Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2206(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0149/2017

Předložené texty :

A8-0149/2017

Rozpravy :

PV 26/04/2017 - 19
CRE 26/04/2017 - 19

Hlasování :

PV 27/04/2017 - 5.24

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0155

Přijaté texty
PDF 720kWORD 61k
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - Brusel Konečné znění
Absolutorium za rok 2015: Výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
P8_TA(2017)0155A8-0149/2017
Usnesení
 Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2015: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2016/2206(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2015,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2014 (COM(2016)0674) a připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2016)0338 a SWD(2016)0339),

–  s ohledem na zvláštní výroční zprávy(1) Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2015,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 110 tohoto nařízení,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 12/2016 nazvanou „Používání grantů agenturami: není vždy vhodné ani prokazatelně účinné“,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0149/2017),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a článkem 3 přílohy IV jednacího řádu Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria orgán příslušný k udělení absolutoria zdůrazňuje zvláštní význam, který má další posilování demokratické legitimity orgánů Unie prostřednictvím posilování transparentnosti a odpovědnosti, a které má uplatňování koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádného řízení lidských zdrojů;

1.  zdůrazňuje, že agentury mají značný vliv na tvorbu politik a rozhodování a na provádění programů v oblastech, které jsou pro evropské občany životně důležité, jako jsou např. zdraví, životní prostředí, lidská a sociální práva, migrace, uprchlíci, inovace, finanční dohled, zabezpečení a bezpečnost; opět připomíná význam úkolů, které agentury vykonávají, a jejich přímý dopad na každodenní život občanů Unie; zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou mají agentury pro posilování viditelnosti Unie v členských státech; připomíná dále význam autonomie agentur, zejména regulačních agentur a také agentur, mezi jejichž úkoly spadá nezávislý sběr informací; připomíná, že hlavním důvodem pro vznik agentur bylo poskytování nezávislých technických a vědeckých expertíz;

2.  poukazuje na to, že Účetní dvůr ve svém shrnutí výsledků výročních auditů agentur a dalších subjektů Unie za rok 2015 (dále jen „shrnutí Účetního dvora“) uvádí, že celkový rozpočet agentur na rok 2015 dosahoval přibližně 2,8 miliard EUR, což představuje zvýšení o přibližně 7,7 % oproti roku 2014 a odpovídá 2 % souhrnného rozpočtu Unie; upozorňuje na skutečnost, že většina rozpočtu agentur je financována z dotací Komise a zbytek tvoří příjmy z poplatků či další zdroje, které představují téměř jednu třetinu příjmů;

3.  konstatuje, že agentury zaměstnávají 9 965 trvalých, dočasných, smluvních či vyslaných zaměstnanců, což oproti předchozímu roku představuje zřetelný nárůst o 6,25 %, což vytváří potřebu bedlivě sledovat vývoj v této oblasti; chápe však, že počet zaměstnanců vzrostl ve většině agentur zabývajících se otázkami migrace a předcházení závažné trestné činnosti a terorismu, což jsou priority Unie, které byly opětovně zdůrazněny a posíleny v roce 2015;

4.  konstatuje, že Účetní dvůr ve svém shrnutí vydal výrok bez výhrad o ročních účetních závěrkám všech agentur, s výjimkou Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex); konstatuje dále, že operace, na nichž se zakládají účetní závěrky, byly v případě všech agentur legální a správné, s výjimkou Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), u nějž Účetní dvůr vydal výrok s výhradou;

5.  uznává, že v roce 2015 pokračovaly agentury s prováděním svých pracovních programů podle plánu; konstatuje nicméně, že probíhající diskuse ohledně revize finančního nařízení a budoucího víceletého finančního rámce na období po roce 2020 představují cennou příležitost zaměřit se na budoucnost a využít těchto příležitostí pro zavedení pozitivních změn, pokud se jedná o řízení rozpočtu agentur, jejich výstupy a jejich víceleté pracovní programy;

6.  připomíná, že by diskuse vedená v příslušných výborech o návrhu ročních pracovních programů a víceletých strategiích agentur měla napomoci zajistit, aby tyto programy a strategie byly vyvážené, odrážely skutečné politické priority a přispívaly k dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020;

