Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2328(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0030/2017

Předložené texty :

A8-0030/2017

Rozpravy :

PV 02/03/2017 - 2
CRE 02/03/2017 - 2

Hlasování :

PV 02/03/2017 - 6.7
CRE 02/03/2017 - 6.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0062

Přijaté texty
PDF 441kWORD 54k
Čtvrtek, 2. března 2017 - Brusel Konečné znění
Provádění programu Kreativní Evropa
P8_TA(2017)0062A8-0030/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (2015/2328(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(1) (dále jen „nařízení“),

–  s ohledem na články 167 a 173 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o kulturních a tvůrčích průnicích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 na zvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o evropském filmu v digitální éře(5),

–  s ohledem na studii „Evropská hlavní města kultury: strategie úspěšnosti a dlouhodobé dopady“, kterou provedla tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti v roce 2013 na žádost Výboru pro kulturu a vzdělávání,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví(8),

–  s ohledem na pracovní plán EU pro kulturu na období 2015–2018,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Parlamentem, Radou a Komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména na odstavce 20 až 24 o zpětném vyhodnocování stávajících právních předpisů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0030/2017),

A.  vzhledem k tomu, že cíli programu Kreativní Evropa jsou na jedné straně ochrana a podpora evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a podpora evropského kulturního dědictví a na straně druhé posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a tvůrčích odvětví;

B.  vzhledem k tomu, že kultura je klíčovým faktorem při podporování evropské integrace;

C.  vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa, a zejména jeho dílčí program Kultura, je závažně podfinancován, a tudíž má problémy s naplňováním vysokých očekávání;

D.  vzhledem k tomu, že články 3 a 4 nařízení stanoví, že základními cíli programu je podpora evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a podpora evropského kulturního dědictví – a konkrétně podpora nadnárodního pohybu kulturních a kreativních děl;

E.  vzhledem k tomu, že podle článku 12 nařízení mezi priority dílčího programu Kultura patří podpora nadnárodního pohybu a mobility – a konkrétně podpora oběhu evropské literatury za účelem zajištění její nejširší možné dostupnosti;

F.  vzhledem k tomu, že struktura jediného programu představuje výhody vedoucí k dosažení kritického množství a mohla by zviditelnit oblasti, které jsou stále podceňovány a čelí stejným výzvám z hlediska fragmentace, globalizace, nedostatku údajů a problémů v oblasti přístupu k úvěrům;

G.  vzhledem k tomu, že struktura programu tvořená dvěma dílčími programy, zachování zvláštností a identity obou z nich a přidání meziodvětvové složky jsou kladem, který umožňuje získat lepší porozumění spolupráci a vývoji v kulturní oblasti a dosáhnout propojení se třetími zeměmi;

H.  vzhledem k tomu, že meziodvětvová složka jen částečně rozvinula svůj strategický cíl, kterým je povzbudit nadnárodní a meziodvětvovou kulturní spolupráci;

I.  vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa umožňuje spolupráci a společné akce se zeměmi, které se jej neúčastní, a s mezinárodními organizacemi působícími v kulturních a tvůrčích odvětvích, jako jsou UNESCO, Rada Evropy a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a to na základě společných příspěvků pro uskutečnění cílů programu;

J.  vzhledem k tomu, že systém ukazatelů výkonnosti stanovený v článku 18 nařízení, zahrnující ukazatele pro obecné cíle programu, ukazatele související s dílčími programy MEDIA a Kultura a rovněž konkrétní ukazatele týkající se záručního nástroje, dosud nebyl stanoven ani uveden do praxe;

K.  vzhledem k tomu, že současný systém hodnocení se ukázal být nevhodný pro povahu a specifičnost programu, a měl by tedy být vylepšen;

L.  vzhledem k tomu, že konkrétní akce, jako jsou iniciativa Evropská hlavní města kultury a její síť, ceny a označení „Evropské dědictví“, odhalily potenciál udržitelného místního hospodářského rozvoje a kulturního cestovního ruchu a měly by proto být posíleny a aktivněji prosazovány;

