Seznam 
Přijaté texty
Středa, 15. února 2017 - ŠtrasburkKonečné znění
Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou a EU ***
 Dohoda o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou ***
 Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Mongolskem ***
 Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Mongolskem (usnesení)
 Dohoda o obchodování s civilními letadly (příloha obsahující seznam výrobků) ***
 Nákladově efektivní způsoby snižování emisí a investice do nízkouhlíkových technologií ***I
 Zpráva o Albánii za rok 2016
 Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2016
 Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2017
 Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2017
 Správa jednotného trhu v rámci evropského semestru 2017
 Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2016
 Biologické pesticidy představující nízké riziko

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou a EU ***
PDF 315kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (10975/2016 – C8-0438/2016 – 2016/0205(NLE))
P8_TA(2017)0030A8-0009/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10975/2016),

–  s ohledem na návrh Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (10973/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 43 odst. 2, článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 153 odst. 2, čl. 192 odst. 1, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské Unie (C8-0438/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a odst. 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0009/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Kanady.


Dohoda o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou ***
PDF 312kWORD 43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé jménem Unie (14765/2016 – C8-0508/2016 – 2016/0373(NLE))
P8_TA(2017)0031A8-0028/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (14765/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé (5368/2016),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 31 odst. 1 a článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a s čl. 212 odst. 1, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0508/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a odst. 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0028/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Kanady.


Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Mongolskem ***
PDF 314kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé (08919/2016 – C8-0218/2016 – 2015/0114(NLE))
P8_TA(2017)0032A8-0382/2016

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08919/2016),

–  s ohledem na návrh Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé (07902/1/2011),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s články 207 a 209 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0218/2016),

–  s ohledem na nelegislativní usnesení ze dne 15. února 2017(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0382/2016),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Mongolska.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0033.


Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Mongolskem (usnesení)
PDF 446kWORD 52k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé (08919/2016 – C8-0218/2016 – 2015/0114(NLE)2016/2231(INI))
P8_TA(2017)0033A8-0383/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08919/2016),

–  s ohledem na návrh Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé (07902/1/2011),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s články 207 a 209 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0218/2016),

–  s ohledem na podpis rámcové dohody o partnerství a spolupráci (PCA) dne 30. dubna 2013 v Ulánbátaru za přítomnosti místopředsedkyně Evropské komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové,

–  s ohledem na Dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a jeho členskými státy a Mongolskem, která vstoupila v platnost dne 1. března 1993,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 15. listopadu 2005 o návrhu rozhodnutí Rady o změně Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), která bance umožní financovat projekty v Mongolsku(1),

–  s ohledem na své usnesení o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii a její revizi ze dne 13. dubna 2016(2),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 16. prosince 2015(3) a ze dne 14. března 2013(4) o vztazích mezi EU a Čínou, a zejména na bod odůvodnění Y posledně jmenovaného usnesení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2015 o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o postoji Parlamentu k 19. zasedání Rady OSN pro lidská práva(6), a zejména na bod 30 tohoto usnesení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučeních hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ohledně vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě, a zejména na bod odůvodnění F tohoto usnesení(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní(8),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 15. února 2017 o návrhu rozhodnutí(9),

–  s ohledem na zařazení Mongolska do zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných v rámci všeobecného systému preferencí EU (GSP+),

–  s ohledem na dlouhodobé vztahy mezi delegacemi Evropského parlamentu a mongolského parlamentu (Velkého lidového churalu), a zejména na společné prohlášení 10. meziparlamentního setkání, které se konalo dne 17. února 2015 v Ulánbátaru,

–  s ohledem na to, že Mongolsko bylo hostitelským a předsedajícím státem 11. summitu Asie-Evropa (ASEM), který se konal ve dnech 15.–16. července 2016 v Ulánbátaru, a 9. setkání parlamentního partnerství Asie-Evropa (ASEP), které se uskutečnilo ve dnech 21.–22. dubna 2016 v Ulánbátaru, a s ohledem na příslušná prohlášení přijatá na obou těchto setkáních,

–  s ohledem na aktivní úlohu Mongolska v Parlamentním shromáždění OBSE, zahrnující uspořádání podzimního setkání tohoto parlamentního shromáždění v Ulánbátaru ve dnech 15.–18. září 2015,

–  s ohledem na zvolení Mongolska do Rady OSN pro lidská práva na období 2016–2018 a na prohlášení Mongolska, že se chce v roce 2022 stát členem Rady bezpečnosti OSN,

–  s ohledem na to, že Mongolsko v letech 2012–2013 předsedalo Společenství demokratických zemí a v roce 2015 koalici „Freedom Online“,

–  s ohledem na předběžná zjištění a závěry mezinárodní volební pozorovatelské mise v návaznosti na parlamentní volby v Mongolsku konané dne 29. června 2016, do níž byl zapojen Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) a Evropský parlament,

–  s ohledem na vystoupení mongolského prezidenta Cachjagína Elbegdordže na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 9. června 2015,

–  s ohledem na vzájemné schůzky a návštěvy na vysoké úrovni, včetně cesty předsedy Evropské komise Josého Barrosa do Mongolska v listopadu 2013,

–  s ohledem na zahraniční politiku Mongolska vůči „třetím sousedům“, která zahrnuje vztahy s EU, USA, Japonskem, Korejskou republikou, Indií, Íránem, se zeměmi Střední Asie a s dalšími státy,

–  s ohledem na strategická partnerství Mongolska s Ruskem a s Čínou,

–  s ohledem na to, že Mongolsko má status pozorovatele v Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO),

–  s ohledem na pravidelná třístranná setkání Mongolska, Ruska a Číny a Mongolska, Japonska a USA na vysoké úrovni,

–  s ohledem na iniciativy usilující o propojení různých hospodářských projektů v tomto regionu, jako jsou například čínský projekt ekonomického pásu podél Hedvábné stezky, ruský projekt rozvoje transeuroasijského pásu a mongolský projekt „Prérijní cesta“,

–  s ohledem na individuální program partnerství a spolupráce mezi Mongolskem a NATO, který byl schválen v roce 2012,

–  s ohledem na prohlášení Mongolska o tom, že hodlá formalizovat svou trvalou neutralitu, vydané v září 2015,

–  s ohledem na to, že Mongolsko vyhlásilo, že je státem bez jaderných zbraní, a tento status v září 2012 uznala OSN,

–  s ohledem na Fond pro mezinárodní spolupráci Mongolska, jehož cílem je sdílení zkušeností s dalšími zeměmi procházejícími demokratickou transformací, jako jsou Myanmar, Kyrgyzstán a Afghánistán,

–  s ohledem na úsilí o budování důvěry zahrnující Ulánbátarský dialog o bezpečnosti v severovýchodní Asii, jehož se účastní Severní Korea, a Asijské fórum,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN proti mučení týkající se druhé periodické zprávy Mongolska přijaté v srpnu 2016,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0383/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Mongolsko může sloužit jako demokratický vzor nejen pro další nové demokracie v tomto regionu, ale také pro režimy s většími autoritářskými sklony;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská společenství 1. srpna 1989 navázala diplomatické vztahy s Mongolskem;

C.  vzhledem k tomu, že EU a Mongolsko udržují přátelské vztahy, které jsou založeny na politických, společenských, hospodářských, kulturních a historických vazbách;

D.  vzhledem k tomu, že EU a Mongolsko se sbližují v mnoha postojích týkajících se většiny hlavních otázek mezinárodního významu a Mongolsko hraje konstruktivní úlohu v mezinárodních vztazích, zejména ve vícestranných organizacích;

E.  vzhledem k tomu, že vztahy EU s Mongolskem se zaměřují zejména na projekty rozvojové spolupráce, jejichž cílem je umožnit zemi, aby směrovala probíhající rychlou transformaci k hospodářsky udržitelnému rozvoji společnosti podporujícímu sociální začlenění;

F.  vzhledem k tomu, že Mongolsko má zájem o další rozvoj vztahů s EU a rozšíření stávající spolupráce nad rámec rozvojové spolupráce; vzhledem k tomu, že dohoda o partnerství a spolupráci vyzdvihuje rostoucí význam vztahů mezi EU a Mongolskem založených na společných zásadách, jako je rovnost, vzájemný prospěch, demokracie, právní stát a lidská práva, a oběma stranám oficiálně otevírá možnost vytvořit nové sféry spolupráce v oblastech, jako je mimo jiné podnikání, obchod, rozvoj, zemědělství, životní prostředí, energie, modernizace státu, ale také vzdělávání, kultura a cestovní ruch;

G.  vzhledem k tomu, že za rozvoj vztahů EU s Mongolskem je stále zodpovědná delegace EU v Pekingu; vzhledem k tomu, že v současnosti mají svá vlastní velvyslanectví v Ulánbátaru Bulharsko, Česká republika, Francie, Německo, Maďarsko, Spojené království a Itálie;

Obecná ustanovení

1.  oceňuje přátelské a konstruktivní vztahy mezi EU a Mongolskem;

2.  uznává specifickou zeměpisnou polohu Mongolska mezi Čínou, Ruskem a zeměmi Střední a severovýchodní Asie, které mají velký potenciál z hlediska světové ekonomiky, význam Mongolska pro stabilitu celého regionu, regionálně poměrně výjimečný demokratický kredit Mongolska a konstruktivní úlohu této země při zprostředkovávání mírových řešení konfliktů a konfrontací ve svém regionu a při podpoře regionální ekonomické integrace;

3.  uznává, že demokratická transformace, která byla zahájena v 90. letech 20. století, konzistentně pokračuje; uznává hmatatelný pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci společenských a hospodářských reforem; všímá si však problémů, s nimiž se tato země potýká v oblasti udržitelného rozvoje a hospodářství, financí, řádné správy, boje proti korupci, sociálního zabezpečení, ochrany životního prostředí a politické polarizace a které ještě prohlubuje stále náročnější mezinárodní prostředí;

Institucionální rámec a diplomatické zastoupení

4.  vítá prohlubování a rozšiřování vztahů mezi EU a Mongolskem, jež předpokládá rámcová dohoda o partnerství a spolupráci, mimo jiné v oblasti politického dialogu a lidských práv, obchodu a rozvojové pomoci, a rovněž spolupráci v oblasti zemědělství, rozvoje venkova, energetiky, změny klimatu, výzkumu a inovací, vzdělávání a kultury, které mají velký význam pro diverzifikaci hospodářství a odstranění stávajících ekonomických problémů a v dlouhodobém výhledu i pro přeměnu původně nomádské společnosti;

5.  vítá vytvoření společného výboru, který bude podle článku 56 uvedené dohody sledovat její provádění, a vybízí jej, aby pravidelně informoval Evropský parlament a parlament Mongolska;

6.  naléhavě vyzývá všechny tři členské státy, které tak dosud neučinily, aby urychleně dokončily vnitrostátní proces ratifikace, aby mohla být dohoda o partnerství a spolupráci již bez dalších prodlev uzavřena a mohla vstoupit v platnost;

7.  zdůrazňuje, že je nutné dále posílit parlamentní rozměr vztahů mezi EU a Mongolskem; vyjadřuje politování nad tím, že znění dohody neobsahuje články ustavující výbor pro parlamentní spolupráci, který by prováděl demokratický dohled nad uplatňováním této dohody a posílil politický dialog mezi oběma parlamenty; vybízí proto obě strany, aby co nejdříve uskutečnily v souladu s článkem 57 dohody (budoucí spolupráce) jednání o novém protokolu, který by tuto situaci napravil, jak již dříve naléhavě požadovaly mongolský parlament a Evropský parlament ve společném prohlášení přijatém na 10. meziparlamentním setkání;

8.  je znepokojen skutečností, že diplomatické vztahy s Mongolskem jsou stále realizovány prostřednictvím delegace EU v Číně; vyzývá proto Radu a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby přeměnily kontaktní kanceláře EU v Ulánbátaru na plnohodnotnou delegaci EU, neboť tento krok zásadním způsobem usnadní politický dialog a spolupráci v oblasti lidských práv a demokracie, zvýší kapacitu pro realizaci a kontrolu projektů pomoci EU a podpoří obchod se zbožím a službami, výměny osob a kulturní výměny;

Demokracie, právní stát, řádná správa a lidská práva

9.  vítá úsilí Mongolska konsolidovat demokratický pokrok a právní stát, včetně pluralitních voleb, nezávislejších médií a živé občanské společnosti; z tohoto hlediska vítá účast Mongolska ve Společenství demokracií;

10.  zdůrazňuje, že dodržování svobody sdělovacích prostředků a svobody projevu má zásadní význam pro další konsolidaci demokracie, právního státu a lidských práv v Mongolsku; vybízí mongolské orgány, aby řešily záležitosti týkající se informací o politicky motivovaném vměšování se do činnosti sdělovacích prostředků a aby nepostihovaly ani neomezovaly tradiční ani internetová média, která se kriticky vyjadřují k vládě; vybízí mongolský parlament, aby tato základní práva výslovně uzákonil a za přísné kontroly je naplňoval;

11.  je přesvědčen, že demokratická transformace Mongolska by mohla vyvolat pozitivní změny v celém regionu, v němž probíhají komplexní transformační procesy, a že Mongolsko by mohlo v tomto smyslu konstruktivně přispět ke stabilitě a obecné prosperitě celého regionu; vyzývá EU, aby to zohlednila při plánování regionální spolupráce, zejména se zeměmi z regionu Střední Asie a širšího regionu;

12.  vyzdvihuje skutečnost, že nedávné volby prokázaly obecné dodržování volebního řádu; vyzývá příslušné mongolské orgány, aby se zabývaly doporučeními OBSE/ODIHR vydanými v návaznosti na parlamentní volby konané dne 29. června 2016, včetně stabilizace volebního zákona, omezení týkajících se předvolební kampaně, nezávislosti médií a nestrannosti a úplnosti informací poskytovaných voličům;

13.  vyjadřuje zájem vyslat při příležitosti konání prezidentských voleb naplánovaných na polovinu roku 2017 pozorovatelskou misi Evropského parlamentu;

14.  vybízí Mongolsko, aby se zabývalo nevyřešenými problémy v oblasti dodržování nezávislosti soudnictví;

15.  vítá nedávno zahájené legislativní úsilí o posílení právního základu boje proti všudypřítomné korupci, která představuje skutečné a značné riziko oslabení sociální soudržnosti země, a úsilí o řešení otázky lidských práv a sociálních konfliktů; vyzývá Mongolsko, aby přijalo zásadní reformy a včas je provedlo; odvolává se v této souvislosti na vlastní zkušenost, že lidé usvědčení z korupce musí být důsledně voláni k zodpovědnosti; doporučuje zemi, aby posílila spolupráci s EU, OBSE a OSN v oblasti řešení korupce; je přesvědčen, že aktivní zapojení do plnění mezinárodních doporučení týkajících se sociální odpovědnosti podniků v hospodářském výrobním odvětví a ve veřejném a správním životě Mongolska by v tomto počínání mohlo hrát pozitivní a zásadní úlohu;

16.  uznává závazky země a právní rámec pro odstranění obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, nicméně je i nadále znepokojen situací v této oblasti a naléhavě vyzývá Mongolsko, aby plně provádělo zákon o boji proti obchodování s lidmi z roku 2012 a související vnitrostátní plány;

17.  vyjadřuje potěšení nad tím, že EU a Mongolsko se v zásadě dohodly na zahájení pravidelného dialogu EU-Mongolsko o lidských právech v roce 2017 a že byly v tomto směru zahájeny přípravné práce;

18.  vítá skutečnost, že mongolský parlament, poté co ratifikoval druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, přijal v prosinci 2015 revidovaný trestní zákoník, který kromě jiných důležitých právních reforem, jako je zákaz mučení, ruší trest smrti u všech trestných činů; bere na vědomí, že nově zvolený parlament odložil provedení revidovaného trestního zákoníku, a vybízí mongolské orgány, aby tuto důležitou reformu bezodkladně provedly;

19.  bere na vědomí pokrok, jehož Mongolsko dosáhlo při zlepšování svého právního rámce v souladu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, institucionální reformu včetně mongolské nezávislé vnitrostátní komise pro lidská práva, snahy zaměřené na budování kapacit a zvyšování informovanosti o lidských právech a pokračující závazek řešit zbývající problémy související s ochranou a prosazováním všeobecně platných norem v oblasti lidských práv, jako jsou ty, na které poukázalo druhé všeobecné periodické hodnocení OSN z roku 2015, včetně předcházení mučení a vyšetření všech ohlášených případů mučení, ochrany práv žen a dětí a práv vězňů;

20.  vyjadřuje znepokojení nad zprávami o případech zatčení bez soudního příkazu, mučení a beztrestnosti v mongolských věznicích; připojuje se k výzvě Rady OSN pro lidská práva týkající se účinných opatření, která by zajistila, že všem zadrženým osobám budou v praxi poskytnuty veškeré základní právní záruky v souladu s mezinárodními normami; vyzývá Mongolsko, aby podniklo další kroky v návaznosti na svůj závazek zřídit nezávislý mechanismus za účelem urychleného a skutečného vyšetření obvinění z mučení a špatného zacházení;

21.  vyzdvihuje projekt na podporu práv osob LGBTI v Mongolsku podporovaný EU; je však znepokojen přetrvávající diskriminací a obtěžováním osob LGBTI;

22.  doporučuje Mongolsku, aby v souladu s již ratifikovanou Úmluvou o právech dítěte právně zakázalo tělesné tresty nejen ve vzdělávacích zařízeních, ale absolutně, a aby pomocí specifických a cílených opatření řešilo neklesající míru násilí na dětech, hospodářské vykořisťování dětí a nehody vedoucí ke smrti nebo vážným zraněním dětí; vyzývá všechny příslušné orgány EU, aby byly v této věci nápomocny;

23.  doporučuje zlepšit situaci v oblasti zdraví a bezpečnosti, a to provedením Úmluvy MOP č. 176 a ostatních úmluv MOP týkajících se bezpečnosti a zdraví, které dosud nebyly ratifikovány;

24.  podporuje trvalé a upřímné úsilí Mongolska postupně vymýtit všechny formy dětské práce a zaručit práva dítěte;

25.  vítá právní rámec Mongolska pro zajištění rovných práv žen a mužů přijatý v roce 2011 a postupné odstraňování diskriminace žen;

Udržitelný rozvoj

26.  vítá výrazný pokrok, jehož Mongolsko dosáhlo od 90. let 20. století v oblasti hospodářského rozvoje a snižování chudoby v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí; podporuje Mongolsko v jeho úsilí o naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN, v souladu se zásadami účinnosti a transparentnosti pomoci;

27.  uznává, že prohloubení regionální ekonomické integrace otevře Mongolsku příležitosti k budoucí prosperitě a hospodářskému úspěchu, a bere na vědomí, že Mongolsko zároveň hledá ekonomické spojence a partnery, kteří by mu umožnili plně využít potenciálu v oblasti spolupráce při současném respektování jeho politických a hospodářských zájmů, dlouhodobého závazku k vícesměrné diplomacii, tradiční identity a životního stylu či demokratických základů mongolské společnosti;

28.  je však znepokojen tím, že v některých oblastech se zakořeňuje chudoba a že vykazovaný hospodářský rozkvět v letech 2010–2012 dostatečně nepřispěl ke snížení chudoby v této zemi;

29.  podporuje Mongolsko v jeho úsilí o dosažení udržitelného hospodářského růstu; vyjadřuje znepokojení nad prudkým zpomalením růstu HDP, který v roce 2011 dosáhl rekordní úrovně (17,3 %), avšak v roce 2015 činil pouze 2,3 % a v roce 2016 se má podle odhadů pohybovat okolo 1,3 %; je znepokojen skutečností, že rozpočtový schodek, který vzrostl na 20 % HDP, může mít negativní dopad na odstraňování chudoby a na sociální začleňování a soudržnost systému sociální ochrany;

30.  vítá skutečnost, že rozvojová pomoc Mongolsku ze strany EU v období 2014–2020 byla oproti období 2007–2013 více než zdvojnásobena (65 milionů EUR oproti 30 milionům EUR), přičemž důraz je kladen na lepší ekonomickou správu a odbornou přípravu za účelem zlepšení pracovních příležitostí; vybízí Mongolsko k účasti na regionálních programech financovaných z prostředků EU; bere na vědomí poměrně úspěšnou realizaci projektů a programů EU, které mají za cíl přispět k rozvoji a modernizaci Mongolska;

31.  zdůrazňuje význam průběžné správní reformy zaměřené zejména na vybudování vysoce profesionální správy na celostátní i místní úrovni; vybízí orgány EU, aby Mongolsku pomohly vybudovat potřebné zdroje a odborné znalosti, které by tuto zemi lépe vybavily k tomu, aby mohla čelit problémům týkajícím se složitých procesů hospodářské a společenské transformace, a jež by zlepšily schopnost země využít finanční prostředky EU;

32.  vyzývá k rozšíření příležitostí pro výměny studentů a akademických pracovníků v rámci programů Erasmus+ a Marie Skłodowska-Curie a pro prohloubení kontaktů mezi lidmi, včetně umělců, z EU a Mongolska; vyzývá EU, aby do své oblasti spolupráce s Mongolskem zahrnula výzkum a inovace;

33.  vítá včasné uložení ratifikačního nástroje Pařížské dohody o změně klimatu ze strany Mongolska dne 21. září 2016; je znepokojen tím, že kombinace dopadů změny klimatu, rozsáhlého růstu chovu hospodářských zvířat, výrazného zvýšení migrace z venkova do hlavního města a masivního využívání a rychlého vyčerpávání přírodních zdrojů, jako je voda a půda, za účelem oficiální a neoficiální těžby mědi, uhlí a dalších surovin vede k drastickému znehodnocování stavu životního prostředí Mongolska, zvýšenému riziku sporů o vodu se sousedními zeměmi a rostoucímu výskytu klimatických jevů, jako je tzv. „dzud“, pro který jsou typická dlouhá období sucha a kruté zimy a jenž vede k velkým ztrátám hospodářských zvířat, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a biologické rozmanitosti obecně; vyzývá mongolskou vládu, aby zvýšila úsilí o diverzifikaci mongolského hospodářství, a vybízí EU, aby byla v této věci nápomocna prostřednictvím vyhrazených činností a preventivních a dalších opatření, například v rámci úzké koordinace politik v oblasti životního prostředí na obou stranách; vyzývá mongolské orgány a parlament a členské státy EU, aby spolupracovaly a přispěly k významnému posílení mezinárodního klimatického režimu v rámci 22. zasedání konference OSN o změně klimatu konaného v Marrákeši;

34.  vítá ratifikaci a dodržování všech příslušných úmluv o ochraně životního prostředí a změně klimatu v rámci GSP+ ze strany Mongolska; naléhavě však Mongolsko žádá, aby dodrželo své povinnosti týkající se podávání zpráv podle úmluv OSN o ochraně životního prostředí a změně klimatu (CITES, Basilejská úmluva a Stockholmská úmluva) a prosazovalo svůj právní rámec pro životní prostředí;

35.  poukazuje na to, že v roce 2014 tvořil těžební průmysl v Mongolsku 17 % jeho HDP a 89 % celkového vývozu země; vítá v tomto ohledu aktivní účast Mongolska na iniciativě v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (EITI), jejímž cílem je zajistit větší odpovědnost a transparentnost tohoto odvětví;

36.  zdůrazňuje, že měděný a zlatý důl Oyu Tolgoi je největším těžebním projektem, který bude podle předpokladů tvořit od roku 2020 třetinu HDP Mongolska, a že Tavan Tolgoi je největším nevyužitým uhelným dolem na světě; vítá veřejné debaty o dopadu těžby na životní prostředí, které byly uspořádány, a účast veřejnosti na řízení zdrojů na místní úrovni;

37.  vybízí Mongolsko, aby ve prospěch svých vlastních občanů rozvinulo těžbu svých přírodních zdrojů, zejména vzácných minerálů, neboť jejich hodnota v digitálním průmyslu roste; zdůrazňuje podpůrnou úlohu, kterou by EU mohla hrát při zajišťování technologické a finanční pomoci na tuto nezávislou těžbu minerálů;

38.  domnívá se, že investice do budoucích technologií a digitalizace by mohly pomoci překlenout rozdíly v rozvoji různých regionů v Mongolsku a diverzifikovat hospodářství; vybízí EU a její členské státy, aby prohloubily spolupráci v oblasti digitalizace a nových technologií;

39.  uvědomuje si závažné problémy v oblasti boje proti obchodu s drogami; doporučuje EU, aby byla nápomocna při posilování veřejných institucí a zdrojů za účelem řešení těchto otázek;

Obchodní a hospodářské vztahy

40.  konstatuje, že EU se stala třetím největším obchodním partnerem Mongolska a že v rámci současného všeobecného systému preferencí vstupuje mongolské zboží na trh EU již prakticky bezcelně;

41.  vítá zařazení Mongolska do systému GSP+;

42.  všímá si, že evropské investice v Mongolsku zatím zůstávají omezené z důvodu nejistého podnikatelského prostředí a nedostatku informací;

43.  vybízí EU a Mongolsko, aby zintenzivnily obchodní a investiční vztahy, včetně jejich propagace prostřednictvím informační činnosti a osvěty, v souladu s právními ustanoveními dohody o partnerství a spolupráci; zdůrazňuje, že toto zintenzivnění by mělo být v souladu s povinnostmi vyplývajícími z mezinárodních úmluv o pracovních normách, řádné správě, lidských právech a environmentálních normách a mělo by je plně respektovat;

44.  v této souvislosti naléhavě žádá další rozvoj aktivit Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Mongolsku;

45.  zdůrazňuje význam stabilního podnikatelského a právního prostředí pro zvýšení investic z EU;

46.  bere na vědomí pokles přímých zahraničních investic spojených s těžebním průmyslem, který je dominantním hospodářským odvětvím a zůstává klíčovým rozdělujícím faktorem;

47.  naléhavě žádá Mongolsko, aby za pomoci zahraničních investic a transparentnějšího právního prostředí diverzifikovalo své hospodářství, aby nebylo v takové míře ovlivňováno volatilitou trhů s nerostnými zdroji; v této souvislosti vítá nový právní předpis upravující přímé zahraniční investice;

48.  vybízí Mongolsko k další integraci do světové a regionální ekonomiky v rámci projektů, jako jsou „Prérijní cesta“, iniciativa podél Hedvábné stezky „Jeden pás, jedna cesta“ či projekt rozvoje transeuroasijského pásu, v souladu se strategickými zájmy a prioritami země; žádá EU, aby zvážila účast na infrastrukturních a investičních programech v tomto regionu, mimo jiné v těžebním odvětví;

Regionální a celosvětové výzvy a spolupráce

49.  uznává stěžejní úlohu, kterou může Mongolsko hrát mezi dynamickými ekonomikami Číny, Ruska, Jižní Koreje a Japonska a středoasijskými zeměmi a současně jako prostředník mezi Evropou a oblastí východní Asie;

50.  vyzdvihuje koncepci „třetích sousedů“ v rámci zahraniční politiky Mongolska, která zahrnuje vztahy s EU, vyvažující konstruktivní a intenzivní vztahy s vlivnými strategickými partnery a přímými sousedy Mongolska Ruskem a Čínou;

51.  bere na vědomí přátelské a současně ekonomicky konkurenční vztahy s ostatními zeměmi v regionu;

52.  konstatuje, že Mongolsko seriózně vyhodnocuje dopady případného členství v Euroasijské hospodářské unii (EAEU); vyjadřuje znepokojení nad tím, že tento krok by mohl narušovat další politické a obchodní vztahy s EU;

53.  gratuluje Mongolsku k jeho úspěšnému předsednictví setkání ASEM a ASEP, která se konala v roce 2016 v Ulánbátaru, k upevnění parlamentního rozměru a posílení partnerství mezi oběma regiony na základě všeobecně uznávaných zásad rovnosti, vzájemného respektu a podpory a ochrany lidských práv a základních svobod; vítá návrh Mongolska na zřízení střediska ASEM, které by zahrnovalo i virtuální/online zařízení;

54.  vítá skutečnost, že Mongolsko se prohlásilo za zónu bez jaderných zbraní, jak oficiálně uznala OSN; vítá především konstruktivní a aktivní úlohu, kterou Mongolsko hraje ve vícestranných fórech na podporu spolupráce směřující ke globálnímu jadernému odzbrojení, a rovněž skutečnost, že tato země podepsala Humanitární závazek(10);

55.  vítá vzájemný závazek k prosazování mezinárodního míru a bezpečnosti a v této souvislosti vítá aktivní roli Mongolska v mezinárodních mnohostranných mechanismech, jako je OSN a OBSE, a jeho příspěvek k iniciativám na podporu míru a stability v severovýchodní Asii a dalších oblastech, jako je Ulánbátarský dialog o bezpečnosti v severovýchodní Asii;

56.  bere na vědomí příspěvek Mongolska k úsilí OSN udržovat mír na celém světě a skutečnost, že Mongolsko pro tyto mise poskytuje výcviková zařízení, přičemž se současně snaží stále více posílit politické a diplomatické příležitosti a odpovědnost OSN týkající se předcházení a řešení konfliktů;

57.  vítá stejné naladění Mongolska a EU při vyjednávání a hlasování v rámci Organizace spojených národů a dalších vícestranných fór; zdůrazňuje v této souvislosti význam článku 8 dohody o partnerství a spolupráci týkajícího se mezinárodní spolupráce;

58.  uznává úlohu Mongolska coby nového člena Rady OSN pro lidská práva v období 2016–2018 při prosazování dodržování lidských práv a vyzývá k úzké spolupráci EU a Mongolska při přípravě a provádění činnosti této Rady;

59.  vítá skutečnost, že Mongolsko ratifikovalo Římský statut Mezinárodního trestního soudu, a vybízí je k ratifikaci kampalských změn, které včas stanovily definici a postup pro stanovení soudní příslušnosti tohoto soudu u zločinu agrese;

60.  vyzdvihuje úsilí Mongolska prosazovat demokracii, právní stát a lidská práva v zemích ležících v blízkosti jeho sousedství, které usilují o demokratickou změnu; vyzývá EU, aby rovněž zapojila Mongolsko a hledala ad hoc součinnost v regionálních programech ve Střední Asii zaměřených na tento rozvoj;

61.  chválí úlohu Mongolska, pokud jde o sdružování akademických pracovníků z KLDR, Jižní Koreje, Číny a Ruska, a jeho úlohu hostitele setkání rodin odloučených v důsledku rozdělení Korejského poloostrova;

62.  podporuje ambici Mongolska stát se v roce 2022 členem Rady bezpečnosti OSN, kterou tento stát vyjádřil;

o
o   o

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni, vysoké představitelce, vládám a parlamentům členských států a vládě a Velkému lidovému churalu (parlamentu) Mongolska.

(1) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 49.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0121.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0458.
(4) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 126.
(5) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 35.
(6) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 41.
(7) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 97.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0424.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0032.
(10) http://www.icanw.org/pledge/


Dohoda o obchodování s civilními letadly (příloha obsahující seznam výrobků) ***
PDF 312kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu (2015), kterým se mění příloha dohody o obchodování s civilními letadly, jménem Evropské unie (11018/2016 – C8-0391/2016 – 2016/0202(NLE))
P8_TA(2017)0034A8-0007/2017

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11018/2016),

–  s ohledem na Protokol (2015), kterým se mění příloha dohody o obchodování s civilními letadly (11019/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0391/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odstavce 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0007/2017),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.