7.  s uspokojením konstatuje, že některé agentury již spolupracují na základě svého tematického zařazení, např. agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(4) a evropské orgány dohledu(5); vybízí ostatní agentury, které ještě nezačaly, aby všude tam, kde je to možné, rozvíjely spolupráci s ostatními agenturami v tomtéž tematickém okruhu, a to nejen při zavádění sdílených služeb a dosahování součinnosti, ale také ve svých společných politických oblastech; vybízí Účetní dvůr, aby zvážil možnost předkládat situační zprávy o společných politických oblastech agentur; vyzývá Komisi a Radu, aby při reorganizaci agentur se sídlem ve Spojeném království vzaly v úvahu také možnosti lepší spolupráce s dalšími agenturami ve stejném tematickém zařazení a aby zavedly sdílené služby;

8.  je přesvědčen, že v rámci diskusí o novém přístupu k rozpočtu Unie založeném na výsledcích a na základě pokroku, jehož bylo dosaženo při posilování tematické spolupráce, i závěrů obsažených ve zprávě agentur nazvané „Jak agentury a další subjekty EU přispívají k realizaci strategie Evropa 2020 a k politickému programu Junckerovy Komise?“ by všechny příslušné orgány, tj. Komise, Parlament a Účetní dvůr, měly v rámci každoročního postupu udělování absolutoria rovněž zohledňovat tento tematický přístup, a to na základě návrhu obsaženého v příloze tohoto usnesení;

9.  se znepokojením konstatuje, že regulační agentury Unie, jejichž úkolem je posuzování rizik u regulovaných výrobků, zejména Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropská agentura pro chemické látky nebo Evropská agentura pro léčivé přípravky, nemají finanční a právní zdroje pro řádné plnění svých úkolů;

Společný přístup a plán opatření Komise

10.  připomíná, že v červenci 2012 přijaly Parlament, Rada a Komise společný přístup k decentralizovaným agenturám (dále jen „společný přístup“), což je politická dohoda o budoucím řízení a reformě agentur; připomíná dále, že tento společný přístup byl prováděn prostřednictvím plánu opatření Komise z prosince 2012;

11.  bere na vědomí druhou zprávu o pokroku při provádění společného přístupu (COM(2015)0179) a oceňuje pokrok, jehož bylo v mnoha oblastech dosaženo na cestě k racionalizaci jejich fungování; vítá úsilí Komise a agentur, jakož i pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění tohoto plánu;

12.  konstatuje, že většina činností z tohoto plánu opatření realizovaných agenturami pomohla posílit jejich odpovědnost a transparentnost, což opět prokazuje značné úsilí agentur uplatňovat společný přístup, navzdory tlaku spojenému se zdroji, a ukazuje, že agentury se chovají zodpovědně, řádně skládají účty a jsou transparentní; dále bere na vědomí informaci sítě agentur Unie (dále jen „síť“), podle níž agentury úspěšně dokončily realizaci činností uvedených ve společném přístupu;

13.  je nicméně znepokojen skutečností, že provádění těchto činností mělo kromě toho obecně negativní dopad na účinnost agentur a že v některých oblastech vedlo toto provádění k výraznému nárůstu nákladů, a to u lidských i finančních zdrojů; konstatuje dále, že k těmto zvýšeným nákladům sice došlo při provádění uvedených činností, tyto náklady však budou průběžně zvýšené i do budoucna;

14.  bere na vědomí administrativní břemeno, které vzniklo agenturám v důsledku provádění tohoto plánu opatření, a také „outsourcing“ (externí zadávání) několika úkolů spojených se sběrem a konsolidací údajů agentur a zadávání údajů do sítě, zejména pokud se jedná o rozpočtový proces a postup udělování absolutoria; vyzývá Komisi a rozpočtový orgán, aby toto úsilí uznaly a v rámci plánu pracovních míst poskytly agenturám dodatečné zdroje, zejména v souvislosti s funkcemi stálého sekretariátu sítě;

15.  konstatuje, že v souvislosti s uplatňováním nových mechanismů určených ke zdokonalení postupů podávání zpráv by měly být zrušeny předchozí mechanismy určené k tomuto účelu, aby se zabránilo zdvojování úkolů a existenci zdvojených systémů podávání zpráv, a dosáhlo se tak vyšší účinnosti;

