Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2202(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0125/2017

Předložené texty :

A8-0125/2017

Rozpravy :

PV 26/04/2017 - 19
CRE 26/04/2017 - 19

Hlasování :

PV 27/04/2017 - 5.14

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0145

Přijaté texty
PDF 636kWORD 78k
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - Brusel Konečné znění
Udělení absolutoria za rok 2015: souhrnný rozpočet EU – osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF
P8_TA(2017)0145A8-0125/2017
Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Usnesení

1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015 (2016/2202(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0485 – C8-0326/2016),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2016)0386),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi Komise(1),

–  s ohledem na prohlášení(2) o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2015 (05376/2017-C8-0081/2017, 05377/2017-C8-0082/2017, 05378/2017-C8-0083/2017, 05379/2017-C8-0084/2017 ),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338 a SWD(2016)0339),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(3) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),

–  s ohledem na článek 33 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, kteří se scházejí v Radě, ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),

–  s ohledem na článek 32 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, kteří se scházejí v Radě, ze dne 18. září 2000 o financování a správní pomoci Společenství v rámci finančního protokolu k Dohodě o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, pro které platí čtvrtá část Smlouvy o ES(7),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě, ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT–ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(8),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 podle Dohody o partnerství AKT-ES a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(9),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(10),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(11),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(12),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(13),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0125/2017),

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 287.
(2) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 297.
(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(4) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(5) Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(7) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(8) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(9) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(10) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(11) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(12) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(13) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.


2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015 (2016/2202(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015 (COM(2016)0485 – C8-0326/2016),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2016)0386),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015 spolu s odpověďmi Komise(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2015 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. února 2017 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2015 (05376/2017-C8-0081/2017, 05377/2017-C8-0082/2017, 05378/2017-C8-0083/2017, 05379/2017-C8-0084/2017 ),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338 a SWD(2016)0339),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(3) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),

–  s ohledem na článek 33 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, kteří se scházejí v Radě, ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),

–  s ohledem na článek 32 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, kteří se scházejí v Radě, ze dne 18. září 2000 o financování a správní pomoci Společenství v rámci finančního protokolu k Dohodě o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, pro které platí čtvrtá část Smlouvy o ES(7),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě, ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT–ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(8),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 podle Dohody o partnerství AKT-ES a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(9),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(10),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(11),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(12),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(13),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0125/2017),

1.  schvaluje uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2015;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 287.
(2) Úř. věst. C 375, 13.10.2016, s. 297.
(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(4) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(5) Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(7) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(8) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(9) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(10) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(11) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(12) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(13) Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.


3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015 (2016/2202(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015,

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0125/2017),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000(1) a změněné v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(2) („dohoda z Cotonou“), jakožto rámce pro vztahy Unie s africkými, karibskými a tichomořskými (AKT) zeměmi, je omezit a případně vymýtit chudobu, v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem rozhodnutí Rady 2013/755/EU(3) je přispívat k postupnému rozvoji zámořských zemí a území posilováním konkurenceschopnosti a zvyšováním odolnosti zámořských zemí a území, omezováním jejich ekonomické a environmentální zranitelnosti a podporou spolupráce mezi nimi a jinými partnery;

C.  vzhledem k tomu, že Evropské rozvojové fondy (ERF) představují hlavní finanční nástroj Unie pro poskytování rozvojové pomoci zemím AKT a zámořským zemím a územím;

D.  vzhledem k tomu, že celá řada metod provádění, odrážející mezivládní povahu Evropských rozvojových fondů, se používá v 79 zemích, které mají složitá pravidla a postupy pro nabídková řízení a zadávání zakázek;

E.  vzhledem k tomu, že činnosti Evropských rozvojových fondů jsou prováděny ve složitých situacích, kdy jsou opakovaně vystaveny vysokému riziku, buď geopolitickému, nebo institucionálnímu;

F.  vzhledem k tomu, že úsilí vyvinuté v oblasti rozvoje mohou oslabit nebo zmařit vnější faktory ovlivňující řádné provádění Evropských rozvojových fondů;

G.  vzhledem k tomu, že Evropské rozvojové fondy financují členské státy a spravuje je Komise a Evropská investiční banka (EIB), přičemž za udělení absolutoria za plnění ERF odpovídá pouze Komise;

H.  vzhledem k tomu, že Unie má potenciál a váhu, aby mohla určovat reakce na globální a geopolitické výzvy;

I.  vzhledem k tomu, že dějiny jejích členských států kladou na Unii závazky, pokud jde o rozvoj zemí AKT a zámořských zemí a území;

J.  vzhledem k tomu, že budoucnost Unie a zemí AKT a zámořských zemí a území je vzájemně spjata v důsledku geografie, globalizace a demografické změny;

K.  vzhledem k tomu, že prognózy vývoje světové populace do roku 2100 spolu s účinky nových migračních toků, ozbrojených konfliktů, globálního oteplování a četných hospodářských a sociálních krizí vyžadují okamžitou pozornost ze strany Unie, zejména v rámci cílů její rozvojové politiky; vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc je důležitým nástrojem, jehož různé způsoby provádění je třeba optimalizovat, aby bylo možné uvedeným četným globálním problémům čelit;

L.  vzhledem k tomu, že migrační krize nejen zpochybnila zásady a cíle mezinárodní pomoci, ale vyzdvihla, že zásadu solidarity musí uplatňovat jednotněji a bezpodmínečně všechny členské státy;

M.  vzhledem k tomu, že současné migrační krize nesmí zastínit problém udržitelnosti migračních vln spojených s demografickými otřesy, který vyžaduje odlišné reakce;

N.  vzhledem k tomu, že existuje potřeba nového přístupu vůči zemím AKT a zámořským zemím a územím, jenž vyžaduje nové finanční pobídky a nástroje;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba nově věnovat pozornost skutečnosti, že velkou část zemí AKT tvoří malé ostrovní rozvojové státy; vzhledem k nové mezinárodní úloze, kterou hrají ostrovy, a zvláště ostrovy AKT, zejména v důsledku mezinárodních jednání o změně klimatu;

P.  vzhledem k tomu, že některé zámořské země a území se nacházejí v týchž regionech jako země AKT; vzhledem k tomu, že zámořské země a území čelí podobným globálním problémům, avšak na rozdíl od zemí AKT tvoří součást evropské rodiny, a měla by se jim proto při poskytování finančních prostředků věnovat zvýšená pozornost; vzhledem k tomu, že velmi malá velikost zámořských zemí a území a ústavní spojení mezi zámořskými zeměmi a územími a Unií jsou specifickými rysy, jež by měly být brány v úvahu;

Q.  vzhledem k tomu, že Generální ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj a pro regionální a městskou politiku podepsaly v září 2013 memorandum o porozumění s cílem posílit spolupráci mezi nejvzdálenějšími regiony, zámořskými zeměmi a územími a zeměmi AKT;

R.  vzhledem k tomu, že vnější zásahy Unie jsou zprostředkovávány mezinárodními organizacemi, které buď využívají finanční prostředky Unie, nebo společně s Unií projekty financují, což přináší výzvy v oblasti dohledu a správy;

S.  vzhledem k tomu, že míra a povaha angažovanosti Unie musí být odstupňovány a podmíněny v závislosti na měřitelném pokroku dosaženém v různých oblastech, jako jsou demokratizace, lidská práva, řádná správa věcí veřejných, udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj, právní stát a boj proti korupci, a že svou pomoc musí Unie nabízet tam, kde je jí zapotřebí k podpoře pokroku;

T.  vzhledem k tomu, že pravidelný a důkladný politický dialog je klíčem k zajištění větší odpovědnosti zemí AKT a zámořských zemí a území a schopnosti přizpůsobit cíle politik;

U.  vzhledem k tomu, že zásadní význam má zajištění soudržnosti všech politik Unie a cílů rozvojové politiky Unie;

V.  vzhledem k tomu, že je zásadní podporovat viditelnost Unie a promítat hodnoty Unie do všech forem rozvojové pomoci;

W.  vzhledem k tomu, že zjednodušení prováděcích procesů je hybnou silou zvýšení účinnosti poskytování pomoci;

X.  vzhledem k tomu, že udržitelnost je zásadně důležitá pro zvýšení celkové účinnosti rozvojové pomoci prostřednictvím soustavného sledování dopadů při všech způsobech poskytování pomoci;

