidskému právu a o ochranu sexuálních a reprodukčních práv, a zajistit, aby se ženám, které byly znásilněny ve válečných konfliktech, poskytla veškerá potřebná bezpečná lékařská a psychologická péče a služby, včetně umělého přerušení těhotenství, jak stanoví mezinárodní humanitární právo; zdůrazňuje, že plánované rodičovství, zdraví matek, snadný přístup k antikoncepci a bezpečnému umělému přerušení těhotenství a kompletní škála zdravotnických služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví jsou důležitými při ochraně života žen a snižování úmrtnosti novorozenců a matek; zdůrazňuje, že je třeba, aby se tyto politiky staly středobodem rozvojové spolupráce s třetími zeměmi; zdůrazňuje, že prosazování veškerých práv žen, zaručení respektu vůči jejich lidské důstojnosti a odstranění na nich páchaného násilí a jejich diskriminace je nezbytné pro naplnění jejich lidských práv; zdůrazňuje právo každého jednotlivce svobodně se rozhodnout v otázkách, které se týkají jeho sexuality, sexuálního a reprodukčního zdraví; uznává v tomto ohledu nezcizitelná práva žen na nezávislé rozhodování, mj. pokud jde o přístup k plánovanému rodičovství;

103.  opětovně odsuzuje veškeré formy zneužívání a násilí páchaného na ženách a dětech a násilí na základě pohlaví, včetně škodlivých praktik raných a nucených sňatků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, vykořisťování a otroctví, domácího násilí a používání sexuálního násilí coby válečné zbraně; domnívá se, že násilí na ženách může mít i psychickou formu, a zdůrazňuje nutnost začlenit genderová hlediska, což mimo jiné podpoří aktivní účast žen na humanitární pomoci, a zahrnout strategie na ochranu, včetně ochrany před sexuálním násilím a násilím na základě pohlaví a základních opatření na ochranu zdraví, jejichž součástí budou zdravotní služby v sexuální a reprodukční oblasti; zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí nejen bojovat proti veškerému násilí páchanému na ženách, ale musí také jako svou prioritu podporovat přístup ke vzdělávání a boj proti genderovým stereotypům, pokud jde o dívky a chlapce, a to od raného věku; vyzývá EU a její členské státy, aby urychleně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu s cílem zajistit soudržnost mezi vnitřní a vnější činností EU v souvislosti s násilím vůči ženám a dívkám a násilím na základě pohlaví; vítá návrh předložený Komisí dne 4. března 2016, aby EU přistoupila k Istanbulské úmluvě, prvnímu právně závaznému mezinárodnímu nástroji pro prevenci a potírání násilí na ženách; věří, že to zajistí větší účinnost a soudržnost vnitřních a vnějších politik EU a posílí odpovědnost a úlohu EU v boji proti násilí na ženách a násilí na základě pohlaví na mezinárodní úrovni; žádá Komisi a Radu, aby učinily vše, co je v jejich silách, aby mohla EU úmluvu podepsat a uzavřít, a zároveň vybízí všech 14 členských států, které dosud nepodepsaly či neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby tak učinily a zajistily její řádné provádění; poukazuje na nutnost zajistit, aby zdravotníci, policie, státní zástupci, soudci, diplomaté i příslušníci mírových sil, a to jak v rámci EU, tak ve třetích zemích, byli řádně vyškoleni v pomoci a podpoře obětem násilí, zejména ženám a dětem, v konfliktních situacích a během operací v terénu;

104.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad případy porušování lidských práv žen a dětí v uprchlických táborech a přijímacích střediscích, včetně hlášených případů sexuálního násilí vůči ženám a dětem a nerovného zacházení s nimi; naléhavě žádá ESVČ, aby prosazovala přísnější pravidla a osvědčené postupy ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je třeba, aby ženy a děti zneužité v konfliktech měly přístup ke zdravotní a psychologické péči v souladu s mezinárodním právem a aby byla zachována kontinuita vzdělávání, zdravotní péče a dodávek potravin pro děti v uprchlických táborech, v oblastech konfliktu, v oblastech postižených extrémní chudobou a v oblastech s extrémními environmentálními podmínkami;

105.  konstatuje, že opatření za účelem boje proti násilí na základě pohlaví musí zároveň řešit i násilí páchané on-line, včetně obtěžování, šikany a zastrašování, a zahrnovat snahu o vytvoření takového on-line prostředí, které bude pro ženy a dívky bezpečné;

106.  vítá přijetí nedávné rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2242, která ženy považuje za hlavní prvek veškerého úsilí o řešení globálních výzev a která vyzývá k dalšímu úsilí o začlenění agend zaměřených na ženy, mír a bezpečnost do všech jednotlivých aspektů udržování míru, a podporuje její provádění; zdůrazňuje význam rovnoprávného, plného a aktivního zapojení žen do předcházení konfliktům a jejich řešení a do mírových jednání a procesu budování míru; doporučuje, aby byl zaveden systém kvót s cílem zajistit způsob, jak podpořit zapojení žen na všech politických úrovních;

107.  hluboce lituje, že Romové, zejména romské ženy, jsou i nadále vystaveni široce rozšířené diskriminaci a protiromskému smýšlení, což přiživuje bludný kruh znevýhodnění, vyloučení, segregace a marginalizace; vyzývá EU a její členské státy, aby plně dodržovaly lidská práva Romů a zajistily jim právo na vzdělávání, zdravotní péči, zaměstnání, bydlení a sociální zabezpečení;

108.  vyjadřuje hluboké politování nad chybějící rovností žen a mužů v politické sféře a nad nedostatečným zastoupením žen v politickém, sociálním a hospodářském rozhodování, což podkopává lidská práva a demokracii; domnívá se, že by vlády měly usilovat o rovnost žen a mužů v rámci procesů budování a udržování demokracie a bojovat proti všem formám diskriminace na základě pohlaví uvnitř společnosti; zdůrazňuje, že zprávy volebních pozorovatelských misí obsahují konkrétní pokyny pro politický dialog EU se třetími zeměmi s cílem zvýšit účast žen ve volebním procesu a zdokonalit demokratický život v dané zemi;

109.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že některé země stále omezují účast žen ve volbách;

110.  lituje, že se ženy na celém světě doposud potýkají s obrovskými problémy při hledání a udržení důstojných pracovních míst, jak dokazuje zpráva Mezinárodní organizace práce (MOP) „Ženy na trhu práce 2016“;

111.  lituje, že skleněný strop pro ženy v podnikání, rozdíly v platech žen a mužů a odrazování žen od podnikání ze strany společnosti jsou stále celosvětovým fenoménem; vyzývá k iniciativám za účelem dalšího posílení postavení žen, zejména v oblasti samostatné výdělečné činnosti a v rámci malých a středních podniků;

112.  připomíná, že přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a mikroúvěrům je zásadním nástrojem pro posílení postavení žen a předcházení porušování jejich lidských práv;

113.  vybízí ženy, aby se aktivně zapojovaly do odborových svazů a dalších organizací, protože to výrazně napomůže zavádění genderových aspektů do pracovních podmínek;

114.  naléhavě vyzývá členské státy, Komisi a ESVČ, aby se zaměřily na hospodářskou a politickou emancipaci žen v rozvojových zemích tím, že budou podporovat jejich zapojení do podnikání a do provádění místních a regionálních rozvojových projektů;

115.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly tvorbu rozpočtu z hlediska rovnosti žen a mužů v rámci veškerého relevantního financování EU;

116.  vyzývá k investicím do žen a mladých lidí, protože se jedná o účinný způsob boje proti chudobě, a zejména pak chudobě žen;

117.  je hluboce znepokojen tím, že rychle rostoucí hrozba antimikrobiální rezistence (AMR) se má podle očekávání stát nejčastější příčinou úmrtí na světě a postihovat především zranitelné a slabé osoby v rozvojových zemích; vyzývá Komisi, aby bezodkladně vypracovala skutečně účinnou strategii pro veřejné zdraví,

Práva dětí

118.  znovu zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby byla všeobecně ratifikována a účinně prováděna Úmluva OSN o právech dítěte a její opční protokoly, a žádá EU, aby systematicky konzultovala příslušné místní a mezinárodní organizace na ochranu práv dětí a v dialozích, které vede se třetími zeměmi v otázkách politiky a lidských práv, připomínala povinnost smluvních stran tuto úmluvu provádět; vítá skutečnost, že úmluvu ratifikovaly Jižní Súdán a Somálsko; připomíná svou výzvu určenou Komisi a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby prozkoumaly způsoby a možnosti, jak by EU mohla přistoupit k Úmluvě OSN o právech dítěte;

119.  žádá, aby EU prostřednictvím svých externích delegací nadále prosazovala soubor nástrojů v oblasti práv dítěte nazvaný „Začleňování práv dítěte do rozvojové spolupráce“, který byl vypracován ve spolupráci mezi EU a UNICEF, a aby pracovníkům delegací EU poskytla v této oblasti náležitou odbornou přípravu; upozorňuje na závažnou otázku neregistrovaných dětí narozených mimo domovskou zemi svých rodičů – otázku zvláště palčivou v souvislosti s uprchlíky – a vyzývá EU, aby tento problém ve vhodných případech nadnesla v politických dialozích se třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby na mezinárodních fórech prosazovala ochranu dětí uvězněných rodičů s cílem překonat jejich diskriminaci a stigmatizaci a vypracovala v tomto směru politiky; zdůrazňuje, že miliony dětí stále trpí podvýživou a mnoho z nich je ohroženo nevratnými dlouhodobými následky či dokonce smrtí; vyzývá Komisi a mezinárodní společenství, aby zavedly inovační způsoby, jak podvýživu, zejména u dětí, účinně řešit prostřednictvím co nejúplnějšího využití celého potravinového řetězce, a tedy se zahrnutím partnerství veřejného a soukromého sektoru s jednotlivci a všech dalších dostupných zdrojů, zvláště sociálních médií;

120.  domnívá se, že v rámci úsilí o nalezení a osvobození žen a dětí, jež jsou stále drženy v zajetí DÁ'IŠ a jiných teroristických skupin a polovojenských organizací, i v rámci podpory zvláštních programů zaměřených na péči o bývalé zajatce v EU i na celém světě je zapotřebí mezinárodní pomoci; vyjadřuje své znepokojení nad náborem dětí a jejich zapojování do teroristických a vojenských činností; zdůrazňuje, že je nutné zavést politiky zaměřené na vypátrání těchto dětí, jejich osvobození, rehabilitaci a opětovné začlenění do společnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat politiky usilující o odzbrojení, rehabilitaci a opětovné začlenění do společnosti dětských vojáků; opětovně žádá Komisi, aby navrhla komplexní strategii a akční plán v oblasti práv dítěte pro následujících pět let s cílem učinit z práv dětí prioritu v rámci vnějších i vnitřních politik EU a prosazovat je, zejména tím, že pomůže zajistit přístup dětí k vodě, sanitárním zařízením, zdravotní péči a vzdělávání, a to i v oblastech konfliktu a v uprchlických táborech;

Práva starších osob

121.  vítá cíl 16 písm. g) v akčním plánu pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který je zaměřen na zvýšení informovanosti o lidských právech a specifických potřebách starších osob; je znepokojen negativními dopady diskriminace na základě věku; poukazuje na konkrétní problémy, kterým čelí starší osoby při uplatňování svých lidských práv, např. při využívání sociální ochrany a zdravotní péče; vyzývá členské státy, aby využily současného přezkumu Madridského mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí ke zmapování provádění současných nástrojů a určení možných mezer; vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivně zapojily do otevřené pracovní skupiny OSN pro stárnutí a posílily své úsilí v oblasti ochrany a podpory práv starších osob, mimo jiné tím, že zváží vypracování nového právního nástroje;

Práva lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transgender a intersexuálních osob (LGBTI)

122.  je hluboce znepokojen nárůstem násilí a diskriminace vůči osobám LGBTI; zásadně odsuzuje současný nárůst diskriminačních zákonů a násilné činy vůči jednotlivcům na základě jejich sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků, jakož i skutečnost, že 73 zemí stále kriminalizuje homosexualitu (včetně vznášení obvinění vůči osobám LGBTI na základě „zhýralosti“), přičemž 13 z těchto zemí(61) umožňuje udělení trestu smrti a 20 z nich stále trestně postihuje transgenderovou identitu; vyjadřuje silné znepokojení nad tzv. „propagandistickými zákony“, které se snaží omezit svobodu projevu a shromažďování osob LGBTI i těch, kdo podporují jejich práva; vyzývá všechny státy s těmito zákony, aby daná ustanovení odstranily; silně odsuzuje rostoucí omezování svobody shromažďování a sdružování skupin LGBTI a obránců práv těchto osob na akcích a protestech, jako jsou pochody Pride Parade, kde se protestující v některých případech setkali s násilnými reakcemi ze strany státních orgánů, jakož i velmi obtížné podmínky pro uskutečňování těchto akcí; opětovně potvrzuje zásadní úlohu, kterou mají tyto základní svobody při fungování demokratických společností, a odpovědnost států při zajišťování toho, aby tato práva byla dodržována a lidé, kteří je uplatňují, chráněni; žádá ESVČ, aby upřednostnila a posílila svou činnost v zemích, v nichž je obecně rozšířeno násilí, zabíjení, zneužívání a diskriminace osob LGBTI, a aby tyto praktiky odsoudila v souladu s obecnými zásadami EU týkajícími se trestu smrti a obecnými zásadami EU, jež se týkají mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a aby v této oblasti nadále spolupracovala s vysokým komisařem OSN pro lidská práva; zdůrazňuje, že je důležité podporovat činnost obránců lidských práv osob LGBTI, a to prostřednictvím větší podpory a zdrojů vyčleněných na efektivní skladbu programů, vedením informačních kampaní o násilí vůči osobám LGBTI a jejich diskriminaci, jež budou rovněž financovány z evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a zaměří se na širokou veřejnost, a zajištěním poskytování naléhavé pomoci osobám, jež ji potřebují; vyzývá delegace EU a příslušné orgány, aby tato práva a základní svobody aktivně podporovaly;

123.  vítá obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv osobami LGBTI, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 24. června 2013; vyzývá ESVČ a Komisi, aby usilovaly o strategičtější a systematičtější provádění těchto zásad, včetně zvyšování povědomí a poskytování náležité odborné přípravy zaměstnancům EU ve třetích zemích, s cílem účinně vyzdvihovat práva osob LGBTI v rámci politických dialogů a dialogů o lidských právech vedených se třetími zeměmi, jakož i na mnohostranných fórech; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv široce dostupné osobám LGBTI; vyzývá k přijetí konkrétních opatření za účelem zvýšení soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími politikami EU týkajícími se práv osob LGBTI;

124.  vybízí orgány EU a členské státy, aby i nadále přispívaly k diskusi o uznání sňatků nebo registrovaných partnerství osob stejného pohlaví za politickou, společenskou, lidskou a občanskoprávní otázku; vítá skutečnost, že rostoucí počet zemí dodržuje právo založit rodinu sňatkem, partnerstvím v občanskoprávním svazku a adopcí, aniž by docházelo k diskriminaci na základě sexuální orientace, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly návrhy na vzájemné uznávání těchto svazků a rodin tvořených osobami stejného pohlaví v celé EU s cílem zajistit rovné zacházení, pokud jde o práci, volný pohyb, zdanění a sociální zabezpečení, a ochránit tak příjmy rodin a dětí;

Práva původních obyvatel a příslušníků menšin

125.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že zvláště velkému nebezpečí diskriminace jsou stále vystaveni původní obyvatelé, kteří jsou zranitelní především ve vztahu k politickým, hospodářským, environmentálním a pracovním změnám a výkyvům; konstatuje, že většina z nich žije pod hranicí chudoby a má jen minimální nebo žádnou možnost získat vlastní zastoupení či podíl na politickém rozhodování, což je v rozporu s jejich právem na svobodný, předchozí a informovaný souhlas, které je zakotveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel a uznáno v Evropském konsensu o rozvoji z roku 2005; je obzvláště znepokojen zprávami o obecně rozšířených a stále častějších případech porušování lidských práv původních obyvatel, jako je pronásledování, svévolné zatýkání a popravy obránců lidských práv a násilné vystěhovávání, zabírání půdy a porušování práv ze strany firem;