16.  je přesvědčen, že agentury by měly v úzké spolupráci s Komisí, Parlamentem a Účetním dvorem i nadále rozvíjet komplexní ukazatele na měření celkových výsledků a účinnosti svých aktivit; konstatuje, že celkovým cílem by měl být vyvážený počet ukazatelů, které by posilovaly transparentnost a odpovědnost agentur a přinášely by podklady pro rozhodnutí rozpočtového orgánu ohledně rozpočtu a přidělování pracovních míst;

Rozpočtové a finanční řízení

17.  připomíná, že zásada ročního rozpočtu je jednou ze tří základních účetních zásad (společně se zásadou jednotnosti a vyrovnanosti), které jsou naprosto nezbytné k zajištění účinného plnění rozpočtu Unie; konstatuje, že podle shrnutí Účetního dvora je nejčastějším problémem rozpočtového a finančního řízení, který se týká 32 agentur (ve srovnání s 28 v roce 2014), i nadále přenos velkého objemu prostředků na závazky; konstatuje dále, že Účetní dvůr uvádí, že tyto záležitosti dále vykazoval a řídil se přitom svými interně stanovenými prahovými hodnotami pro jednotlivé hlavy rozpočtů agentur;

18.  konstatuje nicméně, že přenosy mohou často být zčásti nebo plně opodstatněné kvůli víceleté povaze operačních programů agentur a nezbytně ještě neznamenají, že se v plánování a provádění rozpočtu vyskytují nedostatky, ani nejsou vždy v rozporu se zásadou ročního rozpočtu; uznává skutečnost, že přenosy způsobené těmito operačními programy jsou v mnoha případech agenturami předem naplánovány a sděleny Účetnímu dvoru, což usnadňuje jednoznačné odlišování plánovaných přenosů od přenosů neplánovaných;

19.  upozorňuje na skutečnost, že Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) v zásadě schvaluje transparentní způsob odlišení „plánovaných“ přenosů od přenosů „neplánovaných“, který Eurofound již mnoho let používá; vybízí síť, agentury a Účetní dvůr, aby přezkoumaly, zda by postup pro odlišování plánovaných a neplánovaných přenosů a transparentní informování o nich mohl být zaveden do doby, než bude tato otázka začleněna do finančního nařízení;

20.  zdůrazňuje, že objem zrušených přenosů vypovídá o tom, do jaké míry agentury správně odhadují své finanční potřeby, a je lepším ukazatelem řádného rozpočtového plánování než výše přenesených prostředků;

21.  zdůrazňuje tudíž, že je třeba přijmout jednoznačné definice „plánovaných a oznámených“ přenosů s cílem racionalizovat informování Účetního dvora o tomto problému a umožnit rozpočtovému orgánu rozlišovat mezi přenosy, které jsou známkou nedostatečného rozpočtového plánování, a přenosy, které jsou rozpočtovým nástrojem podporujícím víceleté programy a plánování veřejných zakázek;

22.  v tomto ohledu požaduje, aby součástí příští revize finančního nařízení a rámcového finančního nařízení bylo společně s dalšími nezbytnými pokyny také začlenění definice „plánovaných a oznámených“ přenosů; vybízí Komisi, Účetní dvůr a síť, aby projednaly a navrhly možná řešení tohoto problému s cílem racionalizovat především finanční řízení v oblasti víceletých programů a veřejných zakázek;

23.  konstatuje, že auditované zprávy o plnění rozpočtu některých agentur se co do úrovně detailnosti liší od většiny ostatních agentur, z čehož plyne, že je naléhavě třeba vydat jednoznačné pokyny pro rozpočtové výkaznictví agentur; uznává, že agentury s odlišným výkaznictvím svěřily úlohu svého účetního účetnímu Komise a že různá úroveň detailnosti je způsobena praxí Komise při podávání zpráv; podporuje záměr Komise zavést pokyny pro rozpočtové výkaznictví agentur pro účetní závěrky za rok 2016; vyzývá síť a Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovaly o dalším vývoji této záležitosti;

24.  konstatuje, že agentury obvykle poskytují a vyplácejí granty v souladu s pravidly; vyzývá agentury, aby zlepšily své řízení grantů a aby se zaměřily na hodnocení účinnosti udělených grantů;

25.  naléhavě vyzývá všechny agentury, aby každá sestavila komplexní plán zachování provozu, který se bude zabývat přidruženými riziky nestálosti rozpočtů a činnosti, která by mohla nastat v důsledku neočekávaných a závažných událostí a okolností;

