Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2099(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0121/2017

Předložené texty :

A8-0121/2017

Rozpravy :

PV 27/04/2017 - 3
CRE 27/04/2017 - 3

Hlasování :

PV 27/04/2017 - 5.67

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0198

Přijaté texty
PDF 462kWORD 61k
Čtvrtek, 27. dubna 2017 - Brusel Konečné znění
Výroční zpráva o finančních aktivitách Evropské investiční banky
P8_TA(2017)0198A8-0121/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o výroční zprávě o  finančních činnostech Evropské investiční banky (2016/2099(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2015,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2015 a na statistickou zprávu EIB za rok 2015,

–  s ohledem na hodnocení fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které v září 2016 vypracovala Evropská investiční banka,

–  s ohledem na operační plán EIB na období 2016–2018 zveřejněný na internetových stránkách EIB,

–  s ohledem na zprávu Evropské investiční banky o udržitelnosti za rok 2015,

–  s ohledem na články 15, 126, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie a na protokol č. 5 o statutu EIB,

–  s ohledem na mandát k poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014–2020, který EIB poskytla Komise na operace Evropské investiční banky mimo Evropskou unii,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2016 nazvané „Vnější strategie pro efektivní zdanění“ (COM(2016)0024),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(1),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané „Obnova investic v Evropě - zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na „Politiku EIB vůči nedostatečně regulovaným a nespolupracujícím jurisdikcím“ ze dne 15. prosince 2010 a na dodatek k „Politice vůči nespolupracujícím jurisdikcím“ ze dne 8. dubna 2014,

–  s ohledem na svůj souhlas s ratifikací Pařížské dohody ze strany Evropské unie ze dne 4. října 2016(3),

–  s ohledem na projev předsedy Junckera o stavu Unie, který přednesl dne 14. září 2016 na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku,

–  s ohledem na dopisy, které EIB zaslala ve dnech 22. února 2016 a 22. července 2016 evropská veřejná ochránkyně práv,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0121/2017),

A.  vzhledem k tomu, že je EIB považována za „finanční složku EU“ a za klíčovou instituci pro podporu veřejných a soukromých investic v rámci EU a že na základě své úvěrové činnosti vůči třetím zemím hraje zároveň důležitou úlohu i mimo EU; vzhledem k tomu, že EIB i nadále prohlubuje evropskou integraci a že od začátku finanční krize v roce 2008 se její úloha ukázala jako ještě důležitější;

B.  vzhledem k tomu, že by měla být vytvořena komplexní a řádná parlamentní odpovědnost EIB;

C.  vzhledem k tomu, že EIB vykázala v roce 2015 solidní ziskovost a její čistý roční přebytek dosáhl 2,8 mld. EUR;

D.  vzhledem k tomu, že tato banka si musí zachovat silný úvěrový rating a musí být ve svých operacích i nadále selektivní a zohledňovat nejen velké objemy a návratnost investic, ale i sociální a hospodářský dopad na různá odvětví a různé regiony a přínos svých investic k širšímu společenskému prospěchu;

E.  vzhledem k tomu, že by EIB měla i nadále více usilovat o účinné rozšíření své úvěrové činnosti, zejména v regionech s nízkou mírou schopnosti investovat, a zároveň omezit administrativní zátěž pro žadatele;

F.  vzhledem k tomu, že by se EIB jakožto instituce odpovědná za uplatňování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) měla i nadále snažit o kvalitní portfolio aktiv a o dosahování solidních finančních výsledků, které by měly dlouhodobý ekonomický přínos a vytvářely kvalitní pracovní místa;

G.  vzhledem k tomu, že by EIB měla na základě všech svých dostupných nástrojů pomáhat řešit regionální nerovnosti prostřednictvím poradenství v oblasti vypracovávání nových soukromých projektů a financování solidních a rozumných investičních projektů, aniž by docházelo k narušování nebo náhradě stávajících programů, které mají stejný účel, a projektů, které mají zásadní význam v oblasti životního prostředí, v sociální oblasti a v oblasti správy a řízení společností; vzhledem k tomu, že by EIB měla zejména hledat další možnosti, jak udržet hospodářský rozvoj v zemích, které jsou nuceny uplatňovat program stabilizace;

H.  vzhledem k tomu, že investice EIB do solidních projektů mohou pomoci řešit nezaměstnanost mladých lidí tím, že je vybaví nezbytnými dovednostmi a pomohou jim se zajištěním přístupu k financování souvisejícímu se zaměstnaností mladých;

I.  vzhledem k tomu, že při posuzování a monitorování všech projektů je zejména třeba zohledňovat environmentální, sociální a správní kritéria a kritéria v oblasti změny klimatu; vzhledem k tomu, že podpora ekonomické, sociální a územní soudržnosti je velmi důležitá pro úplný rozvoj a trvalou úspěšnost Unie;

J.  vzhledem k tomu, že od roku 1958 byl do odvětví dopravy díky podpoře Evropské investiční banky (EIB) investován více než bilion EUR, a doprava je tak odvětvím, ve kterém je EIB nejaktivnější;

K.  vzhledem k tomu, že snižování emisí v odvětví dopravy představuje důležitou výzvu a že výrazné snižování emisí NOx, CO2 a dalších významných emisí z dopravy je nezbytné, pokud má EU splnit své dlouhodobé cíle v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že hustota dopravy a znečištění ovzduší představují významný problém při rozvoji všech druhů městské mobility a ochraně lidského zdraví;