126.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že původní obyvatelé jsou obzvláště postiženi porušováním lidských práv v souvislosti s těžbou zdrojů; vyzývá Komisi a ESVČ, aby podporovaly přísné právní rámce a iniciativy, jejichž cílem je zajištění transparentnosti a řádné správy věcí veřejných v důlní těžbě a v dalších těžařských odvětvích, a tudíž dodržování zásady svobodného, předchozího a informovaného souhlasu místních obyvatel a deklarace OSN o právech původních obyvatel; vyzývá delegace EU, aby dále posilovaly dialog s původními obyvateli přímo na místě s cílem odhalit případy porušování lidských práv a zabránit jim;

127.  zdůrazňuje, že jelikož mají komunity náležející k menšinám zvláštní potřeby, je třeba ve všech oblastech hospodářského, společenského, politického a kulturního života podporovat plnou a skutečnou rovnost mezi osobami náležejícími k menšině a osobami náležejícími k většině; naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci celého procesu rozšíření pozorně sledovala provádění ustanovení o ochraně práv osob náležejících k menšinám;

Práva osob postižených diskriminací na základě příslušnosti k určité kastě

128.  odsuzuje soustavné porušování lidských práv osob, které jsou vystaveny kastovní hierarchii a diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě, včetně odpírání rovnosti a přístupu k právnímu systému a zaměstnání a přetrvávající segregace a kastovních překážek bránících v dosažení základních lidských práv a rozvoje; je hluboce znepokojen alarmující mírou násilných útoků páchaných kvůli příslušnosti k určité kastě na dalitech (nedotknutelných), jakož i institucionalizovanou beztrestnou diskriminací; opakuje svou výzvu k vypracování politiky EU týkající se diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě a vyzývá EU, aby využila každé příležitosti k vyjádření svého hlubokého znepokojení nad takovouto diskriminací;

Mezinárodní trestní soud / přechodné soudnictví

129.  připomíná univerzálnost Mezinárodního trestního soudu a opakovaně vyjadřuje svou plnou podporu jeho činnosti; zdůrazňuje, že důležitou úlohou tohoto soudu je ukončovat beztrestnost pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež se dotýkají mezinárodního společenství, a zjednávat spravedlnost pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy; zůstává ostražitý vůči jakýmkoli pokusům o zpochybnění legitimity nebo nezávislosti tohoto soudu;

130.  připomíná své usnesení ze dne 4. února 2016, ve kterém vyzval členy Rady bezpečnosti OSN, aby podpořili doporučení Rady bezpečnosti Mezinárodnímu trestnímu soudu požadující vyšetření činů, kterých se dopustil tzv. ISIS/DÁ'IŠ v Iráku a Sýrii proti křesťanům (Chaldejcům, Syřanům, Asyřanům), jezídům a jiným náboženským a etnickým menšinám;

131.  vítá prohlášení Ukrajiny o přijetí příslušnosti Mezinárodního trestního soudu ve věci zločinů spáchaných v zemi od 20. února 2014, neboť otevírá cestu pro žalobce tohoto soudu, aby zvážil, zda by soud mohl vyšetřit případy porušování lidských práv, k nimž docházelo během ozbrojeného konfliktu, přestože Ukrajina dosud není členem Mezinárodního trestního soudu;

132.  vítá závěry Rady o podpoře přechodného soudnictví ze strany EU, jakož i politický rámec EU pro podporu přechodného soudnictví, neboť EU je první regionální organizací, která takovou politiku přijala; vyzývá EU, její členské státy a její zvláštní zástupce, aby aktivně podporovali činnost Mezinárodního trestního soudu, vymáhání jeho rozhodnutí a boj proti beztrestnosti pachatelů trestných činů, na něž se vztahuje Římský statut, a zároveň vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že některé ze zatýkacích rozkazů nebyly dosud vykonány; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby s tímto soudem spolupracovaly a pokračovaly ve své důrazné diplomatické a politické podpoře posilování a rozšiřování vztahů mezi tímto soudem a OSN, zejména v souvislosti s Radou bezpečnosti OSN, a aby podnikly kroky, které zabrání případům odpírání spolupráce s Mezinárodním trestním soudem a budou na ně účinně reagovat; opakuje svou výzvu vůči EU k přijetí společného postoje vůči zločinu agrese a kampalským změnám a vyzývá členské státy, aby sladily své vnitrostátní právní předpisy s definicemi uvedenými v kampalských změnách a posílily svou spolupráci s tímto soudem; vyjadřuje hluboké politování nad vzdorem, který vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu vyjadřují některé země, jež stahují svá uznání příslušnosti tohoto soudu, nebo hrozí, že tak učiní;

133.  opakuje svou výzvu k vytvoření funkce zvláštního představitele EU pro mezinárodní spravedlnost a mezinárodní humanitární právo, aby se těmto tématům propůjčila důležitost a viditelnost, které si zasluhují, došlo k účinnému prosazování agendy EU a závazek EU k boji proti beztrestnosti i vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu byl začleňován do všech zahraničních politik EU;

134.  vyzývá EU a její členské státy, aby Mezinárodnímu trestnímu soudu poskytly náležité finanční prostředky a aby posílily svou podporu systému mezinárodního trestního soudnictví, včetně přechodného soudnictví;

Mezinárodní humanitární právo

135.  odsuzuje nedodržování mezinárodního humanitárního práva a vyjadřuje své hluboké znepokojení nad znepokojivě narůstající mírou škod na civilistech a civilním majetku v ozbrojených konfliktech na celém světě, stejně jako zvyšujícím se počtem smrtících útoků na nemocnice, školy, humanitární konvoje a další civilní cíle; vyjadřuje vážné znepokojení nad rostoucím vlivem jednání nestátních subjektů v konfliktech po celém světě a naléhavě vyzývá EU, aby používala všechny nástroje, jež má k dispozici, s cílem posílit dodržování mezinárodního humanitárního práva státními i nestátními subjekty; vítá závazek EU a členských států vůči Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, že důrazně podpoří vytvoření efektivního mechanismu k posílení dodržování mezinárodního humanitárního práva, a vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby Parlament informovala o cílech a strategii, jež byly za účelem dosažení tohoto závazku vytvořeny; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby svolalo mezinárodní konferenci za účelem přípravy nového mezinárodního mechanismu pro sledování a sběr údajů, jakož i zveřejňování zpráv o porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně útoků na nemocnice, zdravotnické pracovníky a ambulance; zastává názor, že takový mechanismus by mohl stavět na stávajícím mechanismu pro děti postižené ozbrojeným konfliktem (CAAC); požaduje, aby místopředsedkyně, vysoká představitelka každoročně předkládala veřejný seznam údajných pachatelů útoků na školy a nemocnice za účelem stanovení vhodných kroků ze strany EU k zastavení takových útoků;

136.  lituje skutečnosti, že Úmluvu o kazetové munici ještě musí ratifikovat sedm členských států; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily celosvětový zákaz používání bílého fosforu, zejména prostřednictvím uzavření nového protokolu k Úmluvě o některých konvenčních zbraních, který by používání takovýchto zbraní zakazoval;

137.  vyzývá členské státy, aby ratifikovaly hlavní nástroje mezinárodního humanitárního práva a další relevantní právní nástroje, které mají na mezinárodní humanitární právo dopad; uznává význam obecných pokynů EU pro podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva a opakuje svou výzvu směřovanou k místopředsedkyni, vysoké představitelce a k ESVČ, aby provádění těchto pokynů podrobily přezkumu s ohledem na tragické události na Blízkém východě, zejména v souvislosti s všeobecnou a systematickou beztrestností hrubého porušování mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv; vyzývá EU, aby podporovala iniciativy zaměřené na šíření znalostí o mezinárodním humanitárním právu a osvědčených postupů při jeho uplatňování, a vyzývá EU, aby využila veškeré dvoustranné nástroje, které má k dispozici, pro účinné prosazování dodržování mezinárodního humanitárního práva ze strany svých partnerů, mimo jiné prostřednictvím politického dialogu; opakuje svůj požadavek vůči členským státům, aby se připojily k mezinárodnímu úsilí o předcházení útokům proti školám a také zneužívání škol ozbrojenými subjekty pro vojenské účely tím, že podpoří Deklaraci o bezpečných školách, která má přispět k ukončení obecně rozšířených vojenských útoků na školy při ozbrojených konfliktech;

138.  naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby svolalo mezinárodní konferenci s cílem posílit efektivitu mezinárodních humanitárních pravidel;

139.  opakuje svou výzvu adresovanou místopředsedkyni, vysoké představitelce, aby zahájila iniciativu s cílem uvalit zbrojní embargo EU na země, jež jsou obviněny z údajného závažného porušování mezinárodního humanitárního práva, zejména s ohledem na záměrné útoky na civilní infrastrukturu; zdůrazňuje, že další povolování prodeje zbraní těmto zemím je porušením společného postoje Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008; vyzývá členské státy, aby zvážily přijetí osob zadržovaných v Guantánamu v EU; zdůrazňuje, že věznici v zátoce Guantánamo je třeba co nejdříve uzavřít;

Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání či přesvědčení

140.  v souladu s článkem 10 SFEU odsuzuje veškeré projevy násilí, pronásledování, nesnášenlivosti a diskriminace, k nimž dochází na základě ideologie, náboženského vyznání či přesvědčení; vyjadřuje vážné znepokojení v souvislosti s pokračujícími zprávami o násilí a pronásledování, nesnášenlivosti a diskriminaci náboženských menšin či menšin vyznávajících určité přesvědčení na celém světě; zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání či přesvědčení je základním lidským právem provázaným s dalšími lidskými právy a základními svobodami a zahrnuje právo být věřící či nevěřící, právo hlásit se či nehlásit se k jakémukoli náboženství nebo přesvědčení a právo přijmout, změnit a opustit víru nebo se k ní navrátit dle vlastní volby, jak je zakotveno v článku 18 Všeobecné deklarace lidských práv a v článku 9 Evropské úmluvy o lidských právech; žádá EU i její členské státy, aby se zapojily do politických diskusí o zrušení zákonů o rouhání; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily respektování a ochranu menšin po celém světě, a to rovněž na Blízkém východě, kde DÁ'IŠ a další teroristické skupiny pronásledují jezídy, křesťany, muslimské menšiny i ateisty; vyslovuje hluboké politování nad zneužíváním náboženského vyznání nebo přesvědčení pro teroristické účely;

141.  podporuje závazek EU na podporu práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci mezinárodních a regionálních fór, včetně OSN, OBSE, Rady Evropy a dalších regionálních mechanismů, a vyzývá EU, aby nadále předkládala své každoroční usnesení o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení v OSN a aby podporovala mandát zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; vybízí místopředsedkyni, vysokou představitelku a ESVČ, aby se zapojily do stálého dialogu s nevládními organizacemi, náboženskými skupinami nebo skupinami podle přesvědčení a s náboženskými představiteli;

142.  v plné míře podporuje praxi EU ujímat se iniciativy při přijímání tematických rezolucí Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN na téma svobody náboženského vyznání a přesvědčení, vybízí EU, aby podpořila mandát zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, a naléhavě vyzývá země, které v současné době nepřijímají žádosti zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, aby je mohl navštívit, ke změně jejich postoje;

143.  vyzývá EU, aby posílila své stávající nástroje a aby přijala jakékoli další v rámci svého mandátu s cílem zajistit efektivní ochranu náboženských menšin na celém světě;

144.  požaduje konkrétní kroky k zajištění účinného provádění pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, včetně: systematické a důsledné odborné přípravy zaměstnanců EU v ústředí a v delegacích, podávání zpráv o situaci v jednotlivých zemích a místech a jednání v úzké spolupráci s místními subjekty, a to zejména s vedoucími představiteli náboženských skupin nebo skupin podle přesvědčení;

145.  je hluboce znepokojen skutečností, že v některých částech světa je postavení náboženských společenství nebo společenství na základě přesvědčení ohroženo a celá náboženská společenství mizí nebo jsou na útěku;

146.  zdůrazňuje skutečnost, že křesťané představují v současné době nejvíce pronásledovanou a zastrašovanou náboženskou skupinu v zemích po celém světě, včetně Evropy, kde jsou křesťanští uprchlíci běžně vystavováni nábožensky motivovanému pronásledování, a že některým z nejstarších křesťanských komunit hrozí zánik, a to zejména v severní Africe a na Blízkém východě;

147.  vybízí mezinárodní společenství a EU, aby poskytovaly menšinám ochranu a zřizovaly bezpečné zóny; vyzývá k uznání, samosprávě a ochraně etnických a náboženských menšin žijících v oblastech, kde mají historické kořeny a žily pospolu v míru – například v pohoří Sindžár (jezídové) a na Ninivské planině (chaldejské, syrské a asyrské menšiny); vyzývá k poskytnutí zvláštní pomoci při úsilí o zachování (hromadných) hrobů v oblastech, kde v současnosti probíhají nebo nedávno proběhly konflikty, s cílem exhumovat a kriminalisticky přezkoumat lidské ostatky, jež jsou v nich uloženy, a umožnit tak jejich důstojný pohřeb nebo vydání rodinám obětí; vyzývá k vytvoření specializovaného fondu, který by napomohl financovat iniciativy pro zachování důkazů s cílem umožnit vyšetření a stíhání případů podezření na zločiny proti lidskosti; vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly opatření za účelem bezodkladného zřízení skupiny odborníků, jež budou pověřeni shromážděním veškerých důkazů o jakékoli probíhající mezinárodní trestné činnosti, včetně genocidy, proti náboženským a etnickým menšinám kdekoliv na světě, a k jejichž úkolům bude patřit i ochrana hromadných hrobů v oblastech, kde v současnosti probíhají nebo nedávno proběhly konflikty, aby bylo možné připravit mezinárodní stíhání odpovědných osob;

Svoboda projevu on-line a off-line a prostřednictvím audiovizuálních a dalších mediálních zdrojů

148.  zdůrazňuje, že lidská práva a základní svobody jsou univerzální a musí být globálně chráněny ve všech podobách, v nichž se projevují;

149.  zdůrazňuje úlohu svobody projevu, nezávislosti sdělovacích prostředků a pluralismu jako základních prvků nezbytných pro demokracii, jakož i nezbytnost posílení postavení občanů a občanské společnosti pro zajištění transparentnosti a odpovědnosti ve veřejném sektoru;

150.  vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem případů zatýkání a zastrašování novinářů v mnoha zemích a zdůrazňuje, že takové praktiky vážně ohrožují svobodu tisku; naléhavě vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby chránily nezávislé novináře a bloggery, zmírnily „digitální propast“ a usnadnily neomezený přístup k informačním a komunikačním prostředkům i necenzurovaný přístup k internetu (digitální svoboda);

151.  vyjadřuje vážné znepokojení nad množením a rozšiřováním případů sledování, dozoru, cenzury a filtračních technologií, které představují rostoucí hrozbu pro aktivisty v oblasti lidských práv a demokracie v autokratických zemích;

152.  důrazně odsuzuje rostoucí počet případů, kdy obránci lidských práv čelí digitálním hrozbám, včetně zneužití dat při zabavení zařízení, dálkovém dohledu a únicích dat; odsuzuje používání on-line sledování a hackerství pro shromažďování informací, které lze použít v právních sporech nebo pomlouvačných kampaních i během soudních řízení pro urážku na cti;

153.  důrazně odsuzuje kontrolu internetu, sdělovacích prostředků a akademické obce ze strany veřejných orgánů a rostoucí případy zastrašování, obtěžování a svévolného zatýkání, kterým čelí obránci lidských práv, právníci a novináři;

154.  odsuzuje omezení digitální komunikace, včetně rušení internetových stránek a blokování osobních účtů ze strany autoritářských režimů za účelem omezení svobody projevu, umlčení opozice a potlačení občanské společnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby veřejně odsoudily režimy, které omezují digitální komunikaci svých kritiků a opozice;