26.  vítá zjištění a doporučení Účetního dvora uvedená v jeho zvláštní zprávě č. 12/2016 o používání grantů agenturami;

Spolupráce mezi agenturami a s jinými orgány a institucemi – sdílené služby a součinnost

27.  zdůrazňuje přínosy sdílených služeb, které umožňují soudržné uplatňování administrativních prováděcích pravidel a postupů týkajících se lidských zdrojů a finančních otázek, a také potenciální zvýšení efektivity vyplývající ze sdílení služeb mezi agenturami, zejména pokud se přihlédne ke snižování rozpočtu a pracovních sil, jemuž agentury čelí;

28.  se znepokojením konstatuje, že některé agentury mají i nadále dvojí provozní a správní sídlo; považuje za nezbytné, aby tato zdvojená sídla, která nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu, byla při nejbližší příležitosti zrušena;

29.  bere na vědomí tvrzení sítě, podle nějž agentury usilovaly o zvýšení efektivity, pokud se jedná o finanční a lidské zdroje, a současně se snažily předcházet zdvojením a zajistit správnost, pravdivost a snadnou dostupnost informací; s uspokojením konstatuje, že toto úsilí vyústilo v on-line katalog sdílených služeb, kterého se mají účastnit všechny agentury sítě, a to buď tím, že nabídnou a navrhnou nové služby, nebo tím, že si prostřednictvím centralizované platformy služby vyžádají, přičemž v tomto katalogu v lednu 2017 nabízelo 21 agentur celkem 184 služeb ke sdílení, včetně výměny dokumentace a účasti na odborných fórech;

30.  uznává dále, že Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a Evropská agentura pro kontrolu rybolovu podepsaly pilotní projekt na „ověření koncepce“, který by mohl umožnit přezkoumat udržitelnost toho, aby EUIPO poskytoval ostatním agenturám účastnícím se sítě za velmi nízké ceny služby obnovení IT provozu po havárii; souhlasí s tím, že tento plán může být přínosný nejen, pokud se jedná o lepší služby v oblasti IKT a nižší provozní náklady, ale může také posílit síť a vyspělost, pokud jde o IKT; vyzývá síť, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dalším vývoji ve věci tohoto pilotního projektu;

31.  konstatuje, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin zahájil jménem 20 agentur společné nabídkové řízení s cílem vybrat zprostředkovatele poskytování cloudových služeb (Cloud Service Brokerage); s uspokojením konstatuje, že zakázka, která byla přidělena v září 2016, by podle úřadu EFSA mohla agenturám přinést celkové úspory ve výši 2,5 milionu EUR;

32.  uznává, že síť v současnosti vyvíjí nový nástroj společného zadávání veřejných zakázek, který se nachází mezi sdílenými službami na „extranetu agentur EU“; s uspokojením konstatuje, že tento nástroj by pomáhal a sloužil několika agenturám, čímž by vznikl dodatečný prvek umožňující sdílet společného externího poskytovatele služeb, což by následně vedlo k úspoře zdrojů a k objemovému účinku;

33.  klade důraz na význam spolupráce a výměny myšlenek a postupů mezi agenturami v rámci sítě pro rozvoj výkonu agentur Unie, jež přispívá k jejich vyváženější správě a větší vzájemné soudržnosti; zdůrazňuje, že tato síť musí přispívat k větší účinnosti, nikoli vést k dalším nákladům a větší byrokracii;

34.  vítá rostoucí systematizaci spolupráce mezi Evropskou nadací odborného vzdělávání a Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání, jež vede na základě jejich společného ročního pracovního programu k další součinnosti jejich mandátů, zejména prostřednictvím vytvoření společného monitorovacího rámce z Rigy a jejich spolupráce s Mezinárodní organizací práce (MOP), pokud jde o finalizaci šesti metodologických příruček týkajících se předvídání dovedností a vzájemného přiřazování nástrojů a metod;

Řízení lidských zdrojů

35.  připomíná, že bod 27 interinstitucionální dohody(6) vyzývá k postupnému snižování počtu zaměstnanců ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech v letech 2013–2017 o 5 %; vítá skutečnost, že většina agentur tohoto snížení o 5 % oproti svému plánu pracovních míst v roce 2012 již dosáhla, nebo jej dokonce překonala;

