Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2323(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0060/2017

Předložené texty :

A8-0060/2017

Rozpravy :

PV 14/03/2017 - 14
CRE 14/03/2017 - 14

Hlasování :

PV 15/03/2017 - 9.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0085

Přijaté texty
PDF 456kWORD 56k
Středa, 15. března 2017 - Štrasburk Konečné znění
Pokyny pro rozpočet na rok 2018 – oddíl III
P8_TA(2017)0085A8-0060/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2017 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2018 – oddíl III – Komise (2016/2323(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2) (dále jen „interinstitucionální dohoda“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

—  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(4),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(5) a na společná prohlášení mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2017 o rozpočtových pokynech pro rok 2018 (6522/2017),

–  s ohledem na článek 86a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0060/2017),

A.  vzhledem k tomu, že rok 2018 bude pátým rokem víceletého finančního rámce (VFR) na období let 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že vnitřní hospodářský a sociální kontext i vnější výzvy a politické nejistoty budou pravděpodobně vyvíjet tlak na rozpočet EU na rok 2018;

C.  vzhledem k tomu, že rozpočtová reakce na okamžité výzvy a krize musí jít ruku v ruce s udržitelnými odpověďmi zaměřenými na investice do společné budoucnosti Unie;

Rozpočet pro udržitelný růst, pracovní místa a bezpečnost

1.  vítá důležitou úlohu, kterou rozpočet EU hraje při poskytování konkrétních odpovědí na problémy, jimž EU čelí; zdůrazňuje, že důstojná, kvalitní a stabilní pracovní místa, zejména pro mladé lidi, hospodářský růst a sociální a hospodářské sbližování, migrace, bezpečnost, řešení populismu a zmírňování změny klimatu jsou hlavními výzvami na úrovni EU a že rozpočet EU představuje součást řešení těchto otázek; zdůrazňuje, že základní zásadou rozpočtu EU musí zůstat solidarita; zdůrazňuje, že jedině silný a účelně sestavený rozpočet EU se skutečnou evropskou přidanou hodnotou bude ku prospěchu všech členských států i občanů EU; očekává, že Komise předloží takový návrh rozpočtu na rok 2018, který EU umožní i nadále vytvářet prosperitu prostřednictvím růstu a tvorby pracovních míst a zajišťovat bezpečnost svých občanů;

2.  domnívá se, že při zachování rozpočtové kázně musí být rozpočet EU vybaven takovými nástroji, které mu umožní reagovat na více krizí současně, což bude vyžadovat určitou míru pružnosti; zastává názor, že růst a pracovní místa jsou i nadále hlavními prioritami rozpočtu EU, přesto musí jít dosahování udržitelného pokroku a rozvoje v této oblasti ruku v ruce s řešením obav občanů EU týkajících se jejich životních jistot a bezpečnosti; opětovně připomíná svůj požadavek na tematické zaměření při určování priorit rozpočtu EU na rok 2018;

Výzkum, infrastruktura a malé a střední podniky jako klíčové faktory pro růst a tvorbu pracovních míst

3.  zdůrazňuje, že posílení konkurenceschopnosti hospodářství EU, infrastruktura, dobře financovaný výzkum, podpora rozvoje dovedností a trvalé úsilí EU o posílení investic jsou klíčovými předpoklady pro zajištění hospodářského růstu a tvorby pracovních míst; domnívá se, že tvorba sociálně a environmentálně udržitelných a dobře placených pracovních míst musí být jednou z hlavních priorit rozpočtu EU; uvádí, že pracovní místa jsou vytvářena zejména soukromým sektorem a že přiměřená část rozpočtové podpory tudíž musí být věnována na podporu investic soukromého i veřejného sektoru, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům; zdůrazňuje proto význam okruhu 1a, který evropským občanům a podnikům poskytuje skutečnou přidanou hodnotu, a vyzývá k tomu, aby byl tento okruh náležitě financován;

4.  zdůrazňuje, že investice do výzkumu a inovací, včetně podpory začínajících podniků, jsou nezbytnou podmínkou k dosažení skutečné hospodářské soutěže v EU a vybudování inovativního a konkurenceschopného hospodářství EU na světové úrovni; vyslovuje politování nad tím, že v důsledku nedostatečného financování EU v oblasti výzkumu a inovací je míra úspěšnosti žádostí znepokojivě nízká a že některé velmi kvalitní projekty v oblasti výzkumu a inovací podporu ve formě prostředků z EU nezískají; konstatuje, že mnozí zájemci, včetně malých a středních podniků, se nechávají odradit od předkládání návrhů projektů v rámci programu Horizont 2020; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby byla pro program Horizont 2020 zajištěna přiměřená úroveň prostředků a aby se i nadále pracovalo na jeho zjednodušení; zdůrazňuje, že k navýšení rozpočtu programu Horizont 2020 by nemělo dojít na úkor jiných programů v oblasti výzkumu;

