Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 9, 145, 148, 152, 153 a 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 349 SFEU o zvláštním statutu nejvzdálenějších regionů,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na úmluvu č. 102 Mezinárodní organizace práce o minimálních standardech pro sociální zabezpečení a na doporučení č. 202 MOP o minimální úrovni sociální ochrany,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na cíl č. 1 udržitelného rozvoje („vymýtit chudobu ve všech jejích formách a všude ve světě“), a zejména na cíl č. 3 („zavést v jednotlivých zemích odpovídající systémy sociální ochrany a opatření pro všechny, včetně minimální úrovně sociální ochrany, a do roku 2030 dosáhnout zásadního pokrytí, pokud jde o chudé a zranitelné osoby“),

–  s ohledem na doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Roční analýza růstu 2017“ (COM(2016)0725),

–  s ohledem na doporučení Komise ohledně doporučení Rady ze dne 16. listopadu 2016 týkajícího se hospodářské politiky eurozóny (COM(2016)0726),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu“ (COM(2016)0727),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2017“ (COM(2016)0728),

–  s ohledem na předlohu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 16. listopadu 2016, která doprovází sdělení Komise o roční analýze růstu 2017 (COM(2016)0729),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2017: celkové posouzení“ (COM(2016)0730),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 s názvem „Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky“ (COM(2016)0733),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Přezkum/revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období – Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ (COM(2016)0603),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2016 k zahájení konzultací o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127) a na jeho přílohy,

–  s ohledem návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (COM(2015)0701), který předložila Komise dne 26. listopadu 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 15. února 2016 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (COM(2016)0071), který předložila Komise, a na postoj Evropského parlamentu k němu ze dne 15. září 2016(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 s názvem „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 s názvem „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (COM(2013)0690),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 s názvem „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 s názvem „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 s názvem „Iniciativa „Příležitosti pro mladé““ (COM(2011)0933),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 s názvem „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k témuž tématu(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(3),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 s názvem „Dokončení hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na závěry Rady nazvané „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“ (13414/2015),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2016(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 na téma „Uprchlíci: sociální začleňování a integrace na trhu práce“(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2016(6),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ze dne 24. září 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2015(7),

–  s ohledem na postoj ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020(10),

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000121/2015 – B8-1102/2015 Radě a s ní související usnesení ze dne 29. října 2015 o doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. července 2014 o zaměstnanosti mladých lidí(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice(17),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (ze září 2015),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2015 nazvanou „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“(18),

–  s ohledem na dokument „Čtvrtletní přezkum sociální situace a zaměstnanosti v Evropě – podzim 2016“ ze dne 11. října 2016,

–  s ohledem na pátý a šestý průzkum pracovních podmínek eurofondu v Evropě z let 2010 a 2015(19),

–  s ohledem na dokument OECD „Výhled v oblasti zaměstnanosti pro rok 2016“ ze dne 7. července 2016,

–  s ohledem na pracovní dokument organizace OECD ze dne 9. prosince 2014 s názvem „Trendy v nerovnosti platů a jejich dopad na hospodářský růst“,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro sociální ochranu z 10. října 2014 nazvanou „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“,

–  s ohledem na plán Komise a konzultace o problému rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny,

–  s ohledem na setkání ve dnech 3. října a 8. listopadu 2016 v rámci strukturovaného dialogu o pozastavení fondů pro Portugalsko a Španělsko,

–  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0037/2017),

A.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost v EU od druhé poloviny roku 2013 pomalu klesá, od roku 2013 bylo vytvořeno 8 milionů nových pracovních míst a v září 2016 byla míra nezaměstnanosti 8,6 %, čímž dosáhla své nejnižší úrovně od roku 2009; vzhledem k tomu, že však podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEETs) zůstává vysoký a představuje 14,8 % osob ve věku od15 do 29 let(20)(21); vzhledem k tomu, že ačkoli nezaměstnanost celkově klesá, je bohužel v některých členských státech stále velmi vysoká; vzhledem k tomu, že podle Komise míra chudoby pracujících zůstává vysoká;

B.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti je u žen obvykle nižší a v roce 2015 míra zaměstnanosti mužů v EU-28 ve věku 20 až 64 let činila 75,9 % ve srovnání s 64,3 % u žen; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o přístup k zaměstnání, nadále představují jednu z hlavních překážek dosažení rovnosti žen a mužů a že je naléhavě zapotřebí vyvinout úsilí o zmenšení rozdílů v míře zaměstnanosti mezi muži a ženami;

C.  vzhledem k tomu, že pokud budou současné trendy posíleny odpovídajícími veřejnými politikami, mohlo by se skutečně podařit dosáhnout cíle míry zaměstnanosti ve výši 75 %, který vytyčila strategie Evropa 2020;

D.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých činí 18,6 % v EU a 21 % v eurozóně; vzhledem k tomu, že bez práce je 4,2 milionu mladých lidí, z toho 2,9 milionu v eurozóně; vzhledem k tomu, že úroveň nezaměstnanosti mladých je nadále výrazně vyšší než při svém minimu v roce 2008, což připomíná skutečnost, že by mělo být prioritou provádění a plné uplatňování iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) v členských státech; vzhledem k tomu, že pro zaměstnávání mladých lidí jsou stále typické nízké mzdy, někdy pod hranicí chudoby, neplacené stáže, nedostatek kvalitní odborné přípravy a nedostatečná práva na pracovišti;

E.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, představují pro EU náklady 153 miliard EUR (1,21 % HDP) ročně na dávkách, ušlém zisku a na daních, zatímco celkové odhadované náklady na vybudování systémů záruk pro mladé lidi v eurozóně by dosáhly 21 miliard EUR ročně, tedy 0,22 % HDP;

F.  vzhledem k tomu, že počet těchto mladých lidí zaznamenaný v roce 2015 bude nadále klesat; vzhledem k tomu, že v této situaci je stále 6,6 milionu mladých lidí ve věku 15 až 24 let, což odpovídá 12 % populace v této věkové skupině;

G.  vzhledem k tomu, že primární odpovědnost za boj proti nezaměstnanosti mladých lidí nesou členské státy a že za tímto účelem musí vypracovat a uplatňovat regulační rámce pro trh práce, vzdělávací a školicí systémy a aktivní politiky pracovního trhu;

H.  vzhledem k tomu, že lidé se zdravotním postižením jsou i nadále značnou měrou vyloučeni z trhu práce, přičemž v uplynulém desetiletí došlo jen k velmi malému zlepšení, částečně z důvodu nedostatečných investic do příslušných podpůrných opatření; zdůrazňuje, že to často vede k chudobě a sociálnímu vyloučení, a tedy i k negativním dopadům na cíl strategie Evropa 2020;

I.  vzhledem k tomu, že strukturální problémy na trhu práce, jakými jsou nízká účast a nesoulad dovedností a kvalifikace, vyvolávají nadále znepokojení v mnoha členských státech;