36.  se znepokojením konstatuje, že Komise uplatnila dodatečné 5% snížení na personál agentur s cílem vytvořit fond pracovních míst určených k převodu, z něhož by vyčleňovala pracovní místa agenturám, jimž byly svěřeny nové úkoly nebo které jsou v zahajovací fázi činnosti; je obzvláště znepokojen skutečností, že kvůli dodatečnému snižování počtu zaměstnanců se plnění mandátů a ročních pracovních programů agentur stává čím dál tím obtížnějším, především pak u agentur, které Komise klasifikovala jako agentury „v plném provozu“; vyzývá Komisi a rozpočtový orgán, aby zajistily, že případná další úsporná opatření nebudou agentury omezovat při účinném plnění jejich mandátu; konstatuje, že existuje mnoho případů, kdy došlo k ohrožení kapacity agentur plnit své povinnosti, jako například v případě Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a jeho schopnosti zajistit potravinovou bezpečnost nebo kapacity Eurofoundu přijímat nové úkoly týkající se migrantů a uprchlíků;

37.  zdůrazňuje, že zeměpisná rovnováha, konkrétně vztah mezi státním občanstvím zaměstnanců a velikostí členského státu, by měla i nadále zůstat významným prvkem řízení zdrojů, zejména s ohledem na členské státy, které do Unie vstoupily od roku 2004; vítá skutečnost, že agenturám Unie se podařilo dosáhnout vyváženějšího složení svých zaměstnanců z členských států, které k Unii přistoupily od roku 2004; poukazuje však na to, že tyto členské státy jsou stále nedostatečně zastoupeny na vyšší úrovni správy a ve vedoucích funkcích, kde se stále očekává pokrok;

38.  je přesvědčen, že pracovníci agentur financovaných poplatky, které hradí dané odvětví, a které tudíž nejsou financovány z rozpočtu Unie, by v zásadě neměli být postiženi dodatečným snižováním počtu zaměstnanců nad rámec 5 % požadovaných v interinstitucionální dohodě; naléhavě vybízí Komisi a rozpočtový orgán, aby posuzovaly agentury financované primárně z rozpočtu Unie odděleně a aby navrhla zvláštní rámec pro agentury financované převážně odpovídajícím odvětvím, který by byl úměrný službám poskytovaným danou agenturou;

39.  konstatuje, že provádění projektů a programů financovaných agenturami Unie hraje bezprostřední roli při vytváření pracovních míst napříč Unií; konstatuje dále, že pracovní místa jsou vytvářena několika velice odlišnými způsoby prostřednictvím různých programů financování, včetně využívání pobídek, jako je vyplácení bonusů, což vede k významným rozdílům v kvalitě vytvářených pracovních míst v Unii; naléhavě vyzývá Komisi, aby důkladně a komplexně zhodnotila dopad fondů, programů a projektů financovaných z rozpočtu Unie na přímou tvorbu pracovních míst; žádá Komisi, aby toto hodnocení co nejdříve zveřejnila a aby jej předložila Parlamentu;

40.  uznává úsilí, které bylo vyvinuto v zájmu zajištění rovného zastoupení mužů a žen v řadách zaměstnanců a vedoucích pracovníků agentur; naléhavě vyzývá agentury, jejichž záznamy o zaměstnancích i nadále vykazují neuspokojivý poměr mužů a žen, aby tato nerovnováha byla napravena a aby byly výsledky co nejdříve oznámeny orgánu příslušnému k udělení absolutoria;

