Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2327(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0389/2016

Předložené texty :

A8-0389/2016

Rozpravy :

PV 01/02/2017 - 20
CRE 01/02/2017 - 20

Hlasování :

PV 02/02/2017 - 7.7
CRE 02/02/2017 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0018

Přijaté texty
PDF 593kWORD 77k
Čtvrtek, 2. února 2017 - Brusel Konečné znění
Provádění programu Erasmus+
P8_TA(2017)0018A8-0389/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (2015/2327(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 uvedeného aktu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení(2),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2010 o vzdělávání pro udržitelný rozvoj,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. ledna 2011 nazvané „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ (COM(2011)0012),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze zasedání ve dnech 28. a 29. listopadu 2011 o referenční úrovni mobility ve vzdělávání(7),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(8),

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise pro rok 2012 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020): „Vzdělávání a odborná příprava v inteligentní a udržitelné Evropě podporující začlenění“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o přehodnocení vzdělávání(10),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o zajišťování kvality na podporu vzdělávání a odborné přípravy,

–  s ohledem na prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání („Pařížské prohlášení“), které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů školství Evropské unie dne 17. března 2015 v Paříži,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2015 nazvané „Předloha společné zprávy Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)“ (COM(2015)0429),

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy(12) ,

–  s ohledem na závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí(13),

–  s ohledem na závěry Rady o snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a o podpoře úspěchu ve škole(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy ‒ celoživotním pojetí učení(16),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 30. května 2016 o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 30. května 2016 o úloze odvětví mládeže v integrovaném a meziodvětvovém přístupu k předcházení násilné radikalizaci mladých lidí a boji proti ní,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2016 o pokračování strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(17),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 jednacího řádu a rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0389/2016),

A.  vzhledem k tomu, že program Erasmus+ patří mezi nejúspěšnější programy Unie, je hlavním nástrojem podpory činností v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a jeho cílem je zlepšovat kariérní potenciál mladých lidí a poskytovat účastníkům sociální vazby; přičemž v období 2014–2020 nabízí možnost studovat, absolvovat odbornou přípravu a zapojit se do dobrovolnické činnosti v jiném státě více než čtyřem milionům Evropanů;

B.  vzhledem k tomu, že Komise prokázala flexibilitu a podnikla inovativní kroky, jejichž cílem je reagovat na nové výzvy, jako je návrh pro uprchlíky, a podpořit pomocí pobídek programu Erasmus+ občanské hodnoty, ve snaze dospět k mezikulturnímu dialogu, který by byl aktivnější a participativní;

C.  vzhledem k tomu, že tento program má velký vzdělávací, společenský, politický i hospodářský význam, což se odráží ve skutečnosti, že se jeho rozpočet na programové období zvýšil o 40 % a že míra plnění závazků rozpočtu programu dosáhla díky vysokému počtu podaných žádostí téměř 100 %;

D.  vzhledem k tomu, že ještě nejsou k dispozici všechny údaje potřebné pro kompletní kvantitativní a kvalitativní analýzu provádění; vzhledem k tomu, že z toho důvodu je příliš brzy na vypracování kvalitativního posouzení dopadu programu;

E.  vzhledem k tomu, že z výsledků studie dopadů programu Erasmus z roku 2014(18) vyplývá, že ti, kdo studovali nebo absolvovali odbornou přípravu v zahraničí, mají dvakrát vyšší šanci najít si zaměstnání než ti, kdo takovou zkušenost nemají, že 85 % studentů programu Erasmus studuje nebo absolvuje odbornou přípravu v zahraničí proto, aby zvýšili možnost, že získají zaměstnání v zahraničí, a že míra nezaměstnanosti těch, kteří studovali nebo absolvovali odbornou přípravu v zahraničí, je po pěti letech od dokončení studia o 23 % nižší; vzhledem k tomu, že ze studie dopadů programu Erasmus dále vyplývá, že se 64 % zaměstnavatelů domnívá, že zahraniční zkušenost je důležitým prvkem pro přijetí do zaměstnání (ve srovnání s 37 % v roce 2006) a že absolventům se zkušenostmi ze zahraničí je svěřena větší profesní odpovědnost; vzhledem k tomu, že každý třetí stážista v rámci programu Erasmus obdrží od společnosti, v níž stáž absolvoval, nabídku práce, téměř každý desátý stážista v rámci tohoto programu, který absolvoval pracovní stáž, založil vlastní společnost a tři ze čtyř stážistů hodlají učinit totéž nebo si tuto možnost dokážou představit;

Hlavní závěry

1.  poukazuje na to, že program Erasmus+ je stěžejním programem EU v oblasti mobility, vzdělávání a odborné přípravy, na který byly vzhledem k jeho pozitivním výsledkům a k vysoké poptávce po něm přiděleny o 40 % vyšší rozpočtové prostředky než v období 2007–2013;

2.  konstatuje, že převážná většina národních agentur očekává, že cíle programu Erasmus+ v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže budou naplněny;

3.  domnívá se, že program Erasmus+ hraje významnou roli při podporování evropské identity a integrace, solidarity, inkluzivního a udržitelného růstu, kvalitních pracovních míst, konkurenceschopnosti, sociální soudržnosti a pracovní mobility mladých osob, jelikož pozitivně přispívá ke zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy, celoživotního učení, aktivního evropského občanství a zvýšení možností v oblasti zaměstnanosti tím, že Evropanům dává příležitost získat studiem, stáží či prací v zahraničí a dobrovolnickou činností široké průřezové a přenositelné osobní a profesní dovednosti a kompetence a jednotlivcům umožňuje žít nezávisleji, snadněji se přizpůsobit a dosáhnout osobního rozvoje;

4.  zdůrazňuje, že přestože je program jako celek viditelnější než jeho předchůdce, jednotlivým odvětvovým programům toto zviditelnění stále schází; v této souvislosti připomíná, že při provádění programu je třeba zohlednit specifické rysy a charakteristiky jednotlivých odvětví;

5.  zdůrazňuje, že by měly být obnoveny formáty specifické pro jednotlivé oblasti, jako např. semináře v rámci programu Grundtvig a národní iniciativy mládeže přístupné neformálním skupinám, a měla by se zlepšit dostupnost nadnárodních iniciativ mládeže; navrhuje, aby se vliv tohoto programu maximalizoval pomocí nových vhodných kroků, např. zavedením rozsáhlých výměn mládeže v rámci klíčové akce č. 1 na základě struktury rozsáhlé Evropské dobrovolné služby;

6.  zdůrazňuje, že nejvíce se rostoucí zájem evropských občanů o program Erasmus+ projevuje u kapitoly programu týkající se mládeže; konstatuje, že v současné době spadá 36 % všech podání žádostí v rámci programu Erasmus+ do kapitoly týkající se mládeže, přičemž mezi roky 2014 a 2016 došlo k nárůstu podání o 60 %;

7.  uznává význam strukturovaného dialogu EU s mládeží, což je participativní proces, jenž dává mladým lidem a mládežnickým organizacím příležitost zapojit se do tvorby politik EU v oblasti mládeže a ovlivňovat je, a vítá pomoc, kterou program tomuto procesu poskytuje podporováním vnitrostátních pracovních skupin Key Action 3 (KA3) a projektů strukturovaného dialogu v rámci klíčové akce č. 3; poznamenává, že Evropská dobrovolná služba představuje intenzivní formát učení se a získávání zkušeností určený mladým lidem a vyžaduje vysoce kvalitní rámec; zdůrazňuje, že přístup k programu Erasmus+ by měl být i nadále přednostně vyhrazen občanské společnosti;

8.  uznává, že ačkoli podle zpráv zainteresovaných stran, které působí na všech úrovních, bylo období prvních dvou a půl let provádění programu obtížné a náročné, došlo mezitím ke zlepšení, i když dopad zjednodušení zavedených v rámci univerzálního přístupu nebyl v mnoha případech příznivý; domnívá se, že snížením množství byrokratických překážek by se zvětšil rozsah programu a zlepšila jeho dostupnost; požaduje proto, aby bylo vyvinuto další úsilí o snížení byrokracie v celém projektovém cyklu a aby byly náklady stanoveny přiměřeně a úměrně k rozpočtu nebo druhu projektu; zároveň vybízí Komisi k posílení dialogu se sociálními partnery, místními orgány a občanskou společností ve snaze zajistit co nejširší přístup k programu; vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k vysoké míře administrativní zátěže může být financování v rámci programu Erasmus+ pro menší organizace nedostupné; je přesvědčen, že by měly být požadavky na byrokracii a vykazování zjednodušeny;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise neposkytuje žádné informace o kvalitě úspěšných projektů; zdůrazňuje, že analýza kvality každého projektu a transparentní zveřejňování výsledků jsou zřejmým krokem, který by Komise měla učinit a který může přispět k vyšší míře úspěšnosti žádostí;