5.  uznává skutečnost, že malé a střední podniky jsou i nadále páteří evropského hospodářství a budou hrát rozhodující úlohu při tvorbě pracovních míst a generování růstu v celé EU; domnívá se, že malé a střední podniky coby hlavní zdroj pracovních míst potřebují odpovídající přístup k finančním prostředkům; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby prostředky na program COSME byly s ohledem na jeho úspěch zvýšeny; zdůrazňuje, že v novém VFR by měl být posílen program COSME, aby EU mohla poskytovat výraznější podporu malým a středním podnikům; domnívá se, že vytváření synergií s jinými finančními nástroji by vedlo k lepším výsledkům;

6.  rozhodně podporuje další rozvoj a zvyšování interoperability evropských sítí infrastruktury; domnívá se, že financování nástroje pro propojení Evropy je k dosažení těchto cílů klíčové, a vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečnou úroveň financování na rok 2018;

7.  zdůrazňuje významnou úlohu a potenciál Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při snižování přetrvávajícího nedostatku investic v Evropě a bere na vědomí pozitivní výsledky, jichž bylo doposud dosaženo; vítá také návrh Komise na prodloužení fondu EFSI do roku 2020, jehož cílem by mělo být další zlepšení jeho fungování, zejména pokud jde o zásadu adicionality a geografickou vyváženost, což bude vyžadovat další úsilí; zdůrazňuje, že výběr projektů financovaných v rámci fondu EFSI by měl být založen na kvalitě a poptávce; vítá záměr Komise posílit úlohu Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH) při poskytování přesněji zacílené místní technické pomoci v celé EU a zlepšování geografické vyváženosti; rovněž vyzývá Komisi, aby pravidelně analyzovala přidanou hodnotu fondu EFSI tím, že provede posouzení dopadů zaměřené na jeho působení;

Vzdělávání a zaměstnávání mladých lidí – nezbytné podmínky pro úspěch mladé generace

8.  považuje vzdělání za nezbytnou podmínku pro získání udržitelného, dobře placeného a stabilního pracovního místa; zdůrazňuje význam mobility jakožto prostředku, který mladým Evropanům umožňuje využívat výhod rozmanitosti lidských dovedností a zároveň rozšiřuje možnosti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání; vítá v tomto ohledu úlohu, kterou sehrává program Erasmus+ při usnadňování mobility mladých studentů, učňů a dobrovolníků uvnitř Evropy; domnívá se, že zejména v době sílícího nacionalismu a populismu je důležité usnadnit přirozené interakce mezi různými evropskými národy a kulturami, a posilovat tak evropské povědomí a identitu; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby financování programu Erasmus+ bylo v roce 2018 opět navýšeno;

9.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí je jedním z hlavních problémů na evropské úrovni, neboť má obzvláště velký sociální dopad, zejména pokud jde o nejchudší oblasti Unie, a že ohrožuje celou generaci mladých Evropanů a dlouhodobý hospodářský růst; zdůrazňuje, že v rámci dohody, jíž bylo dosaženo během dohodovacího řízení o rozpočtu EU na rok 2017, bude Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím opravného rozpočtu poskytnut v roce 2017 příspěvek ve výši 500 milionů EUR; domnívá se, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí zásadním způsobem přispívá k plnění prioritního cíle v oblasti zaměstnanosti a růstu, a je nadále pevně odhodlán zajistit náležité finanční prostředky na řešení nezaměstnanosti mladých lidí a pokračování této iniciativy do konce stávajícího VFR a zároveň zlepšit její fungování a provádění; v tomto ohledu zdůrazňuje význam strategie EU pro mládež;

10.  vítá návrh, aby mladým lidem začala být k 18. narozeninám poskytována síťová jízdenka Interrail po Evropě; zdůrazňuje, že tento projekt má potenciál zvýšit evropské povědomí a identitu; zdůrazňuje však, že by tento projekt neměl být financován na úkor jiných úspěšných programů EU, zvláště pokud se týkají oblasti kultury a mládeže, a měl by být sociálně co nejinkluzivnější a obsahovat ustanovení, díky nimž by se jich mohly účastnit také osoby z odlehlých regionů Evropy; žádá Komisi, aby posoudila potenciální náklady a zdroje financování této iniciativy a předložila příslušné návrhy;

