Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/2302(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0139/2017

Předložené texty :

A8-0139/2017

Rozpravy :

PV 18/05/2017 - 8
CRE 18/05/2017 - 8

Hlasování :

PV 18/05/2017 - 11.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0222

Přijaté texty
PDF 444kWORD 52k
Čtvrtek, 18. května 2017 - Štrasburk Konečné znění
Správná skladba financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU
P8_TA(2017)0222A8-0139/2017

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2017 ke správné skladbě financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU (2016/2302(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na hlavu XVIII této smlouvy,

–  s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (nařízení o společných ustanoveních), a na akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty spojené s příslušnými články tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o Evropské územní spolupráci – osvědčené postupy a inovativní opatření(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o politice soudržnosti a přezkumu strategie Evropa 2020(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie“(8),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro regionální rozvoj obsažené ve zprávě Výboru pro rozpočtovou kontrolu o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014 (A8-0050/2016),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Pokyny ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování“(9),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze dne 23. července 2014 nazvanou „Investice pro pracovní místa a růst (COM(2014)0473),

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise ze srpna 2016 o ex-post hodnocení programů politiky soudržnosti v období 2007–2013 s důrazem na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 30. října 2014 podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu, sestavená ke dni 31. prosince 2013 (COM(2014)0686),

–  s ohledem na pokyny Komise ze dne 26. listopadu 2015 pro členské státy k čl. 42 odst. 1 písm. d) nařízení o společných ustanoveních – způsobilé náklady na řízení a související platby,

–  s ohledem na pokyny Komise ze dne 10. srpna 2015 pro členské státy k čl. 37 odst. 7, 8 a 9 nařízení o společných ustanoveních – kombinování podpory z finančního nástroje s jinými formami podpory,

–  s ohledem na pokyny Komise ze dne 27. března 2015 pro členské státy k čl. 37 odst. 2 nařízení o společných ustanoveních – hodnocení ex ante,

–  s ohledem na referenční pokyny Komise pro řídící orgány ze dne 2. července 2014 nazvané „Finanční nástroje v programech EISF 2014–2020“,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise z listopadu 2016 nazvanou „Finanční nástroje v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Shrnutí údajů o pokroku při financování a provádění finančních nástrojů v programovém období 2014–2020 v souladu s článkem 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013“,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise z prosince 2015 nazvanou „Shrnutí údajů o pokroku při financování a provádění nástrojů finančního inženýrství na programové období 2014–2020“ v souladu s článkem 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise ze září 2014 nazvanou „Shrnutí údajů o pokroku při financování a provádění nástrojů finančního inženýrství oznámených řídicími orgány v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 13. listopadu 2015 nazvaný „Činnosti související s finančními nástroji (doprovodný dokument ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu, sestavené ke dni 31. prosince 2014) (SWD(2015)0206),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2016 nazvanou „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – ponaučení z programového období 2007–2013“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 5/2015 nazvanou „Jsou finanční nástroje úspěšným a slibným nástrojem v oblasti rozvoje venkova?“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16/2014 nazvanou „Účinnost kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí za účelem podpory vnějších politik EU“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 2/2012 nazvanou „Finanční nástroje pro malé a střední podniky spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj“,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 14. října 2015 nazvané „Finanční nástroje na podporu územního rozvoje“,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Evropské investiční banky z března 2013 nazvanou „Finanční nástroje: inventura v rámci příprav na programové období 2014–2020“,

–  s ohledem na studii z října 2016 nazvanou „Finanční nástroje v programovém období 2014–2020: první zkušenosti členských států“, již zadalo generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti,

–  s ohledem na studii s názvem „Revize úlohy skupiny EIB v evropské politice soudržnosti“ z března 2016, již zadalo generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti,

–  s ohledem na briefing výzkumné služby Evropského parlamentu z května 2016 s názvem „Výzvy pro politiku soudržnosti EU: otázky v nadcházející reformě na období po roce 2020“,

