Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2140(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0080/2017

Předložené texty :

A8-0080/2017

Rozpravy :

PV 26/04/2017 - 21
CRE 26/04/2017 - 21

Hlasování :

PV 27/04/2017 - 5.65
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0196

Přijaté texty
PDF 412kWORD 63k
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - Brusel Konečné znění
Stěžejní iniciativa EU pro oděvní průmysl
P8_TA(2017)0196A8-0080/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o stěžejní iniciativě EU pro oděvní průmysl (2016/2140(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 153, 191, 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 12, 21, 28, 29, 31 a 32 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte a obecnou připomínku Výboru OSN pro práva dítěte č. 16,

–  s ohledem na základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o dětské práci, nucené práci, diskriminaci a svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání,

–  s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv(1),

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9(2), v níž bylo rozhodnuto o „ustavení otevřené mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní podniky a další podnikatelské subjekty s ohledem na lidská práva, jejímž úkolem je vypracovat právně závazný mezinárodní nástroj, kterým se bude na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních společností a jiných podniků“,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“(3),

–  s ohledem na programy financované ze svěřenského fondu OSN pro ukončení násilí na ženách zaměřené na řešení obtěžování a násilí na ženách v oděvním průmyslu(4),

–  s ohledem na rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj (2015) konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)(5),

–  s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na pokyny Komise z roku 2015 týkající se analýzy dopadů na lidská práva v rámci posouzení dopadů, která jsou vypracovávána pro opatření obchodní politiky(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o druhém výročí zřícení budovy Rana Plaza a o vývoji ve věci bangladéšského paktu udržitelnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o soukromém sektoru a rozvoji(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o provádění doporučení Parlamentu z roku 2010 týkajících se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o provádění tematického cíle „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ – čl. 9 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015 a o politice Evropské unie v této oblasti(15),

–  s ohledem na studii s názvem „Ujednání o lidských právech a demokracii v mezinárodních dohodách EU“, kterou v roce 2005 zveřejnila tematická sekce generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnější politiky Unie(16),

–  s ohledem na studii s názvem „Obchodní politika EU: od přehlížení rovnosti žen a mužů k jejímu zohlednění?“, kterou vypracovala tematická sekce generálního ředitelství pro vnější politiky Evropského parlamentu(17),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích(18),

–  s ohledem na Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši,

–  s ohledem na program MOP pro zlepšení pracovních podmínek v odvětví konfekční výroby oděvů v Bangladéši(19),

–  s ohledem na bangladéšskou dohodu o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov z roku 2013,

–  s ohledem na dohodu o spolupráci, kterou dne 25. dubna 2016 podepsal ředitel společnosti Inditex Pablo Isla a generální tajemník odborového svazu IndustriALL Global Union Jyrki Raina, o odpovědném řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu,

–  s ohledem na konferenci na vysoké úrovni o odpovědném řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu, která se konala v Bruselu dne 25. dubna 2016,

–  s ohledem na systém GSP+ EU(20),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(21),

–  s ohledem na fond „Vision Zero Fund“, který v roce 2015 vytvořila skupina G7 ve spolupráci s MOP a jehož cílem je zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci a v zemích výroby,

–  s ohledem na německou iniciativu Partnerství pro udržitelný textil(22) a na nizozemskou dohodu o udržitelném oděvním a textilním průmyslu(23),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0080/2017),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářský rozvoj by měl kráčet ruku v ruce se sociální spravedlností a politikou řádné správy; vzhledem k tomu, že složitost a roztříštěnost globálních hodnotových řetězců vyžaduje, aby byl skrze doplňkové politiky zahájen proces neustálého zlepšování za účelem dosažení udržitelnosti globálních hodnotových řetězců a výrobních řetězců, aby byla prostřednictvím těchto politik vytvářena hodnota v dodavatelských řetězcích a rovněž aby byly provedeny analýzy dopadu organizačních struktur v odvětví, koordinačního systému a vyjednávací síly členů sítě na rozvoj těchto procesů; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí doplňková doprovodná opatření zabraňující potenciálním nepříznivým dopadům těchto řetězců; vzhledem k tomu, že obětem porušování lidských práv by měl být zaručen účinný přístup k nápravě;

B.  vzhledem k tomu, že na celém světě pracuje v textilním a oděvním průmyslu 60 milionů osob a že toto odvětví vytváří mnoho pracovních míst, zejména v rozvojových zemích;

C.  vzhledem k tomu, že výrobci textilu v rozvojových zemích jsou neustále vystavováni agresivním nákupním praktikám mezinárodního velko- i maloobchodu, což je rovněž důsledkem tvrdé celosvětové hospodářské soutěže;

D.  vzhledem k tomu, že oběti tří nejtragičtějších nehod v oděvním průmyslu (Rana Plaza, Tazreen a Ali Enterprises) dostaly nebo v současné době dostávají odškodnění za ztrátu příjmu; vzhledem k tomu, že přiznání odškodnění je v tomto případě v souladu s Úmluvou MOP č. 121 a je výsledkem nebývalé spolupráce mezi obchodními značkami, odbory, občanskou společností, vládami a MOP; vzhledem k tomu, že s ohledem na rozsáhlost porušování zásadních lidských práv je skutečná náprava stále vzácná;

E.  vzhledem k tomu, že se oběti porušování lidských práv, do nichž jsou zapojeny evropské podniky, potýkají s mnoha překážkami v přístupu k soudním opravným prostředkům, včetně procesních překážek přípustnosti a poskytnutí důkazů, často neúnosných nákladů na vedení soudních sporů, absence jasných standardů odpovědnosti za účast společností na porušování lidských práv a nejasnosti ohledně uplatňování pravidel EU týkajících se mezinárodního práva soukromého v nadnárodním občanském soudním sporu;

F.  vzhledem k tomu, že článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) důrazně požaduje, aby obchodní politika EU byla vystavěna na vnějších politikách a cílech EU, konkrétně těch, které se týkají rozvojové spolupráce a jsou uvedeny v článku 208 SFEU; vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stvrzuje, že vnější činnost EU se bude řídit zásadami demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úctou k lidské důstojnosti, zásadami rovnosti a solidarity a dodržováním Charty OSN a mezinárodního práva;