M.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 byla v rámci meziodvětvové složky vyhlášena zvláštní výzva pro zapojení uprchlíků do evropské společnosti, aby prosazovala a podporovala kreativitu a mezikulturní dialog;

N.  vzhledem k tomu, že oblast podpory „Projekty spolupráce“ v dílčím programu Kultura zahrnuje 70 % rozpočtu tohoto dílčího programu, těší se velké oblibě u aktérů v oblasti kultury, je zaměřena na přeshraniční společné postupy a umožňuje otevřené vytváření nepředvídatelných, vysoce inovativních a tvůrčích projektů, které jsou obzvláště žádoucí;

O.  vzhledem k tomu, že ačkoli nařízení stanoví uzavírání dvoustranných dohod se třetími zeměmi za účelem jejich účasti v programu nebo jeho části, dosud tento postup dokončilo jen několik málo zemí;

P.  vzhledem k tomu, že díky zásahu Parlamentu byly kultura, kulturní a kreativní odvětví a audiovizuální odvětví, ačkoli nedostatečně, zařazeny do víceletých programů Erasmus +, Horizont 2020 a COSME, strukturálních fondů a priorit Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

Q.  vzhledem k tomu, že existuje výrazná součinnost mezi informálním učením a tvůrčím a mediálním odvětvím, neboť mnohé umělecké, mediální a kulturní organizace poskytují příležitosti k informálnímu vzdělávání;

R.  vzhledem k tomu, že podíl úspěšných žadatelů činí 15 % v programu Kultura a 44 % v programu MEDIA, ve druhém programu je však dokonce nižší (32 %), jsou-li vyloučeny automatické programy;

S.  vzhledem k tomu, že program MEDIA dosud zaregistroval celkem 13 000 žádostí a přiznal podporu více než 5 500 projektům;

T.  vzhledem k tomu, že systém automatického bodování v programu MEDIA, jehož cílem je zajistit rovné podmínky mezi členskými státy, vede k narušení trhu a závažně penalizuje země s vysokou kapacitou audiovizuální produkce;

U.  vzhledem k tomu, že typ grantů přidělených na projekty v oblasti spolupráce v rámci dílčího programu Kreativní Evropy zaměřeného na kulturu neodpovídají potřebám sítí, které jsou závislé na provozní struktuře a činnosti, jak tomu bylo v předchozím programu Kultura na období 2007–2013;

V.  vzhledem k tomu, že zúčastněné subjekty kritizují správní řízení (postupy podávání žádostí, hodnocení a vykazování) jako stále velmi zatěžující; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí zjednodušit postup podávání žádostí, aby se usnadnil přístup k programu a podpořila se účast mezi potenciálními příjemci;

W.  vzhledem k tomu, že kanceláře programu Kreativní Evropa jsou klíčovým prostředníkem mezi Komisí, Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) a žadateli a měly by být lépe informovány o probíhajícím rozhodovacím procesu a těsněji zapojeny do poskytování informací o projektech a do propagace jejich výsledků;

X.  vzhledem k tomu, že hospodářské subjekty kritizují vysokou administrativní zátěž v procesu podávání žádostí, který zahrnuje rozsáhlé pokyny a velký počet dokumentů s někdy rozporuplnými informacemi;

Y.  vzhledem k tomu, že registrace společností v systému ověřovací služby Evropské komise (ECAS) je označována za problematickou; vzhledem k tomu, že je však kladně přijímán elektronický formulář žádostí;

1.  naléhavě vyzývá členské státy, aby navýšily rozpočet programu Kreativní Evropa v souladu s očekáváním evropských občanů i ambicemi každého dílčího programu a aby připouštěly, že hodnoty kulturní produkce nelze vyjádřit pouze v ekonomických kategoriích, a umožnily tak větší efektivitu a lepší výsledky;

2.  vítá řadu racionalizačních opatření při řízení programu, která se uplatňují od roku 2014;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že i nadále je jednou z hlavních překážek pro potenciální žadatele nedostatečná finanční kapacita spolu s administrativními a regulačními překážkami; podněcuje Komisi, EACEA a národní sekce programu Kreativní Evropa, aby se snažily řešit problém nedostatečného zastoupení kulturních mikrosubjektů mezi financovanými organizacemi a v některých sektorech dílčího programu Kultura;

