Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2017/2022(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0156/2017

Předložené texty :

A8-0156/2017

Rozpravy :

Hlasování :

PV 05/04/2017 - 9.12
CRE 05/04/2017 - 9.12

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0114

Přijaté texty
PDF 534kWORD 57k
Středa, 5. dubna 2017 - Štrasburk Konečné znění
Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2018 – oddíl I – Evropský parlament
P8_TA(2017)0114A8-0156/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2018 (2017/2022(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení,(3) (IID ze dne 2. prosince 2013),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2016 o společném návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu(7),

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka pro předsednictvo o vypracování předběžného návrhu odhadu výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2018,

–  s ohledem na předběžný návrh odhadu výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 96 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 3. dubna 2017,

–  s ohledem na odhad výdajů, který podle čl. 96 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

–  s ohledem na články 96 a 97 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0156/2017),

A.  vzhledem k tomu, že tento proces je třetím úplným rozpočtovým procesem, který se uskutečňuje v novém volebním období a v pátém roce víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2018 v podobě, jak je navržena ve zprávě generálního tajemníka, se připravuje s ohledem na zvýšení stropu v okruhu V oproti roku 2017, což poskytuje větší prostor pro růst a investice i pro další realizaci politik usilujících o dosažení úspor a zvýšení účinnosti;

C.  vzhledem k tomu, že generální tajemník navrhl na rok 2018 těchto sedm prioritních cílů: spuštění komunikační kampaně v rámci příprav na volby v roce 2019, posílení přijatých bezpečnostních opatření, pokračování ve víceletých projektech v oblasti nemovitostí, investice do digitalizace a elektronizace postupů, zavádění dalších opatření potřebných k tomu, aby se irština mohla stát plnohodnotným úředním jazykem, analýza potenciálních dopadů brexitu a podpora ekologické dopravy;

D.  vzhledem k tomu, že generální tajemník v předběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2018 navrhl rozpočet ve výši 1 971 883 373 EUR, což představuje celkové zvýšení o 3,26 % oproti rozpočtu na rok 2017 a podíl 19,06 % z okruhu V víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

E.  vzhledem k tomu, že generální tajemník navrhl dodatečné mimořádné investice ve výši 47,6 milionu EUR na posílení bezpečnostních projektů, na úhradu ročních splátek na stavební projekt budovy ADENAUER a na spuštění komunikační kampaně v rámci příprav na volby v roce 2019;

F.  vzhledem k tomu, že téměř 68 % rozpočtu činí výdaje, které musí být pravidelně valorizovány a které se týkají v převážné většině odměn a příspěvků poslanců a zaměstnanců a také budov, jež se upravují podle služebního řádu, oborově specifické valorizace nebo míry inflace;

G.  vzhledem k tomu, že zpráva Evropského parlamentu nazvaná „Ženy v Evropském parlamentu“, vydaná dne 8. března 2017 u příležitosti Mezinárodního dne žen, dokládá genderovou nevyváženost na vedoucích postech v Evropském parlamentu, jelikož 83,3 % pozic v Parlamentu na úrovni zástupce generálního tajemníka a generálních ředitelů je obsazeno muži a 16,7 % ženami, 70,2 % pozic v Parlamentu na úrovni ředitelů je obsazeno muži a 29,8 % ženami a 65,9 % pozic v Parlamentu na úrovni vedoucích oddělení je obsazeno muži a 34,1 % ženami;

H.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie ukládá Unii povinnost respektovat jazykovou rozmanitost a zakazuje diskriminaci na základě jazyka, takže všem občanům Unie dává právo používat při korespondenci s orgány Unie kterýkoliv z 24 úředních jazyků Unie a tyto orgány mají povinnost odpovědět ve stejném jazyce;

I.  vzhledem k tomu, že Parlament již ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2016(8) zdůraznil, že rozpočet na rok 2016 by měl být sestaven na realistickém základě a měl by být v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádného finančního řízení;

J.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu jako složky rozpočtového orgánu závisí z velké části na jeho schopnosti mít pod kontrolou své vlastní výdaje;

K.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu závisí z velké části na jeho schopnosti rozvíjet demokracii na úrovni Unie;