G.  vzhledem k tomu, že EU je po Číně světově druhým největším vývozcem textilních a oděvních výrobků, k čemuž přispívá zhruba 174 000 textilních a oděvních podniků, přičemž v 99 % jde o malé a střední podniky, které poskytují pracovní místa přibližně 1,7 milionům lidí; vzhledem k tomu, že mimoto více než třetina oděvních výrobků (34,3 % představující celkovou hodnotu 42,29 miliard EUR) určených pro použití v Evropě se vyrábí v EU;

H.  vzhledem k tomu, že Deklarace MOP o základních principech a právech v práci zavazuje členské státy, aby dodržovaly a prosazovaly zásady a práva ve čtyřech kategoriích, bez ohledu na to, zda ratifikovaly příslušné úmluvy, a sice: svobodu sdružování a faktické uznání práva na kolektivní vyjednávání; odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání; odstranění nucené nebo povinné práce; zákaz práce dětí;

I.  vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání je jedním ze způsobů, jak zajistit, aby růst mezd a produktivity šly ruku v ruce; avšak vzhledem k tomu, že používání nestandardních forem zaměstnávání ze strany globálních dodavatelských řetězců, včetně subdodávek a neformální práce, oslabilo kolektivní smlouvy; vzhledem k tomu, že mnoho pracovníků v oděvním průmyslu nevydělává ani životní minimum;

J.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států, např. Německo, Nizozemsko, Dánsko a Francie, prosazuje vnitrostátní programy;

K.  vzhledem k tomu, že projekt s názvem „Realizace dlouhodobé hodnoty pro společnosti a investory“, který je prováděn v rámci zásad OSN pro odpovědné investování a iniciativy OSN Global Compact, ukazuje, že ekonomika je slučitelná se zásadami sociální spravedlnosti, environmentální udržitelnosti a dodržování lidských práv a navzájem se s nimi posiluje;

L.  vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv platí pro všechny státy a všechny obchodní podniky, jak nadnárodní, tak jiné, bez ohledu na jejich velikost, umístění, vlastnictví a strukturu;

M.  vzhledem k tomu, že EU hraje v oděvním průmyslu a obchodu klíčovou roli jako investor, odběratel, maloobchodní prodejce a spotřebitel, a je proto nejvhodnějším aktérem, který by měl na celosvětové úrovni sdružit různé iniciativy, aby se výrazně zlepšilo nelidské postavení desítek milionů pracovníků v tomto odvětví a vytvořily se rovné podmínky pro všechny zúčastněné;

N.  vzhledem k tomu, že odpovědné řízení globálních hodnotových řetězců je obzvláště důležité z hlediska rozvoje, jelikož k velmi vážnému porušování lidských a pracovních práv a také ke znečišťování životního prostředí často dochází v producentských zemích, jež často čelí značným problémům, pokud jde o udržitelný rozvoj a růst, s dopadem na ty nejzranitelnější skupiny obyvatelstva;

O.  vzhledem k tomu, že zřejmě bude pokračovat vysoká výkonnost vývozu oděvních výrobků, zejména z Číny, Vietnamu, Bangladéše a Kambodži;

P.  vzhledem k tomu, že většina případů porušování lidských práv v oděvním průmyslu se týká různých aspektů pracovních práv, zejména situace, kdy je pracovníkům upřeno základní právo vstupovat do libovolných odborových organizací nebo je zakládat a práva na kolektivní vyjednávání v dobré víře, takže je obtížné zajistit, aby mohli pracovníci svá základní práva na pracovišti využívat; vzhledem k tomu, že tento stav vyústil v rozsáhlé porušování pracovních práv, které zahrnovalo: mzdy chudoby, krádeže mezd, nucenou práci a dětskou práci, svévolné propouštění, nezabezpečená pracoviště a nezdravé pracovní podmínky, násilí na ženách, fyzické a sexuální obtěžování a nejistou práci a nejisté pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že navzdory rozsáhlému porušování lidských práv jsou skutečná nápravná opatření obecně využívána jen zřídka; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky v oblasti důstojné práce jsou obzvláště akutní ve vývozních zpracovatelských zónách spojených s globálními dodavatelskými řetězci, které se často vyznačují výjimkami z pracovního práva a zdanění a omezeními týkajícími se činnosti odborů a kolektivního vyjednávání;

Q.  vzhledem k tomu, že dobrovolné iniciativy vedené soukromým odvětvím v posledních dvaceti letech, jako jsou kodexy chování, označování, sebehodnocení a sociální audity, sice poskytly příslušné rámce pro spolupráci v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale nebyly natolik efektivní, aby dosáhly skutečného zlepšení práv pracovníků, zejména pokud jde o dodržování lidských práv a rovnost žen a mužů, zvýšení počtu práv pracovníků, informovanost spotřebitele či environmentální normy a bezpečnost a udržitelnost v dodavatelském řetězci oděvního průmyslu;

R.  vzhledem k tomu, že mnohostranné iniciativy, jako je německá iniciativa Partnerství pro udržitelný textil či nizozemská dohoda o udržitelném oděvním a textilním průmyslu, přivádějí zúčastněné strany, jako jsou průmysl, odbory, vlády a nevládní organizace, ke společným jednáním; vzhledem k tomu, že normy, které tyto iniciativy stanovují, zahrnují i problematiku životního prostředí; vzhledem k tomu, že tyto iniciativy dosud nevstoupily do fáze provádění, takže stále nejsou k dispozici konkrétní výsledky; vzhledem k tomu, že tyto vnitrostátní iniciativy jsou nezbytné z důvodu nedostatečné legislativní iniciativy na úrovni EU; vzhledem k tomu, že většina členských států takové iniciativy dosud nezavedla;