4.  žádá Komisi, aby zvýšila soulad programu se všemi relevantními politikami EU a jinými zdroji financování;

5.  žádá Komisi, aby zajistila náležitou koordinaci mezi generálními ředitelstvími, které odpovídají za program Kreativní Evropa, a rovněž agenturou EACEA a kancelářemi programu Kreativní Evropa, jež mají na starosti různé fáze provádění tohoto programu, a připomíná, že úloha kanceláří programu Kreativní Evropa a agentury EACEA je zásadní, jelikož zahrnuje přímé vazby nejen s příjemci, nýbrž s celým kulturním a tvůrčím odvětvím;

6.  žádá Komisi, aby co nejtěsněji spolupracovala s organizací UNESCO, Radou Evropy a OECD, s cílem vytvořit pevnější základ pro společný příspěvek k plnění cílů programu a hodnocení dopadů, zejména co se týče mezinárodního rozměru a respektování konkrétních lidských a hospodářských hodnot kultury a tvorby;

7.  vyzývá Komisi, aby zachovala stávající strukturu programu Kreativní Evropa, avšak současně prozkoumala a lépe definovala specifičnost obou dílčích programů, posílila potenciál meziodvětvové složky a ověřila, zda je účinně využíván garanční fond;

8.  žádá Komisi, aby v obou dílčích programech a v pokynech pro hodnotitele dosáhla lepší vyváženosti mezi uměleckou a kreativní složkou a manažerskými a inovačními prvky, zejména v případě kulturních a kreativních odvětví;

9.  žádá Komisi, aby využívala systém ukazatelů výkonnosti stanovený v článku 18 právního základu programu Kreativní Evropa a trvala na umělecké a tvůrčí složce tohoto programu, která bývá až příliš často obětována ve prospěch čistě ekonomických hledisek, jako jsou kapacity v oblasti řízení nebo kvantitativní budování publika;

10.  naléhavě žádá Komisi, aby u hodnotitelů stanovila více než šest stávajících oblastí odbornosti, aby mohli účinněji zvládnout konkrétní oblasti;

11.  naléhavě žádá Komisi a agenturu EACEA, aby zlepšily proces hodnocení tím, že v první fázi zvýší počet hodnotitelů, a aby pro výběr uchazečů z užšího seznamu ve druhé fázi zajistily kolo rozhodování typu rozhodování v kolegiu; zdůrazňuje, že je v případě odmítnutí projektů zapotřebí velká míra transparentnosti a úsilí vynaloženého na odůvodnění, aby nebylo přijímání programu ohroženo nedostatečně transparentními odůvodněními;

12.  žádá Komisi, aby poskytovala příležitosti ke školením a budování kapacit kulturním subjektům, které si přejí zlepšit svoje dovednosti, pokud jde o postupy podávání žádostí, celkové projektové řízení a provádění projektů;

13.  žádá Komisi a agenturu EACEA, aby více podporovaly kulturní subjekty při hledání partnerů pro projekty v oblasti spolupráce, a to prostřednictvím opatření, jež by zahrnovala mimo jiné zvlášť zaměřené sekce pro hledání partnerů v rámci nejdůležitějších evropských kulturních akcí, zdokonalení stávajících vyhledávacích nástrojů a databází a organizování příležitostí k vytváření sítí na předem vyhlášená témata;

14.  žádá Komisi a agenturu EACEA, aby přijaly opatření s cílem zlepšit transparentnost postupu napadení u zamítnutých žádostí, a tím snížily celkovou frustraci mezi uchazeči a v dlouhodobém výhledu zvýšily důvěryhodnost programu;

15.  naléhavě žádá Komisi, aby dále zjednodušila postupy podávání žádostí a podávání zpráv tak, že omezí a zjednoduší pokyny a jiné dokumenty, stanoví méně přísný režim pro časové výkazy a vypracuje vzor pro dohodu o spolupráci;