J.  vzhledem k tomu, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. nezaměstnanosti trvající déle než rok) poklesla během roku do prvního čtvrtletí 2016 o 0,7 % na 4,2 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. nezaměstnanosti trvající déle než dva roky) poklesla na 2,6 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že počet dlouhodobě nezaměstnaných zůstává nicméně vysoký, je jich kolem 10 milionů; vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost je problémem zvláště pro mladší a starší uchazeče o práci, z nichž 30 % osob ve věku 15 až 24 let a 64 % ve věku 55 až 64 let hledá práci již déle než rok; vzhledem k tomu, že mnozí starší pracovníci, kteří nejsou aktivní, nejsou zahrnuti do statistik nezaměstnaných; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti a její sociální důsledky se v jednotlivých evropských zemích liší, a vzhledem k tomu, že je důležité zohlednit konkrétní mikroekonomické okolnosti;

K.  vzhledem k tomu, že cílem strategie Evropa 2020 je snížit chudobu tak, aby do roku 2020 přestalo být nejméně 20 milionů lidí ohrožováno chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že tohoto cíle nebylo ještě zdaleka dosaženo a tudíž je třeba vyvinout větší úsilí; vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo 119 milionů lidí ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je přibližně o 3,5 milionu lidí méně než v roce 2014; vzhledem k tomu, že v roce 2012 se v této situaci v EU nacházelo 32,2 milionu osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo v EU-28 celkem 26,5 milionu dětí ohrožených chudobou či sociálním vyloučením nebo propadajících se do chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že vysoká míra nerovnosti snižuje výkonnost ekonomiky a potenciál udržitelného růstu;

L.  vzhledem k tomu, že pomoc dlouhodobě nezaměstnaným je zásadní, neboť jinak tato situace začne ovlivňovat jejich sebedůvěru, duševní pohodu a budoucí rozvoj, vystaví je riziku chudoby a sociálního vyloučení a ohrozí udržitelnost vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, jakož i evropský sociální model;

M.  vzhledem k tomu, že oslabení sociálního dialogu má negativní dopad na práva pracovníků, na kupní sílu občanů EU a na růst;

N.  vzhledem k tomu, že v EU nastala řada pozitivních změn, které svědčí o odolnosti a oživení evropské ekonomiky;

O.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika, která představuje 2 miliony podniků, jež zaměstnávají více než 14,5 milionu osob v Unii, je důležitým odvětvím, které přispívá k evropské odolnosti a k hospodářskému oživení;

P.  vzhledem k tomu, že růst je ve většině členských států stále nízký, míra růstu v EU v roce 2016 dokonce poklesla a zastavila se na 2 %, navzdory dočasným pozitivním aspektům, což svědčí o tom, že EU může udělat více pro podporu hospodářské a sociální obnovy, tak aby byla ve střednědobém výhledu udržitelnější;

Q.  vzhledem k tomu, že podle Evropské komise(22) přetrvávají rozdíly v zaměstnanosti a sociální rozdíly v rámci jednotlivých států a mezi členskými státy navzájem a že vývoj v sociální oblasti stále směřuje k jejich dalšímu prohlubování v celé EU na úkor růstu, zaměstnanosti a soudržnosti; vzhledem k tomu, že společnosti, které se vyznačují vysokou úrovní rovnosti a vysokými investicemi do lidí, vykazují v oblasti růstu a zaměstnanosti lepší výsledky;

R.  vzhledem k tomu, že nehlášená práce je stále realitou, která má závažné rozpočtové dopady, jež vedou ke ztrátě daňových příjmů a příspěvků sociálního zabezpečení a mají také negativní vliv na zaměstnanost, produktivitu, kvalitu práce a rozvoj dovedností;

S.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony čelí obrovským obtížím spojeným s jejich konkrétními zvláštnostmi, což omezuje jejich růstový a rozvojový potenciál; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost v těchto regionech patří k nejvyšším v EU a mnohdy převyšuje 30 %;

T.  vzhledem k tomu, že v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) již bylo schváleno 69 projektů v 18 zemích a podepsáno 56 operací, a to vše by podle očekávání mělo vést k investicím ve výši přes 22 miliard EUR a zahrnout přibližně 71 000 malých a středních podniků;

U.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech se počet lidí v produktivním věku a pracovní síla i nadále zmenšují, vzhledem k tomu, že účast žen na trhu práce je příležitostí pro členské státy, jak se vypořádat s tímto problémem a posílit pracovní sílu v EU; vzhledem k tomu, že pokračující příchod uprchlíků a žadatelů o azyl by také mohl pomoci posílit pracovní sílu;

V.  vzhledem k tomu, že EU čelí demografickým problémům, které nejsou spojeny pouze se stárnutím obyvatelstva a se snižováním porodnosti, ale zahrnují i jiné skutečnosti, jako je vylidňování;

W.  vzhledem k tomu, že rozdíl v platech mezi pohlavími činí v současné době 16 % a rozdíl v důchodech mezi pohlavími je 38 %, což vystavuje ženy, jak stárnou, vyššímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení;

X.  vzhledem k tomu, že zajištění a správa systémů sociálního zabezpečení patří do pravomoci členského státu, kterou Unie koordinuje, ale neharmonizuje;

Y.  vzhledem k tomu, že střední délka života u žen klesla z 62,6 v roce 2010 na 61,5 v roce 2013 a v roce 2014 se lehce zvýšila, přičemž u mužů stagnovala na 61,4;

1.  vítá skutečnost, že v roční analýze růstu na rok 2017 je důraz kladen na důležitost zajištění sociální spravedlivosti jako prostředku stimulace růstu více podporujícího začlenění a také na vytváření kvalitních pracovních míst podporujících začlenění a rozvíjení dovedností a na potřebu zvýšit konkurenceschopnost, inovativnost a produktivitu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že doporučení pro jednotlivé země týkající se reforem trhu práce zdůrazní také význam aktivních politik na trhu práce a podpoří práva a ochranu pracovníků;

2.  vítá pokrok směrem k dosažení rovnováhy mezi ekonomickou a sociální dimenzí procesu evropského semestru, kdy Komise vyhověla některým požadavkům Parlamentu; zdůrazňuje vsak, že je třeba vynaložit větší úsilí s cílem zlepšit politickou viditelnost a dopad srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů; vítá návrh Komise na změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období 2013 až 2017 tím, že se tento program prodlouží na období 2018 až 2020 a že budou do současných údajů o zaměstnanosti a sociální oblasti souvisejících s vývojem makroekonomických údajů zahrnuty nové sociální ukazatele, takže analýza představí komplexní obraz propojení a dopadů různých politických rozhodnutí; zdůrazňuje, že by ukazatelům zaměstnanosti měl být přikládán stejný význam jako ekonomickým ukazatelům, což jim umožní spustit hloubkové analýzy a nápravná opatření v příslušných členských státech;