S.  vzhledem k tomu, že úsilí korporací prosazovat dodržování norem na pracovištích může podpořit, ale ne nahradit účelnost a účinnost systémů veřejné správy, a sice povinnost každého státu podporovat dodržování a prosazovat vnitrostátní pracovněprávní zákony a předpisy, včetně správy služeb zaměstnanosti a kontrolních funkcí, řešení sporů a stíhání porušitelů, a ratifikovat a provádět mezinárodní pracovní normy;

T.  vzhledem k tomu, že trend v oděvním průmyslu stále směřuje k rychlé módě, což představuje obrovskou hrozbu pro pracovníky oděvního průmyslu v zemích výroby a vystavuje je nesmírnému tlaku;

U.  vzhledem k tomu, že německé ministerstvo pro rozvojovou spolupráci stanovilo cíl, že do roku 2020 bude muset 50 % textilních výrobků dovážených do Německa splňovat ekologická a sociální kritéria;

V.  vzhledem k tomu, že za účelem zdokonalení řízení globálních hodnotových řetězců musí být využito různých nástrojů a iniciativ v oblastech politiky, jako je obchod a investice, podpora soukromého odvětví a rozvojová spolupráce, aby přispívaly k udržitelnosti a odpovědnému řízení globálních hodnotových řetězců v rámci naplňování Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, která uznává zásadní dopad obchodních politik při provádění jejích cílů, a zabývá se proto celou řadou oblastí politiky, jako jsou pravidla původu, komoditní trhy, pracovní práva a rovnost žen a mužů;

W.  vzhledem k tomu, že specifické vlastnosti hodnotových řetězců v oděvním průmyslu, jako jsou zeměpisně rozptýlená stádia výrobního procesu, různé typy pracovníků v oděvním průmyslu, nákupní politika, nízké ceny, velké objemy, krátké dodací lhůty, subdodávky a krátkodobé vztahy mezi kupujícím a dodavatelem, vedou k menší přehlednosti, sledovatelnosti a transparentnosti dodavatelského řetězce podniku a ke zvyšování rizika porušování lidských práv, vykořisťování pracovníků, škod na životním prostředí a nedostatečných životních podmínek zvířat, a to již ve fázi získávání surovin; vzhledem k tomu, že transparentnost a sledovatelnost jsou předpokladem pro odpovědnost společnosti a odpovědnou spotřebu; vzhledem k tomu, že spotřebitel má právo vědět, kde a za jakých sociálních a environmentálních podmínek byl daný kus oděvu vyroben; vzhledem k tomu, že pokud se spotřebitelům zaručí právo na spolehlivé, transparentní a relevantní informace o udržitelnosti výroby, přispěje to k dosažení trvalé změny, pokud jde o sledovatelnost a transparentnost dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu;

X.  vzhledem k tomu, že práva žen jsou nedílnou součástí lidských práv; vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži spadá v obchodních dohodách do kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji; vzhledem k tomu, že specifický dopad obchodních a investičních dohod postihuje ženy a muže rozdílně z důvodu genderových strukturálních nerovností; vzhledem k tomu, že v zájmu posílení rovnosti žen a mužů a práv žen by měl být genderový rozměr zahrnut do všech obchodních dohod;

Y.  vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen v oděvním průmyslu v rozvojových zemích významně přispívá k příjmům domácností a ke snižování chudoby;

Z.  vzhledem k tomu, že dětská práva jsou nedílnou součástí lidských práv a ukončení dětské práce by mělo být i nadále naprostou nutností; vzhledem k tomu, že práce dětí vyžaduje zvláštní předpisy upravující věk, pracovní dobu a druhy prací;

AA.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2016 bylo v Bangladéši zatčeno mnoho odborových aktivistů, po čemž následovala protestní akce za životní minimum a lepší pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že po protestech bylo propuštěno několik set pracovníků oděvního průmyslu; vzhledem k tomu, že v zemích výroby stále není dodržováno právo na sdružování;

AB.  vzhledem k tomu, že podle odhadů 70–80 %(24) zaměstnanců odvětví konfekční výroby oděvů v zemích výroby tvoří nekvalifikované, často nezletilé, pracovnice; vzhledem k tomu, že v důsledku nízkých mezd – spolu s nízkou nebo žádnou úrovní sociální ochrany – jsou tyto ženy a děti zvláště zranitelné vůči vykořisťování; vzhledem k tomu, že genderové hledisko a specifická opatření na posílení postavení žen v probíhajících iniciativách na podporu udržitelnosti z velké části chybí;

AC.  vzhledem k tomu, že soukromý sektor hraje v rozvojových zemích zásadní roli v podpoře udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění; vzhledem k tomu, že hospodářství některých rozvojových zemí jsou na oděvním průmyslu závislá; vzhledem k tomu, že rozšíření tohoto průmyslu umožnilo mnoha pracovníkům přesunout se z neformální ekonomiky do oficiálního odvětví;

AD.  vzhledem k tomu, že oděvní průmysl je odvětvím s největším počtem iniciativ na podporu udržitelnosti; vzhledem k tomu, že některé stávající iniciativy přispěly ke zlepšení situace v oděvním průmyslu, a proto by toto úsilí mělo pokračovat také na evropské úrovni;

AE.  vzhledem k tomu, že důležitým nástrojem pro podporu důstojné práce v globálních dodavatelských řetězcích jsou obchodní dohody v kombinaci se sociálním dialogem a monitorováním na úrovni podniků;

AF.  vzhledem k tomu, že Komise vydala v říjnu 2015 novou obchodní strategii s názvem „Obchod pro všechny“, v níž uvádí svůj záměr využívat obchodní dohody a preferenční programy jakožto nástroje k prosazování udržitelného rozvoje, lidských práv a spravedlivého a etického obchodu na celém světě a ke zlepšení odpovědnosti dodavatelských řetězců, čímž by došlo k posílení udržitelného rozvoje, lidských práv, boje proti korupci a řádné správy ve třetích zemích;