L.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 investovala EIB 14 miliard EUR do dopravních projektů, z nichž bude mít prospěch 338 milionů cestujících ročně a které ročně povedou k úspoře 65 milionů hodin na cestách;

Investice v EU

1.  zdůrazňuje, že stávající krize výrazně oslabila růst evropského hospodářství a že jedním z hlavních faktorů je snižování investic v EU; poukazuje na to, že omezení veřejných a soukromých investic dosáhlo v zemích, které jsou krizí zasaženy nejvíce, znepokojivých hodnot, jak je vidět ze zjištění Eurostatu, který uvádí, že mezi lety 2007 a 2015 došlo v Řecku ke snížení tvorby hrubého fixního kapitálu o 65 % a v Portugalsku o 35 %; vyjadřuje znepokojení nad makroekonomickou nerovnováhou a stále vysokou nezaměstnaností v některých členských státech;

2.  zdůrazňuje, že zvýšení konkurenceschopnosti EU, vyšší hospodářský růst a vyšší zaměstnanost závisejí mimo jiné na zvýšení investic zejména do výzkumu, inovací, digitalizace, energetické účinnosti a udržitelnosti, oběhového hospodářství a do podpory začínajících společností a stávajících malých a středních podniků;

3.  poukazuje na to, že je naléhavě nutné, aby se EIB podílela na odstraňování nedostatku investic na základě spolehlivých ekonomických kritérií; vyzývá EIB, aby své úsilí zaměřila na zvyšování účinnosti a účelnosti investic do energetiky a na vytváření podmínek, které by přilákaly a umožnily soukromé investice; žádá EIB, aby se vyhýbala velkým infrastrukturním projektům, které mohou mít závažný dopad na životní prostředí a u nichž se neprokázal žádný skutečný hospodářský přínos a přínos pro místní obyvatele; vyzývá EIB, aby rozšířila svou odbornou pomoc s cílem řešit malou schopnost vytvářet projekty a pomoci členským státům vyhledávat projekty, které je možné financovat;

4.  bere na vědomí stabilitu úvěrové činnosti EIB v roce 2015 (77,5 mld. EUR, v roce 2014 se jednalo o 77 mld. EUR); zdůrazňuje, že tato čísla jsou sice v souladu s cílem oznámeným v operačním plánu EIB na období 2015–2017, stávající situace by však měla vést banku k přijetí ambicióznějších cílů a k navýšení úvěrů ze strany EIB; připomíná, že EIB by měla hrát zásadní úlohu při provádění strategie Evropa 2020 prostřednictvím nástroje Horizont 2020;

5.  domnívá se, že EIB jako „banka EU“, která je součástí Smluv a jejíž činnost upravují Smlouvy a k nim připojený příslušný protokol, musí dostát svému zvláštnímu postavení, s nímž jsou spojena zvláštní práva a povinnosti; konstatuje, že tato banka hraje klíčovou roli při uplatňování stále většího počtu finančních nástrojů, které využívají prostředky z rozpočtu EU k dosažení pákového efektu;

6.  bere na vědomí pozitivní zprávu, že EIB byla schopna splnit závazek, který dala svým akcionářům, totiž že na celkové investice poskytne nejméně 180 miliard EUR;

7.  poukazuje na to, že je nutné se vážně zabývat možností dalšího zvýšení kapitálu EIB s cílem zachovat kapacitu financování této banky i do budoucna, a zároveň zdůrazňuje, že je důležité zaručit účinné a zodpovědné řízení zdrojů;

8.  domnívá se, že ke zvýšení úvěrové činnosti EIB by mohlo dojít prostřednictvím větší součinnosti s veřejnými fondy, což by zase vedlo ke zvýšení veřejných a soukromých investic; zdůrazňuje, že toto zvýšení by měla doprovázet odpovídající diverzifikace škály produktů EIB, včetně většího, daňově rozumného využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru (s tím, že veřejný a soukromý přínos by měl zůstat v rovnováze) a dalších inovačních nástrojů, s cílem lépe reagovat na potřeby reálné ekonomiky a trhu; zdůrazňuje, že tato opatření je nutné přijmout, a zároveň uznává, že nové produkty často vyžadují nové správní nástroje, aby byla zajištěna jejich vhodnost, a že je nutné se věnovat zejména strategickému přidělování finančních prostředků a prosazování politických cílů EU;

9.  poukazuje na to, že v roce 2015 poskytla EIB 1,35 mld. EUR na investiční projekty v Řecku; konstatuje, že od začátku krize v roce 2008 poskytla EIB na investice v Řecku více než 12 mld. EUR;

10.  vítá, že EIB reagovala na krizi výrazným rozšířením své činnosti, a to i v nejvíce postižených zemích; vyzývá EIB, aby dále podporovala země EU, které jsou zapojeny do ozdravných programů, s cílem přispět k rychlému nastartování jejich ekonomiky a podpořit jejich přechod k udržitelnému hospodářství a zároveň zajistit, aby stále splňovaly kritéria EIB pro řádné investice; poukazuje na to, že by tak měla činit jak formou finanční podpory, tak formou budování kapacit, aby tak pomohla připravit projekty na investice; zdůrazňuje význam regionálního rozvoje a vyzývá k prohloubení dialogu a spolupráce s regionálními a místními orgány;

11.  upozorňuje na nesčetné výzvy, aby EIB působila jako katalyzátor a usnadňovala šíření osvědčených postupů ve všech členských státech prostřednictvím příslušných vnitrostátních podpůrných bank a institucí, které jsou zásadním nástrojem pro koordinovanou reakci EU na nízkou míru investic;