Y.  vzhledem k tomu, že podpora Unie v oblasti veřejné správy je důležitou součástí rozvojové pomoci zaměřenou na dosažení účinných reforem správy věcí veřejných;

Z.  vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora sice může být klíčovou hybnou silou zajišťující změny a řešení hlavních výzev v oblasti rozvoje, vyplývá z ní však významné svěřenecké riziko a měla by být poskytována, pouze pokud je zajištěna dostatečná transparentnost, sledovatelnost, odpovědnost a účinnost a pokud byl prokázán závazek vůči reformám politik; vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora je zvláště uzpůsobena pro malá a izolovaná území, jako jsou ostrovy AKT;

AA.  vzhledem k tomu, že transparentnost a odpovědnost jsou nezbytnými předpoklady pro demokratickou kontrolu i pro účinnost rozvojové pomoci;

AB.  vzhledem k tomu, že správu administrativních nákladů je nutné soustavně sledovat za všech okolností a při všech způsobech poskytování pomoci;

AC.  vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky v rozvojových zemích prohlubují chudobu;

AD.  vzhledem k tomu, že orgán příslušný k udělení absolutoria opakovaně vyzval k začlenění Evropských rozvojových fondů do souhrnného rozpočtu Unie s cílem zlepšit viditelnost a demokratickou kontrolu nad Evropskými rozvojovými fondy a rozvojovými politikami celkově;

AE.  vzhledem k tomu, že oddanost občanů Unie rozvojové politice vyžaduje maximální transparentnost, náležité řízení a výkonnost;

Prohlášení o věrohodnosti účetnictví

Finanční plnění fondů v roce 2015

1.  konstatuje, že výdaje v roce 2015 se týkaly čtyř Evropských rozvojových fondů, a sice osmého ERF, kde výše prostředků činila 12 480 milionů EUR, devátého ERF, kde výše prostředků činila 13 800 milionů EUR, desátého ERF, kde výše prostředků činila 22 682 milionů EUR, a jedenáctého ERF, kde výše prostředků činila 30 506 milionů EUR; konstatuje, že z finančních prostředků jedenáctého ERF připadá na země AKT 29 089 milionů a na zámořské země a území 364,5 milionu EUR a že tyto dvě částky zahrnují v případě zemí AKT 1 134 milionů EUR a v případě zámořských zemí a území 5 milionů EUR z investiční facility AKT, kterou spravuje EIB; konstatuje, že částka 1 052,5 milionu EUR se týká výdajů Komise na plánování a provádění Evropských investičních fondů;

2.  konstatuje, že uvedené finanční prostředky jsou poskytovány prostřednictvím projektů a rozpočtové podpory těmito čtyřmi způsoby: 42 % plateb bylo vyplaceno v rámci přímého řízení, z toho 24 % bylo vyplaceno prostřednictvím rozpočtové podpory; konstatuje, že u zbývajících 58 % plateb se uplatnilo nepřímé řízení, a sice 31 % prostřednictvím mezinárodních organizací, 24 % prostřednictvím třetích zemí a 3 % prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států;

3.  se znepokojením konstatuje, že výdaje v roce 2015 dosud zahrnují finanční prostředky z osmého ERF, který byl zahájen v roce 1995;

4.  vítá úsilí, jež v roce 2015 vyvinul úřad Europe Aid, pokud jde o míru čistých souhrnných závazků přijatých v roce 2015 ve výši 5 034 milionů EUR z důvodu, že vstoupil v platnost jedenáctý ERF, což zvýšilo zdroje na závazky o 27 839 milionů EUR; konstatuje, že jedenáctý ERF měl vliv na míru čerpání zbývajících závazků, které se snížily z 98 % na 69,7 % u souhrnných závazků a z 91,2 % na 63,5 % u individuálních závazků;

5.  lituje, že nedostatek prostředků na platby, s nímž se potýkala Komise v roce 2015, vedl k obtížné rozpočtové situaci v oblasti rozvojové spolupráce, jež poškodila celkovou výkonnost fondů, a konkrétně k přenosu 483 milionů EUR na rok 2016 a k platbě úroků z prodlení v odhadované výši 1 milionu EUR; vítá úsilí vynaložené Komisí s cílem zajistit kontinuitu rozvojové pomoci a omezit nepříznivé důsledky aktuálního nedostatku prostředků na platby;

6.  konstatuje rovněž, že v rámci celé své oblasti působnosti Komise trvale usilovala o snížení objemu starého předběžného financování (dosaženo 39 %, přičemž cílem bylo 25 %), starých zbývajících závazků nebo dřívějších zbývajících závazků (RAL) (dosaženo 46 % v porovnání s cílem 25 %) a rovněž počtu otevřených smluv se skončenou platností, avšak s méně uspokojivým pokrokem při snižování počtu těchto smluv v rámci ERF; vybízí útvary Komise, aby i nadále snižovaly podíl ERF u smluv se skončenou platností;

Spolehlivost účetní závěrky

7.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2015 dochází k závěru, že konečná roční závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2015 a že výsledky jejich operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení pro ERF a s účetními předpisy založenými na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor;

8.  vítá opatření Komise na řešení otázek, které se týkají zpětného získávání úroků z předběžného financování nad 750 000 EUR i úroků z předběžného financování v rozmezí mezi 250 000 EUR a 750 000 EUR, což umožnilo ve finančních výkazech za rok 2015 náležitě zaúčtovat 2,5 milionu EUR připsaných úroků; vyzývá Komisi, aby posoudila rovněž situaci v případech pod 250 000 EUR;

9.  lituje v kontextu řízení inkasních příkazů, že nevyčerpané předběžné financování ve výši 9,6 milionu EUR bylo nesprávně zaúčtováno jako provozní výnosy;

10.  lituje toho, že byly zrušeny inkasní příkazy ve výši 29,6 milionu EUR v rámci osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF v důsledku chyb v záznamech, oprav nebo změn; žádá Komisi, aby podala zprávu o 15,8 milionu EUR, které jsou stále předmětem probíhajícího sporu;

11.  je velmi znepokojen skutečností, že na základě smírné dohody mezi Komisí a dlužníkem bylo z inkasního příkazu ve výši 1 milion EUR prominuto 623 000 EUR(4) ; uznává soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5) („finanční nařízení“), jakož i zásada proporcionality v otázce inkasních příkazů; zdůrazňuje však, že jde o peníze daňových poplatníků a ty musí být nezbytnými prostředky chráněny;

Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka

12.  vítá skutečnost, že podle výroku Účetního dvora jsou příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2015, ve všech významných ohledech legální a správné;

13.  lituje toho, že se ve zprávě Účetního dvora odhaduje, že nejpravděpodobnější míra chyb u výdajových operací z osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF zůstává stejná jako v roce 2014, kdy činila 3,8 %, a je vyšší než míra chyb v roce 2013, kdy činila 3,4 %, a v roce 2012, kdy činila 3 %; vyzývá EIB a Komisi, aby připravily akční plán, který umožní zvrátit rostoucí trend věcných chyb, a předložily jej orgánu příslušnému k udělení absolutoria;

14.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti s výrokem Účetního dvora o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, které jsou podstatně zatíženy chybami; je znepokojen výsledky vzorků platebních operací, kdy 35 ze 140 plateb (25 %) bylo zatíženo chybami; poznamenává, že do vnitřních kontrolních systémů a kontrol jejich účinnosti je zapojeno nejen ústředí Komise a delegace Unie v přijímajících zemích, ale i další subjekty, jako jsou vnitrostátní schvalující osoby, které určí země AKT, u nichž byly během kontrol zjištěny časté nedostatky; vyzývá Komisi, aby tyto křehké institucionální a administrativní kapacity podpořila a posílila;