1.  vítá rostoucí zájem o prosazování důstojných pracovních podmínek prostřednictvím globálních dodavatelských řetězců po zřícení továrny Rana Plaza, předložení francouzského návrhu zákona o povinnosti řádné péče, zákon Spojeného království o potírání otroctví, nizozemskou dohodu o udržitelném oděvním a textilním průmyslu, německé Partnerství pro udržitelný textil a prohlášení předsedy Junckera na summitu G7, kde se vyslovil pro „neodkladné kroky“ ke zvýšení míry odpovědnosti v globálních dodavatelských řetězcích, v nichž se bude více dbát na prosazování udržitelnosti, transparentnosti a sledovatelnosti v hodnotových a výrobních řetězcích; oceňuje závazek Komise směřující k odpovědnému řízení dodavatelských řetězců, včetně oděvního průmyslu, který je uveden ve sdělení s názvem „Obchod pro všechny“; vítá iniciativu za zelenou kartu, v jejímž rámci vyzvalo osm členských států ke stanovení povinnosti společností usazených v EU věnovat náležitou péči jednotlivcům a komunitám, na jejichž lidská práva a místní životní prostředí dopadá činnost těchto společností; vítá celostní přístup indexu Higg, který měří dopady podniků na oblast životního prostředí, na sociální a pracovní oblast; zdůrazňuje potřebu dalšího zdokonalování indexu Higg a jeho transparentnosti;

2.  vítá individuální globální rámcové dohody mezi odborovými svazy a značkami o zlepšení řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu; zdůrazňuje, že budoucí vývoj oděvního průmyslu bude záviset na zlepšení udržitelné produktivity a sledovatelnosti, aby se zajistila účinná identifikace procesů, k nimž dochází v celém hodnotovém řetězci, což umožní určit a provést zlepšení;

3.  vítá přístup obsažený v právně závazné bangladéšské dohodě o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov i bangladéšský pakt udržitelnosti, který po neštěstí, k němuž došlo v budově Rana Plaza v roce 2013, iniciovala Komise společně s Bangladéšem a MOP, neboť obsahuje ustanovení týkající se odborů a nápravných opatření v kontrolovaných továrnách, a žádá, aby byla prodloužena jeho platnost; zdůrazňuje, že je důležité i nadále sledovat cíle paktu a zlepšovat tak práva pracovníků a že je nutné zajistit odpovědnější řízení dodavatelských řetězců v celosvětovém měřítku; žádá Komisi, aby provedla důkladné zhodnocení paktu a poukázala na dosažený pokrok či jeho nedostatek, a jsou-li potřeba, i na případné úpravy obchodního režimu, a to zejména na základě zpráv mechanismů dohledu MOP; vyzývá Komisi, aby pokračovala v podobných programech a opatřeních s jinými obchodními partnery EU z oblasti oděvního průmyslu, jako je Srí Lanka, Indie či Pákistán;

4.  podporuje Komisi v tom, aby přezkoumala možnost celounijní iniciativy pro oděvní průmysl; konstatuje dále, že současné zvyšování počtu stávajících iniciativ by mohlo vytvořit prostředí, které bude pro podniky nepředvídatelné; domnívá se, že nový návrh by měl řešit otázky týkající se lidských práv, podporovat udržitelnost, sledovatelnost a transparentnost hodnotových řetězců, zlepšovat uvědomělou spotřebu a zaměřit se zejména na pracovní práva a rovnost žen a mužů; domnívá se, že spotřebitelé v EU mají právo být informováni o tom, zda jsou produkty oděvního průmyslu udržitelné a zda jsou ve shodě s požadavky dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí; domnívá se v tomto ohledu, že legislativní úsilí a iniciativy EU v oblasti oděvního průmyslu by měly být na konečném výrobku viditelné;

5.  se znepokojením konstatuje, že stávající dobrovolné iniciativy zasazující se o udržitelnost globálního dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu doposud nedokázaly účinně vyřešit problémy spojené s lidskými a pracovními právy v tomto odvětví; vyzývá proto Komisi, aby se neomezila na pracovní dokument svých útvarů a navrhla právní předpisy stanovující závazné požadavky náležité péče pro dodavatelské řetězce v oděvním průmyslu; zdůrazňuje, že tento legislativní návrh musí být v souladu s nově připravenými pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích v oděvním a obuvnickém průmyslu, pokyny OECD pro nadnárodní podniky dovážející zboží do Evropské unie, usnesením MOP o důstojné práci v dodavatelských řetězcích a mezinárodně dohodnutými normami v oblasti lidských práv, sociální oblasti a oblasti životního prostředí;

6.  zdůrazňuje, že hlavní zásadou legislativního návrhu Komise by měly být nově připravené pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích v oděvním a obuvnickém průmyslu; zdůrazňuje, že tento legislativní návrh by měl zahrnovat hlavní normy, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, normy v oblasti ochrany zdraví, životní minimum, svoboda sdružování a kolektivního vyjednávání, prevence sexuálního obtěžování a násilí na pracovišti, odstranění nucené a dětské práce; vyzývá Komisi, aby se dále zabývala následujícími otázkami: klíčovými kritérii pro udržitelnou výrobu, transparentnost a sledovatelnost, včetně transparentního shromažďování údajů a nástrojů pro informovanost spotřebitele, kontrolami dodržování povinnosti náležité péče a audity, přístupem k opravným prostředkům, rovností žen a mužů, právy dětí, hlášením o dodržování náležité péče v rámci dodavatelského řetězce, odpovědností společností v případě katastrof způsobených člověkem a zvyšováním informovanosti v Evropské unii; vyzývá Komisi, aby uznala ostatní vnitrostátní legislativní návrhy a iniciativy, které mají stejný cíl jako tyto právní předpisy, pokud budou tyto návrhy a iniciativy prověřeny a ukáže se, že splňují požadavky evropských právních předpisů;