12.  očekává, že EIB bude i nadále pracovat s Komisí a členskými státy na řešení systémových nedostatků, které brání některým regionům nebo zemím v tom, aby plně využívaly finančních aktivit EIB;

13.  konstatuje, že EIB používá na podporu veřejných a soukromých investic do dopravy širokou škálu finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky, projektové dluhopisy a partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je důležité koordinovat různé typy financování EU k zajištění toho, aby byly splněny cíle dopravní politiky na území celé EU, i s ohledem na to, že ne všechny projekty je vhodné financovat prostřednictvím nástrojů, které jsou založeny na partnerství veřejného a soukromého sektoru;

14.  zdůrazňuje, že EIB by měla upřednostňovat inovační projekty, jež mají jednoznačný evropský přínos; poukazuje na to, že je důležité financovat projekty, které maximalizují dopad, pokud jde o tvorbu pracovních míst; vyzývá EIB, aby urychlila posuzování projektů a zaměřila se přitom zejména na počet a kvalitu vytvořených přímých a nepřímých pracovních míst; vyzývá EIB, aby jednala v souladu s tržními podmínkami, a vytvářela tak rovné podmínky hospodářské soutěže pro jiné investory;

15.  podporuje Komisi v její snaze o revizi současného finančního nařízení; podporuje zejména ta ustanovení nařízení, která se týkají používání inovativních nástrojů financování, jako jsou projektové dluhopisy, pokud nevedou k socializaci ztrát a privatizaci zisků;

16.  vyzývá EIB, aby předložila komplexní posouzení potenciálního dopadu, který může mít rozhodnutí Spojeného království opustit EU na její finanční postavení a činnost; zdůrazňuje, že je nutné, aby EIB brala při uzavírání dlouhodobých závazků v úvahu rozhodnutí této země vystoupit z EU; vyzývá EIB, aby udržovala dialog s vládou Spojeného království, tak aby vytvořila velmi potřebnou jistotu pro projekty probíhající v této zemi, kterým jsou v současné době přidělovány finanční prostředky z EIB, nebo které o ně žádají; vyzývá EIB, aby prověřila a nastínila různé možnosti vztahů, které by mohla EIB mít se Spojeným královstvím po jeho rozhodnutí vystoupit z EU;

17.  vybízí skupinu EIB, aby plně podporovala stanovisko Komise ke strukturám agresivního vyhýbání se daňovým povinnostem, a zdůrazňuje, že kromě vlastních záruk EIB je přidělování veřejných finančních prostředků řízené z pověření EIB předmětem kontroly ze strany Evropského účetního dvora; v této souvislosti vyzývá EIB, aby ukončila spolupráci s prostředníky, zeměmi a jurisdikcemi, které jsou na unijním seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí; konstatuje, že všechny projekty financované ze strany EIB, včetně projektů financovaných finančními prostředníky, jsou zveřejněny na internetových stránkách EIB; navrhuje, aby EIB rozšířila své kapacity v oblasti výzkumu a odvětvové analýzy;

18.  zdůrazňuje, že boj proti všem formám škodlivých daňových praktik by měl zůstat jednou z důležitých priorit EIB; vyzývá EIB, aby urychleně uplatnila příslušné právní předpisy a normy EU v oblasti vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových rájů a s tím spojených problémů, a aby po svých klientech požadovala, aby se řídili těmito pravidly; je znepokojen nedostatkem informací, které EIB zveřejňuje o skutečném vlastnictví, zvláště v případě, že financování závisí na fondech soukromého kapitálu; naléhavě vyzývá EIB, aby v případech, kdy se zjistí, že projekty EIB mají spojitost s jurisdikcemi, které jsou problematické z hlediska daní, přijala proaktivní opatření a prováděla opatření zesílené hloubkové kontroly;

19.  poukazuje na to, že koncem roku 2017 se očekává vydání unijního seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí; vyzývá v této souvislosti EIB, aby poté, co bude vypracován uvedený seznam, co nejdříve přezkoumala a zkvalitnila svou politiku vůči netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím;

20.  vyzývá EIB, aby na všech úrovních této instituce dále zdokonalovala svá opatření zaměřená na zvýšení transparentnosti; vybízí EIB, aby jak přímé financování, tak financování prostřednictvím zprostředkovatelů obsahovalo informace podle jednotlivých zemí; naléhavě žádá EIB, aby jednala podle doporučení evropského veřejného ochránce práv, a vyzývá ke zvýšení nezávislosti mechanismu EIB pro vyřizování stížností;

21.  vyzývá EIB, aby nadále zlepšovala komunikaci s finančními zprostředkovateli, aby mohli lépe informovat příjemce o možnostech financování ze strany EIB, které mají k dispozici; v tomto ohledu vítá nedávno zavedený mechanismus, kdy úvěrové instituce, které na financování projektu používají prostředky EIB, musejí jeho příjemci zaslat dopis, v němž výslovně uvedou, že bylo použito financování z EIB;

22.  je přesvědčen, že transparentnost a přístup občanů k informacím o plánech a strukturách financování jsou nezbytné k zajištění dobrého ohlasu projektů a jejich přijetí ze strany občanů;

Podpora malých a středních podniků

23.  rozhodně podporuje důraz, který EIB klade na financování malých a středních podniků (MSP), jimž v roce 2015 poskytla 37 % nových úvěrů (28,4 mld. EUR); vítá zejména, že operace EIB pomohly v evropských malých a středních podnicích a malých společnostech se střední tržní kapitalizací vytvořit a udržet 4,1 milionu pracovních míst (+13 % oproti roku 2014); připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství a zajišťují 85 % všech nových pracovních míst, a proto musí být jejich podpora i nadále základním cílem EIB; zdůrazňuje, že EIB je jednou z institucí, které pomáhají snižovat nedostatek financí, jemuž tyto podniky čelí;