–  s ohledem na briefing výzkumné služby Evropského parlamentu ze září 2015 s názvem „Provádění politiky soudržnosti v EU28“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0139/2017),

A.  vzhledem k tomu, že přezkum/revize víceletého finančního rámce (VFR) a skutečnost, že programové období 2014–2020 se blíží ke své polovině, vyvolaly diskusi o skladbě grantů a finančních nástrojů poskytnutých z rozpočtu EU v období po roce 2020;

B.  vzhledem k tomu, že souhrnný návrh (COM(2016)0605) představuje jedinou příležitost k řadě zlepšení systému, který řídí současné programové období, v polovině období;

C.  vzhledem k tomu, že pojem finanční nástroje zahrnuje celou řadu nástrojů a že hodnocení a rozhodnutí o jejich používání vyžadují soustavné podrobné analýzy jednotlivých případů spojené s posouzením konkrétních potřeb místních a regionálních ekonomik nebo konkrétních cílových skupin;

Období 2007–2013 – spolehlivé investování prostřednictvím grantů a finančních nástrojů

1.  uznává, že přestože byly tyto finanční nástroje navrženy před finanční a hospodářskou krizí a v hospodářském kontextu této krize nebyly nejvhodnější, zprávy Komise jednoznačně prokazují, že investice z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů prostřednictvím grantů a finančních nástrojů měly výrazný dopad a viditelné výsledky v podobě investic v regionech EU, které dosáhly částky 347,6 miliardy EUR bez spolufinancování ze strany členských států a zdrojů dodatečně aktivovaných pomocí pákového efektu;

2.  vítá stávající operace Evropské investiční banky (EIB) v oblasti politiky soudržnosti patrné ve výročních a odvětvových zprávách, které prokazují dopad na MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací, infrastrukturu, výzkum a inovace, životní prostředí, energetiku a zemědělství; vyvozuje, že odhadovaná výše úvěrů EIB poskytnutých na podporu politiky soudržnosti v období 2007–2013 činí 147 miliard EUR, což představuje přibližně 38 % veškerých úvěrů v EU;

Období 2014–2020 – nová stránka v investování prostřednictvím ESI fondů

3.  vítá skutečnost, že v období 2014–2020 se očekávají investice EU prostřednictvím ESI fondů v hodnotě 454 miliard EUR, přičemž se spolufinancováním investic ze strany členských států formou grantů a finančních nástrojů se očekává, že celková částka dosáhne hodnoty 637 miliard EUR;

4.  všímá si, že v rámci sdíleného řízení politiky soudržnosti se zvýšily jak objem, tak kvalita finančních nástrojů (v podobě mikroúvěrů, půjček, záruk a soukromého a rizikového kapitálu); vyzdvihuje dvě hlavní příčiny tohoto trendu – období 2007–2013 přineslo cenné zkušenosti a ponaučení ohledně provádění ESI fondů prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, zatímco VFR na období 2014–2020 odráží skutečnost, že je s ohledem na nedávnou krizi potřeba více finančních nástrojů kvůli fiskálním omezením;

5.  konstatuje, že podle odhadů by se měly téměř zdvojnásobit prostředky přidělené na finanční nástroje v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti (FS) a Evropského sociálního fondu (ESF) mezi obdobím 2007–2013, kdy dosahovaly 11,7 miliardy EUR, a obdobím 2014–2020, kdy by měly dosáhnout 20,9 miliardy EUR; konstatuje, že finanční nástroje by tudíž představovaly 6 % celkových prostředků přidělených na politiku soudržnosti v období 2014–2020 ve výši 351,8 miliardy ve srovnání s 3,4 % z 347 miliard přidělených v období 2007–2013;

6.  konstatuje, že příspěvky z Fondu soudržnosti činí přibližně 75 miliard EUR a představují tak 11,8 % celkových prostředků na finanční nástroje na období 2014–2020; vítá zvýšení příspěvku ze 70 miliard EUR v období 2007–2013 na 75 miliard EUR v období 2014–2020; zdůrazňuje, že příspěvek do Fondu soudržnosti by neměl být snižován, neboť přibližně 34 % obyvatel EU žije v regionech, které dostávají pomoc z tohoto fondu;