7.  opakuje svoji výzvu Komisi, aby rozšířila sociální odpovědnost podniků prostřednictvím právních předpisů stanovujících povinnost náležité péče za hranice stávajících rámců pro oděvní průmysl, a zajistila tak, že EU a její obchodní partneři a hospodářské subjekty splní svůj závazek respektovat jak lidská práva, tak nejpřísnější sociální a environmentální normy; zdůrazňuje, že oděvní průmysl v Evropské unii musí také splňovat normy MOP, jako je životní minimum nebo důstojné pracovní podmínky; vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost podmínkám odměňování a pracovním podmínkám v oděvním průmyslu v členských státech; naléhá na členské státy, aby v oděvním průmyslu zavedly normy MOP;

8.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím zvláštních ustanovení v legislativním návrhu o oděvním průmyslu aktivně prosazovala využívání ekologických a udržitelně řízených surovin, jako je bavlna, a aby podporovala opětovné užívání a recyklování oděvů a textilií v rámci Evropské unie; vyzývá EU, její členské státy a podniky, aby zvýšily objem finančních prostředků na výzkum a vývoj, a to i v oblasti recyklace oděvů, s cílem zajistit udržitelné alternativní zdroje surovin pro oděvní průmysl v EU; vítá iniciativy, jejichž cílem je zavést nejvyšší a nejpřísnější dostupné normy týkající se dobrých životních podmínek zvířat (jako je Responsible Down Standard a Responsible Wool Standard), a naléhavě vyzývá Komisi, aby je použila jako vodítka pro zavedení zvláštních ustanovení do svého legislativního návrhu; vyzývá Komisi, aby orgánům poskytla dodatečné zdroje na zavedení opatření navazujících na stěžejní iniciativu;

9.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zdokonalit kodexy chování a systémy označení excelence a spravedlivého obchodu a rovněž zajistit sladění s mezinárodními normami, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, iniciativa OSN Global Compact, Tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, pokyny OECD ohledně náležité péče v oděvním a obuvním průmyslu a společná iniciativa organizací UNICEF, OSN Global Compact a Save the Children o dětských právech a obchodních zásadách; zdůrazňuje také nutnost rozšířit přeshraniční sociální dialog uzavřením mezinárodních rámcových dohod o podpoře práv zaměstnanců v dodavatelských řetězcích nadnárodních společností;

10.  zdůrazňuje význam uplatňování, prosazování či provádění stávajících právních předpisů na regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby splnila svůj cíl podpořit zlepšení v odvětví konfekční výroby oděvů, a to i prostřednictvím většího začlenění hlediska ochrany dětí a rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby otázky rovnosti žen a mužů, posílení postavení žen a práv dětí učinila prioritou svého legislativního návrhu; domnívá se, že by tato iniciativa měla podporovat nediskriminaci a řešit problematiku obtěžování na pracovištích, jak již předpokládají evropské a mezinárodní závazky;

12.  opakuje svůj závazek usilovat o rovnost žen a mužů a posilovat postavení žen; zdůrazňuje, že je třeba posilovat přístup žen k vedoucím pozicím podporou proškolení žen ve věci jejich práv, pracovního práva a otázek bezpečnosti a ochrany zdraví a dále proškolení mužů v manažerských pozicích ve věci rovnosti žen a mužů a diskriminace;

13.  vyzývá Komisi, aby předložila komplexní strategii týkající se toho, jak mohou politiky v oblasti rozvoje, pomoci na podporu obchodu a veřejných zakázek podpořit spravedlivější a udržitelnější dodavatelský řetězec v oděvním průmyslu a místních mikropodnicích prosazováním osvědčených postupů a pobídkami pro subjekty v soukromém sektoru, které investují do udržitelnosti a poctivosti svých dodavatelských řetězců, a to od pěstitelů přadných rostlin až po konečné spotřebitele;

14.  domnívá se, že pro zajištění důstojných pracovních podmínek je klíčové poskytovat informace spotřebitelům, jak se ukázalo i v případě zhroucení budovy Rana Plaza; žádá, aby byly spotřebitelům poskytovány jasné a důvěryhodné informace o udržitelnosti v oděvním průmyslu, o původu výrobků a o rozsahu, v jakém jsou dodržována práva pracovníků; doporučuje, aby byly informace nashromážděné jako výsledek činnosti EU zveřejňovány, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zřízení veřejné internetové databáze s veškerými relevantními údaji, které se týkají všech subjektů zahrnutých do dodavatelského řetězce;

15.  vyzývá k intenzivnějšímu zvyšování povědomí mezi evropskými spotřebiteli o výrobě textilních produktů; za tímto účelem navrhuje, aby byly v rámci celé EU stanoveny normy pro označování „spravedlivých oděvů“ (fair clothing), které budou přístupné jak pro nadnárodní společnosti, tak i pro malé a střední podniky, budou známkou toho, že byly dodrženy spravedlivé pracovní podmínky, a díky nimž budou mít spotřebitelé při nakupování možnost činit informovaná rozhodnutí;

16.  zdůrazňuje, že je zapotřebí shromažďovat a zveřejňovat komplexní údaje o výkonnosti podnikové udržitelnosti; vyzývá v této souvislosti k harmonizovanému vypracování společných definic a norem pro shromažďování a sběr statistických údajů, týkajících se především obecného dovozu, ale i jednotlivých míst výroby; žádá, aby Komise zahájila iniciativu k povinnému zveřejňování umístění výroby;

17.  vyzývá Komisi, aby s využitím klíčových ukazatelů výkonnosti vyvinula v rámci oděvního průmyslu EU širokou škálu monitorovacích systémů – zahrnujících sběr dat s využitím průzkumů, auditů a technik analýzy údajů, které mohou efektivně měřit výkon a zabývat se dopadem oděvního průmyslu na rozvoj, pracovní práva a lidská práva v celém dodavatelském řetězci v oděvním průmyslu;