Tradiční priority rozpočtu EU, jako jsou investiční politiky

11.  rozhodně podporuje regionální politiku jakožto jeden z hlavních investičních nástrojů rozpočtu EU, který zajišťuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost; zdůrazňuje, že tato politika generuje růst a pracovní místa ve všech členských státech; vyjadřuje politování nad nepřijatelnými zpožděními při provádění operačních programů na úrovni EU v rámci stávajícího VFR, která vedla ke snížení investic, jež tak nemohly dostatečně podpořit růst a vytváření pracovních míst ani přispět ke snižování hospodářských, sociálních a územních rozdílů uvnitř jednotlivých evropských regionů a mezi nimi; vyzývá Komisi, aby pojmenovala příčiny těchto prodlev, a členské státy, aby spolupracovaly na jejich odstranění, zejména pak na zajištění toho, aby tak bylo uzavřeno určování řídících, auditních a certifikačních orgánů a znatelně se urychlilo provádění;

12.  uznává význam evropského odvětví zemědělství při zabezpečování potravin a řízení biologické rozmanitosti v EU; vyjadřuje plnou podporu zemědělcům postiženým ruským embargem, ptačí chřipkou, krizí v odvětví mléka a mléčných výrobků a krizí živočišné výroby; vyzývá proto Komisi, aby i nadále podporovala zemědělce v celé Evropě při zvládání neočekávané volatility trhů a zajišťování bezpečných a kvalitních potravin; žádá, aby byla věnována odpovídající pozornost drobnému zemědělství a drobnému rybolovu;

Vnitřní výzvy

13.  je přesvědčen, že vzhledem ke stávajícím okolnostem se ukázalo, že rozpočet EU je příliš nízký, a neumožňuje tedy řešit důsledky migrační a uprchlické krize, odpovídající humanitární výzvy ani výzvy v oblasti bezpečnosti, jako je rozmáhání mezinárodního terorismu; na základě toho je třeba nalézt udržitelné řešení tohoto problému, protože jak ukázalo opakované uvolňování prostředků ze zvláštních nástrojů, jako je nástroj pružnosti, rozpočet EU nebyl původně navržen na řešení krizí takového rozsahu; zdůrazňuje však, že je třeba přijmout ucelenou strategii pro řešení migrační a uprchlické krize, která bude mít jasné, měřitelné a srozumitelné cíle; připomíná nicméně, že potřeba uvolňovat dodatečné prostředky na zvládání těchto výzev by neměla mít přednost před jinými důležitými politikami Unie, například v oblasti zaměstnanosti a růstu;

14.  vítá úlohu, kterou při řešení důsledků migrační a uprchlické krize a odpovídajících humanitárních výzev hrají nástroje, jako je Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), a vyzývá k přiměřenému sestavování rozpočtu pro tyto fondy v nadcházejících letech; opětovně zdůrazňuje, že trvá na zásadě sdílení zátěže mezi členskými státy spojené s financováním úsilí o dostatečné zaopatření uprchlíků; vítá rovněž úlohu agentur EU působících v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, jako je Europol, Evropská pohraniční a pobřežní stráž, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Eurojust, Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) a eu-LISA, a vyzývá v této souvislosti k zajištění přiměřených rozpočtových a personálních zdrojů pro tyto agentury, aby mohly vykonávat svůj mandát; je přesvědčen o tom, že EU by měla více investovat do posilování a správy svých hranic, prohlubování spolupráce mezi donucovacími orgány a dalšími vnitrostátními orgány a boje proti terorismu, radikalizaci a závažné a organizované trestné činnosti, do zlepšování integračních opatření a postupů, zajištění interoperability informačních systémů a zaručení spolehlivých návratových operací na podporu osob, které potřebují mezinárodní ochranu, přičemž je nutno důsledně dodržovat zásadu nenavracení;

15.  zdůrazňuje, že současný rozpočet Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) (přibližně 700 milionů v závazcích) neumožňuje čelit bezpečnostním výzvám spojeným s mezinárodním terorismem; žádá proto o posílení finančních zdrojů za účelem modernizace bezpečnostní infrastruktury na odpovídající úroveň;