10.  zdůrazňuje, že zatím nebyl naplněn cíl spočívající v jednodušším, uživatelsky vstřícnějším a pružnějším provádění; v této souvislosti vyjadřuje politování nad přetrvávajícím nedostatkem srozumitelnosti příručky k programu, nerovnoměrnou mírou detailů v ní obsažených a také příliš složitými formuláři žádostí, které značně znevýhodňují menší, nezkušené a neprofesionální žadatele; zdůrazňuje, že je třeba usilovat o zdokonalování programu tak, aby byl vstřícnější k uživatelům, a přitom zohlednit význam rozlišování mezi jednotlivými odvětvími a skupinami příjemců; lituje toho, že dlouhé platební lhůty v programu Erasmus+ mají dopad na možnosti menších organizací žádat o financování;

11.  vyzývá Komisi, aby výrazně zjednodušila postup podávání žádostí a aby upravila příručku k programu tak, aby byla vstřícnější k uživatelům a lépe odpovídala jednotlivým odvětvím, čehož dosáhne sloučením veškerých podstatných informací pro jednotlivé programové oblasti do jedné kapitoly, aby zveřejnila formulář žádosti ve všech oficiálních jazycích ve stejnou dobu jako příručku k programu a v dostatečném předstihu před lhůtou pro podání žádosti a aby poskytla jasné informace o tom, jaké dokumenty jsou v jednotlivých fázích potřeba; vyzývá k vyjasnění a zjednodušení části elektronického formuláře týkající se financování; zdůrazňuje, že pro hodnocení žádostí je zapotřebí koordinovaného a jednotného posouzení za podpory nezávislých odborníků;

12.  zdůrazňuje význam jasných výsledků učení a konkrétních popisů práce u pracovních zkušeností v rámci programu Erasmus+ v zahraničí pro studenty, stážisty, učně účastnící se odborného vzdělávání a přípravy a pro dobrovolníky; zdůrazňuje, že nedílnou součástí činnosti je příprava uchazečů před odjezdem do zahraničí, a že je proto třeba, aby zahrnovala profesní poradenství, jazykové kurzy a kurzy sociální a kulturní integrace, a to včetně kurzů mezikulturní komunikace, které by podporovaly účast lidí na životě společnosti a zlepšily jejich pracovní a životní podmínky; s ohledem na význam mnohojazyčnosti pro zvyšování zaměstnatelnosti mladých lidí se domnívá, že by mělo být v rámci programu Erasmus+ věnováno více úsilí na propagaci a podporu mnohojazyčnosti; vítá skutečnost, že si účastníci projektů Erasmus+ zlepší své znalosti cizích jazyků, včetně jazyků sousedních zemí, což může zvýšit mobilitu a zaměstnatelnost na přeshraničním trhu práce; domnívá se, že jazykové kurzy pro nové účastníky mobility by mohly být organizovány ve spolupráci se vzdělávacími institucemi a hostitelskými společnostmi a přizpůsobeny studijnímu oboru účastníků či jejich stáži;

13.  připomíná, že ačkoli byl celkový rozpočet programu značně navýšen, bylo ve VFR v první polovině programového období poskytnuto pouze omezené navýšení, což bohužel vedlo k zamítnutí mnoha vysoce kvalitních projektů, a v důsledku toho nižší míře úspěšnosti a velké nespokojenosti žadatelů;

14.  vítá skutečnost, že objem finančních prostředků vyčleněných na program Erasmus+ na rok 2017 byl oproti roku 2016 navýšen o téměř 300 milionů EUR; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí tyto prostředky použít částečně na zlepšení slabých stránek programu, a převážně pak na zvýšení počtu úspěšných kvalitních projektů;

15.  je si vědom toho, že investice z rozpočtu EU v rámci programu Erasmus+ výrazným způsobem přispívají ke zlepšování dovedností mladých Evropanů, jejich zaměstnatelnosti a nižšímu riziku jejich dlouhodobé nezaměstnanosti i aktivnímu občanství a sociálnímu začlenění mladých lidí;

16.  věří, že se díky navýšení celkového rozpočtu o 12,7 % v roce 2017 oproti roku 2016 a dalšímu ročnímu navýšení ve zbývajících letech programu zvýší míra úspěšnosti i spokojenost žadatelů; očekává, že Komise uskuteční svůj záměr přidělit na zbývající programové období dalších 200 milionů EUR, ačkoli na to, aby byla uspokojena poptávka v nedostatečně financovaných oblastech, která je v současnosti o poznání vyšší než množství dostupných finančních prostředků, je třeba vyvinout ještě větší rozpočtové úsilí; konstatuje, že 48 % národních agentur hlásí, že na činnosti financované z programu není dostatek rozpočtových prostředků;

17.  vybízí Komisi, aby provedla analýzu klíčových akcí a oblastí programu, jež se zdají být nedostatečně financovány, jako např. klíčová akce č. 2 (KA2) strategická partnerství, vzdělávání dospělých, mládež, školní vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava a vysokoškolské vzdělávání, a také těch oblastí, jimž by navýšení rozpočtu mohlo přinést největší užitek; zdůrazňuje, že ve snaze určit tyto oblasti a odvětví a přijmout co nejdříve nápravná opatření je zapotřebí i nadále neustále program monitorovat; zdůrazňuje, že je třeba zabezpečit dostatečné financování programů mobility a věnovat zvláštní pozornost zvýšení mobility nedostatečně zastoupených skupin; zdůrazňuje, že vzhledem ke specifickým potřebám různých odvětví je zapotřebí, aby byly pro jednotlivá odvětví vyhrazeny zvláštní rozpočtové položky; upozorňuje na to, že rozpočtové prostředky musí být využity výhradně v rámci ustanovení programu;

18.  zdůrazňuje, že virtuální prostředky jsou jedním ze způsobů, jak podporovat šíření a zužitkování výsledků, ale že velký vliv na úspěšnost projektu a celého programu mají osobní kontakty a setkání při činnostech; v tomto ohledu se domnívá, že součástí kampaní na zvyšování povědomí v členských státech by měly být semináře a aktivity, při nichž se lze s potenciálními účastníky setkat osobně;

19.  zdůrazňuje také, že podstatným prvkem pro všechny účastníky programu Erasmus+ je také rozvoj jejich jazykových dovedností; vítá proto on-line jazykové nástroje nabízené Komisí, avšak zdůrazňuje, že je třeba zavést doprovodný (vnitrostátní, regionální, místní) rámec, aby byla mobilita úspěšná, a to zejména pro žáky škol, studenty odborného vzdělávání a přípravy a také zaměstnance, a pomohla jim začlenit se do různých prostředí;

20.  poukazuje na to, že v současnosti je pouze 1 % mladých lidí v systémech odborné přípravy spojené s prací, včetně učňů, během své přípravy zapojeno do systémů mobility; poukazuje na to, že je velmi důležité vytvořit podmínky pro větší mobilitu učňů v rámci EU tak, aby učňové měli stejné příležitosti jako vysokoškolští studenti a aby se tak podařilo splnit cíle v oblasti boje proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí;

21.  zdůrazňuje, že informální a neformální vzdělávání, pracovníci s mládeží a zapojení do sportu a dobrovolnické činnosti v rámci programu Erasmus+ mají velký význam coby možnosti, jak podněcovat rozvoj občanských, sociálních a mezikulturních dovedností, podporovat sociální začleňování a aktivní občanství mladých lidí a přispět k rozvoji jejich lidského a společenského kapitálu;

22.  zdůrazňuje, že programy Erasmus a Leonardo byly původně zaměřeny především na mladé lidi s vyšší kvalifikací a lepšími možnostmi uplatnění na trhu práce a nezaměřovaly se na nejzranitelnější skupiny; poukazuje na to, že jedním z cílů EU je snížit předčasné ukončování školní docházky a chudobu; zdůrazňuje, že členské státy by se při provádění programu Erasmus+ měly jednoznačně zaměřit na osoby, které předčasně odcházejí ze vzdělávání, jelikož přestavují skupinu, jíž hrozí chudoba a nezaměstnanost; zdůrazňuje, že programy pro osoby předčasně odcházející ze vzdělávání by neměly mít podobu běžně uplatňovaných programů odborného vzdělávání a přípravy či výměnných programů, ale měly by se zaměřit na specifické potřeby těchto osob, na zajištění snadného přístupu a jednoduchého financování a na vytvoření prostředí příznivého pro informální a neformální učení;

23.  všímá si nových společenských výzev a toho, že náplň práce se neustále mění; připomíná, že program Erasmus+ rovněž připravuje mladé lidi na zaměstnání, a domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována posunu v zaměření, a to od schopností získaných na pracovišti k měkkým dovednostem, čímž by se podpořilo osvojení průřezových a přenositelných dovedností a kompetencí, jako je podnikavost, gramotnost v oblasti IKT, tvůrčí myšlení, řešení problémů, inovativně orientované myšlení, sebevědomí, přizpůsobivost, práce v týmu, řízení projektů, posuzování rizik a jejich přijímání, stejně jako sociální a občanské kompetence, které jsou na trhu práce velmi důležité; domnívá se, že by to mělo rovněž zahrnovat dobré pracovní podmínky, vyvážený soukromý a pracovní život a zapojování osob, které se nacházejí ve zranitelné situaci, na trhu práce a jejich začlenění do společnosti;