3.  zdůrazňuje, že cyklu evropského semestru stále chybí přístup zaměřený na děti, včetně závazku týkajícího se práv dětí soustřeďujícího se na boj proti dětské chudobě a na cíle v oblasti blahobytu napříč všemi příslušnými oblastmi tvorby politik; zdůrazňuje, že pro prolomení cyklu znevýhodnění je zapotřebí strategický přístup s jasnými cíli a plány;

4.  žádá, aby byly zavedeny programy poskytující podporu a příležitosti jako součást integrovaného evropského plánu investování do dětí v předškolním věku a boje proti dětské chudobě, a to včetně vytvoření záruky pro děti, jejímž cílem bude plné provedení doporučení Komise „Investice do dětí“, což zajistí, aby každé dítě v Evropě ohrožené chudobou (včetně uprchlíků) mělo přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělání, bezplatné péči o dítě, důstojnému bydlení a přiměřené výživě;

5.  zdůrazňuje, že investice do sociálního rozvoje přispívají k hospodářskému růstu a konvergenci; bere na vědomí nedávné studie OECD(23) a MMF(24), v nichž je zdůrazněno, že sociální nerovnosti v Evropě brzdí hospodářské oživení; vyzývá k většímu úsilí o boj proti chudobě a rostoucí nerovnosti a případně k vyšším investicím do sociální infrastruktury a podpoře těch, kdo byli hospodářskou krizí postiženi nejvíce; vyzývá Komisi, aby doporučení pro jednotlivé země zahrnovala zvláštní zaměření na boj proti nerovnostem;

6.  vyzývá Komisi a Radu, aby zlepšily strategii pro zastřešující cíl týkající se rovnosti žen a mužů; podporuje využívání výročních zpráv o rovnosti žen a mužů Komise v kontextu evropského semestru s cílem zlepšovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá členské státy, aby začlenily hledisko pohlaví a zásadu rovnosti žen a mužů do svých národních programů reforem a stabilizačních a konvergenčních programů, a to prostřednictvím stanovování cílů a opatření, které budou řešit přetrvávající genderové rozdíly; vyzývá Komisi, aby i nadále vydávala doporučení pro jednotlivé země s ohledem na zlepšování služeb péče o děti a dlouhodobou péči, jež mohou mít pozitivní dopad na účast žen na trhu práce; znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby v procesu monitorování evropského semestru případně zvážily využívání údajů rozlišených podle pohlaví; navrhuje do evropského semestru více zapojit Evropský institut pro rovnost žen a mužů;

7.  zdůrazňuje, že veřejný a soukromý dluh je v některých členských státech příliš vysoký a znemožňuje investice, hospodářský růst a zaměstnanost;

8.  je toho názoru, že údaje obsažené ve srovnávacím přehledu ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů jsou užitečné, ale nejsou dostatečné pro posouzení vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropské unii; vyzývá Komisi a členské státy, aby doplnily do srovnávacího přehledu údaje o kvalitě zaměstnanosti a o chudobě se zvláštním důrazem na vícerozměrnou dětskou chudobu;

9.  vyzývá Evropskou komisi, aby definovala a vyčíslila svou koncepci sociální spravedlnosti, které má být dosaženo pomocí roční analýzy růstu na rok 2016 a evropského semestru, a zohlednila přitom politiky v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

10.  vyzývá členské státy a Komisi, aby urychlily provádění všech programů, které mohou podpořit tvorbu důstojné, kvalitní a dlouhodobé zaměstnanosti pro všechny kategorie obyvatelstva a zejména pro mladé; zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí navzdory mírnému poklesu nezaměstnanosti v EU stále dosahuje úrovně 18,6 %; vyzývá členské státy, aby zajistily aktivnější návazné kroky řídících orgánů těchto programů;

11.  zdůrazňuje, že by se mělo posílit provádění systému záruk pro mladé lidi na celostátní, regionální a místní úrovni a mělo by být prodlouženo alespoň do roku 2020 za aktivní účasti sociálních partnerů a posílených veřejných služeb, a vyzdvihuje jeho důležitost pro přechod ze školy do zaměstnání; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala studie dopadu s cílem přesně určit, jakých výsledků bylo do dnešního dne dosaženo, přijala doplňková opatření a zohlednila očekávaný audit Evropského účetního dvora, sdílení osvědčených postupů a organizaci seminářů, na kterých se schází všichni dotčení aktéři a jež slouží k tomu, aby byl tento nástroj účinnější; zdůrazňuje, že by členské státy měly zajistit, že systém záruk pro mladé lidi bude plně přístupný, a to i pro ohrožené osoby a osoby se zdravotním postižením; podtrhuje, že tomu tak ve všech členských státech není, a vyzývá členské státy k co nejrychlejšímu řešení této situace, jelikož porušuje Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby k záruce pro mladé lidi získali přístup také mladí lidé, kteří čelí mnohonásobnému vyloučení a extrémní chudobě; poukazuje na to, že je potřebné věnovat zvláštní pozornost mladým ženám a dívkám, které by mohly čelit genderovým překážkám; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly dostatečné financování systému záruk pro mladé lidi tak, aby zajistily, že bude řádně zaveden ve všech členských státech a bude pomáhat ještě většímu počtu mladých lidí;

12.  bere na vědomí, že pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) byly pro rok 2017 schváleny prostředky na závazky ve výši 500 milionů EUR; zdůrazňuje, že tato částka není dostatečná a je třeba ji zvýšit a zajistit ve stávajícím víceletém finančním rámci (VFR); zároveň však konstatuje, že v souvislosti s přezkumem v polovině období je třeba dosáhnout dohody o vhodném dodatečném financování iniciativy YEI na zbytek období stávajícího VFR;

13.  zdůrazňuje potenciál kulturních a tvůrčích odvětví, pokud jde o zaměstnanost mladých; zdůrazňuje, že další podpora a investice v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví mohou významně přispívat k investicím, růstu, inovacím a zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby proto zvážila zvláštní příležitosti, které nabízí celé kulturní a tvůrčí odvětví, včetně nevládních organizací a malých sdružení, například v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

14.  zdůrazňuje, že nedostatečné investice do veřejného vzdělávacího systému mohou poškodit konkurenční postavení Evropy a zaměstnavatelnost evropských pracovníků; zdůrazňuje, že je třeba do lidí investovat co možná nejdříve v jejich životě, aby se snížila nerovnost a podpořilo sociální začlenění v nízkém věku; rovněž zdůrazňuje potřebu bojovat od útlého mládí ve škole proti stereotypům podporou rovnosti mezi ženami a muži na všech úrovních vzdělávání;

15.  vyzývá členské státy, aby zaváděly politiky s cílem provádět a sledovat formy systémů sociální ochrany podporující větší začlenění a podporu příjmu, a zajistily tak, aby tyto systémy přinášely důstojnou životní úroveň pro nezaměstnané a ty, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením, a zajistily přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a možnostem vstoupit na trh práce;