16.  připomíná důležitost evropských agentur při realizaci provádění evropských legislativních priorit, a tedy plnění cíle politiky EU, například v oblasti konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti nebo zvládání současné migrační a uprchlické krize; trvá proto na tom, aby jim byly jak na správní, tak na operační výdaje poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje, které agenturám umožní plnit úkoly, jimiž jsou pověřeny, a dosahovat co nejlepších výsledků; vzhledem k tomu, že počty zaměstnanců a rozpočtové prostředky agentur se počínaje rozpočtem na rok 2014 zvyšují, zdůrazňuje, že jsou považovány za součást nového politického vývoje a právních předpisů, které nejsou zahrnuty do cíle snížení početního stavu zaměstnanců o 5 %; podtrhuje proto, že rozpočet na rok 2018 by v plánech pracovních míst evropských agentur neměl pro žádnou instituci či orgán Evropské unie v rámci interinstitucionální dohody stanovit žádné další snižování početních stavů nad dohodnutou hranici 5 %;

17.  rozhodně podporuje iniciativy ve výzkumu na poli s cílem zajistit lepší spolupráci mezi členskými státy a vytvářet součinnost v oblasti obrany; zdůrazňuje nicméně, že na takovou činnost musí být uvolněny nové zdroje, neboť se jedná o novou politickou iniciativu, která má významný dopad na rozpočet EU; mimoto vyzývá k přezkoumání všech možností financování výzkumného programu v oblasti obrany, pro který byl vytvořen vlastní rozpočet v rámci příštího VFR; připomíná, že nezbytným způsobem, jak řešit bezpečnostní výzvy, kterým EU čelí a které souvisejí s dlouhodobou nestabilitou v sousedství Unie a nejistotou týkající se závazků některých partnerů EU k cílům NATO, je posílená spolupráce na poli obrany, při níž jsou současně dodržována ustanovení zakotvená ve Smlouvách; podtrhuje rovněž potřebu posílit konkurenceschopnost a inovace v evropském obranném průmyslu, což může přispět k oživení růstu a tvorbě pracovních míst; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby sestavování rozpočtu odpovídalo potřebě čelit vnějším výzvám jednotnějším způsobem; bere na vědomí zřízení Evropského obranného fondu se specializovaným nástrojem pro výzkum a budování schopností;

18.  zdůrazňuje, že rozpočet EU musí podporovat plnění cílů Pařížské dohody a dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu tím, že v rámci VFR na období 2014–2020 bude splněn cíl uvolnění 20 % prostředků na financování opatření v oblasti klimatu; se znepokojením konstatuje, že cíle strategie EU 2020 týkající se biologické rozmanitosti nebudou bez vynaložení dalšího a většího úsilí splněny; podtrhuje proto význam začleňování ochrany biologické rozmanitosti do celého rozpočtu EU se zvláštním důrazem na program LIFE a síť Natura 2000;

Vnější výzvy

19.  zdůrazňuje, že rozpočet EU je také nástrojem vnější solidarity, z něhož lze zemím, které to potřebují, nabídnout v humanitárních a civilních krizích podporu a naléhavě potřebnou pomoc; připomíná, že výzvy týkající se vymýcení chudoby a udržitelného rozvoje potvrdily EU i její členské státy jako jednu ze svých klíčových priorit; v této souvislosti připomíná Evropské unii její závazek, že bude přispívat k dosažení cílů udržitelného rozvoje a že v časovém rámci agendy po roce 2015 dosáhne cílové hodnoty 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc; zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska se investice do rozvojové pomoci vracejí v podobě posílení obchodu a růstu HDP v Evropě;

20.  znovu opakuje, že je přesvědčen o tom, že EU musí posílit svou úlohu a investovat do zemí původu migrantů proudících v rámci migračních toků, chce-li potírat základní příčiny současné migrační a uprchlické krize a souvisejících humanitárních problémů; v tomto ohledu žádá Komisi, aby navrhla plán postupu za účelem efektivního řešení migrační krize; zdůrazňuje, že má-li být zajištěn trvalý hospodářský a sociální rozvoj a nemá-li být oslabeno provádění stávajících vnějších politik, je nutné provést strategičtější úpravu všech nástrojů rozvojové politiky; poznamenává, že jedním ze způsobů, jak potírat základní příčiny migrace, jsou investice do infrastruktury, bydlení, vzdělávání, zdravotní péče a podpory malých a středních podniků se zvláštním důrazem na tvorbu pracovních míst, sociální ochranu a začleňování; jako součást řešení těchto problémů proto vítá plán vnějších investic jakožto ucelený a koordinovaný rámec pro podporu investic v Africe a sousedních zemích s tím, že tento plán musí být v plném souladu s cíli udržitelného rozvoje a musí přispívat k jejich plnění; očekává, že plán vnějších investic podpoří udržitelný rozvoj, aniž by došlo k ohrožení lidských práv, zmírňování změny klimatu či řádné správy, a že bude zajištěna transparentní správa Evropského fondu pro udržitelný rozvoj a jeho projektů;