Nákladově efektivní způsoby snižování emisí a investice do nízkouhlíkových technologií ***I
PDF 958kWORD 114k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 15. února 2017 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií (COM(2015)0337 – C8-0190/2015 – 2015/0148(COD))(1)
P8_TA(2017)0035A8-0003/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES15 vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a hospodářsky účinným.
(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES15 vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů z hlediska nákladů efektivním a hospodářsky účinným způsobem a udržitelně posilovat průmysl Unie proti nebezpečí úniku uhlíku a ztráty investic.
__________________
__________________
15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Evropská rada se na zasedání v říjnu 2014 zavázala snížit do roku 2030 celkové emise skleníkových plynů Unie o nejméně 40 % oproti hodnotám z roku 1990. K dosažení těchto snížení emisí by měla přispívat všechna hospodářská odvětví a cíl bude splněn nákladově nejúčinnějším způsobem pomocí systému obchodování s emisemi Evropské unie (EU ETS), který do roku 2030 přinese snížení o 43 % oproti hodnotám z roku 2005. To bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném závazku Unie a jejích členských států ke snížení předloženém dne 6. března 2015 sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu16.
(2)  Evropská rada se na zasedání v říjnu 2014 zavázala snížit do roku 2030 celkové emise skleníkových plynů Unie o nejméně 40 % oproti hodnotám z roku 1990. K dosažení tohoto snižování emisí by měla přispívat všechna hospodářská odvětví a cíl má být splněn nákladově nejúčinnějším způsobem pomocí systému obchodování s emisemi Evropské unie (EU ETS), který do roku 2030 přinese snížení o 43 % oproti hodnotám z roku 2005. To bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném závazku Unie a jejích členských států ke snížení předloženém dne 6. března 2015 sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Snaha související se snižováním emisí by měla být spravedlivě rozdělena mezi odvětví spadající do unijního systému ETS.
__________________
16 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)   Aby bylo možné plnit dohodnutý závazek, na jehož základě přispívají všechna odvětví hospodářství k naplnění cíle, kterým je snížení celkových emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2030 nejméně o 40 % pod úroveň z roku 1990, je důležité, aby byl systém EU ETS – navzdory tomu, že se jedná o primární nástroj Unie k dosažení jejích dlouhodobých klimatických a energetických cílů – doplněn ekvivalentními dodatečnými kroky přijatými v rámci dalších právních aktů a nástrojů zabývajících se emisemi skleníkových plynů z odvětví, která nespadají do systému EU ETS.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 b (nový)
(2b)   Podle dohody schválené v Paříži na 21. konferenci stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu ze dne 12. prosince 2015 („Pařížská dohoda“) musejí státy zavést určitá opatření, aby dosáhly více než 180 zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků, které by pokryly přibližně 98 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Cílem Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Očekává se, že celá řada těchto opatření bude zahrnovat stanovení ceny uhlíku či podobné kroky, a proto je potřeba vytvořit ustanovení o přezkumu, aby Komise mohla v případě potřeby navrhnout po prvním zjišťování aktuálního stavu v souladu s pařížskou dohodou v roce 2023 přísnější snížení emisí, úpravu ustanovení týkajících se přechodného úniku uhlíku, která by odrážela vývoj mechanismů stanovování cen uhlíku mimo Unii a důkazů promítání nákladů, a dalších politická opatření a nástroje, které by rozšířily závazky Unie a členských států snížit emise skleníkových plynů. Na základě ustanovení o přezkumu by mělo být také zajištěno, aby bylo do šesti měsíců od podpůrného dialogu, který má být uspořádán na základě UNFCCC v roce 2018, zveřejněno sdělení, v němž se posoudí soulad právních předpisů Unie v oblasti změny klimatu s cíli Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 c (nový)
(2c)   V souladu se Pařížskou dohodou a závazkem, který spoluzákonodárci vyjádřili ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES1a a v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 406/2009/ES1b, by měla k dosažení snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) přispívat všechna hospodářská odvětví. Za tímto účelem probíhá úsilí o snižování emisí z mezinárodní námořní dopravy prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO), které by mělo být povzbuzováno s cílem zavést jasný akční plán na úrovni této organizace zaměřený na opatření v rámci klimatické politiky, jimiž by bylo na celosvětové úrovni možné snížit emise CO2 z námořní dopravy. Přijetí jednoznačných cílů v oblasti snižování mezinárodních emisí z námořní dopravy prostřednictvím organizace IMO se stalo velmi naléhavou otázkou a základním předpokladem pro to, aby Unie nepřijímala další kroky směřující k začlenění sektoru námořní dopravy do unijního systému ETS. Pokud by se však nepodařilo dosáhnout žádné takové dohody do roku 2021, dané odvětví by mělo být zahrnuto do systému EU ETS a měl by být vytvořen fond pro shromažďování příspěvků provozovatelů lodí a kolektivní dodržování předpisů týkajících se emisí CO2, na které se již vztahuje systém EU pro monitorování, vykazování a ověřování emisí stanovený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/7571c (emise uvolněné v přístavech Unie a v průběhu cest do těchto přístavů a z nich). Podíl výnosů z dražeb povolenek dražených námořnímu odvětví by měl být použit na zvýšení energetické účinnosti a podporu investic do inovativních technologií, čímž se přispěje ke snižování emisí CO2 v námořním odvětví, mj. v rámci pobřežní plavby a v přístavech.
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63).
1b Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).
1c Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).
Pozměňovací návrh 143
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Evropská rada potvrdila, že dobře fungující, reformovaný systém EU ETS bude spolu s nástrojem na stabilizaci trhu hlavním evropský nástrojem na dosažení tohoto cíle, a to s ročním redukčním koeficientem 2,2 % počínaje rokem 2021, bezplatnými povolenkami, které nebudou ukončeny, a stávajícími opatřeními pokračujícími po roce 2020, aby se předešlo riziku úniku uhlíku v důsledku politiky v oblasti klimatu, dokud jiná hlavní hospodářství nevynaloží srovnatelné úsilí, bez snížení podílu povolenek, které mají být draženy. Dražený podíl by měl být v právních předpisech vyjádřen jako procento, aby se zlepšila jistota při plánování investičních rozhodnutí, zvýšila transparentnost a celý systém se zjednodušil a byl snadněji pochopitelný.
(3)  Dobře fungující, reformovaný systém EU ETS spolu s posíleným nástrojem na stabilizaci trhu budou hlavními evropskými nástroji na dosažení tohoto cíle, a to s ročním redukčním koeficientem 2,2% počínaje rokem 2021, bezplatnými povolenkami, které nebudou ukončeny, a opatřeními pokračujícími po roce 2020, aby se předešlo riziku úniku uhlíku v důsledku politiky v oblasti klimatu, dokud jiná hlavní hospodářství nevynaloží srovnatelné úsilí. Dražený podíl by měl být v právních předpisech vyjádřen jako procento, které by mělo být při uplatňování průřezového opravného koeficientu sníženo, aby se zlepšila jistota při plánování investičních rozhodnutí, zvýšila transparentnost a celý systém se zjednodušil a byl snadněji pochopitelný a aby byla chráněna odvětví, v nichž je riziko úniku uhlíku v důsledku používání průřezového opravného koeficientu největší. Tato ustanovení by měla být v souladu s Pařížskou dohodou revidována, případně příslušným způsobem upravena, aby bylo možné splnit povinnosti Unie v oblasti klimatu vyplývající z této dohody.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)   Nejméně rozvinuté země jsou vůči dopadům změny klimatu obzvláště citlivé a samy produkují jen velmi malé množství emisí skleníkových plynů. Proto by měla být dána potřebám těchto zemí zvláštní priorita prostřednictvím využití povolenek systému EU ETS k financování opatření v oblasti klimatu, zejména přizpůsobení se dopadům změny klimatu prostřednictvím Zeleného klimatického fondu UNFCCC.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Klíčovou prioritou Unie je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude svým občanům zajišťovat bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Aby bylo možné toho dosáhnout, je nutné pokračovat v ambiciózních opatřeních v oblasti klimatu s EU ETS jakožto základem evropské politiky v oblasti klimatu a pokrokem v jiných aspektech energetické unie17. Uskutečňování ambice, o které bylo rozhodnuto v rámci do roku 2030, přispívá k dosažení smysluplné ceny uhlíku a k pokračujícímu podněcování nákladově efektivních snížení emisí skleníkových plynů.
(4)  Klíčovou prioritou Unie je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude svým občanům a průmyslovým podnikům zajišťovat bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Aby toho bylo možné dosáhnout, je nutné pokračovat v ambiciózních opatřeních v oblasti klimatu s EU ETS jakožto základem unijní politiky v oblasti klimatu a dosáhnout pokroku v jiných aspektech energetické unie. Je nutné přihlédnout k interakci systému EU ETS s dalšími opatřeními Unie a členských států v oblasti změny klimatu a energetiky, která mají dopad na poptávku po povolenkách EU ETS. Uskutečňování ambiciózního cíle, o kterém bylo rozhodnuto v rámci do roku 2030, a přiměřené přihlíženípokroku dosaženému s ohledem na jiné aspekty energetické unie přispívají k dosažení smysluplné ceny uhlíku a k pokračujícímu podněcování nákladově efektivního snižování emisí skleníkových plynů.
__________________
__________________
17 COM(2015)0080, kterým se zavádí Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.
17 COM(2015)0080, kterým se zavádí Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Ambicióznější cíl týkající se energetické účinnosti ve srovnání s cílem 27 %, jenž schválila Rada, by měl vést k vydávání většího množství bezplatných povolenek v odvětvích, v nichž existuje riziko úniku uhlíku.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Ustanovení čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby byla politika Unie založena na zásadě, že znečišťovatel platí, a směrnice 2003/87/ES stanoví na tomto základě postupný přechod na plné obchodování s povolenkami. Zabránění úniku uhlíku zdůvodňuje odložení plného přechodu a důvodem k cílenému přidělování bezplatných povolenek průmyslu je řešení skutečných rizik zvýšení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, kde průmysl nepodléhá srovnatelným uhlíkovým omezením, dokud ostatní hlavní ekonomiky nepřijmou srovnatelná politická opatření v oblasti klimatu.
(5)  Ustanovení čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby byla politika Unie založena na zásadě, že znečišťovatel platí, a směrnice 2003/87/ES stanovuje na tomto základě postupný přechod na plné obchodování s povolenkami. Zabránění úniku uhlíku zdůvodňuje dočasné odložení plného dražení povolenek, přičemž přesně cílené přidělování bezplatných povolenek průmyslu je odůvodněnou výjimkou ze zásady, podle které by měl znečišťovatel platit, pouze pokud není přidělováno nadměrné množství povolenek, za účelem řešení skutečných rizik zvýšení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, kde průmysl nepodléhá srovnatelným uhlíkovým omezením, dokud ostatní hlavní ekonomiky nepřijmou srovnatelná politická opatření v oblasti klimatu. Proto by mělo být přidělování povolenek ve srovnání s prahovými hodnotami uvedenými v této směrnici dynamičtější.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Dražba povolenek zůstává obecný pravidlem, bezplatné povolenky jsou výjimkou. V důsledku toho, a jak potvrdila Evropská rada, by se podíl povolenek, které mají být draženy, jenž v období 20132020 dosahoval 57 %, neměl snížit. Posouzení dopadů provedené Komisí18 uvádí podrobnosti o draženém podílu a upřesňuje, že tento 57% podíl tvoří povolenky dražené jménem členských států, včetně povolenek vyhrazených pro nové účastníky na trhu ale nepřidělených, povolenek pro modernizaci výroby elektřiny v některých členských státech a povolenek, které mají být draženy později vzhledem ke svému umístěni do rezervy tržní stability zřízené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/19.
(6)  Dražba povolenek zůstává obecný pravidlem, bezplatné povolenky jsou výjimkou. V důsledku toho by měl být podíl povolenek, které mají být draženy, jenž by měl v období 20212030 dosahovat 57 %, snížen na základě užití meziodvětvového opravného faktoru k ochraně odvětví, která jsou ohrožena rizikem úniku uhlíku. Posouzení dopadů provedené Komisí uvádí podrobnosti o draženém podílu a upřesňuje, že tento 57% podíl tvoří povolenky dražené jménem členských států, včetně povolenek vyhrazených pro nové účastníky na trhu ale nepřidělených, povolenek pro modernizaci výroby elektřiny v některých členských států a povolenek, které mají být draženy později vzhledem ke svému umístění do rezervy tržní stability zřízené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 19. Fond pro spravedlivou transformaci by měl být zřízen k podpoře regionů, v nichž je vysoký podíl pracovníků zaměstnán v odvětvích závislých na uhlíku a HDP na obyvatele je výrazně pod průměrnou úrovní Unie.
__________________
18 SEC(2015)XX
19 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/… ze dne … o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L […], […], s. […]).
19 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Dokud opatření jiných zemí neposkytují průmyslu srovnatelné pobídky ke snižování emisí, mělo by za účelem zachování environmentálního přínosu snižování emisí v Unii pokračovat přidělování bezplatných povolenek zařízením v odvětvích a pododvětvích se skutečným rizikem úniku uhlíku. Zkušenosti získané během uplatňování EU ETS potvrdily, že odvětví a pododvětví jsou vystavena riziku úniku uhlíku v různé míře a že bezplatné povolenky zabránily úniku uhlíku. Zatímco některá odvětví a pododvětví lze považovat za více ohrožená únikem uhlíku, jiná jsou schopná přenést značný podíl nákladů na povolenky na své emise do cen výrobků beze ztráty podílu na trhu a nesou pouze zbývající část nákladů, takže mají nízké riziko úniku uhlíku. Komise by měla určit a rozlišit příslušná odvětví na základě jejich intenzity obchodu a intenzity emisí, aby lépe určila odvětví se skutečným rizikem úniku uhlíku. Pokud je dle těchto kritérii překročena prahová hodnota stanovená při zohlednění příslušné možnosti dotyčných odvětví a pododvětví přenést náklady do cen výrobků, mělo by odvětví nebo pododvětví být považováno za ohrožené únikem uhlíku. Ostatní odvětví by měla být považována za málo ohrožená nebo bez rizika úniku uhlíku. Zohlednění možností odvětví a pododvětví kromě výroby elektřiny přenést náklady do cen výrobků by mělo také snížit neočekávané zisky.
(7)  Dokud opatření jiných zemí neposkytují průmyslu srovnatelné pobídky ke snižování emisí, mělo by za účelem zachování environmentálního přínosu snižování emisí v Unii dočasně pokračovat přidělování bezplatných povolenek zařízením v odvětvích a pododvětvích se skutečným rizikem úniku uhlíku. Zkušenosti získané během uplatňování EU ETS potvrdily, že odvětví a pododvětví jsou vystavena riziku úniku uhlíku v různé míře a že bezplatné povolenky zabránily úniku uhlíku. Zatímco některá odvětví a pododvětví lze považovat za více ohrožená únikem uhlíku, jiná jsou schopná přenést značný podíl nákladů na povolenky na své emise do cen výrobků beze ztráty podílu na trhu a nesou pouze zbývající část nákladů, takže mají nízké riziko úniku uhlíku. Komise by měla určit a rozlišit příslušná odvětví na základě jejich intenzity obchodu a intenzity emisí, aby lépe určila odvětví se skutečným rizikem úniku uhlíku. Pokud je dle těchto kritérii překročena prahová hodnota stanovená při zohlednění příslušné možnosti dotyčných odvětví a pododvětví přenést náklady do cen výrobků, mělo by odvětví nebo pododvětví být považováno za ohrožené únikem uhlíku. Ostatní odvětví by měla být považována za málo ohrožená nebo bez rizika úniku uhlíku. Zohlednění možností odvětví a pododvětví kromě výroby elektřiny přenést náklady do cen výrobků by mělo také snížit neočekávané zisky. Je nutné posoudit riziko úniku uhlíku také v odvětvích a pododvětvích, u nichž se přidělování bezplatných povolenek počítá na základě hodnot referenčních hodnot pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn, jelikož se tyto produkty vyrábějí jak v chemických závodech, tak i v rafineriích.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Hodnoty referenčních úrovní pro bezplatné povolenky pro zařízení, které byly stanoveny na základě údajů z let 2007–2008, by měly být aktualizovány podle zjištěných průměrných zlepšení, aby se zohlednil technologický pokrok v dotyčných odvětvích a aby se přizpůsobily příslušnému období udělování. Z důvodů předvídatelnosti by to mělo být provedeno použitím faktoru, který představuje nejlepší posouzení pokroku napříč odvětvími, jenž by pak měl zohlednit spolehlivé, objektivní a ověřené údaje ze zařízení tak, aby odvětví, jejichž míra zlepšování se od tohoto faktoru významně liší, měla hodnotu referenční úrovně bližší k jejich skutečné míře zlepšování. Pokud z údajů v příslušném období vyplývá roční rozdíl oproti redukčnímu koeficientu vyšší nebo nižší o 0,5% hodnoty z let 2007–2008, příslušná hodnota referenční úrovně bude upravena o dané procento. K zajištění rovných podmínek pro výrobu aromatických látek, vodíku a syntetického plynu v rafinériích a chemických závodech by hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn měly být nadále sladěny s referenčními úrovněmi rafinérií.
(8)  Hodnoty referenčních úrovní pro bezplatné povolenky pro zařízení, které byly stanoveny na základě údajů z let 2007 a 2008, by měly být aktualizovány podle zjištěných průměrných zlepšení, aby se zohlednil technický pokrok v dotyčných odvětvích a aby se přizpůsobily příslušnému období udělování povolenek. Z důvodů předvídatelnosti by to mělo být provedeno použitím faktoru, který představuje skutečné posouzení pokroku, jehož dosáhlo 10 % nejefektivnějších zařízení v rámci odvětví, jenž by pak měl zohlednit spolehlivé, objektivní a ověřené údaje ze zařízení tak, aby odvětví, jejichž míra zlepšování se od tohoto faktoru významně liší, měla hodnotu referenční úrovně bližší k jejich skutečné míře zlepšování. Pokud z údajů v příslušném období vyplývá roční rozdíl oproti redukčnímu koeficientu, který je o 1,75% buď vyšší, nebo nižší než hodnota odpovídající letům 2007 a 2008, příslušná hodnota referenční úrovně by měla být upravena o dané procento. Pokud však z údajů vyplývá míra zlepšení, která je v příslušném období 0,25 nebo menší, příslušná hodnota referenční úrovně bude upravena o dané procento. K zajištění rovných podmínek pro výrobu aromatických látek, vodíku a syntetického plynu v rafinériích a chemických závodech by hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn měly být nadále sladěny s referenčními úrovněmi rafinérií.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Členské státy by měly v souladu s pravidly pro státní podporu poskytnout částečnou náhradu vybraným zařízením v odvětvích nebo pododvětvích, pro která bylo určeno, že jsou vystavena významnému riziku úniku uhlíku vzhledem k nákladům spojeným s emisemi skleníkových plynů promítnutým do cen elektřiny. Protokol a doprovázející rozhodnutí přijatá konferencí smluvních stran v Paříži musí poskytnout dynamickou mobilizaci prostředků na financování opatření v oblasti klimatu, převod technologií a budování kapacit pro způsobilé strany, zejména ty s nejnižšími kapacitami. Financování opatření v oblasti klimatu z veřejného sektoru bude i nadále hrát důležitou roli při mobilizaci zdrojů po roce 2020. Výnosy z dražeb by proto měly být použity také na financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Výše mobilizovaných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu bude záviset také na úrovni ambicí a na kvalitě navrhovaných zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků (INDC), následných investičních plánech a procesu plánování pro přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých zemích. Členské státy by měly výnos z dražeb využít také na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil dotčených přesunem pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky.
(9)  Při dosahování cíle, kterým jsou rovné podmínky na trhu, by členské státy měly na základě centralizovaného systému na úrovni Unie poskytnout částečnou náhradu vybraným zařízením v odvětvích nebo pododvětvích, u nichž bylo zjištěno, že jsou vzhledem k nákladům spojeným s emisemi skleníkových plynů promítnutým do cen elektřiny vystavena významnému riziku úniku uhlíku. Financování opatření v oblasti klimatu z veřejného sektoru bude i nadále hrát důležitou roli při mobilizaci zdrojů po roce 2020. Výnosy z dražeb by proto měly být použity také na financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Výše mobilizovaných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu bude záviset také na úrovni ambicí a na kvalitě navrhovaných zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků (INDC), následných investičních plánech a procesu plánování pro přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých zemích. Členské státy by se také měly zabývat sociálními aspekty dekarbonizace své ekonomiky a výnos z dražeb využít na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil dotčených přesunem pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky. Členské státy by měly mít možnost navyšovat kompenzace získané na základě centralizovaného systému na unijní úrovni. Tato finanční opatření by neměla přesahovat míru uvedenou v příslušných pokynech týkajících se poskytování příslušné státní podpory.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Hlavní dlouhodobou pobídkou, kterou tato směrnice vytváří pro zachycování a ukládání CO2, nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průlomové inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, je signál o ceně uhlíku, a to, že za trvale uložené nebo nevyprodukované emise nebudou muset být odevzdány povolenky na CO2. K doplnění zdrojů již používaných ke zrychlení demonstrace komerčních zařízení na zachycování a ukládání CO2 a inovativních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie by navíc měly být použity i povolenky EU ETS jako zaručené odměny za zavádění zařízení na zachycování a ukládání CO2, nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průmyslových inovací v nízkouhlíkových technologiích a procesech v Unii vedoucích k dostatečnému množství uloženého nebo nevyprodukovaného CO2, pokud existuje dohoda o sdílení znalostí. Většina této podpory by měla záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů, přičemž určitá podpora smí být poskytnuta při dosažení předem stanovených milníků s přihlédnutím k použité technologii. Maximální procento nákladů projektu, jež mají být podporovány, se může lišit podle kategorie projektu.
(10)  Hlavní dlouhodobou pobídkou, kterou tato směrnice vytváří pro zachycování a ukládání uhlíku a pro zachycování a využívání uhlíku, nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průlomové inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, je signál o ceně uhlíku, a to, že za trvale uložené nebo nevyprodukované emise nebudou muset být odevzdány povolenky na CO2. K doplnění zdrojů již používaných ke zrychlení demonstrace komerčních zařízení na zachycování a ukládání uhlíku a na jeho zachycování a využívání a inovativních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie by navíc měly být použity i povolenky EU ETS jako zaručené odměny za zavádění zařízení na zachycování a ukládání uhlíku a na jeho zachycování a využívání, nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průmyslových inovací v nízkouhlíkových technologiích a procesech v Unii vedoucích k dostatečnému množství uloženého nebo nevyprodukovaného CO2, pokud existuje dohoda o sdílení znalostí. Většina této podpory by měla záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů, přičemž určitá podpora smí být poskytnuta při dosažení předem stanovených milníků s přihlédnutím k použité technologii. Maximální procento nákladů projektu, jež mají být podporovány, se může lišit podle kategorie projektu.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
(11)  Ze 2 % všech povolenek EU ETS by měl být zřízen Modernizační fond a ty by měly být draženy v souladu s pravidly a úpravami pro dražby konající se na společné dražební platformě stanovenými v nařízení (EU) č. 1031/2010. Členské státy, které měly v roce 2013 hrubý domácí produkt na obyvatele za tržních směnných kurzů nižší než 60 % průměru Unie, by měly být způsobilé pro financování z Modernizačního fondu a odchýlily by se až do roku 2030 od zásady plného obchodování s povolenkami pro výrobu elektřiny využitím možnosti bezplatných povolenek za účelem transparentní podpory skutečných investic do modernizace svých odvětví energetiky a vyvarování se narušení vnitřního trhu s elektřinou. Pravidla, kterými se řídí Modernizační fond, by měla poskytnout jednotný, souhrnný a transparentní rámec a zajistit tak nejúčinnější možné provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky. Funkce struktury řízení a správy by měla být přiměřená účelu zajistit vhodné využívání finančních prostředků. Tato struktura řízení a správy by se měla skládat z investiční rady a řídícího výboru a v rozhodovacím procesu by mělo být náležitě přihlédnuto k odborným znalostem EIB, s výjimkou případů, kdy je podpora poskytována malým projektům prostřednictvím půjček od vnitrostátních bank poskytujících podporu nebo prostřednictvím grantů z vnitrostátního programu, který má stejné cíle jako Modernizační fond. Investice financované z fondu by měly navrhovat členské státy. Aby se zajistilo, že investiční potřeby v členských státech s nízkými příjmy budou odpovídajícím způsobem zohledněny, budou při rozdělování prostředků brány rovným dílem v úvahu ověřené emise a kritéria HDP. Finanční pomoc z Modernizačního fondu by mohla být poskytována různými formami.
(11)  Ze 2 % všech povolenek EU ETS by měl být zřízen Modernizační fond a ty by měly být draženy v souladu s pravidly a úpravami pro dražby konající se na společné dražební platformě stanovenými v nařízení (EU) č. 1031/2010. Členské státy, které měly v roce 2013 hrubý domácí produkt na obyvatele za tržních směnných kurzů nižší než 60 % průměru Unie, by měly být způsobilé pro financování z Modernizačního fondu. Členské státy, které měly v roce 2014 hrubý domácí produkt na obyvatele v EUR v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie, by měly mít možnost odchýlit se až do roku 2030 od zásady plného obchodování s povolenkami pro výrobu elektřiny využitím možnosti bezplatných povolenek za účelem transparentní podpory skutečných investic do modernizace a diverzifikace svého odvětví energetiky v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a 2050 a zároveň by se měly vyvarovat narušení vnitřního trhu s elektřinou. Pravidla, kterými se řídí Modernizační fond, by měla poskytnout jednotný, souhrnný a transparentní rámec a zajistit tak nejúčinnější možné provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky. Taková pravidla by měla být transparentní, vyvážená a přiměřená účelu zajistit vhodné využívání finančních prostředků. Tato řídící struktura by měla být tvořena investiční radou, poradním sborem a řídicím výborem. Mělo se náležitě přihlédnout k odborným znalostem EIB, s výjimkou případů, kdy je podpora poskytována malým projektům prostřednictvím půjček od vnitrostátních bank poskytujících podporu nebo prostřednictvím grantů z vnitrostátního programu, který má stejné cíle jako Modernizační fond. Investice financované z fondu by měly navrhovat členské státy a veškeré financování z fondu by mělo splňovat zvláštní kritéria způsobilosti. Aby se zajistilo, že investiční potřeby v členských státech s nízkými příjmy budou odpovídajícím způsobem zohledněny, budou při rozdělování prostředků brány rovným dílem v úvahu ověřené emise a kritéria HDP. Finanční pomoc z Modernizačního fondu by mohla být poskytována různými formami.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Evropská rada potvrdila, že v určitých členských státech by měly být zlepšeny úpravy nepovinného přidělování bezplatných povolenek za účelem modernizace odvětví energetiky, včetně transparentnosti. Investice s hodnotou 10 milionů EUR nebo více by dotyčný členský stát měl vybírat prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení na základě jasných a transparentních pravidel, aby se zajistilo, že se bezplatné povolenky používají na podporu skutečných investic do modernizace odvětví energetiky v souladu s cíli energetické unie. Investice s hodnotou nižší než 10 milionů EUR by také měly být způsobilé pro financování z bezplatných povolenek. Dotyčný členský stát by měl takové investice zvolit na základě jasných a transparentních kritérií. Výsledky tohoto výběrového řízení by měly podléhat veřejné konzultaci. Veřejnost by měla být řádně informována ve fázi výběru investičních projektů, jakož i o jejich provádění.
(12)  Evropská rada potvrdila, že v určitých členských státech by měla být zlepšena úprava nepovinného přidělování bezplatných povolenek za účelem modernizace a diverzifikace odvětví energetiky, včetně transparentnosti. Investice s hodnotou 10 milionů EUR nebo více by dotyčný členský stát měl vybírat prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení na základě jasných a transparentních pravidel, aby se zajistilo, že se bezplatné povolenky používají na podporu skutečných investic do modernizace a diverzifikace odvětví energetiky v souladu s cíli energetické unie, včetně cíle, kterým je podpora třetího energetického baličku. Investice s hodnotou nižší než 10 milionů EUR by také měly být způsobilé pro financování z bezplatných povolenek. Dotyčný členský stát by měl takové investice zvolit na základě jasných a transparentních kritérií. Toto výběrové řízení by mělo podléhat veřejné konzultaci a výsledky tohoto řízení, včetně zamítnutých projektů, by měly být veřejně přístupné. Veřejnost by měla být řádně informována ve fázi výběru investičních projektů, jakož i o jejich provádění. Pokud mají členské státy nárok na využívání obou nástrojů, měly by mít možnost převést všechny příslušné povolenky nebo jejich část do Modernizačního fondu. Odchylka by měla být stanovena do konce obchodovacího období v roce 2030.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  Financování EU ETS by mělo být soudržné s jinými programy financování Unie, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, aby se zajistila účelnost veřejných výdajů.
(13)  Financování EU ETS by mělo být soudržné s jinými programy financování Unie, včetně programu Horizont 2020, Evropského fondu pro strategické investice, evropských strukturálních a investičních fondů a investiční strategie Evropské investiční banky v oblasti klimatu, aby se zajistila účelnost veřejných výdajů.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  Stávající opatření, jež jsou zavedena pro malá zařízení, která mají být vyňata z EU ETS, umožňují, aby zařízení, která jsou vyňata, zůstala vyňata i nadále, a členským státům by mělo být umožněno aktualizovat svůj seznam vyňatých zařízení a těm členským státům, které v současnosti tuto možnost nevyužívají, učinit tak na začátku každého obchodovacího období.
(14)  Stávající opatření, jež jsou zavedena pro malá zařízení, která mají být vyňata z EU ETS, by měla být rozšířena na zařízení, která provozují malé až střední podniky vypouštějící ekvivalent méně než 50 000 tun CO2 během každého roku v období tří let předcházejících roku, v němž byla podána žádost o vynětí. Členským státům by mělo být umožněno aktualizovat svůj seznam vyňatých zařízení a těm členským státům, které v současnosti tuto možnost nevyužívají, učinit tak na začátku každého obchodovacího období nebo v jeho polovině. Dále by mělo být možné, aby byla zařízení, která v každém ze tří let předcházejících začátku obchodovacího období vyprodukovala méně emisí, než je ekvivalent 5 000 tun CO2, vyňata ze systému EU ETS, s tím, že by se situace vyhodnocovala každých pět let znovu. Členské státy by měly zajistit, aby s alternativními ekvivalentními opatřeními pro zařízení, která se rozhodla nepřipojit se k tomuto systému, nebyly spojeny vyšší náklady na dodržování předpisů. V případě malých producentů emisí, na něž se vztahuje systém EU ETS, by měly být požadavky na monitorování, vykazování a ověřování emisí zjednodušeny.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   Aby se výrazně snížila administrativní zátěž, jíž jsou společnosti vystaveny, měla by Komise mít možnost zvážit opatření, jako je automatizované předkládání a ověřování zpráv o emisích, které by plně využívalo potenciál informačních a komunikačních technologií.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)   Akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 14 a 15 mají co nejvíce zjednodušit pravidla pro monitorování, vykazování a ověřování emisí, a snížit tak administrativní náklady hospodářských subjektů. Akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 19 odst. 3 má zejména drobným hospodářským subjektům usnadnit přístup do registru a jeho používání.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 (nový)
(-1)   V celé směrnici se sousloví „systém Společenství“ nahrazuje souslovím „systém EU ETS“ s příslušnými gramatickými změnami.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 a (nový)
(-1a)   V celé směrnici se výraz „pro celé Společenství“ nahrazuje výrazem „pro celou Unii“.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 b (nový)
(-1b)   V celé směrnici, kromě případů uvedených v bodě (-1) a (-1a) a v čl. 26 odst. 2, se výraz „Společenství“ nahrazuje výrazem „Unie“ s příslušnými gramatickými změnami.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 c (nový)
(-1c)   V celé směrnici se slova „regulativním postupem podle čl. 23 odst. 2“ nahrazují slovy „přezkumným postupem podle č. 30c odst. 2“.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 d (nový)
(-1d)   V článku 3g, čl. 5 odst. 1 písm. d), čl. 6 odst. 2 písm. c), čl. 10a odst. 2 druhém pododstavci, čl. 14 odst. 2, 3 a 4, čl. 19 odst. 1 a 4 a v čl. 29a odst. 4 se slovo „nařízení“ nahrazuje slovem „akt“ s příslušnými gramatickými změnami.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 f (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 – písm. h
(-1f)   V článku 3 se písmeno h) nahrazuje tímto:
„h) „novým účastníkem na trhu“ rozumí:
„h) „novým účastníkem na trhu“ rozumí:
—  jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I, které obdrželo povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů poprvé po 30. červnu 2011,
—  jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I, které obdrželo povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů poprvé po 30. červnu 2018,
—  jakékoli zařízení poprvé provádějící činnost, jež je v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo 2 zahrnuta v systému Společenství, nebo
—  jakékoli zařízení poprvé provádějící činnost, jež je v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo 2 zahrnuta v systému Unie, nebo
—  jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I nebo činnost, jež je v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo 2 zahrnuta v systému Společenství, které bylo rozsáhle rozšířeno po 30. červnu 2011, pouze pokud jde o toto rozšíření.";
—  jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I nebo činnost, jež je v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo 2 zahrnuta v systému Unie, které bylo rozsáhle rozšířeno po 30. červnu 2018, pouze pokud jde o toto rozšíření.;
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 g (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 – písm. u a (nové)
(-1g)   V článku 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ua) „malým producentem emisí“ rozumí zařízení s nízkými emisemi provozované malým nebo středním podnikem1a, pokud splňuje alespoň jedno z následujících kritérií:
–  průměrné roční ověřené emise tohoto zařízení nahlášené danému příslušnému orgánu během obchodovacího období, které bezprostředně předchází aktuálnímu obchodovacímu období, s výjimkou CO2 pocházejícího z biomasy a před odečtením přemístěného CO2, dosahovaly méně než ekvivalent 50 000 tun oxidu uhličitého za rok;
–  očekává se, že údaje o průměrných ročních emisích uvedených pod první odrážkou nejsou k dispozici pro dané zařízení nebo je již nelze použít pro dané zařízení z důvodu změn hranic zařízení nebo změn provozních podmínek zařízení, ale roční emise tohoto zařízení pro dalších pět let s výjimkou CO2 pocházejícího z biomasy a před odečtením přemístěného CO2 budou nižší než ekvivalent 50 000 tun oxidu uhličitého za rok.“
__________________
1a Jak jsou definovány v příloze doporučení 2003/361/ES.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 h (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 c – odst. 2
(-1h)   V článku 3c se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Pro období uvedené v čl. 13 odst. 1  počínající dnem 1. ledna 2013, a nedojde-li k žádným změnám v návaznosti na přezkum podle čl. 30 odst. 4, pro každé následující období se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 95 % historických emisí z letectví vynásobených počtem let v daném období.
„2. Pro období uvedené v čl. 13 odst. 1  počínající dnem 1. ledna 2013, a nedojde-li k žádným změnám v návaznosti na přezkum podle čl. 30 odst. 4, pro každé následující období se celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel, rovná 95 % historických emisí z letectví vynásobených počtem let v daném období.
Celkové množství povolenek, které mají být v roce 2021 přiděleny provozovatelům letadel, je o 10 % nižší než průměrný počet přidělených povolenek na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2016 a poté se každoročně sníží v takové míře jako celkový strop systému EU ETS uvedený v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, tak aby byl strop pro odvětví letecké dopravy více v souladu s jinými odvětvími systému EU ETS do roku 2030.
V případě činnosti v rámci letecké dopravy na letiště v zemích mimo EHS a z těchto letišť může být množství povolenek přidělovaných od roku 2021 upraveno s přihlédnutím k budoucímu celosvětovému tržními mechanismu, na němž se dohodla Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) na svém 39. zasedání. Komise předloží do roku 2019 Evropskému parlamentu a legislativní Radě návrh týkající se uvedených činností po 40. zasedáním organizace ICAO.
Tento procentní podíl lze přezkoumat v rámci všeobecného přezkumu této směrnice.
Tento procentní podíl lze přezkoumat v rámci všeobecného přezkumu této směrnice.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 i (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 c – odst. 4
(-1i)   V čl. 3c odst. 4 se poslední věta nahrazuje tímto:
Toto rozhodnutí bude posouzeno výborem uvedeným v čl. 23 odst. 1.
Toto rozhodnutí bude posouzeno výborem uvedeným v čl. 30c odst. 1.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod -1 j (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 d – odst. 2
(-1j)   V článku 3d se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Od 1. ledna 2013 se vydraží 15 % povolenek. Tento procentní podíl lze v rámci všeobecného přezkumu této směrnice zvýšit.“
„2. Od 1. ledna 2021 se vydraží 50 % povolenek.“
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 1
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 d – odst. 3
(1)  V čl. 3d odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
(1)  V článku 3d se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“
'3. „Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b za účelem doplnění této směrnice na základě podrobných ustanovení pro dražby povolenek, které nemusejí být vydány zdarma podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo čl. 3f odst. 8, prováděné členskými státy. Množství povolenek, které mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrné jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím ve všech členských státech za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v článku 3c je referenčním rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje.“
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 1 a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 3 d – odst. 4 – pododstavec 1
(1a)   V článku 3d odst. 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„4. Způsob použití příjmů z dražby povolenek určí členské státy. Všechny příjmy se využijí za účelem boje proti změně klimatu v EU a třetích zemích mimo jiné na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, včetně letectví a letecké dopravy, na snížení emisí prostřednictvím dopravy s nízkými hodnotami emisí a na pokrytí nákladů na správu systému. Výnosy z dražeb by měly být použity také na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a opatření proti odlesňování.“
„4. Všechny příjmy se využijí za účelem boje proti změně klimatu v EU a třetích zemích mimo jiné na opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu v EU a ve třetích zemích, zejména v rozvojových zemích, na financování výzkumu a vývoje v oblasti zmírňování a přizpůsobování se, včetně letectví a letecké dopravy, na snížení emisí prostřednictvím dopravy s nízkými hodnotami emisí a na pokrytí nákladů na správu systému Unie. Výnosy z dražby mohou být použity také na financování příspěvků do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii a na opatření proti odlesňování. “
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 1 b (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
(1b)   V článku 3e se doplňuje nový odstavec, který zní:
„1a. Od roku 2021 nelze odvětví letectví přidělovat na základě této směrnice žádné bezplatné povolenky, pokud to není potvrzeno na základě následného rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, jelikož v usnesení organizace ICAO č. A-39/3 se uvádí, že tržní opatření má platit od roku 2021. V této souvislosti vezmou spolutvůrci právních předpisů v úvahu interakci mezi tržním opatřením a systémem EU ETS.“
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 2 a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Kapitola II a (nová)
(2a)   Vkládá se nová kapitola, která zní:
„KAPITOLA IIa
Začlenění lodní dopravy v případě absence pokroku na mezinárodní úrovni
Článek 3ga
Úvod
Pokud nebude existovat srovnatelný systém fungující v rámci IMO, budou od roku 2021 emise CO2 uvolněné v přístavech Unie a v průběhu cest do těchto přístavů a z nich započítány prostřednictvím systému uvedeného v této kapitole, který má být funkční od roku 2023.
Článek 3gb
Oblast působnosti
Od 1. ledna 2023 se ustanovení této kapitoly vztahují v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2015/757 na přidělování a vydávání povolenek, pokud jde o emise CO2 pocházející z lodí, které se nacházejí v přístavech spadajících do jurisdikce členského státu, připlouvají do nich nebo z nich odplouvají. Články 12 a 16 se vztahují na činnost v rámci námořní dopravy stejným způsobem jako na jinou činnost.
Článek 3gc
Dodatečné povolenky pro námořní odvětví
Do 1. srpna 2021 Komise přijme v souladu s článkem 30b za účelem doplnění této směrnice akty v přenesené pravomoci, v nichž stanoví celkové množství povolenek pro námořní odvětví v souladu s ostatními odvětvími, metodu přidělování povolenek námořnímu odvětví prostřednictvím dražeb a zvláštní ustanovení týkající se členského státu správy. Poté, co bude námořní odvětví zahrnuto do systému EU ETS, zvýší se celkové množství povolenek o toto množství.
20 % příjmů získaných z dražby povolenek podle článku 3gd se prostřednictvím fondu zřízeného podle tohoto článku („Námořní klimatický fond“) použije na zvyšování energetické účinnosti a podporu investic do inovativních technologií s cílem snížit emise CO2 v námořním odvětví, včetně pobřežní plavby a přístavů.
Článek 3gd
Námořní klimatický fond
1.   Na úrovni Unie se zřizuje fond na kompenzaci emisí z námořního odvětví, zvýšení energetické účinnosti a usnadnění investic do inovativních technologií s cílem snížit emise CO2 pocházejících z námořního odvětví.
2.   Provozovatelé plavidel mohou dobrovolně hradit do fondu roční členský příspěvek v souladu s jejich celkovým objemem emisí vykázaným za předchozí kalendářní rok podle nařízení (EU) 2015/757. Odchylně od čl. 12 odst. 3 fond odevzdá povolenky hromadně jménem provozovatelů lodí, kteří jsou členy fondu. Fond stanoví výši příspěvku na tunu emisí vždy do 28. února, přičemž tato výše musí dosahovat alespoň úrovně tržní ceny povolenek v předchozím roce.
3.   Fond získá povolenky odpovídající kolektivnímu celkovému množství emisí svých členů v předchozím kalendářním roce a odevzdá je vždy do 30. dubna každého roku do registru zřízeného podle článku 19 za účelem jejich následného zrušení. Příspěvky se zveřejňují.
4.   Fond pomocí příjmů podle čl. 30gc rovněž zvyšuje energetickou účinnost a usnadňuje investice do inovativních technologií s cílem snížit emise CO2 v námořním odvětví, mj. emise z pobřežní plavby a přístavů. Veškeré investice podporované fondem se zveřejní a jsou v souladu s cíli této směrnice.
5.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici, pokud jde o uplatňování tohoto článku.
Článek 3ge
Mezinárodní spolupráce
Pokud bude dosaženo mezinárodní dohody o globálních opatřeních ke snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z námořního odvětví, Komise tuto směrnici přezkoumá a v případě potřeby navrhne změny, aby zajistila soulad směrnice s touto mezinárodní dohodou.“
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 2 b (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 1 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)
(2b)   V článku 5 prvním pododstavci se vkládá následující bod:
„da) veškeré technologie CCU, které se budou používat v zařízeních s cílem pomoci při snižování emisí“,
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 2 c (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 6 – odst. 2 – písm. e a a e b (nové)
(2c)   V čl. 6 odst. 2 se doplňují nová písmena, která znějí:
„ea) veškeré právní požadavky týkající se sociální odpovědnosti a vykazování, aby bylo zajištěno rovné a účinné provádění právní úpravy v oblasti životního prostředí a zajištěno, aby příslušné orgány a zúčastněné strany, včetně zástupců pracovníků a zástupců občanské společnosti a místních komunit, měly přístup ke všem relevantním informacím, jak je stanoveno v Aarhuské úmluvě a provedeno v právních předpisech Unie a členských států, včetně této směrnice;
eb)   povinnost zveřejnit každým rokem vyčerpávající informace, pokud jde o boj proti změně klimatu a dosahování souladu se směrnicemi Unie v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; tyto informace jsou přístupné zástupcům pracovníků a zástupcům občanské společnosti z místních společenství v blízkosti zařízení.“
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 2 d (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Článek 7
(2d)   Článek 7 se nahrazuje tímto:
Článek 7
Článek 7
Provozovatel uvědomí příslušný orgán o veškerých plánovaných změnách povahy nebo fungování zařízení nebo o rozšíření či výrazném snížení jeho kapacity, které mohou vyžadovat aktualizaci povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů. Příslušný orgán povolení případně aktualizuje. Pokud dojde ke změně totožnosti provozovatele zařízení, příslušný orgán aktualizuje povolení a zahrne do něj jméno a adresu nového provozovatele.“
Provozovatel bez zbytečného prodlení uvědomí příslušný orgán o veškerých plánovaných změnách povahy nebo fungování zařízení nebo o rozšíření či výrazném snížení jeho kapacity, které mohou vyžadovat aktualizaci povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů. Příslušný orgán povolení případně aktualizuje. Dojde-li ke změně totožnosti provozovatele zařízení, příslušný orgán povolení aktualizuje s uvedením příslušné totožnosti a kontaktních údajů nového provozovatele.“
Pozměňovací návrh 142
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 3
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 9 – odstavce 2 a 3
Od roku 2021 bude lineární faktor roven 2,2 %.
Od roku 2021 bude lineární faktor roven 2,2 % a bude monitorován tak, aby k jeho zvýšení na 2,4 % došlo nejdříve v roce 2024.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4– písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1
a)   v odstavci 1 se vkládají tři nové pododstavce, které zní:
a)   odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Od roku 2019 členské státy všechny povolenky, které nejsou přiděleny bezplatně v souladu s články 10a a 10c a nejsou umístěny do rezervy tržní stability, buď vydraží, nebo zruší.“
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 2
Od roku 2021 bude podíl povolenek, které mají být členskými státy draženy, 57 %.
Od roku 2021 bude podíl povolenek, které mají být draženy nebo zrušeny, tvořit 57 %, přičemž se tento podíl v průběhu celého desetiletého období počínajícího 1. lednem 2021 sníží podle čl. 10a odst. 5 nejvýše o pět procentních bodů. Tato úprava bude v souladu s odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) provedena pouze ve formě snížení objemu dražených povolenek. Pokud k úpravě nedojde nebo pokud je k provedení úpravy zapotřebí méně než pět procentních bodů, zbývající objem povolenek se zruší. Toto zrušení nepřesáhne 200 milionů povolenek.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 3
2 % z celkového množství povolenek mezi lety 2021 a 2030 budou dražena za účelem zřízení fondu na zlepšení energetické účinnosti a modernizaci energetických soustav vybraných členských států, jak je stanoveno v článku 10d této směrnice („Modernizační fond“).
2 % z celkového množství povolenek mezi lety 2021 a 2030 budou dražena za účelem zřízení fondu na zlepšení energetické účinnosti a modernizaci energetických soustav vybraných členských států, jak je stanoveno v článku 10d této směrnice („Modernizační fond“). Objem povolenek uvedený v tomto pododstavci je součástí 57% podílu povolenek určených k dražbě, jak je uvedeno v druhém pododstavci.
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 3 a (nový)
Kromě toho budou 3 % celkového objemu povolenek, které mají být vydány mezi lety 2021 a 2030, vydraženy s cílem kompenzovat odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, které vznikají promítáním nákladů souvisejících s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, jak je uvedeno v čl. 10a odst. 6 této směrnice. Dvě třetiny objemu povolenek uvedeného v tomto pododstavci je součástí 57% podílu povolenek určených k dražbě, jak je uvedeno v druhém pododstavci.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 3 b (nový)
Od 1. ledna 2021 se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci, který doplní Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond a bude financován prostřednictvím sdružení 2 % příjmů z dražeb.
Příjmy z těchto aukcí zůstávají na úrovni Unie a budou využity k podpoře regionů, v nichž je vysoký podíl pracovníků zaměstnán v odvětvích závislých na uhlíku a HDP na obyvatele je výrazně pod průměrnou úrovní Unie. Taková opatření musejí respektovat zásadu subsidiarity.
Tyto příjmy z dražeb určené na spravedlivou transformaci lze využívat různými způsoby, např.:
–  na reorganizaci, příp. vytváření mobilních buněk,
–  na vzdělávací/školící iniciativy zaměřené na rekvalifikaci pracovníků a zvyšování jejich kvalifikace,
–  na podporu při hledání zaměstnání,
–  na zakládání podniků a
–  na kontrolní a preventivní opatření, jež by zamezila negativnímu dopadu restrukturalizace na fyzické a duševní zdraví nebo jej minimalizovala.
Vzhledem k tomu, že základní činnosti, které mají být financovány z Fondu pro spravedlivou transformaci, úzce souvisejí s trhem práce, budou do řízení fondu vycházejícího z modelu výboru Evropského sociálního fondu aktivně zapojeni i sociální partneři, přičemž klíčovým požadavkem pro získání prostředků na projekty bude účast místních sociálních partnerů.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 4
Celkové zbývající množství povolenek, které mají být členskými státy draženy, se rozdělí v souladu s odstavcem 2.
Celkové zbývající množství povolenek, které mají být členskými státy draženy, se po odečtení množství uvedeného v prvním pododstavci čl. 10a odst. 8 rozdělísouladu s odstavcem 2.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 4 a (nový)
Dne 1. ledna 2021 bude zrušeno 800 milionů povolenek umístěných do rezervy tržní stability.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. b – bod ii
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 2 – písm. b
b)  10% celkového množství povolenek, které mají být vydraženy, se rozdělí mezi vybrané členské státy na účely solidarity a růstu ve Společenství, čímž se zvýší množství povolenek, které tyto členské státy draží podle písmene a), o procentní podíly uvedené v příloze IIa.
b)  10% celkového množství povolenek, které mají být vydraženy, se rozdělí mezi vybrané členské státy na účely solidarity a růstu ve Společenství, čímž se zvýší množství povolenek, které tyto členské státy draží podle písmene a), o procentní podíly uvedené v příloze IIa. Pokud jde o členské státy, které mají nárok na využívání Modernizačního fondu podle článku 10d, jejich podíl povolenek uvedený v příloze IIa bude převeden do jejich podílu v Modernizačním fondu.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. b a (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 3 – návětí
ba)   v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:
„3. Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek. Alespoň 50 % výnosů z dražeb povolenek podle odstavce 2 včetně všech výnosů z dražeb povolenek uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) a c), anebo ekvivalent těchto výnosů ve finanční hodnotě, se použije k jednomu nebo více z těchto účelů:“
„3. Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek. 100 % z celkových výnosů z dražeb povolenek podle odstavce 2 anebo ekvivalent těchto výnosů ve finanční hodnotě, se použije k jednomu nebo více z těchto účelů:“
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. b b (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 3 – písm. b
bb)   v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) na vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Společenství pokrýt do roku 2020 20 % svých energetických potřeb energií z obnovitelných zdrojů a na vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství ke splnění závazku Společenství zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 %;“
„b) na vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Unie ohledně energií z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a na vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a k splnění závazku Unie zvýšit do roku 2030 energetickou účinnost na úrovně stanovené v příslušných legislativních aktech;“
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. b c (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 3 – písm. f
bc)   v odstavci 3 se písmeno f) nahrazuje tímto:
„f) na podněcování k přechodu na ty způsoby dopravy, které produkují nízké emise uhlíku, a na veřejnou hromadnou dopravu;“
„f) na podněcování k přechodu na ty způsoby dopravy, které produkují nízké emise uhlíku, a na podporu elektrifikovaných způsobů dopravy, jako jsou železnice nebo jiná elektrifikovaná pozemní doprava, (pokud nejsou náklady na CO2 podobným způsobem zohledněny v případě jiných způsobů povrchové dopravy), a to s přihlédnutím k jejich nepřímým nákladům v rámci systému EU ETS;“
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. b d (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 3 – písm. h
bd)   v odstavci 3 se písmeno h) nahrazuje tímto:
„h) na opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost a zlepšit izolaci nebo poskytnout finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy;
„h) na opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost, rozšířit systémy dálkového vytápění a zlepšit izolaci nebo poskytnout finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy;
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. c
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 3– písm. j
j)  na financování finančních opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, za předpokladu, že tato opatření splňují podmínky stanovené v čl. 10a odst. 6;
j)  na financování finančních opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, za předpokladu, že na tento účel nebude použito více než 20 % příjmů a že tato opatření splňují podmínky stanovené v čl. 10a odst. 6;
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. c
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 3 – bod 1
l)  na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovní síly dotčené přesunem pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.
l)  na zmírnění sociálního dopadu dekarbonizace jejich ekonomiky a na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovní síly dotčené přesunem pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4– písm. c a (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
ca)   v odstavci 3 se vkládá nový pododstavec, který zní:
„Tyto informace se poskytují na základě standardizovaného vzoru, který připraví Komise, a týkají se mimo jiné využití příjmů z dražeb pro jednotlivé kategorie a doplňkovosti využívání fondů. Komise tyto informace zveřejní na svých internetových stránkách.“
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. c b (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 2
cb)   v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Má se za to, že členské státy dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, zejména ve vztahu k rozvojovým zemím, anebo vnitrostátní regulační politiky na posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci a které představují hodnotu odpovídající alespoň 50 % výnosů z dražeb povolenek podle odstavce 2, včetně všech výnosů z dražeb povolenek uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) a c).“
„Má se za to, že členské státy dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, zejména ve vztahu k rozvojovým zemím, anebo vnitrostátní regulační politiky na další posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci a které představují hodnotu odpovídající 100% výnosů z dražeb povolenek podle odstavce 2, a pokud informovaly o svých opatřeních na základě standardizovaného vzoru poskytnutého Komisí.“
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. d
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavce 1,2 a 3
d)  v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
d)  v odstavci 4 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:
„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“
'4. „Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 30b akty v přenesené pravomoci, které by doplňovaly tuto směrnici a které by obsahovaly podrobná ustanovení týkající se termínu, správy a dalších stránek dražby, tak aby bylo zajištěno, že se budou provádět otevřeně, transparentně, jednotně a bez diskriminace. Tento proces proto musí být předvídatelný, zejména pokud jde o načasování a sled dražeb a o předpokládaný objem povolenek, jež budou v dražbách nabízeny. Pokud se na základě posouzení jednotlivých průmyslových odvětví ukáže, že se neočekává žádný významný dopad na odvětví nebo pododvětví vystavená značnému riziku úniku uhlíku, může Komise ve výjimečných případech upravit harmonogram na období uvedené v čl. 13 odst. 1, které začíná dnem 1. ledna 2013, tak aby bylo zajištěno řádné fungování trhu. Komise provede nanejvýš jednu takovou úpravu pro maximální počet 900 milionů povolenek.
Dražby se pořádají tak, aby bylo zajištěno:
a)   že provozovatelé, a zejména malé a střední podniky, na které se vztahuje systém EU ETS, mají k dražbám plný, náležitý a spravedlivý přístup;
b)   že všichni účastníci dražeb mají ve stejný okamžik přístup ke stejným informacím a že z jejich strany nedochází k narušování dražeb;
c)   že organizace dražeb a účast na nich je efektivní z hlediska nákladů a že se předchází zbytečným administrativním nákladům; a
d)   že malí producenti mají přístup k povolenkám.“;
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. d a (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 4 – pododstavec 4 a (nový)
da)   v odstavci 4 se vkládá nový pododstavec, který zní:
„Každé dva roky oznámí členské státy Komisi uzavření kapacity na výrobu elektřiny na svém území z důvodu vnitrostátních opatření. Komise vypočítá odpovídající počet povolenek, které toto uzavření představuje a informuje o něm členské státy. Členské státy mohou zrušit odpovídající objem povolenek z celkového množství povolenek rozděleného v souladu s odstavcem 2.“
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 4 – písm. d b (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 – odst. 5
db)   odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5. Komise sleduje fungování evropského trhu s uhlíkem. Každoročně překládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování evropského trhu s uhlíkem, která se týká i provádění dražeb, likvidity a obchodovaných objemů. Členské státy v případě nutnosti zajistí, aby byly Komisi poskytnuty veškeré příslušné informace nejpozději dva měsíce předtím, než Komise zprávu přijme.“
„5. Komise sleduje fungování systému EU ETS. Každoročně překládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho fungování, která se týká i provádění dražeb, likvidity a obchodovaných objemů. Zpráva se věnuje také interakci mezi systémem EU ETS a dalšími opatřeními Unie v oblasti klimatu a energetiky, včetně toho, jakým způsobem tato opatření ovlivňují rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v rámci tohoto systému a zda jsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky na roky 2030 a 2050. Ve zprávě je zohledněno také riziko úniku uhlíku a jeho vliv na investice v rámci Unie. Členské státy zajistí, aby byly Komisi poskytovány veškeré příslušné informace nejpozději dva měsíce předtím, než Komise zprávu přijme.“
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 1 – pododstavce 1 a 2
a)  v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
a)  v odstavci 1 se první a druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23. Tento akt rovněž stanoví dodatečné přidělování z rezervy pro nové účastníky na trhu v souvislosti s významnými zvýšeními výroby tím, že se uplatní stejné prahové hodnoty a úpravy přidělování jako v případě částečných ukončení provozu.
„1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 30b akt v přenesené pravomoci, který by doplňoval tuto směrnici a který by se týkal celounijních plně harmonizovaných opatření k přidělování povolenek uvedených v odstavcích 4, 5 a 7, včetně veškerých opatření nutných k jednotnému uplatňování odstavce 19. Tento akt rovněž stanoví dodatečné přidělování z rezervy pro nové účastníky na trhu v souvislosti s významnými změnami výroby. Stanoví zejména, že každý alespoň 10% pokles nebo nárůst výroby vyjádřený jako klouzavý průměr ověřených údajů o výrobě za dva předcházející roky ve srovnání s výrobní činností, o níž se informuje v souladu s článkem 11, je upraven podle odpovídajícího objemu povolenek tak, že povolenky budou začleněny do rezervy uvedené v odstavci 7, nebo že budou z této rezervy uvolněny.
Při vypracovávání aktu v přenesené pravomoci uvedeného v prvním pododstavci Komise přihlédne k nutnosti omezit administrativní náročnost a zabránit možnosti manipulace se systémem. Za tímto účelem může případně využít flexibilní uplatňování prahových hodnot stanovených v tomto odstavci, pokud to je vzhledem ke konkrétním okolnostem odůvodněno. '
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. a a (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 1 – pododstavec 3
aa)   v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Opatření uvedená v prvním pododstavci v možném rozsahu určí předem stanovené referenční hodnoty pro celé Společenství, aby se přidělování uskutečňovalo způsobem, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám, přičemž tam, kde jsou příslušná zařízení k dispozici, se zohlední nejúčinnější techniky, náhražky, alternativní výrobní procesy, vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinné způsoby využívání energie z odpadních plynů, využívání biomasy a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Žádné bezplatné povolenky se nepřidělují na výrobu elektřiny, s výjimkou případů, na které se vztahuje článek 10c, a elektřiny vyráběné z odpadních plynů.“