18.  domnívá se, že je velmi důležité zajistit širší přístup k informacím o chování podniků; považuje za zásadní, aby byl pro oděvní výrobky, které vstupují na trh EU, zaveden účinný a povinný systém podávání zpráv a povinnost náležité péče; domnívá se, že by odpovědnost měly nést všechny subjekty v celém dodavatelském řetězci, včetně subdodavatelů ve formální a neformální ekonomice (včetně vývozních zpracovatelských zón), a oceňuje stávající úsilí v této oblasti; domnívá se, že EU má nejlepší předpoklady k tomu, aby vytvořila společný rámec pomocí právních předpisů týkajících se povinnosti zajistit nadnárodní náležitou péči, odškodnění obětí a transparentnosti a sledovatelnosti dodavatelského řetězce, přičemž pozornost by se rovněž měla věnovat ochraně oznamovatelů; doporučuje, aby byly spotřebitelům zpřístupňovány důvěryhodné, jasné a smysluplné informace o udržitelnosti;

19.  poukazuje na to, že koordinace, sdílení informací a výměna osvědčených postupů mohou přispět ke zvýšení efektivnosti iniciativ týkajících se soukromého i veřejného hodnotového řetězce a k dosažení pozitivních výsledků v oblasti udržitelného rozvoje;

20.  požaduje vnitrostátní a evropské iniciativy, které budou podněcovat spotřebitele, aby nakupovali místní výrobky;

21.  konstatuje, že cena je nadále určujícím hlediskem v nákupních zvyklostech značek a maloobchodníků, a to často na úkor dobrých životních podmínek a mezd pracovníků; vyzývá EU, aby společně se všemi relevantními zúčastněnými stranami prosazovala úspěšné sociální partnerství a podporovala zúčastněné strany při rozvoji a provádění mechanismů stanovování mezd v souladu s příslušnými úmluvami MOP, především v zemích, kde chybí odpovídající právní předpisy; zdůrazňuje, že pracovníkům je třeba zaručit pravidelné a přiměřené mzdy, které jim a jejich rodinám umožní naplnit základní potřeby, aniž by museli pravidelně pracovat přesčas; upozorňuje na to, že jsou zapotřebí kolektivní smlouvy, aby bylo možné předcházet nekalé soutěži v souvislosti se mzdovými náklady, a že je rovněž třeba zvýšit povědomí spotřebitelů o možných důsledcích poptávky po stále nižších cenách;

22.  zdůrazňuje, že vlády zemí výroby musí být schopny uplatňovat mezinárodní standardy a normy včetně vypracování, provádění a prosazování příslušných právních předpisů, zejména v souvislosti s budováním právního státu a bojem proti korupci; vyzývá Komisi, aby v rámci rozvojové politiky EU podpořila země výroby v této oblasti;

23.  uznává, že ačkoliv za prosazování svého pracovního práva jsou odpovědné jednotlivé státy, rozvojové země mohou mít omezenou schopnost a zdroje k efektivnímu monitorování a vymáhání dodržování zákonů a právních předpisů; vyzývá EU, aby v rámci působnosti svých programů rozvojové spolupráce a s cílem překonat mezery v řízení posílila budování kapacit a poskytovala vládám rozvojových zemí technickou pomoc při správě služeb zaměstnanosti a inspekce práce, včetně subdodavatelských továren, a při usnadňování přístupu ke vhodným a účinným opravným prostředkům a mechanismům pro podávání a vyřizování stížností, a to i ve zvláštních ekonomických zónách, kde patří mezi běžnou praxi dlouhá pracovní doba, nucené přesčasy a mzdová diskriminace;

24.  zdůrazňuje důležitost inspekcí práce a sociálních auditů v oděvním a obuvním dodavatelském řetězci; zastává názor, že tyto inspekce příliš často pouze ukazují situaci v době jejich provádění; doporučuje, aby byla přijata další opatření ke zlepšení kontrol a auditů, včetně školení inspektorů a sbližování kontrolních norem a metod prostřednictvím spolupráce s oděvním průmyslem a producentskými zeměmi;

25.  zdůrazňuje, že nezávislé inspekce práce jsou důležité pro včasné varování a prevenci a rovněž při prosazování vnitrostátních pravidel a předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti, avšak konstatuje, že faktory, jako je nadměrná auditní činnost, mohou oslabit jejich účinnost a že audity odrážejí situaci platnou pouze v době, kdy jsou prováděny; je přesvědčen, že v zájmu odhalení zneužívání je důležité ratifikovat a provést úmluvu MOP č. 81; doporučuje další výzkum ohledně způsobů zlepšení auditů a kontrol, jako je např. sbližování auditních standardů a metod a vysílání vždy jiných inspektorů práce, což může vést k přísnějším normám, a to zejména v zemích, které se potýkají s problémy korupce; zdůrazňuje, že je důležité patřičným způsobem nabírat inspektory práce a poskytovat jim (jak novým, tak i stávajícím inspektorům) školení v oblasti mezinárodních úmluv a norem, místních pracovněprávních předpisů a vhodných inspekčních technik; vyzývá EU, aby nadále finančně i technicky podporovala rozvoj inspektorátů práce v rozvojových zemích v souladu s příslušnými normami MOP, především v rámci svých rozvojových fondů;

26.  konstatuje, že oděvní průmysl vytváří pracovní místa pro celou škálu dovedností, od zaměstnání pro pracovníky s nízkou kvalifikací až po vysoce specializované pracovní pozice;

27.  domnívá se, že ochranu zdraví a bezpečnosti pro všechny pracovníky by měly zaručovat mezinárodní normy, prováděné vnitrostátní předpisy a kolektivní vyjednávání, a to na všech úrovních (na úrovni továren, na místní, národní i mezinárodní úrovni), a také politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úrovni továren, např. akční plány vypracované písemně, prováděné a monitorované se zapojením pracovníků a jejich zástupců;

28.  zdůrazňuje, že obchodní a investiční politiky EU jsou propojeny se sociální ochranou, rovností žen a mužů, daňovou spravedlností, rozvojem, lidskými právy, environmentálními politikami a podporou malých a středních podniků; opětovně vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily soudržnost politik ve prospěch rozvoje podnikání a lidských práv na všech úrovních, a to zejména pokud jde o obchodní, investiční a zahraniční politiku Unie, což znamená zlepšení účinnosti sociální podmíněnosti v dvoustranných a regionálních dohodách prostřednictvím většího zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti a konzultace s nimi při jednáních a uplatňování ustanovení pracovního práva a systematické používání komplexního předběžného a následného (ex ante a ex post) posuzování dopadu udržitelnosti obchodu;