24.  konstatuje, že k zavedení nástroje pro záruky za studentské půjčky došlo teprve v únoru 2015 po podepsání pověřovací dohody s Evropským investičním fondem v prosinci 2014 a že se doposud do využívání tohoto inovativního nástroje zapojily pouze čtyři banky ve Francii, Španělsku a Irsku; vyjadřuje politováním nad tím, že tento finanční nástroj ani zdaleka nedosahuje očekávaných výsledků, jelikož je do něj zatím zapojeno pouze 130 studentů magisterského studia; požaduje kritické posouzení nástroje pro záruky za studentské půjčky, v rámci něhož by byl zhodnocen jeho účel a dostupnost v celé Evropě, a naléhavě vybízí Komisi, aby po konzultaci s Parlamentem navrhla strategii přerozdělení části rozpočtu, která pravděpodobně nebude do roku 2020 využita; zdůrazňuje, že by se měla sledovat celková míra zadlužení studentů ve snaze zaručit, že komplexní finanční nástroje, které program využívá, pomohou většímu počtu osob;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že organizace, které na místní úrovni zastupují amatérské sportovce, a zejména sportovce se zdravotním postižením, jsou při realizaci sportovních projektů na místní úrovni jen velmi málo zastoupeny coby účastníci projektu; vítá skutečnost, že byla zavedena malá partnerství založená na spolupráci, na něž jsou kladeny nižší administrativní požadavky, a považuje to za významný krok k tomu, aby se do programu mohly zapojit i malé organizace sdružující sportovce na místní úrovni a aby z toho měly prospěch; zdůrazňuje, že meziodvětvová činnost, v tomto případě užší propojení sportu a vzdělávání, může pomoci tento nedostatek vyřešit; konstatuje, že by se tato praxe měla rozšířit i do dalších oblastí financovaných z projektu Erasmus+, a to zejména v případě dobrovolnických organizací;

26.  vítá mimořádné zapojení programu Erasmus+ do spolupráce a činností v oblasti sportovních projektů na místní úrovni; vybízí Komisi, aby zlepšila dostupnost programu pro místní subjekty, jako jsou sportovní kluby, a zvýšila jejich účast na něm; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda jsou stávající finanční prostředky, které byly v rámci programu Erasmus+ uvolněny na sport, využívány efektivně a ve prospěch sportu na místní úrovni, a pokud tomu tak není, aby našla způsob, jak tuto situaci zlepšit, a kladla přitom důraz na sport a vzdělávání na místní úrovni ve snaze zviditelnit tyto oblasti, podporovat fyzickou aktivitu a učinit sport dostupnějším pro všechny občany v EU; vyzývá Komisi, aby posílila meziodvětvový přístup ke sportovním projektům na místní úrovni napříč všemi příslušnými činnostmi programu Erasmus+ a aby koordinovala činnosti v této oblasti s cílem zajistit jejich účinnost a požadovaný dopad;

27.  zdůrazňuje přidanou hodnotu činností v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v rámci programu Erasmus+, která spočívá v podpoře začlenění nebo opětovného začlenění znevýhodněných skupin do možnosti absolvovat vzdělávání / odbornou přípravu s cílem zlepšit jejich přechod na trh práce;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, včetně agentur EU, jako je Cedefop, aby zlepšily kvalitu a dostupnost programů mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a rovný přístup k těmto programům tak, aby z hlediska kvalifikace, uznávání a obsahu byly pro všechny účastníky přínosem, a aby zajistily zavedení norem kvality učňovského vzdělávání;

29.  uznává, že s ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v některých členských státech je hlavním cílem programu Erasmus+ připravit mladé lidi na zaměstnání; zároveň klade zvláštní důraz na nutnost toho, aby byl v rámci programu Erasmus+ zachován status aktivit mimo školu, odborné přípravy a studia;

30.  připomíná Komisi, že osoby se zdravotním postižením, jako jsou sluchově postižení, mají zvláštní potřeby, a je proto nezbytné poskytovat jim přiměřené financování a příslušnou podporu, např. tlumočníky do znakového jazyka, lepší přístup k informacím a dostatečný grant, aby se do programu Erasmus+ mohly zapojit; vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na přijetí dalších opatření, na základě kterých získají osoby se zdravotním postižením bezbariérový a nediskriminační přístup ke všem stipendijním programům v rámci programu Erasmus+; považuje za vhodné, aby byli v případě potřeby v rámci národních agentur jmenováni tzv. koučové, kteří mohou radit, jak finanční prostředky nejoptimálněji využít;

31.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat, ať už finančně nebo prostřednictvím daňových pobídek, malé a střední podniky, které v rámci programu Erasmus+ nabízejí odbornou přípravu;

Doporučení

32.  považuje program Erasmus+ za jeden z hlavních pilířů, díky němuž se evropské obyvatelstvo seznámí s konceptem celoživotního vzdělávání; žádá proto Komisi, aby plně využila potenciál programu Erasmus+ v oblasti celoživotního vzdělávání k posílení a podpoře meziodvětvové spolupráce v rámci tohoto programu, která je o poznání vyšší než v případě předchozích programů, a aby tuto meziodvětvovou spolupráci posoudila v hodnocení programu v polovině období, které bude předloženo na konci roku 2017; uznává, že meziodvětvové projekty a aktivity mají potenciál zlepšit výsledky programu; vyzývá k tomu, aby se mobilita v oblasti vzdělávání stala součástí všech programů vysokoškolského nebo odborného vzdělávání, což by vedlo ke zlepšení kvality vysokoškolského vzdělávání a systému odborného vzdělávání a přípravy, pomohlo jednotlivcům zlepšovat jejich profesní dovednosti, schopnosti a kariérní rozvoj, prohloubilo ve všech cílových odvětvích povědomí o schopnostech získaných v rámci mobility a podpořilo znalosti o vzdělávání, odborné přípravě a práci s mládeží; požaduje, aby byly zvýšeny šance studentů, kteří se věnují odbornému vzdělávání a přípravě, absolvovat praxi nebo část studií v sousedních zemích, a to například financováním cestovních nákladů studentů, kteří dále bydlí ve své zemi;

33.  zdůrazňuje, že program Erasmus+ je v rámci celé EU důležitým nástrojem pro zlepšení kvality odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje skutečnost, že inkluzivní kvalitní odborné vzdělávání a příprava spolu s mobilitou v rámci těchto systémů mají na rychle se měnících evropských trzích práce zásadní hospodářskou a sociální funkci, jelikož představují způsob, jak mladým lidem a dospělým poskytnout odborné znalosti a životní dovednosti, které jsou užitečné při přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do práce; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a příprava a mobilita v rámci těchto systémů by měly podporovat rovné příležitosti, nediskriminaci a sociální začlenění všech občanů, včetně žen, jež jsou v odborném vzdělávání a přípravě nedostatečně zastoupeny, a osob nacházejících se ve zranitelné situaci, mimo jiné romských občanů, nezaměstnaných mladých lidí, osob se zdravotním postižením, obyvatel žijících v nejvzdálenějších regionech a migrantů; dále doporučuje, aby byla věnována pozornost příjemcům s nízkou kvalifikací, aby se tak zvýšila jejich účast a tím pádem i dosah programů;

34.  poukazuje na přetrvávající sociální selektivitu při přihlašování se do programů mobility v některých členských státech; vyjadřuje politování nad tím, že nerovnosti v rámci členských států i mezi nimi ztěžují přístup k programu, jelikož vytvářejí překážky pro žadatele, zejména pro studenty s nižším příjmem; poukazuje na to, že vysoké procento studentů v programech mobility podporují třetí strany (rodina, rodiče, partneři, místní subjekty, k nimž mají příjemci blízko); konstatuje, že mnoho pracujících studentů se programu mobility nezúčastní kvůli možné ztrátě příjmu; konstatuje, že důležitým nástrojem pro naplnění cílů klíčové akce č. 1 je odstranění překážek pro mobilitu, jako jsou např. finanční překážky, a lepší uznávání pracovních/studijních výsledků dosažených v zahraničí; vybízí Komisi a členské státy, aby ještě navýšily finanční pomoc pro ty, kdo se nemohou zúčastnit z finančních důvodů, a hledaly další možnosti, jak usnadnit jejich mobilitu, ve snaze zpřístupnit program Erasmus+ skutečně všem; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rovnost žen a mužů a rovný přístup k programu;

35.  vyzývá Komisi, aby zaručila celoevropskou mobilitu i v dobách krize a aby zachovala možnosti, díky nimž mají země v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání přístup k programu Erasmus+;

36.  nadále vyjadřuje znepokojení nad tím, že mladí lidé a širší veřejnost vnímají program Erasmus+ především jako program pro studenty vysokých škol; doporučuje proto, aby bylo věnováno více pozornosti zvýšení evropské, národní a regionální viditelnosti různých oblastí, v rámci nichž si mohou lidé podat přihlášku, včetně školního vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání, mezinárodního vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vzdělávání dospělých, mládeže a sportu a dobrovolnictví, a aby byla stejně tak zdůrazňována možnost uskutečňovat průřezové projekty, a to zejména prostřednictvím informační kampaně a činnosti v oblasti vztahů s veřejností, pokud jde o obsah všech programů;