„Opatření uvedená v prvním pododstavci v možném rozsahu určí předem stanovené referenční hodnoty pro celou Unii, aby se přidělování uskutečňovalo způsobem, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám, přičemž tam, kde jsou příslušná zařízení k dispozici, se zohlední nejúčinnější techniky, náhražky, alternativní výrobní procesy, vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinné způsoby využívání energie z odpadních plynů, využívání biomasy a zachycování a ukládání CO2 a jeho zachycování a využívání. Žádné bezplatné povolenky se nepřidělují na výrobu elektřiny, s výjimkou případů, na které se vztahuje článek 10c, a elektřiny vyráběné z odpadních plynů.“
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 2 – pododstavec 3 – návětí
Hodnoty referenčních úrovní pro bezplatné povolenky se upraví, aby nedocházelo k neočekávaným ziskům a aby odrážely technologický pokrok v období 2007–2008 a každém pozdějším obdobím, pro něž jsou určeny bezplatné povolenky v souladu s čl. 11 odst. 1. Tato úprava sníží hodnoty referenčních úrovní stanovených aktem přijatým podle článku 10a o 1 % hodnoty, jež byla stanovena na základě údajů z let 2007–2008, pro každý rok mezi rokem 2008 a středem příslušného období přidělování bezplatných povolenek, s výjimkou případů, kdy
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici, pokud jde o stanovení přepracovaných referenčních hodnot pro přidělování bezplatných povolenek. Tyto akty jsou v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 1 tohoto článku a splňují následující podmínky:
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 2 – pododstavec 3 – bod -i (nový)
-i)   Pro období mezi lety 2021 a 2025 se referenční hodnoty stanoví na základě informací předložených podle článku 11 pro roky 2016–2017;
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 2 – pododstavec 3 – bod -i a (nový)
(-ia)   Na základě srovnání referenčních hodnot vycházejících z těchto informací s referenční hodnotou uvedenou v rozhodnutí Komise 2011/278/EU stanoví Komise roční míru snížení pro každou referenční hodnotu a použije ji na referenční hodnoty platné v období let 2013–2020 pro každý rok mezi lety 2008 a 2023 ke stanovení referenčních hodnot pro roky 2021–2025.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10a – odst. 2 – pododstavec 3 – bod i
(i)   Komise na základě informací předložených podle článku 11 určí, zda jsou hodnoty pro každou referenční úroveň vypočtenou pomocí zásad stanovených v článku 10a za rok vyšší nebo nižší o 0,5 % hodnoty z let 2007–2008. Pokud ano, upraví se dotyčná hodnota referenční úrovně pro každý rok mezi rokem 2008 a středem období, pro které mají být přiděleny bezplatné povolenky, a to buď o 0,5 %, nebo o 1,5 %;
i)   Pokud na základě informací předložených podle článku 11 míra zlepšení nepřekročuje hodnotu 0,25 %, je referenční hodnota v případě každého roku v letech 2008 a 2023 snížena období 2021–2025 o toto procento;
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 2 – pododstavec 3 – bod i i
(ii)   se upraví odchylně hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.
(ii)   Pokud na základě informací předložených podle článku 11 míra zlepšení překročí hodnotu 1,75 %, je referenční hodnota v případě každého roku mezi lety 2008 a 2023 snížena v období 2021–2025 o toto procento.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 2 – pododstavec 4
Komise přijme za tímto účelem prováděcí akt v souladu s článkem 22a.
vypouští se
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b a (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 2 – pododstavec 3 a (nový)
ba)   v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pro období mezi lety 2026 a 2030 se referenční hodnoty stanovují stejným způsobem na základě informací předložených v souladu s článkem 11 pro roky 2021–2022 a s roční mírou snížení platnou pro každý rok mezi lety 2008 a 2028.“
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b b (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 2 – pododstavec 3 b (nový)
bb)   v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
ii)   se upraví odchylně hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.
„se upraví odchylně hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.
Pozměňovací návrh 165
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b c (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10a – odst. 3
bc)   v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
S výhradou odstavců 4 a 8 a bez ohledu na článek 10c se bezplatné povolenky nepřidělují výrobcům elektřiny, zařízením na zachytávání CO2, přepravnímu potrubí CO2 ani úložištím CO2.
S výhradou odstavců 4 a 8 a bez ohledu na článek 10c se bezplatné povolenky nepřidělují výrobcům elektřiny, zařízením na zachytávání CO2, přepravnímu potrubí CO2 ani úložištím CO2. Výrobci elektřiny, kteří vyrábějí elektřinu z odpadních plynů, nejsou výrobci elektřiny ve smyslu čl. 3 písm. u) této směrnice. Při výpočtu referenčních úrovní se zohlední celkový objem uhlíku v odpadních plynech využívaných pro výrobu elektřiny.
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. b d (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 4
bd)   odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. Bezplatné povolenky se přidělují na dálkové vytápění a vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu směrnice 2004/8/ES v případě hospodářsky odůvodněných žádostí, pokud jde o vytápění či chlazení. V každém roce následujícím po roce 2013 se celkové množství povolenek přidělených těmto zařízením a týkajících se tohoto tepla upraví o lineární faktor uvedený v článku 9.“
„4. Bezplatné povolenky se přidělují na dálkové vytápění a vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu směrnice 2004/8/ES v případě hospodářsky odůvodněných žádostí, pokud jde o vytápění či chlazení.
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. c
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 5
Aby byl dodržen dražební podíl stanovený v článku 10, pokud součet bezplatných povolenek za každý rok, ve kterém součet bezplatných povolenek nedosáhne maximální úrovně, která odpovídá dražebnímu podílu členského státu, se zbývající povolenky do této úrovně použijí k zabránění nebo omezení snížení počtu bezplatných povolenek odpovídajícího dražebnímu podílu členského státu v následujících letech. Je-li však dosaženo maximální úrovně, bezplatné povolenky se upraví odpovídajícím způsobem. Každá taková úprava se provede jednotně.
5.   Pokud součet bezplatných povolenek v daném roce nedosáhne maximální úrovně, která odpovídá dražebnímu podílů členského státu uvedenému v čl. 10 odst. 1, zbývající povolenky se použijí k zabránění nebo omezení snížení počtu bezplatných povolenek v následujících letech. Je-li však dosaženo maximální úrovně, bude počet povolenek rovnající se snížení podílu povolenek, které budou draženy členskými státy v průběhu celého desetiletého období počínaje 1. lednem 2021, až o pět procentních bodů, bezplatně přidělen odvětvím a pododvětvím podle článku 10b. Pokud však toto snížení nestačí k naplnění poptávky v rámci odvětví nebo pododvětví podle článku 10b, budou povolenky jednotně upraveny prostřednictvím meziodvětvového opravného faktoru pro odvětví, jejichž intenzita obchodu s třetími zeměmi nedosahuje 15 % nebo jejichž uhlíková intenzita je nižší než 7 kg CO2/Euro hrubé přidané hodnoty.
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. d
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 6 – pododstavec 1
6.  Členské státy by měly přijmout finanční opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, a to s přihlédnutím k veškerým dopadů na vnitřní trh. Tato finanční opatření na náhradu části těchto nákladů musí být v souladu s pravidly pro státní podporu.
6.  Na úrovni Unie se přijímá centralizovaný mechanismus za účelem poskytování náhrad odvětvím a pododvětvím, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, které ve skutečnosti vznikají promítáním nákladů souvisejících s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.
Náhrady musí odpovídat nákladům spojeným s emisemi skleníkových plynů promítnutých do cen elektřiny a uplatňují se v souladu s kritérii stanovenými v příslušných pokynech ohledně poskytování státní pomoci, aby se zamezilo jak negativním dopadům na vnitřní trh, tak nadměrnému poskytování náhrad.
Pokud objem dostupných náhrad nestačí na pokrytí všech oprávněných nepřímých nákladů, dojde k jednotnému snížení výše náhrad pro všechna oprávněná zařízení.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici za účelem uvedeným v tomto odstavci, a to na základě přijetí opatření k vytvoření a provozování uvedeného fondu.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. d a (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 6 – pododstavec 1 a (nový)
da)   v odstavci 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Členské státy mohou přijmout také vlastní finanční opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy v souvislosti s emisemi skleníkových plynů a jež se promítají do cen elektřiny, a to s přihlédnutím k veškerým jejich dopadům na vnitřní trh. Tato finanční opatření zaměřená na náhradu části uvedených nákladů musí být v souladu s pravidly pro státní podporu a s čl. 10 odst. 3 této směrnice. Pokud jsou tato opatření členských států spojena s podporou uvedenou v prvním pododstavci, nepřesáhnou maximální míru náhrady uvedenou v příslušných pokynech ohledně poskytování státní podpory a nesmějí vést k novému narušování trhu. Stávající maximální hodnoty pro náhradu státní pomoci budou po celé období obchodování klesat.“
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. e – bod i
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 7 – pododstavec 1
Povolenky z maximální částky uvedené v čl. 10a odst. 5 této směrnice, jež nebyly do roku 2020 přiděleny bezplatně, se vyhradí pro nové účastníky na trhu a významná zvýšení výroby společně s 250 miliony povolenek převedenými do rezervy tržní stability podle čl. 1 odst. 3) rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/… (*).
7.   400 milionů povolenek se vyhradí pro nové účastníky na trhu a významná zvýšení výroby.
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. e – bod i
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 7 – pododstavec 2
Od roku 2021 se povolenky, které zařízením nejsou přidělené z důvodu provádění odstavců 19 a 20, začlení do rezervy.
Počínaje rokem 2021 se povolenky, které zařízením nejsou přidělené z důvodu provádění odstavců 19 a 20, začlení do rezervy.
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. f – návětí
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 8
f)  v odstavci 8 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:
f)  odstavec 8 se nahrazuje tímto:
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. f – pododstavec 1
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 1
8.  Na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů v průmyslových odvětví uvedených v příloze I a s cílem napomoci stimulovat výstavbu a provoz komerčních demonstračních projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO2, jakož i demonstračních projektů v oblasti inovačních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie na území Unie bude k dispozici 400 milionů povolenek.
8.  Na navýšení investic do inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů v průmyslových odvětví uvedených v příloze I, včetně biologických materiálů a výrobků nahrazujících vysokouhlíkové materiály, a s cílem napomoci stimulovat výstavbu a provoz komerčních demonstračních projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO2 a zachytávání a využívání uhlíku, jakož i demonstračních projektů v oblasti inovačních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie a skladování energie na území Unie bude k dispozici 600 milionů povolenek.
Pozměňovací návrh 78
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. f
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 2
Povolenky budou zpřístupněny pro inovace v oblasti nízkouhlíkových průmyslových technologií a procesů a na podporu demonstračních projektů na rozvoj široké škály zachycování a ukládání CO2 a inovačních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie, jež zatím nejsou obchodně životaschopné, na geograficky vyvážených místech. Za účelem propagace inovačních projektů může být podporováno až 60 % příslušných nákladů projektů, z čehož až 40 % nemusí záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že je s přihlédnutím k použité technologii dosaženo předem stanovených milníků.
Povolenky budou zpřístupněny pro inovace v oblasti nízkouhlíkových průmyslových technologií a procesů a na podporu demonstračních projektů na rozvoj široké škály inovačních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie, zachytávání a geologické ukládání CO2 a zachytávání a využívání uhlíku, jež zatím nejsou obchodně životaschopné. Projekty se vyberou na základě jejich dopadu na energetické systémy nebo průmyslové procesy v rámci členského státu, skupiny států nebo Unie. Za účelem propagace inovačních projektů může být podporováno až 75 % příslušných nákladů projektů, z čehož až 60 % nemusí záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že je s přihlédnutím k použité technologii dosaženo předem stanovených milníků. Povolenky budou na projekty přidělovány v souladu s jejich potřebami, aby bylo možno dosáhnout předem stanovených milníků.
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. f
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 3
Navíc veškeré stávající zdroje, které v souladu s tímto odstavcem zůstávají určeny na výše uvedené projekty a na projekty ve všech členských státech, včetně malých projektů, doplní před rokem 2021 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability zřízené rozhodnutím (EU) 2015/…. Projekty se vyberou na základě objektivních a transparentních kritérií.
Navíc veškeré stávající zdroje, které v souladu s tímto odstavcem v důsledku nevyužitých finančních prostředků získaných z dražeb povolenek v rámci nástroje NER300 na období 2013 až 2020 zůstávají určeny na projekty uvedené v prvním a druhém pododstavci a na projekty ve všech členských státech, včetně malých projektů, doplní před rokem 2021 a počínaje rokem 2018 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability. Projekty se vyberou na základě objektivních a transparentních kritérií, s přihlédnutím k jejich relevantnosti, co se týče dekarbonizace dotčených odvětví.
Projekty podporované v rámci tohoto pododstavce mohou získat další podporu podle prvního a druhého pododstavce.
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 5 – písm. f
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 8 – pododstavec 4
Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici stanovením kritérií, která se použijí pro výběr projektů způsobilých k využívání dodatečných povolenek uvedených v tomto odstavci, s náležitým zohledněním následujících zásad:
(i)   projekty se zaměřují na navrhování a vývoj nejmodernějších řešení a provádění demonstračních programů;
(ii)   činnosti jsou prováděny ve výrobních závodech v podmínkách blízkých trhu, aby prokázaly životaschopnost nejmodernějších technologií při překonávání technologických i netechnologických překážek;
(iii)   projekty se týkají technologických řešení, která mají potenciál širokého použití a mohou kombinovat různé technologie;
(iv)   řešení a technologie mají v ideálním případě potenciál k přesunu v rámci odvětví a případně do jiných odvětví;
(v)   prioritou jsou projekty, u nichž jsou předpokládaná snížení emisí výrazně pod hodnotou referenční úrovně. Způsobilé projekty buď přispívají ke snížení emisí pod hodnoty referenčních úrovní uvedených v odstavci 2, nebo mají do budoucna vyhlídky na výrazné snížení nákladů na přechod k nízkoemisní výrobě energie; a
(vi)   projekty zachytávání a využívání uhlíku přinášejí po celou dobu svého provádění čisté snížení emisí a trvalé uložení CO2.
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 1 – písm. i a (nové)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 a – odst. 20
ia)   odstavec 20 se nahrazuje tímto:
„20. Komise mezi opatření přijatá podle odstavce 1 zahrne opatření, jimiž se vymezují zařízení, která částečně ukončila provoz nebo výrazně snížila kapacitu, a opatření, která případně odpovídajícím způsobem upravují množství bezplatných povolenek, které jim jsou přiděleny.
„20. Komise mezi opatření přijatá podle odstavce 1 zahrne opatření, jimiž se vymezují zařízení, která částečně ukončila provoz nebo výrazně snížila kapacitu, a opatření, která případně odpovídajícím způsobem upravují množství bezplatných povolenek, které jim jsou přiděleny.
Tato opatření zajistí flexibilitu pro průmyslová odvětví, v nichž se kapacita pravidelně přesouvá z jednoho provozu do druhého v rámci téže společnosti.
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 b – název
Opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností v případě úniku uhlíku
Přechodná opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností v případě úniku uhlíku
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 b – odst. 1 a (nový)
1a.   Poté, co bude přijata revize směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU*, Komise opětovně posoudí podíl snížení emisí v systému EU pro obchodování s emisemi a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES**. Další snižování pomocí cíle týkajícího se zvýšené energetické účinnosti se použije k ochraně odvětví, které je ohroženo únikem uhlíku nebo ztrátou investic.
____________
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
** Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).
Pozměňovací návrh 144
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl.10b – odst. 1 b a 1 c(new)
1b.   V návaznosti na čl. 6 odst. 2 Pařížské dohody Komise ve své zprávě, kterou připraví v souladu s článkem 28aa, posoudí vývoj politik v oblasti klimatu zaměřených na zmírňování, včetně tržních přístupů, ve třetích zemích a regionech a dopad těchto politik na konkurenceschopnost evropského průmyslu.
1c.   Pokud Komise v této zprávě dojde k závěru, že stále hrozí výrazné riziko úniku uhlíku, případně předloží legislativní návrh, jímž se upraví mezistátní kompenzační opatření v souvislosti s uhlíkem, která budou plně slučitelná s pravidly WTO, a jenž bude založen na studii proveditelnosti, na které se začne pracovat v době zveřejnění této směrnice v Úředním věstníku. Tento mechanismus zahrne do systému EU ETS dovozce produktů vyráběných v odvětvích nebo pododvětvích určených v souladu s článkem 10a.
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 b – odst. 2
2.  Odvětví a pododvětví, u nichž je součin intenzity jejich obchodu se třetími zeměmi a intenzity jejich emisí vyšší než 0,18, mohou být zahrnuta do skupiny uvedené v odstavci 1 na základě kvalitativního posouzení za použití následujících kritérií:
2.  Odvětví a pododvětví, u nichž je součin intenzity jejich obchodu se třetími zeměmi a intenzity jejich emisí vyšší než 0,12, mohou být zahrnuta do skupiny uvedené v odstavci 1 na základě kvalitativního posouzení za použití následujících kritérií:
a)  v jakém rozsahu mohou jednotlivá zařízení v dotyčném odvětví nebo pododvětví snížit úrovně emisí nebo spotřebu elektřiny;
a)  v jakém rozsahu mohou jednotlivá zařízení v dotyčném odvětví nebo pododvětví snížit úrovně emisí nebo spotřebu elektřiny, při zohlednění souvisejícího nárůstu výrobních nákladů;
b)  současné i předpokládané vlastnosti trhu;
b)  současné i předpokládané vlastnosti trhu;
c)  ziskové marže jako potenciální ukazatel rozhodnutí o dlouhodobých investicích nebo o přemístění.
c)  ziskové marže jako potenciální ukazatel rozhodnutí o dlouhodobých investicích nebo o přemístění;
ca)   komodity, které jsou obchodovány na světových trzích za společnou referenční cenu.
Pozměňovací návrh 87
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 b – odst. 3
3.  Ostatní odvětví a pododvětví se považují za schopná přenést více nákladů na povolenky do cen produktů a přidělují se jim na období do roku 2030 bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného v souladu s opatřeními přijatými podle článku 10a.
3.  Odvětví dálkového vytápění se považuje za schopná přenést více nákladů na povolenky do cen produktů a přidělují se jim na období do roku 2030 bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného v souladu s opatřeními přijatými podle článku 10a. Ostatním odvětvím a pododvětvím se nepřidělují žádné bezplatné povolenky.
Pozměňovací návrh 88
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 b – odst. 4
4.  Komise přijme do 31. prosince 2019 akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o předchozí odstavce a činnosti na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4), jak je uvedeno v odstavci 1, a to na základě údajů za poslední tři dostupné kalendářní roky.
4.  Komise přijme do 31. prosince 2019 akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b, kterými bude tato směrnice doplněna v souvislosti s odstavcem 1, pokud jde o činnosti na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4) nebo, pokud je to opodstatněné na základě kritérií stanovených Komisí, činnosti na příslušné úrovni členění na základě veřejných a odvětvových údajů tak, aby zahrnovaly činnosti, na něž se vztahuje systém EU ETS. Posouzení intenzity obchodu se provádí na základě údajů za posledních pět dostupných kalendářních roků.
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 1
1.  Odchylně od čl. 10a odst. 1 až 5 mohou členské státy, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v EUR v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie, přechodně přidělovat bezplatné povolenky zařízením na výrobu elektřiny za účelem modernizace energetiky.
1.  Odchylně od čl. 10a odst. 1 až 5 mohou členské státy, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v EUR v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie, přechodně přidělovat bezplatné povolenky zařízením na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a udržitelné transformace energetiky. Platnost této odchylky skončí dne 31. prosince 2030.
Pozměňovací návrh 90
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 1 a (nový)
1a.   Členské státy, které nejsou způsobilé podle článku 1, avšak v roce 2014 měly HDP na obyvatele v EUR v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie, mohou také využít odchylky podle uvedeného odstavce až do celkového množství uvedeného v odstavci 4 za předpokladu, že bude převeden odpovídající počet povolenek do Modernizačního fondu a příslušné příjmy jsou použity na podporu investic v souladu s článkem 10d.
Pozměňovací návrh 91
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 1 b (nový)
1b.   Členské státy, které nejsou podle tohoto článku způsobilé k udělování bezplatných povolenek zařízením na výrobu energie, se mohou rozhodnout převést odpovídající počet povolenek nebo jejich část do Modernizačního fondu a přidělit je podle ustanovení článku 10d. V takovém případě před jejich převedením informují Komisi.
Pozměňovací návrh 92
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b
b)  zajistit, aby byly k podávání nabídek způsobilé pouze projekty, které přispívají k diverzifikaci skladby energií a zdrojů dodávek, nezbytné restrukturalizaci, zlepšení životního prostředí a dovybavení infrastruktury, čistým technologiím a modernizaci odvětví výroby, přenosu a rozvodu energie;
b)  zajistit, aby byly k podávání nabídek způsobilé pouze projekty, které přispívají k diverzifikaci skladby energií a zdrojů dodávek, nezbytné restrukturalizaci, zlepšení životního prostředí a dovybavení infrastruktury, čistým technologiím (jako jsou obnovitelné technologie) nebo modernizaci výroby energie, sítí dálkového vytápění, energetické účinnosti, skladování energie, přenosu a rozvodu energie;
Pozměňovací návrh 93
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c
c)  definovat jasná, objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria výběru pro sestavení pořadí projektů, aby se zajistilo, že budou vybrány projekty, které:
c)  definovat jasná, objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria výběru, která jsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2050, pro sestavení pořadí projektů, aby se zajistilo, že budou vybrány projekty, které:
Pozměňovací návrh 94
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c – bod i
(i)  na základě analýzy efektivnosti nákladů zajišťují čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení CO2;
(i)  na základě analýzy efektivnosti nákladů zajišťují čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení CO2 odpovídající rozsahu projektů. Pokud se projekty týkají výroby elektřiny, celkové emise skleníkových plynů/kWh elektřiny vyrobené v daném zařízení nesmí po dokončení projektu přesáhnout 450 g ekvivalentu CO2. Do 1. ledna 2021 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem změnit tuto směrnici tím, že u projektů týkajících se výroby tepla stanoví maximální limit celkových emisí skleníkových plynů/kWh tepla vyrobeného v daném zařízení, který nesmí být překročen.
Pozměňovací návrh 95
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c – bod ii
(ii)  jsou doplňující, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobí v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii;
(ii)  jsou doplňující, i když mohou být použity ke splnění příslušných cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobí v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii;
Pozměňovací návrh 96
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c – bod ii a (nový)
(iiia)   nepřispívají k nové výrobě energie s použitím uhlí ani nezvyšují závislost na uhlí;
Pozměňovací návrh 97
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 2 – pododstavec 2
Každý členský stát, který hodlá použít nepovinné přidělování bezplatných povolenek, zpřístupní do 30. června 2019 podrobný vnitrostátní rámec pro konkurenční nabídkové řízení a kritéria výběru k veřejnému připomínkovému řízení.
Každý členský stát, který hodlá použít nepovinné přechodné přidělování bezplatných povolenek k modernizaci odvětví energetiky, zpřístupní do 30. června 2019 podrobný vnitrostátní rámec pro konkurenční nabídkové řízení a kritéria výběru k veřejnému připomínkovému řízení.
Pozměňovací návrh 98
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 2 – pododstavec 3
Jsou-li bezplatnými povolenkami podporovány investice s hodnotou nižší než 10 milionů EUR, vybere členský stát projekty na základě objektivních a transparentních kritérií. Výsledky tohoto výběrového řízení se zveřejní pro veřejnou konzultaci. Dotyčný členský stát zřídí na tomto základě seznam investic a do 30. června 2019 jej předloží Komisi
Jsou-li bezplatnými povolenkami podporovány investice s hodnotou nižší než 10 milionů EUR, vybere členský stát projekty na základě objektivních a transparentních kritérií v souladu s dosahováním dlouhodobých cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky. Tato kritéria podléhají veřejné konzultaci, která zajistí plnou transparentnost a přístupnost náležitých dokumentů a plně zohlední připomínky zúčastněných stran. Výsledky tohoto výběrového řízení se zveřejní pro veřejnou konzultaci. Dotyčný členský stát zřídí na tomto základě seznam investic a do 30. června 2019 jej předloží Komisi
Pozměňovací návrh 99
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 3
3.  Hodnota zamýšlených investic musí být přinejmenším rovna tržní hodnotě bezplatných povolenek při současném zohlednění potřeby omezit přímo související zvýšení cen. Tržní hodnota odpovídá průměrné ceně povolenek na společné dražební platformě v předchozím kalendářním roce.
3.  Hodnota zamýšlených investic musí být přinejmenším rovna tržní hodnotě bezplatných povolenek při současném zohlednění potřeby omezit přímo související zvýšení cen. Tržní hodnota odpovídá průměrné ceně povolenek na společné dražební platformě v předchozím kalendářním roce. Může být podpořeno až 75% příslušných nákladů investice.
Pozměňovací návrh 100
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 6
6.  Členské státy požadují, aby výrobci elektřiny a provozovatelé sítí, kteří mají z přidělování prospěch, podali každý rok do 28. února zprávu o provádění svých vybraných investic. Členské státy o tom uvědomí Komisi a Komise tyto zprávy zveřejní.
6.  Členské státy požadují, aby výrobci energie a provozovatelé sítí, kteří mají z přidělování prospěch, podali každý rok do 31. března zprávu o provádění svých vybraných investic, včetně rovnováhy přidělení bezplatných povolenek a vzniklých výdajů na investice, typů podpořených investic a způsobu, jímž dosáhli cílů stanovených v odst. 2 prvním pododstavci písm. b). Členské státy o tom uvědomí Komisi a Komise tyto zprávy zveřejní. Členské státy a Komise budou sledovat a analyzovat možnou arbitráž s ohledem na prahovou hodnotu 10 milionů EUR pro malé projekty a předcházet neoprávněnému rozdělení investic u malých projektů tím, že vyloučí více než jednu investici v tomtéž přijímajícím zařízení.
Pozměňovací návrh 101
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 6 a (nový)
6a.   V případě důvodného podezření, že existují nesrovnalosti nebo že členský stát nepodává zprávu v souladu s odstavci 2 až 6, může Komise provést nezávislé vyšetřování a v případě potřeby za pomoci třetí strany na základě smlouvy. Komise může také vyšetřovat další možné případy porušení povinností, například neuplatňování třetího energetického balíčku. Příslušný členský stát poskytne veškeré informace o investici a přístup nezbytný pro vyšetřování, včetně přístupu k zařízením a stavebním pozemkům. Komise o tomto vyšetřování zveřejní zprávu.
Pozměňovací návrh 102
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 6
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 c – odst. 6 b (nový)
6b.   V případě porušení právních předpisů Unie v oblasti klimatu a energetiky, včetně třetího energetického balíčku, nebo kritérií stanovených v tomto článku, může Komise požadovat, aby členský stát zadržel přidělování bezplatných povolenek.
Pozměňovací návrh 149
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10d – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Na období let 2021–2030 se zřizuje fond na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti v členských státech, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele nižší než 60 % průměru Unie, který je financován podle článku 10.
1.  Na období let 2021–2030 se zřizuje fond na podporu a zvýšení investic do modernizace energetických soustav, včetně dálkového vytápění, a zlepšení energetické účinnosti v členských státech, které měly v roce 2013 nebo 2014 nebo 2015 HDP na obyvatele nižší než 60 % průměru Unie, který je financován podle článku 10.
Pozměňovací návrh 104
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 1 – pododstavec 2
Podporované investice jsou v souladu s cíli této směrnice a Evropského fondu pro strategické investice.
Podporované investice jsou v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a skýtají nejlepší zhodnocení vynaložených prostředků. Jsou v souladu s cíli této směrnice, dlouhodobými cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky, cíli energetické unie a Evropského fondu pro strategické investice a:
i)   přispívají k úsporám energie, systémům obnovitelné energie, skladování energie a propojení elektrických sítí, odvětvím přenosu a rozvodu; pokud se projekty týkají výroby elektřiny, celkové emise skleníkových plynů/kWh elektřiny vyrobené v daném zařízení nesmí po dokončení projektu přesáhnout 450 g ekvivalentu CO2. Do 1. ledna 2021 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem změnit tuto směrnici tím, že u projektů týkajích se výroby tepla stanoví maximální limit celkových emisí skleníkových plynů/kWh tepla vyrobeného v daném zařízení, který nesmí být překročen.
ii)   na základě analýzy efektivnosti nákladů zajistí čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení CO2;
iii)   jsou doplňující, i když mohou být použity ke splnění příslušných cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobí v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii;
iv)   nepřispívají k nové výrobě energie s použitím uhlí ani nezvyšují závislost na uhlí;
Pozměňovací návrh 105
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Komise přezkoumává požadavky stanovené v tomto odstavci, přičemž zohlední technologickou strategii EIB v oblasti klimatu. Pokud se vzhledem k technologickému pokroku stane jeden či více požadavků stanovených v tomto odstavci irelevantními, přijme Komise do roku 2024 akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem pozměnít tuto směrnici tak, že vymezí nové nebo aktualizované požadavky.
Pozměňovací návrh 106
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 2
2.  Fond financuje také malé investiční projekty v oblasti modernizace energetických soustav a energetické účinnosti. Investiční rada vypracuje za tímto účelem pokyny a kritéria výběru investic specifické pro takové projekty.
2.  Fond financuje také malé investiční projekty v oblasti modernizace energetických soustav a energetické účinnosti. Jeho investiční rada vypracuje za tímto účelem pokyny pro investice a kritéria jejich výběru specifické pro takové projekty v souladu s cíli této směrnice a kritérii stanovenými v odstavci 1. Tyto pokyny a kritéria výběru se zpřístupní veřejnosti.
Pro účely tohoto odstavce se malým investičním projektem rozumí projekt financovaný prostřednictvím půjček od vnitrostátních bank poskytujících podporu nebo prostřednictvím grantů přispívajících k provádění vnitrostátního programu, který slouží konkrétním cílům, jež jsou v souladu s cíli Modernizačního fondu za předpokladu, že není použito více než 10 % podílu členského státu stanoveného v příloze IIb.
Pozměňovací návrh 107
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 3 a (nový)
3a.   Každý přijímající členský stát, který se rozhodl přidělit přechodně bezplatné povolenky podle článku 10c, může tyto povolenky převést do svého podílu v Modernizačním fondu stanoveném v příloze IIb a přidělit je v souladu s ustanoveními článku 10d.
Pozměňovací návrh 108
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 4 – pododstavec 1
4.  Fond řídí investiční rada a řídící výbor, které tvoří zástupci přijímajících členských států, Komise, EIB a tři zástupci zvolení jinými členskými státy na období pěti let. Investiční rada je odpovědná za určování investiční politiky na úrovni Unie, vhodné finanční nástroje a kritéria výběru investic.
4.  Přijímající členské státy nesou odpovědnost za správu fondu a společně zřizují investiční radu složenou z jednoho zástupce za každý přijímací členský stát, za Komisi, EIB a ze tří pozorovatelů ze zainteresovaných stran, jako jsou odvětvové svazy, odbory nebo nevládní organizace. Investiční rada je odpovědná za určování investiční politiky na úrovni Unie, která musí být v souladu s požadavky uvedenými v tomto článku a s politikami Unie.
Zřízuje se poradní orgán nezávislý na investiční radě. Poradní orgán se skládá ze tří zástupců z přijímajících členských států, tří zástupců z ostatních členských států, jednoho zástupce Komise, jednoho zástupce EIB a jednoho zástupce Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD vybraných na dobu pěti let. Zástupci poradního orgánu musí mít vysokou úroveň relevantních tržních zkušeností v oblasti strukturování projektů a projektového financování. Poradní orgán bude poskytovat poradenství a doporučení investiční radě ve věci způsobilosti projektů pro výběr, investičních a finančních rozhodnutí a bude poskytovat jakoukoli další pomoc s projekty podle potřeby.
Řídící výbor zodpovídá za každodenní řízení fondu.
Zřizuje se řídící výbor. Řídící výbor zodpovídá za každodenní řízení fondu.
Pozměňovací návrh 109
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 4 – pododstavec 2
Investiční rada zvolí jako předsedu zástupce Komise. Investiční rada se snaží přijímat rozhodnutí na základě konsensu. Není-li investiční rada schopna rozhodnout ve lhůtě stanovené předsedou na základě konsensu, přijímá rozhodnutí prostou většinou.
Předseda investiční rady bude zvolen z řad jejích členů na období jednoho roku. Investiční rada se snaží přijímat rozhodnutí na základě konsensu. Poradní orgán přijímá své stanovisko prostou většinou.
Pozměňovací návrh 110
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 4 – pododstavec 3
Řídící výbor se skládá ze zástupců jmenovaných investiční radou. Řídící výbor přijímá rozhodnutí prostou většinou.
Investiční rada, poradní orgán a řídící výbor pracují otevřeným a transparentním způsobem. Zápisy z jednání rady i orgánu se zveřejní. Dále se zveřejní složení investiční rady a poradního orgánu a veřejnosti jsou zpřístupněny a pravidelně aktualizovány životopisy členů a jejich prohlášení o zájmech. Investiční rada a poradní orgán průběžně kontrolují, zda nedochází ke střetu zájmů. Poradní orgán předloží každých šest měsíců Evropskému parlamentu, Radě a Komisi seznam poradenství poskytnutého projektům.
Pozměňovací návrh 111
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 4 – pododstavec 4
Pokud EIB doporučí nefinancovat investici a uvede důvody, které ji k tomuto doporučení vedly, je rozhodnutí přijato, pouze pokud dvoutřetinová většina všech členů hlasuje v jeho prospěch. V tomto případě nejsou členský stát, v němž bude investice vynaložena, ani EIB oprávněni hlasovat. Pro malé projekty financované prostřednictvím půjček od vnitrostátních bank poskytujících podporu nebo prostřednictvím grantů přispívajících k provádění vnitrostátního programu, který slouží konkrétním cílům, jež jsou v souladu s cíli Modernizačního fondu, se nepoužijí dvě předchozí věty za předpokladu, že v daném programu není použito více než 10 % podílu členského státu stanoveného v příloze IIb.
Pokud EIB doporučí poradnímu orgánu nefinancovat investici a uvede důvody, proč není v souladu s investiční politikou přijatou investiční radou a kritérii výběru uvedenými v odstavci 1, je kladné stanovisko přijato, pouze pokud dvoutřetinová většina všech členů hlasuje v jeho prospěch. V tomto případě nejsou členský stát, v němž bude investice vynaložena, ani EIB oprávněni hlasovat.
Pozměňovací návrh 112
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 5 – návětí
5.  Přijímající členské státy podají jednou ročně řídícímu výboru zprávu o investicích financovaných fondem. Tato zpráva se zveřejní a obsahuje:
5.  Přijímající členské státy podají jednou ročně investiční radě a poradnímu orgánu zprávu o investicích financovaných fondem. Tato zpráva je zpřístupněna veřejnosti a obsahuje:
Pozměňovací návrh 113
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 6
6.  Řídící výbor podá každoročně Komisi zprávu o zkušenostech s hodnocením a výběrem investic. Komise do 31. prosince 2024 přezkoumá základ, na kterém jsou projekty vybírány, a případně předloží návrhy řídícímu výboru.
6.  Poradní orgán podá každoročně Komisi zprávu o zkušenostech s hodnocením a výběrem investic. Komise do 31. prosince 2024 přezkoumá základ, na kterém jsou projekty vybírány, a případně předloží návrhy poradnímu orgánu a investiční radě.
Pozměňovací návrh 114
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 7
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 10 d – odst. 7
7.  Za účelem provádění tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.
7.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici stanovením podrobných pravidel pro efektivní fungování Modernizačního fondu.
Pozměňovací návrh 115
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
(8a)   V čl. 11 odst. 1 se doplňuje následující pododstavec, který zní:
„Od roku 2021 členské státy také zajistí, aby každý provozovatel hlásil v průběhu každého kalendářního roku výrobní činnost za účelem úpravy přidělování bezplatných povolenek v souladu s čl. 10a odst. 7.“
Pozměňovací návrh 116
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 8 b (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 11 – odst. 3 a (nový)
(8b)   V článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3a. V případě důvodného podezření, že existují nesrovnalosti nebo že členský stát nepředložil seznam a informace stanovené v odstavcích 1 až 3, může Komise zahájit nezávislé vyšetřování, v případě potřeby za pomoci třetí strany na základě smlouvy. Dotčený členský stát poskytne veškeré informace a přístup nezbytné pro vyšetřování, včetně přístupu k zařízením a údajů o výrobě. Komise zachovává stejnou důvěrnost obchodně citlivých informací jako dotčený členský stát a zveřejní zprávu o vyšetřování.“
Pozměňovací návrh 117
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 10 a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 12 – odst. 3 a
(10a)   V článku 12 se odstavec 3a nahrazuje tímto:
„3a. Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u nichž bylo ověřeno, že byly zachyceny a přepraveny k trvalému uložení do zařízení s platným povolením podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého1.“
„3a. Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u nichž bylo ověřeno, že byly zachyceny a přepraveny k trvalému uložení do zařízení s platným povolením podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého1, ani ve vztahu k emisím, u nichž bylo ověřeno, že byly zachyceny nebo znovu využity způsobem, který zajišťuje trvalé vázání CO2, pro účely zachycování a opětovného využívání uhlíku.“
Pozměňovací návrh 118
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 12
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 14 – odst. 1
(12)  V čl. 14 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
(12)   V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“
„1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici stanovením podrobných pravidel pro monitorování a vykazování emisí a v případě potřeby rovněž údajů o činnostech uvedených v příloze I a pro monitorování a vykazování emisí a údajů o tunokilometrech pro účely podání žádosti podle článku 3e nebo 3f, která jsou založena na zásadách monitorování a vykazování emisí stanovených v příloze IV a určení potenciálu globálního oteplování každého skleníkového plynu v požadavcích na monitorování a vykazování emisí daného plynu.“;
Do 31. prosince 2018 Komise přizpůsobí stávající pravidla pro monitorování a vykazování emisí ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 601/2012 s cílem odstranit regulační překážky pro investice do novějších nízkouhlíkových technologií, jako je zachycování a využívání uhlíku (CCU). Tato nová pravidla se budou vztahovat na všechny technologie CCU od 1. ledna 2019.
Toto nařízení rovněž stanoví zjednodušené postupy monitorování, vykazování a ověřování pro malé producenty emisí.
____________________
* Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 181, 12.7.2012, s. 30).
Pozměňovací návrh 119
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 13
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 15 – odst. 4 a 5
(13)  V článku 15 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:
(13)  V článku 15 se čtvrtý a pátý odstavec nahrazují tímto:
„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“
„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici stanovením podrobných pravidel pro ověřování emisních výkazů na základě zásad uvedených v příloze V a pro akreditaci ověřovatelů a dohledu nad nimi. V uvedených pravidlech se podle potřeby upřesní podmínky akreditace, odnímání akreditací, vzájemné uznávání akreditací a vzájemné ověřování akreditačních orgánů.“;
Pozměňovací návrh 120
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 13 a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 16 – odst. 7
(13a)   V článku 153 se odstavec 7 nahrazuje tímto:
7.  Pokud jsou žádosti, jako například žádosti uvedené v odstavci 5, určeny Komisi, uvědomí Komise ostatní členské státy prostřednictvím jejich zástupců ve výboru uvedeném v čl. 23 odst. 1 v souladu s jednacím řádem výboru.
7.  Pokud jsou žádosti, jako například žádosti uvedené v odstavci 5, určeny Komisi, uvědomí Komise ostatní členské státy prostřednictvím jejich zástupců ve výboru uvedeném v čl. 30c odst. 1 v souladu s jednacím řádem výboru.
Pozměňovací návrh 121
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 14
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 16 – odst. 12
12.  V případě potřeby se stanoví podrobná pravidla týkající se postupů uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle článku 22a.
12.  V případě potřeby se stanoví podrobná pravidla týkající se postupů uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30c odst. 2.
Pozměňovací návrh 122
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 15
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 19 – odst. 3
(15)  V čl. 19 odst. 3 se třetí věta nahrazuje tímto:
(15)  V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
Zahrnuje také ustanovení, jejichž cílem je uvést v platnost pravidla o vzájemném uznávání povolenek v dohodách o propojení systémů obchodování s emisemi. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci podle článku 30b s cílem doplnit tuto směrnici stanovením podrobných pravidel pro zřízení normalizovaného a bezpečného systému registrů ve formě standardizovaných elektronických databází obsahujících společné datové prvky ke sledování vydávání, držení, převádění a rušení povolenek, k zajištění přístupu veřejnosti a přiměřené důvěrnosti údajů a k zajištění toho, aby nedocházelo k žádným převodům neslučitelným s povinnostmi vyplývajícími z Kjótského protokolu. Uvedené akty v přenesené pravomoci rovněž zahrnují ustanovení o používání a identifikaci ověřeného snížení emisí (CER) a jednotek snížení emisí (ERU) v systému EU pro obchodování s emisemi a o monitorování úrovně tohoto používání. Tyto akty zahrnují také ustanovení, jejichž cílem je uvést v platnost pravidla o vzájemném uznávání povolenek v dohodách o propojení systémů obchodování s emisemi.“;
Pozměňovací návrh 123
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 15 a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 21 – odst. 1
(15a)   V článku 21 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
'1. Každý rok předkládají členské státy Komisi zprávu o uplatňování této směrnice. Tato zpráva věnuje zvláštní pozornost úpravě přidělování povolenek, provozu registrů, uplatňování prováděcích opatření pro monitorování a vykazování, ověřování a akreditaci a otázkám týkajícím se dodržování této směrnice a případně nakládání s povolenkami z daňového hlediska. První zpráva se zašle Komisi do 30. června 2005. Zpráva se vypracuje na základě dotazníku nebo osnovy navržených Komisí postupem podle článku 6 směrnice 91/692/EHS. Dotazník nebo osnova se zašle členským státům nejpozději šest měsíců před termínem pro předání první zprávy.
'1. Každý rok předkládají členské státy Komisi zprávu o uplatňování této směrnice. Tato zpráva věnuje zvláštní pozornost úpravě přidělování povolenek, finančním opatřením podle čl. 10a odst. 6, provozu registrů, uplatňování prováděcích opatření pro monitorování a vykazování, ověřování a akreditaci a otázkám týkajícím se dodržování této směrnice a případně nakládání s povolenkami z daňového hlediska. První zpráva se zašle Komisi do 30. června 2005. Zpráva se vypracuje na základě dotazníku nebo osnovy navržených Komisí postupem podle článku 6 směrnice 91/692/EHS. Dotazník nebo osnova se zašle členským státům nejpozději šest měsíců před termínem pro předání první zprávy.
Pozměňovací návrh 124
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 15 b (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 21 – odst. 2 a (nový)
(15b)   V článku 21 se vkládá nový odstavec, který zní:
„2a. Zpráva s použitím informací poskytovaných prostřednictvím spolupráce uvedené v článku 18b zahrnuje seznam provozovatelů podléhajících požadavkům této směrnice, kteří si dosud neotevřeli účet v registru.“
Pozměňovací návrh 125
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 15 c (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 21 – odst. 3 a (nový)
(15c)   V článku 21 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3a. V případě důvodného podezření, že existují nesrovnalosti nebo že členský stát nepodává zprávu v souladu s odstavcem 1, může Komise provést nezávislé vyšetřování a v případě potřeby za pomoci třetí strany na základě smlouvy. Členský stát poskytne veškeré informace a přístup nezbytné pro vyšetřování, včetně přístupu k zařízením. Komise zveřejní zprávu o vyšetřování.“
Pozměňovací návrh 126
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 16
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 22 – odst. 2
Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem změnit tuto směrnici stanovením nepodstatných prvků příloh této směrnice, s výjimkou příloh I, IIa a IIb.
Pozměňovací návrh 127
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 17
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 22 a – název
(17)  Vkládá se nový článek 22a, který zní:
(17)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 22a
„Článek 30c
Postup projednávání ve výboru
Postup projednávání ve výboru
Pozměňovací návrh 128
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 18
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 23 – název
„Článek 23
„Článek 30b
Výkon přenesené pravomoci
Výkon přenesené pravomoci
Pozměňovací návrh 129
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 19 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 24 – odst. 1 – pododstavec 1
Od roku 2008 mohou členské státy používat obchodování s povolenkami na emise v souladu s touto směrnicí pro činnosti a skleníkové plyny, které nejsou uvedeny v příloze I, s přihlédnutím ke všem relevantním kritériím, zejména vlivům na vnitřní trh, možným narušením hospodářské soutěže, ekologické vyváženosti systému Společenství a spolehlivosti plánovaného systému monitorování a vykazování, pokud zahrnutí těchto činností a skleníkových plynů schválí Komise.
Od roku 2008 mohou členské státy používat obchodování s povolenkami na emise v souladu s touto směrnicí pro činnosti a skleníkové plyny, které nejsou uvedeny v příloze I, s přihlédnutím ke všem relevantním kritériím, zejména vlivům na vnitřní trh, možným narušením hospodářské soutěže, ekologické vyváženosti systému EU ETS a spolehlivosti plánovaného systému monitorování a vykazování, pokud zahrnutí těchto činností a skleníkových plynů schválí Komise. Každé takové jednostranné zahrnutí musí být navrženo a schváleno nejpozději 18 měsíců před začátkem nového obchodovacího období systému EU ETSi.
Pozměňovací návrh 130
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 19 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 24 – odst. 1 – pododstavec 2
V souladu s akty v přenesené pravomoci, které má Komise pravomoc přijímat v souladu s článkem 23, pokud se zahrnutí týká činností a skleníkových plynů, které nejsou uvedeny v příloze I.
Komise pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici stanovením podrobných pravidel pro schválení zahrnutí činností a skleníkových plynů uvedených v prvním pododstavci do systému obchodování s emisními povolenkami, pokud se uvedené zahrnutí týká činností a skleníkových plynů, které nejsou uvedeny v příloze I.
Pozměňovací návrh 131
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 19 – písm. b
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 24 – odst. 3
b)  v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o úpravu monitorování a vykazování emisí a údajů o činnosti.
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici stanovením podrobných pravidel pro monitorování a vykazování činností, zařízení a skleníkových plynů, které nejsou uvedené jako kombinace v příloze I, lze-li monitorování a vykazování provést s dostatečnou přesností.“;
Pozměňovací návrh 132
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 20 – písm. a
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 24 a – odst. 1 – pododstavce 1 a 2
a)  v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
a)  v odstavci 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:
„Taková opatření jsou v souladu s akty přijatými podle čl. 11b odst. 7. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“
„1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem doplnit tuto směrnici kromě zahrnutí uvedeného v článku 24 také stanovením podrobných pravidel pro vydávání povolenek nebo kreditů ve vztahu k projektům, které spravují členské státy a kterými se snižují emise skleníkových plynů, na něž se nevztahuje systém EU ETS.“;
Pozměňovací návrh 133
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 22
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 25 a – odst. 1
1.  Pokud třetí země přijme opatření na snížení dopadu letů odlétajících z této země a přistávajících ve Společenství na změnu klimatu, Komise po konzultaci s danou třetí zemí a členskými státy v rámci výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 zváží dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země.
1.  Pokud třetí země přijme opatření na snížení dopadu letů odlétajících z této země a přistávajících v Unii na změnu klimatu, Komise po konzultaci s danou třetí zemí a členskými státy v rámci výboru uvedeného v čl. 30c odst. 1 zváží dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem EU ETS a opatřeními dané třetí země.
V případě potřeby může Komise přijmout změny umožňující vyloučení letů přilétajících z dotčené třetí země z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I nebo umožňující jakékoliv další změny činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, jež jsou vyžadovány na základě dohody podle čtvrtého pododstavce. Komisi je svěřena pravomoc přijímat takové změny v souladu s článkem 23.
V případě potřeby může Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh umožňující vyloučení letů přilétajících z dotčené třetí země z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I nebo umožňující jakékoliv další změny činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, jež jsou vyžadovány na takové základě dohody.
Pozměňovací návrh 134
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 22 a (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Čl. 27 – odst. 1
(22a)   V článku 27 se první odstavec nahrazuje tímto:
„1. Členské státy mohou ze systému Společenství po konzultaci s provozovatelem vyloučit zařízení, jejichž emise vykázané příslušnému orgánu představují méně než 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, a zařízení, kde probíhá spalování a jejichž jmenovitý tepelný příkon je nižší než 35 MW, s výjimkou emisí z biomasy, a to každý rok během tří let předcházejících oznámení podle písmene a), pokud tato zařízení podléhají opatřením, jimiž se dosáhne rovnocenného příspěvku ke snížení emisí, a pokud příslušný členský stát splní tyto podmínky:
„1. Členské státy mohou ze systému EU ETS po konzultaci s provozovatelem a na základě jeho souhlasu vyloučit zařízení provozovaná malými a středními podniky, jejichž emise vykázané příslušnému orgánu představují méně než 50 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, s výjimkou emisí z biomasy, a to každý rok během tří let předcházejících oznámení podle písmene a), pokud tato zařízení podléhají opatřením, jimiž se dosáhne rovnocenného příspěvku ke snížení emisí, a pokud příslušný členský stát splní tyto podmínky:
a)  Komisi oznámí každé takové zařízení a uvede příslušná zavedená opatření, na jejichž základě bude u tohoto zařízení dosaženo rovnocenného přínosu ke snížení emisí, a to před předložením nebo nejpozději při předložení seznamu zařízení podle čl. 11 odst. 1 Komisi;
a)  Komisi oznámí každé takové zařízení a uvede příslušná zavedená opatření, na jejichž základě bude u tohoto zařízení dosaženo rovnocenného přínosu ke snížení emisí, a uvede, jakým způsobem tato opatření nezvýší náklady na dodržování předpisů u těchto zařízení, a to před předložením nebo nejpozději při předložení seznamu zařízení podle čl. 11 odst. 1 Komisi;
b)  potvrdí, že byla přijata úprava monitorování s cílem zhodnotit, zda kterékoli ze zařízení vypustilo v kterémkoli kalendářním roce 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy. Členské státy mohou zařízením, jejichž průměrné roční ověřené emise v období 2008–2010 jsou nižší než 5000 tun ročně, povolit zjednodušená opatření pro monitorování, vykazování a ověřování v souladu s článkem 14;
b)  potvrdí, že byla přijata úprava monitorování s cílem zhodnotit, zda kterékoli ze zařízení vypustilo v kterémkoli kalendářním roce 50 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy. Členské státy na žádost provozovatele povolí zařízením, jejichž průměrné roční ověřené emise v období 2008–2010 jsou nižší než 5 000 tun ročně, zjednodušená opatření pro monitorování, vykazování a ověřování v souladu s článkem 14;
c)  potvrdí, že pokud kterékoli zařízení vypustí v kterémkoli kalendářním roce 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy, nebo pokud se v souvislosti s tímto zařízením již neuplatňují opatření pro dosažení rovnocenného přínosu ke snížení emisí, zařadí se toto zařízení opět do systému Společenství;
c)  potvrdí, že pokud kterékoli zařízení vypustí v kterémkoli kalendářním roce 50 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy, nebo pokud se v souvislosti s tímto zařízením již neuplatňují opatření pro dosažení rovnocenného přínosu ke snížení emisí, zařadí se toto zařízení opět do systému EU ETS;
d)  zveřejní informace uvedené v písmenech a), b) a c) k veřejné diskusi.
d)  zpřístupní veřejnosti informace uvedené v písmenech a), b) a c).
Vyloučeny mohou být také nemocnice, pokud přijmou rovnocenná opatření. “
Vyloučeny mohou být také nemocnice, pokud přijmou rovnocenná opatření.“
Pozměňovací návrh 135
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 22 b (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Článek 27 a (nový)
(22b)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 27a
Vyloučení malých zařízení nepodléhajících rovnocenným opatřením
1.   Členské státy mohou ze systému EU pro obchodování s emisemi po konzultaci s provozovatelem vyloučit zařízení, jejichž emise vykázané příslušnému orgánu představují méně než 5 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, s výjimkou emisí z biomasy, a to každý rok během tří let předcházejících oznámení podle písmene a), pokud příslušný členský stát splní tyto podmínky:
a)   oznámí Komisi každé takové zařízení, a to před předložením nebo nejpozději při předložení seznamu zařízení podle čl. 11 odst. 1 Komisi;
b)   potvrdí, že byla přijata úprava monitorování s cílem zhodnotit, zda kterékoli ze zařízení vypustilo v kterémkoli kalendářním roce 5 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy;
c)   potvrdí, že pokud kterékoli zařízení vypustí v kterémkoli kalendářním roce 5 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy, zařadí se toto zařízení opět do systému EU ETS, pokud nebude použitelný článek 27;
d)   zpřístupní veřejnosti informace uvedené v písmenech a), b) a c).
2.   V případě, že je zařízení opět zařazeno do systému EU ETS podle odst. 1 písm. c), udělují se veškeré povolenky vydané podle článku 10a od roku, kdy dané zařízení do systému opět vstoupí. Povolenky vydané těmto zařízením se odečtou od množství povolenek, které mají podle čl. 10 odst. 2 vydražit členský stát, v němž se dané zařízení nachází.“
Pozměňovací návrh 136
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 22 c (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Článek 29
(22c)   Článek 29 se mění takto:
„Zpráva pro zajištění lepšího fungování trhu s uhlíkem
„Zpráva pro zajištění lepšího fungování trhu s uhlíkem
Pokud Komise na základě pravidelných zpráv o fungování trhu s uhlíkem podle čl. 10 odst. 5 získá důkazy o tom, že řádné fungování trhu s uhlíkem je narušeno, předloží o tom Evropskému parlamentu a Radě zprávu. K této zprávě může případně připojit návrhy na zvýšení transparentnosti trhu s uhlíkem a na vypracování opatření, která by jeho fungování zlepšila.“
Pokud Komise na základě pravidelných zpráv o fungování trhu s uhlíkem podle čl. 10 odst. 5 získá důkazy o tom, že řádné fungování trhu s uhlíkem je narušeno, předloží o tom Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Zpráva obsahuje oddíl, který je věnován interakci mezi systémem EU ETS a dalšími unijními a vnitrostátními klimatickými a energetickými politikami, pokud jde o objem snižování emisí a nákladovou efektivitu takových politik a jejich dopad na poptávku po povolenkách systému EU ETS. K této zprávě může případně připojit legislativní návrhy na zvýšení transparentnosti systému EU ETS a na řešení otázky schopnosti přispět k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a do roku 2050 a na vypracování opatření, která by jeho fungování zlepšila, včetně opatření k podchycení dopadu doplňujících se politik Unie v oblasti energetiky a klimatu na rovnováhu nabídky a poptávky v systému EU ETS.
Pozměňovací návrh 137
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 22 d (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Článek 30 a (nový)
(22d)   Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 30a
Úpravy podle globálního přezkumu v Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu a Pařížské dohodě
Do šesti měsíců od facilitativního dialogu, který má být uspořádán na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimut a Pařížské dohodě v roce 2018, Komise zveřejní sdělení, v němž posoudí soulad právních předpisů Unie v oblasti změny klimatu s cíli Pařížské dohody. V tomto sdělení se bude zejména zabývat úlohou a adekvátnosti systému EU ETS při plnění cílů Pařížské dohody.
Do šesti měsíců od globálního přezkumu v roce 2023 a navazujících globálních přezkumů předloží Komise zprávu hodnotící nutnost upravit odpovídajícím způsobem opatření Unie v oblasti klimatu.
Zpráva se bude zabývat možnými úpravami systému EU ETS v kontextu globálních snah o zmírnění změny klimatu a úsilí, jež vyvíjejí jiné významné ekonomiky. Zejména zpráva posoudí, zda je třeba zavést přísnější snížení emisí, zda je třeba provést úpravu ustanovení týkajících se úniku uhlíku a zda jsou zapotřebí další politická opatření a nástroje ke splnění závazků Unie a členských států snížit emise skleníkových plynů.
Zpráva zohlední riziko úniku uhlíku, konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví, investice v Unii a unijní politiku industrializace.
Ke zprávě bude v případě potřeby připojen legislativní návrh a v takovém případě Komise souběžně zveřejní plné posouzení dopadu.“
Pozměňovací návrh 138
Návrh směrnice
Čl. 1 – bod 22 e (nový)
Směrnice 2003/87/ES
Příloha I – bod 3
(22e)   Odstavec 3 přílohy I se nahrazuje tímto:
„3. Zakládá-li se rozhodnutí o zahrnutí zařízení do systému Společenství na výpočtu jeho celkového jmenovitého tepelného příkonu, sčítají se jmenovité tepelné příkony všech technických jednotek, které jsou jeho součástí a v nichž dochází ke spalování paliva. Těmito jednotkami mohou být všechny typy kotlů, hořáků, turbín, topných těles, topenišť, spalovacích, vypalovacích a jiných pecí, trub, sušiček, motorů, palivových článků, spalovacích jednotek CLC (chemical looping combustion), pochodní a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů. K jednotkám se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 3 MW a jednotkám využívajícím výhradně biomasu se pro účely tohoto výpočtu nepřihlíží. ‚Jednotkami využívajícími výhradně biomasu‘ se rozumějí též jednotky, u nichž se používá fosilních paliv pouze při jejich spouštění a vypínání.
„3. Zakládá-li se rozhodnutí o zahrnutí zařízení do systému EU ETS na výpočtu jeho celkového jmenovitého tepelného příkonu, sčítají se jmenovité tepelné příkony všech technických jednotek, které jsou jeho součástí a v nichž dochází ke spalování paliva. Těmito jednotkami mohou být všechny typy kotlů, hořáků, turbín, topných těles, topenišť, spalovacích, vypalovacích a jiných pecí, trub, sušiček, motorů, palivových článků, spalovacích jednotek CLC (chemical looping combustion), pochodní a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů. K jednotkám se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 3 MW, záložním a nouzovým jednotkám používaným výhradně k výrobě elektřiny pro spotřebu na místě v případě přerušení dodávek energie a jednotkám využívajícím výhradně biomasu se pro účely tohoto výpočtu nepřihlíží. ‚Jednotkami využívajícími výhradně biomasu‘ se rozumějí též jednotky, u nichž se používá fosilních paliv pouze při jejich spouštění a vypínání.
Pozměňovací návrh 139
Návrh směrnice
Článek 1 a (nový)
Rozhodnutí (EU) 2015/1814
Čl. 1 – odst. 5 – pododstavce 1 a a 1 b (nové)
Článek 1a
Pozměňovací návrhy k rozhodnutí (EU) 2015/1814
Rozhodnutí (EU) 2015/1814 se mění takto:
V čl. 1 odst. 5 se v prvním pododstavci doplňují nové pododstavce, která znějí:
„Odchylně budou až do období přezkumu podle článku 3 procentní hodnoty uvedené v tomto pododstavci zdvojnásobeny. Při přezkumu se bude uvažovat o zdvojnásobení míry čerpání až do obnovení rovnováhy na trhu.
Kromě toho zavede přezkum strop pro rezervu tržní stability a v případě potřeby k němu bude připojen legislativní návrh.“