29.  vyzývá Komisi, aby při vyjednávání mezinárodních a dvoustranných dohod dbala na dodržování lidských práv včetně práv dítěte a prosazovala řádnou správu věcí veřejných a závazné doložky o lidských právech, sociální doložky a doložky týkající se životního prostředí; vyjadřuje politování nad tím, že stávající doložky o lidských právech v dohodách o volném obchodu a jiných dohodách o hospodářském partnerství nejsou signatářskými státy vždy plně dodržovány; opakuje v tomto ohledu, že je třeba posílit veškeré nástroje k zaručení právní jistoty;

30.  vybízí EU a členské státy, aby pomocí iniciativy pro oděvní průmysl a dalších nástrojů obchodní politiky také spolu s partnerskými zeměmi v oděvním průmyslu prosazovaly účinné provádění standardů MOP týkajících se mezd a pracovní doby; vyzývá dále EU, aby poskytovala poradenství a podporu ohledně toho, jak zlepšit dodržování těchto standardů a zároveň napomáhat budování udržitelných podniků a zlepšovat možnosti udržitelného pracovního uplatnění;

31.  vybízí EU a její členské státy, aby prostřednictvím politického dialogu a budování kapacit podporovaly přijímání a účinné vymáhání mezinárodních pracovních norem a lidských práv ze strany partnerských zemí na základě úmluv a doporučení MOP, včetně práv a norem týkajících se dětské práce, jako jsou úmluvy č. 138 a 182; zdůrazňuje v této souvislosti, že respektování práva připojit se k odborovým organizacím a zakládat je a rovněž právo na kolektivní vyjednávání představují klíčové kritérium odpovědnosti podniku; vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha výrobních místech je často porušována svoboda sdružování, a vybízí státy, aby posílily pracovní práva; vyzývá v této souvislosti EU, aby přiměla vlády rozvojových zemí k posílení role odborů a aktivní podpoře sociálního dialogu a základních zásad a práv při práci, včetně svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání pro všechny pracovníky, bez ohledu na jejich postavení v zaměstnání;

32.  zdůrazňuje důležitou úlohu oděvního průmyslu jako hnací síly vývoje s vysokým podílem lidské práce pro rozvíjející se ekonomiky, zejména pro asijské rozvíjející se trhy;

33.  vyzývá rozvojové finanční instituce, aby ve svých výkonnostních standardech posílily pracovní podmíněnosti jako smluvní podmínku financování;

34.  poznamenává, že problematické země, na které se vztahuje stěžejní iniciativa, mají preferenční přístup na trh EU; vyzývá Komisi, aby ratifikaci základních norem MOP, inspekce týkající se zdraví a bezpečnosti a svobodu sdružování začleňovala i nadále do rozhovorů o pokračování preferenčních obchodních režimů, které vede se zeměmi napojenými na globální dodavatelský řetězec oděvního průmyslu, a aby v rámci všeobecného systému preferencí posílila úmluvy týkající se lidských a pracovních práv a životního prostředí;

35.  znovu důrazně vyzývá k systematickému začleňování závazných doložek o lidských právech do všech mezinárodních dohod, včetně obchodních a investičních dohod, které již byly nebo budou uzavřeny mezi EU a třetími zeměmi; dále zdůrazňuje, že je nutné zavést mechanismy sledování ex ante před uzavřením jakékoliv rámcové dohody, jimiž bude toto uzavření podmíněno jako základní součást dohody; zdůrazňuje, že je nutné zavést mechanismy sledování ex post, které umožní přijetí hmatatelných opatření v případě porušení těchto doložek, jako je zavedení vhodných sankcí uvedených v doložkách o lidských právech v dané dohodě, včetně pozastavení dohody;

36.  domnívá se, že kapitoly obchodních dohod EU týkající se udržitelného rozvoje by měly být povinné a vymahatelné, aby skutečně zlepšovaly životy pracovníků, a zdůrazňuje, že do dvoustranných i mnohostranných obchodních dohod je nutné zahrnout doložku na podporu ratifikace a provádění úmluv MOP a agendy důstojné práce; připomíná, že zavádění systémů, jako je zvláštní pobídkový režim EU pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+), prostřednictvím požadavku ratifikovat a provádět všech 27 úmluv by mohlo přispět ke zlepšení stavu práv pracujících, k posílení rovnosti žen a mužů a k odstranění dětské a nucené práce; zdůrazňuje v tomto smyslu, že je nutno pečlivě sledovat, jak dotčené státy provádějí systém GSP+ a zda dodržují úmluvy; vyzývá EU, aby zajistila, aby podmínky v oblasti lidských práv spojené s jednostrannými obchodními preferencemi, jako je GSP nebo GSP+, byly účinně prováděny a kontrolovány; žádá Komisi, aby v nadcházející reformě pravidel GSP / GSP+ zavedla celní preference pro textilní výrobky vyráběné prokazatelně udržitelným způsobem; naléhá na Komisi, aby uznala stanovená kritéria udržitelnosti a minimální požadavky na systémy odhalování a certifikace na základě mezinárodních úmluv, jako jsou základní pracovní normy MOP nebo normy pro ochranu biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím tohoto nástroje celních preferencí podporovala výrobu produktů spravedlivého obchodu (Fair Trade) a aby přikládala větší váhu zprávám MOP a zjištěním jejích dozorčích orgánů z monitorovacích a hodnoticích činností a aby byla více v kontaktu s místními agenturami MOP a OSN v přijímající zemi a plně zohledňovala jejich názory a jejich zkušenosti;

37.  opakuje svůj požadavek, aby bylo pro každou nově vyjednanou dohodu provedeno posouzení dopadu na udržitelný rozvoj, a vyzývá ke shromažďování údajů rozdělených podle pohlaví;