Střety zájmů a transparentnost

41.  bere na vědomí tvrzení sítě, podle nějž již všechny agentury přijaly obecná pravidla pro oznamování nekalých praktik (whistleblowing) v rámci etických pokynů pro whistleblowing a v souladu s ustanoveními služebního řádu; se znepokojením však konstatuje, že jen 65 % agentur přijalo dodatečná interní pravidla pro whistleblowing; bere na vědomí tvrzení sítě, podle nějž se v těch případech, kdy doposud nebyla zavedena příslušná pravidla, v současnosti dokončuje proces jejich přijímání; konstatuje, že v několika případech čekají agentury na pokyny nebo hodnocení Komise, které by jim umožnilo dokončit přijímání svých pravidel; uznává také, že pravidla by měla být finalizována a provedena v první polovině roku 2017; vyzývá agentury, které doposud nepřijaly interní pravidla pro whistleblowing, aby tak neprodleně učinily a aby tím posílily svou interní politiku pro whistleblowing s cílem povzbudit kulturu transparentnosti a odpovědnosti na pracovišti, pravidelně informovat a školit zaměstnance o jejich právech a povinnostech, zajistit ochranu oznamovatele před postihy a provádět včasné následné kontroly varování oznamovatelů a veškerých potenciálně zainteresovaných osob, které jsou se stavem řízení seznámeny, a aby zavedly kanál pro interní anonymní oznamování; vyzývá agentury, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria každoročně oznamovaly počet případů oznamovatelů a jaké následné kroky byly učiněny; vyzývá agentury a současně Komisi, aby tam, kde je to třeba, poskytly nezbytné pokyny a souhlas;

42.  konstatuje, že z 16 agentur, které využívají skupiny odborníků, vědecké panely a výbory, 13 zohlednilo ve svých politikách obsazování pracovních míst obavy, které formuloval Evropský veřejný ochránce práv v rámci vyšetřování z vlastního podnětu OI/6/2014/NF ohledně složení skupin odborníků Komise; vybízí zbývající agentury, aby obavy Evropského veřejného ochránce práv co nejrychleji rovněž zohlednily;

43.  konstatuje, že životopisy a prohlášení o zájmech členů svých správních rad, vedoucích pracovníků a interních odborníků zveřejnilo 84 % agentur (ve srovnání se 74 % v minulém roce); konstatuje dále, že 60 % agentur nejméně jednou ročně ověřuje věcnou správnost předložených prohlášení o zájmech odborníků, členů správních rad a zaměstnanců; vyzývá agentury, aby přijaly přísné pokyny ohledně soudržné politiky prevence a řešení střetů zájmů a aby je prováděly v souladu s plánem opatření přijímaných na základě společného přístupu; vyzývá ostatní agentury, které takovou politiku doposud nezavedly, aby prohlášení pravidelně ověřovaly s cílem zajistit nezbytný veřejný dohled a kontrolu vedoucích pracovníků;

44.  vítá snahy agentur o dosažení co největší transparentnosti prostřednictvím zveřejňování prohlášení o zájmech a životopisů na jejich internetových stránkách; konstatuje však, že v několika případech tyto dokumenty chybí; připomíná ovšem, že agentury nemají ve svých zřizovacích nařízeních vhodná ustanovení umožňující, aby poskytnutí těchto dokumentů nařídily; očekává proto, že případná novelizace zřizovacích nařízení agentur zavede povinné odevzdávání prohlášení o zájmech a životopisů od všech členů správní rady; vyzývá Komisi dále k tomu, aby využila probíhající revizi finančního nařízení k tomu, aby tento problém v co nejširším možném měřítku vyřešila;

45.  vyzývá v tomto smyslu agentury, aby přijaly další opatření směrem k transparentnějšímu řízení; zdůrazňuje, že pro detekci a sledování možných střetů zájmů je nezbytné neustálé a účinné interní monitorování;

46.  konstatuje, že agentury ukázaly, že jsou rozhodnuty předcházet podvodům a všem ostatním nesrovnalostem, zjišťovat je a odrazovat od nich a přijímat odpovídající opatření, pokud k nim dojde; s uspokojením konstatuje, že síť zavedla pracovní skupinu pro boj proti podvodům v rámci meziagenturní právnické sítě (Inter-Agency Legal Network, IALN) s cílem podpořit šíření harmonizovaných a standardizovaných přístupů ke strategiím na boj proti podvodům mezi agenturami; bere na vědomí informaci sítě, že většina agentur oznámila, že se posílilo povědomí o předcházení podvodům; uznává dále, že aby se usnadnil přístup k osvědčeným postupům a jejich sdílení, jsou na schůze výše uvedené sítě IALN pravidelně zváni zástupci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo Účetního dvora, kteří zde prezentují stanovisko svého orgánu a současně agenturám pomáhají s otázkami spojenými s podvody a posilují jejich povědomí o tomto tématu;

47.  zdůrazňuje, že všechny agentury by měly zavést kontroly a pokyny týkající se právních výloh souvisejících se soudními procesy, jichž se agentura zúčastnila nebo účastní v současnosti; vybízí agentury, aby v této oblasti sdílely osvědčené postupy;