15.  je znepokojen tím, že typy chyb, na nichž je založena míra chyb 3,8 % v roce 2015, zůstávají stejné jako v roce 2014, tj. chybějící podkladová dokumentace (částka dotčená touto kategorií chyb činí 3 692 833 milionů EUR) a nedodržování pravidel při zadávání veřejných zakázek (částka dotčená touto kategorií chyb činí 1 176 140 milionů EUR), jež představují 70 % odhadované míry chyb (v porovnání s 63 % v roce 2014); žádá EIB a Komisi, aby zvýšily své úsilí a účinně zlepšily kontroly ex ante i ex post týkající se financování projektů s cílem výrazně snížit částky, kterých se týkají chyby v kategoriích jako „chybějící podklady“ a „nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek“;

16.  vyjadřuje dále přetrvávající znepokojení nad slabou úrovní kontrol ex ante, neboť 16 z 28 konečných operací, u nichž byly provedeny kontroly ex ante, bylo následně schváleno navzdory vyčíslitelným chybám, jež byly při těchto kontrolách ex ante odhaleny; lituje, že většina zjištěných chyb se stejně jako v předchozích letech týkala programových odhadů, grantů a operací řízených spolu s mezinárodními organizacemi; vyzývá proto Komisi, aby věnovala větší pozornost kontrolám ex ante a zajistila tak zákonnost a řádnost provádění ERF; uznává, že povaha rozpočtové podpory omezuje posouzení míry věcné chyby v úhradě rozpočtové podpory vzhledem k tomu, že jsou tyto operace náchylné k chybám;

17.  zdůrazňuje přirozené riziko spojené s nominálním přístupem, podle něhož jsou příspěvky Komise na projekty financované větším počtem dárců zcela bez chyb ve správnosti, pokud jsou sloučeny s příspěvky ostatních dárců a nejsou vyčleněny na konkrétní identifikovatelné položky výdajů, neboť Komise předpokládá, že pravidla způsobilosti Unie byla splněna, pokud souhrnná částka zahrnuje dostatek způsobilých výdajů, které pokrývají příspěvek Unie;

18.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že nominální přístup výrazně omezuje práci Účetního dvora, zejména s ohledem na skutečnost, že v rozpočtovém roce 2015 bylo 763 milionů EUR vyplaceno formou rozpočtové podpory, což představuje 24 % výdajů ERF za rok 2015;

19.  důrazně vyzývá Komisi, aby urychleně zjednala nápravu těchto nedostatků při kontrolách ex ante, a současně konstatuje, že Komise měla ze svých informačních systémů dostatek informací k tomu, aby vyčíslitelným chybám předešla, zjistila je a opravila před provedením výdajů, což by mělo přímý pozitivní vliv na odhadovanou míru chyb, která by byla o 1,7 procentního bodu nižší;

20.  bere na vědomí, že 89,9 milionu EUR bylo získáno zpět navrácením neoprávněných plateb kvůli nesrovnalostem a chybám;

Složky rámce věrohodnosti účetnictví

21.  vítá přechod od všeobecné výhrady k vydávání diferencovaných výhrad, jak požadoval Parlament v předchozích usneseních k Evropskému rozvojovému fondu, a sice i) jedné tematické výhrady pro dvě vysoce rizikové oblasti výdajů – granty v rámci přímého řízení (18 % z celkové částky vyplacené v roce 2015) a nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi; a ii) konkrétní výhrady týkající se afrického mírového projektu;

22.  bere na vědomí opatření Komise zaměřená na tyto dvě vysoce rizikové oblasti a vyzývá Komisi, aby o provádění těchto opatření podala Parlamentu zprávu;

23.  vybízí Komisi, aby i nadále zpřesňovala posouzení rizik sestavování rozpočtu podle činností s cílem dále zajistit přiměřenou úroveň věrohodnosti v jednotlivých odvětvích; vyzývá v této souvislosti k hodnocení úrovně rizika a slabých míst nepřímého řízení;

24.  vyjadřuje znepokojení nad riskantní povahou nepřímého řízení, a to zejména z důvodu nedostatečné sledovatelnosti finančních prostředků, které vyplácí Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj místním subjektům a subdodavatelům;

25.  považuje za pozitivní, že byly zlepšeny monitorovací nástroje ke sledování zjištění externích auditů; vítá novou auditní aplikaci a tabulku hodnocení kvality, jež vyvinula Komise, a podporuje doporučení Účetního dvora, aby byly tyto nové nástroje zdokonaleny;

26.  vítá skutečnost, že čtvrtým rokem za sebou byla provedena studie míry zbytkových chyb a že se tato studie stala klíčovým nástrojem v rámci strategie kontroly, sledování a auditu;

27.  zdůrazňuje, že míra zbytkových chyb se vypočítává tak, že se od ročních měr chyb auditních orgánů odečtou víceleté finanční opravy uložené na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie;

28.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že v roce 2015 byla míra zbytkových chyb u uzavřených smluvních operací zahrnutých do výroční zprávy o činnosti odhadnuta na 2,2 %, což je stále nad prahem významnosti ve výši 2 % a představuje přibližně 174 milionů EUR, včetně 98 milionů EUR pro ERF;

29.  vyzývá Komisi, aby při hodnocení míry zbytkových chyb zachovala vysokou úroveň metodických norem a aby ve velké míře sledovala a prosazovala finanční opravy ze strany členských států;

30.  poukazuje na to, že je zapotřebí rovnováhy mezi čerpáním, dodržováním předpisů a výkonností, která se promítne do řízení operací;

31.  vítá snížení odhadovaných nákladů na kontrolní činnost Generálního ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj z 371 milionů EUR v roce 2014 na 293 milionů EUR v roce 2015 a vybízí Komisi, aby dále zlepšovala nákladovou efektivitu kontrol prováděných generálním ředitelem a současně zajistila, že chyb bude co nejméně;

32.  vybízí Komisi, aby do svého hodnocení ex ante a ex post začlenila i nástroje posuzování řízení a výkonnosti v souladu se svou iniciativou „Rozpočet zaměřený na výsledky“ zacílenou na analýzu dopadu jiných vnějších politik a opatření Unie na situaci přijímajících zemí;

Rizika, která pro rozvojovou spolupráci Unie plynou z přístupu zaměřeného na výsledky

33.  bere na vědomí skutečnost, že Komise začlenila analýzu rizik do řízení svých externích operací, jež se provádějí ve složitém a nestabilním prostředí s mnoha druhy rizik, která mohou nastat z důvodu odlišné úrovně rámců partnerských zemí v oblasti rozvoje a správy;

34.  poukazuje na nutnost zlepšit použití terminologie, pokud jde o dlouhodobé výsledky (výstupy, výsledky a dopady), a na důležitost formulování skutečných a udržitelných cílů podle kritérií SMART, předtím než se učiní jakékoli rozhodnutí o financování jednotlivých projektů; zdůrazňuje, že je třeba klást zvláštní důraz na formulování „dosažitelných a reálných“ cílů, aby nedocházelo k případům, kdy partnerské země splnily původní cíle, avšak bez významných výsledků, pokud jde o rozvoj; připomíná, že rozvojové cíle musí být hodnoceny s ohledem nejen na ekonomické, ale i sociální a environmentální aspekty;

35.  domnívá se, že je třeba přestat zdůrazňovat plnění rozpočtu jako jediný cíl řízení, neboť se to může negativně odrazit na zásadě řádného finančního řízení a na dosažení výsledků; zdůrazňuje, že veškerý přístup založený na pobídkách a na systému „pozitivní podmíněnosti“, který povede k pobídkám pro dobře fungující příjemce a k přísnějším kontrolám špatně fungujících příjemců, by měl souviset se specifickými a striktními ukazateli výkonnosti, které umožní kvantifikovatelný přístup s cílem posoudit nedostatky a dosažené cíle;

36.  důrazně podtrhuje, že jakýkoli systém založený na „pozitivní podmíněnosti“ by měl bez výjimky dodržovat zásadu předběžné opatrnosti;

37.  připomíná, že pravidelné sledování a mapování vysoce rizikových faktorů (vnějších, finančních a provozních) a jejich vyčíslování od fáze identifikace po fázi provádění je nutným předpokladem nejen pro řádné finanční řízení a kvalitu výdajů, ale také pro zajištění důvěryhodnosti, udržitelnosti a dobré pověsti zásahů Unie; je toho názoru, že zřizovací činnosti a rizikové profily zemí rovněž usnadňují provádění strategie rychlého zmírňování rizik, pokud dojde ke zhoršení situace v partnerské zemi;

38.  zdůrazňuje, že je nutné pravidelně přizpůsobovat kontrolní prostředí a funkce řízení rizik tak, aby zohledňovaly vznik nových forem nástrojů a facilit pro poskytování podpory, jako je kombinované financování, svěřenské fondy a finanční partnerství s jinými mezinárodními institucemi, i to, pokud přijímající země využívají různých typů poskytování pomoci.