37.  domnívá se, že dlouholeté názvy (Comenius, Erasmus, Erasmus Mundus, Leonardo da Vinci, Grundtvig a Mládež v akci) a jejich loga jsou důležitým nástrojem propagace různorodosti programu; konstatuje také, že název „Erasmus+“ začíná být nejznámější, zejména mezi novými účastníky; zdůrazňuje, že program by si měl za svým novým názvem „Erasmus+“ stát a více využívat různé metody zvyšování povědomí; navrhuje, aby Komise více zdůraznila vztah programu Erasmus+ k jeho dřívějším názvům a k celé škále jeho dílčích programů; vyzývá k připojení názvu „Erasmus+“ ke jménům jednotlivých programů (stanou se z nich tedy „Erasmus+ Comenius“, „Erasmus+ Mundus“, „Erasmus+ Leonardo da Vinci“, „Erasmus+ Grundtvig“ a „Erasmus+ Mládež v akci“); vyzývá všechny zainteresované strany, aby tyto názvy v zájmu zachování a posílení identity odvětvových programů, jejich snazšího rozeznávání a překonání veškerých nejasností příjemců i nadále používaly, zejména v publikacích a brožurách; vyzývá Komisi, aby strukturovala příručku k programu Erasmus+ na základě dlouholetých názvů a aby tato označení v příručce také důsledně používala;

38.  vybízí Komisi, aby zvyšovala své úsilí o otevřený, konzultační a transparentní způsob práce a aby dále zlepšovala svou spolupráci se sociálními partnery a občanskou společností (případně včetně sdružení rodičů, studentů, učitelů, nepedagogického personálu a mládežnických organizací) na všech úrovních provádění; zdůrazňuje, že program Erasmus+ by se měl stát vzorem transparentnosti pro Evropskou unii i pro její občany, jelikož by měl směřovat k tomu, aby v jeho rámci bylo 100 % rozhodnutí a postupů plně transparentních, zejména pokud jde o jejich finanční stránku; připomíná, že plně transparentní rozhodnutí zaručují jasnější pochopení u těch projektů a jednotlivců, jejichž žádosti nebyly úspěšné;

39.  zdůrazňuje významnou úlohu výboru programu stanoveného nařízením (EU) č. 1288/2013, kterým se zavádí program Erasmus+, coby klíčového subjektu při provádění programu a zvyšování evropské přidané hodnoty prostřednictvím větší doplňkovosti a součinnosti mezi programem Erasmus+ a politikami na vnitrostátní úrovni; požaduje, aby měl výbor programu významnější úlohu a hrál větší roli v politických rozhodnutích; vyzývá Komisi, aby s výborem programu i nadále sdílela podrobné informace o rozdělení ústředních finančních prostředků;

40.  zdůrazňuje, že nástroje IT by neměly být považovány pouze za prostředek procesů řízení, podávání a vyřizování žádostí a administrativních procesů, mohou totiž představovat cennou možnost, jak být v kontaktu s příjemci a usnadnit vzájemný kontakt mezi nimi, a teoreticky tak poskytovat podporu mnoha dalším procesům, např. zpětné vazbě od příjemců či vzájemnému mentorování a zviditelňovat program;

41.  vyzývá Komisi, aby zajistila pravidelnou výměnu informací a dobrou spolupráci mezi vnitrostátními orgány, prováděcími orgány, organizacemi občanské společnosti na evropské úrovni a národními agenturami, pokud jde o decentralizované i centralizované akce programu; vyzývá národní agentury, aby na svých domovských stránkách poskytovaly veškeré potřebné informace pokud možno totožného obsahu a v totožném formátu;

42.  vyzývá Komisi a Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), aby umožnily další podporu decentralizovaných akcí, jako je klíčová akce č. 2 (KA2), tím, že navrhnou odpovídající financování, jež bude úměrné jejich velikosti;

43.  vybízí k další podpoře spolupráce mezi národními agenturami a Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) ve snaze prosazovat centralizované akce programu Erasmus+, poskytovat nezbytnou podporu, zvyšovat povědomí o programu, poskytovat dodatečné informace o programu potenciálním žadatelům a vzájemně si poskytovat zpětnou vazbu k zlepšování procesu jeho provádění; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s národními agenturami vypracovala evropské prováděcí pokyny pro národní agentury; žádá o usnadnění kontaktů mezi Komisí, národními agenturami, příjemci programu, zástupci organizací občanské společnosti a agenturou EACEA vytvořením komunikační platformy pro výměnu informací a osvědčených postupů, jejímž prostřednictvím by všechny zúčastněné strany mohly získávat kvalitní informace a sdílet své zkušenosti a návrhy, jak program dále vylepšit; zdůrazňuje, že je třeba zapojit zúčastněné strany a příjemce do jednání výboru programu; zdůrazňuje, že v souladu s nařízením (EU) č. 1288/2013 by to mohlo být snazší díky zřízení stálých podvýborů složených ze zástupců zúčastněných stran a příjemců, odvětvových národních agentur, poslanců Evropského parlamentu a zástupců členských států;

44.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala způsoby plateb národním agenturám, lhůty pro podávání žádostí a lhůty pro schválení a aby je odpovídajícím způsobem upravila; poukazuje na to, že by národním agenturám měla být umožněna větší flexibilita, pokud jde o granty na mobilitu a administrativní náklady, což by hrálo ve prospěch delších zahraničních pobytů; vybízí Komisi, aby poskytla národním agenturám větší flexibilitu při přesouvání finančních prostředků v rámci klíčových akcí s cílem překonat případný nedostatek prostředků na základě potřeb příjemců; navrhuje, aby vzhledem k obeznámenosti s potenciálním nedostatkem finančních prostředků v jejich zemích byly tímto úkolem pověřeny národní agentury; konstatuje, že zvýšená flexibilita s sebou nese nutnost odpovídající kontroly a transparentnosti;

45.  je znepokojen snižováním počtu společných projektů v rámci programu Leonardo a žádá, aby měly národní agentury v této souvislosti opět více prostoru k rozhodování o výši příspěvků na administrativní výdaje, aby mohly lépe zohledňovat národní specifika, jako např. duální systém;

46.  je znepokojen tím, že národní agentury mají potíže s výkladem a uplatňováním pravidel programu, a připomíná, že 82 % rozpočtu programu Erasmus+ je spravováno v rámci decentralizovaných akcí; vyzývá Komisi, aby zjednodušila definice a zlepšila pokyny týkající se decentralizovaných akcí a aby zajistila jednotné uplatňování pravidel a předpisů programu všemi národními agenturami, přičemž je třeba dodržovat společné standardy kvality, projektové hodnocení a administrativní postupy, a zaručit tak jednotné a soudržné provádění programu Erasmus+, dosáhnout nejlepších výsledků pro rozpočet EU a zabránit míře chyb;

47.  je přesvědčen, že by výkonnost národních agentur měla být pravidelně posuzována a zlepšována, aby byla zabezpečena úspěšnost činností financovaných EU; uvědomuje si, že klíčovými ukazateli by v tomto ohledu měly být míry účasti na činnostech programu a zkušenosti účastníků a partnerů;

48.  navrhuje, aby byla organizační struktura příslušných útvarů Komise uvedena do souladu se strukturou programu;

49.  vyzývá k dalšímu zlepšení příslušných nástrojů IT a žádá, aby byl kladen důraz spíše na zefektivnění, uživatelskou vstřícnost a zlepšení propojení jednotlivých nástrojů než na vyvíjení nástrojů nových; v této souvislosti připomíná, že nové nástroje IT patří u mladých občanů mezi oblíbené prostředky interakce s webem; zdůrazňuje, že informační technologie mohou hrát důležitou úlohu při zviditelňování programu;

50.  vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela virtuální platformy eTwinning, School Education Gateway, Open Education Europe, EPALE, Evropský portál pro mládež a VALOR, a zvýšila tak jejich atraktivnost a zjednodušila jejich užívání; žádá Komisi, aby zahrnula hodnocení těchto platforem do hodnocení programu Erasmus+ v polovině období, které bude předloženo na konci roku 2017;

51.  žádá Komisi, aby zlepšila fungování a uživatelskou vstřícnost nástrojů IT, jako je nástroj mobility, nebo jiných podpůrných platforem IT, jako je např. elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE), a zajistila tak, že příjemci programu budou mít ze svých zkušeností maximální užitek a také že se podpoří přeshraniční spolupráce a sdílení osvědčených postupů;

52.  vyzývá Komisi, aby v rámci programu posílila rozměr školního vzdělávání, a umožnila tak větší mobilitu žáků, zjednodušila postup poskytování podpory a administrativní postupy pro školy i pro poskytovatele neformálního vzdělávání a využila tím obecné myšlenky programu Erasmus+, která spočívá v podpoře meziodvětvové spolupráce, a pobídla poskytovatele neformálního vzdělávání k navazování partnerství se školami; vybízí Komisi, aby v rámci programu posílila postupy v oblasti rozvoje práce s mládeží a neformálního vzdělávání, a to podporováním mládežnických organizací a dalších subjektů v oblasti práce s mládeží, stejně jako neustálou podporou partnerství mezi EU a Radou Evropy v oblasti mládeže;