48.  vyzývá agentury, aby vypracovaly společné pokyny pro uplatňování veřejného přístupu k dokumentům, zejména co se týče práv duševního vlastnictví;

49.  vybízí agentury, aby dále posilovaly svoji viditelnost a aby i nadále rozvíjely různé komunikační kanály, které budou prezentovat jejich práci a jejich činnost široké veřejnosti;

50.  konstatuje, že v několika agenturách členové správní rady a vedoucí pracovníci namísto prohlášení o zájmech zveřejnili prohlášení o neexistenci střetu zájmů; zdůrazňuje, že členům správní rady a vedoucím pracovníkům nepřísluší, aby sami o sobě prohlašovali, že nejsou ve střetu zájmů; zdůrazňuje, že tento akt sám o sobě představuje střet zájmů; požaduje nezávislé ověření všech prohlášení o zájmech;

Komunikační a propagační činnost

51.  konstatuje, že agentury různými kanály aktivně propagují svou práci, zejména prostřednictvím pravidelné aktualizace svých webových stránek s cílem poskytovat informace a propagovat odvedenou práci; konstatuje dále, že sociální média se čím dál tím více stávají standardním komunikačním nástrojem agentur; konstatuje, že mezi činnosti využívané za účelem vzdělávání občanů a poskytování příležitostí pro to, aby se mohli dozvědět více o práci agentur a evropských orgánů, patří také dny otevřených dveří, cílené kampaně a videa vysvětlující hlavní činnosti agentur; uznává, že aktivity v rámci vztahů s obecnými či specializovanými sdělovacími prostředky jsou předmětem pravidelného měření za použití různých ukazatelů a že každá agentura disponuje vlastním komunikačním plánem uvádějícím specifické činnosti odpovídající potřebám daného subjektu;

Další připomínky

52.  připomíná své stanovisko, které vyjádřil v postupech udělování absolutoria za roky 2013 a 2014 a podle nějž se Parlament, Rada a Komise v bodě 54 společného přístupu shodly na tom, že „za všechny aspekty vnějších auditů prováděných externími subjekty plně zodpovídá Účetní dvůr, který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek“; opakuje dále, že nový přístup k auditu zapojující auditory ze soukromého sektoru vedl k výraznému nárůstu administrativní zátěže pro agentury a že čas strávený zadáváním a spravováním auditních smluv způsobil dodatečné náklady, čímž dále snížil klesající zdroje agentur; vyjadřuje obavy z možných střetů zájmů v případech, kdy tito auditoři ze soukromého sektoru nebo jejich společnosti přijmou pověření k provedení auditu nebo k poskytování konzultací od společností ze soukromého sektoru se zřejmými obchodními zájmy spojenými s agenturami Unie; zdůrazňuje, že je klíčové vyřešit tento problém v souvislosti s probíhající revizí finančního nařízení a následnou revizí rámcového finančního nařízení; vyzývá všechny strany, které jsou zapojeny do těchto revizí, aby tento problém urychleně vyjasnily s cílem výrazně snížit nadměrnou administrativní zátěž a vrátit se k upřednostňovanému přístupu spočívajícímu v systému veřejnoprávních auditů;

53.  konstatuje, že podle shrnutí Účetního dvora je hlasování občanů Spojeného království v referendu o opuštění Unie, které se konalo dne 23. června 2016, a tedy po datu účetní závěrky, uvedeno v odstavci týkajícím se „ostatních záležitostí“ ve zvláštních výročních zprávách Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které obě sídlí v Londýně společně s dalšími unijními útvary ve Spojeném království, jako jsou např. informační kanceláře Unie; konstatuje, že tento odstavec vyjasňuje, že účetní závěrka a související přílohy těchto dvou agentur byly vypracovány s využitím informací, které byly k dispozici k datu podpisu účetních závěrek, kdy výsledky hlasování britských občanů ještě nebyly známy, a před vlastním formálním oznámením o aktivaci článku 50 Smlouvy o Evropské unii; pokud se jedná o konkrétní dopady této situace na orgán EBA a agenturu EMA, odkazuje na své usnesení ze dne 27. dubna 2017(7) o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro bankovnictví na rozpočtový rok 2015 a  na své usnesení ze dne 27. dubna 2017(8) o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro léčivé přípravky na rozpočtový rok 2015;