7.  bere na vědomí, že k 31. prosinci 2015 vyčlenilo 21 členských států ve stávajícím VFR celkovou částku 5 571,63 milionu EUR v příspěvcích operačních programů na finanční nástroje, z čehož 5 005,25 milionu EUR pochází z EFRR a FS;

8.  vítá, že klíčové regulační změny v programování, provádění a řízení finančních nástrojů, jako jsou přímé vazby na všech 11 tematických cílů, náležité povinné hodnocení ex ante, které umožňuje odhalit selhání trhu, vytváření individualizovaných a zjednodušených standardních finančních nástrojů a mechanismů pro podávání zpráv, mohou mít zásadní příznivý dopad na atraktivitu a rychlost provádění politiky soudržnosti díky odstraňování právní nejistoty, která vznikla v období 2007–2013; žádá však, aby bylo vyvinuto úsilí k zajištění toho, aby dotyčné změny neměly vliv na atraktivitu finančních nástrojů a rychlost jejich provádění;

Granty a finanční nástroje – logika intervence definuje skladbu

9.  zdůrazňuje, že ačkoli granty a finanční nástroje ESI fondů, které nejsou samoúčelné, podporují stejné cíle politiky soudržnosti, mají v rámci sdíleného řízení odlišnou logiku intervence a využití se zaměřením na potřeby územního rozvoje, na potřeby odvětví nebo na potřeby trhu;

10.  uznává, že v závislosti na druhu projektu mají granty ve srovnání s finančními nástroji různé výhody: podporují projekty, které nemusí nutně generovat výnosy, poskytují financování na projekty, které z různých důvodů nedokáží získat prostředky ze soukromých nebo z veřejných zdrojů, cílí na specifické příjemce, oblasti a regionální priority a jejich využívání je méně složité díky získaným zkušenostem a kapacitám; uvědomuje si, že granty jsou v některých případech svázány omezeními, mezi něž patří: problematické dosahování kvality a udržitelnosti projektů, riziko, že v dlouhodobém výhledu nahradí veřejné financování, a vytlačení potenciálních soukromých investic, a to i v případě opakujících se projektů a schopnosti vytvářet zisky za účelem splácení financování úvěrem;

11.  uznává, že finanční nástroje nabízejí výhody, jako například pákový a revolvingový efekt, přilákání soukromého kapitálu i pokrytí konkrétních investičních mezer prostřednictvím kvalitních bankami financovatelných projektů, čímž maximalizují účinnost a účelnost provádění regionální politiky; uvědomuje si, že finanční nástroje mají určité nevýhody, kvůli nimž by se tyto nástroje mohly dostávat do konfliktu s atraktivnějšími celostátními nebo regionálními nástroji, jako například: pomalejší provádění v některých regionech, větší složitost, nižší než očekávaný pákový efekt finančních nástrojů podporovaných ESI fondy a v některých případech vyšší náklady na provádění a správu; konstatuje, že v určitých oblastech politiky, například v případě určitých druhů veřejné infrastruktury, sociálních služeb, vědy a inovací nebo obecně projektů, které negenerují výnosy, jsou upřednostňovanou investicí granty;

12.  zdůrazňuje, že logika intervence není dělící příčkou, nýbrž styčným bodem pro vytvoření rovných podmínek pro granty a finanční nástroje, aby mohla politika soudržnosti zajišťovat lepší pokrytí příjemců a investičních mezer prostřednictvím různých opatření; poukazuje na to, že logika intervence v rámci programování ESI fondů představuje přístup zdola nahoru a že všechny členské státy a regiony by při svobodném stanovování podílu finančních nástrojů nebo grantů jako prováděcích nástrojů, které přispívají k naplňování zvolených priorit, v rámci svých příslušných operačních programů měly zvažovat nejvhodnější řešení, přičemž je třeba mít na paměti, že do tohoto procesu jsou zapojeny a hrají v něm klíčovou úlohu místní a regionální orgány; připomíná, že tím, kdo musí dobrovolně rozhodnout o typu finančního nástroje, který je pro provádění nejvhodnější, jsou řídící orgány;