24.  vítá úlohu EIB při rozvoji místního soukromého sektoru; poukazuje na to, že podpora, kterou EIB věnovala mikrofinancování, byla mimořádně úspěšná, neboť díky pouhým 184 milionům EUR ve formě mikroúvěrů bylo zachováno 230 500 pracovních míst v mikropodnicích, zatímco téměř 3 miliardy EUR ve formě úvěrů pro MSP a malé podniky se střední tržní kapitalizací neměly zdaleka takový účinek, jelikož umožnily zachovat pouze 531 880 pracovních míst; zdůrazňuje, že pákový efekt mikrofinančních investičních nástrojů byl rovněž daleko vyšší než u fondů soukromého kapitálu; poukazuje na to, že mikroúvěry mají silné genderové hledisko a vytvářejí dvojnásobně více pracovních míst pro ženy než pro muže; žádá EIB, aby vyčlenila více prostředků na mikrofinancování; vyzývá Komisi a členské státy, aby tento úspěch uznaly tím, že v rámci mandátu EU pro poskytování úvěrů třetím zemím zvýší rozpočtový příděl pro mikroúvěry; vyjadřuje politování nad tím, že EIB nepodpořila žádné mikrofinanční instituce mimo oblast AKT, a požaduje, aby byla obdobná mikrofinanční podpora poskytována i všem ostatním rozvojovým zemím, v nichž EIB působí;

25.  vítá skutečnost, že EIB v posledních letech klade větší důraz na podporu malých a středních podniků; vyjadřuje znepokojení nad tím, že by se financování EIB v honbě za co nejvyšším počtem zachovaných pracovních míst mohlo více zaměřovat na větší podniky (počet těchto míst zahrnuje i již dříve existující pracovní místa bez hrozby propouštění); žádá EIB, aby se zaměřovala nejen na zachování pracovních míst a na informování o nich, ale aby se ve stejné míře orientovala na pracovní místa, která vznikla díky jejímu financování, a podávala o nich zprávy a aby usilovala o dodržování norem MOP;

26.  vyzývá Komisi, aby po společnostech, které se účastní projektů spolufinancovaných ze strany EIB, požadovala, aby dodržovaly zásadu rovných příležitostí a rovného zacházení s muži a ženami v oblasti odměňování, zaměstnání a povolání; vyzývá EIB, aby při rozhodování o tom, které projekty bude financovat, zohledňovala opatření týkající se sociální odpovědnosti firem přijatá kandidátskými společnostmi;

27.  připomíná, že je třeba podporovat projekty místních malých a středních podniků usilující o udržitelné a dlouhodobé investice a zajišťující zaměstnanost v oblasti inovací, výzkumu a vývoje a energetické účinnosti;

28.  domnívá se, že vzhledem ke strategické úloze mikropodniků a malých a středních podniků by EIB měla také koncipovat strategii na zvýšení objemu jejich financování v zemích, v nichž panuje nepříznivá hospodářská a bankovní situace; domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost také velmi malým konkurenceschopným aktivním podnikům, které potřebují financování, mikropodnikům a mikropodnikatelům, kteří představují 30 % pracovních míst v soukromém sektoru v EU a jsou více ohroženi hospodářskými otřesy než větší firmy; je přesvědčen, že tato strategie by měla zahrnovat rozšíření administrativních a poradních schopností s cílem poskytovat informace a technickou podporu malým a středním podnikům v oblasti rozvoje a žádostí o finanční prostředky; domnívá se, že v oblasti přístupu k finančním prostředkům by EIB mohla důrazněji provádět překlenování mezer ve financování mikropodniků prostřednictvím finančních nástrojů a produktů, jako jsou možnosti mikrofinancování a záruky;

29.  vítá, že EIB financuje činnost v oblasti infrastruktury a dopravy, jelikož tyto projekty značně zvyšují potenciál pro obchod a mohou mít pákový efekt při internacionalizaci malých a středních podniků, zejména v geograficky znevýhodněných regionech;

30.  domnívá se, že by EIB měla usilovat zejména o zajištění toho, aby síť finančních prostředníků, kterou vybudovala, byla důvěryhodná a byla schopna v souladu s politikou EU účinně financovat dynamické a konkurenceschopné malé a střední podniky; vyzývá EIB, aby více spolupracovala s regionálními veřejnými orgány s cílem optimalizovat možnosti financování malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit investiční programy malým projektům s cílem zajistit účast malých a středních podniků;

31.  zdůrazňuje, že přístup k financování je jednou z nejnaléhavějších výzev pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že je potřeba vypracovat strategii EIB, která by malým a středním podnikům umožnila další a lepší přístup k financování, a to i prostřednictvím programů pro usnadnění obchodu a iniciativ, jako jsou evropský nástroj mikrofinancování Progres a nové nástroje na financování obchodní činnosti malých a středních podniků v Evropě, Latinské Americe a Karibiku; navrhuje, aby pro zprostředkovatelské banky, které vyplácejí prostředky EIB, byly zavedeny požadavky na proaktivnější politiku vůči malým a středním podnikům a mikropodnikům; navrhuje další zvýšení transparentnosti, pokud jde o posuzování hospodářského a sociálního dopadu zprostředkovaných půjček EIB v daném místě; zdůrazňuje, že příspěvek EIB k programům týkajícím se malých a středních podniků ve třetích zemích, které mají preferenční obchodní režimy s EU, by měl být orientován na jejich integraci do globálních dodavatelských řetězců, přičemž konkrétně ve východním a jižním sousedství by se takové programy EIB měly zaměřovat na integraci těchto podniků do evropských hodnotových řetězců;

