Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2283(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0114/2017

Předložené texty :

A8-0114/2017

Rozpravy :

PV 16/05/2017 - 15
CRE 16/05/2017 - 15

Hlasování :

PV 17/05/2017 - 10.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0210

Přijaté texty
PDF 463kWORD 49k
Středa, 17. května 2017 - Štrasburk Konečné znění
Výroční zpráva za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě
P8_TA(2017)0210A8-0114/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o výroční zprávě za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě (2015/2283(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů a na nejnovější znění, interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů,

–   s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality,

–  ohledem na praktická ujednání dohodnutá dne 22. července 2011 mezi příslušnými službami Evropského parlamentu a Radou v souvislosti s prováděním čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v případě dohod v prvním čtení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o výročních zprávách o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2012 a 2013(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o účelnosti právních předpisů Evropské unie a subsidiaritě a proporcionalitě – 19. zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za rok 2011(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2012 o 18. zprávě o zlepšení právních předpisů – používání zásad subsidiarity a proporcionality (2010)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o zlepšování právní úpravy, subsidiaritě a proporcionalitě a inteligentní regulaci(4),

–  s ohledem na dohodu o spolupráci podepsanou dne 5. února 2014 mezi Parlamentem a Výborem regionů,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě (COM(2015)0315),

–  s ohledem na výroční zprávu Výboru regionů o subsidiaritě za rok 2014,

–  s ohledem na pololetní zprávy konference COSAC o vývoji postupů a praxe Evropské unie v oblasti parlamentní kontroly ze dnů 19. června 2014, 14. listopadu 2014, 6. května 2015 a 4. listopadu 2015,

–  s ohledem na články 52 a 132 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0114/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 Komise obdržela 21 odůvodněných stanovisek vztahujících se k 15 návrhům Komise; vzhledem k tomu, že celkem bylo obdrženo 506 podání, a to včetně podání v rámci politického dialogu;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 tři vnitrostátní parlamentní komory (dánský Folketing, nizozemská Tweede Kamer a House of Lords Spojeného království) předložily zprávy s podrobnými návrhy týkajícími se možností posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v rozhodovacím procesu;

C.  vzhledem k tomu, že v dohodě o spolupráci uzavřené mezi Evropským parlamentem a Výborem regionů a podepsané dne 5. února 2014 se oba orgány zavázaly ke zvýšení legitimity Evropské unie;

D.  vzhledem k tomu, že dne 19. května 2015 přijala Komise soubor opatření v rámci zlepšování právní úpravy s novými pokyny pro zlepšování právní úpravy, včetně aktualizovaných pokynů k posuzování subsidiarity a proporcionality v rámci posouzení dopadů nových iniciativ;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 provedlo oddělení Evropského parlamentu pro posuzování dopadů 31 prvotních vyhodnocení, dvě podrobná vyhodnocení a tři alternativní nebo doplňující posouzení dopadů k posouzením dopadů, které vypracovala Komise, a jedno posouzení dopadů pozměňovacích návrhů;

F.  vzhledem k tomu, že přenesené pravomoci jsou v právních předpisech Unie svěřovány v případech, kdy je nutná flexibilita a efektivita, a nemohou být svěřovány řádným legislativním postupem; vzhledem k tomu, že přijímání pravidel zásadních pro dotčenou oblast je vyhrazeno zákonodárcům;

G.  vzhledem k tomu, že subsidiarita a proporcionalita představují klíčové aspekty v kontextu zpětného hodnocení toho, zda opatření EU skutečně přinášejí očekávané výsledky, pokud jde o účinnost, účelnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu EU;

1.  vítá pokračující zohledňování zásad subsidiarity a proporcionality, které jsou v souladu se Smlouvami a pro Evropskou unii klíčovými zásadami, jakmile se rozhodne konat, a měly by být považovány za nedílnou součást procesu přijímání politických rozhodnutí EU; připomíná, že v souvislosti s jakoukoli novou legislativní iniciativou ukládá Smlouva Komisi povinnost přezkoumat, zda smí EU konat a zda je tento krok odůvodněn subsidiaritou a proporcionalitou, a že každou iniciativu doprovází vysvětlující prohlášení uvádějící mimo jiné, jak se těmito zásadami řídí;

2.  zdůrazňuje, že provádění kontrol subsidiarity vnitrostátními parlamenty členských států je jedním z důležitých nástrojů ke snižování tzv. „demokratického deficitu“ i nástrojem spolupráce mezi evropskými a vnitrostátními orgány; podotýká, že vnitrostátní parlamenty mají důležitou úlohu při zajišťování toho, aby rozhodnutí byla přijímána na co nejúčinnější úrovni a co nejblíže občanům; zdůrazňuje, že k vydání právních aktů je zapotřebí souhlasu převážné většiny v Radě složené z ministrů vlád všech členských států EU, kteří mají politickou odpovědnost vůči svým vnitrostátním parlamentům, a tudíž je zásada subsidiarity v plném rozsahu dodržována i tímto způsobem;