155.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat neomezený přístup k internetu v rámci veškerého styku se třetími zeměmi, včetně přístupových a obchodních jednání, dialogů o lidských právech a diplomatických styků, i co nejvíce zpřístupňovat informace o lidských právech a demokracii lidem na celém světě;

156.  je znepokojen nárůstem nenávistných projevů, a to zejména na platformách sociálních médií; vyzývá Komisi, aby do záležitosti zapojila zástupce organizací občanské společnosti a zajistila, že budou při sjednávání kodexů chování zohledněny jejich názory; důrazně odsuzuje šíření nenávistných zpráv, které podněcují k násilí a teroru;

157.  vyzývá ke zvýšení podpory v oblasti svobody sdělovacích prostředků, ochrany nezávislých novinářů, bloggerů a oznamovatelů, zmírnění „digitální propasti“, usnadnění neomezeného přístupu k informačním a komunikačním prostředkům i k zajištění necenzurovaného přístupu k internetu (digitální svoboda);

158.  vyzývá k aktivnímu vývoji a šíření technologií, které pomáhají chránit lidská práva a zajišťují digitální práva a svobody občanů, jakož i jejich bezpečnost a soukromí;

159.  žádá EU, aby využívala bezplatný a otevřený software a podporovala v tom i další aktéry, neboť takovýto software zajišťuje větší bezpečnost a umožňuje lépe dodržovat lidská práva;

160.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech mezinárodních fórech, včetně Fóra OSN pro správu internetu, G8, G20, OBSE a Evropské rady, vyzdvihovaly otázku svobody projevu on-line, digitálních svobod a významu bezplatného a otevřeného internetu;

Boj proti terorismu

161.  opakuje své jednoznačné odsouzení terorismu a svou plnou podporu krokům usilujícím o zničení teroristických organizací, zejména DÁ'IŠ, který představuje jednoznačnou hrozbu pro regionální a mezinárodní bezpečnost, a současně připomíná, že taková opatření by vždy měla být zcela v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv; podporuje uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014) o boji proti hrozbám terorismu ze strany zahraničních bojovníků a obecných zásad pro zastavení přílivu zahraničních bojovníků, které byly přijaty v Madridu;

162.  připomíná, že akční plán EU pro lidská práva a demokracii zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby se do rozvojových politik a programů týkajících se terorismu začleňovalo dodržování svobody přesvědčení a projevu, a to i v souvislosti s využíváním digitálních technologií v oblasti sledování; zdůrazňuje, že by členské státy měly plně využívat stávající nástroje k řešení radikalizace evropských občanů a vytvářet efektivní programy zaměřené na boj proti teroristické a extremistické propagandě a metodám náboru bojovníků, zejména on-line, jakož i na předcházení radikalizaci; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zavést společný postup na úrovni EU, a trvá na tom, aby členské státy spolupracovaly v citlivých oblastech, zejména v oblasti sdílení informací a zpráv tajných služeb;

163.  žádá EU, aby i nadále spolupracovala s OSN na potírání financování terorismu, a to i s využitím stávajících mechanismů pro označení teroristů a teroristických organizací, a aby posílila mechanismy zmrazení majetku po celém světě a současně prosazovala mezinárodní normy pro spravedlivé řízení a právní stát; vyzývá Komisi a členské státy, aby okamžitě a efektivně zahájily v této věci jednání s těmi státy, které financují či podporují teroristické organizace nebo to umožňují svým občanům;

Trest smrti

164.  připomíná, že EU vůči trestu smrti zaujímá postoj nulové tolerance, a opakuje, že se ve všech případech a za všech okolností dlouhodobě staví proti trestu smrti, mučení a krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání;

165.  vítá zrušení trestu smrti na Fidži, v Surinamu, Mongolsku a v americkém státě Nebraska;

166.  je hluboce znepokojen skutečností, že v některých zemích byl v posledních letech výkon trestu smrti obnoven; s politováním konstatuje, že političtí představitelé v dalších zemích o znovuzavedení trestu smrti rovněž uvažují; vyjadřuje vážné znepokojení nad údajným nárůstem počtu rozsudků trestu smrti vynesených v roce 2015 na celém světě, zejména v Číně, Egyptě, Íránu, Nigérii, Pákistánu a v Saúdské Arábii; připomíná orgánům těchto zemí, že jsou smluvními stranami Úmluvy o právech dítěte, která přísně zakazuje trest smrti za trestné činy spáchané osobou mladší 18 let;

167.  je obzvláště znepokojen rostoucím počtem rozsudků smrti vynášených v masových procesech bez záruky zajištění minimálních norem pro spravedlivé soudní řízení, které vyžaduje mezinárodní právo;

168.  důrazně odsuzuje nárůst případů vynesení rozsudku trestu smrti za trestné činy související s drogami a požaduje vyloučení ukládání trestu smrti i mimosoudních poprav za tento druh trestných činů;

169.  vyzývá státy, které trest smrti zrušily nebo na jeho výkon uvalily dlouhodobé moratorium, aby dodržely svůj závazek a trest smrti neobnovily; vyzývá EU, aby k boji proti trestu smrti nadále využívala spolupráci a diplomacii na všech příslušných světových fórech a aby rovněž usilovala o to, že bude v plném rozsahu dodrženo právo každé osoby, jež čelí popravě, na spravedlivý proces; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU i nadále monitorovala podmínky, za nichž se popravy v těch zemích, kde se trest smrti stále používá, vykonávají, s cílem zajistit zveřejnění seznamu osob odsouzených k trestu smrti a předání jejich těl rodinám;

170.  trvá na tom, že je důležité, aby si EU zachovala ambiciózní politiku zaměřenou na celosvětové zrušení trestu smrti v souladu s obecnými zásadami EU týkajícími se trestu smrti, jež byly revidovány v roce 2013, a aby i nadále proti trestu smrti bojovala; vyzývá EU, aby dále pracovala na všeobecném zrušení trestu smrti, zkoumala nové způsoby, jak se o tento cíl zasazovat, a aby v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva podporovala opatření, která se snaží rozsudkům trestu smrti či jejich vykonávání předcházet; žádá delegace EU, aby za tímto účelem i nadále organizovaly osvětové kampaně;

Boj proti mučení a špatnému zacházení

171.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že zadržované osoby neustále podstupují mučení a špatné zacházení, mimo jiné za účelem získání doznání, která jsou následně použita v trestních řízeních, jež zjevně nesplňují mezinárodní normy v oblasti spravedlnosti;

172.  vyslovuje hluboké politování nad rozšířeným praktikováním mučení a špatného zacházení vůči osobám, které vyjadřují svůj nesouhlas, s cílem tyto osoby umlčet a vůči zranitelným skupinám, jakými jsou etnické, jazykové a náboženské menšiny, osoby LGBTI, ženy, děti, žadatelé o azyl a migranti;

173.  co nejdůrazněji odsuzuje mučení a špatné zacházení, které praktikuje DÁ'IŠ a jiné teroristické nebo polovojenské organizace; vyjadřuje solidaritu se všemi rodinami a společenstvími, jejichž členové se stali oběťmi takového násilí; odsuzuje praktiky DÁ'IŠ a jiných teroristických nebo polovojenských organizací, jež zahrnují diskriminaci a napadání menšinových skupin; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby zintenzivnily své úsilí o účinné vyřešení naléhavé potřeby zabránit dalšímu utrpení;

174.  domnívá se, že vazební podmínky a stav věznic v řadě zemí jsou důvodem k vážnému znepokojení; považuje za nezbytné bojovat proti všem formám mučení a špatného zacházení se zadržovanými osobami, včetně psychologického mučení, a zintenzivnit úsilí o zajištění souladu s platným mezinárodním právem, zejména pokud jde o přístup ke zdravotní péči a lékům; důrazně odsuzuje porušování tohoto práva a domnívá se, že odmítnutí léčit zadržované osoby, zejména v případě onemocnění, jako je hepatitida nebo HIV, se rovná neposkytnutí pomoci osobě v nebezpečí;

175.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby vzhledem k pokračujícím zprávám o rozšířeném používání praktik mimosoudních poprav, mučení a špatného zacházení na celém světě zintenzivnila na všech úrovních dialogů a na všech fórech úsilí EU v boji proti mimosoudním popravám, mučení a jinému špatnému zacházení, a to v souladu s obecnými zásadami politiky EU vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání;

176.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby znepokojení ohledně mučení a špatného zacházení vyjadřovala i nadále a systematicky v dialozích, které vede s dotčenými zeměmi v oblasti politiky a lidských práv, a rovněž ve svých veřejných prohlášeních, a vyzývá delegace EU i velvyslanectví členských států v příslušných oblastech, aby případy mučení a špatného zacházení monitorovaly, přijaly konkrétní kroky za účelem dosažení jejich úplného vymýcení, sledovaly příslušná trestní řízení a využily všech dostupných nástrojů na pomoc dotčeným jednotlivcům;

Bezpilotní letouny

177.  vyjadřuje vážné znepokojení nad používáním bezpilotních letounů vybavených zbraněmi mimo mezinárodní právní rámec; naléhavě vyzývá členské státy, aby formulovaly jasnou politiku a právní postoje k bezpilotním letounům vybaveným zbraněmi, a opakuje svou výzvu k vypracování společného postoje EU týkajícího se používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, který by podporoval dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešil by takové otázky, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; opět naléhavě žádá, aby EU zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují provedení útoku bez lidského zásahu; vyzývá EU, aby se postavila proti mimosoudnímu a cílenému zabíjení a tyto praktiky zakázala a aby se v souladu s vnitrostátními a mezinárodními právními závazky zavázala k zajištění vhodných opatření, pokud existuje důvodné podezření, že by fyzická osoba nebo subjekt v rámci její jurisdikce mohly být spojeny s nezákonným cíleným zabíjením v zahraničí; vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, členské státy a Radu, aby zahrnuly bezpilotní letouny vybavené zbraněmi a plně autonomní zbraně do příslušných evropských a mezinárodních mechanismů odzbrojování a kontroly zbraní, a naléhavě vyzývá členské státy, aby se do těchto kontrolních mechanismů zapojily a posilovaly je; vyzývá EU, aby zaručila transparentnější a odpovědnější používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi ze strany svých členských států, zvláště vůči třetím zemím, s ohledem na právní základ upravující jejich používání a na provozní odpovědnost a aby umožnila soudní přezkum útoků vedených prostřednictvím bezpilotních letounů a zajistila obětem nezákonných útoků tohoto druhu přístup k účinné nápravě;

178.  zdůrazňuje, že EU zakazuje vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez lidského zásahu; vyzývá EU, aby se postavila proti nezákonnému cílenému zabíjení a tyto praktiky zakázala;

179.  vyzývá Komisi, aby Parlament řádně informovala o všech případech, kdy se finanční prostředky EU využívají na projekty v oblasti výzkumu a vývoje související s výrobou bezpilotních letounů, jak pro civilní, tak i pro vojenské účely; vyzývá k provádění posouzení dopadu na lidská práva v případě budoucích projektů zaměřených na vyvíjení bezpilotních letounů;

180.  zdůrazňuje, že dopad technologií na zlepšování lidských práv by měl být začleněn do politik a programů EU s cílem dosáhnout pokroku v oblasti ochrany lidských práv a podpory demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a mírového řešení sporů;

Podpora demokracie a voleb a volební pozorovatelské mise

181.  připomíná, že klíčovými prvky spravedlivých a demokratických voleb je otevřený prostor pro občanskou společnost, svoboda projevu, shromažďování a sdružování a respektování právního státu; vyzývá EU, aby zajistila, že místní nevládní organizace budou mít prostor pro legitimní pozorování a monitorování průběhu voleb; zdůrazňuje, že hrozbou pro rovné uplatňování lidských práv je korupce, která rovněž podkopává demokratické procesy; domnívá se, že by EU měla zdůraznit význam bezúhonnosti, odpovědnosti a řádné správy věcí veřejných ve všech dialozích se třetími zeměmi, jak je stanoveno v Úmluvě OSN proti korupci (UNCAC); připomíná, že je nutné, aby EU dodržela závazek, který učinila vůči svým partnerům, a to zejména partnerům ve svém sousedství, že bude podporovat hospodářské, sociální a politické reformy, chránit lidská práva a pomáhat při vytváření právního státu, neboť se jedná o nejlepší způsob, jak posílit mezinárodní řád a zajistit stabilitu ve svém sousedství; zdůrazňuje v této souvislosti, že přezkum evropské politiky sousedství byl příležitostí pro připomenutí, že obrana univerzálních hodnot a prosazování lidských práv jsou klíčovými cíli Unie; připomíná, že zkušenosti EU, politiků, akademických pracovníků, sdělovacích prostředků, nevládních organizací a občanské společnosti získané při procesech přechodu k demokracii v rámci politik rozšíření a sousedství by mohly rovněž kladně přispět k nalezení osvědčených postupů, jež by bylo možné využít k podpoře a upevnění dalších demokratizačních procesů ve světě; v této souvislosti vítá činnost Evropské nadace pro demokracii a programů EU podporujících organizace občanské společnosti, zejména evropského nástroje pro demokracii a lidská práva;

182.  doporučuje, aby EU vyvinula komplexnější přístup k procesům demokratizace, vzhledem k tomu, že sledování voleb představuje pouze jeden z aspektů delšího a rozsáhlejšího cyklu; zdůrazňuje, že politická přeměna a demokratizace mohou být udržitelné a úspěšné pouze tehdy, pokud je doprovází dodržování lidských práv a rovný přístup k demokratickému procesu pro ženy, osoby se zdravotním postižením a jiné marginalizované skupiny, podpora spravedlnosti, transparentnost, odpovědnost, usmíření, právní stát, hospodářský a sociální rozvoj, opatření pro boj s extrémní chudobou a zřízení demokratických orgánů; zdůrazňuje, že prioritou EU v zemích, které procházejí demokratizačním procesem, by měl být boj proti korupci, neboť tento jev brzdí ochranu a prosazování řádné správy věcí veřejných, podněcuje organizovaný zločin a je provázán s volebními podvody;

183.  vítá společné sdělení o přezkumu evropské politiky sousedství a připomíná, že vztahy EU s jejími sousedními zeměmi by v souladu se Smlouvou o EU měly být založeny na hodnotách Unie, které zahrnují lidská práva a demokracii; zdůrazňuje, že přispívání ke stabilizaci sousedství jde ruku v ruce s podporou demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a lidských práv;

184.  zdůrazňuje, že by EU měla i nadále podporovat demokratické a účinné instituce pro lidská práva a občanskou společnost v sousedních zemích; v této souvislosti bere s potěšením na vědomí důsledné zapojení Evropské nadace pro demokracii do prosazování dodržování základních práv a svobod a demokratických zásad v zemích východního a jižního sousedství EU;

185.  zdůrazňuje, že politika rozšiřování je jedním z nejsilnějších nástrojů pro posílení dodržování demokratických zásad a lidských práv; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala posilování demokratických politických kultur, dodržování zásad právního státu, nezávislost sdělovacích prostředků a soudnictví a boj proti korupci v kandidátských i potenciálních kandidátských zemích;

186.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby i nadále poskytovaly plnou podporu demokratickým procesům probíhajícím ve třetích zemích, stejně jako politickému dialogu mezi vládnoucími a opozičními stranami a občanskou společností; trvá na tom, že je důležité, aby se EU v rámci svého zapojení do podpory demokracie v konkrétní zemi, jakož i v rámci své strategie pro tuto zemi v oblasti lidských práv důsledně řídila doporučeními volebních pozorovatelských misí; vyzývá k užší koordinaci a spolupráci mezi Parlamentem a Komisí/ESVČ s cílem zajistit následnou kontrolu toho, zda jsou tato doporučení skutečně prováděna a jak je využívána cílená finanční a technická pomoc, kterou EU mohla nabídnout; vyzývá Komisi, aby provedla globální posouzení postupů pro monitorování průběhu voleb;

187.  vyzývá Radu a ESVČ, aby do zeměpisné části výroční zprávy EU o lidských právech a demokracii ve světě zahrnuly zvláštní část – v případě dotčených zemí – věnovanou otázce provádění doporučení přijatých v rámci volebních pozorovatelských misí; připomíná závazek, který ESVČ, Komise a členské státy učinily v akčním plánu, tj. že navážou pevnější a důslednější vztahy s orgány řídícími volby, parlamentními institucemi a organizacemi občanské společnosti ve třetích zemích s cílem přispět k posílení jejich postavení, a tím i k posílení demokratických procesů;

188.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že její práce při volbách – pozorování a pomoc – bude kombinována s podobnou podporou poskytovanou dalším důležitým subjektům v rámci demokratického systému, jako jsou politické strany, parlamenty, místní orgány, nezávislé sdělovací prostředky a občanská společnost;

189.  vyzývá EU, aby v zájmu rozvoje soudržného, pružného a důvěryhodného přístupu EU pracovala i nadále na formulování osvědčených postupů v této oblasti, a to i v souvislosti s opatřeními pro předcházení konfliktům, s mediačními opatřeními a s usnadňováním dialogu;

190.  uznává úspěšnou práci ESVČ a delegací EU na dokončení druhé generace analýz v oblasti demokracie i pokrok dosažený v oblasti akčních plánů týkajících se demokracie a vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby zajistila, že tyto akční plány povedou ke konkrétní podpoře demokracie na místě;

191.  vyzývá ESVČ, aby na základě zkušeností s analýzami v oblasti demokracie připravila půdu pro začlenění těchto analýz do své zahraniční činnosti, a konstatuje, že ačkoli je připojení demokracie ke strategiím v oblasti lidských práv a demokracie pro jednotlivé země vítáno, není dostačující pro skutečně komplexní pochopení demokracie v partnerské zemi;

o
o   o

192.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, místopředsedkyni, vysoké představitelce, jakož i zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva.