54.  všímá si, že byly současně zveřejněny návrhy na revizi příslušných nařízení zřizujících tři tripartitní agentury Unie v souladu se zásadami stanovenými ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012; zdůrazňuje, že je důležité zachovat a zlepšit stávající plnou tripartitní správu těchto agentur, která zajišťuje aktivní účast vnitrostátních orgánů, evropských organizací zaměstnavatelů a evropských organizací pracovníků na jejich správě a fungování; připomíná, že došlo ke snížení stavu zaměstnanců, a opětovně vyjadřuje svou obavu, že by další snížení mohla omezit schopnost agentur vykonávat svůj mandát;

55.  bere na vědomí probíhající hodnocení a kontrolu účelnosti čtyř agentur Unie spadajících do oblasti působnosti generálního ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci a začlenění (GŘ EMPL), které měly být zahájeny v prosinci 2016 a podle plánu mají být dokončeny v prosinci 2017(9); zastává názor, že by tato hodnocení měla přispět k informovaným rozhodnutím Parlamentu, pokud jde o účinnost a dopad příspěvků agentur; zdůrazňuje rovněž, že je zapotřebí využívat součinnosti v překrývajících se aktivitách těchto čtyř agentur, jakož i mezi agenturami a Komisí samotnou a předcházet zdvojování práce.

56.  vítá dobré výsledky a pružnost všech agentur v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti; vítá, že se agentury dokáží flexibilně přizpůsobit měnícím se politickým prioritám a že pružně reagují na nepředvídané události; vyjadřuje však politování nad absencí účinných ukazatelů, které by odrážely jejich práci v oblasti vnitřní bezpečnosti, migrace, řízení hranic a rozvoje základních práv; vítá úsilí některých agentur o zlepšení rozpočtového řízení pomocí optimalizace využívání jejich rozpočtu a pomocí provádění lepšího procesu plánování rozpočtu;

57.  vítá, že se všechny agentury zavázaly, že dále doladí rozpočtové postupy; zdůrazňuje nicméně, že jejich prioritou by mělo být zefektivnění činnosti v terénu a řešení strukturálních problémů zjištěných Účetním dvorem a útvarem interního auditu;

58.  uvědomuje si, že v oblasti svobody, bezpečnosti a práva byl zřízen velký počet agentur, připomíná však význam úkolů, které tyto agentury plní, a jejich bezprostřední dopad na život občanů; zdůrazňuje, že všechny agentury byly vytvořeny ve snaze vyhovět konkrétním potřebám; je přesvědčen o tom, že všechny agentury působící v této oblasti politiky mají odlišnou nezbytnou úlohu při vytváření evropské přidané hodnoty;

59.  žádá, aby všechny agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí určily finanční slabiny, nevyhovující zdroje či jiné nedostatečné kapacity, které omezují jejich operativní výsledky, a aby zavčas požádaly o jejich vyrovnání.

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 449, 1.12.2016.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(4) Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Evropská policejní akademie (CEPOL) (od 1.7.2016: Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)), Evropský policejní úřad (Europol) (od 1.5.2017: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)), Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust).
(5) Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).
(6) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ze dne 2. prosince 2013 (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0163.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0172.
(9) http://ec.europa.eu/smart-regulation/roadmaps/docs/2016_empl_020_evaluation_agencies_en.pdf


PŘÍLOHA: NÁVRH NA SESKUPENÍ AGENTUR PRO ÚČELY ABSOLUTORIA EP

STÁLÉ VÝBORY

AGENTURY EU

HOSPODÁŘSKÉ A MĚNOVÉ ZÁLEŽITOSTI

EBA; EIOPA; ESMA

ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI

CdT; EU-OSHA; Eurofound; Cedefop, ETF

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN

EEA; EFSA; ECDC; ECHA; EMA

PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKA

EIT, ACER; BEREC; ENISA; EURATOM; GSA

DOPRAVA A CESTOVNÍ RUCH

EASA; EMSA; ERA

RYBOLOV

EFCA

OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

Eurojust, FRA, Frontex, EASO; EMCDDA; CEPOL, eu-LISA; Europol

ŽENSKÁ PRÁVA A ROVNOST POHLAVÍ

EIGE

Právní upozornění