53.  vítá skutečnost, že byly zavedeny dva typy strategických partnerství, což představuje první důležitý a pozitivní krok ke zvýšení šancí malých organizací zapojit se do tohoto programu, neboť tyto organizace mají často problém splnit požadavky, čímž jsou diskriminovány, a to zhoršuje pověst programu a ubírá mu na přesvědčivosti; vyzývá Komisi, aby vylepšila program tak, aby byl ještě zajímavější, a zajistila, aby bylo do činností programu zapojeno více malých organizací, přičemž finálním cílem je zvýšit podíl jejich zapojení do programu, aniž by se zapomnělo na požadavky kvality; vítá skutečnost, že byly vytvořeny evropské prováděcí pokyny a podrobnější internetové stránky s často kladenými dotazy, jejichž cílem je zefektivnit odpovědi na dotazy o kritériích výběru a zviditelnit vybrané projekty ve snaze vyjasnit postup výběru a více podpořit malé organizace; zdůrazňuje, že je třeba zapojit do činností programu různé zúčastněné organizace a udržet mezi nimi rovnováhu;

54.  doporučuje, aby byla výše subvencí v oblasti spolupráce škol snížena ve prospěch počtu podporovaných projektů s cílem poskytovat finanční podporu přímo školním výměnám, a umožnit tak více osobních setkání mezi lidmi pocházejícími z různých kultur a hovořícími různými jazyky; zdůrazňuje význam osobní zkušenosti s lidmi z odlišného kulturního prostředí pro podporu evropské identity a základní myšlenky evropské integrace a doporučuje usilovat o zapojení co největšího možného počtu účastníků, k čemuž by bezpochyby mělo docházet v případě všech cílů programu; vítá v této souvislosti zlepšení, ke kterým již došlo, ale očekává, že se národní agentury i Evropská komise budou zasazovat o stanovení pružnějších pravidel v rámci strategických partnerství;

55.  s ohledem na význam mnohojazyčnosti pro zvyšování zaměstnanosti mladých lidí(19) se domnívá, že by v rámci programu Erasmus+ mělo být věnováno více úsilí propagaci a podpoře mnohojazyčnosti;

56.  konstatuje, že v souvislosti s novými společenskými výzvami pro Evropu je zapotřebí posílit evropský přístup k řešení společných evropských výzev podporou rozsáhlých inovativních projektů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, které uskutečňují evropské sítě občanské společnosti; poukazuje na skutečnost, že toho lze dosáhnout přidělením části celkových finančních prostředků programu Erasmus+ vyčleněných na klíčovou akci č. 2 na „Spolupráci na inovacích a výměna osvědčených postupů“ centralizovaných akcí;

57.  konstatuje, že 75 % národních agentur ve svých zprávách hovořilo o vysoké administrativní zátěži, která snižuje investiční možnosti rozpočtu EU a hrozí, že bude mít přímý dopad na příjemce; žádá GŘ EAC a agenturu EACEA, aby zlepšily provádění programu, zvláště ve fázi procesu podávání a vyřizování žádostí;

58.  vítá skutečnost, že v zájmu snížení administrativní zátěže byl v rámci programu zaveden systém jednotkových nákladů; dále vítá úpravy Komise uskutečněné v roce 2016 a plánované na rok 2017; poznamenává, že kvůli regulačním požadavkům nemohou některé členské státy tento systém použít nebo jim výše nákladů připadá nepřiměřená ve srovnání se skutečnými náklady; domnívá se, že je třeba dále zvýšit sazby jednotkových nákladů, a poskytnout tak účastníkům projektů dostatečnou finanční podporu, a zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby účastníci a organizace z odlehlých oblastí a pohraničních regionů nebyli systémem jednotkových nákladů znevýhodněni; požaduje, aby bylo vysoké osobní nasazení, zejména mnoha dobrovolníků a učitelů a všech dalších žadatelů, odpovídajícím způsobem odměňováno; požaduje, aby byly (opět) financovány počáteční fáze projektu, jako je navazování kontaktů s případnými partnery pro spolupráci či pořádání přípravných schůzek, nebo aby byla například poskytnuta dostatečná celková výše příspěvku, která by pokryla i tyto náklady; zdůrazňuje, že transparentnost v této oblasti je důležitým prvkem požadavků transparentnosti a cílů programu Erasmus+ celkově;

59.  vítá zjednodušení zavedená používáním jednorázového a paušálního financování; vybízí Komisi, aby hledala způsoby, jak dále zlepšit složitý administrativní postup pro žadatele, pokud jde o různé oblasti programu; je znepokojen tím, že národní agentury hlásí vyšší zátěž v souvislosti s auditem;

60.  konstatuje, že je zapotřebí posílit operativní podporu pro evropské sítě v rámci klíčové akce č. 3 „Podpora reformy politiky“ s cílem maximalizovat podporu a šíření příležitostí nabízených programem Erasmus+;

61.  vyzývá Komisi, aby podnikla náležité kroky, díky nimž by bylo dobrovolnictví uznáno za zdroj vlastních příspěvků do rozpočtu projektu, jelikož to usnadní účast menších organizací, zejména v oblasti sportu, a nezapomínala přitom na skutečnost, že v rámci programu Erasmus+ může být doba strávená dobrovolnými činnostmi uznána jako spolufinancování ve formě věcného plnění a že nový návrh finančních pokynů vypracovaný Komisí tuto možnost obsahuje; zdůrazňuje, že příspěvek dobrovolníků musí vzhledem ke svému zvláštnímu významu pro program získat uznání a být zviditelněn, a to za předpokladu, že bude sledován, aby se zajistilo, že dobrovolnická činnost nebude nahrazovat, ale pouze doplňovat investice z veřejných zdrojů;

62.  uznává hospodářskou a sociální hodnotu dobrovolnictví a vyzývá Komisi, aby v rámci činností programu lépe podporovala organizace založené na dobrovolnické práci;

63.  vítá návrh Komise na zřízení evropského sboru solidarity; vybízí Komisi, aby do rozvoje této nové iniciativy zapojila dobrovolnické organizace, a zajistila tak její přidanou a doplňkovou hodnotu při posilování dobrovolnictví v Evropské unii; vybízí Komisi a členské státy, aby této nové iniciativě poskytly prostředky z rozpočtu, aniž by však došlo k podfinancování jiných stávajících a prioritních programů, a požaduje, aby byly posouzeny možnosti jejího začlenění do Evropské dobrovolné služby s cílem posílit dobrovolnictví v EU bez zdvojování iniciativ a programů;

64.  zdůrazňuje, že dobrovolná činnost je projevem solidarity, svobody a odpovědnosti a přispívá k posílení aktivního občanství a k osobnímu lidskému rozvoji; domnívá se, že dobrovolná činnost je také důležitým nástrojem sociálního začlenění, soudržnosti, odborné přípravy, vzdělávání a mezikulturního dialogu a významným způsobem přispívá k šíření evropských hodnot; je přesvědčen, že by měla být uznána úloha Evropské dobrovolné služby (EDS) při podpoře rozvoje dovedností a kompetencí, jež mohou usnadnit vstup účastníků EDS na trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důstojné pracovní podmínky dobrovolníků a sledovaly, zda jsou smlouvy, na základě kterých dobrovolníci pracují, plně dodržovány; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby účastníci EDS nikdy nebyli považováni za náhradu pracovní síly nebo za podobným účelem využíváni;

65.  požaduje, aby bylo období rozhodování co možná nejkratší, aby bylo hodnocení žádostí prováděno jednotně a koordinovaně a aby bylo v případě zamítnutí žádosti podáno transparentní a srozumitelné odůvodnění, aby se tak předcházelo citelné ztrátě motivace k využívání programů EU;

66.  důrazně podporuje větší transparentnost při posuzování žádostí a kvalitní zpětnou vazbu pro všechny žadatele; žádá Komisi, aby zajistila účinný systém poskytování zpětné vazby pro příjemce programu, aby mohli informovat Komisi ohledně případných nesrovnalostí, s nimiž se mohli setkat při provádění programu Erasmus+; dále vyzývá Komisi, aby zlepšila a zvýšila tok informací mezi evropskými institucemi odpovědnými za provádění programu a vnitrostátními orgány; vybízí národní agentury a EACEA, aby za účelem lepšího provádění programu poskytovaly hodnotitelům školení a pořádaly pravidelné schůze s příjemci a návštěvy projektů;

67.  poukazuje na význam posilování místního rozměru Evropské dobrovolné služby; navrhuje, aby byla dobrovolníkům Evropské dobrovolné služby poskytnuta větší podpora nejen před odjezdem, ale také po jejich návratu do místních komunit, a to v podobě školení navazujících na specializaci a integraci, díky nimž budou moci sdílet své evropské zkušenosti podporou dobrovolnictví na místní úrovni;

68.  podporuje zvýšení účinnosti a efektivity prostřednictvím rozsáhlejších projektů; poznamenává však, že musí existovat rovnováha mezi malými a velkými skupinami žadatelů;

69.  vyzývá Komisi, aby v maximální možné míře harmonizovala uvedené sazby předběžného financování napříč programem, a poskytla tak všem příjemcům stejné výhody a zjednodušila provádění projektu, zejména v případě malých organizací; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby velké instituce nebyly upřednostňovány před malými a méně zavedenými institucemi, pokud jde o žadatele o program;