32.  naléhá na to, aby prostředky EIB nesměřovaly pouze k malým a středním podnikům, ale také k účelnému rozvoji infrastruktury, jelikož její nedostatek v mnoha partnerských zemích může představovat závažnou překážku růstu obchodu a schopnosti jejich obyvatel nakupovat a prodávat zboží a služby v EU;

Fond EFSI

33.  vítá zahájení činnosti fondu EFSI (právní předpisy, jimiž se řídí, vstoupily v platnost v červenci 2015); zdůrazňuje, že úspěch programu závisí na jeho rychlém a úplném uplatňování;

34.  poukazuje zejména na to, že v době vypracovávání tohoto usnesení dosahovala celková výše schválených investic v rámci fondu EFSI 168,8 mld. EUR, což odpovídá 54 % původní cílové hodnoty (315 mld. EUR), přičemž tyto hodnoty stále stoupají; poukazuje na to, že ve 28 členských státech bylo dosud schváleno 450 transakcí; vyzývá EIB, aby se více snažila zajistit doplňkovost při výběru projektů v rámci fondu EFSI a aby usilovala o zlepšení zeměpisného pokrytí projektů a jejich přínosu k udržitelnému a inteligentnímu růstu;

Inovace a konkurenceschopnost

35.  bere na vědomí výrazné navýšení úvěrů EIB na inovační projekty, které v roce 2015 činily 18,7 mld. EUR (v roce 2008 se jednalo o méně než 10 mld. EUR), je však toho názoru, že by se měly dále zvyšovat; naléhavě vyzývá EIB, aby pokračovala v této snaze a zaměřovala se na rozvoj technologií pro budoucnost, jako je energeticky účinná doprava, robotika, biohospodářství, digitální hospodářství a nové druhy léčebné péče umožňující lepší život; domnívá se, že zaměření na nástroj InnovFin a finanční technologie přiláká do členských států přínosné projekty; je přesvědčen, že by EIB mohla navýšit svou podporu inovací prostřednictvím cílených investic do vzdělávání a odborné přípravy a také do začínajících a rostoucích podniků, zejména v méně rozvinutých regionech;

36.  vyzývá EIB, aby v rámci svého financování dopravních projektů brala v úvahu a hledala možnost součinnosti s odvětvím cestovního ruchu, s cílem podporovat rozvoj a konkurenceschopnost tohoto odvětví v EU;

37.  domnívá se, že inovativní a účinné hospodářství potřebuje pokročilý a kvalitní dopravní systém a infrastrukturu, jež by měly patřit k prioritám, se zvláštním zaměřením na východní oblast EU a rovněž na inovativní, multimodální řešení infrastruktury, jako jsou krátké multimodální tunely, mosty nebo trajekty v řídce obydlených oblastech;

38.  vyzývá EU, aby více usilovala o rozvoj technické pomoci prostřednictvím svého poradenského střediska za účelem podpory osvědčených řídících postupů;

Řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí

39.  zdůrazňuje, že by EIB měla dále rozpracovat svůj program „Dovednosti a pracovní místa – investice pro mládež“ a nadále investovat do vzdělávání a lidského kapitálu, aby bylo možné vybavit mladé lidí nezbytnými dovednostmi, které jim poskytnou přístup k financování souvisejícímu se zaměstnaností mladých lidí v malých a středních podnicích a malých společnostech se střední tržní kapitalizací;

40.  domnívá se, že by EIB měla vytvořit možnosti, jak zjednodušit podmínky pro firmy, které mají nárok na financování v regionech, kde nezaměstnanost mladých lidí přesahuje 25 %, s cílem podpořit jejich podnikatelského ducha a vytváření firem, aniž by byla zpochybněna životaschopnost projektů;

41.  připomíná, že investice EIB do solidních investičních projektů mohou pomoci s podporou sociálního začlenění, zejména v členských státech s vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou úrovní produktivity; vyzývá EIB, aby dále rozpracovala svůj program strategického plánování, aby bylo možné bojovat s vysokou nezaměstnaností; s potěšením konstatuje, že podpora projektů sociálního bydlení ze strany EIB se v posledních letech neustále zvyšuje, a vybízí EIB, aby dále rozšířila své investice do těchto projektů;

42.  zdůrazňuje, že je nutné, aby se iniciativa EIB týkající se odolnosti zaměřovala na kvalitní projekty, a poukazuje na důležitou úlohu, kterou by EIB měla plnit v rámci navrhovaného plánu vnějších investic EU, pokud jde o budování odolnějších ekonomik, jež řeší základní příčiny chudoby; zdůrazňuje význam iniciativ EIB, které se zaměřují především na mladé lidi a ženy, přispívají k investicím do společensky důležitých sektorů, jako je vodohospodářství, zdravotnictví a vzdělání, nebo které zvyšují podporu podnikání a soukromého sektoru;

Oblast klimatu

43.  bere na vědomí, že v roce 2015 po veřejných konzultacích EIB zveřejnila formální strategii opatření v oblasti klimatu, která má pomoci při uplatňování Pařížské dohody na úrovni členských států i na mezinárodní úrovni; připomíná, že je třeba uplatňovat strategii EIB v oblasti klimatu přijatou v roce 2015, a požaduje konkrétní informace o provádění opatření obsažených v této strategii;