16.  žádá Komisi, aby využívala veškeré dostupné nástroje k ještě lepší propagaci a šíření výsledků uskutečněných projektů a také informací o evropské přidané hodnotě všech akcí provedených v rámci programu;

17.  naléhavě žádá Komisi, aby neprováděla změny nebo doplnění nových priorit a pravidel, aniž by kancelářím programu Kreativní Evropa a zúčastněným subjektům poskytla potřebný čas k přípravě na další výzvy;

18.  naléhavě žádá Komisi, aby dále zjednodušila finanční aspekty, a to i rozšířením nástroje jednorázových částek (lump sums) a podpořením výraznějšího využívání jednorázového proplácení nákladů, a využívala kritéria, která nebrání v přístupu k financování malým projektům, a aby se ujistila, že konečné vyplacení grantu proběhne v co nejkratší době, což by pro práci agentury EACEA mělo představovat kritérium excelence, a to pro dílčí program Kultura i MEDIA;

19.  konstatuje, že existují významné rozdíly mezi jednotlivými státy v úrovních platů pracovníků, kteří se podílejí na projektech v oblasti spolupráce, což následně vede ke značným rozdílům ve schopnosti spolufinancování mezi partnery z různých členských států; vyzývá proto Komisi, aby zvážila možnou alternativu pro hodnocení činnosti pracovníků v rámci projektů v oblasti spolupráce, která by byla založena na jiných ukazatelích, než je čistě platová třída;

20.  naléhavě žádá Komisi, aby spolu s Eurostatem pokračovala ve stanovování specifických kritérií odpovídajících zvláštní povaze odvětví (tvůrčí, kulturní a umělecká hodnota, inovace, růst, sociální začlenění, budování komunit, internacionalizace, zlepšení podnikatelského prostředí, vhodnost k vytváření vedlejších účinků a přesahů atd.) a aby zhodnotila případné začlenění Společného výzkumného střediska do celého procesu; v tomto ohledu upozorňuje na důležitost budování vysoce kvalitních zdrojů znalostí o jednotlivých odvětvích a rovněž statistických výzkumů a přístupu ke srovnatelným zdrojům údajů o dané oblasti, umožňujícím účinně sledovat a analyzovat kulturní, hospodářské a sociální dopady politik v kulturních a tvůrčích odvětvích;

Program MEDIA

21.  vítá skutečnost, že Komise a agentura EACEA v současnosti pracují na úpravě systému automatického přidělování bodů, a umožňují tak rovné podmínky s vyváženým přihlédnutím ke všem kritériím programu Kreativní Evropa (nadnárodní povaha, rozvoj přeshraniční spolupráce, úspory z rozsahu, kritické množství, pákový efekt), ale také ke kapacitě produkce a stávajícím vnitrostátním systémům podpory pro audiovizuální odvětví;

22.  uznává, že se prokázalo, že program MEDIA je hluboce zakotven v diverzifikovaném audiovizuálním odvětví a efektivně podporuje kulturní rozmanitost a odvětvovou politiku;

23.  vybízí k výraznějšímu rozvoji titulkování a dabingu, aby byl podpořen oběh audiovizuálních děl uvnitř i vně EU;

24.  doporučuje, aby bylo evropské audiovizuální dědictví zabezpečeno a zpřístupněno za účelem studia, většího zapojení diváků (audience engagement) a ekonomického zhodnocení prostřednictvím digitalizace filmů a audiovizuálních archivů;

25.  zdůrazňuje, že v mezinárodním a stále více konkurenčním filmovém prostředí evropské audiovizuální odvětví nadále potřebuje, aby byla zachována opatření chránící jeho rozmanitost a nezávislost; zdůrazňuje, že je zapotřebí přímé podpory evropské audiovizuální produkce, zvláště ve fázi vytváření projektů, a že by tato podpora měla být prováděna rozšiřováním odborné přípravy tak, aby bylo pokryto více akcí a zvýšila se konkurenceschopnost odvětví;