39.  je přesvědčen, že rozvoj budování kapacit, rámců řízení a odpovědnosti partnerských zemí napomáhá ke zmírnění systémových rizik, k umožnění toho, aby finanční prostředky dosáhly svého zamýšleného účelu, a ke splnění trojice požadavků (účinnost, efektivnost a hospodárnost), zároveň s přihlédnutím k otázkám ekologie, rovnosti a etiky; vybízí v této souvislosti Komisi, aby dále přezkoumala možnost a rizika využívání místních auditorských společností a smluv o poskytování služeb s místními dodavateli, což zajistí plnou transparentnost a odpovědnost;

40.  uznává, že finanční nařízení umožňuje příjemcům uzavřít smlouvu s místními auditorskými společnostmi; je však silně znepokojen nedostatky v manažerském informačním systému úřadu EuropeAid, pokud jde o výsledky a opatření přijatá na základě externích auditů, které Účetní dvůr uvedl v rámci udělení absolutoria ERF za rok 2014; naléhavě žádá Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, aby vytvořilo tabulku hodnocení kvality, jež se bude používat pro posouzení spolehlivosti kontrol na místě při auditech a ověřování výdajů místními auditorskými společnostmi, které přímo najali příjemci, u nichž je riziko nedostatečné kvality hodnoceno jako vyšší a zprávy o auditu a ověřování neobsahují dostatečné informace o skutečné práci vykonané k tomu, aby mohla být stávající tabulka účinně využita;

Zlepšování účinnosti pomoci poskytované prostřednictvím Evropského rozvojového fondu

41.  zdůrazňuje, že pro vytvoření důvěryhodnosti rozvojové pomoci, zejména pokud jde o použité nástroje, způsoby poskytování pomoci a příslušné finanční prostředky, je důležité, aby bylo možné prokázat efektivnost nákladů a výsledky dosažené s touto podporou, ale i soudržnost mezi vnějšími politikami a opatřeními Unie a cíli rozvojové pomoci, zejména s dosažením cílů sociálního rozvoje, ochrany lidských práv a ochrany životního prostředí;

42.  připomíná, že účinnost pomoci, odpovědnost partnerské země za výsledky rozvoje a spoléhání na správní rámce partnerských zemí jsou vůdčí principy, které je třeba pravidelně rozvíjet;

43.  zdůrazňuje, že je důležité, aby způsob provádění projektů byl přizpůsoben cílům, které se sledují v každém jednotlivém případě a u každého projektu; věří, že lepších výsledků z hlediska účinnosti lze dosáhnout podporou projektů, jejichž dimenze jsou přizpůsobeny původně stanoveným cílům, což vede ke konkrétním identifikovatelným výsledkům a zaměření na udržitelný rozvoj místních komunit;

44.  považuje za nezbytné, aby bylo v případě infrastrukturních projektů financovaných z ERF vyžadováno nezávislé posouzení ex ante, které vezme v úvahu sociální a ekologický dopad projektů a jejich přidanou hodnotu; domnívá se, že rozhodnutí o financování musí být vázáno na řádnou analýzu nákladů a přínosů a že mají být financovány projekty, pokud jejich realizace není sporná z hlediska ochrany životního prostředí a z finančního nebo společenského hlediska;

45.  připomíná, že oslabování monitorování výkonnosti a hodnocení výsledků má neblahý vliv na vyvozování odpovědnosti vůči veřejnosti a na komplexní informovanost tvůrců politik; poukazuje na to, že je nezbytné poskytnout Parlamentu jasný obraz o tom, do jaké míry bylo skutečně dosaženo hlavních cílů Unie; zdůrazňuje význam vyváženějšího přístupu s menší důvěrností a větší transparentností, zejména v případě zpráv o řízení vnější pomoci;

46.  je přesvědčen, že před přijetím závazků týkajících se finančních zdrojů Unie a při posuzování očekávaných výsledků je zásadně důležité posuzovat rizika spjatá s volbou konkrétního způsobu provádění; je přesvědčen, že pro zajištění účinné podpory ze strany ERF má zásadní význam kombinace projektů jak z hlediska jejich věcného zaměření, tak z hlediska způsobu provádění;

47.  domnívá se, že pro zvyšování účinnosti pomoci z ERF je nutná silnější podpora technických a administrativních zdrojů zejména s ohledem na složitost pravidel, protože finanční nařízení pro ERF není samostatný dokument a musí být použito ve spojení s jinými právními zdroji, což s sebou nese značné riziko právní nejistoty a chyb;

48.  domnívá se, že k zajištění lepšího využití finančních prostředků a posílení účinnosti poskytované pomoci je nezbytné zjednodušit pravidla přidělování prostředků; vyzývá Komisi, aby dala podnět ke zjednodušení pravidel přidělování finančních prostředků a podpořila místní partnery při provádění projektů; zdůrazňuje však, že zjednodušení nemůže být na úkor stávajícího systému kontrol ex ante a ex post a vyvážeností, které jsou nezbytné pro komplexní dohled; zdůrazňuje, že v kontrolách ex ante již přetrvávají nedostatky, což je oblast, v níž je nutné pečlivě zvažovat zjednodušení v porovnání s riziky; připomíná Komisi, aby zdůraznila správnou rovnováhu mezi menší administrativní zátěží a účinnou finanční kontrolou a zároveň zjednodušila pravidla pro přidělování prostředků z rozvojových fondů;

49.  prohlašuje, že zjednodušení pravidel přidělování finančních prostředků by nemělo odklánět prostředky od cílů a principů základních aktů, a je přesvědčen, že jakékoli směrování přes svěřenské fondy by nemělo být na úkor ERF a dlouhodobých politik Unie;

Pracovní skupina pro „znalosti, výkonnost a výsledky“

50.  vítá první zprávu o vybraných výsledcích projektů v kontextu zavádění rámce Unie pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje coby doplňkový krok k závazku Komise zlepšovat svou odpovědnost a šířeji informovat o výsledcích probíhajících operací; zajímá jej zejména seznam ukazatelů výkonnosti organizací, který pomáhá s měřením a vykazováním dopadu na rozvoj, výsledků a výstupů dosažených partnerskými zeměmi a útvary Komise;

51.  domnívá se, že je vhodné tyto informace pravidelně zahrnovat do nadcházejících výročních zpráv o činnosti, aby bylo možné sledovat vývoj toho, jak Komise přispívá k výsledkům v různých oblastech rozvojové spolupráce, jako je správa veřejných financí, řádná správa věcí veřejných nebo pákový efekt dosažený kombinováním činností;

Posuzování výsledků dosažených delegacemi Unie

52.  vítá pokrok v analýze celkových výsledků dosažených delegacemi Unie, která vycházela z výsledků poskytnutých klíčovými ukazateli výkonnosti v porovnání s cíli, pokud jde o účinnost zavedeného systému vnitřních kontrol a systémů auditu, a také z efektivního řízení operací a zdrojů v roce 2015;