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0003/2017).


Zpráva o Albánii za rok 2016
PDF 372kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o zprávě Komise o Albánii za rok 2016 (2016/2312(INI))
P8_TA(2017)0036A8-0023/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19.–20. června 2003 v Soluni, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k EU,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady z 26.–27. června 2014 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU Albánii a na závěry Rady ze dne 15. prosince 2015,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na osmé zasedání Rady stabilizace a přidružení EU-Albánie, které se konalo dne 8. září 2016 v Bruselu,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení předsedy summitu věnovaného západnímu Balkánu, který se konal dne 4. července 2016 v Paříži, a na doporučení organizací občanské společnosti pro pařížský summit 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2016 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2016“ (COM(2016)0715), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Albánii za rok 2016“ (SWD(2016)0364),

–  s ohledem na společné závěry z šestého dialogu na vysoké úrovni o klíčových prioritách, které byly přijaty dne 30. března 2016 v Tiraně,

–  s ohledem na závěrečné zprávy OBSE/ODIHR týkající se parlamentních voleb konaných v roce 2013 a komunálních voleb konaných v roce 2015,

–  s ohledem na zprávu OBSE s názvem „Monitorování správních řízení v roce 2015“,

–  s ohledem na doporučení přijatá na 11. schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení (SAPC) EU-Albánie, která se konala ve dnech 7.–8. listopadu 2016 v Bruselu,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Albánii,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0023/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Albánie dosáhla dalšího pokroku při plnění politických kritérií pro členství a stabilního pokroku u pěti klíčových priorit, které jsou zásadní pro zahájení jednání o přistoupení; vzhledem k tomu, že pro posílení důvěry občanů ve veřejné instituce a politické představitele je nezbytně nutné pokračovat v provádění mj. balíčku reforem soudnictví, reformy volebního systému a tzv. dekriminalizačního zákona;

B.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají problémy, které je třeba rychle a efektivně řešit v duchu dialogu, spolupráce a kompromisu mezi vládou a opozicí, aby Albánie pokročila na své cestě k přistoupení k EU;

C.  vzhledem k tomu, že pro dosažení dalšího pokroku v rámci procesu přistoupení k EU má zásadní význam konstruktivní a udržitelný politický dialog mezi politickými silami ohledně reforem týkajících se EU;

D.  vzhledem k tomu, že v Albánii existuje politický konsensus a proces přistoupení k EU se těší široké podpoře veřejnosti;

E.  vzhledem k tomu, že jednání o přistoupení jsou velkou pobídkou pro přijímání a provádění reforem souvisejících s přistoupením;

F.  vzhledem k tomu, že i nadále je klíčovým prvkem dalšího pokroku v procesu přistoupení Albánie k EU reforma soudnictví;

G.  vzhledem k tomu, že v Albánii proběhnou v roce 2017 prezidentské a parlamentní volby;

H.  vzhledem k tomu, že ochrana svobody náboženského vyznání, kulturního dědictví a práv menšin a správa majetku patří mezi základní hodnoty Evropské unie;

I.  vzhledem k tomu, že EU zdůraznila potřebu posílit správu ekonomických záležitostí, právní stát a kapacity státní správy ve všech zemích západního Balkánu;

J.  vzhledem k tomu, že albánské orgány zaujímají pozitivní přístup k regionální spolupráci s cílem podpořit rozvoj infrastruktury, bojovat proti terorismu a rozvíjet obchod a mobilitu mladých lidí;

1.  vítá soustavný pokrok Albánie při provádění reforem souvisejících s EU, zejména přijetí ústavních změn, které připravují půdu pro hloubkovou a komplexní reformu soudnictví; zdůrazňuje, že pro dosažení dalšího pokroku v procesu přistoupení k EU je zásadně důležité nejen soudržné přijetí, ale i úplné a včasné provedení reforem ve všech pěti klíčových prioritních oblastech a nepolevující politické nasazení; vybízí Albánii, aby ve věci těchto reforem vykázala reálné výsledky;

2.  vítá doporučení Komise, aby byla s Albánií zahájena jednání o přistoupení; plně podporuje přistoupení Albánie k EU a žádá, aby v zájmu udržení reformní dynamiky byla jednání o přistoupení zahájena okamžitě, jakmile bude dosaženo věrohodného a udržitelného pokroku při provádění komplexní reformy soudnictví a v boji proti organizované trestné činnosti a korupci; očekává, že Albánie upevní dosažený pokrok a udrží tempo pokroku při provádění všech klíčových priorit;

3.  opakuje, že pro úspěch reforem a pro celý proces přistoupení k EU jsou zásadně důležité konstruktivní dialog, udržitelná politická spolupráce, vzájemná důvěra a vůle ke kompromisu; vítá v této souvislosti, že byly přijaty nové právní předpisy týkající se vyloučení pachatelů trestných činů z veřejných funkcí; vyzývá všechny politické strany, aby se dále zasazovaly o prosazení skutečného politického dialogu a konstruktivní spolupráce;

4.  oceňuje konsenzuální přijetí ústavních změn umožňujících reformu soudnictví a přijetí zákonů o institucionální reorganizaci soudnictví, státního zastupitelství a ústavního soudu; požaduje rychlé přijetí a důvěryhodné provedení všech příslušných doprovodných zákonů a podzákonných norem, zvláště zákona o novém hodnocení (prověřování) soudců, státních zástupců a právních poradců a balíčku návrhů zákonů nezbytných pro provedení reformy soudního systému; bere na vědomí rozhodnutí ústavního soudu o ústavnosti zákona o prověřování, jemuž předcházelo kladné stanovisko Benátské komise; opakuje, že komplexní reforma soudnictví je předním požadavkem občanů Albánie, aby mohli znovu důvěřovat svým politickým představitelům a veřejným institucím, a že na úspěchu procesu prověřování a na provádění reformy soudnictví závisí důvěryhodnost a účinnost celého procesu reforem, včetně boje proti korupci a organizovanému zločinu; připomíná, že přijetí a provedení takové reformy je nezbytné pro boj proti korupci a klíčové pro upevnění právního státu a pro zlepšení vymáhání základních práv v zemi, mj. s cílem zvýšit důvěru v soudnictví mezi všemi občany;

5.  vítá novou strategii reformy soudnictví na období 2017–2020 a její akční plán, jejichž cílem je zvýšit profesionalitu, efektivitu a nezávislost soudnictví a jež zahrnují systém soudů a nové hodnocení všech členů soudních orgánů, jakož i zvýšení rozpočtových prostředků na provádění; lituje, že výkon spravedlnosti zůstává pomalý a neefektivní; konstatuje, že nebylo dosaženo pokroku, pokud jde o obsazování volných pracovních míst u vrchního soudu a správních soudů a účinné používání jednotného systému řízení případů; žádá, aby se dále řešily veškeré nedostatky soudního systému, včetně jeho nedostatečné nezávislosti na politickém vlivu a ostatních složkách moci, selektivní spravedlnosti, omezené odpovědnosti, neúčinných mechanismů dohledu, korupce, celkové délky soudních řízení a vymáhání; vyjadřuje politování nad politickým vměšováním do vyšetřování a soudních případů a požaduje, aby byla nezávislost soudnictví v praxi posílena; vybízí k dalšímu úsilí v oblasti správního soudnictví a řešení otázek, jako je účinný přístup k soudům a přidělování zdrojů, které soudům umožní efektivně fungovat; opakuje, že reforma trestního soudnictví by měla být zaměřena na to, aby se pachatelé museli zodpovídat ze svých činů, a na podporu jejich rehabilitace a opětovného začlenění do společnosti, při současném zajištění ochrany práv obětí a svědků trestných činů;

6.  žádá parlamentní výbor ad hoc pro volební reformu, aby urychleně dokončil přezkum volebního zákona, vzal přitom v potaz všechna předchozí doporučení OBSE/ODIHR a zvýšil transparentnost financování stran a integritu volebního procesu; žádá příslušné orgány, aby zajistily včasné provedení tohoto zákona před nadcházejícími parlamentními volbami, které se budou konat v červnu 2017, jakož i nezávislost a odpolitizování volební správy; připomíná, že všechny politické strany jsou odpovědné za to, aby demokratické volby proběhly v souladu s mezinárodními standardy; vyzývá příslušné orgány, aby vybízely organizace občanské společnosti k aktivnímu zapojení do sledování celého volebního procesu; připomíná, že svobodné a spravedlivé volby mají pro další pokrok v procesu přistoupení k EU klíčový význam; zdůrazňuje, že je třeba se zabývat obavami týkajícími se financování politických stran a odpovědného systému auditů;

7.  žádá politické strany Albánie, aby při sestavování kandidátek pro příští volby dodržovaly ducha i literu zákona o vyloučení pachatelů trestných činů z veřejných funkcí; požaduje úplné provedení tohoto zákona;

8.  vybízí albánské orgány, aby přijaly opatření k usnadnění možnosti albánských občanů, kteří pobývají v zahraničí, volit v albánských volbách ze zahraničí;

9.  vítá zlepšenou transparentnost a inkluzivitu parlamentní činnosti, ale požaduje posílení kapacit parlamentu potřebných k monitorování provádění reforem a jejich souladu se standardy EU a zlepšení používání jednotlivých mechanismů a institucí dohledu s cílem vést vládu k odpovědnosti; žádá, aby byl schválen etický kodex parlamentu a aby jednací řád odrážel zákon o úloze parlamentu v procesu integrace EU; nabízí, že ve snaze o zlepšení kapacity parlamentu Albánie vytvářet kvalitní legislativu v souladu s acquis EU a vykonávat úlohu dohledu nad prováděním reforem prozkoumá způsoby užší spolupráce s parlamentem Albánie v rámci podpůrného programu Evropského parlamentu pro země procesu rozšíření;

10.  bere na vědomí úsilí vynakládané na to, aby se veřejná správa stala vstřícnější vůči občanům, a stabilní pokrok při provádění reformy veřejné správy a reformy správy veřejných financí; v zájmu konsolidace výsledků úsilí o efektivnější, odpolitizovanou, transparentní a profesionální veřejnou správu – což by také umožnilo účinný průběh jednání o přistoupení k EU – požaduje další pokrok při posilování uplatňování zákona o veřejné službě a zákona o správních postupech, neboť je třeba zlepšit postupy přijímání pracovníků na základě zásluh a výsledků a posílit institucionální a lidské zdroje; vyzývá k posílení autority, autonomie, účelnosti a zdrojů struktur působících v oblasti lidských práv, mj. úřadu veřejného ochránce práv; oceňuje Národní radu pro evropskou integraci za její iniciativy, jež mají zvýšit kapacity veřejné správy a občanské společnosti, pokud jde o monitorování provádění reforem souvisejících s přistoupením; zdůrazňuje potřebu ochraňovat nezávislost regulačních orgánů a orgánů dohledu;

11.  bere na vědomí provádění územní reformy; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit značné úsilí ke zvýšení finančních a administrativních schopností nově zřízených místních útvarů veřejné správy;

12.  vítá přijetí klíčových prvků protikorupční legislativy, včetně zákona o ochraně oznamovatelů; je však i nadále znepokojen tím, že korupce v řadě oblastí stále přetrvává na vysoké úrovni a i nadále představuje závažný problém a podkopává důvěru lidí ve veřejné orgány; vyjadřuje znepokojení, že klíčové protikorupční orgány nepřestávají být terčem politických zásahů a mají omezené správní kapacity; konstatuje, že nedostatečná interinstitucionální spolupráce a výměna informací i nadále brání proaktivnímu vyšetřování a účinnému stíhání korupce; zdůrazňuje, že je zapotřebí adekvátnější právní rámec v oblasti střetů zájmů, regulace lobbingu a lepší interinstitucionální spolupráce, zejména mezi útvary policie a orgány pověřenými trestním stíháním, neboť je třeba zlepšit výsledky, co se týče vyšetřování, stíhání a odsuzování pachatelů, a to i na vysoké úrovni;

13.  vítá pokračování provádění strategie a akčního plánu v oblasti boje proti organizované trestné činnosti a zintenzivnění mezinárodní policejní spolupráce; požaduje, aby byly rozbity sítě organizované trestné činnosti a aby se zvýšily počty pravomocných rozsudků v případech organizované trestné činnosti, a to zlepšením spolupráce mezi policejními útvary a orgány pověřenými trestním stíháním a posílením institucionálních a operačních kapacit; je znepokojen skutečností, že dosavadní výsledky, pokud jde o obstavování a zabavování nezákonně získaného majetku, jsou slabé, a vyzývá, aby se ke zlepšení výsledků v této oblasti zvýšila kapacita a více využívala finanční vyšetřování; konstatuje, že i přes rostoucí počet vyšetřovaných případů týkajících se praní špinavých peněz zůstává počet pravomocných odsuzujících rozsudků nízký;

14.  vítá nedávné operace proti pěstování konopí, avšak současně vyzývá k zintenzivnění opatření k úplnému vymýcení pěstování a výroby drog a obchodování s nimi v Albánii, jakož i souvisejících sítí organizovaného zločinu, mj. posílením mezinárodní a regionální spolupráce; konstatuje, že se policii a státním zástupcům nepodařilo zločinecké sítě odpovědné za pěstování drog identifikovat;

15.  požaduje, aby bylo zvýšeno úsilí o řešení nekontrolovaného bujení nedovoleného obchodu se zbraněmi, mj. posílením spolupráce s EU pro tyto účely, zničením zbývajících zásob ručních a lehkých zbraní a zlepšením stavu skladovacích zařízení; je znepokojen velmi vysokou mírou úmrtí způsobených střelnými zbraněmi v Albánii;

16.  vyzývá k posílení schopnosti vlády vyhledávat, zabavovat a konfiskovat výnosy z kyberkriminality a předcházet praní špinavých peněz na internetu;

17.  vybízí Albánii, aby dále zlepšila svůj právní rámec pro určování statusu mezinárodní ochrany pro uprchlíky; oceňuje úsilí albánské policie o rozšíření sdílení informací s agenturou Frontex a vyzývá k dalšímu posílení spolupráce mezi EU a Albánií s cílem chránit práva uprchlíků v souladu s mezinárodními standardy a základními hodnotami EU; vyjadřuje znepokojení nad novým nárůstem případů obchodování s lidmi; žádá, aby bylo zintenzivněno úsilí o předcházení obchodování s lidmi a aby byla věnována zvláštní pozornost hlavním obětem tohoto obchodování, tj. nezletilým osobám bez doprovodu, ženám a dívkám;

18.  je znepokojen nadměrným počtem vězněných osob a zprávami o nedostatečné lékařské péči ve vazebních zařízeních a také špatným zacházením s podezřelými na policejních stanicích; doporučuje revizi represivního přístupu, novou klasifikaci trestných činů a rozsáhlejší používání alternativních trestů namísto trestů odnětí svobody;

19.  bere na vědomí zlepšující se spolupráci týkající se EU mezi státními orgány a organizacemi občanské společnosti, včetně účasti těchto organizací na zasedáních Národní rady pro evropskou integraci; konstatuje, že občanská společnost se silným postavením je zásadní složkou každého demokratického systému; zdůrazňuje tudíž, že je zapotřebí ještě užší koordinace s organizacemi občanské společnosti na všech úrovních vlády, a to i na místní úrovni; vítá v této souvislosti zřízení Národní rady pro občanskou společnost; požaduje účinné provádění práva na informace a veřejnou konzultaci a lepší regulaci daňového rámce, jenž má dopad na organizace občanské společnosti;

20.  připomíná mezi klíčovými prioritami potřebu posílení ochrany lidských práv, práv menšin a protidiskriminačních politik, a to včetně posílení jejich vymáhání; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby i nadále zlepšovaly atmosféru začlenění a tolerance vůči všem menšinám v zemi v souladu s evropskými normami ochrany menšin, mimo jiné posílením úlohy Státního výboru pro menšiny; vítá počáteční kroky zaměřené na zlepšení právního rámce ochrany menšin a vyzývá Albánii k přijetí rámcového zákona o ochraně menšin a k ratifikaci Evropské charty regionálních a menšinových jazyků; bere na vědomí široký proces konzultací, který zahrnoval nezávislé instituce, sdružení menšin a občanskou společnost; zdůrazňuje potřebu zlepšit životní podmínky Romů, Egypťanů a dalších národnostních menšin; vyzývá k přijetí konkrétních opatření, jako je evidence obyvatel (rodné listy a občanské průkazy) z řad Romů, Egypťanů; žádá, aby pokračovalo úsilí o zlepšení jejich přístupu k zaměstnání a k veškerým veřejným a sociálním službám včetně vzdělávání, zdravotnictví, sociálního bydlení a právní pomoci; je znepokojen tím, že navzdory určitému zlepšení zůstává začlenění romských dětí do vzdělávacího systému nejnižší v celém regionu;

21.  oceňuje úsilí úřadu veřejného ochránce práv o zlepšení právních předpisů v oblasti lidských práv, zejména v rámci reformy soudnictví; vítá aktivní prosazování práv ohrožených skupin a zásad lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a právního státu; vyjadřuje politování nad tím, že práce úřadu veřejného ochránce práv nepřestávala být omezena z důvodu nedostatku prostředků a personálu na ústředí i v místních kancelářích; vyzývá k posílení autority, autonomie, účelnosti a zdrojů tohoto úřadu;

22.  je nadále znepokojen diskriminací vůči ženám a dívkám, které patří do znevýhodněných skupin a do skupin na okraji společnosti, a nedostatkem vhodných opatření na jejich ochranu, jakož i vysokým počtem případů domácího násilí na ženách a dívkách; zdůrazňuje, že je zapotřebí další úsilí o dosažení výsledků, pokud jde o protidiskriminační případy; vyzývá příslušné orgány, aby i nadále zvyšovaly informovanost o domácím násilí, posilovaly jeho prevenci a lépe podporovaly jeho oběti; opětovně vyzývá k plnému provedení Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulské úmluvy); naléhavě vyzývá orgány, aby stereotypní genderové předsudky řešily prostřednictvím systematické výchovy, veřejné debaty a vládních opatření;

23.  vyzývá ke zlepšení institucionálních mechanismů na ochranu práv dětí a prevenci dětské práce;

24.  konstatuje, že je třeba vynaložit větší úsilí na ochranu práv všech menšin žijících v Albánii a v plné míře za tímto účelem uplatňovat příslušné právní předpisy; doporučuje, aby práva příslušníků bulharské národnosti žijících v okresech Prespa, Golo Brdo a Gora byla zakotvena v zákoně a zaručena i v praktickém životě;

25.  vítá zlepšení v oblasti ochrany práv LGBTI osob a přijetí národního akčního plánu pro LGBTI osoby na období 2016–2020 a vybízí vládu, aby i nadále prosazovala opatření programu, a ještě více upevnila vládní spolupráci s organizacemi občanské společnosti zabývajícími se právy LGBTI osob; dále vybízí vládu a zákonodárce, aby zajistili, že podmínky uznání pohlaví splňují normy stanovené v doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům CM/Rec(2010)5 o opatřeních pro boj proti diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity;

26.  lituje, že příslušné orgány dosud neprovedly účinné trestní vyšetřování v souvislosti se ztrátami na životech během demonstrace dne 21. ledna 2011; vyzývá orgány, aby se bez zbytečného odkladu zasadily o zajištění spravedlnosti pro oběti událostí onoho dne;

27.  oceňuje náboženskou toleranci a dobrou spolupráci mezi náboženskými komunitami; vybízí příslušné orgány a náboženské komunity, aby společně pracovaly na zachování a posílení harmonického soužití mezi náboženskými komunitami a v souladu s ústavou; považuje za velmi důležité předcházet islámské radikalizaci pomocí cíleného přístupu zpravodajských služeb, donucovacích a soudních orgánů a rovněž prostřednictvím odklonu od teroristické činnosti a opětovného začleňování navracejících se zahraničních bojovníků, dále bránit násilnému extremismu ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti a náboženskými komunitami a zintenzívnit regionální a mezinárodní spolupráci v této oblasti; oceňuje komplexní právní rámec země pro předcházení financování terorismu a boj proti němu; naléhavě žádá, aby všechna přijatá opatření za všech okolností zaručovala, že budou dodržována lidská práva a základní svobody v souladu s mezinárodními normami; zdůrazňuje význam, který mají v předcházení radikalizaci, rehabilitaci opětovné začlenění jedinců do společnosti zvláštní vzdělávací programy;

28.  vyjadřuje politování nad tím, že v oblasti svobody sdělovacích prostředků nebylo v loňském roce dosaženo žádného pokroku; znovu zdůrazňuje zásadní význam profesionálních a nezávislých soukromých i veřejnoprávních sdělovacích prostředků; je znepokojen politickým ovlivňováním sdělovacích prostředků a rozšířenou autocenzurou mezi novináři; bere na vědomí pomalé provádění zákona o audiovizuálních sdělovacích prostředcích a zpoždění při obsazování míst v Úřadu pro audiovizuální sdělovací prostředky; vyzývá k přijetí opatření ke zvýšení profesních a etických norem a prosazování řádných pracovních smluv pro novináře, ke zlepšení transparentnosti státní propagandy ve sdělovacích prostředcích a k zajištění nezávislosti, nestrannosti a odpovědnosti regulačního orgánu a veřejnoprávního vysílání, zejména s ohledem na nadcházející parlamentní volby; opakuje, že je naléhavě nutné dokončit a přijmout vnitřní stanovy organizace veřejnoprávního vysílání RTSH a dokončit opožděný přechod na digitální vysílání;

29.  vítá zlepšení v oblasti daňové konsolidace a lepší výsledky v oblasti podnikání a úsilí v oblasti boje proti neformálnímu hospodářství; konstatuje nicméně, že pokračující nedostatky v realizaci právního státu a těžkopádné regulační prostředí odrazují od investic; je znepokojen tím, že důležitý faktor ovlivňující domácí poptávku představují remitence migrujících osob; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby přijaly opatření s cílem zlepšit vymáhání smluv a výběr daní a aby pokračovaly s prováděním reformy soudnictví, což povede ke zlepšení podnikatelského prostředí; je znepokojen vysokou mírou přímého zadávání zakázek a nedostatečně konkurenčních nabídkových řízení a přidělováním smluv na dlouhodobý outsourcing a smluv o partnerství veřejného a soukromého sektoru, které mají z hlediska veřejného zájmu diskutabilní dopad;

30.  doporučuje, aby orgány urychlily výstavbu hlavních infrastrukturních projektů, jako je železniční spojení a moderní dálnice mezi Tiranou a Skopje v rámci koridoru VIII;

31.  vyjadřuje znepokojení nad omezenými správními kapacitami v oblasti vymáhání environmentálního práva a nad špatným nakládáním s odpady a špatným hospodařením s vodou, které vedou často k trestné činnosti proti životnímu prostředí, ohrožují hospodářské zdroje Albánie a jsou překážkou pro ekonomiku účinně využívající zdroje; podtrhuje nutnost zlepšit kvalitu posuzování dopadů na životní prostředí, jakož i potřebu zaručit u příslušných projektů výstavby vodních elektráren účast veřejnosti a konzultace s občanskou společností; zdůrazňuje, že je naprosto zásadní, aby se cílů v oblasti změny klimatu dosáhlo bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost, krajinu, vodní zdroje, faunu, flóru a dotčené místní obyvatelstvo; je vážně znepokojen skutečností, že podle Komise se 44 ze 71 projektů vodních elektráren buduje v chráněných oblastech;

32.  zdůrazňuje, že často nejsou řádně posuzovány ekologické dopady vodních elektráren tak, aby se zajistil jejich soulad s mezinárodními normami a příslušnými právními předpisy EU týkajícími se životního prostředí; doporučuje, aby vláda zvážila vyhlášení národního parku Vjosa podél celé délky řeky a upustila od plánů na výstavbu nových vodních elektráren podél řeky Vjosa i jejích přítoků; naléhavě žádá další sladění s právními předpisy EU v oblasti energetiky, zejména přijetí národní energetické strategie, aby se zvýšila energetická nezávislost a účinnost; vítá národní akční plán týkající se míry obnovitelných zdrojů energie pro období 2015–2020;

33.  konstatuje, že stále musí být účinně zajištěna vymahatelnost vlastnických práv; naléhavě vyzývá k přijetí kroků k dokončení procesu registrace majetku, restitucí a odškodnění a rovněž k aktualizaci a účinnému provedení strategie týkající se vlastnických práv pro období 2012–2020; dále naléhavě vyzývá orgány, aby v této souvislosti vyvinuly plán s jednoznačně stanovenými úkoly a termíny a aby pořádaly veřejné informační kampaně, aby se bývalí vlastníci dozvěděli o svých právech a povinnostech, pokud jde o restituci majetku; vyzývá k větší transparentnosti, právní jistotě a rovnosti zacházení v souvislosti s právem upravujícím náhradu škody za majetek zabavený v období komunismu; žádá, aby byl jmenován národní koordinátor pro vlastnická práva a aby se urychlil proces registrace majetku a jeho mapování, včetně jeho digitalizace;

34.  zdůrazňuje význam, jaký má v procesu odhalování zločinů spáchaných bývalým komunistickým režimem výzkum, a také morální, politickou a právní odpovědnost státních institucí v tomto procesu; vyzývá orgány, aby vypracovaly odpovídající právní opatření usnadňující rehabilitaci obětí, včetně odškodnění jedinců a jejich rodin, a aby zrušily všechna politicky motivovaná soudní rozhodnutí, která stále platí; naléhavě vyzývá státní instituce, aby vyšetřily a předvedly před soud pachatele, kteří se během komunistické diktatury dopustili zločinů proti lidskosti;

35.  konstatuje, že je naprosto zásadní vypořádat se s komunistickou minulostí, aby bylo možné řešit porušování lidských práv a domoci se pravdy a spravedlnosti pro oběti; vítá zákon, kterým se zřizuje orgán pro otevření záznamů bývalé tajné policie Sigurimi; oceňuje průzkum, který vydalo zastoupení OBSE a německé velvyslanectví o vnímání komunistické minulosti v Albánii a očekáváních do budoucnosti; je přesvědčen, že tyto snahy pomohou navázat dialog o minulosti a také vytvořit vyhlídky do budoucnosti;

36.  zdůrazňuje význam posílení sociálního dialogu, začlenění organizací občanské společnosti, kapacit sociálních partnerů a mechanismů vymáhání sociálních práv; naléhavě vyzývá vládu, aby modernizovala vzdělávací systém s cílem budovat inkluzivnější společnost, snižovat nerovnosti a diskriminaci a lépe vybavit mladé lidi dovednostmi a znalostmi; zdůrazňuje význam podpory politik vzdělávání a zaměstnanosti a sociálních politik, kterou poskytuje nástroj předvstupní pomoci (NPP);

37.  vyzývá albánské orgány, aby posílily své politiky ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám, které se i nadále potýkají s obtížemi, pokud jde o jejich přístup ke vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péči a sociálním službám a o jejich účast na rozhodování, a rovněž s překážkami, jež jim zabraňují svobodně uplatňovat hlasovací právo;

38.  se znepokojením konstatuje, že opět stoupl počet žádostí o azyl podávaných v členských státech EU, o nichž bylo rozhodnuto, že jsou neodůvodněné; naléhavě vyzývá vládu, aby neprodleně rázně zakročila, tento jev řešila a zintenzivnila úsilí o zvýšení informovanosti, sociálně-ekonomické podpory a prevence v této oblasti a aby řešila hnací faktory spojené s nezaměstnaností a strukturální nedostatky v oblasti politik sociální ochrany, vzdělávání a zdravotnictví; zdůrazňuje, že aby bylo možné lépe čelit nelegální migraci, je nutné poskytnout dostatečné lidské zdroje generálnímu ředitelství pro hranice a migraci i pohraniční policii a rovněž prohloubit příslušnou interinstitucionální spolupráci;

39.  vyjadřuje Albánii uznání za to, že i nadále dosahuje plného souladu s příslušnými prohlášeními EU a závěry Rady, čímž prokazuje svůj jednoznačný závazek k evropské integraci a solidaritě; zdůrazňuje, že je důležité a rovněž nezbytné, aby Albánie nadále konstruktivně přispívala k regionální politické stabilitě;

40.  vítá rozhodnutí albánských orgánů sladit zahraniční politiku země s rozhodnutím Rady (SZBP) 2016/1671, kterým se obnovují omezující opatření EU vůči Rusku;

41.  zdůrazňuje, že je důležité zaručovat dobré sousedské vztahy, které jsou nedílnou součástí podmínek v rámci procesu rozšíření a rovněž v rámci procesu stabilizace a přidružení; vítá konstruktivní a proaktivní úlohu Albánie v rámci podpory regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů s dalšími zeměmi, které jsou v procesu rozšíření nebo sousedí s členskými státy EU; vítá zapojení Albánie do iniciativy šesti zemí západního Balkánu;

42.  vyjadřuje uznání Albánii a Srbsku za jejich neustávající odhodlání zlepšovat dvoustranné vztahy a posilovat regionální spolupráci na politické úrovni i na úrovni společnosti, např. prostřednictvím Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO) se sídlem v Tiraně; vybízí obě země, aby ve své dobré spolupráci pokračovaly a podporovaly usmíření v regionu, především prostřednictvím programů pro mladé lidi, které jsou dostupné například v rámci Pozitivní agendy pro mládež na západním Balkáně;

43.  bere na vědomí nedávné napětí ve vztahu Albánie s Řeckem a doporučuje oběma stranám, aby se vyvarovaly kroků a prohlášení, které by pro jejich vztahy mohly mít nepříznivé důsledky;

44.  znovu žádá Komisi, aby do svých zpráv zahrnovala informace o pomoci poskytované Albánii v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) a o účinnosti prováděných opatření, především pokud jde o pomoc vynakládanou v rámci tohoto nástroje na provádění klíčových priorit a příslušných projektů;

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Albánie.


Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2016
PDF 472kWORD 60k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2016 (2016/2313(INI))
P8_TA(2017)0037A8-0026/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé,

–  s ohledem na Protokol o úpravě Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé za účelem zohlednění přistoupení Chorvatska k Evropské unii, který byl parafován dne 18. července 2016 a podepsán dne 15. prosince 2016,

–  s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii ze dne 15. února 2016,

–  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.– 20. června 2003 o západním Balkánu a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. září 2016 ohledně žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU,

–  s ohledem na závěry předsednictví EU ze dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na první schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení (SAPC) EU-Bosna a Hercegovina, která se konala v Sarajevu ve dnech 5.– 6. listopadu 2015, a na první schůzi Rady stabilizace a přidružení (SAC) a Výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Bosnou a Hercegovinou a EU, které se konaly ve dnech 11. a 17. prosince 2015,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení předsedy summitu věnovaného západnímu Balkánu, který se konal dne 4. července 2016 v Paříži, a na doporučení organizací občanské společnosti pro pařížský summit 2016,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisaře odpovědného za evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření ze dne 1. srpna 2016 týkající se dohody orgánů Bosny a Hercegoviny ohledně klíčových opatření na cestě této země k přistoupení k EU,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisaře odpovědného za evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření ze dne 17. září 2016 reagující na rozhodnutí ústavního soudu Bosny a Hercegoviny o Dni Republiky srbské,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2016 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2016“ (COM(2016)0715), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2016“ (SWD(2016)0365),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora nazvanou „Předvstupní pomoc EU pro posílení správní kapacity v zemích západního Balkánu: metaaudit“(1),

–  s ohledem na 50. zprávu vysokého představitele pro provádění mírové dohody v Bosně a Hercegovině pro Radu bezpečnosti OSN(2),

–  s ohledem na prohlášení, které jménem Evropské unie a jejích členských států učinil Jeho Excelence João Vale de Almeida, vedoucí delegace Evropské unie při Organizaci spojených národů, v listopadu 2016 při diskusi v Radě bezpečnosti o situaci v Bosně a Hercegovině,

–  s ohledem na program reforem v Bosně a Hercegovině pro období 2015–2018, který byl přijat v červenci 2015, a na koordinační mechanismus přijatý radou ministrů Bosny a Hercegoviny a vládami Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské dne 23. srpna 2016,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0026/2017),

A.  vzhledem k tomu, že EU nepřestává být odhodlána podporovat perspektivu členství Bosny a Hercegoviny v EU, její územní integritu, svrchovanost a jednotu; vzhledem k tomu, že v oblasti integrace do EU bylo dosaženo pokroku; vzhledem k tomu, že Rada požádala Komisi, aby k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU vypracovala stanovisko;

B.  vzhledem k tomu, že komisař EU odpovědný za evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření předal dne 9. prosince 2016 v Sarajevu orgánům Bosny a Hercegoviny dotazník;

C.  vzhledem k tomu, že pozastavení autonomních obchodních opatření bude zrušeno, jakmile bude podepsán a začne být prozatímně uplatňován protokol o úpravě dohody o stabilizaci a přidružení;

D.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s programem reforem pro Bosnu a Hercegovinu pro období 2013–2018 uznaly orgány na všech úrovních, že je naléhavě zapotřebí zahájit proces rehabilitace a modernizace hospodářství s cílem vytvářet nová pracovní místa a podporovat udržitelný, účinný, sociálně spravedlivý a stabilní hospodářský růst; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina prokázala, že je odhodlána a připravena zahájit další sociálně-ekonomické reformy, které jsou nezbytné pro snížení stále příliš vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí;

E.  vzhledem k tomu, že pro zajištění právního státu a pokroku na cestě k přistoupení k EU je důležité nezávislé, funkční a stabilní soudnictví;

F.  vzhledem k tomu, že udržitelnost procesu usmíření stále čelí výzvám; vzhledem k tomu, že pokrok v procesu přistoupení k EU usnadní další usmiřování;

G.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina stále neprovedla rozsudky Evropského soudu pro lidská práva v případech Sejdić-Finci, ZornićPilav;

H.  vzhledem k tomu, že je i nadále velmi rozšířená korupce, a to i na nejvyšší úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že se v zemi stále nachází 74 000 vnitřně vysídlených osob a že značný počet uprchlíků z Bosny a Hercegoviny zůstává v sousedních zemích, v celé Evropě i po celém světě, přičemž 6 808 osob je stále pohřešováno;

J.  vzhledem k tomu, že zásadní význam pro vytváření a prosazování tolerantní společnosti podporující začlenění i pro podporu kulturního, náboženského a etnického porozumění v zemi má vzdělání;

K.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina podepsala Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států (Espoo, 1991);

L.  vzhledem k tomu, že (potenciální) kandidátské země jsou posuzovány na základě svých vlastních výsledků, a vzhledem k tomu, že časový plán pro přistoupení se odvíjí od rychlosti a kvality nezbytných reforem;

1.  vítá projednání žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU v Radě a předání dotazníku a očekává stanovisko Komise ohledně opodstatněnosti této žádosti; vyzývá příslušné orgány Bosny a Hercegoviny na všech úrovních, aby se aktivně zavázaly k prosazování tohoto procesu a spolupracovaly a koordinovaly svou činnost v rámci účasti na postupu vypracování stanoviska Komise, a to tak, že na otázky Komise poskytnou jednotný a ucelený soubor odpovědí; poukazuje na to, že tento postup bude zároveň sloužit jako důkaz o funkčnosti státu; opakuje, že proces přistoupení k EU je inkluzivní proces, který zahrnuje všechny zainteresované strany;

2.  oceňuje a vítá úlohu třístranného Předsednictva jako důležitého zdroje pobídek pro všechny ostatní institucionálními aktéry na všech úrovních, aby se v rámci své příslušné úlohy zapojili do úsilí přispět k celkovému procesu přibližování země k EU;

3.  vítá pokrok dosažený při provádění programu reforem pro období 2015–2018 i odhodlání země pokračovat v dalších institucionálních a sociálně-ekonomických reformách; připomíná, že důvodem, proč EU obnovila svůj přístup k Bosně a Hercegovině, bylo obtížné sociálně-ekonomické prostředí a zvyšující se nespokojenost občanů; bere na vědomí, že situace je v současné době poněkud lepší, ale zdůrazňuje, že má-li se dosáhnout v celé zemi skutečných změn a hmatatelného zlepšení života všech občanů Bosny a Hercegoviny, je třeba, aby byl program reforem prováděn harmonizovaně a vyváženě a v souladu s akčním plánem;

4.  vyzývá k zachování dynamiky reforem, aby se tak podařilo proměnit Bosnu a Hercegovinu v plně účinný, inkluzivní a funkční stát založený na zásadách právního státu, jenž zaručuje rovnost a demokratické zastoupení všech svých konstitutivních národů a občanů; vyjadřuje politování nad tím, že běžným reformním pokusům často stojí v cestě etnické a politické spory, způsobené hluboce zakořeněnými rozkladnými tendencemi, které brání normálnímu demokratickému vývoji, a pokračující politizací veřejné správy; rovněž zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina se nestane úspěšnou kandidátskou zemí pro členství v EU, dokud nebudou naplněny odpovídající institucionální předpoklady; naléhavě vyzývá všechny politické představitele, aby pracovali na provedení nezbytných změn, mj. na reformě volebního zákona, a aby přitom zohledňovali zásady vyjádřené v předchozích usneseních Evropského parlamentu, k nimž patří zásady federálního uspořádání, decentralizace a legitimní zastoupení, aby bylo zaručeno, že mohou všichni občané kandidovat, být voleni a rovnoprávně působit na všech politických úrovních; považuje za zásadně důležité udržet shodu ohledně integrace do EU a dosáhnout koordinovaného pokroku v prosazování zásad právního státu, což zahrnuje i boj proti korupci a organizovanému zločinu a reformy soudnictví a veřejné správy; rovněž zdůrazňuje, že je třeba se jako na prioritu soustavně a účinně zaměřovat na sociální a hospodářské reformy;

5.  vítá dohodu o zavedení mechanismu koordinace pro záležitosti EU, jehož cílem je zlepšit funkčnost a účinnost v procesu přistoupení, mj. i ve vztahu k finanční pomoci EU, a umožnit lepší interakci s EU; požaduje rychlé provedení této dohody; navíc požaduje účinnou spolupráci a komunikaci mezi všemi úrovněmi vlády a s EU, s cílem usnadnit sbližování s acquis a jeho provádění a poskytovat uspokojivé odpovědi na otázky Komise během postupu vypracování jejího stanoviska; považuje za nepřijatelné, že se vláda Republiky srbské snaží přijetím ustanovení o přímém podávání zpráv Komisi zavést paralelní komunikační kanály; vyzývá k dalšímu posílení postavení a kapacit ředitelství pro evropskou integraci, aby se mohlo v rámci provádění dohody o stabilizaci a přidružení a v celém procesu přistoupení plně chopit své koordinační funkce;

6.  je potěšen podpisem protokolu k dohodě o stabilizaci a přidružení, který bude od 1. února 2017 prozatímně uplatňován, čímž se automaticky obnoví autonomní obchodní opatření, která byla k 1. lednu 2016 pozastavena; očekává rychlou a hladkou ratifikaci tohoto protokolu;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že jednací řád Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení nebyl dosud vzhledem k pokusům zavést do něj etnické blokování přijat, následkem čehož zůstává Bosna a Hercegovina jedinou zemí procesu rozšíření, kde nemohl být tento výbor řádně ustaven; naléhavě vyzývá předsednické orgány parlamentu Bosny a Hercegoviny, aby bezodkladně našly řešení s cílem splnit požadavky institucionálního a právního rámce EU a zajistit nad procesem přistoupení smysluplný parlamentní dohled; připomíná, že přijetí jednacího řádu vyžaduje dohoda o stabilizaci a přidružení a že nepřijetí tohoto řádu je v přímém rozporu s prováděním této dohody;

8.  vítá určitá zlepšení volebních právních předpisů v souladu s doporučeními OBSE/ODIHR; konstatuje, že místní volby konané dne 2. října 2016 proběhly celkově spořádaným způsobem; vyjadřuje politování nad tím, že ani po šesti letech nemohou obyvatelé Mostaru v důsledku neustávajících sporů mezi politickými představiteli vykonávat své demokratické právo na volbu místních zastupitelů; naléhavě žádá, aby byl urychleně proveden rozsudek ústavního soudu o Mostaru a změněna volební legislativa a statut města; ostře odsuzuje nepřijatelné násilí spáchané na volebních úřednících ve Stolaci a vyzývá příslušné úřady, aby situaci vyřešily v souladu se zásadami právního státu, včetně vyšetření všech aktů násilí a volebních nesrovnalostí a stíhání pachatelů; bere na vědomí rozhodnutí ústřední volební komise Bosny a Hercegoviny o zrušení voleb ve Stolaci a požaduje, aby nové volby proběhly na základě demokratických standardů, pokojně a v atmosféře tolerance;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že deklarovaný politický závazek k boji proti korupci nepřinesl hmatatelné výsledky; zdůrazňuje, že neexistují záznamy o případech korupce na vysoké úrovni a že právní a institucionální rámec pro boj proti systémové korupci, např. ve vztahu k financování politických stran, veřejným zakázkám, střetům zájmů a majetkovým přiznáním, je slabý a nedostatečný; uznává pokrok, jehož bylo dosaženo při přijímání protikorupčních akčních plánů a vytváření orgánů zaměřených na prevenci korupce na různých stupních veřejné správy, a vyzývá k důslednému a rychlému provádění těchto rozhodnutí; se znepokojením konstatuje, že roztříštěnost a slabá spolupráce mezi agenturami brání tomu, aby byla protikorupční opatření účinná; vyzývá k prohloubení profesní specializace policejního sboru a v soudnictví prostřednictvím odpovídajících koordinačních kanálů; zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout reálných výsledků při účinné kontrole financování politických stran a volebních kampaní, rozvíjet transparentní postupy zaměstnanosti v širším veřejném sektoru a odstranit korupci z cyklu zadávání veřejných zakázek;

10.  zdůrazňuje, že výsledky sčítání lidu z roku 2013 představují významný základ pro podávání uspokojivých odpovědí na dotazník Komise a jsou nezbytné pro účinné sociálně-ekonomické plánování; vítá konečné posouzení učiněné v rámci mezinárodní monitorovací operace, jež došlo k závěru, že sčítání lidu v Bosně a Hercegovině bylo celkově provedeno v souladu s mezinárodními standardy; vyjadřuje politování nad tím, že Republika srbská odmítla uznat výsledky sčítání lidu jako legitimní a že orgány Republiky srbské zveřejnily své vlastní výsledky odlišné od těch, které potvrdil statistický úřad Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá orgány Republiky srbské, aby svůj přístup přehodnotily; vyzývá statistické úřady Bosny a Hercegoviny, aby v této zásadně důležité oblasti dosáhly pokroku a sladily své statistiky a metodiky se standardy Eurostatu;

11.  připomíná, že páteří integračního procesu pro každou zemi, která usiluje o členství v EU, je profesionální a účinná veřejná správa založená na zásluhách; je znepokojen pokračující roztříštěností a zpolitizováním veřejné správy, což představuje překážku pro institucionální a legislativní reformy a způsobuje, že poskytování veřejných služeb občanům je těžkopádné a nákladné; naléhavě vyzývá k harmonizovanějšímu přístupu vůči rozvoji politik a koordinaci mezi všemi stupni státní správy, k odpolitizování veřejné správy a veřejného sektoru, k lepšímu střednědobému plánování a k jasné strategii v oblasti řízení veřejných financí;

12.  opakuje, že je znepokojen přetrvávající roztříštěností na čtyři odlišné právní systémy; zdůrazňuje, že je zapotřebí se urychleně zabývat všemi nevyřešenými nedostatky v oblasti soudnictví, posílit efektivnost a nezávislost soudnictví, mj. jeho odpolitizováním, bojovat proti korupci v soudnictví a zavést vhodné postupy pro vykonávání soudních rozhodnutí; naléhavě vyzývá k rychlému přijetí akčního plánu na provedení reformy soudnictví pro období let 2014–2018; vyzývá k úplnému provedení zákonů v oblasti ochrany dětí a účinného přístupu ke spravedlnosti pro děti; vítá, že byl přijat zákon o bezplatném poskytování právní pomoci na státní úrovni, že Vysoká rada pro soudnictví a státní zastupitelství zavedla pokyny pro předcházení střetům zájmů a že byly vypracovány návrhy plánů pro integritu a disciplinární opatření;

13.  vyzývá ke zlepšení celkové účinnosti soudnictví, ke zvýšení transparentnosti a objektivity postupu výběru nových soudců a státních zástupců a k posílení odpovědnosti a mechanismů zajištění integrity v soudnictví; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit mechanismy pro předcházení střetům zájmů a zavést mechanismy pro zprůhlednění finančních zpráv a majetkových přiznání v soudnictví; konstatuje, že při řešení nedostatků v oblasti soudnictví Bosny a Hercegoviny hraje významnou roli strukturovaný dialog o soudnictví; vyzývá k přijetí legislativního řešení, které umožní sledovat účinnost a průběh soudních řízení na celém území Bosny a Hercegoviny;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že není prováděn vysoký počet rozhodnutí ústavního soudu, mj. rozhodnutí o dodržování základních demokratických práv občanů Mostaru volit v místních volbách; požaduje rychlé provedení všech uvedených rozhodnutí; upozorňuje zejména na rozhodnutí ústavního soudu o Dni Republiky srbské, jež bylo dne 25. září 2016 napadeno v referendu; domnívá se, že se jedná o závažné porušení Daytonské mírové dohody a o útok na soudnictví a právní stát; zdůrazňuje, že je zapotřebí vést dialog, a nikoli přistupovat k jednostranným iniciativám; zdůrazňuje, že nacionalistická a populistická rétorika a činy jsou závažnými překážkami pro rozvoj a že dodržování zásad právního státu a ústavního rámce země má zásadní význam pro to, aby země pokročila na cestě směřující k členství v EU a aby byly v Bosně a Hercegovině zachovány mír a stabilita;

15.  důrazně odsuzuje stále platný zákon o pořádku v Republice srbské, který podkopává základní demokratická práva na svobodu shromažďování, svobodu sdružování a svobodu sdělovacích prostředků, jakož i ustanovení o trestu smrti v Republice srbské; naléhavě vyzývá k úplnému provedení zákona o svobodném přístupu k informacím; naléhavě vyzývá orgány, aby urychleně provedly dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o kyberkriminalitě, jenž se týká kriminalizace činů rasistické a xenofobní povahy páchaných prostřednictvím počítačových systémů;

16.  naléhavě vyzývá vedoucí představitele na všech stranách, aby upustili od rozdělující, nacionalistické a separatistické rétoriky, která polarizuje společnost, a od jednání, které zpochybňuje soudržnost, svrchovanost a celistvost země; naléhavě je vyzývá, aby se místo toho vážně zapojili do reforem, které zlepší sociálně-ekonomickou situaci všech občanů Bosny a Hercegoviny, vytvoří demokratický, inkluzivní a fungující stát a posunou zemi blíže k EU;

17.  zdůrazňuje význam nedávného rozhodnutí ústavního soudu o zásadě konstitutivního statusu a rovnosti tří konstitutivních národů a jejich právu volit své vlastní legitimní politické představitele na základě legitimního a poměrného zastoupení do Sněmovny národů Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny;

18.  konstatuje, že spolupráce ve věci válečných zločinů, které jsou projednávány před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), je uspokojivá, a vybízí k posílení regionální spolupráce při projednávání případů válečných zločinů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se při řešení případů válečných zločinů uplatňují odlišné právní standardy; vítá skutečnost, že se řeší problém vysokého počtu dosud nezpracovaných případů válečných zločinů a že bylo dosaženo dalšího pokroku v úspěšném stíhání pachatelů válečných zločinů zahrnujících sexuální násilí; vítá dohodu podepsanou mezi delegací Evropské unie v Bosně a Hercegovině a ministerstvem financí Bosny a Hercegoviny o financování činností úřadu státního zastupitelství a soudů v Bosně a Hercegovině při řešení válečných zločinů;

19.  ostře odsuzuje rozhodnutí Národního shromáždění Republiky srbské z října 2016 vyjádřit uznání bývalým vůdcům Republiky srbské, kteří byli usvědčeni z válečných zločinů; naléhavě vyzývá k respektu vůči obětem válečných zločinů a k podpoře usmíření; připomíná všem politických představitelům a orgánům v Bosně a Hercegovině jejich odpovědnost za to, že budou válečné události posuzovány objektivně v zájmu pravdy a smíření a že bude zabráněno zneužívání soudnictví k politickým účelům;

20.  oceňuje pokrok dosažený ve stíhání válečných zločinů zahrnujících sexuální násilí a naléhavě vyzývá příslušné orgány Bosny a Hercegoviny, aby pro oběti sexuálního násilí spáchaného v souvislosti s konfliktem dále zlepšovaly přístup ke spravedlnosti, včetně zpřístupnění bezplatné právní pomoci, posílení psychosociálních a zdravotních služeb a kvalitnějšího odškodnění a následné pomoci; požaduje záruku, že práva těchto obětí na odškodnění budou konzistentně uznána;

21.  bere na vědomí, že bylo dosaženo určitého pokroku v otázce znovunabývání majetku a držebních práv, jakož i rekonstrukcí obydlí ze strany uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, které se staly vysídlenými v důsledku války v Bosně; vyzývá odpovědné orgány, aby těmto osobám usnadnily udržitelný návrat, přístup ke zdravotní péči, pracovním místům, sociální ochraně a vzdělávání a aby věnovaly další pozornost náhradě škody na majetku, který nelze vrátit;