16.  vítá zvýšení míry zaměstnanosti; konstatuje však, že rostoucí míra zaměstnanosti ve členských státech je doprovázena nárůstem výskytu netypických a neformálních forem zaměstnání včetně smluv na nulový počet hodin; zdůrazňuje, že by prioritou měla být udržitelnost a kvalita vytvářených pracovních míst; je rozhodně přesvědčen, že vysoká nezaměstnanost stále trvá zejména v zemích, které stále trpí krizí; uznává, že narůstá fenomén chudoby pracujících jako důsledek zhoršujících se mzdových a pracovních podmínek, které je třeba řešit jako součást kroků směřujících k zaměstnanosti a sociální ochraně; vybízí členské státy k tomu, aby vyvinuly ještě více úsilí a aby rovněž zůstaly otevřené novým řešením a přístupům, aby se podařilo dosáhnout cíle strategie Evropa 2020, kterým je míra zaměstnanosti ve výši 75 %, i tím, že se zaměří na skupiny, které mají nejnižší účast na trhu práce, jako jsou ženy, starší pracovníci, nekvalifikovaní pracovníci a osoby se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby zvýšily svou nabídku v oblasti celoživotního učení a účinného zvyšování úrovně dovedností;

17.  je přesvědčen, že by migrace mohla hrát významnou úlohu, a to i prostřednictvím vzdělávacích systémů doplněných účinnými veřejnými výdaji, pokud jde o vysoce kvalitní sociální a ekologicky udržitelné investice zaměřené na začlenění pracovníků do trhu práce a snížení nezaměstnanosti;

18.  uznává, že ženy jsou na trhu práce stále málo zastoupeny; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zavedly aktivnější politiky a vhodné investice zaměřené na podporu účasti žen na trhu práce a určené k tomuto účelu; zdůrazňuje, že lepší rovnováha mezi prací a životem je důležitá pro podporu účasti žen na trhu práce; v tomto ohledu poukazuje na to, že flexibilní způsoby organizace práce, jako je práce na dálku, pružná pracovní doba a snížený počet pracovních hodin, mohou podle Komise hrát významnou úlohu; sdílí názor Komise, že poskytování placené mateřské, otcovské a rodičovské dovolené ve členských státech vede ke zvyšování zapojení žen na pracovním trhu; rovněž vyzývá členské státy, aby zavedly vhodné politiky, které budou podporovat vstup, návrat, zůstávání a pokrok žen a mužů na pracovním trhu po období rodinné nebo pečovatelské dovolené pomocí udržitelného a kvalitního zaměstnání; odsuzuje rozdíly mezi ženami a muži, pokud jde o úroveň zaměstnanosti a výši platů a důchodů; vyzývá k zavedení politik, které budou ženy povzbuzovat a podporovat, aby budovaly kariéry v podnikání, usnadňovat jejich přístup k finančním a obchodním příležitostem a poskytovat individuálně přizpůsobenou odbornou přípravu;

19.  uznává však, že podpora zaměstnanosti a opatření na zlepšení aktivní účasti na trhu práce musí být součástí širšího přístupu zaměřeného na práva k řešení sociálního vyloučení a chudoby, který zohledňuje děti, rodiny a jejich konkrétní potřeby;

20.  žádá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a zvážily nové inovativní způsoby pro rozvoj přizpůsobivého a flexibilního trhu práce s cílem uspokojit nároky světového hospodářství a zároveň zajistit vysoké pracovní standardy pro všechny pracovníky;

21.  vítá připomínku určenou členským státům EU, že systémy sociálního zabezpečení musí být zakotveny v silných sociálních standardech a že podpora vyvážené kombinace pracovního a soukromého života a řešení diskriminace přispívá nejen k sociální spravedlnosti, ale i k růstu; zdůrazňuje, že reintegrace rodičů na trhu práce by měla být podpořena vytvořením podmínek pro kvalitní zaměstnání a pracovním prostředím podporujícím začlenění, které rodičům umožní vyvážit svou pracovní a rodičovskou úlohu;

22.  uznává, že vedle vytváření pracovních míst je klíčovým faktorem pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení dlouhodobě nezaměstnaných jejich integrace do kvalitních zaměstnání prostřednictvím individuálně uzpůsobených opatření, a to zejména aktivních politik zaměstnanosti; poukazuje na potřebu zdůrazňovat zlepšování opatření zaměřených na vytváření důstojných pracovních míst; zdůrazňuje, že integrace těch, kdo jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, má dvojí efekt – je prospěšná pro jednotlivce a zároveň stabilizuje systémy sociálního zabezpečení a podporuje hospodářství; je přesvědčen, že je nezbytné zohledňovat sociální situaci těchto občanů a jejich specifické potřeby a lépe na evropské úrovni monitorovat politiky, jež jsou prováděny na vnitrostátní úrovni;

23.  zdůrazňuje důležitost dovedností a schopností získaných v neformálním a informálním vzdělávacím prostředí a jejich validaci a osvědčování, důležitost přístupu k celoživotnímu vzdělávání, jakož i význam závazků a kritérií strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020); vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily systémy uznávání neformálních a informálních dovedností; dále vyzývá členské státy k provádění politik, které budou zajišťovat nejen přístup ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělání a odborné přípravě za přijatelnou cenu, nýbrž také provádění rámcového přístupu celoživotního vzdělávání zaměřeného na flexibilní vzdělávací dráhu, která bude podporovat spravedlnost a sociální soudržnost a poskytovat možnosti zaměstnání pro všechny;

24.  vyzývá k navazování a rozvoji partnerství mezi zaměstnavateli, sociálními partnery, veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti, orgány veřejné správy, sociálními službami a vzdělávacími institucemi a institucemi pro odbornou přípravu s cílem poskytnout nástroje nutné k lepší reakci na potřeby trhu práce a k prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti; připomíná, že je nezbytné personalizované a individuálně přizpůsobené sledování, které může přinést účinné odpovědi dlouhodobě nezaměstnaným;

25.  s politováním konstatuje nízkou úroveň veřejných investic, neboť takové investice mohou být důležitým spouštěcím mechanismem pro tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nerozvinul dostatečný potenciál pro investice do sociální infrastruktury a jedná se o ztracenou příležitost, kterou je nutno se naléhavě zabývat;

26.  vyzývá k zavedení opatření, která by respektovala a podporovala kolektivní vyjednávání a jeho působnost, které má obsáhnout co nejvíce pracovníků a zároveň usilovat o lepší dolní hranice mezd ve formě minimálních mezd stanovených na důstojné úrovni a se zapojením sociálních partnerů – to vše za účelem ukončení konkurenčního závodu ve snižování mezd, podpory celkové poptávky a hospodářského oživení, omezení mzdové nerovnosti a boje proti chudobě pracujících;