(1)http://www.un.org/womenwatch/daw/cedaw/cedaw.htm.
(2)Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 57..
(3)http://www.ohchr.org/EN/ProfessionalInterest/Pages/CMW.aspx.
(4)A/RES/41/128.
(5)http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/2.
(6)http://www.ohchr.org/EN/ProfessionalInterest/Pages/Vienna.aspx.
(7)http://www.un.org/womenwatch/daw/beijing/pdf/BDPfA%20E.pdf.
(8)http://www.unfpa.org/sites/default/files/pub-pdf/programme_of_action_Web%20ENGLISH.pdf.
(9)http://www.ohchr.org/Documents/Publications/PTS-4Rev1-NHRI_en.pdf.
(10)https://europa.eu/globalstrategy/en/global-strategy-foreign-and-security-policy-european-union.
(11)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11855-2012-INIT/cs/pdf.
(12)https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/111817.pdf.
(13)http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A52009XG1215(01).
(14)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10897-2015-INIT/cs/pdf.
(15)Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 174.
(16)http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/foraff/137584.pdf.
(17)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10255-2016-INIT/cs/pdf.
(18)http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/fac/2015/10/st13201-en15_pdf/.
(19)http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/06/16-epsco-conclusions-lgbti-equality/.
(20)http://ec.europa.eu/justice/discrimination/files/lgbti_actionlist_en.pdf.
(21)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9242-2015-INIT/cs/pdf.
(22)http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2015/07/20-fac-migration-conclusions/.
(23)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12002-2015-REV-1/cs/pdf.
(24)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12098-2015-INIT/cs/pdf.
(25)Úř. věst. L 43, 18.2.2015, s. 29.
(26)http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=CS&f=ST%2015559%202014%20INIT.
(27)http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/130243.pdf.
(28)http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12525-2016-INIT/cs/pdf.
(29) https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168008482e.
(30)Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 56.
(31)http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/international-summit/2015/11/action_plan_en_pdf/.
(32)http://www.securitycouncilreport.org/atf/cf/%7B65BFCF9B-6D27-4E9C-8CD3-CF6E4FF96FF9%7D/s_res_2242.pdf.
(33)http://www.securitycouncilreport.org/atf/cf/%7B65BFCF9B-6D27-4E9C-8CD3-CF6E4FF96FF9%7D/CAC%20S%20RES%201820.pdf.
(34)http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=S/RES/1325(2000).
(35)http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/167.
(36)Přijaté texty, P8_TA(2016)0337.
(37)Přijaté texty, P8_TA(2016)0300.
(38)Přijaté texty, P8_TA(2016)0201.
(39)Přijaté texty, P8_TA(2016)0102.
(40) Přijaté texty, P8_TA(2016)0051.
(41)Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.
(42)Přijaté texty, P8_TA(2015)0317.
(43)Přijaté texty, P8_TA(2015)0350.
(44)Přijaté texty, P8_TA(2015)0348.
(45)Přijaté texty, P8_TA(2015)0288.
(46)Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 130.
(47)Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 178.
(48)Úř. věst. C 234, 28.6.2016, s. 25.
(49)Přijaté texty, P7_TA(2014)0172.
(50)Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 69.
(51) http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session31/Documents/A_HRC_31_56_en.doc.
(52)Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 105.
(53)Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 24.
(54)Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 115.
(55)Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 165.
(56)Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 69.
(57)A/HRC/RES/17/4.
(58)https://www.democracyendowment.eu/annual-report/.
(59)Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 25.
(60)http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/july/tradoc_153591.pdf.
(61) Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Nigérie, Somálsko, Mauritánie, Súdán, Sierra Leone, Jemen, Afghánistán, Pákistán, Katar, Írán a Maledivy.


Provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (čl. 36 Smlouvy o EU)
PDF 524kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (2016/2036(INI))
P8_TA(2016)0503A8-0360/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice,

–  s ohledem na články 21 a 36 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o politické odpovědnosti,

–  s ohledem na společný pracovní dokument ze dne 21. září 2015 „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182),

–  s ohledem na projev předsedy Junckera o stavu Unie, který přednesl dne 14. září 2016,

–  s ohledem na globální strategii Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie Federica Mogheriniová, a na její návrhy přednesené na neformálním zasedání ministrů zahraničních věcí v Bratislavě dne 2. září 2016,

–  s ohledem na závěry bratislavského summitu ze dne 16. září 2016,

–  s ohledem na výsledky neformálního zasedání ministrů obrany EU v Bratislavě dne 27. září 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o mírových operacích – spolupráce EU s OSN a Africkou unií(1),

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů zahraničních věcí Výmarského trojúhelníku Franka-Waltera Steinmeiera (Německo), Jeana-Marca Ayraulta (Francie) a Witolda Waszczykowského (Polsko) o budoucnosti Evropy vydané ve Výmaru dne 28. srpna 2016,

–  s ohledem na francouzsko-německou iniciativu v oblasti obrany ze září 2016 nazvanou „Obnovení SBOP“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0360/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie čelí bezprecedentním vnitřním a vnějším problémům, k nimž patří konflikty mezi státy, selhání státu, terorismus, hybridní hrozby, ztráta kybernetické a energetické bezpečnosti, organizovaná trestná činnost a změna klimatu; vzhledem k tomu, že EU bude schopna účinně reagovat na nové problémy pouze tehdy, budou-li její struktury a její členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) spolupracovat a vyvíjet společné a opravdu koordinované úsilí;

B.  vzhledem k tomu, že v současné době je EU obklopena řetězem nestabilních států, neboť velkou částí Blízkého východu a severní Afriky zmítají etnicko-náboženské konflikty a zástupné války a v celém regionu se šíří teroristické skupiny, jako jsou tzv. Islámský stát (IS)/DÁ´IŠ a fronta Džabhat Fatah aš-Šám; vzhledem k tomu, že al-Káida využívá bezpečnostního vakua na Blízkém východě a v severní Africe k vlastnímu posílení a že její odhodlání vést celosvětový džihád je neměnné;

C.  vzhledem k tomu, že tyto konflikty, jež se postupně rozšiřují do EU, ať už v podobě terorismu, masivního přílivu uprchlíků nebo dezinformačních kampaní usilujících o rozdělení naší společnosti, mají přímé a vážné důsledky pro bezpečnost a kvalitu života občanů EU;

D.  vzhledem k tomu, že Evropa pociťuje na svém území hrozbu terorismu; vzhledem k tomu, že nedávné teroristické útoky v evropských městech spáchané radikálními džihádisty napojenými na IS/DÁ´IŠ jsou součástí ucelené strategie této skupiny a doplňují pozemní válku v Sýrii, Iráku a Libyi, ekonomickou válku zaměřenou na odvětví cestovního ruchu v severní Africe a rovněž propagandu na internetu a kybernetické útoky; vzhledem k tomu, že tisíce občanů EU, kteří se připojili k těmto teroristickým skupinám, představují stále větší hrozbu pro naši bezpečnost jak doma, tak i jinde ve světě;

E.  vzhledem k tomu, že agresivní Rusko nadále porušuje svrchovanost a nezávislost sousedních států a otevřeně napadá evropský a celosvětový mír a bezpečnostní systém; vzhledem k tomu, že Rusko je dnes autokratičtější a agresivnější vůči svým sousedům, než kdykoli od zániku Sovětského svazu v roce 1991; vzhledem k tomu, že oficiální ruská propaganda líčí Západ jako protivníka a aktivně se snaží poškodit jednotu Evropské unie a soudržnost transatlantické aliance, ať již ve formě dezinformačních kampaní nebo poskytování finanční podpory euroskeptickým a fašistickým skupinám v Unii a kandidátských zemích;

Pokračovat v úspěšné historii EU: proměna vyvolaná činností

1.  připomíná, že Evropská unie je jedním z největších úspěchů v dějinách Evropy a že transformační síla EU přinesla jejím občanům a sousedním zemím, z nichž mnohé jsou nyní členskými státy EU, mír, stabilitu a prosperitu; zdůrazňuje, že EU zůstává největší hospodářskou velmocí, nejštědřejším dárcem humanitární a rozvojové pomoci a stojí v čele mnohostranné celosvětové diplomacie v otázkách, jako jsou změna klimatu, mezinárodní spravedlnost, nešíření zbraní hromadného ničení a lidská práva; vyzývá k většímu zviditelnění kroků, které EU v těchto oblastech učinila;

2.  domnívá se, že současná vnitřní a vnější krize je pro EU příležitostí, pokud ji dokážeme využít ke zlepšení činnosti a spolupráce v EU; domnívá se, že nynější problémy vyžadují reformu, která by zlepšila fungování EU, zvýšila její demokratickou povahu a umožnila jí přinášet občanům to, co očekávají; připomíná, že evropští občané vnímají účinnou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku jako prioritní oblast činnosti EU a že právě tato oblast je jednou z těch, kde evropská spolupráce může vytvořit nejvyšší přidanou hodnotu; upozorňuje tudíž na to, že členské státy musí změnit způsob myšlení, protože dosavadní posuzování zahraniční politiky a bezpečnosti pouze z národního hlediska je dnes již překonané; je přesvědčen, že žádný členský stát se ani s jedním z problémů, kterým dnes čelíme, nemůže vypořádat sám; je pevně přesvědčen, že zranitelnost EU je přímým důsledkem neúplné integrace a nedostatečné koordinace; zdůrazňuje skutečnost, že globalizace a multipolarita si nezbytně žádají, aby docházelo k procesům integrace, jako je EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby konečně projevily dostatečnou jednotu, politickou vůli a vzájemnou důvěru, aby bylo možné využít nástrojů, které máme k dispozici, k prosazování našich zájmů a hodnot ve vzájemné koordinaci; opakuje, že EU může být silným globálním aktérem v rovnoprávném postavení s ostatními velmocemi, pouze pokud budou všechny členské státy vystupovat jednotně a postupovat společně v rámci silné zahraniční a bezpečnostní politiky EU;

3.  vítá plán a závazky z bratislavského summitu a očekává konkrétní zapojení členských států do provádění tohoto plánu;

4.  připomíná, že je nezbytné, aby mezi vnějšími politikami EU byla zajištěna soudržnost, a to i s ostatními politikami s vnějším rozměrem, a aby byly dosaženy cíle vytyčené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii; konstatuje, že vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky by mělo být budování odolnosti, je nutný komplexní přístup, kdy se různá odvětví odchýlí od tradičních přístupů k zahraniční a bezpečnostní politice a využijí široké spektrum diplomatických, bezpečnostních, obranných, hospodářských, obchodních, rozvojových a humanitárních nástrojů; je toho názoru, že SZBP by měla být výraznější, účinnější a založená na hodnotách; zdůrazňuje, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje je jedinečným nástrojem k dosažení komplexního operativního přístupu EU v souladu s cíli Agendy 2030 pro trvale udržitelný rozvoj;

5.  vítá přijetí nové obchodní strategie Komise „Obchod pro všechny“, v jejímž rámci Komise hodlá posílit lidská práva v obchodní politice a využít pozici EU jako obchodního bloku k podpoře lidských práv ve třetích zemích; zdůrazňuje, že to si vyžádá plnou konvergenci a doplňkovost iniciativ v oblasti obchodní a zahraniční politiky, včetně úzké spolupráce mezi různými generálními ředitelstvími, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a orgány členských států; poukazuje na význam skupiny komisařů pro vnější vztahy, které předsedá místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie, která by měla podněcovat k uplatňování komplexního přístupu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o práci této skupiny; vyzývá delegace EU, aby uplatňovaly společné plánování ve všech strategických oblastech vnější činnosti a zabránily tak zdvojování činnosti, šetřily finanční prostředky, zvyšovaly účinnost a odhalovaly případné mezery;

6.  uznává, že změna klimatu by mohla mít vážný dopad na regionální a globální stabilitu, neboť globální oteplování ovlivňuje spory o území, potraviny, vodu a jiné zdroje, oslabuje ekonomiky, ohrožuje regionální bezpečnost a je příčinou migračních toků; dále vyzývá EU a její členské státy, aby zvážily, jak lze do vojenského plánování na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU začlenit strategie týkající se přizpůsobení se změně klimatu a jaké schopnosti, priority a reakce by byly považovány za vhodné;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou schopnost čelit dezinformacím a propagandistickým kampaním zaměřeným na obyvatele EU a sousedních zemí; vyzývá orgány EU a členské státy, aby uznaly, že probíhající informační válka je nejen vnějším, ale i vnitřním problémem EU; s politováním konstatuje, že EU není schopna sdělovat a řádně prezentovat evropskému veřejnému mínění kroky, zásluhy a úspěchy společné bezpečnostní a obranné politiky; naléhavě žádá Radu, Komisi a členské státy, aby vyplnily tuto mezeru a zviditelnily vnější činnost EU a dodaly jí váhu;

8.  uznává, že informační a kybernetická válka je promyšleným pokusem destabilizovat a diskreditovat politické, hospodářské a společenské struktury na státní i nestátní úrovni; v této souvislosti zdůrazňuje naléhavou potřebu začlenit kybernetickou bezpečnost a obranu do všech vnitřních i vnějších politik EU a do jejích vztahů se třetími zeměmi; vyzývá členské státy, aby vytvořily automatizovaný systém sdílení informací o kybernetických a hybridních hrozbách a útocích; vyzývá EU, aby na mezinárodních fórech hájila názor, že základní infrastruktura otevřeného globálního internetu je neutrální zónou; je rovněž přesvědčen, že EU by se měla spojit se svými partnery a zintenzivnit svou pomoc při budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, v boji proti kyberkriminalitě a kybernetickému terorismu;

9.  připomíná, že EU se zavázala rozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku podle zásad demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod a v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem; připomíná akční plán EU pro lidská práva a demokracii, který zdůrazňuje význam EU a její politiky lidských práv a rovnosti žen a mužů v misích a operacích pro řešení krizí; připomíná význam takzvané „doložky o lidských právech“ obsažené od počátku 90. let ve všech rámcových dohodách podepsaných se třetími zeměmi;

10.  připomíná, že politika rozšiřování je jednou z nejúspěšnějších politik EU a přispívá k zajištění stability, demokracie a prosperity na evropském kontinentu; opakuje proto svou důraznou podporu procesu rozšiřování, podmíněnému splněním kodaňských kritérií, včetně integrační kapacity; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi zeměmi EU, kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi v otázkách, jako jsou migrace, bezpečnost, boj proti terorismu a organizované trestné činnosti a boj proti obchodování s lidmi; vyzývá kandidátské země, aby vynaložily veškeré úsilí na dosažení souladu se SZBP/SBOP EU;