22.  je znepokojen soustavně vysokým počtem osob pohřešovaných v důsledku války; žádá příslušné orgány, aby usilovněji řešily problém neobjasněného osudu těchto osob, mj. posílením spolupráce mezi oběma entitami; zdůrazňuje, že řešení tohoto problému má prvořadý význam pro usmíření a stabilitu v regionu;

23.  vyjadřuje znepokojení nad stavem zdravotnictví v Bosně a Hercegovině, které patří mezi sektory nejvíce zasažené korupcí v zemi; žádá orgány, aby důsledně zamezovaly diskriminaci v přístupu ke zdravotní péči;

24.  konstatuje, že bylo dosaženo jistého pokroku v boji proti organizovanému zločinu; je nicméně znepokojen tím, že zde chybí ucelený přístup k potírání organizovaného zločinu, a to kvůli početným akčním plánům odlišných donucovacích orgánů na různých úrovních; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit rámec pro spolupráci mezi agenturami; vítá společné vedení vyšetřování, avšak vyzývá k lépe koordinovaným akcím a účinnější výměně informací; vyzývá k posílení kapacit donucovacích orgánů, včetně těch protiteroristických; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly opatření pro boj proti financování terorismu a praní peněz a aby posílily kapacity pro provádění finančních šetření; vítá skutečnost, že byla s Europolem podepsána dohoda o operační a strategické spolupráci, která je zaměřena na boj s přeshraniční trestnou činností, jenž může být veden mimo jiné prostřednictvím výměny informací a společně plánovaných operačních činností; zároveň vybízí k uzavření dohody o spolupráci s agenturou Eurojust;

25.  zdůrazňuje, že je nutné zdokonalit způsob boje proti obchodování s lidmi; vyzývá Federaci Bosny a Hercegoviny, aby provedla rychlé změny trestního zákoníku, které by zakazovaly všechny formy obchodování s lidmi, jehož oběťmi jsou z 80 % ženy a dívky;

26.  vyzývá k posílení mechanismů pro shromažďování, sdílení a analyzování údajů o migraci, neboť statistiky ukazují rostoucí trend toho, že do Bosny a Hercegoviny přicházejí lidé z vysoce rizikových zemí, pokud jde o migraci; vyzývá příslušné orgány, aby se všemi uprchlíky a migranty žádajícími o azyl nebo procházejícími přes území, které spravují, zacházely v souladu s mezinárodním právem a právem EU a aby rovněž dále vypracovaly regulační rámec pro otázky migrace a azylu, zdokonalily koordinaci mezi institucemi a vybudovaly nezbytné kapacity; vyzývá Komisi, aby i nadále pokračovala ve spolupráci se všemi zeměmi západního Balkánu v otázkách souvisejících s migrací s cílem zajistit dodržování evropských a mezinárodních norem;

27.  upozorňuje na skutečnost, že polarizace země ve spojení se zhoršováním sociálně-ekonomické situace, zejména mladých lidí, zvyšuje riziko šíření radikalizace; naléhavě vyzývá k vystupňování úsilí v boji proti radikalizaci a k přijetí dalších opatření k identifikaci, předcházení a zamezování přílivu zahraničních bojovníků a nevysledovatelným tokům peněz určeným pro další radikalizaci, a to mimo jiné prostřednictvím úzké spolupráce s příslušnými útvary členských států a zemí v regionu a také vymáháním příslušných právních předpisů; vyzývá k lepší koordinaci mezi bezpečnostními službami, zpravodajskými službami a policií; vyzývá k rozhodnému řešení a sankcionování případů nenávistných projevů a šíření extremistických ideologií prostřednictvím sociálních médií; vyzývá k neprodlenému zahájení programů zaměřených na deradikalizaci a předcházení radikalizaci mladistvých ve spolupráci s občanskou společností prostřednictvím komplexního vzdělávání v oblasti lidských práv s cílem přispět k vyvrácení informací provázejících radikalizaci a vybudování sociální soudržnosti mezi dětmi a mládeží; vybízí v této souvislosti k většímu zapojení mládeže do demokratického politického procesu; naléhavě vyzývá příslušné orgány k potírání náboženského extremismu; se znepokojením bere na vědomí existenci radikalizovaných komunit napříč zemí a zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu náboženských vůdců, učitelů a vzdělávacího systému jako celku; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést nástroje pro opětovné začlenění do společnosti a rehabilitaci a vylepšit a zdokonalit nástroje deradikalizace;

28.  bere na vědomí aktivní zapojení Společného parlamentního výboru pro bezpečnost a obranu do zajišťování demokratické kontroly nad ozbrojenými silami Bosny a Hercegoviny; se znepokojením bere na vědomí vysoké počty neregistrovaných střelných zbraní a munice, jež má obyvatelstvo v nezákonném držení, a naléhá na úplné zničení těchto zbraní; je obdobně znepokojen velkým množstvím nedostatečně uskladněné munice a zbraní, za což nesou odpovědnost ozbrojené síly; podtrhuje význam boje proti obchodu se zbraněmi a vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a Bosnou a Hercegovinou v této oblasti; naléhavě vyzývá k zaujetí komplexního přístupu k řešení zbývajících problémů spojených s vyčištěním země od min do roku 2019;

29.  považuje za klíčové, aby byla posílena účast veřejnosti na přijímání rozhodnutí a aby do procesu přistoupení k EU byly více zapojeni občané, mimo jiné i mládež; opakovaně vyzývá k zavedení transparentních a inkluzívních mechanismů veřejných konzultací s organizacemi občanské společnosti na všech úrovních státní správy a zároveň k zavedení transparentních a nediskriminačních postupů pro přidělování veřejných finančních prostředků organizacím občanské společnosti; poznamenává, že občanská společnost je roztříštěná a institucionálně i finančně slabá, což má vliv na její udržitelnost a nezávislost; vyzývá k další podpoře EU, zavedení dokonalejších mechanismů spolupráce mezi státní správou a organizacemi občanské společnosti a rovněž k vytvoření strategického rámce pro spolupráci, jakož i konkrétnějšímu zapojení organizací občanské společnosti do procesu přistoupení k EU; odsuzuje opakované očerňovací kampaně a násilné útoky vedené proti zástupcům organizací občanské společnosti a obhájcům lidských práv;

30.  zdůrazňuje, že je nutné podstatným způsobem zdokonalit strategické, právní, institucionální a politické rámce pro dohled nad dodržováním lidských práv; vyzývá k přijetí celostátní strategie pro lidská práva a rovné zacházení a dalších opatření k zajištění účinného využívání nástrojů na ochranu lidských práv stanovených mezinárodními smlouvami, které Bosna a Hercegovina podepsala a ratifikovala; vyzývá k urychlenému přijetí zákona o reformě úřadu veřejného ochránce práv Bosny a Hercegoviny; vyzývá k dodržování doporučení Mezinárodního koordinačního výboru a Benátské komise při přijímání tohoto zákona; je znepokojen tím, že úřad veřejného ochránce práv nefunguje odpovídajícím způsobem, zejména kvůli nedostatku vhodných lidských zdrojů a vážným finančním omezením; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny na federální úrovni a orgány Republiky srbské, aby práci veřejného ochránce práv usnadnily;

31.  je znepokojen neustávající diskriminací osob se zdravotním postižením, ke které dochází v oblastech zaměstnání, vzdělávání a přístupu ke zdravotní péči; vyzývá k přijetí jednotného vnitrostátního akčního plánu pro práva osob se zdravotním postižením; vyzývá k vypracování komplexní a integrované strategie pro sociální začlenění a zastupování romské komunity; vyzývá k lepšímu zaměření sociální pomoci, aby se dostala k nejohroženějším skupinám obyvatelstva; vítá skutečnost, že některé vlády a parlamenty začaly projednávat otázku práv osob LGBTI a vypracovávat zvláštní opatření pro jejich ochranu; žádá, aby byla zaručena bezpečnost a svoboda shromažďování LGBTI komunit; vítá změny antidiskriminačního zákona Bosny a Hercegoviny, které spočívají v rozšíření seznamu důvodů diskriminace o pohnutky týkající se věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a genderové identity; požaduje řádné vymáhání tohoto zákona; vítá zavedení zákazu zločinů z nenávisti na základě novely trestního zákoníku Federace Bosny a Hercegoviny; vybízí k zahrnutí výuky o trestných činech z nenávisti do osnov a programů odborné přípravy policistů, státních zástupců a soudců a ke zlepšení spolupráce mezi policií a soudními orgány při stíhání trestných činů z nenávisti; znovu naléhavě vyzývá ke zrušení ustanovení o trestu smrti v ústavě Republiky srbské;

32.  vyzývá k vyvinutí úsilí o další posilování systémů na ochranu dětí s cílem zabránit případům násilí, zneužívání, zanedbávání a vykořisťování páchaným na dětech a řešit je; doporučuje navýšit příděly zdrojů na prevenci a další zdokonalování koordinace komunitní správy v oblasti ochrany dětí; vyzývá k provádění akčního plánu týkajícího se dětí na období 2015–2018;

33.  konstatuje, že právní rámec pro ochranu menšin již z velké části existuje a že je v souladu s Rámcovou úmluvou Rady Evropy o ochraně národnostních menšin; vítá obnovení činnosti Rady pro národností menšiny Federace Bosny a Hercegoviny v zemi; je znepokojen tím, že vzhledem k pokračujícímu nedostatku koordinace mezi státem a entitami nejsou stávající zákony uplatňovány a strategická platforma pro národnostní menšiny nebyla dosud přijata; vyjadřuje politování nad tím, že národnostní menšiny mají i nadále nízké zastoupení a účast v politických a veřejných diskusích a rovněž ve sdělovacích prostředcích;

34.  vyzývá k vyvinutí většího úsilí o zvýšení míry účasti žen na politickém a veřejném životě a jejich zaměstnání, ke zlepšení jejich sociálně-ekonomické situace a k celkovému posílení jejich práv; konstatuje, že právní předpisy stanovící rovnost mezi ženami a muži jsou v širokém měřítku zavedeny, ale jejich uplatňování je i nadále neúčinné; se znepokojením konstatuje, že stále existuje diskriminace v zaměstnání související s mateřstvím a že entity a kantony nemají sladěné právní předpisy týkající se mateřské a rodičovské dovolené; dále zdůrazňuje, že stávající aktivní opatření na trhu práce určená na podporu zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob a zranitelných skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením, nejsou účinně prováděna; zdůrazňuje význam toho, aby rostl počet dívek, zejména z romské komunity, které dokončily základní a střední školu;

35.  zdůrazňuje význam účinného prosazování právních předpisů o předcházení genderově motivovanému násilí a ochraně před ním v souladu s mezinárodními úmluvami týkajícími se předcházení domácímu násilí a ochrany před ním, které Bosna a Hercegovina podepsala a ratifikovala; vítá závazek příslušných orgánů k uplatňování Istanbulské úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí; vyzývá ke sladění právních předpisů a veřejné politiky s touto úmluvou; požaduje, aby ženy, které se staly oběťmi násilí, byly informovány o dostupných formách podpory a pomoci a aby byla zavedena krizová centra pro oběti znásilnění nebo jiných forem sexuálního násilí; je znepokojen skutečností, že neexistuje systematická evidence genderově motivovaného násilí;

36.  odsuzuje skutečnost, že Bosna a Hercegovina stále porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že neprovedla rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) vynesené v případech Sejdić-Finci, ZornićPilav; naléhavě a neústupně vyzývá k tomu, aby v této věci bylo dosaženo pokroku, aby se tak posílily vyhlídky země na vstup do EU; zdůrazňuje, že provedení rozsudků vynesených v těchto případech by přispělo k vytvoření demokratické a fungující společnosti, v níž by byla pro všechny osoby zaručena stejná práva; opakuje, že neprovedení těchto rozsudků umožňuje zjevnou diskriminaci občanů v Bosně a Hercegovině, což je s hodnotami EU neslučitelné;

37.  je znepokojen případy politického nátlaku na novináře a jejich zastrašování, včetně fyzických a slovních útoků, a to mimo jiné ze strany vysoce postavených úředníků nebo bývalých úředníků, a rovněž tím, že transparentnost vlastnictví médií je nedostatečná; je rovněž znepokojen podáváním občanskoprávních žalob pro pomluvu proti kritickým sdělovacím prostředkům a novinářům; zdůrazňuje nutnost vyšetřit útoky proti novinářům a zajistit odpovídající následné kroky v rámci soudnictví; vyzývá orgány, aby jednoznačně odsoudily veškeré útoky na novináře a sdělovací prostředky a zajistily, aby tyto případy byly zcela prošetřeny a osoby, jež jsou za ně odpovědné, byly předány spravedlnosti; vyzývá k zavedení dalších nezbytných opatření s cílem zaručit plné dodržování svobody projevu, svobody tisku a svobodného přístupu k informacím na internetu i mimo něj; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zavedly naléhavá opatření s cílem zachránit veřejnoprávní sdělovací prostředky před zhroucením; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily nezávislost a finanční stabilitu všech tří veřejnoprávních vysílacích subjektů a také politickou, provozní a finanční nezávislost a transparentnost regulačního úřadu pro komunikace; vyzývá příslušné orgány, aby zaručily pluralitu sdělovacích prostředků a zajistily vysílání ve všech úředních jazycích Bosny a Hercegoviny; vyzývá k dokončení přechodu na digitální vysílání a vypracování strategie pro širokopásmové připojení;

38.  zůstává znepokojen trvající roztříštěností, segregací, nevýkonností a složitostí vzdělávacího systému; vyzývá k přijetí celostátních společných ústředních školních osnov, které přispějí k soudržnosti v zemi; vyzývá k lepší koordinaci mezi odlišnými stupni školské správy s cílem podporovat inkluzivní a nediskriminační vzdělávací systém a posílit spolupráci napříč kulturními, náboženskými a etnickými hranicemi; vyzývá orgány, aby prosazovaly zásady tolerance, dialogu a mezikulturního porozumění mezi různými etnickými skupinami; naléhavě vyzývá k přijetí konkrétních opatření ke zlepšení účinnosti vzdělávacího systému, odstranění segregačních praktik a současně k zaručení práva každé komunity na získání vzdělání ve všech úředních jazycích Bosny a Hercegoviny; zůstává i nadále znepokojen vysokým podílem osob, které předčasně opouštějí vzdělávací systém a odbornou přípravu, a trvale vysokou mírou předčasně ukončené školní docházky u romských žáků; vyjadřuje politování nad pomalým pokrokem v řešení otázky „dvou škol pod jednou střechou“, monoetnických škol a dalších forem segregace a diskriminace na školách;

39.  vítá opatření na modernizaci pracovního práva, zdokonalení podnikatelského prostředí a řešení slabin finančního odvětví pomocí rámce pro reformní program; bere s uspokojením na vědomí taktéž nárůst počtu registrovaných pracovních míst a kroky podniknuté k posílení koordinace hospodářské politiky; vítá tříletý program rozšířené finanční facility, který byl dohodnut s MMF a od kterého se očekává, že pomůže dále zdokonalit podnikatelské prostředí, zmenšit objem státní správy a zabezpečit finanční odvětví; vyjadřuje i nadále politování nad chybějícím jednotným hospodářským prostorem, což překáží podnikatelskému prostředí, přímým zahraničním investicím a malým a středním podnikům; vyzývá k řešení těchto otázek prostřednictvím sladěné a koordinované celostátní průmyslové politiky a politiky týkající se malých a středních podniků; vyzývá naléhavě k tomu, aby odpovědné orgány navrhly koordinovaná opatření pro posílení právního státu, zjednodušení prostupů pro vymáhání smluvních závazků a boj proti korupci v hospodářství;

40.  vítá mírné snížení počtu nezaměstnaných osob; zůstává nicméně znepokojen skutečností, že nezaměstnanost v zemi má z velké části strukturální povahu a že míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi je stále vysoká, což má za následek velký odliv mozků; vybízí Bosnu a Hercegovinu, aby se aktivně účastnila různých programů určených pro mladé lidi v tomto regionu, jako jsou programy v rámci Pozitivního programu pro mládež na západním Balkáně či Regionálního úřadu pro spolupráci mládeže (RYCO); vyzývá příslušné orgány, aby posílily stávající právní předpisy, zavedly politiku aktivního trhu práce zaměřenou zejména na mladé lidi, ženy, zranitelné skupiny obyvatelstva včetně Romů a dlouhodobě nezaměstnané a posílily kapacity úřadů práce;

41.  vyjadřuje však politování nad tím, že pracovněprávní předpisy byly v obou entitách přijaty zrychleným postupem a bez řádného dialogu se sociálními partnery, konstatuje, že pracovní a odborová práva jsou stále omezená, a zdůrazňuje význam dalšího zdokonalování a harmonizace těchto právních předpisů v celé zemi; připomíná, že Bosna a Hercegovina podepsala řadu úmluv MOP, které mimo jiné uznávají zásady sociálního dialogu a význam spolupráce se sociálními partnery; zdůrazňuje význam dalšího zdokonalování a harmonizace právních předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti v celé zemi; zároveň vyzdvihuje nutnost reformovat a harmonizovat roztříštěné systémy sociální ochrany s cílem podpořit sociální soudržnost a zajistit sociální ochranu pro nejzranitelnější osoby;

42.  konstatuje, že v oblasti ochrany životního prostředí bylo dalším sjednocováním politik a právních předpisů dosaženo určitého pokroku; vyzývá ke zvýšenému úsilí, pokud jde o řádné a systematické provádění a vymáhání stávajících právních předpisů; zdůrazňuje potřebu přijmout celostátní strategii pro sbližování s acquis v oblasti životního prostředí, zdokonalení právního rámce a posílení kapacit v oblasti správy a monitorování; poukazuje na to, že právní předpisy upravující přístup k informacím týkajícím se životního prostředí a účast veřejnosti na rozhodovacích postupech musí být uvedeny do souladu s acquis; naléhavě vyzývá ke sblížení s acquis EU v oblasti ochrany přírody; zdůrazňuje, že plánování a výstavba vodních elektráren a souvisejících projektů musí být v souladu s mezinárodními právními předpisy a právními předpisy EU v oblasti životního prostředí; naléhá na to, aby projekty vodních elektráren nebyly realizovány v chráněných přírodních oblastech a aby nepoškozovaly přírodu; zdůrazňuje, že je zapotřebí účasti veřejnosti a konzultací s občanskou společností, pokud jde o významné projekty; vyjadřuje znepokojení nad tím, že bylo dosaženo jen malého pokroku při řešení problému nadměrného přeshraničního znečištění životního prostředí způsobeného provozem rafinérie ve městě Bosanski Brod;

43.  zdůrazňuje, že dohodnuté prioritní projekty EU na propojení rozvodů elektřiny a plynu se sousedními zeměmi byly pozastaveny kvůli nedostatečné politické shodě na celostátní strategii v oblasti energetiky; v této souvislosti naléhá na přijetí celostátní strategie v oblasti energetiky a právního rámce pro nakládání se zemním plynem, a to v souladu s třetím energetickým balíčkem, aby mohly být zrušeny sankce uvalené Evropským energetickým společenstvím; naléhavě vyzývá ke schválení zákona pro nakládání se zemním plynem s cílem zvýšit bezpečnost dodávek; vyzývá orgány, aby zajistily soulad s unijními a mezinárodními normami a politickými cíli v oblasti energetiky a změny klimatu;

44.  konstatuje, že země má nedostatky v infrastruktuře, a zasazuje se o pokračující investice do projektů na zlepšení dopravního spojení mezi Bosnou a Hercegovinou a sousedními zeměmi; vybízí Bosnu a Hercegovinu k plnému zapojení do provádění programu EU v oblasti propojení; oceňuje, že byla v červenci 2016 přijata celostátní rámcová strategie pro dopravu na období 2015–2030; zdůrazňuje, že to by Bosně a Hercegovině umožnilo přístup k finančním prostředkům z nástroje předvstupní pomoci (NPP) II; vyzývá orgány, aby sladily právní rámec pro dopravu s příslušnými právními předpisy EU s cílem vytvořit funkční dopravní řetězce, odstranit úzká místa v koridoru Vc a sledovat uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a zásady transparentnosti při výběru dodavatelů, aby se zabránilo nekalým praktikám a korupci;

45.  vítá trvale konstruktivní a aktivní postoj Bosny a Hercegoviny k prosazování dvoustranné a regionální spolupráce; vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí při řešení nevyřízených dvoustranných otázek, včetně té týkající se vytyčení hranic se Srbskem a Chorvatskem a případů přeshraničního znečištění životního prostředí; vyjadřuje Bosně a Hercegovině uznání za další navýšení míry sbližování s příslušnými prohlášeními a rozhodnutími EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) z 62 % na 77 %; vyjadřuje politování nad rozhodnutím orgánů Bosny a Hercegoviny nepodpořit omezující opatření EU vůči Rusku přijatá poté, co anektovalo poloostrov Krym; připomíná orgánům Bosny a Hercegoviny nezbytnost jednotné zahraniční politiky, a že harmonizace zahraniční politiky je podstatnou součástí členství v EU; považuje za důležité, aby zahraniční politika Bosny a Hercegoviny byla koordinována s vnější činností EU a aby se EU i nadále aktivně podílela na udržování bezpečnosti a ochrany v zemi; vítá pokračování operace Althea, která si zachovává způsobilost podpořit v případě potřeby odrazující potenciál orgánů Bosny a Hercegoviny a zároveň se zaměřuje na budování kapacit a odbornou přípravu; obdobně vítá skutečnost, že Rada bezpečnosti OSN prodloužila v listopadu 2016 silám EUFOR mandát o jeden rok;

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, Předsednictvu Bosny a Hercegoviny, radě ministrů Bosny a Hercegoviny, parlamentu Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské a Distriktu Brčko a vládám 10 kantonů Bosny a Hercegoviny.

(1) EÚD 2016 č. 21.
(2) S/2016/911.


Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2017
PDF 524kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: Roční analýza růstu na rok 2017 (2016/2306(INI))
P8_TA(2017)0038A8-0039/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a to zejména na čl. 121 odst. 2, články 126 a 136 a protokol č. 12 o postupu při nadměrném schodku,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–  s ohledem na závěry Rady o roční analýze růstu na rok 2016 ze dne 15. ledna 2016,

–  s ohledem na závěry Rady o zprávě o fiskální udržitelnosti za rok 2015 ze dne 8. března 2016,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze 17.–18. března 2016,

–  s ohledem na prohlášení Euroskupiny ze dne 9. září 2016 o společných zásadách pro lepší rozdělování výdajů,

–  s ohledem na výroční zprávu ECB za rok 2015,

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu z podzimu 2016, již dne 9. listopadu 2016 vydala Evropská komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 o roční analýze růstu na rok 2017 (COM(2016)0725),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 o doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2016)0726),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 „Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu“ (COM(2016)0727),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2017“ (COM(2016)0728),

–  s ohledem na diskusi s vnitrostátními parlamenty v rámci Evropského parlamentního týdne 2017,

–  s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie („zpráva pěti předsedů“),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy,(9)

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského monitoru pro restrukturalizaci nadace Eurofound za rok 2015,

–  s ohledem na komuniké vedoucích představitelů skupiny G20 ze summitu v Chang-čou, který proběhl ve dnech 4.–5. září 2016,

–  s ohledem na prohlášení prezidenta Evropské centrální banky, které učinil dne 7. října 2016 na 34. zasedání Mezinárodního měnového a finančního výboru,

–  s ohledem na dohodu konference smluvních stran (COP 21) přijatou na pařížské konferenci o klimatu dne 12. prosince 2015,

–  s ohledem na usnesení Výboru regionů o evropském semestru 2016 a roční analýze růstu na rok 2017 (12. října 2016),

–  s ohledem na výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2015/2016,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 26. srpna 2016 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (COM(2016)0534),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0039/2017),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářství Evropské unie pomalu zaznamenává oživení a mírný růst, byť v různé míře v různých členských státech;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 Komise předpokládá 1,8% růst reálného HDP v EU a 1,7% růst reálného HDP v eurozóně a v roce 2017 1,6% růst v EU a 1,7% růst v eurozóně, přičemž státní dluh má v roce 2016 v EU činit 86,0 % a v eurozóně 91,6 %; vzhledem k tomu, že schodek eurozóny má v roce 2016 činit 1,7 % HDP a 1,5 % v letech 2017 a 2018;

C.  vzhledem k tomu, že hlavní hnací silou růstu jsou v současné době spotřebitelské výdaje a očekává se, že jí zůstanou i v roce 2017; vzhledem k tomu, že však Evropa stále čelí významné „investiční mezeře“, kdy investice zůstávají pod úrovní z doby před krizí;

D.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU roste, i když nerovně a nedostatečným tempem, a nezaměstnanost v eurozóně tak v roce 2016 klesla na 10,1 %, což však nestačí k významnému snížení nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti;

E.  vzhledem k tomu, že tohoto oživení na trzích práce a růstu není ve všech členských státech dosahováno stejnou měrou a je křehké, a k tomu, že je nutné podporovat v EU vzestupnou konvergenci;

F.  vzhledem k tomu, že růst je do značné míry závislý na nestandardních opatřeních v oblasti měnové politiky, která nemohou trvat věčně; vzhledem k tomu, že tato skutečnost dokládá správnost výzev k zavedení politiky zaměřené na tři hlavní body: investice podporující růst, udržitelné strukturální reformy a odpovědné veřejné finance prostřednictvím důsledného provádění Paktu o stabilitě a růstu ve všech členských státech, a to za plného dodržování jeho doložek flexibility;

G.  vzhledem k tomu, že některé členské státy stále vykazují vysokou úroveň veřejného a soukromého zadlužení, které přesahuje hranici 60 % stanovenou v Paktu o stabilitě a růstu;

H.  vzhledem k tomu, že Komisí provedené posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2017 zjistilo, že žádný návrh rozpočtového plánu neukazuje na zvláště závažné nedodržení požadavků Paktu o stabilitě a růstu, avšak v několika případech nezajišťují plánované fiskální korekce splnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu nebo je jejich splnění ohroženo;

I.  vzhledem k tomu, že Komisí provedené posouzení návrhu rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2017 zjistilo, že jen devět členských států plní požadavky Paktu o stabilitě a růstu;

J.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá udržitelnost veřejných financí členských států EU je záležitostí mezigenerační spravedlnosti;

K.  vzhledem k tomu, že velikost státního dluhu mohou ovlivnit podmíněné i implicitní závazky;

L.  vzhledem k tomu, že některé členské státy zaznamenávají velmi vysoké přebytky běžného účtu a evropské makroekonomické nerovnováhy jsou stále značné;

M.  vzhledem k tomu, že EU potřebuje významné dodatečné investiční úsilí ze strany soukromého i veřejného sektoru, a to zejména v oblasti vzdělávání, výzkumu, IKT a inovací, aby realizovala svůj růstový potenciál a pro zacelení současné „investiční mezery“, kde investice zůstávají pod úrovní z doby před krizí; vzhledem k tomu, že to vyžaduje zejména zlepšené regulační prostředí;

N.  vzhledem k tomu, že vysoká míra úvěrů v selhání představuje v řadě členských států závažný problém; vzhledem k tomu, že růst úvěrů postupně zaznamenává oživení, stále však nedosahuje úrovně z doby před krizí;

O.  vzhledem k tomu, že ke zlepšení nedostatečné úrovně globální konkurenceschopnosti EU a zvýšení jejího hospodářského růstu jsou nezbytné nová kombinace politik, inteligentní strukturální reformy ve členských státech a dokončení jednotného trhu;

P.  vzhledem k tomu, že ekonomiky s přísnějšími režimy platební neschopnosti se vzdávají potenciálního růstu přidané hodnoty a zaměstnanosti, což si žádá plné provádění zásady druhé šance podle iniciativy na podporu malých a středních podniků (Small Business Act) ve všech členských státech;

Q.  vzhledem k tomu, že evropská konkurenceschopnost silně závisí i na jiných než cenových prvcích souvisejících s inovacemi, technologií a organizačními schopnostmi, a nikoli jen na cenách, nákladech a mzdách;

R.  vzhledem k tomu, že směrnice 2011/7/EU o opožděných platbách měla pomoci podnikům, které se potýkají s vysokými náklady nebo i platební neschopností v důsledku opožděných plateb ze strany podniků soukromého a veřejného sektoru; vzhledem k tomu, že externí hodnocení ex post ukázalo, že veřejné subjekty ve více než polovině všech členských států stále nedodržují třicetidenní lhůtu stanovenou zákonem; vzhledem k tomu, že zpráva zjistila, že členské státy mají v rámci ozdravných programů, kde je třeba včasné platby běžných faktur vyvážit se splátkami kumulovaného dluhu, potíže s dodržováním směrnice;

1.  vítá roční analýzu růstu na rok 2017, kterou vypracovala Komise a v níž se znovu potvrzuje strategie pozitivního trojúhelníku sestávajícího ze soukromých a veřejných investic, sociálně vyvážených strukturálních reforem a odpovědných veřejných financí, a vyzývá k lepšímu provádění této kombinace politik; souhlasí s tím, že k dosažení růstu a vytváření pracovních míst s cílem podpořit hospodářské oživení je zapotřebí rychlejšího pokroku v přijímání reforem, a to v souladu s doporučeními pro jednotlivé země; vyjadřuje tudíž politování nad velmi nízkou mírou provádění doporučení pro jednotlivé země, která se snížila z 11 % v roce 2012 na pouhé 4 % v roce 2015; zdůrazňuje, že členské státy budou muset vystupňovat své úsilí při provádění reforem, chtějí-li se vrátit k růstu a vytvářet pracovní místa; podporuje Komisi v tom, že prioritou číslo jedna je v Unii vytvořit více pracovních míst a zvýšit růst a investice;

2.  bere na vědomí současné nadměrné spoléhání na měnovou politiku Evropské centrální banky a konstatuje, že samotná měnová politika nestačí podněcovat růst, jestliže scházejí investice a udržitelné strukturální reformy;

3.  sdílí názor Komise, že eurozóna bude muset stále více záviset na domácí poptávce; zastává názor, že silnější domácí poptávka by byla lepší z hlediska udržitelného růstu eurozóny;

4.  konstatuje, že hospodářství v roce 2016 i nadále zaznamenává mírný kladný růst, jehož míra je vyšší než v období před krizí, ale tento skromný růst musí být vnímán z hlediska mimořádné monetární politiky a je i nadále slabý a rozdílný v jednotlivých členských státech; se znepokojením konstatuje, že míry růstu HDP a produktivity nedosahují svého plného potenciálu, a že tedy nyní nesmíme usnout na vavřínech, ale toto mírné oživení naopak vyžaduje vytrvalé úsilí, má-li vést k větší odolnosti prostřednictvím vyššího růstu a zaměstnanosti;

5.  konstatuje, že referendum ve Spojeném království vytvořilo nejistotu pro evropské hospodářství a pro finanční trhy; konstatuje, že výsledek nedávných prezidentských voleb ve Spojených státech amerických vedl k politické nejistotě, o níž se očekává, že ovlivní evropské hospodářství, a to i pokud jde o mezinárodní obchodní vztahy;

6.  se znepokojením konstatuje odpor proti globalizaci a nárůst protekcionismu;

7.  domnívá se, že nezaměstnanost sice v průměru postupně klesá a míra ekonomické aktivity stoupá, avšak v mnoha členských státech i nadále přetrvávají strukturální problémy; konstatuje, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí zůstává vysoká; zdůrazňuje, že v dotčených členských státech je nezbytné provést inkluzivní reformy trhu práce, které budou v plné míře respektovat sociální dialog, mají-li být tyto strukturální nedostatky překonány;

8.  zdůrazňuje, že míra investic v EU a eurozóně stále zdaleka nedosahuje úrovně z doby před krizí; je přesvědčen, že tento nedostatek investic je třeba překonat prostřednictvím soukromých a veřejných investic, a zdůrazňuje, že jen cílené investice mohou v krátkodobém výhledu a přiměřeném rozsahu přinést viditelné výsledky; souhlasí s názorem Komise, že prostředí nízkých nákladů na financování poskytuje členským státům ideální okamžik pro předběžné financování investic, obzvláště do infrastruktury;

Investice

9.  sdílí názor Komise, že přístup k finančním prostředkům a posílení jednotného trhu jsou zásadním předpokladem pro růst podniků a jejich schopnost inovovat; zdůrazňuje, že nové požadavky na výši kapitálu a likvidity, jakkoli jsou nezbytné pro zvýšení odolnosti bankovního sektoru, by neměly narušovat schopnost bank poskytovat úvěry reálné ekonomice; je přesvědčen, že je třeba věnovat větší úsilí usnadňování přístupu malých a středních podniků (MSP) k financování; vyzývá tudíž Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o zlepšení prostředí pro financování;

10.  zdůrazňuje, že soukromé a veřejné investice do lidského kapitálu a infrastruktury jsou mimořádně důležité; zastává názor, že existuje silná potřeba usnadnit investování do oblastí, jako jsou vzdělávání, inovace, výzkum a vývoj, které jsou zásadními faktory pro konkurenceschopnější evropské hospodářství;

11.  vítá návrh Komise na prodloužení doby činnosti a zdvojnásobení výše Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že má-li být dosaženo cílů stanovených v nařízení, je třeba významně zlepšit zeměpisné a odvětvové pokrytí; zdůrazňuje, že fond EFSI by měl rovněž přilákat finanční prostředky na projekty s přeshraničním rozměrem, které by byly vyváženým způsobem rozprostřeny po celé Unii; zdůrazňuje význam lepší koordinace mezi členskými státy, Komisí a Evropským centrem pro investiční poradenství;

12.  vyzývá členské státy a Komisi, aby urychlily a maximalizovaly využití evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s cílem využít výhod všech interních faktorů růstu a podporovat vzestupnou konvergenci mezi členskými státy;

13.  konstatuje, že důvěryhodný finanční systém a finanční instituce mají klíčový význam pro přilákání investic do evropského hospodářství a pro hospodářský růst; zdůrazňuje, že bezpečnost a stabilita stávajícího finančního systému se ve srovnání s předkrizovým stavem zvýšily; konstatuje nicméně, že některé palčivé problémy zůstávají neřešeny, například objem úvěrů v selhání (NPL), který se nashromáždil během finanční krize;

14.  zdůrazňuje, že plně funkční unie kapitálových trhů může z dlouhodobého hlediska zajišťovat alternativní financování pro MSP, které bude doplňovat financování poskytované bankovním sektorem, a zajistit diverzifikovanější zdroje financování pro hospodářství obecně; vyzývá Komisi, aby urychlila svou práci na unii kapitálových trhů s cílem dosáhnout efektivnější alokace kapitálu v celé EU, prohloubení kapitálových trhů EU, zvýšení diverzifikace pro investory, podněcování dlouhodobých investic a plného využití inovativních finančních nástrojů EU určených na podporu přístupu malých a středních podniků na kapitálové trhy; zdůrazňuje, že dokončení unie kapitálových trhů by nemělo podkopávat úspěchy, kterých již bylo dosaženo, ale mělo by se snažit, aby bylo v konečném důsledku přínosem pro evropské občany;

15.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit financování investic; požaduje dobře fungující finanční systém, v němž zvýšená stabilita a existující přeshraniční instituce mohou usnadnit tvorbu likvidity a trhu, zvláště pro malé a střední podniky; v tomto ohledu rovněž upozorňuje na skutečnost, že rychle rostoucí podniky mají problémy s přístupem k financování; žádá Komisi, aby vymezila a prováděla projekty, které podporují a přitahují tržní investice do takových podniků; upozorňuje, že reformy týkající se bankovní struktury nesmějí narušovat tvorbu likvidity;

16.  vybízí k důkladnému postupnému dokončování bankovní unie a k rozvoji unie kapitálových trhů s cílem posílit odolnost bankovního sektoru, napomáhat finanční stabilitě, vytvářet stabilní prostředí pro investice a růst a bránit fragmentaci finančního trhu eurozóny; v této souvislosti klade důraz na zásadu odpovědnosti a zdůrazňuje, že je třeba vyhnout se morálnímu hazardu, zejména s cílem chránit občany; naléhavě vybízí k dodržování stávajících společných pravidel;

17.  zdůrazňuje, že veřejné a soukromé investice jsou klíčovým prvkem, který umožní přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství; připomíná závazky Evropské unie, obsažené zejména v Pařížské dohodě, týkající se financování zavádění ekologických technologií, většího využívání energie z obnovitelných zdrojů a posílení energetické účinnosti a celkového snižování emisí skleníkových plynů;

18.  zdůrazňuje, že spolehlivé investování vyžaduje stabilní regulatorní prostředí, jež umožňuje návratnost investic; domnívá se, že klíčovými faktory pro přilákání investic jsou především předvídatelná pravidla, efektivní a transparentní systémy veřejné správy, účinné právní systémy, rovné podmínky a snížené administrativní břemeno; zdůrazňuje, že 40 % doporučení pro jednotlivé země pro rok 2016 se zabývá překážkami pro investice, s jejichž odstraňováním mohou pomoci místní a regionální orgány; vyzývá Komisi, aby přijala potřebná opatření na základě dokumentu „Výzva ke sdělení skutečností: regulační rámec EU pro finanční služby“, pokud jde o omezování byrokracie, zjednodušování regulace a zlepšování prostředí pro financování;

19.  rozpoznává nevyužitý potenciál růstu produktivity a investic, který by bylo možné zhodnotit, pokud by byla plně vymáhána pravidla jednotného trhu a trhy výrobků a služeb byly lépe integrovány; připomíná význam doporučení pro jednotlivé země při zdůrazňování hlavních oblastí pro opatření v členských státech;

20.  sdílí názor Komise, že veřejná debata ne vždy uznává přínosy obchodu, a zdůrazňuje, že mezinárodní obchod může být významným zdrojem pracovních míst pro Evropany a klíčovým příspěvkem k růstu; znovu opakuje, že na vývozu z EU v současnosti závisí více než 30 milionů pracovních míst; zdůrazňuje, že mezinárodní obchodní dohody by neměly podkopávat evropské regulační, sociální a environmentální standardy, ale naopak posilovat standardy celosvětové;

21.  se znepokojením sleduje, že od vypuknutí krize výrazně poklesl podíl EU na celosvětových tocích přímých zahraničních investic; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily snahy o zlepšení podnikatelského prostředí pro investice, mimo jiné plným provedením a vymáháním právních předpisů pro jednotný trh EU; souhlasí s tím, že ke zvýšení konkurenceschopnosti EU, k prosazování příznivého prostředí pro podniky (zvláště malé a střední podniky) a investice a k dosažení růstu a vytváření pracovních míst, jakož i k podpoře vzestupné konvergence mezi členskými státy, je zapotřebí rychlejšího pokroku při přijímání udržitelných strukturálních reforem, a to v souladu s doporučeními pro jednotlivé země;

22.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat dlouhodobé investiční kapacity finančních institucí a rentabilitu nízkorizikových spořicích a dlouhodobých důchodových produktů s cílem neohrozit udržitelnost úspor a důchodových rezerv evropských občanů;

23.  zdůrazňuje, že strukturální reformy musí být provázeny dlouhodobými investicemi do vzdělávání, výzkumu, inovací a lidského kapitálu, zejména vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na rozvíjení nových dovedností a znalostí; je přesvědčen, že partnerství mezi tvůrci politik, zákonodárci, výzkumnými pracovníky a inovátory je rovněž možné považovat za nástroj na podporu investic a na dosažení inteligentního a udržitelného růstu doplňující programy veřejných investic;

Strukturální reformy

24.  souhlasí s tím, že udržitelné strukturální reformy trhů výrobků a služeb a inkluzivního trhu práce, zdravotnického trhu, trhu s nemovitostmi a trhu s důchodovými produkty se v členských státech i nadále řadí mezi priority s cílem účinně podpořit hospodářské oživení, bojovat s vysokou nezaměstnaností, posílit konkurenceschopnost, spravedlivou hospodářskou soutěž a potenciál růstu a zvýšit účinnost systémů výzkumu a inovací, aniž by došlo k oslabení práv pracovníků, ochrany spotřebitele nebo standardů ochrany životního prostředí;

25.  je přesvědčen, že dobře fungující a produktivní pracovní trhy spojené s vysokou úrovní sociální ochrany a dialogu se v případě poklesu ekonomiky prokazatelně zotavují rychleji; vyzývá členské státy, aby snížily segmentaci trhů práce, posílily účast na těchto trzích a rozšiřovaly kvalifikace, mj. prostřednictvím důraznějšího upřednostňování celoživotního vzdělávání s cílem posílit zaměstnatelnost a produktivitu pracovníků; konstatuje, že některé členské státy doposud velmi potřebují reformu, mají-li zvýšit flexibilitu, odolnost a inkluzivnost svých trhů práce;

26.  podtrhuje důležitost zahájení či dalšího pokračování zavádění soudržných a udržitelných strukturálních reforem pro střednědobou a dlouhodobou stabilitu; zdůrazňuje, že EU a její členské státy nemohou konkurovat pouze snižováním obecných či pracovních nákladů, nýbrž musí také více investovat do výzkumu, inovací a vývoje, vzdělávání a dovedností a nákladové efektivnosti, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni;

27.  vyjadřuje znepokojení nad důsledky demografického vývoje pro veřejné finance a udržitelný růst, které jsou podmíněny mimo jiné nízkou porodností, stárnoucí společností a vystěhovalectvím; poukazuje především na dopad stárnutí populace na důchodové a zdravotní systémy v EU; konstatuje, že vzhledem k rozdílům v demografické struktuře se budou účinky tohoto vývoje v jednotlivých členských státech lišit, nicméně varuje, že již předvídatelné náklady na financování budou mít významný dopad na veřejné finance;

28.  připomíná, že důležitým faktorem pro zajištění udržitelnosti důchodových systémů je dosažení a udržení vysoké míry zaměstnanosti; v této souvislosti také upozorňuje na skutečnost, že je důležité lépe využívat dovednosti migrantů s cílem přizpůsobit je potřebám trhu práce;

29.  konstatuje, že členské státy v současné době vynakládají 5 až 11 % svého HDP na zdravotní péči a že se očekává, že tato částka se bude v důsledku demografických změn v příštích desetiletích výrazně zvyšovat; naléhavě vybízí Komisi, aby zaměřila své úsilí na nákladově efektivní investování do vysoce kvalitní zdravotní péče a univerzálního přístupu k této péči, a to prostřednictvím spolupráce a sdílení osvědčených postupů na úrovni EU a díky uvádění řešení problému udržitelnosti zdravotních systémů v doporučeních pro jednotlivé země;

30.  vyzývá Komisi, aby pro každý členský stát pravidelně zveřejňovala posouzení fiskální udržitelnosti s přihlédnutím ke všem specifickým faktorům dané země, jako je například demografický vývoj, a ke všem případným, implicitním a ostatním mimorozpočtovým závazkům, které ovlivňují udržitelnost veřejných financí; doporučuje, aby byly tyto zprávy součástí výročních zpráv o jednotlivých zemích; navrhuje, aby Komise vypracovala ukazatel k hodnocení dopadu veřejných financí a ročních rozpočtů členských států na budoucí generace s ohledem na budoucí pasiva a implicitní rozpočtové závazky; souhlasí s tím, že administrativní zátěž pro tato posouzení by měla být omezená;

31.  vítá skutečnost, že průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí klesá, přestože je stále příliš vysoká; konstatuje, že mezi jednotlivými členskými státy přetrvávají výrazné rozdíly, které si vyžadují pokračování reforem, jež usnadní mladým lidem vstup na trh práce, a zajistí tak mezigenerační spravedlnost; v tomto ohledu zdůrazňuje význam systému záruk pro mladé lidi a žádá, aby byl tento klíčový program i nadále financován EU; souhlasí s Komisí, že je zapotřebí důraznějších opatření ze strany členských států v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, a to zejména při zvyšování účinnosti systému záruk pro mladé lidi;

32.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se mzdy vyvíjely zodpovědným způsobem, který by byl příznivý pro růst, poskytoval dobrý životní standard, odpovídal produktivitě a zohledňoval konkurenceschopnost; rovněž zdůrazňuje význam účinného sociálního dialogu pro dobře fungující sociálně tržní hospodářství;

33.  souhlasí s tím, že daňová politika musí podporovat investice a tvorbu pracovních míst; vyzývá k provedení daňových reforem s cílem odstranit vysoké daňové zatížení práce v Evropě, zlepšit výběr daní, bojovat s vyhýbáním se daňové povinnosti a s daňovými úniky a zavést jednodušší, spravedlivější a efektivnější daňové systémy; zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat správní postupy v oblasti daní; vyzývá k posílení transparentnosti mezi členskými státy v oblasti danění právnických osob;

Fiskální odpovědnost a struktura veřejných financí

34.  konstatuje, že Komise pokládá fiskální udržitelnost i nadále za prioritu, a že problémy od vrcholu krize ustoupily a v krátkodobém výhledu nemusí být pro eurozónu jako celek hlavním zdrojem rizik;

35.  konstatuje, že podle názoru Komise problémy přetrvávají, stejně jako dědictví krizových let i strukturální nedostatky, které je třeba řešit, pokud se chceme vyhnout dlouhodobým rizikům;

36.  zdůrazňuje, že všechny členské státy jsou povinny dodržovat Pakt o stabilitě a růstu a zcela respektovat také jeho stávající doložky flexibility; v tomto ohledu rovněž poukazuje na význam Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě (TSCG) a naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila komplexní posouzení svých zkušeností s jejím uplatňováním, z něhož by vycházely kroky, jež je třeba v souladu se SEU a SFEU učinit za účelem začlenění podstaty této Smlouvy do právního rámce EU;

37.  konstatuje, že ačkoliv v šesti členských státech je nadále uplatňován postup při nadměrném schodku, dochází k poklesu průměrného schodku veřejných financí, který má být v roce 2016 nižší než 2 % a v nadcházejících letech má dále klesat, a že v roce 2017 má být postup při nadměrném schodku uplatňován pouze ve dvou členských státech; konstatuje, že v několika případech byl velký nárůst dluhu zaznamenaný v nedávné minulosti rovněž výsledkem rekapitalizace bank a nízkého růstu; zdůrazňuje, že pokud se úrokové sazby začnou opět zvyšovat, dosáhnout zlepšení v oblasti veřejných financí by mohlo být problematičtější;

38.  zdůrazňuje úlohu Komise coby strážkyně Smluv; podtrhuje, že je nutné objektivně a transparentně hodnotit uplatňování a vymáhání společně dohodnutých právních předpisů;

39.  trvá na tom, že s jednotlivými členskými státy by se nemělo zacházet rozdílně; upozorňuje, že pouze fiskální politika, která respektuje a dodržuje právní předpisy Unie, povede ke kredibilitě a důvěře mezi členskými státy a bude vhodným základem pro dokončení HMU a pro důvěru finančních trhů;

40.  vyzývá Komisi a Radu, aby byly co nejkonkrétnější, až se budou zabývat fiskálními doporučeními v rámci preventivních a nápravných opatření Paktu o stabilitě a růstu, a zvýšily tak transparentnost a vymahatelnost doporučení; zdůrazňuje, že je nutné do doporučení v rámci preventivních opatření začlenit jak finální datum pro střednědobý cíl jednotlivých zemí, tak fiskální korekci, které je zapotřebí k jeho dosažení nebo udržení;

41.  domnívá se, že makroekonomickou nerovnováhu v členských státech je třeba řešit v souladu s postupem při makroekonomické nerovnováze pomocí opatření, do nichž budou zapojeny všechny členské státy a která se budou opírat o příslušné reformy a investice; zdůrazňuje, že každý členský stát musí v této souvislosti plnit své individuální povinnosti; poznamenává, že z vysokého přebytku běžného účtu vyplývá možnost větší domácí poptávky; zdůrazňuje, že vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení představuje významnou slabinu a že k jejímu rychlejšímu snížení je zapotřebí odpovědná fiskální politika a vyšší růst;

42.  poznamenává, že ačkoliv ve veřejných financích došlo v posledních letech ke zlepšení, z hodnocení návrhů rozpočtových plánů na rok 2017 vyplynulo, že u osmi členských států hrozí nedodržení pravidel; domnívá se, že je nutné dodržovat dohodnuté postupy fiskálních korekcí;

43.  vítá skutečnost, že v průměru se podařilo snížit veřejné schodky a dluhy, avšak souhlasí s tím, že souhrnné přehledy skrývají výrazné rozdíly v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že na souhrnné přehledy je vždy třeba nahlížet v souvislosti s kontrolou jednotlivých rozpočtů, a podtrhuje, že v situaci, kdy se očekává růst úrokových sazeb, je nutné uplatňovat zdravou fiskální politiku; domnívá se, že je nutné dosáhnout vzestupné konvergence, zejména mezi členskými státy eurozóny;

Orientace fiskální politiky pro eurozónu

44.  konstatuje, že podle ekonomické prognózy Komise z podzimu roku 2016 se fiskální politika v eurozóně v roce 2015 posunula z politiky restriktivní směrem k politice neutrální a v horizontu prognózy má přejít v mírně expanzivní; bere dále na vědomí názor Komise, že dodržení všech fiskálních požadavků uvedených v doporučeních Rady pro jednotlivé země by v souhrnu v letech 2017 a 2018 vedlo k mírně restriktivní orientaci fiskální politiky eurozóny jako celku, a bere rovněž na vědomí volání Komise po pozitivní expanzivní orientaci fiskální politiky, i když uznává ekonomická a právní omezení této orientace;

45.  domnívá se, že sdělení Komise o pozitivní orientaci fiskální politiky je významným krokem; vítá záměr tohoto sdělení pomoci k lepší koordinaci ekonomických politik v eurozóně a zdůraznit, že ve stimulačních fiskálních opatřeních členských států je prostor k těmto účelům; zdůrazňuje, že fiskální požadavky vycházejí ze společně dohodnutých fiskálních pravidel; upozorňuje, že všechny členské státy jsou povinny naplňovat Pakt o stabilitě a růstu bez ohledu na souhrnná doporučení; konstatuje, že na potenciál a rozsah cíle celkové orientace fiskální politiky existují rozdílné názory; vítá práci, kterou v této oblasti průběžně odvádí nezávislá Evropská fiskální rada;

46.  zastává názor, že zlepšení struktury veřejných rozpočtů je jedním z klíčových předpokladů pro zajištění dodržování fiskálních pravidel EU, umožnění financování nezbytných výdajů, vytváření rezerv pro neočekávané potřeby, investování do projektů podporujících růst a v neposlední řadě pro financování méně důležitých výdajů a pro podporu efektivnějšího a odpovědnějšího využívání veřejných finančních prostředků; připomíná, že o skladbě vnitrostátních rozpočtů se rozhoduje na vnitrostátní úrovni s ohledem na doporučení pro jednotlivé země;

47.  konstatuje, že v rámci rozpočtu EU pravidelně probíhá debata o inteligentním přidělování veřejných výdajů a priorit politiky a že toto kritické posouzení je nepostradatelné i pro vnitrostátní rozpočty v zájmu zlepšení kvality veřejných rozpočtů ve střednědobém a dlouhodobém výhledu a prevence lineárních rozpočtových škrtů;

48.  vítá probíhající přezkum veřejných výdajů a vybízí členské státy, aby kriticky zhodnotily kvalitu a skladbu svých rozpočtů; podporuje snahy o zvýšení kvality a účelnosti veřejných výdajů, a to mimo jiné přesunem neproduktivních výdajů na investice podporující růst;

49.  je přesvědčen, že rozpočet EU by mohl pomoci zmírnit tlak na vnitrostátní rozpočty tím, že by shromažďoval vlastní zdroje místo toho, aby se velkou měrou spoléhal na příspěvky členských států;

50.  vítá tematické diskuse v Euroskupině a standardy osvědčených postupů, například ve věci přezkumů výdajů, které Euroskupina schválila během semestrálního cyklu 2016; vyzývá Komisi a Euroskupinu, aby zvýšily jejich účinnost a transparentnost;

51.  vyzývá Komisi a Radu, aby doporučení pro jednotlivé země formulovaly tak, aby byl pokrok měřitelný, zvláště v případech, kdy se politické doporučení opakovaně zaměřuje na tutéž oblast politiky a/nebo kdy povaha reformy vyžaduje provádění přesahující rámec jednoho semestrálního cyklu;

Koordinace vnitrostátních koncepcí a demokratická odpovědnost

52.  zdůrazňuje význam projednávání zpráv o jednotlivých zemích, doporučení pro jednotlivé země, vnitrostátních programů reforem a programů stability ve vnitrostátních parlamentech a zdůrazňuje také, že je důležité, aby tyto zprávy, tato doporučení a tyto programy byly ve větší míře než dosud uskutečňovány;

53.  je přesvědčen, že lepší provádění doporučení pro jednotlivé země vyžaduje jasně stanovené priority na evropské úrovni a skutečnou veřejnou diskusi na vnitrostátní úrovni i na úrovních regionálních a místních, což povede k větší odpovědnosti; vyzývá členské státy, aby s ohledem na dopady a problémy pociťované v členských státech i na nižší než celostátní úrovni systematicky zapojovaly místní a regionální orgány, a zlepšovaly tak provádění doporučení pro jednotlivé země;

54.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila vyjednávání o interinstitucionální dohodě týkající se správy ekonomických záležitostí; trvá na tom, že IIA by měla v rámci Smluv zajistit, aby struktura evropského semestru umožňovala smysluplný a pravidelný parlamentní dohled nad tímto procesem, zejména pokud jde o priority roční analýzy růstu a doporučení eurozóně;

Odvětvové příspěvky ke zprávě o roční analýze růstu na rok 2017

Rozpočty

55.  domnívá se, že rozpočet EU by mohl představovat přidanou hodnotu pro investice a strukturální reformy v členských státech, pokud bude posíleno vzájemné pozitivní působení mezi stávajícími nástroji a propojení s rozpočty členských států; je proto přesvědčen, že roční analýza růstu jakožto významný dokument týkající se politik a poskytující základní obsah pro národní programy reforem, doporučení pro jednotlivé země a plány provádění by měla sloužit jako vodítko pro členské státy a pro přípravu vnitrostátních rozpočtů s cílem zavést společná řešení, která by byla ve vnitrostátních rozpočtech zjevná a spojená s rozpočtem EU;

56.  připomíná, že nejvyšší prioritou členských států by mělo být zdokonalení systémů výběru DPH a cel; vítá návrh Komise na vypracování unijní černé listiny daňových rájů, který by měl být posílen trestněprávními sankcemi s cílem postihnout nadnárodní společnosti, které se vyhýbají placení daní;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

57.  zdůrazňuje, že dokonalejší a účinnější využívání zdrojů, snižování závislosti na zahraničních zdrojích energie a zavádění udržitelné výroby založené na lepších požadavcích na návrhy výrobků a vzorců udržitelnější spotřeby vyžaduje podporu podnikání a tvorby pracovních míst společně s účinnou realizací mezinárodních cílů a cílů Unie v oblasti životního prostředí a s diverzifikací zdrojů příjmů, a to v kontextu fiskální odpovědnosti a hospodářské konkurenceschopnosti; domnívá se, že evropský semestr by měl zahrnovat také podávání zpráv o energetické účinnosti a interkonektivitě na základě cílů stanovených na úrovni EU;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(7) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(9) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 86.


Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2017
PDF 453kWORD 72k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2017 (2016/2307(INI))
P8_TA(2017)0039A8-0037/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 9, 145, 148, 152, 153 a 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 349 SFEU o zvláštním statutu nejvzdálenějších regionů,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na úmluvu č. 102 Mezinárodní organizace práce o minimálních standardech pro sociální zabezpečení a na doporučení č. 202 MOP o minimální úrovni sociální ochrany,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na cíl č. 1 udržitelného rozvoje („vymýtit chudobu ve všech jejích formách a všude ve světě“), a zejména na cíl č. 3 („zavést v jednotlivých zemích odpovídající systémy sociální ochrany a opatření pro všechny, včetně minimální úrovně sociální ochrany, a do roku 2030 dosáhnout zásadního pokrytí, pokud jde o chudé a zranitelné osoby“),

–  s ohledem na doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Roční analýza růstu 2017“ (COM(2016)0725),

–  s ohledem na doporučení Komise ohledně doporučení Rady ze dne 16. listopadu 2016 týkajícího se hospodářské politiky eurozóny (COM(2016)0726),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu“ (COM(2016)0727),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2017“ (COM(2016)0728),

–  s ohledem na předlohu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 16. listopadu 2016, která doprovází sdělení Komise o roční analýze růstu 2017 (COM(2016)0729),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Návrhy rozpočtových plánů na rok 2017: celkové posouzení“ (COM(2016)0730),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 s názvem „Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky“ (COM(2016)0733),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších investic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2016 s názvem „Záruka pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech“ (COM(2016)0646),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604), jejž předložila Komise dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Přezkum/revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období – Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ (COM(2016)0603),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2016 k zahájení konzultací o evropském pilíři sociálních práv (COM(2016)0127) a na jeho přílohy,

–  s ohledem návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (COM(2015)0701), který předložila Komise dne 26. listopadu 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 15. února 2016 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (COM(2016)0071), který předložila Komise, a na postoj Evropského parlamentu k němu ze dne 15. září 2016(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 s názvem „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 s názvem „Posílení sociálního rozměru hospodářské a měnové unie“ (COM(2013)0690),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 s názvem „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 s názvem „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2011 s názvem „Iniciativa „Příležitosti pro mladé““ (COM(2011)0933),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 s názvem „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 k témuž tématu(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(3),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 s názvem „Dokončení hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na závěry Rady nazvané „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“ (13414/2015),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2016(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 na téma „Uprchlíci: sociální začleňování a integrace na trhu práce“(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2016(6),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ze dne 24. září 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2015(7),

–  s ohledem na postoj ze dne 2. února 2016 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020(10),

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000121/2015 – B8-1102/2015 Radě a s ní související usnesení ze dne 29. října 2015 o doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. července 2014 o zaměstnanosti mladých lidí(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a startovací podniky v zájmu vytvoření pracovních míst(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice(17),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k první zprávě Evropské unie (ze září 2015),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2015 nazvanou „Systém záruk pro mladé lidi: první kroky jsou za námi, ale rizika související s jeho uplatňováním na nás teprve čekají“(18),

–  s ohledem na dokument „Čtvrtletní přezkum sociální situace a zaměstnanosti v Evropě – podzim 2016“ ze dne 11. října 2016,

–  s ohledem na pátý a šestý průzkum pracovních podmínek eurofondu v Evropě z let 2010 a 2015(19),

–  s ohledem na dokument OECD „Výhled v oblasti zaměstnanosti pro rok 2016“ ze dne 7. července 2016,

–  s ohledem na pracovní dokument organizace OECD ze dne 9. prosince 2014 s názvem „Trendy v nerovnosti platů a jejich dopad na hospodářský růst“,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro sociální ochranu z 10. října 2014 nazvanou „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“,

–  s ohledem na plán Komise a konzultace o problému rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny,

–  s ohledem na setkání ve dnech 3. října a 8. listopadu 2016 v rámci strukturovaného dialogu o pozastavení fondů pro Portugalsko a Španělsko,

–  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0037/2017),

A.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost v EU od druhé poloviny roku 2013 pomalu klesá, od roku 2013 bylo vytvořeno 8 milionů nových pracovních míst a v září 2016 byla míra nezaměstnanosti 8,6 %, čímž dosáhla své nejnižší úrovně od roku 2009; vzhledem k tomu, že však podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEETs) zůstává vysoký a představuje 14,8 % osob ve věku od15 do 29 let(20)(21); vzhledem k tomu, že ačkoli nezaměstnanost celkově klesá, je bohužel v některých členských státech stále velmi vysoká; vzhledem k tomu, že podle Komise míra chudoby pracujících zůstává vysoká;

B.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti je u žen obvykle nižší a v roce 2015 míra zaměstnanosti mužů v EU-28 ve věku 20 až 64 let činila 75,9 % ve srovnání s 64,3 % u žen; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o přístup k zaměstnání, nadále představují jednu z hlavních překážek dosažení rovnosti žen a mužů a že je naléhavě zapotřebí vyvinout úsilí o zmenšení rozdílů v míře zaměstnanosti mezi muži a ženami;

C.  vzhledem k tomu, že pokud budou současné trendy posíleny odpovídajícími veřejnými politikami, mohlo by se skutečně podařit dosáhnout cíle míry zaměstnanosti ve výši 75 %, který vytyčila strategie Evropa 2020;

D.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých činí 18,6 % v EU a 21 % v eurozóně; vzhledem k tomu, že bez práce je 4,2 milionu mladých lidí, z toho 2,9 milionu v eurozóně; vzhledem k tomu, že úroveň nezaměstnanosti mladých je nadále výrazně vyšší než při svém minimu v roce 2008, což připomíná skutečnost, že by mělo být prioritou provádění a plné uplatňování iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) v členských státech; vzhledem k tomu, že pro zaměstnávání mladých lidí jsou stále typické nízké mzdy, někdy pod hranicí chudoby, neplacené stáže, nedostatek kvalitní odborné přípravy a nedostatečná práva na pracovišti;

E.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, představují pro EU náklady 153 miliard EUR (1,21 % HDP) ročně na dávkách, ušlém zisku a na daních, zatímco celkové odhadované náklady na vybudování systémů záruk pro mladé lidi v eurozóně by dosáhly 21 miliard EUR ročně, tedy 0,22 % HDP;

F.  vzhledem k tomu, že počet těchto mladých lidí zaznamenaný v roce 2015 bude nadále klesat; vzhledem k tomu, že v této situaci je stále 6,6 milionu mladých lidí ve věku 15 až 24 let, což odpovídá 12 % populace v této věkové skupině;

G.  vzhledem k tomu, že primární odpovědnost za boj proti nezaměstnanosti mladých lidí nesou členské státy a že za tímto účelem musí vypracovat a uplatňovat regulační rámce pro trh práce, vzdělávací a školicí systémy a aktivní politiky pracovního trhu;

H.  vzhledem k tomu, že lidé se zdravotním postižením jsou i nadále značnou měrou vyloučeni z trhu práce, přičemž v uplynulém desetiletí došlo jen k velmi malému zlepšení, částečně z důvodu nedostatečných investic do příslušných podpůrných opatření; zdůrazňuje, že to často vede k chudobě a sociálnímu vyloučení, a tedy i k negativním dopadům na cíl strategie Evropa 2020;

I.  vzhledem k tomu, že strukturální problémy na trhu práce, jakými jsou nízká účast a nesoulad dovedností a kvalifikace, vyvolávají nadále znepokojení v mnoha členských státech;

J.  vzhledem k tomu, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. nezaměstnanosti trvající déle než rok) poklesla během roku do prvního čtvrtletí 2016 o 0,7 % na 4,2 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že míra velmi dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. nezaměstnanosti trvající déle než dva roky) poklesla na 2,6 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že počet dlouhodobě nezaměstnaných zůstává nicméně vysoký, je jich kolem 10 milionů; vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost je problémem zvláště pro mladší a starší uchazeče o práci, z nichž 30 % osob ve věku 15 až 24 let a 64 % ve věku 55 až 64 let hledá práci již déle než rok; vzhledem k tomu, že mnozí starší pracovníci, kteří nejsou aktivní, nejsou zahrnuti do statistik nezaměstnaných; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti a její sociální důsledky se v jednotlivých evropských zemích liší, a vzhledem k tomu, že je důležité zohlednit konkrétní mikroekonomické okolnosti;

K.  vzhledem k tomu, že cílem strategie Evropa 2020 je snížit chudobu tak, aby do roku 2020 přestalo být nejméně 20 milionů lidí ohrožováno chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že tohoto cíle nebylo ještě zdaleka dosaženo a tudíž je třeba vyvinout větší úsilí; vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo 119 milionů lidí ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je přibližně o 3,5 milionu lidí méně než v roce 2014; vzhledem k tomu, že v roce 2012 se v této situaci v EU nacházelo 32,2 milionu osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo v EU-28 celkem 26,5 milionu dětí ohrožených chudobou či sociálním vyloučením nebo propadajících se do chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že vysoká míra nerovnosti snižuje výkonnost ekonomiky a potenciál udržitelného růstu;

L.  vzhledem k tomu, že pomoc dlouhodobě nezaměstnaným je zásadní, neboť jinak tato situace začne ovlivňovat jejich sebedůvěru, duševní pohodu a budoucí rozvoj, vystaví je riziku chudoby a sociálního vyloučení a ohrozí udržitelnost vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, jakož i evropský sociální model;

M.  vzhledem k tomu, že oslabení sociálního dialogu má negativní dopad na práva pracovníků, na kupní sílu občanů EU a na růst;

N.  vzhledem k tomu, že v EU nastala řada pozitivních změn, které svědčí o odolnosti a oživení evropské ekonomiky;

O.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika, která představuje 2 miliony podniků, jež zaměstnávají více než 14,5 milionu osob v Unii, je důležitým odvětvím, které přispívá k evropské odolnosti a k hospodářskému oživení;

P.  vzhledem k tomu, že růst je ve většině členských států stále nízký, míra růstu v EU v roce 2016 dokonce poklesla a zastavila se na 2 %, navzdory dočasným pozitivním aspektům, což svědčí o tom, že EU může udělat více pro podporu hospodářské a sociální obnovy, tak aby byla ve střednědobém výhledu udržitelnější;

Q.  vzhledem k tomu, že podle Evropské komise(22) přetrvávají rozdíly v zaměstnanosti a sociální rozdíly v rámci jednotlivých států a mezi členskými státy navzájem a že vývoj v sociální oblasti stále směřuje k jejich dalšímu prohlubování v celé EU na úkor růstu, zaměstnanosti a soudržnosti; vzhledem k tomu, že společnosti, které se vyznačují vysokou úrovní rovnosti a vysokými investicemi do lidí, vykazují v oblasti růstu a zaměstnanosti lepší výsledky;

R.  vzhledem k tomu, že nehlášená práce je stále realitou, která má závažné rozpočtové dopady, jež vedou ke ztrátě daňových příjmů a příspěvků sociálního zabezpečení a mají také negativní vliv na zaměstnanost, produktivitu, kvalitu práce a rozvoj dovedností;

S.  vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony čelí obrovským obtížím spojeným s jejich konkrétními zvláštnostmi, což omezuje jejich růstový a rozvojový potenciál; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost v těchto regionech patří k nejvyšším v EU a mnohdy převyšuje 30 %;

T.  vzhledem k tomu, že v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) již bylo schváleno 69 projektů v 18 zemích a podepsáno 56 operací, a to vše by podle očekávání mělo vést k investicím ve výši přes 22 miliard EUR a zahrnout přibližně 71 000 malých a středních podniků;

U.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech se počet lidí v produktivním věku a pracovní síla i nadále zmenšují, vzhledem k tomu, že účast žen na trhu práce je příležitostí pro členské státy, jak se vypořádat s tímto problémem a posílit pracovní sílu v EU; vzhledem k tomu, že pokračující příchod uprchlíků a žadatelů o azyl by také mohl pomoci posílit pracovní sílu;

V.  vzhledem k tomu, že EU čelí demografickým problémům, které nejsou spojeny pouze se stárnutím obyvatelstva a se snižováním porodnosti, ale zahrnují i jiné skutečnosti, jako je vylidňování;

W.  vzhledem k tomu, že rozdíl v platech mezi pohlavími činí v současné době 16 % a rozdíl v důchodech mezi pohlavími je 38 %, což vystavuje ženy, jak stárnou, vyššímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení;

X.  vzhledem k tomu, že zajištění a správa systémů sociálního zabezpečení patří do pravomoci členského státu, kterou Unie koordinuje, ale neharmonizuje;

Y.  vzhledem k tomu, že střední délka života u žen klesla z 62,6 v roce 2010 na 61,5 v roce 2013 a v roce 2014 se lehce zvýšila, přičemž u mužů stagnovala na 61,4;

1.  vítá skutečnost, že v roční analýze růstu na rok 2017 je důraz kladen na důležitost zajištění sociální spravedlivosti jako prostředku stimulace růstu více podporujícího začlenění a také na vytváření kvalitních pracovních míst podporujících začlenění a rozvíjení dovedností a na potřebu zvýšit konkurenceschopnost, inovativnost a produktivitu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že doporučení pro jednotlivé země týkající se reforem trhu práce zdůrazní také význam aktivních politik na trhu práce a podpoří práva a ochranu pracovníků;

2.  vítá pokrok směrem k dosažení rovnováhy mezi ekonomickou a sociální dimenzí procesu evropského semestru, kdy Komise vyhověla některým požadavkům Parlamentu; zdůrazňuje vsak, že je třeba vynaložit větší úsilí s cílem zlepšit politickou viditelnost a dopad srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů; vítá návrh Komise na změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 o evropském statistickém programu na období 2013 až 2017 tím, že se tento program prodlouží na období 2018 až 2020 a že budou do současných údajů o zaměstnanosti a sociální oblasti souvisejících s vývojem makroekonomických údajů zahrnuty nové sociální ukazatele, takže analýza představí komplexní obraz propojení a dopadů různých politických rozhodnutí; zdůrazňuje, že by ukazatelům zaměstnanosti měl být přikládán stejný význam jako ekonomickým ukazatelům, což jim umožní spustit hloubkové analýzy a nápravná opatření v příslušných členských státech;

3.  zdůrazňuje, že cyklu evropského semestru stále chybí přístup zaměřený na děti, včetně závazku týkajícího se práv dětí soustřeďujícího se na boj proti dětské chudobě a na cíle v oblasti blahobytu napříč všemi příslušnými oblastmi tvorby politik; zdůrazňuje, že pro prolomení cyklu znevýhodnění je zapotřebí strategický přístup s jasnými cíli a plány;

4.  žádá, aby byly zavedeny programy poskytující podporu a příležitosti jako součást integrovaného evropského plánu investování do dětí v předškolním věku a boje proti dětské chudobě, a to včetně vytvoření záruky pro děti, jejímž cílem bude plné provedení doporučení Komise „Investice do dětí“, což zajistí, aby každé dítě v Evropě ohrožené chudobou (včetně uprchlíků) mělo přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělání, bezplatné péči o dítě, důstojnému bydlení a přiměřené výživě;

5.  zdůrazňuje, že investice do sociálního rozvoje přispívají k hospodářskému růstu a konvergenci; bere na vědomí nedávné studie OECD(23) a MMF(24), v nichž je zdůrazněno, že sociální nerovnosti v Evropě brzdí hospodářské oživení; vyzývá k většímu úsilí o boj proti chudobě a rostoucí nerovnosti a případně k vyšším investicím do sociální infrastruktury a podpoře těch, kdo byli hospodářskou krizí postiženi nejvíce; vyzývá Komisi, aby doporučení pro jednotlivé země zahrnovala zvláštní zaměření na boj proti nerovnostem;

6.  vyzývá Komisi a Radu, aby zlepšily strategii pro zastřešující cíl týkající se rovnosti žen a mužů; podporuje využívání výročních zpráv o rovnosti žen a mužů Komise v kontextu evropského semestru s cílem zlepšovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá členské státy, aby začlenily hledisko pohlaví a zásadu rovnosti žen a mužů do svých národních programů reforem a stabilizačních a konvergenčních programů, a to prostřednictvím stanovování cílů a opatření, které budou řešit přetrvávající genderové rozdíly; vyzývá Komisi, aby i nadále vydávala doporučení pro jednotlivé země s ohledem na zlepšování služeb péče o děti a dlouhodobou péči, jež mohou mít pozitivní dopad na účast žen na trhu práce; znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby v procesu monitorování evropského semestru případně zvážily využívání údajů rozlišených podle pohlaví; navrhuje do evropského semestru více zapojit Evropský institut pro rovnost žen a mužů;

7.  zdůrazňuje, že veřejný a soukromý dluh je v některých členských státech příliš vysoký a znemožňuje investice, hospodářský růst a zaměstnanost;

8.  je toho názoru, že údaje obsažené ve srovnávacím přehledu ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů jsou užitečné, ale nejsou dostatečné pro posouzení vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropské unii; vyzývá Komisi a členské státy, aby doplnily do srovnávacího přehledu údaje o kvalitě zaměstnanosti a o chudobě se zvláštním důrazem na vícerozměrnou dětskou chudobu;

9.  vyzývá Evropskou komisi, aby definovala a vyčíslila svou koncepci sociální spravedlnosti, které má být dosaženo pomocí roční analýzy růstu na rok 2016 a evropského semestru, a zohlednila přitom politiky v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

10.  vyzývá členské státy a Komisi, aby urychlily provádění všech programů, které mohou podpořit tvorbu důstojné, kvalitní a dlouhodobé zaměstnanosti pro všechny kategorie obyvatelstva a zejména pro mladé; zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí navzdory mírnému poklesu nezaměstnanosti v EU stále dosahuje úrovně 18,6 %; vyzývá členské státy, aby zajistily aktivnější návazné kroky řídících orgánů těchto programů;

11.  zdůrazňuje, že by se mělo posílit provádění systému záruk pro mladé lidi na celostátní, regionální a místní úrovni a mělo by být prodlouženo alespoň do roku 2020 za aktivní účasti sociálních partnerů a posílených veřejných služeb, a vyzdvihuje jeho důležitost pro přechod ze školy do zaměstnání; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala studie dopadu s cílem přesně určit, jakých výsledků bylo do dnešního dne dosaženo, přijala doplňková opatření a zohlednila očekávaný audit Evropského účetního dvora, sdílení osvědčených postupů a organizaci seminářů, na kterých se schází všichni dotčení aktéři a jež slouží k tomu, aby byl tento nástroj účinnější; zdůrazňuje, že by členské státy měly zajistit, že systém záruk pro mladé lidi bude plně přístupný, a to i pro ohrožené osoby a osoby se zdravotním postižením; podtrhuje, že tomu tak ve všech členských státech není, a vyzývá členské státy k co nejrychlejšímu řešení této situace, jelikož porušuje Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby k záruce pro mladé lidi získali přístup také mladí lidé, kteří čelí mnohonásobnému vyloučení a extrémní chudobě; poukazuje na to, že je potřebné věnovat zvláštní pozornost mladým ženám a dívkám, které by mohly čelit genderovým překážkám; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly dostatečné financování systému záruk pro mladé lidi tak, aby zajistily, že bude řádně zaveden ve všech členských státech a bude pomáhat ještě většímu počtu mladých lidí;

12.  bere na vědomí, že pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) byly pro rok 2017 schváleny prostředky na závazky ve výši 500 milionů EUR; zdůrazňuje, že tato částka není dostatečná a je třeba ji zvýšit a zajistit ve stávajícím víceletém finančním rámci (VFR); zároveň však konstatuje, že v souvislosti s přezkumem v polovině období je třeba dosáhnout dohody o vhodném dodatečném financování iniciativy YEI na zbytek období stávajícího VFR;

13.  zdůrazňuje potenciál kulturních a tvůrčích odvětví, pokud jde o zaměstnanost mladých; zdůrazňuje, že další podpora a investice v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví mohou významně přispívat k investicím, růstu, inovacím a zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby proto zvážila zvláštní příležitosti, které nabízí celé kulturní a tvůrčí odvětví, včetně nevládních organizací a malých sdružení, například v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

14.  zdůrazňuje, že nedostatečné investice do veřejného vzdělávacího systému mohou poškodit konkurenční postavení Evropy a zaměstnavatelnost evropských pracovníků; zdůrazňuje, že je třeba do lidí investovat co možná nejdříve v jejich životě, aby se snížila nerovnost a podpořilo sociální začlenění v nízkém věku; rovněž zdůrazňuje potřebu bojovat od útlého mládí ve škole proti stereotypům podporou rovnosti mezi ženami a muži na všech úrovních vzdělávání;

15.  vyzývá členské státy, aby zaváděly politiky s cílem provádět a sledovat formy systémů sociální ochrany podporující větší začlenění a podporu příjmu, a zajistily tak, aby tyto systémy přinášely důstojnou životní úroveň pro nezaměstnané a ty, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením, a zajistily přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a možnostem vstoupit na trh práce;

16.  vítá zvýšení míry zaměstnanosti; konstatuje však, že rostoucí míra zaměstnanosti ve členských státech je doprovázena nárůstem výskytu netypických a neformálních forem zaměstnání včetně smluv na nulový počet hodin; zdůrazňuje, že by prioritou měla být udržitelnost a kvalita vytvářených pracovních míst; je rozhodně přesvědčen, že vysoká nezaměstnanost stále trvá zejména v zemích, které stále trpí krizí; uznává, že narůstá fenomén chudoby pracujících jako důsledek zhoršujících se mzdových a pracovních podmínek, které je třeba řešit jako součást kroků směřujících k zaměstnanosti a sociální ochraně; vybízí členské státy k tomu, aby vyvinuly ještě více úsilí a aby rovněž zůstaly otevřené novým řešením a přístupům, aby se podařilo dosáhnout cíle strategie Evropa 2020, kterým je míra zaměstnanosti ve výši 75 %, i tím, že se zaměří na skupiny, které mají nejnižší účast na trhu práce, jako jsou ženy, starší pracovníci, nekvalifikovaní pracovníci a osoby se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby zvýšily svou nabídku v oblasti celoživotního učení a účinného zvyšování úrovně dovedností;

17.  je přesvědčen, že by migrace mohla hrát významnou úlohu, a to i prostřednictvím vzdělávacích systémů doplněných účinnými veřejnými výdaji, pokud jde o vysoce kvalitní sociální a ekologicky udržitelné investice zaměřené na začlenění pracovníků do trhu práce a snížení nezaměstnanosti;

18.  uznává, že ženy jsou na trhu práce stále málo zastoupeny; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zavedly aktivnější politiky a vhodné investice zaměřené na podporu účasti žen na trhu práce a určené k tomuto účelu; zdůrazňuje, že lepší rovnováha mezi prací a životem je důležitá pro podporu účasti žen na trhu práce; v tomto ohledu poukazuje na to, že flexibilní způsoby organizace práce, jako je práce na dálku, pružná pracovní doba a snížený počet pracovních hodin, mohou podle Komise hrát významnou úlohu; sdílí názor Komise, že poskytování placené mateřské, otcovské a rodičovské dovolené ve členských státech vede ke zvyšování zapojení žen na pracovním trhu; rovněž vyzývá členské státy, aby zavedly vhodné politiky, které budou podporovat vstup, návrat, zůstávání a pokrok žen a mužů na pracovním trhu po období rodinné nebo pečovatelské dovolené pomocí udržitelného a kvalitního zaměstnání; odsuzuje rozdíly mezi ženami a muži, pokud jde o úroveň zaměstnanosti a výši platů a důchodů; vyzývá k zavedení politik, které budou ženy povzbuzovat a podporovat, aby budovaly kariéry v podnikání, usnadňovat jejich přístup k finančním a obchodním příležitostem a poskytovat individuálně přizpůsobenou odbornou přípravu;

19.  uznává však, že podpora zaměstnanosti a opatření na zlepšení aktivní účasti na trhu práce musí být součástí širšího přístupu zaměřeného na práva k řešení sociálního vyloučení a chudoby, který zohledňuje děti, rodiny a jejich konkrétní potřeby;

20.  žádá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a zvážily nové inovativní způsoby pro rozvoj přizpůsobivého a flexibilního trhu práce s cílem uspokojit nároky světového hospodářství a zároveň zajistit vysoké pracovní standardy pro všechny pracovníky;

21.  vítá připomínku určenou členským státům EU, že systémy sociálního zabezpečení musí být zakotveny v silných sociálních standardech a že podpora vyvážené kombinace pracovního a soukromého života a řešení diskriminace přispívá nejen k sociální spravedlnosti, ale i k růstu; zdůrazňuje, že reintegrace rodičů na trhu práce by měla být podpořena vytvořením podmínek pro kvalitní zaměstnání a pracovním prostředím podporujícím začlenění, které rodičům umožní vyvážit svou pracovní a rodičovskou úlohu;

22.  uznává, že vedle vytváření pracovních míst je klíčovým faktorem pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení dlouhodobě nezaměstnaných jejich integrace do kvalitních zaměstnání prostřednictvím individuálně uzpůsobených opatření, a to zejména aktivních politik zaměstnanosti; poukazuje na potřebu zdůrazňovat zlepšování opatření zaměřených na vytváření důstojných pracovních míst; zdůrazňuje, že integrace těch, kdo jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, má dvojí efekt – je prospěšná pro jednotlivce a zároveň stabilizuje systémy sociálního zabezpečení a podporuje hospodářství; je přesvědčen, že je nezbytné zohledňovat sociální situaci těchto občanů a jejich specifické potřeby a lépe na evropské úrovni monitorovat politiky, jež jsou prováděny na vnitrostátní úrovni;

23.  zdůrazňuje důležitost dovedností a schopností získaných v neformálním a informálním vzdělávacím prostředí a jejich validaci a osvědčování, důležitost přístupu k celoživotnímu vzdělávání, jakož i význam závazků a kritérií strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020); vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily systémy uznávání neformálních a informálních dovedností; dále vyzývá členské státy k provádění politik, které budou zajišťovat nejen přístup ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělání a odborné přípravě za přijatelnou cenu, nýbrž také provádění rámcového přístupu celoživotního vzdělávání zaměřeného na flexibilní vzdělávací dráhu, která bude podporovat spravedlnost a sociální soudržnost a poskytovat možnosti zaměstnání pro všechny;

24.  vyzývá k navazování a rozvoji partnerství mezi zaměstnavateli, sociálními partnery, veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti, orgány veřejné správy, sociálními službami a vzdělávacími institucemi a institucemi pro odbornou přípravu s cílem poskytnout nástroje nutné k lepší reakci na potřeby trhu práce a k prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti; připomíná, že je nezbytné personalizované a individuálně přizpůsobené sledování, které může přinést účinné odpovědi dlouhodobě nezaměstnaným;

25.  s politováním konstatuje nízkou úroveň veřejných investic, neboť takové investice mohou být důležitým spouštěcím mechanismem pro tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nerozvinul dostatečný potenciál pro investice do sociální infrastruktury a jedná se o ztracenou příležitost, kterou je nutno se naléhavě zabývat;

26.  vyzývá k zavedení opatření, která by respektovala a podporovala kolektivní vyjednávání a jeho působnost, které má obsáhnout co nejvíce pracovníků a zároveň usilovat o lepší dolní hranice mezd ve formě minimálních mezd stanovených na důstojné úrovni a se zapojením sociálních partnerů – to vše za účelem ukončení konkurenčního závodu ve snižování mezd, podpory celkové poptávky a hospodářského oživení, omezení mzdové nerovnosti a boje proti chudobě pracujících;

27.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se osobám s dočasným nebo částečným úvazkem a osobám samostatně výdělečně činným dostalo rovného zacházení – i pokud jde o pravidla pro propouštění a výplatu odměny –, aby měly přiměřenou sociální ochranu a přístup k odbornému vzdělávání a aby byly rámcové podmínky stanoveny tak, aby jim umožňovaly rozvíjení kariéry; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly rámcovou dohodu o částečném pracovním úvazku a rámcovou dohodu o pracovních poměrech na dobu určitou a účinně prosazovaly směrnici, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly odpovídající opatření s cílem pomáhat uprchlíkům usadit se a začlenit se do společnosti a aby zajistily, aby veřejné služby disponovaly dostatečnými zdroji a včas předvídaly požadavky s cílem usnadnit jejich integraci;

29.  s politováním konstatuje, že procentní podíl lidí, kterým hrozí chudoba a sociální vyloučení, zůstává vysoký; poukazuje na to, že vysoká míra nerovnosti a chudoby ovlivňuje sociální soudržnost a brání dosažení sociální a politické stability; s politováním konstatuje, že opatření, která by účinně řešila tento problém, nejsou dostatečně ambiciózní, aby měla dostatečný hospodářský vliv; žádá členské státy, aby urychlily své kroky směrem k dosažení cíle Evropa 2020, a snížily tak počet osob ohrožených chudobou o 20 milionů; vyzývá Komisi a členské státy, aby se přednostně zabývaly snížením nerovnosti; vyzývá k větší podpoře a uznání práce nevládních organizací, organizací bojujících s chudobou a organizací osob žijících v chudobě a k podněcování jejich účasti na výměně osvědčených postupů;

30.  vyjadřuje obavy, pokud jde o nízkou účast etnických menšin, zejména romské komunity, na trhu práce; vyzývá k řádnému uplatňování směrnice 2000/78/ES; zdůrazňuje, že je nutné podporovat úlohu, kterou hrají specializované nevládní organizace při podpoře jejich účasti na trhu práce a při podpoře nejen zařazování dětí do procesu vzdělávání, ale také při předcházení předčasnému ukončování školní docházky s cílem prolomit začarovaný kruh chudoby;

31.  domnívá se, že v zájmu vytváření udržitelného růstu je důležité odstranit nedostatek investic, aniž by to ohrozilo hospodářskou a sociální udržitelnost členských států; v tomto ohledu poukazuje na rostoucí význam zaručení konsolidace veřejných financí, která je důležitá pro další existenci evropského sociálního modelu, kterým se EU vyznačuje;

32.  s politováním konstatuje, že poslední doporučení Komise nebrala v potaz požadavek Parlamentu na účinnější uplatňování článku 349 SFEU, zejména přijetím diferencovaných opatření a programů zaměřených na omezení asymetrií, stejně jako na maximalizaci sociální soudržnosti v EU; v tomto ohledu naléhavě vyzývá členské státy k vytvoření zvláštních investičních programů určených pro subregiony, v nichž nezaměstnanost přesahuje 30 %; opakovaně připomíná svou výzvu Komisi, aby pomohla členským státům a evropským regionům, zejména těm nejvzdálenějším, při přípravě a financování investičních programů v rámci VFR;

33.  je si vědom toho, že na evropském trhu práce, který na jedné straně není schopen řešit stále vysokou míru nezaměstnanosti a na druhé straně poptávku firem po kvalifikované a odpovídající pracovní síle, přetrvává nestabilní situace; vyzývá Komisi, aby na úrovni členských států podpořila formy spolupráce zahrnující orgány veřejné správy, podniky, včetně podniků sociální ekonomiky, vzdělávací zařízení, individualizované podpůrné služby, občanskou společnost a sociální partnery na základě výměny osvědčených postupů a s cílem přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy členských států, tak aby se odstranil nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikací a byly tak splněny potřeby na trhu práce;

34.  zdůrazňuje, že vzdělání je základním právem, které by mělo být zaručeno všem dětem, a že rozdíly v dostupnosti a kvalitě vzdělání by měly být řešeny s cílem posílit vzdělávání pro všechny a omezit předčasné ukončování školní docházky; zdůrazňuje, že přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem podpoří vytvoření trhu práce v EU podporujícího začlenění; je přesvědčen, že klíčovým prvkem politiky vzdělávání a nabývání dovedností musí být již od rané fáze vzdělávání každého jednotlivce vedení a poradenství zaměřené na individuální potřeby a na hodnocení a rozvoj individuálních dovedností; vyzývá členské státy, aby lépe sladily vzdělávání a odbornou přípravu s potřebami trhu práce v celé EU, a zdůrazňuje, že je důležité vyhodnotit různou situaci v členských státech v oblasti zaměstnanosti s cílem zachovat jejich specifičnost a zvláštnosti;

35.  uznává, že pokrok v oblasti nových technologií a digitalizace evropského průmyslu představuje pro EU významnou výzvu; zdůrazňuje, že produktivní modely EU a členských států podporované jejich vzdělávacím systémem musí být nasměrovány k vysoce produktivním odvětvím, zejména k odvětvím souvisejícím s IKT a digitalizací, s cílem zlepšit konkurenceschopnost EU na globální úrovni;

36.  zdůrazňuje, že nedostatečné a nevhodně zaměřené investice do vzdělávání v oblasti digitálních dovedností, programování a tzv. STEM oborů (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika) ohrožují konkurenceschopnost Evropy, dostupnost kvalifikované pracovní síly a zaměstnatelnost evropských pracovníků; zastává názor, že lepší přizpůsobení dovedností a lepší vzájemné uznávání kvalifikací bude prospěšné při překonávání nedostatku kvalifikovaných pracovníků na evropském trhu práce a rozdílů mezi nabídkou kvalifikací a poptávkou po nich a také ku prospěchu lidí hledajících práci, zvláště mladých lidí; vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly komplexní odbornou přípravu v oblasti digitálních dovedností, programování a dovedností, které jsou velmi žádané ze strany zaměstnavatelů, pro všechny, a zachovaly přitom vysokou úroveň vzdělávání tradičních předmětů, a aby zohlednily přechod k digitální ekonomice v souvislosti se zlepšováním dovedností a rekvalifikací, které by se neměly omezit na znalosti z pohledu uživatele;

37.  podotýká, že v mnoha členských státech je nutné vyvinout ještě větší úsilí při vzdělávání pracovní síly, mj. v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dospělých; zdůrazňuje význam celoživotního vzdělávání, a to i v případě starších pracovníků, s cílem přizpůsobit jejich dovednosti potřebám trhu práce; vyzývá k větší podpoře předmětů tzv. STEM oborů (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika) zaměřených na ženy a dívky s cílem odstraňovat stávající vzdělávací stereotypy a bojovat proti dlouhodobým rozdílům mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání, platů a důchodů;

38.  uznává hodnotu nových technologií a význam digitální gramotnosti pro osobní život jednotlivce a úspěšnou integraci na trhu práce; navrhuje proto, aby členské státy zvýšily své investice do zlepšení infrastruktury a propojení IKT ve vzdělávacích zařízeních a rozvíjely účinné strategie k využití potenciálu IKT při podpoře neformálního vzdělávání dospělých a zlepšení možností jejich formálního a neformálního vzdělávání;

39.  vítá podíl programu Erasmus+ na rozšiřování mobility a kulturní výměny v rámci EU a s třetími zeměmi; požaduje větší podporu a využívání evropských nástrojů pro transparentnost, mobilitu a uznávání dovedností a kvalifikací s cílem usnadnit mobilitu v oblasti vzdělávání a práce; znovu potvrzuje, že je nutné zajistit příležitosti k mobilitě pro odbornou přípravu, znevýhodněné mladé lidi a osoby trpící různými formami diskriminace;

40.  vítá novou politiku a investiční rámec, které zajišťuje Pařížská dohoda a které přispějí k vytvoření nových pracovních příležitostí v nízkouhlíkových a nízkoemisních odvětvích;

41.  vyzývá Komisi, aby vyzdvihla význam odstraňování překážek a bariér, jak fyzických, tak digitálních, s nimiž se stále potýkají lidé se zdravotním postižením v členských státech;

42.  vítá, že ve vztahu ke zlepšení přístupu ke kvalitním službám byla výslovně uvedena oblast péče o děti, bydlení, zdravotní péče a vzdělávání;

43.  připomíná, že volný pohyb pracovníků je základní zásadou Smlouvy; vítá skutečnost, že v roční analýze růstu na rok 2017 je důraz kladen na důležitost zajištění sociální spravedlivosti prostřednictvím spravedlivé spolupráce mezi různými orgány členských států; vyzývá proto členské státy, aby vybavily inspektoráty práce a další příslušné veřejné orgány přiměřenými zdroji a zlepšily přeshraniční spolupráci mezi inspekčními službami a elektronickou výměnu informací a údajů, aby tak zvýšily účinnost kontrol, jejichž cílem je bojovat proti sociálním podvodům a nehlášené práci a předcházet těmto jevům;

44.  zdůrazňuje, že je nutné podpořit domácí poptávku podporou veřejných a soukromých investic a podporou sociálně a ekonomicky vyvážených strukturálních reforem, které by byly zaměřeny na snižování nerovnosti a podporovaly kvalitní a udržitelnou zaměstnanost, udržitelný růst a sociální investice a odpovědnou fiskální konsolidaci, a tím vytvořily možnost dosažení větší soudržnosti a vzestupné sociální konvergence pro podniky a veřejné služby; zdůrazňuje význam investic do lidského kapitálu jako společné strategie; rovněž poukazuje na potřebu změnit zaměření hospodářské politiky EU na sociální tržní ekonomiku;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly odpovídající opatření s cílem zaručit pracovníkům v digitální oblasti stejná práva a stejnou úroveň sociální ochrany, jako mají podobní pracovníci v příslušném odvětví;

46.  konstatuje, že mikropodniky a malé a střední podniky, které představují více než 90 % všech podniků v Evropě a jsou motorem evropského hospodářství, stejně jako zdravotní a sociální služby a sociální a solidární podniky, účinně přispívají k udržitelnému a inkluzivnímu rozvoji a vytváření kvalitních pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby v procesu tvorby politiky více přihlížely k zájmům mikropodniků a malých a středních podniků prostřednictvím uplatňování testu malých a středních podniků v rámci celého legislativního procesu v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“ a aby podporovaly existující formy finanční podpory pro mikropodniky, jako je např. program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); považuje za mimořádně důležité snížit administrativní zátěž těchto podniků a odstranit nepotřebné právní předpisy, aniž by došlo k omezení pracovních a sociálních práv; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout druhou šanci podnikatelům, kteří při prvním pokusu selhali, aniž porušili zákon, a dodržovali práva zaměstnanců;

47.  zdůrazňuje, že sociální podnikání je rostoucím odvětvím, které může podpořit hospodářství a zároveň zmírnit strádání, sociální vyloučení a další sociální problémy; domnívá se proto, že by vzdělávání v oblasti podnikání mělo zahrnovat sociální rozměr a zabývat se tématy jako spravedlivý obchod, sociální podniky a alternativní modely podnikání včetně družstev, s cílem dosáhnout sociálnějšího, inkluzivnějšího a udržitelnějšího hospodářství;

48.  naléhavě žádá Komisi a Radu, aby zjistily, jak by bylo možné zvýšit produktivitu pomocí investic do lidského kapitálu, s přihlédnutím k tomu, že reagovat na poptávku a výzvy, s nimiž se potýkají podniky a poskytovatelé služeb, mohou nejlépe nejschopnější, dobře integrovaní a spokojení pracovníci;

49.  vyzývá členské státy, aby se soustředily na postavení samostatně výdělečně činných podnikatelů s cílem zajistit jim odpovídající sociální ochranu, pokud jde o pojištění v případě nemoci, nehody, nezaměstnanosti a důchodová práva;

50.  připomíná význam zavádění skutečné kultury podnikání, která stimuluje mladé lidi od raného věku; vyzývá proto členské státy, aby této zásadě přizpůsobily svůj systém vzdělávání a odborné přípravy; upozorňuje členské státy na význam vytváření pobídek pro podnikání, zejména prostřednictvím uplatňování fiskálních pravidel a omezení administrativní zátěže; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy přijala opatření týkající se lepšího informování o všech evropských fondech a programech, které mají potenciál povzbudit podnikání, investice a přístup k finančním prostředkům, jako je program Erasmus pro mladé podnikatele;

51.  zdůrazňuje pákový efekt rozpočtu EU na vnitrostátní rozpočty; poukazuje na komplementární úlohu rozpočtu EU při dosahování cílů Unie v rámci sociální politiky navržené v roční analýze růstu na rok 2017, jejímž cílem je vytvářet větší množství kvalitních pracovních míst lepší kvality v celé EU;

52.  je znepokojen zpožděním při provádění operačních programů během současného programového období; bere na vědomí skutečnost, že do září 2016 bylo určeno pouze 65 % příslušných vnitrostátních orgánů, a vyzývá členské státy, aby aktivněji využívaly evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) a iniciativu YEI k řešení priorit v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a podporovaly provádění doporučení pro jednotlivé země, která inkluzivním způsobem řeší zejména sociální otázky a otázky zaměstnanosti; zdůrazňuje však zároveň, že tyto fondy by se neměly využívat pouze k provádění doporučení pro jednotlivé země, protože by to mohlo případně vést k opomíjení dalších důležitých investičních oblastí; zdůrazňuje, že je třeba dále usilovat o zjednodušení postupů, zejména v případě horizontálních a odvětvových finančních pravidel, a odstranit překážky, které občanské společnosti brání v přístupu k fondům;

53.  konstatuje, že hospodářský růst v EU a eurozóně je nadále spíše mírný; zdůrazňuje, že je třeba investovat do výzkumu, inovací a vzdělávání; konstatuje, že rozpočet EU na rok 2017 vyčleňuje pro účely konkurenceschopnosti, růstu a pracovních míst prostřednictvím programů Horizont 2020, COSME a Erasmus+ prostředky na závazky ve výši 21 312,2 milionu EUR;

54.  upozorňuje na to, že evropské fondy a programy, jakými jsou Erasmus pro podnikatele, Evropské služby zaměstnanosti (EURES), program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a Evropský fond pro strategické investice (EFSI), mají potenciál usnadňovat přístup k financování a podněcovat růst investic, a tím i rozvoj podnikání; opětovně poukazuje na důležitost zásady partnerství, zásady adicionality, přístupu zdola nahoru, přidělování odpovídajících zdrojů a řádné rovnováhy mezi povinnostmi podávat zprávy a shromažďovat údaje od těch, kdo využívají fondy; vyzývá Komisi, aby zajistila podrobné monitorování využívání fondů EU s cílem zlepšit jejich účinnost; vyzývá Komisi, aby vypracovala doporučení pro jednotlivé země týkající se provádění fondů EU s cílem rozšířit působnost a zvýšit účinnost sociálních politik a aktivních politik trhu práce na vnitrostátní úrovni;

55.  vítá přidělení dalších 500 milionů EUR v roce 2017 ve srovnání s návrhem rozpočtu na iniciativu YEI a 200 milionů EUR na podporu klíčových iniciativ pro růst a vytváření pracovních míst; připomíná, že je třeba lépe využívat dostupné finanční prostředky a iniciativy týkající se vzdělávání a odborné přípravy, kultury, sportu a mládeže a případně zvýšit investice do těchto odvětví, zejména co se týče tematických oblastí, které mají přímý význam pro strategii Evropa 2020, jako je předčasné ukončování školní docházky, vysokoškolské vzdělávání, zaměstnanost mladých lidí, odborné vzdělávání a příprava, celoživotní učení a mobilita, s cílem vybudovat odolnost a snížit nezaměstnanost, zejména mezi mladými a nejzranitelnějšími skupinami, předcházet radikalizaci a zajistit dlouhodobé sociální začlenění;