Obecný rámec

1.  zdůrazňuje, že podíl rozpočtu Parlamentu v rámci okruhu V je třeba v roce 2018 udržet pod 20 %; poznamenává, že výše návrhu odhadu výdajů na rok 2018 odpovídá 18,88 %, a je tedy nižší než v roce 2017 (19,26 %) a je nejnižším podílem v rámci okruhu V za posledních patnáct let;

2.  v souladu s bodem 15 svých usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2017 a s bodem 98 výše uvedeného usnesení ze dne 26. října 2016 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, v němž požaduje, aby byl rozpočet Parlamentu sestavován na základě skutečných potřeb, a nikoli systému koeficientů a aby byla tato metoda poprvé uplatněna při rozpočtovém procesu pro rozpočtový rok 2018, požaduje splnění svých požadavků;

3.  konstatuje, že na mimořádné investice a výdaje v roce 2018 byla vyhrazena částka ve výši 47,6 milionu EUR, která představuje stejný objem prostředků jako v roce 2017; domnívá se, že komunikační kampaň v roce 2019 by měla být považována za mimořádný výdaj;

4.  konstatuje, že do předběžného návrhu odhadu výdajů na rok 2018 byl zahrnut požadavek na 75 % prostředků na komunikační kampaň v rámci příprav voleb v roce 2019, protože většina smluv bude uzavřena v roce 2018;

5.  zdůrazňuje, že největší díl rozpočtu Parlamentu je pevně stanoven právními a smluvními povinnostmi a podléhá roční valorizaci;

6.  podporuje dohodu s předsednictvem ze dne 28. března 2017 na výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2018; snižuje objem výdajů oproti původnímu stanovisku předsednictva o 18,4 milionu EUR; stanovuje celkovou výši svého odhadu výdajů na rok 2018 na 1 953 483 373 EUR, což odpovídá celkovému zvýšení oproti rozpočtu na rok 2017 o 2,3 %;

7.  zdůrazňuje, že k základním funkcím Parlamentu patří legislativní činnost, reprezentace občanů a dohled nad prací ostatních orgánů a institucí;

8.  zdůrazňuje roli Parlamentu při utváření evropského politického uvědomění a podpoře hodnot Unie;

9.  zdůrazňuje, že oproti návrhu generálního tajemníka je nutné dosáhnout úspor a že je třeba důrazně podporovat veškeré úsilí o efektivnější využívání veřejných prostředků;

Transparentnost a přístupnost

10.  vítá reakci na požadavek, který Rozpočtový výbor zformuloval v usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017(9) a zopakoval v usnesení o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017(10) ohledně střednědobého a dlouhodobého rozpočtového plánování, kdy mimo jiné požadoval jasné rozlišení mezi investicemi a provozními výdaji na chod Parlamentu a plnění jeho statutárních povinností (včetně výdajů na pronájmy a nákup nemovitostí);

11.  vítá skutečnost, že byla vytvořena pracovní skupina pro postupy, kterými se stanovuje odhad příjmů a výdajů Parlamentu; konstatuje, že Parlament žádal, aby byla zvážena další revize předpisů pro vnitřní rozpočtové postupy(11); zdůrazňuje, že je třeba, aby členové předsednictva a Rozpočtového výboru dostávali zavčas a ve srozumitelné formě dostatečně podrobné informace, které jsou důležité pro postup přijímání odhadu příjmů a výdajů, aby předsednictvo a Rozpočtový výbor mohly přijímat rozhodnutí na základě uceleného obrazu o stavu a potřebách rozpočtu Parlamentu;

12.  znovu vyzývá generálního tajemníka, aby předložil návrh, jak na internetových stránkách Parlamentu dostatečně podrobně, srozumitelně a vstřícně prezentovat rozpočet široké veřejnosti, aby všichni občané lépe porozuměli činnostem a prioritám Parlamentu a tomu odpovídající struktuře výdajů;

13.  považuje skupinové návštěvy za jeden z hlavních nástrojů ke zvyšování povědomí občanů o činnostech Parlamentu; vítá revidovaná pravidla pro skupinové návštěvy a domnívá se, že riziko zneužití veřejných prostředků se díky uplatňování těchto nových a přísnějších pravidel snížilo; v tomto ohledu vyzývá předsednictvo, aby spolu se svou pracovní skupinou pro informační a komunikační politiku přehodnotilo prostředky na skupinové návštěvy poslanců a zohlednilo přitom inflaci v posledních letech, v jejímž důsledku se náklady na tyto návštěvy zvýšily; domnívá se, že ačkoliv tyto částky nemají pokrýt veškeré výdaje skupinových návštěv, ale mají být považovány pouze za příspěvek, nelze pominout skutečnost, že poměr pokrytých nákladů se sníží, pokud nebude daný příspěvek upraven podle inflace; žádá předsednictvo, aby zohlednilo skutečnost, že tento rozpor nepřiměřeně ovlivňuje skupinové návštěvy z méně zámožného sociálně-ekonomického prostředí, které mají velmi omezené vlastní finanční prostředky;