Výkonnost finančních nástrojů – výzvy

13.  uznává význam používání finančních nástrojů při operacích v rámci politiky soudržnosti; vítá skutečnost, že zprávy o provádění finančních nástrojů v roce 2015 ukázaly pokrok i navzdory pozdnímu začátku aktuálního programového období; konstatuje však, že pokrok v provádění finančních nástrojů ESI fondů je velmi rozdílný nejen mezi členskými státy navzájem, nýbrž i uvnitř jednotlivých členských států; připomíná, že pozitivní zkušenosti a dopady při používání finančních nástrojů v programovém období 2007–2013 doprovázela řada problémů týkajících se výkonnosti: opožděné zahájení operací, nepřesné posouzení trhu, rozdílná míra využívání v regionech, celkově nízké míry vyplácení prostředků, nízký pákový efekt, problematický revolving, vysoké náklady na správu a nedostatečně vysoké kapitálové vybavení; připomíná, že do roku 2015, poté co Komise prodloužila určité lhůty pro provádění finančních nástrojů, byla řada zjištěných nedostatků zmírněna prostřednictvím cílených opatření;

14.  konstatuje, že prodlevy při provádění ESI fondů mohou mít dopad na míry vyplácení prostředků, revolving a pákový efekt, jenž by měl být založen na definici a metodikách požívaných mezinárodními organizacemi, jako je OECD, s jasným rozlišením veřejných a soukromých příspěvků a údajem o přesné míře možného pákového efektu v rámci každého finančního nástroje s rozdělením podle zemí a regionů; připomíná skutečnost, že prodlevy v období 2007–2013 nezvratně přispěly k nedostatečné výkonnosti finančních nástrojů EFRR a ESF; zdůrazňuje, že prodlevy při provádění, jež lze přičíst pozdnímu začátku programového období, mohou poškodit výkonnost finančních nástrojů ESI fondů, což by mohlo vést k nepřesným závěrům hodnocení na konci období; vyzývá proto členské státy, aby podnikly veškeré nezbytné kroky ke zmírnění negativních dopadů opožděného provádění finančních nástrojů, zejména pokud jde o riziko jejich omezeného využití a dopadu;

15.  je vážně znepokojen vysokou pravděpodobností, že se v druhé polovině stávajícího VFR opět ve velké míře nahromadí nezaplacené faktury, což by mohlo vážně ovlivnit i ostatní politiky financované EU;

16.  konstatuje, že v EU panují značné rozdíly, pokud jde o rozšíření finančních nástrojů včetně ESI fondů a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), úvodní výsledky těchto fondů a očekávaný pákový efekt dodatečných zdrojů, jakož i dalších finančních nástrojů financovaných EU v nejvýkonnějších ekonomikách EU, jež vedou k podkopání cílů politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že celková úspěšnost těchto nástrojů záleží na tom, jak jednoduché je jejich používání, a na schopnosti členských států řídit investice jejich prostřednictvím, k čemuž jsou potřebné přesné a rozlišené ukazatele, které umožní hodnotit jejich skutečný dopad na politiku soudržnosti;

Zjednodušení, synergie a technická pomoc – řešení

17.  vítá opatření Komise zaměřená na optimalizaci regulace a snižování byrokratické zátěže; zdůrazňuje, že i přes různá zlepšení stále přetrvává složitost a že od využívání finančních nástrojů odrazují problémy, jako je dlouhá doba na přípravu a administrativní zátěž pro příjemce; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s EIB, EIF a řídícími orgány s cílem zkombinovat daleko snadněji přístup k mikroúvěrům, půjčkám, zárukám a soukromému a rizikovému kapitálu z ESI fondů, a zároveň zajistit stejnou úroveň transparentnosti, demokratického dohledu, vykazování a kontrol;