3.  bere na vědomí podstatné snížení počtu odůvodněných stanovisek obdržených od vnitrostátních parlamentů v roce 2014; zdůrazňuje nicméně, že takové snížení může vyplývat ze sníženého počtu legislativních návrhů předložených Komisí; upozorňuje na skutečnost, že v roce 2014 u žádného návrhu Komise nebyl v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality zahájen postup udělení „žluté nebo oranžové karty“; připomíná, že v minulosti (jednou v roce 2012 a jednou v roce 2013) byl postup udělení „žluté karty“ dvakrát zahájen, což prokazuje, že tento systém funguje;

4.  konstatuje, že v roce 2014 vydalo odůvodněné stanovisko pouze 15 parlamentních komor, což představuje asi 50% snížení účasti všech 41 komor ve srovnání s rokem 2013;

5.  vítá skutečnost, že v roce 2014 hrály všechny orgány EU aktivní úlohu při zajišťování kontroly zásady subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii; vítá skutečnost, že byl posílen politický dialog mezi Komisí a vnitrostátními parlamenty, a to i prostřednictvím různých návštěv členů Komise ve vnitrostátních parlamentech;

6.  konstatuje však, že většinu stanovisek vnitrostátních parlamentů předložilo pouze několik vnitrostátních parlamentních komor; vybízí ostatní komory, aby se více zapojovaly do evropské diskuse;

7.  bere na vědomí, že některé vnitrostátní parlamenty poukázaly na to, že v některých legislativních návrzích Komise je odůvodnění subsidiarity a proporcionality nedostatečné nebo dokonce chybí; vyzývá Komisi, aby zlepšila svá vysvětlující prohlášení tím, že vždy poskytne podrobnou, souhrnnou a věcně odůvodněnou analýzu svých návrhů z hlediska subsidiarity a proporcionality, což by pomohlo vnitrostátním parlamentům při provádění účinnějších přezkumů těchto návrhů;

8.  konstatuje, že Výbor pro posuzování dopadů (IAB) uvedl, že přibližně 32 % posouzení dopadů, která v roce 2014 přezkoumal, obsahovalo neuspokojivou analýzu zásady subsidiarity nebo zásady proporcionality nebo obou; poukazuje na to, že tato míra je podobná číslům z předchozích let, a domnívá se tedy, že může být nezbytné přistoupit ke zlepšením;

9.  v souvislosti s výše uvedeným konstatuje, že posuzování dopadu má jakožto nástroj na podporu rozhodování v legislativním procesu rozhodující význam, a zdůrazňuje, že je zapotřebí v tomto rámci náležitě zvažovat otázky týkající se zásad subsidiarity a proporcionality; vítá v této souvislosti soubor opatření ke zlepšení právní úpravy, který Komise přijala dne 19. května 2015 s cílem zaručit, aby právní předpisy EU lépe sloužily zájmům občanů, a který se mimo jiné zabývá obavami Výboru pro posuzování dopadů týkajícími se subsidiarity a proporcionality; vítá, že do něj Komise zařadila podrobnější vysvětlení toho, jak legislativní návrhy splňují právní povinnosti subsidiarity a proporcionality včetně analýz jejich dopadů; zdůrazňuje však, že tento soubor opatření ke zlepšení právní úpravy musí být využíván k vytváření spolehlivých evropských právních předpisů v záležitostech, kde lze skutečného pokroku a přidané hodnoty nejlépe dosáhnout na evropské úrovni;

10.  připomíná význam výročních zpráv o subsidiaritě a proporcionalitě, jež vypracovává Komise; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby předkládala podrobnější výroční zprávy o subsidiaritě a proporcionalitě včetně důkladnější analýzy zásady proporcionality;

11.  vítá zprávy vypracované řadou vnitrostátních parlamentů, zejména dánským Folketingem, nizozemskou Tweede Kamer a House of Lords Spojeného království, které jsou cenným přínosem k debatě o úloze vnitrostátních parlamentů v rozhodovacím procesu EU, a bere na vědomí návrhy obsažené v těchto zprávách; podotýká, že obsahují představy, jak rozšířit oblast působnosti kontrolních mechanismů subsidiarity a navrhují, aby se odůvodněná stanoviska týkala i souladu těchto návrhů se zásadou proporcionality; je však přesvědčen, že proveditelnost těchto návrhů vyžaduje pečlivé hodnocení a závisí na revizi Smluv a protokolů, které se k nim vztahují, protože ve stávajících Smlouvách se neodrážejí; vybízí další vnitrostátní parlamenty, aby se podělily o své názory na úlohu, kterou by vnitrostátní parlamenty měly hrát v rozhodovacím procesu EU; vítá zapojení vnitrostátních parlamentů do evropské diskuse a vybízí je, aby ještě více spolupracovaly navzájem i s Evropským parlamentem;