26.  doporučuje posílit v rámci programu opatření směrem k sousedním zemím s cílem zvýšit podporu evropských děl na těchto územích a společných kreativních projektů;

27.  uznává, že evropské on-line platformy stále nejsou na mezinárodní úrovni konkurenceschopné, a to i přes podporu poskytnutou pro on-line distribuci, a že evropský obsah je na stávajících platformách obtížné nalézt a získat k němu přístup;

28.  vítá, že oblast budování publika se rozdělila na iniciativy filmové gramotnosti, s důrazem na filmové vzdělávání ve školách, a budování publika;

29.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise předložila projekt zapojení evropského publika založený na datech, jehož cílem by bylo prozkoumání a posílení schopnosti evropského audiovizuálního odvětví shromažďovat, analyzovat a předpovídat údaje týkající se chování publika s cílem zvýšit poptávku po nadnárodních evropských filmech;

30.  zdůrazňuje, že pokračuje podpora nezávislých televizních výrobců zaměřená na umělecké seriály, které se snaží konkurovat na světové úrovni, zejména s cílem reagovat na stávající velkou mezinárodní poptávku po kvalitních seriálech se skutečně evropskými nabídkami, přestože nejlepších výsledků je doposud dosahováno v odvětví dokumentárních děl a tvorby pro děti;

31.  žádá Komisi, aby zachovala svou podporu sítím kin, jako je síť Europa Cinemas, které propagují evropský film po celém světě prostřednictvím finanční a provozní podpory kin uvádějících významný počet evropských filmů, a podtrhuje zásadní úlohu kin při zvyšování povědomí publika a zachování sociálního prvku návštěvy kina;

32.  žádá Komisi, aby změnila systém bonusů za souběžné uvádění v kinech a na platformách VOD (videa na vyžádání);

33.  doporučuje poskytnout hodnotitelům soubor nástrojů s přihlédnutím ke specifickým aspektům systému podpory v každé zemi, aby byly v programu MEDIA zaručeny rovné podmínky;

34.  žádá Komisi, aby navýšila maximální výši financování projektů evropských videoher, a zohlednila tak jejich vysoké a narůstající produkční náklady; zároveň zdůrazňuje, že je zapotřebí přezkoumat kritéria způsobilosti v souvislosti s výlučně výpravnou povahou videoher, a umožnit tak širší začlenění projektů s potenciálem mezinárodní distribuce (sportovní hry, hry typu „sandbox“, atd.) a začlenit tak „hratelnost“ do kritérií hodnocení projektů s cílem zohlednit její klíčovou povahu pro úspěch produkce;

Dílčí program Kultura

35.  žádá Komisi, aby zajišťovala rovnováhu mezi ekonomickým rozměrem a vnitřní hodnotou umění a kultury a více se zaměřila na umělce a tvůrce;

36.  doporučuje, aby evropské projekty spolupráce zohledňovaly inovace, mobilitu a rozšířené koprodukce;

37.  žádá Komisi, aby zavedla možná opatření s cílem snížit nepoměr mezi počtem příjemců a počtem žadatelů a aby tato opatření zahrnovala mimo jiné navýšení rozpočtu dílčího programu Kultura, adekvátnější zastoupení všech kulturních a tvůrčích odvětví a větší podporu menších projektů;

38.  zdůrazňuje význam překladu pro podporu dědictví jazykové rozmanitosti a doporučuje, aby projekty literárních překladů zahrnovaly propagaci knih a četby a podporovaly účast na knižních veletrzích, přičemž by se mělo zvážit i pořádání každoročního evropského knižního veletrhu s cílem zvýšit pohyb knih, podpořit evropskou literární výměnu a propagovat národní literaturu jednotlivých zemí, ale i přístup k literatuře pro všechny včetně osob se zdravotním postižením;

39.  vítá vytvoření center – projektů evropských platforem, jejichž cílem je podporovat nové umělce a tvůrce a umožnit jim vzájemnou výměnu a spolupráci;