38.  připomíná, že zdanění je důležitým nástrojem podpory důstojné práce; domnívá se, že pro zajištění toho, aby všechny podniky včetně nadnárodních společností platily daně vládám zemí, v nichž probíhá ekonomická aktivita a vytváří se hodnota, by se měly přehodnotit daňové pobídky, jako je osvobození od daně ve vývozních zpracovatelských zónách, a současně výjimky z vnitrostátního pracovního práva a předpisů;

39.  vřele vítá zahájení prací na přípravě závazné dohody OSN o podnikání a lidských právech, u níž se předpokládá, že zvýší míru sociální odpovědnosti podniků, mimo jiné i v oděvním průmyslu; vyjadřuje politování nad obstrukčním chováním brzdícím tento proces a žádá EU i její členské státy, aby se na jednáních podílely konstruktivním způsobem;

40.  připomíná negativní dopady sociálního dumpingu, včetně porušování lidských práv a nedodržování pracovních norem, v evropském oděvním průmyslu; vyjadřuje důvěru v kapacitu EU, vzhledem k její velikosti, být významným světovým hráčem a hybatelem změn; vybízí proto Komisi, aby se na příštím zasedání ministrů Světové obchodní organizace spojila s mezinárodními partnery s cílem zahájit celosvětovou iniciativu; vyzývá Komisi, aby zavedla povinná opatření k zajištění toho, že společnosti dovážející do Evropské unie budou dodržovat rovné podmínky uvedené v požadovaném legislativním návrhu; uznává v tomto ohledu zvláštní potřeby evropských malých a středních podniků a skutečnost, že povaha a rozsah náležité péče, kterou musí podnik přijmout ve formě konkrétních kroků, je ovlivněna velikostí podniku, kontextem jeho činností a závažností jeho potenciálně nežádoucího dopadu; žádá proto, aby byl malým a středním podnikům, které evropskému výrobnímu oděvnímu průmyslu dominují, věnován zvláštní ohled; domnívá se, že evropské malé a střední podniky a mikropodniky, které se do zavádění iniciativy zapojily, by také měly obdržet evropskou finanční podporu prostřednictvím programu COSME;

41.  vyzývá Komisi, aby zavedla zvláštní opatření, aby mohly evropské malé a střední podniky získat přístup k nástrojům financování a politiky, se zvláštním zaměřením na schopnost těchto podniků dodržovat zásady sledovatelnosti a transparentnosti tak, aby nové požadavky nepředstavovaly nepřiměřenou zátěž, a aby jim pomohla navázat kontakty s odpovědnými výrobci;

42.  zdůrazňuje, že také pracovní podmínky v oděvním průmyslu v některých členských státech EU byly opakovaně shledány nejistými, pokud jde o otázky zdraví a bezpečnosti, mezd, sociálního zabezpečení a pracovní doby; požaduje proto, aby byly v rámci EU vytvořeny účinné a dobře zacílené iniciativy usilující o zlepšení situace v oděvním průmyslu a o zvýšení zaměstnanosti v členských státech;

43.  připomíná, že zahrnutí sociálních předpisů do procesů zadávání veřejných zakázek může mít silný vliv na práva zaměstnanců a pracovní podmínky v rámci globálních dodavatelských řetězců; lituje však, že podle studií MOP(25) omezuje většina sociálních ustanovení odpovědnost na prvního smluvního partnera a ustanovení o subdodávkách a outsourcingu jsou do zadávání veřejných zakázek zařazována ad hoc; vyzývá EU, aby poskytla pomoc rozvojovým zemím v tom, aby se zde politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek mohly stát nástrojem k prosazování základních principů a práv při práci;

44.  je přesvědčen, že veřejné zakázky jsou užitečným nástrojem pro podporu odpovědného oděvního průmyslu; naléhavě žádá Komisi a evropské orgány, aby šly příkladem, pokud jde o zadávání veřejných zakázek na textilní výrobky používané v orgánech a institucích; vyzývá v tomto ohledu evropské orgány, včetně Parlamentu, aby zajistily, aby všechny jejich veřejné zakázky, včetně merchandisingu orgánů a politických skupin v případě Parlamentu, podporovaly recyklaci a spravedlivý a udržitelný dodavatelský řetězec v oděvním průmyslu; dále vyzývá Komisi, aby vytvořila pokyny pro místní orgány týkající se sociálních kritérií při nákupu textilních výrobků dle směrnice o veřejných zakázkách z roku 2014 a odpovídajícím způsobem je motivovala; vyzývá Komisi, aby využila právní předpisy k dalšímu provádění a prosazování cílů udržitelného rozvoje a aby navrhla plán, na jehož základě bude do roku 2030 většina veřejných zakázek na oděvní výrobky v EU pocházet z udržitelných zdrojů;

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost.

(1) http://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf
(2) A/HRC/RES/26/9 (http://www.ihrb.org/pdf/G1408252.pdf).
(3) A/RES/70/1 (http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1)
(4) http://www.unwomen.org/en/trust-funds/un-trust-fund-to-end-violence-against-women
(5) http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/diaepcb2015d5_en.pdf
(6) http://www.oecd.org/daf/inv/mne/48004323.pdf
(7) Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.
(8) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/july/tradoc_153591.pdf
(9) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.
(10) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 39.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0137.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0298.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2016)0335.
(14) Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.
(15) Přijaté texty, P8_TA(2016)0502.
(16) http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/nt/584/584520/584520en.pdf
(17) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/549058/EXPO_IDA(2015)549058_EN.pdf
(18) Přijaté texty, P8_TA(2016)0490.
(19) http://www.ilo.org/dhaka/Whatwedo/Projects/safer-garment-industry-in-bangladesh/lang--en/index.htm
(20) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/august/tradoc_153732.pdf
(21) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(22) https://www.textilbuendnis.com/en/
(23) https://www.ser.nl/en/publications/publications/2016/agreement-sustainable-garment-textile.aspx
(24) https://europa.eu/eyd2015/en/fashion-revolution/posts/exploitation-or-emancipation-women-workers-garment-industry
(25) Zpráva MOP IV, 105. zasedání, 2016 (s. 45)

Právní upozornění