56.  vítá návrh Komise na rozšíření fondu EFSI a na zdvojnásobení jeho objemu na 630 miliard EUR do roku 2022 a zároveň na zlepšení zeměpisné a odvětvové působnosti; bere na vědomí, že fond EFSI nebyl doposud zvláště úspěšný při zlepšování sociální a hospodářské konvergence mezi členskými státy a jejich regiony v rámci Unie, ani při zaměření na sociální infrastrukturu; připomíná, že většina projektů se schvaluje v ekonomicky zdravějších regionech západní Evropy, což prohlubuje rozdíly mezi členskými státy v investicích a zvýrazňuje nerovnováhu v Evropě; žádá Komisi, aby pomohla slabším regionům s postupem podávání žádosti, ale aby neměnila základní předpoklad, jímž je výběr projektů pouze na základě jejich kvality; vyzývá naléhavě Komisi, aby podporovala sociální podniky a malé a střední podniky tak, aby byly schopny získat přístup k fondu EFSI; vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku, aby přijaly dodatečná a aktivní opatření a zajistily, aby všechny členské státy a odvětví byly příslušným způsobem zaměřené tak, aby měly přístup k fondu EFSI, a to zejména státy a odvětví, které přímo přispívají k řešení chudoby a sociálního vyloučení; zdůrazňuje, že je potřebné zvýšit administrativní kapacity, jako je poradní centrum; s politováním konstatuje, že nejsou dostupné údaje o pracovních místech, která by měla být vytvořena jako výsledek investic z fondu EFSI; vyzývá Komisi, aby monitorovala a kontrolovala investice z fondu EFSI a měřila jejich hospodářský a sociální dopad a zajistila, aby fond EFSI nekopíroval stávající finanční programy, ani nenahrazoval přímé veřejné výdaje; připomíná svou výzvu k investování do lidského a sociálního kapitálu v oblastech, jako je zdravotní péče, péče o děti a dostupné bydlení;

57.  poukazuje na to, že na nejvzdálenější regiony se vztahuje řada strukturálních omezení, jejichž trvalá platnost a kombinace silně omezuje jejich rozvoj; vyzývá Komisi, aby podpořila uplatňování článku 349 SFEU;

58.  zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise a členské státy dospěly k rozhodnějšímu závazku uplatňovat článek 174 SFEU; zdůrazňuje, že větší územní soudržnost znamená větší hospodářskou a sociální soudržnost, a proto požaduje strategické investice v dotčených regionech, zejména do širokopásmového připojení, s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost, zlepšit jejich průmyslovou a územní strukturu a v konečném důsledku stabilizovat jejich obyvatelstvo;

59.  vybízí Komisi a členské státy, aby zapojily všechny vládní úrovně a příslušné zúčastněné strany do identifikace překážek pro investice a zaměřily se na ty regiony a odvětví, v nichž je to nejvíce zapotřebí, a aby poskytly vhodné nástroje, které by spojovaly veřejné a soukromé financování;

60.  vyzývá Komisi, aby zavedla politiky určené k boji proti demografickému poklesu a rozptýlení obyvatelstva; zdůrazňuje, že politika soudržnosti EU by měla přednostně věnovat pozornost regionům, které trpí demografickým poklesem;

61.   zdůrazňuje, že univerzální přístup k veřejným, solidárním a přiměřeným předčasným a starobním důchodům musí být zajištěn všem; uznává výzvy, jimž čelí členské státy při posilování udržitelnosti důchodových systémů, zdůrazňuje však, že je důležité zajistit solidaritu v důchodových systémech zvýšením příjmů, aniž by nezbytně došlo ke zvýšení věku odchodu do důchodu; zdůrazňuje význam veřejných a zaměstnaneckých důchodových systémů, které poskytují přiměřený důchodový příjem znatelně nad hranicí chudoby a umožňují důchodcům, aby si zachovali svou životní úroveň; domnívá se, že nejlepším způsobem, jak zajistit udržitelné, spolehlivé a přiměřené důchody pro ženy a muže, je zvýšit celkovou míru zaměstnanosti a kvalitních pracovních míst ve všech věkových skupinách, zlepšit pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání a vyčlenit nezbytné dodatečné veřejné výdaje; je přesvědčen, že reformy penzijního systému by se měly mimo jiné zaměřit na skutečný věk odchodu do důchodu a měly by se v nich odrážet tendence vývoje na trhu práce, porodnost, zdravotní stav obyvatelstva a prosperita země, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti; domnívá se, že tyto reformy musí brát rovněž v potaz situaci milionů pracujících v Evropě, zejména žen, mladých lidí a samostatně výdělečně činných osob, které doplácejí na nejisté, atypické formy zaměstnání, doby nedobrovolné nezaměstnanosti a zkrácení pracovní doby;

62.  upozorňuje členské státy, že s ohledem na stárnutí občanů Evropy a jeho dopad na zvyšující se potřeby neformální a formální péče, je třeba investovat do podpory veřejného zdraví a prevence nemocí a zajištění a zlepšení udržitelnosti, bezpečnosti, adekvátnosti a efektivity systémů sociálního zabezpečení a poskytování kvalitních dlouhodobých sociálních služeb během nadcházejících desetiletí; vybízí proto členské státy k tomu, aby vytvořily strategie, které zajistí odpovídající financování, personál a rozvoj těchto systémů a služeb, a rozšířily působnost systémů sociálního zabezpečení ve prospěch společnosti a jednotlivců; naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby zejména:

   podporovali vyšší míru zaměstnanosti pro všechny věkové skupiny;
   pracovali na zmenšení genderové segregace a rozdílů v odměňování žen a mužů;
   prostřednictvím pracovních podmínek přizpůsobených věku přizpůsobili trhy práce starším pracovníkům a umožnili jim pracovat až do zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu;
   bojovali proti věkovým stereotypům na trzích práce;
   zajistili životní cyklus a preventivní přístup ke zdraví a bezpečnosti v práci;
   se prostřednictvím vhodných systémů péče a dovolených a podpory neformálních pečovatelů soustředili na vyvážený vztah mezi prací a soukromým životem u osob s pečovatelskými povinnostmi;
   podporovali a informovali zaměstnavatele, zejména malé a střední podniky, jak lze zlepšit pracovní prostředí, a umožnit tak pracovníkům zůstat produktivní v jakémkoli věku;
   podporovali veřejné služby zaměstnanosti, a umožnili jim tak poskytovat smysluplnou pomoc starším uchazečům o práci;
   investovali do celoživotního učení pro pracovníky v jakémkoli věku a podporovali je, a to na pracovišti i mimo ně, a rozvíjeli systémy potvrzování a certifikace dovedností;
   pomáhali starším pracovníkům zůstat déle aktivní a připravit se na důchod prostřednictvím pružných pracovních podmínek řízených samotnými zaměstnanci, které jim umožní zkrátit pracovní dobu v období přechodu mezi prací a odchodem do důchodu;

63.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise sledovala kromě vývoje cen bydlení v členských státech i vývoj bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení; vyzývá k naléhavým krokům při řešení zvyšující se míry bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení v mnoha členských státech; je znepokojen případnými sociálními dopady vysoké míry úvěrů v selhání v rozvahách bank, a zejména prohlášením Komise, že by měl být podpořen prodej specializovaným nebankovním institucím, což by mohlo vést k vlnám vystěhovávání; vyzývá členské státy, Komisi a EIB, aby v sociální infrastruktuře využívaly fond EFSI, včetně uplatňování práva na odpovídající a dostupné bydlení pro všechny;

64.  se znepokojením bere na vědomí, že v některých členských státech jsou mzdy nedostatečné na to, aby zajistily důstojný život, dělají tak z pracovníků „pracující chudinu“ a odrazují nezaměstnané od návratu na trh práce; v tomto ohledu podporuje oživování kolektivního vyjednávání;

65.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly nezbytná opatření pro sociální začlenění uprchlíků, jakož i příslušníků etnické menšiny nebo přistěhovaleckého původu;

66.  vítá skutečnost, že v roční analýze růstu na rok 2017 je kladen důraz na potřebu podporovat reformy daní a sociálních dávek s cílem zlepšit motivaci k práci a dosáhnout toho, aby se vyplatilo pracovat, protože daňové systémy mohou také přispět k boji proti příjmovým nerovnostem a chudobě a zvyšovat celkovou konkurenceschopnost; vyzývá členské státy, aby postupně přesouvaly daně z oblasti práce na jiné zdroje;

67.  vyzývá k provedení reforem v systémech zdravotní a dlouhodobé péče tak, aby se soustředily na rozvoj prevence a podpory zdraví, zachování kvality všeobecně dostupných služeb zdravotní péče a snížení nerovnosti v přístupu ke službám zdravotní péče;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na odstraňování překážek pracovní mobility a zajistily rovný přístup k mobilním pracovníkům EU a k pracovníkům, kteří mobilní nejsou;

69.  vyzývá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery rozšířily působnost, efektivitu a účinnost aktivních a udržitelných politik na podporu trhu práce; vítá, že roční analýza růstu na rok 2017 vyzývá k většímu úsilí věnovanému opatřením na podporu začlenění znevýhodněných skupin, zejména osob se zdravotním postižením, na trh práce s ohledem na jeho dlouhodobý pozitivní ekonomický a sociální dopad;

70.  vyzývá členské státy, aby stanovily ambiciózní sociální standardy na základě jejich vlastních doporučení pro jednotlivé země a v souladu s jejich pravomocí a finanční a fiskální situací, zejména zavedením odpovídajících systémů minimálního příjmu po celý život tam, kde tyto systémy neexistují, a odstraněním rozdílů v systémech minimálního příjmu vyvolaných nedostatečnou působností nebo nevyužíváním;

71.  vítá iniciativu Komise zahájit konzultace o zřízení evropského pilíře sociálních práv; má za to, že by tato iniciativa měla být schopna stimulovat rozvoj flexibilnějších dovedností a kompetencí, celoživotního vzdělávání a aktivních opatření na podporu kvalitní zaměstnanosti;

72.  opakuje žádost uvedenou v posledním stanovisku Výboru pro zaměstnanost a sociální věci určeném Hospodářskému a měnovému výboru, aby Komise zvážila zařazení postupu řešení sociálních nerovností do návrhu doporučení pro jednotlivé země, aby nedocházelo ke snižování standardů založených na účinném používání ukazatelů v oblasti sociální a v oblasti zaměstnanosti v rámci makroekonomického dohledu;

73.  vyzývá členské státy, aby kladly větší důraz na východisko z bludného kruhu chudoby a na podporu rovnosti; vyzývá Komisi, aby vydala důraznější doporučení členským státům, pokud jde o sociální začlenění a ochranu, a aby přitom hleděla i nad rámec pracovní síly, zejména na investice do dětí;

74.  vítá zapojení sociálních partnerů, vnitrostátních parlamentů a dalších relevantních zúčastněných stran z řad občanské společnosti do procesu evropského semestru; opakuje, že sociální dialog a dialog s občanskou společností mají zásadní význam pro dosažení trvalé změny, z níž by měli prospěch všichni, a jsou nezbytné pro posílení účinnosti a přiměřenosti evropských a vnitrostátních politik, a proto je třeba v nich pokračovat ve všech fázích semestru; zdůrazňuje potřebu účinnějšího zapojení na základě zajištění účelného načasování, přístupu k dokumentům a dialogu s partnery na odpovídající úrovni;

75.  připomíná různé požadavky na posílení pozice Parlamentu v agendě a na zohlednění jeho stanoviska dříve, než Rada přijme rozhodnutí; dále vyzývá k tomu, aby Výbor pro zaměstnanost a sociální věci byl, pokud jde o konkrétní pravomoci, v rovnocenném postavení jako Hospodářský a měnový výbor vždy, když je Parlament vyzván k předložení stanoviska v různých fázích evropského semestru;

76.  domnívá se, že by měl být svolán sociální konvent EU, v němž by zástupci sociálních partnerů, národních vlád a parlamentů a orgánů EU jednali za účasti veřejnosti o budoucnosti a struktuře evropského sociálního modelu;

77.  opakovaně vyzývá k tomu, aby byla v rámci evropského semestru posílena úloha Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele;

78.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0355.
(2) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57.
(3) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0416.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0297.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0059.
(7) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 83.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0033.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0401.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0384.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0389.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2015)0321.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.
(14) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 19.
(15) Úř. věst. C 224, 21.6.2016, s. 19.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2014)0394.
(17) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.
(18) http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR15_03/SR15_03_CS.pdf.
(19) http://www.eurofound.europa.eu/european-working-conditions-surveys-ewcs.
(20) https://www.eurofound.europa.eu/young-people-and-neets-1.
(21) Viz zprávu nadace Eurofound o nezaměstnanosti mladých lidí.
(22) Společná zpráva o zaměstnanosti za rok 2016, str. 2.
(23) Zpráva OECD nazvaná „In it together: why less inequality benefits all“ (Jsme v tom společně: proč menší nerovnost pomůže všem), 2015.
(24) Zpráva MMF nazvaná „Causes and Consequences of Income Inequality“ (Příčiny a důsledky rozdílů ve mzdách), červen 2015.


Správa jednotného trhu v rámci evropského semestru 2017
PDF 426kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o výroční zprávě o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2017 (2016/2248(INI))
P8_TA(2017)0040A8-0016/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2016(1) a následnou odpověď Komise přijatou dne 27. dubna 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(2) a následnou odpověď Komise přijatou dne 3. června 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(3) a následnou odpověď Komise přijatou dne 28. května 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi týkajícími se správy jednotného trhu(4) a následnou odpověď Komise přijatou dne 8. května 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o necelních překážkách na jednotném trhu(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 nazvané „Roční analýza růstu za rok 2016 – Posílení hospodářského oživení a podpora konvergence“ (COM(2015)0690),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 nazvané „Roční analýza růstu na rok 2017“ (COM(2016)0725),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané „Zlepšování jednotného trhu více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550) a na „Zprávu o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech“ (SWD(2015)0203),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 nazvané „Lepší správa pro jednotný trh“ (COM(2012)0259),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 o provádění směrnice o službách (COM(2012)0261) v aktualizovaném znění z října 2015,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Ukazatelé k měření výkonnosti jednotného trhu – rozvoj pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru“, kterou zadal Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Příspěvek vnitřního trhu a ochrany spotřebitelů k růstu“, kterou zadal Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu z července 2016,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 17. až 18. března 2016,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28. června 2016,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0016/2017),

A.  vzhledem k tomu, že při vytváření nových pracovních míst, podpoře produktivity a zajištění atraktivního prostředí pro investice a inovace bude zásadní dosažení hlubšího a spravedlivějšího jednotného trhu a také prostředí vstřícného ke spotřebitelům;

B.  vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto cíle je nutné obnovené soustředění v celé Evropě a včasné dokončení a provádění různých strategií pro jednotný trh, zejména strategie pro jednotný digitální trh;

C.  vzhledem tomu, že při tomto obnoveném soustředění musí být brány v potaz i důsledky brexitu, mimo jiné pro volný pohyb zboží a služeb, svobodu usazování, celní unii a acquis v oblasti vnitřního trhu obecně;

D.  vzhledem k tomu, že se EU po hospodářské krizi, jež začala v roce 2008, stále potýká s obdobím stagnace a pomalého hospodářského oživení, vysoké míry nezaměstnanosti a sociálních zranitelností; vzhledem k tomu, že motem roční analýzy růstu na rok 2016 bylo „posílení hospodářského oživení a podpora konvergence“, což je pozitivnější stránka věci;

E.  vzhledem k tomu, že se v roční analýze růstu na rok 2017 opakuje, že je nutné, aby EU posílila své hospodářské oživení, které bude začleňovat, a zdůrazňuje nezbytnost toho, aby Evropa intenzivně investovala do své mládeže a osob hledajících zaměstnání, jakož i do začínajících podniků a malých a středních podniků;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory hospodářskému oživení zůstává nezaměstnanost v mnoha částech Evropy příliš vysoká a vzhledem k tomu, že velmi dlouhá období vysoké nezaměstnanosti si v mnoha členských státech vybírají sociální daň;

G.  vzhledem k tomu, že cílem evropského semestru je zvýšit koordinaci hospodářských a fiskálních politik v celé EU, a zlepšit tak stabilitu, podpořit růst a zaměstnanost a posílit konkurenceschopnost v souladu s cíli na dosažení sociální spravedlnosti a ochrany nejzranitelnějších ve společnosti; vzhledem k tomu, že tohoto cíle nebylo dosaženo;

H.  vzhledem k tomu, že jednotný trh je jedním ze základních kamenů EU a jedním z jejích největších úspěchů; vzhledem k tomu, že má-li evropský semestr úspěšně podpořit hospodářský růst a stabilizovat ekonomiky, musí rovněž zahrnovat jednotný trh a politiky zaměřené na jeho dokončení;

Posílení pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru

1.  znovu opakuje, že jednotný trh představuje jeden ze základů EU a tvoří páteř ekonomik členských států a evropského projektu jako celku; konstatuje, že jednotný trh je i nadále roztříštěný a nedostatečně provedený a má významný potenciál v oblasti růstu, inovací a pracovních míst; zdůrazňuje, že pro účely toho, aby EU mohla úspěšně posílit hospodářské oživení, upevnit konvergenci a podpořit investice do svých mladých lidí a uchazečů o zaměstnání, jakož i do začínajících podniků a malých a středních podniků, sehrává jednotný trh zásadní úlohu; vyzývá Komisi, aby zajistila dokončení všech rozměrů jednotného trhu, včetně zboží, služeb, kapitálu, práce, energie, dopravy a digitálního odvětví;

2.  opakuje svou výzvu, aby byl v rámci evropského semestru vytvořen pevný pilíř jednotného trhu se sociálním rozměrem, který by zahrnoval systém pravidelného sledování a identifikaci překážek jednotného trhu na úrovni jednotlivých zemí, které jsou v poslední době v členských státech zaváděny s většími dopady, častěji a ve větším rozsahu; žádá o důkladné hodnocení integrace jednotného trhu a vnitřní konkurenceschopnosti; trvá na tom, že by se hodnocení stavu integrace jednotného trhu mělo stát nedílnou součástí rámce správy ekonomických záležitostí;

3.  připomíná, že evropský semestr byl v roce 2010 zaveden s cílem zajistit, aby členské státy v určitých termínech během roku diskutovaly se svými evropskými partnery o svých hospodářských a rozpočtových plánech, a tak jim umožnit vyjadřovat se navzájem ke svým plánům a společně sledovat pokrok; zdůrazňuje, že je důležité nadále se soustředit na sociální výkonnost a také prosazování sociální a ekonomické konvergence směrem nahoru;

4.  zdůrazňuje, že pilíř jednotného trhu v rámci evropského semestru by měl sloužit k identifikaci klíčových oblastí, co se týče všech rozměrů jednotného trhu pro vytváření růstu a vytváření pracovních míst; dále zdůrazňuje, že by měl sloužit také ke srovnávání přístupu členských států ke strukturálním reformám;

5.  zdůrazňuje, že pilíř jednotného trhu v rámci evropského semestru by umožnil pravidelné hodnocení správy jednotného trhu prostřednictvím systematických kontrol vnitrostátních právních předpisů a nástrojů pro analýzu údajů pro odhalování nesouladu, zlepšování sledování právních předpisů v oblasti jednotného trhu, poskytováním potřebných informací institucím, aby mohly přetvářet, provádět, uplatňovat a prosazovat regulační rámec jednotného trhu, což občanům přinese konkrétní výsledky;

6.  vítá snahu Komise zajistit, aby přínosy globalizace a technologické změny byly spravedlivě rozděleny mezi různé skupiny ve společnosti, zejména mezi mladými lidmi; žádá větší osvětu na všech úrovních ohledně dopadu politik a reforem pro rozdělování příjmu, zaručení rovnosti, spravedlnosti a začleňování;

7.  je přesvědčen, že co se týče vnitrostátních opatření nebo provádění, včasný zásah může být efektivnější a může jím být dosaženo lepších výsledků než prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje však, že pokud řešení prostřednictvím včasného zásahu nepovede k výsledkům, musí Komise využít všech dostupných opatření, včetně řízení o nesplnění povinnosti, aby zajistila plné provádění právních předpisů o jednotném trhu;

8.  opakovaně vyzývá Komisi, aby při rozvoji jednotného trhu EU, který bude odpovídat potřebám 21. století, plně zohledňovala klíčové oblasti růstu a vytváření pracovních míst, které Komise dříve vymezila a jež byly dále upřesněny ve studii ze září 2014 nazvané „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“ a mezi které náleží služby, jednotný digitální trh, a zejména elektronický obchod, spotřebitelské acquis, veřejné zakázky a koncese a volný pohyb zboží;

9.  naléhavě žádá Komisi, aby systematicky sledovala provádění a prosazování pravidel jednotného trhu prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země, zejména pokud tato pravidla přispívají ke strukturálním reformám a připomíná v této souvislosti význam nového přístupu, který zaujala Komise a který klade důraz na sociální spravedlivost; vybízí Komisi, aby v rámci balíčku roční analýzy růstu předložila Parlamentu zprávu o pokroku, jehož členské státy dosáhly při provádění doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s fungováním jednotného trhu a integrací trhů s produkty, zbožím a službami,

10.  připomíná, že celkové provádění klíčových reforem uvedených v doporučeních pro jednotlivé země je v některých oblastech v jednotlivých zemích stále neuspokojivé; vyzývá členské státy, aby urychlily proces přijetí reforem v souladu s doporučeními pro jednotlivé země společně s vhodným načasováním a prováděním za účelem zvýšení růstového potenciálu a posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

11.  je přesvědčen, že je třeba usilovat o to, aby vnitrostátní parlamenty přijaly doporučení pro jednotlivé země ve větší míře za svá; povzbuzuje členské státy, aby Komisi poskytovaly možnost představit doporučení pro jednotlivé země ve vnitrostátních parlamentech; kromě toho vyzývá členské státy, aby prováděly doporučení pro jednotlivé země; opakuje svou žádost, aby Komise podávala v příslušném výboru Parlamentu zprávy o opatřeních přijatých k zajištění pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země a o dosaženém pokroku;

12.  vybízí Radu ve složení pro konkurenceschopnost, aby byla aktivní při monitorování provádění doporučení pro jednotlivé země v členských státech a také při postupu utváření těchto doporučení;

13.  poukazuje na to, že mezi cíle investičního plánu pro Evropu patří odstraňování zbytečných překážek, podpora inovací a prohloubení jednotného trhu a podpora investic do lidského kapitálu a sociální infrastruktury;

14.  zdůrazňuje, že zlepšit investiční prostředí znamená zajištěním větší předvídatelnosti regulace a upevněním rovných podmínek v EU posílit jednotný trh a odstranit zbytečné překážky pro domácí i zahraniční investice; připomíná, že udržitelné investice vyžadují stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí; konstatuje, že v souladu se strategií pro jednotný trh, energetickou unií a jednotným digitálním trhem byla na úrovni EU zahájena činnost v několika oblastech, a domnívá se, že toto úsilí na úrovni EU musí být doplněno úsilím na úrovni jednotlivých států;

15.  připomíná, že nový soubor doporučení pro eurozónu zahrnuje reformy, které mají zajistit otevřené a konkurenceschopné trhy výrobků a služeb; připomíná také, že vnitrostátní a přeshraniční inovace a hospodářská soutěž mají zásadní význam pro fungování jednotného trhu a je přesvědčen, že evropské právní předpisy by měly usilovat o to, aby toto zabezpečily;

16.  podporuje výzvu Komise určenou členským státům, aby zvýšily úsilí týkající se tří prvků trojúhelníku hospodářské politiky, a aby se přitom zaměřily na sociální spravedlnost k dosažení růstu více podporujícího začlenění;

17.  sdílí názor Komise, že úsilí o sbližování slučitelná s jednotným trhem musí být založena na osvědčených postupech v oblasti strategií celoživotního učení, účinných politikách, které pomáhají nezaměstnaným znovu vstoupit na trh práce, na moderní sociální ochraně a vzdělávacím systému, které podporují začlenění;

Využití potenciálu jednotného trhu v klíčových oblastech růstu

18.  zdůrazňuje, že i přes odstranění celních překážek v rámci jednotného trhu stále existuje obrovské množství různých zbytečných překážek necelní povahy; poukazuje na to, že posílení jednotného trhu vyžaduje jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni naléhavá opatření k řešení těch zbytečných necelních překážek způsobem slučitelným s prosazováním sociálních, spotřebitelských a environmentálních norem, s cílem podnítit větší hospodářskou soutěž a vytvořit růst a pracovní místa; zdůrazňuje, že protekcionismus a diskriminační opatření členských států by neměly být tolerovány; připomíná požadavek, aby Komise v roce 2016 představila ucelený přehled necelních překážek na jednotném trhu a analýzu způsobů, jak proti nim bojovat, a jasně přitom rozlišila necelní překážky a předpisy usilující o přiměřené provádění legitimních cílů veřejné politiky členských států a aby součástí tohoto přehledu byl i ambiciózní návrh na co nejrychlejší odstranění těchto necelních překážek s cílem uvolnit dosud nevyužitý potenciál jednotného trhu;

19.  zdůrazňuje, že překážky související s volným poskytováním služeb vzbuzují zvláštní obavy, jelikož poškozují především přeshraniční činnost malých a středních podniků, které jsou hnací silou rozvoje hospodářství EU; poukazuje na skutečnost, že nepřiměřené administrativní požadavky, kontroly a sankce mohou vést ke zvrácení úspěchů jednotného trhu;

20.  zdůrazňuje strategii pro jednotný trh a její cílená opatření zaměřená na vytváření příležitostí pro spotřebitele, odborníky a podniky, a zejména pro malé a střední podniky, podporu a usnadňování modernizace a inovací, které Evropa potřebuje, a zajišťování praktické realizace, která spotřebitelům a podnikům přinese prospěch v jejich každodenním životě; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily co nejlepší podmínky pro to, aby se mohla ekonomika sdílení rozvíjet a prosperovat; zdůrazňuje, že ekonomika sdílení má obrovský potenciál růstu a možnosti volby pro spotřebitele;

21.  vyzývá členské státy, aby zavedly reformy a politiky, jejichž cílem je usnadnit rozšíření nových technologií s cílem zajistit, aby se jejich přínosy mohly přenést na širší škálu podniků; vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila konkrétní návrhy, jak je uvedeno v roční analýze růstu na rok 2017, které se spojují s prosazováním pravidel jednotného trhu, jakož i opatřeními v oblasti služeb poskytovaných podnikům, včetně usnadnění jejich poskytování přes hranice států a o vytvoření jednoduchého, moderního systému DPH, který je odolnější vůči podvodům;

22.  vítá, že Komise v roční analýze růstu na rok 2017 oznámila probíhající práci na rámci jednotného povolení EU, které by se přímo vztahovalo na velké projekty, které mají přeshraniční rozměr nebo na velké investiční platformy, které zahrnují vnitrostátní spolufinancování;

23.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, zejména zavedení elektronického zadávání zakázek a nová ustanovení podporující dělení zakázek na části, budou prováděna včas, což je nezbytné pro podporu inovací a hospodářské soutěže a pro podporu malých a středních podniků na trzích s veřejnými zakázkami;

24.  zdůrazňuje, pokud jde o jednotný trh v oblasti služeb, že je zjevně zapotřebí zlepšit přeshraniční poskytování služeb a zároveň zachovat vysokou kvalitu těchto služeb; bere na vědomí návrh Komise zavedení průkazu služeb a harmonizovaného formuláře pro oznamování údajů; vybízí Komisi, aby přezkoumala vývoj na trhu a v případě potřeby přijala opatření v souvislosti s požadavky na pojištění poskytovatelů služeb podnikům a stavebních služeb;

25.  konstatuje, že více než 5 500 povolání v celé Evropě vyžaduje konkrétní kvalifikaci nebo titul, a v této souvislosti vítá vzájemné hodnocení regulovaných povolání, které provede Komise společně s členskými státy;

26.  vyzývá Komisi, aby důrazně zakročila proti protekcionismu ze strany členských států; domnívá se, že členské státy by se měly zdržet diskriminačních opatření, jako jsou obchodní a daňové právní předpisy, jimiž jsou dotčena pouze některá odvětví nebo obchodní modely, které narušují hospodářskou soutěž, což zahraničním podnikům ztěžuje usazování v daném členském státu a představuje jasné porušení zásad vnitřního trhu;

27.  pokud jde o jednotný trh se zbožím, očekává návrh Komise na revizi nařízení o vzájemném uznávání, který by podnikům měl v rámci EU zajistit účinné právo na volný oběh výrobků, které jsou v souladu s právními předpisy uváděny na trh ve členském státě; zdůrazňuje, že členské státy řádně neuplatňují a nedodržují zásadu vzájemného uznávání, v důsledku čehož se mnohdy společnosti místo podnikání soustředí spíše na překonávání obtíží spojených s nedostatečným prováděním;

28.  vyzývá Komisi, aby prosazovala svou vizi jednotného a uceleného evropského systému normalizace, který se přizpůsobuje měnícímu se prostředí, podporuje různé politiky a přináší výhody spotřebitelům i podnikům; poukazuje na to, že evropské normy jsou často přijímány po celém světě a nepřináší s sebou jen výhody interoperability a bezpečnosti, snížení nákladů a usnadnění začlenění podniků do hodnotového řetězce a obchodu, ale prostřednictvím internacionalizace také posilují postavení průmyslu;

29.  je toho názoru, že dosažení pokroku při vytváření jednotného digitálního trhu je zásadní z hlediska podpory růstu, vytváření kvalitních pracovních míst, prosazování nezbytných inovací na trhu EU, udržení celosvětové konkurenceschopnosti evropského hospodářství a zajištění přínosu pro podniky i spotřebitele; vyzývá členské státy, aby plně spolupracovaly při provádění jednotného digitálního trhu;

Posílení správy jednotného trhu

30.  opakovaně vyzývá Komisi, aby zlepšila správu jednotného trhu a vypracovala v rámci pilíře jednotného trhu evropského semestru soubor analytických nástrojů včetně sociálních ukazatelů pro přesnější měření výkonnosti jednotného trhu; je přesvědčen o tom, že by takový analytický nástroj mohl poskytovat užitečné vstupní údaje pro doporučení pro jednotlivé země, roční analýzu růstu, pokyny Evropské rady určené členským státům a národní akční plány, jejichž cílem je provádění obecných zásad jednotného trhu;

31.  vyzývá k prosazení rámce pro správu jednotného trhu a k posílení sledování a hodnocení řádného, včasného a účinného provádění a uplatňování pravidel jednotného trhu; vyzývá členské státy, aby posílily svou výkonnost při využívání nástrojů pro správu jednotného trhu a lépe využívaly údaje srovnávacího přehledu jednotného trhu dostupné pro každý členský stát a také jejich vývoj, pokud jde o výkonnost politik;

32.  stále zastává názor, že je zapotřebí vymezit systém integrovaného měření, který by spojoval různé metodologie – jako jsou složené ukazatele, systematické soubory ukazatelů a odvětvové nástroje – pro měření výkonnosti jednotného trhu s cílem jeho zakotvení v evropském semestru; vyzývá Komisi, aby v zájmu měření a poskytnutí podnětu pro prohloubení jednotného trhu v klíčových prioritních oblastech zvážila stanovení hlavního ukazatele pro integraci jednotného trhu a jeho cíle;

33.  opakovaně vyzývá Komisi, aby v odůvodněných případech zavedla kvantitativní cíle v oblasti snižování administrativní zátěže na evropské úrovni; žádá, aby byly tyto kvantitativní cíle projednány v rámci nové iniciativy Komise pro snížení administrativní zátěže;

34.  domnívá se, že členské státy musejí zvýšit své úsilí o modernizaci své veřejné správy tím, že budou poskytovat občanům a podnikům více digitálních služeb, které budou dostupnější, a usnadnit přeshraniční spolupráci a interoperabilitu orgánů veřejné správy;

35.  vyzývá Komisi, aby před každou legislativní iniciativou provedla důkladné posouzení dopadů, které vezme v úvahu dopady daného aktu na podnikatelské prostředí ve všech členských státech, a aby pečlivě posoudila řádnou rovnováhu mezi náklady a cíli projektu pro celou EU;

36.  vyzývá Komisi k důslednému prosazování své činnosti v oblasti kultury dodržování pravidel a jejich inteligentního prosazování, aby napravila situaci, kdy ne všechny příležitosti, které jednotný trh teoreticky nabízí, jsou dnes skutečností, protože právo EU není plně provedeno a prosazováno;

37.  vyzývá Komisi k tomu, aby posílila mechanismus dozoru nad trhem, a byly tak odhaleny a z jednotného trhu odstraněny nebezpečné a nevyhovující výrobky; znovu požaduje, aby Rada okamžitě přijala balíček opatření pro bezpečnost výrobků a dozor nad trhem;

38.  vítá a se zájmem očekává iniciativu Komise za vytvoření jednotné digitální brány, která by měla vycházet ze stávajících nástrojů a služeb, jako jsou jednotná kontaktní místa, kontaktní místa pro výrobky, kontaktní místa pro stavební výrobky, portál Vaše Evropa a síť SOLVIT, a tyto nástroje a služby uživatelsky vstřícným způsobem zlepšovat ku prospěchu občanů i podniků;

39.  uznává pozitivní úlohu kontrolních akcí (tzv. „EU Sweeps“) zahájených Komisí, které mají pomocí koordinovaných kontrolních činností, zaměřených na zjišťování porušení spotřebitelského práva v on-line prostředí, posílit prosazování právních předpisů;

40.  je si vědom významu zásad zlepšování právní úpravy a Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), které zajišťují větší soudržnost současných i budoucích právních předpisů a zachovávají regulační svrchovanost a potřebu regulační bezpečnosti a předvídatelnosti;

41.  zdůrazňuje význam pomoci Komise a její spolupráce s členskými státy v oblasti lepšího provádění, zavádění a uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného trhu; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu dalších opatření na vnitrostátní úrovni zaměřených mimo jiné na snížení administrativní zátěže a zamezení přidávání dodatečných požadavků při provádění směrnic do vnitrostátního práva (tzv. gold-plating), například daňové překážky přeshraničních investic;

42.  zdůrazňuje, že by jednotný trh měl být i nadále otevřený pro všechny zúčastněné subjekty – občany EU, a zejména studenty, odborníky a podnikatele, a zejména pro malé a střední podniky – ze všech členských států, které by měly vést trvalý dialog a zavázat se k posuzování toho, co funguje a co nikoli a jakým způsobem by se politika jednotného trhu měla v budoucnu vyvíjet; v této souvislosti zdůrazňuje roli Fóra o jednotném trhu, které Komise každoročně organizuje ve spolupráci s místními partnery, jako jsou vnitrostátní orgány, zúčastněné subjekty z řad občanské společnosti, sociální partneři, obchodní komory a hospodářská sdružení;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0060.
(2) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 98.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0130.
(4) Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s. 75.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0237.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0236.


Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2016
PDF 489kWORD 67k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2016 (2016/2247(INI))
P8_TA(2017)0041A8-0019/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na akční plán Komise o unii kapitálových trhů ze dne 30. září 2015 (COM(2015)0468),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů(1),

–  s ohledem na prohlášení ze summitu eurozóny ze dne 29. června 2012, v němž jeho účastníci oznámili úmysl „prolomit bludný kruh mezi bankami a státy“(2),

–  s ohledem na první Monitor stínového bankovnictví EU Evropské rady pro systémová rizika z července 2016,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu (MMF) o celosvětové finanční stabilitě z roku 2016,

–  s ohledem na výsledky zátěžových testů provedených Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), které byly zveřejněny 29. července 2016,

–  s ohledem na výsledky kontroly dopadů balíčku CRD IV/CRR a pravidel Basel III, které na základě údajů z prosince 2015 zveřejnil v září 2016 Evropský orgán pro bankovnictví,

–  s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 17. června 2016 k plánu na dokončení bankovní unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. listopadu 2015 s názvem „Dokončení bankovní unie“ (COM(2015)0587),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi(3) (nařízení o jednotném mechanismu dohledu),

–  s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu(4) (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu),

–  s ohledem na prohlášení jednotného mechanismu dohledu o jeho prioritách v oblasti dohledu na rok 2016,

–  s ohledem na výroční zprávu ECB o činnosti dohledu za rok 2015 vydanou v březnu 2016(5),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 29/2016 o jednotném mechanismu dohledu(6),

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví z července 2016 o dynamice a příčinách nevýkonných expozic v bankovním sektoru EU,

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika z března 2015 o regulačním přístupu k expozicím vůči státnímu dluhu,

–  s ohledem na zásady zvyšující transparentnost vytváření předpisů Evropské centrální banky týkajících se evropských statistických údajů a zohledňující způsoby zvyšování transparentnosti v Evropském parlamentu, Radě a Komisi, schválené dne 4. října 2016 Radou guvernérů Evropské centrální banky,

–  s ohledem na konzultaci ECB ohledně jejího návrhu pokynů bankám o úvěrech v selhání ze září 2016,

–  s ohledem na příručku ECB o možnostech a případech vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie,

–  s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/445 ze dne 14. března 2016 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie(7),

–  s ohledem na probíhající diskuze Basilejského výboru, a zejména konzultativní dokument s názvem „Snížení kolísání úvěrových rizikově vážených aktiv – omezení ve využívání přístupů založených na interním modelu“ z března 2016,

–  s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 3. srpna 2016 o požadavcích na pákový poměr podle článku 511 nařízení o kapitálových požadavcích (EBA-Op-2016-13),

–  s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 12. července 2016 o dokončování pokrizových basilejských reforem,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o dokončovací práci na dohodě Basel III(9),

–  s ohledem na probíhající práce Komise na přezkumu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (nařízení o kapitálových požadavcích)(10), zejména pokud jde o přezkum pilíře 2 a ošetření možností a případů vlastního uvážení,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012(11) (směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010(12) (nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí),

–  s ohledem na výroční zprávu Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) za rok 2015 vydanou v červenci 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 („Sdělení o bankovnictví“)(13),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky(14),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 28. července 2016 o posouzení pravidel pro odměňování podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 (COM(2016)0510),

–  s ohledem na specifikace celkové kapacity absorbovat ztráty (TLAC) Rady pro finanční stabilitu z listopadu 2015,

–  s ohledem na pracovní dokument č. 558 Banky pro mezinárodní platby z dubna 2016 s názvem „Proč je bankovní kapitál důležitý z hlediska měnové politiky“,

–  s ohledem na průběžnou zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 19. července 2016 o provádění a koncipování rámce pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL),

–  s ohledem na doplňující analytickou zprávu Komise z října 2016 o dopadech navrženého evropského systému pojištění vkladů (EDIS),

–  s ohledem na konečnou zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 14. prosince 2016 o provádění a koncipování rámce pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL),

–  s ohledem na Dohodu o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí, a zejména na článek 16 této dohody,

–  s ohledem na memorandum o porozumění mezi Jednotným výborem pro řešení krizí a Evropskou centrální bankou ze dne 22. prosince 2015 ve věci spolupráce a výměny informací,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů(15),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů (COM(2015)0586), předložený Komisí dne 24. listopadu 2015,

–  s ohledem na řadu pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví vydaných v rámci směrnice o systémech pojištění vkladů, zejména na konečné zprávy o pokynech k dohodám o spolupráci mezi systémy pojištění vkladů z února 2016 a o pokynech pro zátěžové testy systémů pojištění vkladů z května 2016,

–  s ohledem na prohlášení Euroskupiny a ministrů Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 18. prosince 2013 o mechanismu jištění pro jednotný fond pro řešení problémů,

–  s ohledem na prohlášení Rady ze dne 8. prosince 2015 o bankovní unii a mechanismech překlenovacího financování určených Jednotnému fondu pro řešení krizí bank,

–  s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0019/2017),

A.  vzhledem k tomu, že bankovní unie je nezbytnou součástí měnové unie a je zásadním stavebním kamenem skutečné hospodářské a měnové unie (HMU); vzhledem k tomu, že je třeba vynaložit další úsilí, protože bankovní unie nebude dokončená, dokud nebude mít fiskální mechanismus jištění a třetí pilíř, který by měl mít podobu evropského pojetí pojištění a zajištění vkladů a který je v současnosti projednáván ve výboru; vzhledem k tomu, že bankovní unie bude po svém dokončení důležitým faktorem, který přispěje k prolomení rizika vlády;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka (ECB) se za určitých zvláštních okolností může dostávat do střetu zájmů, protože má současně dvojí odpovědnost: jednak je orgánem pro měnovou politiku, jednak je vykonavatelem bankovního dohledu;

C.  vzhledem k tomu, že během posledních let se poměr kapitálu a likvidity v bankách EU obecně stále zlepšoval; vzhledem k tomu, že i přesto je finanční stabilita stále ohrožena; vzhledem k tomu, že stávající situace si při zavádění rozsáhlých regulačních změn žádá opatrnost, zejména co se týče prostředí financování reálné ekonomiky;

D.  vzhledem k tomu, že se po skončení krize opozdilo náležité vyčištění rozvah bank, což i nadále brzdí hospodářský růst;

E.  vzhledem k tomu, že úlohou evropských orgánů není zajišťovat ziskovost bankovního sektoru;

F.  vzhledem k tomu, že cílem nového režimu řešení krize, který vešel v platnost v lednu 2016, je přinést změnu modelu rekapitalizace z vnějších zdrojů na model rekapitalizace z vnitřních zdrojů; vzhledem k tomu, že účastníci trhu se stále ještě potřebují novému systému přizpůsobit;

G.  vzhledem k tomu, že možnost členství v bankovní unii mají i členské státy, které euro dosud nepřijaly;

H.  vzhledem k tomu, že bankovní unii vytvářejí všechny členské státy, které přijaly euro; vzhledem k tomu, že euro je měnou Evropské unie; vzhledem k tomu, že všechny členské státy kromě těch, které mají výjimku, se zavázaly, že přijmou euro a že se tak připojí k bankovní unii;

I.  vzhledem k tomu, že transparentnost a odpovědnost Komise vůči Parlamentu mají zásadní význam; vzhledem k tomu, že to znamená, že Komise řádně plné doporučení Parlamentu a že Parlament toto plnění řádně hodnotí a monitoruje;

J.  vzhledem k tomu, že naše práce na unii kapitálových trhů by neměla oslabit tlak na dokončení naší práce na bankovní unii, která je základním předpokladem finanční stability v Evropské unii, jejíž fungování se opírá o banky;

K.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů dosahuje odhadovaná hodnota úvěrů v selhání v eurozóně 1 132 miliardy EUR(16);

Dohled

1.  je znepokojen vysokou mírou úvěrů v selhání – podle údajů Evropské centrální banky o stavu v dubnu 2016 držely banky eurozóny v těchto úvěrech 1 014 miliard EUR; domnívá se, že je zásadní tuto míru snížit; vítá, že některé členské státy se již snaží míru úvěru v selhání omezit; konstatuje však, že zatím se tato otázka řešila pouze na vnitrostátní úrovni; domnívá se, že tento problém je třeba vyřešit co nejdříve, uznává však, že nalezení konečného řešení potrvá určitou dobu; domnívá se, že každé navrhované řešení by mělo brát v úvahu zdroj úvěrů v selhání, dopad na úvěrovou kapacitu bank ve vztahu k reálné ekonomice a potřebu vytvoření primárního a sekundárního trhu s úvěry v selhání, například formou bezpečné a transparentní sekuritizace za účasti jak Unie, tak vnitrostátních orgánů; doporučuje, aby Komise pomohla členským státům mimo jiné se zřízením zvláštních společností pro správu aktiv (tzv. zlých bank) a s posílením dohledu; v této souvislosti opakuje, že je důležité, aby úvěry v selhání bylo možné odprodávat, a uvolňovat tak kapitál, což je obzvláště důležité pro banky, které poskytují úvěry malým a středním podnikům; vítá konzultace ECB týkající se návrhu pokynů bankám ve věci úvěrů v selhání, domnívá se však, že je jedná pouze o první krok a že je v této oblasti třeba dosáhnout mnohem většího pokroku; vítá v rámci unie kapitálových trhů návrh Komise o platební neschopnosti a restrukturalizaci, který zahrnuje včasnou restrukturalizaci a poskytnutí druhé šance; vyzývá členské státy, aby tento návrh ještě před přijetím doplnily tím, že zdokonalí své odpovídající právní předpisy, zejména pokud jde o délku obnovovacích postupů, fungování systémů soudnictví a obecněji pak o právní rámec týkající se restrukturalizace dluhu, a aby problém úvěrů v selhání řešily provedením nezbytných udržitelných strukturálních reforem zaměřených na hospodářské oživení; konstatuje, že některé banky eurozóny oslabily své kapitálové základy tím, že podle Banky pro mezinárodní platby vyplácely po celou dobu krize značné dividendy, které v některých případech přesahovaly úroveň nerozděleného zisku; domnívá se, že kapitálová pozice bank může být zlepšena snížením výplat dividend a posílením vlastního kapitálu;

2.  vybízí všechny členské státy, které dosud nepřijaly euro, aby učinily všechny kroky nezbytné k jeho přijetí nebo se staly členy bankovní unie, tak aby mohlo dojít k postupnému sladění bankovní unie s celým vnitřním trhem;

3.  je znepokojen přetrvávající nestabilitou evropského bankovnictví, na niž poukazuje mimo jiné zpráva MMF o celosvětové finanční stabilitě z roku 2016, v níž se uvádí, že Evropa by i v případě cyklické obnovy vykazovala stále vysoký podíl slabých a ohrožených bank; poukazuje na nízkou ziskovost řady institucí v eurozóně; zdůrazňuje, že tuto situaci lze vysvětlit nahromaděním úvěrů v selhání, mírou úrokové sazby a případnými problémy souvisejícími s poptávkou; podporuje výzvu MMF k zásadním změnám, které by se měly týkat jak obchodních modelů bank, tak systémové struktury, s cílem zajistit zdravé evropské bankovnictví;

4.  domnívá se, že státní dluh přináší rizika; konstatuje rovněž, že v některých členských státech investovaly finanční instituce příliš do dluhopisů vydaných jejich vlastní vládou, což vede k nadměrné preferenci domácích aktiv („home bias“), zatímco jedním z hlavních cílů bankovní unie je prolomení rizika vlády; konstatuje, že odpovídající obezřetnostní zacházení se státními dluhopisy může banky pobídnout, aby lépe řídily své expozice vůči státnímu dluhu; konstatuje však, že státní dluhopisy mají zásadní význam jako zdroj vysoce kvalitního, likvidního kolaterálu a při provádění měnové politiky a že změna obezřetnostního zacházení s těmito dluhopisy, zejména pokud se nepředpokládá postupné zavádění, by mohla mít značný dopad jak na finanční, tak na veřejný sektor, a že je před předložením jakéhokoli návrhu nutné zvážit klady a zápory revize stávajícího rámce; bere na vědomí různé politické možnosti uvedené ve zprávě pracovní skupiny na vysoké úrovni o obezřetnostním zacházení se státními dluhopisy projednané na neformálním zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci dne 22. dubna 2016; domnívá se, že regulační rámec EU by měl být v souladu s mezinárodními normami; s velkým zájmem proto očekává výsledky činnosti Rady pro finanční stabilitu v souvislosti se státním dluhem s cílem směřovat další, které ovlivní směřování dalších pokynů; domnívá se, že evropský rámec by měl umožnit tržní disciplínu při zajišťování udržitelné politiky a poskytování vysoce kvalitních a likvidních aktiv pro finanční sektor a bezpečných závazků pro vlády; zdůrazňuje, že souběžně s úvahami o státním dluhu by se mělo zvážit širší sbližování hospodářských záležitostí, pravidel pro poskytování státní pomoci a rizik, jako jsou například nekalé praktiky včetně finančních trestných činů;

5.  domnívá se, že pro vkladatele, investory a orgány dohledu je nutné řešit nadměrnou variabilitu u rizikových vah použitých u rizikově vážených aktiv stejného druhu napříč institucemi; připomíná, že stávající pravidla pro používání interních modelů poskytují bankám značnou míru flexibility a přidávají vrstvu modelování rizik z hlediska dohledu; vítá v této souvislosti práci, kterou odvedl Evropský orgán pro bankovnictví při harmonizaci klíčových předpokladů a parametrů, jejichž rozdílnost byla identifikována jako jeden z hlavních důvodů variability, a rovněž činnost ECB v oblasti bankovního dohledu v rámci projektu banky zaměřeného na cílený přezkum interních modelů s cílem posoudit a potvrdit přiměřenost a vhodnost interních modelů; vybízí k dalšímu pokroku v těchto oblastech; očekává výsledek práce na mezinárodní úrovni zaměřené na zefektivnění používání interních modelů pro operační riziko a pro úvěry podnikům, jiným finančním institucím, specializovaným finančním a akciovým bankám, aby se obnovila důvěryhodnost interních modelů a zajistilo, že se budou zaměřovat na oblasti, kde přinášejí přidanou hodnotu; vítá rovněž zavedení ukazatele pákového poměru jako spolehlivého mechanismu jištění, zejména v případě globálních systémově významných institucí; zdůrazňuje, že pro zajištění dodržování zásady „stejná rizika, stejná pravidla“ je potřeba zavést jednotný přístup, který by více odrážel rizika; vyzývá orgány finančního dohledu, aby nové interní modely povolovaly pouze tehdy, pokud nevedou k neoprávněně výrazně nižším rizikovým vahám; opakuje závěry uvedené ve svém usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o dokončovacích pracích na dohodě Basel III; zejména připomíná, že plánované regulační změny by neměly vyústit v celkové navýšení kapitálových požadavků ani oslabit schopnost bank financovat reálnou ekonomiku, a to zejména malé a střední podniky; zdůrazňuje, že práce na mezinárodní úrovni by měla zohledňovat zásadu proporcionality; připomíná, že je důležité předcházet nepřiměřené penalizaci bankovního modelu EU a vyhnout se diskriminaci unijních a mezinárodních bank; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se při vypracovávání nových mezinárodních norem v této oblasti přihlédne k evropským specifikům a že se při posuzování dopadu budoucích právních předpisů, kterými se provádí mezinárodně dohodnuté standardy, náležitě zohlední zásada proporcionality a existence různých bankovních modelů;