53.  vyzývá k větší ambicióznosti ve strategii, řízení a odpovědnosti fondů ERF; zdůrazňuje, že existuje příležitost optimalizovat odolnost všech činností ERF tím, že se posílí kritéria hospodářské a finanční účinnosti a bude stanoven pokrok v účelnosti a účinnosti, který se odrazí ve výkonnosti řízení; má za to, že příprava posouzení potřeb představuje účinnou předběžnou fázi pro zajištění konečné účinnosti finančních prostředků Unie;

54.  uznává, že informace uvedené v 86 zprávách o řízení vnější pomoci mají velký význam pro prohlášení o věrohodnosti, které má poskytnout Komise ohledně řízení vnější pomoci a pozitivních trendů ve výkonnosti delegací, kde byly v roce 2015 splněny cíle v případě 20 z 24 klíčových ukazatelů výkonnosti v porovnání s 15 ukazateli v roce 2014;

55.  vyjadřuje však politování nad tím, že devět delegací z 86 nedosáhlo referenční úrovně 60 % splněných klíčových ukazatelů výkonnosti; vyzývá útvary Komise, aby bedlivě sledovaly ty delegace, které teprve nedávno dosáhly cíle 60 % nebo tento 60% cíl jen mírně překročily, s cílem zlepšit a posílit analýzu trendů u delegací;

56.  vyzývá útvary Komise, aby jednak pravidelně aktualizovaly vymezení klíčových ukazatelů výkonnosti a související způsoby posuzování, jednak dále zdokonalovaly svá posouzení rizik, zejména stanovením rizikových profilů (rizika a priori nebo rizika spojená s výstupy) u projektů v portfoliu každé delegace, aby bylo možné již v rané fázi lépe vybrat pouze životaschopné projekty; důrazně doporučuje, aby bylo provedeno komplexnější posouzení rizika ex ante, aby bylo možné vybrat pouze nejvíce životaschopné projekty;

57.  vyzývá Komisi, aby vypracovala typologii příčin překážek a obtíží vyskytujících se při provádění projektů, aby bylo možné okamžitě určit nejvhodnější reakce a nápravná opatření;

58.  domnívá se, že je nesmírně důležité, aby byla vedoucím delegací i nadále neustále připomínána jejich klíčová role při celkovém posilování věrohodnosti a při řízení operací, zejména pokud jde o posuzování různých prvků, které by mohly vést k vyjádření výhrady;

59.  důrazně opakuje, že je třeba komplexně posílit odpovědnost delegací Unie, v nichž pracují zaměstnanci Evropské služby pro vnější činnost; domnívá se, že by to mělo doplňovat zprávy o řízení vnější pomoci, které připravují a podepisují vedoucí delegací Unie;

60.  zastává názor, že je třeba vedoucím delegací Unie jasně připomenout jejich povinnosti a úkoly v oblasti řízení a dohledu a to, že by se neměli soustředit jen na politickou složku svých povinností;

61.  vyzývá Komisi, aby neprodleně informovala o konkrétních nápravných opatřeních přijatých v případě, že byl projekt tři roky po sobě klasifikován jako „červený“ v souvislosti s klíčovým ukazatelem výkonnosti č. 5 (tj. podíl projektů, které dostaly červenou za pokrok při provádění) a klíčovým ukazatelem výkonnosti č. 6 (tj. podíl projektů, které dostaly červenou za dosažení výsledků), tak aby bylo možné urychleně přezkoumat počáteční plánované cíle, přesměrovat dostupné finanční prostředky na vhodnější projekty a potřeby pomoci, nebo dokonce zvážit případné zastavení projektu;

62.  uznává diplomatické následky rozhodnutí zastavit financování projektu a vyplácení přímé rozpočtové podpory, ale důrazně připomíná, že je důležité chránit finanční zájmy Unie;

63.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost monitorování operací prováděných spolu s mezinárodními organizacemi, jako je Organizace spojených národů a jí podřízené organizace, starým zbývajícím závazkům, zejména v rámci Evropského rozvojového fondu, a spolehlivosti údajů ze Společného informačního systému pro oblast vnějších vztahů a hodnot používaných při přípravě zpráv o řízení vnější pomoci;

64.  zdůrazňuje, že celková výše zdrojů z osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF činí 76,88 miliardy EUR, z čehož je 41,98 miliardy EUR uvedeno jako platby; je velmi znepokojen tím, že zbývající závazky dosahují výše 11,61 miliardy EUR a disponibilní zůstatek na konci roku 2015 činí 23,27 miliardy EUR;

Monitorování zaměřené na výsledky

65.  vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu veškerá poučení z rozhodovacího procesu a zajistila tak skutečné propojení mezi hodnoceními a formulováním politik; žádá Komisi, aby na jednotlivé činnosti v rámci hodnocení přidělila odpovídající řídící kapacity a aby zajistila spolehlivost systémů útvaru EuropeAid zajišťujících hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky;

66.  připomíná, že v rámci závazku Komise ohledně zajišťování kvality by měla být poskytována vnější, objektivní a nestranná zpětná vazba týkající se výsledků projektů a programů Komise v oblasti pomoci; domnívá se, že výsledky hodnocení jsou klíčovými prvky, z nichž vychází politika a proces přezkumu politik a které pomáhají upravit strategické politické cíle a zlepšují celkovou soudržnost politik Unie; považuje za vhodné zajistit, aby bylo provedeno konečné posouzení financovaných projektů prostřednictvím nezávislých analýz ex post;

67.  domnívá se, že investice do analýz a shromažďování výsledků a dokladů z různých druhů hodnocení nejenže pomáhají Komisi utvořit si celkový obraz o trendech, ale také jí umožňují poučit se z předchozích zkušeností, což posílí konečnou efektivitu procesů hodnocení a také poskytne lepší podklady pro rozhodování a tvorbu politik;

68.  domnívá se, že sdílení znalostí všemi prostředky a nástroji je zásadně důležité nejen pro rozvoj kultury hodnocení, ale především pro rozvoj účinné kultury výkonnosti;

Činnosti související s rozpočtovou podporou

69.  konstatuje, že v roce 2015 bylo z celkových plateb ve výši 5 746 000 EUR určeno 1 266 440 EUR (čili 22 %) na rozpočtovou podporu;

70.  má za to, že rozpočtová podpora představuje formu pomoci, která je přizpůsobená zvláštnostem rozvojové pomoci a posiluje odpovědnost země a účinnost pomoci, což přináší konkrétní výsledky při plnění cílů rozvojové politiky; konstatuje však, že rozpočtová podpora s sebou nese svěřenecká rizika a může vyvolávat nejistotu ohledně výsledků a výkonnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné využívání rozvojové pomoci poskytované ve formě rozpočtové podpory, a to zejména prováděním specificky zaměřených školení a poskytováním technické pomoci příjemcům;

71.  vítá výroční zprávu Komise o rozpočtové podpoře za rok 2016, jež podává přehled hlavních ukazatelů výsledků za rok 2015 v zemích, jež obdržely rozpočtovou podporu Unie; vyzývá Komisi, aby závěry této zprávy zahrnula do nadcházející výroční zprávy o činnosti;

72.  připomíná, že ve fázi předcházející uzavření smlouvy je třeba nepřetržitě dodržovat čtyři kritéria způsobilosti a při kontrole poskytování rozpočtové podpory je pak nutné respektovat vývoj stanovených cílů a dohodnutých očekávaných výsledků;

73.  zdůrazňuje, že musí být jasně prokázáno, jak rozpočtová podpora přispívá k žádoucím rozvojovým výsledkům, a že její používání musí být podmíněno zlepšením řízení veřejných financí, demokratickým dohledem a odpovědností a úplnou transparentností vůči vnitrostátním parlamentům a občanům přijímajících zemí; domnívá se, že prioritou je, aby byla tato podpora vázána na účinný boj proti korupci v zemích, které rozpočtovou podporu využívají;

74.  domnívá se, že kritéria výkonnosti vyplácení představují ústřední prvek řízení činností souvisejících s rozpočtovou podporou i hlubšího politického dialogu a dialogu o politice;