44.  vyzývá k větší angažovanosti EIB v boji proti změně klimatu, s níž souviselo 27 % projektů schválených v roce 2015, které dosáhly celkové výše 20,6 mld. EUR, což je největší roční částka, již EIB v této oblasti dosud investovala, přičemž na klima a životní prostředí se zaměřuje téměř 50 % projektů, které EIB v roce 2015 schválila, a znovu poukazuje na to, že v souladu se závazkem Evropské unie z března 2015, kdy se zavázala ke snížení emisí uhlíku do roku 2030 alespoň o 40 %, je důležité přestat používat fosilní paliva a zaměřit se na zdroje obnovitelné energie a zvýšení energetické účinnosti; poukazuje na to, že při překonávání značné energetické závislosti Evropy na vnějších zdrojích a za účelem zabezpečení dodávek energie je důležité finančně podporovat domácí zdroje energie;

45.  vyzývá EIB, aby i nadále podporovala udržitelnou, bezpečnou a inovativní dopravu šetrnou vůči klimatu a aby se i nadále zaměřovala na přepravu cestujících se sníženou pohyblivostí; zdůrazňuje, že prioritou Unie je zajistit dostatečné financování projektů s evropským přínosem, mj. projektů zaměřených na přeshraniční dopravní spojení a zejména na nepoužívaná nebo zrušená železniční spojení v příhraničních regionech; zdůrazňuje, že v rámci evropské investiční politiky by se měla věnovat větší pozornost horizontálním otázkám, zvláště co se týče budoucnosti jednotlivých druhů dopravy a služeb, protože je nezbytné, aby v souladu s tím současně probíhal také vývoj alternativních energetických a telekomunikačních sítí;

46.  zdůrazňuje význam cílů stanovených konferencí COP 21 v oblasti dopravy pro boj proti změně klimatu; zdůrazňuje, že by měly být k dispozici finanční prostředky, jež by zajistily přechod ze silniční dopravy na železniční a na námořní a vnitrozemskou vodní dopravu; zdůrazňuje také, že je třeba věnovat pozornost investicím do čistých zdrojů energie pro dopravu a moderních služeb v této oblasti; navrhuje za tímto účelem, aby byla zvýšena kapacita nástrojů financování, které se na tuto oblast specializují, jako je evropský nástroj pro čistou dopravu (ECTF);

47.  zdůrazňuje, že investice by měly být založeny na minimalizaci externích nákladů, včetně nákladů způsobených změnou klimatu, a tedy na omezování zátěže pro budoucí veřejné rozpočty;

48.  vyzývá Komisi a EIB, aby podporovaly investice do udržitelné městské mobility, nejlépe na základě plánů udržitelné městské mobility (SUMP), jež stanovují patřičná kritéria pro omezování hustoty provozu, změny klimatu, znečištění ovzduší, hluku a počtu dopravních nehod;

49.  konstatuje, že za účelem snížení zátěže, kterou pro daňové poplatníky i obecně pro veřejné finance představuje výstavba a údržba infrastruktury, by projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které jsou založeny na partnerství veřejného a soukromého sektoru, měly obecně vycházet ze zásady, že platí uživatel;

50.  doporučuje, aby EIB své úvěrové operace zaměřila na menší projekty v oblasti poskytování decentralizované mimosíťové energie z obnovitelných zdrojů, do nichž jsou zapojeni občané a obce, a také aby byla do všech oblastí politiky a operací EIB zahrnuta zásada, že přednost má energetická účinnost;

Mandát k poskytování úvěrů třetím zemím

51.  připomíná, že vnější politika EIB, a zejména regionální operačně-technické pokyny, by měly být v souladu s cíli vnější činnosti EU, jak jsou stanoveny v článku 21 SEU, a s Listinou základních práv EU;

52.  trvá na provázanosti a racionalizaci všech finančních nástrojů pro vnější činnost EU, včetně iniciativy EIB týkající se odolnosti, budoucího plánu zahraničních investic EU a revize mandátu EIB pro vnější činnost; zejména očekává, že aktualizované regionální operačně-technické pokyny nebo jakýkoli podobný dokument, který má propojit cíle EU a vnější činnost EIB, budou podrobnější než dosud;

53.  očekává, že v rámci revize mandátu EIB v oblasti vnější činnosti se obě složky rozpočtového orgánu dohodnou na ambiciózní výši přídělu pro region Východního partnerství se zřetelem k tomu, že stropu pro Východní partnerství bude dosaženo v půli roku 2017 a EIB pak zřejmě nebude moci dále poskytovat úvěry v tomto regionu po celou dobu trvání svého mandátu k poskytování úvěrů třetím zemím;

54.  zdůrazňuje, že činnost EIB by měla přispět ke splnění Agendy 2030, a za tímto účelem vyzývá EIB, aby rozšířila svou kapacitu, pokud jde o hodnocení projektů na základě jejich dopadu na cíle Agendy 2030, včetně sociálních a genderových dopadů a dopadů v oblasti životního prostředí a klimatu; vítá stávající práci EIB na vytvoření genderové strategie a to, že v prosinci 2015 tato banka přijala strategii ohledně mandátu k poskytování úvěrů pro oblast klimatu třetím zemím a že se zavázala, že do roku 2020 zvýší podíl projektů na ochranu klimatu na 35 % svých investic v rozvojových zemích; poukazuje na význam důkladných konzultací o projektech v rámci investic souvisejících s půdou a přírodními zdroji v souvislosti s jejich dopadem na místní komunity, a to i uplatňováním zásady svobodného, předběžného a informovaného souhlasu;