27.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se osobám s dočasným nebo částečným úvazkem a osobám samostatně výdělečně činným dostalo rovného zacházení – i pokud jde o pravidla pro propouštění a výplatu odměny –, aby měly přiměřenou sociální ochranu a přístup k odbornému vzdělávání a aby byly rámcové podmínky stanoveny tak, aby jim umožňovaly rozvíjení kariéry; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly rámcovou dohodu o částečném pracovním úvazku a rámcovou dohodu o pracovních poměrech na dobu určitou a účinně prosazovaly směrnici, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly odpovídající opatření s cílem pomáhat uprchlíkům usadit se a začlenit se do společnosti a aby zajistily, aby veřejné služby disponovaly dostatečnými zdroji a včas předvídaly požadavky s cílem usnadnit jejich integraci;

29.  s politováním konstatuje, že procentní podíl lidí, kterým hrozí chudoba a sociální vyloučení, zůstává vysoký; poukazuje na to, že vysoká míra nerovnosti a chudoby ovlivňuje sociální soudržnost a brání dosažení sociální a politické stability; s politováním konstatuje, že opatření, která by účinně řešila tento problém, nejsou dostatečně ambiciózní, aby měla dostatečný hospodářský vliv; žádá členské státy, aby urychlily své kroky směrem k dosažení cíle Evropa 2020, a snížily tak počet osob ohrožených chudobou o 20 milionů; vyzývá Komisi a členské státy, aby se přednostně zabývaly snížením nerovnosti; vyzývá k větší podpoře a uznání práce nevládních organizací, organizací bojujících s chudobou a organizací osob žijících v chudobě a k podněcování jejich účasti na výměně osvědčených postupů;

30.  vyjadřuje obavy, pokud jde o nízkou účast etnických menšin, zejména romské komunity, na trhu práce; vyzývá k řádnému uplatňování směrnice 2000/78/ES; zdůrazňuje, že je nutné podporovat úlohu, kterou hrají specializované nevládní organizace při podpoře jejich účasti na trhu práce a při podpoře nejen zařazování dětí do procesu vzdělávání, ale také při předcházení předčasnému ukončování školní docházky s cílem prolomit začarovaný kruh chudoby;

31.  domnívá se, že v zájmu vytváření udržitelného růstu je důležité odstranit nedostatek investic, aniž by to ohrozilo hospodářskou a sociální udržitelnost členských států; v tomto ohledu poukazuje na rostoucí význam zaručení konsolidace veřejných financí, která je důležitá pro další existenci evropského sociálního modelu, kterým se EU vyznačuje;

32.  s politováním konstatuje, že poslední doporučení Komise nebrala v potaz požadavek Parlamentu na účinnější uplatňování článku 349 SFEU, zejména přijetím diferencovaných opatření a programů zaměřených na omezení asymetrií, stejně jako na maximalizaci sociální soudržnosti v EU; v tomto ohledu naléhavě vyzývá členské státy k vytvoření zvláštních investičních programů určených pro subregiony, v nichž nezaměstnanost přesahuje 30 %; opakovaně připomíná svou výzvu Komisi, aby pomohla členským státům a evropským regionům, zejména těm nejvzdálenějším, při přípravě a financování investičních programů v rámci VFR;

33.  je si vědom toho, že na evropském trhu práce, který na jedné straně není schopen řešit stále vysokou míru nezaměstnanosti a na druhé straně poptávku firem po kvalifikované a odpovídající pracovní síle, přetrvává nestabilní situace; vyzývá Komisi, aby na úrovni členských států podpořila formy spolupráce zahrnující orgány veřejné správy, podniky, včetně podniků sociální ekonomiky, vzdělávací zařízení, individualizované podpůrné služby, občanskou společnost a sociální partnery na základě výměny osvědčených postupů a s cílem přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy členských států, tak aby se odstranil nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikací a byly tak splněny potřeby na trhu práce;

34.  zdůrazňuje, že vzdělání je základním právem, které by mělo být zaručeno všem dětem, a že rozdíly v dostupnosti a kvalitě vzdělání by měly být řešeny s cílem posílit vzdělávání pro všechny a omezit předčasné ukončování školní docházky; zdůrazňuje, že přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem podpoří vytvoření trhu práce v EU podporujícího začlenění; je přesvědčen, že klíčovým prvkem politiky vzdělávání a nabývání dovedností musí být již od rané fáze vzdělávání každého jednotlivce vedení a poradenství zaměřené na individuální potřeby a na hodnocení a rozvoj individuálních dovedností; vyzývá členské státy, aby lépe sladily vzdělávání a odbornou přípravu s potřebami trhu práce v celé EU, a zdůrazňuje, že je důležité vyhodnotit různou situaci v členských státech v oblasti zaměstnanosti s cílem zachovat jejich specifičnost a zvláštnosti;

35.  uznává, že pokrok v oblasti nových technologií a digitalizace evropského průmyslu představuje pro EU významnou výzvu; zdůrazňuje, že produktivní modely EU a členských států podporované jejich vzdělávacím systémem musí být nasměrovány k vysoce produktivním odvětvím, zejména k odvětvím souvisejícím s IKT a digitalizací, s cílem zlepšit konkurenceschopnost EU na globální úrovni;

36.  zdůrazňuje, že nedostatečné a nevhodně zaměřené investice do vzdělávání v oblasti digitálních dovedností, programování a tzv. STEM oborů (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika) ohrožují konkurenceschopnost Evropy, dostupnost kvalifikované pracovní síly a zaměstnatelnost evropských pracovníků; zastává názor, že lepší přizpůsobení dovedností a lepší vzájemné uznávání kvalifikací bude prospěšné při překonávání nedostatku kvalifikovaných pracovníků na evropském trhu práce a rozdílů mezi nabídkou kvalifikací a poptávkou po nich a také ku prospěchu lidí hledajících práci, zvláště mladých lidí; vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly komplexní odbornou přípravu v oblasti digitálních dovedností, programování a dovedností, které jsou velmi žádané ze strany zaměstnavatelů, pro všechny, a zachovaly přitom vysokou úroveň vzdělávání tradičních předmětů, a aby zohlednily přechod k digitální ekonomice v souvislosti se zlepšováním dovedností a rekvalifikací, které by se neměly omezit na znalosti z pohledu uživatele;

37.  podotýká, že v mnoha členských státech je nutné vyvinout ještě větší úsilí při vzdělávání pracovní síly, mj. v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dospělých; zdůrazňuje význam celoživotního vzdělávání, a to i v případě starších pracovníků, s cílem přizpůsobit jejich dovednosti potřebám trhu práce; vyzývá k větší podpoře předmětů tzv. STEM oborů (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika) zaměřených na ženy a dívky s cílem odstraňovat stávající vzdělávací stereotypy a bojovat proti dlouhodobým rozdílům mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání, platů a důchodů;

38.  uznává hodnotu nových technologií a význam digitální gramotnosti pro osobní život jednotlivce a úspěšnou integraci na trhu práce; navrhuje proto, aby členské státy zvýšily své investice do zlepšení infrastruktury a propojení IKT ve vzdělávacích zařízeních a rozvíjely účinné strategie k využití potenciálu IKT při podpoře neformálního vzdělávání dospělých a zlepšení možností jejich formálního a neformálního vzdělávání;