Bezpečnost a kybernetická bezpečnost

14.  bere na vědomí, že jsou přijímána opatření, která posilují bezpečnost budov, vybavení a zaměstnanců Parlamentu i jeho kybernetickou a komunikační bezpečnost; žádá generálního tajemníka a předsednictvo, aby pokračovali v provádění komplexní koncepce bezpečnosti a zajistili tak další zlepšování bezpečnosti struktur a provozu Parlamentu i jeho kultury bezpečnosti; znovu opakuje, že je třeba zlepšit výkon služeb IT poskytovaných Parlamentu, a to investicemi do školení zaměstnanců, ale také lepším výběrem smluvních dodavatelů na základě lepšího posouzení jejich služeb a kapacity IT;

15.  domnívá se, že nedávné události dokládají, že pravděpodobnost počítačových útoků dramaticky vzrostla, neboť technologie útočníků jsou často mnohem sofistikovanější než metody pro zabezpečení počítačů; je toho názoru, že nástroje IT nyní mají velký význam při výkonu pracovních povinností poslanců a zaměstnanců, jsou však těmito útoky ohroženy; vítá proto skutečnost, že kybernetická bezpečnost Parlamentu byla zapracována do celkového rámce pro strategické řízení, a domnívá se, že Parlament tak dokáže lépe chránit svůj majetek a informace;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament navzdory instalaci bezpečného e-mailového systému SECEM nemůže od ostatních orgánů dostávat důvěrné dokumenty a dokumenty, které nejsou klasifikovány jako utajené; lituje skutečnosti, že Parlament nedokáže vyvinout vlastní systém utajovaných informací (CIS) a že o této záležitosti stále jedná s ostatními orgány; očekává, že tato jednání pomohou určit nejlepší způsob, jak by Parlamentu mohl dostávat důvěrné dokumenty a dokumenty, které nejsou klasifikovány jako utajené; vyzývá generálního tajemníka, aby před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim roku 2017 poskytl Rozpočtovému výboru o těchto jednáních více aktuálních informací;

17.  vítá úsilí o další digitalizaci postupů a větší využívání informačních technologií; vybízí v tomto ohledu k zavedení více možností pro využívání zabezpečeného digitálního podpisu v administrativních postupech, aby se omezilo používání papíru a ušetřil se čas;

18.  vítá skutečnost, že belgická vláda podepsala s Evropským parlamentem, Radou, Komisí, ESVČ a dalšími bruselskými institucemi memorandum o porozumění týkající se bezpečnostních prověrek všech pracovníků externích dodavatelů, kteří chtějí získat přístup do budov orgánů a institucí Unie; vyzývá generálního tajemníka, aby zvážil, zda je vhodné rozšířit uplatňování tohoto memoranda o porozumění i na úředníky, parlamentní asistenty a stážisty, aby bylo možné provádět nezbytné bezpečnostní prověrky před jejich přijetím;

Politika v oblasti nemovitostí

19.  připomíná, že poslední střednědobou strategii pro nemovitosti přijalo předsednictvo v roce 2010; táže se, proč předsednictvo v tomto volebním období navzdory předchozím usnesením Parlamentu nepředložilo dlouhodobou strategii pro budovy Parlamentu; vybízí generálního tajemníka a místopředsedy EP, aby Rozpočtovému výboru co nejdříve před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim roku 2017 předložili novou střednědobou strategii pro nemovitosti;

20.  znovu požaduje, aby byl rozhodovací proces v rámci politiky v oblasti nemovitostí transparentní a aby vycházel z včas poskytovaných informací a patřičně přihlížel k článku 203 finančního nařízení; v této souvislosti žádá více informací o rozšíření jeslí WAYENBERG;