70.  všímá si regionální nerovnováhy v účasti na činnostech financovaných z programu Erasmus+ na úrovni EU i mezi regiony v rámci členských států; je znepokojen tím, že míry úspěšnosti těchto činností jsou poměrně nízké a v různých místech EU se značně liší; žádá cílené a včasné kroky s cílem rozšířit účast a zlepšit míry úspěšnosti bez ohledu na původ žadatelů, které budou vedeny snahou o vyčlenění části finančních prostředků na zvláštní opatření k propagaci této iniciativy a ke zvyšování informovanosti o ní, a to zejména v těch regionech, kde je přístup k financování i nadále poměrně nízký;

71.  konstatuje, že realizace programu Erasmus+ v regionech EU ukazuje, že existují různé požadavky na financování a různé priority intervencí, což vyžaduje, aby některé členské státy změnily zaměření působnosti programu a zajistily tak nákladovou efektivnost vynaložených prostředků;

72.  poukazuje na neopodstatněné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o granty a metody jejich přidělování; vybízí Komisi, aby prošetřila důsledky těchto rozdílů ve snaze minimalizovat socioekonomické rozdíly v Evropské unii; vybízí k dalšímu zvýšení sazeb grantů a jejich úpravě s ohledem na náklady na bydlení v cílové zemi mobility, čímž by se podpořila účast socioekonomicky znevýhodněných studentů, studentů a zaměstnanců se zvláštními potřebami a studentů a zaměstnanců z odlehlých oblastí;

73.  podotýká, že větší pozitivní efekt grantů na mobilitu z programu Erasmus+ a větší zájem o ně ve východní a jižní Evropě kontrastují s omezeným celkovým rozpočtem programu, což vede k vysoké míře zamítnutých žádostí; navrhuje, aby Komise zvýšila úsilí o podporu mobility ze západní do východní Evropy;

74.  vyjadřuje politování nad tím, že narůstající nerovnost v některých členských státech i mezi nimi a vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU ztěžují přístup k programu, neboť brání mobilitě žadatelů z oblastí s nižšími příjmy, které byly výrazněji zasaženy ekonomickou krizí a škrty v rozpočtech; zdůrazňuje, že program Erasmus+ a odborné vzdělávání a přípravu je třeba uplatňovat i ve vzdálených a pohraničních regionech Evropské unie; domnívá se, že zajištění přístupu a rovných příležitostí obyvatelům těchto regionů představuje velmi pozitivní krok, který přispěje ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí a k hospodářskému oživení;

75.  zdůrazňuje, že granty na podporu mobility jednotlivců v rámci programu Erasmus+ by měly být osvobozeny od daní a sociálních odvodů;

76.  vyzývá Komisi, aby uznala specifickou povahu projektů a mobilit, které se týkají osob se zvláštními potřebami a osob pocházejících ze znevýhodněného prostředí; vybízí k větší propagaci možností, jak se mohou osoby se zvláštními potřebami a osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí, včetně uprchlíků, zapojit do programu, a žádá, aby byl jejich přístup k programu usnadněn;

77.  zdůrazňuje, že v uznávání studijních pobytů, kreditů, kompetencí a dovedností získaných prostřednictvím neformálního a informálního učení v zahraničí došlo sice k pokroku, problémy však nadále přetrvávají; zdůrazňuje, že uznávání mezinárodních kvalifikací je pro mobilitu zásadní a představuje základ pro další spolupráci v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité plně využít všech nástrojů EU pro potvrzení znalostí, dovedností a kompetencí nezbytných pro uznávání kvalifikací;

78.  zdůrazňuje, že navzdory hospodářské, finanční a sociální krizi se počet absolvovaných studijních pobytů v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus od roku 2008 neustále zvyšuje; upozorňuje na skutečnost, že ve stejné době se exponenciálně zvýšil počet zahraničních pracovních stáží; dospěl k závěru, že mladí lidé zřejmě považují pracovní stáže za skvělou příležitost ke zlepšení své zaměstnatelnosti; doporučuje, aby Komise a národní agentury, organizátoři a instituce vzali tento vývoj na vědomí;

79.  zdůrazňuje, že díky evropskému rámci kvalifikací(20) došlo k významnému pokroku ve zlepšení systémů uznávání a validace diplomů, kvalifikace, kreditů, osvědčení o dovednostech, akreditovaných kvalifikačních kurzů a vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, ale všímá si toho, že problémy nadále přetrvávají; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby kompetence a kvalifikace získané během pobytů v rámci mezinárodní mobility v jakémkoli prostředí (formální učení, podnikové stáže či dobrovolnická a mládežnická činnost) byly řádně zdokumentovány, potvrzeny, uznány a aby je bylo možné v rámci systému domovského členského státu porovnat; vyzývá Komisi, aby s cílem podpořit volný pohyb reformovala evropský rámec kvalifikací a posílila ho tak, aby se ze současného doporučení stal silnější nástroj; vyzývá Komisi a členské státy, aby systematicky využívaly stávající evropské nástroje, jako je Europass, pas mládeže (Youthpass) a ECVET, a tyto nástroje dále rozvíjely; podporuje vývoj společných kvalifikací odborného vzdělávání a přípravy, které mohou zajistit mezinárodní uznávání kvalifikací; vyzývá členské státy, aby zajistily úplné a včasné provádění doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení;

80.  zdůrazňuje, že neformální vzdělávání a učení dospělých přispívá ke zlepšování základních dovedností a tzv. měkkých dovedností, jako jsou sociální a občanské kompetence, které jsou důležité jak pro trh práce, tak i pro pracovní podmínky a vyvážený soukromý a pracovní život; poukazuje na to, že neformální vzdělávání a učení dospělých má velký význam pro znevýhodněné skupiny ve společnosti, neboť jim pomáhá rozvíjet dovednosti a podporuje je při zapojování se do pracovního procesu, hledání udržitelného a kvalitního pracovního místa a při zlepšování jejich situace, pokud jde o zaměstnanost, a přispívá k demokratičtější Evropě;

81.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly programy odborného vzdělávání a přípravy; poukazuje na to, že systémy stáží a praxí jsou příležitostí pro další vzdělávání a nepředstavují náhradu plných pracovních úvazků, že je třeba učňům zaručit dobré pracovní podmínky a odpovídající mzdu a že kompetence svěřované příjemcům by v žádném případě neměly být nahrazovány kompetencemi, jež náležejí zaměstnancům;

82.  konstatuje, že v rámci stávajícího programu klade práce spojená s jeho prováděním na národní agentury větší nároky; vyzývá Komisi, aby národním agenturám poskytla dostatečné zdroje a potřebnou pomoc, což jim umožní provádět program účinněji a řešit nové výzvy spojené s navýšením rozpočtu;

83.  vyzývá Komisi, aby sledovala kritéria kvality, která národní agentury používají při hodnocení projektů a výměně osvědčených postupů v této oblasti; podporuje školení pro hodnotitele, která jim umožní pokračovat ve svém rozvoji, zejména v meziodvětvových projektech, a poskytovat kvalitní zpětnou vazbu všem žadatelům, a podpořit tak dosažení cílů v budoucích projektech a zlepšit výsledky budoucích žadatelů;

84.  domnívá se, že kvalitativní měření by mělo být stejně důležité jako kvantitativní měření; požaduje další rozšíření kvalitativního měření v rámci programu Erasmus+;

85.  vyzývá Komisi a členské státy k potvrzení a uznání formálního a neformálního učení a učňovské přípravy; vybízí členské státy, aby lépe informovaly mladé učně o možnostech, které se jim nabízí, aby více podporovaly vzdělávací střediska, která se chtějí zapojit do programu Erasmus+ a v případech přeshraniční mobility do sousedních zemí také poskytly učňům pomoc zavedením doplňkových opatření na podporu ubytování a dopravy;

86.  podporuje větší mobilitu ve vzdělávání a učňovských programech a stážích v rámci programů záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí s cílem pokusit se snížit vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí a zeměpisnou nerovnováhu v rámci Evropské unie;

87.  naléhavě vybízí Komisi, aby se zaměřila na současnou nerovnoměrnou účast institucí odborného vzdělávání a přípravy v programech mobility EU v zemích a regionech s cílem zmenšit tyto rozdíly, a to prostřednictvím lepší spolupráce a výměny informací mezi národními agenturami pro program Erasmus+, podporou týmové práce mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy v podobě propojení zkušených institucí s ostatními institucemi, předložením podpůrných politických opatření a specifických návrhů pro instituce odborného vzdělávání a přípravy, a také zlepšováním stávajících systémů podpory pro instituce odborného vzdělávání a přípravy;

88.  vybízí členské státy, aby za účelem podpory mobility učitelů, přednášejících a neakademických pracovníků uznaly jejich účast v programech mobility za důležitou součást jejich kariérního postupu, a pokud možno zavedly systém odměňování spojený s účastí v programech mobility, a to například v podobě finančních odměn nebo snížení pracovní zátěže;