39.  vítá podíl programu Erasmus+ na rozšiřování mobility a kulturní výměny v rámci EU a s třetími zeměmi; požaduje větší podporu a využívání evropských nástrojů pro transparentnost, mobilitu a uznávání dovedností a kvalifikací s cílem usnadnit mobilitu v oblasti vzdělávání a práce; znovu potvrzuje, že je nutné zajistit příležitosti k mobilitě pro odbornou přípravu, znevýhodněné mladé lidi a osoby trpící různými formami diskriminace;

40.  vítá novou politiku a investiční rámec, které zajišťuje Pařížská dohoda a které přispějí k vytvoření nových pracovních příležitostí v nízkouhlíkových a nízkoemisních odvětvích;

41.  vyzývá Komisi, aby vyzdvihla význam odstraňování překážek a bariér, jak fyzických, tak digitálních, s nimiž se stále potýkají lidé se zdravotním postižením v členských státech;

42.  vítá, že ve vztahu ke zlepšení přístupu ke kvalitním službám byla výslovně uvedena oblast péče o děti, bydlení, zdravotní péče a vzdělávání;

43.  připomíná, že volný pohyb pracovníků je základní zásadou Smlouvy; vítá skutečnost, že v roční analýze růstu na rok 2017 je důraz kladen na důležitost zajištění sociální spravedlivosti prostřednictvím spravedlivé spolupráce mezi různými orgány členských států; vyzývá proto členské státy, aby vybavily inspektoráty práce a další příslušné veřejné orgány přiměřenými zdroji a zlepšily přeshraniční spolupráci mezi inspekčními službami a elektronickou výměnu informací a údajů, aby tak zvýšily účinnost kontrol, jejichž cílem je bojovat proti sociálním podvodům a nehlášené práci a předcházet těmto jevům;

44.  zdůrazňuje, že je nutné podpořit domácí poptávku podporou veřejných a soukromých investic a podporou sociálně a ekonomicky vyvážených strukturálních reforem, které by byly zaměřeny na snižování nerovnosti a podporovaly kvalitní a udržitelnou zaměstnanost, udržitelný růst a sociální investice a odpovědnou fiskální konsolidaci, a tím vytvořily možnost dosažení větší soudržnosti a vzestupné sociální konvergence pro podniky a veřejné služby; zdůrazňuje význam investic do lidského kapitálu jako společné strategie; rovněž poukazuje na potřebu změnit zaměření hospodářské politiky EU na sociální tržní ekonomiku;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly odpovídající opatření s cílem zaručit pracovníkům v digitální oblasti stejná práva a stejnou úroveň sociální ochrany, jako mají podobní pracovníci v příslušném odvětví;

46.  konstatuje, že mikropodniky a malé a střední podniky, které představují více než 90 % všech podniků v Evropě a jsou motorem evropského hospodářství, stejně jako zdravotní a sociální služby a sociální a solidární podniky, účinně přispívají k udržitelnému a inkluzivnímu rozvoji a vytváření kvalitních pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby v procesu tvorby politiky více přihlížely k zájmům mikropodniků a malých a středních podniků prostřednictvím uplatňování testu malých a středních podniků v rámci celého legislativního procesu v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“ a aby podporovaly existující formy finanční podpory pro mikropodniky, jako je např. program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); považuje za mimořádně důležité snížit administrativní zátěž těchto podniků a odstranit nepotřebné právní předpisy, aniž by došlo k omezení pracovních a sociálních práv; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout druhou šanci podnikatelům, kteří při prvním pokusu selhali, aniž porušili zákon, a dodržovali práva zaměstnanců;

47.  zdůrazňuje, že sociální podnikání je rostoucím odvětvím, které může podpořit hospodářství a zároveň zmírnit strádání, sociální vyloučení a další sociální problémy; domnívá se proto, že by vzdělávání v oblasti podnikání mělo zahrnovat sociální rozměr a zabývat se tématy jako spravedlivý obchod, sociální podniky a alternativní modely podnikání včetně družstev, s cílem dosáhnout sociálnějšího, inkluzivnějšího a udržitelnějšího hospodářství;

48.  naléhavě žádá Komisi a Radu, aby zjistily, jak by bylo možné zvýšit produktivitu pomocí investic do lidského kapitálu, s přihlédnutím k tomu, že reagovat na poptávku a výzvy, s nimiž se potýkají podniky a poskytovatelé služeb, mohou nejlépe nejschopnější, dobře integrovaní a spokojení pracovníci;

49.  vyzývá členské státy, aby se soustředily na postavení samostatně výdělečně činných podnikatelů s cílem zajistit jim odpovídající sociální ochranu, pokud jde o pojištění v případě nemoci, nehody, nezaměstnanosti a důchodová práva;

50.  připomíná význam zavádění skutečné kultury podnikání, která stimuluje mladé lidi od raného věku; vyzývá proto členské státy, aby této zásadě přizpůsobily svůj systém vzdělávání a odborné přípravy; upozorňuje členské státy na význam vytváření pobídek pro podnikání, zejména prostřednictvím uplatňování fiskálních pravidel a omezení administrativní zátěže; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy přijala opatření týkající se lepšího informování o všech evropských fondech a programech, které mají potenciál povzbudit podnikání, investice a přístup k finančním prostředkům, jako je program Erasmus pro mladé podnikatele;

51.  zdůrazňuje pákový efekt rozpočtu EU na vnitrostátní rozpočty; poukazuje na komplementární úlohu rozpočtu EU při dosahování cílů Unie v rámci sociální politiky navržené v roční analýze růstu na rok 2017, jejímž cílem je vytvářet větší množství kvalitních pracovních míst lepší kvality v celé EU;

52.  je znepokojen zpožděním při provádění operačních programů během současného programového období; bere na vědomí skutečnost, že do září 2016 bylo určeno pouze 65 % příslušných vnitrostátních orgánů, a vyzývá členské státy, aby aktivněji využívaly evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) a iniciativu YEI k řešení priorit v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a podporovaly provádění doporučení pro jednotlivé země, která inkluzivním způsobem řeší zejména sociální otázky a otázky zaměstnanosti; zdůrazňuje však zároveň, že tyto fondy by se neměly využívat pouze k provádění doporučení pro jednotlivé země, protože by to mohlo případně vést k opomíjení dalších důležitých investičních oblastí; zdůrazňuje, že je třeba dále usilovat o zjednodušení postupů, zejména v případě horizontálních a odvětvových finančních pravidel, a odstranit překážky, které občanské společnosti brání v přístupu k fondům;

53.  konstatuje, že hospodářský růst v EU a eurozóně je nadále spíše mírný; zdůrazňuje, že je třeba investovat do výzkumu, inovací a vzdělávání; konstatuje, že rozpočet EU na rok 2017 vyčleňuje pro účely konkurenceschopnosti, růstu a pracovních míst prostřednictvím programů Horizont 2020, COSME a Erasmus+ prostředky na závazky ve výši 21 312,2 milionu EUR;