21.  žádá více informací o projektu renovace budovy Paul Henri Spaak (PHS), konkrétně názory externích dodavatelů na možná řešení vzhledem k tomu, že tato budova byla postavena teprve před 25 lety; vyzývá generálního tajemníka, aby s výsledky takovéto studie co nejdříve seznámil Rozpočtový výbor; zdůrazňuje, že stávající budova nesplňuje požadavky týkající se statiky veřejné budovy určené pro parlamentní činnost, která má mít vyšší zabezpečení a musí odolat vnějším otřesům, aniž by se zřítila; kritizuje skutečnost, že budova PHS nesplňuje ani minimální standardy moderních požadavků na statiku, a konstatuje, že již muselo být provedeno několik opatření k zajištění její stability; naléhavě proto žádá předsednictvo a správu Parlamentu, aby hledaly řešení pro budovu PHS, která zajistí bezpečnost a dobré pracovní podmínky osob v ní pracujících; bere na vědomí objem prostředků navržených generálním tajemníkem na studie, přípravné projekty a práce v roce 2018 a na poskytnutí podpory řídícímu týmu projektu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že by mohlo dojít k nedorozumění ohledně částek vyhrazených na studie a na stěhování; naléhá na předsednictvo a generálního tajemníka, aby Rozpočtový výbor informovali o všech následných krocích a co nejdříve, nejpozději však do července 2017, předložili jasný rozpis nákladů; připomíná, že v každém případě je nutné realizovat nejmodernější energeticky účinné architektonické prvky; požaduje hodnocení toho, jak tato renovace ovlivní oddělení pro návštěvy a semináře, dostupnost jednacího sálu a ostatních místností a kanceláří;

22.  domnívá se, že rok 2018 bude mimořádně důležitý pro budovu Konrad Adenauer (KAD), protože budou dokončeny práce na východním křídle a zahájeny práce na křídle západním; se znepokojením konstatuje, že bylo třeba zrevidovat rozpočet vyčleněný na řízení tohoto rozsáhlého projektu, aby byly posíleny týmy, které dohlížejí na postup prací; poukazuje na to, že stávající praxe tzv. sběrného převodu na konci roku přispívá k plnění stávajících stavebních projektů; domnívá se, že ačkoli se může jednat o pragmatické řešení ke snížení plateb úroků, je problematické z hlediska transparentnosti stavebních projektů v rozpočtu Parlamentu a v jistých oblastech by dokonce mohlo motivovat k nadhodnocení rozpočtu;

23.  vyzývá příslušné místopředsedy EP a generálního tajemníka, aby předložili Rozpočtovému výboru zprávu o průběhu prací na budově KAD a odhady finančních prostředků nutných k jejich dokončení;

EMAS

24.  připomíná, že se Parlament zavázal ke 30 % snížení svých emisí CO2 do roku 2020 (v přepočtu na ekvivalent plných pracovních úvazků) ve srovnání s rokem 2006;

25.  domnívá se proto, že je nanejvýš důležité, aby si Parlament stanovil nové, náročnější kvantitativní cíle, které by měly příslušná oddělení pravidelně měřit;

26.  připomíná závazek Parlamentu podle směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, který stanovuje, že vzhledem k velké viditelnosti jeho budov a vůdčímu postavení, které by měl zaujímat, pokud jde o jejich energetickou náročnost, bude „na budovy, které má ve vlastnictví a v užívání, vztahovat stejné požadavky, jako jsou požadavky vztahující na budovy ústředních vládních institucí členských států podle článku 5 a 6 směrnice, aniž jsou dotčena použitelná rozpočtová pravidla a pravidla pro zadávání zakázek“; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné toto prohlášení dodržet, v neposlední řadě kvůli zajištění důvěryhodnosti Parlamentu při aktuálně probíhající revizi směrnic o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti;

27.  vítá vytvoření pracovní skupiny pro mobilitu, která by měla pracovat inkluzivním způsobem a měla by mít jasný mandát; zdůrazňuje, že Parlament musí ve svých pracovních místech dodržovat veškeré příslušné regionální právní předpisy, včetně předpisů v této oblasti; zasazuje se o propagaci využívání zavedeného přímého vlakového spojení mezi areálem Parlamentu v Bruselu a letištěm; vyzývá příslušné útvary, aby za těchto podmínek znovu vyhodnotily skladbu a velikost svého vozového parku; vyzývá předsednictvo, aby bezodkladně vytvořilo pobídkový program na podporu využívání jízdních kol k dojíždění z domova do práce; konstatuje, že takovýto program byl v některých institucích již zaveden, konkrétně v Evropském hospodářském a sociálním výboru;