89.  vyzývá národní agentury, aby zajistily plnou transparentnost při hodnocení projektů, a to zveřejněním seznamu vybraných projektů spolu s jejich pokračujícím pokrokem a určenou finanční podporou;

90.  vybízí k tomu, aby se v rámci klíčové akce č. 1 (KA1) navázalo na nejlépe fungující postupy z programu Comenius, jako je například podpora školních výměnných pobytů či možnost, aby si zaměstnanci školy mohli v rámci KA1 individuálně požádat o granty na mobilitu;

91.  konstatuje, že i přes vysokou kvalitu projektů v rámci klíčové akce č. 2 bylo mnoho z nich kvůli omezeným finančním prostředkům zamítnuto; vybízí Komisi, aby tyto projekty označila, a pomohla jim tak získat investice z jiných zdrojů; vybízí členské státy, aby ocenily projekty, které byly označeny, tím, že je upřednostní v přístupu k veřejným finančním prostředkům umožňujícím jejich realizaci, jsou-li takové prostředky dostupné;

92.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o řešení potíží s financováním evropských organizací usazených v Bruselu s cílem posílit jejich přínos pro rozvoj evropských politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu;

93.  poukazuje na potíže, kterým čelí národní agentury při provádění mezinárodní mobility za účelem získání kreditů; požaduje větší flexibilitu pro národní agentury, aby mohly přidělovat prostředky z některých zemí a regionů jiným zemím a regionům za účelem splnění priorit v oblasti spolupráce vysokoškolských institucí;

94.  poukazuje na klesající počet účastníků mobility z řad jednotlivců mimo program Erasmus+ v důsledku upřednostňování institucionalizovaného systému mobility ze strany evropských institucí vysokoškolského vzdělávání; vybízí Komisi a vnitrostátní orgány, aby obnovily příležitosti zapojit se do mobility pro uchazeče z řad jednotlivců;

95.  vybízí Komisi, aby oživila systém odborného vzdělávání a přípravy podporou dílčích programů Leonardo da Vinci mezi novými organizacemi a menšími institucemi, a aby kromě toho těmto organizacím poskytla podporu při podávání žádostí o příslušné finanční prostředky v podobě dalších pokynů, on-line školení a individualizované podpory při přípravě vysoce kvalitních žádostí o financování prostřednictvím kontaktu s národními agenturami pro program Erasmus+;

96.  vybízí k celosvětové propagaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a také k celosvětové podpoře znalostí jednotlivců posilováním všech příslušných zúčastněných stran (členských států, vysokoškolských institucí, vysokoškolských sdružení) s cílem zatraktivnit sdílené magisterské studium Erasmus Mundus pro vysokoškolské instituce a potenciální žadatele;

97.  navrhuje, aby se národní agentury více zapojovaly do tvorby politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, a to posílením vazeb mezi Komisí, členskými státy a národními agenturami;

Následující programové období

98.  vyzývá Komisi a členské státy, aby více usilovaly o zjednodušení postupů a snížení vysoké administrativní zátěže pro studenty, instituce i pro hostitelské společnosti zapojené do projektů programu Erasmus+, zejména pro ty, jež tuto příležitost dostatečně nevyužívají, aby se zlepšil a usnadnil rovný přístup a procesy registrace, validace a uznávání; zdůrazňuje se, že informace o tomto programu musí být poskytovány ve všech úředních jazycích EU s cílem podnítit větší zapojení; vyzývá Komisi a národní agentury, aby standardizovaly podmínky přístupu s cílem zpřístupnit jej co nejvyššímu počtu žadatelů;

99.  navrhuje, aby se prioritně upustilo od další harmonizace a větších změn ve struktuře programu a aby namísto toho došlo k zabezpečení a upevnění dosažených výsledků a v případě potřeby k pravidelnému zlepšování;

100.  doporučuje, aby byl v rámci programu Erasmus+ posílen význam a viditelnost neformálního vzdělávání, a to jak v případě zaměstnanosti mladých lidí, tak vzdělávání dospělých, jelikož neformální vzdělávání je v oblasti evropského občanství, podpory demokracie a výchovy k hodnotám důležité; přesto je program vzhledem ke svému názvu často spojován pouze s formálním vzděláváním;

101.  vyzývá Komisi, aby zapojila příslušné zúčastněné strany do práce na příštím finančním programovém období a do zavádění možných zlepšení s cílem zajistit další úspěch programu a jeho přidanou hodnotu;

102.  doporučuje, aby program Erasmus+ v rámci klíčové akce č. 1 více rozvíjel meziodvětvovou mobilitu jednotlivců, aby se do ní mohli studenti, učitelé, vychovatelé, trenéři, učni, pracovníci a mladí lidé plně zapojit;

103.  žádá, aby byla vypracována jasná definice meziodvětvových projektů, díky čemuž by se zabránilo nejasnostem vyplývajícím z nesprávného označování projektů;

104.  požaduje, aby v novém VFR nebyla pouze zaručena stávající výše rozpočtu pro příští generaci programů, ale domnívá se, že naprosto nezbytným předpokladem pro to, aby tento program i nadále sklízel úspěchy, je další zvýšení rozpočtu, kterým se zajistí, aby výše ročního financování pro příští generaci programu byla přinejmenším na stejné úrovni jako v posledním roce uplatňování stávajícího rámce; navrhuje, aby Komise prozkoumala, zda by bylo možné zvýšit předběžné financování;

105.  vítá strukturu programu a vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu příští generace programu měla na paměti specifické rysy oblastí, jako jsou vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport, a zachovala je jako oddělené kapitoly s oddělenými rozpočty, a aby upravila formuláře žádostí, systémy vykazování a požadavky týkající se vytvořených produktů jednotlivým odvětvím;

106.  vybízí národní agentury, aby zajistily, aby disponibilní rozpočtové prostředky pro klíčová opatření a odvětví byly snadno dostupné po každém kole přihlášek, což žadatelům umožní strategicky plánovat své budoucí kroky, a také aby zveřejňovaly výsledky výběru projektů a rozpočtové položky, aby mohlo probíhat odpovídající vnější monitorování programu;

107.  žádá Komisi, aby pravidelně kontrolovala míru finanční podpory, např. jednorázových příspěvků na cestovní výdaje a denních příspěvků, aby zajistila, že odpovídají skutečným životním nákladům, a předešla zadlužení, které by bylo způsobeno odbornou přípravou, a pomohla tak zabránit diskriminaci a upuštění od účasti v případě osob s omezenými finančními prostředky nebo zvláštními potřebami;

108.  poukazuje na to, že na znevýhodněné skupiny se konkrétně zaměřuje odvětví mládeže; navrhuje, aby byla strategie pro začleňování a rozmanitost rozšířena na všechna odvětví programu s cílem podpořit sociální začleňování a zapojení osob se zvláštními potřebami nebo s omezenými příležitostmi do programu Erasmus+;

109.  vyzývá Komisi, aby předložila (a členské státy následně podpořily) rámec kvality pro učňovské vzdělávání a návrh na zvýšení mobility učňů, čímž by se učňům, praktikantům, stážistům a studentům odborného vzdělávání a přípravy zajistil soubor práv a přiměřená ochrana a zaručilo se, že tyto programy mobility nebudou nikdy nahrazovat standardní pracovní smlouvy; žádá o kvalitní a placené stáže a praxe a požaduje, aby členské státy podávaly zprávy o situacích, kdy dochází k porušování podmínek týkajících se úkolů nebo práv příjemců programu Erasmus+;

110.  vyzývá Komisi, aby s členskými státy pracovala na posílení spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a hlavními zúčastněnými stranami (místní či regionální orgány, sociální partneři, soukromý sektor, zástupci mladých lidí, zařízení odborného vzdělávání a přípravy, výzkumné organizace, organizace občanské společnosti) s cílem zajistit, aby vzdělávání a systémy odborného vzdělávání a přípravy více odpovídaly skutečným potřebám trhu práce a aby se tato spolupráce odrážela v programu Erasmus+; domnívá se, že aktivní zapojení příjemců a všech zúčastněných stran do koncepce, organizace, monitorování, provádění a hodnocení programu zajistí jeho životaschopnost, úspěšnost a přidanou hodnotu;

111.  zasazuje se o to, aby bylo studentům v programech mobility umožněno kombinovat studium v zahraničí s pracovní stáží související se studiem, čímž se jim usnadní pobyt v zahraničí, sníží se sociální selektivita, zvýší se počet studentů v programech mobility, zlepší se jejich dovednosti a posílí se propojení vysokoškolského vzdělávání s pracovním prostředím; vyzývá Komisi, aby při přidělování grantů v rámci programu Erasmus+ věnovala zvláštní pozornost dlouhodobé mobilitě učňů;

112.  všímá si rozdílů, které existují mezi jednotlivými členskými státy v souvislosti s podmínkami pro přijetí do programu Erasmus+; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby pravidla programu byla uplatňována stejným způsobem všemi národními agenturami, aby byly dodržovány stejné standardy kvality a postupy, a tím byla zajištěna vnitřní i vnější koherence programu Erasmus+ a jeho postavení jakožto skutečně evropského programu; v tomto ohledu žádá Komisi, aby pro národní agentury vypracovala evropské pokyny k provádění programu Erasmus+; vybízí národní agentury, které musí tvořit nedílnou součást procesu monitorování, aby se rovněž zasadily o vytvoření fóra pro konstruktivní dialog mezi orgány odpovědnými za politiky v oblasti vzdělávání a práce v každém členském státě, nebo aby k vytvoření takového fóra přispěly; důrazně podporuje lepší koordinaci mezi agenturami, aby se propojily projekty se stejnými tématy;