40.  trvá na tom, že stabilní a vysoce reprezentativní evropské kulturní sítě jsou zásadní pro zviditelnění kulturních a uměleckých činností v Evropě i ve třetích zemích, neboť často jako první zahajují spolupráci s novými oblastmi, odvětvími či zeměmi; domnívá se, že jejich úloha coby koordinátorů akcí a propagátorů kultury a kreativity celých uměleckých odvětví by měla být podporována prostřednictvím provozních grantů; je přesvědčen, že v tomto ohledu by měla být předem stanovena jasná a transparentní výběrová kritéria;

41.  žádá Komisi a agenturu EACEA, aby v dílčím programu Kultura vytvořily příležitosti k vnější prezentaci a strukturovanému kontaktu s aktéry v odvětví;

42.  doporučuje, aby byla znovu zavedena evropská divadelní cena a aby jí byly přiděleny odpovídající finanční zdroje;

43.  zdůrazňuje úspěch a význam akce Evropská hlavní města kultury, založené na dynamice zapojených měst a regionů, která z označení a stále velice skromného finančního příspěvku EU činí skutečnou hodnotu pro další financování a činnosti dlouho po uplynutí daného roku;

44.  vítá, že v následujícím období od roku 2020 bude akce Evropské hlavní město kultury rozšířena o kandidátské země a země ESVO a doporučuje lepší šíření těchto zkušeností v rámci EU i mimo ni;

45.  doporučuje, aby bylo více zviditelněno označení „Evropské dědictví“, a zdůrazňuje význam dotčených (hmotných a nehmotných) míst, pokud jde o evropskou identitu a podporu společného pocitu sounáležitosti s Evropou, budování EU a poznávání rozmanitého dědictví pro lepší budoucnost;

46.  doporučuje přijmout opatření ke koordinaci a odpovídající podpoře iniciativ v rámci Evropského roku kulturního dědictví 2018 s programem Kreativní Evropa, a to počínaje přípravným rokem 2017, i když jen prostřednictvím specializované rozpočtové položky, a nevyužívat zdroje přidělené pro dílčí program Kultura, jak navrhuje Komise;

47.  žádá Komisi, aby zvážila možné způsoby usnadnění přístupu uprchlíků věnujících se umění k programu Kreativní Evropa;

Meziodvětvová složka

48.  naléhavě žádá Komisi, aby rozvíjela a plně využívala potenciál složky za účelem dosažení jejích cílů stanovených v nařízení, zejména povzbuzení nadnárodní a meziodvětvové kulturní spolupráce;

49.  doporučuje zavést v rámci složky tři nová podpůrná opatření: a)Kreativní Evropa Mundus pro nadnárodní spolupráci, b) sociální začleňování a c) inovativní přesahové a meziodvětvové projekty;

50.  žádá Komisi, aby usilovala o dosažení geografické a odvětvové vyváženost záručního nástroje, zajistila rovný přístup pro malé organizace a místní iniciativy a projekty ze všech členských států, vyhodnotila jeho vliv, a to zejména na malé kulturní podniky, kulturní zprostředkovatele a tvůrce sítí, a zkoumala možnosti týkající se rozvoje součinnosti s fondem EFSI a jinými programy, zejména COSME, s cílem zajistit, aby byl záruční nástroj používán co nejefektivněji, a pomáhal tak kulturnímu a kreativnímu odvětví;

51.  těší se na první výsledky nástroje pro finanční záruku, který začal fungovat v roce 2016; očekává, že tento nový tržní nástroj tím, že usnadňuje MSP a mikropodnikům přístup k úvěrům, pomůže k rozšíření kulturních a kreativních projektů v odvětvích, jejichž podíl na HDP EU činí 4,4 % a která zaměstnávají 3,8 % pracovníků, aby plně využily svůj potenciál jako slibný zdroj růstu a pracovních míst a hnací síla konkurenceschopnosti, kulturní rozmanitosti a přeshraniční spolupráce; velmi však lituje toho, že tento nástroj bude funkčně využíván pouze v zemích, v nichž již působí podobný nástroj;