Komunikační kampaň pro evropské volby v roce 2019

28.  vítá komunikační kampaň jako cenné úsilí o vysvětlení účelu Unie a Parlamentu občanům; zdůrazňuje, že cílem této kampaně by mělo být mj. vysvětlení úlohy Evropské unie, pravomocí Parlamentu, jeho funkcí, včetně volby předsedy Komise, a dopadu jeho práce na život občanů;

29.  konstatuje, že přípravy komunikační kampaně před evropskými volbami v roce 2019 mají být zahájeny již letos; vítá, že tato kampaň byla zkrácena na dva roky před konáním voleb oproti minulé komunikační kampani, která byla zahájena tři roky před posledními evropskými volbami v roce 2014;

30.  bere na vědomí celkovou navrženou částku na výdaje na komunikační kampaň na podporu voleb v roce 2019 s tím, že v roce 2018 bude zapotřebí vyšší objem prostředků na závazky (25 milionů EUR na výdaje v roce 2018 a 8,33 milionu EUR v roce 2019); poukazuje na význam těchto komunikačních kampaní, zejména s přihlédnutím ke stávající situaci v Unii;

31.  domnívá se, že generální ředitelství pro komunikaci (GŘ COMM) by mělo postupovat podle doporučení vydaných v rámci hodnocení evropské volební kampaně v roce 2014(12) a upřednostnit shromažďování údajů pro projekty kampaně na jednotku, a sice na základě předem určených klíčových ukazatelů, aby bylo možné měřit jejich dopad, a posoudit zároveň hlavní příčiny mimořádně nízké volební účasti v roce 2014;

Otázky týkající se poslanců

32.  oceňuje práci generálního sekretariátu EP, sekretariátů politických skupin a kanceláří poslanců, jejichž cílem je podporovat poslance při výkonu jejich mandátu; vybízí k dalšímu rozvoji těchto služeb, které poslancům umožňují důkladněji kontrolovat práci Komise a Rady a lépe zastupovat občany;

33.  oceňuje poradenství a výzkum, které poslancům a výborům poskytují výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) a tematické sekce; připomíná, že s hodnocením účelnosti spolupráce mezi EPRS a tematickými sekcemi v polovině období se počítalo již v době vytvoření EPRS v roce 2013; připomíná, že požadavek, aby bylo takovéto hodnocení provedeno a aby byl s jeho výsledky seznámen Rozpočtový výbor, odhlasovalo plénum dne 14. dubna 2016(13); znovu žádá, aby generální tajemník provedl toto hodnocení a jeho výsledky předložil Rozpočtovému výboru před projednáváním rozpočtu v Parlamentu na podzim roku 2017; připomíná, že by toto hodnocení mělo obsahovat návrhy, jak zajistit, aby podpora, kterou EPRS poskytuje, lépe odpovídala vývoji v příslušných tematických výborech a nepřekrývala se s jejich činností, ani nevedla ke konkurenci mezi jednotlivými útvary; očekává dále, že toto hodnocení bude zahrnovat podrobné informace o externích odborných posudcích, externích analýzách a externí podpoře parlamentního výzkumu, včetně informací o počtu analýz a odborných posudků vypracovaných interními útvary Parlamentu a externími subjekty, a o nákladech na ně; bere na vědomí čtyři projekty, které ve střednědobém horizontu rozvíjí knihovna EP, jmenovitě digitální knihovnu, zlepšení zdrojů pro výzkum, zdroje pro komparativní právo a otevřenou knihovnu; domnívá se, že pomocí těchto projektů lze zlepšit podporu poskytovanou poslancům a zaměstnancům i přístup externích výzkumných pracovníků a občanů; poukazuje na význam těchto projektů a na to, že je nutné je začlenit do legislativní činnosti poslanců a zaměstnanců Parlamentu;

34.  připomíná rozhodnutí Parlamentu přijaté v rámci rozpočtového procesu EP na rok 2017 zřídit tlumočnickou službu v mezinárodním znakovém jazyce pro všechny rozpravy v plénu a vyzývá správní orgány, aby toto rozhodnutí bez dalších prodlev realizovaly v praxi;