55.  vítá operace EIB v oblasti rozvoje na základě dohody z Cotonou a mandát EIB k poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014–2020, který představuje záruku EU vztahující se na vnější operace EIB až do výše 30 miliard EUR; poukazuje na nutnost plnit povinnosti vyplývající ze Smluv EU (včetně článku 21 SEU a článku 208 SFEU) a dodržovat strategický rámec EU a akční plán EU pro lidská práva, Listinu základních práv EU a zásady účinnosti rozvojové pomoci (včetně doplňkovosti, odpovědnosti přijímající země, souladu s rozvojovou strategií přijímající země a transparentnosti při výběru projektů); poukazuje rovněž na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16 z roku 2014, v níž žádá Komisi, aby zajistila zdokumentované posouzení přínosu grantů EU, pokud jde o realizaci cílů EU v oblasti rozvoje;

56.  naléhavě vyzývá EIB, aby zlepšila předběžné a následné posuzování dopadu svých projektů mimo EU, aby bylo možné zajistit jejich úspěšné provádění, jejich skutečný přínos a plný soulad s cílem udržitelného a inkluzivního růstu místních komunit;

57.  vítá zvýšení transparentnosti a odpovědnosti, které je výsledkem rámce pro měření výkonnosti, jejž vypracovala EIB; požaduje, aby náhodný vzorek z téměř 400 projektů, které prošly hodnocením za použití tohoto rámce, byl po dokončení projektů znovu vyhodnocen nezávislými odborníky; žádá, aby byla Parlamentu podána zpráva o výsledcích tohoto následného hodnocení;

58.  připomíná, že má-li se zajistit vysoká míra transparentnosti, měla by EIB v případě ostatních finančních zprostředkovatelů, které využívá (zejména komerčních bank, ale i mikrofinančních institucí a záložen), zajistit, aby se na zprostředkované úvěry vztahovala stejná kritéria transparentnosti jako na ostatní typy úvěrů;

59.  vyjadřuje politování nad tím, že zpráva EIB o její činnosti mimo EU neuvádí žádné informace o objemu a počtu nesplácených úvěrů EIB; žádá EIB, aby poskytovala Parlamentu roční přehled o odložených platbách a ztrátách, k nimž došlo v rámci jejího financování v oblasti udržitelného rozvoje; žádá, aby tyto údaje byly rozlišeny podle typu financování a regionu;

60.  požaduje politickou diskuzi o plánované spolupráci EIB s Asijskou bankou pro investice do infrastruktury (AIIB) za účasti Parlamentu; se znepokojením konstatuje, že řídící struktury AIIB prozatím nepočítají s přiměřeným zapojením akcionářů do rozhodování o financování projektů a že veřejně přístupná projektová dokumentace neobsahuje žádné podrobnosti o plnění ekologických a sociálních opatření, která AIIB vyžaduje od svých věřitelů; vyzývá EIB, aby zajistila součinnost s ostatními regionálními rozvojovými bankami a případně s nimi vytvořila společné zdroje, aby bylo zajištěno, že si jejich činnost nebude konkurovat; považuje za důležité, aby EIB při spolupráci s jinými rozvojovými bankami prosazovala jako podmínku pro jakoukoli kapitálovou účast vysoké standardy týkající se transparentnosti a sociální a environmentální výkonnosti; vyzývá EIB k zajištění toho, aby společnosti, které se účastní projektů spolufinancovaných ze strany EIB, měly povinnost dodržovat zásadu stejné odměny za stejnou práci a transparentnosti odměny a zásadu rovnosti žen a mužů stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; poukazuje dále na to, že EIB by při rozhodování o tom, které projekty bude financovat, měla zohlednit opatření v rámci společenské odpovědnosti firem přijatá kandidátskými společnostmi;

61.  vítá skutečnost, že Evropská rada schválila iniciativu EIB na rychlou mobilizaci dodatečných finančních prostředků na pomoc udržitelnému rozvoji a sociální soudržnosti v zemích jižního sousedství a západního Balkánu; připomíná, že nástroj technické pomoci EIB je zásadní složkou doplňující schválené financování, zejména v chudých zemích; vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; vyzývá EIB, aby zvýšila transparentnost, pokud jde o skutečné vlastníky a o konečné příjemce peněz, zvláště v případě, že dané financování závisí na fondech soukromého kapitálu; domnívá se, že výběr finančních prostředníků by měl být přísnější;

62.  vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; připomíná, že investice do třetích zemí nemohou být založeny pouze na maximalizaci zisku, ale že jejich cílem by mělo být také zajištění dlouhodobého udržitelného hospodářského růstu, kterého by bylo dosaženo zapojením soukromého sektoru, a snížení chudoby pomocí tvorby pracovních míst a lepšího přístupu k výrobním zdrojům; domnívá se, že výběr finančních prostředníků by měl být v tomto ohledu přísnější;

63.  konstatuje, že iniciativa EIB týkající se odolnosti zaměřená na země jižního sousedství a západního Balkánu by měla být považována za doplněk nové iniciativy Komise na vypracování plánu vnějších investic;

64.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit viditelnost zapojení banky do financování projektů pro různé zúčastněné strany podílející se na projektech, především mimo Evropskou unii, neboť to má zásadní význam pro to, aby byli místní občané informováni o svém právu odvolat se a podat stížnost prostřednictvím kanceláře mechanismu pro řešení stížností a evropského veřejného ochrance práv;