52.  vítá opatření, která přijala Komise a agentura EACEA s cílem zajistit odbornou přípravu a vyrovnat dovednosti ve všech kancelářích programu Kreativní Evropa, a doporučuje pokračovat v této činnosti;

53.  žádá Komisi a agenturu EACEA, aby zlepšily komunikaci a výměnu informací s kancelářemi programu Kreativní Evropa ohledně probíhajících procesů rozhodování, a to i o finančních nástrojích a nových meziodvětvových iniciativách; za účelem zlepšení provádění programu doporučuje, aby Komise zohlednila odbornosti kanceláří programu Kreativní Evropa ve všech fázích, které výběrovému řízení předcházejí a které po něm následují, a aby zajistila dostupnost nástrojů a dokumentů, které kanceláře vytvoří, na internetu, kde by sloužily jako příklady osvědčených postupů; zdůrazňuje, že je třeba, aby kanceláře programu Kreativní Evropa lépe spolupracovaly, a staly se tak účinnějšími poradenskými nástroji pro žadatele ze své země; poukazuje na to, že důvěrné sdílení hodnotících zpráv, a to i negativních, může pomoci zlepšit jejich schopnosti, a vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost postupů hodnocení a výběru;

Doporučení pro příští generace programu

54.  doporučuje, aby byl program Kreativní Evropa v letech 2021–2028 i nadále realizován, přezkoumáván a zdokonalován, a to jako program, který zahrnuje všechna kulturní a kreativní odvětví, klade důraz na kvalitní projekty, zachovává stejné hodnoty a priority, má dva dílčí programy a meziodvětvovou složku zahrnující odbornou přípravu, budování publika, přístup na trhy, sociální začleňování, spolupráci, meziodvětvové a přesahové projekty a vzájemné učení, jakož i komunikaci, studie, podporu uzpůsobenou kulturním a kreativním odvětvím, záruční nástroj a podporu kanceláří programu Kreativní Evropa;

55.  s ohledem na značné množství migrantů a uprchlíků přicházejících do EU v posledních letech vítá stále větší mezikulturní rozměr programu, což doufejme přinese od roku 2017 více projektů, které povedou k větší kulturní rozmanitosti a mezikulturnímu dialogu a budou podporovat mnohojazyčnost; vzhledem k tomu, že kulturní integrace bude nejspíše i nadále v příštích letech v mnoha zemích v EU palčivou otázkou, zdůrazňuje, že by měl být tento aspekt podporován jako plnohodnotná složka programu;

56.  doporučuje, aby právní základ příštího programu mezi jeho cíli a cíli dílčích programů a mezi kritérii pro výběr a hodnocení výslovně uváděl podporu kulturní a umělecké kvality a vnitřní hodnoty kultury;

57.  vyzývá Komisi, aby při revizi dílčího programu MEDIA přezkoumala, zda by nebylo možné zvýšit účinnost podpory přiřazením menších projektů k programovým pilířům produkce, festivalů, kin a distribuce;

58.  naléhavě vyzývá Komisi, aby proaktivně přistoupila k přijímání nových zemí do programu, a to se zvláštním statusem pro země evropského sousedství v jižní a východní oblasti;

59.  konstatuje, že aby měly naše produkty zajištěnu nezbytnou konkurenceschopnost a reagovaly na tržní výzvy, jsou naprosto nezbytné evropské filmové koprodukce, a doporučuje, aby se přiměřenými způsoby a s přiměřenými zdroji rozvíjela také spolupráce s vlajkovými evropskými institucemi oboru, jako např. Eurimages;

60.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda by nebylo vzhledem k množství kulturních odvětví vhodné a užitečné zřídit evropskou observatoř pro kulturu a kreativitu srovnatelnou s Evropskou audiovizuální observatoří, se standardy srovnatelnými se standardy Evropské audiovizuální observatoře, a pokud ano, aby vypracovala kvalitativní kritéria odpovídající zvláštní povaze těchto odvětví;

o
o   o

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Výkonné agentuře pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.
(2) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0293.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0005.
(5) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 10.
(6) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95.
(7) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 135.
(8) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 142.

Právní upozornění