35.  bere na vědomí, že nedávno revidovaný jednací řád(14) omezuje právo poslanců na maximálně tři ústní vysvětlení hlasování během jednoho dílčího zasedání, ale je nadále znepokojen dodatečnými náklady, které jsou zapotřebí na jejich tlumočení a na překlad přepisu těchto vysvětlení; naléhá na generálního tajemníka, aby poskytl podrobný rozpis nákladů souvisejících s ústním vysvětlením hlasování; poukazuje na dostupná alternativní řešení, jako jsou písemná vysvětlení hlasování i řada veřejných komunikačních zařízení v prostorách Parlamentu, která mají poslanci k dispozici k vysvětlení svých postojů při hlasování; žádá, aby bylo prozatím ústní vysvětlení hlasování zařazováno každý den na konec příslušného pracovního programu plenárního zasedání, tj. aby následovalo po minutových projevech a dalších bodech na pořadu jednání;

36.  připomíná, že poslanci jsou povinni informovat správní útvary o každé změně týkající se jejich prohlášení o finančních zájmech;

37.  nesouhlasí s tím, že je třeba vyměnit nábytek v kancelářích poslanců a jejich asistentů v Bruselu; domnívá se, že většina nábytku je v dobrém stavu, a není tudíž důvod jej měnit; soudí, že by se měl nábytek měnit až tehdy, když je k tomu dostatečný důvod;

38.  vyzývá generálního tajemníka, aby při přípravách na deváté volební období předložil předsednictvu podrobnější seznam výloh, které jsou způsobilé k úhradě v rámci příspěvku na všeobecné výdaje, a připomíná princip nezávislosti poslaneckého mandátu; zdůrazňuje, že poslanci mohou zveřejnit výkaz svých výloh v rámci příspěvku na všeobecné výdaje na svých osobních internetových stránkách; znovu vyzývá k transparentnějšímu využívání příspěvku na všeobecné výdaje poslanců, které by vycházelo z příkladů osvědčených postupů národních delegací v Parlamentu a členských států; domnívá se, že poslanci by taktéž měli mít možnost umístit na internetových stránkách Parlamentu odkazy na místa, kde aktuálně zveřejňují přehledy svých výdajů; opakuje, že ke zvýšení transparentnosti příspěvku na všeobecné výdaje by nemělo být nutné zvyšovat stav zaměstnanců ve správních útvarech Parlamentu;

39.  zdůrazňuje, že současná rozpočtová položka, která je určena k pokrytí nákladů na parlamentní asistenci, je adekvátní a neměla by se zvyšovat nad rámec valorizace platů;

40.  připomíná požadavek přijatý plénem ve výše uvedeném usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2017, aby byly zrevidovány předpisy pro úhradu výdajů akreditovaných parlamentních asistentů na služební cesty při cestách mezi třemi pracovními místy Parlamentu, čímž se sleduje jejich sladění s předpisy platnými pro všechny ostatní zaměstnance, a lituje toho, že doposud se v této záležitosti nic neudálo; vyzývá předsednictvo, aby se touto otázkou bez dalšího prodlení zabývalo; mezitím zdůrazňuje, že současné stropy pro úhradu pracovních cest akreditovaných parlamentních asistentů (120/140/160 EUR) nebyly valorizovány od roku 2011 a že rozdíl mezi akreditovanými parlamentními asistenty a ostatními zaměstnanci se ještě zvýšil na nejméně 40 % po zavedení nových stropů schválených Radou dne 9. září 2016, které jsou od 10. září 2016 uplatňovány pouze na zaměstnance v pozici úředníků; vyzývá proto předsednictvo, aby přijalo nezbytná opatření k nápravě této nerovnosti;

41.  zdůrazňuje, že řešení tohoto rozdílného metru při úhradě služebních cest nesmí obnášet zvýšení prostředků v rozpočtové položce na parlamentní asistenci;

42.  požaduje transparentní a náležité využívání úhrad cestovních výdajů poslanců a doporučuje poslance motivovat k cestování ekonomickou třídou jak letecky, tak po železnici;

43.  vyzývá Konferenci předsedů a předsednictvo, aby znovu zvážily, zda by akreditovaní parlamentní asistenti mohli za určitých podmínek doprovázet poslance na oficiální parlamentní delegace a pracovní cesty, což už požadovalo několik poslanců; je toho názoru, že poslanci by sami měli rozhodnout, zda by je měli při oficiálních delegacích doprovázet asistenti, a měli by k tomu účelu využít prostředky v rámci příspěvku na parlamentní asistenci;