75.  považuje za nezbytné posílit politický dialog a dialog o politice, podmíněnost pomoci a rámec logického řetězce s cílem zajistit soulad mezi rozhodnutím a předběžnými podmínkami plateb jasným propojením plateb s dosahováním výsledků, vybraných cílů a předem určených klíčových ukazatelů výkonnosti; vyzývá útvary Komise, aby odpovídajícím způsobem dále posílily rámec dohledu Komise; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala výkonnost a výsledky a aby o nich systematičtěji informovala;

76.  vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala o provádění addisabebské iniciativy v oblasti daní zahájené v roce 2015, zejména o opatřeních zavedených za účelem potírání praktik vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových úniků a nezákonných finančních toků; má rovněž za to, že účinnost veřejné správy a řízení veřejných financí, korupce a podvody jsou hlavními rizikovými aspekty, které je třeba soustavně a důkladně kontrolovat;

Rozvoj dimenze dohledu nad svěřenskými fondy a nástroji ke kombinování zdrojů

77.  uznává důvody pro vytváření specializovaných svěřenských fondů coby nástroje pro seskupování finančních zdrojů od různých zainteresovaných stran s cílem zvýšit pružnost a urychlit reakci Unie na globální mezinárodní problémy, závažné krize či mimořádné situace; domnívá se nicméně, že se na reakcích Unie na tyto výzvy mohou účinně podílet i menší projekty, u nichž jsou jasně vymezeny cíle, hospodářské subjekty a příjemci a jež přinášejí konkrétní výsledky a odpovídají dlouhodobé strategii;

78.  domnívá se, že by měla být náležitě zohledňována soudržnost a doplňkovost jakýchkoli nových rozvojových nástrojů s Evropským rozvojovým fondem, zejména pokud jde o dopad pomoci, její řízení a administrativní náklady vzhledem k celkovým přínosům; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby tyto nové rozvojové nástroje byly vždy v souladu s celkovou strategií Unie a cíli její rozvojové politiky;

79.  vyjadřuje znepokojení nad velkým množstvím svěřenských fondů a platforem pro kombinování zdrojů, na jejichž financování členské státy vynakládají značné částky, jež však nejsou součástí rozpočtu Unie; důrazně poukazuje na možné problémy týkající se správy, účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti; varuje Komisi před rizikem externího zajišťování a rozmělnění cílů rozvojové politiky; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby pomohl při posuzování rizik a zlepšování celkové transparentnosti a odpovědnosti a porovnal účinnost investic prostřednictvím svěřenských fondů s investicemi z přímého nebo nepřímého řízení ERF;

80.  konstatuje, že svěřenské fondy byly součástí reakce ad hoc, což ukazuje, že ERF, rozpočet Unie a víceletý finanční rámec postrádají zdroje a flexibilitu potřebnou pro rychlé a komplexní řešení závažných krizí; je přesvědčen, že k prokázání jejich účinnosti je zapotřebí více času;

81.  bere na vědomí zřízení nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku, lituje však, že nedošlo k žádné předchozí konzultaci s Parlamentem, přestože podle politického závazku přijatého Komisí má Parlament nad plánováním ERF vykonávat zvýšený dohled; konstatuje, že nouzovému svěřenskému fondu EU pro Afriku bylo vyplaceno 57 % (tj. 47,142 milionu EUR) původní částky přislíbené členskými státy a jinými dárci (Švýcarskem a Norskem); konstatuje, že pro nouzový svěřenský fond EU pro Afriku bude použito 1,4 miliardy EUR z rezervy ERF a že celkové finanční přísliby členských států EU představují pouze 81,492 milionu EUR (tj. 4,3 % z plánované výše 1,8 miliardy EUR); konstatuje, že svěřenský fond Bekou z této částky přislíbil a vyplatil 34,925 milionu EUR;

82.  vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní kontrolní mechanismy, jež v souvislosti s postupem udělování absolutoria zajistí politickou kontrolu, zejména ze strany Parlamentu, nad správou, řízením a prováděním těchto nových nástrojů; považuje za důležité vypracovat konkrétní strategie dohledu nad těmito nástroji s konkrétními cíli, dílčími cíli a přezkumy;

83.  je silně znepokojen nedostatečně konkrétními cíli a absencí závazných ukazatelů a měřitelných cílů k posouzení výkonnosti svěřenských fondů; požaduje, aby byla dále posílena opatření ke sledování výkonnosti (nebo struktura či rámce výsledků) související s plánovanými opatřeními tak, aby zahrnovala střednědobé a dlouhodobé cíle, které jsou plně v souladu s cíli politiky Unie;

84.  má zejména zájem dostávat informace o pákovém poměru, kterého dosahují stávající nástroje kombinující zdroje financování, se zvláštním důrazem na přidanou hodnotu a adicionalitu v porovnání s tradiční podporou poskytovanou Unií;

Posilování rámců spolupráce s mezinárodními organizacemi

85.  konstatuje, že intervence ERF prováděné prostřednictvím nepřímého řízení s mezinárodními organizacemi a rozvojovými agenturami dosáhly výše 810 milionů EUR a z toho 347 milionů EUR šlo prostřednictvím Organizace spojených národů;

86.  uznává přidanou hodnotu spolupráce s mezinárodními organizacemi v určitých konkrétních souvislostech; poukazuje však na opakující se nedostatky, jako je úroveň finančních chyb, jež ovlivňuje míru chyb, nedostatky v podávání zpráv, problém odpovědnosti za výsledky a z toho plynoucí nedostatek viditelnosti Unie coby dárce a nutnost harmonizovat očekávání, pokud jde o zaměření na výsledky a efektivnost nákladů;

87.  vyzývá Komisi nebo mezinárodní instituce, zvláště v případě spolufinancovaných iniciativ a iniciativ zahrnujících více dárců, aby:

   i) hodnotily a plánovaly budoucí přínosy projektu a způsob, jakým se každý partner bude podílet na konečných výsledcích a širším dopadu, tak, aby se předešlo otázkám ohledně odpovědnosti za výsledky, tj. jaké výsledky lze přičíst financování z prostředků Unie a jaké intervencím jiných dárců;
   ii) kombinovaly správní rámce s rámci Unie, zejména zlepšováním svých metod řízení rizik; domnívá se, že je nutné pečlivě monitorovat zaměnitelnost finančních prostředků vzhledem k jejich vysoké úrovni svěřeneckého rizika;
   iii) zlepšily modely rámců spolupráce se všemi mezinárodními organizacemi s cílem zajistit především důkladnější kontrolu nákladů na řízení;
   iv) zajistily soudržnost mezi projekty prováděnými v rámci spolupráce s mezinárodními organizacemi a opatřeními a politikami Unie jako celku;

Řízení afrického mírového projektu

88.  konstatuje, že africký mírový projekt je finančním nástrojem Unie určeným k podpoře spolupráce s Afrikou v oblasti míru a bezpečnosti s celkovým závazkem 901,2 milionu EUR v roce 2015, z toho na 600 milionů EUR byla uzavřena smlouva a celá částka byla vyplacena v rámci jedenáctého Evropského rozvojového fondu; konstatuje, že přibližně 90 % finančních prostředků afrického mírového projektu je řízeno prostřednictvím dohod podepsaných s Komisí Africké unie, jež je prováděcím orgánem Africké unie;

89.  konstatuje, že Komise nedůvěřuje provádění afrického mírového projektu, který funguje již léta; v této souvislosti je překvapen návrhem Komise převést ještě více rozvojových prostředků na bezpečnostní opatření v Africe; zdůrazňuje také, že financování afrického mírového projektu z ERF představuje provizorní řešení již 15 let; zdůrazňuje, že financování rozvoje po celou tuto dobu významně finančně přispívá k africkým bezpečnostním politikám, neboť výdaje Unie na bezpečnost za účelem rozvoje neexistují;

90.  vyjadřuje politování nad skutečností, že systém kontroly řízení a provozního monitorování afrického mírového projektu nebyl tak účinný, aby chránil ERF před nezákonnými a neoprávněnými výdaji, a provádění zmírňujících opatření nebylo dostatečné k tomu, aby napravilo zjištěné institucionální nedostatky; lituje také nedostatků v systémech monitorování a vykazování financovaných činností afrického mírového projektu;