21.  konstatuje, že současný sklon Komise využívat podřízené rozpočtové mechanismy, jako je nástroj pro uprchlíky v Turecku, svěřenské fondy a jiné podobné nástroje, nepřinesl vždy úspěch; je znepokojen tím, že vytváření finančních nástrojů mimo rozpočet Unie narušuje transparentní správu rozpočtu a brání Parlamentu ve výkonu jeho práva na účinnou kontrolu výdajů; i nadále proto zastává názor, že ad hoc finanční nástroje vnější politiky, které se objevily v posledních letech, musí být začleněny do rozpočtu EU a Parlament by měl mít nad jejich prováděním plnou kontrolu; zdůrazňuje nicméně, že tyto nástroje by neměly být financovány na úkor jiných stávajících vnějších nástrojů; je si vědom rozdílu mezi přislíbenými a poskytnutými příspěvky do těchto fondů ze strany členských států a naléhavě členské státy vyzývá, aby dostály svým slibům a přispívaly stejnou měrou jako EU;

22.  zdůrazňuje, že jednou z podmínek zachování stability a prosperity v EU je její stabilní sousedství; vyzývá proto Komisi k zajištění toho, aby přednost dostaly investice do zemí sousedství EU, a podpořilo se tak úsilí o řešení největších problémů, s nimiž se tato oblast potýká, totiž migrační a uprchlické krize a souvisejících humanitárních problémů v jižním sousedství a ruské agrese ve východním sousedství; připomíná, že zásadní význam pro usnadnění politických a hospodářských reforem má podpora zemí, které uplatňují dohody o přidružení uzavřené s EU, zdůrazňuje však, že tato podpora by měla být poskytována jen tehdy, dokud tyto země splňují kritéria způsobilosti, zejména pokud jde o právní stát a posilování demokratických institucí;

Dostatečné prostředky na platby a následná větší důvěryhodnost EU

23.  znovu připomíná své dřívější výzvy k sestavení rozpočtu EU s přiměřenou výší prostředků na platby, která by umožnila, aby plnil svůj hlavní účel jako investiční rozpočet; je přesvědčen, že tento účel nelze plnit, pokud EU neplní své závazky a ohrožuje tak svou důvěryhodnost;

24.  zdůrazňuje, že prodlení v provádění programů na období 2014–2020 v rámci sdíleného řízení vedla v letech 2016 a 2017 k poklesu žádostí o platby; je obzvláště znepokojen tím, že by se na konci stávajícího období VFR mohly opětovně nahromadit nevyřízené žádosti o platby, a připomíná, že na konci roku 2014 dosáhly bezprecedentní výše 24,7 miliardy EUR; vítá skutečnost, že Komise při příležitosti revize VFR v polovině období poskytla poprvé odhad plateb do roku 2020, ale zdůrazňuje, že je nezbytné jej každý rok náležitě aktualizovat, aby mohl rozpočtový orgán včas přijmout nezbytná opatření;

25.  zdůrazňuje, že navzdory tomu, že ve věci revize VFR v polovině období dosud nebylo dosaženo konečné dohody, se mohou některé pozitivní prvky revize, která je v současné době předmětem jednání – zejména pokud jde o zvýšenou flexibilitu – ukázat jako vhodný nástroj při řešení budoucích platebních krizí a jejich předcházení; domnívá se, že má-li se provádění politiky soudržnosti podle očekávání urychlit, větší míry pružnosti bude možná zapotřebí už v příštím roce, aby tak bylo možné zajistit v rozpočtu EU přiměřenou výši prostředků na platby a aby se na konci roku nezačaly hromadit nevyřízené pohledávky vyplývající z politiky soudržnosti;