6.  zdůrazňuje, že spolehlivý přístup k finančním prostředkům a řádné přidělení kapitálu v evropském modelu financování opírajícím se o banky silně závisí na solidních rozvahách a řádné kapitalizaci, jejichž obnova po finanční krizi nebyla a není jednotně zajištěna v celé Unii, což brání hospodářskému růstu;

7.  zdůrazňuje, že evropský bankovní sektor hraje klíčovou roli při financování evropského hospodářství a je podporován silným systémem dohledu; vítá proto záměr Komise zachovat v nadcházející revizi směrnice o kapitálových požadavcích a nařízení o kapitálových požadavcích podpůrný faktor pro malé a střední podniky a rozšířit jej i nad úroveň současné prahové hodnoty;

8.  zdůrazňuje, že aby nedošlo k roztříštěnosti předpisů, měly by být v co největší míře dodržovány pokyny poskytnuté mezinárodními fóry s ohledem na regulaci velkých mezinárodně působících bank a dohled nad nimi, které by však neměly v případě potřeby bránit kritickému přístupu nebo cílenému odklonu od mezinárodních norem v případě, že tyto normy nedostatečně zohledňují evropský systém; připomíná závěry svého usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí; zdůrazňuje zejména, že je důležité, aby se Komise, Evropská centrální banka a Evropský orgán pro bankovnictví zapojily do práce Basilejského výboru pro bankovní dohled a předložily Evropskému parlamentu a Radě transparentní a komplexní aktuální informace o stavu jednání Basilejského výboru pro bankovní dohled; domnívá se, že by se EU měla snažit získat v Basilejském výboru pro bankovní dohled odpovídající zastoupení, zejména pokud jde o eurozónu; vyzývá k silnějšímu zviditelnění této úlohy v průběhu zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci a k větší odpovědnosti vůči Hospodářskému a měnovému výboru v Evropském parlamentu; zdůrazňuje, že ECB a jiná fóra by měly podporovat rovné podmínky na celosvětové úrovni zmírněním – spíše než zhoršením – rozdílů mezi jurisdikcemi;

9.  upozorňuje na rizika, včetně systémových rizik, spojená s rychle rostoucím stínovým odvětvím bankovnictví, která jsou uvedena v Monitoru EU stínového bankovnictví z roku 2016; trvá na tom, že jakékoli kroky směřující k regulaci bankovního sektoru musí doplnit odpovídající regulace stínového bankovního sektoru; vyzývá proto ke koordinované činnosti za účelem zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a finanční stability;

10.  zdůrazňuje potřebu komplexního pohledu na kumulativní dopad jednotlivých změn v právním prostředí, ať už se týkají dohledu, absorpce ztrát, řešení problémů nebo účetních standardů;

11.  zdůrazňuje, že možnosti a případy vlastního uvážení na úrovni jednotlivých států mohou brzdit vytvoření rovných podmínek mezi členskými státy a srovnatelnost finančního výkaznictví bank pro veřejnost; v souvislosti s nově navrženou změnou nařízení o kapitálových požadavcích je potěšen možností ukončit nebo omezit využívání některých z nich na úrovni Evropské unie, což umožní řešení stávajících překážek a segmentace, a zachovat pouze možnosti a případy, které jsou skutečně nezbytné s ohledem na rozmanitost bankovních modelů; naléhá, aby byla tato příležitost plně využita; vítá pokyny a nařízení ECB, které v rámci bankovní unie harmonizují uplatňování některých možností a případů vlastního uvážení na úrovni jednotlivých států; připomíná nicméně, že při práci na omezování možností a případů vlastního uvážení na úrovni jednotlivých států by ECB měla postupovat v mezích své působnosti; zdůrazňuje, že práce na prohloubení jednotného souboru pravidel má zásadní význam, a upozorňuje, že je třeba zjednodušit stávající, pozměněné a nové právní předpisy, které se překrývají a prolínají; vyzývá ECB, aby zveřejnila příručku dohledu, v níž jsou uvedeny společné procesy, postupy a metody provádění procesu kontroly orgánem dozoru v rámci eurozóny;

12.  zdůrazňuje, že od vytvoření jednotného mechanismu dohledu došlo k přirozenému získávání znalostí všech členů dozorčí rady, kteří se zabývají řadou rozličných obchodních modelů a subjektů různých velikostí, a že tento stav je třeba podporovat a urychlovat;

13.  bere na vědomí objasnění cílů pilíře 2 a určení jeho místa v pořadí kapitálových požadavků navržené v pozměňovacích návrzích ke směrnici o kapitálových požadavcích; konstatuje, že smyslem poskytování kapitálového poradenství je nalézt rovnováhu mezi otázkami finanční stability a potřebou ponechat orgánům dohledu prostor pro úsudek a analýzu v konkrétních případech; vybízí ECB, aby vyjasnila kritéria, jimiž se řídí poradenství v rámci pilíře 2; připomíná, že toto poradenství neomezuje nejvyšší rozdělitelnou částku, a proto by nemělo být zveřejňováno; domnívá se, že kapitálové poradenství by nemělo vést k prokazatelnému snížení požadavků v rámci pilíře 2; domnívá se, že je zapotřebí větší sblížení v oblasti dohledu, pokud jde o složení kapitálu na pokrytí požadavků a poradenství v rámci pilíře 2; je nicméně potěšen skutečností, že se navržená změna směrnice o kapitálových požadavcích tuto otázkou zabývá;

14.  zdůrazňuje rizika vyplývající z držení aktiv úrovně 3, včetně derivátů, a zejména z obtížnosti jejich oceňování; konstatuje, že tato rizika by měla být omezena a v této souvislosti vyzývá k postupnému omezení držení těchto aktiv; vyzývá jednotný mechanismus dohledu, aby z této otázky učinil jednu ze svých priorit v oblasti dohledu a aby společně s EBA provedl kvantitativní zátěžový test této oblasti;

15.  opětovně zdůrazňuje, že je třeba zajistit větší transparentnost celého souboru postupů v oblasti dohledu, zejména procesu dohledu a hodnocení; žádá ECB o zveřejnění ukazatelů výkonnosti a metriky, aby prokázala účinnost dohledu a posílila jeho vnější odpovědnost; opětovně vyzývá k větší transparentnosti ve vztahu k rozhodnutím a zdůvodněním v rámci pilíře 2; vyzývá ECB, aby zveřejnila společné standardy dohledu;

16.  bere na vědomí rizika, která představují banky, jejichž velikost nebo provázanost nedovoluje jejich selhání („too-big-to-fail“ a „too-interconnected-to-fail“) nebo banky, jejichž složitost nedovoluje řešit jejich problémy („too complex to resolve problems“); bere na vědomí, že byl dohodnut soubor politických opatření navržených na mezinárodní úrovni s cílem řešit tato rizika (zejména celkovou kapacitu absorbovat ztráty (TLAC), clearing derivátů prostřednictvím ústřední protistrany a dodatečný kapitálový požadavek a pákový poměr pro banky celosvětově systémového významu); je odhodlán urychleně pracovat na příslušných legislativních návrzích za účelem jejich provádění v Unii, čímž se dále sníží rizika plynoucí z problému „too-big-to-fail“; připomíná slova Marka Carneyho, předsedy Rady pro finanční stabilitu, o tom, že dohoda ohledně návrhů na společnou mezinárodní normu pro celkovou schopnost globálních systémově významných bank absorbovat ztráty představuje přelom v rámci řešení problémů bank, které jsou příliš velké na to, aby selhaly („too big to fail“); rovněž konstatuje, že účinný mechanismus rekapitalizace z vnitřních zdrojů a uplatňování dostatečně vysokého minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL) jsou důležitou součástí regulačních opatření, jejichž účelem je řešit tuto otázku a umožnit, aby byly obtíže globálních systémově významných bank řešeny, aniž by bylo třeba se uchylovat k veřejné podpoře a aniž by došlo k narušení širšího finančního systému;

17.  zdůrazňuje omezení stávající metodiky zátěžových testů; vítá proto úsilí EBA a ECB o dosažení zlepšení rámce pro provádění zátěžových testů; je nicméně přesvědčen, že je třeba učinit více, aby se zohlednila možnost i realita skutečných krizových situací, například tím, že budou do metodiky začleněny dynamičtější prvky, například účinky přenesení; domnívá se, že nedostatečná transparentnost charakterizující vlastní zátěžové testy ECB vyvolává nejistotu ohledně postupů v oblasti dohledu; vyzývá ECB, aby zveřejnila výsledky svých zátěžových testů a posílila tak důvěru trhu;

18.  domnívá se, že pokud vnitrostátní příslušný orgán odmítne požadavek vzít potaz zvláštní okolnosti zátěžového testu, mělo by tato skutečnost být sdělena EBA a jednotnému mechanismu dohledu, aby byly zajištěny rovné podmínky;

19.  vítá pokrok učiněný s cílem připravit se na to, aby bylo možné přenést určité pravomoci v oblasti řádných a náležitých rozhodnutí; poukazuje nicméně na to, že je zapotřebí změna nařízení s cílem umožnit snazší přenesení rozhodovacích pravomocí v jistých běžných věcech z dozorčí rady na příslušné úředníky; uvítal by změnu, jež by přispěla k efektivnějšímu a účinnějšímu bankovnímu dohledu ECB; vyzývá ECB, aby přesně stanovila cíle a právní rámec pro přenesení rozhodovacích pravomocí;

20.  bere na vědomí zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) o fungování jednotného mechanismu dohledu; bere na vědomí zjištění týkající se nedostatečného počtu zaměstnanců; vyzývá vnitrostátní příslušné orgány a členské státy, aby poskytly ECB v maximálním možném rozsahu potřebné lidské zdroje a ekonomické údaje, aby mohla vykonávat svou práci, zejména pokud jde o kontroly na místě; vyzývá ECB, aby upravila nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu s cílem formalizovat závazky účastnických vnitrostátních příslušných orgánů a zavedla metodiku, která bude zohledňovat rizika a která stanoví cílový počet zaměstnanců a jednotlivé dovednosti, které jsou pro činnost společných týmů dohledu potřebné; je toho názoru, že větší zapojení zaměstnanců ECB a menší závislost na vnitrostátních příslušných orgánech by zlepšily nezávislost dohledu, stejně jako využívání zaměstnanců příslušného orgánu z jednoho členského státu k výkonu dohledu nad institucí z jiného členského státu, což rovněž přispívá k účinnému řešení rizika nekonání v oblasti dohledu; vítá spolupráci ECB s Evropským parlamentem na pracovních podmínkách zaměstnanců; vyzývá ECB, aby podporovala dobré pracovní prostředí, které napomáhá profesní soudržnosti v rámci ECB; připomíná možný střet zájmů mezi úkoly v oblasti dohledu a odpovědností za peněžní politiku a také potřebu jasného oddělení obou funkcí; vyzývá ECB, aby provedla analýzu rizik možných střetů zájmů a aby si pro případy, kdy se jedná o konkrétní zdroje pro bankovní dohled, naplánovala samostatné vykazování zdrojů; je přesvědčen, že ačkoli je oddělení peněžní politiky a politiky v oblasti dohledu ústřední zásadou, nemělo by bránit úsporám nákladů, které umožňuje sdílení služeb, za předpokladu, že tyto služby nejsou kritické z hlediska tvorby politik a že jsou zavedeny náležité záruky; žádá ECB, aby při vytváření návrhů kvazilegislativních opatření pořádala veřejné konzultace, aby tak zvýšila svoji odpovědnost;

21.  zdůrazňuje, že vytvoření jednotného mechanismu dohledu doprovázelo posílení vlivu Evropské unie na mezinárodní scéně ve srovnání s dřívější situací;

22.  podtrhuje, že oddělení úkolů v oblasti dohledu a funkcí v oblasti peněžní politiky by mělo jednotnému mechanismu dohledu umožnit, aby ve všech relevantních záležitostech zaujímal nezávislé postavení, včetně možných účinků cílů ECB týkajících se úrokových sazeb na finanční postavení bank, nad nimiž je vykonáván dohled;

23.  sdílí názor EÚD, že od zřízení jednotného mechanismu dohledu vznikla auditní mezera; je znepokojen tím, že z důvodu omezení přístupu EÚD k dokumentům ze strany ECB zbývá mnoho důležitých oblastí, v nichž audit neproběhl; naléhavě vyzývá ECB, aby plně spolupracovala s EÚD s cílem umožnit mu vykonávat svůj mandát a posílit tak svoji odpovědnost;

24.  připomíná, že v rámci regulace i provádění dohledu je nutné najít rovnováhu mezi potřebou proporcionality a potřebou jednotného přístupu; v této souvislosti bere na vědomí předložené změny týkající se požadavků na podávání zpráv a odměňování obsažené v návrhu Komise, kterým se mění směrnice 2013/36/EU; vyzývá Komisi, aby upřednostnila práci na „balíčku pro malé banky“ a aby ji rozšířila o posouzení proveditelnosti budoucího regulačního rámce sestávajícího z méně složitých, vhodnějších a přiměřenějších obezřetnostních pravidel specifických pro různé druhy bankovního modelu; poukazuje na to, že všechny banky by měly podléhat dohledu na odpovídající úrovni; připomíná, že odpovídající dohled je klíčem k monitorování rizik bank, ať už je jejich velikost jakákoli; respektuje rozdělení rolí a pravomocí mezi Jednotný výbor pro řešení krizí, EBA a další orgány v rámci Evropského systému dohledu nad finančním trhem a současně vyzdvihuje význam účinné spolupráce; vnímá potřebu překonat nárůst překrývajících se požadavků na podávání zpráv a vnitrostátních výkladů evropských právních předpisů na společném trhu; podporuje dosavadní snahu zefektivnit požadavky, jako je např. myšlenka, z níž vychází evropský rámec pro podávání zpráv (ERF), a vybízí k dalšímu úsilí v tomto směru s cílem zabránit dvojímu podávání zpráv a zbytečným dodatečným nákladům na regulaci; vyzývá Komisi, aby tuto záležitost náležitě řešila, a to v souladu se svými závěry vyplývajícími z výzvy k předložení důkazů, např. prostřednictvím návrhu na společný jednotný a konsolidovaný postup podávání zpráv v oblasti dohledu; rovněž požaduje, aby byly ad hoc i stálé požadavky na podávání práv ohlašovány včas, aby se zajistila vysoká kvalita údajů a bezpečnost plánování;

25.  zdůrazňuje, že bezpečnost a dobrý stav banky nelze zachytit pouhým posouzením její rozvahy v určitém časovém okamžiku, neboť je zajišťují dynamické interakce mezi bankou a trhy a ovlivňují je nejrůznější prvky ekonomiky jako celku; zdůrazňuje proto, že řádný rámec pro finanční stabilitu a růst by měl být komplexní a vyvážený, aby pokryl dynamické postupy dohledu, a neměl by se soustředit pouze na statickou regulaci týkající se především kvantitativních aspektů;

26.  upozorňuje na rozdělení odpovědnosti mezi ECB a EBA; zdůrazňuje, že ECB by se neměla stát faktickým určovatelem standardů pro banky, jež nepodléhají jednotnému mechanismu dohledu;

27.  konstatuje, že dne 18. května 2016 přijala Rada ECB nařízení o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a úvěrovém riziku (databáze AnaCredit); vyzývá ECB, aby národním centrálním bankám poskytla při zavádění databáze co největší prostor;

28.  vyzývá ECB, aby nezahajovala práci na jakýchkoli dalších fázích databáze AnaCredit, dokud neproběhne veřejná konzultace za plné účasti Evropského parlamentu a se zvláštním ohledem na zásadu proporcionality;

29.  opětovně zdůrazňuje význam silných a dobře fungujících IT systémů, které vyhovují potřebám funkcí jednotného mechanismu dohledu v oblasti dohledu a bezpečnostním zájmům; vyjadřuje politování nad nedávnými zprávami o přetrvávajících nedostatcích IT systému;

30.  vítá zřízení vnitrostátních výborů pro systémová rizika, ale zdůrazňuje, že vytvořením bankovní unie narůstá potřeba posílit makroobezřetnostní politiku na evropské úrovni s cílem náležitě řešit možné přeshraniční přenosy systémových rizik; vybízí Komisi, aby při svém celkovém přezkumu makroobezřetnostního rámce v roce 2017 navrhla soudržný a účinný makroobezřetnostní dohled; vyzývá Komisi, aby byla obzvláště ambiciózní, pokud jde o posílení institucionální a analytické kapacity ESRB posuzovat rizika a slabá místa i mimo bankovní sektor a zasahovat odpovídajícím způsobem; domnívá se, že nástroje založené na půjčkách (například LTV a DSTI) by měly být zakotveny v evropských právních předpisech, aby se zajistila harmonizace při používání těchto doplňkových typů makroobezřetnostních nástrojů; zdůrazňuje, že je třeba v oblasti markoobezřetnostního dohledu omezit institucionální složitost a zdlouhavý proces interakce mezi ESRB, ECB/ jednotným mechanismem dohledu a vnitrostátními orgány a mezi příslušnými a jmenovanými vnitrostátními orgány; vítá v tomto ohledu dosažený pokrok v přeshraniční koordinaci na základě doporučení ESRB o dobrovolné vzájemnosti; znovu žádá o vysvětlení spojitosti mezi markoobezřetnostním rámcem a stávajícími mikroobezřetnostními nástroji, aby byla zajištěna efektivní interakce mezi makroobzřetnostními a mikroobezřetnostními nástroji politiky; vyjadřuje znepokojení nad slabými místy odvětví nemovitostí, která určila ESRB; konstatuje, že EBA stále neposkytl regulační technické normy týkající se podmínky kapitálových požadavků na hypoteční expozice podle čl. 124 odst. 4 písm. b) a čl. 164 odst. 6 nařízení o kapitálových požadavcích; jen malý počet členů jednotného mechanismu dohledu doposud aktivoval nebo plánuje aktivovat všeobecné rezervy pro případ systémového rizika a proticyklickou kapitálovou rezervu; konstatuje, že ECB dosud neuplatňovala své pravomoci v oblasti makroekonomického dohledu v plném rozsahu tím, že by usnadnila přijetí makroobezřetnostních nástrojů v oblasti dohledu vnitrostátními orgány;

31.  zdůrazňuje, že v důsledku referenda o členství Spojeného království v EU je nezbytné posoudit celý Evropský systém dohledu nad finančním trhem (ESFS), včetně možností hlasování v rámci evropských orgánů dohledu, a zejména mechanismus dvojí většiny podle čl. 44 odst. 1 nařízení o EBA; zdůrazňuje, že případná jednání navazující na referendum by neměla vést k podpoře deregulace ve finančním sektoru;

32.  vítá vynikající práci společných týmů dohledu, které jsou dobrým příkladem evropské spolupráce a budování znalostí; poukazuje na to, že navrhované budoucí využívání rotačního systému v organizaci společných týmů dohledu by mělo zaručit objektivní dohled a současně zohlednit zdlouhavý proces budování znalostí v této velice složité odborné oblasti;

33.  vítá skutečnost, že bankovní unie v obecné rovině odstranila problém domovského nebo hostitelského dohledu tím, že byl zřízen jediný vykonavatel dohledu, a výrazně zlepšila výměnu relevantních informací mezi orgány dohledu, čímž umožnila celostnější dohled nad přeshraničními bankovními skupinami; zdůrazňuje, že kvůli současnému neúplnému stavu bankovní unie musí přezkum nařízení o kapitálových požadavcích týkající se likvidity a osvobození od kapitálových požadavků náležitě zohlednit zájmy ochrany spotřebitelů v hostitelských zemích;

34.  vítá iniciativu ECB, aby měly banky, nad nimiž je vykonáván dohled, povinnost podávat zprávy o významných kybernetických útocích prostřednictvím služby upozornění v reálném čase a aby jednotný mechanismus dohledu při kontrolách na místě dohlížel na kybernetickou bezpečnost; vyzývá k vytvoření právního rámce, který usnadní výměnu citlivých informací mezi bankami důležitých pro prevenci kybernetických útoků;

35.  zdůrazňuje zásadní roli kybernetické bezpečnosti bankovních služeb a potřebu podnítit finanční instituce, aby byly při ochraně údajů spotřebitelů a zajišťování kybernetické bezpečnosti velmi ambiciózní;

36.  konstatuje, že jednotnému mechanismu dohledu byl svěřen úkol dohledu nad evropským bankovnictvím pro účely zajištění souladu s obezřetnostními pravidly EU a zajištění finanční stability, zatímco jiné úkoly v oblasti dohledu se zřejmými vedlejšími dopady jinde v Evropě zůstaly v rukou vnitrostátních vykonavatelů dohledu; v této souvislosti zdůrazňuje, že jednotný mechanismus dohledu by měl mít pravomoci v oblasti sledování, pokud jde o činnosti vnitrostátních vykonavatelů dohledu nad bankami týkající se boje proti praní špinavých peněz; zdůrazňuje, že EBA by rovněž měly být svěřeny dodatečné pravomoci v oblasti boje proti praní špinavých peněz, včetně pravomoci provádět posouzení na místě u příslušných orgánů členských států, aby orgán mohl vyžadovat předložení veškerých informací, jež jsou relevantní pro posouzení souladu, vydávat doporučení ohledně kroků k nápravě, tato doporučení zveřejňovat a přijímat opatření, jež jsou nezbytná pro zajištění toho, aby doporučení byla skutečně provedena;

37.  opětovně vyzývá EBA, aby v souladu se svým mandátem posílil a rozšířil rámec na ochranu spotřebitelů pro bankovní služby a doplnil tak obezřetnostní dohled ze strany jednotného mechanismu dohledu;

Řešení krize

38.  připomíná, že při řešení budoucí bankovní krize je třeba dodržovat pravidla státní podpory a že výjimečná mimořádná státní podpora musí být pouze preventivní a dočasné povahy a nemůže sloužit jako prostředek snižování ztrát, které určitá instituce utrpěla nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně utrpí; žádá, aby Jednotný výbor pro řešení krizí a Komise společně vymezily účinné postupy pro rozhodování v případě řešení krize bank, zvláště pokud jde o stanovení časového rámce; je toho názoru, že je třeba vyjasnit flexibilitu, kterou poskytuje stávající rámec, a připomíná, že by měla být lépe využívána s cílem řešit konkrétní situace, aniž by to bránilo skutečnému řešení problémů bank, které se dostaly do platební neschopnosti, například v případě preventivních a alternativních opatření, jež vyžadují využití finančních prostředků systémů pojištění vkladů, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 3 a 6 směrnice o systémech pojištění vkladů; vyzývá proto Komisi, aby znovu uvážila svůj výklad příslušných pravidel státní podpory tak, aby bylo zaručeno reálné provádění preventivních a alternativních opatření stanovených evropským zákonodárcem ve směrnici o systémech pojištění vkladů; poznamenává, že určité situace se řešily odlišným způsobem bez jasného odůvodnění; připomíná Komisi, že zpráva, jež by měla posoudit, zda přetrvává potřeba opravňující k preventivním rekapitalizacím a zda jsou splněny podmínky, na které se taková opatření vážou, měla být podána do 31. prosince 2015; vyzývá Komisi, aby tuto zprávu předložila co nejdříve;

39.  vybízí Komisi, aby ve světle zkušeností s přezkumem nařízení (EU) č. 806/2014 a v rámci tohoto přezkumu posoudila, zda Jednotný výbor pro řešení krizí a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize mají dostatečné pravomoci k přijímání opatření včasného zásahu a dostatečné nástroje k jejich provádění, aby v době krize bylo možné zabránit nebezpečnému odlivu bankovního kapitálu a snížení schopnosti absorbovat ztráty;

40.  zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit praktické otázky, které mají přímý dopad na řešení problémů bank, jako je spolehlivost poskytovatelů služeb, kteří poskytují kriticky významné služby, jako je tomu například v případě subdodavatelských služeb v oblasti IT;

41.  bere na vědomí návrhy Komise, aby se součástí pilíře 1 stal požadavek minimální celkové schopnosti absorbovat ztráty (TLAC), který by se v souladu s mezinárodními standardy vztahoval na globální systémově významné banky; všímá si rozdílů mezi standardy celkové schopnosti absorbovat ztráty (TLAC) a minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (MREL); zdůrazňuje však, že oba standardy mají stejný cíl, a sice zajistit, aby banky měly dostatek regulatorního kapitálu a schopnost absorbovat ztráty, tak aby se rekapitalizace z vnitřních zdrojů mohla stát účinným nástrojem řešení problémů bank, aniž by vytvářela finanční nestabilitu a aniž by bylo potřeba používat veřejné prostředky, čímž by se zabránilo socializaci soukromých rizik; dochází tedy k závěru, že komplexní přístup k absorpci ztrát může být dosažen kombinací obou dvou, přičemž minimálním standardem by měl být standard celkové schopnosti absorbovat ztráty (TLAC), jak se předpokládá v současném návrhu Komise, na kterém se musí společní zákonodárci dohodnout; zdůrazňuje, že by mělo být řádně zváženo zachování obou kritérií velikosti a rizikové váženosti aktiv, a bere na vědomí propojení kritérií rizikové váženosti aktiv, na nichž se zakládá standard celkové schopnosti absorbovat ztráty (TLAC), a pokračujících prací EU a Basilejského výboru pro bankovní dohled na vnitřních modelech a na dokončování rámce Basel III; zdůrazňuje, že při stanovení výše požadavků MREL nebo při jejich novém zavádění je třeba věnovat zvláštní pozornost potřebě vytvořit trh pro způsobilé závazky MREL; zdůrazňuje, že je důležité, aby orgánu příslušnému k řešení krize zůstal při stanovování požadavků MREL volný prostor pro rozhodování a aby bylo zajištěno, že banky budou mít dostatek podřízených dluhů a prostředků na rekapitalizaci z vnitřních zdrojů; zdůrazňuje, že trh by měl být náležitým způsobem informován, aby si investoři nevykládali požadavky MREL mylně;

42.  upozorňuje na to, že je důležité právními předpisy vyjasnit pořadí kapitálových rezerv a kmenového kapitálu tier 1, který může být klasifikován jako MREL; zdůrazňuje, že je třeba přijmout právní předpisy, které jasně rozdělí odpovědnosti a pravomoci orgánů příslušných k řešení krize a orgánů příslušných k přijímání včasných intervenčních opatření v případech, kdy dojde k porušení požadavků MREL; bere na vědomí návrh Komise na zavedení pokynů k požadavkům MREL; znovu připomíná, že přesné stanovení výše MREL by mělo být vždy úzce spojeno se strategií řešení problémů bank a touto strategií odůvodněno;

43.  upozorňuje na to, že je důležité právními předpisy vyjasnit, že kmenový kapitál tier 1, který může být klasifikován jako MREL, představuje nejvyšší kapitálovou rezervu, aby nedocházelo k dvojímu započítávání kapitálu;

44.  zdůrazňuje, že pro důslednější a účinnější provádění směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank je zásadní, aby byla ve všech členských státech harmonizována hierarchie nároků v případě platební neschopnosti bank a poskytnuta jistota přeshraničním investorům; vítá proto, že podle návrhu Komise má být harmonizace hierarchie nároků důkladnější; poznamenává, že lepší harmonizace zákonem upraveného insolvenčního režimu a hierarchie nároků s ním spojených bude důležitá jak v případě bank, protože nebude docházet k nesrovnalostem s bankovním insolvenčním režimem, tak v případě společností, protože přeshraničním investorům přinese větší míru právní jasnosti a jistoty a přispěje k řešení problémů úvěrů v selhání; vítá skutečnost, že směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank přinesla důležitou změnu v hierarchii nároků v platební neschopnosti tím, že dává vyšší prioritu pojištěným vkladům, které jsou nyní považovány za nadřazené všem kapitálovým nástrojům, schopnosti absorbovat ztráty, jiným prioritním dluhům a nepojištěným vkladům; vyzývá Jednotný výbor pro řešení krizí, aby představil výsledky posouzení schopnosti řešit problémy globálních a jiných systémově významných bank a navrhl opatření, jež umožní překonat překážky, které takovým řešením brání;

45.  všímá si škály právních možností dostupných k zajištění podřízení dluhu, který může být započítán do celkové schopnosti absorbovat ztráty (TLAC); zdůrazňuje, že Rada pro finanční stabilitu žádnou z nich neupřednostňuje; je toho názoru, že zvolený přístup by měl v první řadě nastolit rovnováhu mezi flexibilitou, efektivitou, právní jistotou a schopností trhu absorbovat nové kategorie dluhů;

46.  žádá, aby byly zváženy záporné dopady na reálnou ekonomiku, které může mít revize basilejských pravidel, zavedení požadavků MREL, zavedení celkové schopnosti absorbovat ztráty (TLAC) a mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS) 9; žádá, aby bylo navrženo řešení, které umožní tyto dopady zmírnit;

47.  připomíná, že nově zavedený systém řešení problémů bank vedl k tomu, že některé nástroje nabízené investorům, zejména těm retailovým, jsou zatížené vyšším rizikem ztráty než ty, které nabízel předchozí systém; dále připomíná, že nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by měly být prodávány především vhodným investorům, kteří mohou absorbovat možné ztráty bez toho, aby tím bylo ohroženo jejich dobré finanční postavení; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby podporovala uplatňování příslušných stávajících právních předpisů, a vyzývá evropské orgány dohledu, aby co největší měrou přispěly k odhalování nesprávných prodejních postupů;

48.  upozorňuje na to, že požadavek smluvního uznávání pravomoci k odepsání závazků upravených jinými právními předpisy než předpisy EU, který je zakotvený ve směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank, je těžko splnitelný; domnívá se, že se jedná o problém, který je třeba neodkladně řešit; bere na vědomí, že příslušné orgány mají mít podle navrhovaných změn ve směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank právo na to, aby upustily od tohoto požadavku; domnívá se, že tento přístup umožňuje flexibilitu a individuální posuzování předmětných závazků; vyzývá Komisi a orgány příslušné k řešení krize, aby zajistily, že podmínky pro udělení výjimky a následná konkrétní rozhodnutí o výjimkách nebudou ohrožovat schopnost bank řešit své problémy;

49.  poukazuje na to, že k zajištění bezproblémového řešení krizí je nejdůležitější rychlá a účinná výměna informací mezi orgány dohledu a orgány příslušnými k řešení krize; vítá přijetí memoranda o porozumění mezi ECB a jednotným mechanismem pro řešení krizí o spolupráci a výměně informací; vyzývá ECB, aby v memorandu o porozumění upřesnila postupy komunikace mezi smíšenými dozorčími týmy a vnitřními týmy pro řešení problémů; doporučuje, aby účast ECB jako stálého pozorovatele na plenárních a výkonných zasedáních Jednotného výboru pro řešení krizí byla plně reciproční, tzn. aby se i zástupce Jednotného výboru pro řešení krizí účastnil jako stálý pozorovatel zasedání dozorčí rady ECB;

50.  poukazuje na dvojí úlohu členů Jednotného výboru pro řešení krizí, kteří jsou zároveň členy výkonného orgánu s rozhodovacími pravomocemi i členy vrcholného vedení s odpovědností vůči předsedovi výboru, a domnívá se, že do konce stávajícího mandátu je třeba přistoupit k vyhodnocení této struktury;

51.  připomíná, že podstata mezivládní dohody o Jednotném fondu pro řešení krizí spočívá v tom, že má být nakonec začleněna do právního rámce Unie; vyzývá Komisi, aby uvažovala o způsobech, jak to učinit; zdůrazňuje, že připravované začlenění rozpočtového paktu do právních předpisů Unie by mohlo být užitečným vzorem;

52.  žádá, aby předem hrazené příspěvky do Jednotného fondu pro řešení krizí byly vypočítány co nejtransparentnějším způsobem a s ohledem na potřebu harmonizovat informace o výsledcích výpočtu a zlepšit porozumění jeho metodice; vyzývá Komisi, aby nanejvýš pečlivě přezkoumala výpočet výše příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí, které stanoví 27. bod odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, a aby přezkoumala zejména vhodnost rizikového faktoru, aby bylo zajištěno, že bude náležitě zohledněn rizikový profil méně komplexních institucí;

53.  poukazuje na prohlášení ministrů financí ze dne 8. prosince 2015 o mechanismech překlenovacího financování Jednotného fondu pro řešení krizí; v této souvislosti konstatuje, že 15 z 19 členských států eurozóny již podepsalo harmonizovanou dohodu o mechanismu úvěrů s Jednotným výborem pro řešení krizí; připomíná, že tyto individuální úvěrové linky budou sloužit jen jako poslední možnost; je toho názoru, že toto řešení nestačí k odstranění bludného kruhu mezi bankami a k zastavení rekapitalizací z prostředků daňových poplatníků; vyzývá k rychlému pokroku v práci Rady a Komise na společném fiskálním mechanismu jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí, za jehož konečné financování by mělo nést odpovědnost bankovní odvětví a který by měl být ve střednědobém horizontu rozpočtově neutrální, jak bylo sjednáno v rámci dohody o Jednotném fondu pro řešení krizí a potvrzeno Evropskou radou v červnu 2016;

Pojištění vkladů

54.  znovu opakuje svoji výzvu, aby byl zaveden třetí pilíř, aby byla bankovní unie kompletní; připomíná, že ochrana vkladů je společným zájmem všech občanů EU; v současné době projednává na úrovni výboru návrh systému EDIS;

55.  zdůrazňuje, že zřízení EDIS a diskuze spojené s tímto projektem by neměly vést k oslabení úsilí o zlepšení provádění směrnice o systémech pojištění vkladů; vítá práci, kterou k podpoře konvergence v této oblasti nedávno vykonal orgán EBA; vítá skutečnost, že všechny členské státy provedly směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank; připomíná všem členským státům, že musí uplatňovat a správně provést směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank a směrnici o systémech pojištění vkladů;

56.  připomíná, že úlohou Komise je zaručovat v celé EU rovné podmínky a že by neměla dopustit, aby na vnitřním trhu docházelo k jakémukoli tříštění;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ECB, Jednotnému výboru pro řešení krizí, vnitrostátním parlamentům a příslušným orgánům uvedeným v čl. 4 odst. 1 bodě 40 nařízení (EU) č. 575/2013.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0006.
(2) http://www.consilium.europa.eu/cs/european-council/pdf/20120629-euro-area-summit-statement-cs_pdf.
(3) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.
(4) Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1.
(5) https://www.bankingsupervision.europa.eu/ecb/pub/pdf/ssmar2015.cs.pdf.
(6) Jednotný mechanismus dohledu – dobrý začátek, jsou však zapotřebí další zlepšení, http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR16_29/SR_SSM_CS.pdf.
(7) Úř. věst. L 78, 24.3.2016, s. 60.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0108.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0439.
(10) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(11) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.
(12) Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1.
(13) Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1.
(14) Úř. věst. L 237, 3.9.2016, s. 1.
(15) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149.
(16) 5. nezávislá zpráva o roční analýze růstu na rok 2017, 23. listopadu 2016.


Biologické pesticidy představující nízké riziko
PDF 418kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko (2016/2903(RSP))
P8_TA(2017)0042B8-0140/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(1), zejména na články 22 a 47, čl. 66 odst. 2 a přílohu II bod 5 tohoto nařízení,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(2), a zejména na články 12 a 14 této směrnice,

–  s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, pokud jde o kritéria pro schvalování účinných látek představujících nízké riziko (D046260/01),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o technologických řešeních v oblasti udržitelného zemědělství v EU(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků(4),

–  s ohledem na „prováděcí plán pro zvýšení dostupnosti přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko a urychlení provádění integrované ochrany proti škůdcům v členských státech“ vypracovaný odbornou skupinou pro udržitelnou ochranu rostlin, jejž schválila Rada dne 28. června 2016,

–  s ohledem na Akční plán Komise proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (COM(2011)0748) a nadcházející Akční plán proti antimikrobiální rezistenci (AMR), který má Komise spustit v roce 2017,

–  s ohledem na otázku Komisi o biologických pesticidech představujících nízké riziko (O-000147/2016 – B8-1821/2016),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že o používání konvenčních přípravků na ochranu rostlin se vedou stále častěji veřejné diskuse kvůli jejich potenciálnímu riziku pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí;

B.  vzhledem k tomu, že počet účinných látek, které jsou dostupné na trhu EU a jež jsou používány na ochranu rostlin, klesá; vzhledem k tomu, že zemědělci EU nadále požadují rozmanitost nástrojů na ochranu plodin;

C.  vzhledem k tomu, že je důležité podporovat rozvoj alternativních postupů ke snižování závislosti na konvenčních pesticidech;

D.  vzhledem k tomu, že zabránění plýtvání potravinami je v EU prioritou a že přístup ke vhodným řešením pro ochranu rostlin je zásadní pro prevenci škod způsobených škůdci a chorobami, jež vedou k plýtvání potravinami; vzhledem k tomu, že podle FAO zůstane 20 % produkce ovoce a zeleniny v Evropě na polích(5);

E.  vzhledem k tomu, že je stále možné nalézt nežádoucí rezidua pesticidů v půdě, vodě a životním prostředí obecně, a určité množství zemědělských produktů rostlinného či živočišného původu dokonce může obsahovat rezidua pesticidů překračující maximální úrovně reziduí pro pesticidy;

F.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví kritéria pro přípravky představující nízké riziko, jež se uplatní bez ohledu na původ přípravku, a vzhledem k tomu, že pesticidy představující nízké riziko mohou být biologického i syntetického původu;

G.  vzhledem k tomu, že biologické pesticidy jsou obecně vnímány jako přípravky na ochranu rostlin založené na mikroorganismech, rostlinných výtažcích, chemických nebo semiochemických látkách biologického původu (jako jsou například feromony nebo různé esenciální oleje) a jejich vedlejších produktech; vzhledem k tomu, že stávající regulační rámec pro pesticidy (přípravky na ochranu rostlin(6)) z právního hlediska nerozlišuje mezi biologickými a syntetickými chemickými přípravky na ochranu rostlin;

H.  vzhledem k tomu, že nedávné vědecké studie ukazují, že subletální kontakt s některými herbicidy může vyvolat negativní změny v citlivosti bakterie vůči antibiotikům(7) a že kombinace vysoké míry používání herbicidů a antibiotik v blízkosti hospodářských zvířat a hmyzu může vést k oslabení léčivých účinků těchto antibiotik;

I.  vzhledem k tomu, že přípravky na ochranu rostlin biologického původu představující nízké riziko mohou být životaschopnou alternativou ke konvenčním přípravkům na ochranu rostlin pro tradiční i ekologické zemědělce a přispívat k udržitelnějšímu zemědělství; vzhledem k tomu, že některé přípravky na ochranu rostlin biologického původu mají nové mechanismy fungování, což by mohlo být přínosné s ohledem na rostoucí resistenci vůči konvenčním přípravkům na ochranu rostlin a což by mohlo omezit dopad na necílové organismy; vzhledem k tomu, že přípravky na ochranu rostlin biologického původu představující nízké riziko by měly být jednou z upřednostňovaných voleb neprofesionálních uživatelů a pro účely zahrádkářství spolu s dalšími nechemickými metodami kontroly či prevence;

J.  vzhledem k tomu, že k dostatečnému pokrytí potřeby potravin a krmiv je nutné používat přípravky na ochranu rostlin a že v rámci registrace přípravků na ochranu rostlin a jejich účinných látek je uplatňována zásada předběžné opatrnosti(8);

K.  vzhledem k tomu, že dlouhý proces schvalování a registrace před uvedením pesticidů biologického původu představujících nízké riziko na trh vytváří významnou ekonomickou překážku pro výrobce;

L.  vzhledem k tomu, že podle směrnice 2009/128/ES je v Unii provádění integrované ochrany proti škůdcům povinné; vzhledem k tomu, že členské státy a místní orgány by měly klást větší důraz na udržitelné používání pesticidů včetně jejich alternativ v podobě přípravků na ochranu rostlin biologického původu;

M.  vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 1107/2009 jsou účinné látky schvalovány na úrovni Unie, zatímco povolování přípravků na ochranu rostlin, které tyto účinné látky obsahují, spadá do působnosti členských států;

N.  vzhledem k tomu, že článek 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 umožňuje, aby byly účinné látky schváleny jako účinné látky představující nízké riziko, pokud splňují obecná kritéria pro schválení a zvláštní kritéria pro schválení účinných látek představujících nízké riziko uvedená v příloze II bodu 5; vzhledem k tomu, že článek 47 nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že přípravky na ochranu rostlin, které obsahují pouze účinné látky představující nízké riziko a neobsahují žádné látky vzbuzující obavy, u nichž nejsou zapotřebí žádná zvláštní opatření ke snížení rizik a které jsou dostatečně účinné, se povolí jako přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko;

O.  vzhledem k tomu, že v současnosti je v Unii schváleno pouze sedm účinných látek představujících nízké riziko, přičemž u šesti z nich se jedná o účinné látky biologického původu; vzhledem k tomu, že Komise ve svém programu obnovy uvádí jako prioritu posouzení předpokládaných účinných látek představujících nízké riziko;

P.  vzhledem k tomu, že určitý počet členských států odmítl povolit přípravky obsahující účinné látky biologického původu představující nízké riziko, neboť jsou podle jejich mínění ve srovnání se syntetickými chemickými pesticidy méně účinné, přičemž neberou ohled na probíhající inovace odvětví pesticidů biologického původu představujících nízké riziko a nezvažují přínosy ekologického zemědělství pro účinnost využívání zdrojů a zemědělské, zdravotní a environmentální náklady některých jiných přípravků na ochranu rostlin;

Q.  vzhledem k tomu, že stávající regulační rámec vytváří určité pobídky pro účinné látky představující nízké riziko a přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko, a sice prodloužené patnáctileté období prvního schválení u účinných látek představujících nízké riziko v souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 a zkrácenou 120denní lhůtu pro povolení přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko v souladu s článkem 47 nařízení (ES) č. 1107/2009; avšak vzhledem k tomu, že tyto regulační pobídky se uplatňují až na konci schvalovacího procesu, poté co byla účinná látka klasifikována jako účinná látka představující nízké riziko;

R.  vzhledem k tomu, že článek 12 směrnice 2009/128/ES stanoví, že v určitých oblastech, jako jsou oblasti využívané širokou veřejností a chráněné oblasti, by mělo být používání pesticidů minimalizováno nebo zakázáno; vzhledem k tomu, že v takových případech se přijmou vhodná opatření na řízení rizik a upřednostňuje se používání přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko a opatření pro biologickou ochranu; vzhledem k tomu, že některé členské státy již dávno zakázaly používání pesticidů v těchto konkrétních oblastech;

S.  vzhledem k tomu že Komise předložila Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (výbor PAFF) návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o kritéria pro schvalování účinných látek představujících nízké riziko; vzhledem k tomu, že tento návrh obsahuje předpoklad nízkorizikového statusu účinných látek, které jsou mikroorganismy;

Obecné úvahy

1.  zdůrazňuje, že je třeba v Unii bezodkladně zvýšit dostupnost pesticidů představujících nízké riziko, včetně přípravků na ochranu rostlin biologického původu představujících nízké riziko;

2.  zdůrazňuje, že zemědělci musí mít k dispozici širší soubor nástrojů na ochranu plodin, aby mohli rozhodnout, jaké opatření jejich plodiny ochrání nejlépe a nejudržitelněji; vybízí proto k širšímu využívání různých nástrojů, včetně pesticidů biologického původu představujících nízké riziko, a to v souladu se zásadami integrované ochrany proti škůdcům;

3.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit dostupnost souboru nástrojů ochrany proti škůdcům pro ekologické zemědělství, který je v souladu jak s požadavky na ekologické zemědělství, tak s požadavky na účinné využívání zdrojů;

4.  zdůrazňuje, že musí být uspokojena poptávka spotřebitelů po bezpečných potravinách, které jsou cenově dostupné a vyráběné udržitelným způsobem;

5.  zdůrazňuje, že v zájmu vývoje a používání nových přípravků na ochranu rostlin biologického původu představujících nízké riziko by mělo být posuzování jejich účinnosti a jejich rizik, jakož i jejich schopnosti vyhovět potřebám zemědělství v environmentální, zdravotní a hospodářské oblasti koncipováno tak, aby poskytovalo zemědělcům náležitou úroveň ochrany rostlin;

6.  zdůrazňuje význam veřejné diskuse o dostupnosti alternativ ke konvenčním přípravkům na ochranu rostlin a o zpřístupnění širší škály přípravků zemědělcům a pěstitelům, a to včetně přípravků na ochranu rostlin biologického původu představujících nízké riziko a dalších biologických ochranných opatřeních, s cílem nalézt řešení, která jsou neudržitelnější z hlediska životního prostředí, zdraví a ekonomiky; zdůrazňuje, že je nutné zvyšovat povědomí o potřebě zajistit udržitelnost ochrany plodin; podporuje další výzkum a inovace v oblasti přípravků na ochranu rostlin biologického původu představujících nízké riziko;

7.  vítá „prováděcí plán pro zvýšení dostupnosti přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko a urychlení provádění integrované ochrany proti škůdcům v členských státech“, jejž schválila Rada; vyzývá členské státy, Komisi a Evropskou a organizaci na ochrany rostlin ve Středomoří (EPPO), aby provádění tohoto plánu sledovaly;

Okamžitá opatření

8.  žádá bezodkladné přijetí návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o kritéria pro schvalování účinných látek představujících nízké riziko, který Komise předložila Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva; vyzývá Komisi, aby tato kritéria průběžně aktualizovala v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky;

9.  žádá Komisi a členské státy, aby urychlily vývoj, povolování, registraci a sledování používání přípravků na ochranu rostlin biologického původu představujících nízké riziko a zároveň zachovaly vysokou úroveň posuzování rizik;

10.  vybízí členské státy, aby do svých vnitrostátních akčních plánů v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví lidí začlenily používání pesticidů biologického původu představujících nízké riziko;

11.  vybízí, aby si členské státy vyměňovaly informace a osvědčené postupy týkající se výsledků výzkumu v oblasti boje proti škůdcům, což umožní najít alternativní řešení, která budou životaschopná z hlediska environmentálního, zdravotního i hospodářského;

12.  vyzývá Komisi, aby znovu zjistila, jaké látky představující nízké riziko jsou již na trhu dostupné;

Revize právních předpisů upravujících přípravky na ochranu rostlin

13.  vítá iniciativu REFIT, kterou Komise zahájila v roce 2016 za účelem posouzení nařízení (ES) č. 1107/2009; zdůrazňuje, že tato iniciativa REFIT nesmí vést ke snížení standardů v oblasti zdraví, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí; vyjadřuje znepokojení, že celkový přezkum kompletního nařízení (ES) č. 1107/2009 v souvislosti s touto iniciativou REFIT by mohl trvat několik let.

14.  zdůrazňuje, že je nutné provést revizi nařízení (ES) č. 1107/2009 s cílem podpořit vývoj a povolování pesticidů biologického původu představujících nízké riziko a jejich uvádění na trh EU; vyjadřuje znepokojení nad tím, že stávající povolovací řízení před uvedením přípravků na ochranu rostlin na trh není pro pesticidy biologického původu představující nízké riziko optimální; zdůrazňuje, že stávající proces registrace základních látek představujících nízké riziko někdy v praxi působí jako určitý druh patentu, což ztěžuje používání produktů založených na téže látce, která však není registrována v jiném členském státě;

15.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila konkrétní legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 1107/2009 nad rámec všeobecného přezkumu v souvislosti s iniciativou REFIT, s cílem zavést zrychlený postup posouzení, povolení a registrace pesticidů biologického původu představujících nízké riziko;

16.  zdůrazňuje, že je nutné vymezit v nařízení (ES) č. 1107/2009.pojem „přípravek na ochranu rostlin biologického původu“ označující přípravky na ochranu rostlin, jejichž účinnou látkou je mikroorganismus nebo molekula vyskytující se v přírodě, která se buď získá přírodními procesy, nebo se syntetizuje v podobě, která je identická s přírodní molekulou, na rozdíl od přípravků na ochranu rostlin, jejichž účinnou látkou je syntetická molekula, jež se v přírodě nevyskytuje, a to bez ohledu na metodu výroby;

17.  vyzývá Komisi, aby ve zprávě o hodnocení vnitrostátních akčních plánů, kterou má vydat podle článku 4 směrnice 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, uvedla, jaké jsou mezery v uplatňování této směrnice členskými státy, a aby připojila důrazná doporučení členským státům, aby učinily okamžité kroky ke snížení rizika používání pesticidů a dopadu jejich používání na lidské zdraví a životní prostředí a aby vytvořily a zavedly alternativní přístupy nebo postupy s cílem omezit závislost na používání pesticidů;

o
o   o

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0251.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0252.
(5) FAO (2011) „Celosvětové ztráty potravin a plýtvání potravinami“.
(6) Pojem „pesticidy“ zahrnuje také biocidní přípravky, které v projednávané souvislosti nejsou míněny.
(7) např. Kurenbach, B., Marjoshi, D., Amábile-Cuevas, C.F., Ferguson, G.C., Godsoe, W., Gibson, P. a Heinemann, J.A., 2015, Subletální kontakt s komerčními přípravky obsahujícími herbicid dicamba, kyselinu 2,4-dichlorfenoxooctovou a glyfosát způsobují změny v citlivosti na antibiotika u bakterií Escherichia coliSalmonella enterica serovar Typhimurium. mBio 6(2):e00009-15. doi:10.1128/mBio.00009-15.
(8) Čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009.

Právní upozornění