91.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že nebyly zohledněny výsledky posouzení pilířů provedeného v souladu s požadavky finančního nařízení, zejména ty, které se týkaly nedodržení účetních postupů, postupů pro zadávání veřejných zakázek a postupů dalšího pověření; lituje, že nápravná opatření nebyla provedena rychleji;

92.  vyzývá Komisi, aby přizpůsobila správu, koordinaci a odpovědnost jednotlivých zúčastněných stran (tj. útvarů Komise, Evropské služby pro vnější činnosti a delegací Unie) při monitorování financování afrického mírového projektu a informování o projektech probíhajících v jeho rámci;

93.  žádá Komisi, aby v řádném termínu informovala Parlament o nápravných opatřeních, výši zpět získaných prostředků a o zlepšeních v oblasti správy finančních prostředků ze strany afrického mírového projektu;

Spolupráce se zámořskými zeměmi a územími

94.  uznává, že ERF se zaměřuje především na africké země, a je přesvědčen, že zámořské země a území by neměly být přehlíženy z hlediska politických cílů; vyzývá Komisi, aby vytvářela větší synergie s vnitřními a horizontálními politikami Unie s konkrétní účastí zámořských zemí a území;

95.  věří, že by se měla pozorně sledovat výkonnost pomoci a dopad rozvojové politiky, ale i jiných evropských a mezinárodních politik na země nacházející se ve stejné zeměpisné oblasti jako zámořské země a území; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvýšená pozornost zvláštní situaci ostrova Mayotte, a to vzhledem k tomu, že v roce 2014 přešel z kategorie zámořských zemí a území do kategorie nejvzdálenějších regionů;

96.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všem zámořským zemím a územím plynuly výhody z financování spravedlivě a stejnou měrou; vyzývá Komisi, aby dále podporovala správy zámořských zemí a území při provádění projektů ERF, zejména prostřednictvím odborné přípravy a technické pomoci;

97.  připomíná zeměpisné rysy zámořských zemí a území; vyzývá Komisi, aby do financování v zámořských zemích a územích lépe začlenila sledované klíčové ukazatele výkonnosti; vyzývá rovněž Komisi, aby jako součást prodloužení přípravné akce v rámci programu BEST (dobrovolný program pro služby v oblasti biologické rozmanitosti a ekostystémů na evropských zámořských územích) navrhla stálý mechanismus, který by v zámořských zemích a územích Unie sloužil k ochraně biologické rozmanitosti, rozvoji ekosystémových služeb a boji proti dopadům změny klimatu;

98.  opět vyzývá Komisi, aby do roku 2020 vytvořila zvláštní nástroj financování zámořských zemí a území s ohledem na jejich zvláštní status a jejich příslušnost k evropské rodině.

Reakce Evropského rozvojového fondu na naléhavé globální problémy

Otázka migrace a rozvojová pomoc

99.  připomíná, že hlavním cílem rozvojové politiky Unie je omezit a nakonec vymýtit chudobu a že v zemích AKT a v zámořských zemích a územích ERF dosud dosahuje pokroku; věří, že otázky úspěšné rozvojové pomoci a migrace jsou vzájemně propojené, jelikož migrace může vyplývat ze sociální a ekonomické zranitelnosti a protože za zmírňováním hlavních příčin migrace může stát dřívější cílená rozvojová pomoc;

100.  poukazuje na nedávné přijetí globální strategie Unie zaměřené na dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, která dále posiluje souvislost mezi rozvojem a migrací a začleňuje migraci a bezpečnost do nového rámce pro rozvoj a spolupráci;

101.  připomíná postoj Parlamentu k holistickému přístupu k migraci založenému na nové kombinaci politik, včetně posílení vazby mezi migrací a rozvojem skrze řešení základních příčin migrace a současně prosazováním změny ve způsobech financování za účelem řešení migrační krize;

102.  uznává, že Evropská unie zvýšila podporu na reformy bezpečnostního sektoru; je nicméně přesvědčen, že by Komise měla zajistit, aby finanční prostředky nebyly převedeny na podporu bezpečnosti, aniž by současně nebyla posílena podpora demokratických reforem;

103.  je přesvědčen, že rozsah migrační krize vyvolal potřebu rychlejší a účinnější reakce a poskytování pomoci; domnívá se, že je užitečné zavést ve Výboru pro rozvojovou pomoc OECD vhodný odvětvový kód pro „migraci“, což umožní lépe začlenit migraci do rozvojového programu, usnadní kódování a použití finančních prostředků a umožní lépe sledovat a monitorovat částky určené na vnější opatření v boji proti hlavním příčinám migrace;

104.  vítá zamýšlené spuštění plánu vnějších investic pro Afriku, koncipovaného podle Evropského fondu pro strategické investice, za účelem řešení konkrétních nedostatků v oblasti investic; považuje to za jeden z nejvhodnějších a nejúčinnějších nástrojů k dosažení dlouhodobého cíle Parlamentu poskytnout lidem odpovídající životní podmínky, a řešit tak základní příčiny nadměrné migrace z Afriky;

105.  uznává, že prostředky ERF přispívají k řešení základních příčin současné globální uprchlické a migrační krize; zdůrazňuje, že prostředky ERF nesmějí být zneužívány k jiným účelům, než k účelům uvedeným v příslušných ustanoveních, tedy např. ke kontrole bezpečnosti hranic a k účinným opatřením pro navracení osob; vyzývá Komisi, aby se konstruktivně zasadila o dosažení synergií mezi rozpočtem Unie, ERF a dvoustrannou spoluprací v zájmu řešení problémů týkajících se prevence migrační krize;

106.  vyzývá k průběžnému zdokonalování strategického chápání a rámce pro vnější politiky Unie v oblasti migrace a politických možností spolu s klíčovými aktéry, aby byla zajištěna přehlednost i koordinovaná a soudržná mobilizace mechanismů týkajících se vnějšího rozměru migrace v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém výhledu, ať už v rozpočtovém rámci Unie, nebo mimo něj;

107.  domnívá se, že je nezbytně nutné uvést potřebu lepších výsledků do souladu s dostupností dostatečných finančních prostředků, aby byla zajištěna vysoká míra ambicióznosti při navrhování komplexní a udržitelné reakce Unie na stávající i budoucí výzvy vyvolané migrační krizí; zastává názor, že výdaje Unie na vnější rozměr migrace je třeba vynakládat efektivněji a že musí splňovat kritéria „přidané hodnoty“, aby lidem zajistily odpovídající životní podmínky v zemích jejich původu a jiných zemích AKT;

108.  vyzývá všechny hlavní zainteresované strany, aby se zamyslely a náležitě reagovaly s cílem dosáhnout rovnováhy mezi flexibilitou intervencí, doplňkovostí finančních prostředků, jejich úrovní a nezbytným využíváním finanční páky a rovněž potenciální součinností a celkovou adicionalitou intervencí Unie;

109.  je přesvědčen, že stávající roztříštěnost nástrojů s vlastními specifickými cíli, aniž by byly vzájemně provázány, brání parlamentnímu dohledu nad způsobem využívání finančních prostředků a určení odpovědnosti, čímž ztěžuje jednoznačné posouzení toho, jaké finanční částky jsou skutečně vynakládány na podporu vnějších akcí v oblasti migrace; lituje, že to vede k nedostatku efektivnosti, transparentnosti a odpovědnosti; považuje za nezbytné změnit zacílení využívání stávajících politických nástrojů s jasnou a obnovenou strukturou cílů za účelem zvýšení jejich celkové účinnosti a viditelnosti;

110.  domnívá se v této souvislosti, že by se mělo náležitě dbát na vhodné zacílení pomoci na různé a vyvíjející se problémy týkající se vnějšího rozměru migrace a současně je třeba také zajistit dostatečný dohled nad vynakládanými prostředky, aby se předešlo riziku neoprávněného použití finančních prostředků a duplicitního financování, a zaručit, aby pomoci poskytované v rámci ERF mohly i nadále využívat také jiné země AKT;