Otázky týkající se zaměstnanců

44.  zdůrazňuje, že na základě bodu 27 IID ze dne 2. prosince 2013 o postupném snížení stavu zaměstnanců ve všech orgánech, institucích a agenturách o 5 % v období 2013 až 2017 byla vzhledem ke zvláštním potřebám Parlamentu v letech 2014 a 2016 s Radou uzavřena dohoda o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016(15), která stanoví roční cíle Parlamentu pro snižování stavu zaměstnanců až do roku 2019;

45.  konstatuje, že z těchto opatření každoročního snižování stavu zaměstnanců, která se začala uplatňovat v roce 2014(16), byly vyňaty politické skupiny, zatímco dohoda, které bylo dosaženo v rámci dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2017, vedla ke snížení počtu pracovních míst v plánu pracovních míst sekretariátu Parlamentu, protože Rada nedodržela džentlmenskou dohodu;

46.  připomíná, že celkový počet zaměstnanců v politických skupinách je vyňat z cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % v souladu s rozhodnutími přijatými pro rozpočtové roky 2014, 2015, 2016 a 2017;

47.  domnívá se, že ztráta 136 pracovních míst v sekretariátu Parlamentu v roce 2016 může způsobit problémy při poskytování služeb správními útvary Parlamentu; vyzývá generálního tajemníka, aby poskytl více informací o loňských opatřeních snižování počtu zaměstnanců a aby zhodnotil důsledky rozpočtových rozhodnutí na chod instituce;

48.  v souvislosti s opatřeními ke snížení stavu zaměstnanců vítá návrh na přeměnu 50 stálých pracovních míst AST na 50 stálých pracovních míst AD, což bude mít na rozpočet zanedbatelný dopad; dále bere na vědomí návrh změnit tři dočasná pracovní místa AST v kanceláři předsedy Parlamentu na tři dočasná pracovní místa AD;

49.  vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, aby byla dodržována práva akreditovaných parlamentních asistentů na sociální zabezpečení a důchod a aby na to byly poskytnuty finanční prostředky, zejména v případě akreditovaných parlamentních asistentů, kteří byli zaměstnáni poslanci bez přerušení po nejméně dvě poslední volební období; v tomto ohledu vyzývá správu, aby předložila návrh, který při výpočtu desetiletého období ve službě stanoveného služebním řádem zohlední rozhodnutí o konání brzkých voleb v roce 2014 a také dobu strávenou v přijímacím řízení;

50.  vyzývá předsednictvo, aby navrhlo postup pro propuštění po vzájemné dohodě mezi poslanci a akreditovanými parlamentními asistenty;

51.  domnívá se, že v období, kdy je pravděpodobné, že finanční i personální zdroje orgánů Unie budou stále omezenější, je důležité, aby orgány dokázaly přijímat a udržet si co nejschopnější pracovníky, kteří budou schopni zvládat složité problémy, před nimiž stojíme, a to v souladu se zásadami sestavování rozpočtu podle výkonnosti;

52.  domnívá se, že pro chod instituce mají zásadní význam tlumočnické a překladatelské služby, a oceňuje kvalitu a přidanou hodnotu služeb tlumočníků; znovu upozorňuje na postoj Parlamentu vyjádřený ve výše uvedeném usnesení ze dne 14. dubna 2016, že by měl generální tajemník předložit návrhy na další racionalizaci, např. častější používání překladatelských a tlumočnických služeb na vyžádání, zejména u meziskupin v Evropském parlamentu, prozkoumat případné zvýšení efektivity díky využívání nejmodernějších jazykových technologií, které by tlumočníkům sloužily jako podpůrné nástroje, a posoudit dopad revidovaného rámce pro interní tlumočníky na lepší využívání zdrojů a zvýšení produktivity;

53.  vítá skutečnost, že Parlament přijímá další opatření potřebná k tomu, aby se irština mohla k 1. lednu 2021 stát plnohodnotným úředním jazykem; konstatuje, že v této souvislosti nebude nutné v roce 2018 vytvářet nová pracovní místa; žádá však generálního tajemníka, aby pokračoval v konzultacích s irskými poslanci o možnostech účinného využívání zdrojů, aniž by byla ohrožena práva, která jsou poslancům zaručena;