65.  vyzývá EIB, aby svou pozornost důsledně zaměřovala na rozvojové země, zejména na ty, které jsou postiženy konflikty a extrémní chudobou, a naléhavě ji vyzývá, aby i nadále aktivně podporovala udržitelný růst v rozvojových zemích; vyzývá EIB, aby v součinnosti s Africkou rozvojovou bankou (ARB) financovala dlouhodobé investice, které slouží hospodářskému rozvoji; s potěšením konstatuje, že granty EU jsou stále častěji kombinovány s úvěrovými prostředky EIB, což umožňuje, aby projekty v rozvojových zemích přinášely lepší výsledky;

66.  bere na vědomí výsledky přezkumu Komise v polovině období, pokud jde o mandát Evropské investiční banky pro poskytování úvěrů třetím zemím; zdůrazňuje, že EIB působí na základě mandátu v oblasti rozvoje a musí se řídit zásadou soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty financované ze strany EIB byly v souladu s politikou EU a respektovaly evropské zájmy, a zdůrazňuje, že je nutné, aby EIB jakožto finanční složka EU jednala v souladu s cíli OSN pro trvale udržitelný rozvoj;

67.  bere na vědomí pozitivní skutečnost, že v některých regionech představuje objem peněžních prostředků přidělených v polovině období vysoké procento regionálního stropu; je přesvědčen, že to ukazuje, že je možné dosáhnout přesnějšího zaměření na priority Unie s cílem zlepšit reakci na cíle vnější politiky, jako například reakci na migrační krizi, a že je to žádoucí;

68.  vyzývá Komisi, aby stanovila rámec pro podávání výročních zpráv EIB o jejích operacích mimo EU, pokud jde o dodržování obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost Unie; podporuje závěr přezkumu v polovině období, že by regionální operačně-technické pokyny EIB měly být v úzké spolupráci s ESVČ aktualizovány, aby lépe odrážely soulad EIB s prioritami Unie; vyzývá Komisi, aby využila této aktualizace a stanovila základ pro podávání zpráv ze strany EIB o dodržování článku 21 SEU; domnívá se, že by nepovinná dodatečná částka pro EIB měla být uvolněna pouze v případě dosažení pokroku při podávání těchto zpráv;

69.  vyzývá EIB, aby věnovala větší pozornost dopadu, který mají její operace na lidská práva a práva pracovníků, a aby postupně přetransformovala svou politiku týkající se sociálních norem do politiky lidských práv v oblasti bankovnictví; navrhuje, aby za tímto účelem do svého hodnocení projektů zařadila ukazatele týkající se lidských práv;

Uprchlická krize a migrace v rámci EU

70.  žádá EIB, aby pokračovala ve své činnosti zaměřené na řešení migračních a uprchlických toků prostřednictvím financování projektů okamžité pomoci v cílových a tranzitních zemích a v případě možnosti i prostřednictvím dlouhodobých závazků k projektům, jejichž cílem je vytvářet v zemích původu pracovní místa a podporovat růst;

71.  žádá EIB, aby pokračovala v poskytování úvěrů na projekty sociálního bydlení, aby bylo možné zvládnout příchod velkého počtu uprchlíků v členských státech EU, zejména v Řecku a v Itálii;

72.  trvá na tom, že je nutné, aby EIB zajistila vyšší míru transparentnosti a odpovědnosti; poukazuje na to, že EIB Evropskému parlamentu každoročně předkládá tří různé zprávy o své činnosti a že její prezident a zaměstnanci se na žádost Parlamentu a jeho nejrůznějších výborů pravidelně zúčastňují slyšení; domnívá se však, že zde vzhledem k větší parlamentní kontrole činnosti EIB stále existuje prostor pro další zlepšení; vítá v této souvislosti podepsání interinstitucionální dohody o výměně informací mezi EIB a Parlamentem, včetně možnosti, aby poslanci Evropského parlamentu pokládali prezidentovi EIB písemné dotazy;

73.  vítá zapojení EIB do boje proti fenoménu nucené migrace a do akcí v zemích, které jsou obzvláště zasaženy migrační krizí, a to i prostřednictvím širších humanitárních akcí, podpory hospodářského růstu, budování infrastruktury a vytváření pracovních míst; vítá v tomto ohledu iniciativu EIB zaměřenou na boj s krizí a podporu odolnosti, jejímž cílem je navýšit objem pomoci pro země jižního sousedství a Balkánu o 6 miliard EUR; požaduje, aby tato iniciativa vedla k zajištění skutečné doplňkovosti, pokud jde o stávající činnost EIB v tomto regionu;

74.  žádá EIB, aby urychleně uplatnila balíček „Migrace pro země AKT“, a trvá na tom, že se financované projekty musejí prioritně zaměřovat na prevenci nucené migrace v subsaharské oblasti;

75.  vítá návrh Komise vytvořit evropský plán vnějších investic, jenž by pomocí svého příspěvku k dosažení cílů udržitelného rozvoje usiloval o řešení základních příčin migrace; v tomto ohledu s nadějí očekává, že EIB bude hrát významnou úlohu, zejména tím, že příjemcům ze soukromého sektoru poskytne dodatečné financování;

76.  vyzývá EIB, aby s cílem ochránit veřejný zájem zavedla přísná kritéria týkající se střetu zájmů, podvodů a korupce;

77.  vyzývá EIB, aby zlepšila účast vlád členských států a regionálních a místních orgánů; vyzývá EIB, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů a zajistila větší zapojení svých kanceláří v jednotlivých státech;

o
o   o

78.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0200.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0363.

Právní upozornění