11.  zdůrazňuje závazek EU řídit se mezinárodním právem založeným na pravidlech a respektovat účinný multilateralismus pod záštitou OSN; uznává strategické partnerství mezi EU a OSN v oblasti udržení míru a řešení krizí fungující od roku 2003; vybízí EU a její členské státy, aby podporovaly mírové operace OSN a spolupracovaly s OSN při posilování mírových kapacit regionálních organizací, zejména Africké unie, a aby braly v úvahu africký mírový projekt; vyzývá členské státy EU, aby významně zvýšily svůj vojenský a policejní přínos k mírovým misím OSN; vítá závazek globální strategie EU vůči NATO jako základní kámen evropské kolektivní bezpečnosti a posílení OSN jako základu mezinárodního systému;

12.  poukazuje na to, že nedávné krize ukázaly limity Organizace spojených národů; vyzývá EU a její členské státy, aby se vší silou zasadily o reformu Rady bezpečnosti, zejména s cílem zrušit právo veta v případech masových zvěrstev;

13.  zdůrazňuje, že globální strategii EU, kterou v červnu 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie, lze provádět účinně pouze tehdy, pokud budou členské státy jednat s plným nasazením, ztotožní se s těmito cíli a prokáží potřebnou politickou vůli a ochotu postavit se do čela vývoje; poukazuje na to, že na provádění této strategie musí členské státy přidělit odpovídající lidské a finanční prostředky, a to zejména na klíčovou oblast prevence konfliktů, bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje praktické a finanční výhody budoucí integrace evropských obranných kapacit;

14.  vítá záměr vypracovat plán provádění strategie v oblasti bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje, že tento plán by měl být doplněn bílou knihou, která by pro evropskou obranu stanovila úroveň ambicí, úkoly, požadavky a priority v oblasti kapacit; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí začala přednostně pracovat na této bílé knize, aby bylo již v roce 2017 možné předložit první výsledky;

15.  oceňuje návrh na každoroční posuzování aktuálního stavu provádění strategie; je přesvědčen, že tyto úvahy by se měly stát součástí každoroční rozpravy v Parlamentu, a to na základě zprávy o plnění, kterou by vypracovala místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie;

16.  zastává názor, že globální strategie by se měla pravidelně přezkoumávat a měla by se předkládat analýza jejího provádění, a to synchronně s volebním cyklem a s nástupem každé nové Komise do funkce, aby bylo možné ověřit, zda její cíle a priority stále odpovídají aktuálním výzvám a hrozbám;

17.  zdůrazňuje, že vnější činnost EU se musí zakládat na třech pilířích, které lze definovat jako „tři D“: diplomacie (Diplomacy), rozvoj (Development) a obrana (Defence);

Převzít odpovědnost za naši bezpečnost: prevence, obrana, potírání, reakce

18.  zdůrazňuje, že EU musí posílit své kapacity v oblasti bezpečnosti a obrany, protože svého potenciálu světové velmoci může využít naplno jedině tehdy, pokud v rámci komplexního přístupu EU spojí svou jedinečnou „měkkou sílu“ s „tvrdou silou“; připomíná, že klíčovým prvkem k tomu, aby EU dokázala odpovídajícím způsobem, reagovat na krize, zvyšovat odolnost partnerů a chránit Evropu, jsou společné a silnější civilní a vojenské kapacity; konstatuje, že mezinárodním vztahům opět dominuje politika vedená z pozice síly, a proto jsou schopnosti v oblasti obrany a odrazování zásadní pro uplatnění vlivu EU při diplomatických jednáních; v této souvislosti opakuje, že je nezbytné posílit a prohloubit společnou bezpečnostní a obrannou politiku, protože v období rozpočtových omezení lze vojenské kapacity EU zlepšit jedině tak, že se posílí součinnost intenzivnější spoluprací v oblasti obrany na základě potřeb všech členských států a zvýší se cílené investice; domnívá se, že pevnější evropská spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany by vedla ke zvýšení účinnosti, jednoty a efektivity a že EU a její členské státy by prostřednictvím této hlubší spolupráce získaly nezbytné technologické a průmyslové kapacity;

19.  je přesvědčen, že vzhledem k již podfinancovanému rozpočtu EU, dalším snahám v oblasti operací, správním nákladům, přípravným akcím a pilotním projektům v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky musí členské státy rovněž poskytnout dodatečné finanční prostředky a usilovat o posílení synergií; vyzývá Komisi a členské státy, aby využily příležitosti, kterou nabízí současný přezkum víceletého finančního rámce (VFR), a řešily rozpočtové potřeby pro narůstající bezpečnostní výzvy; vyzývá členské státy, aby zvýšily své obranné výdaje a splnily tak cíle v oblasti kapacit stanovené ze strany NATO, které požadují minimální úroveň výdajů v oblasti obrany ve výši 2 % HDP; zdůrazňuje, že lepší koordinace a menší vzájemný přesah činností EU a členského státu by přinesl úspory a umožnil přerozdělení finančních prostředků;

20.  zastává názor, že je naprosto klíčové konečně začít používat nástroje, které stanoví Lisabonská smlouva, a to zejména stálou strukturovanou spolupráci (PESCO); zastává názor, že při provádění PESCO je nepostradatelný flexibilní a inkluzivní přístup, který podporuje otevřenou a aktivní účast všech členských států; vítá společný dokument ministrů obrany Francie a Německa o „obnovení SBOP“ a italský návrh „na silnější evropskou obranu“ a plně podporuje záměr rozhodnout na listopadovém zasedání Rady pro zahraniční věci a pro obranu ve prospěch zřízení PESCO; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby se postavila do čela této iniciativy, jakož i jiných nedávných návrhů k posílení SBOP, a připravila tak půdu pro další ambiciózní rozhodnutí týkající se SBOP, přijatá v listopadu 2016 na zasedání Rady pro zahraniční věci a pro obranu a v prosinci 2016 na zasedání Evropské rady a mezi něž patří:

   vytvoření trvalého civilního a vojenského velitelství se stejně významným útvarem schopnosti vojenského plánování a provádění (MPCC) a útvarem schopnosti civilního plánování a provádění (CPCC), což by přispělo ke zkvalitnění strategického a operačního plánování, k posílení civilně-vojenské spolupráce a ke zlepšení schopnosti EU pohotově reagovat na krize;
   posílení nástrojů rychlé reakce EU, a to zejména tím, že se zvýší použitelnost bojových uskupení, uvede se do praxe článek 44 a posílí se Eurocorps, který se bude více využívat při misích a operacích SBOP;
   rozšíření společného financování operací SBOP, mimo jiné na základě naléhavého a důkladného přezkumu mechanismu Athena, který by zahrnoval prohlášení týkající se bojových uskupení a který je nezbytný, aby bylo zajištěno, že mise EU mohou být financovány z kolektivních fondů, místo příspěvků jednotlivých zúčastněných členských států, čímž bude odstraněna případná překážka, která by bránila členským státům vyčlenit síly;
   zřízení formace Rady pro záležitosti obrany;

21.  vyzývá k přezkumu přístupu EU k civilním misím SBOP, počínaje povahou zásahů až po jejich cíle a zapojené osoby, s cílem zajistit, aby se zajistila jejich řádná příprava, provedení a podpora; vítá pokrok dosažený v oblasti misí a operací SBOP navzdory jejich nedostatkům; žádá, aby byla zajištěna větší míra pružnosti finančních pravidel EU, která by měla podporovat její schopnost reagovat na krize, a aby byla prováděna platná ustanovení Lisabonské smlouvy; podporuje zřízení pilotního fondu pro naléhavé financování počátečních fází vojenských operací; je přesvědčen, že nový, efektivnější postup rozhodování o vojenských misích EU by zlepšil pohotovost a sílu EU při reakcích na hrozby a krize, a současně uznává, že rozhodnutí o nasazení vojáků do těchto misí se musí přijímat na úrovni členského státu;

22.  trvá na tom, že veškerá rozhodnutí o směřování k evropské obranné unii, včetně rozvoje větší stálé strukturované spolupráce a vytvoření společných nástrojů obrany, musí být členskými státy EU přijímána jednomyslně;

23.  s politováním konstatuje, že Komise, ESVČ, EDA a členské státy ještě plně neprovedly komplexní úkoly vyplývající ze zasedání Rady pro zahraniční věci v listopadu 2013 a ze zasedání Evropské rady z roku 2013 a 2015; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a komisařku pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, aby předložily Parlamentu hodnocení provádění předchozích rozhodnutí dříve, než budou navrženy nové úkoly; vybízí k urychlení probíhající práce na evropském obranném akčním plánu a zvýšení úsilí Komise o maximální spolupráci v oblasti obrany, a to i prostřednictvím iniciativ v politikách, které se týkají vnitřního trhu, veřejných zakázek, výzkumu, dopravy, vesmíru, kybernetiky, energetiky a průmyslu; bere na vědomí návrh francouzského prezidenta na založení fondu pro evropskou bezpečnost a obranu a podporuje rozvoj nových a inovativních koncepcí financování a investic, mimo jiné formou spolupráce s Evropskou investiční bankou a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem;

24.  konstatuje, že členské státy čelí obtížím ve snaze zachovat širokou škálu plné funkčních kapacit v oblasti obrany, proto je třeba větší koordinace a promyšlenější rozhodování o tom, které kapacity si zachovají, aby se členské státy mohly specializovat jen na některé z nich; poukazuje na praktické a finanční výhody další integrace evropských kapacit v oblasti obrany a bere na vědomí na různé stávající iniciativy v tomto směru, které by měly být zahrnuty do širšího rámce, aby vytvořily inteligentní plán; podporuje návrhy na „evropský semestr pro obranu“ a vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby předložila konkrétní návrhy; domnívá se, že klíčovým předpokladem toho, aby ozbrojené síly členských států byly vzájemně slučitelnější a integrovanější, je interoperabilita; vybízí členské státy, aby hledaly další cesty ke společným nákupům a údržbě sil a materiálu;

25.  oceňuje úlohu Evropské obranné agentury při podporování a koordinování rozvoje kapacit a vyzývá k jejímu posílení, a to zejména navýšením jejího rozpočtu; trvá na tom, že pracovníci agentury a běžné náklady by měly být financovány z rozpočtu Unie; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a členské státy, aby provedly přezkum organizace, postupů a dosavadní činnosti EDA;

26.  připomíná, že Evropa si musí zachovat konkurenceschopnou a inovativní průmyslovou a technologickou základnu, která je schopná požadované kapacity rozvíjet a vytvářet; připomíná, že integrovaný trh v oblasti obrany a konsolidace evropského obranného průmyslu jsou naprosto nezbytné pro úspory z rozsahu a vyšší efektivitu;

27.  oceňuje návrh předsedy Junckera na vytvoření evropského obranného fondu na podporu výzkumu a inovací; vítá skutečnost, že probíhá práce na přípravných opatřeních v oblasti výzkumu obrany, na něž by měl v příštím víceletém finančním rámci navazovat velký specializovaný evropský program výzkumu obrany financovaný z prostředků EU včetně dalších finančních zdrojů poskytnutých členskými státy;

28.  vyzývá EU k aktivnější úloze v oblasti odzbrojování, nešíření a kontroly zbraní; vyzývá Radu, aby umožnila místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie hrát aktivnější úlohu v řešení konfliktů a budování míru;

29.  připomíná, že globální strategie EU vyžaduje investice do předcházení konfliktům, ale že jak Komise, tak Rada ve skutečnosti navrhly v rozpočtu na rok 2017 rozsáhlé škrty v oblasti jediného nástroje EU na předcházení konfliktům (nástroj přispívající ke stabilitě a míru); zdůrazňuje, že je třeba vynakládat mnohem větší úsilí v oblasti předcházení konfliktům, zprostředkování míru a usmíření, neboť v bezprostředním i vzdálenějším sousedství Evropy existuje mnoho bezpečnostních problémů;

30.  uznává narůstající vzájemnou provázanost vnitřní a vnější bezpečnosti a má za to, že současné výzvy v oblasti bezpečnosti si žádají důslednou kritickou analýzu našich bezpečnostních politik, a to tak, aby vznikla soudržná a jednotná politika zahrnující vnitřní i vnější rozměr, včetně takových aspektů, jako je boj proti terorismu, kybernetická bezpečnost, energetická bezpečnost, hybridní hrozby, strategická komunikace a kritické infrastruktury; naléhavě vyzývá bezpečnostní služby členských států, aby posílily koordinaci a spolupráci a zvýšily objem výměny zpráv a informací, a žádá členské státy, aby v rámci boje proti terorismu a organizované trestné činnosti plnily svou zákonnou povinnost předávat zpravodajské informace Europolu a Eurojustu; naléhavě vyzývá EU, aby v rámci boje proti terorismu a organizované trestné činnosti ještě více upevnila spolupráci a sdílení zpráv tajných služeb s třetími zeměmi a respektovala přitom mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv; oceňuje zahájení činnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž;

31.  oceňuje společné prohlášení o spolupráci mezi NATO a EU přijaté na varšavském summitu; vyjadřuje plnou podporu prohloubené spolupráci mezi NATO a EU v oblastech kybernetické bezpečnosti, migrace, strategické komunikace a reakce na hybridní hrozby; vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby v návaznosti na varšavské společné prohlášení předložila do konce roku 2016 konkrétní návrhy; je přesvědčen, že NATO má zásadní význam pro kolektivní bezpečnost Evropy, přičemž trvá na tom, že je nezbytné zachovat vlastní schopnosti reakce EU; připomíná, že silnější NATO a silnější EU se vzájemné posilují a doplňují; vítá závazek globální strategie EU vůči NATO jako základní kámen evropské kolektivní bezpečnosti; zdůrazňuje, že EU by měla co nejlépe využívat dostupné bezpečnostní a obranné zdroje a měla by se vyhnout možnému zdvojování; dále se domnívá, že EU a její členské státy musí těsněji spolupracovat s NATO na zajištění toho, aby se iniciativa NATO Inteligentní obrana (Smart Defence) a iniciativy EU v oblasti sdružování a sdílení (Pooling and Sharing) vzájemně doplňovaly a posilovaly;

32.  zdůrazňuje, že bezpečnost členských států EU je nedělitelná a že podle čl. 42 odst. 7 SEU musí všechny členské státy požívat stejné úrovně bezpečnosti, a proto by měly bezpečnost EU zajišťovat a podílet se na ní rovným dílem na základě proporcionality a měly by plnit přijaté závazky; dále konstatuje, že podle tohoto článku tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států;

33.  uznává, že je třeba hledat kreativní řešení pro spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím v oblasti SZBP/SBOP;

34.  je přesvědčen, že je naprosto zásadní posílit evropskou bezpečnostní architekturu, jež se zakládá na Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 a jeho čtyřech „koších“ a kterou vážně narušilo Rusko svými protiprávními vojenskými zásahy na Krymu a na východě Ukrajiny;

35.  zastává názor, že nastal čas vytvořit novou, realističtější strategii pro vztahy EU s Ruskem, založenou na přesvědčivých odrazujících opatřeních, ale také na dialogu o otázkách společného zájmu, jako jsou boj proti terorismu, nešíření zbraní hromadného ničení a obchod; zároveň zdůrazňuje, že je důležité vynakládat větší úsilí při spolupráci s ruskou občanskou společností a podporovat ji, aby tak byl posílen dlouhodobý základ vztahů EU–Rusko; zdůrazňuje, že sankce byly zapotřebí jako reakce na pokračující ruskou agresi na Ukrajině a ukázaly se jako účinný prostředek k jejímu zamezení; podotýká, že zrušení sankcí souvisejících se situací na Ukrajině je podmíněno plným provedením dohod z Minsku; plně podporuje zavedení restriktivních opatření ze strany EU vůči osobám a subjektům v Rusku v reakci na nezákonnou anexi Krymu a záměrnou destabilizaci Ukrajiny a trvá na tom, že by si EU měla ponechat možnost dalších postupných sankcí, zejména sankcí týkajících se technologicky vyspělých produktů v ropném průmyslu a plynárenství, v odvětví IT a ve zbrojařském průmyslu, pro případ, že by Rusko nadále porušovalo mezinárodní právo; je přesvědčen, že lepší vztahy mezi EU a Ruskem jsou ve společném zájmu obou partnerů, ovšem za předpokladu, že pro oba platí mezinárodní právo;