111.  je přesvědčen, že změna klimatu a s ní související výzvy, migrace a rozvoj spolu úzce souvisejí; vyzývá k lepšímu pochopení této souvislosti při přidělování rozvojové pomoci a při stanovování cílů rozvojové politiky; vyzývá Komisi a EIB, aby zabránily pouhému zvyšování finančních prostředků vynakládaných na řešení problémů souvisejících s migrací, aniž by zohlednily projekty zaměřené na přizpůsobení se změně klimatu a další rozvojové projekty;

Příspěvky EIB

112.  konstatuje, že v roce 2015 bylo zemím AKT a zámořským zemím a územím přiděleno 936 milionů EUR ve formě projektů prováděných v 15 zemích a šesti regionálních uskupeních;

113.  podporuje průřezové cíle rámce pro investiční facilitu AKT, tj. podporu místního soukromého sektoru a rozvoj infrastruktury zaměstnanosti a sociálně-ekonomické infrastruktury umožňující udržitelný rozvoj na místní a regionální úrovni a také podporu rozvoje soukromého sektoru a klíčových infrastruktur v rámci svěřenského fondu pro infrastrukturu EU-Afrika;

114.  vítá snahu EIB přispět k reakci Unie na zásadní mezinárodní problémy, zejména prostřednictvím migračního balíčku EIB pro AKT a iniciativy na posílení ekonomické odolnosti, jimiž podpořila Unii a partnerské země při řešení sociálně-ekonomických problémů přispívajících k migraci a předznamenala plán vnějších investic; konstatuje však, že stále existuje úkol zajistit odpovídající politickou a demokratickou kontrolu činností EIB;

115.  vyzývá EIB, aby vyžadovala a upřednostňovala dlouhodobé účinky investic a jejich příspěvek k udržitelnému rozvoji ve všech hospodářských, sociálních a environmentálních aspektech;

116.  vyzývá EIB, aby dále podporovala rozvoj místního soukromého sektoru jakožto klíčové hnací síly udržitelnosti, aby podporovala základní sociální a ekonomickou infrastrukturu, jež je v bezprostředním zájmu příjemců, a aby hledala nové místní a regionální partnery ve specifické oblasti mikrofinancí; vyzývá EIB, aby zvýšila adicionalitu lepším odůvodňováním využívání prostředků;

117.  vyzývá EIB, aby zajistila pravidelné sledování uskutečňovaných projektů a to, že po dobu trvání projektu budou účinně plněny původní cíle a kritéria; je přesvědčen, že EIB by měla brát v úvahu možný vývoj projektu a jeho cílů;

118.  vítá druhou zprávu EIB z roku 2015 o výsledcích jejích externích operací a skutečnost, že EIB využívá rámec pro hodnocení na základě tří pilířů a rámec pro měření výsledků pro posuzování očekávaných výsledků investičních projektů ex ante;

119.  domnívá se, že rámec pro měření výsledků a výkonnosti investiční facility by měl měřit dopad každého projektu na rozvoj; zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na tytéž cíle a strategie, jaké mají rozvojové politiky Unie; vybízí EIB, aby své činnosti dále slaďovala s cíli rozvojové politiky Unie;

120.  žádá, aby byly systematicky zveřejňovány informace o investiční facilitě AKT, pokud jde o smlouvy o půjčkách, a vyzývá k větší transparentnosti ohledně rozhodnutí správní rady a základních dokumentů;

121.  považuje tento audit investiční facility AKT za osvědčený postup z hlediska spolupráce mezi Parlamentem a Účetním dvorem a z hlediska společně vykonávané kontroly; lituje však toho, že se audit nevztahuje na projekty prováděné v zámořských zemích a územích a na finanční prostředky přidělované těmto zemím a územím; vyjadřuje politování nad tím, že se na tuto investiční facilitu nevztahuje audit Účetního dvora prováděný za účelem ročního prohlášení o věrohodnosti a že nepodléhá postupu udělení absolutoria Parlamentem;

Na cestě k dohodě navazující na dohodu z Cotonou

122.  uznává výsledky ERF a současně má za to, že by měly být zváženy nové perspektivy s cílem zohlednit změny v situaci zemí AKT a zámořských zemí a území a ve vývoji nových udržitelných cílů, zejména vzájemná souvislost mezi mírem, humanitární pomocí, změnou klimatu a s ní souvisejícími výzvami, ztrátou biologické rozmanitosti a migrací;

123.  vítá společné sdělení Parlamentu a Radě „Obnovené partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří“, jež vydala Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 22. listopadu 2016 (JOIN(2016)0052), a vyzývá k dalším diskusím mezi orgány Unie o budoucích vztazích Unie a AKT;

124.  konstatuje, že ačkoli Komise navrhla významné zjednodušení finančního nařízení o souhrnném rozpočtu, každý ERF je stále řízen na základě vlastního finančního nařízení; domnívá se, že jednotné finanční nařízení by zjednodušilo řízení a provádění jednotlivých ERF; dále zdůrazňuje, že Parlament již dlouho vyzývá k začlenění ERF do rozpočtu Unie;

125.  je přesvědčen, že v dohodě navazující na dohodu z Cotonou by měla být zajištěna větší soudržnost mezi cíli rozvoje a všemi vnějšími politikami Unie a ústřední místo by mělo patřit prvkům, jako je boj proti nerovnosti a opatření ve prospěch udržitelného rozvoje;

126.  očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem 11. ERF v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji, ale také by měl plně respektovat zásady účinnosti rozvoje, které byly opět potvrzeny na fóru na vysoké úrovni o globálním partnerství, které se konalo v Nairobi, zejména to, aby přijímající země přijaly samy odpovědnost za stanovené priority;

127.  doporučuje, aby dohoda navazující na dohodu z Cotonou přesáhla rámec hospodářských otázek a podpořila účinný politický dialog; připomíná, že politický dialog je jedním z klíčů k zajištění výkonnosti a účinnosti pomoci;

128.  má za to, že dohoda navazující na dohodu z Cotonou by měla podpořit posílení postavení místních komunit a občanské společnosti celkově a jejich zapojení, zejména prostřednictvím uzavírání dohod o místních partnerstvích, aby se zajistilo řádné provádění projektů na místní úrovni, a zvláště pak v rámci nepřímého řízení;

129.  vyzývá k uznání dopadu změny klimatu a s ní souvisejících výzev a ztráty biologické rozmanitosti na všechny faktory rozvoje; domnívá se, že dohoda navazující na dohodu z Cotonou by se měla více zaměřit na udržitelný rozvoj přijímajících zemí, a zejména na otázku energetické soběstačnosti;

130.  vyzývá Komisi, aby uznala a dále rozvíjela ostrovní rozměr rozvojové politiky a aby vytvořila zvláštní nástroj pro malé ostrovní rozvojové státy, což umožní lepší přidělování finančních prostředků, lepší výkonnost a lépe přizpůsobenou kontrolu;

131.  navrhuje Komisi, aby a priori prováděla posuzování dopadu rozvojové politiky na země a regiony v téže zeměpisné oblasti, systematičtěji o něm informovala, a umožnila tak větší synergie mezi všemi fondy dostupnými v těchto regionech;

132.  opětovně vyjadřuje svou dlouhodobou podporu zahrnutí Evropského rozvojového fondu do rozpočtu EU s cílem zvýšit demokratickou kontrolu a odpovědnost a posílit účinnost, transparentnost a viditelnost využívání ERF; zdůrazňuje, že zahrnutí fondu do rozpočtu by snížilo transakční náklady a zjednodušilo plnění požadavků týkajících se podávání zpráv a účetnictví tím, že by existoval pouze jeden soubor administrativních pravidel a rozhodovacích struktur;

Opatření navazující na usnesení Parlamentu

133.  vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zahrnul přehled opatření navazujících na doporučení, která vydal Parlament ve svých usneseních týkajících se každoročního udělování absolutoria.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(2) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(3) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“), (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(4) Sdělení CAB D(2016) Ares 06675546.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1..

Právní upozornění