54.  upozorňuje na to, že evropské fondy a programy, jakými jsou Erasmus pro podnikatele, Evropské služby zaměstnanosti (EURES), program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a Evropský fond pro strategické investice (EFSI), mají potenciál usnadňovat přístup k financování a podněcovat růst investic, a tím i rozvoj podnikání; opětovně poukazuje na důležitost zásady partnerství, zásady adicionality, přístupu zdola nahoru, přidělování odpovídajících zdrojů a řádné rovnováhy mezi povinnostmi podávat zprávy a shromažďovat údaje od těch, kdo využívají fondy; vyzývá Komisi, aby zajistila podrobné monitorování využívání fondů EU s cílem zlepšit jejich účinnost; vyzývá Komisi, aby vypracovala doporučení pro jednotlivé země týkající se provádění fondů EU s cílem rozšířit působnost a zvýšit účinnost sociálních politik a aktivních politik trhu práce na vnitrostátní úrovni;

55.  vítá přidělení dalších 500 milionů EUR v roce 2017 ve srovnání s návrhem rozpočtu na iniciativu YEI a 200 milionů EUR na podporu klíčových iniciativ pro růst a vytváření pracovních míst; připomíná, že je třeba lépe využívat dostupné finanční prostředky a iniciativy týkající se vzdělávání a odborné přípravy, kultury, sportu a mládeže a případně zvýšit investice do těchto odvětví, zejména co se týče tematických oblastí, které mají přímý význam pro strategii Evropa 2020, jako je předčasné ukončování školní docházky, vysokoškolské vzdělávání, zaměstnanost mladých lidí, odborné vzdělávání a příprava, celoživotní učení a mobilita, s cílem vybudovat odolnost a snížit nezaměstnanost, zejména mezi mladými a nejzranitelnějšími skupinami, předcházet radikalizaci a zajistit dlouhodobé sociální začlenění;

56.  vítá návrh Komise na rozšíření fondu EFSI a na zdvojnásobení jeho objemu na 630 miliard EUR do roku 2022 a zároveň na zlepšení zeměpisné a odvětvové působnosti; bere na vědomí, že fond EFSI nebyl doposud zvláště úspěšný při zlepšování sociální a hospodářské konvergence mezi členskými státy a jejich regiony v rámci Unie, ani při zaměření na sociální infrastrukturu; připomíná, že většina projektů se schvaluje v ekonomicky zdravějších regionech západní Evropy, což prohlubuje rozdíly mezi členskými státy v investicích a zvýrazňuje nerovnováhu v Evropě; žádá Komisi, aby pomohla slabším regionům s postupem podávání žádosti, ale aby neměnila základní předpoklad, jímž je výběr projektů pouze na základě jejich kvality; vyzývá naléhavě Komisi, aby podporovala sociální podniky a malé a střední podniky tak, aby byly schopny získat přístup k fondu EFSI; vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku, aby přijaly dodatečná a aktivní opatření a zajistily, aby všechny členské státy a odvětví byly příslušným způsobem zaměřené tak, aby měly přístup k fondu EFSI, a to zejména státy a odvětví, které přímo přispívají k řešení chudoby a sociálního vyloučení; zdůrazňuje, že je potřebné zvýšit administrativní kapacity, jako je poradní centrum; s politováním konstatuje, že nejsou dostupné údaje o pracovních místech, která by měla být vytvořena jako výsledek investic z fondu EFSI; vyzývá Komisi, aby monitorovala a kontrolovala investice z fondu EFSI a měřila jejich hospodářský a sociální dopad a zajistila, aby fond EFSI nekopíroval stávající finanční programy, ani nenahrazoval přímé veřejné výdaje; připomíná svou výzvu k investování do lidského a sociálního kapitálu v oblastech, jako je zdravotní péče, péče o děti a dostupné bydlení;

57.  poukazuje na to, že na nejvzdálenější regiony se vztahuje řada strukturálních omezení, jejichž trvalá platnost a kombinace silně omezuje jejich rozvoj; vyzývá Komisi, aby podpořila uplatňování článku 349 SFEU;

58.  zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise a členské státy dospěly k rozhodnějšímu závazku uplatňovat článek 174 SFEU; zdůrazňuje, že větší územní soudržnost znamená větší hospodářskou a sociální soudržnost, a proto požaduje strategické investice v dotčených regionech, zejména do širokopásmového připojení, s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost, zlepšit jejich průmyslovou a územní strukturu a v konečném důsledku stabilizovat jejich obyvatelstvo;

59.  vybízí Komisi a členské státy, aby zapojily všechny vládní úrovně a příslušné zúčastněné strany do identifikace překážek pro investice a zaměřily se na ty regiony a odvětví, v nichž je to nejvíce zapotřebí, a aby poskytly vhodné nástroje, které by spojovaly veřejné a soukromé financování;

60.  vyzývá Komisi, aby zavedla politiky určené k boji proti demografickému poklesu a rozptýlení obyvatelstva; zdůrazňuje, že politika soudržnosti EU by měla přednostně věnovat pozornost regionům, které trpí demografickým poklesem;

61.   zdůrazňuje, že univerzální přístup k veřejným, solidárním a přiměřeným předčasným a starobním důchodům musí být zajištěn všem; uznává výzvy, jimž čelí členské státy při posilování udržitelnosti důchodových systémů, zdůrazňuje však, že je důležité zajistit solidaritu v důchodových systémech zvýšením příjmů, aniž by nezbytně došlo ke zvýšení věku odchodu do důchodu; zdůrazňuje význam veřejných a zaměstnaneckých důchodových systémů, které poskytují přiměřený důchodový příjem znatelně nad hranicí chudoby a umožňují důchodcům, aby si zachovali svou životní úroveň; domnívá se, že nejlepším způsobem, jak zajistit udržitelné, spolehlivé a přiměřené důchody pro ženy a muže, je zvýšit celkovou míru zaměstnanosti a kvalitních pracovních míst ve všech věkových skupinách, zlepšit pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání a vyčlenit nezbytné dodatečné veřejné výdaje; je přesvědčen, že reformy penzijního systému by se měly mimo jiné zaměřit na skutečný věk odchodu do důchodu a měly by se v nich odrážet tendence vývoje na trhu práce, porodnost, zdravotní stav obyvatelstva a prosperita země, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti; domnívá se, že tyto reformy musí brát rovněž v potaz situaci milionů pracujících v Evropě, zejména žen, mladých lidí a samostatně výdělečně činných osob, které doplácejí na nejisté, atypické formy zaměstnání, doby nedobrovolné nezaměstnanosti a zkrácení pracovní doby;