36.  vyzývá členské státy EU a mezinárodní společenství, aby vyslaly ruské vládě jasný jednotný signál, že její kroky budou mít své náklady a důsledky; dále požaduje zastavení eskalace současné krize a trvá na tom, aby EU a její členské státy spolupracovaly s mezinárodními partnery s cílem vyvinout na ruskou vládu diplomatický, politický a ekonomický tlak, aby svou agresi ukončila; vítá v této souvislosti rozhodnutí varšavského summitu NATO; zdůrazňuje své odhodlání hájit jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny; zdůrazňuje, že volby konané na okupovaných územích Krymu jsou neplatné;

37.  je přesvědčen, že je důležité nalézt způsoby, jak zmírnit současné napětí a vést s Ruskem konstruktivní dialog, aby bylo možné definovat opatření, která povedou ke snížení rizika nebezpečných nedorozumění a mylných odhadů; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit vzájemnou transparentnost vojenských činností, aby se tak zabránilo leteckým a námořním incidentům s Ruskem, a stanovit společné normy pro postup v případě havárií a incidentů; považuje nespolupracující vojenské lety bez aktivních odpovídačů za vážné nebezpečí pro civilní letectví a považuje za nezbytné co nejdříve navrhnout opatření pro odhalování těchto letů a nalézt mezinárodní způsob směřující k ukončení takovéhoto bezpečnostního rizika; dále je přesvědčen, že spolupráce s Ruskem v souvislosti s nedávným íránským jaderným programem stále udržuje naději na zlepšení vzájemných vztahů v jiných oblastech, včetně spolupráce s NATO, s cílem zmírnit napětí například v Pobaltí, v Sýrii a na Ukrajině;

38.  naléhavě vyzývá EU, aby zintenzivnila spolupráci se zeměmi Východního partnerství s cílem posílit jejich demokratické instituce, odolnost a nezávislost, včetně zahájení ambiciózních plnohodnotných misí SBOP, jejichž úkolem bude zvýšení bezpečnosti a stability; vyzývá EU, aby hrála aktivnější a účinnější úlohu při řešení konfliktů a budování míru; vyzývá členské státy, aby zvýšily pomoc Ukrajině, včetně adekvátních obranných systémů, s cílem zabránit eskalaci vojenského konfliktu na východní Ukrajině, aby změnily tým East StratCom EU ve stálou strukturu EU a přidělily na jeho lepší fungování odpovídající lidské i finanční zdroje; dále podporuje úsilí těchto zemí o sblížení s EU a program reforem v oblastech, jako jsou právní stát, hospodářství, veřejná správa, boj proti korupci a ochrana menšin;

39.  připomíná závazek EU vůči svým partnerům ve svém sousedství týkající se podpory sociálních a politických reforem, upevňování právního státu, ochrany lidských práv a podpory hospodářského rozvoje, neboť jde o nejlepší prostředek k posílení mezinárodního pořádku a zajištění stability v jejím sousedství; uznává, že politika EU nesmí razit přístup „všem vyhovuje to samé“ a musí tím pádem být flexibilnější a reagovat na měnící se situaci ve východním a jižním sousedství EU; konstatuje, že revidovaný evropský nástroj sousedství nesplnil své cíle, zejména co se týče zásady „více za více“; u těch zemí, které směřují zpět, pokud jde o správu věcí veřejných, demokracii a lidská práva, doporučuje zvážit politiku „méně za méně“;

40.  zdůrazňuje, že strategickým zájmem EU je prohloubení vztahů se Spojenými státy a s Kanadou a že stejně důležité jsou pro ni také silnější vazby se Střední a Jižní Amerikou, a to nejen v zájmu posílení biregionálního partnerství, ale také ve snaze společně řešit zásadní globální problémy; uvědomuje si, že EU je zdaleka nejvýznamnějším hospodářským partnerem Spojených států, což platí i naopak, přičemž EU a USA jsou hlavními mezinárodními spojenci jak na dvoustranné úrovni, tak na úrovni NATO a v oblastech, jako jsou íránský jaderný program, Sýrie a Ukrajina; vybízí EU a její členské státy, aby zajistily pokračování tohoto vztahu na základě sdílených hodnot i po prezidentských volbách v USA v listopadu 2016;

Zvýšení odolnosti a investice do skutečně komplexního přístupu: rozvíjení, podpora a posilování

41.  zdůrazňuje, že Evropa musí nyní věnovat pozornost hlavně zajištění míru a stability na našem světadílu, v našem sousedství a v Africe; uvědomuje si, že udržitelný rozvoj nemůže existovat bez bezpečnosti a je podmínkou pro bezpečnost, stabilitu, sociální spravedlnost a demokracii; zastává názor, že je nezbytné řešit základní příčiny nestability a nucené a nelegální migrace, a to především chudobu, nedostatek ekonomických příležitostí, ozbrojené konflikty, špatnou správu věcí veřejných, změnu klimatu, porušování lidských práv, nerovnost a obchodní politiky, které tyto příčiny neřeší; je přesvědčen, že bezpečnost, hospodářský a sociální rozvoj a obchod jsou součástmi téže komplexní strategie a musí být v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež je zakotvena v článku 208 Lisabonské smlouvy; vyzývá k přijetí evropských a mezinárodních opatření (OSN/G20) proti nezákonným převodům finančních prostředků z Afriky;

42.  zdůrazňuje, že EU musí věnovat zvláštní pozornost zlepšování životních podmínek ve svém sousedství a využít přitom všech dostupných nástrojů, včetně obchodu, rozvojové pomoci, politiky v oblasti životního prostředí a diplomacie stejně jako svých kapacit pro řešení krizí; vítá v tomto ohledu nová partnerství EU v oblasti migrace a plán vnějších investic a žádá, aby byl zapojen do uplatňování těchto nástrojů; zdůrazňuje, že je třeba koncipovat nový přístup k Africe založený na hodnotách a zásadách EU, poskytnout jí lepší příležitosti k obchodování, investicím, přístupu k energiím a hospodářskému růstu a podpořit africké země při budování demokratických, transparentních a řádně fungujících institucí a při přijímání opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu; je přesvědčen, že by EU měla přezkoumat svou rozvojovou a obchodní politiku, aby se ujistila, že jsou v souladu s našimi hodnotami a skutečně k těmto cílům přispívají; vyzývá EU, a zejména členské státy, aby bojovaly proti nezákonným převodům finančních prostředků a výrazně zvýšily své finanční prostředky pro tento region, a to i prostřednictvím svěřenského fondu pro Afriku, plánu vnějších investic a Evropského rozvojového fondu; zdůrazňuje důležitou úlohu EU při dosahování cílů Agendy 2030; je přesvědčen, že soukromý sektor by mohl hrát v rozvoji důležitou roli, pokud bude jednat podle právně závazného rámce vymezujícího povinnosti podniků v oblasti dodržování lidských, sociálních a environmentálních práv;

43.  zjišťuje, že poskytování pomoci EU obětem katastrof, uprchlíkům a dalším potřebným osobám přináší smíšené výsledky;

44.  zdůrazňuje také, že je třeba zintenzivnit boj proti základním příčinám, které rozdmýchávají terorismus a způsobují radikalizaci; tyto jevy bují hlavně v západní Africe, v oblasti Sahelu, v oblasti Afrického rohu a na Blízkém východě a bezprecedentním způsobem cílí na Evropu; naléhavě vyzývá EU, aby společně se Spojenými státy a dalšími mezinárodními spojenci podnikla koordinované diplomatické kroky a přesvědčila Turecko, Saúdskou Arábii a Írán, své partnery ve výše zmíněných oblastech, že je nutná společná a právně podložená strategie proti tomuto celosvětovému problému; dále podněcuje k úsilí spolupracovat při tomto boji s jinými zeměmi a koordinovat svůj postup a naléhá na státní i nestátní aktéry v regionu, aby se zdrželi podněcování jakéhokoli dalšího sektářského a etnického napětí; vyjadřuje značné znepokojení nad případy závažného porušení mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv v Jemenu – jedním z nich bylo bombardování pohřbu v Saná dne 8. října 2016; požaduje okamžité nezávislé mezinárodní vyšetřování této události a dalších případů porušení mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby pozastavily jakoukoli spolupráci v Jemenu, dokud nebudou tyto případy vyšetřeny a viníci se nebudou ze svých skutků zodpovídat; požaduje okamžité zrušení blokády Jemenu a vyzývá všechny strany konfliktu, aby obnovily dialog a usilovaly o dosažení trvalého příměří; trvá na tom, že neexistuje vojenské řešení tohoto konfliktu;

45.  naléhavě proto vyzývá k vytváření tematických rámců, které budou nabízet spolupráci mezi Unií, partnerskými zeměmi jižního sousedství a klíčovými regionálními subjekty, zejména v Africe, v regionálních otázkách, jako jsou bezpečnost, rozvoj, energetika a řízení migračních toků; je přesvědčen, že odolnost našeho sousedství by byla větší, kdyby mohl být formou organizace vzájemných vztahů rámec regionální spolupráce umožňující nalézt společné odpovědi mimo jiné na výzvy migrace, terorismu a rozvoje; vyzývá proto EU, aby ve spolupráci se svými sousedy v oblasti Maghrebu oživila a dále rozvíjela Unii arabského Maghrebu;

46.  připomíná, že oblast Sahelu a další oblasti, které s ní jsou zeměpisně propojeny, jsou z hlediska bezpečnosti Evropské unie prioritními oblastmi, a upozorňuje na křehkost tamní bezpečnostní situace a na možné důsledky současných nepokojů; vyzývá EU, aby pracovala na posílení spolupráce se zeměmi severní Afriky a oblasti Sahelu v boji proti rostoucím teroristickým aktivitám v sahelsko-saharské oblasti; zdůrazňuje, že tvrdé životní podmínky v některých místech by mohly nasměrovat část populace k alternativě, kterou je islámský terorismus; podněcuje k vypracování koherentní, robustní strategie pro oblast Sahelu zaměřené na zlepšení správy a odpovědnosti a legitimity státních a regionálních institucí, posílení bezpečnosti, potírání radikalizace, obchodování s lidmi, zbraněmi a drogami a posílení hospodářské a rozvojové politiky; je přesvědčen, že posílení kapacit regionálních a subregionálních organizací zejména v Africe je pro předcházení konfliktům, řešení konfliktů a spolupráci v oblasti bezpečnosti zcela zásadní; zdůrazňuje, že EU musí na tuto bezpečnostní situaci řádně reagovat nejen ekonomicky, ale i politicky a vojensky;

47.  poukazuje na to, že je důležité nalézt dlouhodobé řešení konfliktu v Sýrii v souladu s transformačním procesem stanoveným v ženevském komuniké a v rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) 2254 (2015); podporuje snahu OSN usnadnit jednání mezi všemi stranami syrského konfliktu o inkluzivním politickém řešení; žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby urychleně připravila evropskou strategii pro Sýrii; je přesvědčen, že dvoustranná jednání mezi Ruskem a Spojenými státy nebudou k dosažení trvalého řešení syrské krize stačit; vyzývá EU, aby se vymanila ze své diplomatické marginalizace a využila svého vlivu na hlavní aktéry, jako je Írán, Saúdská Arábie a Rusko, a přiměla je ke konstruktivnímu postoji a k tomu, aby přestali přispívat k dalšímu vyostřování situace; nadále naléhavě vyzývá všechny členy Rady bezpečnosti OSN, aby dostáli svým povinnostem, pokud jde o tuto krizi; připomíná, že Rusko a jiné státy opakovaně používají právo veta v Radě bezpečnosti OSN, a domnívá se, že tím podrývají mezinárodní úsilí o mír a řešení konfliktů v Sýrii a v celém regionu; zdůrazňuje, že by se mělo uvažovat o zavedení sankcí proti všem těmto osobám a subjektům podílejícím se na zločinech proti lidskosti v Sýrii; vyjadřuje vážné znepokojení nad masivním a rozsáhlým porušováním mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv všemi stranami syrského konfliktu a zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se z takovýchto skutků někdo zodpovídal; opakuje, že podporuje země sousedící se Sýrií, které čelí obrovským problémům spojeným s přijímáním milionů uprchlíků; opakuje, že plně podporuje nezávislost, územní celistvost a svrchovanost Iráku a Sýrie, v nichž budou plně respektována práva všech etnických a náboženských skupin;

48.  je si vědom role Turecka jako důležitého partnera při řešení syrského konfliktu, v boji proti Dá’iš v Sýrii a Iráku a při migrační krizi; důrazně odsuzuje pokus o vojenský převrat, který proběhl v Turecku a jehož cílem bylo svržení demokraticky zvolené vlády; vybízí tureckou vládu, aby v souladu se svými závazky vyplývajícími z členství v Radě Evropy chránila ústavní řád, přičemž zdůrazňuje, že i po nezdařeném pokusu o převrat je důležité respektovat lidská práva, právní stát, svobodu projevu a nezávislost soudnictví a sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že by Turecko mělo úzce spolupracovat s Radou Evropy s cílem zajistit, aby veškeré postupy byly v souladu se zásadami právního státu; je zděšen represivní povahou a rozsahem čistek, které byly zahájeny po pokusu o převrat a které výrazným způsobem oslabily základní svobody a lidská práva v Turecku; zvláště je znepokojen rostoucím počtem případů nepřiměřeného použití síly ze strany policie a špatného zacházení se zadrženými, přetrvávající beztrestností za porušování lidských práv a ubývající mírou nezávislého rozhodování soudů;

49.  zdůrazňuje potřebu dosáhnout řešení konfliktu na Blízkém východě vytvořením dvou států – na základě parametrů stanovených v závěrech Rady z července 2014 –, které zaručí bezpečnost izraelského státu a životaschopnost palestinského státu v hranicích z roku 1967 a vyřeší všechny otázky týkající se trvalého statusu s cílem ukončit konflikt; vyzývá EU, aby se zhostila své odpovědnosti a stala se skutečným aktérem a zprostředkovatelem v diplomatickém procesu; vyzývá orgány EU a členské státy, aby přijaly naléhavá opatření k ochraně životaschopnosti řešení v podobě dvou států a aby vyvolaly pozitivní dynamiku směřující ke skutečným mírovým jednáním; vyzývá izraelské orgány, aby neprodleně zastavily a zásadně změnily svou politiku osídlování; zdůrazňuje, že základním předpokladem pro dosažení spravedlivého a trvalého míru je i nadále dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva všemi stranami a za všech okolností; zdůrazňuje, že je důležité zajistit koherenci politiky EU tváří v tvář situacím, kdy dojde k obsazení nebo anexi území;

50.  je přesvědčen, že boj proti obchodníkům s lidmi je možný pouze ve spolupráci se zeměmi na druhé straně Středozemního moře a v Africe jako celkem založené na respektování lidských práv, a je v této souvislosti přesvědčen, že Evropská unie a její členské státy musí spolupracovat s mezinárodními partnery na řešení faktorů, které k migraci podněcují;

51.  důrazně podporuje posílení povinnosti chránit (zásada R2P) jako důležité zásady při činnosti Evropské unie a jejích členských států v celém spektru konfliktů a rovněž v oblasti lidských práv a rozvoje;

Síla evropské diplomacie: znalosti, angažování se a dopad

52.  zdůrazňuje obrovský potenciál EU jako diplomatické supervelmoci, jenž se zakládá na široké škále nástrojů, které máme k dispozici, a na naší zákonodárné moci, kterou máme v oblasti demokracie, svobody a lidských práv; zdůrazňuje v této souvislosti hlavní koordinační roli místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky, ESVČ a delegací EU ve třetích zemích;