18.  konstatuje, že zvláštní ustanovení omezují pružnost při operacích s finančními nástroji; poukazuje na to, že pravidla státní podpory se jeví jako zvláště zatěžující, zejména při kombinování grantů a finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby zajistila vhodný rámec pro státní podporu a prozkoumala další možnosti k usnadnění dodržování předpisů v oblasti státní podpory na všech třech úrovních – ze strany řídících orgánů, fondu fondů a finančních zprostředkovatelů; vyzývá k vytvoření rovných podmínek v pravidlech státní podpory týkajících se všech finančních nástrojů s cílem zabránit zvýhodňování určitých finančních zdrojů ve srovnání s ostatními, zejména v oblasti podpory malých a středních podniků;

19.  zdůrazňuje důležitost auditování výkonnosti finančních nástrojů včetně auditování operací skupiny EIB v rámci politiky soudržnosti; konstatuje, že auditní činnost zahrnuje přístup k celému cyklu ESI fondů; vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby prostřednictvím procesu auditu identifikovaly příležitosti ke zjednodušení a součinnosti; vyzývá tedy Komisi, aby se zaměřila na srovnávací analýzu grantů a finančních nástrojů, na další budování kapacit, metodiku auditů a pokyny pro procesy auditu, které by neměly zvyšovat finanční a administrativní zátěž příjemců;

20.  poukazuje na to, že kombinování grantů a finančních nástrojů má neprozkoumaný potenciál; zdůrazňuje, že vedle pokynů pro orgány jsou potřebná další zjednodušení a harmonizace pravidel, jež se týkají kombinování různých ESI fondů, jakož i pravidel pro kombinování ESI fondů s nástroji, jako jsou Horizont 2020 a EFSI; vyzývá k lepší regulaci ve formě jasných, konzistentních a cílených pravidel, pokud jde o uvolnění regulační zátěže tím, že bude usnadněno výše zmíněné kombinování zdrojů z více než jednoho programu do téhož finančního nástroje, i tím, že se v operacích ESF umožní kombinace nástrojů mikrofinancování a dále se zjednoduší zadávání veřejných zakázek při výběru finančních zprostředkovatelů a pro partnerství veřejného a soukromého sektoru; žádá větší soudržnost mezi různými strategiemi; zdůrazňuje, že kombinace grantů a finančních nástrojů ESI fondů s jinými zdroji financování mohou zatraktivnit strukturu financování pro příjemce a investory ze soukromého sektoru kvůli lepšímu sdílení rizik a výkonnosti projektů, a pomoci tak těmto nástrojům, aby poskytovaly potenciál dlouhodobého růstu;

21.  konstatuje, že využívání finančních nástrojů lze zlepšit prostřednictvím investičních partnerství a že partnerství veřejného a soukromého sektoru vylepšují součinnost mezi zdroji financování a udržují nezbytnou rovnováhu mezi veřejnými a soukromými zájmy; zdůrazňuje, že by měly být vytvářeny pobídky i k využívání finančních nástrojů v kontextu komunitně vedeného místního rozvoje a iniciativ integrovaných územních investic;

22.  vítá stávající praxi, kdy Komise a skupina Evropské investiční banky (EIB) poskytuje technickou pomoc prostřednictvím platformy fi-compass; vyjadřuje politování nad tím, že podpůrné služby pro orgány a zvláště pro příjemce finančních nástrojů včetně EFSI poskytované přímo na místě jsou omezené, přestože se místní a regionální orgány potýkají s technickými obtížemi a nedostatkem kapacit a know-how o účinném využívání finančních nástrojů; vyzývá k poskytování technické pomoci, která bude primárně zaměřena na místní nebo regionální zúčastněné strany a následně na všechny zúčastněné partnery, avšak neměla by být využívána k financování činnosti vnitrostátních orgánů; dále vyzývá k tomu, aby společný plán technické pomoci Komise a EIB zahrnoval finanční a nefinanční poradenskou činnost, zejména pro velké projekty, jakož i budování kapacit, odbornou přípravu, podporu a výměnu znalostí a zkušeností; vyzývá dále k tomu, aby byla na vnitrostátní orgány, správce fondů a příjemce zaměřena kombinace odborných znalostí (včetně právního poradenství) o pravidlech politiky soudržnosti, finančních produktech, státní podpoře a zadávání veřejných zakázek, přičemž zdůrazňuje, že je důležité se vyvarovat zdvojování struktur;