54.  naléhá na generálního tajemníka, aby na základě existujících dohod o spolupráci mezi Parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem určil další oblasti, v nichž mohou být sdíleny funkce podpůrných útvarů; dále ho vyzývá, aby také nechal provést studii o možné součinnosti funkcí a služeb podpůrných útvarů Parlamentu, Komise a Rady;

Evropské politické strany a evropské politické nadace

55.  zdůrazňuje, že evropské politické strany a nadace přispívají k utváření evropského politického vědomí a zvyšování povědomí občanů o vztahu mezi politickými procesy na vnitrostátní a evropské úrovni;

56.  domnívá se, že nedávné polemiky kolem financování některých evropských politických stran a nadací odhalily slabiny ve stávajících systémech řízení a kontroly;

57.  věří, že vstupem nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014(17) a (EU, Euratom) č. 1142/2014(18) v platnost vzniknou další kontrolní mechanismy, jako je např. požadavek registrace u Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace; domnívá se však, že stále je prostor ke zlepšení těchto opatření; konstatuje, že v rozpočtovém roce 2018 začnou strany a nadace žádat o financování podle nových pravidel;

58.  zdůrazňuje, že v současném systému spolufinancování – kdy příspěvky a granty z rozpočtu Parlamentu pro stany i nadace nesmějí přesáhnout 85 % způsobilých výdajů a zbývajících 15 % musí být pokryto z vlastních zdrojů – bylo odhaleno několik problémů; konstatuje například, že chybějící prostředky z členských příspěvků a peněžitých darů jsou často vyvažovány věcnými příspěvky;

Další oblasti

59.  bere na vědomí pokračující dialog mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty; vyzývá k jeho posílení, aby byl lépe chápán přínos Evropského parlamentu a Unie v členských státech;

60.  bere na vědomí žádosti o externí studie a stanoviska, která mají podpořit práci výborů a dalších politických orgánů na analýze potenciálního dopadu brexitu, včetně rozpočtových důsledků pro Parlament; zpochybňuje nezbytnost zadávání externích studií a stanovisek namísto toho, aby byla využita bohatá nabídka výzkumných služeb Parlamentu; zdůrazňuje, že Spojené království až do uzavření jednání o svém odchodu z Unie zůstává plnohodnotným členem Unie a taktéž nadále platí všechna práva a povinnosti, která z tohoto členství vyplývají; zdůrazňuje proto, že rozhodnutí Spojeného království o vystoupení z Unie se pravděpodobně na rozpočtu Parlamentu na rok 2018 nijak neodrazí;

61.  připomíná usnesení Parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel orgánů Evropské unie(19), v němž byly náklady na zeměpisnou rozptýlenost Parlamentu odhadovány na 156 až 204 milionů EUR, což odpovídá 10 % rozpočtu Parlamentu; zdůrazňuje, že dopad geografické rozptýlenosti Parlamentu na životní prostředí se podle odhadů vyčísluje na 11 000 až 19 000 tun emisí CO2; zdůrazňuje, že veřejnost více pracovních míst Parlamentu vnímá negativně, a žádá proto vypracování plánu na vytvoření jednoho sídla;

62.  připomíná usnesení Parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017; žádá o navázání spolupráce s televizními stanicemi, sociálními médii a dalšími partnery s cílem vytvořit evropské mediální středisko pro účely vzdělávání mladých novinářů;

63.  vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby v zájmu zvýšení efektivity a kvality vnitřní činnosti Parlamentu vštěpovali všem jeho správním útvarům kulturu sestavování rozpočtu podle výkonnosti, jež odpovídá přístupu úsporného řízení;

o
o   o

64.  přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2018;

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0132.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0411.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2016)0475.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0172.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0132.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2016)0411.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0484.
(12) Deloitte, studie z prosince 2015.
(13) Viz bod 22 usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 (P8_TA(2016)0132).
(14) Texty přijaté dne 13. prosince 2016, P8_TA(2016)0484 – čl. 183 odst. 1 jednacího řádu.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2015)0407.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2013)0437; Přijaté texty, P8_TA(2014)0036; Přijaté texty, P8_TA(2015)0376; Přijaté texty, P8_TA(2016)0411.
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1142/2014 ze dne 22. října 2014, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o financování evropských politických stran (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 28).
(19) Přijaté texty, P7_TA(2013)0498.

Právní upozornění