53.  je přesvědčen, že je třeba věnovat zvláštní pozornost předcházení konfliktům, řešení základních příčin nestability a zajištění bezpečnosti lidí; uvědomuje si, že časná preventivní opatření proti dlouhodobým rizikům násilných konfliktů jsou účinnější, méně časově náročná a méně nákladná než mírové operace; naléhavě vyzývá EU, aby prokázala politické vůdcovství při preventivní diplomacii a urovnávání konfliktů; vítá v tomto ohledu úlohu unijního systému včasného varování před konflikty, podpůrného zprostředkovatelského týmu ESVČ a Evropského institutu pro mír; vyzývá k dalšímu rozvíjení kapacit EU pro předcházení konfliktům a zprostředkování; zdůrazňuje, že účast žen v rozhovorech o řešení konfliktů má zásadní význam pro podporu práv a zapojení žen a je prvním krokem k jejich plnému začlenění do budoucích procesů transformace; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby zvýšily finanční a administrativní zdroje vyčleněné pro účely mediace, dialogu, usmíření a reakce na krizi; naléhavě žádá členské státy, aby striktně dodržovaly normy zavedené společným postojem EU pro vývoz zbraní a aby zastavily obchodování se zbraněmi s třetími zeměmi, které nesplňují uvedená kritéria; naléhá na Evropskou unii, aby zintenzivnila politický dialog a spolupráci v oblasti odzbrojení, nešíření zbraní a kontroly zbrojení;

54.  důrazně doporučuje další jednání o znovusjednocení Kypru, aby se podařilo dosáhnout jejich rychlého a úspěšného ukončení;

55.  je přesvědčen, že Evropská unie a její členské státy musí vytvořit účinnou zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku, která bude respektovat národní zájmy, ale bude usilovat i o spolupráci s mezinárodními partnery, OSN, nevládními organizacemi, ochránci lidských práv a ostatními v oblastech sdíleného zájmu s cílem prosazovat mír, prosperitu a stabilitu na celém světě; zdůrazňuje, že při hledání řešení globálních hrozeb a výzev je třeba úzce spolupracovat s dalšími světovými a regionálními velmocemi; vyzdvihuje především zásadní význam transatlantických vztahů, které se zakládají na společných zájmech a hodnotách; zdůrazňuje, že oživení těchto strategických partnerství usilující o jejich přeměnu v účinný nástroj zahraniční politiky by mělo být pro EU prioritou;

56.  zastává názor, že EU by měla zkvalitnit a zintenzivnit své diplomatické úsilí v Asii, mj. ve vztazích se sdružením ASEAN, a přispívat tak k větší stabilitě a bezpečnosti v oblastech konfliktů, kde opět narůstá napětí, přičemž by měla úzce spolupracovat s partnery, které v regionu má, a to včetně Jihočínského moře a Indického oceánu, a prosazovat mezinárodní právo, a řešit tak otázky týkající se ochrany lidských práv a právního státu; upozorňuje na to, že je třeba, aby EU i nadále podporovala rozvoj mírových vztahů mezi Čínou a jejími sousedy při pobřeží Jihočínského moře, k nimž patří Vietnam, Tchaj-wan a Filipíny, prostřednictvím konstruktivních bilaterálních a inkluzivních mechanismů; je přesvědčen, že posílení a obnovy struktur mezinárodního řádu nelze dosáhnout bez zapojení Asie, a zejména Číny; zdůrazňuje, že vztah mezi EU a Čínou musí s ohledem na čínské globální ambice překračovat pouhé ekonomické vazby, musí být komplexnější a soustředit se na roli Číny v OSN, na její vliv na regionální konflikty v jejím sousedství a na její příspěvek k řešení globálních problémů;

57.  vyzývá EU, aby se zcela nezříkala oblastí, které mají v současné době méně strategický význam, ale mohly by v budoucnosti opět být důležité – buď z ekonomického, nebo z lidského či vojenského hlediska –, jako jsou střední Asie, subsaharská Afrika nebo Arktida, a které přitahují zájem jiných světových mocností;

58.  připomíná důležitost normativního působení Evropy a vyzývá k dalšímu posílení diplomacie EU na poli kultury a vědy, aby se evropské hodnoty a přednosti promítaly a propagovaly i za našimi hranicemi; upozorňuje také na sílu hospodářské diplomacie, mimo jiné sankcí, jako nástroje k prosazování politik EU;

59.  zdůrazňuje úlohu parlamentní diplomacie při posilování politické spolupráce s partnery EU;

60.  zdůrazňuje potřebu posílení role vnitrostátních parlamentů při provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky, mimo jiné prostřednictvím intenzivnější spolupráce mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky EU;

61.  zdůrazňuje úlohu, kterou hrají nestátní subjekty a organizace občanské společnosti jako aktéři v diplomacii a klíčoví partneři EU, a zdůrazňuje, jak důležitá je pro ně pomoc EU a její spolupráce s nimi;

62.  poukazuje na to, že je třeba zrychlit konsolidaci plnohodnotné evropské diplomatické služby a především posílit její tematické odborné znalosti a podporu a plánování strategických politik a také oblast zpravodajských služeb; domnívá se, že je také důležité, aby zastoupení ESVČ v krizových oblastech mělo možnost zajišťovat konzulární úkoly a pomáhat tak občanům EU; trvá na tom, že v ESVČ je nutné zajistit přiměřenou rovnováhu mezi diplomaty, které vysílají členské státy, a úředníky EU, a to i v řídících pozicích;

63.  upozorňuje na to, že finanční prostředky přidělené na vnější činnost EU nejsou přiměřené problémům, kterým čelíme; vyzývá proto k tomu, aby při nadcházejícím přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období došlo k výraznému navýšení zdrojů dostupných v okruhu IV víceletého finančního rámce;

64.  vyzývá k větší míře odpovědnosti a transparentnosti, a to zejména při vyjednávání mezinárodních dohod;

65.  hluboce lituje omezeného rozpočtu na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU ve výši přibližně 320 milionů EUR (0,2 % rozpočtu EU) a žádá lepší řízení finančních toků při čerpání těchto rozpočtových prostředků; zdůrazňuje, že příděly rozpočtových prostředků schválené pro rok 2016 zůstávají na stejné úrovni jako v roce 2015 a že rozpětí dostupné na konci března 2016 činilo poté, co bylo schváleno dalších 5 milionů EUR na bezpečnostní opatření mise EUCAP Sahel Mali a 10 milionů EUR na misi EUBAM Libye, 170 milionů EUR; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem disponibilních zdrojů na závazky, které mají být přijaty v průběhu roku 2016, přičemž pouze na pokračování misí, které v roce 2016 končí, bude podle odhadů zapotřebí dalších 169 milionů EUR;

66.  vyzdvihuje významnou úlohu, kterou může plnit kultura ve vnější politice EU při podpoře dialogu a vzájemného porozumění a učení; zdůrazňuje, že cílené kulturní a vzdělávací politiky mohou podpořit klíčové cíle zahraniční a bezpečnostní politiky EU a přispět k posilování demokracie, právního státu a ochrany lidských práv; znovu upozorňuje na úlohu mezikulturního a mezináboženského dialogu v boji proti extremismu, radikalizaci a marginalizaci; vyzývá Komisi a ESVČ, aby měla u všech nástrojů EU v oblasti vnějších vztahů a v rozvojové agendě EU na zřeteli kulturní diplomacii a mezikulturní dialog; vyzývá ESVČ a delegace EU po celém světě, aby na každém zastoupení EU ve třetí partnerské zemi jmenovaly kulturního atašé; dále vyzdvihuje ústřední roli vzdělávání při upevňování občanství a mezikulturních dovedností i při vytváření příznivějších hospodářských vyhlídek a zlepšování zdraví; povzbuzuje Komisi v jejím současném úsilí o posílení úlohy spolupráce na poli vědy a výzkumu jako nástroje měkké síly v evropských vnějších vztazích; upozorňuje na to, jak vědecké výměny mohou přispívat k vytváření koalic a k řešení sporů, zejména ve vztazích se zeměmi sousedícími s EU;

o
o   o

67.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0249.


Nástroje SZP určené ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích
PDF 500kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2016 o nástrojích SZP určených ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích (2016/2034(INI))
P8_TA(2016)0504A8-0339/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, která stanoví společnou zemědělskou politiku Evropské unie,

–  s ohledem na studii z března 2016 vypracovanou pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu pod názvem „Současný stav nástrojů pro řízení rizik zavedených členskými státy na období 2014–2020: vnitrostátní a evropské rámce“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0339/2016),

A.  vzhledem k tomu, že nestabilita a kolísavost cen byly pro zemědělské trhy vždy typické a že se v posledních několika letech staly kvůli rychlému sledu otřesů doléhajících na poptávku, nabídku i ceny strukturálním rysem zemědělství jak na evropské, tak na světové úrovni;

B.  vzhledem k tomu, že zemědělství musí reagovat na zásadní výzvu, kterou představuje růst světové populace, zatímco velká část obyvatel planety i nadále trpí podvýživou, a že bude nadále narůstat nestabilita zemědělských trhů v závislosti na kolísání produkce a nesouladu mezi nabídkou a poptávkou;

C.  vzhledem k tomu, že změna klimatu a zemědělští škůdci mají negativní vliv na úroveň zemědělské produkce a že projevy této změny, jako jsou sucha a záplavy, přispívají ke kolísavosti cen;

D.  vzhledem k tomu, že na kolísavost cen mohou mít klíčový vliv makroekonomické okolnosti, včetně strukturálních faktorů, jako jsou směnné kurzy, ceny energií a hnojiv, úrokové sazby a spekulace na zemědělských trzích;

E.  vzhledem k tomu, že mimo EU zavádějí hlavní světoví aktéři zemědělských trhů politiky, jejichž cílem je zmírnění kolísavosti, a že se tuto otázku zavázala řešit také skupina G20 ve složení ministrů zemědělství s cílem potírat v kontextu udržitelného rozvoje nepříznivý dopad nadměrné kolísavosti cen zemědělských surovin na zabezpečení potravin;

F.  vzhledem k tomu, že každý region na světě má vlastní modely produkce i různá opatření týkající se životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, jež mohou mít značný vliv na výrobní náklady produkce, a vzhledem k tomu, že evropští zemědělci by měli být schopni konkurovat na světovém trhu;

G.  vzhledem k tomu, že větší kolísavost cen zemědělských produktů může být způsobena i politickými rozhodnutími, jako je zavádění různých druhů obchodního embarga;

H.  vzhledem k tomu, že Evropská unie nemá v současné době k dispozici skutečnou záchrannou síť, kterou by mírnila kolísavost trhu, jež zemědělce značně odrazuje od další činnosti na území EU;

I.  vzhledem k tomu, že otevření trhů a rozhodnutí vedoucí ke globalizaci ekonomiky, zejména na popud dohod WTO či dvoustranných obchodních dohod, umožnily v posledních desetiletích hladší fungování trhu, ale přispěly i ke zvýraznění fenoménu kolísavosti cen v zemědělství;

J.  vzhledem k tomu, že zemědělci čelí nárůstu výrobních nákladů a zadlužení zemědělských podniků, a vzhledem k tomu, že v období let 2005 až 2010 zaniklo v EU 2,4 milionu zemědělských podniků, což vedlo ke ztrátě velkého počtu pracovních míst ve venkovských oblastech;

K.  vzhledem k tomu, že zemědělské trhy jsou coby styčný bod nabídky a poptávky již ze své podstaty nestabilní, a vzhledem k tomu, že přítomnost finančních subjektů má tendenci tuto nestabilitu prohlubovat a že omezená pružnost celosvětové poptávky po potravinách a nabídky zemědělských produktů přispívá k nárůstu vlivu skutečné nebo domnělé nerovnováhy na účastníky trhu a má občas dramatický dopad na ceny zemědělských produktů;

L.  vzhledem k tomu, že financializace globální ekonomiky a s ní spojené spekulace mohou ovlivňovat zemědělské trhy a přispívat k jejich rostoucím výkyvům a ke kolísavosti cen, neboť zemědělské suroviny jsou využívány jednoduše jako finanční aktiva; hrozné nepokoje vyvolané v roce 2008 nedostatkem potravin poukázaly na to, že tato nadměrná financializace může mít ničivé následky a být morálně nepřijatelná, jestliže ohrožuje zabezpečení potravin pro nejchudší a nejhůře se stravující obyvatelstvo na světě;

M.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má povinnost přispívat k zabezpečení potravin v Evropě a ke konkurenceschopnému postavení evropských zemědělců a pěstitelů na světovém trhu;

N.  vzhledem k tomu, že zemědělské a zemědělsko-potravinářské odvětví je významné pro ekonomiku EU a má potenciál přispívat k udržitelnému růstu;

O.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen vytváří mezi producenty a spotřebiteli velkou míru nejistoty, neboť při nízkých cenách mají producenti pocit, že jsou ohroženy jejich příjmy, investiční kapacita, a tedy i dlouhodobá životaschopnost jejich činností, zatímco při vysokých cenách potravin může být ohrožena schopnost spotřebitelů zajistit si obživu a přístup k základním potravinám, z čehož pramení krizové situace;

P.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen poškozuje zemědělskou činnost a zemědělsko-potravinářská odvětví, což má neblahý vliv na investice, růst a zaměstnanost a může mít rovněž vážné dopady na zásobování spotřebitelů, zabezpečení potravin a hladké fungování SZP;

Q.  vzhledem k tomu, že kolísavost cen postihuje kapacitu zemědělců investovat a vytvářet pracovní místa, což brání modernizaci, inovacím i generační obměně, neboť tato situace odrazuje mladé zemědělce;

R.  vzhledem k tomu, že udržitelné zemědělství lze coby zdroj vysoce kvalitních potravin zajistit pouze tehdy, pokud zemědělci budou moci účtovat přiměřené výkupní ceny, které pokryjí všechny náklady na udržitelnou produkci;

S.  vzhledem k tomu, že v kontextu „digitální revoluce“ může kromě jiných nástrojů zvýšená transparentnost na evropských trzích a včasný přístup k informacím přispět k omezení kolísavosti trhů a cen prostřednictvím lepšího a objektivnějšího přístupu hospodářských subjektů k vývojovým tendencím na zemědělských trzích, což napomůže větší ochraně příjmů zemědělců a bude bránit spekulacím na zemědělském trhu;

T.  vzhledem k tomu, že SZP disponuje po reformě z roku 2013 nástroji pro řízení rizik v rámci politiky rozvoje venkova, a vzhledem k tomu, že se na tyto nástroje v současné době vynakládají pouze 2 % rozpočtu druhého pilíře a 0,4 % rozpočtu SZP;

Současná situace a cíle

1.  domnívá se, že zemědělci budou stále více vystaveni kolísavosti cen, a to v důsledku různých příčin, jako je nestabilita a nedokonalost zemědělských trhů, jejich globalizace a komplikovanost, větší proměnlivost nabídky pramenící z nestability klimatu, větší zdravotní rizika a nejistá rovnováha, pokud jde o dodávky potravin;

2.  považuje za nutné, aby byla přijata ráznější a soudržnější politika obsahující cílené nástroje na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni za účelem zajištění multifunkční a udržitelné zemědělské produkce v celé Unii, jež bude spojena se spravedlivými a rentabilními cenami, a to prostřednictvím zmírnění negativních dopadů na ty subjekty, které jsou nejvíce vystaveny zejména kolísavosti cen;

3.  konstatuje, že ne všechna zemědělská odvětví jsou vystavena kolísavosti cen stejným způsobem a že nástroje veřejné politiky nebo strategie pro zmírňování dopadů přijímané zúčastněnými subjekty musí být přizpůsobeny jednotlivým odvětvím a skutečným, stávajícím i budoucím rizikům, jimž zemědělci čelí;

4.  konstatuje, že zatímco Evropská unie snižuje v zemědělství svou strategickou podporu, její konkurenti na světových trzích, zejména Spojené státy, Brazílie a Čína, uvolňují velmi značné a stále rostoucí veřejné prostředky na vytváření nových modelů politiky řízení rizik a poskytování potřebných nástrojů, aby své zemědělce chránili před dopady kolísavosti cen;

5.  poukazuje na skutečnost, že Evropská unie je jediným zemědělským aktérem, který ve své zemědělské politice vychází z plateb oddělených od produkce, přičemž zemědělskému odvětví zároveň v průběhu let postupně přestává poskytovat svou strategickou podporu;