23.  vyzývá Komisi, aby propagovala investice ESI fondů a zdůrazňovala, že je do nich zapojeno financování z EU; dále vyzývá k poskytování dostatečných a komplexních informací o příležitostech financování z EU, které by pobízely soukromý a veřejný sektor k využívání těchto příležitostí a zaměřily se na potenciální příjemce a zejména na mladé lidi;

Směrem ke správné skladbě financování na období po roce 2020 a budoucnost politiky soudržnosti

24.  uznává, že výzvy, jako jsou migrace a bezpečnost nebo probíhající a budoucí politický vývoj v EU, by neměly negativně ovlivňovat investice prostřednictvím politiky soudržnosti nebo její cíle a očekávané výsledky, zejména po současném programovém období;

25.  uznává, že jak granty, tak finanční nástroje mají v rámci politiky soudržnosti svoji konkrétní roli, ale že shodně s 11 tematickými cíli usilují o naplnění pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020 směrem k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění; zdůrazňuje, že je potřebné zajistit, aby finanční nástroje nenahrazovaly granty coby hlavní nástroj politiky soudržnosti, a poukazuje přitom na nutnost udržovat obnovitelný charakter fondů, které mají být dány k dispozici pro reinvestice na základě odvětví a činností, jež mohou podporovat;

26.  zdůrazňuje, že finanční nástroje mají lepší výkonnost ve vyvinutějších regionech a v metropolitních oblastech, kde jsou finanční trhy rozvinutější, zatímco nejvzdálenější regiony a regiony s vysokou harmonizovanou mírou nezaměstnanosti a nízkou hustotou zalidnění se při získávání investic potýkají s obtížemi, přičemž granty řeší regionální strukturální problémy a vyrovnané regionální financování; konstatuje, že úspěch finančních nástrojů závisí na celé řadě faktorů a že na základě jednoho kritéria nelze vyvodit obecné závěry; konstatuje, že zavedení závazných cílů pro používání finančních nástrojů v politice soudržnosti na období po roce 2020 nelze pokládat za proveditelnou možnost; konstatuje, že zvýšení podílu finančních nástrojů by nemělo ovlivnit nevratné finanční příspěvky, neboť by to narušilo rovnováhu; zdůrazňuje, že v řadě veřejných politik mohou převládat granty, zatímco finanční nástroje mohou hrát doplňkovou úlohu v plném souladu s příslušným hodnocením ex ante a analýzou trhu; vyzývá k dalšímu prosazování finančních nástrojů v programech Interreg s cílem učinit je slučitelnějšími s cíli Evropské územní spolupráce;

27.  připomíná, že dosavadní zkušenosti s využíváním ESI fondů ukazují, že kombinované financování prostřednictvím grantů a finančních nástrojů odpovídá podmínkám jednotlivých států a odstraňuje mezery v sociální, ekonomické a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že kombinované financování nemůže vést k univerzálnímu řešení, a to kvůli celé řadě faktorů, mezi něž patří: zeměpisná oblast, oblast politiky, typ a velikost příjemce, administrativní kapacita, podmínky na trhu, existence konkurenčních nástrojů, podnikatelské prostředí a fiskální a hospodářská situace;

o
o   o

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.
(5) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0321.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0384.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0308.
(9) Úř. věst. C 19, 22.1.2014, s. 4.

Právní upozornění