26.  s politováním konstatuje, že daňové podvody a vyhýbání se dani z příjmu právnických osob způsobují obrovské ztráty v daňových příjmech členských států, v důsledku čehož se snížily jejich příspěvky do rozpočtu EU; navíc soudí, že takováto nekalá daňová soutěž znamená v některých případech přenos HDP z jednoho členského státu do druhého a také přenos HND do daňových rájů mimo EU, čímž se snižují úhrnné příspěvky členských států do rozpočtu EU;

27.  opět poukazuje na svůj dlouhodobý postoj, podle nějž se platby určené na zvláštní nástroje (nástroj pružnosti, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a rezerva na pomoc při mimořádných událostech) musí započítávat nad úrovní platebních stropů VFR, jako je tomu v případě závazků; v souvislosti s probíhající revizí VFR v polovině období zdůrazňuje možný pokrok, jehož bylo dosaženo díky revizi rozhodnutí o rozpětí pro nepředvídané události, provedené v roce 2014, v otázce zařazení plateb zvláštních nástrojů VFR do rozpočtu, i když tato otázka nebyla jednoznačně vyřešena;

Další postup

28.  zdůrazňuje, že podle nařízení o VFR předloží Komise do konce roku 2017 své návrhy VFR na období po roce 2020, které by měly zohlednit rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU, což bude mít dopad na VFR po roce 2020; zdůrazňuje, že toto rozhodnutí znemožňuje postupovat stejně jako doposud; procesu vedoucímu ke stanovení nového finančního rámce a k reformovanému a účinnějšímu rozpočtu EU přikládá mimořádný význam a očekává, že bude odpovídat výzvám, před nimiž Unie stojí, a závazkům, které již dříve přijala; vyzývá k rychlému a kladnému dokončení probíhající revize VFR v polovině období, která bude moci přinést nezbytnou úpravu současného finančního rámce a do určité míry zvýšit pružnost rozpočtu EU, jež je k dosažení cílů Unie nezbytná;

29.  zdůrazňuje, že předpokladem silné a stabilní Evropské unie je předvídatelnost a dlouhodobá udržitelnost rozpočtu EU; zdůrazňuje, že dobu trvání VFR je třeba uvést do souladu s politickými cykly Parlamentu a Komise; upozorňuje na skutečnost, že vystoupení Spojeného království z EU poskytne příležitost řešit dlouhodobé záležitosti, které bránily využití skutečného potenciálu rozpočtu EU, zejména pokud jde o jeho stranu příjmů, a postupně tak zrušit všechny úlevy a opravné mechanismy; znovu potvrzuje, že je pro zásadní reformu systému vlastních zdrojů EU, a vítá v tomto ohledu závěrečnou zprávu, kterou předložila skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje; vyzývá všechny zainteresované strany, aby z této zprávy vyvodily odpovídající závěry a prozkoumaly, zda je možné provést doporučení uvedené skupiny, která by přispěla k větší stabilitě, jednoduchosti, samostatnosti a předvídatelnosti rozpočtu EU; očekává, že veškeré nové vlastní zdroje by měly snižovat výši příspěvků členských států na základě jejich HND; vítá závěry skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje ohledně skutečnosti, že rozpočet EU se musí zaměřit na oblasti, které přinášejí nejvyšší evropskou přidanou hodnotu, a ohledně zásady spravedlivého vyrovnání (juste retour), která by se již neměla uplatňovat, neboť – jak ukazuje zpráva – z rozpočtu EU mají užitek všechny členské státy, bez ohledu na jejich „čistý zůstatek“;

30.  vybízí Komisi, aby i nadále rozvíjela a prováděla strategii rozpočtu EU zaměřeného na výsledky; podtrhuje v tomto ohledu význam zjednodušování pravidel, racionalizace procesu monitorování a vypracování nových relevantních ukazatelů výkonnosti;

31.  zdůrazňuje, že zásada rovnosti žen a mužů by měla být, pokud možno, začleněna do všech hlav rozpočtu EU jako horizontální politický cíl;

32.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byl Parlament zapojen do všech záležitostí týkajících se rozpočtu, neboť je jediným orgánem, který v demokratických volbách volí občané EU;

33.  vyzývá Radu, aby dostála svým politickým prohlášením a spolupracovala, a to s cílem zajistit pro EU odpovídající rozpočet;

o
o   o

34.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(5) Úř. věst. L 51, 28.2.2017.
(6) Přijaté texty ze dne 1.12.2016, P8_TA(2016)0475.

Právní upozornění