6.  poznamenává, že Spojené státy vytvořily ve svém návrhu zákona o zemědělství (Farm Bill) z roku 2014 zvláštní pojišťovací politiky pro různá zemědělská odvětví;

7.  upozorňuje, že SZP prochází v posledních desetiletích neustálým vývojem, zatímco její hlavní cíle, jimiž je zajištění důstojné životní úrovně zemědělců, jakož i stabilních a bezpečných dodávek cenově dostupných potravin pro spotřebitele, zůstávají v platnosti;

8.  zdůrazňuje v této souvislosti, že pro odvětví, které je odpovědné za zajišťování dodávek potravin a jejich bezpečnost a jež hraje klíčovou úlohu ve využívání přírodních zdrojů a v udržitelném ekonomickém i environmentálním rozvoji venkovských oblastí, je klíčová společná evropská politika;

9.  zdůrazňuje, že je důležité využívat součinnost mezi SZP a jinými politikami EU;

10.  konstatuje, že poslední reformy SZP téměř zcela oddělily přímé podpory od produkce, pokračovaly v procesu konvergence přímých plateb a více zohlednily společenská a zejména environmentální hlediska;

11.  se znepokojením si všímá snižování zdrojů SZP, k němuž postupně v průběhu let dochází, zejména těch, jež jsou vyhrazeny na opatření pro společnou organizaci trhů, čímž se otevírá možnost opětovného znárodnění SZP a dochází k ohrožení spravedlivých a rovných podmínek na jednotném trhu EU;

12.  zdůrazňuje, že průměrné roční příjmy zemědělců v EU v posledních deseti letech stagnují či dokonce poklesly, zatímco výrobní náklady neustále rostou, což vede ke značnému poklesu počtu zemědělských podniků spojenému s hrozbou ztráty mnoha pracovních míst ve venkovských oblastech;

13.  domnívá se, že by Komise měla využít všechny finanční manévrovací možnosti, které má v rámci jednotné společné organizace trhů k dispozici;

14.  vyjadřuje politování nad velmi pomalou mírou uplatňování nástrojů společné organizace trhů za účelem zmírnění negativních dopadů kolísavosti cen a řízení narušení trhu;

15.  upozorňuje, že většina nástrojů pro řízení rizik, podílových fondů, nástrojů pro stabilizaci příjmů a pojistných nástrojů, jež jsou poskytovány v rámci programů pro rozvoj venkova, je uplatňována nerovnoměrně a s omezenými rozpočtovými prostředky;

16.  doporučuje proto, aby byla posílena stávající opatření druhého pilíře s cílem podpořit konkurenceschopnost evropského zemědělství a úzce do procesu uplatňování zapojit organizace producentů;

17.  žádá Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu důvodů, které vedou k nedostatečnému využívání nástrojů, jež jsou v rámci druhého pilíře SZP k dispozici, a neoptimálnímu provádění jednotné společné organizace trhů s cílem odpovídajícím způsobem přezkoumat příslušná ustanovení;

18.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat v rámci stávající SZP přímé podpory oddělené od produkce spolu s režimem jednotné platby na plochu, které představují kompenzaci za veřejné služby a jsou klíčovým prvkem ve snaze zajistit zemědělcům příjem a poskytnout jim určitou míru finanční stability;

19.  zdůrazňuje však, že stávající SZP, jíž chybí efektivní nástroje pro pohotovou reakci, ani odpovídajícím způsobem neřešila větší kolísavost na zemědělských trzích, ani zemědělcům neumožnila, aby reagovali na tržní signály či hledali řešení, díky nimž by se mohli vypořádat se změnami cen;

20.  vyzývá Komisi, aby přijala bezodkladná opatření na podporu odvětví zemědělství v nejvzdálenějších, horských a znevýhodněných regionech, kde jsou náklady na produkci, sklizeň a uvádění produktů na trh mimo oblasti jejich produkce mnohem vyšší než v jiných oblastech, a aby pro účely zemědělských trhů v těchto regionech zavedla specifické ukazatele sloužící k aktivaci bezpečnostních sítí;

21.  domnívá se, že potravinová nezávislost EU a zabezpečení potravin v EU, jakož i rozvoj konkurenceschopného a udržitelného zemědělského odvětví v celé Unii, které odpovídá potřebám občanů, musí zůstat strategickými cíli budoucí SZP, přičemž je naléhavě nutné zaručit zemědělcům odpovídající životní úroveň;

22.  domnívá se, že životaschopná produkce potravin není možná bez evropských zemědělců, kteří jsou soustavně vystavováni kolísavosti cen a jsou velmi závislí na stabilních trzích a cenách, jakož i na odpovídajícím veřejném financování a na opatřeních pro zachování konkurenceschopnosti zemědělských podniků a rodinných zemědělských podniků;

23.  zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu mladých zemědělců a nově příchozích, pokud jde o zaručení budoucnosti evropského zemědělství;

Návrhy

Organizace odvětví a uzavírání smluv

24.  domnívá se, že primární producenti jsou nejslabším článkem potravinového dodavatelského řetězce, zejména s ohledem na rozsáhlé maloobchodní odvětví na evropské a vnitrostátní úrovni, jež je stále více koncentrováno, a musí jim být povoleno, aby se sdružovali v rámci subjektů, jako jsou družstva, organizace producentů či jejich vlastní sdružení nebo mezioborové organizace;

25.  žádá Komisi, aby usnadnila uzavírání smluv tím, že v souladu s článkem 42 Smlouvy o fungování Evropské unie přizpůsobí politiku EU v oblasti hospodářské soutěže konkrétním potřebám zemědělského odvětví, s jednotnými předpisy a prováděním ve všech členských státech; domnívá se, že cíle SZP musí nadále převládat nad pravidly hospodářské soutěže a že případné iniciativy na lepší přizpůsobení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže specifickým rysům zemědělského odvětví by měly vycházet z nařízení o jednotné společné organizaci trhů;

26.  zdůrazňuje, že je třeba posílit vyjednávací pozice producentů v potravinovém řetězci, a to prostřednictvím standardních, transparentních, vyvážených a kolektivně vyjednávaných smluv, aby byli zemědělci schopni bojovat proti nekalým obchodním praktikám, posílit svou konkurenceschopnost, zlepšit stabilitu svých příjmů, vytvářet přidanou hodnotu a investovat do inovací;

27.  žádá Komisi, aby vytvořila legislativní rámec EU zakazující nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci, které mohou způsobit kolísání cen na zemědělských trzích;

28.  zdůrazňuje, že tyto smlouvy by měly mít dostatečně dlouhou dobu trvání a měly by v nich být stanoveny ceny, lhůty splatnosti a další podmínky dodávek zemědělských produktů;

29.  domnívá se, že by zemědělci v jednotlivých zemědělských odvětvích měli mít možnost jednat o smluvních podmínkách kolektivně prostřednictvím organizací producentů, které velikostí odpovídají odvětvovým nebo distribučním skupinám, s nimiž jednají;

30.  konstatuje, že potenciál, který představují dlouhodobější smlouvy v rámci integrovaného dodavatelského řetězce, forwardy, smlouvy o pevné marži a možnost „zmrazit“ po stanovenou dobu cenu odvozenou od výrobních nákladů, by mohl producentům poskytnout nástroj ke zvládání dopadu kolísavosti cen na jejich marže;

31.  domnívá se, že by měla existovat možnost využívat ve smluvních vztazích nové nástroje a že musí být rovněž k dispozici nástroje pro zprostředkování smluv;

32.  konstatuje, že mezioborové organizace přispívají k atmosféře důvěry a dialogu mezi různými zúčastněnými subjekty (producenti, zpracovatelé a distributoři) a usnadňují vytváření přidané hodnoty prostřednictvím společných iniciativ, které zemědělcům napomáhají lépe porozumět trhům a produkci, prosazovat osvědčené postupy a transparentnost trhu, předvídat potenciál produkce, napomáhat lepšímu řízení nabídky a vypracovávat standardní smlouvy, které jsou slučitelné s pravidly a předpisy EU;

33.  vyzývá Komisi, aby mezioborové organizace na úrovni EU povzbuzovala k tomu, aby společně hájily zájmy producentů v odvětvích, která jsou nejvíce orientována na přeshraniční trhy, jako je např. odvětví ovoce a zeleniny;

34.  oceňuje úsilí evropských družstev, pokud jde o sdružování producentů a napomáhání jim při zlepšování jejich postavení v hodnotovém řetězci, a domnívá se, že je nezbytné tato družstva vybízet, aby hrála větší úlohu v zemědělských odvětvích, a zmírňovala tak dopady nadměrné kolísavosti trhů;

Nástroje pro řízení rizik

35.  doporučuje, aby byly v tržně orientované SZP dále rozvíjeny nástroje v oblasti klimatu, zdraví a řízení ekonomických rizik, zejména různé druhy pojištění proti rizikům v zemědělské výrobě, nástroje pro stabilizaci příjmů, mechanismy pro jednotlivě poskytované služby a podílové fondy, a to s cílem omezit dopady kolísavosti cen a podpořit řízení zemědělských podniků zaměřené na budoucnost;

36.  vybízí Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a vyvíjela nové nástroje, které by neměly být pouze spravedlivé, účinné a schopné reakce, ale rovněž dostupné a cenově dosažitelné pro zemědělce, s cílem bránit rizikům spojeným s kolísavostí cen a řídit je, a tak položit základy pro diskusi o budoucích reformách SZP;

37.  zdůrazňuje, že těmto nástrojům, jež budou využívány společně se systémem přímých plateb, musí být poskytnuty dostatečné zdroje, aby byla posílena odolnost zemědělství a zároveň omezena potřeba následného řízení krizí;

38.  domnívá se, že podílové fondy řízené v rámci odvětví a zřizované z popudu zemědělců mohou do určité míry stabilizovat jejich příjmy, když kolísají marže z jejich produkce;

39.  dále se domnívá, že by tyto podílové fondy neměly nahrazovat podporu poskytovanou Unií a měly by být kombinovány s podporou poskytovanou na vnitrostátní úrovni;

40.  vyzývá rovněž Komisi, aby zřizování těchto fondů podpořila poskytováním pobídek a zároveň zaručila, že jakýkoli budoucí systém řízení rizik bude dodržovat a případně doplňovat systémy pojištění přijaté členskými státy na vnitrostátní úrovni;

41.  domnívá se, že problém kolísání cen je možné řešit také na úrovni členských států, a vyzývá je, aby v rámci svých daňových předpisů přihlédly k nestálosti trhů a umožnily zemědělcům vytvářet mechanismy pro jednotlivé služby, jež by mohly být osvobozeny od daně;

42.  domnívá se, že zemědělci, zejména ti, kteří investovali do rozvoje svých podniků, patří z ekonomického hlediska k nejzranitelnějším subjektům na trhu;

43.  domnívá se dále, že chceme-li zabránit ztrátě dynamiky investic, měly by být zavedeny další nástroje SZP, jako např. účinná pomoc zaměřená na peněžní toky nebo systém preventivních úspor;

44.  upozorňuje na skutečnost, že zemědělské podniky si mohou dovolit inovovat pouze tehdy, jsou-li kapitálové náklady nízké a existuje-li určitý stupeň likvidity; v této souvislosti zdůrazňuje, že jednou ze základních podmínek, kterou musí zemědělec splnit pro získání úvěru, je stabilní příjem;

45.  konstatuje, že role a činnosti bankovního sektoru mají vážný dopad na producenty a že zvyšující se míra zadlužení zemědělských podniků představuje pro odvětví v době nestability další zátěž;

46.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byli zemědělci lépe informováni o klíčové úloze Evropské investiční banky při podpoře a rozvoji venkovského hospodářství, jakož i o tom, jak využívat inovačních finančních nástrojů;

47.  domnívá se, že zemědělcům a jejich organizacím musí být poskytovány lepší informace o modernizaci, udržitelnosti a konkurenceschopnosti podniků, přičemž je zároveň nutné nabízet školení o řízení rizik, údajích o trhu, maržích a volatilitě;

48.  žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány a zemědělskými uskupeními přijala plán pro zvyšování povědomí o nástrojích pro řízení rizik, jež jsou k dispozici v rámci druhého pilíře SZP a jednotné společné organizace trhů;

49.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby výše uvedené aspekty posílily ve svých programech zemědělského a odborného vzdělávání;

50.  domnívá se, že jedním ze způsobů, jak stabilizovat trhy a omezit kolísání cen, je zajistit větší rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou;

Střediska pro sledování trhů se zemědělskými produkty a jejich cen

51.  domnívá se, že zemědělské trhy musí být transparentní, čehož lze především dosáhnout tím, že se existující informace o cenách a nákladech budou zveřejňovat včasněji a budou snadněji přístupné a užitečnější pro všechny zúčastněné strany v dodavatelském řetězci, od produkce po distribuci, což omezí spekulace s cenami a jejich kolísavost;

52.  podotýká však, že samotná transparentnost cen nijak nezvýší odolnost zemědělců vůči kolísání cen, ani neodstraní strukturální nedostatky organizace trhu, jako je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou;

53.  vybízí k vytvoření evropské mapy, která by v reálném čase prezentovala disponibilitu zemědělských produktů;

54.  vítá rozšíření dodatečných nástrojů pro sledování trhu na další odvětví;

55.  zdůrazňuje, že znalost tvorby a vývoje cen i trendů v oblasti nabídky představuje pro zemědělce důležitou výhodu při jednáních o smlouvách se všemi ostatními zúčastněnými subjekty;

56.  doporučuje vytvoření evropských středisek pro sledování cen zemědělských produktů, která by sledovala celý řetězec – od cen producenta až po konečné prodejní ceny – s cílem provádět nepřetržitou analýzu zemědělských trhů po jednotlivých segmentech;

57.  doporučuje zapojení hospodářských subjektů do poskytování aktuálních a relevantních údajů o vývoji, jakož i krátkodobých a střednědobých výhledech, a to jednou za měsíc nebo jednou za dva měsíce v závislosti na konkrétních potřebách příslušného odvětví;

58.  naléhavě vyzývá Komisi, aby střediskům poskytla nezbytné zdroje, jež by jim umožňovaly předkládat doporučení, nikoli pouze monitorovat případy narušení trhu;

Nástroje pro předcházení krizím a jejich řešení

59.  je toho názoru, že tradiční nástroje v rámci SZP určené k řešení krizí (veřejné intervence a soukromé skladování zemědělských produktů) již nejsou v globalizované ekonomice dostatečně účinné;

60.  vyzývá proto Komisi, aby za účelem zajištění řádného fungování trhů a řešení krizí na trhu vypracovala vzájemně kombinovatelné a doplňující se nástroje ve veřejném i soukromém sektoru spolu se závazným mechanismem včasného varování, jenž bude uzpůsoben daným potřebám;

61.  domnívá se, že by Komise měla k boji proti krizím využívat všechny nástroje, které již má k dispozici v rámci jednotné společné organizace trhů;

62.  vyjadřuje politování nad malým využíváním krizové rezervy, jež je převážně způsobeno rozpočtovými pravidly, zvláště zásadou ročního rozpočtu, i právem Komise jednat v případě uvolňování prostředků z této rezervy dle vlastního uvážení;

63.  požaduje proto, aby byla krizová rezerva ustavena mimo rozpočet SZP a aby sloužila jako zdroj financování nástrojů pro řešení krizí;

64.  považuje proticyklická opatření za nástroje, jež jsou v kombinaci s nástroji pro řízení rizik využitelné k prevenci a řízení krizí a jejichž prostřednictvím může EU v případech krizí způsobených „vyšší mocí“ zasahovat na zemědělských trzích s cílem zabránit velkému snižování cen;

65.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii zkoumající otázku, jakým způsobem vytvořit mechanismy pro prevenci a řešení krizí způsobených kolísavostí cen s využitím proticyklické podpory, a aby v každoročních rozpočtech počítala v rámci finančních prostředků přidělených na víceleté období s větší flexibilitou, aby bylo možné tuto proticyklickou podporu zohlednit;

o
o   o

66.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

Právní upozornění