12.  navrhuje, aby se při případném přezkumu Smluv a protokolů vztahujících se k těmto smlouvám zvážilo, zda by se odůvodněná stanoviska měla omezit pouze na zkoumání důvodů subsidiarity, nebo zda by rovněž měla zahrnovat posouzení z hlediska proporcionality, na vhodný počet reakcí vnitrostátních parlamentů požadovaný k zahájení postupu udělení „žluté nebo oranžové karty“ a na určení toho, jaký by měl být účinek, pokud by bylo dosaženo prahové hodnoty pro tyto postupy v souladu s čl. 7 odst. 2 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

13.  konstatuje, že několik vnitrostátních parlamentů v rámci konference COSAC vyjádřilo svůj zájem o zavedení „zelené karty“ jakožto nástroje v kontextu zlepšování politického dialogu; domnívá se, že by bylo třeba zvážit zavedení mechanismu „zelené karty“, který by vnitrostátním parlamentům umožňoval navrhnout Komisi ke zvážení určitou legislativní iniciativu; navrhuje v této souvislosti, že by se mohlo zvážit, jaký počet vnitrostátních parlamentů by byl třeba pro zahájení takového postupu, a jaký rozsah by měly jeho dopady; zdůrazňuje, že možné zavedení takového mechanismu by nemělo ohrožovat orgány EU ani řádný legislativní postup;

14.  bere na vědomí požadavek některých vnitrostátních parlamentů, aby byla prodloužena osmitýdenní lhůta, kterou mají na vydání odůvodněného stanoviska podle článku 6 protokolu č. 2; v této souvislosti je přesvědčen, že je třeba zvážit otázku vhodné lhůty, v níž by měly vnitrostátní parlamenty vydat odůvodněná stanoviska, pokud by o ni požádaly z důvodů časové tísně založené na odůvodněných objektivních důvodech, jako jsou přírodní katastrofy a období recese, a to po dohodě vnitrostátních parlamentů s Komisí; je přesvědčen, že by toho mohlo být dosaženo v první fázi prostřednictvím politické dohody unijních orgánů a vnitrostátních parlamentů, aniž by vzniklo zpoždění při přijímání příslušných právních předpisů; zdůrazňuje, že taková lhůta by měla být výsledkem dosažení spravedlivé rovnováhy mezi právem vnitrostátních parlamentů na vznášení námitek z důvodů subsidiarity a účinnosti, s níž by měla Unie reagovat na žádosti svých občanů; podotýká v tomto ohledu, že vnitrostátní parlamenty mají možnost se zapojit a zvážit otázku souladu se zásadou subsidiarity také před tím, než Komise předloží legislativní iniciativu, v rámci zelených a bílých knih nebo každoročního představování pracovního programu Komise; domnívá se, že od přijetí Lisabonské smlouvy se zapojení vnitrostátních parlamentů do záležitostí EU výrazně rozvinulo, mimo jiné i prostřednictvím pravidelných kontaktů s ostatními vnitrostátními parlamenty;

15.  domnívá se, že pokud se členské státy dohodnou na prodloužení lhůty, kterou mají vnitrostátní parlamenty na vydání odůvodněného stanoviska podle článku 6 protokolu č. 2, mělo by to být zařazeno do příštího přezkumu Smlouvy; takováto prodloužená lhůta by pak rovněž mohla být stanovena v sekundárních právních předpisech;

16.  připomíná, že vnitrostátní parlamenty mohou kdykoli Komisi formou stanoviska sdělit své výhrady ohledně subsidiarity v rámci postupu konzultace nebo politického dialogu;

17.  vyzývá vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament, aby vzájemně účinněji komunikovaly, což by mělo zahrnovat i rozvíjení neformálních kontaktů mezi poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, pokud jde o konkrétní politické oblasti;

18.  domnívá se, že je důležité podporovat vnitrostátní i regionální parlamenty prostřednictvím nástrojů umožňujících výměnu informací, jako je vytvoření platformy IT dostupné také občanům EU; zdůrazňuje, že zejména proto, že se počet odůvodněných stanovisek obdržených od vnitrostátních parlamentů v roce 2014 v poměru k počtu návrhů Komise nezměnil, by měl být vytvořen mechanismus pro zlepšení účasti vnitrostátních parlamentů v legislativním procesu EU, přičemž však musí být plně respektovány pravomoci jednotlivých orgánů a zásada subsidiarity;