62.  upozorňuje členské státy, že s ohledem na stárnutí občanů Evropy a jeho dopad na zvyšující se potřeby neformální a formální péče, je třeba investovat do podpory veřejného zdraví a prevence nemocí a zajištění a zlepšení udržitelnosti, bezpečnosti, adekvátnosti a efektivity systémů sociálního zabezpečení a poskytování kvalitních dlouhodobých sociálních služeb během nadcházejících desetiletí; vybízí proto členské státy k tomu, aby vytvořily strategie, které zajistí odpovídající financování, personál a rozvoj těchto systémů a služeb, a rozšířily působnost systémů sociálního zabezpečení ve prospěch společnosti a jednotlivců; naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby zejména:

63.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise sledovala kromě vývoje cen bydlení v členských státech i vývoj bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení; vyzývá k naléhavým krokům při řešení zvyšující se míry bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení v mnoha členských státech; je znepokojen případnými sociálními dopady vysoké míry úvěrů v selhání v rozvahách bank, a zejména prohlášením Komise, že by měl být podpořen prodej specializovaným nebankovním institucím, což by mohlo vést k vlnám vystěhovávání; vyzývá členské státy, Komisi a EIB, aby v sociální infrastruktuře využívaly fond EFSI, včetně uplatňování práva na odpovídající a dostupné bydlení pro všechny;

64.  se znepokojením bere na vědomí, že v některých členských státech jsou mzdy nedostatečné na to, aby zajistily důstojný život, dělají tak z pracovníků „pracující chudinu“ a odrazují nezaměstnané od návratu na trh práce; v tomto ohledu podporuje oživování kolektivního vyjednávání;

65.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly nezbytná opatření pro sociální začlenění uprchlíků, jakož i příslušníků etnické menšiny nebo přistěhovaleckého původu;

66.  vítá skutečnost, že v roční analýze růstu na rok 2017 je kladen důraz na potřebu podporovat reformy daní a sociálních dávek s cílem zlepšit motivaci k práci a dosáhnout toho, aby se vyplatilo pracovat, protože daňové systémy mohou také přispět k boji proti příjmovým nerovnostem a chudobě a zvyšovat celkovou konkurenceschopnost; vyzývá členské státy, aby postupně přesouvaly daně z oblasti práce na jiné zdroje;

67.  vyzývá k provedení reforem v systémech zdravotní a dlouhodobé péče tak, aby se soustředily na rozvoj prevence a podpory zdraví, zachování kvality všeobecně dostupných služeb zdravotní péče a snížení nerovnosti v přístupu ke službám zdravotní péče;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na odstraňování překážek pracovní mobility a zajistily rovný přístup k mobilním pracovníkům EU a k pracovníkům, kteří mobilní nejsou;

69.  vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery rozšířily působnost, efektivitu a účinnost aktivních a udržitelných politik na podporu trhu práce; vítá, že roční analýza růstu na rok 2017 vyzývá k většímu úsilí věnovanému opatřením na podporu začlenění znevýhodněných skupin, zejména osob se zdravotním postižením, na trh práce s ohledem na jeho dlouhodobý pozitivní ekonomický a sociální dopad;

70.  vyzývá členské státy, aby stanovily ambiciózní sociální standardy na základě jejich vlastních doporučení pro jednotlivé země a v souladu s jejich pravomocí a finanční a fiskální situací, zejména zavedením odpovídajících systémů minimálního příjmu po celý život tam, kde tyto systémy neexistují, a odstraněním rozdílů v systémech minimálního příjmu vyvolaných nedostatečnou působností nebo nevyužíváním;

71.  vítá iniciativu Komise zahájit konzultace o zřízení evropského pilíře sociálních práv; má za to, že by tato iniciativa měla být schopna stimulovat rozvoj flexibilnějších dovedností a kompetencí, celoživotního vzdělávání a aktivních opatření na podporu kvalitní zaměstnanosti;

72.  opakuje žádost uvedenou v posledním stanovisku Výboru pro zaměstnanost a sociální věci určeném Hospodářskému a měnovému výboru, aby Komise zvážila zařazení postupu řešení sociálních nerovností do návrhu doporučení pro jednotlivé země, aby nedocházelo ke snižování standardů založených na účinném používání ukazatelů v oblasti sociální a v oblasti zaměstnanosti v rámci makroekonomického dohledu;

73.  vyzývá členské státy, aby kladly větší důraz na východisko z bludného kruhu chudoby a na podporu rovnosti; vyzývá Komisi, aby vydala důraznější doporučení členským státům, pokud jde o sociální začlenění a ochranu, a aby přitom hleděla i nad rámec pracovní síly, zejména na investice do dětí;

74.  vítá zapojení sociálních partnerů, vnitrostátních parlamentů a dalších relevantních zúčastněných stran z řad občanské společnosti do procesu evropského semestru; opakuje, že sociální dialog a dialog s občanskou společností mají zásadní význam pro dosažení trvalé změny, z níž by měli prospěch všichni, a jsou nezbytné pro posílení účinnosti a přiměřenosti evropských a vnitrostátních politik, a proto je třeba v nich pokračovat ve všech fázích semestru; zdůrazňuje potřebu účinnějšího zapojení na základě zajištění účelného načasování, přístupu k dokumentům a dialogu s partnery na odpovídající úrovni;

75.  připomíná různé požadavky na posílení pozice Parlamentu v agendě a na zohlednění jeho stanoviska dříve, než Rada přijme rozhodnutí; dále vyzývá k tomu, aby Výbor pro zaměstnanost a sociální věci byl, pokud jde o konkrétní pravomoci, v rovnocenném postavení jako Hospodářský a měnový výbor vždy, když je Parlament vyzván k předložení stanoviska v různých fázích evropského semestru;

76.  domnívá se, že by měl být svolán sociální konvent EU, v němž by zástupci sociálních partnerů, národních vlád a parlamentů a orgánů EU jednali za účasti veřejnosti o budoucnosti a struktuře evropského sociálního modelu;

77.  opakovaně vyzývá k tomu, aby byla v rámci evropského semestru posílena úloha Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele;

78.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0355. (2) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57. (3) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11. (4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0416. (5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0297. (6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0059. (7) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 83. (8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0033. (9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0401. (10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0384. (11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0389. (12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0321. (13) Přijaté texty, P8_TA(2015)0320. (14) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 19. (15) Úř. věst. C 224, 21.6.2016, s. 19. (16) Přijaté texty, P7_TA(2014)0394. (17) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16. (18) http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR15_03/SR15_03_CS.pdf. (19) http://www.eurofound.europa.eu/european-working-conditions-surveys-ewcs. (20) https://www.eurofound.europa.eu/young-people-and-neets-1. (21) Viz zprávu nadace Eurofound o nezaměstnanosti mladých lidí. (22) Společná zpráva o zaměstnanosti za rok 2016, str. 2. (23) Zpráva OECD nazvaná „In it together: why less inequality benefits all“ (Jsme v tom společně: proč menší nerovnost pomůže všem), 2015. (24) Zpráva MMF nazvaná „Causes and Consequences of Income Inequality“ (Příčiny a důsledky rozdílů ve mzdách), červen 2015.