113.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě odborného vzdělávání a přípravy zvýšily možnosti studovat v zahraničí, zařadily odborné vzdělávání a přípravu mezi nejlepší možnosti, jak si najít práci a začít slibnou kariéru, a zajistily k nim přístup všem občanům všech věkových skupin a aby poskytovaly přiměřené financování, protože prostředky vyčleněné na odborné vzdělávání a přípravu neodpovídají počtu případných žadatelů o účast na programech mobility, které jsou nabízeny(21); důrazně podporuje účinné prosazování a podporování programů mobility odborného vzdělávání a přípravy mezi ženami a domnívá se, že by v tomto ohledu měly být členskými státy stanoveny ambiciózní cíle a měl by být přísně sledován pokrok;

114.  zdůrazňuje, že dochází k novému vymezení pracovních míst a dovedností, zejména v důsledku probíhajícího přechodu k digitalizovanější ekonomice s novými potřebami podniků, a k odvětvím orientovaným na budoucnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že program Erasmus+ bude tuto skutečnost zohledňovat;

115.  vyzývá k větší propagaci programů mobility u vyšších ročníků vysokoškolského vzdělávání, aby se zajistila mobilita mezi evropskými výzkumnými středisky a dále rozvíjel cíl učinit z evropských univerzit univerzity mezinárodní;

116.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost o programu Erasmus+ jakožto prostředku ke zlepšení dovedností jednotlivců, který jim poskytne další rozměr, což by mělo zajistit správný přístup k tomuto nástroji za účelem zajištění jeho efektivity a vyloučení rizika, že se stane jen životní zkušeností;

117.  žádá Komisi, aby zpracovala a zpřístupnila aktualizované statistické údaje a provedla navazující studie týkající se provádění programu Erasmus+, zejména takové studie, které se budou zabývat mírou účasti mladých lidí podle regionů a pohlaví a dopadem, který to má na zaměstnatelnost, stejně jako druhem zaměstnání, mírou zaměstnanosti, vlivem na platy a způsoby, jak dosáhnout případných zlepšení; vyzývá Komisi, aby posoudila, proč některé země podávají více přihlášek v oblasti mobility odborného vzdělávání a přípravy, kde je rozdíl mezi ženami a muži největší a příčiny tohoto rozdílu nebo kde je více žadatelů se zdravotním postižením, a vypracovala plán, jak zvýšit účast ostatních zemí; žádá tedy národní agentury v členských státech, aby úzce spolupracovaly v oblasti výměny informací a statistických údajů; trvá na tom, že výsledky studií a statistické údaje musí být zahrnuty a zohledněny při příštím přezkumu programu Erasmus+ v polovině období;

118.  připomíná, že v okamžiku významné krize týkající se základních hodnot EU může program Erasmus+ představovat zásadní příležitost k podpoře integrace, porozumění a solidarity mezi mladými lidmi; vyzývá proto k podpoře integrace mladých lidí prostřednictvím seznámení se s různými kulturami a tradicemi a nezbytností jejich vzájemného respektování;

119.  navrhuje, aby Komise považovala vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti podnikání i nadále za jeden z cílů chystaného programu Erasmus+ v příštím finančním období (po roce 2020), včetně mobility, a aby tento program zahrnoval:

   i) obezřetné posouzení dopadu stávajících opatření podporujících podnikání prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy a případně jejich přizpůsobení, přičemž by se měla věnovat zvláštní pozornost dopadům opatření na málo zastoupené a znevýhodněné skupiny;
   ii) prosazování lepších definic obsahu procesů učení a jejich nástrojů v oblasti formálního i neformálního vzdělávání, které budou zaměřeny na všechny studenty a budou sestávat z teoretických i praktických modulů, například studentských podnikatelských projektů;
   iii) podporu partnerství mezi vzdělávacími institucemi, podniky, neziskovými organizacemi a poskytovateli neformálního vzdělávání, díky nimž by byly navrženy vhodné kurzy a studentům poskytnuty požadované praktické zkušenosti a příklady;
   iv) rozvoj schopností souvisejících s podnikatelskými procesy, finanční gramotností, gramotností a dovednostmi v oblasti IKT, s tvůrčím myšlením, řešením problémů a inovativně orientovaným myšlením, se sebevědomím, přizpůsobivostí, prací v týmu, řízením projektů, posuzováním rizik a jejich přijímáním a rozvoj specifických podnikatelských schopností a znalostí;
   v) důraz na neformální a informální učení jakožto privilegovaný způsob, jak si osvojit podnikatelské kompetence;

120.  vyzývá členské státy, aby se více zapojily do programu Erasmus pro mladé podnikatele a tento program dále propagovaly mezi mladými lidmi, kteří si přejí realizovat podnikatelský projekt, aby mohli nabrat zkušenosti v jiných zemích a získat nové znalosti, které jim pomohou jejich podnikatelské projekty úspěšně uskutečnit;

121.  důrazně podporuje vzájemné učení vyplývající ze studia, odborné přípravy a pracovní zkušenosti v zahraničí, aby se zvýšil dopad programu Erasmus+ na místní komunity; zdůrazňuje, že sdílení osvědčených postupů je zásadně důležité pro zlepšování kvality projektů v rámci Erasmus+; vítá platformu Erasmus+ pro šíření výsledků projektu a požaduje důslednější přístup při sdílení osvědčených postupů a mezinárodních výměnách názorů mezi národními agenturami, partnery a příjemci programu; vyzývá Komisi, aby v rámci programu poskytovala žadatelům podporu při hledání mezinárodních partnerů tím, že vyvine uživatelsky vstřícné platformy shromažďující veřejné informace o různých příjemcích a jejich projektech;

122.  žádá Komisi, aby zlepšila příručku k programu tak, aby byla uživatelsky vstřícnější a srozumitelnější, a aby vypracovala zvláštní informační příručku ke každému z klíčových opatření; žádá Komisi, aby zjednodušila proces podávání přihlášek z hlediska administrativní zátěže;

123.  podporuje rozvoj institucí pro vzdělávání dospělých prostřednictvím probíhajícího profesionálního rozvoje a příležitostí k mobilitě pro učitele, vedoucí pracovníky škol, školitele a další pracovníky v oblasti vzdělávání; podporuje rozvoj dovedností a kompetencí, zejména v oblasti účinného používání IKT v rámci vzdělávání dospělých, s cílem dosáhnout lepších výsledků; zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů;

124.  vítá vytváření pilotních projektů, jako je „Evropský rámec pro mobilitu učňů: rozvíjení evropského občanství a dovedností prostřednictvím začlenění mladých lidí na pracovním trhu“, který se zaměřuje na provádění nákladově efektivních přeshraničních programů mobility učňů mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy, společnostmi nebo jinými relevantními organizacemi a také na formální uznávání a validování výsledků vzdělávání a podporu vzájemného uznávání diplomů, a „Mobilita mládeže v oblasti odborného vzdělávání – Zlepšení mobility mládeže“, který se zaměřuje na zlepšení mobility mladých lidí v odborném vzdělávání; vyzývá Komisi k účinnému provádění těchto dvou pilotních projektů a jejich dlouhodobému začlenění do programu Erasmus+;

125.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zvýšenou, dlouhodobější strukturální podporu evropským organizacím občanské společnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v podobě provozních grantů, neboť jsou to organizace, které poskytují vzdělávací příležitosti a prostor pro účast evropských občanů a rezidentů za účelem rozvoje a provádění evropských politik;

126.  žádá Komisi, aby zvážila odpovídající řešení situace evropských nevládních organizací sídlících v Bruselu, které žádají o finanční prostředky od belgických národních agentur.

o
o   o

127.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.
(2) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
(3) Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.
(4) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29.
(5) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 77.
(6) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 1.
(7) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 31.
(8) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(9) Úř. věst. C 70, 8.3.2012, s. 9.
(10) Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 32.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0292.
(12) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.
(13) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 17.
(14) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 36.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0106.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2016)0107.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2016)0291.
(18) http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf
(19) Zpráva JRC z oblasti vědy a politiky o jazycích a zaměstnatelnosti, 2015.
(20) Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.
(21) Podle Komise byl v roce 2016 v důsledku nedostatku finančních prostředků podíl úspěšných způsobilých žadatelů o mobilitu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v rámci programu Erasmus+ 42 %. Situace se v průběhu let zhoršovala – v roce 2014 byl podíl úspěšnosti 54 % a v roce 2015 dosáhl 48 %. Přes to, že se dostupné finanční prostředky v průběhu let nepatrně zvýšily, poptávka rostla mnohem rychleji a omezené prostředky programu Erasmus+ neumožňovaly, aby finanční prostředky rostly stejně rychle jako poptávka.

Právní upozornění