19.  vybízí k využívání meziparlamentní spolupráce za účelem posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v legislativním procesu EU; zdůrazňuje význam lepšího využívání meziparlamentních nástrojů, jež mají vnitrostátní parlamenty k dispozici, jako je COSAC, meziparlamentní setkání pořádaná Evropským parlamentem a meziparlamentní konference pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou bezpečnostní a obrannou politiku;

20.  domnívá se, že je důležité posílit povědomí vnitrostátních parlamentů ohledně zvláštní úlohy, kterou sehrávají při evropském rozhodování, a více podporovat využívání platformy pro meziparlamentní výměnu informací (IPEX), která usnadňuje výměnu informací; připomíná, že veřejné konzultace, které pravidelně pořádá Komise, by mohly být zdrojem informací, ale poslanci vnitrostátních parlamentů je dosud příliš nevyužívají;

21.  doporučuje rozsáhlejší využívání sítě zástupců vnitrostátních parlamentů za účelem zvyšování povědomí o zásadách subsidiarity a proporcionality a ke zdokonalení fungování platformy IPEX;

22.  zastává názor, že všechny orgány zapojené do rozhodovacího procesu v rámci EU musí náležitě přihlížet k odůvodněným stanoviskům, která vydaly vnitrostátní parlamenty v souladu s čl. 7 odst. 1 protokolu č. 2, a vyzývá v této souvislosti orgány EU, aby pro zajištění tohoto požadavku přijaly vhodná opatření;

23.  připomíná, že podle zásady proporcionality zakotvené v článku 5 SEU „nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv“; zdůrazňuje, že Soudní dvůr prohlásil, že zásada proporcionality „vyžaduje, aby prostředky zavedené ustanovením práva Unie byly způsobilé k uskutečnění legitimních cílů sledovaných dotyčnou právní úpravou a nepřekračovaly meze toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné“;

24.  vyzývá Komisi, aby pro každý legislativní návrh systematicky prováděla důkladná posouzení proporcionality, jež by mělo obsahovat vhodnou analýzu různých legislativních možností, jež jsou k dispozici, a důkladné vysvětlení environmentálních, společenských a hospodářských dopadů zvolené alternativy a její možné dopady na konkurenceschopnost a na MSP; vyjadřuje přesvědčení, že tato posílená posouzení proporcionality by měla Komisi pomoci odmítnout alternativy s nepřiměřeným dopadem, nebo alternativy, jež přinášejí nikoli nezbytnou zátěž pro jednotlivce, podniky, zejména MSP, občanskou společnost, zaměstnance a další subjekty, jichž se to týká, a měly by umožnit lepší posouzení návrhů z hlediska proporcionality; domnívá se, že by se mohlo zvážit rozšíření rozsahu odůvodněných stanovisek tak, aby se do nich začlenilo dodržování zásady proporcionality;

25.  vyzývá Komisi, aby s pomocí vnitrostátních parlamentů posoudila možnost stanovit nezávazné pokyny usnadňující vnitrostátním parlamentům jejich úkol posoudit soulad legislativních návrhů se zásadami subsidiarity a proporcionality;

26.  vítá prohlášení předsedů italské Poslanecké sněmovny, francouzského Národního shromáždění, německého Bundestagu a lucemburské Poslanecké sněmovny, v němž je zdůrazněno, že „k reakci na vnitřní i vnější výzvy, jimž čelíme, je potřeba více, a nikoli méně Evropy“;

27.  opakuje, že by již mohlo být zavedeno několik iniciativ s cílem zlepšit spolupráci mezi evropskými orgány a vnitrostátními parlamenty a zvýšit její účinnost, a především:

   navrhuje, aby odůvodněná stanoviska vnitrostátních parlamentů zasílaná podle článku 6 protokolu č. 2 připojeného k SEU a SFEU byla neprodleně předávána spoluzákonodárcům;
   navrhuje, že by Komise mohla připravit pokyny k odůvodněným stanoviskům, k otázkám subsidiarity se zapojením vnitrostátních parlamentů a aniž by tím byla ohrožena jejich rozhodovací pravomoc;
   vybízí vnitrostátní parlamenty, aby sdílely své poznámky k posuzování, které vypracovala Komise;

28.  domnívá se, že by se Komise, Rada a Parlament měly náležitě zabývat posouzeními souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, která vypracoval Výbor regionů, jestliže tento výbor vydává stanoviska k legislativním návrhům;

29.  zdůrazňuje, že právní předpisy by měly být srozumitelné a jasné, umožňovat zainteresovaným subjektům snadné pochopení svých práv a povinností včetně požadavků na odpovídající podávání zpráv, monitorování a hodnocení, bránit nepřiměřeným nákladům a být prakticky proveditelné;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0103.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0061.
(3) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 117.
(4) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 87.

Právní upozornění